REPCO

{
    key:"uid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
    key:"title": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"Hungary makes its mark at the World Nomad Games"
        }
    },
    key:"subtitle": {
        key:"en": {
            key:"value": string:""
        }
    },
    key:"summary": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<I>The annual World Nomad Games is now challenging established western definitions of sport. As a result, it is interesting to note the strong Hungarian presence at these events. A pseudoscientific theory from the 19th century is now helping Budapest to pursue links with the East in more ways than one.</I>\r\n<br><br>\r\nA group of men in ethnic garments stood in a row waiting for a sign to shoot, rays of early autumn sun falling on their sculpted shoulders. When the order came, they lifted their bows and shot at the shields in front of them, their arrows cutting through the air with unnatural speed. To the joy of his national team, the winner – a Hungarian called Làszlò Koczka – won the gold medal in traditional archery at 60 metres, a sweet victory here in Kazakhstan, a country famous for impeccable archers.  "
        }
    },
    key:"content": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<p>Amid the mighty Kazakh steppe, surrounded by the endless horizon, in the capital Astana, a formidable spectacle took place, whose subtle politics could not go unnoticed. In early September, the World Nomad Games brought together athletes from all over the world, for the fifth time in a decade, with the aim to compete in disciplines that few in the West know or play. The ethnic sports Olympiad saw players compete in horseback archery and bird hunting, and teams of riders fight for a goat carcass in a game called <em>“kok-boru”</em>. The world of ethnic sport often surpasses the limits of any western definition.</p>\n<p><strong>Showcase of culture</strong></p>\n<p>While the games are primarily a celebration of traditional nomadic disciplines with  roots in the steppes of Central Asia, Americans in boots and cowboy hats were as much a part of the games’ cultural landscape as the Kyrgyz nomads. Importantly, the event also gave space to the competing nations to showcase their national cultures and in some cases a version of national identity that this or that government currently feels like promoting – all to the joy of the onlookers.</p>\n<p>A decade ago, the then Kyrgyz President Almazbek Atambayev managed to gather athletes from 20 nomadic nations for the first time in a place where majestic mountains meet the sacred Issyk-Kul lake. Ten years later, in 2024, the Nomad Games hosted 2,500 competitors from 89 countries including Angola and Zimbabwe, Argentina and Poland, and Turkey and Sweden. Participants were assisted by 1,600 multilingual volunteers, while over one hundred vehicles drove the spectators to and from the <em>“Ethno aul”</em> – or ethnic village – a space created especially for this occasion, where the games took place. It was a massive logistical undertaking on Kazakhstan’s part, which showed to the world that it can organize grandiose events and make its culture an appealing sell.</p>\n<p>Stalls sprinkled around the <em>ethno aul</em> sold souvenirs and local handicraft, with silver and metal jewellery coming to the fore as must-have Nomad Games accessories. They were supposedly inspired by the old Kazakh tales of nomad princesses, and noble beauties of the steppe covered head to toe in silver. The most popular piece, the headdress, covers the forehead and parts of the hair. Another one runs across the chest or back. Silver earrings hang over the shoulders, while large round rings crown the fingers. Ethnic jewellery has been in fashion for a few years now, but the peak of its popularity came after the Russian invasion of Ukraine.</p>\n<p>“Some historians who study jewellery in this region will tell you that none of this jewellery is really Kazakh. It is a reinterpreted idea of Kazakhness. A lot of the jewellery looks more like traditional Turkmen, especially the headdress that everybody is wearing. It is a way of manufacturing the idea of Kazakhness,” says Abigail Scripka, a PhD candidate at the Leibniz Center for Contemporary History who specializes in Kazakhstan.</p>\n<p>“I think the invasion of Ukraine has forced the Central Asian states to push their Kazakhness or Central Asianness to a point that it's made a lot of ethnic minorities quite uncomfortable because if they are not as Kazakh as they can be, even if some of that is not necessarily historically accurate or true, then it may give Russia an excuse to invade Kazakhstan. Because everything Putin ever said about Ukraine, he also said about Kazakhstan. There's this underlying urge to make absolutely clear that “we are not Russian, that we have nothing to do with Russia.””</p>\n<p><strong>Turanism</strong></p>\n<p>This might be why Vladimir Putin did not make it to the games’ opening, and instead sent a representative of the Sakha indigenous people. This year, the Russian national team also failed to send representations of different ethnic groups living on the territory of the Russian Federation, be it Tatar or Buryat. Before, Russia used to send a few indigenous teams, only this year they sent one team playing in tricolour garments.</p>\n<p>Scripka notes that the decolonial rejection of Russia, coupled with the long-established fear of China and its growing economic prominence in the region, has opened the way for other regional players to extend their influence in Kazakhstan, most notably Turkey. The ideology of Turanism is slowly gaining ground. The idea – and the political movement – rests on a pseudoscientific theory of common Central Asian origins, as well as biological and linguistic proximity between various Eurasian peoples including Turkic, Mongolic, Tungusic and Uralic ethnic groups. While it has been rejected by the mainstream scientific community, there are still groups who support the narrative and see it as a gateway for larger and more ambitious political projects.</p>\n<p>Passing through the <em>ethno aul</em>, one feels as if lost on a historical movie set, or many different movie sets at once, as the ethnic garments blur in a cacophony of shapes and colours. Two men with greying hair in hard to identify ethnic attire pass by. They look European but their garments suggest a Central Asian origin. The older one is wearing a fur hat with a cone, his chest adorned with a large silver necklace featuring a bird. “It is Turul,” explains the younger one. He is 56 and lives in Budapest, Hungary’s capital, where he works as a bus driver. He has been into archery for the past ten years. He came to the Nomad Games as one of the athletes but sadly, he did not win any competitions.</p>\n<p>According to a Hungarian legend, the Turul is a mythical bird, likely based on a falcon, an ancient symbol of the Hungarians. It came to Emese, the daughter of one of the tribal leaders, in a dream when she was carrying the child of Almost – a great commander. Years later, the couple’s son Arpad led the tribes in their conquest of the Carpathian Basin, where the Hungarians eventually settled and created their historical homeland. The Hungarians at the Nomad Games are proud of their heritage.</p>\n<p>“Turul showed us the way back in the day,” says the younger one. His badge reveals that his name is Istvan Mihok. He explains that archery is part of Hungarian tradition and is becoming increasingly popular, also among the youth. “Archery teaches discipline. But it is also part of our return to the past. We came to the Carpathian Basin and settled there, but our roots are somewhere here. Near the Urals, from where all the Turkic nations expanded. Hungarians are the ones who went the furthest to the west,” says Mihok.</p>\n<p>The older man, the 68-year-old Jozsef Szabo, is the archery team’s coach. He looks dignified with his white beard. Mihok says he was once a top-notch athlete. They both feel well in Kazakhstan and in Central Asia in general. “Blood is not water,” says Szabo, which means that one cannot cheat nature. The body feels a genetic and spiritual connection with the steppe.</p>\n<p><strong>Reconstructing identities</strong></p>\n<p>Theories about the Hun-Turkic or Central Asian origin of the Hungarians date back to the 19th century, when teams of investigators were sent to Asia to find proof of the nation’s Asian descent. While evidence was scarce, theories were needed, and therefore they survived. Especially following the 1920 Treaty of Trianon, seen by many Hungarians as humiliating and unjust, reducing the great nation to a European pariah, Hungarians needed an idea that could restore their dignity and national pride. As a result of the treaty, signed between most of the First World War Allies and the Kingdom of Hungary, the post-war territory of Hungary was reduced to a fraction of what it was in the days of the Austro-Hungarian monarchy. Its army, too, faced a significant decrease.</p>\n<p>“Trianon was a proof that the Hungarians were abandoned by the West and therefore they started searching for a new theory that could provide them with a new source of identity. That was when a shift toward Turanism came in. It rests on the assumption that today’s Hungarians descend from the nomadic peoples who now make up the Organization of Turkic States,” says Dominik Héjj, a Polish-Hungarian policy analyst and author of a book about Hungary.</p>\n<p>As Héjj explains, Turanism gained particular prominence after the coming to power of Prime Minister Viktor Orban’s Fidesz party. The government began to pump vast sums of money into funding groups and organizations promoting the idea and establishing contacts with other Turanian nations, including the Central Asian states, Turkey and Azerbaijan. According to Héjj, no one has any doubts that this pseudoscientific idea serves a political purpose and has underlined Orban’s opening to the East.</p>\n<p>“It gives ground for foreign policy and economic initiatives, and places Hungary in a special position to understand and cooperate with Europe’s eastern neighbours – Hungary’s brothers,” says Héjj. “There is a theory that Attila was Hungarian. While it may have little to do with reality, anything that helps Hungary regain greatness and influence is enthusiastically accepted, not only on the far right. As long as it helps project the country’s economic and political power, and promotes its strategic position between East and West, the theory will be promoted by the minister of foreign affairs and Orban himself.”</p>\n<p>A large number of Hungarian organizations promoting the Turanian idea were involved in different stages of preparations for the World Nomad Games. The Hungarian Association of Kokpar and Traditional Sports dealt with the athletic element of the new identity and organized the “Turan” tournament – a qualifying competition before the Games. The Magyar-Turan Foundation is responsible for the annual “Great Hun-Turkic Kurultai”, a tribal assembly of the Hun-Turkic nations, aimed at strengthening ties between them and celebrating ancient traditions. These nations include Azerbaijanis, Bulgarians, Buryats, Gagauz, Kazakhs, Mongolians, Uzbeks, Tatars, Turks, and Uyghurs among others.</p>\n<p>The investment in the new identity has paid off. Having sent 47 athletes to Astana, Hungary won eight medals, which secured them seventh place in the table. Hungary secured a better performance than the Central Asian states of Turkmenistan, Tajikistan and Mongolia, which did not go unnoticed as <em>Daily News Hungary</em> proudly reported.</p>\n<p>It is unclear whether the Turks, the Kazakhs and the other nomad and Turkic states believe in the Central Asian origins of the Hungarians. But as long as their Hun identity remains attractive and useful for partners in the region, who just like Orban do not shy away from authoritarian rule, Hungary’s nomadic roots will remain an attractive sell.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>is a Polish journalist and writer focusing on Central and Eastern Europe. Her most recent book is titled<em> Nowy Uzbekistan </em>(New Uzbekistan) and was published in 2023.</p>\n"
        }
    },
    key:"titleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"Унгария оставя своя отпечатък на Световните игри на номадите\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"Maďarsko zanechává svou stopu na Světových nomádských hrách\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"Ungarn hinterlässt seinen Eindruck bei den World Nomad Games\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"Η Ουγγαρία αφήνει το στίγμα της στους Παγκόσμιους Αγώνες Νομάδων\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"Hungary makes its mark at the World Nomad Games\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"Hungría deja su huella en los Juegos Mundiales de Nómadas\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"Unkari jättää jälkensä Maailman Nomadipelissä\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"La Hongrie laisse sa marque aux Jeux Mondiaux des Nomades\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"Mađarska ostavlja trag na Svjetskim nomadskim igrama\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"Magyarország nyomot hagy a Világ Nomád Játékokon\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"L'Ungheria lascia il segno ai Giochi Mondiali dei Nomadi\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"Hongarije laat zijn stempel achter op de Wereld Nomaden Spelen\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"Węgry zaznaczają swoją obecność na Światowych Igrzyskach Nomadów\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"A Hungria deixa sua marca nos Jogos Mundiais dos Nômades\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"Ungaria își lasă amprenta la Jocurile Mondiale ale Nomazilor\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"Венгрия оставляет свой след на Всемирных играх кочевников\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"Maďarsko zanecháva svoj odtlačok na Svetových nomádskych hrách\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"Ungern sätter sitt avtryck vid Världens Nomadspel\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"Macaristan, Dünya Göçebe Oyunları'nda iz bırakıyor\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"Угорщина залишає свій слід на Всесвітніх іграх кочівників\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        }
    },
    key:"subtitleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"summaryTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<i>Годишните Световни игри на номадите сега предизвикват утвърдените западни определения за спорт. В резултат на това е интересно да се отбележи силното унгарско присъствие на тези събития. Псевдонаучна теория от 19-ти век сега помага на Будапеща да преследва връзки с Изтока по повече от един начин.</i>\n\nГрупа мъже в етнически облекла стояха на ред, чакайки знак да стрелят, лъчи от ранното есенно слънце падаха върху скулптираните им рамене. Когато дойде заповедта, те вдигнаха лъковете си и стреляха по щитовете пред себе си, стрелите им прорязваха въздуха с ненормална скорост. За радост на националния му отбор, победителят – унгарец на име Ласло Кочка – спечели златния медал в традиционна стрелба с лък на 60 метра, сладка победа тук в Казахстан, страна, известна с безупречните си стрелци.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<i>Každoroční Světové nomádské hry nyní zpochybňují ustálené západní definice sportu. V důsledku toho je zajímavé poznamenat silnou maďarskou přítomnost na těchto akcích. Pseudovědecká teorie z 19. století nyní pomáhá Budapešti navazovat vazby na Východ více než jedním způsobem.</i>\r\n\r\nSkupina mužů v etnických oděvech stála v řadě a čekala na znamení k výstřelu, paprsky raného podzimního slunce padaly na jejich sochařská ramena. Když přišel rozkaz, zvedli své luky a vystřelili na štíty před sebou, jejich šípy se vzduchem prořezávaly nepřirozenou rychlostí. K radosti jeho národního týmu vyhrál – Maďar jménem Làszlò Koczka – zlatou medaili v tradičním lukostřelbě na 60 metrů, sladké vítězství zde v Kazachstánu, zemi proslulé bezchybními lukostřelci.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<i>Die jährlichen World Nomad Games stellen nun die etablierten westlichen Definitionen von Sport in Frage. Infolgedessen ist es interessant, die starke ungarische Präsenz bei diesen Veranstaltungen zu bemerken. Eine pseudowissenschaftliche Theorie aus dem 19. Jahrhundert hilft nun Budapest, auf mehr als eine Weise Verbindungen zum Osten zu verfolgen.</i>\r\n\r\nEine Gruppe von Männern in ethnischen Gewändern stand in einer Reihe und wartete auf ein Zeichen zum Schießen, während die Strahlen der frühen Herbstsonne auf ihre skulpturalen Schultern fielen. Als der Befehl kam, hoben sie ihre Bögen und schossen auf die Schilde vor ihnen, ihre Pfeile schnitten mit unnatürlicher Geschwindigkeit durch die Luft. Zur Freude seiner Nationalmannschaft gewann der Sieger – ein Ungar namens Làszlò Koczka – die Goldmedaille im traditionellen Bogenschießen über 60 Meter, ein süßer Sieg hier in Kasachstan, einem Land, das für seine tadellosen Bogenschützen berühmt ist.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<i>Οι ετήσιοι Παγκόσμιοι Αγώνες Νομάδων προβάλλουν τώρα προκλήσεις στις καθιερωμένες δυτικές έννοιες του αθλητισμού. Ως αποτέλεσμα, είναι ενδιαφέρον να σημειωθεί η ισχυρή παρουσία των Ούγγρων σε αυτές τις εκδηλώσεις. Μια ψευδοεπιστημονική θεωρία από τον 19ο αιώνα βοηθά τώρα τη Βουδαπέστη να επιδιώξει συνδέσεις με την Ανατολή με περισσότερους από έναν τρόπους.</i>\n\nΜια ομάδα ανδρών σε εθνοτικές ενδυμασίες στεκόταν σε σειρά περιμένοντας ένα σήμα για να πυροβολήσει, οι ακτίνες του πρώιμου φθινοπωρινού ήλιου να πέφτουν στους γλυπτούς ώμους τους. Όταν ήρθε η εντολή, σήκωσαν τα τόξα τους και πυροβόλησαν στα ασπίδια μπροστά τους, τα βέλη τους να κόβουν τον αέρα με αφύσικη ταχύτητα. Για τη χαρά της εθνικής του ομάδας, ο νικητής – ένας Ούγγρος ονόματι Làszlò Koczka – κέρδισε το χρυσό μετάλλιο στην παραδοσιακή τοξοβολία στα 60 μέτρα, μια γλυκιά νίκη εδώ στο Καζακστάν, μια χώρα διάσημη για τους άψογους τοξότες.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<i>The annual World Nomad Games is now challenging established western definitions of sport. As a result, it is interesting to note the strong Hungarian presence at these events. A pseudoscientific theory from the 19th century is now helping Budapest to pursue links with the East in more ways than one.</i>\r\n\r\nA group of men in ethnic garments stood in a row waiting for a sign to shoot, rays of early autumn sun falling on their sculpted shoulders. When the order came, they lifted their bows and shot at the shields in front of them, their arrows cutting through the air with unnatural speed. To the joy of his national team, the winner – a Hungarian called Làszlò Koczka – won the gold medal in traditional archery at 60 metres, a sweet victory here in Kazakhstan, a country famous for impeccable archers.  ",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<i>Los Juegos Mundiales de Nómadas, que se celebran anualmente, están desafiando las definiciones occidentales establecidas del deporte. Como resultado, es interesante notar la fuerte presencia húngara en estos eventos. Una teoría pseudocientífica del siglo XIX está ayudando a Budapest a buscar vínculos con el Este de más de una manera.</i>\n\nUn grupo de hombres en trajes étnicos estaba en fila esperando una señal para disparar, los rayos del sol de principios de otoño cayendo sobre sus hombros esculpidos. Cuando llegó la orden, levantaron sus arcos y dispararon a los escudos frente a ellos, sus flechas cortando el aire con una velocidad antinatural. Para la alegría de su equipo nacional, el ganador – un húngaro llamado Làszlò Koczka – ganó la medalla de oro en tiro con arco tradicional a 60 metros, una dulce victoria aquí en Kazajistán, un país famoso por sus arqueros impecables.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<i>Vuotuiset Maailman Nomadipelien kilpailut haastavat nyt vakiintuneita länsimaisia urheilumääritelmiä. Tämän seurauksena on mielenkiintoista huomata vahva unkarilainen läsnäolo näissä tapahtumissa. 1800-luvulta peräisin oleva pseudotieteellinen teoria auttaa nyt Budapestia etsimään yhteyksiä itään useammalla tavalla.</i>\r\n\r\nRyhmä miehiä etnisissä vaatteissa seisoi rivissä odottaen merkkiä ampua, varhaisen syksyn auringonsäteiden osuessa heidän veistetyille hartioilleen. Kun käsky tuli, he nostivat jousensa ja ampuivat edessään oleviin kilpiin, nuolensa leikkasivat ilmaa epäluonnollisella nopeudella. Kansallisen joukkueensa iloksi voittaja – unkarilainen nimeltä Làszlò Koczka – voitti kultamitalin perinteisessä jousiammunnassa 60 metriltä, makea voitto täällä Kazakstanissa, maassa, joka on kuuluisa moitteettomista jousiammunnasta.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<i>Les Jeux Mondiaux des Nomades, qui se tiennent chaque année, remettent en question les définitions occidentales établies du sport. En conséquence, il est intéressant de noter la forte présence hongroise lors de ces événements. Une théorie pseudoscientifique du 19ème siècle aide désormais Budapest à établir des liens avec l'Est de plusieurs manières.</i>\n\nUn groupe d'hommes en vêtements ethniques se tenait en rang, attendant un signe pour tirer, des rayons de soleil d'automne tombant sur leurs épaules sculptées. Lorsque l'ordre est venu, ils ont levé leurs arcs et ont tiré sur les boucliers devant eux, leurs flèches traversant l'air avec une vitesse surnaturelle. À la joie de son équipe nationale, le vainqueur – un Hongrois nommé Làszlò Koczka – a remporté la médaille d'or en tir à l'arc traditionnel à 60 mètres, une douce victoire ici au Kazakhstan, un pays célèbre pour ses archers impeccables.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<i>Godišnje Svjetske nomadske igre sada izazivaju ustaljene zapadne definicije sporta. Kao rezultat toga, zanimljivo je primijetiti snažnu mađarsku prisutnost na ovim događanjima. Pseudonaučna teorija iz 19. stoljeća sada pomaže Budimpešti da uspostavi veze s Istokom na više načina.</i>\n\nGrupa muškaraca u etničkim odijelima stajala je u redu čekajući znak za pucanje, zrake ranog jesenskog sunca padale su na njihova isklesana ramena. Kada je došao naredba, podigli su svoje lukove i pucali na štitove ispred sebe, njihovi su strijele probijale zrak neprirodnom brzinom. Na radost njegove reprezentacije, pobjednik – Mađar po imenu Làszlò Koczka – osvojio je zlatnu medalju u tradicionalnom streljaštvu na 60 metara, slatka pobjeda ovdje u Kazahstanu, zemlji poznatoj po besprijekornim strijelcima.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<i>A világ éves Nomád Játékai most kihívást jelentenek a nyugati sportfogalmaknak. Ennek eredményeként érdekes megjegyezni a jelentős magyar jelenlétet ezeken az eseményeken. Egy 19. századi áltudományos elmélet most segíti Budapestet, hogy többféleképpen is kapcsolatokat építsen a Kelet felé.</i>\r\n\r\nEgy csoport férfi állt sorban etnikai öltözetben, várva a jelet a lövésre, a korai őszi nap sugarai a szoborszerű vállukra hullottak. Amikor megérkezett a parancs, felemelték íjaikat és a előttük lévő pajzsokra lőttek, nyilaik természetellenes sebességgel vágtak át a levegőn. A nemzeti csapata örömére a győztes – egy magyar, akit Làszlò Koczka-nak hívnak – aranyérmet nyert hagyományos íjászatban 60 méteren, édes győzelem itt Kazahsztánban, egy olyan országban, amely híres a kifogástalan íjászairól.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<i>Le annuali World Nomad Games stanno ora sfidando le definizioni occidentali consolidate di sport. Di conseguenza, è interessante notare la forte presenza ungherese a questi eventi. Una teoria pseudoscientifica del XIX secolo sta ora aiutando Budapest a perseguire legami con l'Est in più di un modo.</i>\n\nUn gruppo di uomini in abiti etnici stava in fila aspettando un segnale per scoccare, raggi di sole autunnale che cadevano sulle loro spalle scolpite. Quando arrivò l'ordine, sollevarono i loro archi e colpirono gli scudi di fronte a loro, le loro frecce tagliavano l'aria con velocità innaturale. Con gioia della sua squadra nazionale, il vincitore – un ungherese di nome Làszlò Koczka – ha vinto la medaglia d'oro nel tiro con l'arco tradizionale a 60 metri, una dolce vittoria qui in Kazakistan, un paese famoso per i suoi arcieri impeccabili.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<i>De jaarlijkse World Nomad Games daagt nu gevestigde westerse definities van sport uit. Het is dan ook interessant om de sterke Hongaarse aanwezigheid op deze evenementen op te merken. Een pseudowetenschappelijke theorie uit de 19e eeuw helpt Boedapest nu om op meer dan één manier verbindingen met het Oosten na te streven.</i>\n\nEen groep mannen in etnische kleding stond in een rij te wachten op een teken om te schieten, stralen van de vroege herfstzon vielen op hun gebeeldhouwde schouders. Toen het bevel kwam, hieven ze hun bogen en schoten op de schilden voor hen, hun pijlen sneden met onnatuurlijke snelheid door de lucht. Tot vreugde van zijn nationale team won de winnaar – een Hongaar genaamd Làszlò Koczka – de gouden medaille in traditionele boogschieten op 60 meter, een zoete overwinning hier in Kazachstan, een land dat beroemd is om zijn onberispelijke boogschutters.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<i>Coroczne Światowe Igrzyska Nomadów teraz kwestionują ustalone zachodnie definicje sportu. W rezultacie interesujące jest zauważenie silnej obecności Węgier na tych wydarzeniach. Pseudonaukowa teoria z XIX wieku teraz pomaga Budapesztowi nawiązywać więzi z Wschodem na więcej niż jeden sposób.</i>\r\n\r\nGrupa mężczyzn w etnicznych strojach stała w rzędzie, czekając na znak do strzału, promienie wczesnojesiennego słońca padały na ich rzeźbione ramiona. Gdy nadeszło polecenie, unieśli swoje łuki i strzelili w tarcze przed sobą, ich strzały przecinały powietrze z nienaturalną prędkością. Ku radości jego drużyny narodowej, zwycięzca – Węgier o imieniu Làszlò Koczka – zdobył złoty medal w tradycyjnym łucznictwie na 60 metrów, słodkie zwycięstwo tutaj w Kazachstanie, kraju słynącym z doskonałych łuczników.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<i>Os Jogos Mundiais dos Nômades, anuais, agora estão desafiando as definições ocidentais estabelecidas de esporte. Como resultado, é interessante notar a forte presença húngara nesses eventos. Uma teoria pseudocientífica do século 19 agora está ajudando Budapeste a buscar laços com o Oriente de mais de uma maneira.</i>\n\nUm grupo de homens em trajes étnicos estava em uma fila esperando um sinal para atirar, raios de sol do início do outono caindo sobre seus ombros esculpidos. Quando a ordem veio, eles levantaram seus arcos e atiraram nos escudos à sua frente, suas flechas cortando o ar com velocidade sobrenatural. Para a alegria de sua equipe nacional, o vencedor – um húngaro chamado Làszlò Koczka – ganhou a medalha de ouro em arco e flecha tradicional a 60 metros, uma doce vitória aqui no Cazaquistão, um país famoso por seus arqueiros impecáveis.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<i>Jocurile Mondiale ale Nomazilor, care au loc anual, contestă acum definițiile occidentale stabilite ale sportului. Ca rezultat, este interesant de observat prezența puternică a ungurilor la aceste evenimente. O teorie pseudostiințifică din secolul al 19-lea ajută acum Budapesta să caute legături cu Estul în mai multe moduri.</i>\n\nUn grup de bărbați în haine etnice stăteau într-un rând așteptând un semn pentru a trage, razele soarelui de toamnă timpurie căzând pe umerii lor sculptați. Când a venit ordinul, și-au ridicat arcurile și au tras spre scuturile din fața lor, săgețile lor tăind aerul cu o viteză nefirească. Spre bucuria echipei sale naționale, câștigătorul – un ungur pe nume Làszlò Koczka – a câștigat medalia de aur la tir cu arcul tradițional la 60 de metri, o victorie dulce aici în Kazahstan, o țară faimoasă pentru arcașii săi impecabili.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<i>Ročné svetové nomádské hry teraz vyzývajú ustálené západné definície športu. V dôsledku toho je zaujímavé poznamenať silnú prítomnosť Maďarska na týchto podujatiach. Pseudovedná teória z 19. storočia teraz pomáha Budapešti nadviazať väzby s Východom viacerými spôsobmi.</i>\r\n\r\nSkupina mužov v etnických odevoch stála v rade a čakala na znamenie na výstrel, lúče skorého jesenného slnka padali na ich sochárske ramená. Keď prišiel príkaz, zdvihli svoje luky a vystrelili na štíty pred sebou, ich šípy preťali vzduch s neprirodzenou rýchlosťou. K radosti jeho národného tímu víťaz – Maďar menom Làszlò Koczka – získal zlatú medailu v tradičnej streľbe z luku na 60 metrov, sladké víťazstvo tu v Kazachstane, krajine známej svojimi bezchybne lukostrelcami.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<i>De årliga Världsnomadspelen utmanar nu etablerade västerländska definitioner av sport. Som ett resultat är det intressant att notera den starka ungerska närvaron vid dessa evenemang. En pseudovetenskaplig teori från 1800-talet hjälper nu Budapest att söka kopplingar med öst på mer än ett sätt.</i>\n\nEn grupp män i etniska kläder stod på rad och väntade på ett tecken att skjuta, strålar av tidig höstsol föll på deras skulpterade axlar. När ordern kom lyfte de sina bågar och sköt mot sköldarna framför dem, deras pilar skar genom luften med onaturlig hastighet. Till glädje för sitt landslag vann vinnaren – en ungrare vid namn Làszlò Koczka – guldmedaljen i traditionell bågskytte på 60 meter, en söt seger här i Kazakstan, ett land känt för sina felfria bågskyttar.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<i>Yıllık Dünya Göçebe Oyunları, artık yerleşik batılı spor tanımlarını sorguluyor. Sonuç olarak, bu etkinliklerde güçlü bir Macar varlığının olması ilginçtir. 19. yüzyıldan kalma bir psödo-bilimsel teori, Budapeşte'nin Doğu ile bağlantılar kurmasına birden fazla şekilde yardımcı oluyor.</i>\n\nEtnik giysiler içindeki bir grup adam, heykel gibi omuzlarına düşen erken sonbahar güneşinin ışınları altında, nişan almak için bir işaret bekleyerek sıraya girmişti. Emir geldiğinde, yaylarını kaldırdılar ve önlerindeki kalkanlara ok attılar, okları havada doğaüstü bir hızla keserek geçti. Ulusal takımının sevinci için, kazanan – Làszlò Koczka adında bir Macar – 60 metrede geleneksel okçulukta altın madalyayı kazandı, burada, kusursuz okçularıyla ünlü Kazakistan'da tatlı bir zafer.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"contentTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Сред могъщата казахска степ, заобиколена от безкрайния хоризонт, в столицата Астана, се състоя забележително зрелище, чиято деликатна политика не можеше да остане незабелязана. В началото на септември, Световните номадски игри събраха атлети от цял свят, за пети път за десетилетие, с цел да се състезават в дисциплини, които малко на Запад знаят или играят. Етническата спортна олимпиада видя играчи, които се състезават в стрелба с лък от кон и лов на птици, а отбори на ездачи се борят за козешка трупа в игра, наречена <em>“кок-бору”</em>. Светът на етническия спорт често надхвърля границите на всяка западна дефиниция.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Изложение на култура</strong></span>\n<span class=\"para\">Докато игрите са предимно празник на традиционните номадски дисциплини с  корени в степите на Централна Азия, американци в ботуши и каубойски шапки бяха също толкова част от културния ландшафт на игрите, колкото и киргизките номади. Важно е, че събитието също така предостави пространство на състезаващите се нации да покажат своите национални култури и в някои случаи версия на националната идентичност, която това или онова правителство в момента чувства, че трябва да промотира – всичко това за радост на зрителите.</span>\n<span class=\"para\">Преди десет години, тогавашният киргизки президент Алмазбек Атамбаев успя да събере атлети от 20 номадски нации за първи път на място, където величествени планини срещат свещеното езеро Исик-Кул. Десет години по-късно, през 2024 г., Номадските игри домакинстваха 2,500 състезатели от 89 държави, включително Ангола и Зимбабве, Аржентина и Полша, и Турция и Швеция. Участниците бяха подпомогнати от 1,600 многоезични доброволци, докато над сто превозни средства возеха зрителите до и от <em>“Етно аул”</em> – или етническото село – пространство, създадено специално за този случай, където се проведоха игрите. Това беше огромно логистично начинание от страна на Казахстан, което показа на света, че може да организира грандиозни събития и да направи културата си привлекателна за продажба.</span>\n<span class=\"para\">Щандове, разпръснати около <em>етно аул</em>, продаваха сувенири и местни занаяти, като сребърни и метални бижута излизаха на преден план като задължителни аксесоари на Номадските игри. Те бяха вдъхновени от старите казахски приказки за номадски принцеси и благородни красавици от степта, покрити от глава до пети със сребро. Най-популярното парче, забрадката, покрива челото и части от косата. Друго минава през гърдите или гърба. Сребърни обеци висят над раменете, докато големи кръгли пръстени коронясват пръстите. Етническите бижута са на мода от няколко години, но пикът на тяхната популярност дойде след руската инвазия в Украйна.</span>\n<span class=\"para\">“Някои историци, които изучават бижутата в този регион, ще ви кажат, че нито едно от тези бижута не е наистина казахско. Това е преосмислена идея за казахскост. Много от бижутата изглеждат повече като традиционни туркменски, особено забрадката, която всички носят. Това е начин за производство на идеята за казахскост,” казва Абигейл Скрипка, докторант в Центъра Лайбниц за съвременна история, който се специализира в Казахстан.</span>\n<span class=\"para\">“Мисля, че инвазията в Украйна принуди централноазиатските държави да наложат своята казахскост или централноазиатскост до точка, която направи много етнически малцинства доста неудобни, защото ако не са толкова казахски, колкото могат да бъдат, дори и част от това да не е непременно исторически точно или вярно, тогава това може да даде на Русия извинение да нахлуе в Казахстан. Защото всичко, което Путин някога е казвал за Украйна, той също е казвал за Казахстан. Има това подлежащо желание да се направи абсолютно ясно, че “ние не сме руснаци, че нямаме нищо общо с Русия.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Туранство</strong></span>\n<span class=\"para\">Може би затова Владимир Путин не присъства на откритията на игрите, а вместо това изпрати представител на коренното население на Саха. Тази година руският национален отбор също не успя да изпрати представителства на различни етнически групи, живеещи на територията на Руската федерация, било то татари или буряти. Преди Русия изпращаше няколко коренни отбори, само тази година изпратиха един отбор, играещ в трикольорни облекла.</span>\n<span class=\"para\">Скрипка отбелязва, че деколониалното отхвърляне на Русия, в съчетание с дългогодишния страх от Китай и нарастващата му икономическа значимост в региона, е отворило пътя за други регионални играчи да разширят влиянието си в Казахстан, най-вече Турция. Идеологията на туранството бавно набира популярност. Идеята – и политическото движение – се основава на псевдонаучна теория за общи централноазиатски произходи, както и биологична и езикова близост между различни евразийски народи, включително тюркски, монголски, тунгуски и уралски етнически групи. Докато е отхвърлена от основната научна общност, все още има групи, които подкрепят наратива и го виждат като врата за по-големи и по-амбициозни политически проекти.</span>\n<span class=\"para\">Преминавайки през <em>етно аул</em>, човек се чувства сякаш е изгубен на исторически филмов сет, или на много различни филмови сетове едновременно, тъй като етническите облекла се размиват в какофония от форми и цветове. Двама мъже с посивяла коса в трудно идентифицируеми етнически облекла минават покрай. Те изглеждат европейци, но облеклата им подсказват централноазиатски произход. По-старият носи кожена шапка с конус, гърдите му са украсени с голямо сребърно колие с птица. “Това е Турул,” обяснява по-младият. Той е на 56 години и живее в Будапеща, столицата на Унгария, където работи като шофьор на автобус. Занимава се със стрелба с лък от десет години. Дойде на Номадските игри като един от атлетите, но за съжаление не спечели никакви състезания.</span>\n<span class=\"para\">Според унгарска легенда, Турул е митично птица, вероятно базирана на сокол, древен символ на унгарците. Той се явил на Емеше, дъщерята на един от племенните лидери, в сън, когато тя носела детето на Алмош – велик командир. Години по-късно, синът на двойката Арпад повел племената в завоеванието на Карпатския басейн, където унгарците в крайна сметка се заселили и създали своята историческа родина. Унгарците на Номадските игри са горди с наследството си.</span>\n<span class=\"para\">“Турул ни показа пътя преди време,” казва по-младият. Неговият значка разкрива, че се казва Ищван Михок. Той обяснява, че стрелбата с лък е част от унгарската традиция и става все по-популярна, също и сред младежта. “Стрелбата с лък учи на дисциплина. Но тя също е част от нашето завръщане към миналото. Дойдохме в Карпатския басейн и се заселихме там, но корените ни са някъде тук. Близо до Урал, откъдето всички тюркски нации се разшириха. Унгарците са тези, които отидоха най-далеч на запад,” казва Михок.</span>\n<span class=\"para\">По-старият мъж, 68-годишният Йожеф Сабо, е треньор на отбора по стрелба с лък. Той изглежда достолепно с бялата си брада. Михок казва, че някога е бил отличен атлет. И двамата се чувстват добре в Казахстан и в Централна Азия като цяло. “Кръвта не е вода,” казва Сабо, което означава, че човек не може да измами природата. Тялото чувства генетична и духовна връзка със степта.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Реконструиране на идентичности</strong></span>\n<span class=\"para\">Теории за хунско-тюркския или централноазиатски произход на унгарците датират от 19-ти век, когато екипи от изследователи бяха изпратени в Азия, за да намерят доказателства за азиатския произход на нацията. Докато доказателствата бяха оскъдни, теории бяха необходими и затова те оцелели. Особено след Договора от Трианон през 1920 г., който много унгарци смятат за унизителен и несправедлив, намалявайки великата нация до европейски парий, унгарците се нуждаеха от идея, която да възстанови тяхното достойнство и национална гордост. В резултат на договора, подписан между повечето от съюзниците от Първата световна война и Кралство Унгария, следвоенната територия на Унгария беше намалена до част от това, което беше в дните на Австро-Унгарската монархия. Армията й също понесе значително намаление.</span>\n<span class=\"para\">“Трианон беше доказателство, че унгарците бяха изоставени от Запада и затова започнаха да търсят нова теория, която да им предостави нов източник на идентичност. Тогава настъпи преход към туранство. То се основава на предположението, че днешните унгарци произхождат от номадските народи, които сега съставляват Организацията на тюркските държави,” казва Доминик Хейй, полско-унгарски политически анализатор и автор на книга за Унгария.</span>\n<span class=\"para\">Както обяснява Хейй, туранството придоби особена популярност след идването на власт на партията Фидес на премиера Виктор Орбан. Правителството започна да наливат огромни суми пари в финансирането на групи и организации, които промотират идеята и установяват контакти с други турански нации, включително централноазиатските държави, Турция и Азербайджан. Според Хейй, никой няма съмнения, че тази псевдонаучна идея служи на политическа цел и е подчертавала отварянето на Орбан към Изтока.</span>\n<span class=\"para\">“Тя дава основа за външна политика и икономически инициативи и поставя Унгария в специална позиция да разбира и сътрудничи с източните съседи на Европа – братята на Унгария,” казва Хейй. “Има теория, че Атила е бил унгарец. Докато това може да има малко общо с реалността, всичко, което помага на Унгария да възвърне величието и влиянието си, е ентусиазирано прието, не само от крайната десница. Доколкото помага за проектиране на икономическата и политическата мощ на страната и промотира стратегическата й позиция между Изтока и Запада, теорията ще бъде промотирана от министъра на външните работи и самия Орбан.”</span>\n<span class=\"para\">Голяма част от унгарските организации, които промотират туранската идея, бяха ангажирани в различни етапи на подготовката за Световните номадски игри. Унгарската асоциация по кокпар и традиционни спортове се занимаваше с атлетичния елемент на новата идентичност и организира турнира “Туран” – квалификационно състезание преди игрите. Фондацията “Мадяр-Туран” е отговорна за годишния “Велик хунско-тюркски курултай”, племенна асамблея на хунско-тюркските нации, целяща да укрепи връзките между тях и да отпразнува древните традиции. Тези нации включват азербайджанци, българи, буряти, гагаузи, казахи, монголци, узбеки, татари, турци и уйгури, между другото.</span>\n<span class=\"para\">Инвестицията в новата идентичност се изплати. Изпращайки 47 атлета в Астана, Унгария спечели осем медала, което им осигури седмо място в таблицата. Унгария постигна по-добро представяне от централноазиатските държави Туркменистан, Таджикистан и Монголия, което не остана незабелязано, тъй като <em>Daily News Hungary</em> гордо съобщи.</span>\n<span class=\"para\">Не е ясно дали турците, казахите и другите номадски и тюркски държави вярват в централноазиатския произход на унгарците. Но докато тяхната хунска идентичност остава привлекателна и полезна за партньорите в региона, които, подобно на Орбан, не се страхуват от авторитарно управление, номадските корени на Унгария ще останат привлекателна продажба.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Агнешка Пикуличка-Вилчевска </strong>е полска журналистка и писателка, фокусирана върху Централна и Източна Европа. Най-новата й книга е озаглавена <em> Нов Узбекистан </em> (New Uzbekistan) и беше публикувана през 2023 г.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Uprostřed mocné kazachstánské stepi, obklopené nekonečným obzorem, se v hlavním městě Astana odehrávalo impozantní představení, jehož jemná politika nemohla zůstat bez povšimnutí. Na začátku září se Světové nomádské hry popáté za deset let sešly sportovce z celého světa, s cílem soutěžit v disciplínách, které málo kdo na Západě zná nebo hraje. Etická sportovní olympiáda viděla hráče soutěžit v jízdě na koni a lovu ptáků, a týmy jezdců bojovaly o koňskou mrtvolu ve hře zvané <em>“kok-boru”</em>. Svět etnického sportu často překračuje hranice jakékoli západní definice.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Ukázka kultury</strong></span>\n<span class=\"para\">Zatímco hry jsou především oslavou tradičních nomádských disciplín s kořeny ve stepích Střední Asie, Američané v botách a kovbojských kloboucích byli stejně součástí kulturního prostředí her jako kyrgyzští nomádi. Důležité je, že akce také poskytla prostor soutěžícím národům, aby předvedly své národní kultury a v některých případech verzi národní identity, kterou tato nebo ta vláda v současnosti cítí potřebu propagovat – vše k radosti diváků.</span>\n<span class=\"para\">Před deseti lety se tehdejšímu kyrgyzskému prezidentovi Almazbeku Atambajevovi podařilo poprvé shromáždit sportovce z 20 nomádských národů na místě, kde se majestátní hory setkávají se svatým jezerem Issyk-Kul. O deset let později, v roce 2024, hostily Nomádské hry 2 500 soutěžících z 89 zemí včetně Angoly a Zimbabwe, Argentiny a Polska, a Turecka a Švédska. Účastníkům pomáhalo 1 600 vícejazyčných dobrovolníků, zatímco více než sto vozidel přepravovalo diváky tam a zpět do <em>“Ethno aul”</em> – nebo etnické vesnice – prostoru vytvořeného speciálně pro tuto příležitost, kde se hry konaly. Bylo to obrovské logistické úsilí ze strany Kazachstánu, které ukázalo světu, že dokáže organizovat grandiózní akce a učinit svou kulturu atraktivní pro prodej.</span>\n<span class=\"para\">Stánky rozeseté kolem <em>ethno aul</em> prodávaly suvenýry a místní řemeslné výrobky, přičemž stříbrné a kovové šperky se staly nezbytnými doplňky Nomádských her. Měly být inspirovány starými kazachstánskými pohádkami o nomádských princeznách a ušlechtilých kráskách stepi pokrytých stříbrem od hlavy až k patě. Nejoblíbenější kousek, pokrývka hlavy, zakrývá čelo a části vlasů. Další se nosí přes hruď nebo záda. Stříbrné náušnice visí přes ramena, zatímco velké kulaté prsteny korunují prsty. Etnické šperky jsou v módě už několik let, ale vrchol jejich popularity přišel po ruské invazi na Ukrajinu.</span>\n<span class=\"para\">“Někteří historici, kteří studují šperky v tomto regionu, vám řeknou, že žádný z těchto šperků není skutečně kazachstánský. Je to reinterpretovaná představa kazachstánství. Mnoho šperků vypadá spíše jako tradiční turkmenské, zejména pokrývka hlavy, kterou všichni nosí. Je to způsob, jak vyrobit představu o kazachstánství,” říká Abigail Scripka, doktorandka na Leibnizově centru pro soudobé dějiny, která se specializuje na Kazachstán.</span>\n<span class=\"para\">“Myslím, že invaze na Ukrajinu donutila střední asijské státy tlačit své kazachstánství nebo střední asijství do bodu, který učinil mnoho etnických menšin docela nepohodlnými, protože pokud nejsou tak kazachstánští, jak by mohli být, i když některé z toho nemusí být historicky přesné nebo pravdivé, pak to může dát Rusku záminku k invazi do Kazachstánu. Protože vše, co Putin kdy řekl o Ukrajině, řekl také o Kazachstánu. Existuje tento podvědomý pocit, že je třeba naprosto jasně říct, že “nejsme Rusové, že nemáme nic společného s Ruskem.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanismus</strong></span>\n<span class=\"para\">To by mohlo být důvodem, proč se Vladimir Putin nedostavil na zahájení her, a místo toho poslal zástupce domorodého lidu Sakha. Tento rok také ruský národní tým nedokázal poslat reprezentace různých etnických skupin žijících na území Ruské federace, ať už Tatarů nebo Burjatů. Dříve Rusko posílalo několik domorodých týmů, jen letos poslali jeden tým hrající v trojbarevných oděvech.</span>\n<span class=\"para\">Scripka poznamenává, že dekolonialní odmítnutí Ruska, spolu s dlouhodobě zavedeným strachem z Číny a jejím rostoucím ekonomickým vlivem v regionu, otevřelo cestu pro další regionální hráče, aby rozšířili svůj vliv v Kazachstánu, zejména Turecko. Ideologie turanismu pomalu získává na významu. Myšlenka – a politický pohyb – spočívá na pseudovědecké teorii společného střední asijského původu, stejně jako biologické a jazykové blízkosti mezi různými euroasijskými národy včetně turkických, mongolských, tunguských a uralských etnických skupin. I když byla odmítnuta hlavním vědeckým společenstvím, stále existují skupiny, které podporují tento narativ a vidí v něm bránu pro větší a ambicióznější politické projekty.</span>\n<span class=\"para\">Při procházení <em>ethno aul</em> má člověk pocit, jako by se ztratil na historickém filmovém setu, nebo na mnoha různých filmových setech najednou, jak se etnické oděvy rozmazávají v kakofonii tvarů a barev. Dva muži se šedivějícími vlasy v těžko identifikovatelném etnickém oděvu procházejí kolem. Vypadají evropsky, ale jejich oděvy naznačují střední asijský původ. Starší z nich má na sobě koženou čepici s kuželovitým tvarem, jeho hruď zdobí velký stříbrný náhrdelník s ptákem. “To je Turul,” vysvětluje mladší z nich. Je mu 56 a žije v Budapešti, hlavním městě Maďarska, kde pracuje jako řidič autobusu. Archery se věnuje posledních deset let. Na Nomádské hry přišel jako jeden z atletů, ale bohužel nevyhrál žádné soutěže.</span>\n<span class=\"para\">Podle maďarské legendy je Turul mytologický pták, pravděpodobně založený na sokolu, starobylý symbol Maďarů. Přišel k Emese, dceři jednoho z kmenových vůdců, ve snu, když nosila dítě Almosta – velkého velitele. O několik let později vedl syn páru Arpad kmeny v jejich dobytí Karpatské kotliny, kde se Maďaři nakonec usadili a vytvořili svou historickou vlast. Maďaři na Nomádských hrách jsou hrdí na své dědictví.</span>\n<span class=\"para\">“Turul nám ukázal cestu zpět v den,” říká mladší z nich. Jeho odznak odhaluje, že se jmenuje Istvan Mihok. Vysvětluje, že lukostřelba je součástí maďarské tradice a stává se stále populárnější, také mezi mládeží. “Lukostřelba učí disciplíně. Ale je to také součást našeho návratu do minulosti. Přišli jsme do Karpatské kotliny a usadili se tam, ale naše kořeny jsou někde tady. Blízko Uralu, odkud se všechny turkické národy rozšířily. Maďaři jsou ti, kteří se dostali nejdále na západ,” říká Mihok.</span>\n<span class=\"para\">Starší muž, 68letý Jozsef Szabo, je trenérem lukostřeleckého týmu. Vypadá důstojně se svou bílou bradou. Mihok říká, že byl kdysi špičkovým sportovcem. Oba se cítí dobře v Kazachstánu a ve Střední Asii obecně. “Krev není voda,” říká Szabo, což znamená, že nelze podvádět přírodu. Tělo cítí genetické a duchovní spojení se stepí.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Rekonstrukce identit</strong></span>\n<span class=\"para\">Teorie o hunském-turkickém nebo střední asijském původu Maďarů sahají až do 19. století, kdy byly týmy vyšetřovatelů posílány do Asie, aby našly důkazy o asijském původu národa. I když byly důkazy vzácné, teorie byly potřeba, a proto přežily. Zvláště po Trianonské smlouvě z roku 1920, kterou mnozí Maďaři považují za ponížení a nespravedlnost, snižující velký národ na evropského paria, potřebovali Maďaři myšlenku, která by mohla obnovit jejich důstojnost a národní hrdost. V důsledku smlouvy, podepsané mezi většinou spojenců první světové války a Královstvím Maďarsko, byla poválečná území Maďarska snížena na zlomek toho, čím byla v dobách rakousko-uherské monarchie. Jejich armáda také čelila významnému poklesu.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon byl důkazem, že Maďaři byli opuštěni Západem, a proto začali hledat novou teorii, která by jim mohla poskytnout nový zdroj identity. Tehdy došlo k posunu směrem k turanismu. Spočívá na předpokladu, že dnešní Maďaři pocházejí od nomádských národů, které nyní tvoří Organizaci turkických států,” říká Dominik Héjj, polsko-maďarský politický analytik a autor knihy o Maďarsku.</span>\n<span class=\"para\">Jak Héjj vysvětluje, turanismus získal zvláštní význam po nástupu k moci strany Fidesz premiéra Viktora Orbána. Vláda začala pumpovat obrovské částky peněz do financování skupin a organizací propagujících tuto myšlenku a navazujících kontakty s dalšími turanskými národy, včetně střední asijských států, Turecka a Ázerbájdžánu. Podle Héjje nikdo nepochybuje, že tato pseudovědecká myšlenka slouží politickému účelu a podtrhuje Orbánovo otevření se Východu.</span>\n<span class=\"para\">“Dává to základ pro zahraničněpolitické a ekonomické iniciativy a umisťuje Maďarsko do zvláštní pozice, aby rozumělo a spolupracovalo s východními sousedy Evropy – bratry Maďarska,” říká Héjj. “Existuje teorie, že Attila byl Maďar. I když to může mít málo společného s realitou, cokoliv, co pomáhá Maďarsku znovu získat velikost a vliv, je nadšeně přijímáno, nejen na krajní pravici. Dokud to pomáhá projektovat ekonomickou a politickou moc země a propaguje její strategickou pozici mezi Východem a Západem, bude tato teorie propagována ministrem zahraničních věcí a samotným Orbánem.”</span>\n<span class=\"para\">Velké množství maďarských organizací propagujících turanskou myšlenku se podílelo na různých fázích příprav na Světové nomádské hry. Maďarská asociace Kokpar a tradičních sportů se zabývala atletickým prvkem nové identity a organizovala turnaj “Turan” – kvalifikační soutěž před Hrami. Nadace Magyar-Turan je zodpovědná za každoroční “Velký hun-turkický kurultai”, kmenové shromáždění hunských-turkických národů, jehož cílem je posílit vazby mezi nimi a oslavit starobylé tradice. Mezi tyto národy patří Ázerbájdžánci, Bulhaři, Burjati, Gagauzové, Kazachové, Mongolové, Uzbeci, Tataři, Turci a Ujgurové, mimo jiné.</span>\n<span class=\"para\">Investice do nové identity se vyplatila. Po vyslání 47 sportovců do Astany získalo Maďarsko osm medailí, což jim zajistilo sedmé místo v tabulce. Maďarsko dosáhlo lepšího výkonu než střední asijské státy Turkmenistán, Tádžikistán a Mongolsko, což nezůstalo bez povšimnutí, jak <em>Daily News Hungary</em> hrdě informovalo.</span>\n<span class=\"para\">Není jasné, zda Turci, Kazachové a další nomádské a turkické státy věří v střední asijské původy Maďarů. Ale dokud jejich hunská identita zůstává atraktivní a užitečná pro partnery v regionu, kteří se stejně jako Orbán nebojí autoritářské vlády, zůstanou maďarské nomádské kořeny atraktivním prodejem.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>je polská novinářka a spisovatelka zaměřující se na střední a východní Evropu. Její nejnovější kniha nese název<em> Nowy Uzbekistan </em>(Nový Uzbekistan) a byla vydána v roce 2023.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Mitten in der mächtigen kasachischen Steppe, umgeben vom endlosen Horizont, fand in der Hauptstadt Astana ein beeindruckendes Spektakel statt, dessen subtile Politik nicht unbemerkt bleiben konnte. Anfang September versammelten die World Nomad Games Athleten aus der ganzen Welt zum fünften Mal in einem Jahrzehnt, mit dem Ziel, in Disziplinen zu konkurrieren, die nur wenigen im Westen bekannt sind oder gespielt werden. Die ethnische Sportolympiade sah Spieler im Pferdebogenschießen und Vogeljagd antreten, und Teams von Reitern kämpften um eine Ziegenleiche in einem Spiel namens <em>„kok-boru“</em>. Die Welt des ethnischen Sports überschreitet oft die Grenzen jeder westlichen Definition.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Schaufenster der Kultur</strong></span>\n<span class=\"para\">Während die Spiele in erster Linie eine Feier traditioneller nomadischer Disziplinen mit Wurzeln in den Steppen Zentralasiens sind, waren Amerikaner in Stiefeln und Cowboyhüten ebenso Teil der kulturellen Landschaft der Spiele wie die kirgisischen Nomaden. Wichtig ist, dass die Veranstaltung den konkurrierenden Nationen auch Raum gab, ihre nationalen Kulturen zu präsentieren und in einigen Fällen eine Version nationaler Identität, die diese oder jene Regierung derzeit zu fördern scheint – alles zur Freude der Zuschauer.</span>\n<span class=\"para\">Vor einem Jahrzehnt gelang es dem damaligen kirgisischen Präsidenten Almazbek Atambayev, Athleten aus 20 nomadischen Nationen zum ersten Mal an einem Ort zu versammeln, wo majestätische Berge auf den heiligen Issyk-Kul-See treffen. Zehn Jahre später, im Jahr 2024, beherbergten die Nomad Games 2.500 Teilnehmer aus 89 Ländern, darunter Angola und Simbabwe, Argentinien und Polen sowie die Türkei und Schweden. Die Teilnehmer wurden von 1.600 mehrsprachigen Freiwilligen unterstützt, während über einhundert Fahrzeuge die Zuschauer zu und von dem <em>„Ethno aul“</em> – oder ethnischen Dorf – fuhren, einem Raum, der speziell für diesen Anlass geschaffen wurde, wo die Spiele stattfanden. Es war ein massives logistische Unterfangen seitens Kasachstans, das der Welt zeigte, dass es grandiose Veranstaltungen organisieren und seine Kultur attraktiv verkaufen kann.</span>\n<span class=\"para\">Stände, die um den <em>ethno aul</em> verstreut waren, verkauften Souvenirs und lokale Handwerkskunst, wobei Silber- und Metall-Schmuck als unverzichtbare Accessoires der Nomad Games in den Vordergrund traten. Sie sollen von den alten kasachischen Geschichten über nomadische Prinzessinnen und edle Schönheiten der Steppe inspiriert worden sein, die von Kopf bis Fuß in Silber gehüllt waren. Das beliebteste Stück, das Kopfschmuck, bedeckt die Stirn und Teile der Haare. Ein anderes läuft über die Brust oder den Rücken. Silberne Ohrringe hängen über den Schultern, während große runde Ringe die Finger krönen. Ethnischer Schmuck ist seit einigen Jahren in Mode, aber der Höhepunkt seiner Beliebtheit kam nach der russischen Invasion in der Ukraine.</span>\n<span class=\"para\">„Einige Historiker, die Schmuck in dieser Region studieren, werden Ihnen sagen, dass keiner dieser Schmuck wirklich kasachisch ist. Es ist eine neuinterpretierte Idee von Kasachisch-Sein. Vieler Schmuck sieht eher traditionell turkmenisch aus, besonders der Kopfschmuck, den jeder trägt. Es ist eine Art, die Idee von Kasachisch-Sein zu konstruieren“, sagt Abigail Scripka, Doktorandin am Leibniz-Zentrum für Zeitgeschichte, die sich auf Kasachstan spezialisiert hat.</span>\n<span class=\"para\">„Ich denke, die Invasion der Ukraine hat die zentralasiatischen Staaten gezwungen, ihr Kasachisch-Sein oder Zentralasiatisch-Sein so weit zu pushen, dass es viele ethnische Minderheiten ziemlich unwohl fühlen lässt, denn wenn sie nicht so kasachisch sind, wie sie sein könnten, selbst wenn ein Teil davon nicht unbedingt historisch genau oder wahr ist, dann könnte das Russland einen Vorwand geben, Kasachstan zu überfallen. Denn alles, was Putin jemals über die Ukraine gesagt hat, hat er auch über Kasachstan gesagt. Es gibt diesen zugrunde liegenden Drang, absolut klarzustellen, dass „wir nicht russisch sind, dass wir nichts mit Russland zu tun haben.“</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanismus</strong></span>\n<span class=\"para\">Das könnte der Grund sein, warum Wladimir Putin nicht zur Eröffnung der Spiele erschien und stattdessen einen Vertreter des indigenen Volkes der Sakha schickte. In diesem Jahr konnte die russische Nationalmannschaft auch keine Vertreter verschiedener ethnischer Gruppen, die auf dem Gebiet der Russischen Föderation leben, senden, sei es Tatar oder Burjat. Früher schickte Russland einige indigene Teams, nur in diesem Jahr schickten sie ein Team, das in dreifarbigen Gewändern spielte.</span>\n<span class=\"para\">Scripka merkt an, dass die dekoloniale Ablehnung Russlands, gepaart mit der lang etablierten Angst vor China und seiner wachsenden wirtschaftlichen Bedeutung in der Region, den Weg für andere regionale Akteure geöffnet hat, ihren Einfluss in Kasachstan auszudehnen, insbesondere für die Türkei. Die Ideologie des Turanismus gewinnt langsam an Boden. Die Idee – und die politische Bewegung – beruht auf einer pseudowissenschaftlichen Theorie gemeinsamer zentralasiatischer Ursprünge sowie biologischer und linguistischer Nähe zwischen verschiedenen eurasischen Völkern, einschließlich turkischer, mongolischer, tungusischer und uralischer ethnischer Gruppen. Während sie von der Mainstream-Wissenschaftsgemeinschaft abgelehnt wurde, gibt es immer noch Gruppen, die die Erzählung unterstützen und sie als Tor für größere und ehrgeizigere politische Projekte sehen.</span>\n<span class=\"para\">Wenn man durch den <em>ethno aul</em> geht, hat man das Gefühl, auf einem historischen Filmset verloren zu sein, oder auf vielen verschiedenen Filmsets gleichzeitig, während die ethnischen Gewänder in einer Kakophonie von Formen und Farben verschwimmen. Zwei Männer mit ergrautem Haar in schwer zu identifizierender ethnischer Kleidung gehen vorbei. Sie sehen europäisch aus, aber ihre Gewänder deuten auf einen zentralasiatischen Ursprung hin. Der ältere trägt einen pelzbesetzten Hut mit einer Spitze, seine Brust ist mit einer großen silbernen Halskette geschmückt, die einen Vogel zeigt. „Es ist Turul“, erklärt der Jüngere. Er ist 56 und lebt in Budapest, der Hauptstadt Ungarns, wo er als Busfahrer arbeitet. Er ist seit zehn Jahren im Bogenschießen aktiv. Er kam zu den Nomad Games als einer der Athleten, aber leider gewann er keine Wettbewerbe.