REPCO

Pohraniční stráž a polská armáda nadále ztěžují informování o situaci na polsko-běloruské hranici. Právě se o tom přesvědčili dva novináři z Německa.

V únoru letošního roku přijeli Laszlo a Marshl, nezávislí novináři z Německa, kteří raději nechtějí uvádět svá jména, do Podlasí, aby nasbírali materiál pro reportáž o humanitární krizi, která na hranici trvá už téměř tři roky.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/machinska-o-polityce-migracyjnej-rzadu-wielkie-byly-nasze-oczekiwania/

Jak uvádějí nevládní organizace, které tam pracují, situace se po nástupu koalice k moci 15. října nezměnila k lepšímu. Stále pokračují odsuny a lidé na cestě jsou nadále vystavováni násilí, a to i ze strany polských uniformovaných složek. Skupina Border Group nedávno informovala, že podlaská pohraniční stráž přiznala tzv. vytlačování až 325 osob na hraniční čáru v období od 13. prosince do 4. března, tedy již za vlády Donalda Tuska.

K současné situaci na hranicích se nedávno vyjádřila také Agnieszka Holland, režisérka oceňovaného filmu Zelená hranice. Na slavnostním galavečeru Orlů při přebírání ceny za celoživotní dílo a nejlepší film, konkrétně Zelená hranice, řekla:

"Na této hranici se stále dějí věci, o kterých jsme vyprávěli a které by se dít neměly. Vím to: geopolitika, velké problémy, bezpečnost hranic - ale také vím, že když pohraničníci nadále mučí lidi a projevují jim pohrdání, není to žádné vítězství demokracie a lidskosti."

https://krytykapolityczna.pl/kultura/film/siegien-zielona-granica-z-perspektywy-podlasia/

Za předchozí vlády jsme občas slýchali o zastrašování humanitárních pracovníků na hranicích a kriminalizaci humanitární pomoci. Jak ale ukazují zkušenosti Laszla a Marshla, uniformovaní lidé stále rádi využívají neznalosti a strachu těch, kteří chtějí zdokumentovat dění na hranicích.

Chtěli nás zastrašit

.
- Šli jsme z Bělověže podél hraniční hráze. Na jednom místě jsme si všimli provizorních přístřešků, zakrytých modrou igelitovou plachtou, kde byli rozmístěni vojáci střežící hranici s Běloruskem. Nepřibližovali jsme se příliš blízko -, drželi jsme se ve vzdálenosti asi 15 metrů od hráze.

- Začali jsme fotografovat, ale bez obličejů vojáků. Jsme si jisti, že nikde nebyly žádné cedule zakazující fotografování - vyprávějí Laszlo a Marshl.

[mnky_books id="343866"]

K incidentu došlo 7. února kolem 16. hodiny.

Když novináři vyšli z lesa, objevila se na silnici dvě auta, která je obklíčila zepředu i zezadu. Z vozidel vystoupili čtyři pohraničníci a jeden voják. Pouze jeden příslušník pohraniční stráže podle jejich tvrzení mluvil anglicky.

- Voják byl rozzuřený. Měl u sebe dlouhou zbraň. Sice na nás nemířil, ale držel prst na spoušti -, pokračují.

Během zatýkání začal voják křičet: "Víme, že jste fotili. Musíte ukázat své fotoaparáty!". Novináři oponovali, že k tomu nemají žádnou povinnost. Uniformovaní vojáci však naléhali dál.

- Řekli, že pokud to neuděláme, budeme mít velké problémy. Snažili se také argumentovat tím, že přece nepřijdou k nám domů a nevyfotí si například naše květiny.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/prawo-jest-fikcja-skutecznosc-zapory-jest-fikcja-prawdziwe-sa-tylko-przemoc-i-smierc/

S každou minutou byli uniformovaní muži agresivnější a agresivnější. - Odnesli naše doklady do auta a pak se znovu dohadovali o fotografiích. Nakonec jsme se vzdali a ukázali jim fotoaparát. Na jedné z fotografií byla prázdná láhev od vodky opřená o hraniční zeď. Pak se rozzlobili. Voják začal křičet, že je máme okamžitě odstranit.

