REPCO

Zdá se, že inflační bouře, která vládla po tři bouřlivé roky, ustupuje a krotí období historických maxim v různých zemích. Tento fiskální oddech dává novinářům příležitost zamyslet se nad genezí tohoto fenoménu a rozebrat zvláštní mozaiku jeho geografického rozšíření - gobelín utkaný z vláken historických náhod.

V inflačních sázkách, které sužují Evropu, Maďarsko se ukázalo jako nejvíce postižený členský stát Evropské unie. V polovině loňského roku přečkalo inflaci blížící se 20 %, což byl nezvladatelný skok, při kterém překonalo průměr EU trojnásobně a své vrstevníky s vysokou inflací - Polsko, Českou republiku a Slovensko - téměř dvojnásobně, jak vyplývá z zprávy Eurostatu.

Ve snaze potlačit bezuzdné zdražování zavedla vláda vedená stranou Fidesz pod Viktorem Orbánem režim cenových stropů sahajících od benzínu až po těstoviny po celý rok 2022. Tento intervenční gambit se však vymstil, vyvolal nedostatek v jedné z ekonomik světa, která je nejvíce závislá na obchodu, a paradoxně rozdmýchal samotné plameny inflace, které chtěl uhasit. Nyní, když příliv inflace svižně ustupuje, Gábor Kovács z ekonomického časopisu HVG poznamenává ostrou ironii: zmírnění cenových tlaků "nesignalizuje prosperitu, ale chudobu."

.

Tento pokles do značné míry vděčí poklesu cen energií, který urychlila chmurná kalkulace - maďarské domácnosti šetří na vytápění, což svědčí o zmenšujících se finančních rezervách". V souladu s touto chmurnou analýzou ekonomický institut GKI, který cituje HVG, maluje drsný obrázek: "Maďarsko nyní živoří jako nejchudší země Unie. Kupní síla maďarských spotřebitelů se zmenšila, v roce 2023 si domů odnesou o 7,9 % méně zboží než v roce 2022, přestože průměrná rodina utratí za stejné období navíc 327 000 forintů (asi 840 eur). Zdá se, že spotřebitelská aktivita Maďarska dosáhla svého dna v rámci EU a dokonce i Bulharsko, které v minulosti zaostávalo, ji překoná."

Pobaltští tygři nejsou vůči inflačnímu víru imunní, zejména lotyšská ekonomika je bičována sazbami přesahujícími 20 %. Jak ukazuje Studie Nadace Friedricha Eberta ilustruje, ekonomická prosperita - nebo její nedostatek - formuje dopad inflace. V Lotyšsku, relativně chudší společnosti, vydává průměrná domácnost 23,3 % svých příjmů na potraviny, 14,6 % na bydlení a dalších 14,6 % na dopravu. Deník Diena zprávy uvádí, že inflace zůstává strašákem v celém Pobaltí, přestože v Lotyšsku došlo v posledním půlroce k pozoruhodnému poklesu, takže spotřebitelské ceny byly na konci roku jen o 0,6 % vyšší než v prosinci 2022. Přesto se ceny tvrdošíjně drží o 30-50 % nad hodnotami z předchozích tří let. Na počátku roku 2024 se obyvatelé Pobaltí obávají především cen potravin, ale v Lotyšsku se více než u sousedů vznáší strašidlo rostoucích cen zdravotní péče a léků.

Na stránkách českého ekonomického deníku Hospodářské noviny se ekonomové Tomáš Adam a Jiří Schwarz poznamenávají historickou podmíněnost vysoké inflace ve střední a východní Evropě, která tyto země sužuje bez ohledu na měnu v oběhu. "V celé Evropě se spustila opona. Tentokrát rozděluje kontinent na dva bloky nikoli podle ideologie, ale podle inflace: v posledních dvou letech měly země na východě vyšší růst cen, zatímco země na západě měly inflaci nižší," píší autoři a vysvětlují, že hranice prochází podobnými místy jako ta, kterou Churchill jmenoval ve svém slavném projevu před téměř 80 lety. Někdejší železná opona nyní předznamenává rozdělení cenových skoků, přičemž východní země se potýkají s vyšší inflací než jejich západní protějšky.

