REPCO

Návrh Evropské komise Zákon o obnově přírody je klíčovým prvkem Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti a má řešit skutečnost, že přibližně 81 % evropských přírodních stanovišť je ve špatném stavu. V současné době není jasné, zda máme o navrhovaném zákoně hovořit v minulém nebo přítomném čase. I přes silný odpor největší politické skupiny Evropského parlamentu, Evropské lidové strany (EPP, vpravo), a po mnoha kompromisech se zákonu podařilo získat schválení Parlamentu již v únoru 2024. Zbývalo už jen schválení Radou EU, které se zdálo být jisté, dokud se Maďarsko nerozhodlo na poslední chvíli změnit své hlasování .

Jak Irish Times vysvětluje (a lamentuje), "oportunistická politika" nechala zákon "v nejistotě". Zatímco zákon byl "vítán a prosazován výjimečně širokou koalicí občanů, nevládních organizací a podniků po rozsáhlých konzultacích", píše redaktor Timesů, "odůvodnění nebylo mnoha zemědělcům účinně sděleno [...]. Evropská lidová strana tak viděla příležitost, jak využít oprávněných stížností zemědělců před volbami do EU, a vedla proti zákonu zuřivou kampaň. EPP rozmělnila některá jeho nejdůležitější ustanovení a často je zkreslovala." Ještě v listopadu 2023 Lorène Lavocat konstatovala v Reporterre, že pravice zákon "sabotovala" a učinila z něj "propadák". 

Zbývá ještě jedna šance, jak zákon zachránit (i když v jeho kompromisní podobě): stačilo by, aby jedna země, která se zdržela hlasování nebo byla proti zákonu, změnila svůj názor do 17. června, tedy do posledního zasedání rady belgického předsednictví. Jak uvádí Caroline O'Doherty pro Irish Independent, "poslední šance" na záchranu zákona vede irský ministr životního prostředí Eamon Ryan (Strana zelených) s podporou svých kolegů z Německa, Francie, Španělska, Dánska, Lucemburska, Česká republika, Litva, Slovinsko, Estonsko a Kypr. "Obnova ekosystémů je nezbytná pro zmírnění dopadů změny klimatu a přizpůsobení se jim a pro zajištění evropské potravinové bezpečnosti," uvádí se ve výzvě adresované evropským zákonodárcům. "Pokud bychom jako vedoucí představitelé EU nyní nejednali, zásadně bychom podkopali důvěru veřejnosti v naše politické vedení doma i na mezinárodní úrovni."

V nedávném článku o lesnictví ve Švédsku se Švédská společnost pro ochranu přírody tvrdí, že osud zákona o obnově přírody (stejně jako budoucnost švédských lesů) bude do značné míry záviset také na složení Evropského parlamentu po evropských volbách. 

Důsledkem označení současné úrody antiestablishmentových politických stran jako "populistické" je, že v lidech zanechává pochopitelný dojem, že všechny jejich postoje jsou populární. Zatímco proti zákonu o obnově přírody se postavily především země, kde má populistická pravice významnou lidovou podporu (Itálie, Maďarsko, Švédsko, Polsko, Nizozemsko), obyvatelstvo těchto zemí ve skutečnosti zákon v drtivé většině podporuje. 

Nizozemský výstup Biojournaal uvádí, že zákon o obnově přírody "podporuje 75 procent občanů zemí, které zákon nepodporují". Tato zjištění vyplývají z průzkumu, který provedla společnost Savanta pro Koalici pro obnovu přírody (koalice čtyř nevládních organizací, BirdLife Europe, ClientEarth, EEB a WWF EU). S přijetím zákona souhlasilo 70 procent respondentů v Finsku a 69 procent respondentů v Nizozemsku a Švédsku.

Většina respondentů také souhlasila s tím, že úbytek evropské přírody a biologické rozmanitosti by měl "negativní dlouhodobé dopady na lidi, zemědělství a hospodářství". V širším kontextu se v belgickém deníku Le Soir Michel De Muelenaere podívá na nejnovější výsledky průzkumu Eurobarometr a konstatuje, že více než tři čtvrtiny Evropanů mají pocit, že otázky životního prostředí mají dopad na jejich každodenní život a zdraví. V Belgii je to osm z deseti a ve Španělsku, Řecku, na Kypru, Maltě, Portugalsku a v Itálii 88 až 98 %. Výsledky také ukazují, že 84 % Evropanů souhlasí s tím, že "právní předpisy EU v oblasti životního prostředí jsou nezbytné pro ochranu životního prostředí v jejich zemi".

Belgie byla ve skutečnosti nucena zdržet se schválení zákona o obnově přírody kvůli odporu tradičně pravicověji orientovaného a euroskeptičtějšího regionu Flandry, jak uvádí belgický zemědělský zpravodajský web Landbouwleven vysvětluje. Jak bylo uvedeno výše, osud zákona závisí na závěrečném zasedání belgického předsednictví Rady. V otevřeném dopise zveřejněném 29. května a adresovaném belgickému premiérovi Alexandru de Croovi proto více než 70 podniků a podnikatelských sdružení vyzývá belgické předsednictví, aby zajistilo "urychlené" přijetí zákona. Existují totiž pádné argumenty pro to, že zákon je pro podnikání dobrý.

Citováno Landbouwleven, Ursula Woodburn, ředitelka CISL Europe a Corporate Leaders Group Europe, prohlašuje, že "dobře navržená, k přírodě pozitivní politika vytvoří nové ekonomické příležitosti, sníží emise, zvýší odolnost vůči klimatickým katastrofám a zlepší zdraví na celém světě". Konkrétněji otevřený dopis vedoucích představitelů podnikatelské sféry vysvětluje, že "z posouzení dopadů, které provedla Evropská komise pro svůj návrh zákona EU o obnově přírody, vyplynulo, že na každé 1 euro investované do obnovy přírody připadá 8 až 38 eur díky zmírnění změny klimatu, prevenci a omezení přírodních katastrof, zlepšení kvality vody, čistšímu ovzduší, zdravější půdě a zvýšení celkového blahobytu lidí."

Na vědecké frontě Stéphane Foucart v Le Monde informuje o otevřeném dopise podepsaném desítkou vědeckých společností a sítí, který odsuzuje regresi Evropské unie v otázkách životního prostředí. "Konkrétně," poznamenává Foucart, "autoři kritizují opuštění nařízení o udržitelném používání pesticidů, snížení environmentálních standardů ve společné zemědělské politice (SZP), opuštění legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy (FSFS), plán na snížení požadavků nitrátové směrnice a neschválení zákona o obnově přírody." Otevřený dopis byl nahrán 29. května na Zenodo, otevřené úložiště vědeckého výzkumu podporované CERN a (v minulosti) projektem Evropské unie Horizont 2020. Podle signatářů dopisu se zdá, že "mezi příliš mnoha rozhodovacími orgány EU převládá antiekologický duch. To je znepokojivé z několika důvodů: Zaprvé proto, že většina zdůvodnění těchto rozhodnutí je založena na dezinformacích. Za druhé proto, že tato rozhodnutí jsou zřejmě silně ovlivněna konkrétními zájmy určitých dílčích skupin a ekonomických korporací v rámci úzkého spektra společnosti."