REPCO

Nejdříve se jednalo o silniční křižovatku v Dorohusku. Protestující zemědělci rozbili tři nákladní auta a vysypali na vozovku obilí, které převáželi. Později bylo na koleje vyhozeno obilí z nákladního vlaku v Medyce. V den druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu se na koleje v Dorohusku vysypaly fazole. Následující noc se odehrála snad nejokázalejší akce - z nákladního vlaku směřujícího do přístavu Gdaňsk bylo vyhozeno 160 tun obilí. Hrdí pachatelé tento čin zdokumentovali z dronu a jejich video se stalo virálním.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/rolnicy-w-warszawie-jak-zlapac-za-niewidzialna-reke-rynku/

Na polsko-ukrajinské hranici panuje už měsíc chaos. Humanitární dobrovolníci, dodavatelé zásob pro armádu, houf osobních aut stojí hodiny ve frontách. Zastaven byl dokonce i osobní vlak z Kyjeva. Podrážděný dav chráněný policií rozhoduje o tom, kdo může překročit hranici. Když k tomu připočtete gigabajty (organických i neorganických) protiukrajinských komentářů na internetu, dnes známý proputinovský transparent na traktoru a nekompromisní prohlášení politiků, získáte dojem, že celé Polsko přísahalo proti Ukrajině.

Tento pocit potvrzuje i nejnovější skandál - v úterý poblíž polsko-běloruských hranic polská policie zadržela dva novináře z renomovaného ukrajinského deníku "Ukrajinska pravda". Muži připravovali materiál o dovozu zemědělských produktů z Ruska do Polska. Podle výpovědí zadržených byl materiál, který natočili, částečně smazán, výslechy trvaly několik hodin a skončily až po zásahu ukrajinského velvyslance.

Hladový muž nerozumí

.
Všechny tyto záběry vyvolávají na Ukrajině obrovské pobouření. Komentátoři označují postoj Polska za facku, ponížení, nůž do zad. Na ukrajinském internetu se někteří snaží si z toho všeho dělat legraci, ale převládá nasranost. Někde se mihne rozhořčený příspěvek uprchlice, která uvízla ve frontě, což znamenalo, že zmeškala pohřeb svého syna a už dva ztratila ve válce.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/walka-o-rzad-chlopskich-dusz-dopiero-sie-rozpoczyna/

Snad nejbolestivější jsou obrázky vysypávání obilí. Zasahují ústřední ukrajinské trauma - vzpomínku na holodomor, velký hladomor, který ve 30. letech 20. století zorganizovalo nejvyšší vedení SSSR. Ruský imperiální chtíč tehdy připravil o život miliony Ukrajinců a před dvěma lety (deset v Donbasu) si přišel pro další a vše nasvědčuje tomu, že už je nepustí. Kremelští trollové navíc dbají na to, aby obrázky rozsypaného obilí doprovázel patřičný objem protipolského obsahu.

Tyto obrázky mají navíc příšerné načasování. Fronta se zasekla, šance na znovuzískání moci nad celým územím se zmenšují, morálka chřadne a lidí ochotných bojovat je nedostatek. Ukrajina vstoupila do obtížné fáze války: není vše ztraceno, sil je stále dost a osud se ještě může zvrátit, ale hodně záleží na podpoře spojenců.

Mezitím protesty polských zemědělců - jak tvrdí Kateryna Pryszczepa v posledním díle podcastu Východní blok - přímo ovlivňují obranyschopnost Ukrajiny, a to nejen nepřímo, tedy oslabením její ekonomiky. Mimo jiné turnikety - základní nástroj pro záchranu života vojáků i civilistů v době války - a auta a autodíly nakoupené ze sbírek pro armádu přicházejí do země s několikatýdenním zpožděním.

Poslechněte si podcast o východním bloku:.

https://open.spotify.com/show/4R0FjS5t23AQ7Zxtzfxbjx?si=5c17fdc87f2843fa

Spekulant
Apple Podcasts

Zemědělci mají k protestům své důvody. Ukrajinská média jim věnují jen malou pozornost, jediným přijatelným kontextem pro jakoukoli debatu je válka. Když všude kolem teče krev, sípají rakety a bzučí drony, je těžké přežít zbídačování zemědělců v nejbohatších zemích světa. Ještě těžší je vzdát se ve jménu jejich blahobytu (zatím legální) možnosti vyvážet obilí do EU. Je mimo chápání našich sousedů, že spojenci blokují nejdůležitější pozemní hranici Ukrajiny a prosazují změny, které vážně poškodí ukrajinskou ekonomiku. Opravdu nechápou, že pokud Ukrajina padne, oni budou další na řadě?

