REPCO

Ruská celková invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyvolala největší exodus v Evropě po druhé světové válce. Po dvou letech zůstává 10 milionů Ukrajinců vysídlených a 6 milionů uprchlíků v Evropě, jak odhaduje UNHCR. Dlouho odkládaná směrnice o dočasné ochraně, která byla poprvé aktivována, umožnila ukrajinským uprchlíkům rychlý přístup k povolení k pobytu, na pracovní trh, k bydlení a k sociálním záchranným sítím - a obešla tak obvykle byzantské azylové procedury EU.

Naneštěstí se ukázalo, že je to děravý štít proti dravým podnikatelům, podle Vsquare. Na základě zjištění z celoevropského šetření "War & Labor" odhalují Kristina Veinbenderová, Mariya Merkusheva, Miglė Krancevičiūtė aOlivie Samnicková, jak někteří podnikatelé obratně využívají zoufalství ukrajinských uprchlíků a mění humanitární krizi v obchodní příležitost. Utrpení ukrajinských uprchlíků na evropských pracovních trzích zahrnuje chmurné spektrum: od zadržovaných mezd a nezákonně nízkých platů až po nuzné životní podmínky, psychické týrání a hrubé ignorování sociálního zabezpečení pracovníků a pracovního práva. Válka dala vzniknout průmyslu chudoby. Firmy vykořisťují Ukrajince prostřednictvím trojího způsobu zisku: vyděračského nájemného, čerpání dotací na uprchlíky a vykořisťování agenturní práce.

Rozdělení ukrajinských uprchlíků v Evropě se výrazně změnilo. Německo jich nyní hostí nejvíce, a to 1,2 milionu, zatímco Polsko jejich počet klesl na 950 000 osob. Tento pohyb na západ, především do Německa, je motivován lepšími ekonomickými vyhlídkami a sociálními výhodami, což ukazuje, jak finanční faktory ovlivňují způsoby usazování uprchlíků v rámci EU.

Válka dala vzniknout průmyslu chudoby. Společnosti vykořisťují Ukrajince prostřednictvím trojího způsobu zisku: vyděračského nájemného, vybírání dotací na uprchlíky a vykořisťování agenturní práce

Olivia Samnick píše v Der Freitag, že 80 % ukrajinských uprchlíků v Německu hledá zaměstnání, avšak pouze 21 % z nich si do konce roku 2023 zajistilo práci. Mnoho vysoce kvalifikovaných osob, které čelí zdlouhavým procesům uznávání kvalifikace, se uchyluje do sektoru s nízkou mzdou, kde hrozí akutní riziko vykořisťování. Kontroly v oblasti práce jsou žalostně nedostatečné a v důsledku nedostatečného personálního obsazení a špatné koordinace mezi jednotlivými útvary k nim dochází v průměru jednou za 25 let na podnik. Navzdory přísným pracovním zákonům hlásí Německá odborová konfederace jejich rozsáhlé nedodržování. Například v odvětví pohostinství vede odměňování podle pokojů namísto hodinové mzdy často k nadměrným a neplaceným přesčasům. Tento vzorec individuálních přestupků se spojil v systémový problém, kdy bezohlední zaměstnavatelé profitují z nestandardních pracovních postupů, zatímco mnozí pracovníci to tiše snášejí nebo tiše rezignují.

Ačkoli Německo hostí největší absolutní počet ukrajinských uprchlíků, v přepočtu na obyvatele vede Česká republika se zhruba půl milionem ukrajinských uprchlíků. Ze studie Univerzity Karlovy, kterou zpracovali Zita Senková aDušan Drbohlav pro veřejnoprávní Český rozhlas, vyplývá, že ukrajinští uprchlíci, především ženy, se úspěšně uplatnili na českém trhu práce. Většinou se však omezují na nízké pozice na sekundárním trhu práce, a to bez ohledu na jejich často vysokou kvalifikaci a zkušenosti. Tento nesoulad vede k rostoucí nespokojenosti, stížnostem na nedůstojné zacházení, nízké mzdy a vykořisťování. Situace někdy tlačí uprchlíky k nelegální práci nebo vykořisťovatelským pracovním agenturám. Problém zhoršují jazykové bariéry a potíže s uznáváním diplomů. Jazykové znalosti uprchlíků se sice zlepšují, ale časová omezení způsobená nutností vydělávat peníze a starat se o rodinu brání dalšímu vzdělávání, což vytváří trvalou překážku lepších vyhlídek na zaměstnání.

