REPCO

Před několika dny, když jsme seděli u stolu a povídali si o různých profesích, moje dospívající dcera, stále mírně rozrušená, řekla: "Tati, ty jsi chytrý, tolik toho víš... tak proč jsi novinář." "A proč jsi novinář?" zeptal jsem se. Když mé překvapení a zděšení opadlo, pronesl jsem obvyklou větu o významu žurnalistiky pro demokracii a o tom, že umožňuje občanům činit zodpovědná a informovaná rozhodnutí, aniž by se mi ji podařilo přesvědčit. Je pravda, že je to teenagerka a její zapojení do společnosti je teprve v plenkách, ale její poznámka mě přiměla přemýšlet o tom, jak mladí a ne tak mladí lidé vnímají žurnalistiku a její klíčovou roli. Vzpomněl jsem si také na to, co řekla nositelka Nobelovy ceny míru Oleksandra Matviichuk v nedávném projevu na Cenách Reportérů bez hranic (RSF) za svobodu tisku, nyní zveřejnil by Voxeurop: "Mnoho lidí, dokonce i ve vyspělých demokraciích, si neuvědomuje význam svobody tisku. "

Tuto tendenci potvrzují i nejnovější zprávy organizace RSF, které ukazují "erozi" svobody tisku v Evropě s velkými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, a to především v důsledku násilí a represivních opatření, jejichž cílem je ztížit práci novinářů.

To se odráží v polarizaci veřejného mínění (i když ne tak polarizované, jak bychom se mohli obávat, poznámky Caroline de Gruyter v EUobserver), jejíž část se během pandemie Covid-19 zvrhla v bezprecedentní nepřátelství. Stejně jako elity, které populisté nenávidí, patří i média k oblíbeným terčům autokratů. Investigativní novináři jsou zase předmětem gag orders (SLAPP postupy), jejichž cílem je zastrašit je, jak vysvětlují právníci Francesca Carrington a Justin Borg-Barthet v The Conversation.

Se zpožděním za ostatními mezinárodními institucemi a ve stopách Rady Evropy se EU již několik let zavazuje k obraně svobody tisku (což je shodou okolností jedním z poslání Rady). Činí tak prostřednictvím finanční podpory mediálních projektů (jako je European Data Journalism Network, jejímž členem je i Voxeurop ) a regulace tohoto odvětví. Můžeme jí poděkovat za směrnici proti SLAPP a nedávno za Zákon o svobodě médií (MFA), jehož cílem je posílit redakční nezávislost redakcí, zabránit politickým a ekonomickým zásahům a omezit rizika vyplývající z koncentrace médií.

Ačkoli tato dvě opatření mají tu výhodu, že nabízejí dodatečnou ochranu novinářů a svobody tisku, trpí také typickými kompromisy, které jsou výsledkem zdlouhavých jednání mezi orgány EU a členskými státy. Například verze směrnice proti SLAPP schválená posledně jmenovaným koncem listopadu 2023 je považována za "značně oslabenou" a míjí se s "původním cílem legislativy: chránit novináře a právo na informace v Evropské unii", podle několika evropských organizací hájících novináře.

Co se týče makrofinanční pomoci, 15. prosince členské státy a Evropský parlament dosáhly dohody o konečném znění. Tento dokument, který RSF považuje za "slibný", je výsledkem dlouhého přetahování, v němž klíčovou roli sehrály organizace zabývající se svobodou tisku, a to tváří v tvář vládám, které se nechtěly vzdát svých výsad. Zveřejnit, Investigate Europe a Sledovat peníze mají odhalil přání mnoha zemí, včetně Francie, Maďarsko, Itálie, Finsko, Řecko, Kypr, Malta a Švédsko, "torpédovat" MZV tím, že "aktivně vedou kampaň za povolení sledování novinářů ve jménu 'národní bezpečnosti'", což jen potvrzuje význam investigativní žurnalistiky.

---

Další čtení

85 % lidí se obává online dezinformací, zjistil globální průzkum

Jon Henley | The Guardian | 7. listopadu | CZ

"Podle celosvětového průzkumu se více než 85 % lidí obává dopadu dezinformací na internetu a 87 % se domnívá, že již poškodily politiku jejich země." Dezinformace ovlivňují řadu oblastí, včetně politiky, zdravotnictví a obecných informací, a vyvolávají obavy z jejich schopnosti manipulovat názory a ovlivňovat individuální rozhodnutí, píše Jon Henley. Autor poznamenává, že účastníci průzkumu vyjadřují potřebu důraznějších opatření proti tomuto trendu a vyzývají k větší odpovědnosti technologických společností, médií a vlád za regulaci a filtrování dezinformací.

Od Bollorého po Křetínského, mimořádný vliv významných francouzských kapitalistů

Hervé Nathan | Alternatives Economiques | 20. listopadu | FR

Mogulové jako Vincent Bolloré a Daniel Křetínský získávají stále větší moc v řadě hospodářských odvětví, od průmyslu po tisk. Tato koncentrace vlivu ovlivňuje mediální a politickou krajinu ve Francii i mimo ni. Vincent Bolloré například prostřednictvím společnosti Vivendi ovládá rozsáhlé mediální impérium a ovlivňuje francouzská i mezinárodní média. Podobně Daniel Křetínský nedávno rozšířil svůj vliv investicemi do řady hospodářských a mediálních odvětví ve Francii.

Nový zákon o "ochraně suverenity" nemůže zastrašit nezávislá média

VSquare | 13. prosince | CZ

Podle společného prohlášení, které vydala řada maďarských médií, sice zákon o "ochraně suverenity", který byl nedávno přijat v Maďarsku, výslovně neupravuje fungování mediálních společností, ale pravděpodobně výrazně omezí svobodu tisku a potenciálně ztíží, ne-li znemožní, nezávislým redakcím, novinářům a mediálním společnostem vykonávat jejich práci.

Unesco zveřejnilo pokyny k regulaci sociálních sítí  

Zeynep Yirmibeşoğlu | Netzpolitik | 29. listopadu | DE

Mezinárodní kulturní organizace nyní hovoří o "informační krizi" a chce ji napravit pomocí pokynů pro správu digitálních platforem. Po dlouhém konzultačním procesu, do něhož se zapojilo více než 10 000 příspěvků ze 134 zemí, zveřejnila sedm zásad, mezi něž patří povinnost svědomitě dodržovat Mezinárodní listinu lidských práv a pravidelně ověřovat její dodržování, zřízení nezávislých a transparentních regulačních orgánů, které mají úzce spolupracovat, moderování obsahu ve všech regionech a jazycích, transparentnost algoritmů a přijetí zvýšených ochranných opatření během citlivých období, jako jsou volby a krize.