REPCO

{
    key:"uid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
    key:"title": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"Paris Olympics 2024 – a “Team Europe” approach"
        }
    },
    key:"subtitle": {
        key:"en": {
            key:"value": string:""
        }
    },
    key:"summary": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<I>While the 2024 Paris Olympics were a showcase of athletic excellence, they also highlighted the challenges of maintaining political neutrality in a globalized world. A united European voice could have played a significant role in shaping the narrative surrounding the games and addressing the complex issues that arose.</I>\r\n<br><br>\r\nThe 2024 Paris Olympic Games, marked by controversy and intertwined with societal issues, offered a microcosm of contemporary Europe. The opening ceremony's depiction of religious scenes, drawing parallels to iconic western art, ignited public debate and political divisions. While athletes prepared for their performances, the rhetoric surrounding these depictions fuelled tensions both within Europe and globally. In contrast, the games also celebrated the EU's motto of “United in diversity”, highlighting freedom of movement and rights. The European Commission's introduction of “Team Europe 2024”, a medal counter, aimed to foster a sense of European unity and pride in athletic achievements."
        }
    },
    key:"content": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<p>The Olympics have historically served as a platform for ideological and political competition, particularly during the Cold War. Contemporary politicians continue to view the games as a means to showcase national sporting prowess and bolster their own image. While the European Commission cannot be accused of promoting division, its focus on medal rankings contributes to a competitive atmosphere that may incentivize less ethical behaviour among other state actors. By analyzing the interplay between sports, politics and culture, we can identify some insights into the complexities of contemporary European identity and its global projection.</p>\n<p><strong>The politics of branding</strong></p>\n<p>As a prominent European capital, Paris had the unique privilege of hosting the 2024 Olympic Games. This mega sporting event presented a golden opportunity for France and its European counterparts to showcase their rich history, vibrant culture and shared values. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Beyond the athletic competitions</a>, the Olympics served as a platform for nation-branding initiatives, fostering social, economic and political goals.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Nation-branding, as defined by Ying Fan in 2006</a>, involves strategically employing branding and marketing techniques to enhance a nation's image. In the context of the Olympics, sports play a pivotal role in shaping national identities, symbolizing a nation's unity, pride and aspirations. While nation-branding often focuses on external audiences, sport diplomacy, as practiced by international actors, targets both domestic and international stakeholders. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">The EU has been actively engaged in sport diplomacy</a> for over a decade, organizing competitions, promoting sport development through initiatives like Erasmus+, and leveraging sport to foster a sense of European identity. The 2024 Paris Olympics offered a prime opportunity to strengthen this European spirit, both within the bloc and globally under the umbrella of the “European way of life”.</p>\n<p>However, the effectiveness of nation-branding and sport diplomacy depends on several factors that the EU could not achieve at this particular event. First, the messaging must resonate with both domestic and international audiences. Second, the brand must be authentically embodied by the nation's citizens and government. Third, public involvement should be genuine and meaningful, rather than merely a façade to legitimize top-down initiatives. The 2024 Paris Olympics provided a platform for Europe to showcase its unique identity, promote unity and strengthen its global standing. Despite attempts to leverage sport diplomacy and nation-branding, Europe's enduring legacy from the 2024 Paris Olympics remains uncertain. While the games undoubtedly showcased the continent's cultural diversity and historical significance, their long-term impact on European unity and global standing is still to be seen.</p>\n<p><strong>EU and sport diplomacy?</strong></p>\n<p>The EU’s strategic engagement with <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sport diplomacy</a> emerged in 2015, following the establishment of the High Level Group on Sport Diplomacy. This initiative, under the guidance of Commissioner Tibor Navracsics, culminated in a comprehensive report outlining key recommendations. Subsequent Council Conclusions in November 2016 formalized the EU's commitment to utilizing sport as a diplomatic tool. The European Union Work Plan for Sport (2017-2020) further underscored the importance of sport diplomacy in fostering European values and promoting cooperation with third countries. Empirical evidence unequivocally demonstrated the positive impact of international sport projects on bilateral relations. A comparative analysis of case studies revealed several salient features: high-level political engagement between member states and third countries has proven instrumental in generating local interest and participation. Sport projects that aligned with the emerging priorities of member states’ international development objectives enhanced their broader diplomatic impact.</p>\n<p>A more in-depth examination of case studies has yielded valuable insights into the successful implementation of international sport development projects. Tailored approaches were essential to aligning EU member states’ sport expertise with the specific strategic objectives and challenges faced by third countries. Capacity-building and upskilling of local organizations were crucial to ensuring the long-term sustainability of project initiatives. Moreover, a comprehensive review of relevant EU funding sources indicated significant potential for supporting sport development projects that involved partnerships between member states and the EU as a whole.</p>\n<p>To what extent has the EU developed a robust framework for sport diplomacy, focusing on promoting sport participation, integrity and sustainability? Through its EU Work Plan for Sport, the bloc prioritizes creating a safe, value-driven environment in sport while fostering socio-economic and sustainable dimensions. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">The plan also emphasized increasing sports participation and encouraging physical activity for all age groups,</a> with special attention to vulnerable populations.</p>\n<p>Today, by promoting grassroots sport and endorsing an active, environmentally-friendly lifestyle, the EU aims to build social cohesion and promote active citizenship across Europe. A central focus of the EU’s strategy is enhancing governance in sport. This includes encouraging good governance practices, combating issues like match-fixing and promoting gender equality and athletes’ rights. Additionally, the EU recognizes the importance of voluntary-based grassroots sport and supports their development through initiatives like the Erasmus+ programme, which allocates funding to support sport mobility, cooperation and innovation.</p>\n<p>The EU also underscores the significance of investment in sustainable sport infrastructure, which includes developing environmentally-friendly facilities and limiting the sector's carbon footprint. Innovation and digitalization are seen as key drivers of progress in sport, supporting health, economic development and the resilience of the sector, particularly in light of the challenges posed by the COVID-19 pandemic. Promoting sport tourism and cross-sectoral cooperation is also prioritized by the EU to boost the sector’s sustainable development.</p>\n<p>On the other hand, international cooperation plays a vital role in the EU’s sport diplomacy. The EU seeks to strengthen dialogue with governments and sporting organizations both within and outside Europe, including the International Olympic Committee, aiming to exchange knowledge and address global challenges such as doping, fraud and the manipulation of competitions. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Furthermore, EU policy initiatives, such as the White Paper on Sport from 2007</a>, serve as foundational documents for ongoing efforts, guiding future policy and cooperation.</p>\n<p>In terms of social inclusion, the EU actively promotes the integration of marginalized groups, including migrants, through sport. Initiatives like the European Week of Sport, which encourages physical activity across Europe, exemplifies the EU’s commitment to fostering a healthier, more active society. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Awards such as <em>#BeActive</em> and <em>#BeInclusive</em></a> further highlight innovative efforts to break down social barriers and promote a sense of European identity through sport. The EU’s approach to sport diplomacy is characterized by its focus on promoting integrity, participation and sustainability. Through cross-border cooperation, innovative policies and a commitment to inclusivity, the EU aims to develop a dynamic and resilient sport sector that contributes to Europe’s social and economic growth.</p>\n<p><strong>What if the EU had been united in Paris 2024?</strong></p>\n<p>The 2024 Paris Olympics, while celebrated for its athletic achievements, was also a microcosm of the complex interplay between sport, politics and global events. The International Olympic Committee (IOC) has long strived to maintain a façade of political neutrality, but the Paris Games, with its myriad challenges, exposed the inherent political nature of the event. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">One particularly intriguing question is: what if the EU had adopted a unified stance on the Games?</a> While the EU is often seen as a force for unity and cooperation, its member states often have divergent interests and priorities, particularly when it comes to international affairs.</p>\n<p>The Paris Games were marred by several geopolitical tensions. The ongoing war in Ukraine, the Israeli-Palestinian conflict and the global threat of terrorism all cast shadows over the event. The IOC, in an attempt to balance competing interests, often found itself in a precarious position. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">For example, the IOC's decision to allow Russian and Belarusian athletes to compete as Individual Neutral Athletes</a> (AINs) was met with criticism from many, including some EU member states. While some argued that the athletes should be punished for their countries' actions, others contended that they should not be penalized for the actions of their governments. Had the EU presented a united front on this issue, the IOC might have faced greater pressure to adopt a more consistent approach. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">A strong European voice could have significantly influenced the global discourse surrounding the Games and the participation of Russian and Belarusian athletes.</a></p>\n<p>One might think that speaking with one voice was related to the concept of aggregating European Olympic medals into a single tally. However, this is flawed for several reasons. Firstly, the EU does not currently possess a unified National Olympic Committee (NOC), meaning that individual member states compete independently. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">This fragmented approach allowed for a greater number of athletes to participate in the Olympic Games, ultimately increasing the potential for medal wins.