REPCO

Paulina Siegien: Co se stalo 20. října v Moldavsku? Konečný výsledek voleb a referenda je sice pozitivní, ale nemáte pocit, že se něco zvrtlo, zejména vzhledem k předvolebním prognózám?".

Eugen Muravschi: Výsledek referenda je pozitivní, ale rozdíl v počtu hlasů byl malý. Myslím, že jsme před volbami podcenili rozsah ruské operace, ačkoli jsme věděli, že Rusko v Moldavsku již několik měsíců buduje svou síť a platí lidem, aby se zapojili. V den hlasování se ruským agentům nepodařilo uplatit mnoho lidí. Co naplat, těch, které Rusko platilo prostřednictvím oligarchy Ilana Shora po několik měsíců, bylo dost na to, aby ovlivnili výsledek voleb a referenda. Tito lidé nebyli v průzkumech veřejného mínění vidět. Když provedete průzkum veřejného mínění, nikdo vám to neřekne: "ano, mám proevropské názory a chci, aby Moldavsko vstoupilo do EU, ale dostal jsem peníze od Šora, takže budu hlasovat proti". Nic takového nebylo ani v průzkumech, ani v hloubkových rozhovorech. Proto bylo tak obtížné tento jev odhadnout.

https://krytykapolityczna.pl/multimedia/podcast/szklanka-do-polowy-pusta-pelna-czyli-o-europejskiej-drodze-moldawii/

Wojciech Siegień: Byli by lidé, kteří zastávají proevropské názory, skutečně ochotni hlasovat v referendu za peníze proti ústavním změnám?

Ti, kteří jsou hluboce přesvědčeni o myšlence evropské integrace, pravděpodobně ne. Ale již nerozhodnutí voliči by tak mohli učinit. Ve výsledcích referenda vidíme, že proti ústavním změnám hlasovaly ty moldavské regiony, které byly dříve proevropské. To bylo nečekané.

W.S.: Jak se to dá vysvětlit?

Kampaň, kterou vedla vláda a okolí Mai Sandu, byla nedostatečná. Byli příliš sebevědomí. Všechny průzkumy ukazovaly poměrně jistý náskok proevropské varianty, takže si mysleli, že to bude hračka. Bylo třeba udělat více, lépe vysvětlit účel a smysl hlasování v referendu. Podle našeho průzkumu v organizaci Watchdog asi třetina respondentů nerozuměla otázce na hlasovacím lístku. Nebyla to jednoduchá otázka jako např: "Chcete vstoupit do Evropské unie?". Šlo o otázku týkající se podpory změn ústavy s uvedením konkrétních článků, takže lidé tak docela nevěděli, o čem hlasují a co se stane, pokud zvítězí jedna nebo druhá možnost.

Kromě toho voliči, kteří hlasují pro prozápadní a proevropské síly, jsou náročnější a kritičtější. Pokud se cítili zklamáni jednáním vlády a prezidenta - a měli k tomu důvody - k volbám prostě nešli. Proruští voliči jsou v tomto ohledu trestající a lépe organizovaní. Proruským silám se také úspěšně podařilo přesvědčit lidi, že vůbec nejde o referendum, které se týká evropské budoucnosti, ale o referendum o popularitě vlády a samotné Sanduové. Nelíbí se vám současná vláda? Jednoduše, hlasujte v referendu proti, abyste to dali najevo. Pointa je v tom, že někteří lidé hlasovali v tomto referendu proti, protože byli podplaceni a neměli na věc skutečný názor a nepochopili, o čem je evropská integrace, a někteří proto, že jsou rozčarováni současnou vládou.

