REPCO

Volby do Evropského parlamentu skončily a jejich výsledek může změnit rozložení sil v nejdůležitějších institucích EU. Pokud se podíváme na celkové výsledky frakcí v Evropském parlamentu, největší porážku utrpěli Zelení (G/EFA), kteří byli zasaženi zejména velkým poklesem podpory v Německu a Francii. Ty byly do značné míry ovlivněny změnami v místní politické dynamice, ale zelené strany také trpěly obecným odsunutím klimatických otázek do pozadí ve srovnání s předchozími eurovolbami. Témata bezpečnosti a migrace tentokrát výrazněji dominovala.

Mezi poraženými je dále liberální Renew Europe (RE). V tomto případě byly nejbolestivější výsledky z Francie a Španělska. Ta je příznačná pro výsledky v celé Evropské unii, neboť kromě zániku centristické strany Ciudadanos a mírného oslabení levice posílila pravice, a to jak umírněná, tak krajní.

Posílení evropské pravice

Ursula von der Leyenová, která si pravděpodobně udrží post šéfky Evropské komise, může být spokojená. Její frakce (Evropská lidová strana - EPP) si upevnila pozici nejsilnějšího uskupení v Evropském parlamentu a předznamenává pokračování současného konzervativně-liberálního kurzu EU. Ačkoli levý střed (socialisté a demokraté - S&D) zaznamenal jen minimální pokles počtu poslanců Evropského parlamentu, přesun pozornosti doprava je realitou.

Zodpovědnost za to nese mimo jiné postup krajně pravicové AfD v Německu a FPÖ v Rakousku, udržení mocenského stavu v Itálii (kde Meloniho strana nahradila Salviniho Ligu), ale především obrovský úspěch francouzských nacionalistů. Le Penova strana získala přes 30 procent. hlasů, zatímco prezidentské uskupení získalo méně než 15 procent hlasů. I při nízké volební účasti je to tak šokující výsledek, že Emmanuel Macron vyhlásil na červen/červenec předčasné parlamentní volby.

Francii tak čeká mimořádně krátká a intenzivní volební kampaň a Evropská unie bude v příštím volebním období čelit silnému tlaku pravice. Politici EPP oznámili, že budou pokračovat ve spojenectví s centristickými stranami, ale teoreticky by bylo možné vyjít i s radikální pravicí, čehož může von der Leyenová využít k posílení své vyjednávací pozice v rozhovorech se stávajícími partnery, i když se vyhlídka na pravicovou koalici zdá nereálná. To zpochybňuje ambicióznější projekty EU, jako je Zelená dohoda nebo investice do infrastruktury, pro které má levice větší zájem.

Přeskupení v Evropském parlamentu?

Otevřenou otázkou však zůstává, jak se pravice v Evropském parlamentu rozdělí. Hodně se hovoří o myšlence sloučení ECR a ID do jedné frakce, která by byla podobně silná jako S&D, což by posílilo hlas pravice v příštím volebním období EP. Osobní ambice dvou potenciálních vůdkyň takového spojenectví, Giorgie Meloniové a Marine Le Penové, mohou stát v cestě. Museli by se dělit o moc a liší se například v přístupu k Rusku, takže najít kompromis nemusí být snadné. Na začátku bude také určeno, kdo bude součástí jejich aliance.

Případná frakce napravo od EPP, přestože spojuje hlavní síly radikální pravice, by neměla být natolik extrémní, aby přijala strany jako AfD a její fašistické protějšky z jiných zemí, jako je Slovenská republika nebo Polská konfederace, která do Bruselu vyšle Grzegorze Brauna. V případě spojenectví Meloni - Le Pen je tedy pravděpodobné, že kolem AfD vznikne další krajně pravicová frakce, pokud se jí podaří získat potřebných 23 poslanců.

Podobné manévry čekají i tu část levice, která se nenachází v žádné ze stávajících frakcí. Označuje uskupení s různým ideologickým profilem, od umírněné sociální demokracie po komunismus, zpravidla s konzervativním a protiimigračním směřováním - tzv. alt-levice. V čele stojí Aliance Sahry Wagenknechtové a Hnutí 5 hvězd, které rovněž spojuje proruský postoj. Připojit se k nim mohou mimo jiné. Komunistická strana Řecka a slovenský Smer, ale není jisté, zda levicová frakce získá dostatek členů, aby mohla oficiálně zahájit činnost.

Překvapení - kyperský tiktoker a španělské veverky

Velké překvapení přinesly dánské volby do Evropského parlamentu, v nichž strana premiérky Mette Frederiksenové nejenže neuspěla, ale byla předstižena Socialistickou lidovou stranou. Jedná se o první porážku dánských sociálních demokratů proti levicovějšímu uskupení v jejich více než stoleté historii, což je jasný důkaz kritiky současné koaliční vlády s pravicí, která se vyznačuje opuštěním sociální politiky a zaměřením na boj proti imigraci.

Pozitivní zprávy pro levici přicházejí z dalších severských zemí. Ve Švédsku i ve Finsku si polepšila - ve druhém jmenovaném státě získala Levicová aliance, která patří do frakce GUE/NGL, nečekaně 17 procent. hlasů, což je více než dvakrát tolik než minule. Tím předstihl sociální demokraty i krajní pravici. Co se týče radikální levice, za zmínku stojí výsledky v Belgii, Irsku a Itálii, které vyrovnávají ztráty utrpěné v několika dalších zemích.

Zároveň v novém Evropském parlamentu nebude nouze o exotičtější politiky. Jedním z nich je Fidias Panayiotou, známý youtuber a tiktoker, jehož seznam získal na Kypru téměř 20 procent. hlasů. Při zahájení kampaně mladý influencer prohlásil, že o politice EU toho moc neví, ale slibuje, že se bude zabývat tématy, jako je umělá inteligence nebo bitcoin. Další nečekaný černý kůň eurovoleb - Alvise Pérez, lídr strany Konec strany - má vyhraněnější názory. Kdysi byl spojován s liberálním středem, nyní je spojován s krajní pravicí a alt-right.

Ve Španělsku získalo seskupení téměř 5 %. hlasů, je pro establishment a "partiokracii" připraven konec strany. Pérez se proslavil odhalováním údajných korupčních skandálů a následnou obhajobou u soudu proti obvinění z pomluvy. Mandát europoslance mu má zajistit imunitu, kterou potřebuje k dalšímu boji proti "hlubokému státu", který na něj a jeho příznivce údajně číhá - na Telegramu má několik set tisíc příznivců, kteří si za svůj symbol vzali veverky v masce Anonymous. Čas ukáže, zda se tento nový typ politiky v podání hvězd TikToku nebo Telegramu ukáže jako pomíjivý fenomén a kuriozita, nebo zda bude mít jednou větší dopad na europarlament, ale v tuto chvíli se frakce influencerů nemusíme bát.

- Artur Troost