REPCO

87,85 procenta: "drtivé" vítězství, které si připsal Vladimir Putin den po posledních prezidentských "volbách" v Rusku. Stalo se tak "navzdory protestům po celém světě", jak uvádí ruský exilový deník Novaja Gazeta Europe reportáž. Putin se uchází o znovuzvolení bez věrohodného vyzyvatele - jeho hlavní protikandidát Alexej Navalnyj před několika týdny zemřel - a bude tak vykonávat svůj pátý šestiletý mandát, přičemž oficiální počet hlasů je ještě vyšší než předchozí v roce 2018. Pokud dokončí své funkční období v roce 2030, "Putin překoná sovětského diktátora Josifa Stalina, pokud jde o délku jeho působení v čele Kremlu", pokračuje Novaja Gazeta Europe. Během třídenního volebního období bylo ve 22 městech po celém Rusku zatčeno 87 lidí, podle údajů skupiny pro lidská práva OVD-Info.

Pro Putina jsou Rusové a Ukrajinci součástí jednoho národa, vysvětluje ukrajinský historik a aktivista Hanna Perekhoda v Posle ("Po", rusky), nezávislém médiu, které vzniklo po invazi Ukrajina. Perekhoda dešifruje narativ, který je základem veřejných projevů ruského vůdce: pro Putina je "odlišná národní identita Ukrajinců umělý konstrukt vytvořený západními nepřáteli (Poláky, Rakušany, Němci) a jejich agenty (bolševiky). Bez ochrany Ruska Ukrajinci nevyhnutelně podléhají nepřátelským silám Západu, které jim 'vštěpují pseudohodnoty', dávají jim zapomenout na jejich ruskou podstatu a používají je jako 'beranidlo' proti Rusku". Z toho vyplývá, že "pokud je Ukrajina nezávislá, Rusko se nemůže stát velmocí, a jeho suverenita je proto ohrožena, protože - podle tohoto vidění světa - skutečnou politickou suverenitu mají pouze velmoci". Rusko proto musí převzít kontrolu nad Ukrajinou a "udělat z Ukrajinců Rusy"

.

Tisíce lidí se v Rusku i v zahraničí zúčastnily demonstrací "Poledne proti Putinovi", které vyzývaly k tomu, aby se kolem poledne shromáždili u volebních místností a hlasovali na znamení protestu. Denis Leven reportuje o masové demonstraci v Politico a přiznává, že je obtížné odhadnout přesný rozsah mobilizace. Jedno je však podle nezávislého ruského novináře Ada Blakewella v Nové Gazetě jisté: navzdory všemu se v zemi daří disentu. Její článek byl znovu publikován na serveru Voxeurop a já vám vřele doporučuji si ho přečíst.

V deníku The Guardian píše britský historik a novinář Timothy Garton Ash, zanícený pozorovatel střední a východní Evropy, podotýká že "posledních několik týdnů nám ukázalo, že stále existuje Jiné Rusko, stejně jako existovalo Jiné Německo i na vrcholu moci Adolfa Hitlera ve Třetí říši". Garton Ash se sice domnívá, že není možné posoudit, jaké podpoře se "Jiné Rusko" v zemi skutečně těší, poukazuje však na to, že "od začátku plnohodnotné invaze před necelými dvěma lety bylo zatčeno odhadem 20 000 protestujících". Podle britského historika se nacházíme na počátku nového období evropských dějin. "To, co uděláme v tomto roce, bude mít důsledky na další desetiletí. Umožnit Ukrajině vyhrát tuto válku je nejen jediným způsobem, jak zajistit demokratickou a mírovou budoucnost pro samotnou Ukrajinu," vysvětluje. "Je to také to nejlepší, co můžeme udělat pro zlepšení dlouhodobých šancí na lepší Rusko."

Někoho by mohlo napadnout, zda běžní Rusové stále podporují válku na Ukrajině. "Zjišťování veřejného mínění je v době války a značných represí velmi složité. Jakýkoli průzkum veřejného mínění vyvolá v dotazovaném pocit ohrožení", píše Anna Colin Lebedev, přednášející politologii na univerzitě Paris-Nanterre, v rozhovoru pro francouzský hospodářský měsíčník Alternatives Economiques. "Velký počet Rusů se nepovažuje za osoby, které mají na válku informovaný názor. Nadšení je však velmi omezené: podíl obyvatel, kteří válku aktivně podporují a přejí si její prodloužení, nikdy nepřesáhl 20 % a neustále klesá. Na druhou stranu únava z války a touha po návratu k normálnímu životu jsou velmi vysoké."

Pro Sergeje Medveděva, historika a specialistu na postsovětskou společnost, je Vladimir Putin "nepopiratelně dědicem stalinského fašismu", jak vysvětluje v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde. "Aby mohlo dojít k podstatné změně, musí být splněny tři podmínky," tvrdí Medveděv: "Putin musí zemřít nebo odejít od moci, armáda musí utrpět porážku na Ukrajině a příjmy z vývozu musí klesnout. Všechny tyto podmínky jsou daleko od reality."

---

Další výběry

Plán Giorgia Meloniho na řízení Evropy - a přátelství s Donaldem Trumpem

Nicholas Vinocur, Hannah Robertsová, Jacopo Barigazzi | Politico | 15. března | CS

Když se poprvé ujala moci, "západní elity chovaly pochybnosti o premiérce, která se kdysi hlásila k obdivu k fašismu". Nyní je otázkou, zda Vliv Giorgie Meloniové v Evropě skutečně roste. Nicholas Vinocur, Hannah Robertsová a Jacopo Barigazzi dešifrují nenápadnou, ale velmi účinnou strategii italské premiérky. Autoři tvrdí, že Meloni dosáhl skutečného "tour de force", zejména v otázce Ukrajiny: "Přesvědčila západní lídry o své neochvějné podpoře Ukrajiny v jejím boji proti Rusku a zároveň se díky své vážnosti dostala do vedoucí pozice mezi evropskými pravicovými silami". Má také "tichý, ale silný vliv na vrcholné politiky EU, jako je předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen."

.

Slušná země

Paula Ferreira | Jornal de Notícias | 12. března | PT

Jedná se o "jeden z nejstabilnějších scénářů pro naši demokracii za posledních 50 let od 25. dubna" (1974, datum karafiátové revoluce), tvrdí Paula Ferreira v Jornal de Noticias. Její analýza následuje po výsledcích předčasných parlamentních voleb v Portugalsku z 10. března, v kterých se na třetím místě umístila krajně pravicová strana Chega André Ventury. "Ale ne všichni z více než 1 100 000 Portugalců, kteří hlasovali pro Andrého Venturu - čímž se počet křesel jeho strany zečtyřnásobil z 12 na 48 -, nostalgicky vzpomínají na fašistickou diktaturu, jsou pro chemickou kastraci násilníků nebo odmítavě přistupují k ženám, homosexuálům, Romům a přistěhovalcům. [...] Odmítám věřit, že takto uvažuje každý pátý Portugalec. Mnozí z nich, jak se domnívám, ztratili naději. Teď je musíme získat zpět, pokud chceme z Portugalska udělat slušnou zemi," říká zástupce šéfredaktora konzervativního deníku.

Přeložil Ciarán Lawless