REPCO

Michal Sutowski: Proč se v Německu rozpadla koalice SPD, Zelených a liberálů z FDP? Je oficiální důvod, tedy nesouhlas posledně jmenované strany se zvýšením deficitu státního rozpočtu na příští rok, skutečný - nebo jde spíše o záminku? .

Klaus Bachmann: Šlo spíše o souhru různých okolností, i když viditelným a skutečným důvodem byl samozřejmě rozpočet. Celý příběh začal téměř přesně před rokem, v listopadu 2023, kdy Spolkový ústavní soud v Karlsruhe rozhodl, že vláda nesmí převádět peníze - mluvíme o 60 miliardách eur - z kovidového fondu na klimatickou politiku. To znamenalo, že takový fond bude muset být vytvořen od nuly, a k tomu byl zase zapotřebí souhlas opoziční CDU.

A bez toho, bez takového mimorozpočtového fondu, by prostě nebylo dost peněz?.

Přesně tak. Proto vznikl v kruzích Zelených a SPD nápad, aby se prostě zcela v souladu s ústavou rozhodlo, že máme Notlage, tedy výjimečný stav. To by nemělo žádné mimorozpočtové důsledky, např. pro lidská nebo občanská práva. Nešlo o to poslat armádu do ulic, šlo o prolomení pojistek v ústavě, které v normálním státě omezují přípustné zadlužení.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/biedni-i-zli-niemcy-kryzys-gospodarczy-znow-karmi-prawicowy-populizm/

A krytí výdajů, např. na ochranu klimatu, dluhem?".

Přesně to chtěli udělat, ale ministr financí Lindner a jeho FDP byli od začátku proti. Spor se táhl poměrně dlouho a krátce před rozpadem koalice se do tisku dostal uniklý manifest hospodářské politiky liberálů z FDP, který obsahoval řadu požadavků, jež byly pro koaliční partnery zcela nepřijatelné.

Mělo jít o odpověď na stagnaci německé ekonomiky: snížení ohlašovacích povinností podniků v oblasti ochrany klimatu, snížení daně z příjmu právnických osob, zrušení solidární daně, snížení dotací na zelenou průmyslovou politiku, ale také například na továrnu Intelu v Magdeburku. To zní jako antiprogram stávající koalice. .

Přesto se začalo diskutovat, uvažovat a vyjednávat, částečně i veřejně, zda by něco z celého tohoto "hospodářského obratu" mohla koalice skutečně realizovat. Nic z toho nevzešlo a po rozhodujícím rozhovoru mezi Lindnerem a Scholzem kancléřka ministra financí odvolala. Scholz oznámil, že Lindner mnohokrát porušil jeho důvěru a vznesl požadavky, které nebylo možné splnit. Lindner na to reagoval slovy, že mu kancléř chce vnutit rozpočtový "výjimečný stav" - a v důsledku toho FDP opustila koalici s výjimkou Volkera Wissinga, ministra pro digitalizaci a dopravu.

Takže šlo vlastně o rozdíly v hospodářské politice? .

Ve FDP je velmi mnoho odpůrců různých přerozdělovacích politik Zelených a SPD, ale také klimatické politiky, například zákazu spalovacích aut po roce 2035. Důvodem nejsou jen ekonomické názory, ale také popírání klimatu - takové myšlení je v FDP přítomno, ale ne u koaličních partnerů. Existuje také ad hoc kontext. FDP v posledních zemských volbách na východě země vyletěla ze zemského sněmu, v důsledku čehož se zvýšil tlak na Lindnera, aby radikalizoval poselství.

Těžko se to dělá jako radikál ve vládě?

Zřejmě zvítězila frakce, podle níž lze výrazný profil rozvíjet pouze mimo vládu, takže pokud nejste odpovědní za to, co vláda dělá, můžete se od ní distancovat. Pro Lindnera to bylo o to snazší, že má s převzetím odpovědnosti problém - už v roce 2017 vystoupil z takzvané jamajské koalice s CDU/CSU a Zelenými, takže Angela Merkelová musela po měsících bojů sestavit vládu společně s SPD. Průzkumy jsou ovšem důležitější než osobnosti, a tak mají nyní v hodnocení necelých 5 procent a doufají, že jako opozice získají více.