Poslechněte si podcast o východním bloku:.

https://open.spotify.com/show/4R0FjS5t23AQ7Zxtzfxbjx?si=3ab3822ff207433a

Spekulant
Apple Podcasts

Vláda a Maia Sandu nedokázaly vybudit napětí kolem těchto voleb jako voleb, které rozhodují o budoucnosti, o cestě vpřed na dalších sto let. Místo toho se od začátku mluvilo o "referendu Sandu". Už samotný způsob, jakým bylo referendum vyhlášeno, tedy spojení referenda s prezidentem, byl chybou. Padala také obvinění na její adresu, že není schopna sestavit širokou proevropskou koalici. Referendum mělo být prezentováno jako společný projekt všech proevropských sil v zemi, nikoli pouze jedné strany. To se však nestalo.

P.S.: Kromě politických subjektů existují také sociální subjekty, např. nevládní organizace, které v souvislosti s volbami rovněž vedou své kampaně, obvykle proevropské. .

Hlídací pes byl součástí iniciativy Občané pro Evropu, v rámci které jsme navštěvovali menší města po celé zemi a hovořili s lidmi, vysvětlovali jim smysl referenda. Nemáme však takové personální ani finanční prostředky, jaké má vláda nebo vládnoucí strana. Máme jen několik dobrovolníků. Já sám jsem navštívil 12 obcí. Souběžně s tím vedly podobné kampaně i další nevládní organizace. Ale i při tomto úsilí, pokud vláda a politické strany kampaň zanedbají, my jako nevládní organizace to nemůžeme nahradit. Nejsme tu od toho, abychom za ně dělali jejich práci.

P.S.: Jaké otázky a obavy měli lidé, se kterými jste se během kampaně Občané pro Evropu setkali?

Jak jsem již řekl, mnoho lidí nerozumělo otázce referenda. Říkali: "Ano, chceme do Evropy, ale když budeme v referendu hlasovat pro, bude si Sandu moci dělat s ústavou, co chce?". Museli jsme jim vysvětlit, že ne, že se jedná pouze o dvě konkrétní úpravy. Vzpomínám si také na jednu starší paní, která řekla: "Shor mi dal 600 lei, abych pro něj hlasovala. Když mi PAS dá 1000 lei, budu volit je". Byla v tom velmi otevřená. Proevropští místní politici si často stěžovali, že Shorova organizace si kupuje hlasy nejchudších a nejzranitelnějších lidí. Pro mnohé z nich, zejména důchodce, to byl způsob, jak si zajistit chléb, koupit základní zboží. Peníze od Shora někdy dokonce zdvojnásobily jejich základní příjem.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/co-ze-strony-rosji-grozi-moldawii-rozmowa-z-kamilem-calusem/

W.S.: Takže všichni všechno věděli a viděli, ale netušili, jak proti této praxi účinně bojovat?

Policie v této věci prováděla akce a vyšetřování, snažila se zabavit peníze lidem, kteří je do země přivezli. Ale co se kromě toho dalo dělat? Vždyť nemohli zatknout 100 000 lidí. Doufám, že ti, kteří byli na vrcholu této pyramidy, mohou být zatčeni a souzeni. Jiná věc je, že policie vyšetřuje, shromažďuje důkazy a zbytek je pak na státním zástupci. Právě státní zastupitelství rozhoduje o tom, zda případ půjde k soudu a s jakými obviněními. Doufám, že celý tento systém bude před druhým kolem prezidentských voleb fungovat efektivněji. A bude fungovat i nadále, protože příští rok nás čekají parlamentní volby a my si nemůžeme dovolit, aby Rusko se Šorem dál splétali v Moldavsku prokremelskou síť a kupovali si hlasy.

P.S.: V prvním kole voleb byla Maia Sanduová jedinou proevropskou kandidátkou. Pokud Alexandr Stoianoglo, její soupeř ve druhém kole, převezme hlasy i některých dalších kandidátů, pak....

Je pravděpodobné, že získá většinu a stane se novou prezidentkou.

P.S.: Ještě před volbami to byl neuvěřitelný scénář.

