REPCO

Byl to první krok správným směrem. Dne 11. března 2024 schválili ministři zaměstnanosti 27 členských států EU dohodu o návrhu směrnice o regulaci trhu práce internetových platforem. Jedná se o první evropský právní předpis, který stanoví minimální pracovní podmínky pro 28 milionů pracovníků platforem, jako jsou Uber a Deliveroo.

"Je to samozřejmě úspěch, přinejmenším symbolický," říká politolog Kurt Vandaele, který zdokumentoval boj doručovatelů v Belgii. "Evropská konfederace odborových svazů (ETUC) již léta lobbuje u poslanců Evropského parlamentu a Komise za regulaci 'ekonomiky platforem'."

Dvě země dohodu nepodpořily: Německo, které se zdrželo hlasování, a Francie, která hlasovala proti. "Od této chvíle bude hodně záležet na tom, jak bude směrnice transponována a implementována v členských státech," říká Vandaele. "Nemluvě o lobbistické síle platforem. Čeká nás ještě dlouhá a obtížná cesta."

Ale výhra je pořád výhra. V posledních letech bylo takových vítězství na sociální frontě málo.

Jsou odbory v úpadku?

Od osmdesátých let 20. století dochází ve většině západních zemí k oslabování odborového hnutí. To odráží změny na trhu práce: prudký nárůst outsourcingu služeb, zejména v odvětví úklidu a domácí výpomoci, příležitostné zaměstnávání s nárůstem práce na objednávku a samostatné výdělečné činnosti, obecnou fragmentaci pracovních vztahů a strukturální reformy, které zpochybňují fungování odborů.

Pokud se lze řídit evropskými odborovými mírami, obecný trend poklesu počtu členů odborů se v posledních letech nezměnil, a to bez ohledu na nárůst po pandemii a skokové zvýšení inflace. "Podívat se na míru odborové organizovanosti nestačí," domnívá se socioložka Cristina Nizzoli, autorka knihy C'est du propre! Syndicalisme et travailleurs du 'bas de l'échelle' (Marseille a Bologna) (PUF, 2015). "Důležité je pochopit, co motivuje členství a dává odborům smysl. Když vidíme například mobilizaci kvůli důchodům v Francii v roce 2023, zdá se mi nesprávné mluvit o úpadku odborů."

Kurt Vandaele se vyjadřuje podobně. Poukazuje na masivní mobilizaci v nizozemské státní správě na začátku roku 2023 a na bezprecedentní boj tisícovky německých zaměstnanců Tesly, kteří vstoupili do mocných odborů IG Metall, aby dosáhli lepších pracovních podmínek.

Mutace pracovního trhu však zcela jistě nutí tradiční odborové svazy přehodnotit své postupy a cíle.

---

"Prvním krokem je proniknout do 'odborových pouští'" - Jacques Freyssinet

---

Cristina Nizzoliová studovala odvětví, kde je stále více pracovních sil tvořeno přistěhovalci, ženami a lidmi snědé pleti - například uklízečky ve Francii a Itálii. "Je působivé vidět, jak tito nejistí pracovníci s tak skromnými prostředky - a to nejen finančními - vedou bitvy, které trvají celé měsíce. [...] Tito lidé nemají stejnou situaci jako pracovníci platforem, ale je zajímavé sledovat, jak jejich mobilizace zpochybňuje tradiční odborový systém, zejména v otázce jeho struktury a způsobu, jakým zastupuje pracovníky."

Tak je tomu zejména v zemích, jako je Francie a Itálie, kde jsou odbory organizovány konfederativně a jsou přizpůsobeny tradiční placené pracovní síle," vysvětluje sociolog. Roztříštěnost této pracovní síly znamená, že na pracovníky v domácnosti, pomocníky v domácnosti a uklízeče se může vztahovat několik různých kolektivních smluv. Zkoumání jejich situace podle federací proto nestačí k získání celkového pohledu na jejich pracovní podmínky.

Výzkumník si všímá úlohy, kterou hrají odbory zdola na místní a regionální úrovni. To "umožňuje vytvořit dlouhodobé spojení s pracovníky". Postup prostřednictvím místních odborů také pomáhá obejít tlak zaměstnavatelů na pracovišti. Jak však upozorňuje Nizzoli, zdá se, že tyto místně působící odbory jsou stále do značné míry závislé na dlouholetých aktivistech, kteří je vedou, a zatím nedošlo k žádnému skutečnému přehodnocení v této oblasti.

Kurt Vandaele k tomu dodává: "Rozmach subdodávek vyžaduje 'odbory síťového typu', lepší spolupráci mezi stávajícími odborovými orgány a také změnu některých struktur. Cílem je vybudovat důvěru, což může často vyžadovat znalost jiného jazyka, než je jazyk dané země."

V Belgii a Nizozemsku se v roce 2017 organizační síla platforem pro rozvoz jídla promítla do online digitálních komunit a odtud do aktivistických skupin. "Silný narativ kolem kurýrů hrál hlavní roli," vypráví Kurt Vandaele. "Vzhledem k tomu, že ekonomika platforem je stále relativně nová, tradiční odbory se nechovají proaktivně, ale naslouchají stížnostem a návrhům kurýrů," dodává."

.

Pronikání do "odborových pouští"

Anglicky mluvící země mají dlouhou tradici "organizování", které spočívá ve využívání komunitních sítí k oslovení specifických kategorií pracovníků, jako jsou přistěhovalci, ženy nebo mladí lidé s nejistými smlouvami. Cristina Nizzoliová vysvětluje: "Děje se tak mimo hranice podniku a tradičních odborů, s využitím aktivistických osobností, které pracují prostřednictvím komunit, ať už jde o církev, etnickou skupinu nebo komunitu přistěhovalců."