Dává tato kalkulace smysl? Předčasné volby do Spolkového sněmu, jak už víme, budou opravdu brzy, 23. února, a mezitím jsou ještě prázdniny.

Nemyslím si, že se jim to podaří, protože už mnoho týdnů vidíme, co CDU připravuje - bude chtít vyostřit debatu a kampaň proti Zeleným, aby mezi nimi vytvořila polarizaci. Výsledkem bude pravděpodobně oslabení podpory Zelených na jedné straně a Alternativy pro Německo na straně druhé, ale FDP dostane rikšu. Říkám "ricochet", protože pro křesťanské demokraty je to vždy potenciální koaliční partner, jenže v logice polarizace, trochu jako v Polsku, hrozí malým stranám pád pod volební práh.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/niemcy-sahra-wagenknecht-i-redystrybucja-poprzez-panstwo-narodowe-kontra-lewica-stylu-zycia/

Ale Zelení tam asi nespadnou? V průzkumech mají poměrně jistý dvouciferný výsledek, i když samozřejmě hluboko pod 14,8 procenta, které dostali v minulých volbách. .

Zelení sice také vypadli z jednoho regionálního parlamentu, ale na západě jsou pevně zakotveni, zatímco FDP, která je neustále na hraně, by mohla na delší dobu vypadnout z parlamentu.

Protože kampaň křesťanských demokratů je zaměřena na Zelené, s kým po volbách uzavřou koalici? .

Podle mého názoru je v plánu vytvořit koalici s SPD, samozřejmě s kancléřem z CDU - to by mělo stačit na většinu.

Předčasné volby - dnes už víme, že se budou konat 23. února - jsou velmi výhodné pro CDU/CSU a velmi nevýhodné pro FDP .

Ano, i když ti druzí k nim sami vedli. Ale také nejsou po chuti SPD, i když to nahlas nepřizná. Koneckonců, pokud budeme brát výsledky průzkumů za bernou minci, a ty jsou v posledních měsících poměrně stabilní, pak se Friedrich Merz téměř jistě stane kancléřem a Olaf Scholz se v nejlepším případě stane opět ministrem financí, jako kdysi ve vládě Merkelové.

Bude nová vláda v čele s křesťanskými demokraty ochotna - a schopna - převzít za Německo větší část břemene pomoci Ukrajině? S Lindnerem v čele to bylo poměrně obtížné..

Scholz skutečně použil argument, že v případě realizace požadavků liberálů nebude Ukrajině z čeho pomáhat, pokud se nesníží sociální výdaje. Je však zřejmé, že to nebyla otázka Ukrajiny, která vedla k rozpadu koalice, a právě kolem této otázky se po volbách nová koalice nevytvoří.

[mnky_books id="356871"]

Rozumím, ale z hlediska politiky vůči Ukrajině změní tyto volby něco? Vláda bude pravděpodobně více kontrolovatelná..

Pokud bude vládnout CDU a SPD, bude to jako dřív, vždyť je to stejná koalice, která postavila Nord Stream II. I když dnes se to nesmí zmiňovat, protože se lidé hned urazí.

Jak jsem pochopil, jde o nedávný projev spisovatele Marka Martina na oslavě 35. výročí pádu Berlínské zdi, v němž prezidentu Steinmeierovi vytkl podporu projektu - a manévry NATO na východním křídle označil za "šavlovačku" a "válečné štvaní". A to v roce 2016. Je však taková koalice jedinou dostupnou možností?".

Ne, protože ani polarizační kampaň proti Zeleným nevylučuje uzavření koalice právě s nimi. V "bonnském" Německu to bývalo jednodušší, protože když existovaly de facto tři strany, ta, která zvítězila, vytvořila koalici s FDP, s výjimkou "velké koalice" v letech 1966-1969. Nyní jsme blíže nizozemskému modelu, kde mohou strany sestavovat vlády ve velmi různých konfiguracích. CDU by nejraději uzavřela koalici se slabším partnerem z dvojice SPD-Zelení, i když samozřejmě hodně záleží na průběhu koaličních rozhovorů a rozsahu možných ústupků. Co je však známo, je to, že rudo-zelená vláda nevznikne, protože pro ni prostě nebude většina.

V zámořských volbách byly velkými tématy imigrace a stav ekonomiky, přičemž v obou případech byl jednoznačně favorizován Donald Trump. Budou to i témata nadcházející kampaně do Spolkového sněmu? .

