REPCO

Kaja Puto: Ukrajinské jednotky postupují hluboko do Kurské oblasti. Podle zpráv ruských blogerů se také začaly zakopávat do pozic. Čeho chce Ukrajina tímto způsobem dosáhnout?.

Agnesia Bryc: Cíle kurské operace uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tyč. V podstatě jde o ochranu životů ukrajinských občanů a území před ruskými útoky. Dodal, že Kyjev nemá zájem na obsazení okupované části Kurské oblasti. Víme také, že jde o to ztížit Rusku účinnou ofenzívu na jiném místě frontové linie.

Ten byl pro armádu zcela jasný. Ještě předtím, než jsme znali postoj kyjevských úřadů, vojenští experti naznačovali, že Ukrajina se jednoznačně snaží rozptýlit ruskou ofenzívu na donbaské frontě, kde je situace opravdu složitá. Přinutit je k přesunu části sil na sever, do Kurské oblasti, by mohlo zpomalit postup na Torečk, Pokrovsk a Tveri Jar a zabránit ruské armádě v prolomení fronty. Zda bude tento manévr úspěšný, nevíme.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/po-wizycie-zelenskiego-nie-wystarczy-nie-bac-sie-rosji-rozmowa/

Kreml naopak okamžitě předpokládal, že Kyjev chce posílit svou pozici při budoucích jednáních. A to právem. Pokud se ukrajinské armádě podaří zakotvit v okupované oblasti, dostane do rukou vyjednávací kartu "půda za půdu". A tím se karta obrátí, tj. zboří se strategie Kremlu přimět Ukrajinu k přijetí ruských podmínek, tj. de facto ke kapitulaci.

Bude toto nový ruský narativ? Chtěli jsme mír, ale oni nás napadli? .

Samozřejmě. Ruská propaganda již zveřejňuje zprávy amerického deníku The Washington Post, že Rusko a Ukrajina plánovaly vyslat své delegace do Kataru a v Dauhá vyjednat podmínky pozastavení útoků na kritickou infrastrukturu před kurskou operací.

Poslechněte si podcast o východním bloku:.

https://open.spotify.com/show/4R0FjS5t23AQ7Zxtzfxbjx?si=3ab3822ff207433a
Spreaker
Apple Podcasts

Důležitější je však potřeba přesvědčit Rusy, že úřady mají vše pod kontrolou a že ukrajinská invaze je dočasná situace. Z tohoto důvodu byl v pohraničních oblastech nařízen výjimečný stav a vyhlášena protiteroristická operace. To Putinovi umožňuje, aby se ani neohlížel na válečnou doktrínu, podle níž lze jaderné zbraně použít, pokud je ohrožena územní celistvost státu a je nutná sebeobrana. Putin si je dobře vědom toho, že jeho ochránce, tedy Si Ťin-pching, nechce o jaderné eskalaci slyšet, a on sám si nechce připustit, že je to poprvé od druhé světové války, kdy do Ruska vstoupila nepřátelská armáda a obsadila jeho území.

Putin se také zmínil o vině "kolektivního Západu", který chce Rusko rozvrátit zevnitř.

Jinak tomu ani být nemůže. Celá Putinova neoimperialistická politika je založena na budování mýtu o nepřátelských Anglosasech, tedy Američanech a Britech, a jejich poskocích z NATO - jde o nás, Polsko a pobaltské státy, které už léta dělají vše pro to, aby Rusko zničily. Pokud se tedy Ukrajině podaří udržet předmostí v Kurské oblasti, "ukáže se", že Rusové tam neodráželi teroristy, ale silnou obrněnou armádu NATO. Putin si připravuje narativ pro každý scénář. Právem, protože si není jistý, zda se mu podaří krizi zvládnout.

A jak reagovala mediální propaganda? V prvních dnech kurské operace se přední propagandisté vyjadřovali spíše zdrženlivě. Například tweet redaktorky Russia Today Margarity Simonjanové, který zněl: "Modleme se"..

