REPCO

"Je to zvláštní pocit, podobný závislosti na alkoholu, jídle nebo drogách; chování je jiné, ale to, co cítíte, je velmi podobné", "Pokud nepřestanete, jsou jen tři možnosti: vězení, šílenství nebo smrt".  Vasile je 34letý rumunský občan, jehož výpověď je přinesla Lola García-Ajofrín v El Confidencial,v článku, který vznikl ve spolupráci se sítí Pulse.

"Problém Rumunska s hazardem", běžel Politico titulek v roce 2016. První herna byla otevřena v Bukurešti v roce 1990, několik měsíců po Ceaușescově smrti a konci režimu, který stejně jako většina zemí bývalého sovětského bloku hazardní hry zakázal.

Dnes rumunská vláda připravila návrh zákona, který by zakázal reklamu na hazardní hry, ačkoli v současné době je návrh zákona v parlamentu zastaven, jak Iulia Roșu reportuje v HotNews. Od loňského května již nemohou být zřizovány herny v obcích s méně než 15 000 obyvateli. Vláda navíc v roce 2023 zvýšila daně pro hazardní společnosti a zakázala prodej alkoholu v hernách.

Stejný problém má i sousední Bulharsko, vysvětluje Cvetelina Sokolová na Mediapool, v článku, který je součástí stejného šetření Impulsu: od května 2024 je zakázána reklama na hazardní hry ve všech médiích s výjimkou státní loterie, která musí výtěžek použít na financování bulharského sportu. V obcích s méně než 10 000 obyvateli jsou zakázány také herny.

Hazardnímu průmyslu se v zemi daří od roku 2015 díky masivním investicím Vasila Bozhkova, největšího podnikatele v oblasti hazardu v zemi, který své podnikání zahájil nelegálně v 80. letech. "Během 4-5 let začaly stírat losy statisíce lidí a soukromé loterie dosáhly ročního obratu 700 milionů eur," píše Roșu.

Božkovova vláda se zhroutila v roce 2020, kdy uprchl do Dubaje poté, co po něm bulharské daňové úřady požadovaly 250 milionů eur na ušlých daních. Tam založil stranu s názvem "Bulharské léto", aby se v roce 2023 vrátil do Bulharska a byl zatčen na základě obvinění z korupce a styků s ruskou žoldáckou skupinou Wagner..... Ale to už je jiný příběh, o kterém vypráví Svetoslav Todorov v Balkan Insight.

Mezitím bulharský stát znárodnil Božkovovým majetek a počet hal se jen zvýšil. Nový bulharský zákaz reklamy veřejnost vítá, ale setkává se s odporem velkých televizí a digitálních médií. Proč? Reklama spojená se sázkami generuje 20 až 30 procent celkových příjmů médií z reklamy. Údaje z roku 2023, citované Mediapool, ukazují, že hazardní společnosti utratily za reklamu 85 milionů eur. Mnozí pracovníci dotčených vysílacích společností tvrdí, že tento zákon by mohl ohrozit samotnou žurnalistiku, protože tyto peníze hrály klíčovou roli v jejich ekonomických modelech.

Vrátíme-li se k článku HotNews, v průběhu druhé poloviny roku 2023 byli rumunští novináři propuštěni nebo rezignovali z deníků Gazeta Sporturilor a Libertatea poté, co obvinili mediální skupinu Ringier Sports Media Group (která tyto dva tituly vlastní) ze snahy zasahovat do vyšetřování týkajících se sázek. Analýzu přináší zpráva International Press Institute (IPI).

Podle Evropské herní a sázkové asociace (EGBA) vygenerovaly hazardní hry v Evropě (EU 27 plus Velká Británie) v roce 2022 hrubé příjmy ve výši 108,5 miliardy eur (z toho 38,2 miliardy eur pocházelo z online sázení), což představuje nárůst o 8 % oproti roku 2019 (před Kovidem) a o 23 % oproti roku 2021. Jak asociace vysvětluje, bylo to způsobeno opětovným otevřením heren po pandemii.