</span>\n<span class=\"para\">Laut einer ungarischen Legende ist der Turul ein mythischer Vogel, wahrscheinlich basierend auf einem Falken, ein uraltes Symbol der Ungarn. Er erschien Emese, der Tochter eines der Stammesführer, in einem Traum, als sie das Kind von Almost – einem großen Kommandanten – trug. Jahre später führte der Sohn des Paares, Arpad, die Stämme in ihrer Eroberung des Karpatenbeckens, wo die Ungarn schließlich siedelten und ihre historische Heimat schufen. Die Ungarn bei den Nomad Games sind stolz auf ihr Erbe.</span>\n<span class=\"para\">„Turul zeigte uns den Weg damals“, sagt der Jüngere. Sein Abzeichen zeigt, dass er Istvan Mihok heißt. Er erklärt, dass Bogenschießen Teil der ungarischen Tradition ist und zunehmend populär wird, auch bei der Jugend. „Bogenschießen lehrt Disziplin. Aber es ist auch Teil unserer Rückkehr zur Vergangenheit. Wir kamen ins Karpatenbecken und ließen uns dort nieder, aber unsere Wurzeln sind irgendwo hier. In der Nähe des Ural, von wo aus sich alle turkischen Nationen ausbreiteten. Die Ungarn sind die, die am weitesten nach Westen gingen“, sagt Mihok.</span>\n<span class=\"para\">Der ältere Mann, der 68-jährige Jozsef Szabo, ist der Trainer des Bogenschießteams. Er sieht würdevoll mit seinem weißen Bart aus. Mihok sagt, er sei einst ein erstklassiger Athlet gewesen. Beide fühlen sich wohl in Kasachstan und in Zentralasien im Allgemeinen. „Blut ist kein Wasser“, sagt Szabo, was bedeutet, dass man die Natur nicht betrügen kann. Der Körper fühlt eine genetische und spirituelle Verbindung zur Steppe.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Identitäten rekonstruieren</strong></span>\n<span class=\"para\">Theorien über den hun-türkischen oder zentralasiatischen Ursprung der Ungarn reichen bis ins 19. Jahrhundert zurück, als Teams von Ermittlern nach Asien geschickt wurden, um Beweise für die asiatische Abstammung der Nation zu finden. Während Beweise rar waren, wurden Theorien benötigt, und daher überlebten sie. Besonders nach dem Vertrag von Trianon von 1920, der von vielen Ungarn als demütigend und ungerecht angesehen wird und die große Nation zu einem europäischen Paria reduzierte, benötigten die Ungarn eine Idee, die ihre Würde und ihren nationalen Stolz wiederherstellen konnte. Als Ergebnis des Vertrages, der zwischen den meisten der Alliierten des Ersten Weltkriegs und dem Königreich Ungarn unterzeichnet wurde, wurde das Nachkriegsgebiet Ungarns auf einen Bruchteil dessen reduziert, was es in den Tagen der österreichisch-ungarischen Monarchie war. Auch seine Armee erlebte einen erheblichen Rückgang.</span>\n<span class=\"para\">„Trianon war ein Beweis dafür, dass die Ungarn vom Westen verlassen wurden, und deshalb begannen sie, nach einer neuen Theorie zu suchen, die ihnen eine neue Identitätsquelle bieten könnte. Das war der Zeitpunkt, an dem ein Wandel hin zum Turanismus stattfand. Er beruht auf der Annahme, dass die heutigen Ungarn von den nomadischen Völkern abstammen, die jetzt die Organisation der Turkstaaten bilden“, sagt Dominik Héjj, ein polnisch-ungarischer Politikanalyst und Autor eines Buches über Ungarn.</span>\n<span class=\"para\">Wie Héjj erklärt, gewann der Turanismus besondere Bedeutung nach dem Aufstieg der Fidesz-Partei von Ministerpräsident Viktor Orban. Die Regierung begann, enorme Geldsummen in die Finanzierung von Gruppen und Organisationen zu pumpen, die die Idee fördern und Kontakte zu anderen turanischen Nationen, einschließlich der zentralasiatischen Staaten, der Türkei und Aserbaidschan, herstellen. Laut Héjj hat niemand Zweifel daran, dass diese pseudowissenschaftliche Idee einem politischen Zweck dient und Orbans Öffnung nach Osten unterstreicht.</span>\n<span class=\"para\">„Es bietet Grundlagen für außenpolitische und wirtschaftliche Initiativen und platziert Ungarn in eine besondere Position, um die östlichen Nachbarn Europas – die Brüder Ungarns – zu verstehen und mit ihnen zusammenzuarbeiten“, sagt Héjj. „Es gibt eine Theorie, dass Attila ungarisch war. Auch wenn das wenig mit der Realität zu tun haben mag, wird alles, was Ungarn hilft, Größe und Einfluss zurückzugewinnen, enthusiastisch akzeptiert, nicht nur von der extremen Rechten. Solange es hilft, die wirtschaftliche und politische Macht des Landes zu projizieren und seine strategische Position zwischen Ost und West zu fördern, wird die Theorie vom Außenminister und Orban selbst gefördert.“</span>\n<span class=\"para\">Eine große Anzahl ungarischer Organisationen, die die turanische Idee fördern, war an verschiedenen Phasen der Vorbereitungen für die World Nomad Games beteiligt. Der Ungarische Verband für Kokpar und traditionelle Sportarten kümmerte sich um das sportliche Element der neuen Identität und organisierte das Turnier „Turan“ – einen Qualifikationswettbewerb vor den Spielen. Die Magyar-Turan-Stiftung ist verantwortlich für den jährlichen „Großen Hun-Turkischen Kurultai“, eine Stammesversammlung der hun-türkischen Nationen, die darauf abzielt, die Beziehungen zwischen ihnen zu stärken und alte Traditionen zu feiern. Zu diesen Nationen gehören unter anderem Aserbaidschaner, Bulgaren, Burjaten, Gagauzen, Kasachen, Mongolen, Usbeken, Tataren, Türken und Uiguren.</span>\n<span class=\"para\">Die Investition in die neue Identität hat sich ausgezahlt. Nachdem Ungarn 47 Athleten nach Astana geschickt hatte, gewann es acht Medaillen, was ihnen den siebten Platz in der Tabelle sicherte. Ungarn erzielte eine bessere Leistung als die zentralasiatischen Staaten Turkmenistan, Tadschikistan und Mongolei, was nicht unbemerkt blieb, wie <em>Daily News Hungary</em> stolz berichtete.</span>\n<span class=\"para\">Es ist unklar, ob die Türken, die Kasachen und die anderen nomadischen und turkischen Staaten an die zentralasiatischen Ursprünge der Ungarn glauben. Aber solange ihre Hun-Identität für Partner in der Region, die wie Orban nicht vor autoritärer Herrschaft zurückschrecken, attraktiv und nützlich bleibt, werden Ungarns nomadische Wurzeln ein attraktives Verkaufsargument bleiben.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>ist eine polnische Journalistin und Schriftstellerin, die sich auf Mittel- und Osteuropa konzentriert. Ihr neuestes Buch trägt den Titel <em> Nowy Uzbekistan </em>(Neues Usbekistan) und wurde 2023 veröffentlicht.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Μέσα στη δύναμη της Καζακικής στέπας, περιτριγυρισμένη από τον ατελείωτο ορίζοντα, στην πρωτεύουσα Αστάνα, πραγματοποιήθηκε ένα εντυπωσιακό θέαμα, της οποίας η λεπτή πολιτική δεν μπορούσε να περάσει απαρατήρητη. Στις αρχές Σεπτεμβρίου, οι Παγκόσμιοι Αγώνες Νομάδων συγκέντρωσαν αθλητές από όλο τον κόσμο, για πέμπτη φορά σε μια δεκαετία, με στόχο να διαγωνιστούν σε πειθαρχίες που λίγοι στη Δύση γνωρίζουν ή παίζουν. Η εθνοτική αθλητική Ολυμπιάδα είδε παίκτες να διαγωνίζονται στην τοξοβολία από άλογα και στο κυνήγι πουλιών, και ομάδες αναβατών να μάχονται για ένα κατσίκι σε ένα παιχνίδι που ονομάζεται <em>“kok-boru”</em>. Ο κόσμος του εθνοτικού αθλητισμού συχνά ξεπερνά τα όρια οποιασδήποτε δυτικής ορισμού.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Επίδειξη πολιτισμού</strong></span>\n<span class=\"para\">Ενώ οι αγώνες είναι κυρίως μια γιορτή των παραδοσιακών νομαδικών πειθαρχιών με ρίζες στις στέπες της Κεντρικής Ασίας, οι Αμερικανοί με μπότες και καουμπόικες καπέλες ήταν εξίσου μέρος του πολιτιστικού τοπίου των αγώνων όσο και οι Κιργίζιοι νομάδες. Σημαντικά, η εκδήλωση έδωσε επίσης χώρο στις συμμετέχουσες χώρες να επιδείξουν τους εθνικούς τους πολιτισμούς και σε ορισμένες περιπτώσεις μια εκδοχή της εθνικής ταυτότητας που αυτή ή εκείνη η κυβέρνηση νιώθει ότι πρέπει να προωθήσει – όλα προς χαρά των θεατών.</span>\n<span class=\"para\">Δέκα χρόνια πριν, ο τότε Πρόεδρος του Κιργιστάν Αλμάζμπεκ Αταμπάγιεφ κατάφερε να συγκεντρώσει αθλητές από 20 νομαδικά έθνη για πρώτη φορά σε ένα μέρος όπου οι επιβλητικές βουνά συναντούν τη ιερή λίμνη Ισίκ-Κουλ. Δέκα χρόνια αργότερα, το 2024, οι Αγώνες Νομάδων φιλοξένησαν 2.500 διαγωνιζόμενους από 89 χώρες, συμπεριλαμβανομένων των Αγκόλας και Ζιμπάμπουε, Αργεντινής και Πολωνίας, και Τουρκίας και Σουηδίας. Οι συμμετέχοντες υποστηρίχθηκαν από 1.600 πολύγλωσσους εθελοντές, ενώ πάνω από εκατό οχήματα μετέφεραν τους θεατές προς και από το <em>“Ethno aul”</em> – ή εθνοτικό χωριό – έναν χώρο που δημιουργήθηκε ειδικά για αυτή την περίσταση, όπου διεξήχθησαν οι αγώνες. Ήταν μια τεράστια λογιστική επιχείρηση από την πλευρά του Καζακστάν, που έδειξε στον κόσμο ότι μπορεί να οργανώσει μεγαλειώδεις εκδηλώσεις και να κάνει τον πολιτισμό του ελκυστικό προς πώληση.</span>\n<span class=\"para\">Πάγκοι διάσπαρτοι γύρω από το <em>ethno aul</em> πωλούσαν αναμνηστικά και τοπικά χειροτεχνήματα, με ασημένια και μεταλλικά κοσμήματα να έρχονται στο προσκήνιο ως απαραίτητα αξεσουάρ των Αγώνων Νομάδων. Υποτίθεται ότι εμπνεύστηκαν από τις παλιές καζακικές ιστορίες για νομαδικές πριγκίπισσες και ευγενείς ομορφιές της στέπας καλυμμένες από πάνω μέχρι κάτω με ασήμι. Το πιο δημοφιλές κομμάτι, η κεφαλή, καλύπτει το μέτωπο και μέρη των μαλλιών. Ένα άλλο τρέχει διαγώνια στο στήθος ή στην πλάτη. Ασημένια σκουλαρίκια κρέμονται στους ώμους, ενώ μεγάλοι στρογγυλοί δακτύλιοι κοσμούν τα δάχτυλα. Τα εθνοτικά κοσμήματα είναι στη μόδα εδώ και μερικά χρόνια, αλλά η κορυφή της δημοτικότητάς τους ήρθε μετά την ρωσική εισβολή στην Ουκρανία.</span>\n<span class=\"para\">“Ορισμένοι ιστορικοί που μελετούν τα κοσμήματα σε αυτή την περιοχή θα σας πουν ότι κανένα από αυτά τα κοσμήματα δεν είναι πραγματικά καζακικό. Είναι μια επαναδιατυπωμένη ιδέα της καζακικότητας. Πολλά από τα κοσμήματα μοιάζουν περισσότερο με παραδοσιακά τουρκμενικά, ειδικά η κεφαλή που φοράει ο καθένας. Είναι ένας τρόπος κατασκευής της ιδέας της καζακικότητας,” λέει η Αμπιγκέιλ Σκριπκα, υποψήφια διδάκτωρ στο Κέντρο Λάιμπνιτς για Σύγχρονη Ιστορία που ειδικεύεται στο Καζακστάν.</span>\n<span class=\"para\">“Νομίζω ότι η εισβολή στην Ουκρανία έχει αναγκάσει τις κεντροασιατικές χώρες να προωθήσουν την καζακικότητά τους ή την κεντροασιατικότητα τους σε ένα σημείο που έχει κάνει πολλές εθνοτικές μειονότητες αρκετά άβολα, γιατί αν δεν είναι όσο πιο καζακικοί μπορούν να είναι, ακόμη και αν μερικά από αυτά δεν είναι απαραίτητα ιστορικά ακριβή ή αληθινά, τότε μπορεί να δώσει στη Ρωσία μια δικαιολογία να εισβάλει στο Καζακστάν. Επειδή όλα όσα είπε ποτέ ο Πούτιν για την Ουκρανία, τα είπε επίσης για το Καζακστάν. Υπάρχει αυτή η υποκείμενη επιθυμία να γίνει απολύτως σαφές ότι “δεν είμαστε Ρώσοι, ότι δεν έχουμε καμία σχέση με τη Ρωσία.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Τουρανισμός</strong></span>\n<span class=\"para\">Αυτό μπορεί να είναι ο λόγος που ο Βλαντίμιρ Πούτιν δεν παραβρέθηκε στην έναρξη των αγώνων, και αντ' αυτού έστειλε έναν εκπρόσωπο των Σάχων ιθαγενών. Φέτος, η ρωσική εθνική ομάδα απέτυχε επίσης να στείλει εκπροσωπήσεις διαφόρων εθνοτικών ομάδων που ζουν στην επικράτεια της Ρωσικής Ομοσπονδίας, είτε είναι Τατάροι είτε Μπουριάτοι. Πριν, η Ρωσία συνήθιζε να στέλνει μερικές ιθαγενείς ομάδες, μόνο φέτος έστειλαν μια ομάδα που παίζει σε τριχρωματικά ενδύματα.</span>\n<span class=\"para\">Η Σκριπκα σημειώνει ότι η αποικιακή απόρριψη της Ρωσίας, σε συνδυασμό με τον μακροχρόνιο φόβο της Κίνας και την αυξανόμενη οικονομική της επιρροή στην περιοχή, έχει ανοίξει το δρόμο για άλλους περιφερειακούς παίκτες να επεκτείνουν την επιρροή τους στο Καζακστάν, κυρίως την Τουρκία. Η ιδεολογία του τουρανισμού κερδίζει σιγά-σιγά έδαφος. Η ιδέα – και το πολιτικό κίνημα – βασίζεται σε μια ψευδοεπιστημονική θεωρία κοινών κεντροασιατικών καταγωγών, καθώς και βιολογικής και γλωσσικής εγγύτητας μεταξύ διαφόρων ευρασιατικών λαών, συμπεριλαμβανομένων των Τουρκικών, Μογγολικών, Τουνγκουσικών και Ουραλικών εθνοτικών ομάδων. Ενώ έχει απορριφθεί από την κυρίαρχη επιστημονική κοινότητα, υπάρχουν ακόμα ομάδες που υποστηρίζουν την αφήγηση και τη βλέπουν ως μια πύλη για μεγαλύτερα και πιο φιλόδοξα πολιτικά σχέδια.</span>\n<span class=\"para\">Περνώντας μέσα από το <em>ethno aul</em>, νιώθει κανείς σαν να έχει χαθεί σε ένα ιστορικό σετ ταινίας, ή σε πολλά διαφορετικά σετ ταινίας ταυτόχρονα, καθώς τα εθνοτικά ενδύματα θολώνουν σε μια κακοφωνία σχημάτων και χρωμάτων. Δύο άνδρες με γκρίζα μαλλιά σε δύσκολα αναγνωρίσιμα εθνοτικά ενδύματα περνούν. Φαίνονται Ευρωπαίοι αλλά τα ενδύματά τους υποδηλώνουν κεντροασιακή προέλευση. Ο μεγαλύτερος φοράει ένα γούνινο καπέλο με κώνο, το στήθος του στολισμένο με μια μεγάλη ασημένια αλυσίδα που απεικονίζει ένα πουλί. “Είναι ο Τουρούλ,” εξηγεί ο νεότερος. Είναι 56 ετών και ζει στη Βουδαπέστη, την πρωτεύουσα της Ουγγαρίας, όπου εργάζεται ως οδηγός λεωφορείου. Ασχολείται με την τοξοβολία τα τελευταία δέκα χρόνια. Ήρθε στους Αγώνες Νομάδων ως ένας από τους αθλητές αλλά δυστυχώς, δεν κέρδισε καμία διαγωνιστική.</span>\n<span class=\"para\">Σύμφωνα με έναν Ουγγρικό θρύλο, ο Τουρούλ είναι ένα μυθικό πουλί, πιθανώς βασισμένο σε έναν γερανό, ένα αρχαίο σύμβολο των Ούγγρων. Ήρθε στην Εμέσε, την κόρη ενός από τους φυλετικούς ηγέτες, σε ένα όνειρο όταν ήταν έγκυος με το παιδί του Άλμοστ – ενός μεγάλου διοικητή. Χρόνια αργότερα, ο γιος του ζευγαριού, ο Άρπαδ, ηγήθηκε των φυλών στην κατάκτησή τους της Καρπαθιακής Λεκάνης, όπου οι Ούγγροι τελικά εγκαταστάθηκαν και δημιούργησαν την ιστορική τους πατρίδα. Οι Ούγγροι στους Αγώνες Νομάδων είναι περήφανοι για την κληρονομιά τους.</span>\n<span class=\"para\">“Ο Τουρούλ μας έδειξε τον δρόμο παλιά,” λέει ο νεότερος. Το σήμα του αποκαλύπτει ότι το όνομά του είναι Ιστούαν Μιχόκ. Εξηγεί ότι η τοξοβολία είναι μέρος της Ουγγρικής παράδοσης και γίνεται ολοένα και πιο δημοφιλής, επίσης μεταξύ των νέων. “Η τοξοβολία διδάσκει πειθαρχία. Αλλά είναι επίσης μέρος της επιστροφής μας στο παρελθόν. Ήρθαμε στην Καρπαθιακή Λεκάνη και εγκατασταθήκαμε εκεί, αλλά οι ρίζες μας είναι κάπου εδώ. Κοντά στους Ουραλούς, από όπου επεκτάθηκαν όλα τα Τουρκικά έθνη. Οι Ούγγροι είναι αυτοί που πήγαν πιο μακριά προς τα δυτικά,” λέει ο Μιχόκ.</span>\n<span class=\"para\">Ο μεγαλύτερος άνδρας, ο 68χρονος Γιόζεφ Σάμπο, είναι ο προπονητής της ομάδας τοξοβολίας. Φαίνεται αξιοπρεπής με την άσπρη γενειάδα του. Ο Μιχόκ λέει ότι ήταν κάποτε κορυφαίος αθλητής. Και οι δύο νιώθουν καλά στο Καζακστάν και στην Κεντρική Ασία γενικά. “Το αίμα δεν είναι νερό,” λέει ο Σάμπο, που σημαίνει ότι δεν μπορείς να κοροϊδέψεις τη φύση. Το σώμα νιώθει μια γενετική και πνευματική σύνδεση με τη στέπα.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Ανασυγκρότηση ταυτοτήτων</strong></span>\n<span class=\"para\">Θεωρίες σχετικά με την Ουγγρική καταγωγή από τους Χουν-Τουρκικούς ή Κεντροασιατικούς προγόνους χρονολογούνται από τον 19ο αιώνα, όταν ομάδες ερευνητών στάλθηκαν στην Ασία για να βρουν αποδείξεις της ασιατικής καταγωγής του έθνους. Ενώ οι αποδείξεις ήταν σπάνιες, οι θεωρίες ήταν απαραίτητες, και έτσι επιβίωσαν. Ιδιαίτερα μετά τη Συνθήκη του Τριανόν το 1920, που θεωρείται από πολλούς Ούγγρους ταπεινωτική και άδικη, μειώνοντας το μεγάλο έθνος σε έναν Ευρωπαϊκό παρία, οι Ούγγροι χρειάζονταν μια ιδέα που θα μπορούσε να αποκαταστήσει την αξιοπρέπειά τους και την εθνική τους υπερηφάνεια. Ως αποτέλεσμα της συνθήκης, που υπογράφηκε μεταξύ των περισσότερων Συμμάχων του Α' Παγκοσμίου Πολέμου και του Βασιλείου της Ουγγαρίας, η μεταπολεμική επικράτεια της Ουγγαρίας μειώθηκε σε ένα κλάσμα αυτού που ήταν στις ημέρες της Αυστρο-Ουγγρικής μοναρχίας. Και ο στρατός της υπήρξε σημαντική μείωση.</span>\n<span class=\"para\">“Το Τριανόν ήταν απόδειξη ότι οι Ούγγροι εγκαταλείφθηκαν από τη Δύση και γι' αυτό άρχισαν να αναζητούν μια νέα θεωρία που θα μπορούσε να τους παρέχει μια νέα πηγή ταυτότητας. Τότε ήρθε μια στροφή προς τον τουρανισμό. Βασίζεται στην υπόθεση ότι οι σημερινοί Ούγγροι κατάγονται από τους νομαδικούς λαούς που τώρα αποτελούν την Οργάνωση Τουρκικών Κρατών,” λέει ο Ντομίνικ Χέι, Πολωνός-Ούγγρος αναλυτής πολιτικής και συγγραφέας ενός βιβλίου για την Ουγγαρία.</span>\n<span class=\"para\">Όπως εξηγεί ο Χέι, ο τουρανισμός κέρδισε ιδιαίτερη προσοχή μετά την άνοδο στην εξουσία του κόμματος Φιντές του Πρωθυπουργού Βίκτορ Όρμπαν. Η κυβέρνηση άρχισε να επενδύει τεράστια ποσά χρημάτων στη χρηματοδότηση ομάδων και οργανώσεων που προωθούν την ιδέα και να καθιερώσουν επαφές με άλλες τουρανικές χώρες, συμπεριλαμβανομένων των κεντροασιατικών κρατών, της Τουρκίας και του Αζερμπαϊτζάν. Σύμφωνα με τον Χέι, κανείς δεν έχει αμφιβολίες ότι αυτή η ψευδοεπιστημονική ιδέα εξυπηρετεί πολιτικό σκοπό και έχει υπογραμμίσει την ανοικτότητα του Όρμπαν προς την Ανατολή.</span>\n<span class=\"para\">“Δίνει έδαφος για εξωτερική πολιτική και οικονομικές πρωτοβουλίες, και τοποθετεί την Ουγγαρία σε μια ειδική θέση για να κατανοήσει και να συνεργαστεί με τους ανατολικούς γείτονες της Ευρώπης – τους αδελφούς της Ουγγαρίας,” λέει ο Χέι. “Υπάρχει μια θεωρία ότι ο Αττίλας ήταν Ούγγρος. Ενώ μπορεί να έχει λίγη σχέση με την πραγματικότητα, οτιδήποτε βοηθά την Ουγγαρία να ανακτήσει τη μεγαλοσύνη και την επιρροή της γίνεται ενθουσιωδώς αποδεκτό, όχι μόνο από την άκρα δεξιά. Όσο βοηθά στην προβολή της οικονομικής και πολιτικής δύναμης της χώρας, και προάγει τη στρατηγική της θέση μεταξύ Ανατολής και Δύσης, η θεωρία θα προωθείται από τον υπουργό εξωτερικών και τον Όρμπαν τον ίδιο.”</span>\n<span class=\"para\">Ένας μεγάλος αριθμός Ουγγρικών οργανώσεων που προωθούν την τουρανική ιδέα συμμετείχαν σε διάφορα στάδια προετοιμασίας για τους Παγκόσμιους Αγώνες Νομάδων. Η Ουγγρική Ένωση Κοκπά και Παραδοσιακών Αθλημάτων ασχολήθηκε με το αθλητικό στοιχείο της νέας ταυτότητας και οργάνωσε το τουρνουά “Τουράν” – μια προκριματική διαγωνιστική πριν από τους Αγώνες. Το Ίδρυμα Μαγιάρ-Τουράν είναι υπεύθυνο για το ετήσιο “Μεγάλο Χουν-Τουρκικό Κουρλτάι”, μια φυλετική συνέλευση των Χουν-Τουρκικών εθνών, που στοχεύει στην ενίσχυση των δεσμών μεταξύ τους και στην γιορτή των αρχαίων παραδόσεων. Αυτά τα έθνη περιλαμβάνουν Αζέρους, Βούλγαρους, Μπουριάτους, Γκαγκαούζ, Καζάκους, Μογγόλους, Ουζμπέκους, Τατάρους, Τούρκους και Ουιγούρους μεταξύ άλλων.</span>\n<span class=\"para\">Η επένδυση στη νέα ταυτότητα απέδωσε. Αφού έστειλαν 47 αθλητές στην Αστάνα, η Ουγγαρία κέρδισε οκτώ μετάλλια, εξασφαλίζοντας την έβδομη θέση στον πίνακα. Η Ουγγαρία εξασφάλισε καλύτερη απόδοση από τα κεντροασιατικά κράτη του Τουρκμενιστάν, του Τατζικιστάν και της Μογγολίας, κάτι που δεν πέρασε απαρατήρητο καθώς η <em>Daily News Hungary</em> το ανέφερε περήφανα.</span>\n<span class=\"para\">Δεν είναι σαφές αν οι Τούρκοι, οι Καζάκοι και οι άλλες νομαδικές και τουρκικές χώρες πιστεύουν στις κεντροασιατικές καταγωγές των Ούγγρων. Αλλά όσο η ταυτότητα Χουν τους παραμένει ελκυστική και χρήσιμη για τους εταίρους στην περιοχή, οι οποίοι όπως και ο Όρμπαν δεν διστάζουν να καταφύγουν σε αυταρχική διακυβέρνηση, οι νομαδικές ρίζες της Ουγγαρίας θα παραμείνουν μια ελκυστική πώληση.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Αγκνιέσκα Πικουλίτσκα-Βιλτσεβσκα </strong>είναι Πολωνή δημοσιογράφος και συγγραφέας που εστιάζει στην Κεντρική και Ανατολική Ευρώπη. Το πιο πρόσφατο βιβλίο της έχει τίτλο <em> Nowy Uzbekistan </em>(Νέο Ουζμπεκιστάν) και δημοσιεύθηκε το 2023.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Amid the mighty Kazakh steppe, surrounded by the endless horizon, in the capital Astana, a formidable spectacle took place, whose subtle politics could not go unnoticed. In early September, the World Nomad Games brought together athletes from all over the world, for the fifth time in a decade, with the aim to compete in disciplines that few in the West know or play. The ethnic sports Olympiad saw players compete in horseback archery and bird hunting, and teams of riders fight for a goat carcass in a game called <em>“kok-boru”</em>. The world of ethnic sport often surpasses the limits of any western definition.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Showcase of culture</strong></span>\n<span class=\"para\">While the games are primarily a celebration of traditional nomadic disciplines with  roots in the steppes of Central Asia, Americans in boots and cowboy hats were as much a part of the games’ cultural landscape as the Kyrgyz nomads. Importantly, the event also gave space to the competing nations to showcase their national cultures and in some cases a version of national identity that this or that government currently feels like promoting – all to the joy of the onlookers.</span>\n<span class=\"para\">A decade ago, the then Kyrgyz President Almazbek Atambayev managed to gather athletes from 20 nomadic nations for the first time in a place where majestic mountains meet the sacred Issyk-Kul lake. Ten years later, in 2024, the Nomad Games hosted 2,500 competitors from 89 countries including Angola and Zimbabwe, Argentina and Poland, and Turkey and Sweden. Participants were assisted by 1,600 multilingual volunteers, while over one hundred vehicles drove the spectators to and from the <em>“Ethno aul”</em> – or ethnic village – a space created especially for this occasion, where the games took place. It was a massive logistical undertaking on Kazakhstan’s part, which showed to the world that it can organize grandiose events and make its culture an appealing sell.</span>\n<span class=\"para\">Stalls sprinkled around the <em>ethno aul</em> sold souvenirs and local handicraft, with silver and metal jewellery coming to the fore as must-have Nomad Games accessories. They were supposedly inspired by the old Kazakh tales of nomad princesses, and noble beauties of the steppe covered head to toe in silver. The most popular piece, the headdress, covers the forehead and parts of the hair. Another one runs across the chest or back. Silver earrings hang over the shoulders, while large round rings crown the fingers. Ethnic jewellery has been in fashion for a few years now, but the peak of its popularity came after the Russian invasion of Ukraine.</span>\n<span class=\"para\">“Some historians who study jewellery in this region will tell you that none of this jewellery is really Kazakh. It is a reinterpreted idea of Kazakhness. A lot of the jewellery looks more like traditional Turkmen, especially the headdress that everybody is wearing. It is a way of manufacturing the idea of Kazakhness,” says Abigail Scripka, a PhD candidate at the Leibniz Center for Contemporary History who specializes in Kazakhstan.</span>\n<span class=\"para\">“I think the invasion of Ukraine has forced the Central Asian states to push their Kazakhness or Central Asianness to a point that it's made a lot of ethnic minorities quite uncomfortable because if they are not as Kazakh as they can be, even if some of that is not necessarily historically accurate or true, then it may give Russia an excuse to invade Kazakhstan. Because everything Putin ever said about Ukraine, he also said about Kazakhstan. There's this underlying urge to make absolutely clear that “we are not Russian, that we have nothing to do with Russia.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanism</strong></span>\n<span class=\"para\">This might be why Vladimir Putin did not make it to the games’ opening, and instead sent a representative of the Sakha indigenous people. This year, the Russian national team also failed to send representations of different ethnic groups living on the territory of the Russian Federation, be it Tatar or Buryat. Before, Russia used to send a few indigenous teams, only this year they sent one team playing in tricolour garments.</span>\n<span class=\"para\">Scripka notes that the decolonial rejection of Russia, coupled with the long-established fear of China and its growing economic prominence in the region, has opened the way for other regional players to extend their influence in Kazakhstan, most notably Turkey. The ideology of Turanism is slowly gaining ground. The idea – and the political movement – rests on a pseudoscientific theory of common Central Asian origins, as well as biological and linguistic proximity between various Eurasian peoples including Turkic, Mongolic, Tungusic and Uralic ethnic groups. While it has been rejected by the mainstream scientific community, there are still groups who support the narrative and see it as a gateway for larger and more ambitious political projects.</span>\n<span class=\"para\">Passing through the <em>ethno aul</em>, one feels as if lost on a historical movie set, or many different movie sets at once, as the ethnic garments blur in a cacophony of shapes and colours. Two men with greying hair in hard to identify ethnic attire pass by. They look European but their garments suggest a Central Asian origin. The older one is wearing a fur hat with a cone, his chest adorned with a large silver necklace featuring a bird. “It is Turul,” explains the younger one. He is 56 and lives in Budapest, Hungary’s capital, where he works as a bus driver. He has been into archery for the past ten years. He came to the Nomad Games as one of the athletes but sadly, he did not win any competitions.</span>\n<span class=\"para\">According to a Hungarian legend, the Turul is a mythical bird, likely based on a falcon, an ancient symbol of the Hungarians. It came to Emese, the daughter of one of the tribal leaders, in a dream when she was carrying the child of Almost – a great commander. Years later, the couple’s son Arpad led the tribes in their conquest of the Carpathian Basin, where the Hungarians eventually settled and created their historical homeland. The Hungarians at the Nomad Games are proud of their heritage.</span>\n<span class=\"para\">“Turul showed us the way back in the day,” says the younger one. His badge reveals that his name is Istvan Mihok. He explains that archery is part of Hungarian tradition and is becoming increasingly popular, also among the youth. “Archery teaches discipline. But it is also part of our return to the past. We came to the Carpathian Basin and settled there, but our roots are somewhere here. Near the Urals, from where all the Turkic nations expanded. Hungarians are the ones who went the furthest to the west,” says Mihok.</span>\n<span class=\"para\">The older man, the 68-year-old Jozsef Szabo, is the archery team’s coach. He looks dignified with his white beard. Mihok says he was once a top-notch athlete. They both feel well in Kazakhstan and in Central Asia in general. “Blood is not water,” says Szabo, which means that one cannot cheat nature. The body feels a genetic and spiritual connection with the steppe.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Reconstructing identities</strong></span>\n<span class=\"para\">Theories about the Hun-Turkic or Central Asian origin of the Hungarians date back to the 19th century, when teams of investigators were sent to Asia to find proof of the nation’s Asian descent. While evidence was scarce, theories were needed, and therefore they survived. Especially following the 1920 Treaty of Trianon, seen by many Hungarians as humiliating and unjust, reducing the great nation to a European pariah, Hungarians needed an idea that could restore their dignity and national pride. As a result of the treaty, signed between most of the First World War Allies and the Kingdom of Hungary, the post-war territory of Hungary was reduced to a fraction of what it was in the days of the Austro-Hungarian monarchy. Its army, too, faced a significant decrease.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon was a proof that the Hungarians were abandoned by the West and therefore they started searching for a new theory that could provide them with a new source of identity. That was when a shift toward Turanism came in. It rests on the assumption that today’s Hungarians descend from the nomadic peoples who now make up the Organization of Turkic States,” says Dominik Héjj, a Polish-Hungarian policy analyst and author of a book about Hungary.</span>\n<span class=\"para\">As Héjj explains, Turanism gained particular prominence after the coming to power of Prime Minister Viktor Orban’s Fidesz party. The government began to pump vast sums of money into funding groups and organizations promoting the idea and establishing contacts with other Turanian nations, including the Central Asian states, Turkey and Azerbaijan. According to Héjj, no one has any doubts that this pseudoscientific idea serves a political purpose and has underlined Orban’s opening to the East.</span>\n<span class=\"para\">“It gives ground for foreign policy and economic initiatives, and places Hungary in a special position to understand and cooperate with Europe’s eastern neighbours – Hungary’s brothers,” says Héjj. “There is a theory that Attila was Hungarian. While it may have little to do with reality, anything that helps Hungary regain greatness and influence is enthusiastically accepted, not only on the far right. As long as it helps project the country’s economic and political power, and promotes its strategic position between East and West, the theory will be promoted by the minister of foreign affairs and Orban himself.”</span>\n<span class=\"para\">A large number of Hungarian organizations promoting the Turanian idea were involved in different stages of preparations for the World Nomad Games. The Hungarian Association of Kokpar and Traditional Sports dealt with the athletic element of the new identity and organized the “Turan” tournament – a qualifying competition before the Games. The Magyar-Turan Foundation is responsible for the annual “Great Hun-Turkic Kurultai”, a tribal assembly of the Hun-Turkic nations, aimed at strengthening ties between them and celebrating ancient traditions. These nations include Azerbaijanis, Bulgarians, Buryats, Gagauz, Kazakhs, Mongolians, Uzbeks, Tatars, Turks, and Uyghurs among others.</span>\n<span class=\"para\">The investment in the new identity has paid off. Having sent 47 athletes to Astana, Hungary won eight medals, which secured them seventh place in the table. Hungary secured a better performance than the Central Asian states of Turkmenistan, Tajikistan and Mongolia, which did not go unnoticed as <em>Daily News Hungary</em> proudly reported.</span>\n<span class=\"para\">It is unclear whether the Turks, the Kazakhs and the other nomad and Turkic states believe in the Central Asian origins of the Hungarians. But as long as their Hun identity remains attractive and useful for partners in the region, who just like Orban do not shy away from authoritarian rule, Hungary’s nomadic roots will remain an attractive sell.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>is a Polish journalist and writer focusing on Central and Eastern Europe. Her most recent book is titled<em> Nowy Uzbekistan </em>(New Uzbekistan) and was published in 2023.</span>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">En medio de la poderosa estepa kazaja, rodeada por el horizonte interminable, en la capital Astana, tuvo lugar un formidable espectáculo, cuya sutil política no pasó desapercibida. A principios de septiembre, los Juegos Mundiales de los Nómadas reunieron a atletas de todo el mundo, por quinta vez en una década, con el objetivo de competir en disciplinas que pocos en Occidente conocen o practican. La olimpiada de deportes étnicos vio a jugadores competir en tiro con arco a caballo y caza de aves, y equipos de jinetes pelear por un cadáver de cabra en un juego llamado <em>“kok-boru”</em>. El mundo del deporte étnico a menudo supera los límites de cualquier definición occidental.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Vitrina de cultura</strong></span>\n<span class=\"para\">Si bien los juegos son principalmente una celebración de disciplinas nómadas tradicionales con raíces en las estepas de Asia Central, los estadounidenses con botas y sombreros de vaquero eran tan parte del paisaje cultural de los juegos como los nómadas kirguises. Es importante destacar que el evento también dio espacio a las naciones competidoras para mostrar sus culturas nacionales y, en algunos casos, una versión de la identidad nacional que este o aquel gobierno siente que debe promover actualmente, todo para la alegría de los espectadores.</span>\n<span class=\"para\">Hace una década, el entonces presidente kirguís Almazbek Atambayev logró reunir a atletas de 20 naciones nómadas por primera vez en un lugar donde las majestuosas montañas se encuentran con el sagrado lago Issyk-Kul. Diez años después, en 2024, los Juegos de los Nómadas acogieron a 2,500 competidores de 89 países, incluidos Angola y Zimbabue, Argentina y Polonia, y Turquía y Suecia. Los participantes fueron asistidos por 1,600 voluntarios multilingües, mientras que más de cien vehículos transportaron a los espectadores hacia y desde el <em>“Ethno aul”</em> – o aldea étnica – un espacio creado especialmente para esta ocasión, donde se llevaron a cabo los juegos. Fue una enorme empresa logística por parte de Kazajistán, que mostró al mundo que puede organizar eventos grandiosos y hacer que su cultura sea una venta atractiva.</span>\n<span class=\"para\">Los puestos esparcidos por el <em>ethno aul</em> vendían souvenirs y artesanías locales, con joyería de plata y metal destacándose como accesorios imprescindibles de los Juegos de los Nómadas. Se dice que estaban inspirados en las antiguas historias kazajas de princesas nómadas y bellas nobles de la estepa cubiertas de pies a cabeza en plata. La pieza más popular, el tocado, cubre la frente y partes del cabello. Otro se extiende por el pecho o la espalda. Pendientes de plata cuelgan sobre los hombros, mientras que grandes anillos redondos coronan los dedos. La joyería étnica ha estado de moda durante algunos años, pero su pico de popularidad llegó tras la invasión rusa de Ucrania.</span>\n<span class=\"para\">“Algunos historiadores que estudian la joyería en esta región te dirán que ninguna de estas joyas es realmente kazaja. Es una idea reinterpretada de kazajidad. Mucha de la joyería se parece más a la tradicional turcomana, especialmente el tocado que todos están usando. Es una forma de fabricar la idea de kazajidad,” dice Abigail Scripka, candidata a doctorado en el Centro Leibniz de Historia Contemporánea que se especializa en Kazajistán.</span>\n<span class=\"para\">“Creo que la invasión de Ucrania ha obligado a los estados de Asia Central a impulsar su kazajidad o centralasiaticidad hasta un punto que ha hecho que muchas minorías étnicas se sientan bastante incómodas porque si no son tan kazajas como pueden ser, incluso si parte de eso no es necesariamente históricamente preciso o verdadero, entonces puede darle a Rusia una excusa para invadir Kazajistán. Porque todo lo que Putin ha dicho sobre Ucrania, también lo ha dicho sobre Kazajistán. Hay un impulso subyacente para dejar absolutamente claro que 'no somos rusos, que no tenemos nada que ver con Rusia.'”</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanismo</strong></span>\n<span class=\"para\">Esto podría ser la razón por la que Vladimir Putin no asistió a la inauguración de los juegos, y en su lugar envió a un representante del pueblo indígena Sakha. Este año, el equipo nacional ruso también no logró enviar representaciones de diferentes grupos étnicos que viven en el territorio de la Federación Rusa, ya sea tártaro o buriato. Antes, Rusia solía enviar algunos equipos indígenas, solo que este año enviaron un equipo que jugaba con vestimentas tricolores.</span>\n<span class=\"para\">Scripka señala que el rechazo decolonial a Rusia, junto con el miedo de larga data a China y su creciente prominencia económica en la región, ha abierto el camino para que otros actores regionales extiendan su influencia en Kazajistán, siendo Turquía el más notable. La ideología del turanismo está ganando terreno lentamente. La idea – y el movimiento político – se basa en una teoría pseudocientífica de orígenes comunes de Asia Central, así como en la proximidad biológica y lingüística entre varios pueblos euroasiáticos, incluidos grupos étnicos túrquicos, mongólicos, tungús y urálicos. Aunque ha sido rechazada por la comunidad científica convencional, todavía hay grupos que apoyan la narrativa y la ven como una puerta de entrada para proyectos políticos más grandes y ambiciosos.</span>\n<span class=\"para\">Al pasar por el <em>ethno aul</em>, uno se siente como si estuviera perdido en un set de película histórica, o en muchos sets de película diferentes a la vez, mientras las vestimentas étnicas se difuminan en una cacofonía de formas y colores. Dos hombres con cabello canoso en vestimenta étnica difícil de identificar pasan. Se ven europeos, pero sus vestimentas sugieren un origen centroasiático. El mayor lleva un sombrero de piel con un cono, su pecho adornado con un gran collar de plata con forma de ave. “Es Turul,” explica el más joven. Tiene 56 años y vive en Budapest, la capital de Hungría, donde trabaja como conductor de autobús. Ha estado practicando tiro con arco durante los últimos diez años. Vino a los Juegos de los Nómadas como uno de los atletas, pero lamentablemente, no ganó ninguna competencia.</span>\n<span class=\"para\">Según una leyenda húngara, el Turul es un ave mítica, probablemente basada en un halcón, un antiguo símbolo de los húngaros. Se le apareció a Emese, la hija de uno de los líderes tribales, en un sueño cuando estaba esperando al hijo de Almost – un gran comandante. Años después, el hijo de la pareja, Arpad, lideró las tribus en su conquista de la Cuenca de los Cárpatos, donde los húngaros finalmente se asentaron y crearon su patria histórica. Los húngaros en los Juegos de los Nómadas están orgullosos de su herencia.</span>\n<span class=\"para\">“Turul nos mostró el camino en su momento,” dice el más joven. Su insignia revela que se llama Istvan Mihok. Explica que el tiro con arco es parte de la tradición húngara y se está volviendo cada vez más popular, también entre los jóvenes. “El tiro con arco enseña disciplina. Pero también es parte de nuestro regreso al pasado. Vinimos a la Cuenca de los Cárpatos y nos asentamos allí, pero nuestras raíces están en algún lugar aquí. Cerca de los Urales, de donde se expandieron todas las naciones túrquicas. Los húngaros son los que llegaron más lejos hacia el oeste,” dice Mihok.</span>\n<span class=\"para\">El hombre mayor, Jozsef Szabo, de 68 años, es el entrenador del equipo de tiro con arco. Se ve digno con su barba blanca. Mihok dice que alguna vez fue un atleta de primer nivel. Ambos se sienten bien en Kazajistán y en Asia Central en general. “La sangre no es agua,” dice Szabo, lo que significa que uno no puede engañar a la naturaleza. El cuerpo siente una conexión genética y espiritual con la estepa.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Reconstruyendo identidades</strong></span>\n<span class=\"para\">Las teorías sobre el origen huno-túrquico o centroasiático de los húngaros se remontan al siglo XIX, cuando se enviaron equipos de investigadores a Asia para encontrar pruebas de la ascendencia asiática de la nación. Si bien la evidencia era escasa, se necesitaban teorías, y por lo tanto sobrevivieron. Especialmente tras el Tratado de Trianon de 1920, visto por muchos húngaros como humillante e injusto, reduciendo a la gran nación a un paria europeo, los húngaros necesitaban una idea que pudiera restaurar su dignidad y orgullo nacional. Como resultado del tratado, firmado entre la mayoría de los aliados de la Primera Guerra Mundial y el Reino de Hungría, el territorio de Hungría tras la guerra se redujo a una fracción de lo que era en los días de la monarquía austrohúngara. Su ejército también enfrentó una disminución significativa.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon fue una prueba de que los húngaros fueron abandonados por Occidente y, por lo tanto, comenzaron a buscar una nueva teoría que pudiera proporcionarles una nueva fuente de identidad. Fue entonces cuando se produjo un cambio hacia el turanismo. Se basa en la suposición de que los húngaros de hoy descienden de los pueblos nómadas que ahora conforman la Organización de Estados Túrquicos,” dice Dominik Héjj, analista político polaco-húngaro y autor de un libro sobre Hungría.</span>\n<span class=\"para\">Como explica Héjj, el turanismo ganó particular prominencia tras la llegada al poder del partido Fidesz del primer ministro Viktor Orban. El gobierno comenzó a invertir grandes sumas de dinero en financiar grupos y organizaciones que promovieran la idea y establecieran contactos con otras naciones turánicas, incluidos los estados de Asia Central, Turquía y Azerbaiyán. Según Héjj, nadie tiene dudas de que esta idea pseudocientífica sirve a un propósito político y ha subrayado la apertura de Orban hacia el Este.</span>\n<span class=\"para\">“Proporciona base para iniciativas de política exterior y económica, y coloca a Hungría en una posición especial para entender y cooperar con los vecinos orientales de Europa – los hermanos de Hungría,” dice Héjj. “Hay una teoría de que Atila era húngaro. Si bien puede tener poco que ver con la realidad, cualquier cosa que ayude a Hungría a recuperar grandeza e influencia es aceptada con entusiasmo, no solo en la extrema derecha. Mientras ayude a proyectar el poder económico y político del país, y promueva su posición estratégica entre Oriente y Occidente, la teoría será promovida por el ministro de asuntos exteriores y el propio Orban.”</span>\n<span class=\"para\">Un gran número de organizaciones húngaras que promueven la idea turánica estuvieron involucradas en diferentes etapas de los preparativos para los Juegos Mundiales de los Nómadas. La Asociación Húngara de Kokpar y Deportes Tradicionales se ocupó del elemento atlético de la nueva identidad y organizó el torneo “Turan” – una competencia clasificatoria antes de los Juegos. La Fundación Magyar-Turan es responsable del “Gran Kurultai Huno-Túrquico” anual, una asamblea tribal de las naciones huno-túrquicas, destinada a fortalecer los lazos entre ellas y celebrar tradiciones antiguas. Estas naciones incluyen a azerbaiyanos, búlgaros, buriatos, gagauz, kazajos, mongoles, uzbekos, tártaros, turcos y uigures, entre otros.</span>\n<span class=\"para\">La inversión en la nueva identidad ha dado sus frutos. Tras enviar 47 atletas a Astana, Hungría ganó ocho medallas, lo que les aseguró el séptimo lugar en la tabla. Hungría logró un mejor desempeño que los estados centroasiáticos de Turkmenistán, Tayikistán y Mongolia, lo que no pasó desapercibido, ya que <em>Daily News Hungary</em> lo informó con orgullo.</span>\n<span class=\"para\">No está claro si los turcos, los kazajos y los otros estados nómadas y túrquicos creen en los orígenes centroasiáticos de los húngaros. Pero mientras su identidad huno siga siendo atractiva y útil para los socios en la región, que al igual que Orban no rehúyen del gobierno autoritario, las raíces nómadas de Hungría seguirán siendo una venta atractiva.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>es una periodista y escritora polaca que se centra en Europa Central y del Este. Su libro más reciente se titula <em> Nowy Uzbekistan </em>(Nuevo Uzbekistán) y fue publicado en 2023.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Voimakkaan kazakstepin keskellä, loputtoman horisontin ympäröimänä, pääkaupungissa Astanassa, tapahtui vaikuttava spektaakkeli, jonka hienovaraiset poliittiset vivahteet eivät voineet jäädä huomaamatta. Syyskuun alussa Maailman Nomadipelit toivat yhteen urheilijoita ympäri maailmaa, viidettä kertaa kymmenessä vuodessa, tavoitteena kilpailla lajeissa, joita harvat lännessä tuntevat tai pelaavat. Etnisten urheilulajien olympialaisissa pelaajat kilpailivat hevosen selästä ampumisessa ja lintujen metsästyksessä, ja ratsastajista koostuvat joukkueet taistelivat vuohen ruumiista pelissä, jota kutsutaan <em>“kok-boru”</em>. Etnisen urheilun maailma ylittää usein minkä tahansa länsimaisen määritelmän rajat.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Kulttuurin esittely</strong></span>\n<span class=\"para\">Vaikka pelit ovat ensisijaisesti juhla perinteisille nomadilaeille, joilla on juuret Keski-Aasian steppeillä, amerikkalaiset saappaissa ja cowboy-hatuissa olivat yhtä lailla osa pelien kulttuurista maisemaa kuin kyrgyzin nomadit. Tärkeää on, että tapahtuma antoi myös kilpaileville kansakunnille tilaa esitellä kansallisia kulttuureitaan ja joissakin tapauksissa version kansallisesta identiteetistä, jota tämä tai tuo hallitus tällä hetkellä haluaa edistää – kaikki katsojien iloksi.</span>\n<span class=\"para\">Kymmenen vuotta sitten Kyrgyzstanin presidentti Almazbek Atambayev onnistui kokoamaan urheilijoita 20 nomadikansasta ensimmäistä kertaa paikkaan, jossa majesteettiset vuoret kohtaavat pyhän Issyk-Kul-järven. Kymmenen vuotta myöhemmin, vuonna 2024, Nomadipelit isännöivät 2 500 kilpailijaa 89 maasta, mukaan lukien Angola ja Zimbabwe, Argentiina ja Puola, sekä Turkki ja Ruotsi. Osallistujia auttoi 1 600 monikielistä vapaaehtoista, kun taas yli sata ajoneuvoa kuljetti katsojia <em>“Ethno aul”</em> – tai etniseen kylään – tilaan, joka oli luotu erityisesti tätä tilaisuutta varten, jossa pelit pidettiin. Se oli valtava logistinen yritys Kazakstanilta, joka näytti maailmalle, että se voi järjestää suuria tapahtumia ja tehdä kulttuuristaan houkuttelevan myytävän.</span>\n<span class=\"para\">Ständit, jotka oli ripoteltu ympäri <em>ethno aul</em>, myivät matkamuistoja ja paikallisia käsitöitä, joissa hopea- ja metallikorut nousivat esiin pakollisina Nomadipelien asusteina. Niiden sanottiin olevan inspiroituneita vanhoista kazakhalaisista tarinoista nomadiprinsessoista ja aatelisista kaunottarista, jotka olivat peitetty päästä varpaisiin hopealla. Suosituin kappale, päähine, peittää otsan ja osan hiuksista. Toinen kulkee rinnan tai selän yli. Hopeakorvakorut roikkuvat hartioilla, kun taas suuret pyöreät sormukset kruunaavat sormet. Etniset korut ovat olleet muotia muutaman vuoden ajan, mutta niiden suosion huippu tuli Venäjän hyökkäyksen jälkeen Ukrainaan.</span>\n<span class=\"para\">“Jotkut historioitsijat, jotka tutkivat koruja tässä alueessa, kertovat sinulle, että mikään näistä koruista ei ole oikeasti kazakhalainen. Se on uudelleentulkittu idea kazakhalaisuudesta. Monet korut näyttävät enemmän perinteisiltä turkmenilaisilta, erityisesti päähine, jota kaikki käyttävät. Se on tapa valmistaa idea kazakhalaisuudesta,” sanoo Abigail Scripka, Leibniz-keskuksen nykyhistorian tohtoriopiskelija, joka erikoistuu Kazakstaniin.</span>\n<span class=\"para\">“Luulen, että Ukrainan hyökkäys on pakottanut Keski-Aasian valtioita painottamaan kazakhalaisuuttaan tai keski-aasialaisuuttaan niin pitkälle, että se on tehnyt monista etnisistä vähemmistöistä melko epämukavia, koska jos he eivät ole niin kazakhalaisia kuin voisivat olla, vaikka osa siitä ei välttämättä ole historiallisesti tarkkaa tai totta, niin se voi antaa Venäjälle tekosyyn hyökätä Kazakstaniin. Koska kaikki, mitä Putin on koskaan sanonut Ukrainasta, hän on myös sanonut Kazakstanista. On tämä perimmäinen halu tehdä täysin selväksi, että “me emme ole venäläisiä, että meillä ei ole mitään tekemistä Venäjän kanssa.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanismi</strong></span>\n<span class=\"para\">Ehkä tämä on syy siihen, miksi Vladimir Putin ei saapunut pelien avajaisiin, vaan lähetti sijaisen Sakha-alkuperäiskansasta. Tänä vuonna Venäjän maajoukkue ei myöskään onnistunut lähettämään edustajia eri etnisistä ryhmistä, jotka asuvat Venäjän federaation alueella, olipa kyseessä tataarit tai buryatit. Aiemmin Venäjä lähetti muutaman alkuperäiskansan joukkueen, mutta vain tänä vuonna he lähettivät yhden joukkueen, joka pelasi kolmivärisissä vaatteissa.</span>\n<span class=\"para\">Scripka huomauttaa, että Venäjän dekolonialistinen hylkääminen, yhdessä pitkään vakiintuneen pelon Kiinasta ja sen kasvavasta taloudellisesta vaikutusvallasta alueella, on avannut tien muille alueen toimijoille laajentaa vaikutusvaltaansa Kazakstanissa, erityisesti Turkille. Turanismi-ideologia saa hitaasti jalansijaa. Ajatus – ja poliittinen liike – perustuu pseudotieteelliseen teoriaan yhteisistä keski-aasialaisista juurista sekä biologiseen ja kielelliseen läheisyyteen eri euraasialaisista kansoista, mukaan lukien turkkilaiset, mongolialaiset, tungusit ja uralilaiset etniset ryhmät. Vaikka se on hylätty valtavirran tieteellisessä yhteisössä, on edelleen ryhmiä, jotka tukevat narratiivia ja näkevät sen porttina suurempiin ja kunnianhimoisempiin poliittisiin hankkeisiin.</span>\n<span class=\"para\">Käydessäsi <em>ethno aul</em> -alueen läpi, tuntuu kuin olisi eksynyt historialliselle elokuvan kuvauspaikalle, tai monille eri elokuvan kuvauspaikoille kerralla, kun etniset vaatteet hämärtyvät muotojen ja värien kakofoniassa. Kaksi harmaahiuksista miestä vaikeasti tunnistettavissa etnisissä vaatteissa kulkee ohi. He näyttävät eurooppalaisilta, mutta heidän vaatteensa viittaavat keski-aasialaiseen alkuperään. Vanhempi käyttää kartiomaista turkkia, hänen rintaansa koristaa suuri hopeaketju, jossa on lintu. “Se on Turul,” selittää nuorempi. Hän on 56-vuotias ja asuu Budapestissa, Unkarin pääkaupungissa, jossa hän työskentelee bussinkuljettajana. Hän on harrastanut jousiammuntaa viimeiset kymmenen vuotta. Hän tuli Nomadipeleihin yhtenä urheilijoista, mutta valitettavasti hän ei voittanut kilpailuja.</span>\n<span class=\"para\">Unkarilaisen legendan mukaan Turul on myyttinen lintu, joka todennäköisesti perustuu haukkaan, muinainen symboli unkarilaisille. Se ilmestyi Emese-nimisen heimon johtajan tyttären unessa, kun hän kantoi Almostin – suuren komentajan – lasta. Vuosia myöhemmin pariskunnan poika Arpad johti heimoja Karpaattien altaan valloituksessa, jossa unkarilaiset lopulta asettuivat ja loivat historiallisen kotimaansa. Unkarilaiset Nomadipeleissä ovat ylpeitä perinnöstään.</span>\n<span class=\"para\">“Turul näytti meille tien takaisin aikoinaan,” sanoo nuorempi. Hänen nimensä on Istvan Mihok, mikä käy ilmi hänen nimimerkkistään. Hän selittää, että jousiammunta on osa unkarilaista perinnettä ja se on yhä suositumpaa myös nuorten keskuudessa. “Jousiammunta opettaa kurinalaisuutta. Mutta se on myös osa paluutamme menneisyyteen. Tulimme Karpaattien altaalle ja asetuimme sinne, mutta juuremme ovat jossain täällä. Lähellä Uralia, josta kaikki turkkilaiset kansat laajentuivat. Unkarilaiset ovat ne, jotka menivät kaikkein pisimmälle länteen,” sanoo Mihok.</span>\n<span class=\"para\">Vanhempi mies, 68-vuotias Jozsef Szabo, on jousiammunnan joukkueen valmentaja. Hän näyttää arvokkaalta valkoisen partansa kanssa. Mihok sanoo, että hän oli aikanaan huippu-urheilija. He molemmat tuntevat olonsa hyväksi Kazakstanissa ja Keski-Aasiassa yleensä. “Veri ei ole vettä,” sanoo Szabo, mikä tarkoittaa, että luontoa ei voi pettää. Keholla on geneettinen ja hengellinen yhteys steppeen.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Identiteettien uudelleenrakentaminen</strong></span>\n<span class=\"para\">Teoriat unkarilaisten hunni-turkkilaisesta tai keski-aasialaisesta alkuperästä juontavat juurensa 1800-luvulle, jolloin tutkijaryhmiä lähetettiin Aasiaan etsimään todisteita kansan aasialaisesta sukulaisuudesta. Vaikka todisteita oli niukasti, teorioita tarvittiin, ja siksi ne säilyivät. Erityisesti vuoden 1920 Trianonin sopimuksen jälkeen, jota monet unkarilaiset pitivät nöyryyttävänä ja epäoikeudenmukaisena, vähentäen suurta kansaa eurooppalaiseksi pariaaksi, unkarilaiset tarvitsivat idean, joka voisi palauttaa heidän arvonsa ja kansallisen ylpeytensä. Sopimuksen seurauksena, joka allekirjoitettiin useimpien ensimmäisen maailmansodan liittolaisten ja Unkarin kuningaskunnan välillä, Unkarin sodanjälkeinen alue supistui murto-osaan siitä, mitä se oli Itävalta-Unkarin monarkian päivinä. Myös sen armeija kohtasi merkittävän vähenemisen.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon oli todiste siitä, että unkarilaiset hylättiin lännen toimesta, ja siksi he alkoivat etsiä uutta teoriaa, joka voisi antaa heille uuden identiteetin lähteen. Silloin tapahtui siirtyminen turanismiin. Se perustuu oletukseen, että nykyiset unkarilaiset ovat peräisin nomadikansoista, jotka nyt muodostavat Turkkilaisten valtioiden järjestön,” sanoo Dominik Héjj, puolalais-unkarilainen poliittinen analyytikko ja Unkaria käsittelevän kirjan kirjoittaja.</span>\n<span class=\"para\">Kuten Héjj selittää, turanismi sai erityistä huomiota pääministeri Viktor Orbanin Fidesz-puolueen vallan myötä. Hallitus alkoi pumpata valtavia summia rahaa ryhmien ja organisaatioiden rahoittamiseen, jotka edistivät ideaa ja perustivat kontakteja muihin turanilaisiin kansoihin, mukaan lukien Keski-Aasian valtiot, Turkki ja Azerbaidžan. Héjj:n mukaan kukaan ei epäile, että tämä pseudotieteellinen idea palvelee poliittista tarkoitusta ja on korostanut Orbanin avautumista itään.</span>\n<span class=\"para\">“Se antaa pohjaa ulkopoliittisille ja taloudellisille aloitteille ja asettaa Unkarin erityiseen asemaan ymmärtää ja tehdä yhteistyötä Euroopan itäisten naapureiden – Unkarin veljien – kanssa,” sanoo Héjj. “On teoria, että Attila oli unkarilainen. Vaikka sillä saattaa olla vain vähän tekemistä todellisuuden kanssa, kaikki, mikä auttaa Unkaria palauttamaan suuruutensa ja vaikutusvaltansa, hyväksytään innokkaasti, ei vain äärioikeistossa. Niin kauan kuin se auttaa projisoimaan maan taloudellista ja poliittista valtaa ja edistämään sen strategista asemaa idän ja lännen välillä, teoriaa edistää ulkoministeri ja Orban itse.”</span>\n<span class=\"para\">Suurin osa unkarilaisista organisaatioista, jotka edistävät turanilaista ideaa, oli mukana eri vaiheissa Maailman Nomadipelien valmisteluissa. Unkarin Kokpar- ja perinteisten urheilujen yhdistys käsitteli uuden identiteetin urheilullista elementtiä ja järjesti “Turan”-turnauksen – karsintakilpailun ennen pelejä. Magyar-Turan-säätiö vastaa vuosittaisesta “Suuri Hunni-Turkkilainen Kurultai” -heimoasemasta, joka on hunni-turkkilaisten kansojen kokoontuminen, jonka tavoitteena on vahvistaa siteitä niiden välillä ja juhlia muinaisia perinteitä. Näihin kansoihin kuuluvat azerbaidžanilaiset, bulgarialaiset, buryatit, gagauzit, kazakit, mongolit, uzbekit, tataarit, turkit ja uiguurit muiden joukossa.</span>\n<span class=\"para\">Investointi uuteen identiteettiin on tuottanut tulosta. Lähetettyään 47 urheilijaa Astanaan, Unkari voitti kahdeksan mitalia, mikä varmisti heille seitsemännen sijan taulukossa. Unkari saavutti paremman suorituksen kuin Keski-Aasian valtiot Turkmenistan, Tadzikistan ja Mongolia, mikä ei jäänyt huomaamatta, kuten <em>Daily News Hungary</em> ylpeänä raportoi.</span>\n<span class=\"para\">On epäselvää, uskovatko turkkilaiset, kazakit ja muut nomadi- ja turkkilaisvaltiot unkarilaisten keski-aasialaisiin juurisiin. Mutta niin kauan kuin heidän hunni-identiteettinsä pysyy houkuttelevana ja hyödyllisenä alueen kumppaneille, jotka kuten Orban eivät pelkää autoritaarista hallintoa, Unkarin nomadijuuret pysyvät houkuttelevana myytävänä.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>on puolalainen toimittaja ja kirjailija, joka keskittyy Keski- ja Itä-Eurooppaan. Hänen tuorein kirjansa on nimeltään<em> Nowy Uzbekistan </em>(Uusi Uzbekistan) ja se julkaistiin vuonna 2023.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Au milieu de la puissante steppe kazakhe, entourée par l'horizon infini, dans la capitale Astana, un spectacle formidable a eu lieu, dont la subtile politique n'a pas pu passer inaperçue. Début septembre, les Jeux Mondiaux des Nomades ont rassemblé des athlètes du monde entier, pour la cinquième fois en une décennie, avec pour objectif de concourir dans des disciplines que peu d'Occidentaux connaissent ou pratiquent. L'olympiade des sports ethniques a vu des joueurs s'affronter en tir à l'arc à cheval et en chasse aux oiseaux, et des équipes de cavaliers se battre pour une carcasse de chèvre dans un jeu appelé <em>“kok-boru”</em>. Le monde du sport ethnique dépasse souvent les limites de toute définition occidentale.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Vitrine de la culture</strong></span>\n<span class=\"para\">Bien que les jeux soient principalement une célébration des disciplines nomades traditionnelles avec des racines dans les steppes d'Asie centrale, des Américains en bottes et chapeaux de cow-boy faisaient autant partie du paysage culturel des jeux que les nomades kirghizes. Il est important de noter que l'événement a également donné l'espace aux nations participantes pour mettre en avant leurs cultures nationales et, dans certains cas, une version de l'identité nationale que tel ou tel gouvernement souhaite actuellement promouvoir – tout cela pour la joie des spectateurs.</span>\n<span class=\"para\">Il y a une décennie, le président kirghize de l'époque, Almazbek Atambayev, a réussi à rassembler des athlètes de 20 nations nomades pour la première fois dans un endroit où des montagnes majestueuses rencontrent le lac sacré d'Issyk-Kul. Dix ans plus tard, en 2024, les Jeux des Nomades ont accueilli 2 500 concurrents de 89 pays, y compris l'Angola et le Zimbabwe, l'Argentine et la Pologne, ainsi que la Turquie et la Suède. Les participants ont été assistés par 1 600 bénévoles multilingues, tandis que plus d'une centaine de véhicules transportaient les spectateurs vers et depuis l'<em>“Ethno aul”</em> – ou village ethnique – un espace créé spécialement pour cette occasion, où les jeux ont eu lieu. C'était une entreprise logistique massive de la part du Kazakhstan, qui a montré au monde qu'il pouvait organiser des événements grandioses et faire de sa culture une vente attrayante.</span>\n<span class=\"para\">Des stands éparpillés autour de l'<em>ethno aul</em> vendaient des souvenirs et de l'artisanat local, avec des bijoux en argent et en métal en tête de liste comme accessoires incontournables des Jeux des Nomades. Ils étaient supposément inspirés par les anciennes contes kazakhs de princesses nomades et de nobles beautés de la steppe couvertes de la tête aux pieds d'argent. La pièce la plus populaire, le couvre-chef, couvre le front et des parties des cheveux. Un autre se porte sur la poitrine ou le dos. Des boucles d'oreilles en argent pendent sur les épaules, tandis que de grandes bagues rondes couronnent les doigts. Les bijoux ethniques sont à la mode depuis quelques années maintenant, mais leur popularité a atteint son apogée après l'invasion russe de l'Ukraine.</span>\n<span class=\"para\">“Certains historiens qui étudient les bijoux dans cette région vous diront qu'aucun de ces bijoux n'est vraiment kazakh. C'est une idée réinterprétée de la kazakhité. Beaucoup de bijoux ressemblent plus à des traditions turkmènes, surtout le couvre-chef que tout le monde porte. C'est une manière de fabriquer l'idée de kazakhité,” dit Abigail Scripka, doctorante au Centre Leibniz pour l'Histoire Contemporaine, spécialisée dans le Kazakhstan.</span>\n<span class=\"para\">“Je pense que l'invasion de l'Ukraine a forcé les États d'Asie centrale à promouvoir leur kazakhité ou leur central-asianité à un point tel que cela a rendu de nombreuses minorités ethniques assez mal à l'aise, car si elles ne sont pas aussi kazakhes qu'elles peuvent l'être, même si certaines de ces choses ne sont pas nécessairement historiquement exactes ou vraies, alors cela peut donner à la Russie une excuse pour envahir le Kazakhstan. Parce que tout ce que Poutine a jamais dit sur l'Ukraine, il l'a aussi dit sur le Kazakhstan. Il y a cette envie sous-jacente de faire absolument clair que “nous ne sommes pas russes, que nous n'avons rien à voir avec la Russie.