REPCO

Atribuce je zázračná forma vědy: určuje, jak změna klimatu ovlivnila pravděpodobnost nebo intenzitu konkrétních extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vlny veder, sucha a povodně.

Takovéto studie, které procházejí odborným hodnocením, jsou obvykle publikovány měsíce nebo dokonce roky poté, co k události došlo. Používaná metoda se skládá z osmi kroků, které jsou popsány zde.

Jinak lze provést rychlou analýzu během několika dní, jako tuto, kterou provedli výzkumníci z organizace World Weather Attribution (WWA), kteří chtěli dát solidní vědeckou odpověď na otázku: Je na vině změna klimatu?

V podstatě odpověděli, že ano: záplavy, které v září zabily ve střední Evropě 24 lidí, byly dvakrát pravděpodobnější v důsledku změny klimatu způsobené člověkem. Studie WWA vyzývá čtenáře k akci, protože povodně budou s dalším oteplováním způsobeným fosilními palivy ještě ničivější, a upozorňuje na zrychlující se náklady na změnu klimatu poté, co Evropská unie přislíbila 10 miliard eur na opravy povodní.

Téma se samozřejmě dostalo i do politiky EU. Na prvním skutečném plenárním zasedání čerstvě zvoleného Evropského parlamentu vedli europoslanci debatu o ničivých povodních, ztrátách na životech a připravenosti EU jednat při takových katastrofách - jak přiznali - "zhoršených změnou klimatu".

Problémem pro novináře je, aby v každodenním zpravodajství, které naopak vyžaduje rychlé informování o mimořádných událostech, dokázali souvislost mezi klimatem a deštěm vysvětlit, aniž by se dopouštěli domněnek. Některým z nich se podařilo odvést skvělou práci ve všech postižených zemích, včetně Rakouska, Česka, Maďarska, Itálie, Polska, Rumunska a Slovenska.

"Záplava s nuancemi," nazvala ji Teresa Wirthová. Píše v rakouských novinách Die Presse, podle ní by odpověď, kterou poskytla WWA, měla uspokojit všechny, jediný problém je v tom, "že příběh, který není černobílý, je často hůře pochopitelný nebo pro politiky a média hůře sdělitelný".

Antonio Piemontese upozornil na zdlouhavý proces výzkumu v Wired Italy.

"Věda nespěchá," řekl Piemontese Enrico Scoccimarro, ředitel oddělení klimatických předpovědí Euro-středomořského centra pro klimatické změny. "Na odpověď potřebujeme týdny, a to i na základě dostupnosti výpočetních zdrojů potřebných ke zpracování dat," dodává. Co však lze říci, "je to, že vyšší teplota oceánů se nyní stala konstantou: a tento faktor spolu s větší energií dostupnou na povrchu a větším množstvím vody obsažené ve sloupci teplejšího vzduchu zvyšuje pravděpodobnost extrémních událostí tohoto typu". Máme o tom důkazy jak na základě historických údajů, tak i údajů o budoucnosti."

Kromě toho je podle Piemontese "otázka atribuce klíčová pro odklon od protichůdné rétoriky". "V kontextu, který se vyznačuje návratem klimatického popírání, je pro média nutností držet se faktů."

"Další klíčovou otázkou," píše Piemontese, "je, zda byla Evropa připravena unést dopad takové masy vody. Něco podobného jako cyklon Boris se stalo v květnu 2023 při záplavách v Emilii-Romagně, kdy severní region [Itálie] zasáhly přívalové deště a způsobily rozsáhlé škody. Vzhledem k tomu, že ke zvrácení průběhu globálního oteplování je nutné především snížit emise skleníkových plynů (mitigace), zůstává na stole otázka adaptace - soubor zásahů užitečných pro snížení rozsahu škod při klimatických katastrofách -, jak se to děje v poslední době."

Zpravodajové v nejvíce postižených zemích mezitím počítají oběti a škody a obávají se budoucnosti, neboť extrémní projevy počasí se budou pravděpodobně opakovat stále častěji.

V rumunském Adevărul, Teodora Marinescu sleduje dopady špatného počasí: "dočasně zastavený provoz na železničním úseku, desítky popadaných stromů, zatopené domy a 5 438 lidí, kteří byli evakuováni nebo kteří se sami evakuovali kvůli nebezpečí záplav."

Katarzyna Przyborska z Krytyka Polityczna analyzovala politickou stránku problému. Hovořila s polským europoslancem Michalem Koboskem, který to vyjádřil jednoduše: "Musíme se zabývat jak následky, tak příčinou povodní". "Pokud nechceme vidět takové obrazy, jaké jsme viděli v posledních dnech v Kladské kotlině, musíme se na tento problém dívat dlouhodobě a s patřičnou vážností a zahrnout ho do polského rozpočtu, stejně jako do rozpočtu Evropské unie na roky po roce 2027," dodal Kobosko.

Matěj Moravanský rozhovor s Dianou Ürge-Vorsatz, profesorkou environmentálních věd a místopředsedkyní Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), pro český outlet Deník Referendum. "Teprve si začínáme představovat, co se stane v nejhorším případě, pokud dnes nepřijmeme velmi aktivní a důrazná opatření v oblasti klimatické politiky," uvedl Ürge-Vorsatz. "Například nedávné povodně, které patří k nejextrémnějším, jaké jsme kdy zažili, se mohou stát prakticky běžnou záležitostí."

Mimochodem v České republice se lidé obávají příchodu zimy. "Tisíce lidí jsou po povodních stále bez elektřiny, plynu a vody [...] V některých obcích nebudou sítě fungovat několik měsíců," Iva Bezděková a Tomáš Linhart zjišťovali situaci pro Deník N.

V Maďarsku Rita Slavkovits píše pro HVG: "klimatická změna nepřichází, už tu nějakou dobu je". Viktor Orbán krajně pravicová vláda však příliš nepomohla tím, že zkazila vztahy jeho země s Bruselem a ohrozila financování z EU. "Na zabránění škodám způsobeným změnou klimatu není dost peněz, ale maďarská vláda nepracuje na tom, jak získat přístup k fondům EU," píše Slavkovits.

Mimochodem, ničivé povodně se budou opakovat - jak odhaduje WWA. Mathilde Frénois v Reportéru zprávách občanů popisuje bouři v Cannes z 23. září jako "apokalyptickou". I když tato urbanizace není systematicky synonymem pro artifikaci půdy, "musíme se odvážit chránit mokřady", řekla Frénoisovi environmentalistka Juliette Chesnelová a dodala, že "potřebujeme politickou odvahu". Pro Jeannine Blondelovou, prezidentku organizace France Nature Environnement 06, je však "příliš pozdě", protože "zemědělská půda zcela zmizela. Právě ony by měly působit jako houba, ujišťuje. Cannes je jedním z mála měst na Azurovém pobřeží, které se snaží udělat něco pro zpomalení povodní. Ale nestačí to. Povodí jsou uměle vytvořená."