</a> Secondly, the benefits of individual national teams were particularly evident in team sports. For instance, the recent victory of Italy, France and Poland in the women's team fencing competition was only possible due to each country fielding its own team. In contrast, the United States and China were limited to entering a single team each, restricting their medal potential even in sports where they dominate.</p>\n<p>While the notion of a unified “Team Europe” approach might evoke feelings of unity and shared achievement, it is essential to consider the broader implications. While the EU could certainly leverage its collective influence to promote European athletes and values on the international stage, a unified team could inadvertently lead to the EU exerting undue influence over international sporting governance. Instead of pursuing a unified team, the EU could more effectively advocate for European athletes and values by strengthening national Olympic committees, promoting European sport culture, advocating for fair play and ethical standards, and supporting grassroots sport development. By focusing on these areas, the EU can play a positive role in the global sporting landscape without compromising the integrity of the Olympic movement.</p>\n<p>Furthermore, the EU's role in addressing human rights concerns related to the games could have been more prominent. While human rights groups raised concerns about the treatment of homeless people in Paris and the potential for human rights abuses, the EU's response was somewhat fragmented. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">A unified European stance could have amplified these concerns and put pressure on the French government to take more concrete steps to protect human rights.</a></p>\n<p>While the 2024 Paris Olympics were a showcase of athletic excellence, they also highlighted the challenges of maintaining political neutrality in a globalized world. A united European voice could have played a significant role in shaping the narrative surrounding the <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">games and addressing the complex issues that arose</a>. However, the reality is that the EU, like any international organization, is composed of diverse member states with often conflicting interests. A truly unified European stance on the games may have been a difficult, if not impossible, goal to achieve. While sport and the Olympics may have contributed to a stronger European identity, it is unlikely that EU member states would willingly relinquish their national pride and achievements in individual and team sports without direct supranational oversight. Such a significant change would require substantial institutional authority.</p>\n<p><em> </em><em>The views represented herein are those of the author and do not necessarily reflect the views of any institution the author is associated with.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> is Third Secretary at Georgia’s Ministry of Foreign Affairs working on the EU Directorate. He is a graduate from the College of Europe in Natolin.</p>\n"
        }
    },
    key:"titleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"Парижки олимпийски игри 2024 – подход „Екип Европа“\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"Pařížské olympijské hry 2024 – přístup „Tým Evropa“\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"Paris Olympische Spiele 2024 – ein Ansatz „Team Europa“\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"Παρίσι Ολυμπιακοί Αγώνες 2024 – μια προσέγγιση “Ομάδα Ευρώπη”\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"Paris Olympics 2024 – a “Team Europe” approach\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"Juegos Olímpicos de París 2024 – un enfoque de “Equipo Europa”\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"Pariisin olympialaiset 2024 – \"Team Europe\" -lähestymistapa\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"Jeux Olympiques de Paris 2024 – une approche « Équipe Europe »\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"Pariške olimpijske igre 2024. – pristup “Tim Europa”\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"Párizsi Olimpia 2024 – egy „Csapat Európa” megközelítés\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"Olimpiadi di Parigi 2024 – un approccio “Team Europe”\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"Parijs Olympische Spelen 2024 – een “Team Europa” benadering\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"Igrzyska Olimpijskie w Paryżu 2024 – podejście „Zespół Europa”\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"Paris 2024 – uma abordagem “Equipe Europa”\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"Jocurile Olimpice de la Paris 2024 – o abordare „Echipa Europa”\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"Парижская Олимпиада 2024 – подход «Команда Европа»\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"Parížske olympijské hry 2024 – prístup „Tím Európa“\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"Paris-OS 2024 – en \"Team Europe\"-ansats\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"Paris Olimpiyatları 2024 – bir “Avrupa Takımı” yaklaşımı\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"Олімпіада в Парижі 2024 – підхід “Команда Європа”\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        }
    },
    key:"subtitleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"summaryTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<i>Докато Олимпийските игри в Париж 2024 бяха витрина на атлетичното съвършенство, те също така подчертаха предизвикателствата на поддържането на политическа неутралност в глобализирания свят. Обединен европейски глас можеше да изиграе значителна роля в оформянето на наратива около игрите и в адресирането на сложните въпроси, които възникнаха.</i>\n\nОлимпийските игри в Париж 2024, белязани от противоречия и свързани с обществени проблеми, предложиха микрокосмос на съвременна Европа. Изображението на религиозни сцени по време на открития ритуал, което правеше паралели с иконичното западно изкуство, запали обществен дебат и политически разделения. Докато атлетите се подготвяха за своите изпълнения, риториката около тези изображения подхранваше напрежението както в Европа, така и в световен мащаб. В контекста на това, игрите също така отпразнуваха мотото на ЕС „Обединени в многообразието“, подчертавайки свободата на движение и правата. Въведението на „Отбор Европа 2024“ от Европейската комисия, брояч на медали, имаше за цел да насърчи чувството за европейско единство и гордост от атлетичните постижения.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<i>Zatímco olympijské hry v Paříži 2024 byly ukázkou atletické dokonalosti, také zdůraznily výzvy spojené s udržováním politické neutrality ve globalizovaném světě. Spojený evropský hlas mohl hrát významnou roli při formování narativu kolem her a řešení složitých problémů, které se objevily.</i>\r\n\r\nOlympijské hry v Paříži 2024, poznamenané kontroverzemi a provázané se společenskými problémy, nabídly mikrokozmos současné Evropy. Zobrazení náboženských scén na zahajovacím ceremoniálu, které vytvářelo paralely s ikonickým západním uměním, vyvolalo veřejnou debatu a politické rozdělení. Zatímco se sportovci připravovali na své výkony, rétorika kolem těchto zobrazení přiživovala napětí jak uvnitř Evropy, tak na celosvětové úrovni. Na druhou stranu hry také oslavily motto EU „Jednotní v rozmanitosti“, zdůrazňující svobodu pohybu a práva. Zavedení „Týmu Evropa 2024“ Evropskou komisí, což je počítadlo medailí, mělo za cíl podpořit pocit evropské jednoty a hrdosti na atletické úspěchy.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<i>Während die Olympischen Spiele 2024 in Paris eine Schau sportlicher Exzellenz waren, hoben sie auch die Herausforderungen hervor, die politische Neutralität in einer globalisierten Welt aufrechtzuerhalten. Eine vereinte europäische Stimme hätte eine bedeutende Rolle dabei spielen können, die Erzählung rund um die Spiele zu gestalten und die komplexen Probleme anzugehen, die auftraten.</i>\n\nDie Olympischen Spiele 2024 in Paris, geprägt von Kontroversen und verwoben mit gesellschaftlichen Problemen, boten ein Mikrokosmos des zeitgenössischen Europas. Die Darstellung religiöser Szenen in der Eröffnungszeremonie, die Parallelen zur ikonischen westlichen Kunst zog, entfachte öffentliche Debatten und politische Spaltungen. Während sich die Athleten auf ihre Auftritte vorbereiteten, schürte die Rhetorik rund um diese Darstellungen Spannungen sowohl innerhalb Europas als auch global. Im Gegensatz dazu feierten die Spiele auch das Motto der EU „Vereint in Vielfalt“, das die Freizügigkeit und Rechte hervorhob. Die Einführung von „Team Europa 2024“ durch die Europäische Kommission, einem Medaillenzähler, zielte darauf ab, ein Gefühl von europäischer Einheit und Stolz auf sportliche Leistungen zu fördern.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<i>Ενώ οι Ολυμπιακοί Αγώνες του Παρισιού το 2024 ήταν μια επίδειξη αθλητικής αριστείας, ανέδειξαν επίσης τις προκλήσεις της διατήρησης πολιτικής ουδετερότητας σε έναν παγκοσμιοποιημένο κόσμο. Μια ενωμένη ευρωπαϊκή φωνή θα μπορούσε να έχει διαδραματίσει σημαντικό ρόλο στη διαμόρφωση της αφήγησης γύρω από τους αγώνες και στην αντιμετώπιση των σύνθετων ζητημάτων που προέκυψαν.</i>\n\nΟι Ολυμπιακοί Αγώνες του Παρισιού το 2024, που σημαδεύτηκαν από αμφισβήτηση και αλληλεπίδραση με κοινωνικά ζητήματα, προσέφεραν ένα μικροκοσμό της σύγχρονης Ευρώπης. Η απεικόνιση θρησκευτικών σκηνών στην τελετή έναρξης, που έφερε παραλληλίες με εμβληματική δυτική τέχνη, πυροδότησε δημόσια συζήτηση και πολιτικές διαιρέσεις. Ενώ οι αθλητές προετοιμάζονταν για τις επιδόσεις τους, η ρητορική γύρω από αυτές τις απεικονίσεις τροφοδότησε εντάσεις τόσο εντός της Ευρώπης όσο και παγκοσμίως. Αντίθετα, οι αγώνες γιόρτασαν επίσης το σύνθημα της ΕΕ “Ενωμένοι στην ποικιλομορφία”, αναδεικνύοντας την ελευθερία κίνησης και τα δικαιώματα. Η εισαγωγή της “Ομάδας Ευρώπη 2024” από την Ευρωπαϊκή Επιτροπή, ενός μετρητή μεταλλίων, είχε ως στόχο να ενισχύσει την αίσθηση ευρωπαϊκής ενότητας και υπερηφάνειας για τις αθλητικές επιτυχίες.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<i>While the 2024 Paris Olympics were a showcase of athletic excellence, they also highlighted the challenges of maintaining political neutrality in a globalized world. A united European voice could have played a significant role in shaping the narrative surrounding the games and addressing the complex issues that arose.</i>\r\n\r\nThe 2024 Paris Olympic Games, marked by controversy and intertwined with societal issues, offered a microcosm of contemporary Europe. The opening ceremony's depiction of religious scenes, drawing parallels to iconic western art, ignited public debate and political divisions. While athletes prepared for their performances, the rhetoric surrounding these depictions fuelled tensions both within Europe and globally. In contrast, the games also celebrated the EU's motto of “United in diversity”, highlighting freedom of movement and rights. The European Commission's introduction of “Team Europe 2024”, a medal counter, aimed to foster a sense of European unity and pride in athletic achievements.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<i>Mientras que los Juegos Olímpicos de París 2024 fueron una vitrina de excelencia atlética, también destacaron los desafíos de mantener la neutralidad política en un mundo globalizado. Una voz europea unida podría haber desempeñado un papel significativo en la configuración de la narrativa en torno a los juegos y en la atención a los complejos problemas que surgieron.