REPCO

C'est la rentrée! To říká "bublina EU" složená z byrokratů, lobbistů, novinářů a stážistů, která se každé září schází v Bruselu. Jen ještě ne tak docela: než se začneme věnovat tomu, co je na pořadu dne příště, tento přehled tisku se týká toho, co Evropanům v létě nedalo spát.

Bylo to vedro: rekordní.

Podle údajů Copernicus Climate Change Service bylo léto (červen-červenec-srpen) roku 2024 nejteplejším, jaké kdy bylo na severní polokouli zaznamenáno, s teplotami o 1,54 °C vyššími, než je průměr let 1991-2020, a překonalo tak předchozí rekord z roku 2022 (1,34 °C). "Evropské teploty byly nejvíce nadprůměrné v jižní a východní Evropě, ale podprůměrné v severozápadních částech Irska a Spojeného království, na Islandu, na západním pobřeží Portugalska a v jižním Norsku," uvádí Copernicus. 

Zatímco srpen byl nejteplejším srpnem v historii (vyrovnaný se srpnem 2023) s průměrnou teplotou 16,82 °C, což je o 0,71 °C více, než je průměrná teplota pro tento měsíc v letech 1991-2020, červenec stanovil nový rekord pro průměrnou denní globální teplotu, když 22. a 23. července bylo 17 °C, což byly nejteplejší dny v historii.

Bojte se: podle programu Copernicus je průměrná globální teplota za posledních 12 měsíců (září 2023 - srpen 2024) již o 1,64 °C vyšší než předindustriální průměr z let 1850-1900. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Climate Change je omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, což je jeden z cílů Pařížské dohody, nyní téměř jistě nemožné, přičemž nejoptimističtější je v současnosti cíl 1,6 °C.

Léto v Evropě se stává nesnesitelným, a to do té míry, že tisk přestal horko považovat za pouhou předpověď počasí nebo za zprávu typu "zůstaňte hydratovaní a bavte se na pláži".

V Itálii odvádí Will Media skvělou práci s infografikami na Instagramu. Tato využívá statistiky z roku 2022, kdy průměrný počet tropických nocí v italských regionálních metropolích - tedy nocí, kdy teplota neklesla pod 20 °C - činil 58.

"Skutečnost, že teplota v noci neklesne pod 20 °C, má přímý dopad na naše zdraví: zhoršení spánku, riziko dehydratace a úpalu," píší. "Mít teplejší noci znamená také zvýšenou spotřebu energie kvůli klimatizačním zařízením, odvlhčovačům a ventilátorům, které zůstávají zapnuté častěji a déle."

Zhoršuje se také duševní zdraví, píše Angelo Romano v Valigia Blu: "V posledních letech se diskutuje o dopadu změny klimatu na psychické zdraví se zaměřily na ekoúzkost, což je termín, který označuje chronické obavy, strach nebo úzkost z osudu planety v důsledku závažných klimatických jevů. Některé méně populární výzkumy se snaží lépe pochopit dopady klimatických změn, zejména extrémních veder, na duševní zdraví. Včetně poslední zprávy IPCC, která zjistila, že rostoucí globální teploty mají negativní vliv na duševní zdraví v regionech po celém světě."

Tým mladých reportérů ve společnosti Will se snaží představit i řešení, a proto pořádá festival s názvem Future 4 Cities. Akce, která se koná 28. až 30. listopadu v Miláně, je platformou pro výměnu nápadů o udržitelnosti měst, z nichž nejlepší získají ocenění. Stále je možné přihlásit se s tím svým. Příklad? Zelené plochy, jak vysvětluje tento příspěvek.

Zvažte také, zda se stanete bohatšími: vědci se domnívají, že chudší lidé nesou hlavní tíhu extrémních veder v Evropě. Ashifa Kassam rozhovor se španělskými vědci, kteří stojí za studií 2020, pro článek o nespravedlnosti klimatických změn v deníku Guardian. V jejím příspěvku hovoří Julio Díaz Jiménez, investigativní profesor z madridského zdravotního institutu Carlos III, který říká: "je to zdravý rozum" a "vlna veder není stejná, když jste ve společném pokoji se třemi dalšími lidmi a bez klimatizace, jako když jste ve vile s přístupem k bazénu a s klimatizací". V celé Evropě, píše Kassam, se však o tom mluví pomalu. Novinář také hovořil s Yaminou Sahebovou, hlavní autorkou zprávy IPCC o zmírňování klimatických změn, která upozornila, že horké počasí rozněcované znečištěním ovzduší uhlíkem loni v celé Evropě zabilo téměř 50 000 lidí.

V El Diario, Raúl Sánchez a Victòria Oliveres zpracovali mapu rekordních veder ve španělských regionech. Bezostyšně píší: "Toto horko není normální". "Současná vedra nejsou jen jednodenní záležitostí," dodávají a vysvětlují význam nechvalně známých klimatických pruhů, které zavedl vědec Ed Hawkins, aby zviditelnil historický trend.

Novináři se však neomezují jen na bití na poplach. V Korektivu připravili Sebastian Haupt a Elena Kolb před dvěma zemskými volbami ve východním Německu na konci léta klimatický kvíz. Vyprovokovali čtenáře: Znáte AfD klimaticky nepřátelské plány?"

Parafrázujeme-li je, co by se mohlo pokazit, kdybychom nadále ignorovali klimatické změny?"

Vezměte si Ameriku, říká Alexandre-Reza Kokabi v Reportéru. Studie doktorky Vivian Lyonsové z Washingtonské univerzity ve Spojených státechodhaluje, že v letech 2015 až 2020 by se ve 100 velkých amerických městech dalo předejít přibližně 8 000 střelbám, kdyby teploty nebyly abnormálně vysoké. "Toto pozorování není ojedinělé: rozsáhlá vědecká literatura dokládá souvislost mezi extrémním horkem, umocněným změnou klimatu, a násilným chováním," píše Kokabi.

"Existují dvě hlavní hypotézy, které mohou tuto souvislost vysvětlit. Z fyziologického hlediska vystavení rostoucímu teplu způsobuje zrychlení srdečního tepu, zvýšení krevního tlaku a zvýšení hladiny kortizolu - stresového hormonu.

Tyto účinky pravděpodobně způsobují, že lidé jsou podrážděnější, zhoršují sebekontrolu a rozhodovací procesy a snižují frustrační toleranci. Obtíže s usínáním, které horko ještě zhoršuje, také přispívají ke zhoršení duševního zdraví a zvýšení agresivity.

Na sociální úrovni násilí související s rostoucí rtutí poukazuje na nepřipravenost některých oblastí na dopady klimatických změn. Většina studií ukazuje, že ve znevýhodněných čtvrtích je zátěž kriminalitou ještě kritičtější. V těchto oblastech přeplněná obydlí, často bez klimatizace, a nedostatek zeleně k dýchání prohlubují napětí a frustrace."