Hospodářská propast, kterou po sobě zanechala železná opona, přetrvala, přičemž východní Evropu kdysi dusil neefektivní, energeticky náročný průmysl závislý na levném sovětském palivu. Ačkoli pád opony vyvolal postupné sbližování, životní úroveň na Východě stále zaostává za životní úrovní Západu. Před nedávným historickým energetickým šokem byla cenová hladina v zemích střední a východní Evropy (SVE) přibližně o 30 % nižší než průměr EU, přičemž služby stály přibližně o 40 % méně, což odráží mzdové rozdíly oproti Západu.

V důsledku toho obyvatelé střední a východní Evropy s nižšími příjmy vynakládají větší část svých rozpočtů na základní potřeby, jako jsou potraviny a energie, což zesiluje dopad jejich rostoucích nákladů na celkovou inflaci. S tím, jak se ekonomiky zemí střední a východní Evropy postupně přizpůsobují západním standardům, se očekává, že tento region bude dohánět. Vyšší inflace, které jsme byli svědky v posledních dvou letech v zemích s nižšími příjmy, je považována za konvergenci urychlenou nákladovými šoky - trend, který bude pravděpodobně v blízké budoucnosti přetrvávat s tlakem na růst mezd. 

---

Další výběry

Umístění na seznamu hledaných osob staví Kallase do centra pozornosti

Henry-Laur Allik | Postupuje | 15. února | EE

Estonská premiérka Kaja Kallasová se ocitla na seznamu hledaných osob, který sestavilo ruské ministerstvo vnitra - na seznamu jsou uvedeni i představitelé Litvy, Lotyšska, Polska a Ukrajiny, jak uvedl Ruský opoziční kanál Mediazona. Kallas má pochybné vyznamenání, že je prvním šéfem vlády, na kterého se Moskva zaměřila od začátku své plnohodnotné invaze. Kallas odmítá zařazení na seznam jako pouhý zastrašovací trik na sociálních sítích a interpretuje jej jako potvrzení správnosti svého postupu. Údajné ospravedlnění? Její snaha o demontáž válečných památníků ze sovětské éry, což Moskva rámuje jako "rehabilitaci nacismu". Zatímco estonská média se zdají být obviněními Kremlu vůči Kallasové do značné míry nezasažena, Henry-Laur Allik z Postimees deníku hodnotí ruský zatykač jako nechtěný reflektor na Estonsko - národ s pouhými 1,3 miliony obyvatel, který se v evropském zpravodajském cyklu objevuje jen zřídka.

Portugalsko láme rekordy ve výrobě zelené elektřiny

Correio da Manhã | 22. února | PT

Portugalsko se stalo průkopníkem v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přičemž v roce 2023 by mělo využívat rekordních 61 % elektřiny ze zelených zdrojů. Země je na ambiciózní dráze zvýšit toto číslo na 85 % do roku 2030, čímž chce o celých pět let předběhnout termín Evropské unie pro uhlíkovou neutralitu. Naproti tomu pouhých 19 % energie v Portugalsku pocházelo v loňském roce z domácích neobnovitelných zdrojů a zbytek energie pocházel od souseda z Pyrenejského poloostrova, Španělska. Deník Correio da Manhã chválí Portugalsko jako evropského lídra v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kterého předstihli pouze ekošampioni jako Finsko, Lotyšsko, Dánsko a Estonsko. Finanční plán je však strmý; Lisabon musí do roku 2030 nasměrovat do energetických a ekologických projektů odhadem 60 miliard eur, aby si zajistil ambiciózní zelenou budoucnost a přerušil pupeční šňůru dovozu energie.