</i>\n\nLos Juegos Olímpicos de París 2024, marcados por la controversia y entrelazados con problemas sociales, ofrecieron un microcosmos de la Europa contemporánea. La representación de escenas religiosas en la ceremonia de apertura, que trazaba paralelismos con el arte occidental icónico, encendió el debate público y las divisiones políticas. Mientras los atletas se preparaban para sus actuaciones, la retórica en torno a estas representaciones alimentó tensiones tanto dentro de Europa como a nivel global. En contraste, los juegos también celebraron el lema de la UE “Unidos en la diversidad”, destacando la libertad de movimiento y los derechos. La introducción por parte de la Comisión Europea de “Equipo Europa 2024”, un contador de medallas, tenía como objetivo fomentar un sentido de unidad y orgullo europeo en los logros atléticos.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<i>Vaikka vuoden 2024 Pariisin olympialaiset olivat esimerkki urheilullisesta erinomaisuudesta, ne korostivat myös poliittisen puolueettomuuden ylläpitämisen haasteita globalisoituneessa maailmassa. Yhdistetty eurooppalainen ääni olisi voinut näytellä merkittävää roolia pelien ympärillä olevan narratiivin muokkaamisessa ja monimutkaisten kysymysten käsittelyssä.</i>\r\n\r\nVuoden 2024 Pariisin olympialaiset, jotka olivat täynnä kiistoja ja kytkeytyivät yhteiskunnallisiin kysymyksiin, tarjosivat mikrocosmoksen nykyaikaisesta Euroopasta. Avajaisseremonian esitys uskonnollisista kohtauksista, jotka vetivät vertailuja ikoniseen lännen taiteeseen, sytytti julkista keskustelua ja poliittisia jakautumisia. Kun urheilijat valmistautuivat esityksiinsä, näiden esitysten ympärillä käyty retoriikka ruokki jännitteitä sekä Euroopassa että globaalisti. Toisaalta pelit juhlivat myös EU:n mottoa \"Yhdessä monimuotoisuudessa\", korostaen liikkuvuuden vapautta ja oikeuksia. Euroopan komission \"Team Europe 2024\" -medalilaskurin esittely pyrki edistämään eurooppalaista yhtenäisyyden ja ylpeyden tunnetta urheilusaavutuksista.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<i>Alors que les Jeux Olympiques de Paris 2024 étaient une vitrine de l'excellence athlétique, ils ont également mis en lumière les défis de maintenir une neutralité politique dans un monde globalisé. Une voix européenne unie aurait pu jouer un rôle significatif dans la formation du récit entourant les jeux et dans l'adresse des problèmes complexes qui en ont découlé.</i>\n\nLes Jeux Olympiques de Paris 2024, marqués par la controverse et entrelacés avec des problèmes sociétaux, ont offert un microcosme de l'Europe contemporaine. La représentation de scènes religieuses lors de la cérémonie d'ouverture, établissant des parallèles avec l'art occidental iconique, a déclenché un débat public et des divisions politiques. Alors que les athlètes se préparaient pour leurs performances, la rhétorique entourant ces représentations alimentait les tensions tant en Europe qu'à l'échelle mondiale. En revanche, les jeux ont également célébré la devise de l'UE « Unis dans la diversité », mettant en avant la liberté de circulation et les droits. L'introduction par la Commission européenne de « Team Europe 2024 », un compteur de médailles, visait à favoriser un sentiment d'unité européenne et de fierté dans les réalisations athlétiques.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<i>Dok su Olimpijske igre u Parizu 2024. bile prikaz atletskog izvrsnosti, također su istaknule izazove održavanja političke neutralnosti u globaliziranom svijetu. Ujedinjeni europski glas mogao je odigrati značajnu ulogu u oblikovanju narativa oko igara i rješavanju složenih pitanja koja su se pojavila.</i>\r\n\r\nOlimpijske igre u Parizu 2024., obilježene kontroverzama i isprepletene sa društvenim pitanjima, ponudile su mikrokozmos suvremene Europe. Prikaz religijskih scena na ceremoniji otvaranja, koji je povlačio paralele s ikonografskom zapadnom umjetnošću, potaknuo je javnu raspravu i političke podjele. Dok su se sportaši pripremali za svoje nastupe, retorika oko ovih prikaza potaknula je napetosti unutar Europe i globalno. Nasuprot tome, igre su također slavile moto EU-a “Ujedinjeni u različitosti”, ističući slobodu kretanja i prava. Uvođenje “Tima Europa 2024” od strane Europske komisije, brojača medalja, imalo je za cilj potaknuti osjećaj europske jedinstvenosti i ponosa u atletskim postignućima.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<i>Miközben a 2024-es párizsi olimpia a sportágak kiválóságának bemutatója volt, egyben rávilágított a politikai semlegesség fenntartásának kihívásaira egy globalizált világban. Egyesült európai hang jelentős szerepet játszhatott volna a játékok körüli narratíva alakításában és a felmerülő összetett problémák kezelésében.</i>\r\n\r\nA 2024-es párizsi olimpiai játékok, amelyek ellentmondásokkal terheltek és társadalmi problémákkal összefonódtak, a kortárs Európa mikrokozmoszát kínálták. A megnyitó ünnepség vallási jeleneteinek ábrázolása, amely párhuzamokat vonzott ikonikus nyugati művészettel, nyilvános vitát és politikai megosztottságot váltott ki. Míg a sportolók készültek teljesítményükre, a körülöttük zajló retorika feszültségeket gerjesztett Európán belül és világszerte. Ezzel szemben a játékok ünnepelték az EU „Egyesült sokféleségben” mottóját, kiemelve a szabad mozgást és a jogokat. Az Európai Bizottság „Team Europe 2024” bevezetése, egy érme számláló, célja az európai egység és a sportteljesítmények iránti büszkeség érzésének elősegítése volt.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<i>Mentre le Olimpiadi di Parigi 2024 erano una vetrina di eccellenza atletica, hanno anche messo in evidenza le sfide nel mantenere la neutralità politica in un mondo globalizzato. Una voce europea unita avrebbe potuto svolgere un ruolo significativo nel plasmare la narrazione attorno ai giochi e affrontare le complesse questioni emerse.</i>\r\n\r\nLe Olimpiadi di Parigi 2024, contrassegnate da polemiche e intrecciate con questioni sociali, hanno offerto un microcosmo dell'Europa contemporanea. La rappresentazione di scene religiose durante la cerimonia di apertura, che richiamava l'arte occidentale iconica, ha acceso un dibattito pubblico e divisioni politiche. Mentre gli atleti si preparavano per le loro performance, la retorica attorno a queste rappresentazioni ha alimentato tensioni sia all'interno dell'Europa che a livello globale. Al contrario, i giochi hanno anche celebrato il motto dell'UE “Uniti nella diversità”, evidenziando la libertà di movimento e i diritti. L'introduzione da parte della Commissione Europea di “Team Europe 2024”, un contatore di medaglie, mirava a promuovere un senso di unità europea e orgoglio per i successi atletici.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<i>Hoewel de Olympische Spelen van Parijs 2024 een etalage waren van atletische uitmuntendheid, benadrukten ze ook de uitdagingen van het handhaven van politieke neutraliteit in een geglobaliseerde wereld. Een verenigde Europese stem had een significante rol kunnen spelen in het vormgeven van het verhaal rondom de spelen en het aanpakken van de complexe kwesties die zich voordeden.</i>\n\nDe Olympische Spelen van Parijs 2024, gekenmerkt door controverse en verweven met maatschappelijke kwesties, boden een microkosmos van hedendaags Europa. De afbeelding van religieuze scènes tijdens de openingsceremonie, die parallellen trok met iconische westerse kunst, ontbrandde een publiek debat en politieke verdeeldheid. Terwijl atleten zich voorbereidden op hun prestaties, voedde de retoriek rondom deze afbeeldingen spanningen zowel binnen Europa als wereldwijd. In tegenstelling tot dat, vierden de spelen ook het motto van de EU “Verenigd in diversiteit”, waarbij de vrijheid van beweging en rechten werden benadrukt. De introductie van “Team Europa 2024” door de Europese Commissie, een medaille-teller, had als doel een gevoel van Europese eenheid en trots op atletische prestaties te bevorderen.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<i>Podczas gdy Igrzyska Olimpijskie w Paryżu 2024 były pokazem doskonałości sportowej, podkreśliły również wyzwania związane z utrzymywaniem neutralności politycznej w zglobalizowanym świecie. Zjednoczony europejski głos mógł odegrać znaczącą rolę w kształtowaniu narracji dotyczącej igrzysk i zajmowaniu się złożonymi problemami, które się pojawiły.</i>\n\nIgrzyska Olimpijskie w Paryżu 2024, naznaczone kontrowersjami i splecione z problemami społecznymi, oferowały mikrokosmos współczesnej Europy. Przedstawienie scen religijnych podczas ceremonii otwarcia, nawiązujące do ikonicznej sztuki zachodniej, wzbudziło publiczną debatę i podziały polityczne. Podczas gdy sportowcy przygotowywali się do swoich występów, retoryka otaczająca te przedstawienia podsycała napięcia zarówno w Europie, jak i na świecie. W przeciwieństwie do tego, igrzyska również celebrowały motto UE „Zjednoczeni w różnorodności”, podkreślając swobodę przemieszczania się i prawa. Wprowadzenie przez Komisję Europejską „Zespołu Europa 2024”, licznika medali, miało na celu wspieranie poczucia jedności europejskiej i dumy z osiągnięć sportowych.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<i>Enquanto os Jogos Olímpicos de Paris 2024 foram uma vitrine de excelência atlética, também destacaram os desafios de manter a neutralidade política em um mundo globalizado. Uma voz europeia unida poderia ter desempenhado um papel significativo na formação da narrativa em torno dos jogos e na abordagem das questões complexas que surgiram.</i>\n\nOs Jogos Olímpicos de Paris 2024, marcados por controvérsias e entrelaçados com questões sociais, ofereceram um microcosmo da Europa contemporânea. A representação de cenas religiosas na cerimônia de abertura, traçando paralelos com a arte ocidental icônica, acendeu um debate público e divisões políticas. Enquanto os atletas se preparavam para suas performances, a retórica em torno dessas representações alimentou tensões tanto dentro da Europa quanto globalmente. Em contraste, os jogos também celebraram o lema da UE “Unidos na diversidade”, destacando a liberdade de movimento e os direitos. A introdução pela Comissão Europeia do “Time Europa 2024”, um contador de medalhas, visava fomentar um senso de unidade europeia e orgulho nas conquistas atléticas.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<i>În timp ce Jocurile Olimpice de la Paris 2024 au fost o vitrină a excelenței atletice, ele au evidențiat și provocările menținerii neutralității politice într-o lume globalizată. O voce europeană unită ar fi putut juca un rol semnificativ în conturarea narațiunii din jurul jocurilor și în abordarea problemelor complexe care au apărut.</i>\n\nJocurile Olimpice de la Paris 2024, marcate de controverse și interconectate cu problemele societale, au oferit un microcosmos al Europei contemporane. Descrierea scenelor religioase din ceremonia de deschidere, care trasa paralele cu arta iconică occidentală, a aprins dezbateri publice și diviziuni politice. În timp ce sportivii se pregăteau pentru performanțele lor, retorica din jurul acestor descrieri a alimentat tensiuni atât în Europa, cât și la nivel global. În contrast, jocurile au celebrat și motto-ul UE „Uniți în diversitate”, evidențiind libertatea de mișcare și drepturile. Introducerea de către Comisia Europeană a „Echipei Europa 2024”, un contor de medalii, a avut ca scop promovarea unui sentiment de unitate europeană și mândrie în realizările atletice.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<i>Aj keď olympijské hry v Paríži 2024 boli ukážkou atletickej excelentnosti, zároveň poukázali na výzvy udržania politickej neutrality v globalizovanom svete. Zjednotený európsky hlas mohol zohrávať významnú úlohu pri formovaní naratívu okolo hier a riešení zložitých otázok, ktoré sa objavili.</i>\n\nOlympijské hry v Paríži 2024, poznačené kontroverziami a prepojené so spoločenskými problémami, ponúkli mikrokozmos súčasnej Európy. Zobrazenie náboženských scén na otváracom ceremoniáli, ktoré vytváralo paralely s ikonickým západným umením, vyvolalo verejnú debatu a politické rozdelenia. Kým sa atléti pripravovali na svoje výkony, rétorika okolo týchto zobrazení podnecovala napätie ako v Európe, tak aj na celom svete. Na druhej strane, hry tiež oslavovali motto EÚ „Zjednotení v rozmanitosti“, zdôrazňujúc slobodu pohybu a práva. Zavedenie „Tím Európa 2024“ Európskou komisiou, počítadlo medailí, malo za cieľ podporiť pocit európskej jednoty a hrdosti na atletické úspechy.