REPCO

Kaja Puto: Na zasedání Evropské rady byla obsazena tzv. nejvyšší místa. Předsedkyní Evropské komise zůstává Ursula von der Leyenová, šéfem Evropské rady Portugalec Antonio Costa a šéfkou unijní diplomacie Estonka Kaja Kallasová. Je to dobrá zpráva pro Ukrajinu?.

Elisabeth Kaca: Velmi dobré. Prodloužení mandátu Ursuly von der Leyenové je pro Ukrajinu obzvláště dobré. Evropská komise má zásadní význam pro utváření východní politiky EU a obranného průmyslu. Ve svém posledním funkčním období von der Leyenová podporovala poskytnutí velkého objemu finanční pomoci Ukrajině, dělala vše pro urychlení jejího přístupového procesu do EU a zasazovala se o přísné sankce vůči Rusku. Vše nasvědčuje tomu, že tato politika bude pokračovat.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/polska-dokreca-srube-uchodzcom-z-ukrainy/

Jmenování Kaie Kallase vysokým představitelem pro zahraniční a bezpečnostní politiku je pro Ukrajinu rovněž skvělou zprávou. Tento silně proukrajinský politik bude mít na starosti mimo jiné otázky vojenské pomoci EU Ukrajině, fungování mise pro výcvik ukrajinských vojáků (EUMAM Ukraine), podporu Ukrajiny v oblasti hybridních hrozeb nebo diplomatickou aktivitu v zemích globálního Jihu s cílem zvýšit podporu Ukrajině.

Von der Leyenová je křesťanská demokratka, Costa sociální demokrat a Kallas liberál. Tato jmenování předznamenávají pokračování dominance centristických a proukrajinských stran v politice EU. Jak souvisejí s nemalým výkonem protiukrajinské, často krajní pravice v červnových eurovolbách? Může tato pravice bránit proukrajinské politice?

Hlasování o nominaci von der Leyenové v Evropském parlamentu proběhne s největší pravděpodobností 18. července. Jeho výsledek závisí na jejích jednáních s šéfy politických skupin, která proběhnou v následujících týdnech. Odhaduji, že europarlament nakonec její kandidaturu potvrdí, i když to jistě bude od předsedy vyžadovat určité kompromisy.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/bohaterstwo-punktualnosc-korupcja-rzecz-o-ukrainskiej-kolei/

 

Na politiku EU vůči Ukrajině to však nebude mít zásadní vliv. Zahraniční a bezpečnostní politika EU je mezivládní a Evropský parlament nemá v této věci příliš významných pravomocí kromě schvalování rozpočtu EU a finanční pomoci Ukrajině. Musí také samozřejmě vyslovit souhlas se vstupem nových členů EU, ale to je téma, které pravděpodobně přesáhne příští volební období.

Nárůst popularity krajní pravice se však dříve či později projeví ve výsledcích parlamentních voleb v jednotlivých zemích, a tedy i ve složení jejich vlád..

Nemyslím si, že to zničí ucelený a silný konsenzus o nutnosti podpory Ukrajiny. Evropa je v této otázce jednotná, s výjimkou Maďarska, které blokuje řadu bodů proukrajinské agendy. Rizikem je Francie, kde v prvním kole předčasných parlamentních voleb zvítězila krajně pravicová Národní jednota . Vzhledem k tomu, že podle průzkumů nebude mít ani jedna strana v parlamentu absolutní většinu, myslím, že zde můžeme očekávat maximálně částečnou úpravu postoje. Například Francie může zvýšit tlak na provádění reforem právního státu na Ukrajině.

Ještě před summitem EU se členské státy dohodly na rámci pro jednání o členství s Ukrajinou a Moldavskem. Co to pro tyto země znamená v praxi?

Evropská komise provede v těchto zemích tzv. screening, tj. posouzení slučitelnosti jejich vnitrostátního práva s právem EU. Od července do konce příštího roku bude s kandidátskými zeměmi zjišťovat, jaké reformy musí provést. Přístupová jednání se budou zabývat tempem implementace právních předpisů EU, včetně stanovení přechodných období rozdělených do šesti velkých tematických skupin, které obsahují podmínky, jež musí kandidátské země splnit.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/putin-poprawil-stosunek-do-osob-lgbt-w-ukrainie/

O čem je první klastr?

Základní otázky, tj. fungování demokratických institucí, reforma veřejné správy, soudnictví a základní práva nebo mimo jiné veřejné zakázky. Jedná se o nejdůležitější klastr; jednání o něm začínají jako první a končí jako poslední. V případě regrese v oblasti právního státu může Rada jednání přerušit nebo znovu projednat již uzavřené kapitoly. Evropská komise hodlá dokončit prověřování tohoto klastru do konce roku 2024, což znamená, že jednání o něm by mohla probíhat již během polského předsednictví v Radě EU. Nebudou snadná, protože řada členských států požaduje poměrně tvrdý přístup ke kandidátům na právní stát - zejména pokud jde o Ukrajinu.

