REPCO

Ačkoli se ziskykrajní pravice v evropských volbách očekávaly, politická mapa zůstává z velké části nezměněna. Pozoruhodný pokles zelených, který přesáhl 10 % pouze ve Skandinávii, Rakousku, Slovinsku a Nizozemsku, však upoutal pozornost evropských médií. 

Tento vývoj otevírá dveře ke zrušení některých ambiciózních cílů EU v oblasti životního prostředí stanovených Evropskou zelenou dohodou: Jak Karl Mathiesen, Zia Weise a Louise Guillot poznamenávají na Politico, "nově povzbuzená pravice neztrácela čas a několik minut po vyhlášení vítězství vypálila první ránu na stěžejní balíček zelených zákonů EU". Vůdce triumfující Lidové strany (EPP) označil zákaz spalovacích motorů do roku 2035 za "chybu", která musí být brzy zrušena.

Tento vývoj pochvalně hodnotí Josef Urschitz píšící pro rakouské konzervativně-liberální noviny Die Presse, které popisují "Velký obrat zpět v elektromobilitě". Zdá se, že evropský automobilový průmysl, který je základním kamenem ekonomiky kontinentu, se tomuto posunu přizpůsobuje. Volkswagen, druhý největší výrobce automobilů na světě, přehodnotil svůj plán ukončit vývoj nových spalovacích motorů a přesměroval více než třetinu svých plánovaných investic ve výši 180 miliard eur na vozidla se spalovacím motorem.

V německém týdeníku Focus, Hans-Jürgen Moritz očekává úpravy Zelené dohody, které by mohly prospět průmyslu a konkurenceschopnosti. Negativní dopad voleb na prodej elektromobilů však nevěstí nic dobrého pro německý automobilový průmysl, zejména pro Volkswagen, který na elektromobilitu dlouhodobě sází svou budoucnost.

Ačkoli se kvůli oteplování planety zdá opuštění ekologické politiky nelogické, Anja Krüger, ekonomická redaktorka Německého levicového Tageszeitung připisuje posun k "sociální ignoranci".  Podstata klimatické politiky, tedy stanovení cen uhlíku, závisí na tom, že náklady ponesou znečišťovatelé.  Nedostatek slibovaných kompenzací "klimatických peněz" pro občany, kteří čelí rostoucím nákladům, však podporu takových iniciativ oslabuje.

"V České republice v eurovolbách zvítězil spalovací motor," poznamenává komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Nečekaný úspěch zaznamenala antiekologická a protiimigrační strana Motoristé, kterou vede Filip Turek - bývalý automobilový závodník se zálibou v nacistických symbolech a salvách - zajistil třetí místo s 10 % hlasů. Honzejk naznačuje, že neutuchající důraz mainstreamových stran na zachování spalovacího motoru jako národního zájmu našel odezvu u voličů, kteří nakonec dali přednost kandidátovi nabízejícímu závan benzinových výparů a novoty.

V Slovensku, předním světovém výrobci automobilů na obyvatele, Igor Daniš, sloupkař liberálně levicového deníku Pravda, vítá posun v debatě o zákazu spalovacích motorů v roce 2035. Dříve dominovaly krajně pravicové a krajně levicové hlasy, nyní se k tématu přihlásila německá konzervativní CDU/CSU. Daniš konzervativcům tleská za to, že prosazují ústup od dogmatismu směrem k pragmatismu, a varuje, že bez takového posunu by se přechod na elektromobilitu mohl "podobat katastrofálnímu Velkému skoku v Číně v 50. letech 20. století, který vedl k rozsáhlému hladomoru".

Maďarský hospodářský deník HVG, který sídlí ve čtvrtém největším výrobci baterií na světě, a tedy v zemi s dobrými předpoklady pro elektromobilitu, přináší střízlivější pohled na případné revize Zelené dohody.  List konstatuje, že změna dohody, která je dítětem nově jmenované předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, nebude snadná. HVG však tvrdí, že Zelená dohoda představuje skutečnou hrozbu pro mnoho rodin s nízkými příjmy, které si sice uvědomují nutnost boje proti klimatickým změnám, ale kvůli vyšším nákladům na elektromobily jsou z přechodu na novou technologii vyřazeny.

Podobně střízlivě hodnotí případné změny Zelené dohody i většina odborníků v rozhovoru s Angelem Romanem z italského zpravodajského webu Valigia Blu. Zrušení právních předpisů EU sdružených pod Zelenou dohodu, které vznikly v posledních pěti letech, by bylo nesmírně obtížné. Zelený přechod je v plném proudu a jeho zastavení by bylo pro evropský průmysl kontraproduktivní a hrozilo by, že ztratí pozice ve prospěch Číny a Spojených států, které již v odvětví čisté energie vedou. 

Simone Tagliapietra, profesor klimatické a energetické politiky EU na Univerzitě Johnse Hopkinse, ve svém komentáři pro španělský ekonomický deník El Economista optimisticky hodnotí budoucnost Zelené dohody. Poukazuje na to, že proevropský střed si v Evropském parlamentu udržuje většinu, a to i přes zisky krajní pravice. Zásadní otázkou je podle něj spravedlivé rozdělení nákladů na přechod; pokud tyto náklady dopadnou převážně na občany, prohloubí to nerovnost a přechod se stane sociálně a politicky neudržitelným. EU musí nyní zefektivnit a zjednodušit stávající mechanismy financování, aby poskytla solidní podporu nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva a také střední třídě, která bude potřebovat pomoc při zavádění ekologických alternativ, jako jsou elektromobily a udržitelná řešení vytápění domácností.

---

Další výběry

Biopaliva obohacují oligarchy ve střední a východní Evropě, zatímco přínos pro klima zůstává pochybný

Karin Kőváry Sólymos | Vsquare | 12. června | CZ

Průmysl bio-paliv v Evropě, podporovaný dotacemi EU, vyvolal debaty o jeho environmentálních a ekonomických dopadech. Slovenský podnikatel Ján Sabol a bývalý český premiér Andrej Babiš z tohoto miliardového odvětví výrazně profitují.

Řepka, která je nezbytná pro výrobu biopaliv, čelí kritice kvůli své ekologické zátěži, včetně rozsáhlého používání chemikálií a monokulturního zemědělství. Navzdory těmto obavám dotace EU vedou zemědělce k rozšiřování pěstování řepky, která často nahrazuje tradiční plodiny.

V roce 2023 obdrželi slovenští zemědělci na řepku přímé platby ve výši více než 12 milionů eur. Trh ovládají společnosti jako Sabolův Envien a Babišův Agrofert. Babiš, často nazývaný "žlutý baron", využil aktivity své společnosti v oblasti řepky k tomu, aby se stal významným hráčem v českém průmyslu biopaliv.

Spoléhání EU na biopaliva první generace, získávaná z plodin, jako je řepka, je kontroverzní. Kritici tvrdí, že to narušuje trhy, zvyšuje ceny potravin a nabízí pochybný přínos pro životní prostředí. Pokročilá biopaliva, vyráběná z nepotravinářských zdrojů, jsou považována za budoucnost, ale stále nejsou dostatečně využívána.

Slovensko plánuje do roku 2030 zvýšit obsah biopaliv v pohonných hmotách na více než 11 %, přestože stále do značné míry spoléhá na současné metody. Nekonzistentní politika EU v oblasti biopaliv je kritizována za nedostatečnou jasnost a účinnost při snižování emisí v dopravě.