REPCO

Ještě před zveřejněním oficiálního dokumentu Reclaim Control. Zajistěte bezpečnost. Komplexní a odpovědná strategie Polska v oblasti migrace na období 2025-2030, humanitární organizace, odborníci a experti na migraci bili na poplach. Stačilo jim pouhé oznámení premiéra o dočasném a územním pozastavení práva na azyl. A není se čemu divit - jde přece o porušení mezinárodního práva a ústavy.

"Pohrávání si s balíčkem lidských práv, který tvoří základy veškerého evropského myšlení o člověku a společnosti, je nebezpečné. Pokud jen pozastavíme právo na azyl - protože si v duchu myslíme, že se nás netýká - jak přijmeme iniciativu na omezení jiných práv?" ptá se. - píše Agnieszka Kosowicz, předsedkyně Polského migračního fóra.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/nowa-wladza-kontynuuje-lamanie-prawa-robi-na-granicy-to-samo-co-pis-rozmowa/

Donald Tusk však trvá na svém. V rozhovoru pro "Gazetu Wyborczu" tvrdil, že jelikož se právo na azyl (podle strategie znamenající právo na vnitrostátní a mezinárodní ochranu) stává nástrojem v rukou Lukašenka a Putina, kteří otevřeli migrační trasu na naší východní hranici, je jediným řešením toto právo lidem, kteří tuto trasu překročili, odepřít.

"Respektování všech zákonů, když víme, že formule politického azylu je zneužívána a využívána našimi nepřáteli, činí stát zcela bezmocným" - říká předseda vlády. A dále hází do jednoho pytle ty, kteří jsou nuceni uprchnout ze své země, ty, kterým žádné nebezpečí nehrozí, a ty, kteří jsou běloruským režimem školeni, aby se na hranicích chovali agresivně.

Navzdory odporu humanitárních organizací na čtvrtečním summitu v Bruselu se Tuskovi dostalo podpory pro jeho projekt od vedoucích představitelů ostatních zemí EU a šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Někteří novináři přitom upozorňují, že summit byl určen především k politickým účelům, nikoli k řešení tzv. migrační krize, jejíž rozsah se podle údajů agentury Frontex za posledních devět měsíců výrazně snížil, když se do Evropy snaží dostat o 42 procent méně migrantů než loni.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/siegien-przeciwko-fikcji-czyli-o-co-powinnismy-pytac-tuska/

Ať už jsou současné horečnaté kroky vlády pouhým nástrojem její vlastní domácí a imageové politiky, či nikoli, stojí za to podívat se na ustanovení skromně nastíněné strategie, neboť i její obecné pokyny budou mít pro migrační politiku dalekosáhlé důsledky.

Co dál s právem na ochranu?

.
Kdo a na základě jakých kompetencí má rozhodnout, kdo z lidí nalezených v podlaské divočině je pronásledovaný, kdo "využívá systém" a kdo je pro Polsko hrozbou? Dokument vysvětluje v této otázce o něco více, než se Tuskovi podařilo říci doposud:

"Polsko bude při respektování základních lidských práv při poskytování vnitrostátní a mezinárodní ochrany usilovat o změnu obecného přístupu na úrovni Evropské unie a v rámci svého členství v mezinárodních organizacích ve prospěch jeho doplnění o bezpečnostní otázky (vnitřní i mezinárodní) [...] To se týká nejen nelegálního překračování hranic mimo hraniční přechody, ale také možnosti dočasného a územního pozastavení žádostí na samotných přechodech nebo mimo ně v situaci přímého ohrožení bezpečnosti státu," uvádí se v rapiduálně 36stránkové strategii.

