REPCO

Podle průzkumu společnosti Viavoice zveřejněného 25. března se na olympijské hry v roce 2024 těší "hodně" nebo "s určitou dychtivostí" pouze 37 procent Francouzů. Paříž - a další francouzská města, včetně Marseille - budou hostit olympijské a paralympijské hry v roce 2024 od 26. července do 8. září.

Co vysvětluje tento nedostatek nadšení?

Důležité je připomenout, že kandidatura Paříže byla přijata v roce 2017 poté, co ostatní města, která se o ni ucházela (Budapešť, Boston, Řím), odstoupila, částečně kvůli nízké podpoře obyvatelstva po referendech či lidových konzultacích. Ve francouzském hlavním městě se žádné konzultace nekonaly. Sociolog sportu Michel Koebelo tom diskutuje v přednášce. Souhlas obyvatelstva, stejně jako způsob jeho měření - průzkum veřejného mínění? Z jakého vzorku? Pomocí jakých otázek? - je ústřední otázkou, Andreas Rüttenauer připomíná ve své analýze pro tageszeitung s ohledem na kandidaturu Mnichova na rok 2036.

Příslibem francouzské vlády bylo udělat z Paříže 2024 "lidové olympijské a paralympijské hry". Jak? Mluvilo se o dostupnosti a cenové dostupnosti, vzhledem k tomu, že sportovní zařízení již z velké části existují. Angélique Chrisafis připomíná v Guardian že město již má 95 procent potřebného zázemí a nemusí stavět stadion, jako to udělal Londýn v roce 2021, a že Paříž je již nyní jednou z nejlepších turistických destinací na světě. Území vybrané pro konání her má navíc z akce těžit.

Seine-Saint-Denis

Většina zařízení určených pro olympijské hry se ve skutečnosti nachází v départementu Seine-Saint-Denis, který je nejchudším v Francii  (vyjma "zahraničních" území): 27,6 % obyvatel (1,6 milionu lidí) žije pod hranicí chudoby, podle nejnovější zprávy Observatoře nerovnosti zprávy.

Seine-Saint-Denis drží několik nešťastných rekordů, vysvětluje Louise Couvelaire v Le Monde: je zde méně všeho (méně učitelů, soudců, lékařů, policistů), je to nejmladší departement (42 procent obyvatel je mladších 30 let), má nejvyšší kriminalitu a nejnižší počet absolventů. Je to také paradoxně ekonomicky nejdynamičtější departement, protože se sem přestěhovaly některé z největších francouzských firem (Veolia, Vinci, BNP Paribas, SFR, letiště Charlese de Gaulla...), i když obyvatelé si z tohoto bohatství mnoho neužijí. Například  70 procent vedoucích pracovníků pracujících v tomto departementu žije jinde.

Angélique Chrisafis připomíná v Guardian že dvě hlavní rozestavěná díla, olympijská vesnice a vodní centrum, zůstanou po skončení olympiády v užívání pro resort: část vesnice bude přeměněna na sociální bydlení a část prodána soukromým osobám. Problém? Extravagantní cena za metr čtvereční - 7 000 eur - v oblasti, kde se průměrná cena pohybuje okolo 4 000, oproti pařížskému průměru 10 000. Bazény budou přenechány departementu, který je strukturálně chudý na bazény a polovina dětí ve věku kolem 10 let neumí plavat.

Několik iniciativ vzniklo na obranu zelených ploch v Seine-Saint-Denis, které byly zcela nebo částečně zničeny, aby uvolnily místo olympijským zařízením, včetně dělnických zahrad v Aubervilliers. Novinářka Jade Lindgaard, autorka Paris 2024 , une ville face à la violence olympique(Divergences, 2024), reportáže v Arrêt sur Images.

Otázka cen: vstupenky, ubytování, doprava

.

Nejvýmluvnějším příkladem jsou ceny vstupenek na finále atletických závodů na Stade de France: 85 eur za nejlevnější a nejvzdálenější, 195 eur za vstupenky střední třídy a zbytek mezi 385 a 690 eury, jak Mathias Thépot zprávy v Mediapart: 'Až na výjimky budou mít majitelé nejlevnějších vstupenek přístup pouze na kvalifikační soutěže - které jsou méně zajímavé - a na místa, která jsou často špatně umístěna na stadionech nebo soutěžích daleko od Paříže.