Zemědělci přijdou o živobytí

.
Zemědělci mají přirozeně zcela jiný pohled na věc. Zásoby obilí jsou plné a ceny obilí klesly na úroveň, jaká byla před deseti lety, zatímco výrobní náklady - energie, hnojiva, mzdy - výrazně vzrostly. Zelená dohoda mezitím uvaluje na evropské zemědělce další omezení, která mnohým z nich ztíží dosahování zisku.

Zároveň Brusel v rámci různých dohod usnadňuje dovoz potravin ze zemí mimo EU - v Polsku jsou k vidění produkty z Ukrajiny, ale například ve Španělsku už zemědělci zuří kvůli rajčatům z Maroka, která země vyváží do EU výměnou za to, že španělským rybářům umožní lovit ryby. Problém je v tom, že ukrajinští a maročtí zemědělci nemusí splňovat řadu požadavků EU, mohou používat v Evropě zakázané přípravky na ochranu rostlin, platí nižší mzdy. Jejich produkty jsou mnohem levnější, ale pro výrobce z EU to není férová konkurence.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/anna-spurek-zyjemy-w-mleczno-miesnym-matrixie-na-talerzach-serwuje-sie-nam-katastrofe-rozmowa/

Tváří v tvář nadměrné nabídce na zemědělském trhu je mnoho polských zemědělců na pokraji bankrotu. Nemají komu prodat své obilí, cukr, mouku, ovoce nebo vejce, nebo alespoň ne za cenu, která by jim přinesla zisk. Ti větší omezují výrobu a propouštějí. Ty to asi zvládnou, ne to, co dělají ti nejmenší.

Celoevropskými protesty se již podařilo přesvědčit Brusel, aby upustil od omezení pesticidů a nařízení o úhorech. Rozčileným zemědělcům to však stále nestačí.

Polské protesty spojují dva požadavky: stažení Zelené dohody a embargo na produkty zpoza východní hranice. Převažují protiunijní hesla, ale objevují se i protiukrajinská. Lidé přicházejí o život, někdy i o život svých rodičů a prarodičů, a na internetu čtou o jedovatém technickém obilí, reexportu ukrajinského obilí ze zemí EU do Polska nebo o SUV oligarchů registrovaných jako humanitární pomoc. Svůj hněv přesměrovávají na Ukrajince, na čemž pečlivě pracují ruští trollové s Konfederací v pozadí.

Nízké ceny obilí nejsou vinou Ukrajiny

.
Ano, v roce 2022 a na začátku roku 2023 Polsko obdrželo (oficiálně) méně než tři a půl milionu tun ukrajinského obilí, což do jisté míry přispělo k ucpání polských obilních skladů. Je však třeba připomenout, že po vypuknutí plnohodnotné války tehdejší ministr zemědělství Henryk Kowalczyk nabádal zemědělce, aby s prodejem obilí počkali, protože ceny porostou. Mezitím se "v přístavech, na železničních vlečkách, u ukrajinských hranic hromadily masy mnohem levnějšího zboží", poznamenává Krystyna Naszkowska v listu "Gazeta Wyborcza". Je to proto, že gdaňský přístav nebyl schopen vyexpedovat do světa všechno ukrajinské obilí, které se do Polska svezlo. Zájem o něj měla neviditelná ruka trhu.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/wolalabym-zeby-rolnicy-nie-dali-z-siebie-robic-pozytecznych-idiotow-kremla/

Samostatnou otázkou je takzvané "technické obilí", tedy obilí s průmyslovým využitím, ale nevhodné pro lidskou spotřebu, které nakupovala řada polských firem, včetně výrobců mouky. Nebyli to však ukrajinští zemědělci (vybavení protipolskými vidlemi a sny o hygienické Volyni, pokud lze věřit konfederačně-ruským dezinformacím), kdo je uvedl v omyl. Dovozci technického obilí dokonale věděli, co dovážejí a prodávají polským firmám jako domácí potravinářské obilí. Mimochodem: vzpomínáte si na skandál s technickou solí před několika lety? Tehdy se Češi rozčilovali, že je chtějí Poláci otrávit. Každý má svůj Východ.

