Bez integrace a udržitelnosti není konkurenceschopnosti. O Draghiho zprávě
UID: eayt3z6iqqkwar6ud57qrbzbgtc
Revision: vayt3z6ivqnwqr6z4nmqua5ncj4
"Amerika inovuje, Čína replikuje, Evropa reguluje - Draghiho zpráva v šesti slovech." Tak tweetnul bývalýredaktor Financial Times Lionel Barber a pomocí známého memu shrnul zprávu bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho Budoucnost evropské konkurenceschopnosti.
Abychom zopakovali Wall Street Journal titulek, který se objevil již v červnu 2024, při zběžném prolistování Draghiho zprávy se skutečně zdá, že Evropa "reguluje její cesta na poslední místo": v celé zprávě najdeme výrazy jako "restriktivní regulace", "asymetrie v regulaci", "regulaci považuje více než 60 % společností v EU za překážku investic", "zátěž regulace", "vysoké náklady na dodržování regulací", "regulační zátěž" a "překážky vyplývající z rostoucí váhy regulace".
Ředitel Eurointelligence Wolfgang Münchau vidí v regulacích v technologickém sektoru přímou hrozbu pro relevanci Evropy ve světě budoucnosti, a to konkrétně v New Statesman: "EU si stanovila tak restriktivní režim ochrany údajů, že představuje překážku pro rozvoj umělé inteligence. Zavedla zákon o digitálních službách, který považuje platformy sociálních médií za nepřátelské vůči evropské kultuře. [...] EU uvízla v technologické pasti mechanického inženýrství poloviny 20. století."
Ačkoli si Draghiho analýzy a vize pro Evropu zjevně váží, Münchau nevidí příliš nadějí na efektivní realizaci řešení bývalého italského premiéra. Když bere Brexit jako symbolickou "pohromu" pro vyhlídky na silnější evropskou integraci, vykresluje Münchau hrozivý obraz: "EU nemá peníze na spolufinancování investic. K tomu by se musela sama stát suverénní zemí s pravomocí vybírat daně a vydávat dluhy. V tom však spočívá problém: upadající EU se silným zastoupením krajně pravicových protievropských stran tyto pravomoci nepřevezme. Hlubší evropská integrace je nutná jako nikdy předtím. Domnívám se však, že okamžik pro ni již pominul. Proto je nejpravděpodobnějším scénářem úpadek. Neočekávám však formální rozpad. Patová situace je cestou nejmenšího odporu."
Ve svém projevu k poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku 17. září Draghi prohlásil, že "Evropa stojí před volbou mezi paralýzou, odchodem a integrací. [...] Integrace je naší jedinou zbývající nadějí." Jak Benjamin Fox reportuje v EUObserver, Draghi reagoval na kritiku svých návrhů, zejména na zvýšení evropských hospodářských investic o 800 miliard eur ročně, které by se potenciálně mohly opírat o společný dluh EU. Jak upozorňuje Fox, byla to právě reakce EU na pandemii Covid-19, která prolomila tabu kolem společného dluhu: "Myšlenka společného dluhu, jako jsou eurobondy, byla mezi tvůrci politik EU po mnoho let tabu, ale to bylo prolomeno v roce 2021, kdy vlády souhlasily s tím, aby Evropská komise získala 800 miliard eur na financování programu NextGenerationEU, který má členským státům pomoci zotavit se z pandemie Covid-19 s využitím rozpočtu EU jako zástavy. Společné dluhové nástroje, které Draghi navrhl, by byly vytvořeny podle vzoru fondu na obnovu Covid."
Jak však Thomas Moller-Nielsen reportuje pro Euractiv, Draghi trvá na tom, že společný dluh není "základní složkou" jeho řešení a že by mohl být nasazen pouze v případě, že "budou vytvořeny politické a institucionální podmínky".
Draghiho komentáře, které zazněly 30. září během akce pořádané think-tankem Breugel pro politiku EU, byly vnímány jako snaha uklidnit "fiskálně jestřábí" členské státy, jako jsou Nizozemsko a Německo, které Draghiho návrhy nebyly příliš nadšené. Nicméně Draghi trval na tom, že "v tomto novém geopolitickém kontextu jsou jednotlivé země prostě příliš malé na to, aby se s tím vyrovnaly".
Více na stejné téma
Co stojí za krizí evropského automobilového průmyslu a jak lze zabránit dalšímu hromadnému propouštění?
Equal Times | 20. září | CZ ES FR
"Mohou být konkurenceschopnost a udržitelnost slučitelné?" To je otázka, která se musela honit hlavou mnoha Evropanům, když se dozvěděli o Draghiho zprávě a jejích důsledcích. Je to také otázka, kterou si v souvislosti s Draghiho zprávou a osudem evropských automobilek klade bruselský Equal Times. Na pozadí masivního propouštění v důsledku deindustrializace (za poslední čtyři roky ztratili pracovníci v EU téměř milion pracovních míst ve výrobě) si autoři kladou otázku, zda jmenování Teresy Ribery - "vůdčí osobnosti ekologické transformace v Španělsku" - do Evropské komise signalizuje krok správným směrem jak pro pracovníky, tak pro životní prostředí. Autoři také vidí mnoho nadějí v Draghiho vizi: "Evropská konkurenceschopnost ani reindustrializace nejsou možné bez spravedlivého ekologického přechodu, protože budoucnost je v udržitelných průmyslových odvětvích. První čtení Draghiho plánu nabízí prostor pro spravedlivý přechod, který by umožnil ochranu (kvalitních a udržitelných) pracovních míst a vytvoření politik potřebných k řešení klimatické krize."
Výroba městských elektromobilů ve Francii, vítězná sázka
Antoine de Ravignan | Alternatives Economiques | 12. září | FR
Přes mnohé předsudky o opaku naznačuje studie provedená Fondation Pour la Nature et l'Homme a Institut Mobilités en Transition, že Francie by ve skutečnosti mohla konkurovat východní Evropě i Číně, pokud jde o výrobu městských elektromobilů. Antoine de Ravignan se zabývá těmito údaji a vyvrací některé mýty kolem francouzského průmyslu. Autor také vysvětluje, jak má Evropská unie nástroje, které mohou Francii pomoci překonat náskok Číny.
In partnership with Display Europe, cofunded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or the Directorate‑General for Communications Networks, Content and Technology. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible for them.
# | MediaType | Title | FileWidgets |
---|---|---|---|
1 | image | draghi-Ivan Mata |