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<i>Medan de olympiska spelen i Paris 2024 var en utställning av atletisk excellens, belyste de också utmaningarna med att upprätthålla politisk neutralitet i en globaliserad värld. En enad europeisk röst kunde ha spelat en betydande roll i att forma berättelsen kring spelen och ta itu med de komplexa frågor som uppstod.</i>\n\nDe olympiska spelen i Paris 2024, präglade av kontroverser och sammanflätade med samhälleliga frågor, erbjöd ett mikrokosmos av det samtida Europa. Invigningsceremonins skildring av religiösa scener, som drog paralleller till ikonisk västerländsk konst, tände offentlig debatt och politiska klyftor. Medan idrottare förberedde sig för sina framträdanden, matade retoriken kring dessa skildringar spänningar både inom Europa och globalt. I kontrast firade spelen också EU:s motto “Enade i mångfald”, vilket framhöll fri rörlighet och rättigheter. Europeiska kommissionens introduktion av “Team Europe 2024”, en medaljräknare, syftade till att främja en känsla av europeisk enhet och stolthet över atletiska prestationer.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<i>2024 Paris Olimpiyatları, atletik mükemmeliyetin bir vitrinini sunarken, aynı zamanda küreselleşen dünyada siyasi tarafsızlığı sürdürmenin zorluklarını da vurguladı. Birleşik bir Avrupa sesi, oyunlarla ilgili anlatıyı şekillendirmede ve ortaya çıkan karmaşık sorunları ele almada önemli bir rol oynayabilirdi.</i>\n\n2024 Paris Olimpiyat Oyunları, tartışmalarla damgalanmış ve toplumsal sorunlarla iç içe geçmiş bir mikrokozmos sundu. Açılış törenindeki dini sahnelerin tasviri, ikonik batı sanatına paralellikler çizerek kamuoyunda tartışmalara ve siyasi bölünmelere yol açtı. Sporcular performanslarına hazırlanırken, bu tasvirler etrafındaki söylemler hem Avrupa içinde hem de küresel ölçekte gerilimleri körükledi. Bununla birlikte, oyunlar aynı zamanda “Çeşitlilikte Birlik” olan AB mottosunu kutlayarak, hareket özgürlüğünü ve hakları vurguladı. Avrupa Komisyonu'nun “Avrupa Takımı 2024” adlı madalya sayacını tanıtması, Avrupa birliği ve atletik başarılar konusunda bir gurur duygusu geliştirmeyi amaçlıyordu.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"contentTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Олимпийските игри исторически са служили като платформа за идеологическа и политическа конкуренция, особено по време на Студената война. Съвременните политици продължават да разглеждат игрите като средство за демонстриране на национални спортни постижения и укрепване на собственото си имидж. Докато Европейската комисия не може да бъде обвинена в насърчаване на разделение, нейният фокус върху медалите допринася за конкурентна атмосфера, която може да насърчи по-малко етично поведение сред другите държавни актьори. Чрез анализ на взаимодействието между спорта, политиката и културата, можем да идентифицираме някои прозрения относно сложността на съвременната европейска идентичност и нейното глобално проектиране.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Политиката на брандиране</strong></span>\n<span class=\"para\">Като видима европейска столица, Париж имаше уникалната привилегия да бъде домакин на Олимпийските игри през 2024 година. Това мегасъбитие предостави златна възможност за Франция и нейните европейски партньори да демонстрират своята богата история, жизнена култура и споделени ценности. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Освен атлетическите състезания</a>, Олимпийските игри служиха като платформа за инициативи за брандиране на нации, насърчаващи социални, икономически и политически цели.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Брандирането на нации, както е определено от Инг Фан през 2006 година</a>, включва стратегическото използване на техники за брандиране и маркетинг за подобряване на имиджа на нацията. В контекста на Олимпийските игри, спортът играе ключова роля в оформянето на националните идентичности, символизирайки единството, гордостта и амбициите на нацията. Докато брандирането на нации често се фокусира върху външни аудитории, спортната дипломация, практикувана от международни актьори, цели както вътрешни, така и международни заинтересовани страни. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">ЕС активно участва в спортната дипломация</a> от повече от десетилетие, организирайки състезания, насърчавайки развитието на спорта чрез инициативи като Еразъм+ и използвайки спорта за насърчаване на чувството за европейска идентичност. Олимпийските игри в Париж през 2024 година предоставиха отлична възможност за укрепване на този европейски дух, както в блока, така и глобално под шапката на \"европейския начин на живот\".</span>\n<span class=\"para\">Въпреки това, ефективността на брандирането на нации и спортната дипломация зависи от няколко фактора, които ЕС не успя да постигне на това конкретно събитие. Първо, съобщението трябва да резонира с вътрешни и международни аудитории. Второ, брандът трябва да бъде автентично въплътен от гражданите и правителството на нацията. Трето, общественото участие трябва да бъде искрено и значимо, а не просто фасада за легитимиране на инициативи отгоре-надолу. Олимпийските игри в Париж през 2024 година предоставиха платформа за Европа да демонстрира своята уникална идентичност, да насърчава единството и да укрепва глобалния си статус. Въпреки опитите да се използва спортната дипломация и брандирането на нации, трайното наследство на Европа от Олимпийските игри в Париж през 2024 година остава несигурно. Докато игрите несъмнено демонстрираха културното разнообразие и историческото значение на континента, дългосрочното им въздействие върху европейското единство и глобалния статус все още предстои да бъде видяно.</span>\n<span class=\"para\"><strong>ЕС и спортна дипломация?</strong></span>\n<span class=\"para\">Стратегическото ангажиране на ЕС с <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">спортната дипломация</a> се появи през 2015 година, след създаването на Висшата група по спортна дипломация. Тази инициатива, под ръководството на комисаря Тибор Наврачич, завърши с обширен доклад, очертаващ ключови препоръки. Последващите заключения на Съвета през ноември 2016 година формализираха ангажимента на ЕС да използва спорта като дипломатически инструмент. Работният план на Европейския съюз за спорт (2017-2020) допълнително подчерта важността на спортната дипломация в насърчаването на европейските ценности и сътрудничеството с трети държави. Емпиричните доказателства недвусмислено демонстрираха положителното въздействие на международните спортни проекти върху двустранните отношения. Сравнителният анализ на казуси разкри няколко забележителни характеристики: ангажиментът на високо ниво между държавите членки и трети държави се оказа решаващ за генерирането на местен интерес и участие. Спортните проекти, които съответстваха на нововъзникващите приоритети на международните цели за развитие на държавите членки, увеличиха по-широкото им дипломатическо въздействие.</span>\n<span class=\"para\">По-дълбокото изследване на казуси е предоставило ценни прозрения относно успешното изпълнение на международни проекти за спортно развитие. Персонализираните подходи бяха от съществено значение за съответствието на спортната експертиза на държавите членки на ЕС с конкретните стратегически цели и предизвикателства, пред които са изправени третите държави. Укрепването на капацитета и повишаването на квалификацията на местните организации бяха от решаващо значение за осигуряване на дългосрочната устойчивост на проектните инициативи. Освен това, обширен преглед на съответните източници на финансиране от ЕС показа значителен потенциал за подкрепа на проекти за спортно развитие, които включват партньорства между държавите членки и ЕС като цяло.</span>\n<span class=\"para\">В каква степен ЕС е разработил стабилна рамка за спортна дипломация, фокусирайки се върху насърчаване на участието в спорта, интегритета и устойчивостта? Чрез своя Работен план за спорт, блокът приоритизира създаването на безопасна, основана на ценности среда в спорта, докато насърчава социално-икономическите и устойчивите измерения. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Планът също така подчерта увеличаването на участието в спорта и насърчаването на физическата активност за всички възрастови групи,</a> с особено внимание на уязвимите популации.</span>\n<span class=\"para\">Днес, чрез насърчаване на спорта на основата и одобряване на активен, екологосъобразен начин на живот, ЕС цели да изгражда социална кохезия и да насърчава активното гражданство в цяла Европа. Централният фокус на стратегията на ЕС е подобряване на управлението в спорта. Това включва насърчаване на добри практики на управление, борба с проблеми като манипулиране на мачове и насърчаване на равенството между половете и правата на атлетите. Освен това, ЕС признава важността на доброволния спорт на основата и подкрепя тяхното развитие чрез инициативи като програмата Еразъм+, която разпределя финансиране за подкрепа на спортна мобилност, сътрудничество и иновации.</span>\n<span class=\"para\">ЕС също така подчертава значението на инвестициите в устойчива спортна инфраструктура, която включва разработване на екологосъобразни съоръжения и ограничаване на въглеродния отпечатък на сектора. Иновациите и дигитализацията се разглеждат като ключови двигатели на напредъка в спорта, подкрепяйки здравето, икономическото развитие и устойчивостта на сектора, особено предвид предизвикателствата, поставени от пандемията COVID-19. Насърчаването на спортния туризъм и междусекторното сътрудничество също е приоритет за ЕС, за да увеличи устойчивото развитие на сектора.</span>\n<span class=\"para\">От друга страна, международното сътрудничество играе жизненоважна роля в спортната дипломация на ЕС. ЕС се стреми да укрепи диалога с правителствата и спортните организации както в Европа, така и извън нея, включително Международния олимпийски комитет, с цел обмен на знания и справяне с глобални предизвикателства като допинг, измама и манипулация на състезания. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Освен това, политическите инициативи на ЕС, като Белия документ за спорта от 2007 година</a>, служат като основополагающи документи за текущите усилия, ръководещи бъдещата политика и сътрудничество.</span>\n<span class=\"para\">По отношение на социалната интеграция, ЕС активно насърчава интеграцията на маргинализирани групи, включително мигранти, чрез спорта. Инициативи като Европейската седмица на спорта, която насърчава физическата активност в цяла Европа, илюстрират ангажимента на ЕС за насърчаване на по-здравословно и активно общество. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Наградите като <em>#BeActive</em> и <em>#BeInclusive</em></a> допълнително подчертават иновационните усилия за разрушаване на социалните бариери и насърчаване на чувството за европейска идентичност чрез спорта. Подходът на ЕС към спортната дипломация се характеризира с фокус върху насърчаване на интегритета, участието и устойчивостта. Чрез трансгранично сътрудничество, иновационни политики и ангажимент към инклузивност, ЕС цели да развие динамичен и устойчив спортен сектор, който допринася за социалния и икономически растеж на Европа.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Какво ако ЕС беше единен в Париж 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">Олимпийските игри в Париж през 2024 година, въпреки че бяха отпразнувани за своите атлетически постижения, също бяха микрокосмос на сложното взаимодействие между спорта, политиката и глобалните събития. Международният олимпийски комитет (МОК) отдавна се стреми да поддържа фасада на политическа неутралност, но игрите в Париж, с многобройните си предизвикателства, разкриха вродената политическа природа на събитието. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Един особено интригуващ въпрос е: какво ако ЕС беше приел единна позиция относно игрите?