Jak je to s náklady na ubytování pro diváky? Aurélie Lebelle uvádí v Le Parisien že cena dvoulůžkového pokoje v hotelu se snídaní vzrostla v průměru čtyřikrát. Podle Sud-Ouest činí průměrná cena za noc v ubytování přes Airbnb 619 eur.

Mathias Thépot vysvětluje, že veřejná doprava v Paříži měla být - jak prohlásil předseda organizačního výboru her, Tony Estanguet v roce 2021 - pro držitele vstupenek zdarma. Stejně tomu bylo i v Londýně v roce 2012. Nyní se zdá, že ceny se v období od 20. července do 8. září skutečně zvýší z 2,15 na 4 eura, jak Damien Dole vysvětluje v Libération. Oficiálním zdůvodněním tohoto zvýšení je pokrytí 15procentního nárůstu provozu.

To je prostě kapitalismus, řeknete si možná. 

"Sociální čistka"

Nejproblematičtější a nejbolestivější je otázka přesídlování obyvatelstva, jak michael McDougall připomíná v článku Washington Post v článku z roku 2021 s názvem "Olympiáda je katastrofou pro lidi, kteří žijí v hostitelských městech, vysídlování a gentrifikace jsou normou pro přípravu her".

V Paříži 80 sdružení a nevládních organizací sdružených v kolektivu "Le Revers de la médaille" (Druhá strana medaile) odsuzuje vysídlování obyvatelstva považovaného za "nežádoucí": migrantů, bezdomovců, sexuálních pracovnic. "Olympijské hry přicházejí a odcházejí. Zkušenosti z těchto mega sportovních akcí po celém světě vedou ke stejné podívané: systematické sociální čistce," uvádí L'Humanité.

Na Mediapart, Faïza Zerouala vysvětluje že "Schaefferův kolektiv spočítal že ze squatů a hal v Seine-Saint-Denis bylo vystěhováno více než 4000 lidí z afrických zemí."  Libération informuje o starostovi Orléansu, který odsoudil vysídlení asi "500 bezdomovců" z Paříže za poslední rok.

Kromě toho všeho jsou zde také studenti, asi 2 000, kteří byli požádáni, aby po dobu konání her opustili svá bydliště. To vedlo úřad ochránce práv, francouzského ombudsmana, k zahájení vyšetřování 

.

A pak je tu ještě zhruba 300 rodin, které obývají čtvrti zničené kvůli uvolnění místa pro olympijskou vesnici na ostrově Saint-Denis. Tyto rodiny byly přestěhovány, ale často příliš daleko od svého předchozího bydliště nebo práce. Reuters také informuje o vystěhování Romů z budovy, kterou obývali na Ile Saint-Denis.

Jules Boykoff, profesor politologie na Pacific University (Oregon, USA) a autor knihy "Co jsou olympijské hry Pro" (Bristol University Press, 2024), vysvětlujepro Mediapart: "Olympiáda je stroj, který zesiluje nerovnosti. [...] Existují některé jasné trendy [...]. Při hrách v Soulu v roce 1988 bylo vysídleno více než 700 000 lidí. Totéž se stalo v Pekingu v roce 2008, kdy bylo vysídleno více než 1 milion lidí."

Přestože existuje mnoho skupin, sdružení a iniciativ protestujících proti těmto jevům (Extinction Rebellion, Youth for Planet, Saccage 2024....), není jejich hlasům věnována široká mediální pozornost, vysvětluje Sylvia Zappi v Le Monde.

A náklady?

Původní rozpočet 6,8 miliardy eur se podle poradenské firmy 9 miliard eur nejprve zvýšil na více než 11 miliard eur, než dosáhl11 miliard. Další související kontroverzí je odměna Tonyho Estangueta, předsedy výboru: 270 000 eur ročně, která vedla finanční prokuraturu k zahájení vyšetřování. Jak však Sylvain Bersinger, ekonom společnosti Asterès říká nám v La Tribune, hry v roce 2024 "měly omezené náklady ve srovnání s předchozími olympijskými hrami".

Soukromí sponzoři pokrývají velkou část rozpočtu. Patří mezi ně společnosti EDF, Orange, Accor, Carrefour, BPCE, Sanofi a LVMH. Skupina luxusního zboží Bernarda Arnaulta, "nejbohatšího muže světa", vložila 150 milionů eur.