Ano, pokud jde o ekonomiku, vypukla v německých médiích panika. Stalo se viditelným a hmatatelným něco, před čím odborníci varují už řadu let: Německo prohrává digitalizaci a změny na automobilovém trhu, celý přechod od výroby spalovacích motorů k elektromotorům a pak dále, například k vodíku, se v Německu nekoná. Pokud si německý zákazník chce něco takového koupit pro sebe, u německého výrobce silně přeplatí. Nebo si koupí auto z USA či Japonska.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/ostateczna-porazka-rzadu-scholza-do-wladzy-w-niemczech-powroci-chadecja/

Když je to ne nové téma, proč je tu teď panika?

Protože začalo hromadné propouštění ve Volkswagenu a Mercedesu. Dosud se to nechávalo stranou, ale teď už se to nedá předstírat, protože lidé stojí v ulicích a protestují. Jenomže politici reagují, jako bychom byli v situaci před dvaceti lety a nyní nám hrozila velká nezaměstnanost, zatímco ve skutečnosti se to týká těch, kteří jsou propouštěni.

Ale makroekonomický ukazatel, nízká nezaměstnanost, ne vždy pomůže tomu, kdo právě přichází o práci..

Jistě, ale je velmi malá pravděpodobnost, že se tisíce lidí ocitnou na ulici a nebudou mít co dělat. V naší ekonomice je nedostatek pracovních sil a velmi často se jedná o volná místa, kde je vyžadováno odborné vzdělání. Obsazení těchto pracovních míst je výzvou pro veřejnou politiku, ale ne důvodem k panice.

A co migrace? .

Dobře. Počet žádostí o azyl meziročně klesl o 45 procent, a to se bavíme, jako bychom byli ve druhém roce 2015.

Naproti tomu na vnímání záleží. Znamená to, že budete v kampani v Německu diskutovat o tom, zda má CDU dobrý nápad na záchranu německého průmyslu?".

Myslím, že záleží pouze na vnímání. Proto se obávám, že to bude diskuse o tom, kdo bude více dotovat upadající průmysl. Pokud bude u moci koalice CDU-SPD, budou se spíše snažit zachránit to, co je, první z "nacionalistických" důvodů a druzí z důvodů spíše "sociálních".

A mají Zelení a SPD nějakou šanci ubránit se polarizaci, kterou bude chtít CDU v kampani k ovládnutí jedněch i druhých prosadit? .

To byl hlavní důvod, proč Zelení sami nezpůsobili rozpad koalice a odchod z vlády - nyní na ně alespoň SPD neútočí. Protože musí spoluvládnout, mají alespoň na této frontě chvíli klidu: zbývá jim už jen kampaň proti CDU, možná i proti AfD. No, a je tu určitá šance, že při takové polarizaci AfD také prohraje.

A získá SPD něco z toho, že se Olaf Scholz konečně rozhodne ukončit koalici? .

Zpočátku to tak vypadalo, ale když se začal ohánět hlasováním o důvěře a termínem voleb - mluvilo se přece o březnovém termínu -, přestalo to. Dlouho měl image váhavého, nerozhodného politika a celá strana se zdála být führungslos, tj. bez vůdčího postavení.

Nedávno jsem s ním viděl rozhovor a měl jsem dojem, že vidím upadající Angelu Merkelovou, která vedla volební kampaň demobilizací sociálních demokratů. Dělala to tak, že je zcela ignorovala a předstírala - nebo možná nepředstírala, ale skutečně to tak cítila -, že ať se na světě děje cokoli, je jí to jedno. Scholz se to teď snaží znovu zopakovat: no, je tu ten Trump ve Washingtonu, ale co vám to vadí, můžete s ním vyjednávat. Svět se hroutí a on se usmívá a dělá, že se nic neděje.

Merkelová takhle táhla tucet let.

Ale v době, kdy se zdálo, že to funguje. A taky si vzpomínám, jak se Merkelová snažila ze dne na den impulzivně zavřít jaderné elektrárny. Podle mého názoru to ukazuje, že ani ona neměla nervy z oceli.

Nedávno jsem se setkal s tezí, že Trumpovo vítězství v USA by mohlo ovlivnit německou veřejnou debatu tak, že by mimo jiné "normalizovalo" krajně pravicová řešení v migrační politice. Je to možné?.