V reakci na rostoucí nespokojenost zemědělců zavedlo Polsko v dubnu 2023 embargo na dovoz čtyř ukrajinských obilovin: pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen. Od té doby tyto produkty procházejí Polskem v tranzitu na cestě do námořních přístavů a dalších zemí EU, i když se stále objevují případy nelegální vykládky v Polsku. Ukrajinské obilí je také někdy reexportováno do Polska ze Slovenska (a v mnohem menším měřítku, jak zjistil Business Insider, z Litvy a Německa). A ukrajinští zemědělci za tyto machinace nenesou odpovědnost.

https://krytykapolityczna.pl/multimedia/podcast/rolnicy-na-granicy-wojna-w-ukrainie-w-cieniu-polskich-protestow/

Podle odborníků - jako je Mirosław Marciniak, analytik trhů s obilím a ropou, nebo Wiktor Szmulewicz, prezident Národní rady zemědělských komor - má příliv ukrajinského obilí do EU jen malý vliv na nízké ceny obilí na světovém trhu. A právě tento trh formuje ceny v EU, včetně Polska. I kdyby zemědělci zcela ochromili provoz na polsko-ukrajinské hranici, ceny obilí by nevyletěly do nebe.

Co tedy ovlivňuje nízké ceny? Špatná kondice světových dovozců obilí a přebytky u klíčových vývozců obilí, tj. především... Ruska, které produkuje každým rokem více a více pšenice (prognózy pro současnou sezónu hovoří o 52 milionech tun na vývoz). Určitá, spíše malá část z ní se na evropský trh dostává přes sousední země, jako je Moldavsko nebo Litva - jak nevím, zda víte, ale sankce EU vůči Rusku se nevztahují na zemědělsko-potravinářské produkty. Zbytek zaplavuje světové trhy a škrtil ceny obilí.

Jiné ukrajinské výrobky - například cukr, ovoce a vejce - se na polský trh dostávají i nadále bez omezení a ztěžují život polským zemědělcům. Například dovoz cukru do EU se od vypuknutí války zvýšil téměř 35krát (podívejte se na toto šílenství na OLX). Není však pravda, že by tyto produkty byly mnohem méně kvalitní nebo že by neprocházely řádnými hygienickými kontrolami.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/protesty-rolnikow-i-skrajna-prawica-w-ue/

Čtvrtpravdou prosakující konfederačně-ruskými kanály je také tvrzení, že na ukrajinském obilí vydělávají pouze oligarchové. Tento mýtus podrobně odzbrojují Paulina a Wojciech Siegienovi v posledním díle podcastu Východní blok. Paulina cituje údaje, podle nichž se agroholdingy podílejí na ukrajinské produkci obilí jednou pětinou. Za sebe bych dodal, že jakkoli bych ukrajinským oligarchům nepřál nic zlého, v současné situaci nelze zapomínat, že tyto podniky jsou důležitým zdrojem příjmů pro sotva dýchající ukrajinský rozpočet a také místem práce pro mnoho místních vesničanů.

Vláda se nedistancuje od protiukrajinských narativů

.
Jak je vidět, kremelští trollové - a za nimi stojící evropská krajní pravice - skvěle instrumentalizují zemědělské protesty. V Nizozemsku straší zemědělce že jejich farmy budou přeměněny na uprchlické tábory, v Německu ujišťují, že Bundeswehr přijede s tanky, aby pomohl zemědělcům dobýt vládní budovy. V Polsku se snaží rozdmýchat a posílit stávající odpor vůči Ukrajincům a viní je ze špatného postavení polských zemědělců. Konfederace tyto protiukrajinské narativy opakuje, aby se odrazila od říjnové porážky. Politici Práva a spravedlnosti se jim nevyhýbají a ani vláda se od nich neodstřihuje, ačkoli zároveň dělá mnoho pro podporu Ukrajiny - jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni.

[mnky_books id="174632"]

Je dobře, že se snaží v Bruselu bojovat za lepší ochranu zájmů polských zemědělců a reaguje na protesty, což nebylo pro úřady samozřejmé ani za vlády PiS, ani za předchozích vlád PO. Bylo by však vhodné vyjasnit, co je skutečně v zájmu zemědělců a co je stále rozšířenějším přesvědčením zrozeným z dezinformací. Zvláště když se teprve nedávno v evropských salonech slibovalo, že se proti tomu bude tvrdě bojovat.