Simonjanová nahrála tento tweet na samém začátku ukrajinské akce. Navíc ve velkém vytržení a vytrženě z kontextu. Zpočátku nebylo jasné, za co se vlastně chce modlit - za Rusko? Za území, které přechází do rukou nepřítele? Později se ukázalo, že to bylo za válečného zpravodaje Jevgenije Poddubného, který byl vážně zraněn v Kurské oblasti.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/tysiace-osadzonych-w-koloniach-karnych-rosjanek-marzy-o-wyjezdzie-na-front/

Zdá se, že Simonjan - stejně jako ostatní propagandisté - jednal spontánně, stále bez pokynů z Kremlu. Když se ukázalo, že Poddubnyj žije, ale je vážně zraněn, změnili narativ. Dnes víme, že dostali pokyn nekomentovat ruské ztráty a místo toho se zaměřit na lidské příběhy a na úspěšnou evakuaci z okupovaných území.

Zároveň museli tlačit emoce Rusů bezpečným směrem. Nebylo náhodou, že prorektor Diplomatické akademie ruského ministerstva zahraničí přirovnal události v Kurské oblasti k nájezdu čečenského vůdce Šamila Basajeva na Dagestán v srpnu 1999. Ten se stal pro Putina záminkou k zahájení druhé čečenské války, která se nakonec ukázala jako porážka čečenského hnutí za nezávislost a první Putinova vítězná válka.

Telegramový kanál WCzK OGPU, který má pověst dobře informovaného média, uvádí, že v mnoha lokalitách Kurské oblasti panuje chaos a rabování .

O chaosu a pustošení státu nepsal pouze tento kanál napojený na ruské speciální jednotky na Telegramu. Informovali o něm i další vojenští blogeři. Ruskou infosféru zaplavila dramatická svědectví lidí, kteří se museli kvůli opuštění státem sami postarat o sebe a utíkat uprostřed těžkých přestřelek. Objevovaly se proklamace zoufalých obyvatel Sudže, kteří žádali Putina o zásah. To není nic nového, v krizových situacích se Rusové obvykle musí postarat sami o sebe. Občané koneckonců nejsou prioritou. Podívejme se - evakuovaní nebyli přesídleni hluboko do Ruska, ale na jiná okupovaná území, především do Záporoží. A finanční pomoc pro vysídlené je méně než skromná. Je to 10 tisíc rublů, tedy asi 450 zlotých.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/miedwiediew-zachod-musi-pokazac-putinowi-ze-tez-potrafi-uderzyc-rozmowa/

Putin se ve svých prohlášeních snaží svést vinu za problémy s evakuací na představitele místních úřadů. To je klasický Putinův trik - zlí bojaři jsou na vině, ale situaci zachrání hodný car?".

Přesně tak. Takto Putin řídí každou krizovou situaci. Nejprve mlčí. Pokud se problém nepodaří umlčet, pak "dobrý car" vynadá regionálním úřadům, ukáže prstem a nařídí například vyčistit Kurskou oblast od teroristů nebo rozdělí peníze - zde máme finanční pomoc pro vysídlence. Tentokrát Putin měří s velkým rizikem. Nemůže skrývat skutečnost, že část Ruska obsadila cizí armáda. Zvláště když se téměř dvě desetiletí stavěl na imperiálním narativu a obrazu toho, kdo stejně jako kdysi carové "sbírá ruské země".

Mohou se naplnit slova Volodymyra Zelenského o tom, že Putin začal svou vládu Kurskem [katastrofa ponorky Kursk v roce 2000 - pozn. autora] a skončil jí?

Byla by to krásná závorka, ale vše závisí na vývoji. Za prvé na tom, zda Ukrajina udrží Kursk, a za druhé na tom, zda se Putinovi zatím podaří udržet důvěru Rusů. Proto jsou narativy, které mají udržet veřejnost v klidu, tak šíleně důležité. Budeme si muset počkat na průzkumy veřejného mínění, a to na ty spolehlivější - prováděné Levadovým centrem nebo Ruským polem [nezávislými centry pro výzkum veřejného mínění - pozn. autora].

