REPCO

3. července došlo v pizzerii na Paseo de Delicias v centru Madridu ke střelbě během sporu mezi gangy. Policie zatkla nezletilého, ale upilovanou brokovnici, která byla použita při střelbě, nenašla. Odhaduje se, že v Evropské unii je v oběhu 35 milionů nelegálních střelných zbraní, což je více než polovina (56 %) z celkového počtu civilních střelných zbraní odhadovaných Evropskou komisí, které v Evropě existují. Kromě toho je v Schengenském informačním systému přibližně 630 000 střelných zbraní vedeno jako odcizené nebo ztracené. 

V březnu 2024 dosáhly Evropský parlament a Rada Evropy dohody o aktualizaci nařízení EU o dovozu, vývozu a tranzitu civilních střelných zbraní, včetně brokovnic a pistolí, s cílem zprůhlednit jejich oběh a usnadnit jejich dohledatelnost v rámci Evropské unie. Nové nařízení, které je aktualizací stávajících právních předpisů, bylo přijato v dubnu a později bude přezkoumáno. 

Důvodem je skutečnost, že dohoda s Radou byla uzavřena těsně před volebním obdobím, uvedl oficiální zdroj El Confidencial. Po schválení bude zveřejněna v Úředním věstníku a vstoupí v platnost. Jednou z novinek nařízení je, že zavede celoevropský elektronický systém vydávání licencí (ELS) pro výrobce a distributory, který nahradí vnitrostátní systémy, jež jsou v mnoha případech stále papírové.

Jedná se o bezpečný, šifrovaný licenční systém pro povolení, záznamy, informace a rozhodnutí o dovozu a vývozu zbraní pro civilní použití. Komise musí vytvořit elektronický licenční systém do dvou let, tj. do roku 2026, a členské státy budou mít čtyři roky - do roku 2028 - na to, aby tento elektronický systém buď přijaly, nebo do něj integrovaly své vnitrostátní digitální systémy.

Elektronické licence mají zabránit "country-hoppingu"

Komise rovněž vypracuje výroční veřejnou zprávu založenou na údajích členských států o dovozu a vývozu střelných zbraní pro civilní použití, která poskytne jasnější informace o tom, které zbraně vstupují na trh EU a které jej opouštějí, nebo o důvodech jejich odmítnutí. "Díky dnešní dohodě budeme mít poprvé nejen harmonizovaná pravidla EU pro dovoz, ale díky odhodlání Evropského parlamentu se nám podařilo zachovat i přísná pravidla pro vývoz," řekl Bernd Lange, předseda Výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod (INTA). Lange se domnívá, že modernizace pravidel pomůže zastavit fenomén "country-hoppingu", kdy se zbraně přesouvají do států se slabšími zákony.

"Sehnat legálně zbraň v Evropě je možná těžké, ale teroristé s tím nemají velké problémy," stálo v titulku Washington Post již v únoru 2015, po útocích na kodaňské nákupní centrum, redakci časopisu Charlie Hebdo v Paříži a noční klub Bataclan. Pro posledně jmenovaný útok si teroristé pořídili arzenál zbraní, včetně útočných pušek AK-47 a Zastava M-70, pistolí, samopalů a granátometů, které byly pravděpodobně zakoupeny v Belgii. Paradoxem je, že město Brusel je jak sídlem práva a pořádku, tak hlavním ohniskem nelegálního obchodu se zbraněmi.

"Je Belgie oblíbeným evropským obchodem se zbraněmi?", ptá se titulek televizní stanice BBC s odkazem na skutečnost, že Belgie se stala horkým místem pro obchod se zbraněmi díky své poloze v srdci kontinentu, s velkými přístavy, jako jsou Antverpy, a dlouhou historií jako vývozce. Mnoho nelegálních zbraní pochází ze západního Balkánu, kde po válkách v 90. letech zůstaly v rukou občanů tisíce vojenských zbraní. Tyto zbraně se v malém množství dostaly do západní Evropy a snadno se pohybují přes schengenský prostor. Jak vysvětluje vlámský mírový institut (z nezávislého výzkumného institutu vlámského parlamentu), zrušení kontrol na vnitřních hranicích v rámci EU od konce 80. let 20. století snížilo schopnost kontrolovat transfery střelných zbraní.