Chlad vyvolaný vládou vůči Ukrajině - například odmítnutí Donalda Tuska setkat se se zástupci ukrajinských úřadů na hranicích - se mi zdá přehnaný. Škody na image, které Ukrajina utrpěla, jsou obrovské. Fotografie premiéra Denyse Šmyhala se skupinou ministrů, kteří zachmuřeně stojí na zablokované hranici, Ukrajince velmi ranila a posílila jejich rozčarování z partnerství s Polskem, stejně jako Tuskovo prohlášení, že ano, s Ukrajinci se setká, ale za měsíc a ve Varšavě, a že nevidí potřebu "symbolických gest". V situaci, v níž se Ukrajina nachází, jsou velmi potřebná.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/gniew-rolnikow-moze-byc-i-bywa-zielony/

Tvrdá linie polské vlády je krátkozraká. Možná poněkud uklidnila zemědělce, ale zároveň dostala Ukrajinu do bezvýchodné situace. Szmyhal oznámil, že pokud nebude hranice odblokována v příštím měsíci, ukrajinská vláda nevylučuje odvetná opatření - což znamená embargo na výrobky z Polska. Polsko je přitom největším vývozcem potravin na Ukrajinu - hodnota našeho exportu přes východní hranici dosahuje téměř jedné miliardy zlotých a každoročně roste, přičemž převyšuje i hodnotu dovozu (dokonce i toho válečného). Odvetná opatření Ukrajiny by tedy polské podniky nezasáhla o nic méně než nařízení EU.

Je proto velmi dobře, že Donald Tusk minulý týden oznámil zařazení hraničních přechodů s Ukrajinou na seznam kritické infrastruktury. Doufejme, že to pomůže ukončit blokády hranic. Otázkou však je, do jaké míry se polský stát ukáže jako efektivní při prosazování vlastních zákonů, což, přiznejme si, není jeho silná stránka. Připomínám jen, že loni vláda s velkou pompou uzákonila zákaz fotografování kritické infrastruktury; ničení cizího majetku je podle polských zákonů rovněž trestné. Mezitím se nejen množí případy vyhazování ukrajinských výrobků na nyní klíčové dopravní trasy, ale někdy jsou zaznamenány i pomocí dronů.

Poučení pro Polsko a Evropu

.
V konfliktu o ukrajinské zemědělské produkty se střetávají tři pravidly řízené zájmy: ekologický (celé zeměkoule), ekonomický (Ukrajiny a - jinak - některých zemí EU) a geopolitický (celého kontinentu, ale především Ukrajiny). Je velmi obtížné je sladit, ale je v zájmu všech stran vypracovat nějaký kompromis - to se již podařilo například mezi Ukrajinou a Rumunskem. I když to tvrdý postoj Ukrajiny neusnadňuje, neměli bychom v sobě pěstovat nelibost - je to nárokové ve stejném smyslu jako člověk, který se topí, těžce bojuje a vytrvale se snaží přežít. Znepokojuje kolemjdoucí svou tíživou situací, ale vůbec je netáhne ke dnu, jak to loni vystihl prezident Duda. Právě naopak - topí se, pokud jí nepodáme pomocnou ruku.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/monbiot-populizm-agrarny-skrajna-prawica-przejmuje-protesty-rolnikow/

Ať už se v přístupu k zahraniční politice řídíme kategoriemi citů a hodnot, nebo tvrdou reálpolitikou, nemůžeme nechat Ukrajinu napospas plíživému Rusku na Západě, které už teď hrozí Evropě nejen jadernou válkou, ale i návratem k pořádkům studené války. Minulý týden byla v Rusku zahájena kampaň za odmítnutí konfederačních dohod o sjednocení Německa. Návrat východního Německa do ruské sféry vlivu je z dnešního pohledu fantaskním scénářem, nelze však vyloučit, že o něj Rusko bude v budoucnu dále usilovat. Již nyní je mu Polsko v narativu předkládáno jako agresor, což konflikt vyhrocuje a stojí v cestě míru.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/ue-protesty-rolnikow-zwiazek-ze-zmiaa-klimatu/

Kompromis mezi Bruselem a zemědělci zase musí vzít v úvahu pro elitu EU nepohodlnou pravdu - náklady na ekologický přechod nesmí nést především střední a nižší vrstvy. Pokud bude zavedení zelené dohody doprovázeno další liberalizací obchodu s potravinami se zeměmi mimo Unii (např. se zeměmi Mercosuru - Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí), budou z toho profitovat jen ti nejsilnější. Je třeba ujistit střední vrstvy, že Zelená dohoda nebude zavedena na jejich úkor, a zároveň udělat vše pro to, aby nemusely na vlastní kůži zjistit, jak katastrofální pro ně bude globální oteplování.

Bez podpory většiny Evropanů totiž nemůže být o úspěchu Zelené dohody řeč. A odpor proti nevýhodným řešením pro ty slabší by nás mohl všechny rychleji usmažit. Když ne v jaderné válce, tak v důsledcích klimatické krize.

**

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou názory autorů a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie nebo Generálního ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie. Evropská unie ani financující orgán za ně nenesou odpovědnost..