Obvykle proevropský kandidát získává ve druhém kole další hlasy. Lidé, kteří jsou zklamaní z vlády, to dali najevo tím, že v prvním kole nešli volit, ale ve druhém kole se mohou zmobilizovat. Ať už jsou jejich pocity vůči Sanduové a její vládě Strany akce a solidarity jakékoliv, nechtějí proruského prezidenta. Stále tedy existuje určitý prostor pro zvýšení její podpory. Na druhou stranu mezi proruskými kandidáty nejsou všichni v přátelském vztahu. Nejsem přesvědčen, že budou schopni vytvořit jednotnou frontu. Proto si myslím, že Maia Sanduová má stále šanci na vítězství.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/wojna-widziana-z-moldawii-do-ubostwa-jestesmy-przyzwyczajeni-gorszy-jest-strach/

S.: Co by vítězství Stoianogla znamenalo pro evropské aspirace Moldavska?

Alespoň na rok bychom měli stále prozápadní parlament a vládu. Moldavsko není prezidentskou republikou, takže výsady Stoianogla by byly omezené. Větší možnosti mu dává pouze většina v parlamentu pro stranu, z níž prezident pochází. Jeho vítězství s sebou nese rizika právě proto, že po něm bude následovat pravděpodobnější vítězství proruských sil v parlamentních volbách v příštím roce.

P.S.: Je ještě čas na vytvoření nové, proevropské politické síly? Stranu, hnutí?

Proběhla snaha vytvořit evropskou koalici pro prezidentské volby, ale strany, které se jich měly účastnit, si nerozuměly. Kromě PAS mají velmi nízkou podporu, někdy jen jedno procento, takže nedávají naději, že by v novém parlamentu měl Sandu s kým vytvořit koalici. Možná se objeví někdo nový, ale času je málo a z těch proevropských stran, které jsou v současnosti aktivní, nemá podle mého názoru žádná šanci překročit pětiprocentní volební práh.

W.S.: Máte po prvním kole prezidentských voleb a po vyhlášení výsledků referenda obavy o budoucnost Moldavska, o jeho evropské aspirace?

Je to znepokojující, ale konečný výsledek ukázal, že referendum bylo schváleno. Sice malou většinou, ale přesto zvítězila proevropská varianta. A to znamená, že ústava bude změněna. Bude do ní vepsán cíl vstoupit do EU. To je velmi důležité. Navzdory neúspěchům, které jsme zaznamenali 20. října, si myslím, že Maia Sanduová je favoritkou druhého kola voleb. Pokud zvítězí, bude to zároveň dobrý signál před parlamentními volbami. Její voliči budou mobilizovanější, optimističtější. Pokud ale Stoianoglo vyhraje prezidentské volby nyní, bude to určitě představovat riziko pro evropskou, prozápadní trajektorii Moldavska.

P.S.: K úspěšnému získání podpory pro myšlenku evropské integrace potřebujete nejen angažovanost politiků v Moldavsku, ale také podporu samotné Evropské unie, jejích institucí, členských států. Je to dostatečné?

Politici z EU a členských států EU do Moldavska přijíždějí, máme také spolupráci na mnoha úrovních, studijní návštěvy atd. ale není toho dost. Určitý problém vidím v tom, že je obtížné stanovit celkovou výši příspěvku EU v Moldavsku. Jedná se o různé fondy a investice, některé jdou přes Evropskou investiční banku, některé přes Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, některé formou měkkých projektů pro nevládní organizace, některé jako tvrdé investice v různých regionech země. Takže když se mě na to někdo zeptá, mohu říci, že Unie nám dává hodně, ale nevím, kolik konkrétně. Instituce EU by v tomto ohledu mohly být transparentnější, protože politici a lidé s proruskými názory si takovou argumentaci budují: Unie dává pořád nějaké peníze, ale my ani nemůžeme zkontrolovat, jestli jdou všechny tam, kam mají, a jestli je vláda nerozkrádá, protože nevíme, o kolik peněz přesně jde.