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanisme</strong></span>\n<span class=\"para\">C'est peut-être pourquoi Vladimir Poutine n'a pas assisté à l'ouverture des jeux, et a plutôt envoyé un représentant des peuples autochtones Sakha. Cette année, l'équipe nationale russe n'a également pas réussi à envoyer des représentations de différents groupes ethniques vivant sur le territoire de la Fédération de Russie, qu'il s'agisse de Tatars ou de Bouriates. Auparavant, la Russie envoyait quelques équipes autochtones, mais cette année, elle n'a envoyé qu'une seule équipe jouant en vêtements tricolores.</span>\n<span class=\"para\">Scripka note que le rejet décolonial de la Russie, couplé à la peur bien établie de la Chine et à sa croissante importance économique dans la région, a ouvert la voie à d'autres acteurs régionaux pour étendre leur influence au Kazakhstan, notamment la Turquie. L'idéologie du turanisme gagne lentement du terrain. L'idée – et le mouvement politique – repose sur une théorie pseudoscientifique des origines communes d'Asie centrale, ainsi que sur la proximité biologique et linguistique entre divers peuples eurasiens, y compris les groupes ethniques turcs, mongoliens, tungus et ouraliens. Bien qu'elle ait été rejetée par la communauté scientifique mainstream, il existe encore des groupes qui soutiennent le récit et le voient comme une porte d'entrée pour des projets politiques plus larges et plus ambitieux.</span>\n<span class=\"para\">En passant par l'<em>ethno aul</em>, on a l'impression d'être perdu sur un plateau de film historique, ou sur plusieurs plateaux de film à la fois, alors que les vêtements ethniques se brouillent dans une cacophonie de formes et de couleurs. Deux hommes aux cheveux grisonnants en vêtements ethniques difficilement identifiables passent. Ils ont l'air européens mais leurs vêtements suggèrent une origine d'Asie centrale. Le plus âgé porte un chapeau en fourrure avec un cône, sa poitrine ornée d'un grand collier en argent représentant un oiseau. “C'est Turul,” explique le plus jeune. Il a 56 ans et vit à Budapest, la capitale de la Hongrie, où il travaille comme chauffeur de bus. Il pratique le tir à l'arc depuis dix ans. Il est venu aux Jeux des Nomades en tant qu'athlète mais, malheureusement, il n'a remporté aucune compétition.</span>\n<span class=\"para\">Selon une légende hongroise, le Turul est un oiseau mythique, probablement basé sur un faucon, un ancien symbole des Hongrois. Il est venu à Emese, la fille de l'un des chefs tribaux, dans un rêve alors qu'elle portait l'enfant d'Almost – un grand commandant. Des années plus tard, le fils du couple, Arpad, a conduit les tribus dans leur conquête du bassin des Carpates, où les Hongrois se sont finalement installés et ont créé leur patrie historique. Les Hongrois aux Jeux des Nomades sont fiers de leur héritage.</span>\n<span class=\"para\">“Turul nous a montré le chemin autrefois,” dit le plus jeune. Son badge révèle que son nom est Istvan Mihok. Il explique que le tir à l'arc fait partie de la tradition hongroise et devient de plus en plus populaire, y compris parmi les jeunes. “Le tir à l'arc enseigne la discipline. Mais c'est aussi une partie de notre retour vers le passé. Nous sommes venus dans le bassin des Carpates et nous nous y sommes installés, mais nos racines sont quelque part ici. Près des Urals, d'où toutes les nations turques se sont étendues. Les Hongrois sont ceux qui sont allés le plus loin vers l'ouest,” dit Mihok.</span>\n<span class=\"para\">L'homme plus âgé, Jozsef Szabo, 68 ans, est l'entraîneur de l'équipe de tir à l'arc. Il a l'air digne avec sa barbe blanche. Mihok dit qu'il était autrefois un athlète de haut niveau. Ils se sentent tous deux bien au Kazakhstan et en Asie centrale en général. “Le sang n'est pas de l'eau,” dit Szabo, ce qui signifie qu'on ne peut pas tromper la nature. Le corps ressent une connexion génétique et spirituelle avec la steppe.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Reconstruire les identités</strong></span>\n<span class=\"para\">Les théories sur l'origine hunno-turcique ou d'Asie centrale des Hongrois remontent au 19ème siècle, lorsque des équipes d'enquêteurs ont été envoyées en Asie pour trouver des preuves de la descendance asiatique de la nation. Bien que les preuves soient rares, des théories étaient nécessaires, et donc elles ont survécu. Surtout après le traité de Trianon de 1920, considéré par de nombreux Hongrois comme humiliant et injuste, réduisant la grande nation à un paria européen, les Hongrois avaient besoin d'une idée qui pourrait restaurer leur dignité et leur fierté nationale. À la suite du traité, signé entre la plupart des Alliés de la Première Guerre mondiale et le Royaume de Hongrie, le territoire d'après-guerre de la Hongrie a été réduit à une fraction de ce qu'il était à l'époque de la monarchie austro-hongroise. Son armée a également subi une réduction significative.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon était une preuve que les Hongrois avaient été abandonnés par l'Occident et donc ils ont commencé à chercher une nouvelle théorie qui pourrait leur fournir une nouvelle source d'identité. C'est à ce moment-là qu'un tournant vers le turanisme est survenu. Cela repose sur l'hypothèse que les Hongrois d'aujourd'hui descendent des peuples nomades qui composent maintenant l'Organisation des États turciques,” dit Dominik Héjj, analyste politique polonais-hongrois et auteur d'un livre sur la Hongrie.</span>\n<span class=\"para\">Comme l'explique Héjj, le turanisme a gagné une importance particulière après l'arrivée au pouvoir du parti Fidesz du Premier ministre Viktor Orban. Le gouvernement a commencé à investir d'énormes sommes d'argent dans le financement de groupes et d'organisations promouvant l'idée et établissant des contacts avec d'autres nations turaniennes, y compris les États d'Asie centrale, la Turquie et l'Azerbaïdjan. Selon Héjj, personne n'a de doutes que cette idée pseudoscientifique sert un but politique et a souligné l'ouverture d'Orban vers l'Est.</span>\n<span class=\"para\">“Elle donne un fondement aux initiatives de politique étrangère et économique, et place la Hongrie dans une position spéciale pour comprendre et coopérer avec les voisins orientaux de l'Europe – les frères de la Hongrie,” dit Héjj. “Il existe une théorie selon laquelle Attila était hongrois. Bien que cela puisse avoir peu à voir avec la réalité, tout ce qui aide la Hongrie à retrouver sa grandeur et son influence est accepté avec enthousiasme, pas seulement à l'extrême droite. Tant que cela aide à projeter le pouvoir économique et politique du pays, et à promouvoir sa position stratégique entre l'Est et l'Ouest, la théorie sera promue par le ministre des affaires étrangères et Orban lui-même.”</span>\n<span class=\"para\">Un grand nombre d'organisations hongroises promouvant l'idée turanienne ont été impliquées à différentes étapes des préparatifs pour les Jeux Mondiaux des Nomades. L'Association hongroise de Kokpar et des Sports Traditionnels s'est occupée de l'élément athlétique de la nouvelle identité et a organisé le tournoi “Turan” – une compétition de qualification avant les Jeux. La Fondation Magyar-Turan est responsable du “Grand Kurultai hunno-turcique” annuel, une assemblée tribale des nations hunno-turciques, visant à renforcer les liens entre elles et à célébrer les traditions anciennes. Ces nations comprennent des Azerbaïdjanais, des Bulgares, des Bouriates, des Gagauzes, des Kazakhs, des Mongols, des Ouzbeks, des Tatars, des Turcs et des Ouïghours, entre autres.</span>\n<span class=\"para\">L'investissement dans la nouvelle identité a porté ses fruits. Ayant envoyé 47 athlètes à Astana, la Hongrie a remporté huit médailles, ce qui lui a assuré la septième place au tableau. La Hongrie a réalisé une meilleure performance que les États d'Asie centrale du Turkménistan, du Tadjikistan et de la Mongolie, ce qui n'est pas passé inaperçu, comme l'a fièrement rapporté <em>Daily News Hungary</em>.</span>\n<span class=\"para\">Il n'est pas clair si les Turcs, les Kazakhs et les autres États nomades et turciques croient aux origines d'Asie centrale des Hongrois. Mais tant que leur identité hunnique reste attrayante et utile pour les partenaires de la région, qui, tout comme Orban, n'hésitent pas à recourir à un régime autoritaire, les racines nomades de la Hongrie resteront une vente attrayante.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>est une journaliste et écrivaine polonaise se concentrant sur l'Europe centrale et orientale. Son livre le plus récent s'intitule <em> Nowy Uzbekistan </em>(Nouvel Ouzbékistan) et a été publié en 2023.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Usred moćne kazahstanske stepe, okružene beskrajnim horizontom, u glavnom gradu Astani, odigrao se impozantan spektakl čija su suptilna politika ostala neprimijećena. Početkom rujna, Svjetske nomadske igre okupile su sportaše iz cijelog svijeta, po peti put u desetljeću, s ciljem natjecanja u disciplinama koje malo tko na Zapadu poznaje ili igra. Etnička sportska olimpijada vidjela je igrače u natjecanju u streličarstvu s konja i lovu na ptice, a timovi jahača borili su se za leš koze u igri nazvanoj <em>“kok-boru”</em>. Svijet etničkog sporta često nadilazi granice bilo koje zapadne definicije.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Prikaz kulture</strong></span>\n<span class=\"para\">Dok su igre prvenstveno proslava tradicionalnih nomadskih disciplina s  korijenima u stepama Srednje Azije, Amerikanci u čizmama i kaubojskim šeširima bili su jednako dio kulturnog krajolika igara kao i kirgizijski nomadi. Važno je napomenuti da je događaj također dao prostor natjecateljskim nacijama da prikažu svoje nacionalne kulture i u nekim slučajevima verziju nacionalnog identiteta koju ova ili ona vlada trenutno želi promovirati – sve to na radost promatrača.</span>\n<span class=\"para\">Prije deset godina, tadašnji kirgizijski predsjednik Almazbek Atambayev uspio je okupiti sportaše iz 20 nomadskih nacija po prvi put na mjestu gdje se veličanstvene planine susreću sa svetim jezerom Issyk-Kul. Deset godina kasnije, 2024. godine, Nomadske igre ugostile su 2,500 natjecatelja iz 89 zemalja uključujući Angolu i Zimbabwe, Argentinu i Poljsku, te Tursku i Švedsku. Sudionicima su pomagali 1,600 višejezičnih volontera, dok je više od stotinu vozila prevozilo gledatelje do i od <em>“Ethno aul”</em> – ili etničkog sela – prostora stvorenog posebno za ovu priliku, gdje su se igre održavale. To je bio ogroman logistički poduhvat s kazahstanske strane, koji je svijetu pokazao da može organizirati grandiozne događaje i učiniti svoju kulturu privlačnom.</span>\n<span class=\"para\">Štandovi raspršeni oko <em>ethno aul</em> prodavali su suvenire i lokalne rukotvorine, s srebrnim i metalnim nakitom koji je došao u prvi plan kao neizostavni dodatak Nomadskim igrama. Navodno su inspirirani starim kazahstanskim pričama o nomadskim princezama i plemenitim ljepoticama stepe prekrivenim srebrnim nakitom od glave do pete. Najpopularniji komad, pokrivalo za glavu, pokriva čelo i dijelove kose. Drugo se proteže preko prsa ili leđa. Srebrne naušnice vise preko ramena, dok veliki okrugli prstenovi krase prste. Etnički nakit je već nekoliko godina u modi, ali vrhunac njegove popularnosti došao je nakon ruske invazije na Ukrajinu.</span>\n<span class=\"para\">“Neki povjesničari koji proučavaju nakit u ovoj regiji reći će vam da nijedan od ovih komada nakita zapravo nije kazahstanski. To je reinterpretirana ideja kazahstanskog identiteta. Mnogi od tih komada nakita više liče na tradicionalni turkmenski, posebno pokrivalo za glavu koje svi nose. To je način proizvodnje ideje kazahstanskog identiteta,” kaže Abigail Scripka, kandidatkinja za doktorat na Leibniz centru za suvremenu povijest koja se specijalizira za Kazahstan.</span>\n<span class=\"para\">“Mislim da je invazija na Ukrajinu prisilila središnje azijske države da gurnu svoj kazahstanski ili središnjeazijski identitet do točke koja je učinila mnoge etničke manjine prilično nelagodnima, jer ako nisu onoliko kazahstanski koliko mogu biti, čak i ako neki od toga nije nužno povijesno točno ili istinito, to bi moglo dati Rusiji izgovor za invaziju na Kazahstan. Jer sve što je Putin ikada rekao o Ukrajini, rekao je i o Kazahstanu. Postoji ta temeljna potreba da se apsolutno jasno kaže da “nismo Rusi, da nemamo ništa s Rusijom.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanizam</strong></span>\n<span class=\"para\">To bi moglo objasniti zašto Vladimir Putin nije došao na otvaranje igara, već je poslao predstavnika autohtonog naroda Sakha. Ove godine, ruska reprezentacija također nije poslala predstavnike različitih etničkih grupa koje žive na teritoriju Ruske Federacije, bilo da su Tatar ili Burjat. Prije su Rusija slala nekoliko autohtonih timova, no ove godine poslali su jedan tim koji igra u trobojnim odorama.</span>\n<span class=\"para\">Scripka napominje da je dekolonijalno odbacivanje Rusije, zajedno s dugotrajnom predrasudom prema Kini i njenom rastućom ekonomskom moći u regiji, otvorilo put drugim regionalnim igračima da prošire svoj utjecaj u Kazahstanu, najistaknutije Turskoj. Ideologija turanizma polako dobiva na snazi. Ideja – i politički pokret – počiva na pseudonaučnoj teoriji zajedničkog središnjeazijskog podrijetla, kao i biološkoj i jezičnoj bliskosti između raznih euroazijskih naroda uključujući turske, mongolske, tunguske i uralske etničke grupe. Iako je odbijena od strane mainstream znanstvene zajednice, još uvijek postoje grupe koje podržavaju narativ i vide ga kao ulaznicu za veće i ambicioznije političke projekte.</span>\n<span class=\"para\">Prolazeći kroz <em>ethno aul</em>, osjeća se kao da je izgubljen na povijesnom filmskom setu, ili na mnogo različitih filmskih setova odjednom, dok etničke odjeće zamagljuju u kakofoniji oblika i boja. Dva muškarca sa sijedom kosom u teško prepoznatljivoj etničkoj odjeći prolaze pored. Izgledaju europski, ali njihova odjeća sugerira središnjeazijsko podrijetlo. Stariji nosi krzneni šešir s konusom, a njegovu prsa krasi veliki srebrni lanac s pticom. “To je Turul,” objašnjava mlađi. Ima 56 godina i živi u Budimpešti, glavnom gradu Mađarske, gdje radi kao vozač autobusa. U streličarstvo se bavi posljednjih deset godina. Došao je na Nomadske igre kao jedan od sportaša, ali nažalost, nije pobijedio ni na jednom natjecanju.</span>\n<span class=\"para\">Prema mađarskoj legendi, Turul je mitska ptica, vjerojatno temeljena na sokolu, drevni simbol Mađara. Pojavila se Emese, kćeri jednog od plemenskih vođa, u snu kada je nosila dijete Almosta – velikog zapovjednika. Godinama kasnije, sin para Arpad predvodio je plemena u njihovom osvajanju Karpatske kotline, gdje su Mađari na kraju naselili i stvorili svoju povijesnu domovinu. Mađari na Nomadskim igrama ponosni su na svoje nasljeđe.</span>\n<span class=\"para\">“Turul nam je pokazao put nekada,” kaže mlađi. Njegova oznaka otkriva da se zove Istvan Mihok. Objašnjava da je streličarstvo dio mađarske tradicije i postaje sve popularnije, također među mladima. “Streličarstvo uči disciplinu. Ali to je također dio našeg povratka u prošlost. Došli smo u Karpatsku kotlinu i tamo se naselili, ali naši korijeni su negdje ovdje. Blizu Urala, odakle su se sve turske nacije proširile. Mađari su oni koji su otišli najdalje na zapad,” kaže Mihok.</span>\n<span class=\"para\">Stariji čovjek, 68-godišnji Jozsef Szabo, trener je streličarskog tima. Izgleda dostojanstveno sa svojom bijelom bradom. Mihok kaže da je nekada bio vrhunski sportaš. Obojica se dobro osjećaju u Kazahstanu i u Srednjoj Aziji općenito. “Krv nije voda,” kaže Szabo, što znači da se ne može prevariti priroda. Tijelo osjeća genetsku i duhovnu povezanost sa stepom.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Rekonstrukcija identiteta</strong></span>\n<span class=\"para\">Teorije o hun-turskom ili središnjeazijskom podrijetlu Mađara datiraju iz 19. stoljeća, kada su timovi istraživača poslani u Aziju kako bi pronašli dokaze o azijskom podrijetlu nacije. Iako su dokazi bili oskudni, teorije su bile potrebne, i stoga su preživjele. Osobito nakon Ugovora iz Trianona 1920. godine, koji mnogi Mađari smatraju ponižavajućim i nepravednim, smanjujući veliku naciju na europskog parijeta, Mađarima je bila potrebna ideja koja bi mogla obnoviti njihovo dostojanstvo i nacionalni ponos. Kao rezultat ugovora, potpisanog između većine saveznika iz Prvog svjetskog rata i Kraljevine Mađarske, poslijeratni teritorij Mađarske smanjen je na djelić onoga što je bio u danima Austro-Ugarske monarhije. Njihova vojska također je doživjela značajno smanjenje.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon je bio dokaz da su Mađari napušteni od Zapada i stoga su počeli tražiti novu teoriju koja bi im mogla pružiti novi izvor identiteta. Tada je došlo do pomaka prema turanizmu. Osnova je pretpostavka da današnji Mađari potječu od nomadskih naroda koji sada čine Organizaciju turskih država,” kaže Dominik Héjj, poljsko-mađarski politički analitičar i autor knjige o Mađarskoj.</span>\n<span class=\"para\">Kao što Héjj objašnjava, turanizam je stekao posebnu važnost nakon dolaska na vlast stranke Fidesz premijera Viktora Orbana. Vlada je počela ulagati ogromne svote novca u financiranje grupa i organizacija koje promiču ideju i uspostavljaju kontakte s drugim turanskim narodima, uključujući središnjeazijske države, Tursku i Azerbejdžan. Prema Héjj-u, nitko ne sumnja da ova pseudonaučna ideja služi političkoj svrsi i naglašava Orbanovo otvaranje prema Istoku.</span>\n<span class=\"para\">“Ona daje osnovu za vanjsku politiku i ekonomske inicijative, i stavlja Mađarsku u posebnu poziciju da razumije i surađuje s istočnim susjedima Europe – braćom Mađara,” kaže Héjj. “Postoji teorija da je Atilla bio Mađar. Iako to možda ima malo veze s realnošću, sve što pomaže Mađarskoj da povrati veličinu i utjecaj entuzijastično se prihvaća, ne samo na ekstremnoj desnici. Sve dok pomaže projicirati ekonomsku i političku moć zemlje, i promiče njezinu stratešku poziciju između Istoka i Zapada, teoriju će promovirati ministar vanjskih poslova i sam Orban.”</span>\n<span class=\"para\">Velik broj mađarskih organizacija koje promiču turansku ideju sudjelovao je u različitim fazama priprema za Svjetske nomadske igre. Mađarska udruga Kokpar i tradicionalni sportovi bavila se atletskim elementom novog identiteta i organizirala “Turan” turnir – kvalifikacijsko natjecanje prije Igara. Zaklada Magyar-Turan odgovorna je za godišnji “Veliki hun-turski Kurultai”, plemensku skupštinu hun-turskih naroda, s ciljem jačanja veza između njih i proslave drevnih tradicija. Ovi narodi uključuju Azerbejdžance, Bugare, Burjate, Gagauze, Kazahstance, Mongole, Uzbečke, Tatare, Turke i Ujgure među ostalima.</span>\n<span class=\"para\">Ulaganje u novi identitet se isplatilo. Poslavši 47 sportaša u Astanu, Mađarska je osvojila osam medalja, što im je osiguralo sedmo mjesto na tablici. Mađarska je osigurala bolji rezultat od središnjeazijskih država Turkmenistana, Tadžikistana i Mongolije, što nije prošlo neprimijećeno jer je <em>Daily News Hungary</em> ponosno izvijestio.</span>\n<span class=\"para\">Nije jasno vjeruju li Turci, Kazahstanci i druge nomadske i turske države u središnjeazijsko podrijetlo Mađara. No, sve dok njihov hun identitet ostaje privlačan i koristan za partnere u regiji, koji, baš kao i Orban, ne bježe od autoritarne vlasti, mađarski nomadski korijeni ostat će privlačna prodaja.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>je poljska novinarka i spisateljica koja se fokusira na Srednju i Istočnu Europu. Njezina najnovija knjiga nosi naslov <em> Nowy Uzbekistan </em>(Novi Uzbekistan) i objavljena je 2023. godine.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">A hatalmas kazah sztyeppén, a végtelen horizonttal körülvéve, a fővárosban, Asztanában, egy félelmetes látványosság zajlott, amelynek finom politikája nem maradhatott észrevétlen. Szeptember elején a Világ Nomád Játékai összehozták a világ minden tájáról érkező sportolókat, immár ötödször egy évtized alatt, azzal a céllal, hogy olyan sportágakban versenyezzenek, amelyeket a nyugati világban kevesen ismernek vagy játszanak. Az etnikai sportolimpián a játékosok lovas íjászatban és madárvadászatban versenyeztek, és a lovasok csapatai egy kecske tetemért küzdöttek egy <em>“kok-boru”</em> nevű játékban. Az etnikai sport világa gyakran túllép a nyugati definíciók határain.</span>\n<span class=\"para\"><strong>A kultúra bemutatása</strong></span>\n<span class=\"para\">Míg a játékok elsősorban a közép-ázsiai sztyeppék gyökereivel rendelkező hagyományos nomád sportágak ünnepe, az amerikaiak csizmában és cowboy kalapban ugyanolyan részei voltak a játékok kulturális tájának, mint a kirgiz nomádok. Fontos, hogy az esemény lehetőséget adott a versenyző nemzeteknek, hogy bemutassák nemzeti kultúrájukat, és bizonyos esetekben egy olyan nemzeti identitás verzióját, amelyet ez vagy az a kormány jelenleg szeretne népszerűsíteni – mindezt a nézők örömére.</span>\n<span class=\"para\">Tíz évvel ezelőtt, a kirgiz elnök, Almazbek Atambayev először tudta összehozni a 20 nomád nemzet sportolóit egy olyan helyen, ahol a fenséges hegyek találkoznak a szent Issyk-Kul tóval. Tíz évvel később, 2024-ben, a Nomád Játékok 2,500 versenyzőt fogadtak 89 országból, köztük Angolából és Zimbabwéból, Argentínából és Lengyelországból, valamint Törökországból és Svédországból. A résztvevőket 1,600 többnyelvű önkéntes segítette, míg több mint száz jármű szállította a nézőket az <em>“Ethno aul”</em> – vagy etnikai falu – nevű helyszínre, amelyet kifejezetten erre az alkalomra hoztak létre, ahol a játékok zajlottak. Ez egy hatalmas logisztikai vállalkozás volt Kazahsztán részéről, amely megmutatta a világnak, hogy képes grandiózus eseményeket szervezni és kultúráját vonzó módon értékesíteni.</span>\n<span class=\"para\">A <em>ethno aul</em> körül szétszórt standok szuveníreket és helyi kézműves termékeket árultak, a ezüst és fém ékszerek pedig kötelező Nomád Játékok kiegészítőkké váltak. Állítólag az öreg kazah mesék nomád hercegnői és a sztyeppék nemes szépségei ihlették őket, akik fejtől lábig ezüstbe öltöztek. A legnépszerűbb darab, a fejdísz, a homlokot és a haj egy részét fedi. Egy másik a mellkason vagy a háton fut végig. Ezüst fülbevalók lógnak a vállakon, míg nagy kerek gyűrűk koronázzák az ujjak. Az etnikai ékszerek már néhány éve divatban vannak, de népszerűségük csúcsa a ukrán orosz invázió után következett be.</span>\n<span class=\"para\">“Néhány történész, aki az ékszereket tanulmányozza ebben a régióban, azt mondja, hogy ezek az ékszerek valójában nem kazahok. Ez a kazahság újraértelmezett ötlete. Az ékszerek sokkal inkább a hagyományos türkmén ékszerekre hasonlítanak, különösen a fejdísz, amit mindenki visel. Ez a kazahság fogalmának gyártásának egy módja,” mondja Abigail Scripka, a Leibniz Kortárs Történelem Központ PhD-hallgatója, aki Kazahsztánra specializálódott.</span>\n<span class=\"para\">“Azt hiszem, az ukrán invázió arra kényszerítette a közép-ázsiai államokat, hogy a kazahságukat vagy közép-ázsiai mivoltukat olyan szintre emeljék, ami sok etnikai kisebbség számára meglehetősen kényelmetlenné vált, mert ha nem olyan kazahok, amennyire csak lehetnek, még ha egyesek történelmileg nem is pontosak vagy igazak, akkor ez Oroszországnak ürügyet adhat Kazahsztán megszállására. Mert amit Putyin valaha mondott Ukrajnáról, azt Kazahsztánról is mondta. Van egy alapvető késztetés, hogy egyértelművé tegyük, hogy “nem oroszok vagyunk, hogy semmi közünk Oroszországhoz.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanizmus</strong></span>\n<span class=\"para\">Talán ezért nem jelent meg Vlagyimir Putyin a játékok megnyitóján, hanem a szaka őslakos nép képviselőjét küldte. Idén a orosz nemzeti csapat sem küldött képviseletet a Orosz Föderáció területén élő különböző etnikai csoportokból, legyen az tatár vagy burját. Korábban Oroszország néhány őslakos csapatot küldött, de idén csak egy csapatot küldtek, akik háromszínű öltözetben játszottak.</span>\n<span class=\"para\">Scripka megjegyzi, hogy Oroszország dekolonizáló elutasítása, párosulva Kína régóta fennálló félelmével és növekvő gazdasági jelentőségével a régióban, utat nyitott más regionális szereplők számára, hogy kiterjesszék befolyásukat Kazahsztánban, legfőképpen Törökországot. A turanizmus ideológiája lassan teret nyer. Az elképzelés – és a politikai mozgalom – egy közép-ázsiai közös eredet pseudotudományos elméletén, valamint a különböző eurázsiai népek, köztük a török, mongol, tunguz és uráli etnikai csoportok közötti biológiai és nyelvi közelségen alapul. Míg a mainstream tudományos közösség elutasította, még mindig vannak csoportok, akik támogatják a narratívát, és úgy látják, mint egy kaput nagyobb és ambiciózusabb politikai projektekhez.</span>\n<span class=\"para\">Áthaladva az <em>ethno aul</em> -on, az ember úgy érzi, mintha egy történelmi film díszletében elveszett volna, vagy egyszerre több különböző filmes díszletben, ahogy az etnikai öltözetek formák és színek kakofóniájában elmosódnak. Két ősz hajú férfi nehezen azonosítható etnikai öltözetben halad el. Európainak tűnnek, de öltözetük közép-ázsiai eredetre utal. Az idősebbik egy cone formájú prémkalapot visel, a mellkasát egy nagy ezüst nyaklánc díszíti, amelyen egy madár látható. “Ez Turul,” magyarázza a fiatalabbik. Ő 56 éves, Budapesten él, Magyarország fővárosában, ahol buszsofőrként dolgozik. Az elmúlt tíz évben íjászkodott. A Nomád Játékokra sportolóként érkezett, de sajnos nem nyert semmilyen versenyt.</span>\n<span class=\"para\">Magyar legenda szerint a Turul egy mitikus madár, valószínűleg egy sólyom, a magyarok ősi szimbóluma. Emeséhez, az egyik törzsi vezető lányához álomban jött, amikor a nagy parancsnok, Álmos gyermekét várta. Évekkel később a pár fia, Árpád vezette a törzseket a Kárpát-medence meghódítására, ahol a magyarok végül letelepedtek és létrehozták történelmi hazájukat. A Nomád Játékokon részt vevő magyarok büszkék örökségükre.</span>\n<span class=\"para\">“A Turul megmutatta az utat régen,” mondja a fiatalabbik. A jelvénye szerint a neve István Mihok. Elmagyarázza, hogy az íjászat a magyar hagyomány része, és egyre népszerűbbé válik, különösen a fiatalok körében. “Az íjászat fegyelmet tanít. De ez a múltunkhoz való visszatérésünk része is. A Kárpát-medencébe jöttünk és ott letelepedtünk, de a gyökereink valahol itt vannak. Az Urál közelében, ahonnan minden török nép terjeszkedett. A magyarok azok, akik a legmesszebb mentek nyugatra,” mondja Mihok.</span>\n<span class=\"para\">Az idősebb férfi, a 68 éves Szabó József, az íjász csapat edzője. Méltóságteljesen néz ki fehér szakállával. Mihok azt mondja, hogy egykor kiváló sportoló volt. Mindketten jól érzik magukat Kazahsztánban és általában Közép-Ázsiában. “A vér nem víz,” mondja Szabó, ami azt jelenti, hogy az ember nem csalhatja meg a természetet. A test genetikai és spirituális kapcsolatot érez a sztyeppével.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Identitások rekonstrukciója</strong></span>\n<span class=\"para\">A magyarok hun-turáni vagy közép-ázsiai eredetével kapcsolatos elméletek a 19. századra nyúlnak vissza, amikor nyomozócsoportokat küldtek Ázsiába, hogy bizonyítékot találjanak a nemzet ázsiai származására. Míg a bizonyítékok szűkösek voltak, elméletekre volt szükség, és ezért fennmaradtak. Különösen az 1920-as Trianoni Szerződés után, amelyet sok magyar megalázónak és igazságtalannak tartott, és a nagy nemzetet egy európai pariah-ra redukálta, a magyaroknak szükségük volt egy ötletre, amely helyreállíthatja méltóságukat és nemzeti büszkeségüket. A szerződés következtében, amelyet a legtöbb első világháborús szövetséges és a Magyar Királyság között írtak alá, Magyarország háború utáni területe a Monarchia idejében létezett területének töredékére csökkent. Hadsereje is jelentős csökkenéssel nézett szembe.</span>\n<span class=\"para\">“A Trianon bizonyíték volt arra, hogy a magyarokat elhagyta a Nyugat, és ezért új elméletet kezdtek keresni, amely új identitásforrást adhat nekik. Ekkor következett be a turanizmus felé való elmozdulás. Az a feltételezés, hogy a mai magyarok a nomád népek leszármazottai, akik most a Török Államok Szervezetének tagjai,” mondja Dominik Héjj, lengyel-magyar politikai elemző és Magyarországról szóló könyv szerzője.</span>\n<span class=\"para\">Ahogy Héjj elmagyarázza, a turanizmus különös jelentőséget nyert Orbán Viktor miniszterelnök Fidesz pártjának hatalomra kerülése után. A kormány hatalmas összegeket kezdett pumpálni olyan csoportok és szervezetek finanszírozásába, amelyek népszerűsítik az ötletet és kapcsolatokat építenek más turáni nemzetekkel, beleértve a közép-ázsiai államokat, Törökországot és Azerbajdzsánt. Héjj szerint senkinek sincs kétsége afelől, hogy ez a pseudotudományos ötlet politikai célt szolgál, és aláhúzta Orbán keleti nyitását.</span>\n<span class=\"para\">“Ez alapot ad a külpolitikai és gazdasági kezdeményezéseknek, és különleges helyzetbe hozza Magyarországot, hogy megértse és együttműködjön Európa keleti szomszédaival – Magyarország testvéreivel,” mondja Héjj. “Van egy elmélet, miszerint Attila magyar volt. Bár ennek alig van köze a valósághoz, bármi, ami segít Magyarországnak visszanyerni nagyságát és befolyását, lelkesen elfogadott, nemcsak a szélsőjobbon. Amíg segít a ország gazdasági és politikai hatalmának kivetítésében, és népszerűsíti stratégiai helyzetét Kelet és Nyugat között, az elméletet a külügyminiszter és Orbán maga is népszerűsíteni fogja.”</span>\n<span class=\"para\">Számos magyar szervezet, amelyek a turáni ötletet népszerűsítik, részt vett a Világ Nomád Játékok előkészítésének különböző szakaszaiban. A Magyar Kokpar és Hagyományos Sportok Egyesülete foglalkozott az új identitás sportági elemével, és megszervezte a “Turan” tornát – egy kvalifikáló versenyt a Játékok előtt. A Magyar-Turán Alapítvány felelős az éves “Nagy Hun-Turáni Kurultai”-ért, a hun-turáni nemzetek törzsi gyűléséért, amelynek célja a kötelékek erősítése és az ősi hagyományok ünneplése. Ezek a nemzetek közé tartoznak az azeriek, bolgárok, burjátok, gagauzok, kazahok, mongolok, üzbégek, tatárok, törökök és ujgurok, többek között.</span>\n<span class=\"para\">A befektetés az új identitásba megtérült. Miután 47 sportolót küldtek Asztanába, Magyarország nyolc érmet nyert, amellyel a hetedik helyet biztosította a táblázatban. Magyarország jobb teljesítményt nyújtott, mint a közép-ázsiai államok, Türkmenisztán, Tádzsikisztán és Mongólia, ami nem maradt észrevétlen, ahogy a <em>Daily News Hungary</em> büszkén beszámolt róla.</span>\n<span class=\"para\">Nem világos, hogy a törökök, kazahok és más nomád és török államok hisznek-e a magyarok közép-ázsiai eredetében. De amíg hun identitásuk vonzó és hasznos a régió partnerei számára, akik, akárcsak Orbán, nem riadnak vissza az autoriter uralomtól, Magyarország nomád gyökerei vonzó értékesítési lehetőséget fognak jelenteni.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>lengyel újságíró és író, aki Közép- és Kelet-Európára összpontosít. Legutóbbi könyve címe <em> Nowy Uzbekistan </em>(Új Üzbegisztán), és 2023-ban jelent meg.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Nel mezzo della potente steppa kazaka, circondato dall'orizzonte infinito, nella capitale Astana, si è svolto uno spettacolo formidabile, la cui sottile politica non è passata inosservata. All'inizio di settembre, i Giochi Mondiali dei Nomadi hanno riunito atleti da tutto il mondo, per la quinta volta in un decennio, con l'obiettivo di competere in discipline che pochi in Occidente conoscono o praticano. L'olimpiade degli sport etnici ha visto i giocatori competere nel tiro con l'arco a cavallo e nella caccia agli uccelli, e squadre di cavalieri combattere per una carcassa di capra in un gioco chiamato <em>“kok-boru”</em>. Il mondo dello sport etnico spesso supera i limiti di qualsiasi definizione occidentale.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Vetrina di cultura</strong></span>\n<span class=\"para\">Sebbene i giochi siano principalmente una celebrazione delle discipline tradizionali nomadi con radici nelle steppe dell'Asia Centrale, americani in stivali e cappelli da cowboy erano parte integrante del paesaggio culturale dei giochi quanto i nomadi kirghisi. È importante notare che l'evento ha anche dato spazio alle nazioni partecipanti per mostrare le loro culture nazionali e, in alcuni casi, una versione dell'identità nazionale che questo o quel governo si sente attualmente di promuovere – tutto a gioia degli spettatori.</span>\n<span class=\"para\">Un decennio fa, l'allora presidente kirghiso Almazbek Atambayev riuscì a radunare atleti di 20 nazioni nomadi per la prima volta in un luogo dove maestose montagne incontrano il sacro lago Issyk-Kul. Dieci anni dopo, nel 2024, i Giochi dei Nomadi hanno ospitato 2.500 concorrenti provenienti da 89 paesi, tra cui Angola e Zimbabwe, Argentina e Polonia, e Turchia e Svezia. I partecipanti sono stati assistiti da 1.600 volontari multilingue, mentre oltre cento veicoli trasportavano gli spettatori da e verso l'<em>“Ethno aul”</em> – o villaggio etnico – uno spazio creato appositamente per questa occasione, dove si sono svolti i giochi. È stata un'impresa logistica massiccia da parte del Kazakistan, che ha dimostrato al mondo di poter organizzare eventi grandiosi e rendere la sua cultura un'attrattiva vendita.</span>\n<span class=\"para\">Le bancarelle sparse attorno all'<em>ethno aul</em> vendevano souvenir e artigianato locale, con gioielli in argento e metallo che emergevano come accessori imperdibili dei Giochi dei Nomadi. Si diceva che fossero ispirati dai vecchi racconti kazaki di principesse nomadi e nobili bellezze della steppa coperte dalla testa ai piedi di argento. Il pezzo più popolare, il copricapo, copre la fronte e parti dei capelli. Un altro corre lungo il petto o la schiena. Orecchini d'argento pendono sulle spalle, mentre grandi anelli rotondi incoronano le dita. I gioielli etnici sono di moda da alcuni anni, ma il picco della loro popolarità è arrivato dopo l'invasione russa dell'Ucraina.</span>\n<span class=\"para\">“Alcuni storici che studiano i gioielli in questa regione ti diranno che nessuno di questi gioielli è realmente kazako. È un'idea reinterpretata di kazakità. Molti dei gioielli sembrano più tradizionali turkmeni, specialmente il copricapo che tutti indossano. È un modo di fabbricare l'idea di kazakità,” dice Abigail Scripka, una candidata al dottorato presso il Leibniz Center for Contemporary History che si specializza in Kazakistan.</span>\n<span class=\"para\">“Penso che l'invasione dell'Ucraina abbia costretto gli stati dell'Asia Centrale a spingere la loro kazakità o centralità asiatica a un punto tale da rendere molte minoranze etniche piuttosto a disagio, perché se non sono tanto kazaki quanto potrebbero essere, anche se parte di ciò non è necessariamente storicamente accurato o vero, allora potrebbe dare alla Russia una scusa per invadere il Kazakistan. Perché tutto ciò che Putin ha mai detto sull'Ucraina, lo ha detto anche sul Kazakistan. C'è questo impulso sottostante di chiarire assolutamente che “non siamo russi, che non abbiamo nulla a che fare con la Russia.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanismo</strong></span>\n<span class=\"para\">Questo potrebbe essere il motivo per cui Vladimir Putin non ha partecipato all'apertura dei giochi, e invece ha inviato un rappresentante del popolo indigeno Sakha. Quest'anno, la squadra nazionale russa non ha nemmeno inviato rappresentanze di diversi gruppi etnici che vivono sul territorio della Federazione Russa, sia esso Tataro o Buriato. In passato, la Russia inviava alcune squadre indigene, solo che quest'anno hanno inviato una squadra che gioca in abiti tricolori.</span>\n<span class=\"para\">Scripka osserva che il rifiuto decoloniale della Russia, insieme alla paura di lunga data della Cina e della sua crescente prominenza economica nella regione, ha aperto la strada ad altri attori regionali per estendere la loro influenza in Kazakistan, in particolare la Turchia. L'ideologia del turanismo sta lentamente guadagnando terreno. L'idea – e il movimento politico – si basa su una teoria pseudoscientifica di origini comuni dell'Asia Centrale, così come sulla prossimità biologica e linguistica tra vari popoli eurasiatici, inclusi gruppi etnici turchi, mongolici, tungusici e uralici. Sebbene sia stata respinta dalla comunità scientifica mainstream, ci sono ancora gruppi che supportano la narrazione e la vedono come una porta d'accesso per progetti politici più grandi e ambiziosi.</span>\n<span class=\"para\">Passando attraverso l'<em>ethno aul</em>, ci si sente come se si fosse persi in un set cinematografico storico, o in molti set cinematografici diversi contemporaneamente, mentre i vestiti etnici si confondono in una cacofonia di forme e colori. Due uomini con capelli grigi in abiti etnici difficili da identificare passano. Sembrano europei, ma i loro abiti suggeriscono un'origine dell'Asia Centrale. Il più anziano indossa un cappello di pelliccia a cono, il suo petto adornato con una grande collana d'argento con un uccello. “È Turul,” spiega il più giovane. Ha 56 anni e vive a Budapest, la capitale dell'Ungheria, dove lavora come autista di autobus. Si è dedicato al tiro con l'arco negli ultimi dieci anni. È venuto ai Giochi dei Nomadi come uno degli atleti, ma sfortunatamente non ha vinto alcuna competizione.</span>\n<span class=\"para\">Secondo una leggenda ungherese, il Turul è un uccello mitico, probabilmente basato su un falco, un antico simbolo degli ungheresi. È apparso a Emese, la figlia di uno dei capi tribali, in un sogno quando stava portando il bambino di Almost – un grande comandante. Anni dopo, il figlio della coppia, Arpad, guidò le tribù nella loro conquista del Bacino dei Carpazi, dove gli ungheresi si stabilirono e crearono la loro patria storica. Gli ungheresi ai Giochi dei Nomadi sono orgogliosi della loro eredità.</span>\n<span class=\"para\">“Turul ci ha mostrato la strada ai tempi,” dice il più giovane. Il suo distintivo rivela che si chiama Istvan Mihok. Spiega che il tiro con l'arco è parte della tradizione ungherese e sta diventando sempre più popolare, anche tra i giovani. “Il tiro con l'arco insegna disciplina. Ma è anche parte del nostro ritorno al passato. Siamo venuti nel Bacino dei Carpazi e ci siamo stabiliti lì, ma le nostre radici sono da qualche parte qui. Vicino agli Urali, da dove tutte le nazioni turche si sono espanse. Gli ungheresi sono quelli che sono andati più lontano a ovest,” dice Mihok.</span>\n<span class=\"para\">Il più anziano, il 68enne Jozsef Szabo, è l'allenatore della squadra di tiro con l'arco. Appare dignitoso con la sua barba bianca. Mihok dice che una volta era un atleta di alto livello. Entrambi si sentono bene in Kazakistan e in Asia Centrale in generale. “Il sangue non è acqua,” dice Szabo, il che significa che non si può ingannare la natura. Il corpo sente una connessione genetica e spirituale con la steppa.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Ricostruire identità</strong></span>\n<span class=\"para\">Le teorie sull'origine ungherese degli Unni-turchi o dell'Asia Centrale risalgono al XIX secolo, quando squadre di investigatori furono inviate in Asia per trovare prove della discendenza asiatica della nazione. Sebbene le prove fossero scarse, erano necessarie teorie, e quindi sono sopravvissute. Soprattutto dopo il Trattato di Trianon del 1920, visto da molti ungheresi come umiliante e ingiusto, riducendo la grande nazione a un paria europeo, gli ungheresi avevano bisogno di un'idea che potesse ripristinare la loro dignità e il loro orgoglio nazionale. A seguito del trattato, firmato tra la maggior parte degli Alleati della Prima Guerra Mondiale e il Regno d'Ungheria, il territorio post-bellico dell'Ungheria fu ridotto a una frazione di quello che era ai tempi della monarchia austro-ungarica. Anche il suo esercito subì una significativa diminuzione.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon è stata una prova che gli ungheresi sono stati abbandonati dall'Occidente e quindi hanno iniziato a cercare una nuova teoria che potesse fornire loro una nuova fonte di identità. Fu allora che ci fu un cambiamento verso il turanismo. Si basa sull'assunzione che gli ungheresi di oggi discendano dai popoli nomadi che ora compongono l'Organizzazione degli Stati Turchi,” dice Dominik Héjj, un analista politico polacco-ungherese e autore di un libro sull'Ungheria.</span>\n<span class=\"para\">Come spiega Héjj, il turanismo ha guadagnato particolare prominenza dopo l'arrivo al potere del partito Fidesz del Primo Ministro Viktor Orban. Il governo ha iniziato a investire enormi somme di denaro nel finanziamento di gruppi e organizzazioni che promuovono l'idea e stabiliscono contatti con altre nazioni turaniche, inclusi gli stati dell'Asia Centrale, la Turchia e l'Azerbaigian. Secondo Héjj, nessuno ha dubbi che questa idea pseudoscientifica serva a uno scopo politico e ha sottolineato l'apertura di Orban verso Est.</span>\n<span class=\"para\">“Fornisce basi per iniziative di politica estera ed economica, e colloca l'Ungheria in una posizione speciale per comprendere e cooperare con i vicini orientali dell'Europa – i fratelli dell'Ungheria,” dice Héjj. “C'è una teoria che Attila fosse ungherese. Anche se potrebbe avere poco a che fare con la realtà, qualsiasi cosa che aiuti l'Ungheria a riconquistare grandezza e influenza è accettata con entusiasmo, non solo dalla destra estrema. Finché aiuta a proiettare il potere economico e politico del paese, e promuove la sua posizione strategica tra Est e Ovest, la teoria sarà promossa dal ministro degli esteri e dallo stesso Orban.”</span>\n<span class=\"para\">Un gran numero di organizzazioni ungheresi che promuovono l'idea turanica sono state coinvolte in diverse fasi dei preparativi per i Giochi Mondiali dei Nomadi. L'Associazione Ungherese di Kokpar e Sport Tradizionali si è occupata dell'elemento atletico della nuova identità e ha organizzato il torneo “Turan” – una competizione di qualificazione prima dei Giochi. La Fondazione Magyar-Turan è responsabile del “Grande Hun-Turco Kurultai” annuale, un'assemblea tribale delle nazioni hun-turche, volta a rafforzare i legami tra di esse e celebrare le antiche tradizioni. Queste nazioni includono azeri, bulgari, buriati, gagauzi, kazaki, mongoli, uzbeki, tatari, turchi e uiguri, tra gli altri.</span>\n<span class=\"para\">L'investimento nella nuova identità ha dato i suoi frutti. Avendo inviato 47 atleti ad Astana, l'Ungheria ha vinto otto medaglie, che le hanno assicurato il settimo posto nella classifica. L'Ungheria ha ottenuto una prestazione migliore rispetto agli stati dell'Asia Centrale come il Turkmenistan, il Tagikistan e la Mongolia, il che non è passato inosservato, come ha riportato orgogliosamente <em>Daily News Hungary</em>.</span>\n<span class=\"para\">Non è chiaro se i turchi, i kazaki e gli altri stati nomadi e turchi credano nelle origini asiatiche degli ungheresi. Ma finché la loro identità unno rimane attraente e utile per i partner nella regione, che proprio come Orban non si tirano indietro di fronte al potere autoritario, le radici nomadi dell'Ungheria rimarranno un'attrattiva vendita.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>è una giornalista e scrittrice polacca che si concentra sull'Europa Centrale e Orientale. Il suo libro più recente si intitola<em> Nowy Uzbekistan </em>(Nuovo Uzbekistan) ed è stato pubblicato nel 2023.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Te midden van de machtige Kazachse steppe, omringd door de eindeloze horizon, vond in de hoofdstad Astana een formidabel spektakel plaats, wiens subtiele politiek niet onopgemerkt kon blijven. Begin september bracht de Wereld Nomaden Spelen atleten van over de hele wereld samen, voor de vijfde keer in een decennium, met als doel te concurreren in disciplines die weinigen in het Westen kennen of beoefenen. De etnische sport Olympiade zag spelers strijden in paardboogschieten en vogeljacht, en teams van ruiters vochten om een geitenlijf in een spel genaamd <em>“kok-boru”</em>. De wereld van de etnische sport overschrijdt vaak de grenzen van elke westerse definitie.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Etalage van cultuur</strong></span>\n<span class=\"para\">Hoewel de spelen voornamelijk een viering zijn van traditionele nomadische disciplines met  wortels in de steppen van Centraal-Azië, waren Amerikanen in laarzen en cowboyhoeden net zo'n deel van het culturele landschap van de spelen als de Kirgizische nomaden. Belangrijk is dat het evenement ook ruimte bood aan de deelnemende landen om hun nationale culturen te tonen en in sommige gevallen een versie van nationale identiteit die deze of gene regering momenteel graag wil promoten – tot vreugde van de toeschouwers.</span>\n<span class=\"para\">Tien jaar geleden slaagde de toenmalige Kirgizische president Almazbek Atambayev erin om atleten van 20 nomadische landen voor het eerst samen te brengen op een plek waar majestueuze bergen het heilige Issyk-Kul-meer ontmoeten. Tien jaar later, in 2024, verwelkomden de Nomad Games 2.500 deelnemers uit 89 landen, waaronder Angola en Zimbabwe, Argentinië en Polen, en Turkije en Zweden. De deelnemers werden bijgestaan door 1.600 meertalige vrijwilligers, terwijl meer dan honderd voertuigen de toeschouwers heen en weer naar de <em>“Ethno aul”</em> – of etnisch dorp – brachten, een ruimte die speciaal voor deze gelegenheid was gecreëerd, waar de spelen plaatsvonden. Het was een enorme logistieke onderneming van Kazachstan, dat de wereld toonde dat het grandioze evenementen kan organiseren en zijn cultuur aantrekkelijk kan verkopen.</span>\n<span class=\"para\">Stalletjes verspreid over de <em>ethno aul</em> verkochten souvenirs en lokale ambachten, waarbij zilveren en metalen sieraden naar voren kwamen als must-have accessoires voor de Nomad Games. Ze zouden geïnspireerd zijn door de oude Kazachse verhalen van nomadenprinsessen en nobele schoonheden van de steppe, bedekt van top tot teen met zilver. Het meest populaire stuk, het hoofddeksel, bedekt het voorhoofd en delen van het haar. Een ander loopt over de borst of rug. Zilveren oorbellen hangen over de schouders, terwijl grote ronde ringen de vingers kroon. Etnische sieraden zijn al een paar jaar in de mode, maar de piek van hun populariteit kwam na de Russische invasie van Oekraïne.</span>\n<span class=\"para\">“Sommige historici die sieraden in deze regio bestuderen, zullen je vertellen dat geen van deze sieraden echt Kazachs is. Het is een herinterpreteerd idee van Kazach-zijn. Veel van de sieraden lijken meer op traditionele Turkmen, vooral het hoofddeksel dat iedereen draagt. Het is een manier om het idee van Kazach-zijn te fabriceren,” zegt Abigail Scripka, een PhD-kandidaat aan het Leibniz Centrum voor Hedendaagse Geschiedenis die gespecialiseerd is in Kazachstan.</span>\n<span class=\"para\">“Ik denk dat de invasie van Oekraïne de Centraal-Aziatische staten heeft gedwongen om hun Kazach-zijn of Centraal-Aziatisch zijn zo te benadrukken dat het veel etnische minderheden behoorlijk ongemakkelijk maakt, omdat als ze niet zo Kazachs zijn als ze kunnen zijn, zelfs als sommige daarvan niet noodzakelijk historisch accuraat of waar is, het Rusland een excuus kan geven om Kazachstan binnen te vallen. Want alles wat Poetin ooit over Oekraïne heeft gezegd, heeft hij ook over Kazachstan gezegd. Er is deze onderliggende drang om absoluut duidelijk te maken dat “we niet Russisch zijn, dat we niets met Rusland te maken hebben.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanisme</strong></span>\n<span class=\"para\">Dit zou kunnen verklaren waarom Vladimir Poetin niet naar de opening van de spelen kwam, en in plaats daarvan een vertegenwoordiger van de Sakha inheemse bevolking stuurde. Dit jaar slaagde het Russische nationale team er ook niet in om vertegenwoordigers van verschillende etnische groepen die op het grondgebied van de Russische Federatie leven, te sturen, of het nu Tataars of Boers zijn. Voorheen stuurde Rusland een paar inheemse teams, alleen dit jaar stuurden ze één team dat in driekleurige kleding speelde.</span>\n<span class=\"para\">Scripka merkt op dat de dekoloniale afwijzing van Rusland, samen met de al lang gevestigde angst voor China en de groeiende economische invloed in de regio, de weg heeft geopend voor andere regionale spelers om hun invloed in Kazachstan uit te breiden, met name Turkije. De ideologie van het Turanisme wint langzaam terrein. Het idee – en de politieke beweging – is gebaseerd op een pseudowetenschappelijke theorie van gemeenschappelijke Centraal-Aziatische oorsprong, evenals biologische en linguïstische nabijheid tussen verschillende Euraziatische volkeren, waaronder Turkse, Mongoolse, Tungusische en Oeralische etnische groepen. Hoewel het door de mainstream wetenschappelijke gemeenschap is afgewezen, zijn er nog steeds groepen die het verhaal ondersteunen en het zien als een toegangspoort voor grotere en ambitieuzere politieke projecten.</span>\n<span class=\"para\">Als je door de <em>ethno aul</em> loopt, voel je je alsof je verloren bent op een historische filmset, of op veel verschillende filmsets tegelijk, terwijl de etnische kleding vervaagt in een kakofonie van vormen en kleuren. Twee mannen met grijs haar in moeilijk te identificeren etnische kleding lopen voorbij. Ze zien er Europees uit, maar hun kleding suggereert een Centraal-Aziatische oorsprong. De oudere draagt een bontmuts met een kegel, zijn borst versierd met een grote zilveren ketting met een vogel. “Het is Turul,” legt de jongere uit. Hij is 56 en woont in Boedapest, de hoofdstad van Hongarije, waar hij als buschauffeur werkt. Hij is al tien jaar bezig met boogschieten. Hij kwam naar de Nomad Games als een van de atleten, maar helaas won hij geen wedstrijden.</span>\n<span class=\"para\">Volgens een Hongaarse legende is de Turul een mythische vogel, waarschijnlijk gebaseerd op een valk, een oud symbool van de Hongaren. Het kwam naar Emese, de dochter van een van de stamleiders, in een droom toen ze het kind van Almost – een grote commandant – droeg. Jaren later leidde de zoon van het paar, Arpad, de stammen in hun verovering van het Karpatenbekken, waar de Hongaren uiteindelijk zich vestigden en hun historische thuisland creëerden. De Hongaren op de Nomad Games zijn trots op hun erfgoed.</span>\n<span class=\"para\">“Turul toonde ons de weg terug in de tijd,” zegt de jongere. Zijn badge onthult dat zijn naam Istvan Mihok is. Hij legt uit dat boogschieten deel uitmaakt van de Hongaarse traditie en steeds populairder wordt, ook onder de jeugd. “Boogschieten leert discipline. Maar het is ook een deel van onze terugkeer naar het verleden. We kwamen naar het Karpatenbekken en vestigden ons daar, maar onze wortels liggen ergens hier. Dichtbij de Oeral, van waaruit alle Turkse naties zich uitbreidden. Hongaren zijn degenen die het verst naar het westen zijn gegaan,” zegt Mihok.</span>\n<span class=\"para\">De oudere man, de 68-jarige Jozsef Szabo, is de coach van het boogschietteam. Hij ziet er waardig uit met zijn witte baard. Mihok zegt dat hij ooit een topatleet was. Ze voelen zich beiden goed in Kazachstan en in Centraal-Azië in het algemeen. “Bloed is geen water,” zegt Szabo, wat betekent dat je de natuur niet kunt bedriegen. Het lichaam voelt een genetische en spirituele verbinding met de steppe.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Identiteiten reconstrueren</strong></span>\n<span class=\"para\">Theorieën over de Hun-Turkse of Centraal-Aziatische oorsprong van de Hongaren dateren uit de 19e eeuw, toen teams van onderzoekers naar Azië werden gestuurd om bewijs te vinden van de Aziatische afstamming van de natie. Hoewel bewijs schaars was, waren theorieën nodig, en daarom overleefden ze. Vooral na het Verdrag van Trianon in 1920, dat door veel Hongaren als vernederend en onrechtvaardig werd gezien, waardoor de grote natie werd gereduceerd tot een Europese paria, hadden de Hongaren een idee nodig dat hun waardigheid en nationale trots kon herstellen. Als gevolg van het verdrag, ondertekend tussen de meeste van de geallieerden van de Eerste Wereldoorlog en het Koninkrijk Hongarije, werd het naoorlogse grondgebied van Hongarije gereduceerd tot een fractie van wat het was in de dagen van de Oostenrijks-Hongaarse monarchie. Ook het leger onderging een aanzienlijke afname.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon was een bewijs dat de Hongaren door het Westen waren verlaten en daarom begonnen ze te zoeken naar een nieuwe theorie die hen een nieuwe bron van identiteit kon bieden. Dat was toen de verschuiving naar Turanisme begon. Het is gebaseerd op de veronderstelling dat de huidige Hongaren afstammen van de nomadische volkeren die nu de Organisatie van Turkse Staten vormen,” zegt Dominik Héjj, een Pools-Hongaarse beleidsanalist en auteur van een boek over Hongarije.</span>\n<span class=\"para\">Zoals Héjj uitlegt, kreeg Turanisme bijzondere bekendheid na de komst van de macht van de Fidesz-partij van premier Viktor Orban. De regering begon enorme bedragen geld te pompen in het financieren van groepen en organisaties die het idee promootten en contacten legden met andere Turanische naties, waaronder de Centraal-Aziatische staten, Turkije en Azerbeidzjan. Volgens Héjj heeft niemand twijfels dat dit pseudowetenschappelijke idee een politiek doel dient en de opening van Orban naar het Oosten heeft onderstreept.</span>\n<span class=\"para\">“Het biedt grond voor buitenlandse beleids- en economische initiatieven, en plaatst Hongarije in een speciale positie om de oostelijke buren van Europa – de broeders van Hongarije – te begrijpen en samen te werken,” zegt Héjj. “Er is een theorie dat Attila Hongaar was. Hoewel het misschien weinig met de werkelijkheid te maken heeft, wordt alles wat Hongarije helpt om grootheid en invloed terug te krijgen enthousiast geaccepteerd, niet alleen aan de verre rechterkant. Zolang het helpt om de economische en politieke macht van het land te projecteren, en zijn strategische positie tussen Oost en West te bevorderen, zal de theorie worden gepromoot door de minister van Buitenlandse Zaken en Orban zelf.”</span>\n<span class=\"para\">Een groot aantal Hongaarse organisaties die het Turanische idee promoten, was betrokken bij verschillende fasen van de voorbereidingen voor de Wereld Nomad Games. De Hongaarse Vereniging van Kokpar en Traditionele Sporten hield zich bezig met het atletische element van de nieuwe identiteit en organiseerde het “Turan” toernooi – een kwalificatiewedstrijd voor de Spelen. De Magyar-Turan Stichting is verantwoordelijk voor de jaarlijkse “Grote Hun-Turkse Kurultai”, een tribale vergadering van de Hun-Turkse naties, gericht op het versterken van de banden tussen hen en het vieren van oude tradities. Deze naties omvatten onder andere Azerbeidzjanen, Bulgaren, Boeren, Gagauzen, Kazachen, Mongolen, Oezbeken, Tataars, Turken en Oeigoeren.</span>\n<span class=\"para\">De investering in de nieuwe identiteit heeft zijn vruchten afgeworpen. Na 47 atleten naar Astana te hebben gestuurd, won Hongarije acht medailles, wat hen de zevende plaats in de tabel opleverde. Hongarije behaalde een betere prestatie dan de Centraal-Aziatische staten Turkmenistan, Tadzjikistan en Mongolië, wat niet onopgemerkt bleef, zoals <em>Daily News Hungary</em> trots meldde.</span>\n<span class=\"para\">Het is onduidelijk of de Turken, de Kazachen en de andere nomadische en Turkse staten geloven in de Centraal-Aziatische oorsprong van de Hongaren. Maar zolang hun Hun-identiteit aantrekkelijk en nuttig blijft voor partners in de regio, die net als Orban niet terugschrikken voor autoritair bestuur, zullen de nomadische wortels van Hongarije een aantrekkelijke verkoop blijven.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>is een Poolse journalist en schrijver die zich richt op Centraal- en Oost-Europa. Haar meest recente boek is getiteld <em> Nowy Uzbekistan </em>(Nieuw Uzbekistan) en werd gepubliceerd in 2023.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Wśród potężnej kazachskiej stepy, otoczonej nieskończonym horyzontem, w stolicy Astanie, miało miejsce niezwykłe widowisko, którego subtelna polityka nie mogła pozostać niezauważona. Na początku września, Światowe Igrzyska Nomadów po raz piąty w ciągu dekady zgromadziły sportowców z całego świata, aby rywalizować w dyscyplinach, które niewielu na Zachodzie zna lub uprawia. Etniczna olimpiada sportowa zobaczyła zawodników rywalizujących w jeździeckim łucznictwie i polowaniu na ptaki, a drużyny jeźdźców walczyły o zwłoki kozy w grze zwanej <em>“kok-boru”</em>. Świat sportu etnicznego często przekracza granice jakiejkolwiek zachodniej definicji.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Pokaz kultury</strong></span>\n<span class=\"para\">Chociaż igrzyska są przede wszystkim świętem tradycyjnych nomadycznych dyscyplin z korzeniami w stepach Azji Środkowej, Amerykanie w butach i kapeluszach kowbojskich byli równie częścią kulturowego krajobrazu igrzysk, jak kirgizcy nomadzi. Co ważne, wydarzenie to dało również przestrzeń rywalizującym narodom do zaprezentowania swoich kultur narodowych, a w niektórych przypadkach wersji tożsamości narodowej, którą to czy tamto rząd aktualnie czuje potrzebę promować – wszystko to ku radości widzów.</span>\n<span class=\"para\">Dziesięć lat temu, ówczesny prezydent Kirgistanu Almazbek Atambajew zdołał po raz pierwszy zgromadzić sportowców z 20 nomadycznych narodów w miejscu, gdzie majestatyczne góry spotykają się ze świętym jeziorem Issyk-Kul. Dziesięć lat później, w 2024 roku, Igrzyska Nomadów gościły 2,500 zawodników z 89 krajów, w tym Angoli i Zimbabwe, Argentyny i Polski, oraz Turcji i Szwecji. Uczestników wspierało 1,600 wielojęzycznych wolontariuszy, podczas gdy ponad sto pojazdów przewoziło widzów do i z <em>“Ethno aul”</em> – czyli wioski etnicznej – przestrzeni stworzonej specjalnie na tę okazję, gdzie odbywały się igrzyska. Było to ogromne przedsięwzięcie logistyczne ze strony Kazachstanu, które pokazało światu, że potrafi organizować wielkie wydarzenia i uczynić swoją kulturę atrakcyjną.</span>\n<span class=\"para\">Stragany rozsiane wokół <em>ethno aul</em> sprzedawały pamiątki i lokalne rękodzieło, a srebrna i metalowa biżuteria stały się nieodłącznymi akcesoriami Igrzysk Nomadów. Rzekomo inspirowano je starymi kazachskimi opowieściami o nomadycznych księżniczkach i szlachetnych pięknościach stepu, pokrytych srebrnymi ozdobami od stóp do głów. Najpopularniejszym elementem była nakrycie głowy, które zakrywa czoło i części włosów. Inne biegnie przez klatkę piersiową lub plecy. Srebrne kolczyki zwisają na ramionach, podczas gdy duże okrągłe pierścienie zdobią palce. Etniczna biżuteria jest modna od kilku lat, ale szczyt jej popularności przypadł na czas po rosyjskiej inwazji na Ukrainę.</span>\n<span class=\"para\">“Niektórzy historycy badający biżuterię w tym regionie powiedzą ci, że żadna z tych biżuterii nie jest naprawdę kazachska. To zreinterpretowana idea kazachskości. Wiele z tej biżuterii wygląda bardziej jak tradycyjna turkmeńska, szczególnie nakrycie głowy, które wszyscy noszą. To sposób na wytwarzanie idei kazachskości,” mówi Abigail Scripka, doktorantka w Leibniz Center for Contemporary History, specjalizująca się w Kazachstanie.