Cílem je jít nad rámec pouhého získávání členů ze skupin s nízkou úrovní členství v odborech a usilovat o posílení postavení těchto skupin. Ekonom Jacques Freyssinet upřesňuje: "Prvním krokem je samozřejmě proniknout do 'odborových pouští'. Konečným cílem je však podpora soběstačných odborových struktur, které dají pracovníkům schopnost autonomně určovat své požadavky a způsoby jednání."

Praktika inspirovala německé odbory k tomu, aby čelily rostoucí poptávce podniků po dočasných zaměstnancích, zejména v kovoprůmyslu. Jak vypráví Jacques Freyssinet v knize "Napětí a nejasnosti v organizační strategii", hlavní německý odborový svaz kovodělníků IG Metall byl nucen přehodnotit svou institucionální strategii, soustředěnou na přístup založený na vyjednávání mezi odbory, a přepracovat svůj repertoár taktik.

Z iniciativy centrály IG Metall ve Frankfurtu byl zřízen inovační fond zaměřený na odborovou činnost (v hodnotě 16-20 milionů eur ročně). Nové vedení odborů také podporuje nábor mladých stálých zaměstnanců se zkušenostmi s aktivitou v sociálních hnutích. Uvolněné prostředky na centrální úrovni jsou směřovány do organizačních kampaní v odvětvích s nízkou hustotou odborů. Od roku 2010 do roku 2016 vzrostl počet členů IG Metall z 1,8 milionu na 2,2 milionu.

Podpora kolektivního ducha

Nezajištěným pracovníkům mimo "tradiční" pracovní sílu se dostává podpory i od hráčů, kteří nejsou členy odborů. Symbolický je případ kolektivu Las Kellys, který vznikl v roce 2014 v Španělsku. Toto sdružení sdružovalo uklízeče hotelů - některé z nich přistěhovalce s nízkým formálním vzděláním - kteří byli odhodláni kolektivně bojovat navzdory nedostatečné podpoře ze strany hlavních odborových konfederací.

Jejich stížnosti se zaměřovaly na zhoršení jejich pracovních podmínek a ekonomickou nejistotu způsobenou systémem subdodávek platným v hotelovém sektoru. "Sítě aktivistů jsou velmi užitečné pro zajištění toho, aby kampaně šly na dračku, a pro získávání peněz, organizování stávkových fondů atd. Zdráhala bych se však říci, že se jedná o nový fenomén," říká Cristina Nizzoliová. "Od 90. let jsme byli svědky mnoha případů, kdy se pracovníci bez dokladů mobilizovali s podporou aktivistických skupin."

Organizace a vytváření vazeb s místně působícími odbory je o to důležitější v situaci, kdy dochází k balkanizaci pracovního trhu. "Domácí pomocníci se nikdy nesetkávají, a tak neexistuje žádný společný čas, kdy by se mohli sejít a mluvit o práci," říká Nizzoli. "Proto se odbory, jak je vidím při své práci v terénu, stávají klíčovým fórem pro socializaci práce v těchto nejistých odvětvích."

Otázka zastoupení

V posledních letech se uvnitř odborů projevuje nepřehlédnutelný trend feminizace, kdy ženy stále častěji zastávají odpovědné funkce. Tato změna má nejen symbolický význam, ale pomáhá také upozornit na skutečnost, že ženy jsou nadměrně zastoupeny v odvětvích s nízkou jistotou zaměstnání. Podle zprávy Výboru Evropského parlamentu pro práva žen a rovnost pohlaví, která byla představena v červnu 2022, "bylo v Evropské unii v roce 2020 riziko chudoby nebo sociálního vyloučení vyšší u žen než u mužů (22,9 % oproti 20,9 %)" a rozdíl mezi ženami a muži, pokud jde o chudobu, se od roku 2017 v 21 členských státech zvýšil.

I přes řadu opatření na úrovni EU, která byla v posledních deseti letech přijata s cílem řešit nejistotu na trhu práce, zejména u žen, jsou to stále ženy, kdo je nejvíce postižen. "Toto nadměrné zastoupení je mimo jiné způsobeno neúměrným množstvím času, který ženy věnují péči o děti a domácím pracím, které jsou neplacené a z velké části neuznané," komentoval odbor Evropského parlamentu pro občanská práva a ústavní záležitosti v roce 2020.

Dalším faktorem je "částečně společensky podmíněná volba povolání a genderová segregace", což má za následek vysoký výskyt nejisté práce pro ženy v odvětvích péče, vzdělávání, úklidu, cestovního ruchu a osobních služeb. Všechna tato odvětví se vyznačují prací na částečný úvazek, která je často spojena s vyloučením ze sociálních výhod a znevýhodněním při povyšování.

"Musíme zvážit, co všechno znamená být ženou z rasové menšiny, která patří k dělnické třídě, pokud jde o stigmatizaci a způsob, jakým jsou konstruovány sociální vztahy," tvrdí Cristina Nizzoliová. "Přesto v odborech stále chybí přemýšlení o této intersekcionální formě diskriminace, což vysvětluje, proč tito lidé, kteří se mohou ukázat během sporů, mají tendenci časem mizet. Setkáváme se s ženami, pro které je mnohem nákladnější, a to ve všech směrech, se zapojit, a odbory jim ne vždy nabízejí prostor k postupu."

---