</a> Докато ЕС често се разглежда като сила за единство и сътрудничество, неговите държави членки често имат различни интереси и приоритети, особено когато става въпрос за международни дела.</span>\n<span class=\"para\">Игри в Париж бяха помрачени от няколко геополитически напрежения. Продължаващата война в Украйна, израелско-палестинският конфликт и глобалната заплаха от тероризъм хвърлиха сянка върху събитието. МОК, в опит да балансира конкуриращите се интереси, често се оказваше в нестабилна позиция. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Например, решението на МОК да позволи на руски и беларуски атлети да участват като индивидуални неутрални атлети</a> (ИНА) беше посрещнато с критика от много, включително от някои държави членки на ЕС. Докато някои твърдяха, че атлетите трябва да бъдат наказани за действията на страните си, други поддържаха, че не трябва да бъдат наказвани за действията на правителствата си. Ако ЕС беше представил единен фронт по този въпрос, МОК можеше да се изправи пред по-голям натиск да приеме по-последователен подход. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Силен европейски глас би могъл значително да повлияе на глобалния дискурс около игрите и участието на руски и беларуски атлети.</a></span>\n<span class=\"para\">Може да се помисли, че говоренето с един глас е свързано с концепцията за агрегиране на европейските олимпийски медали в единен брой. Въпреки това, това е погрешно по няколко причини. Първо, ЕС в момента не разполага с единен Национален олимпийски комитет (НОК), което означава, че отделните държави членки състезават независимо. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Този фрагментиран подход позволи на по-голям брой атлети да участват в Олимпийските игри, в крайна сметка увеличавайки потенциала за спечелване на медали.</a> Второ, ползите от индивидуалните национални отбори бяха особено очевидни в отборните спортове. Например, неотдавнашната победа на Италия, Франция и Полша в състезанието по отборно фехтовка за жени беше възможна само благодарение на това, че всяка страна излъчи собствен отбор. В контекста, Съединените щати и Китай бяха ограничени до участие с един отбор, ограничавайки потенциала им за медали дори в спортове, в които доминират.</span>\n<span class=\"para\">Докато концепцията за единен подход \"Отбор Европа\" може да предизвика чувства на единство и споделено постижение, е важно да се разгледат по-широките последици. Докато ЕС определено може да използва колективното си влияние, за да насърчава европейските атлети и ценности на международната сцена, единен отбор може неволно да доведе до неправомерно влияние на ЕС върху международното спортно управление. Вместо да преследва единен отбор, ЕС може по-ефективно да защитава европейските атлети и ценности, като укрепва националните олимпийски комитети, насърчава европейската спортна култура, защитава честната игра и етичните стандарти и подкрепя развитието на спорта на основата. Чрез фокусиране върху тези области, ЕС може да играе положителна роля в глобалния спортен ландшафт, без да компрометира интегритета на олимпийското движение.</span>\n<span class=\"para\">Освен това, ролята на ЕС в справянето с проблемите с правата на човека, свързани с игрите, можеше да бъде по-изразена. Докато групите за правата на човека повдигнаха опасения относно отношението към бездомните хора в Париж и потенциала за нарушения на правата на човека, отговорът на ЕС беше донякъде фрагментиран. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Единен европейски подход би могъл да засили тези опасения и да постави натиск върху френското правителство да предприеме по-конкретни стъпки за защита на правата на човека.</a></span>\n<span class=\"para\">Докато Олимпийските игри в Париж през 2024 година бяха демонстрация на атлетическо съвършенство, те също така подчертаха предизвикателствата на поддържането на политическа неутралност в глобализирания свят. Единен европейски глас би могъл да играе значителна роля в оформянето на наратива около <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">игрите и справянето с комплексните въпроси, които възникнаха</a>. Въпреки това, реалността е, че ЕС, подобно на всяка международна организация, се състои от разнообразни държави членки с често конфликтни интереси. Истински единна европейска позиция относно игрите може да е била трудна, ако не и невъзможна, цел за постигане. Докато спортът и Олимпийските игри може да са допринесли за по-силна европейска идентичност, малко вероятно е държавите членки на ЕС да се откажат доброволно от националната си гордост и постижения в индивидуалните и отборните спортове без пряко наднационално наблюдение. Такова значително изменение би изисквало съществени институционални власти.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Мненията, представени тук, са на автора и не отразяват непременно мненията на която и да е институция, с която авторът е свързан.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Ерекле Иантбелидзе</strong> е трети секретар в Министерството на външните работи на Грузия, работещ по дирекцията на ЕС. Той е завършил Колежа на Европа в Натоли.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Olympijské hry historicky sloužily jako platforma pro ideologickou a politickou soutěž, zejména během studené války. Současní politici nadále vnímají hry jako prostředek k předvádění národních sportovních dovedností a posilování vlastního obrazu. Zatímco Evropské komisi nelze vyčítat, že by podporovala rozdělení, její zaměření na medailové pořadí přispívá k soutěživé atmosféře, která může podněcovat méně etické chování mezi ostatními státními aktéry. Analyzováním vzájemného působení mezi sportem, politikou a kulturou můžeme identifikovat některé poznatky o složitostech současné evropské identity a její globální projekce.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Politika brandingu</strong></span>\n<span class=\"para\">Jako významné evropské hlavní město mělo Paříž jedinečnou výsadu hostit Olympijské hry 2024. Tato mega sportovní událost představovala zlatou příležitost pro Francii a její evropské protějšky, aby předvedly svou bohatou historii, živou kulturu a sdílené hodnoty. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Kromě atletických soutěží</a> sloužily olympijské hry jako platforma pro iniciativy brandingu národů, podporující sociální, ekonomické a politické cíle.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Branding národů, jak jej definoval Ying Fan v roce 2006</a>, zahrnuje strategické využívání technik brandingu a marketingu k posílení obrazu národa. V kontextu olympijských her hraje sport klíčovou roli při formování národních identit, symbolizujících jednotu, hrdost a aspirace národa. Zatímco branding národů se často zaměřuje na externí publikum, sportovní diplomacie, jak ji praktikují mezinárodní aktéři, cílí na domácí i mezinárodní zúčastněné strany. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">EU se aktivně zapojuje do sportovní diplomacie</a> již více než deset let, organizuje soutěže, podporuje rozvoj sportu prostřednictvím iniciativ jako Erasmus+ a využívá sport k posílení pocitu evropské identity. Olympijské hry v Paříži 2024 nabídly vynikající příležitost posílit tohoto evropského ducha, jak uvnitř bloku, tak globálně pod záštitou „evropského způsobu života“.</span>\n<span class=\"para\">Účinnost brandingu národů a sportovní diplomacie však závisí na několika faktorech, kterých EU na této konkrétní akci nemohla dosáhnout. Za prvé, sdělení musí rezonovat jak s domácím, tak s mezinárodním publikem. Za druhé, značka musí být autenticky ztělesněna občany a vládou národa. Za třetí, veřejná účast by měla být skutečná a smysluplná, nikoli pouze fasádou k legitimizaci iniciativ shora dolů. Olympijské hry v Paříži 2024 poskytly platformu pro Evropu, aby předvedla svou jedinečnou identitu, podpořila jednotu a posílila svou globální pozici. Navzdory pokusům využít sportovní diplomacii a branding národů zůstává trvalý odkaz Evropy z olympijských her v Paříži 2024 nejistý. Zatímco hry nepochybně předvedly kulturní rozmanitost kontinentu a historický význam, jejich dlouhodobý dopad na evropskou jednotu a globální postavení je stále nejasný.</span>\n<span class=\"para\"><strong>EU a sportovní diplomacie?</strong></span>\n<span class=\"para\">Strategické zapojení EU do <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sportovní diplomacie</a> se objevilo v roce 2015, po založení Skupiny na vysoké úrovni pro sportovní diplomacii. Tato iniciativa, pod vedením komisaře Tibora Navracsicse, vyústila v komplexní zprávu, která obsahovala klíčová doporučení. Následné závěry Rady v listopadu 2016 formalizovaly závazek EU využívat sport jako diplomatický nástroj. Pracovní plán Evropské unie pro sport (2017-2020) dále zdůraznil význam sportovní diplomacie při podpoře evropských hodnot a propagaci spolupráce s třetími zeměmi. Empirické důkazy jednoznačně prokázaly pozitivní dopad mezinárodních sportovních projektů na bilaterální vztahy. Srovnávací analýza případových studií odhalila několik významných rysů: vysoká politická angažovanost mezi členskými státy a třetími zeměmi se ukázala jako klíčová pro generování místního zájmu a účasti. Sportovní projekty, které se shodovaly s nově vznikajícími prioritami mezinárodních rozvojových cílů členských států, posílily jejich širší diplomatický dopad.</span>\n<span class=\"para\">Podrobnější zkoumání případových studií přineslo cenné poznatky o úspěšné implementaci mezinárodních projektů rozvoje sportu. Přizpůsobené přístupy byly nezbytné pro sladění sportovní odbornosti členských států EU se specifickými strategickými cíli a výzvami, kterým čelily třetí země. Budování kapacit a zvyšování dovedností místních organizací byly klíčové pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti projektových iniciativ. Navíc komplexní přehled relevantních zdrojů financování EU ukázal značný potenciál pro podporu projektů rozvoje sportu, které zahrnovaly partnerství mezi členskými státy a EU jako celkem.</span>\n<span class=\"para\">Do jaké míry EU vyvinula robustní rámec pro sportovní diplomacii, zaměřující se na podporu účasti ve sportu, integrity a udržitelnosti? Prostřednictvím svého Pracovního plánu EU pro sport blok upřednostňuje vytváření bezpečného, hodnotami řízeného prostředí ve sportu, zatímco podporuje socioekonomické a udržitelné dimenze. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Plán také zdůraznil zvyšování účasti ve sportu a podporu fyzické aktivity pro všechny věkové skupiny,</a> se zvláštní pozorností na zranitelné populace.</span>\n<span class=\"para\">Dnes, podporou grassroots sportu a prosazováním aktivního, ekologicky šetrného životního stylu, EU usiluje o budování sociální soudržnosti a podporu aktivního občanství po celé Evropě. Centrálním zaměřením strategie EU je zlepšení správy ve sportu. To zahrnuje podporu dobrých praktik správy, boj proti problémům, jako je manipulace s výsledky, a podporu genderové rovnosti a práv sportovců. Kromě toho EU uznává význam sportu založeného na dobrovolnictví a podporuje jeho rozvoj prostřednictvím iniciativ, jako je program Erasmus+, který přiděluje financování na podporu mobility, spolupráce a inovací ve sportu.</span>\n<span class=\"para\">EU také zdůrazňuje význam investic do udržitelné sportovní infrastruktury, což zahrnuje rozvoj ekologicky šetrných zařízení a omezení uhlíkové stopy sektoru. Inovace a digitalizace jsou považovány za klíčové faktory pokroku ve sportu, podporující zdraví, ekonomický rozvoj a odolnost sektoru, zejména vzhledem k výzvám, které přinesla pandemie COVID-19. Podpora sportovního cestovního ruchu a mezisektorové spolupráce je také prioritou EU pro posílení udržitelného rozvoje sektoru.</span>\n<span class=\"para\">Na druhé straně mezinárodní spolupráce hraje zásadní roli v sportovní diplomacii EU. EU se snaží posílit dialog s vládami a sportovními organizacemi jak uvnitř, tak mimo Evropu, včetně Mezinárodního olympijského výboru, s cílem vyměňovat si znalosti a řešit globální výzvy, jako je doping, podvod a manipulace s soutěžemi. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Dále iniciativy politiky EU, jako je Bílá kniha o sportu z roku 2007</a>, slouží jako základní dokumenty pro pokračující úsilí, které usměrňuje budoucí politiku a spolupráci.</span>\n<span class=\"para\">Pokud jde o sociální začleňování, EU aktivně podporuje integraci marginalizovaných skupin, včetně migrantů, prostřednictvím sportu. Iniciativy jako Evropský týden sportu, který podporuje fyzickou aktivitu po celé Evropě, exemplifikují závazek EU k podpoře zdravější a aktivnější společnosti. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Ceny jako <em>#BeActive</em> a <em>#BeInclusive</em></a> dále zdůrazňují inovativní úsilí o překonání sociálních bariér a podporu pocitu evropské identity prostřednictvím sportu. Přístup EU k sportovní diplomacii je charakterizován zaměřením na podporu integrity, účasti a udržitelnosti. Prostřednictvím přeshraniční spolupráce, inovativních politik a závazku k inkluzivnosti se EU snaží vyvinout dynamický a odolný sportovní sektor, který přispívá k sociálnímu a ekonomickému růstu Evropy.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Co kdyby byla EU sjednocena v Paříži 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">Olympijské hry v Paříži 2024, ač oslavované za své atletické úspěchy, byly také mikrokosmem složitého vzájemného působení mezi sportem, politikou a globálními událostmi. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) se dlouho snažil udržet fasádu politické neutrality, ale pařížské hry, se svými mnoha výzvami, odhalily inherentní politickou povahu této události. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Jedna zvlášť zajímavá otázka zní: co kdyby EU přijala jednotný postoj k hrám?</a> Zatímco EU je často vnímána jako síla pro jednotu a spolupráci, její členské státy mají často odlišné zájmy a priority, zejména pokud jde o mezinárodní záležitosti.</span>\n<span class=\"para\">Pařížské hry byly poznamenány několika geopolitickými napětími. Probíhající válka na Ukrajině, izraelsko-palestinský konflikt a globální hrozba terorismu vrhaly stíny na tuto událost. MOV, ve snaze vyvážit konkurenční zájmy, se často ocital v prekérní situaci. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Například rozhodnutí MOV umožnit ruským a běloruským sportovcům soutěžit jako jednotliví neutrální sportovci</a> (AIN) bylo kritizováno mnoha, včetně některých členských států EU. Zatímco někteří tvrdili, že by sportovci měli být potrestáni za činy svých zemí, jiní zastávali názor, že by neměli být penalizováni za činy svých vlád. Kdyby EU na tuto otázku vystoupila jednotně, MOV by mohl čelit většímu tlaku na přijetí konzistentnějšího přístupu. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Silný evropský hlas by mohl významně ovlivnit globální diskurs kolem her a účasti ruských a běloruských sportovců.</a></span>\n<span class=\"para\">Někdo by mohl myslet, že mluvení jedním hlasem souvisí s konceptem agregace evropských olympijských medailí do jedné tabulky. Tento přístup je však z několika důvodů chybný. Za prvé, EU v současnosti nemá jednotný Národní olympijský výbor (NOC), což znamená, že jednotlivé členské státy soutěží nezávisle. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Tento fragmentovaný přístup umožnil většímu počtu sportovců účastnit se olympijských her, což nakonec zvýšilo potenciál pro zisk medailí.</a> Za druhé, výhody jednotlivých národních týmů byly obzvlášť patrné ve týmových sportech. Například nedávné vítězství Itálie, Francie a Polska v soutěži žen v týmovém šermu bylo možné pouze díky tomu, že každá země postavila svůj vlastní tým. Naopak Spojené státy a Čína byly omezeny na vstup pouze jednoho týmu, což omezilo jejich medailový potenciál i ve sportech, kde dominují.</span>\n<span class=\"para\">Zatímco myšlenka jednotného přístupu „Tým Evropa“ by mohla vyvolat pocity jednoty a sdíleného úspěchu, je nezbytné zvážit širší důsledky. Zatímco EU by určitě mohla využít svého kolektivního vlivu k podpoře evropských sportovců a hodnot na mezinárodní scéně, jednotný tým by mohl neúmyslně vést k tomu, že by EU vyvíjela nepřiměřený vliv na mezinárodní sportovní správu. Místo toho, aby usilovala o jednotný tým, mohla by EU efektivněji prosazovat evropské sportovce a hodnoty posilováním národních olympijských výborů, podporou evropské sportovní kultury, prosazováním fair play a etických standardů a podporou rozvoje grassroots sportu. Zaměřením se na tyto oblasti může EU hrát pozitivní roli v globálním sportovním prostředí, aniž by ohrozila integritu olympijského hnutí.</span>\n<span class=\"para\">Kromě toho by role EU při řešení otázek lidských práv souvisejících s hrami mohla být výraznější. Zatímco skupiny na ochranu lidských práv vyjádřily obavy ohledně zacházení s bezdomovci v Paříži a potenciálu pro porušování lidských práv, reakce EU byla poněkud fragmentovaná. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Jednotný evropský postoj by mohl tyto obavy zesílit a vyvinout tlak na francouzskou vládu, aby podnikla konkrétnější kroky k ochraně lidských práv.</a></span>\n<span class=\"para\">Zatímco olympijské hry v Paříži 2024 byly ukázkou atletické excelence, také zdůraznily výzvy udržení politické neutrality v globalizovaném světě. Sjednocený evropský hlas by mohl hrát významnou roli při formování narativu kolem <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">her a řešení složitých problémů, které se objevily</a>. Realita je však taková, že EU, stejně jako jakákoli mezinárodní organizace, se skládá z různorodých členských států s často protichůdnými zájmy. Opravu sjednocený evropský postoj k hrám by mohl být obtížným, ne-li nemožným, cílem. Zatímco sport a olympijské hry mohly přispět k silnější evropské identitě, je nepravděpodobné, že by členské státy EU ochotně vzdaly své národní hrdosti a úspěchů v individuálních a týmových sportech bez přímého nadnárodního dohledu. Taková významná změna by vyžadovala značnou institucionální autoritu.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Názory zde vyjádřené jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory jakékoli instituce, se kterou je autor spojen.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> je třetí tajemník na ministerstvu zahraničních věcí Gruzie, který pracuje na ředitelství EU. Je absolventem College of Europe v Natolinu.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Die Olympischen Spiele haben historisch als Plattform für ideologische und politische Konkurrenz gedient, insbesondere während des Kalten Krieges. Zeitgenössische Politiker betrachten die Spiele weiterhin als Mittel, um nationale sportliche Fähigkeiten zu präsentieren und ihr eigenes Image zu stärken. Während die Europäische Kommission nicht beschuldigt werden kann, Spaltung zu fördern, trägt ihr Fokus auf Medaillen-Rankings zu einer wettbewerbsorientierten Atmosphäre bei, die weniger ethisches Verhalten unter anderen staatlichen Akteuren anreizen könnte. Durch die Analyse des Zusammenspiels von Sport, Politik und Kultur können wir einige Einblicke in die Komplexität der zeitgenössischen europäischen Identität und deren globale Projektion gewinnen.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Die Politik des Brandings</strong></span>\n<span class=\"para\">Als eine prominente europäische Hauptstadt hatte Paris das einzigartige Privileg, die Olympischen Spiele 2024 auszurichten. Dieses Mega-Sportereignis bot Frankreich und seinen europäischen Partnern eine goldene Gelegenheit, ihre reiche Geschichte, lebendige Kultur und gemeinsamen Werte zu präsentieren. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Über die sportlichen Wettbewerbe hinaus</a> dienten die Olympischen Spiele als Plattform für Nation-Branding-Initiativen, die soziale, wirtschaftliche und politische Ziele förderten.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Nation-Branding, wie es von Ying Fan im Jahr 2006 definiert wurde</a>, beinhaltet die strategische Anwendung von Branding- und Marketingtechniken zur Verbesserung des Images einer Nation. Im Kontext der Olympischen Spiele spielen Sportarten eine entscheidende Rolle bei der Gestaltung nationaler Identitäten, indem sie die Einheit, den Stolz und die Bestrebungen einer Nation symbolisieren. Während Nation-Branding oft auf externe Zielgruppen fokussiert ist, zielt Sportdiplomatie, wie sie von internationalen Akteuren praktiziert wird, sowohl auf inländische als auch auf internationale Interessengruppen ab. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">Die EU ist seit über einem Jahrzehnt aktiv in der Sportdiplomatie engagiert</a>, organisiert Wettbewerbe, fördert die Sportentwicklung durch Initiativen wie Erasmus+ und nutzt den Sport, um ein Gefühl europäischer Identität zu fördern. Die Olympischen Spiele 2024 in Paris boten eine hervorragende Gelegenheit, diesen europäischen Geist sowohl innerhalb des Blocks als auch global unter dem Schirm des „europäischen Lebensstils“ zu stärken.</span>\n<span class=\"para\">Die Wirksamkeit von Nation-Branding und Sportdiplomatie hängt jedoch von mehreren Faktoren ab, die die EU bei diesem speziellen Ereignis nicht erreichen konnte. Erstens muss die Botschaft sowohl bei inländischen als auch bei internationalen Zielgruppen Anklang finden. Zweitens muss die Marke authentisch von den Bürgern und der Regierung der Nation verkörpert werden. Drittens sollte die öffentliche Beteiligung echt und bedeutungsvoll sein, anstatt lediglich eine Fassade zu sein, um von oben nach unten initiierte Maßnahmen zu legitimieren. Die Olympischen Spiele 2024 in Paris boten eine Plattform für Europa, um seine einzigartige Identität zu präsentieren, Einheit zu fördern und seine globale Stellung zu stärken. Trotz der Versuche, Sportdiplomatie und Nation-Branding zu nutzen, bleibt das bleibende Erbe Europas aus den Olympischen Spielen 2024 in Paris ungewiss. Während die Spiele zweifellos die kulturelle Vielfalt und historische Bedeutung des Kontinents zeigten, ist ihre langfristige Auswirkung auf die europäische Einheit und die globale Stellung noch abzuwarten.</span>\n<span class=\"para\"><strong>EU und Sportdiplomatie?</strong></span>\n<span class=\"para\">Das strategische Engagement der EU in <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">Sportdiplomatie</a> entstand 2015, nach der Gründung der Hochrangigen Gruppe für Sportdiplomatie. Diese Initiative, unter der Leitung von Kommissar Tibor Navracsics, mündete in einen umfassenden Bericht mit wesentlichen Empfehlungen. Die anschließenden Ratsbeschlüsse im November 2016 formalisierten das Engagement der EU, Sport als diplomatisches Werkzeug zu nutzen. Der Arbeitsplan der Europäischen Union für Sport (2017-2020) unterstrich weiter die Bedeutung der Sportdiplomatie zur Förderung europäischer Werte und zur Zusammenarbeit mit Drittländern. Empirische Beweise haben eindeutig die positive Auswirkung internationaler Sportprojekte auf bilaterale Beziehungen demonstriert. Eine vergleichende Analyse von Fallstudien zeigte mehrere herausragende Merkmale: Hochrangiges politisches Engagement zwischen Mitgliedstaaten und Drittländern hat sich als entscheidend erwiesen, um lokales Interesse und Teilnahme zu generieren. Sportprojekte, die mit den aufkommenden Prioritäten der internationalen Entwicklungsziele der Mitgliedstaaten übereinstimmten, erhöhten ihre breitere diplomatische Wirkung.</span>\n<span class=\"para\">Eine eingehendere Untersuchung von Fallstudien hat wertvolle Einblicke in die erfolgreiche Umsetzung internationaler Sportentwicklungsprojekte geliefert. Maßgeschneiderte Ansätze waren entscheidend, um die Sportexpertise der EU-Mitgliedstaaten mit den spezifischen strategischen Zielen und Herausforderungen der Drittländer in Einklang zu bringen. Der Kapazitätsaufbau und die Weiterbildung lokaler Organisationen waren entscheidend, um die langfristige Nachhaltigkeit der Projektinitiativen sicherzustellen. Darüber hinaus deutete eine umfassende Überprüfung relevanter EU-Finanzierungsquellen auf ein erhebliches Potenzial zur Unterstützung von Sportentwicklungsprojekten hin, die Partnerschaften zwischen Mitgliedstaaten und der EU als Ganzes beinhalteten.