REPCO

Je 24. dubna 2022. Emmanuel Macron byl znovu zvolen na druhé funkční období s 58,54 % proti Marine Le Penové. Před pařížským náměstím Champ de Mars prohlásil francouzský prezident: "Mnoho našich krajanů mě dnes nevolilo proto, aby podpořili myšlenky, které zastávám, ale aby postavili hráz krajní pravici. A já jim chci říci, že jsem si vědom toho, že mi toto hlasování ukládá závazek na další roky."

O dva roky později se tato "přehrada" zlomila. Národní shromáždění (RN) Marine Le Penové se v průzkumech veřejného mínění pohybuje výše než kdykoli předtím.

"Situace se dramaticky změnila, a to špatným směrem," říká Jean-Marie Fardeau, šéf VoxPublic, sdružení, které podporuje občanské iniciativy a pomáhá na ně upozorňovat rozhodující činitele. "V posledních letech se myšlenky a rétorika krajní pravice - konkrétně o imigraci, nejistotě apod. staly ústřední součástí veřejné debaty, kterou prosazuje část médií a některé politické strany."

Ještě horší je, že ačkoli se vládě nepodařilo zastavit nárůst RN, aktivně přijímá zákony, které ji podporují. Jedním z příkladů je návrh zákona o imigraci vyhlášený 26. ledna 2024, a to navzdory tomu, že třetinu jeho článků zcenzurovala Ústavní rada. V prosinci 2023 francouzská ombudsmanka pro práva Claire Hédon odsoudila návrh zákona, který podkopává "záruky, jež jsou v současnosti poskytovány na ochranu základních práv cizinců", a označila jej za "porušení ochrany práv a svobod".

"Tento návrh zákona o přistěhovalectví představuje vážný zlom. To, že pravice nahání krajně pravicové voliče, sice není nic nového, ale od prezidenta, který byl zvolen částečně díky voličům levice, kteří měli v úmyslu krajní pravici zablokovat, se to očekávalo méně," říká Jean-Marie Fardeau.

Roztříštěná občanská společnost

Na tomto pozadí odborník na krajní pravici Jean-Yves Camus již nevěří, že masové hnutí vzejde z občanské společnosti. "V antirasistických kruzích zavládla večer druhého kola prezidentských voleb v roce 2002 velká úleva, když Jacques Chirac získal 82 % hlasů a porazil Jeana-Marie Le Pena. Následně si mnozí aktivisté mysleli, že bitva je vyhraná, že krajní pravice se nikdy nedostane k moci. To byl omyl. Mnozí z nich se zapojili do jiných bojů, například za životní prostředí a odbory. To bylo užitečné například pro hnutí proti důchodové reformě v roce 2023 a další na obranu veřejných nemocnic, ale už méně pro boj proti Rassemblement National."

Tuto analýzu částečně sdílí i Jean-Marie Fardeau: "Nyní si uvědomujeme, že směr pohybu nebyl pevně stanoven. A že pokrok lze zvrátit, zejména pokud jde o práva cizinců a LGBT+ osob."

"Již 15 let je společnost podmíněna úzkostným, autoritářským diskurzem založeným na bezpečnosti, spojeným s liberálním ekonomickým systémem, který zvyšuje nerovnosti a vytváří jen málo naděje." - Jean-Marie Fardeau, VoxPublic

Ve Francii přitom není nouze o občanská hnutí, kolektivy a sdružení. "Hlavní sítě jsou stále velmi aktivní, a dokonce je doplňuje spousta nových, velmi slibných iniciativ s know-how o inovativních způsobech činnosti," říká delegát VoxPublic. "To je případ ženského a ekologického hnutí. Ve skutečnosti není problémem nedostatek iniciativy, ale obtížnost zvrátit zcela nepříznivý poměr sil. Již 15 let je společnost podmíněna úzkostným, autoritářským diskurzem založeným na bezpečnosti, spojeným s liberálním ekonomickým systémem, který zvyšuje nerovnosti a vytváří jen málo naděje."