Česká republika vs. Rumunsko, dva protichůdné případy držení střelných zbraní

I přes existenci směrnice EU o střelných zbraních, která definuje společné minimální normy pro nabývání a držení střelných zbraní v EU, jakož i pro převod zbraní z jedné evropské země do druhé, se zákony o nabývání a držení zbraní v Evropě liší. 

Tato směrnice EU nahradila směrnici z roku 2017, kdy bylo v důsledku pařížských útoků v roce 2015 zpřísněno legální nabývání nejnebezpečnějších zbraní, jako jsou automatické střelné zbraně upravené na poloautomatické, poloautomatické střelné zbraně s velkokapacitními zásobníky nebo skládací či teleskopické zásobníky. Jedna z posledních masových střelby na evropské půdě se odehrála čtyři dny před Vánocemi v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, České republice. Pachatelem byl 24letý student, který předtím, než na univerzitě zabil 14 lidí, zabil svého otce. 

Česká republika má jedny z nejpovolanějších zákonů o zbraních v EU. Je jednou z mála zemí na světě, spolu s USA, Mexikem a Guatemalou, která právo vlastnit střelnou zbraň upravuje přímo ve své ústavě. Přestože žádost o vlastnictví střelné zbraně musí schválit lékař, útočníkovi se v tomto případě podařilo legálně získat zbraně, přestože měl v minulosti psychiatrické problémy. Střelba přiměla český parlament k tomu, aby přijal novelu, která zpřísňuje jeho legislativu. Na opačném pólu stojí Rumunsko s nejpřísnější legislativou týkající se zbraní v Evropě, která vyžaduje lékařské a psychologické vyšetření, absolvování teoretického a praktického kurzu a vlastnictví příslušných povolení k použití.

Neexistují žádné studie, které by prokazovaly statistickou souvislost mezi legálním přístupem ke střelným zbraním a mírou vražd střelnými zbraněmi v dané zemi, vysvětluje Katharina Krüsselmannová, výzkumnice v oblasti násilí páchaného střelnými zbraněmi, vražd a otevřené vědy na Leidenské univerzitě v Nizozemsku. V rozhovoru pro El Confidencial Krüsselmannová uvedla, že "na toto téma byly provedeny některé studie, ale výsledky se liší". Důležité je, zda občané tohoto práva využívají, a účinnost předpisů pro přístup: "Krüsselmann vysvětluje: "Například školení nebo kontroly bezpečného ukládání.

Výzkumník uvádí, že Česká republika je vynikajícím příkladem: "Mají toto právo zakotveno v ústavě, ale míra vražd střelnou zbraní je jedna z nejnižších v Evropě. Mít právo na přístup ke střelným zbraním v ústavě tedy není zárukou vysoké míry (smrtícího) násilí. Záleží na tom, zda občané tohoto práva využívají a jak dobře je přístup ke střelným zbraním regulován (myslím školení, policejní kontroly bezpečného skladování atd.)."  

Navzdory tomu, že masové střelby přitahují pozornost, jsou úmrtí způsobená střelnými zbraněmi v Evropě vzácná a dochází k nim spíše v domácí sféře, v mnoha případech legálně nabytými zbraněmi. Podle údajů Vlámského mírového institutu bylo v roce 2015, tedy v roce pařížských útoků, z téměř 7 000 úmrtí způsobených střelnou zbraní v EU přibližně 5 000 sebevražd (75 %), dále 1 000 vražd (15 %) a 700 blíže neurčených úmrtí nebo nehod. 

Vzhledem ke smrtícím účinkům střelných zbraní je legální přístup k nim, konkrétně v domácnostech, "spojen se zvýšeným rizikem sebevražd," vysvětluje Krüsselmann. Totéž podle ní platí i pro vraždy žen. Je to proto, že "k vraždám žen často dochází v domácím prostředí, kde se vyhrocené konflikty, někdy pod vlivem alkoholu a drog, mění v násilí". V takových situacích "mít přístup ke střelné zbrani znamená mít přístup k neuvěřitelně smrtící zbrani"

.

👉 Původní článek na El Confidencial

Tento článek vznikl v rámci projektu PULSE, evropské iniciativy podporující přeshraniční novinářskou spolupráci. György Folk (EUrologus. Maďarsko), David Chytil (Deník Referendum, Česká republika), Sebastian Pricop (Hotnews, Rumunsko) se podíleli na tomto článku. Ana Somavilla

.