</span>\n<span class=\"para\">Inwieweit hat die EU einen robusten Rahmen für Sportdiplomatie entwickelt, der sich auf die Förderung der Sportteilnahme, Integrität und Nachhaltigkeit konzentriert? Durch ihren Arbeitsplan für Sport priorisiert der Block die Schaffung eines sicheren, wertorientierten Umfelds im Sport, während er soziale, wirtschaftliche und nachhaltige Dimensionen fördert. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Der Plan betonte auch die Erhöhung der Sportteilnahme und die Förderung körperlicher Aktivität für alle Altersgruppen,</a> mit besonderem Augenmerk auf gefährdete Bevölkerungsgruppen.</span>\n<span class=\"para\">Heute zielt die EU darauf ab, durch die Förderung des Breitensports und die Unterstützung eines aktiven, umweltfreundlichen Lebensstils sozialen Zusammenhalt zu schaffen und aktives Bürgerschaftsengagement in ganz Europa zu fördern. Ein zentraler Fokus der Strategie der EU ist die Verbesserung der Governance im Sport. Dazu gehört die Förderung guter Governance-Praktiken, die Bekämpfung von Problemen wie Spielmanipulation und die Förderung der Geschlechtergerechtigkeit sowie der Rechte von Athleten. Darüber hinaus erkennt die EU die Bedeutung des auf Freiwilligenbasis beruhenden Breitensports an und unterstützt dessen Entwicklung durch Initiativen wie das Erasmus+-Programm, das Mittel zur Unterstützung von Sportmobilität, Kooperation und Innovation bereitstellt.</span>\n<span class=\"para\">Die EU unterstreicht auch die Bedeutung von Investitionen in nachhaltige Sportinfrastruktur, zu der die Entwicklung umweltfreundlicher Einrichtungen und die Begrenzung des CO2-Fußabdrucks des Sektors gehören. Innovation und Digitalisierung werden als Schlüsselfaktoren für den Fortschritt im Sport angesehen, die Gesundheit, wirtschaftliche Entwicklung und die Resilienz des Sektors unterstützen, insbesondere im Hinblick auf die Herausforderungen, die durch die COVID-19-Pandemie entstanden sind. Die Förderung des Sporttourismus und der sektorübergreifenden Zusammenarbeit hat die EU ebenfalls priorisiert, um die nachhaltige Entwicklung des Sektors zu fördern.</span>\n<span class=\"para\">Andererseits spielt die internationale Zusammenarbeit eine entscheidende Rolle in der Sportdiplomatie der EU. Die EU strebt an, den Dialog mit Regierungen und Sportorganisationen sowohl innerhalb als auch außerhalb Europas zu stärken, einschließlich des Internationalen Olympischen Komitees, mit dem Ziel, Wissen auszutauschen und globale Herausforderungen wie Doping, Betrug und Manipulation von Wettbewerben anzugehen. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Darüber hinaus dienen EU-Politikinitiativen, wie das Weißbuch über Sport von 2007</a>, als grundlegende Dokumente für laufende Bemühungen, die zukünftige Politik und Zusammenarbeit leiten.</span>\n<span class=\"para\">Im Hinblick auf soziale Inklusion fördert die EU aktiv die Integration marginalisierter Gruppen, einschließlich Migranten, durch Sport. Initiativen wie die Europäische Woche des Sports, die körperliche Aktivität in ganz Europa fördert, veranschaulichen das Engagement der EU für die Schaffung einer gesünderen, aktiveren Gesellschaft. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Auszeichnungen wie <em>#BeActive</em> und <em>#BeInclusive</em></a> heben weitere innovative Bemühungen hervor, soziale Barrieren abzubauen und ein Gefühl europäischer Identität durch Sport zu fördern. Der Ansatz der EU in der Sportdiplomatie ist durch den Fokus auf die Förderung von Integrität, Teilnahme und Nachhaltigkeit gekennzeichnet. Durch grenzüberschreitende Zusammenarbeit, innovative Politiken und ein Engagement für Inklusion zielt die EU darauf ab, einen dynamischen und resilienten Sportsektor zu entwickeln, der zum sozialen und wirtschaftlichen Wachstum Europas beiträgt.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Was wäre, wenn die EU 2024 in Paris vereint gewesen wäre?</strong></span>\n<span class=\"para\">Die Olympischen Spiele 2024 in Paris, die für ihre sportlichen Erfolge gefeiert wurden, waren auch ein Mikrokosmos des komplexen Zusammenspiels von Sport, Politik und globalen Ereignissen. Das Internationale Olympische Komitee (IOC) hat lange versucht, eine Fassade politischer Neutralität aufrechtzuerhalten, aber die Spiele in Paris, mit ihren zahlreichen Herausforderungen, haben die inhärente politische Natur des Ereignisses offenbart. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Eine besonders interessante Frage ist: Was wäre, wenn die EU eine einheitliche Haltung zu den Spielen eingenommen hätte?</a> Während die EU oft als Kraft für Einheit und Zusammenarbeit angesehen wird, haben ihre Mitgliedstaaten oft unterschiedliche Interessen und Prioritäten, insbesondere in Bezug auf internationale Angelegenheiten.</span>\n<span class=\"para\">Die Spiele in Paris waren von mehreren geopolitischen Spannungen überschattet. Der anhaltende Krieg in der Ukraine, der israelisch-palästinensische Konflikt und die globale Bedrohung durch Terrorismus warfen Schatten über das Ereignis. Das IOC fand sich oft in einer prekären Lage, während es versuchte, konkurrierende Interessen in Einklang zu bringen. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Zum Beispiel wurde die Entscheidung des IOC, russischen und belarussischen Athleten die Teilnahme als Individuelle Neutrale Athleten</a> (AINs) zu erlauben, von vielen, einschließlich einiger EU-Mitgliedstaaten, kritisiert. Während einige argumentierten, dass die Athleten für die Handlungen ihrer Länder bestraft werden sollten, waren andere der Meinung, dass sie nicht für die Handlungen ihrer Regierungen bestraft werden sollten. Hätte die EU in dieser Angelegenheit eine vereinte Front präsentiert, hätte das IOC möglicherweise größeren Druck verspürt, einen konsistenteren Ansatz zu verfolgen. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Eine starke europäische Stimme hätte den globalen Diskurs über die Spiele und die Teilnahme russischer und belarussischer Athleten erheblich beeinflussen können.</a></span>\n<span class=\"para\">Man könnte denken, dass das Sprechen mit einer Stimme mit dem Konzept verbunden ist, die europäischen Olympiamedaillen in einer einzigen Zählung zu aggregieren. Dies ist jedoch aus mehreren Gründen fehlerhaft. Erstens hat die EU derzeit kein einheitliches Nationales Olympisches Komitee (NOC), was bedeutet, dass die einzelnen Mitgliedstaaten unabhängig antreten. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Dieser fragmentierte Ansatz ermöglichte es einer größeren Anzahl von Athleten, an den Olympischen Spielen teilzunehmen, was letztendlich das Potenzial für Medaillengewinne erhöhte.</a> Zweitens waren die Vorteile individueller Nationalmannschaften insbesondere in Mannschaftssportarten offensichtlich. Zum Beispiel war der jüngste Sieg von Italien, Frankreich und Polen im Damen-Mannschaftsfechten nur möglich, weil jedes Land sein eigenes Team stellte. Im Gegensatz dazu waren die Vereinigten Staaten und China auf die Teilnahme eines einzigen Teams beschränkt, was ihr Medaillenpotenzial selbst in Sportarten, in denen sie dominieren, einschränkte.</span>\n<span class=\"para\">Während die Vorstellung eines einheitlichen „Team Europa“-Ansatzes Gefühle von Einheit und gemeinsamem Erfolg hervorrufen mag, ist es wichtig, die breiteren Implikationen zu berücksichtigen. Während die EU sicherlich ihren kollektiven Einfluss nutzen könnte, um europäische Athleten und Werte auf der internationalen Bühne zu fördern, könnte ein einheitliches Team unbeabsichtigt dazu führen, dass die EU unangemessenen Einfluss auf die internationale Sportverwaltung ausübt. Anstatt ein einheitliches Team zu verfolgen, könnte die EU effektiver für europäische Athleten und Werte eintreten, indem sie nationale Olympische Komitees stärkt, die europäische Sportkultur fördert, für Fair Play und ethische Standards eintritt und die Entwicklung des Breitensports unterstützt. Indem die EU sich auf diese Bereiche konzentriert, kann sie eine positive Rolle in der globalen Sportlandschaft spielen, ohne die Integrität der Olympischen Bewegung zu gefährden.</span>\n<span class=\"para\">Darüber hinaus hätte die Rolle der EU bei der Behandlung von Menschenrechtsfragen im Zusammenhang mit den Spielen prominenter sein können. Während Menschenrechtsgruppen Bedenken hinsichtlich der Behandlung von Obdachlosen in Paris und der Möglichkeit von Menschenrechtsverletzungen äußerten, war die Reaktion der EU etwas fragmentiert. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Eine einheitliche europäische Haltung hätte diese Bedenken verstärken und Druck auf die französische Regierung ausüben können, um konkretere Schritte zum Schutz der Menschenrechte zu unternehmen.</a></span>\n<span class=\"para\">Während die Olympischen Spiele 2024 in Paris eine Schau sportlicher Exzellenz waren, hoben sie auch die Herausforderungen hervor, die politische Neutralität in einer globalisierten Welt aufrechtzuerhalten. Eine vereinte europäische Stimme hätte eine bedeutende Rolle bei der Gestaltung der Erzählung rund um die <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">Spiele und der Bewältigung der komplexen Fragen, die auftraten</a>, spielen können. Die Realität ist jedoch, dass die EU, wie jede internationale Organisation, aus unterschiedlichen Mitgliedstaaten besteht, die oft widersprüchliche Interessen haben. Eine wirklich einheitliche europäische Haltung zu den Spielen mag ein schwieriges, wenn nicht gar unmögliches Ziel gewesen sein. Während Sport und die Olympischen Spiele möglicherweise zu einer stärkeren europäischen Identität beigetragen haben, ist es unwahrscheinlich, dass die Mitgliedstaaten der EU bereitwillig ihren nationalen Stolz und ihre Erfolge im Einzel- und Mannschaftssport ohne direkte supranationale Aufsicht aufgeben würden. Eine solch bedeutende Veränderung würde erhebliche institutionelle Autorität erfordern.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Die hier vertretenen Ansichten sind die des Autors und spiegeln nicht notwendigerweise die Ansichten einer Institution wider, mit der der Autor verbunden ist.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> ist Dritter Sekretär im Ministerium für Auswärtige Angelegenheiten Georgiens, der im EU-Direktorat arbeitet. Er ist Absolvent des College of Europe in Natolin.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Οι Ολυμπιακοί Αγώνες έχουν ιστορικά χρησιμεύσει ως πλατφόρμα για ιδεολογικό και πολιτικό ανταγωνισμό, ιδιαίτερα κατά τη διάρκεια του Ψυχρού Πολέμου. Οι σύγχρονοι πολιτικοί συνεχίζουν να βλέπουν τους αγώνες ως μέσο για να επιδείξουν την εθνική αθλητική ικανότητα και να ενισχύσουν την εικόνα τους. Ενώ η Ευρωπαϊκή Επιτροπή δεν μπορεί να κατηγορηθεί ότι προάγει τον διαχωρισμό, η εστίασή της στις κατατάξεις μεταλλίων συμβάλλει σε μια ανταγωνιστική ατμόσφαιρα που μπορεί να ενθαρρύνει λιγότερο ηθικές συμπεριφορές μεταξύ άλλων κρατικών παραγόντων. Αναλύοντας την αλληλεπίδραση μεταξύ αθλητισμού, πολιτικής και πολιτισμού, μπορούμε να εντοπίσουμε κάποιες γνώσεις σχετικά με τις πολυπλοκότητες της σύγχρονης ευρωπαϊκής ταυτότητας και την παγκόσμια προβολή της.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Η πολιτική της επωνυμίας</strong></span>\n<span class=\"para\">Ως μια εξέχουσα ευρωπαϊκή πρωτεύουσα, το Παρίσι είχε το μοναδικό προνόμιο να φιλοξενήσει τους Ολυμπιακούς Αγώνες του 2024. Αυτό το μεγάλο αθλητικό γεγονός παρουσίασε μια χρυσή ευκαιρία για τη Γαλλία και τους ευρωπαϊκούς της εταίρους να επιδείξουν την πλούσια ιστορία τους, τον ζωντανό πολιτισμό τους και τις κοινές αξίες τους. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Πέρα από τους αθλητικούς αγώνες</a>, οι Ολυμπιακοί Αγώνες χρησίμευσαν ως πλατφόρμα για πρωτοβουλίες επωνυμίας των εθνών, προάγοντας κοινωνικούς, οικονομικούς και πολιτικούς στόχους.