S.: Moldavsko má velkého souseda, který je členem EU, s níž má velmi úzké kulturní, jazykové a historické vazby. Má Rumunsko vůči Moldavsku svou vlastní, ne tolik od EU oddělenou, ale specifickou politiku? .

Bilaterální vztahy jsou velmi intenzivní, Rumunsko podporuje Moldavsko různými formami. Je to ekonomická spolupráce, ale také role našeho advokáta v Bruselu, kterou na sebe Bukurešť bere. Bohužel rumunští politici mají v Moldavsku tendenci sázet na špatné koně. Kdykoli se snažili podpořit tu či onu prozápadní a proevropskou stranu, vždy si vybrali tu špatnou. Jednou podpořili bývalého starostu Kišiněva Dorina Chirtoacă z Liberální strany. Chirtoacă studoval v Rumunsku, přátelil se s rumunskými politiky a byl považován za velkou mladou naději moldavské politiky. Pak se ale jeho strana zapletla do korupčních schémat a spojila se s Plahotniućem (zkorumpovaným oligarchou, obviněným mimo jiné z obchodu s lidmi, který si ve druhé dekádě 21. století podmanil většinu oblastí moldavského státu a ekonomiky - pozn. redakce), načež se rozpadla.

Lidé byli rozčarováni jak v Moldavsku, tak v Rumunsku. Mimochodem je třeba říci, že rumunské úřady byly k Plahotniucovi příliš tolerantní, což mnoha Moldavanům vadilo. Nyní se příznivě dívají na kišiněvského starostu Iona Cebana, který byl celý život proruský a nyní předstírá, že je proevropský. Zdá se, že rumunští sociální demokraté do něj vkládají velké naděje. I když jeho proevropskost se v poslední době projevuje hlavně v tom, že alespoň neagitoval proti referendu. Vždycky se něco najde. Uvidíme v parlamentních volbách, na jaký cíl Ceban hraje, ale je to velmi oportunistický politik, takže můžeme očekávat další volte-face.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/moldawia-edukacja-seksualna/

S.: Z toho, co říkáte, se zdá, že politici v Moldavsku jsou málokdy idealisté, ale častěji jen oportunisté.

Mnoho proruských politiků v Moldavsku jsou oportunisté, kteří mají prostě rádi peníze. A proruskost jim zaručuje velký kus koláče hned na začátku, protože to je cca. 1,5 mld. 30 procent obyvatelstva. Ani Ilan Šor nebyl hned proruský, jednou dokonce pozval do Moldavska italské europoslance. Skončilo to aférou, že se nechali pozvat oligarchou, který návštěvu financoval. Otevřeně proruský Shor však zůstal, až když začal mít v Moldavsku problémy. Takže ano, mnozí politici jsou v politice jen pro peníze.

S.: Možná je lepší, když jsou to oportunisté zamilovaní do peněz, než když jsou skutečně oddaní myšlence Ruského míru? Tady je alespoň nějaký manévrovací prostor .

Skutečně, to, k čemu se upřímně upínají, jsou ruské peníze, ale bohužel Rusko má peněz hodně, zejména na moldavské poměry. Za tyto peníze si můžete koupit například stranu. Donedávna bylo nejlepším způsobem, jak zjistit, která politická strana v Moldavsku je oblíbená u Kremlu, sledovat, který televizní kanál reprízuje ruské propagandistické pořady. Zpočátku to byly kanály kontrolované Socialistickou stranou, pak se přešlo na kanály Šórovy. Tato změna byla zároveň znamením, že Rusko vsadilo na Šora jako na sílu, která v Moldavsku prosazuje politické zájmy Moskvy. V roce 2022 byla zakázána retranslace ruských kanálů, které však předtím byly nejoblíbenějšími televizními programy v zemi. Ruská televize je bohatá, takže měla lepší nabídku než moldavské stanice. Nejen politické a publicistické pořady, ale také filmy, seriály, zábavu. Naše stanice nemohly této nabídce konkurovat.