</span>\n<span class=\"para\">“Myślę, że inwazja na Ukrainę zmusiła państwa Azji Środkowej do promowania swojej kazachskości lub centralnoazjatyckości do punktu, w którym sprawiło to, że wiele mniejszości etnicznych czuło się dość niekomfortowo, ponieważ jeśli nie są tak kazachskie, jak mogą być, nawet jeśli część z tego nie jest koniecznie historycznie dokładna lub prawdziwa, to może dać Rosji pretekst do inwazji na Kazachstan. Ponieważ wszystko, co Putin kiedykolwiek powiedział o Ukrainie, powiedział również o Kazachstanie. Istnieje ta ukryta potrzeba, aby absolutnie jasno zaznaczyć, że “nie jesteśmy Rosjanami, że nie mamy nic wspólnego z Rosją.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanizm</strong></span>\n<span class=\"para\">To może być powód, dla którego Władimir Putin nie pojawił się na otwarciu igrzysk, a zamiast tego wysłał przedstawiciela ludu rdzennego Sakha. W tym roku rosyjska drużyna narodowa również nie wysłała przedstawicieli różnych grup etnicznych żyjących na terytorium Federacji Rosyjskiej, czy to Tatarów, czy Buriatów. Wcześniej Rosja wysyłała kilka rdzennej drużyn, tylko w tym roku wysłali jedną drużynę grającą w trójkolorowych strojach.</span>\n<span class=\"para\">Scripka zauważa, że dekolonialne odrzucenie Rosji, w połączeniu z długo ugruntowanym strachem przed Chinami i ich rosnącą dominacją gospodarczą w regionie, otworzyło drogę dla innych regionalnych graczy do rozszerzenia swojego wpływu w Kazachstanie, w szczególności Turcji. Ideologia turanizmu powoli zyskuje na znaczeniu. Idea – i ruch polityczny – opiera się na pseudonaukowej teorii wspólnych azjatyckich korzeni, a także biologicznej i językowej bliskości między różnymi ludami eurazjatyckimi, w tym etnicznymi grupami tureckimi, mongolskimi, tunguskimi i uralskimi. Chociaż została odrzucona przez główny nurt społeczności naukowej, wciąż istnieją grupy, które wspierają tę narrację i postrzegają ją jako bramę do większych i bardziej ambitnych projektów politycznych.</span>\n<span class=\"para\">Przechodząc przez <em>ethno aul</em>, ma się wrażenie, jakby się zgubiło na planie filmowym z historii, lub na wielu różnych planach filmowych jednocześnie, gdy etniczne stroje zlewają się w kakofonii kształtów i kolorów. Dwaj mężczyźni z siwiejącymi włosami w trudno identyfikowalnych strojach etnicznych przechodzą obok. Wyglądają na Europejczyków, ale ich stroje sugerują azjatyckie pochodzenie. Starszy nosi futrzaną czapkę z konusem, jego klatka piersiowa ozdobiona jest dużym srebrnym naszyjnikiem z ptakiem. “To Turul,” wyjaśnia młodszy. Ma 56 lat i mieszka w Budapeszcie, stolicy Węgier, gdzie pracuje jako kierowca autobusu. Od dziesięciu lat interesuje się łucznictwem. Przyjechał na Igrzyska Nomadów jako jeden z zawodników, ale niestety nie wygrał żadnych zawodów.</span>\n<span class=\"para\">Zgodnie z węgierską legendą, Turul to mityczny ptak, prawdopodobnie oparty na sokole, starożytny symbol Węgrów. Pojawił się w śnie Emese, córki jednego z przywódców plemiennych, gdy nosiła dziecko Almosta – wielkiego dowódcy. Lata później, syn pary, Arpad, poprowadził plemiona w ich podboju Kotliny Karpackiej, gdzie Węgrzy ostatecznie osiedlili się i stworzyli swoją historyczną ojczyznę. Węgrzy na Igrzyskach Nomadów są dumni ze swojego dziedzictwa.</span>\n<span class=\"para\">“Turul pokazał nam drogę w dawnych czasach,” mówi młodszy. Jego identyfikator ujawnia, że nazywa się Istvan Mihok. Wyjaśnia, że łucznictwo jest częścią węgierskiej tradycji i staje się coraz bardziej popularne, także wśród młodzieży. “Łucznictwo uczy dyscypliny. Ale jest też częścią naszego powrotu do przeszłości. Przybyliśmy do Kotliny Karpackiej i osiedliliśmy się tam, ale nasze korzenie są gdzieś tutaj. W pobliżu Uralu, skąd wszystkie narody tureckie się rozprzestrzeniły. Węgrzy są tymi, którzy poszli najdalej na zachód,” mówi Mihok.</span>\n<span class=\"para\">Starszy mężczyzna, 68-letni Jozsef Szabo, jest trenerem drużyny łuczniczej. Wygląda dostojnie z białą brodą. Mihok mówi, że kiedyś był znakomitym sportowcem. Obydwaj czują się dobrze w Kazachstanie i w Azji Środkowej w ogóle. “Krew to nie woda,” mówi Szabo, co oznacza, że nie można oszukiwać natury. Ciało czuje genetyczne i duchowe połączenie z stepem.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Rekonstrukcja tożsamości</strong></span>\n<span class=\"para\">Teorie o węgierskim pochodzeniu od Hunów-Turków lub Azji Środkowej sięgają XIX wieku, kiedy to wysyłano zespoły badaczy do Azji, aby znaleźć dowody na azjatyckie pochodzenie narodu. Chociaż dowody były skąpe, teorie były potrzebne, dlatego przetrwały. Szczególnie po traktacie w Trianon z 1920 roku, postrzeganym przez wielu Węgrów jako upokarzający i niesprawiedliwy, redukującym wielki naród do europejskiego pariasa, Węgrzy potrzebowali idei, która mogłaby przywrócić ich godność i dumę narodową. W wyniku traktatu, podpisanego między większością sojuszników I wojny światowej a Królestwem Węgier, powojenne terytorium Węgier zostało zredukowane do ułamka tego, czym było w czasach monarchii austro-węgierskiej. Ich armia również doświadczyła znacznego zmniejszenia.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon był dowodem na to, że Węgrzy zostali porzuceni przez Zachód i dlatego zaczęli szukać nowej teorii, która mogłaby dostarczyć im nowego źródła tożsamości. Wtedy nastąpił zwrot w kierunku turanizmu. Opiera się na założeniu, że dzisiejsi Węgrzy pochodzą od nomadycznych ludów, które teraz tworzą Organizację Państw Turkickich,” mówi Dominik Héjj, polsko-węgierski analityk polityczny i autor książki o Węgrzech.</span>\n<span class=\"para\">Jak wyjaśnia Héjj, turanizm zyskał szczególne znaczenie po dojściu do władzy partii Fidesz premiera Viktora Orbána. Rząd zaczął przeznaczać ogromne sumy pieniędzy na finansowanie grup i organizacji promujących tę ideę oraz nawiązywanie kontaktów z innymi narodami turanickimi, w tym państwami Azji Środkowej, Turcją i Azerbejdżanem. Według Héjja, nikt nie ma wątpliwości, że ta pseudonaukowa idea służy celom politycznym i podkreśla otwarcie Orbána na Wschód.</span>\n<span class=\"para\">“Daje podstawy dla inicjatyw polityki zagranicznej i gospodarczej oraz stawia Węgry w szczególnej pozycji do zrozumienia i współpracy z wschodnimi sąsiadami Europy – braćmi Węgier,” mówi Héjj. “Istnieje teoria, że Attila był Węgrem. Chociaż może to mieć niewiele wspólnego z rzeczywistością, wszystko, co pomaga Węgrom odzyskać wielkość i wpływy, jest entuzjastycznie akceptowane, nie tylko na skrajnej prawicy. Dopóki pomaga to w projekcji gospodarczej i politycznej siły kraju oraz promuje jego strategiczną pozycję między Wschodem a Zachodem, teoria ta będzie promowana przez ministra spraw zagranicznych i samego Orbána.”</span>\n<span class=\"para\">Duża liczba węgierskich organizacji promujących ideę turanizmu była zaangażowana w różne etapy przygotowań do Światowych Igrzysk Nomadów. Węgierskie Stowarzyszenie Kokpar i Sportów Tradycyjnych zajmowało się elementem sportowym nowej tożsamości i zorganizowało turniej “Turan” – eliminacje przed Igrzyskami. Fundacja Magyar-Turan odpowiada za coroczne “Wielkie Kurultai Hunów-Turków”, plemienną zgromadzenie narodów huno-tureckich, mające na celu wzmocnienie więzi między nimi i celebrowanie starożytnych tradycji. Narody te obejmują Azerbejdżanów, Bułgarów, Buriatów, Gagauzów, Kazachów, Mongołów, Uzbeków, Tatarów, Turków i Ujgurów, między innymi.</span>\n<span class=\"para\">Inwestycja w nową tożsamość opłaciła się. Wysyłając 47 sportowców do Astany, Węgry zdobyły osiem medali, co zapewniło im siódme miejsce w tabeli. Węgry osiągnęły lepszy wynik niż państwa Azji Środkowej, takie jak Turkmenistan, Tadżykistan i Mongolia, co nie umknęło uwadze, gdy <em>Daily News Hungary</em> dumnie o tym doniosło.</span>\n<span class=\"para\">Nie jest jasne, czy Turcy, Kazachowie i inne nomadyczne oraz tureckie państwa wierzą w azjatyckie pochodzenie Węgrów. Ale dopóki ich hunowska tożsamość pozostaje atrakcyjna i użyteczna dla partnerów w regionie, którzy podobnie jak Orbán nie boją się autorytarnej władzy, nomadyczne korzenie Węgier będą nadal atrakcyjną ofertą.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>jest polską dziennikarką i pisarką, koncentrującą się na Europie Środkowej i Wschodniej. Jej najnowsza książka nosi tytuł<em> Nowy Uzbekistan </em>(Nowy Uzbekistan) i została opublikowana w 2023 roku.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">No meio da poderosa estepe cazaque, cercada pelo horizonte sem fim, na capital Astana, um espetáculo formidável ocorreu, cuja sutil política não passou despercebida. No início de setembro, os Jogos Mundiais dos Nômades reuniram atletas de todo o mundo, pela quinta vez em uma década, com o objetivo de competir em disciplinas que poucos no Ocidente conhecem ou praticam. A olimpíada de esportes étnicos viu jogadores competirem em arco e flecha a cavalo e caça de pássaros, e equipes de cavaleiros lutarem por uma carcaça de cabra em um jogo chamado <em>“kok-boru”</em>. O mundo do esporte étnico muitas vezes ultrapassa os limites de qualquer definição ocidental.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Exibição de cultura</strong></span>\n<span class=\"para\">Enquanto os jogos são principalmente uma celebração das disciplinas tradicionais nômades com raízes nas estepes da Ásia Central, americanos de botas e chapéus de cowboy faziam parte da paisagem cultural dos jogos tanto quanto os nômades quirguizes. Importante, o evento também deu espaço às nações competidoras para exibirem suas culturas nacionais e, em alguns casos, uma versão da identidade nacional que este ou aquele governo atualmente se sente à vontade para promover – tudo para a alegria dos espectadores.</span>\n<span class=\"para\">Uma década atrás, o então presidente quirguiz Almazbek Atambayev conseguiu reunir atletas de 20 nações nômades pela primeira vez em um lugar onde majestosas montanhas encontram o sagrado lago Issyk-Kul. Dez anos depois, em 2024, os Jogos dos Nômades receberam 2.500 competidores de 89 países, incluindo Angola e Zimbábue, Argentina e Polônia, e Turquia e Suécia. Os participantes foram assistidos por 1.600 voluntários multilíngues, enquanto mais de cem veículos transportavam os espectadores de e para o <em>“Ethno aul”</em> – ou vila étnica – um espaço criado especialmente para esta ocasião, onde os jogos ocorreram. Foi um enorme empreendimento logístico por parte do Cazaquistão, que mostrou ao mundo que pode organizar eventos grandiosos e tornar sua cultura uma venda atraente.</span>\n<span class=\"para\">Barracas espalhadas pelo <em>ethno aul</em> vendiam souvenirs e artesanato local, com joias de prata e metal se destacando como acessórios indispensáveis dos Jogos dos Nômades. Supostamente, foram inspiradas nas antigas histórias cazaques de princesas nômades e belas nobres da estepe cobertas de prata da cabeça aos pés. A peça mais popular, o adereço de cabeça, cobre a testa e partes do cabelo. Outro se estende pelo peito ou pelas costas. Brincos de prata pendem sobre os ombros, enquanto grandes anéis redondos coroam os dedos. As joias étnicas estão na moda há alguns anos, mas o auge de sua popularidade veio após a invasão russa da Ucrânia.</span>\n<span class=\"para\">“Alguns historiadores que estudam joias nesta região dirão que nenhuma dessas joias é realmente cazaque. É uma ideia reinterpretada de cazaquice. Muitas das joias parecem mais tradicionais turcomanas, especialmente o adereço de cabeça que todos estão usando. É uma forma de fabricar a ideia de cazaquice,” diz Abigail Scripka, uma candidata a doutorado no Centro Leibniz de História Contemporânea que se especializa no Cazaquistão.</span>\n<span class=\"para\">“Acho que a invasão da Ucrânia forçou os estados da Ásia Central a empurrar sua cazaquice ou central-asiaticidade a um ponto que deixou muitas minorias étnicas bastante desconfortáveis, porque se não forem tão cazaques quanto podem ser, mesmo que parte disso não seja necessariamente historicamente precisa ou verdadeira, então isso pode dar à Rússia uma desculpa para invadir o Cazaquistão. Porque tudo que Putin disse sobre a Ucrânia, ele também disse sobre o Cazaquistão. Há esse impulso subjacente de deixar absolutamente claro que 'não somos russos, que não temos nada a ver com a Rússia.'”</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanismo</strong></span>\n<span class=\"para\">Isso pode ser o motivo pelo qual Vladimir Putin não compareceu à abertura dos jogos, e em vez disso enviou um representante do povo indígena Sakha. Este ano, a equipe nacional russa também não conseguiu enviar representações de diferentes grupos étnicos que vivem no território da Federação Russa, seja Tatar ou Buriato. Antes, a Rússia costumava enviar algumas equipes indígenas, mas este ano enviou apenas uma equipe vestindo trajes tricolores.</span>\n<span class=\"para\">Scripka observa que a rejeição decolonial da Rússia, juntamente com o medo de longa data da China e seu crescente destaque econômico na região, abriu caminho para outros jogadores regionais estenderem sua influência no Cazaquistão, notavelmente a Turquia. A ideologia do turanismo está lentamente ganhando terreno. A ideia – e o movimento político – repousa sobre uma teoria pseudocientífica de origens comuns da Ásia Central, bem como proximidade biológica e linguística entre vários povos euroasiáticos, incluindo grupos étnicos turcos, mongóis, tungús e urálicos. Embora tenha sido rejeitada pela comunidade científica mainstream, ainda existem grupos que apoiam a narrativa e a veem como uma porta de entrada para projetos políticos maiores e mais ambiciosos.</span>\n<span class=\"para\">Ao passar pelo <em>ethno aul</em>, sente-se como se estivesse perdido em um set de filme histórico, ou em muitos sets de filme ao mesmo tempo, enquanto as vestimentas étnicas se confundem em uma cacofonia de formas e cores. Dois homens com cabelos grisalhos em trajes étnicos difíceis de identificar passam. Eles parecem europeus, mas suas vestimentas sugerem uma origem da Ásia Central. O mais velho usa um chapéu de pele com um cone, seu peito adornado com um grande colar de prata com uma ave. “É Turul,” explica o mais jovem. Ele tem 56 anos e vive em Budapeste, a capital da Hungria, onde trabalha como motorista de ônibus. Ele se interessou por arco e flecha nos últimos dez anos. Veio para os Jogos dos Nômades como um dos atletas, mas infelizmente, não ganhou nenhuma competição.</span>\n<span class=\"para\">De acordo com uma lenda húngara, o Turul é uma ave mítica, provavelmente baseada em um falcão, um antigo símbolo dos húngaros. Ele apareceu para Emese, a filha de um dos líderes tribais, em um sonho quando ela estava carregando o filho de Almost – um grande comandante. Anos depois, o filho do casal, Arpad, liderou as tribos em sua conquista da Bacia dos Cárpatos, onde os húngaros eventualmente se estabeleceram e criaram sua terra natal histórica. Os húngaros nos Jogos dos Nômades estão orgulhosos de sua herança.</span>\n<span class=\"para\">“Turul nos mostrou o caminho antigamente,” diz o mais jovem. Seu crachá revela que seu nome é Istvan Mihok. Ele explica que o arco e flecha é parte da tradição húngara e está se tornando cada vez mais popular, também entre os jovens. “O arco e flecha ensina disciplina. Mas também é parte do nosso retorno ao passado. Viemos para a Bacia dos Cárpatos e nos estabelecemos lá, mas nossas raízes estão em algum lugar aqui. Perto dos Urais, de onde todas as nações turcas se expandiram. Os húngaros são os que foram mais longe para o oeste,” diz Mihok.</span>\n<span class=\"para\">O homem mais velho, Jozsef Szabo, de 68 anos, é o treinador da equipe de arco e flecha. Ele parece digno com sua barba branca. Mihok diz que ele foi uma vez um atleta de alto nível. Ambos se sentem bem no Cazaquistão e na Ásia Central em geral. “Sangue não é água,” diz Szabo, o que significa que não se pode enganar a natureza. O corpo sente uma conexão genética e espiritual com a estepe.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Reconstruindo identidades</strong></span>\n<span class=\"para\">Teorias sobre a origem huno-turca ou centro-asiática dos húngaros datam do século 19, quando equipes de investigadores foram enviadas à Ásia para encontrar provas da ascendência asiática da nação. Embora as evidências fossem escassas, teorias eram necessárias, e, portanto, sobreviveram. Especialmente após o Tratado de Trianon de 1920, visto por muitos húngaros como humilhante e injusto, reduzindo a grande nação a um pária europeu, os húngaros precisavam de uma ideia que pudesse restaurar sua dignidade e orgulho nacional. Como resultado do tratado, assinado entre a maioria dos aliados da Primeira Guerra Mundial e o Reino da Hungria, o território pós-guerra da Hungria foi reduzido a uma fração do que era nos dias da monarquia austro-húngara. Seu exército também enfrentou uma diminuição significativa.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon foi uma prova de que os húngaros foram abandonados pelo Ocidente e, portanto, começaram a buscar uma nova teoria que pudesse fornecer uma nova fonte de identidade. Foi quando ocorreu uma mudança em direção ao turanismo. Baseia-se na suposição de que os húngaros de hoje descendem dos povos nômades que agora compõem a Organização dos Estados Turcos,” diz Dominik Héjj, um analista político polonês-húngaro e autor de um livro sobre a Hungria.</span>\n<span class=\"para\">Como Héjj explica, o turanismo ganhou destaque particular após a ascensão ao poder do partido Fidesz do Primeiro-Ministro Viktor Orban. O governo começou a investir vastas somas de dinheiro em grupos e organizações que promovem a ideia e estabelecem contatos com outras nações turânicas, incluindo os estados da Ásia Central, Turquia e Azerbaijão. De acordo com Héjj, ninguém tem dúvidas de que essa ideia pseudocientífica serve a um propósito político e sublinha a abertura de Orban para o Oriente.</span>\n<span class=\"para\">“Ela dá base para iniciativas de política externa e econômica, e coloca a Hungria em uma posição especial para entender e cooperar com os vizinhos orientais da Europa – os irmãos da Hungria,” diz Héjj. “Há uma teoria de que Attila era húngaro. Embora possa ter pouco a ver com a realidade, qualquer coisa que ajude a Hungria a recuperar grandeza e influência é aceita com entusiasmo, não apenas pela extrema direita. Desde que ajude a projetar o poder econômico e político do país, e promova sua posição estratégica entre o Oriente e o Ocidente, a teoria será promovida pelo ministro das relações exteriores e pelo próprio Orban.”</span>\n<span class=\"para\">Um grande número de organizações húngaras que promovem a ideia turânica estiveram envolvidas em diferentes estágios de preparação para os Jogos Mundiais dos Nômades. A Associação Húngara de Kokpar e Esportes Tradicionais lidou com o elemento atlético da nova identidade e organizou o torneio “Turan” – uma competição de qualificação antes dos Jogos. A Fundação Magyar-Turan é responsável pelo “Grande Kurultai Huno-Turânico” anual, uma assembleia tribal das nações huno-turânicas, destinada a fortalecer os laços entre elas e celebrar tradições antigas. Essas nações incluem azerbaijanos, búlgaros, buriatos, gagauzes, cazaques, mongóis, uzbeques, tártaros, turcos e uigures, entre outros.</span>\n<span class=\"para\">O investimento na nova identidade valeu a pena. Tendo enviado 47 atletas para Astana, a Hungria ganhou oito medalhas, o que garantiu o sétimo lugar na tabela. A Hungria teve um desempenho melhor do que os estados da Ásia Central do Turcomenistão, Tajiquistão e Mongólia, o que não passou despercebido, como <em>Daily News Hungary</em> orgulhosamente relatou.</span>\n<span class=\"para\">Não está claro se os turcos, os cazaques e os outros estados nômades e turcos acreditam nas origens centro-asiáticas dos húngaros. Mas enquanto sua identidade huno permanecer atraente e útil para parceiros na região, que assim como Orban não hesitam em governar de forma autoritária, as raízes nômades da Hungria continuarão sendo uma venda atraente.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>é uma jornalista e escritora polonesa focada na Europa Central e Oriental. Seu livro mais recente se chama<em> Nowy Uzbekistan </em>(Novo Uzbequistão) e foi publicado em 2023.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">În mijlocul puternicei stepă kazace, înconjurată de orizontul nesfârșit, în capitala Astana, a avut loc un spectacol formidabil, a cărui politică subtilă nu a putut trece neobservată. La începutul lunii septembrie, Jocurile Mondiale ale Nomazilor au reunit sportivi din întreaga lume, pentru a cincea oară în decurs de un deceniu, cu scopul de a concura în discipline pe care puțini în Occident le cunosc sau le practică. Olimpiada sporturilor etnice a văzut jucători concurând la tir cu arcul călare și vânătoare de păsări, iar echipe de călăreți luptând pentru o carcasă de capră într-un joc numit <em>“kok-boru”</em>. Lumea sportului etnic depășește adesea limitele oricărei definiții occidentale.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Vitrina culturii</strong></span>\n<span class=\"para\">Deși jocurile sunt în principal o sărbătoare a disciplinelor tradiționale nomade cu rădăcini în stepele din Asia Centrală, americanii în cizme și pălării de cowboy au fost la fel de parte a peisajului cultural al jocurilor ca și nomazii kirghizi. Este important de menționat că evenimentul a oferit, de asemenea, spațiu națiunilor participante pentru a-și prezenta culturile naționale și, în unele cazuri, o versiune a identității naționale pe care acest sau acel guvern simte că trebuie să o promoveze – totul pentru bucuria privitorilor.</span>\n<span class=\"para\">Acum un deceniu, președintele kirghiz de atunci, Almazbek Atambayev, a reușit să adune sportivi din 20 de națiuni nomade pentru prima dată într-un loc unde munții majestuoși se întâlnesc cu lacul sacru Issyk-Kul. Zece ani mai târziu, în 2024, Jocurile Nomazilor au găzduit 2.500 de concurenți din 89 de țări, inclusiv Angola și Zimbabwe, Argentina și Polonia, și Turcia și Suedia. Participanții au fost asistați de 1.600 de voluntari multilingvi, în timp ce peste o sută de vehicule transportau spectatorii de la și la <em>“Ethno aul”</em> – sau satul etnic – un spațiu creat special pentru această ocazie, unde au avut loc jocurile. A fost o întreprindere logistică masivă din partea Kazahstanului, care a arătat lumii că poate organiza evenimente grandioase și poate face cultura sa o vânzare atrăgătoare.</span>\n<span class=\"para\">Standuri presărate în jurul <em>ethno aul</em> vindeau suveniruri și meșteșuguri locale, cu bijuterii din argint și metal venind în prim-plan ca accesorii indispensabile ale Jocurilor Nomazilor. Se presupune că au fost inspirate de vechile povești kazace despre prințese nomade și frumuseți nobile ale stepei acoperite de la cap la picioare în argint. Cea mai populară piesă, coiful, acoperă fruntea și părți din păr. O altă piesă se întinde pe piept sau spate. Cerceii din argint atârnă pe umeri, în timp ce inelele mari și rotunde încununează degetele. Bijuteriile etnice sunt la modă de câțiva ani, dar apogeul popularității lor a venit după invazia rusă a Ucrainei.</span>\n<span class=\"para\">“Unii istorici care studiază bijuteriile din această regiune îți vor spune că niciuna dintre aceste bijuterii nu este cu adevărat kazacă. Este o idee reinterpretată a kazacității. Multe dintre bijuterii arată mai mult ca cele tradiționale turkmene, în special coiful pe care toată lumea îl poartă. Este o modalitate de a fabrica ideea de kazacitate,” spune Abigail Scripka, un doctorand la Centrul Leibniz pentru Istorie Contemporană, care se specializează în Kazahstan.</span>\n<span class=\"para\">“Cred că invazia Ucrainei a forțat statele din Asia Centrală să își promoveze kazacitatea sau central-asiaticitatea până la un punct care a făcut ca multe minorități etnice să se simtă destul de inconfortabil, pentru că dacă nu sunt la fel de kazaci pe cât ar putea fi, chiar dacă unele dintre acestea nu sunt neapărat istorice sau adevărate, atunci ar putea oferi Rusiei o scuză pentru a invada Kazahstan. Pentru că tot ce a spus Putin vreodată despre Ucraina, a spus și despre Kazahstan. Există această urgență subiacente de a face absolut clar că “nu suntem ruși, că nu avem nimic de-a face cu Rusia.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanism</strong></span>\n<span class=\"para\">Asta ar putea fi motivul pentru care Vladimir Putin nu a ajuns la deschiderea jocurilor și, în schimb, a trimis un reprezentant al poporului indigen Sakha. Anul acesta, echipa națională rusă nu a reușit, de asemenea, să trimită reprezentanți ai diferitelor grupuri etnice care trăiesc pe teritoriul Federației Ruse, fie că este vorba de tătari sau buriati. În trecut, Rusia obișnuia să trimită câteva echipe indigene, doar că anul acesta au trimis o echipă care joacă în haine tricolore.</span>\n<span class=\"para\">Scripka observă că respingerea decolonială a Rusiei, împreună cu frica bine stabilită de China și de creșterea sa economică în regiune, a deschis calea pentru alți jucători regionali să își extindă influența în Kazahstan, cel mai notabil fiind Turcia. Ideologia turanismului câștigă încet teren. Ideea – și mișcarea politică – se bazează pe o teorie pseudostiințifică a originilor comune din Asia Centrală, precum și pe proximitatea biologică și lingvistică între diferite popoare eurasiatice, inclusiv grupuri etnice turcice, mongolice, tungusice și uralice. Deși a fost respinsă de comunitatea științifică mainstream, există încă grupuri care susțin narațiunea și o văd ca pe o poartă pentru proiecte politice mai mari și mai ambițioase.</span>\n<span class=\"para\">Trebuind prin <em>ethno aul</em>, te simți ca și cum ai fi pierdut pe un set de film istoric, sau pe multe seturi de film deodată, pe măsură ce hainele etnice se estompează într-o cacofonie de forme și culori. Doi bărbați cu părul cărunt în haine etnice greu de identificat trec pe lângă. Arată europeni, dar hainele lor sugerează o origine din Asia Centrală. Cel mai în vârstă poartă o pălărie de blană cu un con, pieptul său fiind împodobit cu un colier mare din argint cu o pasăre. “Este Turul,” explică cel mai tânăr. Are 56 de ani și locuiește în Budapesta, capitala Ungariei, unde lucrează ca șofer de autobuz. A fost pasionat de tir cu arcul în ultimii zece ani. A venit la Jocurile Nomazilor ca unul dintre sportivi, dar din păcate, nu a câștigat nicio competiție.</span>\n<span class=\"para\">Conform unei legende ungare, Turul este o pasăre mitică, probabil bazată pe un șoim, un simbol antic al ungurilor. A venit la Emese, fiica unuia dintre liderii tribali, într-un vis când ea purta copilul lui Almost – un mare comandant. Ani mai târziu, fiul cuplului, Arpad, a condus triburile în cucerirea Bazinului Carpatic, unde ungurii s-au așezat în cele din urmă și au creat patria lor istorică. Ungurii de la Jocurile Nomazilor sunt mândri de moștenirea lor.</span>\n<span class=\"para\">“Turul ne-a arătat calea în vremurile de demult,” spune cel mai tânăr. Insigna lui dezvăluie că numele său este Istvan Mihok. El explică că tirul cu arcul face parte din tradiția ungară și devine din ce în ce mai popular, de asemenea, în rândul tineretului. “Tirul cu arcul învață disciplina. Dar este, de asemenea, parte din întoarcerea noastră în trecut. Am venit în Bazinul Carpatic și ne-am așezat acolo, dar rădăcinile noastre sunt undeva aici. Aproape de Urali, de unde toate națiunile turcice s-au extins. Ungurii sunt cei care au mers cel mai departe spre vest,” spune Mihok.</span>\n<span class=\"para\">Cel mai în vârstă, Jozsef Szabo, în vârstă de 68 de ani, este antrenorul echipei de tir cu arcul. Arată demn cu barba sa albă. Mihok spune că a fost cândva un atlet de top. Amândoi se simt bine în Kazahstan și în Asia Centrală în general. “Sângele nu este apă,” spune Szabo, ceea ce înseamnă că nu poți înșela natura. Corpul simte o legătură genetică și spirituală cu stepă.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Reconstruirea identităților</strong></span>\n<span class=\"para\">Teoriile despre originea ungară hun-turcică sau central-asiatică datează din secolul al XIX-lea, când echipe de investigatori au fost trimise în Asia pentru a găsi dovezi ale descendenței asiatice a națiunii. Deși dovezile erau rare, teoriile erau necesare și, prin urmare, au supraviețuit. În special după Tratatul de la Trianon din 1920, văzut de mulți unguri ca umilitor și injust, reducând marele națiune la un paria european, ungurii aveau nevoie de o idee care să le restabilească demnitatea și mândria națională. Ca urmare a tratatului, semnat între majoritatea aliaților din Primul Război Mondial și Regatul Ungariei, teritoriul postbelic al Ungariei a fost redus la o fracțiune din ceea ce era în zilele monarhiei austro-ungare. Armata sa, de asemenea, a suferit o scădere semnificativă.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon a fost o dovadă că ungurii au fost abandonați de Vest și, prin urmare, au început să caute o nouă teorie care să le ofere o nouă sursă de identitate. Atunci a avut loc o schimbare către turanism. Se bazează pe presupunerea că ungurii de astăzi descind din popoarele nomade care acum constituie Organizația Statelor Turcice,” spune Dominik Héjj, un analist politic polono-ungar și autor al unei cărți despre Ungaria.</span>\n<span class=\"para\">După cum explică Héjj, turanismul a câștigat o importanță deosebită după venirea la putere a partidului Fidesz al prim-ministrului Viktor Orban. Guvernul a început să investească sume mari de bani în finanțarea grupurilor și organizațiilor care promovează ideea și stabilesc contacte cu alte națiuni turaniene, inclusiv statele din Asia Centrală, Turcia și Azerbaidjan. Conform lui Héjj, nimeni nu are îndoieli că această idee pseudostiințifică servește unui scop politic și a subliniat deschiderea lui Orban către Est.</span>\n<span class=\"para\">“Oferă o bază pentru inițiativele de politică externă și economică și plasează Ungaria într-o poziție specială pentru a înțelege și a coopera cu vecinii estici ai Europei – frații Ungariei,” spune Héjj. “Există o teorie că Attila era ungur. Deși poate avea puțin de-a face cu realitatea, orice ajută Ungaria să recâștige măreția și influența este acceptat cu entuziasm, nu doar de extrema dreaptă. Atâta timp cât ajută la proiectarea puterii economice și politice a țării și promovează poziția sa strategică între Est și Vest, teoria va fi promovată de ministrul de externe și de Orban însuși.”</span>\n<span class=\"para\">Un număr mare de organizații ungare care promovează ideea turaniană au fost implicate în diferite etape ale pregătirilor pentru Jocurile Mondiale ale Nomazilor. Asociația Ungară de Kokpar și Sporturi Tradiționale s-a ocupat de elementul sportiv al noii identități și a organizat turneul “Turan” – o competiție de calificare înainte de Jocuri. Fundația Magyar-Turan este responsabilă pentru “Marele Kurultai Hun-Turcic” anual, o adunare tribală a națiunilor hun-turcice, menită să întărească legăturile dintre ele și să celebreze tradițiile antice. Aceste națiuni includ azeri, bulgari, buriati, gagauzi, kazahi, mongoli, uzbeci, tătari, turci și uiguri, printre altele.</span>\n<span class=\"para\">Investiția în noua identitate a dat roade. După ce a trimis 47 de sportivi la Astana, Ungaria a câștigat opt medalii, ceea ce le-a asigurat locul șapte în clasament. Ungaria a obținut o performanță mai bună decât statele din Asia Centrală, Turkmenistan, Tadjikistan și Mongolia, ceea ce nu a trecut neobservat, așa cum a raportat cu mândrie <em>Daily News Hungary</em>.</span>\n<span class=\"para\">Nu este clar dacă turcii, kazahii și celelalte state nomade și turcice cred în originile asiatice ale ungurilor. Dar atâta timp cât identitatea lor hun rămâne atractivă și utilă pentru partenerii din regiune, care, la fel ca Orban, nu se feresc de conducerea autoritară, rădăcinile nomade ale Ungariei vor rămâne o vânzare atrăgătoare.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>este o jurnalistă și scriitoare poloneză care se concentrează pe Europa Centrală și de Est. Cea mai recentă carte a sa se intitulează<em> Nowy Uzbekistan </em>(Noua Uzbekistan) și a fost publicată în 2023.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Uprostred mocnej kazachstanskej stepi, obklopený nekonečným horizontom, v hlavnom meste Astana, sa uskutočnilo impozantné predstavenie, ktorého jemná politika nemohla zostať bez povšimnutia. Na začiatku septembra sa Svetové nomádske hry po piatykrát za desať rokov spojili športovcov z celého sveta, s cieľom súťažiť v disciplínach, ktoré málo kto na Západe pozná alebo hrá. Etická športová olympiáda videla hráčov súťažiť v jazdeckej lukostreľbe a lovení vtákov, a tímy jazdcov bojovali o koziu mŕtvolu v hre nazvanej <em>“kok-boru”</em>. Svet etnického športu často presahuje hranice akejkoľvek západnej definície.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Prezentácia kultúry</strong></span>\n<span class=\"para\">Aj keď sú hry predovšetkým oslavou tradičných nomádskych disciplín s  korene v stepiach Strednej Ázie, Američania v čižmách a kovbojských klobúkoch boli rovnako súčasťou kultúrneho prostredia hier ako kyrgyzskí nomádi. Dôležité je, že podujatie tiež poskytlo priestor súťažiacim národom na prezentáciu ich národných kultúr a v niektorých prípadoch verzie národnej identity, ktorú táto alebo táto vláda momentálne cíti potrebu propagovať – všetko na radosť divákov.</span>\n<span class=\"para\">Pred desiatimi rokmi sa vtedajšiemu kyrgyzskému prezidentovi Almazbekovi Atambajevovi podarilo zhromaždiť športovcov z 20 nomádskych národov po prvýkrát na mieste, kde sa majestátne hory stretávajú so svätým jazerom Issyk-Kul. O desať rokov neskôr, v roku 2024, Nomádské hry hostili 2 500 súťažiacich z 89 krajín vrátane Angoly a Zimbabwe, Argentíny a Poľska, a Turecka a Švédska. Účastníkom pomáhalo 1 600 viacjazyčných dobrovoľníkov, zatiaľ čo viac ako sto vozidiel prevážalo divákov tam a späť do <em>“Ethno aul”</em> – alebo etnickej dediny – priestoru vytvoreného špeciálne pre túto príležitosť, kde sa hry konali. Bolo to obrovské logistické podujatie na strane Kazachstanu, ktoré ukázalo svetu, že dokáže organizovať grandiózne podujatia a spraviť svoju kultúru atraktívnou na predaj.</span>\n<span class=\"para\">Stánky rozmiestnené okolo <em>ethno aul</em> predávali suveníry a miestne remeslá, pričom strieborné a kovové šperky sa dostali do popredia ako nevyhnutné doplnky Nomádskych hier. Povedalo sa, že sú inšpirované starými kazachstanskými rozprávkami o nomádskych princeznách a ušľachtilých krásach stepi pokrytých striebrom od hlavy po päty. Najpopulárnejším kusom, pokrývka hlavy, zakrýva čelo a časti vlasov. Ďalší kus prechádza cez hruď alebo chrbát. Strieborné náušnice visia cez ramená, zatiaľ čo veľké okrúhle prstene korunujú prsty. Etnické šperky sú už niekoľko rokov v móde, ale vrchol ich popularity prišiel po ruskej invázii na Ukrajinu.</span>\n<span class=\"para\">“Niektorí historici, ktorí študujú šperky v tomto regióne, vám povedia, že žiadny z týchto šperkov nie je naozaj kazachstanský. Je to reinterpretovaná predstava kazachstanskosti. Mnohé z týchto šperkov vyzerajú skôr ako tradičné turkménske, najmä pokrývka hlavy, ktorú nosí každý. Je to spôsob, ako vyrábať predstavu kazachstanskosti,” hovorí Abigail Scripka, doktorandka na Leibniz Centre pre súčasnú históriu, ktorá sa špecializuje na Kazachstan.</span>\n<span class=\"para\">“Myslím, že invázia na Ukrajinu prinútila strednú ázijské štáty posunúť svoju kazachstanskosť alebo strednú ázijskosť do bodu, ktorý urobil mnohé etnické menšiny dosť nepohodlnými, pretože ak nie sú tak kazachstanské, ako môžu byť, aj keď niektoré z toho nie sú nevyhnutne historicky presné alebo pravdivé, môže to dať Rusku zámienku na inváziu do Kazachstanu. Pretože všetko, čo Putin kedy povedal o Ukrajine, povedal aj o Kazachstane. Existuje tento podvedomý pocit, aby sa jasne ukázalo, že “nie sme Rusi, že nemáme nič spoločné s Ruskom.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanizmus</strong></span>\n<span class=\"para\">To môže byť dôvod, prečo sa Vladimir Putin nezúčastnil na otvorení hier a namiesto toho poslal zástupcu domorodého ľudu Sakha. Tento rok ruský národný tím tiež nedokázal poslať zastúpenia rôznych etnických skupín žijúcich na území Ruskej federácie, či už Tatarov alebo Burjatov. Predtým Rusko posielalo niekoľko domorodých tímov, len tento rok poslali jeden tím hrajúci v trojfarebných odevoch.</span>\n<span class=\"para\">Scripka poznamenáva, že dekolonialne odmietanie Ruska, spolu s dlho etablovaným strachom z Číny a jej rastúcej ekonomickej prominence v regióne, otvorilo cestu pre iných regionálnych hráčov, aby rozšírili svoj vplyv v Kazachstane, najmä Turecko. Ideológia turanizmu pomaly získava pôdu. Myšlienka – a politický pohyb – spočíva na pseudovedeckej teórii spoločných stredneázijských pôvodov, ako aj biologickej a jazykovej blízkosti medzi rôznymi eurázijskými národmi vrátane turkických, mongolských, tunguzských a uralských etnických skupín. Hoci bola odmietnutá hlavným vedeckým spoločenstvom, stále existujú skupiny, ktoré podporujú tento naratív a vidia ho ako bránu pre väčšie a ambicióznejšie politické projekty.</span>\n<span class=\"para\">Prechádzajúc cez <em>ethno aul</em>, má človek pocit, akoby sa stratil na historickej filmovej scéne, alebo na mnohých rôznych filmových scénach naraz, keď sa etnické odevy rozmazávajú v kakofónii tvarov a farieb. Dvaja muži so šedivými vlasmi v ťažko identifikovateľnom etnickom odeve prechádzajú okolo. Vyzerajú európsky, ale ich odevy naznačujú stredneázijský pôvod. Starší má na sebe kožušinový klobúk s kužeľom, jeho hruď zdobí veľký strieborný náhrdelník s vtákom. “To je Turul,” vysvetľuje mladší. Má 56 rokov a žije v Budapešti, hlavnom meste Maďarska, kde pracuje ako vodič autobusu. Lukostreľbe sa venuje posledných desať rokov. Prišiel na Nomádské hry ako jeden z športovcov, ale bohužiaľ, nevyhral žiadne súťaže.</span>\n<span class=\"para\">Podľa maďarskej legendy je Turul mytologický vták, pravdepodobne založený na sokolovi, starobylý symbol Maďarov. Prišiel k Emese, dcére jedného z kmeňových vodcov, v sne, keď nosila dieťa Almosta – veľkého veliteľa. O niekoľko rokov neskôr viedol syn páru Arpad kmene v ich dobytí Karpatskej kotliny, kde sa Maďari nakoniec usadili a vytvorili svoju historickú vlasť. Maďari na Nomádskych hrách sú hrdí na svoje dedičstvo.</span>\n<span class=\"para\">“Turul nám ukázal cestu späť vtedy,” hovorí mladší. Jeho odznak odhaľuje, že sa volá Istvan Mihok. Vysvetľuje, že lukostreľba je súčasťou maďarskej tradície a stáva sa čoraz populárnejšou, aj medzi mládežou. “Lukostreľba učí disciplíne. Ale je to tiež súčasť nášho návratu do minulosti. Prišli sme do Karpatskej kotliny a usadili sa tam, ale naše korene sú niekde tu. Pri Urale, odkiaľ sa všetky turkické národy rozšírili. Maďari sú tí, ktorí sa dostali najďalej na západ,” hovorí Mihok.</span>\n<span class=\"para\">Starší muž, 68-ročný Jozsef Szabo, je trénerom lukostreleckého tímu. Vyzerá dôstojne so svojou bielou bradou. Mihok hovorí, že kedysi bol špičkovým športovcom. Obaja sa cítia dobre v Kazachstane a v Strednej Ázii všeobecne. “Krv nie je voda,” hovorí Szabo, čo znamená, že človek nemôže podvádzať prírodu. Telo cíti genetické a duchovné spojenie so stepou.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Rekonštruovanie identít</strong></span>\n<span class=\"para\">Teórie o hunskoturkickom alebo stredneázijskom pôvode Maďarov siahajú do 19. storočia, keď boli poslané tímy vyšetrovateľov do Ázie, aby našli dôkazy o ázijskej príslušnosti národa. Hoci dôkazy boli vzácne, teórie boli potrebné, a preto prežili. Najmä po zmluve z Trianonu v roku 1920, ktorú mnohí Maďari považujú za ponižujúcu a nespravodlivú, znižujúcu veľký národ na európskeho paria, Maďari potrebovali myšlienku, ktorá by mohla obnoviť ich dôstojnosť a národnú hrdosť. V dôsledku zmluvy, podpísanej medzi väčšinou spojencov prvej svetovej vojny a Kráľovstvom Maďarsko, sa povojnové územie Maďarska zmenšilo na zlomok toho, čím bolo v časoch rakúsko-uhorskej monarchie. Jeho armáda tiež čelila významnému poklesu.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon bol dôkazom, že Maďari boli opustení Západom, a preto začali hľadať novú teóriu, ktorá by im mohla poskytnúť nový zdroj identity. Vtedy prišiel posun smerom k turanizmu. Spočíva na predpoklade, že dnešní Maďari sú potomkami nomádskych národov, ktoré teraz tvoria Organizáciu turkických štátov,” hovorí Dominik Héjj, poľsko-maďarský politický analytik a autor knihy o Maďarsku.</span>\n<span class=\"para\">Podľa Héjja turanizmus získal osobitnú významnosť po príchode k moci strany Fidesz premiéra Viktora Orbána. Vláda začala pumpovať obrovské sumy peňazí do financovania skupín a organizácií propagujúcich myšlienku a vytvárajúcich kontakty s inými turánskymi národmi, vrátane stredneázijských štátov, Turecka a Azerbajdžanu. Podľa Héjja nikto nemá pochybnosti, že táto pseudovedecká myšlienka slúži politickému účelu a podčiarkuje Orbánovo otvorenie sa východu.</span>\n<span class=\"para\">“Dáva základ pre zahraničnú politiku a ekonomické iniciatívy a umiestňuje Maďarsko do špeciálnej pozície na pochopenie a spoluprácu s východnými susedmi Európy – bratmi Maďarska,” hovorí Héjj. “Existuje teória, že Attila bol Maďar. Hoci to môže mať málo spoločného s realitou, čokoľvek, čo pomáha Maďarsku získať veľkosť a vplyv, je nadšene prijímané, nielen na extrémnej pravici. Pokiaľ to pomáha projektovať ekonomickú a politickú moc krajiny a propaguje jej strategickú pozíciu medzi Východom a Západom, teória bude propagovaná ministrom zahraničných vecí a samotným Orbánom.”</span>\n<span class=\"para\">Veľké množstvo maďarských organizácií propagujúcich turánsku myšlienku sa zapojilo do rôznych fáz príprav na Svetové nomádske hry. Maďarská asociácia Kokpar a tradičných športov sa zaoberala atletickým prvkom novej identity a organizovala turnaj “Turan” – kvalifikačnú súťaž pred hrami. Nadácia Magyar-Turan je zodpovedná za každoročný “Veľký hunskoturkický Kurultai”, kmeňové zhromaždenie hunskoturckých národov, zamerané na posilnenie väzieb medzi nimi a oslavu starobylých tradícií. Tieto národy zahŕňajú Azerbajdžancov, Bulharov, Burjatov, Gagauzov, Kazachov, Mongolov, Uzbekov, Tatarov, Turkov a Ujgurov medzi inými.</span>\n<span class=\"para\">Investícia do novej identity sa vyplatila. Po odoslaní 47 športovcov do Astany, Maďarsko získalo osem medailí, čo im zabezpečilo siedme miesto v tabuľke. Maďarsko dosiahlo lepší výkon ako stredneázijské štáty Turkmenistan, Tadžikistan a Mongolsko, čo neostalo bez povšimnutia, keď <em>Daily News Hungary</em> hrdě informovalo.</span>\n<span class=\"para\">Nie je jasné, či Turci, Kazachovia a ostatné nomádske a turkické štáty veria v stredneázijské pôvody Maďarov. Ale pokiaľ ich hunská identita zostáva atraktívna a užitočná pre partnerov v regióne, ktorí sa rovnako ako Orbán neboja autoritárskej vlády, maďarské nomádske korene zostanú atraktívne na predaj.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>je poľská novinárka a spisovateľka zameriavajúca sa na Strednú a Východnú Európu. Jej najnovšia kniha sa volá<em> Nowy Uzbekistan </em>(Nový Uzbekistan) a bola publikovaná v roku 2023.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Mitt i den mäktiga kazakiska steppen, omgiven av den oändliga horisonten, i huvudstaden Astana, ägde ett formidabelt spektakel rum, vars subtila politik inte kunde gå obemärkt förbi. I början av september samlade Världsnomadspelen idrottare från hela världen, för femte gången på ett decennium, med målet att tävla i discipliner som få i väst känner till eller spelar. Den etniska sportolympiaden såg spelare tävla i hästbågskytte och fågeljakt, och lag av ryttare kämpa om en getkadaver i ett spel som kallas <em>“kok-boru”</em>. Världen av etnisk sport överträffar ofta gränserna för någon västerländsk definition.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Utställning av kultur</strong></span>\n<span class=\"para\">Även om spelen främst är en hyllning till traditionella nomadiska discipliner med  rötter i Centralasiens stäpper, var amerikaner i stövlar och cowboyhattar lika mycket en del av spelens kulturella landskap som de kirgiziska nomaderna. Viktigt är att evenemanget också gav utrymme för de tävlande nationerna att visa upp sina nationella kulturer och i vissa fall en version av nationell identitet som denna eller den regeringen för närvarande känner för att främja – allt till åskådarnas glädje.</span>\n<span class=\"para\">För ett decennium sedan lyckades den dåvarande kirgiziska presidenten Almazbek Atambayev samla idrottare från 20 nomadiska nationer för första gången på en plats där majestätiska berg möter den heliga Issyk-Kul-sjö. Tio år senare, 2024, var Nomad Games värd för 2 500 tävlande från 89 länder inklusive Angola och Zimbabwe, Argentina och Polen, samt Turkiet och Sverige. Deltagarna fick hjälp av 1 600 flerspråkiga volontärer, medan över hundra fordon körde åskådarna till och från <em>“Ethno aul”</em> – eller etnisk by – ett utrymme som skapades särskilt för detta tillfälle, där spelen ägde rum. Det var en massiv logistisk insats från Kazakstans sida, som visade världen att det kan organisera storslagna evenemang och göra sin kultur till en attraktiv försäljning.</span>\n<span class=\"para\">Stånd som spritts runt <em>ethno aul</em> sålde souvenirer och lokalt hantverk, med silver- och metallsmycken som kom i förgrunden som måste-ha Nomad Games-accessoarer. De sägs vara inspirerade av de gamla kazakiska sagorna om nomadprinsessor och ädla skönheter från steppen täckta från topp till tå i silver. Den mest populära delen, huvudbonaden, täcker pannan och delar av håret. En annan går över bröstet eller ryggen. Silverörhängen hänger över axlarna, medan stora runda ringar kröner fingrarna. Etniska smycken har varit på modet i några år nu, men toppen av dess popularitet kom efter den ryska invasionen av Ukraina.</span>\n<span class=\"para\">“Vissa historiker som studerar smycken i denna region kommer att berätta för dig att inget av dessa smycken egentligen är kazakiska. Det är en omtolkad idé om kazakiskhet. Mycket av smyckena ser mer ut som traditionella turkmenska, särskilt huvudbonaden som alla bär. Det är ett sätt att tillverka idén om kazakiskhet,” säger Abigail Scripka, doktorand vid Leibniz Center for Contemporary History som specialiserar sig på Kazakstan.</span>\n<span class=\"para\">“Jag tror att invasionen av Ukraina har tvingat de centralasiatiska staterna att trycka på sin kazakiskhet eller centralasiatiska identitet till en punkt som har gjort många etniska minoriteter ganska obekväma, för om de inte är så kazakiska som de kan vara, även om en del av det inte nödvändigtvis är historiskt korrekt eller sant, kan det ge Ryssland en ursäkt att invadera Kazakstan. För allt Putin någonsin sagt om Ukraina, har han också sagt om Kazakstan. Det finns en underliggande drivkraft att göra det absolut klart att “vi är inte ryska, att vi har inget att göra med Ryssland.””</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanism</strong></span>\n<span class=\"para\">Detta kan vara anledningen till att Vladimir Putin inte kom till spelens invigning, utan istället skickade en representant för det inhemska folket Sakha. I år misslyckades det ryska landslaget också med att skicka representationer av olika etniska grupper som lever på territoriet av den ryska federationen, vare sig det är tatarer eller buryater. Tidigare brukade Ryssland skicka några inhemska lag, men i år skickade de bara ett lag som spelade i trikoloriska kläder.</span>\n<span class=\"para\">Scripka noterar att den dekoloniala avvisningen av Ryssland, i kombination med den långvariga rädslan för Kina och dess växande ekonomiska framträdande i regionen, har öppnat vägen för andra regionala aktörer att utöka sitt inflytande i Kazakstan, mest anmärkningsvärt Turkiet. Ideologin av turanism vinner långsamt mark. Idén – och den politiska rörelsen – vilar på en pseudovetenskaplig teori om gemensamma centralasiatiska ursprung, samt biologisk och språklig närhet mellan olika eurasiska folk inklusive turkiska, mongoliska, tungusiska och uraliska etniska grupper. Även om den har avvisats av den etablerade vetenskapliga gemenskapen, finns det fortfarande grupper som stöder berättelsen och ser den som en väg för större och mer ambitiösa politiska projekt.</span>\n<span class=\"para\">När man passerar genom <em>ethno aul</em> känns det som att man har gått vilse på en historisk filmset, eller många olika filmset på en gång, eftersom de etniska kläderna suddar ut i en kakofoni av former och färger. Två män med grått hår i svåra att identifiera etniska kläder passerar förbi. De ser europeiska ut men deras kläder antyder en centralasiatisk härkomst. Den äldre bär en pälsmössa med en kon, hans bröst pryds av ett stort silverhalsband med en fågel. “Det är Turul,” förklarar den yngre. Han är 56 och bor i Budapest, Ungerns huvudstad, där han arbetar som bussförare. Han har hållit på med bågskytte i tio år. Han kom till Nomad Games som en av idrottarna men tyvärr vann han inga tävlingar.</span>\n<span class=\"para\">Enligt en ungersk legend är Turul en mytisk fågel, troligen baserad på en falk, ett gammalt symbol för ungrarna. Den kom till Emese, dottern till en av stammens ledare, i en dröm när hon bar barnet till Almost – en stor befälhavare. År senare ledde parets son Arpad stammarna i deras erövring av Karpaterbäckenet, där ungrarna så småningom bosatte sig och skapade sitt historiska hemland. Ungrarna vid Nomad Games är stolta över sitt arv.</span>\n<span class=\"para\">“Turul visade oss vägen tillbaka på den tiden,” säger den yngre. Hans namnbricka avslöjar att hans namn är Istvan Mihok. Han förklarar att bågskytte är en del av ungersk tradition och blir alltmer populärt, även bland ungdomar. “Bågskytte lär ut disciplin. Men det är också en del av vår återgång till det förflutna. Vi kom till Karpaterbäckenet och bosatte oss där, men våra rötter är någonstans här. Nära Ural, därifrån alla turkiska nationer expanderade. Ungrarna är de som gick längst västerut,” säger Mihok.</span>\n<span class=\"para\">Den äldre mannen, 68-årige Jozsef Szabo, är tränare för bågskyttelaget. Han ser värdig ut med sitt vita skägg. Mihok säger att han en gång var en toppidrottare. De känner sig båda väl i Kazakstan och i Centralasien i allmänhet. “Blod är inte vatten,” säger Szabo, vilket betyder att man inte kan lura naturen. Kroppen känner en genetisk och andlig koppling till steppen.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Återskapa identiteter</strong></span>\n<span class=\"para\">Teorier om ungrarnas hun-turkiska eller centralasiatiska ursprung går tillbaka till 1800-talet, när grupper av utredare skickades till Asien för att hitta bevis på nationens asiatiska härkomst. Även om bevisen var knappa, behövdes teorier, och därför överlevde de. Särskilt efter 1920 års Trianon-fördrag, som många ungrare ser som förödmjukande och orättvist, vilket reducerade den stora nationen till en europeisk paria, behövde ungrarna en idé som kunde återställa deras värdighet och nationella stolthet. Som ett resultat av fördraget, som undertecknades mellan de flesta av första världskrigets allierade och kungariket Ungern, reducerades det efterkrigstidens territorium av Ungern till en bråkdel av vad det var under den österrikisk-ungerska monarkin. Dess armé stod också inför en betydande minskning.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon var ett bevis på att ungrarna övergavs av väst och därför började de söka efter en ny teori som kunde ge dem en ny identitetskäll. Det var då en skiftning mot turanism kom in. Det vilar på antagandet att dagens ungrare härstammar från de nomadiska folk som nu utgör Organisationen för turkiska stater,” säger Dominik Héjj, en polsk-ungersk policyanalytiker och författare till en bok om Ungern.</span>\n<span class=\"para\">Som Héjj förklarar, fick turanism särskild framträdande efter att premiärminister Viktor Orbans Fidesz-parti kom till makten. Regeringen började pumpa stora summor pengar i att finansiera grupper och organisationer som främjar idén och etablerar kontakter med andra turaniska nationer, inklusive de centralasiatiska staterna, Turkiet och Azerbajdzjan. Enligt Héjj har ingen några tvivel om att denna pseudovetenskapliga idé tjänar ett politiskt syfte och har understrukit Orbans öppning mot öst.</span>\n<span class=\"para\">“Det ger grund för utrikespolitiska och ekonomiska initiativ, och placerar Ungern i en särskild position för att förstå och samarbeta med Europas östra grannar – Ungerns bröder,” säger Héjj. “Det finns en teori om att Attila var ungersk. Även om det kanske har lite att göra med verkligheten, accepteras allt som hjälper Ungern att återfå storhet och inflytande entusiastiskt, inte bara på den yttersta högerkanten. Så länge det hjälper att projicera landets ekonomiska och politiska makt, och främjar dess strategiska position mellan öst och väst, kommer teorin att främjas av utrikesministern och Orban själv.”</span>\n<span class=\"para\">En stor mängd ungerska organisationer som främjar den turaniska idén var involverade i olika faser av förberedelserna för Världsnomadspelen. Den ungerska föreningen för Kokpar och traditionella sporter hanterade den atletiska delen av den nya identiteten och organiserade “Turan”-turneringen – en kvaltävling före spelen. Stiftelsen Magyar-Turan ansvarar för den årliga “Stora Hun-Turkiska Kurultai”, en stammens församling av hun-turkiska nationer, som syftar till att stärka banden mellan dem och fira gamla traditioner. Dessa nationer inkluderar azerer, bulgarer, buryater, gagauzer, kazaker, mongoler, uzbeker, tatarer, turkar och uigurer bland andra.</span>\n<span class=\"para\">Investeringen i den nya identiteten har lönat sig. Efter att ha skickat 47 idrottare till Astana, vann Ungern åtta medaljer, vilket säkrade dem sjunde plats i tabellen. Ungern säkrade en bättre prestation än de centralasiatiska staterna Turkmenistan, Tadzjikistan och Mongoliet, vilket inte gick obemärkt förbi som <em>Daily News Hungary</em> stolt rapporterade.</span>\n<span class=\"para\">Det är oklart om turkarna, kazakerna och de andra nomadiska och turkiska staterna tror på ungrarnas centralasiatiska ursprung. Men så länge deras hun-identitet förblir attraktiv och användbar för partners i regionen, som precis som Orban inte tvekar att använda auktoritärt styre, kommer Ungerns nomadiska rötter att förbli en attraktiv försäljning.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>är en polsk journalist och författare med fokus på Central- och Östeuropa. Hennes senaste bok heter <em> Nowy Uzbekistan </em>(Nya Uzbekistan) och publicerades 2023.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Güçlü Kazak steplerinin ortasında, sonsuz ufuklarla çevrili, başkent Astana'da, ince politikalarının gözden kaçmadığı etkileyici bir gösteri gerçekleşti. Eylül ayının başlarında, Dünya Göçebe Oyunları, on yıl içinde beşinci kez, Batı'da pek az kişinin bildiği veya oynadığı disiplinlerde yarışmak amacıyla dünyanın dört bir yanından sporcuları bir araya getirdi. Etnik spor olimpiyatında oyuncular atlı okçuluk ve kuş avında yarıştı ve bir oyun olan <em>“kok-boru”</em>da bir keçi leşi için ekipler mücadele etti. Etnik spor dünyası genellikle herhangi bir Batı tanımının sınırlarını aşar.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Kültür sergisi</strong></span>\n<span class=\"para\">Oyunlar, esasen Orta Asya steplerine kök salmış geleneksel göçebe disiplinlerinin bir kutlaması olmasına rağmen, bot ve kovboy şapkası giymiş Amerikalılar, Kırgız göçebeleri kadar oyunların kültürel manzarasının bir parçasıydı. Önemli bir şekilde, etkinlik aynı zamanda yarışan uluslara ulusal kültürlerini sergileme alanı sağladı ve bazı durumlarda bu veya şu hükümetin şu anda teşvik etmek istediği bir ulusal kimlik versiyonunu – tüm bunlar izleyicilerin mutluluğu için.</span>\n<span class=\"para\">On yıl önce, o zamanlar Kırgız Cumhurbaşkanı Almazbek Atambayev, muhteşem dağların kutsal Issık-Kul gölüyle buluştuğu bir yerde, 20 göçebe ulustan sporcuları ilk kez bir araya getirmeyi başardı. On yıl sonra, 2024'te, Göçebe Oyunları, Angola ve Zimbabve, Arjantin ve Polonya, Türkiye ve İsveç dahil 89 ülkeden 2,500 yarışmacıya ev sahipliği yaptı. Katılımcılara 1,600 çok dilli gönüllü yardımcı olurken, yüzden fazla araç izleyicileri <em>“Etnik aul”</em> – ya da etnik köy – olarak adlandırılan, bu özel etkinlik için oluşturulmuş alana götürdü. Bu, Kazakistan'ın büyük lojistik bir girişimiydi ve dünyaya büyük etkinlikler düzenleyebileceğini ve kültürünü çekici bir şekilde satabileceğini gösterdi.</span>\n<span class=\"para\"><em>ethno aul</em> etrafında serpiştirilmiş tezgahlar, hediyelik eşyalar ve yerel el sanatları satıyordu; gümüş ve metal takılar, Göçebe Oyunları'nın vazgeçilmez aksesuarları olarak öne çıkıyordu. Bunların, göçebe prenseslerin eski Kazak masallarından ilham aldığı söyleniyordu ve stepe baştan ayağa gümüşle kaplanmış soylu güzellikler. En popüler parça, alın ve saçın bazı kısımlarını kaplayan başlık. Diğeri ise göğüs veya sırt boyunca uzanıyor. Gümüş küpeler omuzların üzerinde sarkarken, büyük yuvarlak yüzükler parmakları taçlandırıyor. Etnik takılar birkaç yıldır modada, ancak popülaritesinin zirvesi, Rusya'nın Ukrayna'yı işgalinden sonra geldi.</span>\n<span class=\"para\">“Bu bölgede takıları inceleyen bazı tarihçiler, bu takıların hiçbiri gerçekten Kazak olmadığını söyleyecektir. Bu, Kazaklık fikrinin yeniden yorumlanmış bir versiyonudur. Birçok takı, özellikle herkesin giydiği başlık, geleneksel Türkmen takılarına daha çok benziyor. Bu, Kazaklık fikrini üretmenin bir yolu,” diyor Kazakistan üzerine uzmanlaşmış Leibniz Çağdaş Tarih Merkezi'nde doktora adayı olan Abigail Scripka.</span>\n<span class=\"para\">“Ukrayna'nın işgali, Orta Asya devletlerini Kazaklık veya Orta Asyalılıklarını öyle bir noktaya itmeye zorladı ki, bu birçok etnik azınlığı oldukça rahatsız etti çünkü eğer oldukları kadar Kazak değillerse, bu, Rusya'nın Kazakistan'ı işgal etmesi için bir bahane verebilir. Çünkü Putin'in Ukrayna hakkında söylediği her şey, Kazakistan hakkında da söylediği şeylerdir. 'Biz Rus değiliz, Rusya ile hiçbir ilgimiz yok' demek için kesinlikle net olma arzusu var.”</span>\n<span class=\"para\"><strong>Turanizm</strong></span>\n<span class=\"para\">Bu, Vladimir Putin'in oyunların açılışına katılmamasının ve bunun yerine Sakha yerli halkının bir temsilcisini göndermesinin nedeni olabilir. Bu yıl, Rus milli takımı da Rusya Federasyonu topraklarında yaşayan farklı etnik grupların temsilcilerini göndermekte başarısız oldu, ister Tatar ister Buryat olsun. Daha önce, Rusya birkaç yerli takım gönderiyordu, ancak bu yıl sadece üç renkli giysiler giyen bir takım gönderdiler.</span>\n<span class=\"para\">Scripka, Rusya'nın dekolonyal reddinin, Çin'e karşı uzun süredir var olan korku ve bölgedeki artan ekonomik önemi ile birleştiğinde, diğer bölgesel oyuncuların Kazakistan'daki etkilerini genişletmelerinin yolunu açtığını, özellikle Türkiye'nin öne çıktığını belirtiyor. Turanizm ideolojisi yavaş yavaş güç kazanıyor. Bu fikir – ve siyasi hareket – ortak Orta Asya kökenleri ile çeşitli Avrasya halkları arasında biyolojik ve dilsel yakınlık üzerine kurulu bir sahte bilimsel teoriye dayanıyor; bunlar arasında Türk, Moğol, Tunguz ve Ural etnik grupları bulunmaktadır. Ana akım bilim camiası tarafından reddedilmiş olmasına rağmen, bu anlatıyı destekleyen ve daha büyük ve daha iddialı siyasi projeler için bir kapı olarak gören gruplar hala var.</span>\n<span class=\"para\"><em>ethno aul</em>'dan geçerken, sanki tarihi bir film setinde kaybolmuş gibi hissediyorsunuz ya da birden fazla film setinde, etnik giysilerin şekiller ve renkler kargaşasında bulanıklaştığı bir ortamda. Tanımlanması zor etnik giysiler içinde gri saçlı iki adam geçiyor. Avrupa kökenli görünüyorlar ama giysileri Orta Asya kökenli olduğunu düşündürüyor. Daha yaşlı olanı, koni şeklinde bir kürk şapka takıyor, göğsü bir kuş figürü içeren büyük bir gümüş kolye ile süslenmiş. “Bu Turul,” diyor daha genç olan. 56 yaşında ve Macaristan'ın başkenti Budapeşte'de oturuyor, burada otobüs şoförü olarak çalışıyor. Son on yıldır okçulukla ilgileniyor. Göçebe Oyunları'na bir sporcu olarak geldi ama ne yazık ki, hiçbir yarışmayı kazanamadı.</span>\n<span class=\"para\">Bir Macar efsanesine göre, Turul, muhtemelen bir şahin olan, Macarların eski sembolü olan efsanevi bir kuştur. Emese'ye, kabile liderlerinden birinin kızı, bir rüyada geldiğinde, Almost'un – büyük bir komutan – çocuğunu taşıyordu. Yıllar sonra, çiftin oğlu Arpad, kabileleri Karpat Havzası'ndaki fetihlerinde yönetti, burada Macarlar nihayet yerleşti ve tarihi vatanlarını kurdular. Göçebe Oyunları'ndaki Macarlar, miraslarıyla gurur duyuyorlar.</span>\n<span class=\"para\">“Turul, bize o zamanlar yolu gösterdi,” diyor daha genç olan. Rozeti, adının Istvan Mihok olduğunu ortaya koyuyor. Okçuluğun Macar geleneğinin bir parçası olduğunu ve gençler arasında giderek daha popüler hale geldiğini açıklıyor. “Okçuluk disiplin öğretir. Ama aynı zamanda geçmişe dönüşümüzün de bir parçası. Karpat Havzası'na geldik ve oraya yerleştik, ama köklerimiz bir yerde burada. Uralların yakınında, tüm Türk uluslarının genişlediği yerden. Macarlar, en batıya gidenlerdir,” diyor Mihok.</span>\n<span class=\"para\">Daha yaşlı adam, 68 yaşındaki Jozsef Szabo, okçuluk takımının antrenörü. Beyaz sakalıyla onurlu görünüyor. Mihok, onun bir zamanlar üst düzey bir sporcu olduğunu söylüyor. İkisi de Kazakistan'da ve genel olarak Orta Asya'da kendilerini iyi hissediyorlar. “Kan su değildir,” diyor Szabo, bu da doğayı kandıramayacağınız anlamına geliyor. Vücut, steple genetik ve ruhsal bir bağlantı hissediyor.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Kimliklerin yeniden inşası</strong></span>\n<span class=\"para\">Macarların Hun-Türk veya Orta Asya kökenleri hakkındaki teoriler, 19. yüzyıla kadar uzanıyor; o zamanlar, ulusun Asya kökenlerini kanıtlamak için Asya'ya araştırma ekipleri gönderildi. Kanıtlar azdı, teorilere ihtiyaç vardı ve bu nedenle hayatta kaldılar. Özellikle 1920 Trianon Antlaşması'ndan sonra, birçok Macar tarafından aşağılayıcı ve adaletsiz olarak görülen, büyük ulusu Avrupa'nın parya bir ulusu haline getiren bu antlaşma sonucunda, Macarlar onurlarını ve ulusal gururlarını yeniden kazandıracak bir fikre ihtiyaç duydular. Birinci Dünya Savaşı Müttefikleri ile Macaristan Krallığı arasında imzalanan antlaşmanın sonucunda, savaş sonrası Macaristan'ın toprakları, Avusturya-Macar monarşisi dönemindeki halinin bir kısmına indirildi. Ordusu da önemli bir azalma ile karşılaştı.</span>\n<span class=\"para\">“Trianon, Macarların Batı tarafından terk edildiğinin bir kanıtıydı ve bu nedenle yeni bir kimlik kaynağı sağlayabilecek yeni bir teori aramaya başladılar. O zaman Turanizm'e doğru bir kayma oldu. Bu, günümüz Macarlarının, şu anda Türk Devletleri Teşkilatı'nı oluşturan göçebe halklardan geldiği varsayımına dayanıyor,” diyor Macaristan hakkında bir kitabın yazarı ve Polonyalı-Macar politik analist Dominik Héjj.</span>\n<span class=\"para\">Héjj'in açıkladığı gibi, Turanizm, Başbakan Viktor Orban'ın Fidesz partisinin iktidara gelmesinden sonra özellikle önem kazandı. Hükümet, bu fikri teşvik eden gruplara ve organizasyonlara büyük miktarda para pompalamaya başladı ve Orta Asya devletleri, Türkiye ve Azerbaycan dahil diğer Turan uluslarıyla temaslar kurdu. Héjj'e göre, bu sahte bilimsel fikrin siyasi bir amaca hizmet ettiğinden kimsenin şüphesi yok ve Orban'ın Doğu'ya açılımını vurgulamaktadır.</span>\n<span class=\"para\">“Bu, dış politika ve ekonomik girişimler için zemin sağlar ve Macaristan'ı Avrupa'nın doğu komşularını – Macaristan'ın kardeşlerini – anlamak ve onlarla işbirliği yapmak için özel bir konuma yerleştirir,” diyor Héjj. “Attila'nın Macar olduğu teorisi var. Gerçekle pek ilgisi olmasa da, Macaristan'ın büyüklüğünü ve etkisini yeniden kazanmasına yardımcı olan her şey, sadece aşırı sağda değil, coşkuyla kabul ediliyor. Ülkenin ekonomik ve siyasi gücünü projekte etmesine ve Doğu ile Batı arasında stratejik konumunu teşvik etmesine yardımcı olduğu sürece, bu teori dışişleri bakanı ve Orban tarafından teşvik edilecektir.”</span>\n<span class=\"para\">Turan fikrini teşvik eden çok sayıda Macar organizasyonu, Dünya Göçebe Oyunları'nın hazırlıklarının farklı aşamalarında yer aldı. Macar Kokpar ve Geleneksel Sporlar Derneği, yeni kimliğin atletik unsurlarıyla ilgilendi ve Oyunlar öncesi bir eleme yarışması olan “Turan” turnuvasını düzenledi. Magyar-Turan Vakfı, Hun-Türk uluslarının bağlarını güçlendirmeyi ve eski gelenekleri kutlamayı amaçlayan yıllık “Büyük Hun-Türk Kurultayı”ndan sorumludur. Bu uluslar arasında Azerbaycanlılar, Bulgarlar, Buryatlar, Gagavuzlar, Kazaklar, Moğollar, Özbekler, Tatarlar, Türkler ve Uygurlar bulunmaktadır.</span>\n<span class=\"para\">Yeni kimliğe yapılan yatırım karşılığını verdi. Astana'ya 47 sporcu gönderen Macaristan, sekiz madalya kazandı ve bu da onlara tabloda yedinci sırayı sağladı. Macaristan, Türkmenistan, Tacikistan ve Moğolistan gibi Orta Asya devletlerinden daha iyi bir performans sergiledi, bu da <em>Daily News Hungary</em> tarafından gururla bildirildi.</span>\n<span class=\"para\">Macarların Orta Asya kökenlerine inandıkları belirsizdir; ancak Türkler, Kazaklar ve diğer göçebe ve Türk devletleri, Hun kimlikleri bölgedeki ortaklar için çekici ve faydalı kaldığı sürece, Macaristan'ın göçebe kökleri çekici bir satış olmaya devam edecektir.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>, Orta ve Doğu Avrupa'ya odaklanan Polonyalı bir gazeteci ve yazardır. En son kitabı <em> Nowy Uzbekistan </em>(Yeni Özbekistan) başlığını taşımakta ve 2023'te yayımlanmıştır.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
