REPCO

"Cizincům nedám ani halíř!" Tento slogan polepila Slovensko před loňskými volbami krajně pravicová strana Republika. Na to, aby se Republika dostala do parlamentu, to nestačilo, ale vláda si ho stejně částečně přivlastnila. Již ve svém vládním programu vládní koalice Roberta Fica oznámila zákonné změny, které se týkají nevládních organizací. Pro lepší představu o jejích plánech se však stačí podívat na nedávno zveřejněný návrh novely, který připravila Slovenská národní strana (SNS), ultranacionalistický mladší partner koalice.

Mezi nejdůležitější změny zavedené touto novelou patří označení "organizace podporované ze zahraničí" pro všechny nevládní organizace, jejichž roční příjem ze zahraničí přesahuje 5 000 eur (s výjimkou těch, které získávají výhradně prostředky EU); povinnost zveřejňovat jména všech dárců, a to jak jednotlivců, tak organizací; a ustanovení o rozpuštění nevládní organizace pro administrativní pochybení, byť po odvolání.

Maďarská inspirace

Plánovanou legislativu ostře odsoudila slovenská občanská společnost. Podle slov Marcela Zajace, předsedy Rady vlády pro nevládní organizace, "je tento zákon klackem, kterým se mlátí občané - dělá zásadní rozdíly mezi různými formami soukromého kapitálu, stigmatizuje občanskou společnost a znamená také neúnosný nárůst byrokracie".

Předkladatelé novely naopak tvrdí, že je ve veřejném zájmu, protože zvyšuje transparentnost tzv. třetího sektoru. O tom, jak tuto transparentnost zvýšit, je skutečně třeba vést legitimní debatu. Návrh SNS má však více problémů: zejména neproběhla žádná diskuse se zúčastněnými stranami a deklarované zdůvodnění vypadá hodně jako záminka, jak nepohodlným nevládním organizacím znepříjemnit život.

Při porovnání navrhované novely s podobným maďarským zákonem je nápadný vliv maďarské samozvaného "neliberálního" premiéra Viktora Orbána. Podle Platformy pro demokracii jsou obě ustanovení "velmi podobná, ba téměř totožná". Ve skutečnosti, pokud jde o pravomoc danou ministerstvu vnitra rozpustit určité typy organizací bez soudního dohledu, je návrh zákona SNS tvrdší z obou.

Proti maďarskému návrhu zákona vznesl vážné námitky i Evropský soudní dvůr. shledal, že je v rozporu s evropským právem právě kvůli nepřiměřeným prostředkům, kterými mělo být dosaženo deklarovaného cíle zprůhlednění třetího sektoru.

"Sociální demokracie" a občanská společnost

Smer (levicová nacionalistická strana Roberta Fica, slovenského premiéra) a Hlas-SD ("Hlas sociálních demokratů", podobně smýšlející koaliční partner) byly nedávno vyloučeny ze Strany evropských socialistů. Předmětem sporu byla Ficova rétorika a spolupráce s SNS.

V reakci Smer nasadil svou tradiční obranu: skutečným důvodem pozastavení činnosti bylo podle něj odmítnutí "slovenské sociální demokracie" prosazovat progresivní program v oblasti genderových a sexuálních menšin. Zejména v případě Smeru však zjevně došlo k širší zradě tradičních sociálnědemokratických hodnot. To je patrné z nevybíravé rétoriky strany vůči občanské společnosti.

Pravda, nejsou to jen dobrovolné organizace, které se staly terčem útoku. Například lidé, kteří vyjádřili nesouhlas s ministryní kultury Martinou Šimkovičovou, byli premiérem označeni za "duchovně ochuzené". A občanská sbírka na munici pro Ukrajinu byla premiérem v nevkusné poznámce odstřelena.

Ačkoli vláda dbá na rozlišování mezi "politickými" a ostatními nevládními organizacemi, toto rozlišování je umělé: všechny organizace prosazující zájmy ve veřejném prostoru jsou politické. To, že tyto zájmy mohou být v rozporu s politickou mocí, se proto dá očekávat a nemělo by se s nimi zacházet jako s rozkladnými.