"Bude to 'normalizovat' mnohem více, a to v celé Evropě. Na právní stát, na standardy liberální demokracie, na nezávislost soudnictví. Lidé teď mohou říkat, že Trump přece vyhrál demokratické volby a jako kandidát otevřeně říkal, že bude vyhazovat soudce, úředníky, že bude vládnout jako diktátor, že se bude mstít svým odpůrcům, že bude hromadně deportovat imigranty. Nevyhrál o vlásek ani náhodou, vyhrál absolutně, podle hlasů voličů, vyhrál Senát, za chvíli pravděpodobně vyhraje Sněmovnu reprezentantů a Nejvyšší soud už obsadil zcela legálně.

Ale to znamená co? Že se bude v Německu hlasovat například o omezení pravomocí soudu v Karlsruhe? .

Spíše naopak, protože právě jeho zajištění je jedním z projektů, které chce současná koalice SPD a Zelených společně s CDU prosadit ještě před novými volbami - protože potom už by mohlo být pozdě. Jde o to odebrat AfD vliv na personální obsazení Karlsruhe. Alespoň tolik pochopili, že Karlsruhe nejen omezuje jejich moc, ale také je chrání před neomezenou mocí jejich oponentů. Řečeno poněkud zlomyslně, přesně to nepochopila PiS v Polsku v roce 2016.

Takže chápu, že všechny ty Trumpovy argumenty o skutečné demokracii a dělání pořádku na soudech či úřadech jsou spíše argumenty pro AfD..

A taky trochu Sahra Wagenknecht Alliance.

A cpokračuje "sanitární kordon" kolem různých potenciálních koaličních partnerů? Je na celostátní úrovni myslitelná vládní koalice za účasti AfD nebo BSW?".

Na spolkové úrovni není jejich podpora k ničemu potřeba, protože podle průzkumů mají obě strany dohromady kolem 25 procent. Může se také stát, že BSW v důsledku velmi ostré polarizace podobně jako FDP hodně ztratí nebo dokonce vypadne ze Spolkového sněmu. Domnívám se, že jejich nedávné úspěchy jsou tak trochu dílem náhody: kdyby bylo pořadí voleb do zemského sněmu jiné, kdyby se hlasovalo nejprve v západních spolkových zemích, pravděpodobně by nebyly tak úspěšné ani na východě. Nechali se unést příznivou vlnou.

https://krytykapolityczna.pl/gospodarka/europa-potrzebuje-wiecej-protekcjonizmu-na-przeszkodzie-stoja-niemcy/

Jinými slovy, v těchto volbách si tato čtveřice mainstreamových stran udrží moc?".

Ano, přičemž tento zmíněný "sanitární kordon" na zemské úrovni zahrnuje pouze AfD. Co z toho vyplyne v Sasku a Durynsku, pokud se například ukáže, že s BSW se přece jen vládnout nedá, ale ani jinak, tedy bez AfD, zatím nevíme. Zejména v Durynsku by se mohlo stát, že koalice s BSW nebude, nebo že se BSW rozpadne, což je pravděpodobně blízko, a nebude dost hlasů.

Co pak?

Teoreticky vzato by tam dokonce mohla vzniknout vláda BSW a AfD, protože aritmeticky mají většinu. Nebo tam může být menšinová vláda, kterou bude tiše podporovat BSW nebo nějaká frakce BSW, nebo vláda, která bude tu a tam usilovat o většinu - a najednou se ukáže, že AfD přece jenom nějaké řešení podporuje. Jen na okraj, je velkou neznámou, kdy do voleb do Bundestagu vznikne menšinová vláda SPD a Zelených. Doufají, že najdou podporu v parlamentu, že jim ji CDU poskytne. Co se ale stane, když se při některém hlasování ukáže, že tato menšinová rudo-zelená vláda sice má většinu, ale jen proto, že pro nějaký projekt hlasovalo několik desítek poslanců AfD? Uděláme obnovu a řekneme, že tyto hlasy nechceme?

[mnky_books id="356875"]

Mluvili jsme o tom, že imigrace v Německu je dnes spíše problémem vnímání než skutečným problémem, ale co to znamená pro reálnou politiku po volbách? Zpřísní Německo nějak svou migrační a azylovou politiku, pokud bude u moci koalice v čele s CDU? .