    key:"pubDate": string:"2024-11-21T13:44:41",
    key:"contentUrl": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromContentUrl": boolean:true,
            key:"firstLanguage": boolean:true
        },
        key:"bg": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38110",
            key:"fromLang": string:"en"
        }
    },
    key:"languageDetails": {
        key:"OriginalLangauges": number:1,
        key:"ContentItemLangauges": number:1,
        key:"ContentItemTranslations": number:21
    },
    key:"originalLanguages": {
        key:"language_codes": [
            string:"en"
        ]
    },
    key:"revision": {
        key:"dateModified": string:"2024-12-07T00:15:08.773",
        key:"__typename": string:"Revision"
    },
    key:"mediaAssets": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"uid": string:"eayukgbrokyfarvv4c5p7pbgzna",
                key:"mediaType": string:"image",
                key:"title": {
                    key:"en": {
                        key:"value": string:"Pikulicka"
                    }
                },
                key:"duration": null:null,
                key:"files": {
                    key:"nodes": [
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka-300x200.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka-1024x683.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka-150x150.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka-768x512.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka-1024x492.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka-1024x660.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka-1024x900.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka-180x180.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka-300x300.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka-600x600.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka-600x400.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Pikulicka-100x100.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        }
                    ],
                    key:"__typename": string:"MediaAssetFilesByFileToMediaAssetBAndAManyToManyConnection"
                },
                key:"__typename": string:"MediaAsset"
            }
        ],
        key:"__typename": string:"ContentItemMediaAssetsByContentItemToMediaAssetAAndBManyToManyConnection"
    },
    key:"contentItemTranslations": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"title": string:"Hungría deja su huella en los Juegos Mundiales de Nómadas",
                key:"uid": string:"03bcd828-9d93-437a-bb99-fe770a249839",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>En medio de la poderosa estepa kazaja, rodeada por el horizonte interminable, en la capital Astana, tuvo lugar un formidable espectáculo, cuya sutil política no pasó desapercibida. A principios de septiembre, los Juegos Mundiales de los Nómadas reunieron a atletas de todo el mundo, por quinta vez en una década, con el objetivo de competir en disciplinas que pocos en Occidente conocen o practican. La olimpiada de deportes étnicos vio a jugadores competir en tiro con arco a caballo y caza de aves, y equipos de jinetes pelear por un cadáver de cabra en un juego llamado <em>“kok-boru”</em>. El mundo del deporte étnico a menudo supera los límites de cualquier definición occidental.</p>\n<p><strong>Vitrina de cultura</strong></p>\n<p>Si bien los juegos son principalmente una celebración de disciplinas nómadas tradicionales con raíces en las estepas de Asia Central, los estadounidenses con botas y sombreros de vaquero eran tan parte del paisaje cultural de los juegos como los nómadas kirguises. Es importante destacar que el evento también dio espacio a las naciones competidoras para mostrar sus culturas nacionales y, en algunos casos, una versión de la identidad nacional que este o aquel gobierno siente que debe promover actualmente, todo para la alegría de los espectadores.</p>\n<p>Hace una década, el entonces presidente kirguís Almazbek Atambayev logró reunir a atletas de 20 naciones nómadas por primera vez en un lugar donde las majestuosas montañas se encuentran con el sagrado lago Issyk-Kul. Diez años después, en 2024, los Juegos de los Nómadas acogieron a 2,500 competidores de 89 países, incluidos Angola y Zimbabue, Argentina y Polonia, y Turquía y Suecia. Los participantes fueron asistidos por 1,600 voluntarios multilingües, mientras que más de cien vehículos transportaron a los espectadores hacia y desde el <em>“Ethno aul”</em> – o aldea étnica – un espacio creado especialmente para esta ocasión, donde se llevaron a cabo los juegos. Fue una enorme empresa logística por parte de Kazajistán, que mostró al mundo que puede organizar eventos grandiosos y hacer que su cultura sea una venta atractiva.</p>\n<p>Los puestos esparcidos por el <em>ethno aul</em> vendían souvenirs y artesanías locales, con joyería de plata y metal destacándose como accesorios imprescindibles de los Juegos de los Nómadas. Se dice que estaban inspirados en las antiguas historias kazajas de princesas nómadas y bellas nobles de la estepa cubiertas de pies a cabeza en plata. La pieza más popular, el tocado, cubre la frente y partes del cabello. Otro se extiende por el pecho o la espalda. Pendientes de plata cuelgan sobre los hombros, mientras que grandes anillos redondos coronan los dedos. La joyería étnica ha estado de moda durante algunos años, pero su pico de popularidad llegó tras la invasión rusa de Ucrania.</p>\n<p>“Algunos historiadores que estudian la joyería en esta región te dirán que ninguna de estas joyas es realmente kazaja. Es una idea reinterpretada de kazajidad. Mucha de la joyería se parece más a la tradicional turcomana, especialmente el tocado que todos están usando. Es una forma de fabricar la idea de kazajidad,” dice Abigail Scripka, candidata a doctorado en el Centro Leibniz de Historia Contemporánea que se especializa en Kazajistán.</p>\n<p>“Creo que la invasión de Ucrania ha obligado a los estados de Asia Central a impulsar su kazajidad o centralasiaticidad hasta un punto que ha hecho que muchas minorías étnicas se sientan bastante incómodas porque si no son tan kazajas como pueden ser, incluso si parte de eso no es necesariamente históricamente preciso o verdadero, entonces puede darle a Rusia una excusa para invadir Kazajistán. Porque todo lo que Putin ha dicho sobre Ucrania, también lo ha dicho sobre Kazajistán. Hay un impulso subyacente para dejar absolutamente claro que 'no somos rusos, que no tenemos nada que ver con Rusia.'”</p>\n<p><strong>Turanismo</strong></p>\n<p>Esto podría ser la razón por la que Vladimir Putin no asistió a la inauguración de los juegos, y en su lugar envió a un representante del pueblo indígena Sakha. Este año, el equipo nacional ruso también no logró enviar representaciones de diferentes grupos étnicos que viven en el territorio de la Federación Rusa, ya sea tártaro o buriato. Antes, Rusia solía enviar algunos equipos indígenas, solo que este año enviaron un equipo que jugaba con vestimentas tricolores.</p>\n<p>Scripka señala que el rechazo decolonial a Rusia, junto con el miedo de larga data a China y su creciente prominencia económica en la región, ha abierto el camino para que otros actores regionales extiendan su influencia en Kazajistán, siendo Turquía el más notable. La ideología del turanismo está ganando terreno lentamente. La idea – y el movimiento político – se basa en una teoría pseudocientífica de orígenes comunes de Asia Central, así como en la proximidad biológica y lingüística entre varios pueblos euroasiáticos, incluidos grupos étnicos túrquicos, mongólicos, tungús y urálicos. Aunque ha sido rechazada por la comunidad científica convencional, todavía hay grupos que apoyan la narrativa y la ven como una puerta de entrada para proyectos políticos más grandes y ambiciosos.</p>\n<p>Al pasar por el <em>ethno aul</em>, uno se siente como si estuviera perdido en un set de película histórica, o en muchos sets de película diferentes a la vez, mientras las vestimentas étnicas se difuminan en una cacofonía de formas y colores. Dos hombres con cabello canoso en vestimenta étnica difícil de identificar pasan. Se ven europeos, pero sus vestimentas sugieren un origen centroasiático. El mayor lleva un sombrero de piel con un cono, su pecho adornado con un gran collar de plata con forma de ave. “Es Turul,” explica el más joven. Tiene 56 años y vive en Budapest, la capital de Hungría, donde trabaja como conductor de autobús. Ha estado practicando tiro con arco durante los últimos diez años. Vino a los Juegos de los Nómadas como uno de los atletas, pero lamentablemente, no ganó ninguna competencia.</p>\n<p>Según una leyenda húngara, el Turul es un ave mítica, probablemente basada en un halcón, un antiguo símbolo de los húngaros. Se le apareció a Emese, la hija de uno de los líderes tribales, en un sueño cuando estaba esperando al hijo de Almost – un gran comandante. Años después, el hijo de la pareja, Arpad, lideró las tribus en su conquista de la Cuenca de los Cárpatos, donde los húngaros finalmente se asentaron y crearon su patria histórica. Los húngaros en los Juegos de los Nómadas están orgullosos de su herencia.</p>\n<p>“Turul nos mostró el camino en su momento,” dice el más joven. Su insignia revela que se llama Istvan Mihok. Explica que el tiro con arco es parte de la tradición húngara y se está volviendo cada vez más popular, también entre los jóvenes. “El tiro con arco enseña disciplina. Pero también es parte de nuestro regreso al pasado. Vinimos a la Cuenca de los Cárpatos y nos asentamos allí, pero nuestras raíces están en algún lugar aquí. Cerca de los Urales, de donde se expandieron todas las naciones túrquicas. Los húngaros son los que llegaron más lejos hacia el oeste,” dice Mihok.</p>\n<p>El hombre mayor, Jozsef Szabo, de 68 años, es el entrenador del equipo de tiro con arco. Se ve digno con su barba blanca. Mihok dice que alguna vez fue un atleta de primer nivel. Ambos se sienten bien en Kazajistán y en Asia Central en general. “La sangre no es agua,” dice Szabo, lo que significa que uno no puede engañar a la naturaleza. El cuerpo siente una conexión genética y espiritual con la estepa.</p>\n<p><strong>Reconstruyendo identidades</strong></p>\n<p>Las teorías sobre el origen huno-túrquico o centroasiático de los húngaros se remontan al siglo XIX, cuando se enviaron equipos de investigadores a Asia para encontrar pruebas de la ascendencia asiática de la nación. Si bien la evidencia era escasa, se necesitaban teorías, y por lo tanto sobrevivieron. Especialmente tras el Tratado de Trianon de 1920, visto por muchos húngaros como humillante e injusto, reduciendo a la gran nación a un paria europeo, los húngaros necesitaban una idea que pudiera restaurar su dignidad y orgullo nacional. Como resultado del tratado, firmado entre la mayoría de los aliados de la Primera Guerra Mundial y el Reino de Hungría, el territorio de Hungría tras la guerra se redujo a una fracción de lo que era en los días de la monarquía austrohúngara. Su ejército también enfrentó una disminución significativa.</p>\n<p>“Trianon fue una prueba de que los húngaros fueron abandonados por Occidente y, por lo tanto, comenzaron a buscar una nueva teoría que pudiera proporcionarles una nueva fuente de identidad. Fue entonces cuando se produjo un cambio hacia el turanismo. Se basa en la suposición de que los húngaros de hoy descienden de los pueblos nómadas que ahora conforman la Organización de Estados Túrquicos,” dice Dominik Héjj, analista político polaco-húngaro y autor de un libro sobre Hungría.</p>\n<p>Como explica Héjj, el turanismo ganó particular prominencia tras la llegada al poder del partido Fidesz del primer ministro Viktor Orban. El gobierno comenzó a invertir grandes sumas de dinero en financiar grupos y organizaciones que promovieran la idea y establecieran contactos con otras naciones turánicas, incluidos los estados de Asia Central, Turquía y Azerbaiyán. Según Héjj, nadie tiene dudas de que esta idea pseudocientífica sirve a un propósito político y ha subrayado la apertura de Orban hacia el Este.</p>\n<p>“Proporciona base para iniciativas de política exterior y económica, y coloca a Hungría en una posición especial para entender y cooperar con los vecinos orientales de Europa – los hermanos de Hungría,” dice Héjj. “Hay una teoría de que Atila era húngaro. Si bien puede tener poco que ver con la realidad, cualquier cosa que ayude a Hungría a recuperar grandeza e influencia es aceptada con entusiasmo, no solo en la extrema derecha. Mientras ayude a proyectar el poder económico y político del país, y promueva su posición estratégica entre Oriente y Occidente, la teoría será promovida por el ministro de asuntos exteriores y el propio Orban.”</p>\n<p>Un gran número de organizaciones húngaras que promueven la idea turánica estuvieron involucradas en diferentes etapas de los preparativos para los Juegos Mundiales de los Nómadas. La Asociación Húngara de Kokpar y Deportes Tradicionales se ocupó del elemento atlético de la nueva identidad y organizó el torneo “Turan” – una competencia clasificatoria antes de los Juegos. La Fundación Magyar-Turan es responsable del “Gran Kurultai Huno-Túrquico” anual, una asamblea tribal de las naciones huno-túrquicas, destinada a fortalecer los lazos entre ellas y celebrar tradiciones antiguas. Estas naciones incluyen a azerbaiyanos, búlgaros, buriatos, gagauz, kazajos, mongoles, uzbekos, tártaros, turcos y uigures, entre otros.</p>\n<p>La inversión en la nueva identidad ha dado sus frutos. Tras enviar 47 atletas a Astana, Hungría ganó ocho medallas, lo que les aseguró el séptimo lugar en la tabla. Hungría logró un mejor desempeño que los estados centroasiáticos de Turkmenistán, Tayikistán y Mongolia, lo que no pasó desapercibido, ya que <em>Daily News Hungary</em> lo informó con orgullo.</p>\n<p>No está claro si los turcos, los kazajos y los otros estados nómadas y túrquicos creen en los orígenes centroasiáticos de los húngaros. Pero mientras su identidad huno siga siendo atractiva y útil para los socios en la región, que al igual que Orban no rehúyen del gobierno autoritario, las raíces nómadas de Hungría seguirán siendo una venta atractiva.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>es una periodista y escritora polaca que se centra en Europa Central y del Este. Su libro más reciente se titula <em> Nowy Uzbekistan </em>(Nuevo Uzbekistán) y fue publicado en 2023.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:49:04.626",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Los Juegos Mundiales de Nómadas, que se celebran anualmente, están desafiando las definiciones occidentales establecidas del deporte. Como resultado, es interesante notar la fuerte presencia húngara en estos eventos. Una teoría pseudocientífica del siglo XIX está ayudando a Budapest a buscar vínculos con el Este de más de una manera.</I>\n<br><br>\nUn grupo de hombres en trajes étnicos estaba en fila esperando una señal para disparar, los rayos del sol de principios de otoño cayendo sobre sus hombros esculpidos. Cuando llegó la orden, levantaron sus arcos y dispararon a los escudos frente a ellos, sus flechas cortando el aire con una velocidad antinatural. Para la alegría de su equipo nacional, el ganador – un húngaro llamado Làszlò Koczka – ganó la medalla de oro en tiro con arco tradicional a 60 metros, una dulce victoria aquí en Kazajistán, un país famoso por sus arqueros impecables.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"es",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:49:04.627",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Ungarn hinterlässt seinen Eindruck bei den World Nomad Games",
                key:"uid": string:"0bb01c19-e99d-4c32-98f0-c47150660cff",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Mitten in der mächtigen kasachischen Steppe, umgeben vom endlosen Horizont, fand in der Hauptstadt Astana ein beeindruckendes Spektakel statt, dessen subtile Politik nicht unbemerkt bleiben konnte. Anfang September versammelten die World Nomad Games Athleten aus der ganzen Welt zum fünften Mal in einem Jahrzehnt, mit dem Ziel, in Disziplinen zu konkurrieren, die nur wenigen im Westen bekannt sind oder gespielt werden. Die ethnische Sportolympiade sah Spieler im Pferdebogenschießen und Vogeljagd antreten, und Teams von Reitern kämpften um eine Ziegenleiche in einem Spiel namens <em>„kok-boru“</em>. Die Welt des ethnischen Sports überschreitet oft die Grenzen jeder westlichen Definition.</p>\n<p><strong>Schaufenster der Kultur</strong></p>\n<p>Während die Spiele in erster Linie eine Feier traditioneller nomadischer Disziplinen mit Wurzeln in den Steppen Zentralasiens sind, waren Amerikaner in Stiefeln und Cowboyhüten ebenso Teil der kulturellen Landschaft der Spiele wie die kirgisischen Nomaden. Wichtig ist, dass die Veranstaltung den konkurrierenden Nationen auch Raum gab, ihre nationalen Kulturen zu präsentieren und in einigen Fällen eine Version nationaler Identität, die diese oder jene Regierung derzeit zu fördern scheint – alles zur Freude der Zuschauer.</p>\n<p>Vor einem Jahrzehnt gelang es dem damaligen kirgisischen Präsidenten Almazbek Atambayev, Athleten aus 20 nomadischen Nationen zum ersten Mal an einem Ort zu versammeln, wo majestätische Berge auf den heiligen Issyk-Kul-See treffen. Zehn Jahre später, im Jahr 2024, beherbergten die Nomad Games 2.500 Teilnehmer aus 89 Ländern, darunter Angola und Simbabwe, Argentinien und Polen sowie die Türkei und Schweden. Die Teilnehmer wurden von 1.600 mehrsprachigen Freiwilligen unterstützt, während über einhundert Fahrzeuge die Zuschauer zu und von dem <em>„Ethno aul“</em> – oder ethnischen Dorf – fuhren, einem Raum, der speziell für diesen Anlass geschaffen wurde, wo die Spiele stattfanden. Es war ein massives logistische Unterfangen seitens Kasachstans, das der Welt zeigte, dass es grandiose Veranstaltungen organisieren und seine Kultur attraktiv verkaufen kann.</p>\n<p>Stände, die um den <em>ethno aul</em> verstreut waren, verkauften Souvenirs und lokale Handwerkskunst, wobei Silber- und Metall-Schmuck als unverzichtbare Accessoires der Nomad Games in den Vordergrund traten. Sie sollen von den alten kasachischen Geschichten über nomadische Prinzessinnen und edle Schönheiten der Steppe inspiriert worden sein, die von Kopf bis Fuß in Silber gehüllt waren. Das beliebteste Stück, das Kopfschmuck, bedeckt die Stirn und Teile der Haare. Ein anderes läuft über die Brust oder den Rücken. Silberne Ohrringe hängen über den Schultern, während große runde Ringe die Finger krönen. Ethnischer Schmuck ist seit einigen Jahren in Mode, aber der Höhepunkt seiner Beliebtheit kam nach der russischen Invasion in der Ukraine.</p>\n<p>„Einige Historiker, die Schmuck in dieser Region studieren, werden Ihnen sagen, dass keiner dieser Schmuck wirklich kasachisch ist. Es ist eine neuinterpretierte Idee von Kasachisch-Sein. Vieler Schmuck sieht eher traditionell turkmenisch aus, besonders der Kopfschmuck, den jeder trägt. Es ist eine Art, die Idee von Kasachisch-Sein zu konstruieren“, sagt Abigail Scripka, Doktorandin am Leibniz-Zentrum für Zeitgeschichte, die sich auf Kasachstan spezialisiert hat.</p>\n<p>„Ich denke, die Invasion der Ukraine hat die zentralasiatischen Staaten gezwungen, ihr Kasachisch-Sein oder Zentralasiatisch-Sein so weit zu pushen, dass es viele ethnische Minderheiten ziemlich unwohl fühlen lässt, denn wenn sie nicht so kasachisch sind, wie sie sein könnten, selbst wenn ein Teil davon nicht unbedingt historisch genau oder wahr ist, dann könnte das Russland einen Vorwand geben, Kasachstan zu überfallen. Denn alles, was Putin jemals über die Ukraine gesagt hat, hat er auch über Kasachstan gesagt. Es gibt diesen zugrunde liegenden Drang, absolut klarzustellen, dass „wir nicht russisch sind, dass wir nichts mit Russland zu tun haben.“</p>\n<p><strong>Turanismus</strong></p>\n<p>Das könnte der Grund sein, warum Wladimir Putin nicht zur Eröffnung der Spiele erschien und stattdessen einen Vertreter des indigenen Volkes der Sakha schickte. In diesem Jahr konnte die russische Nationalmannschaft auch keine Vertreter verschiedener ethnischer Gruppen, die auf dem Gebiet der Russischen Föderation leben, senden, sei es Tatar oder Burjat. Früher schickte Russland einige indigene Teams, nur in diesem Jahr schickten sie ein Team, das in dreifarbigen Gewändern spielte.</p>\n<p>Scripka merkt an, dass die dekoloniale Ablehnung Russlands, gepaart mit der lang etablierten Angst vor China und seiner wachsenden wirtschaftlichen Bedeutung in der Region, den Weg für andere regionale Akteure geöffnet hat, ihren Einfluss in Kasachstan auszudehnen, insbesondere für die Türkei. Die Ideologie des Turanismus gewinnt langsam an Boden. Die Idee – und die politische Bewegung – beruht auf einer pseudowissenschaftlichen Theorie gemeinsamer zentralasiatischer Ursprünge sowie biologischer und linguistischer Nähe zwischen verschiedenen eurasischen Völkern, einschließlich turkischer, mongolischer, tungusischer und uralischer ethnischer Gruppen. Während sie von der Mainstream-Wissenschaftsgemeinschaft abgelehnt wurde, gibt es immer noch Gruppen, die die Erzählung unterstützen und sie als Tor für größere und ehrgeizigere politische Projekte sehen.</p>\n<p>Wenn man durch den <em>ethno aul</em> geht, hat man das Gefühl, auf einem historischen Filmset verloren zu sein, oder auf vielen verschiedenen Filmsets gleichzeitig, während die ethnischen Gewänder in einer Kakophonie von Formen und Farben verschwimmen. Zwei Männer mit ergrautem Haar in schwer zu identifizierender ethnischer Kleidung gehen vorbei. Sie sehen europäisch aus, aber ihre Gewänder deuten auf einen zentralasiatischen Ursprung hin. Der ältere trägt einen pelzbesetzten Hut mit einer Spitze, seine Brust ist mit einer großen silbernen Halskette geschmückt, die einen Vogel zeigt. „Es ist Turul“, erklärt der Jüngere. Er ist 56 und lebt in Budapest, der Hauptstadt Ungarns, wo er als Busfahrer arbeitet. Er ist seit zehn Jahren im Bogenschießen aktiv. Er kam zu den Nomad Games als einer der Athleten, aber leider gewann er keine Wettbewerbe.</p>\n<p>Laut einer ungarischen Legende ist der Turul ein mythischer Vogel, wahrscheinlich basierend auf einem Falken, ein uraltes Symbol der Ungarn. Er erschien Emese, der Tochter eines der Stammesführer, in einem Traum, als sie das Kind von Almost – einem großen Kommandanten – trug. Jahre später führte der Sohn des Paares, Arpad, die Stämme in ihrer Eroberung des Karpatenbeckens, wo die Ungarn schließlich siedelten und ihre historische Heimat schufen. Die Ungarn bei den Nomad Games sind stolz auf ihr Erbe.</p>\n<p>„Turul zeigte uns den Weg damals“, sagt der Jüngere. Sein Abzeichen zeigt, dass er Istvan Mihok heißt. Er erklärt, dass Bogenschießen Teil der ungarischen Tradition ist und zunehmend populär wird, auch bei der Jugend. „Bogenschießen lehrt Disziplin. Aber es ist auch Teil unserer Rückkehr zur Vergangenheit. Wir kamen ins Karpatenbecken und ließen uns dort nieder, aber unsere Wurzeln sind irgendwo hier. In der Nähe des Ural, von wo aus sich alle turkischen Nationen ausbreiteten. Die Ungarn sind die, die am weitesten nach Westen gingen“, sagt Mihok.</p>\n<p>Der ältere Mann, der 68-jährige Jozsef Szabo, ist der Trainer des Bogenschießteams. Er sieht würdevoll mit seinem weißen Bart aus. Mihok sagt, er sei einst ein erstklassiger Athlet gewesen. Beide fühlen sich wohl in Kasachstan und in Zentralasien im Allgemeinen. „Blut ist kein Wasser“, sagt Szabo, was bedeutet, dass man die Natur nicht betrügen kann. Der Körper fühlt eine genetische und spirituelle Verbindung zur Steppe.</p>\n<p><strong>Identitäten rekonstruieren</strong></p>\n<p>Theorien über den hun-türkischen oder zentralasiatischen Ursprung der Ungarn reichen bis ins 19. Jahrhundert zurück, als Teams von Ermittlern nach Asien geschickt wurden, um Beweise für die asiatische Abstammung der Nation zu finden. Während Beweise rar waren, wurden Theorien benötigt, und daher überlebten sie. Besonders nach dem Vertrag von Trianon von 1920, der von vielen Ungarn als demütigend und ungerecht angesehen wird und die große Nation zu einem europäischen Paria reduzierte, benötigten die Ungarn eine Idee, die ihre Würde und ihren nationalen Stolz wiederherstellen konnte. Als Ergebnis des Vertrages, der zwischen den meisten der Alliierten des Ersten Weltkriegs und dem Königreich Ungarn unterzeichnet wurde, wurde das Nachkriegsgebiet Ungarns auf einen Bruchteil dessen reduziert, was es in den Tagen der österreichisch-ungarischen Monarchie war. Auch seine Armee erlebte einen erheblichen Rückgang.</p>\n<p>„Trianon war ein Beweis dafür, dass die Ungarn vom Westen verlassen wurden, und deshalb begannen sie, nach einer neuen Theorie zu suchen, die ihnen eine neue Identitätsquelle bieten könnte. Das war der Zeitpunkt, an dem ein Wandel hin zum Turanismus stattfand. Er beruht auf der Annahme, dass die heutigen Ungarn von den nomadischen Völkern abstammen, die jetzt die Organisation der Turkstaaten bilden“, sagt Dominik Héjj, ein polnisch-ungarischer Politikanalyst und Autor eines Buches über Ungarn.</p>\n<p>Wie Héjj erklärt, gewann der Turanismus besondere Bedeutung nach dem Aufstieg der Fidesz-Partei von Ministerpräsident Viktor Orban. Die Regierung begann, enorme Geldsummen in die Finanzierung von Gruppen und Organisationen zu pumpen, die die Idee fördern und Kontakte zu anderen turanischen Nationen, einschließlich der zentralasiatischen Staaten, der Türkei und Aserbaidschan, herstellen. Laut Héjj hat niemand Zweifel daran, dass diese pseudowissenschaftliche Idee einem politischen Zweck dient und Orbans Öffnung nach Osten unterstreicht.</p>\n<p>„Es bietet Grundlagen für außenpolitische und wirtschaftliche Initiativen und platziert Ungarn in eine besondere Position, um die östlichen Nachbarn Europas – die Brüder Ungarns – zu verstehen und mit ihnen zusammenzuarbeiten“, sagt Héjj. „Es gibt eine Theorie, dass Attila ungarisch war. Auch wenn das wenig mit der Realität zu tun haben mag, wird alles, was Ungarn hilft, Größe und Einfluss zurückzugewinnen, enthusiastisch akzeptiert, nicht nur von der extremen Rechten. Solange es hilft, die wirtschaftliche und politische Macht des Landes zu projizieren und seine strategische Position zwischen Ost und West zu fördern, wird die Theorie vom Außenminister und Orban selbst gefördert.“</p>\n<p>Eine große Anzahl ungarischer Organisationen, die die turanische Idee fördern, war an verschiedenen Phasen der Vorbereitungen für die World Nomad Games beteiligt. Der Ungarische Verband für Kokpar und traditionelle Sportarten kümmerte sich um das sportliche Element der neuen Identität und organisierte das Turnier „Turan“ – einen Qualifikationswettbewerb vor den Spielen. Die Magyar-Turan-Stiftung ist verantwortlich für den jährlichen „Großen Hun-Turkischen Kurultai“, eine Stammesversammlung der hun-türkischen Nationen, die darauf abzielt, die Beziehungen zwischen ihnen zu stärken und alte Traditionen zu feiern. Zu diesen Nationen gehören unter anderem Aserbaidschaner, Bulgaren, Burjaten, Gagauzen, Kasachen, Mongolen, Usbeken, Tataren, Türken und Uiguren.</p>\n<p>Die Investition in die neue Identität hat sich ausgezahlt. Nachdem Ungarn 47 Athleten nach Astana geschickt hatte, gewann es acht Medaillen, was ihnen den siebten Platz in der Tabelle sicherte. Ungarn erzielte eine bessere Leistung als die zentralasiatischen Staaten Turkmenistan, Tadschikistan und Mongolei, was nicht unbemerkt blieb, wie <em>Daily News Hungary</em> stolz berichtete.</p>\n<p>Es ist unklar, ob die Türken, die Kasachen und die anderen nomadischen und turkischen Staaten an die zentralasiatischen Ursprünge der Ungarn glauben. Aber solange ihre Hun-Identität für Partner in der Region, die wie Orban nicht vor autoritärer Herrschaft zurückschrecken, attraktiv und nützlich bleibt, werden Ungarns nomadische Wurzeln ein attraktives Verkaufsargument bleiben.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>ist eine polnische Journalistin und Schriftstellerin, die sich auf Mittel- und Osteuropa konzentriert. Ihr neuestes Buch trägt den Titel <em> Nowy Uzbekistan </em>(Neues Usbekistan) und wurde 2023 veröffentlicht.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:37:04.151",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Die jährlichen World Nomad Games stellen nun die etablierten westlichen Definitionen von Sport in Frage. Infolgedessen ist es interessant, die starke ungarische Präsenz bei diesen Veranstaltungen zu bemerken. Eine pseudowissenschaftliche Theorie aus dem 19. Jahrhundert hilft nun Budapest, auf mehr als eine Weise Verbindungen zum Osten zu verfolgen.</I>\r\n<br><br>\r\nEine Gruppe von Männern in ethnischen Gewändern stand in einer Reihe und wartete auf ein Zeichen zum Schießen, während die Strahlen der frühen Herbstsonne auf ihre skulpturalen Schultern fielen. Als der Befehl kam, hoben sie ihre Bögen und schossen auf die Schilde vor ihnen, ihre Pfeile schnitten mit unnatürlicher Geschwindigkeit durch die Luft. Zur Freude seiner Nationalmannschaft gewann der Sieger – ein Ungar namens Làszlò Koczka – die Goldmedaille im traditionellen Bogenschießen über 60 Meter, ein süßer Sieg hier in Kasachstan, einem Land, das für seine tadellosen Bogenschützen berühmt ist.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"de",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:14.056",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Węgry zaznaczają swoją obecność na Światowych Igrzyskach Nomadów",
                key:"uid": string:"0e56663d-66e4-4a6f-bf7e-442da6574689",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Wśród potężnej kazachskiej stepy, otoczonej nieskończonym horyzontem, w stolicy Astanie, miało miejsce niezwykłe widowisko, którego subtelna polityka nie mogła pozostać niezauważona. Na początku września, Światowe Igrzyska Nomadów po raz piąty w ciągu dekady zgromadziły sportowców z całego świata, aby rywalizować w dyscyplinach, które niewielu na Zachodzie zna lub uprawia. Etniczna olimpiada sportowa zobaczyła zawodników rywalizujących w jeździeckim łucznictwie i polowaniu na ptaki, a drużyny jeźdźców walczyły o zwłoki kozy w grze zwanej <em>“kok-boru”</em>. Świat sportu etnicznego często przekracza granice jakiejkolwiek zachodniej definicji.</p>\n<p><strong>Pokaz kultury</strong></p>\n<p>Chociaż igrzyska są przede wszystkim świętem tradycyjnych nomadycznych dyscyplin z korzeniami w stepach Azji Środkowej, Amerykanie w butach i kapeluszach kowbojskich byli równie częścią kulturowego krajobrazu igrzysk, jak kirgizcy nomadzi. Co ważne, wydarzenie to dało również przestrzeń rywalizującym narodom do zaprezentowania swoich kultur narodowych, a w niektórych przypadkach wersji tożsamości narodowej, którą to czy tamto rząd aktualnie czuje potrzebę promować – wszystko to ku radości widzów.</p>\n<p>Dziesięć lat temu, ówczesny prezydent Kirgistanu Almazbek Atambajew zdołał po raz pierwszy zgromadzić sportowców z 20 nomadycznych narodów w miejscu, gdzie majestatyczne góry spotykają się ze świętym jeziorem Issyk-Kul. Dziesięć lat później, w 2024 roku, Igrzyska Nomadów gościły 2,500 zawodników z 89 krajów, w tym Angoli i Zimbabwe, Argentyny i Polski, oraz Turcji i Szwecji. Uczestników wspierało 1,600 wielojęzycznych wolontariuszy, podczas gdy ponad sto pojazdów przewoziło widzów do i z <em>“Ethno aul”</em> – czyli wioski etnicznej – przestrzeni stworzonej specjalnie na tę okazję, gdzie odbywały się igrzyska. Było to ogromne przedsięwzięcie logistyczne ze strony Kazachstanu, które pokazało światu, że potrafi organizować wielkie wydarzenia i uczynić swoją kulturę atrakcyjną.</p>\n<p>Stragany rozsiane wokół <em>ethno aul</em> sprzedawały pamiątki i lokalne rękodzieło, a srebrna i metalowa biżuteria stały się nieodłącznymi akcesoriami Igrzysk Nomadów. Rzekomo inspirowano je starymi kazachskimi opowieściami o nomadycznych księżniczkach i szlachetnych pięknościach stepu, pokrytych srebrnymi ozdobami od stóp do głów. Najpopularniejszym elementem była nakrycie głowy, które zakrywa czoło i części włosów. Inne biegnie przez klatkę piersiową lub plecy. Srebrne kolczyki zwisają na ramionach, podczas gdy duże okrągłe pierścienie zdobią palce. Etniczna biżuteria jest modna od kilku lat, ale szczyt jej popularności przypadł na czas po rosyjskiej inwazji na Ukrainę.</p>\n<p>“Niektórzy historycy badający biżuterię w tym regionie powiedzą ci, że żadna z tych biżuterii nie jest naprawdę kazachska. To zreinterpretowana idea kazachskości. Wiele z tej biżuterii wygląda bardziej jak tradycyjna turkmeńska, szczególnie nakrycie głowy, które wszyscy noszą. To sposób na wytwarzanie idei kazachskości,” mówi Abigail Scripka, doktorantka w Leibniz Center for Contemporary History, specjalizująca się w Kazachstanie.</p>\n<p>“Myślę, że inwazja na Ukrainę zmusiła państwa Azji Środkowej do promowania swojej kazachskości lub centralnoazjatyckości do punktu, w którym sprawiło to, że wiele mniejszości etnicznych czuło się dość niekomfortowo, ponieważ jeśli nie są tak kazachskie, jak mogą być, nawet jeśli część z tego nie jest koniecznie historycznie dokładna lub prawdziwa, to może dać Rosji pretekst do inwazji na Kazachstan. Ponieważ wszystko, co Putin kiedykolwiek powiedział o Ukrainie, powiedział również o Kazachstanie. Istnieje ta ukryta potrzeba, aby absolutnie jasno zaznaczyć, że “nie jesteśmy Rosjanami, że nie mamy nic wspólnego z Rosją.””</p>\n<p><strong>Turanizm</strong></p>\n<p>To może być powód, dla którego Władimir Putin nie pojawił się na otwarciu igrzysk, a zamiast tego wysłał przedstawiciela ludu rdzennego Sakha. W tym roku rosyjska drużyna narodowa również nie wysłała przedstawicieli różnych grup etnicznych żyjących na terytorium Federacji Rosyjskiej, czy to Tatarów, czy Buriatów. Wcześniej Rosja wysyłała kilka rdzennej drużyn, tylko w tym roku wysłali jedną drużynę grającą w trójkolorowych strojach.</p>\n<p>Scripka zauważa, że dekolonialne odrzucenie Rosji, w połączeniu z długo ugruntowanym strachem przed Chinami i ich rosnącą dominacją gospodarczą w regionie, otworzyło drogę dla innych regionalnych graczy do rozszerzenia swojego wpływu w Kazachstanie, w szczególności Turcji. Ideologia turanizmu powoli zyskuje na znaczeniu. Idea – i ruch polityczny – opiera się na pseudonaukowej teorii wspólnych azjatyckich korzeni, a także biologicznej i językowej bliskości między różnymi ludami eurazjatyckimi, w tym etnicznymi grupami tureckimi, mongolskimi, tunguskimi i uralskimi. Chociaż została odrzucona przez główny nurt społeczności naukowej, wciąż istnieją grupy, które wspierają tę narrację i postrzegają ją jako bramę do większych i bardziej ambitnych projektów politycznych.</p>\n<p>Przechodząc przez <em>ethno aul</em>, ma się wrażenie, jakby się zgubiło na planie filmowym z historii, lub na wielu różnych planach filmowych jednocześnie, gdy etniczne stroje zlewają się w kakofonii kształtów i kolorów. Dwaj mężczyźni z siwiejącymi włosami w trudno identyfikowalnych strojach etnicznych przechodzą obok. Wyglądają na Europejczyków, ale ich stroje sugerują azjatyckie pochodzenie. Starszy nosi futrzaną czapkę z konusem, jego klatka piersiowa ozdobiona jest dużym srebrnym naszyjnikiem z ptakiem. “To Turul,” wyjaśnia młodszy. Ma 56 lat i mieszka w Budapeszcie, stolicy Węgier, gdzie pracuje jako kierowca autobusu. Od dziesięciu lat interesuje się łucznictwem. Przyjechał na Igrzyska Nomadów jako jeden z zawodników, ale niestety nie wygrał żadnych zawodów.</p>\n<p>Zgodnie z węgierską legendą, Turul to mityczny ptak, prawdopodobnie oparty na sokole, starożytny symbol Węgrów. Pojawił się w śnie Emese, córki jednego z przywódców plemiennych, gdy nosiła dziecko Almosta – wielkiego dowódcy. Lata później, syn pary, Arpad, poprowadził plemiona w ich podboju Kotliny Karpackiej, gdzie Węgrzy ostatecznie osiedlili się i stworzyli swoją historyczną ojczyznę. Węgrzy na Igrzyskach Nomadów są dumni ze swojego dziedzictwa.</p>\n<p>“Turul pokazał nam drogę w dawnych czasach,” mówi młodszy. Jego identyfikator ujawnia, że nazywa się Istvan Mihok. Wyjaśnia, że łucznictwo jest częścią węgierskiej tradycji i staje się coraz bardziej popularne, także wśród młodzieży. “Łucznictwo uczy dyscypliny. Ale jest też częścią naszego powrotu do przeszłości. Przybyliśmy do Kotliny Karpackiej i osiedliliśmy się tam, ale nasze korzenie są gdzieś tutaj. W pobliżu Uralu, skąd wszystkie narody tureckie się rozprzestrzeniły. Węgrzy są tymi, którzy poszli najdalej na zachód,” mówi Mihok.</p>\n<p>Starszy mężczyzna, 68-letni Jozsef Szabo, jest trenerem drużyny łuczniczej. Wygląda dostojnie z białą brodą. Mihok mówi, że kiedyś był znakomitym sportowcem. Obydwaj czują się dobrze w Kazachstanie i w Azji Środkowej w ogóle. “Krew to nie woda,” mówi Szabo, co oznacza, że nie można oszukiwać natury. Ciało czuje genetyczne i duchowe połączenie z stepem.</p>\n<p><strong>Rekonstrukcja tożsamości</strong></p>\n<p>Teorie o węgierskim pochodzeniu od Hunów-Turków lub Azji Środkowej sięgają XIX wieku, kiedy to wysyłano zespoły badaczy do Azji, aby znaleźć dowody na azjatyckie pochodzenie narodu. Chociaż dowody były skąpe, teorie były potrzebne, dlatego przetrwały. Szczególnie po traktacie w Trianon z 1920 roku, postrzeganym przez wielu Węgrów jako upokarzający i niesprawiedliwy, redukującym wielki naród do europejskiego pariasa, Węgrzy potrzebowali idei, która mogłaby przywrócić ich godność i dumę narodową. W wyniku traktatu, podpisanego między większością sojuszników I wojny światowej a Królestwem Węgier, powojenne terytorium Węgier zostało zredukowane do ułamka tego, czym było w czasach monarchii austro-węgierskiej. Ich armia również doświadczyła znacznego zmniejszenia.</p>\n<p>“Trianon był dowodem na to, że Węgrzy zostali porzuceni przez Zachód i dlatego zaczęli szukać nowej teorii, która mogłaby dostarczyć im nowego źródła tożsamości. Wtedy nastąpił zwrot w kierunku turanizmu. Opiera się na założeniu, że dzisiejsi Węgrzy pochodzą od nomadycznych ludów, które teraz tworzą Organizację Państw Turkickich,” mówi Dominik Héjj, polsko-węgierski analityk polityczny i autor książki o Węgrzech.</p>\n<p>Jak wyjaśnia Héjj, turanizm zyskał szczególne znaczenie po dojściu do władzy partii Fidesz premiera Viktora Orbána. Rząd zaczął przeznaczać ogromne sumy pieniędzy na finansowanie grup i organizacji promujących tę ideę oraz nawiązywanie kontaktów z innymi narodami turanickimi, w tym państwami Azji Środkowej, Turcją i Azerbejdżanem. Według Héjja, nikt nie ma wątpliwości, że ta pseudonaukowa idea służy celom politycznym i podkreśla otwarcie Orbána na Wschód.</p>\n<p>“Daje podstawy dla inicjatyw polityki zagranicznej i gospodarczej oraz stawia Węgry w szczególnej pozycji do zrozumienia i współpracy z wschodnimi sąsiadami Europy – braćmi Węgier,” mówi Héjj. “Istnieje teoria, że Attila był Węgrem. Chociaż może to mieć niewiele wspólnego z rzeczywistością, wszystko, co pomaga Węgrom odzyskać wielkość i wpływy, jest entuzjastycznie akceptowane, nie tylko na skrajnej prawicy. Dopóki pomaga to w projekcji gospodarczej i politycznej siły kraju oraz promuje jego strategiczną pozycję między Wschodem a Zachodem, teoria ta będzie promowana przez ministra spraw zagranicznych i samego Orbána.”</p>\n<p>Duża liczba węgierskich organizacji promujących ideę turanizmu była zaangażowana w różne etapy przygotowań do Światowych Igrzysk Nomadów. Węgierskie Stowarzyszenie Kokpar i Sportów Tradycyjnych zajmowało się elementem sportowym nowej tożsamości i zorganizowało turniej “Turan” – eliminacje przed Igrzyskami. Fundacja Magyar-Turan odpowiada za coroczne “Wielkie Kurultai Hunów-Turków”, plemienną zgromadzenie narodów huno-tureckich, mające na celu wzmocnienie więzi między nimi i celebrowanie starożytnych tradycji. Narody te obejmują Azerbejdżanów, Bułgarów, Buriatów, Gagauzów, Kazachów, Mongołów, Uzbeków, Tatarów, Turków i Ujgurów, między innymi.</p>\n<p>Inwestycja w nową tożsamość opłaciła się. Wysyłając 47 sportowców do Astany, Węgry zdobyły osiem medali, co zapewniło im siódme miejsce w tabeli. Węgry osiągnęły lepszy wynik niż państwa Azji Środkowej, takie jak Turkmenistan, Tadżykistan i Mongolia, co nie umknęło uwadze, gdy <em>Daily News Hungary</em> dumnie o tym doniosło.</p>\n<p>Nie jest jasne, czy Turcy, Kazachowie i inne nomadyczne oraz tureckie państwa wierzą w azjatyckie pochodzenie Węgrów. Ale dopóki ich hunowska tożsamość pozostaje atrakcyjna i użyteczna dla partnerów w regionie, którzy podobnie jak Orbán nie boją się autorytarnej władzy, nomadyczne korzenie Węgier będą nadal atrakcyjną ofertą.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>jest polską dziennikarką i pisarką, koncentrującą się na Europie Środkowej i Wschodniej. Jej najnowsza książka nosi tytuł<em> Nowy Uzbekistan </em>(Nowy Uzbekistan) i została opublikowana w 2023 roku.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:09:03.032",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Coroczne Światowe Igrzyska Nomadów teraz kwestionują ustalone zachodnie definicje sportu. W rezultacie interesujące jest zauważenie silnej obecności Węgier na tych wydarzeniach. Pseudonaukowa teoria z XIX wieku teraz pomaga Budapesztowi nawiązywać więzi z Wschodem na więcej niż jeden sposób.</I>\r\n<br><br>\r\nGrupa mężczyzn w etnicznych strojach stała w rzędzie, czekając na znak do strzału, promienie wczesnojesiennego słońca padały na ich rzeźbione ramiona. Gdy nadeszło polecenie, unieśli swoje łuki i strzelili w tarcze przed sobą, ich strzały przecinały powietrze z nienaturalną prędkością. Ku radości jego drużyny narodowej, zwycięzca – Węgier o imieniu Làszlò Koczka – zdobył złoty medal w tradycyjnym łucznictwie na 60 metrów, słodkie zwycięstwo tutaj w Kazachstanie, kraju słynącym z doskonałych łuczników.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:09:22.806",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Maďarsko zanecháva svoj odtlačok na Svetových nomádskych hrách",
                key:"uid": string:"1d8b381e-01d7-4ef1-bf46-12d4cd055820",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Uprostred mocnej kazachstanskej stepi, obklopený nekonečným horizontom, v hlavnom meste Astana, sa uskutočnilo impozantné predstavenie, ktorého jemná politika nemohla zostať bez povšimnutia. Na začiatku septembra sa Svetové nomádske hry po piatykrát za desať rokov spojili športovcov z celého sveta, s cieľom súťažiť v disciplínach, ktoré málo kto na Západe pozná alebo hrá. Etická športová olympiáda videla hráčov súťažiť v jazdeckej lukostreľbe a lovení vtákov, a tímy jazdcov bojovali o koziu mŕtvolu v hre nazvanej <em>“kok-boru”</em>. Svet etnického športu často presahuje hranice akejkoľvek západnej definície.</p>\n<p><strong>Prezentácia kultúry</strong></p>\n<p>Aj keď sú hry predovšetkým oslavou tradičných nomádskych disciplín s  korene v stepiach Strednej Ázie, Američania v čižmách a kovbojských klobúkoch boli rovnako súčasťou kultúrneho prostredia hier ako kyrgyzskí nomádi. Dôležité je, že podujatie tiež poskytlo priestor súťažiacim národom na prezentáciu ich národných kultúr a v niektorých prípadoch verzie národnej identity, ktorú táto alebo táto vláda momentálne cíti potrebu propagovať – všetko na radosť divákov.</p>\n<p>Pred desiatimi rokmi sa vtedajšiemu kyrgyzskému prezidentovi Almazbekovi Atambajevovi podarilo zhromaždiť športovcov z 20 nomádskych národov po prvýkrát na mieste, kde sa majestátne hory stretávajú so svätým jazerom Issyk-Kul. O desať rokov neskôr, v roku 2024, Nomádské hry hostili 2 500 súťažiacich z 89 krajín vrátane Angoly a Zimbabwe, Argentíny a Poľska, a Turecka a Švédska. Účastníkom pomáhalo 1 600 viacjazyčných dobrovoľníkov, zatiaľ čo viac ako sto vozidiel prevážalo divákov tam a späť do <em>“Ethno aul”</em> – alebo etnickej dediny – priestoru vytvoreného špeciálne pre túto príležitosť, kde sa hry konali. Bolo to obrovské logistické podujatie na strane Kazachstanu, ktoré ukázalo svetu, že dokáže organizovať grandiózne podujatia a spraviť svoju kultúru atraktívnou na predaj.</p>\n<p>Stánky rozmiestnené okolo <em>ethno aul</em> predávali suveníry a miestne remeslá, pričom strieborné a kovové šperky sa dostali do popredia ako nevyhnutné doplnky Nomádskych hier. Povedalo sa, že sú inšpirované starými kazachstanskými rozprávkami o nomádskych princeznách a ušľachtilých krásach stepi pokrytých striebrom od hlavy po päty. Najpopulárnejším kusom, pokrývka hlavy, zakrýva čelo a časti vlasov. Ďalší kus prechádza cez hruď alebo chrbát. Strieborné náušnice visia cez ramená, zatiaľ čo veľké okrúhle prstene korunujú prsty. Etnické šperky sú už niekoľko rokov v móde, ale vrchol ich popularity prišiel po ruskej invázii na Ukrajinu.</p>\n<p>“Niektorí historici, ktorí študujú šperky v tomto regióne, vám povedia, že žiadny z týchto šperkov nie je naozaj kazachstanský. Je to reinterpretovaná predstava kazachstanskosti. Mnohé z týchto šperkov vyzerajú skôr ako tradičné turkménske, najmä pokrývka hlavy, ktorú nosí každý. Je to spôsob, ako vyrábať predstavu kazachstanskosti,” hovorí Abigail Scripka, doktorandka na Leibniz Centre pre súčasnú históriu, ktorá sa špecializuje na Kazachstan.</p>\n<p>“Myslím, že invázia na Ukrajinu prinútila strednú ázijské štáty posunúť svoju kazachstanskosť alebo strednú ázijskosť do bodu, ktorý urobil mnohé etnické menšiny dosť nepohodlnými, pretože ak nie sú tak kazachstanské, ako môžu byť, aj keď niektoré z toho nie sú nevyhnutne historicky presné alebo pravdivé, môže to dať Rusku zámienku na inváziu do Kazachstanu. Pretože všetko, čo Putin kedy povedal o Ukrajine, povedal aj o Kazachstane. Existuje tento podvedomý pocit, aby sa jasne ukázalo, že “nie sme Rusi, že nemáme nič spoločné s Ruskom.””</p>\n<p><strong>Turanizmus</strong></p>\n<p>To môže byť dôvod, prečo sa Vladimir Putin nezúčastnil na otvorení hier a namiesto toho poslal zástupcu domorodého ľudu Sakha. Tento rok ruský národný tím tiež nedokázal poslať zastúpenia rôznych etnických skupín žijúcich na území Ruskej federácie, či už Tatarov alebo Burjatov. Predtým Rusko posielalo niekoľko domorodých tímov, len tento rok poslali jeden tím hrajúci v trojfarebných odevoch.</p>\n<p>Scripka poznamenáva, že dekolonialne odmietanie Ruska, spolu s dlho etablovaným strachom z Číny a jej rastúcej ekonomickej prominence v regióne, otvorilo cestu pre iných regionálnych hráčov, aby rozšírili svoj vplyv v Kazachstane, najmä Turecko. Ideológia turanizmu pomaly získava pôdu. Myšlienka – a politický pohyb – spočíva na pseudovedeckej teórii spoločných stredneázijských pôvodov, ako aj biologickej a jazykovej blízkosti medzi rôznymi eurázijskými národmi vrátane turkických, mongolských, tunguzských a uralských etnických skupín. Hoci bola odmietnutá hlavným vedeckým spoločenstvom, stále existujú skupiny, ktoré podporujú tento naratív a vidia ho ako bránu pre väčšie a ambicióznejšie politické projekty.</p>\n<p>Prechádzajúc cez <em>ethno aul</em>, má človek pocit, akoby sa stratil na historickej filmovej scéne, alebo na mnohých rôznych filmových scénach naraz, keď sa etnické odevy rozmazávajú v kakofónii tvarov a farieb. Dvaja muži so šedivými vlasmi v ťažko identifikovateľnom etnickom odeve prechádzajú okolo. Vyzerajú európsky, ale ich odevy naznačujú stredneázijský pôvod. Starší má na sebe kožušinový klobúk s kužeľom, jeho hruď zdobí veľký strieborný náhrdelník s vtákom. “To je Turul,” vysvetľuje mladší. Má 56 rokov a žije v Budapešti, hlavnom meste Maďarska, kde pracuje ako vodič autobusu. Lukostreľbe sa venuje posledných desať rokov. Prišiel na Nomádské hry ako jeden z športovcov, ale bohužiaľ, nevyhral žiadne súťaže.</p>\n<p>Podľa maďarskej legendy je Turul mytologický vták, pravdepodobne založený na sokolovi, starobylý symbol Maďarov. Prišiel k Emese, dcére jedného z kmeňových vodcov, v sne, keď nosila dieťa Almosta – veľkého veliteľa. O niekoľko rokov neskôr viedol syn páru Arpad kmene v ich dobytí Karpatskej kotliny, kde sa Maďari nakoniec usadili a vytvorili svoju historickú vlasť. Maďari na Nomádskych hrách sú hrdí na svoje dedičstvo.</p>\n<p>“Turul nám ukázal cestu späť vtedy,” hovorí mladší. Jeho odznak odhaľuje, že sa volá Istvan Mihok. Vysvetľuje, že lukostreľba je súčasťou maďarskej tradície a stáva sa čoraz populárnejšou, aj medzi mládežou. “Lukostreľba učí disciplíne. Ale je to tiež súčasť nášho návratu do minulosti. Prišli sme do Karpatskej kotliny a usadili sa tam, ale naše korene sú niekde tu. Pri Urale, odkiaľ sa všetky turkické národy rozšírili. Maďari sú tí, ktorí sa dostali najďalej na západ,” hovorí Mihok.</p>\n<p>Starší muž, 68-ročný Jozsef Szabo, je trénerom lukostreleckého tímu. Vyzerá dôstojne so svojou bielou bradou. Mihok hovorí, že kedysi bol špičkovým športovcom. Obaja sa cítia dobre v Kazachstane a v Strednej Ázii všeobecne. “Krv nie je voda,” hovorí Szabo, čo znamená, že človek nemôže podvádzať prírodu. Telo cíti genetické a duchovné spojenie so stepou.</p>\n<p><strong>Rekonštruovanie identít</strong></p>\n<p>Teórie o hunskoturkickom alebo stredneázijskom pôvode Maďarov siahajú do 19. storočia, keď boli poslané tímy vyšetrovateľov do Ázie, aby našli dôkazy o ázijskej príslušnosti národa. Hoci dôkazy boli vzácne, teórie boli potrebné, a preto prežili. Najmä po zmluve z Trianonu v roku 1920, ktorú mnohí Maďari považujú za ponižujúcu a nespravodlivú, znižujúcu veľký národ na európskeho paria, Maďari potrebovali myšlienku, ktorá by mohla obnoviť ich dôstojnosť a národnú hrdosť. V dôsledku zmluvy, podpísanej medzi väčšinou spojencov prvej svetovej vojny a Kráľovstvom Maďarsko, sa povojnové územie Maďarska zmenšilo na zlomok toho, čím bolo v časoch rakúsko-uhorskej monarchie. Jeho armáda tiež čelila významnému poklesu.</p>\n<p>“Trianon bol dôkazom, že Maďari boli opustení Západom, a preto začali hľadať novú teóriu, ktorá by im mohla poskytnúť nový zdroj identity. Vtedy prišiel posun smerom k turanizmu. Spočíva na predpoklade, že dnešní Maďari sú potomkami nomádskych národov, ktoré teraz tvoria Organizáciu turkických štátov,” hovorí Dominik Héjj, poľsko-maďarský politický analytik a autor knihy o Maďarsku.</p>\n<p>Podľa Héjja turanizmus získal osobitnú významnosť po príchode k moci strany Fidesz premiéra Viktora Orbána. Vláda začala pumpovať obrovské sumy peňazí do financovania skupín a organizácií propagujúcich myšlienku a vytvárajúcich kontakty s inými turánskymi národmi, vrátane stredneázijských štátov, Turecka a Azerbajdžanu. Podľa Héjja nikto nemá pochybnosti, že táto pseudovedecká myšlienka slúži politickému účelu a podčiarkuje Orbánovo otvorenie sa východu.</p>\n<p>“Dáva základ pre zahraničnú politiku a ekonomické iniciatívy a umiestňuje Maďarsko do špeciálnej pozície na pochopenie a spoluprácu s východnými susedmi Európy – bratmi Maďarska,” hovorí Héjj. “Existuje teória, že Attila bol Maďar. Hoci to môže mať málo spoločného s realitou, čokoľvek, čo pomáha Maďarsku získať veľkosť a vplyv, je nadšene prijímané, nielen na extrémnej pravici. Pokiaľ to pomáha projektovať ekonomickú a politickú moc krajiny a propaguje jej strategickú pozíciu medzi Východom a Západom, teória bude propagovaná ministrom zahraničných vecí a samotným Orbánom.”</p>\n<p>Veľké množstvo maďarských organizácií propagujúcich turánsku myšlienku sa zapojilo do rôznych fáz príprav na Svetové nomádske hry. Maďarská asociácia Kokpar a tradičných športov sa zaoberala atletickým prvkom novej identity a organizovala turnaj “Turan” – kvalifikačnú súťaž pred hrami. Nadácia Magyar-Turan je zodpovedná za každoročný “Veľký hunskoturkický Kurultai”, kmeňové zhromaždenie hunskoturckých národov, zamerané na posilnenie väzieb medzi nimi a oslavu starobylých tradícií. Tieto národy zahŕňajú Azerbajdžancov, Bulharov, Burjatov, Gagauzov, Kazachov, Mongolov, Uzbekov, Tatarov, Turkov a Ujgurov medzi inými.</p>\n<p>Investícia do novej identity sa vyplatila. Po odoslaní 47 športovcov do Astany, Maďarsko získalo osem medailí, čo im zabezpečilo siedme miesto v tabuľke. Maďarsko dosiahlo lepší výkon ako stredneázijské štáty Turkmenistan, Tadžikistan a Mongolsko, čo neostalo bez povšimnutia, keď <em>Daily News Hungary</em> hrdě informovalo.</p>\n<p>Nie je jasné, či Turci, Kazachovia a ostatné nomádske a turkické štáty veria v stredneázijské pôvody Maďarov. Ale pokiaľ ich hunská identita zostáva atraktívna a užitočná pre partnerov v regióne, ktorí sa rovnako ako Orbán neboja autoritárskej vlády, maďarské nomádske korene zostanú atraktívne na predaj.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>je poľská novinárka a spisovateľka zameriavajúca sa na Strednú a Východnú Európu. Jej najnovšia kniha sa volá<em> Nowy Uzbekistan </em>(Nový Uzbekistan) a bola publikovaná v roku 2023.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:33:47.974",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Ročné svetové nomádské hry teraz vyzývajú ustálené západné definície športu. V dôsledku toho je zaujímavé poznamenať silnú prítomnosť Maďarska na týchto podujatiach. Pseudovedná teória z 19. storočia teraz pomáha Budapešti nadviazať väzby s Východom viacerými spôsobmi.</I>\r\n<br><br>\r\nSkupina mužov v etnických odevoch stála v rade a čakala na znamenie na výstrel, lúče skorého jesenného slnka padali na ich sochárske ramená. Keď prišiel príkaz, zdvihli svoje luky a vystrelili na štíty pred sebou, ich šípy preťali vzduch s neprirodzenou rýchlosťou. K radosti jeho národného tímu víťaz – Maďar menom Làszlò Koczka – získal zlatú medailu v tradičnej streľbe z luku na 60 metrov, sladké víťazstvo tu v Kazachstane, krajine známej svojimi bezchybne lukostrelcami.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sk",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:33:47.975",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Η Ουγγαρία αφήνει το στίγμα της στους Παγκόσμιους Αγώνες Νομάδων",
