REPCO

Jako by Adrian Burtin titulování roku 2024 "rokem migrace" v jednom z jeho posledních přehledů tisku nebylo dostatečně přesvědčivé, a Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) zpráva jejímž autorem je předseda Centra pro liberální strategie Ivan Krastev a ředitel ECFR Mark Leonard předpovídá, že migrační krize je jedním z hlavních faktorů, které ovlivní to, jak budou lidé hlasovat v nadcházejících evropských volbách.

Tato prognóza vytváří velký tlak na jihovýchodní část Evropy, protože je to preferovaná trasa pro mnoho žadatelů o azyl a pracovních migrantů. Některé evropské země vnímají tento region jako silnici migrantů. Na vysvětlenou: předtím, než Rakousko souhlasilo s tím, aby Rumunsko a Bulharsko připojit k Schengenu se vzdušnými a námořními hranicemi, Francois Murphy reported pro zpravodajskou agenturu Reuters že rakouský ministr vnitra Gerhard Karner podmínil "ztrojnásobení počtu pohraniční policie a modernizaci nasazeného technického vybavení, zejména na hranicích Bulharska s Turecko a na rumunské hranici s Srbskem."

Další zemí, která využívá balkánské území k řízení přílivu migrantů, je Itálie. Ve vyjádření pro názor internetový magazín Kosovo 2.0 albánská vědkyně Kristina Millona poznamenala, že "západní země se stále častěji uchylují k externalizaci hranic, aby zabránily lidem v pohybu dostat se do jejich zákonné jurisdikce". Jako důkaz Millona uvádí dohodu uzavřenou mezi italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a albánským premiérem Edim Ramou. Dohoda by měla Itálii umožnit ubytování migrantů v Albánii, zatímco Italové budou vyřizovat žádosti migrantů. Jak uvedly albánské noviny Tirana Times zprávy, Albánie by mohla od jara 2024 přijmout 36 000 žadatelů o azyl ročně.

Přijde peklo nebo velká voda

Většina migrantů, kteří se vydávají na balkánskou cestu, je odhodlána najít pro sebe lepší místo bez ohledu na obtíže, které je čekají. Migrace přes jihovýchodní Evropu s sebou nese nejen možnost uvíznout v záchytných táborech, ale také čelit nevstřícným úřadům. Za prvé, stejný Millona z Kosova 2.0 upozorňuje že "předávání a zadržování žadatelů o azyl prostřednictvím dohod o bezpečných třetích zemích je znepokojující praxe, která hrozí uvězněním osob umístěných v detenčních táborech v limbu, bez trvalého právního statusu a bez možnosti návratu domů." 

Druhé, a zprávu podepsal Stavros Malichoudis pro řeckou investigativní platformu Solomon ukazuje, že řecké úřady v období od března 2020 do března 2023 jednaly neoprávněně s celkem 55 445 migranty. Některá ze zdokumentovaných obvinění se týkají řecké pobřežní stráže, která migranty, z nichž mnozí plují do Itálie, odtahuje zpět do tureckých vod nebo je opouští v plovoucích vorech. Evropský parlament sám vyjádřil  "vážné znepokojení nad závažnými a přetrvávajícími obviněními vznášenými vůči řeckým orgánům v souvislosti s odstrkováním a násilím vůči migrantům."

Potřebujeme zahraniční pracovní sílu

Ačkoli mnoho migrantů míří do lépe rozvinutých zemí, jako je Itálie, Německo nebo Francie, mají své místo i na Balkáně, kde se podniky potýkají s nedostatkem pracovních sil. V příspěvku pro Kosovo 2.0, novinář Rexhep Maloku citoval šéfa kosovského Nezávislého odborového svazu soukromého sektoru Juzufa Asemiho, který upozornil, že potřeba menšin na trhu práce "bude jen narůstat a je velmi normální"

.

Stejný nedostatek pracovních sil je i v Rumunsku. Alex Vlaicu z rumunských novin Adevărul citoval projektový manažer dálnic Adrian Bodoc: "Bohužel, pracovní síla v Rumunsku je stále problém. Zaměstnáváme jak kvalifikované, tak nekvalifikované síly. Obrátili jsme se i ke krajním řešením, přivážíme (pozn. red.: pracovníky) z jiných zemí a připravujeme ubytování."

Mezitím, Malta plánuje zvýšit kvalifikační úroveň migrantů přicházejících do jejich země. Jak v březnu Jessica Arena reportovala pro noviny Times of Malta, bude středomořské souostroví vyžadovat kvalifikační průkazy pro cizince, kteří hledají práci v cestovním ruchu.

---

Na stejné téma

Bezpečnostní expert o vojenském výcviku: "Měsíc? Příliš málo! Čtvrtý ročník střední školy by se měl zkrátit. Podívejte se na Švýcarsko"

LG | Jutarnji List | 18. ledna | HR

Chorvatský deník Jutarnji List informoval o televizním vystoupení bezpečnostního experta Pavle Kaliniće, který projevil podporu povinnému vojenskému výcviku v Chorvatsku. Při srovnání své země s úspěšným švýcarským modelem Kalinić zdůraznil potřebu silné obrany a poukázal na zranitelnost států, jako je Ukrajina. Podle bezpečnostního experta již navrhovaný jednoměsíční výcvik "nestačí" a místo toho prosazuje tří- až čtyřměsíční program pro muže i ženy.

Jak byla ukradena miliarda. Podrobnosti ze spisu Dorina Drăguțanua, guvernéra NBM v období bankovních podvodů. 'Zasáhli jsme právě včas, abychom zachránili bankovní systém'

Natalia Zaharescu | Ziarul de Gardă | 29. prosince | RO

Moldavské investigativní noviny Ziarul de Gardă analyzovaly spis Dorina Drăguțanua, bývalého guvernéra Národní banky Moldavska (NBM), který údajně umožnil rozsáhlý bankovní podvod ve spolupráci se zločineckou organizací vedenou Vladimirem Plahotniucem, do něhož byl zapojen i Ilan Șor. Prokuratura tvrdí, že Drăguțanu spolu s dalšími úředníky NBM umožnil zločinecké skupině zneužít veřejné prostředky a přenést finanční zátěž na státní rozpočet.