Jak uvádí El Confidencial, sdružení EGBA rovněž odhaduje, že 0,3 až 6,4 procenta dospělých Evropanů trpí patologickým hráčstvím souvisejícím s nutkavým hraním.

Daň z chudoby 

O hazardu se mluví také ve Francii, kde nová (velmi pravicová) vláda navrhla v rámci nových rozpočtových opatření legalizovat online kasina, aby získala část výnosů zpět na daních. Kromě Kypru je Francie jedinou zemí EU, kde jsou taková kasina (mezi něž patří i blackjack a ruleta) nelegální.

Novela je v současné době zmrazena kvůli protestům provozovatelů kasin (na území je jich asi 200) a asociací zabývajících se závislostmi, které považují online hazardní hry za vyšší riziko vzniku závislosti. Podle Národního úřadu pro hazardní hry (ANJ) budou v roce 2023 hrát online nelegálně tři miliony Francouzů.

V Le Monde, Stéphane Troussel (prezident francouzského departementu Seine-Saint-Denis, kde žiji) a Fatiha Keloua-Hachi (francouzský socialistický poslanec), kteří navrhli, aby se z peněz vybraných ze sportovních sázek mohl financovat sport, vstoupili do boje s textem, který považuji za obzvlášť přesvědčivý a jehož dosah dalece přesahuje hranice Francie: "Ať už mluvíme o předlužení, riziku ztráty zaměstnání nebo psychických a fyzických důsledcích, jako jsou deprese, izolace nebo riziko sebevraždy... je nám řečeno, že tento problém se týká pouze menšiny 'nadměrných' hráčů. Ale právě tito hráči jsou hnací silou růstu tohoto odvětví a plní kapsy provozovatelů."

Ve Francii "40 % příjmů z hazardních her pochází od lidí s nadměrnými hráčskými návyky. A co hůř, závislost na sportovním sázení působí jako skutečná daň z bohatství chudých". Méně majetní hráči vynakládají na hazardní hry dvaapůlkrát větší část svého rozpočtu než ostatní domácnosti a jsou více ohroženi závislostí". Keloua-Hachi a Troussel také připomínají, že "hrubé příjmy z hazardních her (tj. sázky, které si provozovatelé strčí do kapsy) vzrostly od roku 2017 o více než 200 % a v roce 2023 dosáhnou 1,4 miliardy eur".

V Itálii, Il Fatto Quotidiano zprávy, nové rozpočtové opatření povoluje losování číselných loterií v pátek, tedy v den, kdy by se normálně nekonalo. Proč? Částečně kvůli financování Národního fondu pro mimořádné události, tvrdí zákonodárci. Kdo tedy platí za mimořádné události?

V týdeníku Vita přináší Ilaria Dioguardi rozhovor se sociologem Mauriziem Fiascem, prezidentem Asociace pro studium hazardních her a rizikového chování. Fiasco vysvětluje, že tento nový zákon, pokud bude přijat, ukončí činnost Observatoře pro hazardní hry a zřídí obecnější Observatoř pro patologické závislosti: "Signalizuje to, že skutečná naléhavá situace se upozaďuje. Hrubý objem hazardních her v Itálii letos překročí 150 miliard eur. Jedná se o abnormální jev, který bude zastřen v katalogu jiných závislostí."

Kampaň Mettiamoci in Gioco, která sdružuje subjekty občanské společnosti, mezi něž patří odbory, katolická a protimafiánská sdružení, argumentuje, že "opatření v tomto manévru zřejmě potvrzují podřízenost vlád zájmům hazardní lobby a neprojevují zájem o práva a potřeby občanů, a dokonce ani o zájmy státu". studie italského Národního centra pro výzkum závislostí odhaduje, že 800 000 Italů má středně těžký nebo těžký rizikový profil závislosti, zejména mezi dělnickými třídami.