                key:"uid": string:"34098e04-3562-4146-99b6-d4d233c9fb9f",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Μέσα στη δύναμη της Καζακικής στέπας, περιτριγυρισμένη από τον ατελείωτο ορίζοντα, στην πρωτεύουσα Αστάνα, πραγματοποιήθηκε ένα εντυπωσιακό θέαμα, της οποίας η λεπτή πολιτική δεν μπορούσε να περάσει απαρατήρητη. Στις αρχές Σεπτεμβρίου, οι Παγκόσμιοι Αγώνες Νομάδων συγκέντρωσαν αθλητές από όλο τον κόσμο, για πέμπτη φορά σε μια δεκαετία, με στόχο να διαγωνιστούν σε πειθαρχίες που λίγοι στη Δύση γνωρίζουν ή παίζουν. Η εθνοτική αθλητική Ολυμπιάδα είδε παίκτες να διαγωνίζονται στην τοξοβολία από άλογα και στο κυνήγι πουλιών, και ομάδες αναβατών να μάχονται για ένα κατσίκι σε ένα παιχνίδι που ονομάζεται <em>“kok-boru”</em>. Ο κόσμος του εθνοτικού αθλητισμού συχνά ξεπερνά τα όρια οποιασδήποτε δυτικής ορισμού.</p>\n<p><strong>Επίδειξη πολιτισμού</strong></p>\n<p>Ενώ οι αγώνες είναι κυρίως μια γιορτή των παραδοσιακών νομαδικών πειθαρχιών με ρίζες στις στέπες της Κεντρικής Ασίας, οι Αμερικανοί με μπότες και καουμπόικες καπέλες ήταν εξίσου μέρος του πολιτιστικού τοπίου των αγώνων όσο και οι Κιργίζιοι νομάδες. Σημαντικά, η εκδήλωση έδωσε επίσης χώρο στις συμμετέχουσες χώρες να επιδείξουν τους εθνικούς τους πολιτισμούς και σε ορισμένες περιπτώσεις μια εκδοχή της εθνικής ταυτότητας που αυτή ή εκείνη η κυβέρνηση νιώθει ότι πρέπει να προωθήσει – όλα προς χαρά των θεατών.</p>\n<p>Δέκα χρόνια πριν, ο τότε Πρόεδρος του Κιργιστάν Αλμάζμπεκ Αταμπάγιεφ κατάφερε να συγκεντρώσει αθλητές από 20 νομαδικά έθνη για πρώτη φορά σε ένα μέρος όπου οι επιβλητικές βουνά συναντούν τη ιερή λίμνη Ισίκ-Κουλ. Δέκα χρόνια αργότερα, το 2024, οι Αγώνες Νομάδων φιλοξένησαν 2.500 διαγωνιζόμενους από 89 χώρες, συμπεριλαμβανομένων των Αγκόλας και Ζιμπάμπουε, Αργεντινής και Πολωνίας, και Τουρκίας και Σουηδίας. Οι συμμετέχοντες υποστηρίχθηκαν από 1.600 πολύγλωσσους εθελοντές, ενώ πάνω από εκατό οχήματα μετέφεραν τους θεατές προς και από το <em>“Ethno aul”</em> – ή εθνοτικό χωριό – έναν χώρο που δημιουργήθηκε ειδικά για αυτή την περίσταση, όπου διεξήχθησαν οι αγώνες. Ήταν μια τεράστια λογιστική επιχείρηση από την πλευρά του Καζακστάν, που έδειξε στον κόσμο ότι μπορεί να οργανώσει μεγαλειώδεις εκδηλώσεις και να κάνει τον πολιτισμό του ελκυστικό προς πώληση.</p>\n<p>Πάγκοι διάσπαρτοι γύρω από το <em>ethno aul</em> πωλούσαν αναμνηστικά και τοπικά χειροτεχνήματα, με ασημένια και μεταλλικά κοσμήματα να έρχονται στο προσκήνιο ως απαραίτητα αξεσουάρ των Αγώνων Νομάδων. Υποτίθεται ότι εμπνεύστηκαν από τις παλιές καζακικές ιστορίες για νομαδικές πριγκίπισσες και ευγενείς ομορφιές της στέπας καλυμμένες από πάνω μέχρι κάτω με ασήμι. Το πιο δημοφιλές κομμάτι, η κεφαλή, καλύπτει το μέτωπο και μέρη των μαλλιών. Ένα άλλο τρέχει διαγώνια στο στήθος ή στην πλάτη. Ασημένια σκουλαρίκια κρέμονται στους ώμους, ενώ μεγάλοι στρογγυλοί δακτύλιοι κοσμούν τα δάχτυλα. Τα εθνοτικά κοσμήματα είναι στη μόδα εδώ και μερικά χρόνια, αλλά η κορυφή της δημοτικότητάς τους ήρθε μετά την ρωσική εισβολή στην Ουκρανία.</p>\n<p>“Ορισμένοι ιστορικοί που μελετούν τα κοσμήματα σε αυτή την περιοχή θα σας πουν ότι κανένα από αυτά τα κοσμήματα δεν είναι πραγματικά καζακικό. Είναι μια επαναδιατυπωμένη ιδέα της καζακικότητας. Πολλά από τα κοσμήματα μοιάζουν περισσότερο με παραδοσιακά τουρκμενικά, ειδικά η κεφαλή που φοράει ο καθένας. Είναι ένας τρόπος κατασκευής της ιδέας της καζακικότητας,” λέει η Αμπιγκέιλ Σκριπκα, υποψήφια διδάκτωρ στο Κέντρο Λάιμπνιτς για Σύγχρονη Ιστορία που ειδικεύεται στο Καζακστάν.</p>\n<p>“Νομίζω ότι η εισβολή στην Ουκρανία έχει αναγκάσει τις κεντροασιατικές χώρες να προωθήσουν την καζακικότητά τους ή την κεντροασιατικότητα τους σε ένα σημείο που έχει κάνει πολλές εθνοτικές μειονότητες αρκετά άβολα, γιατί αν δεν είναι όσο πιο καζακικοί μπορούν να είναι, ακόμη και αν μερικά από αυτά δεν είναι απαραίτητα ιστορικά ακριβή ή αληθινά, τότε μπορεί να δώσει στη Ρωσία μια δικαιολογία να εισβάλει στο Καζακστάν. Επειδή όλα όσα είπε ποτέ ο Πούτιν για την Ουκρανία, τα είπε επίσης για το Καζακστάν. Υπάρχει αυτή η υποκείμενη επιθυμία να γίνει απολύτως σαφές ότι “δεν είμαστε Ρώσοι, ότι δεν έχουμε καμία σχέση με τη Ρωσία.””</p>\n<p><strong>Τουρανισμός</strong></p>\n<p>Αυτό μπορεί να είναι ο λόγος που ο Βλαντίμιρ Πούτιν δεν παραβρέθηκε στην έναρξη των αγώνων, και αντ' αυτού έστειλε έναν εκπρόσωπο των Σάχων ιθαγενών. Φέτος, η ρωσική εθνική ομάδα απέτυχε επίσης να στείλει εκπροσωπήσεις διαφόρων εθνοτικών ομάδων που ζουν στην επικράτεια της Ρωσικής Ομοσπονδίας, είτε είναι Τατάροι είτε Μπουριάτοι. Πριν, η Ρωσία συνήθιζε να στέλνει μερικές ιθαγενείς ομάδες, μόνο φέτος έστειλαν μια ομάδα που παίζει σε τριχρωματικά ενδύματα.</p>\n<p>Η Σκριπκα σημειώνει ότι η αποικιακή απόρριψη της Ρωσίας, σε συνδυασμό με τον μακροχρόνιο φόβο της Κίνας και την αυξανόμενη οικονομική της επιρροή στην περιοχή, έχει ανοίξει το δρόμο για άλλους περιφερειακούς παίκτες να επεκτείνουν την επιρροή τους στο Καζακστάν, κυρίως την Τουρκία. Η ιδεολογία του τουρανισμού κερδίζει σιγά-σιγά έδαφος. Η ιδέα – και το πολιτικό κίνημα – βασίζεται σε μια ψευδοεπιστημονική θεωρία κοινών κεντροασιατικών καταγωγών, καθώς και βιολογικής και γλωσσικής εγγύτητας μεταξύ διαφόρων ευρασιατικών λαών, συμπεριλαμβανομένων των Τουρκικών, Μογγολικών, Τουνγκουσικών και Ουραλικών εθνοτικών ομάδων. Ενώ έχει απορριφθεί από την κυρίαρχη επιστημονική κοινότητα, υπάρχουν ακόμα ομάδες που υποστηρίζουν την αφήγηση και τη βλέπουν ως μια πύλη για μεγαλύτερα και πιο φιλόδοξα πολιτικά σχέδια.</p>\n<p>Περνώντας μέσα από το <em>ethno aul</em>, νιώθει κανείς σαν να έχει χαθεί σε ένα ιστορικό σετ ταινίας, ή σε πολλά διαφορετικά σετ ταινίας ταυτόχρονα, καθώς τα εθνοτικά ενδύματα θολώνουν σε μια κακοφωνία σχημάτων και χρωμάτων. Δύο άνδρες με γκρίζα μαλλιά σε δύσκολα αναγνωρίσιμα εθνοτικά ενδύματα περνούν. Φαίνονται Ευρωπαίοι αλλά τα ενδύματά τους υποδηλώνουν κεντροασιακή προέλευση. Ο μεγαλύτερος φοράει ένα γούνινο καπέλο με κώνο, το στήθος του στολισμένο με μια μεγάλη ασημένια αλυσίδα που απεικονίζει ένα πουλί. “Είναι ο Τουρούλ,” εξηγεί ο νεότερος. Είναι 56 ετών και ζει στη Βουδαπέστη, την πρωτεύουσα της Ουγγαρίας, όπου εργάζεται ως οδηγός λεωφορείου. Ασχολείται με την τοξοβολία τα τελευταία δέκα χρόνια. Ήρθε στους Αγώνες Νομάδων ως ένας από τους αθλητές αλλά δυστυχώς, δεν κέρδισε καμία διαγωνιστική.</p>\n<p>Σύμφωνα με έναν Ουγγρικό θρύλο, ο Τουρούλ είναι ένα μυθικό πουλί, πιθανώς βασισμένο σε έναν γερανό, ένα αρχαίο σύμβολο των Ούγγρων. Ήρθε στην Εμέσε, την κόρη ενός από τους φυλετικούς ηγέτες, σε ένα όνειρο όταν ήταν έγκυος με το παιδί του Άλμοστ – ενός μεγάλου διοικητή. Χρόνια αργότερα, ο γιος του ζευγαριού, ο Άρπαδ, ηγήθηκε των φυλών στην κατάκτησή τους της Καρπαθιακής Λεκάνης, όπου οι Ούγγροι τελικά εγκαταστάθηκαν και δημιούργησαν την ιστορική τους πατρίδα. Οι Ούγγροι στους Αγώνες Νομάδων είναι περήφανοι για την κληρονομιά τους.</p>\n<p>“Ο Τουρούλ μας έδειξε τον δρόμο παλιά,” λέει ο νεότερος. Το σήμα του αποκαλύπτει ότι το όνομά του είναι Ιστούαν Μιχόκ. Εξηγεί ότι η τοξοβολία είναι μέρος της Ουγγρικής παράδοσης και γίνεται ολοένα και πιο δημοφιλής, επίσης μεταξύ των νέων. “Η τοξοβολία διδάσκει πειθαρχία. Αλλά είναι επίσης μέρος της επιστροφής μας στο παρελθόν. Ήρθαμε στην Καρπαθιακή Λεκάνη και εγκατασταθήκαμε εκεί, αλλά οι ρίζες μας είναι κάπου εδώ. Κοντά στους Ουραλούς, από όπου επεκτάθηκαν όλα τα Τουρκικά έθνη. Οι Ούγγροι είναι αυτοί που πήγαν πιο μακριά προς τα δυτικά,” λέει ο Μιχόκ.</p>\n<p>Ο μεγαλύτερος άνδρας, ο 68χρονος Γιόζεφ Σάμπο, είναι ο προπονητής της ομάδας τοξοβολίας. Φαίνεται αξιοπρεπής με την άσπρη γενειάδα του. Ο Μιχόκ λέει ότι ήταν κάποτε κορυφαίος αθλητής. Και οι δύο νιώθουν καλά στο Καζακστάν και στην Κεντρική Ασία γενικά. “Το αίμα δεν είναι νερό,” λέει ο Σάμπο, που σημαίνει ότι δεν μπορείς να κοροϊδέψεις τη φύση. Το σώμα νιώθει μια γενετική και πνευματική σύνδεση με τη στέπα.</p>\n<p><strong>Ανασυγκρότηση ταυτοτήτων</strong></p>\n<p>Θεωρίες σχετικά με την Ουγγρική καταγωγή από τους Χουν-Τουρκικούς ή Κεντροασιατικούς προγόνους χρονολογούνται από τον 19ο αιώνα, όταν ομάδες ερευνητών στάλθηκαν στην Ασία για να βρουν αποδείξεις της ασιατικής καταγωγής του έθνους. Ενώ οι αποδείξεις ήταν σπάνιες, οι θεωρίες ήταν απαραίτητες, και έτσι επιβίωσαν. Ιδιαίτερα μετά τη Συνθήκη του Τριανόν το 1920, που θεωρείται από πολλούς Ούγγρους ταπεινωτική και άδικη, μειώνοντας το μεγάλο έθνος σε έναν Ευρωπαϊκό παρία, οι Ούγγροι χρειάζονταν μια ιδέα που θα μπορούσε να αποκαταστήσει την αξιοπρέπειά τους και την εθνική τους υπερηφάνεια. Ως αποτέλεσμα της συνθήκης, που υπογράφηκε μεταξύ των περισσότερων Συμμάχων του Α' Παγκοσμίου Πολέμου και του Βασιλείου της Ουγγαρίας, η μεταπολεμική επικράτεια της Ουγγαρίας μειώθηκε σε ένα κλάσμα αυτού που ήταν στις ημέρες της Αυστρο-Ουγγρικής μοναρχίας. Και ο στρατός της υπήρξε σημαντική μείωση.</p>\n<p>“Το Τριανόν ήταν απόδειξη ότι οι Ούγγροι εγκαταλείφθηκαν από τη Δύση και γι' αυτό άρχισαν να αναζητούν μια νέα θεωρία που θα μπορούσε να τους παρέχει μια νέα πηγή ταυτότητας. Τότε ήρθε μια στροφή προς τον τουρανισμό. Βασίζεται στην υπόθεση ότι οι σημερινοί Ούγγροι κατάγονται από τους νομαδικούς λαούς που τώρα αποτελούν την Οργάνωση Τουρκικών Κρατών,” λέει ο Ντομίνικ Χέι, Πολωνός-Ούγγρος αναλυτής πολιτικής και συγγραφέας ενός βιβλίου για την Ουγγαρία.</p>\n<p>Όπως εξηγεί ο Χέι, ο τουρανισμός κέρδισε ιδιαίτερη προσοχή μετά την άνοδο στην εξουσία του κόμματος Φιντές του Πρωθυπουργού Βίκτορ Όρμπαν. Η κυβέρνηση άρχισε να επενδύει τεράστια ποσά χρημάτων στη χρηματοδότηση ομάδων και οργανώσεων που προωθούν την ιδέα και να καθιερώσουν επαφές με άλλες τουρανικές χώρες, συμπεριλαμβανομένων των κεντροασιατικών κρατών, της Τουρκίας και του Αζερμπαϊτζάν. Σύμφωνα με τον Χέι, κανείς δεν έχει αμφιβολίες ότι αυτή η ψευδοεπιστημονική ιδέα εξυπηρετεί πολιτικό σκοπό και έχει υπογραμμίσει την ανοικτότητα του Όρμπαν προς την Ανατολή.</p>\n<p>“Δίνει έδαφος για εξωτερική πολιτική και οικονομικές πρωτοβουλίες, και τοποθετεί την Ουγγαρία σε μια ειδική θέση για να κατανοήσει και να συνεργαστεί με τους ανατολικούς γείτονες της Ευρώπης – τους αδελφούς της Ουγγαρίας,” λέει ο Χέι. “Υπάρχει μια θεωρία ότι ο Αττίλας ήταν Ούγγρος. Ενώ μπορεί να έχει λίγη σχέση με την πραγματικότητα, οτιδήποτε βοηθά την Ουγγαρία να ανακτήσει τη μεγαλοσύνη και την επιρροή της γίνεται ενθουσιωδώς αποδεκτό, όχι μόνο από την άκρα δεξιά. Όσο βοηθά στην προβολή της οικονομικής και πολιτικής δύναμης της χώρας, και προάγει τη στρατηγική της θέση μεταξύ Ανατολής και Δύσης, η θεωρία θα προωθείται από τον υπουργό εξωτερικών και τον Όρμπαν τον ίδιο.”</p>\n<p>Ένας μεγάλος αριθμός Ουγγρικών οργανώσεων που προωθούν την τουρανική ιδέα συμμετείχαν σε διάφορα στάδια προετοιμασίας για τους Παγκόσμιους Αγώνες Νομάδων. Η Ουγγρική Ένωση Κοκπά και Παραδοσιακών Αθλημάτων ασχολήθηκε με το αθλητικό στοιχείο της νέας ταυτότητας και οργάνωσε το τουρνουά “Τουράν” – μια προκριματική διαγωνιστική πριν από τους Αγώνες. Το Ίδρυμα Μαγιάρ-Τουράν είναι υπεύθυνο για το ετήσιο “Μεγάλο Χουν-Τουρκικό Κουρλτάι”, μια φυλετική συνέλευση των Χουν-Τουρκικών εθνών, που στοχεύει στην ενίσχυση των δεσμών μεταξύ τους και στην γιορτή των αρχαίων παραδόσεων. Αυτά τα έθνη περιλαμβάνουν Αζέρους, Βούλγαρους, Μπουριάτους, Γκαγκαούζ, Καζάκους, Μογγόλους, Ουζμπέκους, Τατάρους, Τούρκους και Ουιγούρους μεταξύ άλλων.</p>\n<p>Η επένδυση στη νέα ταυτότητα απέδωσε. Αφού έστειλαν 47 αθλητές στην Αστάνα, η Ουγγαρία κέρδισε οκτώ μετάλλια, εξασφαλίζοντας την έβδομη θέση στον πίνακα. Η Ουγγαρία εξασφάλισε καλύτερη απόδοση από τα κεντροασιατικά κράτη του Τουρκμενιστάν, του Τατζικιστάν και της Μογγολίας, κάτι που δεν πέρασε απαρατήρητο καθώς η <em>Daily News Hungary</em> το ανέφερε περήφανα.</p>\n<p>Δεν είναι σαφές αν οι Τούρκοι, οι Καζάκοι και οι άλλες νομαδικές και τουρκικές χώρες πιστεύουν στις κεντροασιατικές καταγωγές των Ούγγρων. Αλλά όσο η ταυτότητα Χουν τους παραμένει ελκυστική και χρήσιμη για τους εταίρους στην περιοχή, οι οποίοι όπως και ο Όρμπαν δεν διστάζουν να καταφύγουν σε αυταρχική διακυβέρνηση, οι νομαδικές ρίζες της Ουγγαρίας θα παραμείνουν μια ελκυστική πώληση.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Αγκνιέσκα Πικουλίτσκα-Βιλτσεβσκα </strong>είναι Πολωνή δημοσιογράφος και συγγραφέας που εστιάζει στην Κεντρική και Ανατολική Ευρώπη. Το πιο πρόσφατο βιβλίο της έχει τίτλο <em> Nowy Uzbekistan </em>(Νέο Ουζμπεκιστάν) και δημοσιεύθηκε το 2023.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:25:43.549",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Οι ετήσιοι Παγκόσμιοι Αγώνες Νομάδων προβάλλουν τώρα προκλήσεις στις καθιερωμένες δυτικές έννοιες του αθλητισμού. Ως αποτέλεσμα, είναι ενδιαφέρον να σημειωθεί η ισχυρή παρουσία των Ούγγρων σε αυτές τις εκδηλώσεις. Μια ψευδοεπιστημονική θεωρία από τον 19ο αιώνα βοηθά τώρα τη Βουδαπέστη να επιδιώξει συνδέσεις με την Ανατολή με περισσότερους από έναν τρόπους.</I>\n<br><br>\nΜια ομάδα ανδρών σε εθνοτικές ενδυμασίες στεκόταν σε σειρά περιμένοντας ένα σήμα για να πυροβολήσει, οι ακτίνες του πρώιμου φθινοπωρινού ήλιου να πέφτουν στους γλυπτούς ώμους τους. Όταν ήρθε η εντολή, σήκωσαν τα τόξα τους και πυροβόλησαν στα ασπίδια μπροστά τους, τα βέλη τους να κόβουν τον αέρα με αφύσικη ταχύτητα. Για τη χαρά της εθνικής του ομάδας, ο νικητής – ένας Ούγγρος ονόματι Làszlò Koczka – κέρδισε το χρυσό μετάλλιο στην παραδοσιακή τοξοβολία στα 60 μέτρα, μια γλυκιά νίκη εδώ στο Καζακστάν, μια χώρα διάσημη για τους άψογους τοξότες.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"el",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:26:10.284",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Ungern sätter sitt avtryck vid Världens Nomadspel",
                key:"uid": string:"38ea55b6-44b0-4370-8ef9-a59bbc3b0cce",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Mitt i den mäktiga kazakiska steppen, omgiven av den oändliga horisonten, i huvudstaden Astana, ägde ett formidabelt spektakel rum, vars subtila politik inte kunde gå obemärkt förbi. I början av september samlade Världsnomadspelen idrottare från hela världen, för femte gången på ett decennium, med målet att tävla i discipliner som få i väst känner till eller spelar. Den etniska sportolympiaden såg spelare tävla i hästbågskytte och fågeljakt, och lag av ryttare kämpa om en getkadaver i ett spel som kallas <em>“kok-boru”</em>. Världen av etnisk sport överträffar ofta gränserna för någon västerländsk definition.</p>\n<p><strong>Utställning av kultur</strong></p>\n<p>Även om spelen främst är en hyllning till traditionella nomadiska discipliner med  rötter i Centralasiens stäpper, var amerikaner i stövlar och cowboyhattar lika mycket en del av spelens kulturella landskap som de kirgiziska nomaderna. Viktigt är att evenemanget också gav utrymme för de tävlande nationerna att visa upp sina nationella kulturer och i vissa fall en version av nationell identitet som denna eller den regeringen för närvarande känner för att främja – allt till åskådarnas glädje.</p>\n<p>För ett decennium sedan lyckades den dåvarande kirgiziska presidenten Almazbek Atambayev samla idrottare från 20 nomadiska nationer för första gången på en plats där majestätiska berg möter den heliga Issyk-Kul-sjö. Tio år senare, 2024, var Nomad Games värd för 2 500 tävlande från 89 länder inklusive Angola och Zimbabwe, Argentina och Polen, samt Turkiet och Sverige. Deltagarna fick hjälp av 1 600 flerspråkiga volontärer, medan över hundra fordon körde åskådarna till och från <em>“Ethno aul”</em> – eller etnisk by – ett utrymme som skapades särskilt för detta tillfälle, där spelen ägde rum. Det var en massiv logistisk insats från Kazakstans sida, som visade världen att det kan organisera storslagna evenemang och göra sin kultur till en attraktiv försäljning.</p>\n<p>Stånd som spritts runt <em>ethno aul</em> sålde souvenirer och lokalt hantverk, med silver- och metallsmycken som kom i förgrunden som måste-ha Nomad Games-accessoarer. De sägs vara inspirerade av de gamla kazakiska sagorna om nomadprinsessor och ädla skönheter från steppen täckta från topp till tå i silver. Den mest populära delen, huvudbonaden, täcker pannan och delar av håret. En annan går över bröstet eller ryggen. Silverörhängen hänger över axlarna, medan stora runda ringar kröner fingrarna. Etniska smycken har varit på modet i några år nu, men toppen av dess popularitet kom efter den ryska invasionen av Ukraina.</p>\n<p>“Vissa historiker som studerar smycken i denna region kommer att berätta för dig att inget av dessa smycken egentligen är kazakiska. Det är en omtolkad idé om kazakiskhet. Mycket av smyckena ser mer ut som traditionella turkmenska, särskilt huvudbonaden som alla bär. Det är ett sätt att tillverka idén om kazakiskhet,” säger Abigail Scripka, doktorand vid Leibniz Center for Contemporary History som specialiserar sig på Kazakstan.</p>\n<p>“Jag tror att invasionen av Ukraina har tvingat de centralasiatiska staterna att trycka på sin kazakiskhet eller centralasiatiska identitet till en punkt som har gjort många etniska minoriteter ganska obekväma, för om de inte är så kazakiska som de kan vara, även om en del av det inte nödvändigtvis är historiskt korrekt eller sant, kan det ge Ryssland en ursäkt att invadera Kazakstan. För allt Putin någonsin sagt om Ukraina, har han också sagt om Kazakstan. Det finns en underliggande drivkraft att göra det absolut klart att “vi är inte ryska, att vi har inget att göra med Ryssland.””</p>\n<p><strong>Turanism</strong></p>\n<p>Detta kan vara anledningen till att Vladimir Putin inte kom till spelens invigning, utan istället skickade en representant för det inhemska folket Sakha. I år misslyckades det ryska landslaget också med att skicka representationer av olika etniska grupper som lever på territoriet av den ryska federationen, vare sig det är tatarer eller buryater. Tidigare brukade Ryssland skicka några inhemska lag, men i år skickade de bara ett lag som spelade i trikoloriska kläder.</p>\n<p>Scripka noterar att den dekoloniala avvisningen av Ryssland, i kombination med den långvariga rädslan för Kina och dess växande ekonomiska framträdande i regionen, har öppnat vägen för andra regionala aktörer att utöka sitt inflytande i Kazakstan, mest anmärkningsvärt Turkiet. Ideologin av turanism vinner långsamt mark. Idén – och den politiska rörelsen – vilar på en pseudovetenskaplig teori om gemensamma centralasiatiska ursprung, samt biologisk och språklig närhet mellan olika eurasiska folk inklusive turkiska, mongoliska, tungusiska och uraliska etniska grupper. Även om den har avvisats av den etablerade vetenskapliga gemenskapen, finns det fortfarande grupper som stöder berättelsen och ser den som en väg för större och mer ambitiösa politiska projekt.</p>\n<p>När man passerar genom <em>ethno aul</em> känns det som att man har gått vilse på en historisk filmset, eller många olika filmset på en gång, eftersom de etniska kläderna suddar ut i en kakofoni av former och färger. Två män med grått hår i svåra att identifiera etniska kläder passerar förbi. De ser europeiska ut men deras kläder antyder en centralasiatisk härkomst. Den äldre bär en pälsmössa med en kon, hans bröst pryds av ett stort silverhalsband med en fågel. “Det är Turul,” förklarar den yngre. Han är 56 och bor i Budapest, Ungerns huvudstad, där han arbetar som bussförare. Han har hållit på med bågskytte i tio år. Han kom till Nomad Games som en av idrottarna men tyvärr vann han inga tävlingar.</p>\n<p>Enligt en ungersk legend är Turul en mytisk fågel, troligen baserad på en falk, ett gammalt symbol för ungrarna. Den kom till Emese, dottern till en av stammens ledare, i en dröm när hon bar barnet till Almost – en stor befälhavare. År senare ledde parets son Arpad stammarna i deras erövring av Karpaterbäckenet, där ungrarna så småningom bosatte sig och skapade sitt historiska hemland. Ungrarna vid Nomad Games är stolta över sitt arv.</p>\n<p>“Turul visade oss vägen tillbaka på den tiden,” säger den yngre. Hans namnbricka avslöjar att hans namn är Istvan Mihok. Han förklarar att bågskytte är en del av ungersk tradition och blir alltmer populärt, även bland ungdomar. “Bågskytte lär ut disciplin. Men det är också en del av vår återgång till det förflutna. Vi kom till Karpaterbäckenet och bosatte oss där, men våra rötter är någonstans här. Nära Ural, därifrån alla turkiska nationer expanderade. Ungrarna är de som gick längst västerut,” säger Mihok.</p>\n<p>Den äldre mannen, 68-årige Jozsef Szabo, är tränare för bågskyttelaget. Han ser värdig ut med sitt vita skägg. Mihok säger att han en gång var en toppidrottare. De känner sig båda väl i Kazakstan och i Centralasien i allmänhet. “Blod är inte vatten,” säger Szabo, vilket betyder att man inte kan lura naturen. Kroppen känner en genetisk och andlig koppling till steppen.</p>\n<p><strong>Återskapa identiteter</strong></p>\n<p>Teorier om ungrarnas hun-turkiska eller centralasiatiska ursprung går tillbaka till 1800-talet, när grupper av utredare skickades till Asien för att hitta bevis på nationens asiatiska härkomst. Även om bevisen var knappa, behövdes teorier, och därför överlevde de. Särskilt efter 1920 års Trianon-fördrag, som många ungrare ser som förödmjukande och orättvist, vilket reducerade den stora nationen till en europeisk paria, behövde ungrarna en idé som kunde återställa deras värdighet och nationella stolthet. Som ett resultat av fördraget, som undertecknades mellan de flesta av första världskrigets allierade och kungariket Ungern, reducerades det efterkrigstidens territorium av Ungern till en bråkdel av vad det var under den österrikisk-ungerska monarkin. Dess armé stod också inför en betydande minskning.</p>\n<p>“Trianon var ett bevis på att ungrarna övergavs av väst och därför började de söka efter en ny teori som kunde ge dem en ny identitetskäll. Det var då en skiftning mot turanism kom in. Det vilar på antagandet att dagens ungrare härstammar från de nomadiska folk som nu utgör Organisationen för turkiska stater,” säger Dominik Héjj, en polsk-ungersk policyanalytiker och författare till en bok om Ungern.</p>\n<p>Som Héjj förklarar, fick turanism särskild framträdande efter att premiärminister Viktor Orbans Fidesz-parti kom till makten. Regeringen började pumpa stora summor pengar i att finansiera grupper och organisationer som främjar idén och etablerar kontakter med andra turaniska nationer, inklusive de centralasiatiska staterna, Turkiet och Azerbajdzjan. Enligt Héjj har ingen några tvivel om att denna pseudovetenskapliga idé tjänar ett politiskt syfte och har understrukit Orbans öppning mot öst.</p>\n<p>“Det ger grund för utrikespolitiska och ekonomiska initiativ, och placerar Ungern i en särskild position för att förstå och samarbeta med Europas östra grannar – Ungerns bröder,” säger Héjj. “Det finns en teori om att Attila var ungersk. Även om det kanske har lite att göra med verkligheten, accepteras allt som hjälper Ungern att återfå storhet och inflytande entusiastiskt, inte bara på den yttersta högerkanten. Så länge det hjälper att projicera landets ekonomiska och politiska makt, och främjar dess strategiska position mellan öst och väst, kommer teorin att främjas av utrikesministern och Orban själv.”</p>\n<p>En stor mängd ungerska organisationer som främjar den turaniska idén var involverade i olika faser av förberedelserna för Världsnomadspelen. Den ungerska föreningen för Kokpar och traditionella sporter hanterade den atletiska delen av den nya identiteten och organiserade “Turan”-turneringen – en kvaltävling före spelen. Stiftelsen Magyar-Turan ansvarar för den årliga “Stora Hun-Turkiska Kurultai”, en stammens församling av hun-turkiska nationer, som syftar till att stärka banden mellan dem och fira gamla traditioner. Dessa nationer inkluderar azerer, bulgarer, buryater, gagauzer, kazaker, mongoler, uzbeker, tatarer, turkar och uigurer bland andra.</p>\n<p>Investeringen i den nya identiteten har lönat sig. Efter att ha skickat 47 idrottare till Astana, vann Ungern åtta medaljer, vilket säkrade dem sjunde plats i tabellen. Ungern säkrade en bättre prestation än de centralasiatiska staterna Turkmenistan, Tadzjikistan och Mongoliet, vilket inte gick obemärkt förbi som <em>Daily News Hungary</em> stolt rapporterade.</p>\n<p>Det är oklart om turkarna, kazakerna och de andra nomadiska och turkiska staterna tror på ungrarnas centralasiatiska ursprung. Men så länge deras hun-identitet förblir attraktiv och användbar för partners i regionen, som precis som Orban inte tvekar att använda auktoritärt styre, kommer Ungerns nomadiska rötter att förbli en attraktiv försäljning.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>är en polsk journalist och författare med fokus på Central- och Östeuropa. Hennes senaste bok heter <em> Nowy Uzbekistan </em>(Nya Uzbekistan) och publicerades 2023.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:46:00.087",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>De årliga Världsnomadspelen utmanar nu etablerade västerländska definitioner av sport. Som ett resultat är det intressant att notera den starka ungerska närvaron vid dessa evenemang. En pseudovetenskaplig teori från 1800-talet hjälper nu Budapest att söka kopplingar med öst på mer än ett sätt.</I>\n<br><br>\nEn grupp män i etniska kläder stod på rad och väntade på ett tecken att skjuta, strålar av tidig höstsol föll på deras skulpterade axlar. När ordern kom lyfte de sina bågar och sköt mot sköldarna framför dem, deras pilar skar genom luften med onaturlig hastighet. Till glädje för sitt landslag vann vinnaren – en ungrare vid namn Làszlò Koczka – guldmedaljen i traditionell bågskytte på 60 meter, en söt seger här i Kazakstan, ett land känt för sina felfria bågskyttar.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sv",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:46:00.088",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Mađarska ostavlja trag na Svetskim nomadskim igrama",
                key:"uid": string:"39f752ad-a61c-420a-869b-e570b45c6c56",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-17T07:24:45.468",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sr",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"L'Ungheria lascia il segno ai Giochi Mondiali dei Nomadi",
                key:"uid": string:"4c4508df-30c8-4ec9-afae-8a2a31220854",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Nel mezzo della potente steppa kazaka, circondato dall'orizzonte infinito, nella capitale Astana, si è svolto uno spettacolo formidabile, la cui sottile politica non è passata inosservata. All'inizio di settembre, i Giochi Mondiali dei Nomadi hanno riunito atleti da tutto il mondo, per la quinta volta in un decennio, con l'obiettivo di competere in discipline che pochi in Occidente conoscono o praticano. L'olimpiade degli sport etnici ha visto i giocatori competere nel tiro con l'arco a cavallo e nella caccia agli uccelli, e squadre di cavalieri combattere per una carcassa di capra in un gioco chiamato <em>“kok-boru”</em>. Il mondo dello sport etnico spesso supera i limiti di qualsiasi definizione occidentale.</p>\n<p><strong>Vetrina di cultura</strong></p>\n<p>Sebbene i giochi siano principalmente una celebrazione delle discipline tradizionali nomadi con radici nelle steppe dell'Asia Centrale, americani in stivali e cappelli da cowboy erano parte integrante del paesaggio culturale dei giochi quanto i nomadi kirghisi. È importante notare che l'evento ha anche dato spazio alle nazioni partecipanti per mostrare le loro culture nazionali e, in alcuni casi, una versione dell'identità nazionale che questo o quel governo si sente attualmente di promuovere – tutto a gioia degli spettatori.</p>\n<p>Un decennio fa, l'allora presidente kirghiso Almazbek Atambayev riuscì a radunare atleti di 20 nazioni nomadi per la prima volta in un luogo dove maestose montagne incontrano il sacro lago Issyk-Kul. Dieci anni dopo, nel 2024, i Giochi dei Nomadi hanno ospitato 2.500 concorrenti provenienti da 89 paesi, tra cui Angola e Zimbabwe, Argentina e Polonia, e Turchia e Svezia. I partecipanti sono stati assistiti da 1.600 volontari multilingue, mentre oltre cento veicoli trasportavano gli spettatori da e verso l'<em>“Ethno aul”</em> – o villaggio etnico – uno spazio creato appositamente per questa occasione, dove si sono svolti i giochi. È stata un'impresa logistica massiccia da parte del Kazakistan, che ha dimostrato al mondo di poter organizzare eventi grandiosi e rendere la sua cultura un'attrattiva vendita.</p>\n<p>Le bancarelle sparse attorno all'<em>ethno aul</em> vendevano souvenir e artigianato locale, con gioielli in argento e metallo che emergevano come accessori imperdibili dei Giochi dei Nomadi. Si diceva che fossero ispirati dai vecchi racconti kazaki di principesse nomadi e nobili bellezze della steppa coperte dalla testa ai piedi di argento. Il pezzo più popolare, il copricapo, copre la fronte e parti dei capelli. Un altro corre lungo il petto o la schiena. Orecchini d'argento pendono sulle spalle, mentre grandi anelli rotondi incoronano le dita. I gioielli etnici sono di moda da alcuni anni, ma il picco della loro popolarità è arrivato dopo l'invasione russa dell'Ucraina.</p>\n<p>“Alcuni storici che studiano i gioielli in questa regione ti diranno che nessuno di questi gioielli è realmente kazako. È un'idea reinterpretata di kazakità. Molti dei gioielli sembrano più tradizionali turkmeni, specialmente il copricapo che tutti indossano. È un modo di fabbricare l'idea di kazakità,” dice Abigail Scripka, una candidata al dottorato presso il Leibniz Center for Contemporary History che si specializza in Kazakistan.</p>\n<p>“Penso che l'invasione dell'Ucraina abbia costretto gli stati dell'Asia Centrale a spingere la loro kazakità o centralità asiatica a un punto tale da rendere molte minoranze etniche piuttosto a disagio, perché se non sono tanto kazaki quanto potrebbero essere, anche se parte di ciò non è necessariamente storicamente accurato o vero, allora potrebbe dare alla Russia una scusa per invadere il Kazakistan. Perché tutto ciò che Putin ha mai detto sull'Ucraina, lo ha detto anche sul Kazakistan. C'è questo impulso sottostante di chiarire assolutamente che “non siamo russi, che non abbiamo nulla a che fare con la Russia.””</p>\n<p><strong>Turanismo</strong></p>\n<p>Questo potrebbe essere il motivo per cui Vladimir Putin non ha partecipato all'apertura dei giochi, e invece ha inviato un rappresentante del popolo indigeno Sakha. Quest'anno, la squadra nazionale russa non ha nemmeno inviato rappresentanze di diversi gruppi etnici che vivono sul territorio della Federazione Russa, sia esso Tataro o Buriato. In passato, la Russia inviava alcune squadre indigene, solo che quest'anno hanno inviato una squadra che gioca in abiti tricolori.</p>\n<p>Scripka osserva che il rifiuto decoloniale della Russia, insieme alla paura di lunga data della Cina e della sua crescente prominenza economica nella regione, ha aperto la strada ad altri attori regionali per estendere la loro influenza in Kazakistan, in particolare la Turchia. L'ideologia del turanismo sta lentamente guadagnando terreno. L'idea – e il movimento politico – si basa su una teoria pseudoscientifica di origini comuni dell'Asia Centrale, così come sulla prossimità biologica e linguistica tra vari popoli eurasiatici, inclusi gruppi etnici turchi, mongolici, tungusici e uralici. Sebbene sia stata respinta dalla comunità scientifica mainstream, ci sono ancora gruppi che supportano la narrazione e la vedono come una porta d'accesso per progetti politici più grandi e ambiziosi.</p>\n<p>Passando attraverso l'<em>ethno aul</em>, ci si sente come se si fosse persi in un set cinematografico storico, o in molti set cinematografici diversi contemporaneamente, mentre i vestiti etnici si confondono in una cacofonia di forme e colori. Due uomini con capelli grigi in abiti etnici difficili da identificare passano. Sembrano europei, ma i loro abiti suggeriscono un'origine dell'Asia Centrale. Il più anziano indossa un cappello di pelliccia a cono, il suo petto adornato con una grande collana d'argento con un uccello. “È Turul,” spiega il più giovane. Ha 56 anni e vive a Budapest, la capitale dell'Ungheria, dove lavora come autista di autobus. Si è dedicato al tiro con l'arco negli ultimi dieci anni. È venuto ai Giochi dei Nomadi come uno degli atleti, ma sfortunatamente non ha vinto alcuna competizione.</p>\n<p>Secondo una leggenda ungherese, il Turul è un uccello mitico, probabilmente basato su un falco, un antico simbolo degli ungheresi. È apparso a Emese, la figlia di uno dei capi tribali, in un sogno quando stava portando il bambino di Almost – un grande comandante. Anni dopo, il figlio della coppia, Arpad, guidò le tribù nella loro conquista del Bacino dei Carpazi, dove gli ungheresi si stabilirono e crearono la loro patria storica. Gli ungheresi ai Giochi dei Nomadi sono orgogliosi della loro eredità.</p>\n<p>“Turul ci ha mostrato la strada ai tempi,” dice il più giovane. Il suo distintivo rivela che si chiama Istvan Mihok. Spiega che il tiro con l'arco è parte della tradizione ungherese e sta diventando sempre più popolare, anche tra i giovani. “Il tiro con l'arco insegna disciplina. Ma è anche parte del nostro ritorno al passato. Siamo venuti nel Bacino dei Carpazi e ci siamo stabiliti lì, ma le nostre radici sono da qualche parte qui. Vicino agli Urali, da dove tutte le nazioni turche si sono espanse. Gli ungheresi sono quelli che sono andati più lontano a ovest,” dice Mihok.</p>\n<p>Il più anziano, il 68enne Jozsef Szabo, è l'allenatore della squadra di tiro con l'arco. Appare dignitoso con la sua barba bianca. Mihok dice che una volta era un atleta di alto livello. Entrambi si sentono bene in Kazakistan e in Asia Centrale in generale. “Il sangue non è acqua,” dice Szabo, il che significa che non si può ingannare la natura. Il corpo sente una connessione genetica e spirituale con la steppa.</p>\n<p><strong>Ricostruire identità</strong></p>\n<p>Le teorie sull'origine ungherese degli Unni-turchi o dell'Asia Centrale risalgono al XIX secolo, quando squadre di investigatori furono inviate in Asia per trovare prove della discendenza asiatica della nazione. Sebbene le prove fossero scarse, erano necessarie teorie, e quindi sono sopravvissute. Soprattutto dopo il Trattato di Trianon del 1920, visto da molti ungheresi come umiliante e ingiusto, riducendo la grande nazione a un paria europeo, gli ungheresi avevano bisogno di un'idea che potesse ripristinare la loro dignità e il loro orgoglio nazionale. A seguito del trattato, firmato tra la maggior parte degli Alleati della Prima Guerra Mondiale e il Regno d'Ungheria, il territorio post-bellico dell'Ungheria fu ridotto a una frazione di quello che era ai tempi della monarchia austro-ungarica. Anche il suo esercito subì una significativa diminuzione.</p>\n<p>“Trianon è stata una prova che gli ungheresi sono stati abbandonati dall'Occidente e quindi hanno iniziato a cercare una nuova teoria che potesse fornire loro una nuova fonte di identità. Fu allora che ci fu un cambiamento verso il turanismo. Si basa sull'assunzione che gli ungheresi di oggi discendano dai popoli nomadi che ora compongono l'Organizzazione degli Stati Turchi,” dice Dominik Héjj, un analista politico polacco-ungherese e autore di un libro sull'Ungheria.</p>\n<p>Come spiega Héjj, il turanismo ha guadagnato particolare prominenza dopo l'arrivo al potere del partito Fidesz del Primo Ministro Viktor Orban. Il governo ha iniziato a investire enormi somme di denaro nel finanziamento di gruppi e organizzazioni che promuovono l'idea e stabiliscono contatti con altre nazioni turaniche, inclusi gli stati dell'Asia Centrale, la Turchia e l'Azerbaigian. Secondo Héjj, nessuno ha dubbi che questa idea pseudoscientifica serva a uno scopo politico e ha sottolineato l'apertura di Orban verso Est.</p>\n<p>“Fornisce basi per iniziative di politica estera ed economica, e colloca l'Ungheria in una posizione speciale per comprendere e cooperare con i vicini orientali dell'Europa – i fratelli dell'Ungheria,” dice Héjj. “C'è una teoria che Attila fosse ungherese. Anche se potrebbe avere poco a che fare con la realtà, qualsiasi cosa che aiuti l'Ungheria a riconquistare grandezza e influenza è accettata con entusiasmo, non solo dalla destra estrema. Finché aiuta a proiettare il potere economico e politico del paese, e promuove la sua posizione strategica tra Est e Ovest, la teoria sarà promossa dal ministro degli esteri e dallo stesso Orban.”</p>\n<p>Un gran numero di organizzazioni ungheresi che promuovono l'idea turanica sono state coinvolte in diverse fasi dei preparativi per i Giochi Mondiali dei Nomadi. L'Associazione Ungherese di Kokpar e Sport Tradizionali si è occupata dell'elemento atletico della nuova identità e ha organizzato il torneo “Turan” – una competizione di qualificazione prima dei Giochi. La Fondazione Magyar-Turan è responsabile del “Grande Hun-Turco Kurultai” annuale, un'assemblea tribale delle nazioni hun-turche, volta a rafforzare i legami tra di esse e celebrare le antiche tradizioni. Queste nazioni includono azeri, bulgari, buriati, gagauzi, kazaki, mongoli, uzbeki, tatari, turchi e uiguri, tra gli altri.</p>\n<p>L'investimento nella nuova identità ha dato i suoi frutti. Avendo inviato 47 atleti ad Astana, l'Ungheria ha vinto otto medaglie, che le hanno assicurato il settimo posto nella classifica. L'Ungheria ha ottenuto una prestazione migliore rispetto agli stati dell'Asia Centrale come il Turkmenistan, il Tagikistan e la Mongolia, il che non è passato inosservato, come ha riportato orgogliosamente <em>Daily News Hungary</em>.</p>\n<p>Non è chiaro se i turchi, i kazaki e gli altri stati nomadi e turchi credano nelle origini asiatiche degli ungheresi. Ma finché la loro identità unno rimane attraente e utile per i partner nella regione, che proprio come Orban non si tirano indietro di fronte al potere autoritario, le radici nomadi dell'Ungheria rimarranno un'attrattiva vendita.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>è una giornalista e scrittrice polacca che si concentra sull'Europa Centrale e Orientale. Il suo libro più recente si intitola<em> Nowy Uzbekistan </em>(Nuovo Uzbekistan) ed è stato pubblicato nel 2023.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:37:39.682",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Le annuali World Nomad Games stanno ora sfidando le definizioni occidentali consolidate di sport. Di conseguenza, è interessante notare la forte presenza ungherese a questi eventi. Una teoria pseudoscientifica del XIX secolo sta ora aiutando Budapest a perseguire legami con l'Est in più di un modo.</I>\n<br><br>\nUn gruppo di uomini in abiti etnici stava in fila aspettando un segnale per scoccare, raggi di sole autunnale che cadevano sulle loro spalle scolpite. Quando arrivò l'ordine, sollevarono i loro archi e colpirono gli scudi di fronte a loro, le loro frecce tagliavano l'aria con velocità innaturale. Con gioia della sua squadra nazionale, il vincitore – un ungherese di nome Làszlò Koczka – ha vinto la medaglia d'oro nel tiro con l'arco tradizionale a 60 metri, una dolce vittoria qui in Kazakistan, un paese famoso per i suoi arcieri impeccabili.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"it",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:37:39.683",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Unkari jättää jälkensä Maailman Nomadipelissä",
                key:"uid": string:"69c483e8-a5a1-4014-88aa-6d3d4f1e376d",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Voimakkaan kazakstepin keskellä, loputtoman horisontin ympäröimänä, pääkaupungissa Astanassa, tapahtui vaikuttava spektaakkeli, jonka hienovaraiset poliittiset vivahteet eivät voineet jäädä huomaamatta. Syyskuun alussa Maailman Nomadipelit toivat yhteen urheilijoita ympäri maailmaa, viidettä kertaa kymmenessä vuodessa, tavoitteena kilpailla lajeissa, joita harvat lännessä tuntevat tai pelaavat. Etnisten urheilulajien olympialaisissa pelaajat kilpailivat hevosen selästä ampumisessa ja lintujen metsästyksessä, ja ratsastajista koostuvat joukkueet taistelivat vuohen ruumiista pelissä, jota kutsutaan <em>“kok-boru”</em>. Etnisen urheilun maailma ylittää usein minkä tahansa länsimaisen määritelmän rajat.</p>\n<p><strong>Kulttuurin esittely</strong></p>\n<p>Vaikka pelit ovat ensisijaisesti juhla perinteisille nomadilaeille, joilla on juuret Keski-Aasian steppeillä, amerikkalaiset saappaissa ja cowboy-hatuissa olivat yhtä lailla osa pelien kulttuurista maisemaa kuin kyrgyzin nomadit. Tärkeää on, että tapahtuma antoi myös kilpaileville kansakunnille tilaa esitellä kansallisia kulttuureitaan ja joissakin tapauksissa version kansallisesta identiteetistä, jota tämä tai tuo hallitus tällä hetkellä haluaa edistää – kaikki katsojien iloksi.</p>\n<p>Kymmenen vuotta sitten Kyrgyzstanin presidentti Almazbek Atambayev onnistui kokoamaan urheilijoita 20 nomadikansasta ensimmäistä kertaa paikkaan, jossa majesteettiset vuoret kohtaavat pyhän Issyk-Kul-järven. Kymmenen vuotta myöhemmin, vuonna 2024, Nomadipelit isännöivät 2 500 kilpailijaa 89 maasta, mukaan lukien Angola ja Zimbabwe, Argentiina ja Puola, sekä Turkki ja Ruotsi. Osallistujia auttoi 1 600 monikielistä vapaaehtoista, kun taas yli sata ajoneuvoa kuljetti katsojia <em>“Ethno aul”</em> – tai etniseen kylään – tilaan, joka oli luotu erityisesti tätä tilaisuutta varten, jossa pelit pidettiin. Se oli valtava logistinen yritys Kazakstanilta, joka näytti maailmalle, että se voi järjestää suuria tapahtumia ja tehdä kulttuuristaan houkuttelevan myytävän.</p>\n<p>Ständit, jotka oli ripoteltu ympäri <em>ethno aul</em>, myivät matkamuistoja ja paikallisia käsitöitä, joissa hopea- ja metallikorut nousivat esiin pakollisina Nomadipelien asusteina. Niiden sanottiin olevan inspiroituneita vanhoista kazakhalaisista tarinoista nomadiprinsessoista ja aatelisista kaunottarista, jotka olivat peitetty päästä varpaisiin hopealla. Suosituin kappale, päähine, peittää otsan ja osan hiuksista. Toinen kulkee rinnan tai selän yli. Hopeakorvakorut roikkuvat hartioilla, kun taas suuret pyöreät sormukset kruunaavat sormet. Etniset korut ovat olleet muotia muutaman vuoden ajan, mutta niiden suosion huippu tuli Venäjän hyökkäyksen jälkeen Ukrainaan.</p>\n<p>“Jotkut historioitsijat, jotka tutkivat koruja tässä alueessa, kertovat sinulle, että mikään näistä koruista ei ole oikeasti kazakhalainen. Se on uudelleentulkittu idea kazakhalaisuudesta. Monet korut näyttävät enemmän perinteisiltä turkmenilaisilta, erityisesti päähine, jota kaikki käyttävät. Se on tapa valmistaa idea kazakhalaisuudesta,” sanoo Abigail Scripka, Leibniz-keskuksen nykyhistorian tohtoriopiskelija, joka erikoistuu Kazakstaniin.</p>\n<p>“Luulen, että Ukrainan hyökkäys on pakottanut Keski-Aasian valtioita painottamaan kazakhalaisuuttaan tai keski-aasialaisuuttaan niin pitkälle, että se on tehnyt monista etnisistä vähemmistöistä melko epämukavia, koska jos he eivät ole niin kazakhalaisia kuin voisivat olla, vaikka osa siitä ei välttämättä ole historiallisesti tarkkaa tai totta, niin se voi antaa Venäjälle tekosyyn hyökätä Kazakstaniin. Koska kaikki, mitä Putin on koskaan sanonut Ukrainasta, hän on myös sanonut Kazakstanista. On tämä perimmäinen halu tehdä täysin selväksi, että “me emme ole venäläisiä, että meillä ei ole mitään tekemistä Venäjän kanssa.””</p>\n<p><strong>Turanismi</strong></p>\n<p>Ehkä tämä on syy siihen, miksi Vladimir Putin ei saapunut pelien avajaisiin, vaan lähetti sijaisen Sakha-alkuperäiskansasta. Tänä vuonna Venäjän maajoukkue ei myöskään onnistunut lähettämään edustajia eri etnisistä ryhmistä, jotka asuvat Venäjän federaation alueella, olipa kyseessä tataarit tai buryatit. Aiemmin Venäjä lähetti muutaman alkuperäiskansan joukkueen, mutta vain tänä vuonna he lähettivät yhden joukkueen, joka pelasi kolmivärisissä vaatteissa.</p>\n<p>Scripka huomauttaa, että Venäjän dekolonialistinen hylkääminen, yhdessä pitkään vakiintuneen pelon Kiinasta ja sen kasvavasta taloudellisesta vaikutusvallasta alueella, on avannut tien muille alueen toimijoille laajentaa vaikutusvaltaansa Kazakstanissa, erityisesti Turkille. Turanismi-ideologia saa hitaasti jalansijaa. Ajatus – ja poliittinen liike – perustuu pseudotieteelliseen teoriaan yhteisistä keski-aasialaisista juurista sekä biologiseen ja kielelliseen läheisyyteen eri euraasialaisista kansoista, mukaan lukien turkkilaiset, mongolialaiset, tungusit ja uralilaiset etniset ryhmät. Vaikka se on hylätty valtavirran tieteellisessä yhteisössä, on edelleen ryhmiä, jotka tukevat narratiivia ja näkevät sen porttina suurempiin ja kunnianhimoisempiin poliittisiin hankkeisiin.</p>\n<p>Käydessäsi <em>ethno aul</em> -alueen läpi, tuntuu kuin olisi eksynyt historialliselle elokuvan kuvauspaikalle, tai monille eri elokuvan kuvauspaikoille kerralla, kun etniset vaatteet hämärtyvät muotojen ja värien kakofoniassa. Kaksi harmaahiuksista miestä vaikeasti tunnistettavissa etnisissä vaatteissa kulkee ohi. He näyttävät eurooppalaisilta, mutta heidän vaatteensa viittaavat keski-aasialaiseen alkuperään. Vanhempi käyttää kartiomaista turkkia, hänen rintaansa koristaa suuri hopeaketju, jossa on lintu. “Se on Turul,” selittää nuorempi. Hän on 56-vuotias ja asuu Budapestissa, Unkarin pääkaupungissa, jossa hän työskentelee bussinkuljettajana. Hän on harrastanut jousiammuntaa viimeiset kymmenen vuotta. Hän tuli Nomadipeleihin yhtenä urheilijoista, mutta valitettavasti hän ei voittanut kilpailuja.</p>\n<p>Unkarilaisen legendan mukaan Turul on myyttinen lintu, joka todennäköisesti perustuu haukkaan, muinainen symboli unkarilaisille. Se ilmestyi Emese-nimisen heimon johtajan tyttären unessa, kun hän kantoi Almostin – suuren komentajan – lasta. Vuosia myöhemmin pariskunnan poika Arpad johti heimoja Karpaattien altaan valloituksessa, jossa unkarilaiset lopulta asettuivat ja loivat historiallisen kotimaansa. Unkarilaiset Nomadipeleissä ovat ylpeitä perinnöstään.</p>\n<p>“Turul näytti meille tien takaisin aikoinaan,” sanoo nuorempi. Hänen nimensä on Istvan Mihok, mikä käy ilmi hänen nimimerkkistään. Hän selittää, että jousiammunta on osa unkarilaista perinnettä ja se on yhä suositumpaa myös nuorten keskuudessa. “Jousiammunta opettaa kurinalaisuutta. Mutta se on myös osa paluutamme menneisyyteen. Tulimme Karpaattien altaalle ja asetuimme sinne, mutta juuremme ovat jossain täällä. Lähellä Uralia, josta kaikki turkkilaiset kansat laajentuivat. Unkarilaiset ovat ne, jotka menivät kaikkein pisimmälle länteen,” sanoo Mihok.</p>\n<p>Vanhempi mies, 68-vuotias Jozsef Szabo, on jousiammunnan joukkueen valmentaja. Hän näyttää arvokkaalta valkoisen partansa kanssa. Mihok sanoo, että hän oli aikanaan huippu-urheilija. He molemmat tuntevat olonsa hyväksi Kazakstanissa ja Keski-Aasiassa yleensä. “Veri ei ole vettä,” sanoo Szabo, mikä tarkoittaa, että luontoa ei voi pettää. Keholla on geneettinen ja hengellinen yhteys steppeen.</p>\n<p><strong>Identiteettien uudelleenrakentaminen</strong></p>\n<p>Teoriat unkarilaisten hunni-turkkilaisesta tai keski-aasialaisesta alkuperästä juontavat juurensa 1800-luvulle, jolloin tutkijaryhmiä lähetettiin Aasiaan etsimään todisteita kansan aasialaisesta sukulaisuudesta. Vaikka todisteita oli niukasti, teorioita tarvittiin, ja siksi ne säilyivät. Erityisesti vuoden 1920 Trianonin sopimuksen jälkeen, jota monet unkarilaiset pitivät nöyryyttävänä ja epäoikeudenmukaisena, vähentäen suurta kansaa eurooppalaiseksi pariaaksi, unkarilaiset tarvitsivat idean, joka voisi palauttaa heidän arvonsa ja kansallisen ylpeytensä. Sopimuksen seurauksena, joka allekirjoitettiin useimpien ensimmäisen maailmansodan liittolaisten ja Unkarin kuningaskunnan välillä, Unkarin sodanjälkeinen alue supistui murto-osaan siitä, mitä se oli Itävalta-Unkarin monarkian päivinä. Myös sen armeija kohtasi merkittävän vähenemisen.</p>\n<p>“Trianon oli todiste siitä, että unkarilaiset hylättiin lännen toimesta, ja siksi he alkoivat etsiä uutta teoriaa, joka voisi antaa heille uuden identiteetin lähteen. Silloin tapahtui siirtyminen turanismiin. Se perustuu oletukseen, että nykyiset unkarilaiset ovat peräisin nomadikansoista, jotka nyt muodostavat Turkkilaisten valtioiden järjestön,” sanoo Dominik Héjj, puolalais-unkarilainen poliittinen analyytikko ja Unkaria käsittelevän kirjan kirjoittaja.</p>\n<p>Kuten Héjj selittää, turanismi sai erityistä huomiota pääministeri Viktor Orbanin Fidesz-puolueen vallan myötä. Hallitus alkoi pumpata valtavia summia rahaa ryhmien ja organisaatioiden rahoittamiseen, jotka edistivät ideaa ja perustivat kontakteja muihin turanilaisiin kansoihin, mukaan lukien Keski-Aasian valtiot, Turkki ja Azerbaidžan. Héjj:n mukaan kukaan ei epäile, että tämä pseudotieteellinen idea palvelee poliittista tarkoitusta ja on korostanut Orbanin avautumista itään.</p>\n<p>“Se antaa pohjaa ulkopoliittisille ja taloudellisille aloitteille ja asettaa Unkarin erityiseen asemaan ymmärtää ja tehdä yhteistyötä Euroopan itäisten naapureiden – Unkarin veljien – kanssa,” sanoo Héjj. “On teoria, että Attila oli unkarilainen. Vaikka sillä saattaa olla vain vähän tekemistä todellisuuden kanssa, kaikki, mikä auttaa Unkaria palauttamaan suuruutensa ja vaikutusvaltansa, hyväksytään innokkaasti, ei vain äärioikeistossa. Niin kauan kuin se auttaa projisoimaan maan taloudellista ja poliittista valtaa ja edistämään sen strategista asemaa idän ja lännen välillä, teoriaa edistää ulkoministeri ja Orban itse.”</p>\n<p>Suurin osa unkarilaisista organisaatioista, jotka edistävät turanilaista ideaa, oli mukana eri vaiheissa Maailman Nomadipelien valmisteluissa. Unkarin Kokpar- ja perinteisten urheilujen yhdistys käsitteli uuden identiteetin urheilullista elementtiä ja järjesti “Turan”-turnauksen – karsintakilpailun ennen pelejä. Magyar-Turan-säätiö vastaa vuosittaisesta “Suuri Hunni-Turkkilainen Kurultai” -heimoasemasta, joka on hunni-turkkilaisten kansojen kokoontuminen, jonka tavoitteena on vahvistaa siteitä niiden välillä ja juhlia muinaisia perinteitä. Näihin kansoihin kuuluvat azerbaidžanilaiset, bulgarialaiset, buryatit, gagauzit, kazakit, mongolit, uzbekit, tataarit, turkit ja uiguurit muiden joukossa.</p>\n<p>Investointi uuteen identiteettiin on tuottanut tulosta. Lähetettyään 47 urheilijaa Astanaan, Unkari voitti kahdeksan mitalia, mikä varmisti heille seitsemännen sijan taulukossa. Unkari saavutti paremman suorituksen kuin Keski-Aasian valtiot Turkmenistan, Tadzikistan ja Mongolia, mikä ei jäänyt huomaamatta, kuten <em>Daily News Hungary</em> ylpeänä raportoi.</p>\n<p>On epäselvää, uskovatko turkkilaiset, kazakit ja muut nomadi- ja turkkilaisvaltiot unkarilaisten keski-aasialaisiin juurisiin. Mutta niin kauan kuin heidän hunni-identiteettinsä pysyy houkuttelevana ja hyödyllisenä alueen kumppaneille, jotka kuten Orban eivät pelkää autoritaarista hallintoa, Unkarin nomadijuuret pysyvät houkuttelevana myytävänä.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>on puolalainen toimittaja ja kirjailija, joka keskittyy Keski- ja Itä-Eurooppaan. Hänen tuorein kirjansa on nimeltään<em> Nowy Uzbekistan </em>(Uusi Uzbekistan) ja se julkaistiin vuonna 2023.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:00:13.635",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Vuotuiset Maailman Nomadipelien kilpailut haastavat nyt vakiintuneita länsimaisia urheilumääritelmiä. Tämän seurauksena on mielenkiintoista huomata vahva unkarilainen läsnäolo näissä tapahtumissa. 1800-luvulta peräisin oleva pseudotieteellinen teoria auttaa nyt Budapestia etsimään yhteyksiä itään useammalla tavalla.</I>\r\n<br><br>\r\nRyhmä miehiä etnisissä vaatteissa seisoi rivissä odottaen merkkiä ampua, varhaisen syksyn auringonsäteiden osuessa heidän veistetyille hartioilleen. Kun käsky tuli, he nostivat jousensa ja ampuivat edessään oleviin kilpiin, nuolensa leikkasivat ilmaa epäluonnollisella nopeudella. Kansallisen joukkueensa iloksi voittaja – unkarilainen nimeltä Làszlò Koczka – voitti kultamitalin perinteisessä jousiammunnassa 60 metriltä, makea voitto täällä Kazakstanissa, maassa, joka on kuuluisa moitteettomista jousiammunnasta.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fi",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:01:01.409",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Угорщина залишає свій слід на Всесвітніх іграх кочівників",
                key:"uid": string:"6a1d0855-512e-47d5-97ba-f4cba8d94d3d",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:11.073",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"uk",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"A Hungria deixa sua marca nos Jogos Mundiais dos Nômades",