Aby veřejné mínění vibrovalo, musí být impuls opravdu silný. Za prvé, ztráta území musí být trvalá. Například do té doby, než by byl Putin nucen vyměnit je za ukrajinská okupovaná území a vysvětlit to občanům, kterým už léta vštěpuje velkoruský šovinismus a neoimperialismus. Hodně štěstí. Za druhé, informační kampaň Kremlu by se musela ukázat jako nepřesvědčivá. Zatím se jí však daří dobře. Za třetí a konečně - Západ musí přestat mlčet.

Co to znamená?

Krize Kremlu je příležitost, které je třeba se chopit. Nevyužili jsme Prigožinova puče, a to byla velká krize moci v Rusku. Uznali jsme Putinovo znovuzvolení v červnu, přestože volby nebyly demokratické a jejich výsledek byl autentický. Chybou je, že nechceme vidět trhliny v monolitu Putinova režimu. Kromě toho jsme se nechali zastrašit a mysleli si, že krize v Rusku by znamenala katastrofu pro mezinárodní bezpečnost.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/czy-istnieja-dobrzy-rosjanie-oraz-jak-ich-znalezc/

Místo toho bychom měli vyslat tři jasné signály. První - Západ je připraven na jakoukoli konfrontaci s Ruskem. Problém je v tom, že Kreml je přesvědčen, že opak je pravdou. Má pravdu, protože ruské odstrašování funguje a západní odstrašování by mělo fungovat. Druhým je, že Západ je připraven jednat s jakýmkoli Putinovým nástupcem. To by povzbudilo ty, kteří - v rozporu s tím, co nám tvrdí kremelská propaganda - mají politické ambice. Třetí je zelená pro plnou sebeobranu Ukrajiny. Kyjev má právo bránit se proti Rusku útokem na cíle hluboko uvnitř svého území, zničit Krymský most a válečnou infrastrukturu agresora.

Pokud doufáme, že zastavíme agresivní Rusko, musí jeho občané nést následky války vyprovokované jejich orgány. Dokud nezaklepe na dveře průměrného Rusa, není šance změnit veřejné mínění.

Ale koneckonců už zaklepala - v podobě částečné mobilizace. Velké protesty to zatím nevyvolalo .

Pravda. Ale protesty tu byly, jenže byly pasivní. Místo aby vyšly do ulic, statisíce lidí v panice opustily Rusko. Režim byl ale chytrý, protože mobilizace se ve skutečnosti nedotkla velkých měst, kde působí hlavní opoziční kruhy, ale ruských regionů. Otázka dnes tedy spočívá v tom, zda Kreml dokáže odolat tlaku vytvořenému kurskou operací a jak bude reagovat, pokud se to vyvine. Pokud dojde k dalším spektakulárním selháním, může se kremelský monolit začít hroutit.

[mnky_books id="348934"]

A stalo by se Rusko demokratickou zemí?".

Ale ne, to je jen zbožné přání. Mluvíme o vyražení imperiálních zubů. Uvědomme si, že Rusko ustupuje pouze tehdy, když je na pokraji katastrofy. V tomto případě by tou hranou mohla být prohraná válka, ztráta území a hospodářská krize. V nové situaci by Západ výměnou za záchranu před další geopolitickou katastrofou mohl požadovat alespoň výměnu politických vězňů, uspořádání svobodných voleb, obnovení liberální opozice. Jelikož Rusové odmítají demokratické hodnoty, stačí, aby zachovali politický pluralismus a vzdali se svých imperiálních ambicí, a přestanou představovat hrozbu pro své sousedy a mezinárodní řád.

**

Agneska Bryc - doktorka politologie. Odborná asistentka na Fakultě politologie a bezpečnosti Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni. Členka Rady Centra východních studií. Zabývá se ruskou zahraniční politikou a izraelskou bezpečností.