Jak se dalo očekávat, na takový prostor se jen těžko vejde mnoho konkrétních informací. Proto se mezi navrhovanými řešeními objevují obecné formulace jako "nový model poskytování ochrany" cizincům, kteří "svou žádost učiní hodnověrnou" a podají ji "na určitém místě a za určitých podmínek". Jaký model, jak budou dokládat a jaká jsou stanovená místa a pravidla? Tyto otázky zůstávají prozatím nezodpovězeny.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/niemcy-zamykaja-granice-czy-to-poczatek-konca-strefy-schengen-rozmowa/

Dále je zde zmínka o "účinném systému" dobrovolných a nucených návratů těch cizinců, jejichž žádosti o ochranu budou v rámci tzv. screeningu shledány jako neopodstatněné. Jeho normy a související postupy zůstávají rovněž záhadou. Možná žádám příliš mnoho, koneckonců jde jen o strategii. Jenomže vzhledem k prohlášením, že řešení, které nyní Polsko zavedlo, má být vzorem pro evropskou migrační politiku, si myslím, že můžeme mít poněkud větší očekávání, pokud jde o konkrétnosti.

Místo návrhů na efektivní řízení migrace, které je pro tranzitní a přijímající země velkou výzvou, se nám dostává spíše zaklínání se realitou na hranicích, která se táhne už od dob PiS. Zavádění zákonů a nařízení, stále více vojska a koncertiny a nakonec zeď. Vše bezvýsledně, takže je možná zapotřebí jiný přístup? O návrhy není nouze - odkazuji na četná doporučení odborníků a lidí se zkušenostmi s migrací.

Inkluzivní programy

.
Strategie spočívá v tom, že po prověření někdo nakonec ochranu získá. Řízení o jejím udělení mají sledovat "nezávislé orgány" v čele s ROP a RPD (v případě nezletilých).

"Cizinci, kterým bude udělena některá z forem vnitrostátní nebo mezinárodní ochrany, budou zařazeni do komplexních povinných integračních programů," předpokládá dokument.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/rasisci-zrobili-kalkulacje-wyszlo-im-ze-to-dobry-moment-by-urzadzic-pogrom/

Jsem toho názoru, že integrace je v kontextu migrační politiky klíčová. Problémem je, že polská vláda ji dosud považovala za druhořadou záležitost, což dokazuje například situace studentů s uprchlickou zkušeností z Ukrajiny. Autoři dokumentu ujišťují, že si to uvědomují a je čas na změny, z nichž jednou má být zrušení možnosti dálkového studia ve vzdělávacím systému země původu, kterou využívali někteří ukrajinští studenti.

Pokud má Tuskova strategie znamenat, že se stát bude snažit usnadnit cizincům spoluvytváření naší společnosti, je to skvělá zpráva. Jak se dočteme, "úspěchu v integrační politice bude dosaženo, pokud dotyčný cizinec bude komunikovat v polském jazyce, dodržovat předpisy a normy a hodnoty platné v Polsku a také se bude aktivně účastnit společenského života místní komunity a udržovat úzké vztahy s příslušníky polské společnosti".

Než však budeme moci posoudit účinnost integračních programů, bude třeba zhodnotit samotné cizince. Podle dokumentu bude od postupu integrace dané osoby záviset, zda jí bude uděleno povolení k trvalému pobytu a dále možnost získání polského občanství (jednotlivé formy ochrany nejsou totožné s právem na trvalý pobyt).

https://krytykapolityczna.pl/swiat/rozruchy-w-wielkiej-brytanii-pokazuja-do-czego-prowadzi-demonizacja-migracji-i-nieuregulowane-media-spolecznosciowe/

Podle strategie Polsko nebude používat žádné asimilační nástroje a bude "realizovat program prevence a potírání náboženské radikalizace a pěstování tradic, které jsou v rozporu s polským právem". To vše za spolupráce vlády, místních samospráv a nevládních organizací (přičemž Konsorcium pro migraci již upozornilo, že strategie ve skutečnosti navrhuje pouze asimilaci a ignoruje právo cizinců na zachování jejich kulturní identity).

Dosud byly jejich akce v souvislosti s migrací buď kriminalizovány (polsko-běloruská hranice), nebo ponechány bez státní podpory (uprchlíci z Ukrajiny).