                key:"uid": string:"915903de-7752-43aa-bd09-7649a2cb45b3",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>No meio da poderosa estepe cazaque, cercada pelo horizonte sem fim, na capital Astana, um espetáculo formidável ocorreu, cuja sutil política não passou despercebida. No início de setembro, os Jogos Mundiais dos Nômades reuniram atletas de todo o mundo, pela quinta vez em uma década, com o objetivo de competir em disciplinas que poucos no Ocidente conhecem ou praticam. A olimpíada de esportes étnicos viu jogadores competirem em arco e flecha a cavalo e caça de pássaros, e equipes de cavaleiros lutarem por uma carcaça de cabra em um jogo chamado <em>“kok-boru”</em>. O mundo do esporte étnico muitas vezes ultrapassa os limites de qualquer definição ocidental.</p>\n<p><strong>Exibição de cultura</strong></p>\n<p>Enquanto os jogos são principalmente uma celebração das disciplinas tradicionais nômades com raízes nas estepes da Ásia Central, americanos de botas e chapéus de cowboy faziam parte da paisagem cultural dos jogos tanto quanto os nômades quirguizes. Importante, o evento também deu espaço às nações competidoras para exibirem suas culturas nacionais e, em alguns casos, uma versão da identidade nacional que este ou aquele governo atualmente se sente à vontade para promover – tudo para a alegria dos espectadores.</p>\n<p>Uma década atrás, o então presidente quirguiz Almazbek Atambayev conseguiu reunir atletas de 20 nações nômades pela primeira vez em um lugar onde majestosas montanhas encontram o sagrado lago Issyk-Kul. Dez anos depois, em 2024, os Jogos dos Nômades receberam 2.500 competidores de 89 países, incluindo Angola e Zimbábue, Argentina e Polônia, e Turquia e Suécia. Os participantes foram assistidos por 1.600 voluntários multilíngues, enquanto mais de cem veículos transportavam os espectadores de e para o <em>“Ethno aul”</em> – ou vila étnica – um espaço criado especialmente para esta ocasião, onde os jogos ocorreram. Foi um enorme empreendimento logístico por parte do Cazaquistão, que mostrou ao mundo que pode organizar eventos grandiosos e tornar sua cultura uma venda atraente.</p>\n<p>Barracas espalhadas pelo <em>ethno aul</em> vendiam souvenirs e artesanato local, com joias de prata e metal se destacando como acessórios indispensáveis dos Jogos dos Nômades. Supostamente, foram inspiradas nas antigas histórias cazaques de princesas nômades e belas nobres da estepe cobertas de prata da cabeça aos pés. A peça mais popular, o adereço de cabeça, cobre a testa e partes do cabelo. Outro se estende pelo peito ou pelas costas. Brincos de prata pendem sobre os ombros, enquanto grandes anéis redondos coroam os dedos. As joias étnicas estão na moda há alguns anos, mas o auge de sua popularidade veio após a invasão russa da Ucrânia.</p>\n<p>“Alguns historiadores que estudam joias nesta região dirão que nenhuma dessas joias é realmente cazaque. É uma ideia reinterpretada de cazaquice. Muitas das joias parecem mais tradicionais turcomanas, especialmente o adereço de cabeça que todos estão usando. É uma forma de fabricar a ideia de cazaquice,” diz Abigail Scripka, uma candidata a doutorado no Centro Leibniz de História Contemporânea que se especializa no Cazaquistão.</p>\n<p>“Acho que a invasão da Ucrânia forçou os estados da Ásia Central a empurrar sua cazaquice ou central-asiaticidade a um ponto que deixou muitas minorias étnicas bastante desconfortáveis, porque se não forem tão cazaques quanto podem ser, mesmo que parte disso não seja necessariamente historicamente precisa ou verdadeira, então isso pode dar à Rússia uma desculpa para invadir o Cazaquistão. Porque tudo que Putin disse sobre a Ucrânia, ele também disse sobre o Cazaquistão. Há esse impulso subjacente de deixar absolutamente claro que 'não somos russos, que não temos nada a ver com a Rússia.'”</p>\n<p><strong>Turanismo</strong></p>\n<p>Isso pode ser o motivo pelo qual Vladimir Putin não compareceu à abertura dos jogos, e em vez disso enviou um representante do povo indígena Sakha. Este ano, a equipe nacional russa também não conseguiu enviar representações de diferentes grupos étnicos que vivem no território da Federação Russa, seja Tatar ou Buriato. Antes, a Rússia costumava enviar algumas equipes indígenas, mas este ano enviou apenas uma equipe vestindo trajes tricolores.</p>\n<p>Scripka observa que a rejeição decolonial da Rússia, juntamente com o medo de longa data da China e seu crescente destaque econômico na região, abriu caminho para outros jogadores regionais estenderem sua influência no Cazaquistão, notavelmente a Turquia. A ideologia do turanismo está lentamente ganhando terreno. A ideia – e o movimento político – repousa sobre uma teoria pseudocientífica de origens comuns da Ásia Central, bem como proximidade biológica e linguística entre vários povos euroasiáticos, incluindo grupos étnicos turcos, mongóis, tungús e urálicos. Embora tenha sido rejeitada pela comunidade científica mainstream, ainda existem grupos que apoiam a narrativa e a veem como uma porta de entrada para projetos políticos maiores e mais ambiciosos.</p>\n<p>Ao passar pelo <em>ethno aul</em>, sente-se como se estivesse perdido em um set de filme histórico, ou em muitos sets de filme ao mesmo tempo, enquanto as vestimentas étnicas se confundem em uma cacofonia de formas e cores. Dois homens com cabelos grisalhos em trajes étnicos difíceis de identificar passam. Eles parecem europeus, mas suas vestimentas sugerem uma origem da Ásia Central. O mais velho usa um chapéu de pele com um cone, seu peito adornado com um grande colar de prata com uma ave. “É Turul,” explica o mais jovem. Ele tem 56 anos e vive em Budapeste, a capital da Hungria, onde trabalha como motorista de ônibus. Ele se interessou por arco e flecha nos últimos dez anos. Veio para os Jogos dos Nômades como um dos atletas, mas infelizmente, não ganhou nenhuma competição.</p>\n<p>De acordo com uma lenda húngara, o Turul é uma ave mítica, provavelmente baseada em um falcão, um antigo símbolo dos húngaros. Ele apareceu para Emese, a filha de um dos líderes tribais, em um sonho quando ela estava carregando o filho de Almost – um grande comandante. Anos depois, o filho do casal, Arpad, liderou as tribos em sua conquista da Bacia dos Cárpatos, onde os húngaros eventualmente se estabeleceram e criaram sua terra natal histórica. Os húngaros nos Jogos dos Nômades estão orgulhosos de sua herança.</p>\n<p>“Turul nos mostrou o caminho antigamente,” diz o mais jovem. Seu crachá revela que seu nome é Istvan Mihok. Ele explica que o arco e flecha é parte da tradição húngara e está se tornando cada vez mais popular, também entre os jovens. “O arco e flecha ensina disciplina. Mas também é parte do nosso retorno ao passado. Viemos para a Bacia dos Cárpatos e nos estabelecemos lá, mas nossas raízes estão em algum lugar aqui. Perto dos Urais, de onde todas as nações turcas se expandiram. Os húngaros são os que foram mais longe para o oeste,” diz Mihok.</p>\n<p>O homem mais velho, Jozsef Szabo, de 68 anos, é o treinador da equipe de arco e flecha. Ele parece digno com sua barba branca. Mihok diz que ele foi uma vez um atleta de alto nível. Ambos se sentem bem no Cazaquistão e na Ásia Central em geral. “Sangue não é água,” diz Szabo, o que significa que não se pode enganar a natureza. O corpo sente uma conexão genética e espiritual com a estepe.</p>\n<p><strong>Reconstruindo identidades</strong></p>\n<p>Teorias sobre a origem huno-turca ou centro-asiática dos húngaros datam do século 19, quando equipes de investigadores foram enviadas à Ásia para encontrar provas da ascendência asiática da nação. Embora as evidências fossem escassas, teorias eram necessárias, e, portanto, sobreviveram. Especialmente após o Tratado de Trianon de 1920, visto por muitos húngaros como humilhante e injusto, reduzindo a grande nação a um pária europeu, os húngaros precisavam de uma ideia que pudesse restaurar sua dignidade e orgulho nacional. Como resultado do tratado, assinado entre a maioria dos aliados da Primeira Guerra Mundial e o Reino da Hungria, o território pós-guerra da Hungria foi reduzido a uma fração do que era nos dias da monarquia austro-húngara. Seu exército também enfrentou uma diminuição significativa.</p>\n<p>“Trianon foi uma prova de que os húngaros foram abandonados pelo Ocidente e, portanto, começaram a buscar uma nova teoria que pudesse fornecer uma nova fonte de identidade. Foi quando ocorreu uma mudança em direção ao turanismo. Baseia-se na suposição de que os húngaros de hoje descendem dos povos nômades que agora compõem a Organização dos Estados Turcos,” diz Dominik Héjj, um analista político polonês-húngaro e autor de um livro sobre a Hungria.</p>\n<p>Como Héjj explica, o turanismo ganhou destaque particular após a ascensão ao poder do partido Fidesz do Primeiro-Ministro Viktor Orban. O governo começou a investir vastas somas de dinheiro em grupos e organizações que promovem a ideia e estabelecem contatos com outras nações turânicas, incluindo os estados da Ásia Central, Turquia e Azerbaijão. De acordo com Héjj, ninguém tem dúvidas de que essa ideia pseudocientífica serve a um propósito político e sublinha a abertura de Orban para o Oriente.</p>\n<p>“Ela dá base para iniciativas de política externa e econômica, e coloca a Hungria em uma posição especial para entender e cooperar com os vizinhos orientais da Europa – os irmãos da Hungria,” diz Héjj. “Há uma teoria de que Attila era húngaro. Embora possa ter pouco a ver com a realidade, qualquer coisa que ajude a Hungria a recuperar grandeza e influência é aceita com entusiasmo, não apenas pela extrema direita. Desde que ajude a projetar o poder econômico e político do país, e promova sua posição estratégica entre o Oriente e o Ocidente, a teoria será promovida pelo ministro das relações exteriores e pelo próprio Orban.”</p>\n<p>Um grande número de organizações húngaras que promovem a ideia turânica estiveram envolvidas em diferentes estágios de preparação para os Jogos Mundiais dos Nômades. A Associação Húngara de Kokpar e Esportes Tradicionais lidou com o elemento atlético da nova identidade e organizou o torneio “Turan” – uma competição de qualificação antes dos Jogos. A Fundação Magyar-Turan é responsável pelo “Grande Kurultai Huno-Turânico” anual, uma assembleia tribal das nações huno-turânicas, destinada a fortalecer os laços entre elas e celebrar tradições antigas. Essas nações incluem azerbaijanos, búlgaros, buriatos, gagauzes, cazaques, mongóis, uzbeques, tártaros, turcos e uigures, entre outros.</p>\n<p>O investimento na nova identidade valeu a pena. Tendo enviado 47 atletas para Astana, a Hungria ganhou oito medalhas, o que garantiu o sétimo lugar na tabela. A Hungria teve um desempenho melhor do que os estados da Ásia Central do Turcomenistão, Tajiquistão e Mongólia, o que não passou despercebido, como <em>Daily News Hungary</em> orgulhosamente relatou.</p>\n<p>Não está claro se os turcos, os cazaques e os outros estados nômades e turcos acreditam nas origens centro-asiáticas dos húngaros. Mas enquanto sua identidade huno permanecer atraente e útil para parceiros na região, que assim como Orban não hesitam em governar de forma autoritária, as raízes nômades da Hungria continuarão sendo uma venda atraente.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>é uma jornalista e escritora polonesa focada na Europa Central e Oriental. Seu livro mais recente se chama<em> Nowy Uzbekistan </em>(Novo Uzbequistão) e foi publicado em 2023.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:17:41.34",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Os Jogos Mundiais dos Nômades, anuais, agora estão desafiando as definições ocidentais estabelecidas de esporte. Como resultado, é interessante notar a forte presença húngara nesses eventos. Uma teoria pseudocientífica do século 19 agora está ajudando Budapeste a buscar laços com o Oriente de mais de uma maneira.</I>\n<br><br>\nUm grupo de homens em trajes étnicos estava em uma fila esperando um sinal para atirar, raios de sol do início do outono caindo sobre seus ombros esculpidos. Quando a ordem veio, eles levantaram seus arcos e atiraram nos escudos à sua frente, suas flechas cortando o ar com velocidade sobrenatural. Para a alegria de sua equipe nacional, o vencedor – um húngaro chamado Làszlò Koczka – ganhou a medalha de ouro em arco e flecha tradicional a 60 metros, uma doce vitória aqui no Cazaquistão, um país famoso por seus arqueiros impecáveis.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pt",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:17:41.341",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Ungaria își lasă amprenta la Jocurile Mondiale ale Nomazilor",
                key:"uid": string:"99fdb4d8-7927-4bba-ba61-650b6bf3c3ba",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>În mijlocul puternicei stepă kazace, înconjurată de orizontul nesfârșit, în capitala Astana, a avut loc un spectacol formidabil, a cărui politică subtilă nu a putut trece neobservată. La începutul lunii septembrie, Jocurile Mondiale ale Nomazilor au reunit sportivi din întreaga lume, pentru a cincea oară în decurs de un deceniu, cu scopul de a concura în discipline pe care puțini în Occident le cunosc sau le practică. Olimpiada sporturilor etnice a văzut jucători concurând la tir cu arcul călare și vânătoare de păsări, iar echipe de călăreți luptând pentru o carcasă de capră într-un joc numit <em>“kok-boru”</em>. Lumea sportului etnic depășește adesea limitele oricărei definiții occidentale.</p>\n<p><strong>Vitrina culturii</strong></p>\n<p>Deși jocurile sunt în principal o sărbătoare a disciplinelor tradiționale nomade cu rădăcini în stepele din Asia Centrală, americanii în cizme și pălării de cowboy au fost la fel de parte a peisajului cultural al jocurilor ca și nomazii kirghizi. Este important de menționat că evenimentul a oferit, de asemenea, spațiu națiunilor participante pentru a-și prezenta culturile naționale și, în unele cazuri, o versiune a identității naționale pe care acest sau acel guvern simte că trebuie să o promoveze – totul pentru bucuria privitorilor.</p>\n<p>Acum un deceniu, președintele kirghiz de atunci, Almazbek Atambayev, a reușit să adune sportivi din 20 de națiuni nomade pentru prima dată într-un loc unde munții majestuoși se întâlnesc cu lacul sacru Issyk-Kul. Zece ani mai târziu, în 2024, Jocurile Nomazilor au găzduit 2.500 de concurenți din 89 de țări, inclusiv Angola și Zimbabwe, Argentina și Polonia, și Turcia și Suedia. Participanții au fost asistați de 1.600 de voluntari multilingvi, în timp ce peste o sută de vehicule transportau spectatorii de la și la <em>“Ethno aul”</em> – sau satul etnic – un spațiu creat special pentru această ocazie, unde au avut loc jocurile. A fost o întreprindere logistică masivă din partea Kazahstanului, care a arătat lumii că poate organiza evenimente grandioase și poate face cultura sa o vânzare atrăgătoare.</p>\n<p>Standuri presărate în jurul <em>ethno aul</em> vindeau suveniruri și meșteșuguri locale, cu bijuterii din argint și metal venind în prim-plan ca accesorii indispensabile ale Jocurilor Nomazilor. Se presupune că au fost inspirate de vechile povești kazace despre prințese nomade și frumuseți nobile ale stepei acoperite de la cap la picioare în argint. Cea mai populară piesă, coiful, acoperă fruntea și părți din păr. O altă piesă se întinde pe piept sau spate. Cerceii din argint atârnă pe umeri, în timp ce inelele mari și rotunde încununează degetele. Bijuteriile etnice sunt la modă de câțiva ani, dar apogeul popularității lor a venit după invazia rusă a Ucrainei.</p>\n<p>“Unii istorici care studiază bijuteriile din această regiune îți vor spune că niciuna dintre aceste bijuterii nu este cu adevărat kazacă. Este o idee reinterpretată a kazacității. Multe dintre bijuterii arată mai mult ca cele tradiționale turkmene, în special coiful pe care toată lumea îl poartă. Este o modalitate de a fabrica ideea de kazacitate,” spune Abigail Scripka, un doctorand la Centrul Leibniz pentru Istorie Contemporană, care se specializează în Kazahstan.</p>\n<p>“Cred că invazia Ucrainei a forțat statele din Asia Centrală să își promoveze kazacitatea sau central-asiaticitatea până la un punct care a făcut ca multe minorități etnice să se simtă destul de inconfortabil, pentru că dacă nu sunt la fel de kazaci pe cât ar putea fi, chiar dacă unele dintre acestea nu sunt neapărat istorice sau adevărate, atunci ar putea oferi Rusiei o scuză pentru a invada Kazahstan. Pentru că tot ce a spus Putin vreodată despre Ucraina, a spus și despre Kazahstan. Există această urgență subiacente de a face absolut clar că “nu suntem ruși, că nu avem nimic de-a face cu Rusia.””</p>\n<p><strong>Turanism</strong></p>\n<p>Asta ar putea fi motivul pentru care Vladimir Putin nu a ajuns la deschiderea jocurilor și, în schimb, a trimis un reprezentant al poporului indigen Sakha. Anul acesta, echipa națională rusă nu a reușit, de asemenea, să trimită reprezentanți ai diferitelor grupuri etnice care trăiesc pe teritoriul Federației Ruse, fie că este vorba de tătari sau buriati. În trecut, Rusia obișnuia să trimită câteva echipe indigene, doar că anul acesta au trimis o echipă care joacă în haine tricolore.</p>\n<p>Scripka observă că respingerea decolonială a Rusiei, împreună cu frica bine stabilită de China și de creșterea sa economică în regiune, a deschis calea pentru alți jucători regionali să își extindă influența în Kazahstan, cel mai notabil fiind Turcia. Ideologia turanismului câștigă încet teren. Ideea – și mișcarea politică – se bazează pe o teorie pseudostiințifică a originilor comune din Asia Centrală, precum și pe proximitatea biologică și lingvistică între diferite popoare eurasiatice, inclusiv grupuri etnice turcice, mongolice, tungusice și uralice. Deși a fost respinsă de comunitatea științifică mainstream, există încă grupuri care susțin narațiunea și o văd ca pe o poartă pentru proiecte politice mai mari și mai ambițioase.</p>\n<p>Trebuind prin <em>ethno aul</em>, te simți ca și cum ai fi pierdut pe un set de film istoric, sau pe multe seturi de film deodată, pe măsură ce hainele etnice se estompează într-o cacofonie de forme și culori. Doi bărbați cu părul cărunt în haine etnice greu de identificat trec pe lângă. Arată europeni, dar hainele lor sugerează o origine din Asia Centrală. Cel mai în vârstă poartă o pălărie de blană cu un con, pieptul său fiind împodobit cu un colier mare din argint cu o pasăre. “Este Turul,” explică cel mai tânăr. Are 56 de ani și locuiește în Budapesta, capitala Ungariei, unde lucrează ca șofer de autobuz. A fost pasionat de tir cu arcul în ultimii zece ani. A venit la Jocurile Nomazilor ca unul dintre sportivi, dar din păcate, nu a câștigat nicio competiție.</p>\n<p>Conform unei legende ungare, Turul este o pasăre mitică, probabil bazată pe un șoim, un simbol antic al ungurilor. A venit la Emese, fiica unuia dintre liderii tribali, într-un vis când ea purta copilul lui Almost – un mare comandant. Ani mai târziu, fiul cuplului, Arpad, a condus triburile în cucerirea Bazinului Carpatic, unde ungurii s-au așezat în cele din urmă și au creat patria lor istorică. Ungurii de la Jocurile Nomazilor sunt mândri de moștenirea lor.</p>\n<p>“Turul ne-a arătat calea în vremurile de demult,” spune cel mai tânăr. Insigna lui dezvăluie că numele său este Istvan Mihok. El explică că tirul cu arcul face parte din tradiția ungară și devine din ce în ce mai popular, de asemenea, în rândul tineretului. “Tirul cu arcul învață disciplina. Dar este, de asemenea, parte din întoarcerea noastră în trecut. Am venit în Bazinul Carpatic și ne-am așezat acolo, dar rădăcinile noastre sunt undeva aici. Aproape de Urali, de unde toate națiunile turcice s-au extins. Ungurii sunt cei care au mers cel mai departe spre vest,” spune Mihok.</p>\n<p>Cel mai în vârstă, Jozsef Szabo, în vârstă de 68 de ani, este antrenorul echipei de tir cu arcul. Arată demn cu barba sa albă. Mihok spune că a fost cândva un atlet de top. Amândoi se simt bine în Kazahstan și în Asia Centrală în general. “Sângele nu este apă,” spune Szabo, ceea ce înseamnă că nu poți înșela natura. Corpul simte o legătură genetică și spirituală cu stepă.</p>\n<p><strong>Reconstruirea identităților</strong></p>\n<p>Teoriile despre originea ungară hun-turcică sau central-asiatică datează din secolul al XIX-lea, când echipe de investigatori au fost trimise în Asia pentru a găsi dovezi ale descendenței asiatice a națiunii. Deși dovezile erau rare, teoriile erau necesare și, prin urmare, au supraviețuit. În special după Tratatul de la Trianon din 1920, văzut de mulți unguri ca umilitor și injust, reducând marele națiune la un paria european, ungurii aveau nevoie de o idee care să le restabilească demnitatea și mândria națională. Ca urmare a tratatului, semnat între majoritatea aliaților din Primul Război Mondial și Regatul Ungariei, teritoriul postbelic al Ungariei a fost redus la o fracțiune din ceea ce era în zilele monarhiei austro-ungare. Armata sa, de asemenea, a suferit o scădere semnificativă.</p>\n<p>“Trianon a fost o dovadă că ungurii au fost abandonați de Vest și, prin urmare, au început să caute o nouă teorie care să le ofere o nouă sursă de identitate. Atunci a avut loc o schimbare către turanism. Se bazează pe presupunerea că ungurii de astăzi descind din popoarele nomade care acum constituie Organizația Statelor Turcice,” spune Dominik Héjj, un analist politic polono-ungar și autor al unei cărți despre Ungaria.</p>\n<p>După cum explică Héjj, turanismul a câștigat o importanță deosebită după venirea la putere a partidului Fidesz al prim-ministrului Viktor Orban. Guvernul a început să investească sume mari de bani în finanțarea grupurilor și organizațiilor care promovează ideea și stabilesc contacte cu alte națiuni turaniene, inclusiv statele din Asia Centrală, Turcia și Azerbaidjan. Conform lui Héjj, nimeni nu are îndoieli că această idee pseudostiințifică servește unui scop politic și a subliniat deschiderea lui Orban către Est.</p>\n<p>“Oferă o bază pentru inițiativele de politică externă și economică și plasează Ungaria într-o poziție specială pentru a înțelege și a coopera cu vecinii estici ai Europei – frații Ungariei,” spune Héjj. “Există o teorie că Attila era ungur. Deși poate avea puțin de-a face cu realitatea, orice ajută Ungaria să recâștige măreția și influența este acceptat cu entuziasm, nu doar de extrema dreaptă. Atâta timp cât ajută la proiectarea puterii economice și politice a țării și promovează poziția sa strategică între Est și Vest, teoria va fi promovată de ministrul de externe și de Orban însuși.”</p>\n<p>Un număr mare de organizații ungare care promovează ideea turaniană au fost implicate în diferite etape ale pregătirilor pentru Jocurile Mondiale ale Nomazilor. Asociația Ungară de Kokpar și Sporturi Tradiționale s-a ocupat de elementul sportiv al noii identități și a organizat turneul “Turan” – o competiție de calificare înainte de Jocuri. Fundația Magyar-Turan este responsabilă pentru “Marele Kurultai Hun-Turcic” anual, o adunare tribală a națiunilor hun-turcice, menită să întărească legăturile dintre ele și să celebreze tradițiile antice. Aceste națiuni includ azeri, bulgari, buriati, gagauzi, kazahi, mongoli, uzbeci, tătari, turci și uiguri, printre altele.</p>\n<p>Investiția în noua identitate a dat roade. După ce a trimis 47 de sportivi la Astana, Ungaria a câștigat opt medalii, ceea ce le-a asigurat locul șapte în clasament. Ungaria a obținut o performanță mai bună decât statele din Asia Centrală, Turkmenistan, Tadjikistan și Mongolia, ceea ce nu a trecut neobservat, așa cum a raportat cu mândrie <em>Daily News Hungary</em>.</p>\n<p>Nu este clar dacă turcii, kazahii și celelalte state nomade și turcice cred în originile asiatice ale ungurilor. Dar atâta timp cât identitatea lor hun rămâne atractivă și utilă pentru partenerii din regiune, care, la fel ca Orban, nu se feresc de conducerea autoritară, rădăcinile nomade ale Ungariei vor rămâne o vânzare atrăgătoare.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>este o jurnalistă și scriitoare poloneză care se concentrează pe Europa Centrală și de Est. Cea mai recentă carte a sa se intitulează<em> Nowy Uzbekistan </em>(Noua Uzbekistan) și a fost publicată în 2023.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:03:56.252",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Jocurile Mondiale ale Nomazilor, care au loc anual, contestă acum definițiile occidentale stabilite ale sportului. Ca rezultat, este interesant de observat prezența puternică a ungurilor la aceste evenimente. O teorie pseudostiințifică din secolul al 19-lea ajută acum Budapesta să caute legături cu Estul în mai multe moduri.</I>\n<br><br>\nUn grup de bărbați în haine etnice stăteau într-un rând așteptând un semn pentru a trage, razele soarelui de toamnă timpurie căzând pe umerii lor sculptați. Când a venit ordinul, și-au ridicat arcurile și au tras spre scuturile din fața lor, săgețile lor tăind aerul cu o viteză nefirească. Spre bucuria echipei sale naționale, câștigătorul – un ungur pe nume Làszlò Koczka – a câștigat medalia de aur la tir cu arcul tradițional la 60 de metri, o victorie dulce aici în Kazahstan, o țară faimoasă pentru arcașii săi impecabili.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ro",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:05:32.751",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Macaristan, Dünya Göçebe Oyunları'nda iz bırakıyor",
                key:"uid": string:"aaf45e1d-9238-462b-b40d-a1a8639794a2",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Güçlü Kazak steplerinin ortasında, sonsuz ufuklarla çevrili, başkent Astana'da, ince politikalarının gözden kaçmadığı etkileyici bir gösteri gerçekleşti. Eylül ayının başlarında, Dünya Göçebe Oyunları, on yıl içinde beşinci kez, Batı'da pek az kişinin bildiği veya oynadığı disiplinlerde yarışmak amacıyla dünyanın dört bir yanından sporcuları bir araya getirdi. Etnik spor olimpiyatında oyuncular atlı okçuluk ve kuş avında yarıştı ve bir oyun olan <em>“kok-boru”</em>da bir keçi leşi için ekipler mücadele etti. Etnik spor dünyası genellikle herhangi bir Batı tanımının sınırlarını aşar.</p>\n<p><strong>Kültür sergisi</strong></p>\n<p>Oyunlar, esasen Orta Asya steplerine kök salmış geleneksel göçebe disiplinlerinin bir kutlaması olmasına rağmen, bot ve kovboy şapkası giymiş Amerikalılar, Kırgız göçebeleri kadar oyunların kültürel manzarasının bir parçasıydı. Önemli bir şekilde, etkinlik aynı zamanda yarışan uluslara ulusal kültürlerini sergileme alanı sağladı ve bazı durumlarda bu veya şu hükümetin şu anda teşvik etmek istediği bir ulusal kimlik versiyonunu – tüm bunlar izleyicilerin mutluluğu için.</p>\n<p>On yıl önce, o zamanlar Kırgız Cumhurbaşkanı Almazbek Atambayev, muhteşem dağların kutsal Issık-Kul gölüyle buluştuğu bir yerde, 20 göçebe ulustan sporcuları ilk kez bir araya getirmeyi başardı. On yıl sonra, 2024'te, Göçebe Oyunları, Angola ve Zimbabve, Arjantin ve Polonya, Türkiye ve İsveç dahil 89 ülkeden 2,500 yarışmacıya ev sahipliği yaptı. Katılımcılara 1,600 çok dilli gönüllü yardımcı olurken, yüzden fazla araç izleyicileri <em>“Etnik aul”</em> – ya da etnik köy – olarak adlandırılan, bu özel etkinlik için oluşturulmuş alana götürdü. Bu, Kazakistan'ın büyük lojistik bir girişimiydi ve dünyaya büyük etkinlikler düzenleyebileceğini ve kültürünü çekici bir şekilde satabileceğini gösterdi.</p>\n<p><em>ethno aul</em> etrafında serpiştirilmiş tezgahlar, hediyelik eşyalar ve yerel el sanatları satıyordu; gümüş ve metal takılar, Göçebe Oyunları'nın vazgeçilmez aksesuarları olarak öne çıkıyordu. Bunların, göçebe prenseslerin eski Kazak masallarından ilham aldığı söyleniyordu ve stepe baştan ayağa gümüşle kaplanmış soylu güzellikler. En popüler parça, alın ve saçın bazı kısımlarını kaplayan başlık. Diğeri ise göğüs veya sırt boyunca uzanıyor. Gümüş küpeler omuzların üzerinde sarkarken, büyük yuvarlak yüzükler parmakları taçlandırıyor. Etnik takılar birkaç yıldır modada, ancak popülaritesinin zirvesi, Rusya'nın Ukrayna'yı işgalinden sonra geldi.</p>\n<p>“Bu bölgede takıları inceleyen bazı tarihçiler, bu takıların hiçbiri gerçekten Kazak olmadığını söyleyecektir. Bu, Kazaklık fikrinin yeniden yorumlanmış bir versiyonudur. Birçok takı, özellikle herkesin giydiği başlık, geleneksel Türkmen takılarına daha çok benziyor. Bu, Kazaklık fikrini üretmenin bir yolu,” diyor Kazakistan üzerine uzmanlaşmış Leibniz Çağdaş Tarih Merkezi'nde doktora adayı olan Abigail Scripka.</p>\n<p>“Ukrayna'nın işgali, Orta Asya devletlerini Kazaklık veya Orta Asyalılıklarını öyle bir noktaya itmeye zorladı ki, bu birçok etnik azınlığı oldukça rahatsız etti çünkü eğer oldukları kadar Kazak değillerse, bu, Rusya'nın Kazakistan'ı işgal etmesi için bir bahane verebilir. Çünkü Putin'in Ukrayna hakkında söylediği her şey, Kazakistan hakkında da söylediği şeylerdir. 'Biz Rus değiliz, Rusya ile hiçbir ilgimiz yok' demek için kesinlikle net olma arzusu var.”</p>\n<p><strong>Turanizm</strong></p>\n<p>Bu, Vladimir Putin'in oyunların açılışına katılmamasının ve bunun yerine Sakha yerli halkının bir temsilcisini göndermesinin nedeni olabilir. Bu yıl, Rus milli takımı da Rusya Federasyonu topraklarında yaşayan farklı etnik grupların temsilcilerini göndermekte başarısız oldu, ister Tatar ister Buryat olsun. Daha önce, Rusya birkaç yerli takım gönderiyordu, ancak bu yıl sadece üç renkli giysiler giyen bir takım gönderdiler.</p>\n<p>Scripka, Rusya'nın dekolonyal reddinin, Çin'e karşı uzun süredir var olan korku ve bölgedeki artan ekonomik önemi ile birleştiğinde, diğer bölgesel oyuncuların Kazakistan'daki etkilerini genişletmelerinin yolunu açtığını, özellikle Türkiye'nin öne çıktığını belirtiyor. Turanizm ideolojisi yavaş yavaş güç kazanıyor. Bu fikir – ve siyasi hareket – ortak Orta Asya kökenleri ile çeşitli Avrasya halkları arasında biyolojik ve dilsel yakınlık üzerine kurulu bir sahte bilimsel teoriye dayanıyor; bunlar arasında Türk, Moğol, Tunguz ve Ural etnik grupları bulunmaktadır. Ana akım bilim camiası tarafından reddedilmiş olmasına rağmen, bu anlatıyı destekleyen ve daha büyük ve daha iddialı siyasi projeler için bir kapı olarak gören gruplar hala var.</p>\n<p><em>ethno aul</em>'dan geçerken, sanki tarihi bir film setinde kaybolmuş gibi hissediyorsunuz ya da birden fazla film setinde, etnik giysilerin şekiller ve renkler kargaşasında bulanıklaştığı bir ortamda. Tanımlanması zor etnik giysiler içinde gri saçlı iki adam geçiyor. Avrupa kökenli görünüyorlar ama giysileri Orta Asya kökenli olduğunu düşündürüyor. Daha yaşlı olanı, koni şeklinde bir kürk şapka takıyor, göğsü bir kuş figürü içeren büyük bir gümüş kolye ile süslenmiş. “Bu Turul,” diyor daha genç olan. 56 yaşında ve Macaristan'ın başkenti Budapeşte'de oturuyor, burada otobüs şoförü olarak çalışıyor. Son on yıldır okçulukla ilgileniyor. Göçebe Oyunları'na bir sporcu olarak geldi ama ne yazık ki, hiçbir yarışmayı kazanamadı.</p>\n<p>Bir Macar efsanesine göre, Turul, muhtemelen bir şahin olan, Macarların eski sembolü olan efsanevi bir kuştur. Emese'ye, kabile liderlerinden birinin kızı, bir rüyada geldiğinde, Almost'un – büyük bir komutan – çocuğunu taşıyordu. Yıllar sonra, çiftin oğlu Arpad, kabileleri Karpat Havzası'ndaki fetihlerinde yönetti, burada Macarlar nihayet yerleşti ve tarihi vatanlarını kurdular. Göçebe Oyunları'ndaki Macarlar, miraslarıyla gurur duyuyorlar.</p>\n<p>“Turul, bize o zamanlar yolu gösterdi,” diyor daha genç olan. Rozeti, adının Istvan Mihok olduğunu ortaya koyuyor. Okçuluğun Macar geleneğinin bir parçası olduğunu ve gençler arasında giderek daha popüler hale geldiğini açıklıyor. “Okçuluk disiplin öğretir. Ama aynı zamanda geçmişe dönüşümüzün de bir parçası. Karpat Havzası'na geldik ve oraya yerleştik, ama köklerimiz bir yerde burada. Uralların yakınında, tüm Türk uluslarının genişlediği yerden. Macarlar, en batıya gidenlerdir,” diyor Mihok.</p>\n<p>Daha yaşlı adam, 68 yaşındaki Jozsef Szabo, okçuluk takımının antrenörü. Beyaz sakalıyla onurlu görünüyor. Mihok, onun bir zamanlar üst düzey bir sporcu olduğunu söylüyor. İkisi de Kazakistan'da ve genel olarak Orta Asya'da kendilerini iyi hissediyorlar. “Kan su değildir,” diyor Szabo, bu da doğayı kandıramayacağınız anlamına geliyor. Vücut, steple genetik ve ruhsal bir bağlantı hissediyor.</p>\n<p><strong>Kimliklerin yeniden inşası</strong></p>\n<p>Macarların Hun-Türk veya Orta Asya kökenleri hakkındaki teoriler, 19. yüzyıla kadar uzanıyor; o zamanlar, ulusun Asya kökenlerini kanıtlamak için Asya'ya araştırma ekipleri gönderildi. Kanıtlar azdı, teorilere ihtiyaç vardı ve bu nedenle hayatta kaldılar. Özellikle 1920 Trianon Antlaşması'ndan sonra, birçok Macar tarafından aşağılayıcı ve adaletsiz olarak görülen, büyük ulusu Avrupa'nın parya bir ulusu haline getiren bu antlaşma sonucunda, Macarlar onurlarını ve ulusal gururlarını yeniden kazandıracak bir fikre ihtiyaç duydular. Birinci Dünya Savaşı Müttefikleri ile Macaristan Krallığı arasında imzalanan antlaşmanın sonucunda, savaş sonrası Macaristan'ın toprakları, Avusturya-Macar monarşisi dönemindeki halinin bir kısmına indirildi. Ordusu da önemli bir azalma ile karşılaştı.</p>\n<p>“Trianon, Macarların Batı tarafından terk edildiğinin bir kanıtıydı ve bu nedenle yeni bir kimlik kaynağı sağlayabilecek yeni bir teori aramaya başladılar. O zaman Turanizm'e doğru bir kayma oldu. Bu, günümüz Macarlarının, şu anda Türk Devletleri Teşkilatı'nı oluşturan göçebe halklardan geldiği varsayımına dayanıyor,” diyor Macaristan hakkında bir kitabın yazarı ve Polonyalı-Macar politik analist Dominik Héjj.</p>\n<p>Héjj'in açıkladığı gibi, Turanizm, Başbakan Viktor Orban'ın Fidesz partisinin iktidara gelmesinden sonra özellikle önem kazandı. Hükümet, bu fikri teşvik eden gruplara ve organizasyonlara büyük miktarda para pompalamaya başladı ve Orta Asya devletleri, Türkiye ve Azerbaycan dahil diğer Turan uluslarıyla temaslar kurdu. Héjj'e göre, bu sahte bilimsel fikrin siyasi bir amaca hizmet ettiğinden kimsenin şüphesi yok ve Orban'ın Doğu'ya açılımını vurgulamaktadır.</p>\n<p>“Bu, dış politika ve ekonomik girişimler için zemin sağlar ve Macaristan'ı Avrupa'nın doğu komşularını – Macaristan'ın kardeşlerini – anlamak ve onlarla işbirliği yapmak için özel bir konuma yerleştirir,” diyor Héjj. “Attila'nın Macar olduğu teorisi var. Gerçekle pek ilgisi olmasa da, Macaristan'ın büyüklüğünü ve etkisini yeniden kazanmasına yardımcı olan her şey, sadece aşırı sağda değil, coşkuyla kabul ediliyor. Ülkenin ekonomik ve siyasi gücünü projekte etmesine ve Doğu ile Batı arasında stratejik konumunu teşvik etmesine yardımcı olduğu sürece, bu teori dışişleri bakanı ve Orban tarafından teşvik edilecektir.”</p>\n<p>Turan fikrini teşvik eden çok sayıda Macar organizasyonu, Dünya Göçebe Oyunları'nın hazırlıklarının farklı aşamalarında yer aldı. Macar Kokpar ve Geleneksel Sporlar Derneği, yeni kimliğin atletik unsurlarıyla ilgilendi ve Oyunlar öncesi bir eleme yarışması olan “Turan” turnuvasını düzenledi. Magyar-Turan Vakfı, Hun-Türk uluslarının bağlarını güçlendirmeyi ve eski gelenekleri kutlamayı amaçlayan yıllık “Büyük Hun-Türk Kurultayı”ndan sorumludur. Bu uluslar arasında Azerbaycanlılar, Bulgarlar, Buryatlar, Gagavuzlar, Kazaklar, Moğollar, Özbekler, Tatarlar, Türkler ve Uygurlar bulunmaktadır.</p>\n<p>Yeni kimliğe yapılan yatırım karşılığını verdi. Astana'ya 47 sporcu gönderen Macaristan, sekiz madalya kazandı ve bu da onlara tabloda yedinci sırayı sağladı. Macaristan, Türkmenistan, Tacikistan ve Moğolistan gibi Orta Asya devletlerinden daha iyi bir performans sergiledi, bu da <em>Daily News Hungary</em> tarafından gururla bildirildi.</p>\n<p>Macarların Orta Asya kökenlerine inandıkları belirsizdir; ancak Türkler, Kazaklar ve diğer göçebe ve Türk devletleri, Hun kimlikleri bölgedeki ortaklar için çekici ve faydalı kaldığı sürece, Macaristan'ın göçebe kökleri çekici bir satış olmaya devam edecektir.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>, Orta ve Doğu Avrupa'ya odaklanan Polonyalı bir gazeteci ve yazardır. En son kitabı <em> Nowy Uzbekistan </em>(Yeni Özbekistan) başlığını taşımakta ve 2023'te yayımlanmıştır.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:37.343",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Yıllık Dünya Göçebe Oyunları, artık yerleşik batılı spor tanımlarını sorguluyor. Sonuç olarak, bu etkinliklerde güçlü bir Macar varlığının olması ilginçtir. 19. yüzyıldan kalma bir psödo-bilimsel teori, Budapeşte'nin Doğu ile bağlantılar kurmasına birden fazla şekilde yardımcı oluyor.</I>\n<br><br>\nEtnik giysiler içindeki bir grup adam, heykel gibi omuzlarına düşen erken sonbahar güneşinin ışınları altında, nişan almak için bir işaret bekleyerek sıraya girmişti. Emir geldiğinde, yaylarını kaldırdılar ve önlerindeki kalkanlara ok attılar, okları havada doğaüstü bir hızla keserek geçti. Ulusal takımının sevinci için, kazanan – Làszlò Koczka adında bir Macar – 60 metrede geleneksel okçulukta altın madalyayı kazandı, burada, kusursuz okçularıyla ünlü Kazakistan'da tatlı bir zafer.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"tr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:37.344",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Hongarije laat zijn stempel achter op de Wereld Nomaden Spelen",
                key:"uid": string:"acac08a2-dcf0-4779-8d6e-923e6a8bdad8",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Te midden van de machtige Kazachse steppe, omringd door de eindeloze horizon, vond in de hoofdstad Astana een formidabel spektakel plaats, wiens subtiele politiek niet onopgemerkt kon blijven. Begin september bracht de Wereld Nomaden Spelen atleten van over de hele wereld samen, voor de vijfde keer in een decennium, met als doel te concurreren in disciplines die weinigen in het Westen kennen of beoefenen. De etnische sport Olympiade zag spelers strijden in paardboogschieten en vogeljacht, en teams van ruiters vochten om een geitenlijf in een spel genaamd <em>“kok-boru”</em>. De wereld van de etnische sport overschrijdt vaak de grenzen van elke westerse definitie.</p>\n<p><strong>Etalage van cultuur</strong></p>\n<p>Hoewel de spelen voornamelijk een viering zijn van traditionele nomadische disciplines met  wortels in de steppen van Centraal-Azië, waren Amerikanen in laarzen en cowboyhoeden net zo'n deel van het culturele landschap van de spelen als de Kirgizische nomaden. Belangrijk is dat het evenement ook ruimte bood aan de deelnemende landen om hun nationale culturen te tonen en in sommige gevallen een versie van nationale identiteit die deze of gene regering momenteel graag wil promoten – tot vreugde van de toeschouwers.</p>\n<p>Tien jaar geleden slaagde de toenmalige Kirgizische president Almazbek Atambayev erin om atleten van 20 nomadische landen voor het eerst samen te brengen op een plek waar majestueuze bergen het heilige Issyk-Kul-meer ontmoeten. Tien jaar later, in 2024, verwelkomden de Nomad Games 2.500 deelnemers uit 89 landen, waaronder Angola en Zimbabwe, Argentinië en Polen, en Turkije en Zweden. De deelnemers werden bijgestaan door 1.600 meertalige vrijwilligers, terwijl meer dan honderd voertuigen de toeschouwers heen en weer naar de <em>“Ethno aul”</em> – of etnisch dorp – brachten, een ruimte die speciaal voor deze gelegenheid was gecreëerd, waar de spelen plaatsvonden. Het was een enorme logistieke onderneming van Kazachstan, dat de wereld toonde dat het grandioze evenementen kan organiseren en zijn cultuur aantrekkelijk kan verkopen.</p>\n<p>Stalletjes verspreid over de <em>ethno aul</em> verkochten souvenirs en lokale ambachten, waarbij zilveren en metalen sieraden naar voren kwamen als must-have accessoires voor de Nomad Games. Ze zouden geïnspireerd zijn door de oude Kazachse verhalen van nomadenprinsessen en nobele schoonheden van de steppe, bedekt van top tot teen met zilver. Het meest populaire stuk, het hoofddeksel, bedekt het voorhoofd en delen van het haar. Een ander loopt over de borst of rug. Zilveren oorbellen hangen over de schouders, terwijl grote ronde ringen de vingers kroon. Etnische sieraden zijn al een paar jaar in de mode, maar de piek van hun populariteit kwam na de Russische invasie van Oekraïne.</p>\n<p>“Sommige historici die sieraden in deze regio bestuderen, zullen je vertellen dat geen van deze sieraden echt Kazachs is. Het is een herinterpreteerd idee van Kazach-zijn. Veel van de sieraden lijken meer op traditionele Turkmen, vooral het hoofddeksel dat iedereen draagt. Het is een manier om het idee van Kazach-zijn te fabriceren,” zegt Abigail Scripka, een PhD-kandidaat aan het Leibniz Centrum voor Hedendaagse Geschiedenis die gespecialiseerd is in Kazachstan.</p>\n<p>“Ik denk dat de invasie van Oekraïne de Centraal-Aziatische staten heeft gedwongen om hun Kazach-zijn of Centraal-Aziatisch zijn zo te benadrukken dat het veel etnische minderheden behoorlijk ongemakkelijk maakt, omdat als ze niet zo Kazachs zijn als ze kunnen zijn, zelfs als sommige daarvan niet noodzakelijk historisch accuraat of waar is, het Rusland een excuus kan geven om Kazachstan binnen te vallen. Want alles wat Poetin ooit over Oekraïne heeft gezegd, heeft hij ook over Kazachstan gezegd. Er is deze onderliggende drang om absoluut duidelijk te maken dat “we niet Russisch zijn, dat we niets met Rusland te maken hebben.””</p>\n<p><strong>Turanisme</strong></p>\n<p>Dit zou kunnen verklaren waarom Vladimir Poetin niet naar de opening van de spelen kwam, en in plaats daarvan een vertegenwoordiger van de Sakha inheemse bevolking stuurde. Dit jaar slaagde het Russische nationale team er ook niet in om vertegenwoordigers van verschillende etnische groepen die op het grondgebied van de Russische Federatie leven, te sturen, of het nu Tataars of Boers zijn. Voorheen stuurde Rusland een paar inheemse teams, alleen dit jaar stuurden ze één team dat in driekleurige kleding speelde.</p>\n<p>Scripka merkt op dat de dekoloniale afwijzing van Rusland, samen met de al lang gevestigde angst voor China en de groeiende economische invloed in de regio, de weg heeft geopend voor andere regionale spelers om hun invloed in Kazachstan uit te breiden, met name Turkije. De ideologie van het Turanisme wint langzaam terrein. Het idee – en de politieke beweging – is gebaseerd op een pseudowetenschappelijke theorie van gemeenschappelijke Centraal-Aziatische oorsprong, evenals biologische en linguïstische nabijheid tussen verschillende Euraziatische volkeren, waaronder Turkse, Mongoolse, Tungusische en Oeralische etnische groepen. Hoewel het door de mainstream wetenschappelijke gemeenschap is afgewezen, zijn er nog steeds groepen die het verhaal ondersteunen en het zien als een toegangspoort voor grotere en ambitieuzere politieke projecten.</p>\n<p>Als je door de <em>ethno aul</em> loopt, voel je je alsof je verloren bent op een historische filmset, of op veel verschillende filmsets tegelijk, terwijl de etnische kleding vervaagt in een kakofonie van vormen en kleuren. Twee mannen met grijs haar in moeilijk te identificeren etnische kleding lopen voorbij. Ze zien er Europees uit, maar hun kleding suggereert een Centraal-Aziatische oorsprong. De oudere draagt een bontmuts met een kegel, zijn borst versierd met een grote zilveren ketting met een vogel. “Het is Turul,” legt de jongere uit. Hij is 56 en woont in Boedapest, de hoofdstad van Hongarije, waar hij als buschauffeur werkt. Hij is al tien jaar bezig met boogschieten. Hij kwam naar de Nomad Games als een van de atleten, maar helaas won hij geen wedstrijden.</p>\n<p>Volgens een Hongaarse legende is de Turul een mythische vogel, waarschijnlijk gebaseerd op een valk, een oud symbool van de Hongaren. Het kwam naar Emese, de dochter van een van de stamleiders, in een droom toen ze het kind van Almost – een grote commandant – droeg. Jaren later leidde de zoon van het paar, Arpad, de stammen in hun verovering van het Karpatenbekken, waar de Hongaren uiteindelijk zich vestigden en hun historische thuisland creëerden. De Hongaren op de Nomad Games zijn trots op hun erfgoed.</p>\n<p>“Turul toonde ons de weg terug in de tijd,” zegt de jongere. Zijn badge onthult dat zijn naam Istvan Mihok is. Hij legt uit dat boogschieten deel uitmaakt van de Hongaarse traditie en steeds populairder wordt, ook onder de jeugd. “Boogschieten leert discipline. Maar het is ook een deel van onze terugkeer naar het verleden. We kwamen naar het Karpatenbekken en vestigden ons daar, maar onze wortels liggen ergens hier. Dichtbij de Oeral, van waaruit alle Turkse naties zich uitbreidden. Hongaren zijn degenen die het verst naar het westen zijn gegaan,” zegt Mihok.</p>\n<p>De oudere man, de 68-jarige Jozsef Szabo, is de coach van het boogschietteam. Hij ziet er waardig uit met zijn witte baard. Mihok zegt dat hij ooit een topatleet was. Ze voelen zich beiden goed in Kazachstan en in Centraal-Azië in het algemeen. “Bloed is geen water,” zegt Szabo, wat betekent dat je de natuur niet kunt bedriegen. Het lichaam voelt een genetische en spirituele verbinding met de steppe.</p>\n<p><strong>Identiteiten reconstrueren</strong></p>\n<p>Theorieën over de Hun-Turkse of Centraal-Aziatische oorsprong van de Hongaren dateren uit de 19e eeuw, toen teams van onderzoekers naar Azië werden gestuurd om bewijs te vinden van de Aziatische afstamming van de natie. Hoewel bewijs schaars was, waren theorieën nodig, en daarom overleefden ze. Vooral na het Verdrag van Trianon in 1920, dat door veel Hongaren als vernederend en onrechtvaardig werd gezien, waardoor de grote natie werd gereduceerd tot een Europese paria, hadden de Hongaren een idee nodig dat hun waardigheid en nationale trots kon herstellen. Als gevolg van het verdrag, ondertekend tussen de meeste van de geallieerden van de Eerste Wereldoorlog en het Koninkrijk Hongarije, werd het naoorlogse grondgebied van Hongarije gereduceerd tot een fractie van wat het was in de dagen van de Oostenrijks-Hongaarse monarchie. Ook het leger onderging een aanzienlijke afname.</p>\n<p>“Trianon was een bewijs dat de Hongaren door het Westen waren verlaten en daarom begonnen ze te zoeken naar een nieuwe theorie die hen een nieuwe bron van identiteit kon bieden. Dat was toen de verschuiving naar Turanisme begon. Het is gebaseerd op de veronderstelling dat de huidige Hongaren afstammen van de nomadische volkeren die nu de Organisatie van Turkse Staten vormen,” zegt Dominik Héjj, een Pools-Hongaarse beleidsanalist en auteur van een boek over Hongarije.</p>\n<p>Zoals Héjj uitlegt, kreeg Turanisme bijzondere bekendheid na de komst van de macht van de Fidesz-partij van premier Viktor Orban. De regering begon enorme bedragen geld te pompen in het financieren van groepen en organisaties die het idee promootten en contacten legden met andere Turanische naties, waaronder de Centraal-Aziatische staten, Turkije en Azerbeidzjan. Volgens Héjj heeft niemand twijfels dat dit pseudowetenschappelijke idee een politiek doel dient en de opening van Orban naar het Oosten heeft onderstreept.</p>\n<p>“Het biedt grond voor buitenlandse beleids- en economische initiatieven, en plaatst Hongarije in een speciale positie om de oostelijke buren van Europa – de broeders van Hongarije – te begrijpen en samen te werken,” zegt Héjj. “Er is een theorie dat Attila Hongaar was. Hoewel het misschien weinig met de werkelijkheid te maken heeft, wordt alles wat Hongarije helpt om grootheid en invloed terug te krijgen enthousiast geaccepteerd, niet alleen aan de verre rechterkant. Zolang het helpt om de economische en politieke macht van het land te projecteren, en zijn strategische positie tussen Oost en West te bevorderen, zal de theorie worden gepromoot door de minister van Buitenlandse Zaken en Orban zelf.”</p>\n<p>Een groot aantal Hongaarse organisaties die het Turanische idee promoten, was betrokken bij verschillende fasen van de voorbereidingen voor de Wereld Nomad Games. De Hongaarse Vereniging van Kokpar en Traditionele Sporten hield zich bezig met het atletische element van de nieuwe identiteit en organiseerde het “Turan” toernooi – een kwalificatiewedstrijd voor de Spelen. De Magyar-Turan Stichting is verantwoordelijk voor de jaarlijkse “Grote Hun-Turkse Kurultai”, een tribale vergadering van de Hun-Turkse naties, gericht op het versterken van de banden tussen hen en het vieren van oude tradities. Deze naties omvatten onder andere Azerbeidzjanen, Bulgaren, Boeren, Gagauzen, Kazachen, Mongolen, Oezbeken, Tataars, Turken en Oeigoeren.</p>\n<p>De investering in de nieuwe identiteit heeft zijn vruchten afgeworpen. Na 47 atleten naar Astana te hebben gestuurd, won Hongarije acht medailles, wat hen de zevende plaats in de tabel opleverde. Hongarije behaalde een betere prestatie dan de Centraal-Aziatische staten Turkmenistan, Tadzjikistan en Mongolië, wat niet onopgemerkt bleef, zoals <em>Daily News Hungary</em> trots meldde.</p>\n<p>Het is onduidelijk of de Turken, de Kazachen en de andere nomadische en Turkse staten geloven in de Centraal-Aziatische oorsprong van de Hongaren. Maar zolang hun Hun-identiteit aantrekkelijk en nuttig blijft voor partners in de regio, die net als Orban niet terugschrikken voor autoritair bestuur, zullen de nomadische wortels van Hongarije een aantrekkelijke verkoop blijven.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>is een Poolse journalist en schrijver die zich richt op Centraal- en Oost-Europa. Haar meest recente boek is getiteld <em> Nowy Uzbekistan </em>(Nieuw Uzbekistan) en werd gepubliceerd in 2023.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:30.596",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>De jaarlijkse World Nomad Games daagt nu gevestigde westerse definities van sport uit. Het is dan ook interessant om de sterke Hongaarse aanwezigheid op deze evenementen op te merken. Een pseudowetenschappelijke theorie uit de 19e eeuw helpt Boedapest nu om op meer dan één manier verbindingen met het Oosten na te streven.</I>\n<br><br>\nEen groep mannen in etnische kleding stond in een rij te wachten op een teken om te schieten, stralen van de vroege herfstzon vielen op hun gebeeldhouwde schouders. Toen het bevel kwam, hieven ze hun bogen en schoten op de schilden voor hen, hun pijlen sneden met onnatuurlijke snelheid door de lucht. Tot vreugde van zijn nationale team won de winnaar – een Hongaar genaamd Làszlò Koczka – de gouden medaille in traditionele boogschieten op 60 meter, een zoete overwinning hier in Kazachstan, een land dat beroemd is om zijn onberispelijke boogschutters.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"nl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:30.598",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Венгрия оставляет свой след на Всемирных играх кочевников",
                key:"uid": string:"bb55ab34-376b-41ae-8116-6f9e930e1490",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:33.854",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ru",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"La Hongrie laisse sa marque aux Jeux Mondiaux des Nomades",
                key:"uid": string:"c64b50ee-fe52-43b2-86e9-dd8baff6ed16",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Au milieu de la puissante steppe kazakhe, entourée par l'horizon infini, dans la capitale Astana, un spectacle formidable a eu lieu, dont la subtile politique n'a pas pu passer inaperçue. Début septembre, les Jeux Mondiaux des Nomades ont rassemblé des athlètes du monde entier, pour la cinquième fois en une décennie, avec pour objectif de concourir dans des disciplines que peu d'Occidentaux connaissent ou pratiquent. L'olympiade des sports ethniques a vu des joueurs s'affronter en tir à l'arc à cheval et en chasse aux oiseaux, et des équipes de cavaliers se battre pour une carcasse de chèvre dans un jeu appelé <em>“kok-boru”</em>. Le monde du sport ethnique dépasse souvent les limites de toute définition occidentale.</p>\n<p><strong>Vitrine de la culture</strong></p>\n<p>Bien que les jeux soient principalement une célébration des disciplines nomades traditionnelles avec des racines dans les steppes d'Asie centrale, des Américains en bottes et chapeaux de cow-boy faisaient autant partie du paysage culturel des jeux que les nomades kirghizes. Il est important de noter que l'événement a également donné l'espace aux nations participantes pour mettre en avant leurs cultures nationales et, dans certains cas, une version de l'identité nationale que tel ou tel gouvernement souhaite actuellement promouvoir – tout cela pour la joie des spectateurs.</p>\n<p>Il y a une décennie, le président kirghize de l'époque, Almazbek Atambayev, a réussi à rassembler des athlètes de 20 nations nomades pour la première fois dans un endroit où des montagnes majestueuses rencontrent le lac sacré d'Issyk-Kul. Dix ans plus tard, en 2024, les Jeux des Nomades ont accueilli 2 500 concurrents de 89 pays, y compris l'Angola et le Zimbabwe, l'Argentine et la Pologne, ainsi que la Turquie et la Suède. Les participants ont été assistés par 1 600 bénévoles multilingues, tandis que plus d'une centaine de véhicules transportaient les spectateurs vers et depuis l'<em>“Ethno aul”</em> – ou village ethnique – un espace créé spécialement pour cette occasion, où les jeux ont eu lieu. C'était une entreprise logistique massive de la part du Kazakhstan, qui a montré au monde qu'il pouvait organiser des événements grandioses et faire de sa culture une vente attrayante.</p>\n<p>Des stands éparpillés autour de l'<em>ethno aul</em> vendaient des souvenirs et de l'artisanat local, avec des bijoux en argent et en métal en tête de liste comme accessoires incontournables des Jeux des Nomades. Ils étaient supposément inspirés par les anciennes contes kazakhs de princesses nomades et de nobles beautés de la steppe couvertes de la tête aux pieds d'argent. La pièce la plus populaire, le couvre-chef, couvre le front et des parties des cheveux. Un autre se porte sur la poitrine ou le dos. Des boucles d'oreilles en argent pendent sur les épaules, tandis que de grandes bagues rondes couronnent les doigts. Les bijoux ethniques sont à la mode depuis quelques années maintenant, mais leur popularité a atteint son apogée après l'invasion russe de l'Ukraine.</p>\n<p>“Certains historiens qui étudient les bijoux dans cette région vous diront qu'aucun de ces bijoux n'est vraiment kazakh. C'est une idée réinterprétée de la kazakhité. Beaucoup de bijoux ressemblent plus à des traditions turkmènes, surtout le couvre-chef que tout le monde porte. C'est une manière de fabriquer l'idée de kazakhité,” dit Abigail Scripka, doctorante au Centre Leibniz pour l'Histoire Contemporaine, spécialisée dans le Kazakhstan.</p>\n<p>“Je pense que l'invasion de l'Ukraine a forcé les États d'Asie centrale à promouvoir leur kazakhité ou leur central-asianité à un point tel que cela a rendu de nombreuses minorités ethniques assez mal à l'aise, car si elles ne sont pas aussi kazakhes qu'elles peuvent l'être, même si certaines de ces choses ne sont pas nécessairement historiquement exactes ou vraies, alors cela peut donner à la Russie une excuse pour envahir le Kazakhstan. Parce que tout ce que Poutine a jamais dit sur l'Ukraine, il l'a aussi dit sur le Kazakhstan. Il y a cette envie sous-jacente de faire absolument clair que “nous ne sommes pas russes, que nous n'avons rien à voir avec la Russie.””</p>\n<p><strong>Turanisme</strong></p>\n<p>C'est peut-être pourquoi Vladimir Poutine n'a pas assisté à l'ouverture des jeux, et a plutôt envoyé un représentant des peuples autochtones Sakha. Cette année, l'équipe nationale russe n'a également pas réussi à envoyer des représentations de différents groupes ethniques vivant sur le territoire de la Fédération de Russie, qu'il s'agisse de Tatars ou de Bouriates. Auparavant, la Russie envoyait quelques équipes autochtones, mais cette année, elle n'a envoyé qu'une seule équipe jouant en vêtements tricolores.</p>\n<p>Scripka note que le rejet décolonial de la Russie, couplé à la peur bien établie de la Chine et à sa croissante importance économique dans la région, a ouvert la voie à d'autres acteurs régionaux pour étendre leur influence au Kazakhstan, notamment la Turquie. L'idéologie du turanisme gagne lentement du terrain. L'idée – et le mouvement politique – repose sur une théorie pseudoscientifique des origines communes d'Asie centrale, ainsi que sur la proximité biologique et linguistique entre divers peuples eurasiens, y compris les groupes ethniques turcs, mongoliens, tungus et ouraliens. Bien qu'elle ait été rejetée par la communauté scientifique mainstream, il existe encore des groupes qui soutiennent le récit et le voient comme une porte d'entrée pour des projets politiques plus larges et plus ambitieux.</p>\n<p>En passant par l'<em>ethno aul</em>, on a l'impression d'être perdu sur un plateau de film historique, ou sur plusieurs plateaux de film à la fois, alors que les vêtements ethniques se brouillent dans une cacophonie de formes et de couleurs. Deux hommes aux cheveux grisonnants en vêtements ethniques difficilement identifiables passent. Ils ont l'air européens mais leurs vêtements suggèrent une origine d'Asie centrale. Le plus âgé porte un chapeau en fourrure avec un cône, sa poitrine ornée d'un grand collier en argent représentant un oiseau. “C'est Turul,” explique le plus jeune. Il a 56 ans et vit à Budapest, la capitale de la Hongrie, où il travaille comme chauffeur de bus. Il pratique le tir à l'arc depuis dix ans. Il est venu aux Jeux des Nomades en tant qu'athlète mais, malheureusement, il n'a remporté aucune compétition.</p>\n<p>Selon une légende hongroise, le Turul est un oiseau mythique, probablement basé sur un faucon, un ancien symbole des Hongrois. Il est venu à Emese, la fille de l'un des chefs tribaux, dans un rêve alors qu'elle portait l'enfant d'Almost – un grand commandant. Des années plus tard, le fils du couple, Arpad, a conduit les tribus dans leur conquête du bassin des Carpates, où les Hongrois se sont finalement installés et ont créé leur patrie historique. Les Hongrois aux Jeux des Nomades sont fiers de leur héritage.</p>\n<p>“Turul nous a montré le chemin autrefois,” dit le plus jeune. Son badge révèle que son nom est Istvan Mihok. Il explique que le tir à l'arc fait partie de la tradition hongroise et devient de plus en plus populaire, y compris parmi les jeunes. “Le tir à l'arc enseigne la discipline. Mais c'est aussi une partie de notre retour vers le passé. Nous sommes venus dans le bassin des Carpates et nous nous y sommes installés, mais nos racines sont quelque part ici. Près des Urals, d'où toutes les nations turques se sont étendues. Les Hongrois sont ceux qui sont allés le plus loin vers l'ouest,” dit Mihok.</p>\n<p>L'homme plus âgé, Jozsef Szabo, 68 ans, est l'entraîneur de l'équipe de tir à l'arc. Il a l'air digne avec sa barbe blanche. Mihok dit qu'il était autrefois un athlète de haut niveau. Ils se sentent tous deux bien au Kazakhstan et en Asie centrale en général. “Le sang n'est pas de l'eau,” dit Szabo, ce qui signifie qu'on ne peut pas tromper la nature. Le corps ressent une connexion génétique et spirituelle avec la steppe.</p>\n<p><strong>Reconstruire les identités</strong></p>\n<p>Les théories sur l'origine hunno-turcique ou d'Asie centrale des Hongrois remontent au 19ème siècle, lorsque des équipes d'enquêteurs ont été envoyées en Asie pour trouver des preuves de la descendance asiatique de la nation. Bien que les preuves soient rares, des théories étaient nécessaires, et donc elles ont survécu. Surtout après le traité de Trianon de 1920, considéré par de nombreux Hongrois comme humiliant et injuste, réduisant la grande nation à un paria européen, les Hongrois avaient besoin d'une idée qui pourrait restaurer leur dignité et leur fierté nationale. À la suite du traité, signé entre la plupart des Alliés de la Première Guerre mondiale et le Royaume de Hongrie, le territoire d'après-guerre de la Hongrie a été réduit à une fraction de ce qu'il était à l'époque de la monarchie austro-hongroise. Son armée a également subi une réduction significative.</p>\n<p>“Trianon était une preuve que les Hongrois avaient été abandonnés par l'Occident et donc ils ont commencé à chercher une nouvelle théorie qui pourrait leur fournir une nouvelle source d'identité. C'est à ce moment-là qu'un tournant vers le turanisme est survenu. Cela repose sur l'hypothèse que les Hongrois d'aujourd'hui descendent des peuples nomades qui composent maintenant l'Organisation des États turciques,” dit Dominik Héjj, analyste politique polonais-hongrois et auteur d'un livre sur la Hongrie.</p>\n<p>Comme l'explique Héjj, le turanisme a gagné une importance particulière après l'arrivée au pouvoir du parti Fidesz du Premier ministre Viktor Orban. Le gouvernement a commencé à investir d'énormes sommes d'argent dans le financement de groupes et d'organisations promouvant l'idée et établissant des contacts avec d'autres nations turaniennes, y compris les États d'Asie centrale, la Turquie et l'Azerbaïdjan. Selon Héjj, personne n'a de doutes que cette idée pseudoscientifique sert un but politique et a souligné l'ouverture d'Orban vers l'Est.</p>\n<p>“Elle donne un fondement aux initiatives de politique étrangère et économique, et place la Hongrie dans une position spéciale pour comprendre et coopérer avec les voisins orientaux de l'Europe – les frères de la Hongrie,” dit Héjj. “Il existe une théorie selon laquelle Attila était hongrois. Bien que cela puisse avoir peu à voir avec la réalité, tout ce qui aide la Hongrie à retrouver sa grandeur et son influence est accepté avec enthousiasme, pas seulement à l'extrême droite. Tant que cela aide à projeter le pouvoir économique et politique du pays, et à promouvoir sa position stratégique entre l'Est et l'Ouest, la théorie sera promue par le ministre des affaires étrangères et Orban lui-même.”</p>\n<p>Un grand nombre d'organisations hongroises promouvant l'idée turanienne ont été impliquées à différentes étapes des préparatifs pour les Jeux Mondiaux des Nomades. L'Association hongroise de Kokpar et des Sports Traditionnels s'est occupée de l'élément athlétique de la nouvelle identité et a organisé le tournoi “Turan” – une compétition de qualification avant les Jeux. La Fondation Magyar-Turan est responsable du “Grand Kurultai hunno-turcique” annuel, une assemblée tribale des nations hunno-turciques, visant à renforcer les liens entre elles et à célébrer les traditions anciennes. Ces nations comprennent des Azerbaïdjanais, des Bulgares, des Bouriates, des Gagauzes, des Kazakhs, des Mongols, des Ouzbeks, des Tatars, des Turcs et des Ouïghours, entre autres.</p>\n<p>L'investissement dans la nouvelle identité a porté ses fruits. Ayant envoyé 47 athlètes à Astana, la Hongrie a remporté huit médailles, ce qui lui a assuré la septième place au tableau. La Hongrie a réalisé une meilleure performance que les États d'Asie centrale du Turkménistan, du Tadjikistan et de la Mongolie, ce qui n'est pas passé inaperçu, comme l'a fièrement rapporté <em>Daily News Hungary</em>.</p>\n<p>Il n'est pas clair si les Turcs, les Kazakhs et les autres États nomades et turciques croient aux origines d'Asie centrale des Hongrois. Mais tant que leur identité hunnique reste attrayante et utile pour les partenaires de la région, qui, tout comme Orban, n'hésitent pas à recourir à un régime autoritaire, les racines nomades de la Hongrie resteront une vente attrayante.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>est une journaliste et écrivaine polonaise se concentrant sur l'Europe centrale et orientale. Son livre le plus récent s'intitule <em> Nowy Uzbekistan </em>(Nouvel Ouzbékistan) et a été publié en 2023.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:53:38.546",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Les Jeux Mondiaux des Nomades, qui se tiennent chaque année, remettent en question les définitions occidentales établies du sport. En conséquence, il est intéressant de noter la forte présence hongroise lors de ces événements. Une théorie pseudoscientifique du 19ème siècle aide désormais Budapest à établir des liens avec l'Est de plusieurs manières.</I>\n<br><br>\nUn groupe d'hommes en vêtements ethniques se tenait en rang, attendant un signe pour tirer, des rayons de soleil d'automne tombant sur leurs épaules sculptées. Lorsque l'ordre est venu, ils ont levé leurs arcs et ont tiré sur les boucliers devant eux, leurs flèches traversant l'air avec une vitesse surnaturelle. À la joie de son équipe nationale, le vainqueur – un Hongrois nommé Làszlò Koczka – a remporté la médaille d'or en tir à l'arc traditionnel à 60 mètres, une douce victoire ici au Kazakhstan, un pays célèbre pour ses archers impeccables.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:53:38.548",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Унгария оставя своя отпечатък на Световните игри на номадите",