Policisté argumentovali tím, že novináři nemají právo fotografovat pohraniční infrastrukturu. - Ale na fotografiích byl přece vidět jenom koncertinový drát, plot a bouda. Na snímcích nebyly žádné sloupy fotoaparátů, dokonce ani tváře vojáků -, jak uvádějí.

- Chtěli nás zastrašit, to je jisté. Začali se nás vyptávat, odkud jsme a kde přespíme. Nechtěli jsme na tyto otázky odpovídat, ale byli čím dál agresivnější a my jsme neměli signál na telefonech. Začali jsme se bát, že by nám mohli zabavit vybavení. Nakonec jsme fotografie smazali a oni nás nechali odejít.

Jediné, co se novinářům podařilo z toho dne uchovat, byly fotografie, které měli na analogovém fotoaparátu.

Byl to první den Laszla a Marshalla v Podlasí. Následujících sedm dní byli novináři pravidelně zastavováni a legitimováni příslušníky Pohraniční stráže.
- Pravděpodobně nám chtěli ztížit práci - komentovali to.

Pouze jeden den, kdy je doprovázel zaměstnanec pohraniční skupiny, je vojáci, přestože se jim objevili v cestě, nezastavili a nezavolali pohraniční službu.

- Společně s touto osobou jsme se vrátili na místo, kde jsme byli poprvé zastaveni. Znovu jsme zkontrolovali, že zde neplatí zákaz fotografování. Jsme si tedy jisti, že jsme neporušili zákon -, říkají.

Když se na místo vrátili s osobou z pohraniční skupiny, fotografovali podruhé. Tentokrát je nikdo nelegitimoval ani jim nedělal žádné problémy.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/niezatrzymanie-ukrainskich-dziennikarzy-czyli-granicyzacja-w-dzialaniu/

Co na to říká zákon?
.

O vyjádření k případu jsme požádali Konrada Siemaszka, koordinátora právní pomoci novinářům z Helsinské nadace pro lidská práva.

- Nucení novinářů k odstranění záběrů vyvolává velmi vážné otázky, a to hned z několika důvodů - komentuje právník. Jak nás ujišťuje, v současné době neexistuje žádný zákaz fotografování hraniční přehrady. Takový zákaz platil během tzv. výjimečného stavu na polsko-běloruské hranici -, i když zavedení tohoto zákazu bylo z hlediska zákonnosti rovněž sporné.

- V srpnu 2023 byla sice zavedena nová omezení fotografování, která se týkají mimo jiné objektů zvláštního významu pro obranu. To se však týká pouze objektů, které byly označeny zvláštní grafickou značkou -, vysvětluje odborník a zároveň upozorňuje, že tato značka by měla být jasně definována v předpisu ministerstva obrany, přičemž takový předpis doposud nebyl přijat. To znamená, že i kdyby novináři takové objekty na úseku hraničního zátarasu vyfotografovali, neporušili by tím zákon.

- Navíc, pokud by takový zákaz platil, stále nevidím žádný právní základ, který by umožňoval příslušníkovi pohraniční stráže nařídit odstranění fotografií -, uvádí a dodává, že vynucování odstranění fotografií je velmi silným zásahem do práv novinářů informovat o dění na hranicích.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/zelazna-kopula-nad-calym-swiatem-przemowienie-naomi-klein/

Ptáme se proto, zda lze celou situaci označit za pokus o zastrašování novinářů při výkonu jejich práce.

- Lze ji dokonce považovat za překročení pravomocí pohraniční stráže a polské armády. To znamená, že se může jednat o situaci, kdy veřejný činitel překračující své pravomoci jednal na úkor veřejných nebo soukromých zájmů - a popsané události lze analyzovat i z tohoto úhlu pohledu.

Podle Siemaszkova názoru by se mělo také zvážit, zda takové jednání nespadá pod maření kritiky tisku, které je podle tiskového zákona trestným činem.

O vyjádření v této věci jsme požádali ministerstvo obrany. Na odpověď čekáme.

**

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou názory autorů a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie nebo Generálního ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie. Evropská unie ani financující orgán za ně nenesou odpovědnost..