REPCO

Hybridní režimy, neliberální demokracie, demokracie, demokratura: to všechno jsou trochu děsivé nové termíny pro vlády směřující k autoritářství po celém světě. Byli jsme zvyklí vidět svět skrze binární geopolitiku více či méně demokratického svobodného světa na jedné straně a přímočaré diktatury na straně druhé. Jaké je však Maďarsko pod vládou Viktora Orbána? Nebo Indie pod vedením Naréndry Módího? A jak se svět vyrovnává s realitou druhého funkčního období prezidenta Trumpa, stane se i samotná Amerika hybridním režimem ovládaným technologickými oligarchy a věrnými America First?".

Na nedávné konferenci ve Varšavě, kterou pořádala síť kulturních a politických publikací Eurozine, vyprávěl Tomáš Hučko z bratislavského časopisu Kapitál Noviny skličující příběh sklouzávání své země k populistickému autoritářství. Vysvětlil, že Slovenská národní strana v čele s ultranacionalistickým premiérem Robertem Ficem projela s kočárem a koňmi mediálními a kulturními institucemi, počínaje samotným ministerstvem kultury. Fico pak změnil zákon a převzal přímou kontrolu nad veřejnoprávním rozhlasem a televizí. Byli vyhozeni šéfové Slovenského fondu na podporu umění, Národního divadla, Národní galerie a Národní knihovny a nahrazeni loajálními straníky. Na "kulturní stávku" navázaly další útoky na aktivisty a kritiky vlády. 'Ze strany premiéra docházelo k neustálým útokům na novináře, včetně žaloby na několik spisovatelů,' řekl Hučko.

Kolega Mustafa Ünlü z mediální platformy Platform 24 (P24) v Turecku hovořil o podobném modelu ve své zemi, kde vláda prezidenta Erdogana odebrala licence nezávislým vysílacím společnostem.

Je lákavé se domnívat, že tyto neliberální demokracie jsou přechodným politickým trendem. Problémem však podle několika delegátů Eurozine je, že takové režimy mají tendenci instituce vydloubávat a zanechávají na nich tak hluboké jizvy, že se obtížně hojí. Agnieszka Wiśniewska z polské Sítě polských intelektuálů Krytyka Polityczna zazněla nóta krajní opatrnosti z osmileté vlády její země pod vedením katolicky orientované krajně pravicové strany Právo a spravedlnost. Přestože byla tato strana v loňských volbách poražena centristickou Občanskou koalicí Donalda Tuska, škody na demokracii byly napáchány. "Existuje možnost zvrátit tento úpadek," řekla Wiśniewska. "Ale státní média se změnila v propagandistická média. Částečně obvinila samolibost politiků, jako je sám Tusk: 'Liberálové se o to dostatečně nestarali,' řekla.

Italský politolog Leonardo Morlino, který píše o současných hybridních režimech v New Eastern Europe, anglicky psaném časopise, který je součástí sítě Eurozine, identifikuje klíčový moment v červenci 2014, kdy maďarský vůdce Viktor Orbán začal používat výraz "neliberální demokracie".

Později upřesnil, co tím myslel: že křesťanské hodnoty a maďarský národ by měly mít přednost před tradiční liberální péčí o práva jednotlivce. Pro Morlina však Maďarsko není jediným modelem hybridního režimu. Uvádí vyčerpávající seznam zemí Latinské Ameriky (Bolívie, Kolumbie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guatemala, Haiti, Honduras, Mexiko a Paraguay) s "aktivními, územně rozšířenými zločineckými organizacemi, vysokou mírou korupce a nedostatečným rozvojem účinných veřejných institucí", kde je demokracie vážně oslabena. Mezitím ve východní a střední Evropě uznává, že ruský vliv vytvořil podmínky pro hybridní režimy v Arménii, Gruzii, Moldavsku a dokonce i na Ukrajině.

Termín "demokratura" pochází z francouzského "démocrature" a spojuje pojmy demokracie a diktatura. Do angličtiny se někdy překládá jako "Potěmkinova demokracie", což zase pochází ze slovního spojení "Potěmkinova vesnice", které znamená působivou fasádu sloužící k zakrytí nežádoucí reality. To je pojmenováno po milenci Kateřiny Veliké Grigoriji Potěmkinovi, který stavěl falešné výstavní vesnice podél trasy, po níž ruská carevna cestovala po zemi.

Je lákavé naznačovat, že Donald Trump se chystá nastolit americkou demokraturu, ale žádný z těchto konceptů se nedá dobře mapovat na pravděpodobný politický kontext po roce 2025. Spojené státy nelze snadno srovnávat s křehkými demokraciemi bývalého Sovětského svazu, ani se nevyrovnají zkorumpovaným hybridním režimům Latinské Ameriky. Je pravda, že Trumpův bývalý poradce Steve Bannon rád hovořil o "neliberální demokracii", ale spíše jako o provokaci než jako o vládním programu.

A přesto je v jazyce, který používají Trumpovi příznivci, cítit antidemokratický tón. V seriálu BBC o americké konspirační ideologii The Coming Storm (Přicházející bouře) si reportér Gabriel Gatehouse všiml rostoucího výskytu pravicového tvrzení, že USA jsou "ústavní republikou", nikoliv demokracií. Tento směr myšlení lze vysledovat až k americkému ultraindividualistickému mysliteli Danu Smootovi, jehož vlivné vysílání na toto téma z roku 1966 lze dodnes najít na YouTube. Smoot byl agent FBI a zarytý antikomunista, který věřil, že Ameriku řídí liberální elita, jak vysvětlil ve své knize Neviditelná vláda z roku 1962, která "odhalila" údajně socialistickou Radu pro zahraniční vztahy.

Taková rétorika je známá z nedávné volební kampaně, v níž Donald Trump napadl Kamalu Harrisovou jako tajnou socialistku a slíbil, že se pomstí "hlubokému státu".

Ale existují znepokojivé známky toho, že republikáni pod Trumpovým vedením budou pracovat podle autoritářské příručky. Jak tento týden informoval deník The Guardian a další, právě byl těsně zablokován pokus o přijetí zákona zaměřeného proti americkým neziskovým organizacím považovaným za podporující "terorismus". Podobné zákony již byly přijaty v Módího Indii a Putinově Rusku.

Trump soustavně napadá kritická média jako šiřitele falešných zpráv. Navrhl, že NBC News by měla být vyšetřována pro velezradu a že ABC News a CBS News by měly být odebrány vysílací licence. Prohlásil také, že by nezávislý regulační orgán, Federální komunikační komisi, převedl pod přímou prezidentskou kontrolu. V jednom ze svých bizarnějších výroků prohlásil, že by mu nevadilo, kdyby atentátník při pokusu o atentát prostřílel "falešné zprávy".

Zda se Trumpova administrativa povzbuzená rozsahem republikánského vítězství vážně pustí do projektu demontáže americké demokracie, se teprve ukáže. Náznaky, že prezident má autoritářské sklony, jsou jasné a své záměry vůči mainstreamovým médiím dal jasně najevo. Hybridní demokracie zde možná není úplně správná terminologie. Možná budeme potřebovat zcela nový lexikon, abychom popsali to, co se chystá.

Tento článek byl poprvé publikován na serveru Index on Censorship 14. listopadu. Najdete ho zde.