                key:"uid": string:"c8cefaa2-0f16-4e73-8eb6-9ed84e94ab9c",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Сред могъщата казахска степ, заобиколена от безкрайния хоризонт, в столицата Астана, се състоя забележително зрелище, чиято деликатна политика не можеше да остане незабелязана. В началото на септември, Световните номадски игри събраха атлети от цял свят, за пети път за десетилетие, с цел да се състезават в дисциплини, които малко на Запад знаят или играят. Етническата спортна олимпиада видя играчи, които се състезават в стрелба с лък от кон и лов на птици, а отбори на ездачи се борят за козешка трупа в игра, наречена <em>“кок-бору”</em>. Светът на етническия спорт често надхвърля границите на всяка западна дефиниция.</p>\n<p><strong>Изложение на култура</strong></p>\n<p>Докато игрите са предимно празник на традиционните номадски дисциплини с  корени в степите на Централна Азия, американци в ботуши и каубойски шапки бяха също толкова част от културния ландшафт на игрите, колкото и киргизките номади. Важно е, че събитието също така предостави пространство на състезаващите се нации да покажат своите национални култури и в някои случаи версия на националната идентичност, която това или онова правителство в момента чувства, че трябва да промотира – всичко това за радост на зрителите.</p>\n<p>Преди десет години, тогавашният киргизки президент Алмазбек Атамбаев успя да събере атлети от 20 номадски нации за първи път на място, където величествени планини срещат свещеното езеро Исик-Кул. Десет години по-късно, през 2024 г., Номадските игри домакинстваха 2,500 състезатели от 89 държави, включително Ангола и Зимбабве, Аржентина и Полша, и Турция и Швеция. Участниците бяха подпомогнати от 1,600 многоезични доброволци, докато над сто превозни средства возеха зрителите до и от <em>“Етно аул”</em> – или етническото село – пространство, създадено специално за този случай, където се проведоха игрите. Това беше огромно логистично начинание от страна на Казахстан, което показа на света, че може да организира грандиозни събития и да направи културата си привлекателна за продажба.</p>\n<p>Щандове, разпръснати около <em>етно аул</em>, продаваха сувенири и местни занаяти, като сребърни и метални бижута излизаха на преден план като задължителни аксесоари на Номадските игри. Те бяха вдъхновени от старите казахски приказки за номадски принцеси и благородни красавици от степта, покрити от глава до пети със сребро. Най-популярното парче, забрадката, покрива челото и части от косата. Друго минава през гърдите или гърба. Сребърни обеци висят над раменете, докато големи кръгли пръстени коронясват пръстите. Етническите бижута са на мода от няколко години, но пикът на тяхната популярност дойде след руската инвазия в Украйна.</p>\n<p>“Някои историци, които изучават бижутата в този регион, ще ви кажат, че нито едно от тези бижута не е наистина казахско. Това е преосмислена идея за казахскост. Много от бижутата изглеждат повече като традиционни туркменски, особено забрадката, която всички носят. Това е начин за производство на идеята за казахскост,” казва Абигейл Скрипка, докторант в Центъра Лайбниц за съвременна история, който се специализира в Казахстан.</p>\n<p>“Мисля, че инвазията в Украйна принуди централноазиатските държави да наложат своята казахскост или централноазиатскост до точка, която направи много етнически малцинства доста неудобни, защото ако не са толкова казахски, колкото могат да бъдат, дори и част от това да не е непременно исторически точно или вярно, тогава това може да даде на Русия извинение да нахлуе в Казахстан. Защото всичко, което Путин някога е казвал за Украйна, той също е казвал за Казахстан. Има това подлежащо желание да се направи абсолютно ясно, че “ние не сме руснаци, че нямаме нищо общо с Русия.””</p>\n<p><strong>Туранство</strong></p>\n<p>Може би затова Владимир Путин не присъства на откритията на игрите, а вместо това изпрати представител на коренното население на Саха. Тази година руският национален отбор също не успя да изпрати представителства на различни етнически групи, живеещи на територията на Руската федерация, било то татари или буряти. Преди Русия изпращаше няколко коренни отбори, само тази година изпратиха един отбор, играещ в трикольорни облекла.</p>\n<p>Скрипка отбелязва, че деколониалното отхвърляне на Русия, в съчетание с дългогодишния страх от Китай и нарастващата му икономическа значимост в региона, е отворило пътя за други регионални играчи да разширят влиянието си в Казахстан, най-вече Турция. Идеологията на туранството бавно набира популярност. Идеята – и политическото движение – се основава на псевдонаучна теория за общи централноазиатски произходи, както и биологична и езикова близост между различни евразийски народи, включително тюркски, монголски, тунгуски и уралски етнически групи. Докато е отхвърлена от основната научна общност, все още има групи, които подкрепят наратива и го виждат като врата за по-големи и по-амбициозни политически проекти.</p>\n<p>Преминавайки през <em>етно аул</em>, човек се чувства сякаш е изгубен на исторически филмов сет, или на много различни филмови сетове едновременно, тъй като етническите облекла се размиват в какофония от форми и цветове. Двама мъже с посивяла коса в трудно идентифицируеми етнически облекла минават покрай. Те изглеждат европейци, но облеклата им подсказват централноазиатски произход. По-старият носи кожена шапка с конус, гърдите му са украсени с голямо сребърно колие с птица. “Това е Турул,” обяснява по-младият. Той е на 56 години и живее в Будапеща, столицата на Унгария, където работи като шофьор на автобус. Занимава се със стрелба с лък от десет години. Дойде на Номадските игри като един от атлетите, но за съжаление не спечели никакви състезания.</p>\n<p>Според унгарска легенда, Турул е митично птица, вероятно базирана на сокол, древен символ на унгарците. Той се явил на Емеше, дъщерята на един от племенните лидери, в сън, когато тя носела детето на Алмош – велик командир. Години по-късно, синът на двойката Арпад повел племената в завоеванието на Карпатския басейн, където унгарците в крайна сметка се заселили и създали своята историческа родина. Унгарците на Номадските игри са горди с наследството си.</p>\n<p>“Турул ни показа пътя преди време,” казва по-младият. Неговият значка разкрива, че се казва Ищван Михок. Той обяснява, че стрелбата с лък е част от унгарската традиция и става все по-популярна, също и сред младежта. “Стрелбата с лък учи на дисциплина. Но тя също е част от нашето завръщане към миналото. Дойдохме в Карпатския басейн и се заселихме там, но корените ни са някъде тук. Близо до Урал, откъдето всички тюркски нации се разшириха. Унгарците са тези, които отидоха най-далеч на запад,” казва Михок.</p>\n<p>По-старият мъж, 68-годишният Йожеф Сабо, е треньор на отбора по стрелба с лък. Той изглежда достолепно с бялата си брада. Михок казва, че някога е бил отличен атлет. И двамата се чувстват добре в Казахстан и в Централна Азия като цяло. “Кръвта не е вода,” казва Сабо, което означава, че човек не може да измами природата. Тялото чувства генетична и духовна връзка със степта.</p>\n<p><strong>Реконструиране на идентичности</strong></p>\n<p>Теории за хунско-тюркския или централноазиатски произход на унгарците датират от 19-ти век, когато екипи от изследователи бяха изпратени в Азия, за да намерят доказателства за азиатския произход на нацията. Докато доказателствата бяха оскъдни, теории бяха необходими и затова те оцелели. Особено след Договора от Трианон през 1920 г., който много унгарци смятат за унизителен и несправедлив, намалявайки великата нация до европейски парий, унгарците се нуждаеха от идея, която да възстанови тяхното достойнство и национална гордост. В резултат на договора, подписан между повечето от съюзниците от Първата световна война и Кралство Унгария, следвоенната територия на Унгария беше намалена до част от това, което беше в дните на Австро-Унгарската монархия. Армията й също понесе значително намаление.</p>\n<p>“Трианон беше доказателство, че унгарците бяха изоставени от Запада и затова започнаха да търсят нова теория, която да им предостави нов източник на идентичност. Тогава настъпи преход към туранство. То се основава на предположението, че днешните унгарци произхождат от номадските народи, които сега съставляват Организацията на тюркските държави,” казва Доминик Хейй, полско-унгарски политически анализатор и автор на книга за Унгария.</p>\n<p>Както обяснява Хейй, туранството придоби особена популярност след идването на власт на партията Фидес на премиера Виктор Орбан. Правителството започна да наливат огромни суми пари в финансирането на групи и организации, които промотират идеята и установяват контакти с други турански нации, включително централноазиатските държави, Турция и Азербайджан. Според Хейй, никой няма съмнения, че тази псевдонаучна идея служи на политическа цел и е подчертавала отварянето на Орбан към Изтока.</p>\n<p>“Тя дава основа за външна политика и икономически инициативи и поставя Унгария в специална позиция да разбира и сътрудничи с източните съседи на Европа – братята на Унгария,” казва Хейй. “Има теория, че Атила е бил унгарец. Докато това може да има малко общо с реалността, всичко, което помага на Унгария да възвърне величието и влиянието си, е ентусиазирано прието, не само от крайната десница. Доколкото помага за проектиране на икономическата и политическата мощ на страната и промотира стратегическата й позиция между Изтока и Запада, теорията ще бъде промотирана от министъра на външните работи и самия Орбан.”</p>\n<p>Голяма част от унгарските организации, които промотират туранската идея, бяха ангажирани в различни етапи на подготовката за Световните номадски игри. Унгарската асоциация по кокпар и традиционни спортове се занимаваше с атлетичния елемент на новата идентичност и организира турнира “Туран” – квалификационно състезание преди игрите. Фондацията “Мадяр-Туран” е отговорна за годишния “Велик хунско-тюркски курултай”, племенна асамблея на хунско-тюркските нации, целяща да укрепи връзките между тях и да отпразнува древните традиции. Тези нации включват азербайджанци, българи, буряти, гагаузи, казахи, монголци, узбеки, татари, турци и уйгури, между другото.</p>\n<p>Инвестицията в новата идентичност се изплати. Изпращайки 47 атлета в Астана, Унгария спечели осем медала, което им осигури седмо място в таблицата. Унгария постигна по-добро представяне от централноазиатските държави Туркменистан, Таджикистан и Монголия, което не остана незабелязано, тъй като <em>Daily News Hungary</em> гордо съобщи.</p>\n<p>Не е ясно дали турците, казахите и другите номадски и тюркски държави вярват в централноазиатския произход на унгарците. Но докато тяхната хунска идентичност остава привлекателна и полезна за партньорите в региона, които, подобно на Орбан, не се страхуват от авторитарно управление, номадските корени на Унгария ще останат привлекателна продажба.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Агнешка Пикуличка-Вилчевска </strong>е полска журналистка и писателка, фокусирана върху Централна и Източна Европа. Най-новата й книга е озаглавена <em> Нов Узбекистан </em> (New Uzbekistan) и беше публикувана през 2023 г.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:59:03.679",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Годишните Световни игри на номадите сега предизвикват утвърдените западни определения за спорт. В резултат на това е интересно да се отбележи силното унгарско присъствие на тези събития. Псевдонаучна теория от 19-ти век сега помага на Будапеща да преследва връзки с Изтока по повече от един начин.</I>\n<br><br>\nГрупа мъже в етнически облекла стояха на ред, чакайки знак да стрелят, лъчи от ранното есенно слънце падаха върху скулптираните им рамене. Когато дойде заповедта, те вдигнаха лъковете си и стреляха по щитовете пред себе си, стрелите им прорязваха въздуха с ненормална скорост. За радост на националния му отбор, победителят – унгарец на име Ласло Кочка – спечели златния медал в традиционна стрелба с лък на 60 метра, сладка победа тук в Казахстан, страна, известна с безупречните си стрелци.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"bg",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:59:03.68",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Magyarország nyomot hagy a Világ Nomád Játékokon",
                key:"uid": string:"d098794b-54de-43fc-b0b0-a0c52cb96b8c",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>A hatalmas kazah sztyeppén, a végtelen horizonttal körülvéve, a fővárosban, Asztanában, egy félelmetes látványosság zajlott, amelynek finom politikája nem maradhatott észrevétlen. Szeptember elején a Világ Nomád Játékai összehozták a világ minden tájáról érkező sportolókat, immár ötödször egy évtized alatt, azzal a céllal, hogy olyan sportágakban versenyezzenek, amelyeket a nyugati világban kevesen ismernek vagy játszanak. Az etnikai sportolimpián a játékosok lovas íjászatban és madárvadászatban versenyeztek, és a lovasok csapatai egy kecske tetemért küzdöttek egy <em>“kok-boru”</em> nevű játékban. Az etnikai sport világa gyakran túllép a nyugati definíciók határain.</p>\n<p><strong>A kultúra bemutatása</strong></p>\n<p>Míg a játékok elsősorban a közép-ázsiai sztyeppék gyökereivel rendelkező hagyományos nomád sportágak ünnepe, az amerikaiak csizmában és cowboy kalapban ugyanolyan részei voltak a játékok kulturális tájának, mint a kirgiz nomádok. Fontos, hogy az esemény lehetőséget adott a versenyző nemzeteknek, hogy bemutassák nemzeti kultúrájukat, és bizonyos esetekben egy olyan nemzeti identitás verzióját, amelyet ez vagy az a kormány jelenleg szeretne népszerűsíteni – mindezt a nézők örömére.</p>\n<p>Tíz évvel ezelőtt, a kirgiz elnök, Almazbek Atambayev először tudta összehozni a 20 nomád nemzet sportolóit egy olyan helyen, ahol a fenséges hegyek találkoznak a szent Issyk-Kul tóval. Tíz évvel később, 2024-ben, a Nomád Játékok 2,500 versenyzőt fogadtak 89 országból, köztük Angolából és Zimbabwéból, Argentínából és Lengyelországból, valamint Törökországból és Svédországból. A résztvevőket 1,600 többnyelvű önkéntes segítette, míg több mint száz jármű szállította a nézőket az <em>“Ethno aul”</em> – vagy etnikai falu – nevű helyszínre, amelyet kifejezetten erre az alkalomra hoztak létre, ahol a játékok zajlottak. Ez egy hatalmas logisztikai vállalkozás volt Kazahsztán részéről, amely megmutatta a világnak, hogy képes grandiózus eseményeket szervezni és kultúráját vonzó módon értékesíteni.</p>\n<p>A <em>ethno aul</em> körül szétszórt standok szuveníreket és helyi kézműves termékeket árultak, a ezüst és fém ékszerek pedig kötelező Nomád Játékok kiegészítőkké váltak. Állítólag az öreg kazah mesék nomád hercegnői és a sztyeppék nemes szépségei ihlették őket, akik fejtől lábig ezüstbe öltöztek. A legnépszerűbb darab, a fejdísz, a homlokot és a haj egy részét fedi. Egy másik a mellkason vagy a háton fut végig. Ezüst fülbevalók lógnak a vállakon, míg nagy kerek gyűrűk koronázzák az ujjak. Az etnikai ékszerek már néhány éve divatban vannak, de népszerűségük csúcsa a ukrán orosz invázió után következett be.</p>\n<p>“Néhány történész, aki az ékszereket tanulmányozza ebben a régióban, azt mondja, hogy ezek az ékszerek valójában nem kazahok. Ez a kazahság újraértelmezett ötlete. Az ékszerek sokkal inkább a hagyományos türkmén ékszerekre hasonlítanak, különösen a fejdísz, amit mindenki visel. Ez a kazahság fogalmának gyártásának egy módja,” mondja Abigail Scripka, a Leibniz Kortárs Történelem Központ PhD-hallgatója, aki Kazahsztánra specializálódott.</p>\n<p>“Azt hiszem, az ukrán invázió arra kényszerítette a közép-ázsiai államokat, hogy a kazahságukat vagy közép-ázsiai mivoltukat olyan szintre emeljék, ami sok etnikai kisebbség számára meglehetősen kényelmetlenné vált, mert ha nem olyan kazahok, amennyire csak lehetnek, még ha egyesek történelmileg nem is pontosak vagy igazak, akkor ez Oroszországnak ürügyet adhat Kazahsztán megszállására. Mert amit Putyin valaha mondott Ukrajnáról, azt Kazahsztánról is mondta. Van egy alapvető késztetés, hogy egyértelművé tegyük, hogy “nem oroszok vagyunk, hogy semmi közünk Oroszországhoz.””</p>\n<p><strong>Turanizmus</strong></p>\n<p>Talán ezért nem jelent meg Vlagyimir Putyin a játékok megnyitóján, hanem a szaka őslakos nép képviselőjét küldte. Idén a orosz nemzeti csapat sem küldött képviseletet a Orosz Föderáció területén élő különböző etnikai csoportokból, legyen az tatár vagy burját. Korábban Oroszország néhány őslakos csapatot küldött, de idén csak egy csapatot küldtek, akik háromszínű öltözetben játszottak.</p>\n<p>Scripka megjegyzi, hogy Oroszország dekolonizáló elutasítása, párosulva Kína régóta fennálló félelmével és növekvő gazdasági jelentőségével a régióban, utat nyitott más regionális szereplők számára, hogy kiterjesszék befolyásukat Kazahsztánban, legfőképpen Törökországot. A turanizmus ideológiája lassan teret nyer. Az elképzelés – és a politikai mozgalom – egy közép-ázsiai közös eredet pseudotudományos elméletén, valamint a különböző eurázsiai népek, köztük a török, mongol, tunguz és uráli etnikai csoportok közötti biológiai és nyelvi közelségen alapul. Míg a mainstream tudományos közösség elutasította, még mindig vannak csoportok, akik támogatják a narratívát, és úgy látják, mint egy kaput nagyobb és ambiciózusabb politikai projektekhez.</p>\n<p>Áthaladva az <em>ethno aul</em> -on, az ember úgy érzi, mintha egy történelmi film díszletében elveszett volna, vagy egyszerre több különböző filmes díszletben, ahogy az etnikai öltözetek formák és színek kakofóniájában elmosódnak. Két ősz hajú férfi nehezen azonosítható etnikai öltözetben halad el. Európainak tűnnek, de öltözetük közép-ázsiai eredetre utal. Az idősebbik egy cone formájú prémkalapot visel, a mellkasát egy nagy ezüst nyaklánc díszíti, amelyen egy madár látható. “Ez Turul,” magyarázza a fiatalabbik. Ő 56 éves, Budapesten él, Magyarország fővárosában, ahol buszsofőrként dolgozik. Az elmúlt tíz évben íjászkodott. A Nomád Játékokra sportolóként érkezett, de sajnos nem nyert semmilyen versenyt.</p>\n<p>Magyar legenda szerint a Turul egy mitikus madár, valószínűleg egy sólyom, a magyarok ősi szimbóluma. Emeséhez, az egyik törzsi vezető lányához álomban jött, amikor a nagy parancsnok, Álmos gyermekét várta. Évekkel később a pár fia, Árpád vezette a törzseket a Kárpát-medence meghódítására, ahol a magyarok végül letelepedtek és létrehozták történelmi hazájukat. A Nomád Játékokon részt vevő magyarok büszkék örökségükre.</p>\n<p>“A Turul megmutatta az utat régen,” mondja a fiatalabbik. A jelvénye szerint a neve István Mihok. Elmagyarázza, hogy az íjászat a magyar hagyomány része, és egyre népszerűbbé válik, különösen a fiatalok körében. “Az íjászat fegyelmet tanít. De ez a múltunkhoz való visszatérésünk része is. A Kárpát-medencébe jöttünk és ott letelepedtünk, de a gyökereink valahol itt vannak. Az Urál közelében, ahonnan minden török nép terjeszkedett. A magyarok azok, akik a legmesszebb mentek nyugatra,” mondja Mihok.</p>\n<p>Az idősebb férfi, a 68 éves Szabó József, az íjász csapat edzője. Méltóságteljesen néz ki fehér szakállával. Mihok azt mondja, hogy egykor kiváló sportoló volt. Mindketten jól érzik magukat Kazahsztánban és általában Közép-Ázsiában. “A vér nem víz,” mondja Szabó, ami azt jelenti, hogy az ember nem csalhatja meg a természetet. A test genetikai és spirituális kapcsolatot érez a sztyeppével.</p>\n<p><strong>Identitások rekonstrukciója</strong></p>\n<p>A magyarok hun-turáni vagy közép-ázsiai eredetével kapcsolatos elméletek a 19. századra nyúlnak vissza, amikor nyomozócsoportokat küldtek Ázsiába, hogy bizonyítékot találjanak a nemzet ázsiai származására. Míg a bizonyítékok szűkösek voltak, elméletekre volt szükség, és ezért fennmaradtak. Különösen az 1920-as Trianoni Szerződés után, amelyet sok magyar megalázónak és igazságtalannak tartott, és a nagy nemzetet egy európai pariah-ra redukálta, a magyaroknak szükségük volt egy ötletre, amely helyreállíthatja méltóságukat és nemzeti büszkeségüket. A szerződés következtében, amelyet a legtöbb első világháborús szövetséges és a Magyar Királyság között írtak alá, Magyarország háború utáni területe a Monarchia idejében létezett területének töredékére csökkent. Hadsereje is jelentős csökkenéssel nézett szembe.</p>\n<p>“A Trianon bizonyíték volt arra, hogy a magyarokat elhagyta a Nyugat, és ezért új elméletet kezdtek keresni, amely új identitásforrást adhat nekik. Ekkor következett be a turanizmus felé való elmozdulás. Az a feltételezés, hogy a mai magyarok a nomád népek leszármazottai, akik most a Török Államok Szervezetének tagjai,” mondja Dominik Héjj, lengyel-magyar politikai elemző és Magyarországról szóló könyv szerzője.</p>\n<p>Ahogy Héjj elmagyarázza, a turanizmus különös jelentőséget nyert Orbán Viktor miniszterelnök Fidesz pártjának hatalomra kerülése után. A kormány hatalmas összegeket kezdett pumpálni olyan csoportok és szervezetek finanszírozásába, amelyek népszerűsítik az ötletet és kapcsolatokat építenek más turáni nemzetekkel, beleértve a közép-ázsiai államokat, Törökországot és Azerbajdzsánt. Héjj szerint senkinek sincs kétsége afelől, hogy ez a pseudotudományos ötlet politikai célt szolgál, és aláhúzta Orbán keleti nyitását.</p>\n<p>“Ez alapot ad a külpolitikai és gazdasági kezdeményezéseknek, és különleges helyzetbe hozza Magyarországot, hogy megértse és együttműködjön Európa keleti szomszédaival – Magyarország testvéreivel,” mondja Héjj. “Van egy elmélet, miszerint Attila magyar volt. Bár ennek alig van köze a valósághoz, bármi, ami segít Magyarországnak visszanyerni nagyságát és befolyását, lelkesen elfogadott, nemcsak a szélsőjobbon. Amíg segít a ország gazdasági és politikai hatalmának kivetítésében, és népszerűsíti stratégiai helyzetét Kelet és Nyugat között, az elméletet a külügyminiszter és Orbán maga is népszerűsíteni fogja.”</p>\n<p>Számos magyar szervezet, amelyek a turáni ötletet népszerűsítik, részt vett a Világ Nomád Játékok előkészítésének különböző szakaszaiban. A Magyar Kokpar és Hagyományos Sportok Egyesülete foglalkozott az új identitás sportági elemével, és megszervezte a “Turan” tornát – egy kvalifikáló versenyt a Játékok előtt. A Magyar-Turán Alapítvány felelős az éves “Nagy Hun-Turáni Kurultai”-ért, a hun-turáni nemzetek törzsi gyűléséért, amelynek célja a kötelékek erősítése és az ősi hagyományok ünneplése. Ezek a nemzetek közé tartoznak az azeriek, bolgárok, burjátok, gagauzok, kazahok, mongolok, üzbégek, tatárok, törökök és ujgurok, többek között.</p>\n<p>A befektetés az új identitásba megtérült. Miután 47 sportolót küldtek Asztanába, Magyarország nyolc érmet nyert, amellyel a hetedik helyet biztosította a táblázatban. Magyarország jobb teljesítményt nyújtott, mint a közép-ázsiai államok, Türkmenisztán, Tádzsikisztán és Mongólia, ami nem maradt észrevétlen, ahogy a <em>Daily News Hungary</em> büszkén beszámolt róla.</p>\n<p>Nem világos, hogy a törökök, kazahok és más nomád és török államok hisznek-e a magyarok közép-ázsiai eredetében. De amíg hun identitásuk vonzó és hasznos a régió partnerei számára, akik, akárcsak Orbán, nem riadnak vissza az autoriter uralomtól, Magyarország nomád gyökerei vonzó értékesítési lehetőséget fognak jelenteni.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>lengyel újságíró és író, aki Közép- és Kelet-Európára összpontosít. Legutóbbi könyve címe <em> Nowy Uzbekistan </em>(Új Üzbegisztán), és 2023-ban jelent meg.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:30:52.114",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>A világ éves Nomád Játékai most kihívást jelentenek a nyugati sportfogalmaknak. Ennek eredményeként érdekes megjegyezni a jelentős magyar jelenlétet ezeken az eseményeken. Egy 19. századi áltudományos elmélet most segíti Budapestet, hogy többféleképpen is kapcsolatokat építsen a Kelet felé.</I>\r\n<br><br>\r\nEgy csoport férfi állt sorban etnikai öltözetben, várva a jelet a lövésre, a korai őszi nap sugarai a szoborszerű vállukra hullottak. Amikor megérkezett a parancs, felemelték íjaikat és a előttük lévő pajzsokra lőttek, nyilaik természetellenes sebességgel vágtak át a levegőn. A nemzeti csapata örömére a győztes – egy magyar, akit Làszlò Koczka-nak hívnak – aranyérmet nyert hagyományos íjászatban 60 méteren, édes győzelem itt Kazahsztánban, egy olyan országban, amely híres a kifogástalan íjászairól.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hu",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:30:52.116",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Hungary makes its mark at the World Nomad Games",
                key:"uid": string:"e5025b3b-9acd-4d32-9a7b-feabb58006dc",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Amid the mighty Kazakh steppe, surrounded by the endless horizon, in the capital Astana, a formidable spectacle took place, whose subtle politics could not go unnoticed. In early September, the World Nomad Games brought together athletes from all over the world, for the fifth time in a decade, with the aim to compete in disciplines that few in the West know or play. The ethnic sports Olympiad saw players compete in horseback archery and bird hunting, and teams of riders fight for a goat carcass in a game called <em>“kok-boru”</em>. The world of ethnic sport often surpasses the limits of any western definition.</p>\n<p><strong>Showcase of culture</strong></p>\n<p>While the games are primarily a celebration of traditional nomadic disciplines with  roots in the steppes of Central Asia, Americans in boots and cowboy hats were as much a part of the games’ cultural landscape as the Kyrgyz nomads. Importantly, the event also gave space to the competing nations to showcase their national cultures and in some cases a version of national identity that this or that government currently feels like promoting – all to the joy of the onlookers.</p>\n<p>A decade ago, the then Kyrgyz President Almazbek Atambayev managed to gather athletes from 20 nomadic nations for the first time in a place where majestic mountains meet the sacred Issyk-Kul lake. Ten years later, in 2024, the Nomad Games hosted 2,500 competitors from 89 countries including Angola and Zimbabwe, Argentina and Poland, and Turkey and Sweden. Participants were assisted by 1,600 multilingual volunteers, while over one hundred vehicles drove the spectators to and from the <em>“Ethno aul”</em> – or ethnic village – a space created especially for this occasion, where the games took place. It was a massive logistical undertaking on Kazakhstan’s part, which showed to the world that it can organize grandiose events and make its culture an appealing sell.</p>\n<p>Stalls sprinkled around the <em>ethno aul</em> sold souvenirs and local handicraft, with silver and metal jewellery coming to the fore as must-have Nomad Games accessories. They were supposedly inspired by the old Kazakh tales of nomad princesses, and noble beauties of the steppe covered head to toe in silver. The most popular piece, the headdress, covers the forehead and parts of the hair. Another one runs across the chest or back. Silver earrings hang over the shoulders, while large round rings crown the fingers. Ethnic jewellery has been in fashion for a few years now, but the peak of its popularity came after the Russian invasion of Ukraine.</p>\n<p>“Some historians who study jewellery in this region will tell you that none of this jewellery is really Kazakh. It is a reinterpreted idea of Kazakhness. A lot of the jewellery looks more like traditional Turkmen, especially the headdress that everybody is wearing. It is a way of manufacturing the idea of Kazakhness,” says Abigail Scripka, a PhD candidate at the Leibniz Center for Contemporary History who specializes in Kazakhstan.</p>\n<p>“I think the invasion of Ukraine has forced the Central Asian states to push their Kazakhness or Central Asianness to a point that it's made a lot of ethnic minorities quite uncomfortable because if they are not as Kazakh as they can be, even if some of that is not necessarily historically accurate or true, then it may give Russia an excuse to invade Kazakhstan. Because everything Putin ever said about Ukraine, he also said about Kazakhstan. There's this underlying urge to make absolutely clear that “we are not Russian, that we have nothing to do with Russia.””</p>\n<p><strong>Turanism</strong></p>\n<p>This might be why Vladimir Putin did not make it to the games’ opening, and instead sent a representative of the Sakha indigenous people. This year, the Russian national team also failed to send representations of different ethnic groups living on the territory of the Russian Federation, be it Tatar or Buryat. Before, Russia used to send a few indigenous teams, only this year they sent one team playing in tricolour garments.</p>\n<p>Scripka notes that the decolonial rejection of Russia, coupled with the long-established fear of China and its growing economic prominence in the region, has opened the way for other regional players to extend their influence in Kazakhstan, most notably Turkey. The ideology of Turanism is slowly gaining ground. The idea – and the political movement – rests on a pseudoscientific theory of common Central Asian origins, as well as biological and linguistic proximity between various Eurasian peoples including Turkic, Mongolic, Tungusic and Uralic ethnic groups. While it has been rejected by the mainstream scientific community, there are still groups who support the narrative and see it as a gateway for larger and more ambitious political projects.</p>\n<p>Passing through the <em>ethno aul</em>, one feels as if lost on a historical movie set, or many different movie sets at once, as the ethnic garments blur in a cacophony of shapes and colours. Two men with greying hair in hard to identify ethnic attire pass by. They look European but their garments suggest a Central Asian origin. The older one is wearing a fur hat with a cone, his chest adorned with a large silver necklace featuring a bird. “It is Turul,” explains the younger one. He is 56 and lives in Budapest, Hungary’s capital, where he works as a bus driver. He has been into archery for the past ten years. He came to the Nomad Games as one of the athletes but sadly, he did not win any competitions.</p>\n<p>According to a Hungarian legend, the Turul is a mythical bird, likely based on a falcon, an ancient symbol of the Hungarians. It came to Emese, the daughter of one of the tribal leaders, in a dream when she was carrying the child of Almost – a great commander. Years later, the couple’s son Arpad led the tribes in their conquest of the Carpathian Basin, where the Hungarians eventually settled and created their historical homeland. The Hungarians at the Nomad Games are proud of their heritage.</p>\n<p>“Turul showed us the way back in the day,” says the younger one. His badge reveals that his name is Istvan Mihok. He explains that archery is part of Hungarian tradition and is becoming increasingly popular, also among the youth. “Archery teaches discipline. But it is also part of our return to the past. We came to the Carpathian Basin and settled there, but our roots are somewhere here. Near the Urals, from where all the Turkic nations expanded. Hungarians are the ones who went the furthest to the west,” says Mihok.</p>\n<p>The older man, the 68-year-old Jozsef Szabo, is the archery team’s coach. He looks dignified with his white beard. Mihok says he was once a top-notch athlete. They both feel well in Kazakhstan and in Central Asia in general. “Blood is not water,” says Szabo, which means that one cannot cheat nature. The body feels a genetic and spiritual connection with the steppe.</p>\n<p><strong>Reconstructing identities</strong></p>\n<p>Theories about the Hun-Turkic or Central Asian origin of the Hungarians date back to the 19th century, when teams of investigators were sent to Asia to find proof of the nation’s Asian descent. While evidence was scarce, theories were needed, and therefore they survived. Especially following the 1920 Treaty of Trianon, seen by many Hungarians as humiliating and unjust, reducing the great nation to a European pariah, Hungarians needed an idea that could restore their dignity and national pride. As a result of the treaty, signed between most of the First World War Allies and the Kingdom of Hungary, the post-war territory of Hungary was reduced to a fraction of what it was in the days of the Austro-Hungarian monarchy. Its army, too, faced a significant decrease.</p>\n<p>“Trianon was a proof that the Hungarians were abandoned by the West and therefore they started searching for a new theory that could provide them with a new source of identity. That was when a shift toward Turanism came in. It rests on the assumption that today’s Hungarians descend from the nomadic peoples who now make up the Organization of Turkic States,” says Dominik Héjj, a Polish-Hungarian policy analyst and author of a book about Hungary.</p>\n<p>As Héjj explains, Turanism gained particular prominence after the coming to power of Prime Minister Viktor Orban’s Fidesz party. The government began to pump vast sums of money into funding groups and organizations promoting the idea and establishing contacts with other Turanian nations, including the Central Asian states, Turkey and Azerbaijan. According to Héjj, no one has any doubts that this pseudoscientific idea serves a political purpose and has underlined Orban’s opening to the East.</p>\n<p>“It gives ground for foreign policy and economic initiatives, and places Hungary in a special position to understand and cooperate with Europe’s eastern neighbours – Hungary’s brothers,” says Héjj. “There is a theory that Attila was Hungarian. While it may have little to do with reality, anything that helps Hungary regain greatness and influence is enthusiastically accepted, not only on the far right. As long as it helps project the country’s economic and political power, and promotes its strategic position between East and West, the theory will be promoted by the minister of foreign affairs and Orban himself.”</p>\n<p>A large number of Hungarian organizations promoting the Turanian idea were involved in different stages of preparations for the World Nomad Games. The Hungarian Association of Kokpar and Traditional Sports dealt with the athletic element of the new identity and organized the “Turan” tournament – a qualifying competition before the Games. The Magyar-Turan Foundation is responsible for the annual “Great Hun-Turkic Kurultai”, a tribal assembly of the Hun-Turkic nations, aimed at strengthening ties between them and celebrating ancient traditions. These nations include Azerbaijanis, Bulgarians, Buryats, Gagauz, Kazakhs, Mongolians, Uzbeks, Tatars, Turks, and Uyghurs among others.</p>\n<p>The investment in the new identity has paid off. Having sent 47 athletes to Astana, Hungary won eight medals, which secured them seventh place in the table. Hungary secured a better performance than the Central Asian states of Turkmenistan, Tajikistan and Mongolia, which did not go unnoticed as <em>Daily News Hungary</em> proudly reported.</p>\n<p>It is unclear whether the Turks, the Kazakhs and the other nomad and Turkic states believe in the Central Asian origins of the Hungarians. But as long as their Hun identity remains attractive and useful for partners in the region, who just like Orban do not shy away from authoritarian rule, Hungary’s nomadic roots will remain an attractive sell.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>is a Polish journalist and writer focusing on Central and Eastern Europe. Her most recent book is titled<em> Nowy Uzbekistan </em>(New Uzbekistan) and was published in 2023.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:15:20.989",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>The annual World Nomad Games is now challenging established western definitions of sport. As a result, it is interesting to note the strong Hungarian presence at these events. A pseudoscientific theory from the 19th century is now helping Budapest to pursue links with the East in more ways than one.</I>\n<br><br>\nA group of men in ethnic garments stood in a row waiting for a sign to shoot, rays of early autumn sun falling on their sculpted shoulders. When the order came, they lifted their bows and shot at the shields in front of them, their arrows cutting through the air with unnatural speed. To the joy of his national team, the winner – a Hungarian called Làszlò Koczka – won the gold medal in traditional archery at 60 metres, a sweet victory here in Kazakhstan, a country famous for impeccable archers.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"en",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:15:51.661",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Mađarska ostavlja trag na Svjetskim nomadskim igrama",
                key:"uid": string:"ed6cce0f-4f32-486c-93e9-b862ef04a116",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Usred moćne kazahstanske stepe, okružene beskrajnim horizontom, u glavnom gradu Astani, odigrao se impozantan spektakl čija su suptilna politika ostala neprimijećena. Početkom rujna, Svjetske nomadske igre okupile su sportaše iz cijelog svijeta, po peti put u desetljeću, s ciljem natjecanja u disciplinama koje malo tko na Zapadu poznaje ili igra. Etnička sportska olimpijada vidjela je igrače u natjecanju u streličarstvu s konja i lovu na ptice, a timovi jahača borili su se za leš koze u igri nazvanoj <em>“kok-boru”</em>. Svijet etničkog sporta često nadilazi granice bilo koje zapadne definicije.</p>\n<p><strong>Prikaz kulture</strong></p>\n<p>Dok su igre prvenstveno proslava tradicionalnih nomadskih disciplina s  korijenima u stepama Srednje Azije, Amerikanci u čizmama i kaubojskim šeširima bili su jednako dio kulturnog krajolika igara kao i kirgizijski nomadi. Važno je napomenuti da je događaj također dao prostor natjecateljskim nacijama da prikažu svoje nacionalne kulture i u nekim slučajevima verziju nacionalnog identiteta koju ova ili ona vlada trenutno želi promovirati – sve to na radost promatrača.</p>\n<p>Prije deset godina, tadašnji kirgizijski predsjednik Almazbek Atambayev uspio je okupiti sportaše iz 20 nomadskih nacija po prvi put na mjestu gdje se veličanstvene planine susreću sa svetim jezerom Issyk-Kul. Deset godina kasnije, 2024. godine, Nomadske igre ugostile su 2,500 natjecatelja iz 89 zemalja uključujući Angolu i Zimbabwe, Argentinu i Poljsku, te Tursku i Švedsku. Sudionicima su pomagali 1,600 višejezičnih volontera, dok je više od stotinu vozila prevozilo gledatelje do i od <em>“Ethno aul”</em> – ili etničkog sela – prostora stvorenog posebno za ovu priliku, gdje su se igre održavale. To je bio ogroman logistički poduhvat s kazahstanske strane, koji je svijetu pokazao da može organizirati grandiozne događaje i učiniti svoju kulturu privlačnom.</p>\n<p>Štandovi raspršeni oko <em>ethno aul</em> prodavali su suvenire i lokalne rukotvorine, s srebrnim i metalnim nakitom koji je došao u prvi plan kao neizostavni dodatak Nomadskim igrama. Navodno su inspirirani starim kazahstanskim pričama o nomadskim princezama i plemenitim ljepoticama stepe prekrivenim srebrnim nakitom od glave do pete. Najpopularniji komad, pokrivalo za glavu, pokriva čelo i dijelove kose. Drugo se proteže preko prsa ili leđa. Srebrne naušnice vise preko ramena, dok veliki okrugli prstenovi krase prste. Etnički nakit je već nekoliko godina u modi, ali vrhunac njegove popularnosti došao je nakon ruske invazije na Ukrajinu.</p>\n<p>“Neki povjesničari koji proučavaju nakit u ovoj regiji reći će vam da nijedan od ovih komada nakita zapravo nije kazahstanski. To je reinterpretirana ideja kazahstanskog identiteta. Mnogi od tih komada nakita više liče na tradicionalni turkmenski, posebno pokrivalo za glavu koje svi nose. To je način proizvodnje ideje kazahstanskog identiteta,” kaže Abigail Scripka, kandidatkinja za doktorat na Leibniz centru za suvremenu povijest koja se specijalizira za Kazahstan.</p>\n<p>“Mislim da je invazija na Ukrajinu prisilila središnje azijske države da gurnu svoj kazahstanski ili središnjeazijski identitet do točke koja je učinila mnoge etničke manjine prilično nelagodnima, jer ako nisu onoliko kazahstanski koliko mogu biti, čak i ako neki od toga nije nužno povijesno točno ili istinito, to bi moglo dati Rusiji izgovor za invaziju na Kazahstan. Jer sve što je Putin ikada rekao o Ukrajini, rekao je i o Kazahstanu. Postoji ta temeljna potreba da se apsolutno jasno kaže da “nismo Rusi, da nemamo ništa s Rusijom.””</p>\n<p><strong>Turanizam</strong></p>\n<p>To bi moglo objasniti zašto Vladimir Putin nije došao na otvaranje igara, već je poslao predstavnika autohtonog naroda Sakha. Ove godine, ruska reprezentacija također nije poslala predstavnike različitih etničkih grupa koje žive na teritoriju Ruske Federacije, bilo da su Tatar ili Burjat. Prije su Rusija slala nekoliko autohtonih timova, no ove godine poslali su jedan tim koji igra u trobojnim odorama.</p>\n<p>Scripka napominje da je dekolonijalno odbacivanje Rusije, zajedno s dugotrajnom predrasudom prema Kini i njenom rastućom ekonomskom moći u regiji, otvorilo put drugim regionalnim igračima da prošire svoj utjecaj u Kazahstanu, najistaknutije Turskoj. Ideologija turanizma polako dobiva na snazi. Ideja – i politički pokret – počiva na pseudonaučnoj teoriji zajedničkog središnjeazijskog podrijetla, kao i biološkoj i jezičnoj bliskosti između raznih euroazijskih naroda uključujući turske, mongolske, tunguske i uralske etničke grupe. Iako je odbijena od strane mainstream znanstvene zajednice, još uvijek postoje grupe koje podržavaju narativ i vide ga kao ulaznicu za veće i ambicioznije političke projekte.</p>\n<p>Prolazeći kroz <em>ethno aul</em>, osjeća se kao da je izgubljen na povijesnom filmskom setu, ili na mnogo različitih filmskih setova odjednom, dok etničke odjeće zamagljuju u kakofoniji oblika i boja. Dva muškarca sa sijedom kosom u teško prepoznatljivoj etničkoj odjeći prolaze pored. Izgledaju europski, ali njihova odjeća sugerira središnjeazijsko podrijetlo. Stariji nosi krzneni šešir s konusom, a njegovu prsa krasi veliki srebrni lanac s pticom. “To je Turul,” objašnjava mlađi. Ima 56 godina i živi u Budimpešti, glavnom gradu Mađarske, gdje radi kao vozač autobusa. U streličarstvo se bavi posljednjih deset godina. Došao je na Nomadske igre kao jedan od sportaša, ali nažalost, nije pobijedio ni na jednom natjecanju.</p>\n<p>Prema mađarskoj legendi, Turul je mitska ptica, vjerojatno temeljena na sokolu, drevni simbol Mađara. Pojavila se Emese, kćeri jednog od plemenskih vođa, u snu kada je nosila dijete Almosta – velikog zapovjednika. Godinama kasnije, sin para Arpad predvodio je plemena u njihovom osvajanju Karpatske kotline, gdje su Mađari na kraju naselili i stvorili svoju povijesnu domovinu. Mađari na Nomadskim igrama ponosni su na svoje nasljeđe.</p>\n<p>“Turul nam je pokazao put nekada,” kaže mlađi. Njegova oznaka otkriva da se zove Istvan Mihok. Objašnjava da je streličarstvo dio mađarske tradicije i postaje sve popularnije, također među mladima. “Streličarstvo uči disciplinu. Ali to je također dio našeg povratka u prošlost. Došli smo u Karpatsku kotlinu i tamo se naselili, ali naši korijeni su negdje ovdje. Blizu Urala, odakle su se sve turske nacije proširile. Mađari su oni koji su otišli najdalje na zapad,” kaže Mihok.</p>\n<p>Stariji čovjek, 68-godišnji Jozsef Szabo, trener je streličarskog tima. Izgleda dostojanstveno sa svojom bijelom bradom. Mihok kaže da je nekada bio vrhunski sportaš. Obojica se dobro osjećaju u Kazahstanu i u Srednjoj Aziji općenito. “Krv nije voda,” kaže Szabo, što znači da se ne može prevariti priroda. Tijelo osjeća genetsku i duhovnu povezanost sa stepom.</p>\n<p><strong>Rekonstrukcija identiteta</strong></p>\n<p>Teorije o hun-turskom ili središnjeazijskom podrijetlu Mađara datiraju iz 19. stoljeća, kada su timovi istraživača poslani u Aziju kako bi pronašli dokaze o azijskom podrijetlu nacije. Iako su dokazi bili oskudni, teorije su bile potrebne, i stoga su preživjele. Osobito nakon Ugovora iz Trianona 1920. godine, koji mnogi Mađari smatraju ponižavajućim i nepravednim, smanjujući veliku naciju na europskog parijeta, Mađarima je bila potrebna ideja koja bi mogla obnoviti njihovo dostojanstvo i nacionalni ponos. Kao rezultat ugovora, potpisanog između većine saveznika iz Prvog svjetskog rata i Kraljevine Mađarske, poslijeratni teritorij Mađarske smanjen je na djelić onoga što je bio u danima Austro-Ugarske monarhije. Njihova vojska također je doživjela značajno smanjenje.</p>\n<p>“Trianon je bio dokaz da su Mađari napušteni od Zapada i stoga su počeli tražiti novu teoriju koja bi im mogla pružiti novi izvor identiteta. Tada je došlo do pomaka prema turanizmu. Osnova je pretpostavka da današnji Mađari potječu od nomadskih naroda koji sada čine Organizaciju turskih država,” kaže Dominik Héjj, poljsko-mađarski politički analitičar i autor knjige o Mađarskoj.</p>\n<p>Kao što Héjj objašnjava, turanizam je stekao posebnu važnost nakon dolaska na vlast stranke Fidesz premijera Viktora Orbana. Vlada je počela ulagati ogromne svote novca u financiranje grupa i organizacija koje promiču ideju i uspostavljaju kontakte s drugim turanskim narodima, uključujući središnjeazijske države, Tursku i Azerbejdžan. Prema Héjj-u, nitko ne sumnja da ova pseudonaučna ideja služi političkoj svrsi i naglašava Orbanovo otvaranje prema Istoku.</p>\n<p>“Ona daje osnovu za vanjsku politiku i ekonomske inicijative, i stavlja Mađarsku u posebnu poziciju da razumije i surađuje s istočnim susjedima Europe – braćom Mađara,” kaže Héjj. “Postoji teorija da je Atilla bio Mađar. Iako to možda ima malo veze s realnošću, sve što pomaže Mađarskoj da povrati veličinu i utjecaj entuzijastično se prihvaća, ne samo na ekstremnoj desnici. Sve dok pomaže projicirati ekonomsku i političku moć zemlje, i promiče njezinu stratešku poziciju između Istoka i Zapada, teoriju će promovirati ministar vanjskih poslova i sam Orban.”</p>\n<p>Velik broj mađarskih organizacija koje promiču turansku ideju sudjelovao je u različitim fazama priprema za Svjetske nomadske igre. Mađarska udruga Kokpar i tradicionalni sportovi bavila se atletskim elementom novog identiteta i organizirala “Turan” turnir – kvalifikacijsko natjecanje prije Igara. Zaklada Magyar-Turan odgovorna je za godišnji “Veliki hun-turski Kurultai”, plemensku skupštinu hun-turskih naroda, s ciljem jačanja veza između njih i proslave drevnih tradicija. Ovi narodi uključuju Azerbejdžance, Bugare, Burjate, Gagauze, Kazahstance, Mongole, Uzbečke, Tatare, Turke i Ujgure među ostalima.</p>\n<p>Ulaganje u novi identitet se isplatilo. Poslavši 47 sportaša u Astanu, Mađarska je osvojila osam medalja, što im je osiguralo sedmo mjesto na tablici. Mađarska je osigurala bolji rezultat od središnjeazijskih država Turkmenistana, Tadžikistana i Mongolije, što nije prošlo neprimijećeno jer je <em>Daily News Hungary</em> ponosno izvijestio.</p>\n<p>Nije jasno vjeruju li Turci, Kazahstanci i druge nomadske i turske države u središnjeazijsko podrijetlo Mađara. No, sve dok njihov hun identitet ostaje privlačan i koristan za partnere u regiji, koji, baš kao i Orban, ne bježe od autoritarne vlasti, mađarski nomadski korijeni ostat će privlačna prodaja.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>je poljska novinarka i spisateljica koja se fokusira na Srednju i Istočnu Europu. Njezina najnovija knjiga nosi naslov <em> Nowy Uzbekistan </em>(Novi Uzbekistan) i objavljena je 2023. godine.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:34:24.573",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Godišnje Svjetske nomadske igre sada izazivaju ustaljene zapadne definicije sporta. Kao rezultat toga, zanimljivo je primijetiti snažnu mađarsku prisutnost na ovim događanjima. Pseudonaučna teorija iz 19. stoljeća sada pomaže Budimpešti da uspostavi veze s Istokom na više načina.</I>\n<br><br>\nGrupa muškaraca u etničkim odijelima stajala je u redu čekajući znak za pucanje, zrake ranog jesenskog sunca padale su na njihova isklesana ramena. Kada je došao naredba, podigli su svoje lukove i pucali na štitove ispred sebe, njihovi su strijele probijale zrak neprirodnom brzinom. Na radost njegove reprezentacije, pobjednik – Mađar po imenu Làszlò Koczka – osvojio je zlatnu medalju u tradicionalnom streljaštvu na 60 metara, slatka pobjeda ovdje u Kazahstanu, zemlji poznatoj po besprijekornim strijelcima.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:34:24.574",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Maďarsko zanechává svou stopu na Světových nomádských hrách",
                key:"uid": string:"f39b7960-9e1b-4867-8050-9f85cb50efa6",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Uprostřed mocné kazachstánské stepi, obklopené nekonečným obzorem, se v hlavním městě Astana odehrávalo impozantní představení, jehož jemná politika nemohla zůstat bez povšimnutí. Na začátku září se Světové nomádské hry popáté za deset let sešly sportovce z celého světa, s cílem soutěžit v disciplínách, které málo kdo na Západě zná nebo hraje. Etická sportovní olympiáda viděla hráče soutěžit v jízdě na koni a lovu ptáků, a týmy jezdců bojovaly o koňskou mrtvolu ve hře zvané <em>“kok-boru”</em>. Svět etnického sportu často překračuje hranice jakékoli západní definice.</p>\n<p><strong>Ukázka kultury</strong></p>\n<p>Zatímco hry jsou především oslavou tradičních nomádských disciplín s kořeny ve stepích Střední Asie, Američané v botách a kovbojských kloboucích byli stejně součástí kulturního prostředí her jako kyrgyzští nomádi. Důležité je, že akce také poskytla prostor soutěžícím národům, aby předvedly své národní kultury a v některých případech verzi národní identity, kterou tato nebo ta vláda v současnosti cítí potřebu propagovat – vše k radosti diváků.</p>\n<p>Před deseti lety se tehdejšímu kyrgyzskému prezidentovi Almazbeku Atambajevovi podařilo poprvé shromáždit sportovce z 20 nomádských národů na místě, kde se majestátní hory setkávají se svatým jezerem Issyk-Kul. O deset let později, v roce 2024, hostily Nomádské hry 2 500 soutěžících z 89 zemí včetně Angoly a Zimbabwe, Argentiny a Polska, a Turecka a Švédska. Účastníkům pomáhalo 1 600 vícejazyčných dobrovolníků, zatímco více než sto vozidel přepravovalo diváky tam a zpět do <em>“Ethno aul”</em> – nebo etnické vesnice – prostoru vytvořeného speciálně pro tuto příležitost, kde se hry konaly. Bylo to obrovské logistické úsilí ze strany Kazachstánu, které ukázalo světu, že dokáže organizovat grandiózní akce a učinit svou kulturu atraktivní pro prodej.</p>\n<p>Stánky rozeseté kolem <em>ethno aul</em> prodávaly suvenýry a místní řemeslné výrobky, přičemž stříbrné a kovové šperky se staly nezbytnými doplňky Nomádských her. Měly být inspirovány starými kazachstánskými pohádkami o nomádských princeznách a ušlechtilých kráskách stepi pokrytých stříbrem od hlavy až k patě. Nejoblíbenější kousek, pokrývka hlavy, zakrývá čelo a části vlasů. Další se nosí přes hruď nebo záda. Stříbrné náušnice visí přes ramena, zatímco velké kulaté prsteny korunují prsty. Etnické šperky jsou v módě už několik let, ale vrchol jejich popularity přišel po ruské invazi na Ukrajinu.</p>\n<p>“Někteří historici, kteří studují šperky v tomto regionu, vám řeknou, že žádný z těchto šperků není skutečně kazachstánský. Je to reinterpretovaná představa kazachstánství. Mnoho šperků vypadá spíše jako tradiční turkmenské, zejména pokrývka hlavy, kterou všichni nosí. Je to způsob, jak vyrobit představu o kazachstánství,” říká Abigail Scripka, doktorandka na Leibnizově centru pro soudobé dějiny, která se specializuje na Kazachstán.</p>\n<p>“Myslím, že invaze na Ukrajinu donutila střední asijské státy tlačit své kazachstánství nebo střední asijství do bodu, který učinil mnoho etnických menšin docela nepohodlnými, protože pokud nejsou tak kazachstánští, jak by mohli být, i když některé z toho nemusí být historicky přesné nebo pravdivé, pak to může dát Rusku záminku k invazi do Kazachstánu. Protože vše, co Putin kdy řekl o Ukrajině, řekl také o Kazachstánu. Existuje tento podvědomý pocit, že je třeba naprosto jasně říct, že “nejsme Rusové, že nemáme nic společného s Ruskem.””</p>\n<p><strong>Turanismus</strong></p>\n<p>To by mohlo být důvodem, proč se Vladimir Putin nedostavil na zahájení her, a místo toho poslal zástupce domorodého lidu Sakha. Tento rok také ruský národní tým nedokázal poslat reprezentace různých etnických skupin žijících na území Ruské federace, ať už Tatarů nebo Burjatů. Dříve Rusko posílalo několik domorodých týmů, jen letos poslali jeden tým hrající v trojbarevných oděvech.</p>\n<p>Scripka poznamenává, že dekolonialní odmítnutí Ruska, spolu s dlouhodobě zavedeným strachem z Číny a jejím rostoucím ekonomickým vlivem v regionu, otevřelo cestu pro další regionální hráče, aby rozšířili svůj vliv v Kazachstánu, zejména Turecko. Ideologie turanismu pomalu získává na významu. Myšlenka – a politický pohyb – spočívá na pseudovědecké teorii společného střední asijského původu, stejně jako biologické a jazykové blízkosti mezi různými euroasijskými národy včetně turkických, mongolských, tunguských a uralských etnických skupin. I když byla odmítnuta hlavním vědeckým společenstvím, stále existují skupiny, které podporují tento narativ a vidí v něm bránu pro větší a ambicióznější politické projekty.</p>\n<p>Při procházení <em>ethno aul</em> má člověk pocit, jako by se ztratil na historickém filmovém setu, nebo na mnoha různých filmových setech najednou, jak se etnické oděvy rozmazávají v kakofonii tvarů a barev. Dva muži se šedivějícími vlasy v těžko identifikovatelném etnickém oděvu procházejí kolem. Vypadají evropsky, ale jejich oděvy naznačují střední asijský původ. Starší z nich má na sobě koženou čepici s kuželovitým tvarem, jeho hruď zdobí velký stříbrný náhrdelník s ptákem. “To je Turul,” vysvětluje mladší z nich. Je mu 56 a žije v Budapešti, hlavním městě Maďarska, kde pracuje jako řidič autobusu. Archery se věnuje posledních deset let. Na Nomádské hry přišel jako jeden z atletů, ale bohužel nevyhrál žádné soutěže.</p>\n<p>Podle maďarské legendy je Turul mytologický pták, pravděpodobně založený na sokolu, starobylý symbol Maďarů. Přišel k Emese, dceři jednoho z kmenových vůdců, ve snu, když nosila dítě Almosta – velkého velitele. O několik let později vedl syn páru Arpad kmeny v jejich dobytí Karpatské kotliny, kde se Maďaři nakonec usadili a vytvořili svou historickou vlast. Maďaři na Nomádských hrách jsou hrdí na své dědictví.</p>\n<p>“Turul nám ukázal cestu zpět v den,” říká mladší z nich. Jeho odznak odhaluje, že se jmenuje Istvan Mihok. Vysvětluje, že lukostřelba je součástí maďarské tradice a stává se stále populárnější, také mezi mládeží. “Lukostřelba učí disciplíně. Ale je to také součást našeho návratu do minulosti. Přišli jsme do Karpatské kotliny a usadili se tam, ale naše kořeny jsou někde tady. Blízko Uralu, odkud se všechny turkické národy rozšířily. Maďaři jsou ti, kteří se dostali nejdále na západ,” říká Mihok.</p>\n<p>Starší muž, 68letý Jozsef Szabo, je trenérem lukostřeleckého týmu. Vypadá důstojně se svou bílou bradou. Mihok říká, že byl kdysi špičkovým sportovcem. Oba se cítí dobře v Kazachstánu a ve Střední Asii obecně. “Krev není voda,” říká Szabo, což znamená, že nelze podvádět přírodu. Tělo cítí genetické a duchovní spojení se stepí.</p>\n<p><strong>Rekonstrukce identit</strong></p>\n<p>Teorie o hunském-turkickém nebo střední asijském původu Maďarů sahají až do 19. století, kdy byly týmy vyšetřovatelů posílány do Asie, aby našly důkazy o asijském původu národa. I když byly důkazy vzácné, teorie byly potřeba, a proto přežily. Zvláště po Trianonské smlouvě z roku 1920, kterou mnozí Maďaři považují za ponížení a nespravedlnost, snižující velký národ na evropského paria, potřebovali Maďaři myšlenku, která by mohla obnovit jejich důstojnost a národní hrdost. V důsledku smlouvy, podepsané mezi většinou spojenců první světové války a Královstvím Maďarsko, byla poválečná území Maďarska snížena na zlomek toho, čím byla v dobách rakousko-uherské monarchie. Jejich armáda také čelila významnému poklesu.</p>\n<p>“Trianon byl důkazem, že Maďaři byli opuštěni Západem, a proto začali hledat novou teorii, která by jim mohla poskytnout nový zdroj identity. Tehdy došlo k posunu směrem k turanismu. Spočívá na předpokladu, že dnešní Maďaři pocházejí od nomádských národů, které nyní tvoří Organizaci turkických států,” říká Dominik Héjj, polsko-maďarský politický analytik a autor knihy o Maďarsku.</p>\n<p>Jak Héjj vysvětluje, turanismus získal zvláštní význam po nástupu k moci strany Fidesz premiéra Viktora Orbána. Vláda začala pumpovat obrovské částky peněz do financování skupin a organizací propagujících tuto myšlenku a navazujících kontakty s dalšími turanskými národy, včetně střední asijských států, Turecka a Ázerbájdžánu. Podle Héjje nikdo nepochybuje, že tato pseudovědecká myšlenka slouží politickému účelu a podtrhuje Orbánovo otevření se Východu.</p>\n<p>“Dává to základ pro zahraničněpolitické a ekonomické iniciativy a umisťuje Maďarsko do zvláštní pozice, aby rozumělo a spolupracovalo s východními sousedy Evropy – bratry Maďarska,” říká Héjj. “Existuje teorie, že Attila byl Maďar. I když to může mít málo společného s realitou, cokoliv, co pomáhá Maďarsku znovu získat velikost a vliv, je nadšeně přijímáno, nejen na krajní pravici. Dokud to pomáhá projektovat ekonomickou a politickou moc země a propaguje její strategickou pozici mezi Východem a Západem, bude tato teorie propagována ministrem zahraničních věcí a samotným Orbánem.”</p>\n<p>Velké množství maďarských organizací propagujících turanskou myšlenku se podílelo na různých fázích příprav na Světové nomádské hry. Maďarská asociace Kokpar a tradičních sportů se zabývala atletickým prvkem nové identity a organizovala turnaj “Turan” – kvalifikační soutěž před Hrami. Nadace Magyar-Turan je zodpovědná za každoroční “Velký hun-turkický kurultai”, kmenové shromáždění hunských-turkických národů, jehož cílem je posílit vazby mezi nimi a oslavit starobylé tradice. Mezi tyto národy patří Ázerbájdžánci, Bulhaři, Burjati, Gagauzové, Kazachové, Mongolové, Uzbeci, Tataři, Turci a Ujgurové, mimo jiné.</p>\n<p>Investice do nové identity se vyplatila. Po vyslání 47 sportovců do Astany získalo Maďarsko osm medailí, což jim zajistilo sedmé místo v tabulce. Maďarsko dosáhlo lepšího výkonu než střední asijské státy Turkmenistán, Tádžikistán a Mongolsko, což nezůstalo bez povšimnutí, jak <em>Daily News Hungary</em> hrdě informovalo.</p>\n<p>Není jasné, zda Turci, Kazachové a další nomádské a turkické státy věří v střední asijské původy Maďarů. Ale dokud jejich hunská identita zůstává atraktivní a užitečná pro partnery v regionu, kteří se stejně jako Orbán nebojí autoritářské vlády, zůstanou maďarské nomádské kořeny atraktivním prodejem.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Agnieszka Pikulicka-Wilczewska </strong>je polská novinářka a spisovatelka zaměřující se na střední a východní Evropu. Její nejnovější kniha nese název<em> Nowy Uzbekistan </em>(Nový Uzbekistan) a byla vydána v roce 2023.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgbrokyfqrzohb63qtax6vk",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:36:47.01",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgbssekharqd7h5kek7hr4y",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Každoroční Světové nomádské hry nyní zpochybňují ustálené západní definice sportu. V důsledku toho je zajímavé poznamenat silnou maďarskou přítomnost na těchto akcích. Pseudovědecká teorie z 19. století nyní pomáhá Budapešti navazovat vazby na Východ více než jedním způsobem.</I>\r\n<br><br>\r\nSkupina mužů v etnických oděvech stála v řadě a čekala na znamení k výstřelu, paprsky raného podzimního slunce padaly na jejich sochařská ramena. Když přišel rozkaz, zvedli své luky a vystřelili na štíty před sebou, jejich šípy se vzduchem prořezávaly nepřirozenou rychlostí. K radosti jeho národního týmu vyhrál – Maďar jménem Làszlò Koczka – zlatou medaili v tradičním lukostřelbě na 60 metrů, sladké vítězství zde v Kazachstánu, zemi proslulé bezchybními lukostřelci.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"cs",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:02.146",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            }
        ],
        key:"totalCount": number:21,
        key:"__typename": string:"ContentItemTranslationsConnection"
    },
    key:"__typename": string:"ContentItem"
}