[mnky_books id="354217"]

S.: Kdyby se od výsledků referenda z 20. října odečetly hlasy diaspory, ukázalo by se, že v samotném Moldavsku proevropská varianta prohrála .

Vy říkáte odečíst hlasy diaspory a já říkám odečíst hlasy, které si koupil Shor - pak se ukáže, že situace není tak špatná. Je to takové spekulativní cvičení z volební matematiky. Kdybychom neměli doma ruskou volební korupci, možná bychom nepotřebovali diasporu na Západě. Ale v tuto chvíli její vliv působí jako vyvažující síla mezi kroky Shora a Ruska. V předchozích prezidentských volbách Igor Dodon používal argument, že diaspora by za nás neměla rozhodovat. Ale proč vlastně ne? Bez peněz, které diaspora posílá, by se naše ekonomika zhroutila. Vzhledem k tomu, že diaspora posílá do země miliardu eur ročně, asi může mít vliv na to, co se v Moldavsku děje?

S. Hraje rumunská politika, která Moldavanům umožňuje poměrně snadno získat rumunský pas, pozitivní roli v procesu integrace do EU? Možná se lidé v této otázce politicky nemobilizují, protože ve skutečnosti je již více než polovina z nich občany EU?.

Rumunské pasy umožnily Moldavanům podívat se do Evropy. To jim umožňuje cestovat a konfrontovat evropskou realitu například s poselstvím ruské propagandy. Mnoho občanů naší země pracuje v zemích Evropské unie. Mohou tak činit legálně, pracují za lepších podmínek, než kdyby šlo o pracovní migranty ze zemí mimo společenství, mají sociální a právní ochranu. Nemyslím si, že je to špatně. Rumunské občanství umožnilo mnoha Moldavanům lepší život v Evropské unii, posílat domů více peněz, což je pro naši ekonomiku důležité. Kromě toho svým rodinám doma tito lidé vyprávějí o Evropě dobré věci, dávají ji za příklad. Možná, že mnoho lidí, kteří by šli pracovat do Ruska, šlo do Evropy proto, že dostali rumunský pas. Obecně to pro nás bylo dobré. I rusky mluvící Moldavané mají často rumunské pasy, i když neumějí ani slovo rumunsky.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/panstwo-w-europie-ktorego-juz-prawie-nie-ma/

P.S.: Lidé ve vysokých státních funkcích mohou mít pas cizího státu?.

Maia Sandu má rumunský pas. V Moldavsku více než polovina obyvatel má nebo již požádala o rumunské občanství.

S.: Až dojde k nějaké mírové dohodě, doufejme, že ve prospěch Ukrajiny, změní se tím i společensko-politická atmosféra v Moldavsku?

Když v roce 2022 začala plnohodnotná válka, proruské nálady v moldavské společnosti opadly a zvýšil se počet lidí, kteří si přáli integraci se Západem. Postupem času si však lidé na novou realitu zvykli a procentuální zastoupení jedněch i druhých se vrátilo do předválečné normy. Jádro proruského elektorátu v naší zemi tvoří asi 25-30 procent obyvatel. Nejsem přesvědčen, že i když Ukrajina vyhraje válku nebo když válka skončí způsobem, který Ukrajině zajistí bezpečnost a možnosti rozvoje, že tito lidé přestanou sympatizovat s Ruskem. Ale konec války určitě vdechne prozápadním Moldavanům více optimismu a může ovlivnit nerozhodnuté voliče, kteří nyní sedí na plotě mezi starým a novým, Ruskem a Evropou. Takoví lidé se pak budou snáze rozhodovat.

**

Eugen Muravschi - expert z moldavského think tanku WatchDog.MD Community, který se zaměřuje na budování odolnosti veřejnosti vůči dezinformacím a manipulativním narativům. Posláním komunity WatchDog.MD je budovat prostředí pro demokratický rozvoj země prostřednictvím monitorování společenských a politických procesů.