REPCO

Jméno Gubad Ibadoghlu může některým čtenářům znít nově, ale právě na něm ázerbájdžánská vláda demonstruje sílu proti klimatickým aktivistům.

Ibadoghlu, vedoucí hostující pracovník na London School of Economics, byl v roce 2023 tvrdě zbit policií a zatčen poté, co kritizoval politiku země v oblasti ropy a plynu. Během zadržení mu bylo odepřeno důležité lékařské ošetření, poté byl propuštěn do domácího vězení a nyní mu hrozí až 17 let vězení.

Markéta Gregorová, česká poslankyně Evropského parlamentu za Zelené, nominoval Ibadoghlu na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, která byla poprvé udělena v roce 1988 neméně významnému Nelsonu Mandelovi. "Je nezbytné, abychom před konferencí COP29 v Baku uznali a podpořili boj ázerbájdžánské opozice," uvedla řekla svým kolegům zákonodárcům, kteří nakonec hlasovali pro rezoluci o ukončení závislosti EU na plynu z Ázerbájdžánu.

Evropští poslanci byli jen posledním institucionálním hlasem z mnoha, které odsuzují dlouhodobé domácí i exteritoriální represe režimu vůči aktivistům, novinářům, opozičním vůdcům a dalším osobám, včetně občanů EU. Represe, která znatelně zesílila před klimatickým summitem OSN, který se koná od 11. do 22. listopadu.

A Azerbájdžán má na svém kontě další: rozsáhlou vojenskou ofenzívu proti arménskému regionu Náhorní Karabach v roce 2023. Přesto se předsednictví snaží klimatický summit OSN rámovat jako"mírovou konferenci smluvních stran".

Příspěvek politického institutu Chatham House rovněž zpochybňuje vyhlídky Ázerbájdžánu na zprostředkování smysluplného výsledku summitu. "Ekonomika země závislá na fosilních palivech a nezkušenost s environmentálními opatřeními naznačují, že bude mít potíže poskytnout důvěryhodné vedení" a "autoritářská politická kultura odolná vůči kritické kontrole je také v rozporu se zásadami transparentnosti a inkluze, na nichž je založen systém OSN," napsali výzkumníci - Ruth Townendová, Laurence Broers, Arzu Geybulla, Glada Lahnová, Dr. Jody La Porte, James Nixey, Ľubica Polláková - 

.

Stejně jako je pořádání klimatických summitů OSN po celém světě klíčové pro plné zapojení rozvojových zemí do vyjednávacího procesu, evropský tisk upozorňuje na souvislost mezi lidskými právy a klimatem.

V komentáři k nedávným událostem v sloupku pro Le Monde bývalý francouzský ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí Bernard Kouchner tvrdí, že "boj proti změně klimatu nelze oddělit od dodržování lidských práv". Mezinárodní společenství musí "čelit svým vlastním rozporům", píše Kouchner. "Zatímco se Francie více než kdy jindy ponořila do politické nejistoty, nesmíme ztrácet ze zřetele hlavní mezinárodní termíny v době, kdy by ekologie měla být prioritou našich vlád."

"Jak lze ospravedlnit konání tak zásadní akce v zemi, která se odchyluje od mezinárodního práva, je masivně závislá na uhlovodících a porušuje lidská práva tím, že bez pádného důvodu drží třiadvacet arménských rukojmích, kteří umírají v jejích věznicích? Od etnické čistky 120 000 Arménů v Náhorním Karabachu neuplynul ani rok a Ázerbájdžán už získal právo hostit tak prestižní událost, jakou je COP29. Tato volba vyvolává otázky na humanitární i ekologické úrovni. Zdá se, že Úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) se chová, jako by k událostem posledních několika měsíců nedošlo, a dává Ázerbájdžánu bianko šek k dalšímu porušování mezinárodního práva."

Loni v červnu se Thomas Latschan podíval na znepokojivou situaci v zemi pro DW.

"Ázerbájdžán je také jednou z nejzkorumpovanějších zemí na světě," poznamenal. "Úplatkářství se záměrně používá i mimo zemi - v Radě Evropy [...] vyšlo najevo, že Baku každoročně zve až 40 členů Rady Evropy a zasypává je drahými dary."

Latschan také poznamenal, že skutečnost, že "to Evropská unie dosud ostřeji nekritizovala, je podle pozorovatelů způsobena také tím, že Ázerbájdžán je stále více vnímán jako významný dodavatel ropy a plynu. Od začátku ruské agresivní války na Ukrajině chce být EU na ruské ropě a plynu nezávislejší. V roce 2022 proto předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová podepsala s Ilhamem Alijevem dopis o záměru, podle kterého Brusel hodlá v následujících letech zdvojnásobit dovoz plynu z Ázerbájdžánu."

Emmanuel Clévenot a Justine Guitton-Boussion na Reporterre také vyvolali "diktaturu, která hostí COP29 a potlačuje ekology". Vyzpovídali Myrto Tilianakiho, advokačního pracovníka nevládní organizace Human Rights Watch, který vysvětlil: "Všichni jsme se snažili, abychom se dostali do konfliktu: "Financování sdružení, které je nezávislé na státu, se stává téměř nemožným. A pokud si úřady uvědomí, že aktivista přesto obdržel peníze ze zahraničí... pak je obviněn z pašeráctví". Dobře zavedená strategie, jejímž cílem je odradit kohokoli od toho, aby se odvážil vytvořit protivládní organizaci.

Je toho víc, řekl redaktor Damian Carrington deníku The Guardian pro oblast životního prostředí: vyšetřování společnosti Global Witness zjistilo, že "desítky zjevně falešných účtů na sociálních sítích podporují Ázerbájdžán v pořádání klimatického summitu Cop29". "Účty byly většinou založeny po červenci," poznamenává, "v té době bylo sedm z deseti nejangažovanějších příspěvků využívajících hashtagy #COP29 a #COP29Azerbaijan kritických k roli Ázerbájdžánu v konfliktu s Arménií a používaly hashtagy jako #stopgreenwashgenocide. Do září se to změnilo, všech deset nejangažovanějších příspěvků pocházelo z oficiálního účtu Cop29 Azerbaijan."
Co se tedy dá reálně dělat? Podle právničky v oblasti lidských práv a Ibadoghluovy dcery Zhaly Bayramové, která vyzvala zákonodárce, aby jejímu otci de facto udělili Sacharovův řád umožňující mu opustit zemi, může "EU zachránit jednoho z ázerbájdžánských politických vězňů". Všechny své obavy vyjádřila pro EUobserver: "Pokud může být profesor London School of Economics unesen z ulice za bílého dne, kdo je potom v bezpečí?".