Právní stát je jediným obtížným tématem nadcházejících jednání .

Bude jich totiž hodně. Zejména v případě Ukrajiny očekávám zdlouhavá jednání. Ukrajinská ekonomika je silně zatížena válkou a přiblížení se standardům EU v mnoha oblastech - ať už jde o životní prostředí nebo průmysl - pro ni bude velmi nákladné. Pro členské státy bude zase obtížné vyjednávat například o zemědělství a sektoru služeb, jako je doprava, kvůli konkurenceschopnosti ukrajinských firem. Z těchto důvodů nelze očekávat rychlé otevření nejobtížnějších hospodářských uskupení.

Podle zpráv z médií usiluje Polsko o portfolio komisaře pro rozšíření. Předpokládám, že takové jmenování by na Ukrajině vyvolalo obavy, neboť Polsko je v současnosti spojováno s bezohlednou obhajobou svých ekonomických zájmů .

Polsko je vzhledem ke své geografické blízkosti nejvíce vystaveno konkurenci ukrajinských výrobků, ale o všem se dá jednat. Lze zavést přechodná období, změnit podmínky dotací pro zemědělce. To je ten nejmenší problém. Když EU vyjednávala asociační dohodu s Ukrajinou, bylo to právě Polsko, které tato jednání tlačilo kupředu a zároveň nejsilněji vyjednávalo o kvótách na konkrétní zemědělské produkty. Jedno tedy nevylučuje druhé.

V polské optice ve vztahu k Ukrajině jsou ekonomické otázky méně důležité než ty, které se týkají bezpečnosti. V Polsku jsme zcela zajedno v tom, že potřebujeme předvídatelnou, demokratickou a stabilní Ukrajinu. A to může zajistit pouze její vstup do EU. Proto by podle mého názoru bylo jmenování polského komisaře pro Ukrajinu dobrou zprávou.

https://krytykapolityczna.pl/multimedia/podcast/ukraina-na-wojnie-polska-na-wojnie/

Na summitu EU byla také podepsána bezpečnostní dohoda s Ukrajinou. Přinese nějaké významné změny?.

Tento dokument, který shrnuje podporu EU Ukrajině v bezpečnostní oblasti a deklaruje její pokračování, je třeba vnímat jako politický signál, že EU je zde pro Ukrajinu důležitým partnerem. Je třeba připomenout, že od invaze poskytla EU a její členské státy Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 39 miliard eur, což je o něco méně než USA (přibližně 48 miliard eur), EU rovněž vycvičila 50 000 ukrajinských vojáků a podporuje Ukrajinu v oblasti hybridních hrozeb.

Novinkou této dohody je naopak zapojení Ukrajiny ve větší míře do iniciativ na posílení evropského vojenského průmyslu. Otázkou je, zda k tomuto posílení skutečně dojde. A to záleží na členských státech a nadcházejícím funkčním období Evropské komise.

A jakou roli zde budou hrát výsledky podzimních prezidentských voleb v USA? Co se stane, pokud je vyhraje Donald Trump? Budeme nadále podporovat Ukrajinu, nebo se zaměříme na zbrojení ?

Vedoucí představitelé EU nyní přemýšlejí především o tom, jak nejlépe podpořit Ukrajinu. Svědčí o tom například nedávné rozhodnutí skupiny G7 a Evropské unie poskytnout společnou půjčku ve výši 50 miliard dolarů, garantovanou budoucími úroky ze zisků ze správy blokovaných ruských aktiv.

[mnky_books id="174632"]

Kromě toho již v evropských institucích probíhají neveřejné diskuse o inovativních zdrojích financování Ukrajiny v novém rozpočtovém výhledu po roce 2027. Posílení bezpečnosti EU je jednou z hlavních priorit nového funkčního období evropských institucí a strategická agenda přijatá na zasedání Evropské rady toto uvažování odráží.

**

Elžbieta Kaca - analytička programu Evropské unie v Polském institutu mezinárodních vztahů. Mezi její oblasti výzkumu patří společná zahraniční a bezpečnostní politika EU, mimo jiné včetně sankcí a diplomacie EU, a vztahy EU se zeměmi východního sousedství. Vystudovala politologii na Varšavské univerzitě a absolvovala postgraduální studium na College of Europe v Natolinu. Hovoří anglicky, rusky a francouzsky.