[mnky_books id="355117"]

Zda se taková spolupráce nakonec podaří, ukáže čas, i když se mi tomu vzhledem k vládním krokům na hranicích a jasnému odporu nevládních organizací k první části strategie nechce věřit.

Vzdělávání a trh práce

.
Kapitola o migraci za vzděláním (rozprostřená na dvou stranách) začíná prohlášením o omezení praxe využívání studentských víz k legálnímu vstupu do EU bez úmyslu studovat. Dočteme se o zpřísnění vízového systému a nových pravidlech pro nábor pracovníků.

Strategie počítá s uznáváním znalosti vyučovacího jazyka, bude vyžadovat potvrzení o ukončení vzdělání v dřívějších fázích (dosud tomu tak nebylo?) a doporučuje také zvážit zavedení kvót pro přijímání cizinců do různých studijních oborů. Pokud prognózy neprokáží poptávku polského trhu po určitých odbornících - pak lze limity zvýšit.

Autoři strategie poukazují na nutnost výběru centrální instituce, která bude "koordinovat, monitorovat a dohlížet na činnost státu a dalších subjektů, pokud jde o nábor, podnikání studia a provádění vědeckého výzkumu cizinců v Polsku". Uvádějí, že takovou úlohu by mohla plnit Národní agentura pro akademickou výměnu.

Samostatná kapitola je věnována podmínkám přístupu na trh práce, kde se na začátku dozvídáme o katastrofálních důsledcích lákání cizinců na západní trhy (nesmírně složitá problematika, která si jistě zaslouží více pozornosti než - doslova - sedm vět).

https://krytykapolityczna.pl/kraj/licencja-na-zabijanie-kto-powie-rzadowi-ze-czasem-lepiej-sie-cofnac/

Od nynějška Polsko "přijímá zásadu, že důsledky demografických a sociálních změn na trhu práce by neměly být potírány nástroji imigrační politiky". Z dokumentu také vyplývá, že příliš liberální migrační politika by zablokovala "proces modernizace a automatizace polské ekonomiky", což nelze akceptovat. Proto by měly být za priority považovány "jiné nástroje hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky". Opět - nevíme, co se pod těmito pojmy skrývá.

Podle strategie budou muset cizinci pro práci v Polsku splňovat více požadavků než dosud, včetně občanství země OECD nebo země, s níž má Polsko nebo Evropská unie readmisní dohodu.

Dokument rovněž oznamuje zavedení bodového systému, což znamená, že za splnění určitých kritérií budou udělovány body, které zvyšují šanci na přístup na polský trh práce. V jiných zemích, kde byl takový systém zaveden, se zohledňuje mimo jiné vzdělání a pracovní zkušenosti. Cílem tohoto systému je především přilákat vysoce kvalifikované migranty.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/lewico-to-twoj-elektorat-pokazuje-zolnierzom-dupe/

Součástí strategie je konečně potírání personálních agentur, které se dokázaly specializovat na vykořisťování lidí s migračními zkušenostmi (ano, v Polsku existuje moderní otroctví, které se týká zejména cizinců).

Vše má svůj čas

.
Poslední dvě kapitoly se zabývají občanstvím a repatriací (oznámení změn v postupu při uznávání cizince za polského občana a definice "repatrianta") a kontakty státu s polskou diasporou (snaha povzbudit občany k návratu).

V závěru dokumentu se vláda zřejmě chce ospravedlnit, že tolik proklamovaný dokument se ukázal být souborem klišé, vágních řešení a ponechává mnoho otázek bez odpovědi - "Výše popsané hlavní cíle a strategické směry polské migrační politiky vyžadují vypracování realizačního programu. Ten nebyl v době zpracování této strategie vytvořen z důvodu nutnosti získat konsenzus o jejích zásadách".

Je však pravděpodobně obtížné získat zmíněný konsenzus, když jednotlivé - zejména ty nejkontroverznější - fragmenty jsou prostě nejasné. Ale možná právě o to šlo?