REPCO

Německo se ještě nestačilo vzpamatovat z šoku z vítězství Donalda Trumpa, když přišel další šok - padla vláda Olafa Scholze. Takzvaná "koalice pouličních lamp" složená ze sociálních demokratů (SPD), liberálů (FDP) a Zelených po třech letech třenic ukončila svůj život. V Německu po ní nikdo truchlit nebude - podle zářijového průzkumu centra Allensbach hodnotila práci vlády pozitivně pouhá 3 procenta občanů.

https://krytykapolityczna.pl/gospodarka/europa-potrzebuje-wiecej-protekcjonizmu-na-przeszkodzie-stoja-niemcy/

Koaliční partneři se přeli o všechno: migrační politiku, zahraniční politiku, energetiku, sociální dávky, rozpočet. Především to jiskřilo mezi levicovými Zelenými a probyznysovou FDP. Ministr financí Christian Lindner, který pocházel z posledně jmenované strany, trval na restriktivní finanční politice a blokoval půjčky na pomoc Ukrajině. Tento spor rozhodl o rozpadu koalice.

Německá ekonomika je v hrozném stavu. Poškozuje ji technologická zaostalost, konkurence ze strany Číny a vysoké náklady na energie poté, co byla odříznuta od ruského plynu. Koaliční partneři se rozcházeli v odhadech, jak ji zachránit, zatímco německá střední třída chudla. Z rostoucí nespokojenosti veřejnosti profitovaly okrajové strany - nově vzniklá alternativně levicová Aliance Sahry Wagenknechta (BSW) a pravicová Alternativa pro Německo (AfD).

https://krytykapolityczna.pl/swiat/niemcy-zamykaja-granice-czy-to-poczatek-konca-strefy-schengen-rozmowa/

Nové volby se budou pravděpodobně konat v březnu, do té doby bude kancléř Scholz řídit slabou menšinovou vládu. V posledním průzkumu Politbarometru vedou křesťanští demokraté (CDU/CSU) s 33 procenty, na druhém místě je AfD (18 procent) a na třetím SPD (16 procent). Pokud by se volby konaly dnes, do Spolkového sněmu by se dostali také Zelení (12 procent) a BSW (6 procent). Mimo by se ocitla Levice (4 procenta) a FDP (3 procenta).

V novém Bundestagu budou tedy (proruští) radikálové z obou křídel mnohem silnější, ale do vlády se pravděpodobně nedostanou. Novou koalici vytvoří CDU/CSU s SPD nebo Zelenými a kancléřem se pravděpodobně stane Friedrich Merz. V prvním případě se největší třenice budou týkat politiky vůči Ukrajině, ve druhém migrační politiky (zejména bavorská sesterská strana CDU, CSU, má v této otázce velmi konzervativní názory). Koalici dvou stran však bude snazší řídit, zejména proto, že v ní bude mít silnou pozici silná CDU.

Nový program CDU/CSU oznámený v září je silně konzervativní. Jeho leitmotivy jsou pojmy svoboda a bezpečnost. Křesťanští demokraté slibují posílení Bundeswehru, zvýšení pomoci Ukrajině a posílení spolupráce s Francií a Polskem. Ekonomiku chtějí zachránit snížením daní a zrušením základní občanské dávky (Bürgergeld), kterou zavedla koalice Ulice. A zpřísnit migrační a integrační politiku.

Je však těžké odhadnout, které z těchto nápadů se po vyhraných volbách skutečně přesunou do fáze realizace. - Na to je ještě příliš brzy a záleží na tom, kdo vstoupí do koalice s křesťanskými demokraty," hodnotí Dr. Karol Janoś ze Západního institutu. - Určitě lze očekávat pokračující podporu Ukrajiny a významné investice do Bundeswehru. A také posílení vazeb s USA a NATO, i když zde hodně záleží na zahraniční politice Donalda Trumpa.

Pro Polsko je vláda křesťanských demokratů dobrou zprávou, zejména ve variantě se Zelenými, neboť tato strana - na rozdíl od SPD - nemá sentiment vůči Rusku. Horší zpráva je to pro širší levici. Dramatický rozpad německé koalice se dvěma levicovými stranami v sestavě, zatímco AfD posílila, je dalším důkazem selhání západní progresivní agendy přesvědčivě reagovat na hnědou vlnu zaplavující Evropu.