Represivní klima pro sociální hnutí

Občanským hnutím brání také všeobecné klima represe a zmenšování demokratického prostoru. "Pro sdružení, která zpochybňují zavedené pořádky, je stále těžší se prosadit. Ať už se jedná o otázky životního prostředí, například protesty proti obřím přehradám nebo dálnici A69 Toulouse-Castres, nebo o obranu práv cizinců či podporu obyvatel Gazy, jsme svědky velkých útoků na svobody veřejnosti a právo demonstrovat."

Přijatý v květnu 2021, takzvaný zákon o "obecné bezpečnosti při zachování svobod" ztělesňuje tento trend. Francouzská vláda jej prezentovala jako vytvoření  "kontinuálního bezpečnostního systému" tím, že dává více výsad městským policistům a usnadňuje používání technických prostředků (drony, tělesné kamery, kamerový systém), ale některá jeho ustanovení byla nakonec Ústavní radou odsouzena, protože byla považována za příliš libertinská. Například údajný trestný čin "provokace identifikace pořádkových sil", který vyprovokoval statisíce lidí k demonstracím v Francii, byl vypuštěn, stejně jako plošné používání dronů.

Dalším právním předpisem s nadstandardním dopadem byl tzv. zákon o "separatismu", který mnozí právní experti považují za nejsekuritizovanější zákon Macronova prvního funkčního období. Ten mimo jiné usnadnil rozpuštění sdružení. Od roku 2021 zákon umožňuje vládě rozpustit všechna sdružení nebo de facto skupiny, "které provokují násilné činy proti lidem nebo majetku". Toho bylo v červnu 2023 využito ke zdůvodnění rozpuštění ekologického hnutí Les Soulèvements de la Terre - poprvé v historii Páté republiky. Státní rada, nejvyšší francouzský správní soud, později rozpuštění zrušila.

Nakonec se nový politický směr projevil i v pokusu zacpat ústa jednomu z nejúctyhodnějších francouzských sdružení: Ligue des Droits de l'Homme  (Liga lidských práv, LDH), založené v roce 1898. V dubnu 2023 vláda zpochybnila některá "stanoviska" LDH poté, co byli vysláni občanští pozorovatelé, aby zdokumentovali tvrdý policejní zákrok a monitorování klimatických demonstrací v Sainte-Soline. Ministr vnitra Gérald Darmanin veřejně zpochybnil státní dotace poskytnuté LDH.

Vítězství v kulturní bitvě

Teoreticky by vazby na politické strany měly umožnit i realizaci myšlenek, které předkládá občanská společnost: "Víme, že poslanci pozorně sledují, co dobrovolný sektor produkuje, pokud jde o nápady a návrhy," vysvětluje Jean-Marie Fardeau. "Zejména u levicových stran existuje určitá prostupnost. Cítíme však, že sdružení vkládají stále méně nadějí do stran, které se v dnešní době příliš zabývají svou volební strategií. Občanská společnost se také bojí, že bude vypadat stranicky a že se jí zmocní."

To nemluvě o delegitimizaci zprostředkujících subjektů které tvoří občanskou společnost. Tento trend nabral v posledních letech na obrátkách díky řadě zákonů, jejichž cílem je rozložit sociální a odborové orgány, počínaje "Macronovými nařízeními" z roku 2017, která usnadnila vyjednávání na pracovišti bez zástupce odborů.

"Děláme, co můžeme, ale parní válec je silný a ne vždy se nám podaří právní nástroje odrazit," povzdechl si delegát VoxPublic. "V roce 2020 prošlo rozpuštění Collectif Contre l'Islamophobie en France snadno, i když to byla pro muslimy katastrofa. Je to případ západky: jakmile jednou cvakne, je velmi obtížné se vrátit zpět. Musíme být tedy připraveni na kulturní bitvu, která bude trvat roky."

Přeložil Harry Bowden