Myslím, že se o to pokusí, ale vnější a ústavněprávní omezení pro takovou politiku jsou v Německu velmi silná, mnohem silnější než ve Velké Británii, Francii, nemluvě o USA, které nejsou smluvní stranou žádné úmluvy o lidských právech. V Německu je to všechno vymezeno zákony, které vláda nemůže změnit z vlastní vůle. Očekávám tedy, že se pokusí provést ukázkové akce, jako jsou tzv. stálé hraniční kontroly, které jsou do značné míry podvodem. Trochu snížili počet uprchlíků, protože už není tak snadné dostat se do Německa z Polska, ale nemyslím si, že se to dá udržet, policistů prostě není dost. Museli byste jich najmout dvakrát tolik, abyste hranice skutečně kontrolovali.

Co se stane s klimatickou politikou? Chápu, že Zelení budou slabší než nyní, a navíc USA posílí obecný trend odporu ke klimatické politice. Jakým směrem by se mohly změny po volbách ubírat?
.

Určitě budou pokračovat ty politiky, díky kterým bude cena energie z OZE nižší než z neobnovitelných zdrojů. Z čistě ekonomického hlediska zůstane spousta věcí stejná, protože cena energie je životně důležitá jak pro průmysl, tak pro domácnosti. Pokud jde o otázku klimatu, obávám se, že jsme se zcela vzdálili od cíle oteplení o 1,5 nebo dokonce 2 stupně Celsia, a to nejen jako Německo, ale jako celý svět. A to znamená, že místo abychom katastrofám předcházeli, budeme platit za jejich odstraňování, jako například poslední povodně.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/niemcy-zamykaja-granice-czy-to-poczatek-konca-strefy-schengen-rozmowa/

Co se týče postoje k jaderné energii, mohlo by v Německu dojít k nějakým změnám? .

Ne, a to z toho prostého důvodu, že ani korporace, které tyto elektrárny vlastní nebo vlastnily, je nechtějí znovu spouštět. Některé z těchto společností byly dokonce proti prodloužení jejich provozu o několik měsíců, když o tom vláda rozhodla po přerušení dodávek ruského plynu. Energetické společnosti dostaly kompenzace za odstavení bloků již za vlády Angely Merkelové, takže když se ukázalo, že další půlrok provozu by se hodil, zvedl se odpor, protože koneckonců rozhodnutí již byla přijata a lidé již byli propuštěni. Urychlení odchodu od atomu po Fukušimě jsem vnímal jako projev záchvatu paniky, nikdy jsem nebyl proti jaderné energetice, ale v Německu už je tento koláč dávno snědený.

Nakonec se zeptám na východní politiku. Bude Německo v novém politickém uspořádání připraveno ve větší míře financovat bezpečnost Ukrajiny, případně - signály takového očekávání přicházejí z Washingtonu - udržovat na jejím území vojenskou přítomnost, např. k ochraně jakési demilitarizované zóny?".

Nevidím na vlastní oči takovou německou vládu, která by na to druhé přistoupila, ale ani žádná nebude muset, protože ruská vláda to neudělá. Ať už by to byl kdokoli - nějaká mise OSN, Evropská unie, skupina zemí - v konečném důsledku by to znamenalo, že vojáci NATO budou rozmístěni v blízkosti ruských hranic. Nevěřím, že by na to Putin přistoupil v rámci jakéhokoli vyjednávání o příměří nebo zmrazení konfliktu, protože koneckonců mimo jiné právě kvůli tomu vede tuto válku. Jak má vysvětlit lidem, že vyhrál, když by na druhé straně nějaké zamrzlé fronty byly rozmístěny jednotky armády NATO, a to pravděpodobně na 20 let, protože to jsou období, o kterých se dnes mluví. Ledaže by tam skutečně stáli Číňané - ale já neznám zemi nebo konflikt, kde by se angažoval nějaký větší počet čínských mírových sil.

**

Klaus Bachmann - politolog, historik. Pracoval jako zpravodaj zahraničních médií v Polsku, Bělorusku, na Ukrajině, v Litvě a v Bruselu. Publikoval v deníku Gazeta Wyborcza a týdeníku Polityka. Je autorem knih o evropské integraci a nedávných evropských dějinách, mimo jiné Problém Gulliver. Proč se Německo zvětšuje a Evropa zmenšuje (2021).