Vláda je ze své podstaty v silnější pozici, a proto by neměla vnucovat svou autoritu, dokud nejsou vyčerpány všechny ostatní možnosti (a pak pouze v rámci legitimity a odpovědnosti odvozené z voleb). média a občanská společnost, z nichž některé vláda považuje za své nepřátele, jsou ve skutečnosti v zastupitelské demokracii důležitou brzdou a protiváhou moci.

Namísto přijetí kritiky je přístup současné koalice odmítnutím základního demokratického principu otevřené a zdůvodněné diskuse. Vláda se tak zdaleka nestává "hrází proti extremismu" kanálem, který extremismus přivádí přímo do hlavního proudu.

Ministerstvo kultury se přidává

Ani bezprecedentní střelba v bratislavském gay baru Tepláren v říjnu 2022 nestačila zchladit agresivní rétoriku, která je - nejen u politiků současné vlády - často namířena proti genderovým a sexuálním menšinám. Zvlášť velkou vlnu sympatické nevole vyvolala "anketa" na oficiálním facebookovém profilu ministerstva kultury. Lidé v ní byli dotazováni, zda má stát podporovat obnovu kulturních památek, nebo "akce LGBTI+, kde se nezletilé děti učí vystupovat na sexuální show".

---

V nadcházejících dvou a půl letech bude záležet především na houževnatosti občanské společnosti

---

Praktické důsledky třídění veřejnosti na občany vyšší a nižší třídy se nejvíce projevily během působení Martiny Šimkovičové ve funkci současné ministryně kultury. V nejbližší době mají být předloženy dva návrhy zákonů, které se týkají důležitých institucí v působnosti ministerstva kultury. Jeden z nich by měl transformovat Fond na podporu umění, aby mohl lépe bojovat za "národní kulturu, nikoliv kulturu transsexuálů a perverzit" (řečeno chvalnými slovy Fica).

V dalším SNS navrhuje zrušit veřejnoprávní RTVS a nahradit ji "státním médiem". Vláda se domnívá, že žurnalistika RTVS je neobjektivní, a dokonce že porušuje lidská práva. Tato legislativní ofenzíva se setkává s odporem dotčených zaměstnanců i odborné veřejnosti.

V reakci na vyhrocené jednání ministerstva se slovenská kulturní obec organizuje na platformě Otevřená kultura. Kromě petičních akcí vzniká i solidární síť, která sdružuje organizace a lidi pracující v kultuře. Zaměstnanci RTVS o sobě dali vědět na protestní akci opozice, které se zúčastnilo asi 4 000 lidí, a plánované změny ve vysílání odmítlo také více než 85 000 signatářů občanské petice proti "únosu".

Slovenská občanská společnost čelí zatěžkávací zkoušce

Poslední parlamentní volby na Slovensku přinesly určitou úlevu. Z parlamentu vypadla neonacistická Lidová strana Naše Slovensko a její nástupkyně Republika se do něj nedostala. Pro krajní pravici to však byla především symbolická porážka. Členové těchto stran nebo lidé, kteří jejich prostřednictvím kandidovali, nyní pracují na ministerstvech nebo je přímo vedou. Peter Weiss, zkušený levicový nacionalista blízký Hlasu-SD, který dnes patří ke kritikům koalice, otevřeně říká, že fíkový list koalice - lídr Hlasu-SD a nově zvolený šéf státu Peter Pellegrini a jeho strana - sám podlehl populistické vizi inspirované SNS, která oživuje vládní ideologii a politiku.

Po červnových volbách do Evropského parlamentu jsou na Slovensku naplánovány volby až v roce 2026, kdy se uskuteční kombinované regionální a komunální hlasování. V nadcházejících dvou a půl letech bude záležet především na houževnatosti občanské společnosti. Dokáže obhájit význam pluralitní moci a možnost politiky zdola proti nebezpečnému slibu vlády o míru a jednotě?"

S podporou Heinrich-Böll-Stiftung UE

.

---