REPCO

Josep Borrell, odstupující šéf diplomacie EU, a Janez Lenarčič, komisař EU pro krizové řízení, zveřejnili společné prohlášení v souvislosti s plánovanou izraelskou ofenzívou v uprchlickém táboře Chán Júnus (Chán Júnis) v pásmu Gazy. V textu, který byl zveřejněn 5. července, se uvádí "hluboké znepokojení" nad jednáním izraelské vlády, jakož i nutnost respektovat a provádět právně závazná ustanovení Mezinárodního soudního dvora ze dne 26. ledna a 24. května 2024.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/palestyna-i-izrael-pulapki-pelnej-separacji-warufakis/

Nejedná se o první podobné gesto Evropské unie, které izraelská strana zcela ignoruje. Na konci května Borrell zaslal Tel Avivu oficiální pozvání na ad hoc zasedání Rady přidružení EU-Izrael, aby projednal podmínky dohody o přidružení s ohledem na izraelskou ofenzívu v Gaze a aktivity na Západním břehu Jordánu. Netanjahu s typickým hochštaplerstvím schůzku odmítl a netajil se tím, že čeká, až Maďarsko - blízký spojenec Izraele - převezme rotující předsednictví Rady Evropské unie a na tu dobu plánované zasedání Rady, na němž se budou projednávat všechny aspekty spolupráce Unie s Izraelem.

Bez podpory Spojených států má Evropská unie na Izrael jen omezený vliv. Existuje však jedno velmi konkrétní opatření, které lze přijmout. Jedná se o revizi dohody o přidružení, včetně dohody o volném obchodu, na jejímž základě členské státy udržují od roku 2000 hospodářské vztahy s Izraelem. Její článek 2 jasně stanoví, že: "Vztahy mezi smluvními stranami, jakož i všechna ustanovení samotné dohody, jsou založeny na dodržování lidských práv a demokratických zásad, které tvoří základ jejich domácí i mezinárodní politiky a jsou podstatným prvkem této dohody."

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/wystapienie-na-kongresie-palestynskim-w-berlinie-warufakis/

Evropská unie je největším obchodním partnerem Izraele a spolupráce s ní představuje 31,3 % jeho obchodu; 33,5 % dováženého zboží a 28,1 % vyváženého zboží (2023). Na druhou stranu Izrael představuje pouze 0,6 procenta dovozu a 1 procento vývozu EU a v žebříčku důležitosti obchodních partnerů EU zaujímá 27. místo. Vývoz z EU do Izraele měl v roce 2023 hodnotu 28,4 miliardy EUR, dovoz 17,7 miliardy EUR. Největší část této částky připadá na obchod se stroji a dopravními prostředky, a to jak na vývoz, tak na dovoz.

To znamená, že Evropská unie má v rukou nástroj nátlaku - možnost uvalit obchodní sankce. Může také omezit výhody plynoucí z aktivit evropské politiky sousedství (možnost účastnit se programu Horizont Evropa nebo financování twinningového programu ve výši 1,8 milionu EUR ročně).

Myšlenka využít obchodního tlaku se poprvé objevila v únoru letošního roku. Kroky v tomto směru podnikly Irsko a Španělsko. Většina členských států však tuto iniciativu nepodpořila.

Od teroristického útoku, který spáchal Hamás 7. října 2023, Izrael zakrývá své právo na obranu odvetnými opatřeními proti palestinskému obyvatelstvu. Již osm měsíců bombarduje pásmo Gazy a zbavuje Palestince přístupu k vodě, potravinám a lékařské péči. Civilisté trpí: bylo zaznamenáno již 38 000 mrtvých, ale odhady hovoří až o 186 000 mrtvých, pokud započítáme i ty, kteří se pohřešují pod troskami, a ty, kteří zemřeli na nedostatek léků nebo hladem. Na Západním břehu izraelští osadníci se souhlasem armády útočí na palestinské obyvatelstvo a ničí jeho majetek. Na toto zjevné a zcela záměrné porušování lidských práv Evropská unie dosud nenašla žádnou odezvu. Přitom v nově zveřejněném strategickém programu EU na období 2024-2029 se píše o "pokračujícím úsilí o podporu světového míru (...) a všeobecných lidských práv".

Ačkoli má být zahraniční obchod důležitým prvkem zahraniční politiky Evropské unie, dosud byla obchodní omezení v reakci na porušování lidských práv zavedena pouze třikrát: v případě Myanmaru v roce 1997, Běloruska v roce 2007 a Srí Lanky v roce 2010.

[mnky_books id="174632"]

S výše zmíněným nástupem Maďarska do rotujícího předsednictví Rady Evropské unie se vyhlídky na koordinovaný postup při revizi asociační dohody s Izraelem vzdalují (a páteční široce kritizovaná návštěva premiéra Orbána v Moskvě dává jasně najevo, že hodlá prosazovat vlastní zahraniční politiku). Budou ostatní členské státy koordinovat své kroky a podniknou kroky k zastavení utrpení palestinského lidu?

***

Dr Katarzyna Sidło - ředitelka výzkumu pro Blízký východ a severní Afriku v Centru pro sociální a ekonomický výzkum (CASE).

Obsah tohoto komentáře je názorem odborníka CASE, nikoliv stanoviskem Nadace CASE..