V pražském deníku Lidové noviny Lenka Štěpánková upozorňuje na ještě znepokojivější trend mezi mladou generací ukrajinských uprchlíků: zhruba tři čtvrtiny dospívajících uprchlíků nechodí do školy, což je trend, před kterým odborníci varují, že může podpořit kriminalitu, zatížit sociální služby a promarnit potenciální přínos na trhu práce. Tento rozdíl ve vzdělání je důsledkem složité souhry faktorů - neochoty, omezené kapacity středních škol, jazykové bariéry a nedostatečných sociálních dávek na pokrytí životních nákladů během studia. Paradoxně, jak  poznamenává v jiném příběhu, ukrajinští uprchlíci jsou čistými přispěvateli do české státní pokladny, jejich fiskální přínos převyšuje jejich čerpání veřejných zdrojů.

V Maďarsku čelí ukrajinští uprchlíci, a to i ti s maďarským občanstvím - především zakarpatští Romové - podle zpravodajského portálu Mérce podobně nejisté situaci. Podstatná část ukrajinských uprchlíků vykonává práci načerno bez ohledu na svou kvalifikaci. Ženy obvykle pracují jako uklízečky, muži jako stavební dělníci. Tato situace zatěžuje zejména uprchlíky s nižším statusem, přičemž zvláště zranitelnou skupinou jsou Romové. U vysoce vzdělaných uprchlíků ze střední třídy je situace jiná, ale stejně znepokojivá: navzdory pokročilému vzdělání nebo kvalifikaci nutí jazyková bariéra mnohé z nich k manuální práci mimo jejich odbornost. 

Uprchlíci, zejména ženy, čelí závažným formám vykořisťování mimo trh práce. V La Razón, Rocío Crespo reportuje, že španělská policie ve spolupráci s Europolem rozbila síť obchodníků s lidmi, která lákala ženy falešnými přísliby míst letušek, aby je pak nutila k prostituci v jižních španělských klubech.

Na Watson, švýcarském zpravodajském portálu, Chantal Stäubli poznamenává, že ačkoli se ukrajinští uprchlíci obecně těší lepším podmínkám než ti, kteří přicházejí středomořskou nebo balkánskou cestou, díky jasnějšímu statusu ochrany a bezpečnějším únikovým cestám, nejsou imunní vůči vykořisťování. V Německu a Švýcarsku se objevily případy, kdy muži nabízeli ukrajinským ženám ubytování výměnou za sex, což poukazuje na přetrvávající zranitelnost i relativně privilegovaných skupin uprchlíků.

Další výběry

Maďarský vízový gambit znepokojuje EU

Ádám Kolozs | 444 | 30. července | HU

Maďarské uvolnění vízových pravidel pro Rusy vyvolalo v Bruselu obavy. Předseda Evropské lidové strany Manfred Weber varuje, že by to mohlo otevřít dveře ruské špionáži v EU. V dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi Weber vyzývá k urychlenému přijetí opatření na příštím summitu EU. Nová politika, která vstoupila v platnost v červenci, rozšiřuje maďarské pracovní povolení na základě národní karty na Rusy a Bělorusy spolu s vybranými balkánskými národnostmi. Zjednodušený proces, který upouští od specifických osvědčení o potřebě pracovní síly, vyvolal obavy o bezpečnost. Kritici varují před možným nekontrolovaným vstupem Rusů do Schengenské oblasti a přirovnávají rizika k rizikům dříve sankcionovaných ruských subjektů. Zatímco Maďarsko se odvolává na potřebu pracovních sil pro svůj jaderný projekt Paks 2, Weber zpochybňuje nezbytnost tohoto nového systému a tvrdí, že by mohl usnadnit špionáž. Weber vyzývá vedoucí představitele EU, aby přijali důrazná opatření na ochranu integrity Schengenu a zabránili podobným jednostranným krokům členských států. Vzhledem k přetrvávajícímu napětí mezi Ruskem a Západem hrozí, že maďarský přístup k vízové politice způsobí novou trhlinu v bezpečnostní strategii EU.