REPCO

V uplynulém měsíci demokracie v jihovýchodní Evropě krvácela. K nejvážnějšímu krvácení došlo v Srbsku. Tamní deník Danas, který cituje zprávu ze srbské tiskové agentury Beta, upozornil na Dům svobody nedávné Zpráva o svobodě ve světě 2024 z níž vyplývá, že v roce 2023 si Srbsko v hodnocení politických práv a občanských svobod pohoršilo o 3 body. Ke stejnému poklesu došlo i v Rusku, Izraeli a některých rozvojových zemích, jako je Ekvádor a Mali. V posledním desetiletí zaznamenaly větší pokles než Srbsko pouze evropské země, a to Maďarsko a Turecko. Jedním z důvodů propadu Srbska byly "ukradené volby" a "možnost, že ovlivnily výsledky v klíčových volebních kláních, například v Bělehradě", jak řekla expertka Freedom House na Balkán Aleksandra Karpi moderátorce amerického mezinárodního vysílání Voice of America (VoA). 

Po srbských parlamentních volbách, které se konaly 17. prosince a v nichž zvítězila SNS (nacionalistická strana prezidenta Aleksandra Vučiće), vznesla opoziční koalice obvinění z podvodu a odvolávala se na nepravidelnosti, jako je kupování hlasů a falšování hlasovacích lístků a podpisů. Kromě nesvobody je v části Srbska stále cítit nostalgie po komunistické Jugoslávii. Důkazem je design výrobku LEGO připomínající jugoslávský K67 kiosek který se stal virálním po interview Danas novinářka Aleksandra Ćuk dělala s architektem Nikolou Opačićem.

Demokracie dostala zabrat i v Moldavsku. Bývalý moldavský premiér Vasile Tarlev se má ujmout vedení nové strany s názvem Viitorul Moldovei (Budoucnost Moldavska), jak zprávy přinesl moldavský investigativní deník Ziarul de Gardă. "Vasile Tarlev zastával dva mandáty předsedy vlády v době, kdy byli u moci komunisté, v letech 2001-2008," poznamenal ZDG.

Demokracie umírá v korupci

Není divu, že demokracie trpí, když její představitelé zneužívají moc. Anca Simina a David Muntean z rumunské investigativní platformy Recorder zjistil že "císařský palác" budovaný ze 7 milionů eur pocházejících z veřejných peněz v Bukurešti se pravděpodobně stane budoucím sídlem prezidenta Klause Iohannise, až mu letos vyprší mandát. V vydání našeho jihovýchodního majáku z listopadu 2023, Recorder  upozornil, že Iohannis je jediným prezidentem EU, který létá soukromými letadly a "náklady tají".

.

Přejděme zpět k Srbsku a k dalšímu prezidentovi, který ohrožuje demokracii: Aleksandar Vučić. Policistka Katarina Petrovićová byla loni zatčena, protože udala, že Vučićův kmotr Nikola Petrović (žádné známé vazby s ní nemá) zranil při dopravní nehodě dvě ženy, když byl pod vlivem drog a alkoholu za volantem svého superauta McLaren za více než 300 000 eur. Téměř o rok později, 22. února 2024, Danas citoval srbskou televizní stanici Nova oznámení, že Katarina Petrović byla Vrchním soudem ve Valjevu propuštěna na svobodu.

V Chorvatsku zorganizovalo 11 parlamentních stran velký liberální protest proti rozhodnutí premiéra Andreje Plenkoviće jmenovat Ivana Turudiće, povoláním soudce, vrchním státním zástupcem. Chorvatský deník Jutarnji Listpoznamenal že protestující tvrdili, že Turudić je lhář, že je spolčen s Chorvatským demokratickým svazem (HDZ) a že se "stýká s kriminálním prostředím"

.

Ve jménu demokracie

Protože Rusko a extremistické strany nadále představují hrozbu pro jihovýchodní Evropu, některé strany začaly bojovat odvážnými rozhodnutími. Například dvě největší strany v Rumunsku, Národní liberální strana (PNL) a Sociálnědemokratická strana (PSD), se rozhodly spojit své síly v eurovolbách, které se konají 9. června. Navzdory historické rivalitě těchto stran předseda PNL Nicolae Ciucă uvedl, že toto rozhodnutí přijaly kvůli "stabilitě země, soudržnosti vládního aktu" a "zájmu rumunských občanů a bezpečnostnímu kontextu", jak citace by Libertatea novináři listu Sebastian Pricop, Cristian Andrei a Cristian Otopeanu. "Bezpečnost" a "stabilita" jsou hlavní slova, zvláště když v zemi získává na síle na Rusko napojená Aliance pro svaz Rumunů (AUR).

Mimo to se objevily zvěsti o ruské invazi do Moldavska poté, co sjezd poslanců proruského separatistického regionu Podněstří požádal Moskvu, aby je ochránila před tlaky přicházejícími z Kišiněva. "Ochrana zájmů obyvatel Podněstří, našich krajanů, je jednou z priorit. Všechny žádosti jsou vždy pečlivě zkoumány specializovanými orgány v Rusku," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí pro agenturu TASS, jak cituje podle Ziarul de Gardă.