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Η επωνυμία των εθνών, όπως ορίζεται από την Ying Fan το 2006</a>, περιλαμβάνει τη στρατηγική χρήση τεχνικών επωνυμίας και μάρκετινγκ για την ενίσχυση της εικόνας ενός έθνους. Στο πλαίσιο των Ολυμπιακών Αγώνων, ο αθλητισμός παίζει καθοριστικό ρόλο στη διαμόρφωση των εθνικών ταυτοτήτων, συμβολίζοντας την ενότητα, την υπερηφάνεια και τις φιλοδοξίες ενός έθνους. Ενώ η επωνυμία των εθνών συχνά εστιάζει σε εξωτερικά ακροατήρια, η αθλητική διπλωματία, όπως ασκείται από διεθνείς παράγοντες, στοχεύει τόσο σε εγχώριους όσο και σε διεθνείς ενδιαφερόμενους. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">Η ΕΕ έχει εμπλακεί ενεργά στην αθλητική διπλωματία</a> για πάνω από μια δεκαετία, οργανώνοντας διαγωνισμούς, προάγοντας την ανάπτυξη του αθλητισμού μέσω πρωτοβουλιών όπως το Erasmus+, και αξιοποιώντας τον αθλητισμό για να ενισχύσει την αίσθηση της ευρωπαϊκής ταυτότητας. Οι Ολυμπιακοί Αγώνες του Παρισιού το 2024 προσέφεραν μια εξαιρετική ευκαιρία να ενισχυθεί αυτό το ευρωπαϊκό πνεύμα, τόσο εντός του μπλοκ όσο και παγκοσμίως υπό την ομπρέλα του “ευρωπαϊκού τρόπου ζωής”.</span>\n<span class=\"para\">Ωστόσο, η αποτελεσματικότητα της επωνυμίας των εθνών και της αθλητικής διπλωματίας εξαρτάται από αρκετούς παράγοντες που η ΕΕ δεν μπόρεσε να επιτύχει σε αυτό το συγκεκριμένο γεγονός. Πρώτον, το μήνυμα πρέπει να αντηχεί και στους εγχώριους και στους διεθνείς ακροατές. Δεύτερον, η επωνυμία πρέπει να ενσωματώνεται αυθεντικά από τους πολίτες και την κυβέρνηση του έθνους. Τρίτον, η δημόσια συμμετοχή θα πρέπει να είναι γνήσια και ουσιαστική, αντί να είναι απλώς μια πρόσοψη για να νομιμοποιήσει τις πρωτοβουλίες από τα πάνω. Οι Ολυμπιακοί Αγώνες του Παρισιού το 2024 παρείχαν μια πλατφόρμα για την Ευρώπη να επιδείξει την μοναδική της ταυτότητα, να προάγει την ενότητα και να ενισχύσει τη διεθνή της θέση. Παρά τις προσπάθειες να αξιοποιηθεί η αθλητική διπλωματία και η επωνυμία των εθνών, η διαρκής κληρονομιά της Ευρώπης από τους Ολυμπιακούς Αγώνες του Παρισιού το 2024 παραμένει αβέβαιη. Ενώ οι αγώνες αναμφίβολα παρουσίασαν την πολιτιστική ποικιλομορφία και τη ιστορική σημασία της ηπείρου, η μακροπρόθεσμη επίδρασή τους στην ευρωπαϊκή ενότητα και τη διεθνή θέση είναι ακόμη προς το παρόν άγνωστη.</span>\n<span class=\"para\"><strong>ΕΕ και αθλητική διπλωματία;</strong></span>\n<span class=\"para\">Η στρατηγική εμπλοκή της ΕΕ με <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">την αθλητική διπλωματία</a> προήλθε το 2015, μετά την ίδρυση της Υψηλής Ομάδας για την Αθλητική Διπλωματία. Αυτή η πρωτοβουλία, υπό την καθοδήγηση του Επιτρόπου Tibor Navracsics, κατέληξε σε μια ολοκληρωμένη έκθεση που περιγράφει βασικές συστάσεις. Οι επόμενες Συμπεράσματα του Συμβουλίου τον Νοέμβριο του 2016 τυποποίησαν τη δέσμευση της ΕΕ να χρησιμοποιεί τον αθλητισμό ως διπλωματικό εργαλείο. Το Ευρωπαϊκό Σχέδιο Εργασίας για τον Αθλητισμό (2017-2020) υπογράμμισε περαιτέρω τη σημασία της αθλητικής διπλωματίας στην προώθηση των ευρωπαϊκών αξιών και της συνεργασίας με τρίτες χώρες. Εμπειρικά στοιχεία απέδειξαν αναμφισβήτητα την θετική επίδραση των διεθνών αθλητικών έργων στις διμερείς σχέσεις. Μια συγκριτική ανάλυση περιπτωσιολογικών μελετών αποκάλυψε αρκετά σημαντικά χαρακτηριστικά: η υψηλού επιπέδου πολιτική εμπλοκή μεταξύ των κρατών μελών και τρίτων χωρών έχει αποδειχθεί καθοριστική για την παραγωγή τοπικού ενδιαφέροντος και συμμετοχής. Τα αθλητικά έργα που ευθυγραμμίζονταν με τις αναδυόμενες προτεραιότητες των διεθνών αναπτυξιακών στόχων των κρατών μελών ενίσχυσαν την ευρύτερη διπλωματική τους επίδραση.</span>\n<span class=\"para\">Μια πιο εις βάθος εξέταση των περιπτωσιολογικών μελετών έχει αποφέρει πολύτιμες γνώσεις σχετικά με την επιτυχημένη εφαρμογή διεθνών έργων ανάπτυξης αθλητισμού. Προσαρμοσμένες προσεγγίσεις ήταν απαραίτητες για την ευθυγράμμιση της αθλητικής εμπειρίας των κρατών μελών της ΕΕ με τους συγκεκριμένους στρατηγικούς στόχους και τις προκλήσεις που αντιμετωπίζουν οι τρίτες χώρες. Η ενδυνάμωση και η αναβάθμιση των τοπικών οργανώσεων ήταν κρίσιμη για την εξασφάλιση της μακροπρόθεσμης βιωσιμότητας των πρωτοβουλιών έργων. Επιπλέον, μια ολοκληρωμένη ανασκόπηση των σχετικών πηγών χρηματοδότησης της ΕΕ υποδεικνύει σημαντική δυνατότητα για την υποστήριξη έργων ανάπτυξης αθλητισμού που περιλαμβάνουν συνεργασίες μεταξύ κρατών μελών και της ΕΕ στο σύνολό της.</span>\n<span class=\"para\">Σε ποιο βαθμό έχει αναπτύξει η ΕΕ ένα ισχυρό πλαίσιο για την αθλητική διπλωματία, εστιάζοντας στην προώθηση της συμμετοχής στον αθλητισμό, της ακεραιότητας και της βιωσιμότητας; Μέσω του Σχεδίου Εργασίας της ΕΕ για τον Αθλητισμό, το μπλοκ δίνει προτεραιότητα στη δημιουργία ενός ασφαλούς, αξιακά καθοδηγούμενου περιβάλλοντος στον αθλητισμό, ενώ προάγει τις κοινωνικοοικονομικές και βιώσιμες διαστάσεις. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Το σχέδιο τόνισε επίσης την αύξηση της συμμετοχής στον αθλητισμό και την ενθάρρυνση της φυσικής δραστηριότητας για όλες τις ηλικιακές ομάδες,</a> με ιδιαίτερη προσοχή στις ευάλωτες πληθυσμιακές ομάδες.</span>\n<span class=\"para\">Σήμερα, προάγοντας τον grassroots αθλητισμό και υποστηρίζοντας έναν ενεργό, φιλικό προς το περιβάλλον τρόπο ζωής, η ΕΕ στοχεύει να οικοδομήσει κοινωνική συνοχή και να προάγει την ενεργή πολιτοποίηση σε όλη την Ευρώπη. Ένας κεντρικός στόχος της στρατηγικής της ΕΕ είναι η ενίσχυση της διακυβέρνησης στον αθλητισμό. Αυτό περιλαμβάνει την ενθάρρυνση καλών πρακτικών διακυβέρνησης, την καταπολέμηση ζητημάτων όπως η χειραγώγηση αγώνων και την προώθηση της ισότητας των φύλων και των δικαιωμάτων των αθλητών. Επιπλέον, η ΕΕ αναγνωρίζει τη σημασία του εθελοντικού grassroots αθλητισμού και υποστηρίζει την ανάπτυξή τους μέσω πρωτοβουλιών όπως το πρόγραμμα Erasmus+, το οποίο κατανέμει χρηματοδότηση για την υποστήριξη της κινητικότητας, της συνεργασίας και της καινοτομίας στον αθλητισμό.</span>\n<span class=\"para\">Η ΕΕ υπογραμμίζει επίσης τη σημασία της επένδυσης σε βιώσιμες υποδομές αθλητισμού, οι οποίες περιλαμβάνουν την ανάπτυξη φιλικών προς το περιβάλλον εγκαταστάσεων και τον περιορισμό του αποτυπώματος άνθρακα του τομέα. Η καινοτομία και η ψηφιοποίηση θεωρούνται ως βασικοί παράγοντες προόδου στον αθλητισμό, υποστηρίζοντας την υγεία, την οικονομική ανάπτυξη και την ανθεκτικότητα του τομέα, ιδιαίτερα ενόψει των προκλήσεων που προκάλεσε η πανδημία COVID-19. Η προώθηση του αθλητικού τουρισμού και της διατομεακής συνεργασίας είναι επίσης προτεραιότητα της ΕΕ για την ενίσχυση της βιώσιμης ανάπτυξης του τομέα.</span>\n<span class=\"para\">Από την άλλη πλευρά, η διεθνής συνεργασία παίζει ζωτικό ρόλο στην αθλητική διπλωματία της ΕΕ. Η ΕΕ επιδιώκει να ενισχύσει τον διάλογο με κυβερνήσεις και αθλητικές οργανώσεις τόσο εντός όσο και εκτός Ευρώπης, συμπεριλαμβανομένης της Διεθνούς Ολυμπιακής Επιτροπής, στοχεύοντας στην ανταλλαγή γνώσεων και την αντιμετώπιση παγκόσμιων προκλήσεων όπως ο ντόπινγκ, η απάτη και η χειραγώγηση των διαγωνισμών. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Επιπλέον, οι πολιτικές πρωτοβουλίες της ΕΕ, όπως το Λευκό Βιβλίο για τον Αθλητισμό από το 2007</a>, χρησιμεύουν ως θεμελιώδη έγγραφα για τις συνεχιζόμενες προσπάθειες, καθοδηγώντας τις μελλοντικές πολιτικές και συνεργασίες.</span>\n<span class=\"para\">Όσον αφορά την κοινωνική ένταξη, η ΕΕ προάγει ενεργά την ενσωμάτωση περιθωριοποιημένων ομάδων, συμπεριλαμβανομένων των μεταναστών, μέσω του αθλητισμού. Πρωτοβουλίες όπως η Ευρωπαϊκή Εβδομάδα Αθλητισμού, που ενθαρρύνει τη φυσική δραστηριότητα σε όλη την Ευρώπη, αποτελούν παράδειγμα της δέσμευσης της ΕΕ να προάγει μια πιο υγιή και ενεργή κοινωνία. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Βραβεία όπως <em>#BeActive</em> και <em>#BeInclusive</em></a> αναδεικνύουν περαιτέρω καινοτόμες προσπάθειες για την κατάρριψη κοινωνικών φραγμών και την προώθηση μιας αίσθησης ευρωπαϊκής ταυτότητας μέσω του αθλητισμού. Η προσέγγιση της ΕΕ στην αθλητική διπλωματία χαρακτηρίζεται από την εστίασή της στην προώθηση της ακεραιότητας, της συμμετοχής και της βιωσιμότητας. Μέσω της διασυνοριακής συνεργασίας, καινοτόμων πολιτικών και δέσμευσης για την ένταξη, η ΕΕ στοχεύει να αναπτύξει έναν δυναμικό και ανθεκτικό τομέα αθλητισμού που συμβάλλει στην κοινωνική και οικονομική ανάπτυξη της Ευρώπης.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Τι θα γινόταν αν η ΕΕ ήταν ενωμένη στο Παρίσι το 2024;</strong></span>\n<span class=\"para\">Οι Ολυμπιακοί Αγώνες του Παρισιού το 2024, ενώ γιορτάστηκαν για τα αθλητικά τους επιτεύγματα, ήταν επίσης ένα μικροκοσμό του πολύπλοκου αλληλεπιδραστικού μεταξύ αθλητισμού, πολιτικής και παγκόσμιων γεγονότων. Η Διεθνής Ολυμπιακή Επιτροπή (ΔΟΕ) προσπαθεί εδώ και καιρό να διατηρήσει μια πρόσοψη πολιτικής ουδετερότητας, αλλά οι Αγώνες του Παρισιού, με τις πολλές προκλήσεις τους, αποκάλυψαν τη θεμελιώδη πολιτική φύση του γεγονότος. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Ένα ιδιαίτερα ενδιαφέρον ερώτημα είναι: τι θα γινόταν αν η ΕΕ είχε υιοθετήσει μια ενιαία στάση για τους Αγώνες;</a> Ενώ η ΕΕ συχνά θεωρείται ως δύναμη για την ενότητα και τη συνεργασία, τα κράτη μέλη της συχνά έχουν αποκλίνουσες συμφέροντα και προτεραιότητες, ιδιαίτερα όταν πρόκειται για διεθνείς υποθέσεις.</span>\n<span class=\"para\">Οι Αγώνες του Παρισιού στιγματίστηκαν από αρκετές γεωπολιτικές εντάσεις. Ο συνεχιζόμενος πόλεμος στην Ουκρανία, η ισραηλινοπαλαιστινιακή σύγκρουση και η παγκόσμια απειλή της τρομοκρατίας ρίχνουν σκιές πάνω από το γεγονός. Η ΔΟΕ, προσπαθώντας να ισορροπήσει τα ανταγωνιστικά συμφέροντα, συχνά βρέθηκε σε μια επισφαλή θέση. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Για παράδειγμα, η απόφαση της ΔΟΕ να επιτρέψει στους Ρώσους και Λευκορώσους αθλητές να συμμετάσχουν ως Ατομικοί Ουδέτεροι Αθλητές</a> (ΑΟΥΑ) δέχθηκε κριτική από πολλούς, συμπεριλαμβανομένων ορισμένων κρατών μελών της ΕΕ. Ενώ κάποιοι υποστήριξαν ότι οι αθλητές θα έπρεπε να τιμωρηθούν για τις ενέργειες των χωρών τους, άλλοι υποστήριξαν ότι δεν θα έπρεπε να τιμωρηθούν για τις ενέργειες των κυβερνήσεών τους. Αν η ΕΕ είχε παρουσιάσει μια ενωμένη στάση σε αυτό το ζήτημα, η ΔΟΕ θα μπορούσε να είχε αντιμετωπίσει μεγαλύτερη πίεση να υιοθετήσει μια πιο συνεπή προσέγγιση. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Μια ισχυρή ευρωπαϊκή φωνή θα μπορούσε να είχε επηρεάσει σημαντικά τη διεθνή συζήτηση γύρω από τους Αγώνες και τη συμμετοχή των Ρώσων και Λευκορώσων αθλητών.</a></span>\n<span class=\"para\">Κάποιος θα μπορούσε να σκεφτεί ότι η ομιλία με μία φωνή σχετίζεται με την έννοια της συγκέντρωσης των ευρωπαϊκών Ολυμπιακών μεταλλίων σε μια ενιαία καταμέτρηση. Ωστόσο, αυτό είναι εσφαλμένο για αρκετούς λόγους. Πρώτον, η ΕΕ δεν διαθέτει αυτή τη στιγμή μια ενιαία Εθνική Ολυμπιακή Επιτροπή (ΕΟΕ), πράγμα που σημαίνει ότι τα μεμονωμένα κράτη μέλη ανταγωνίζονται ανεξάρτητα. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Αυτή η κατακερματισμένη προσέγγιση επέτρεψε σε μεγαλύτερο αριθμό αθλητών να συμμετάσχουν στους Ολυμπιακούς Αγώνες, αυξάνοντας τελικά την πιθανότητα νίκης μεταλλίων.</a> Δεύτερον, τα οφέλη των ατομικών εθνικών ομάδων ήταν ιδιαίτερα εμφανή σε ομαδικά αθλήματα. Για παράδειγμα, η πρόσφατη νίκη της Ιταλίας, της Γαλλίας και της Πολωνίας στην ομαδική ξιφασκία γυναικών ήταν δυνατή μόνο λόγω του ότι κάθε χώρα είχε τη δική της ομάδα. Αντίθετα, οι Ηνωμένες Πολιτείες και η Κίνα περιορίστηκαν να εισάγουν μία μόνο ομάδα, περιορίζοντας την πιθανότητα νίκης μεταλλίων ακόμη και σε αθλήματα όπου κυριαρχούν.</span>\n<span class=\"para\">Ενώ η έννοια μιας ενιαίας προσέγγισης “Ομάδα Ευρώπη” μπορεί να προκαλέσει συναισθήματα ενότητας και κοινής επιτυχίας, είναι σημαντικό να εξεταστούν οι ευρύτερες επιπτώσεις. Ενώ η ΕΕ θα μπορούσε σίγουρα να αξιοποιήσει τη συλλογική της επιρροή για να προωθήσει τους ευρωπαϊκούς αθλητές και τις αξίες στη διεθνή σκηνή, μια ενιαία ομάδα θα μπορούσε ακούσια να οδηγήσει την ΕΕ να ασκήσει υπερβολική επιρροή στη διεθνή αθλητική διακυβέρνηση. Αντί να επιδιώκει μια ενιαία ομάδα, η ΕΕ θα μπορούσε πιο αποτελεσματικά να υποστηρίξει τους ευρωπαϊκούς αθλητές και τις αξίες ενισχύοντας τις εθνικές ολυμπιακές επιτροπές, προάγοντας τον ευρωπαϊκό αθλητισμό, υποστηρίζοντας το fair play και τα ηθικά πρότυπα, και υποστηρίζοντας την ανάπτυξη του grassroots αθλητισμού. Εστιάζοντας σε αυτούς τους τομείς, η ΕΕ μπορεί να διαδραματίσει θετικό ρόλο στο παγκόσμιο αθλητικό τοπίο χωρίς να διακυβεύσει την ακεραιότητα του Ολυμπιακού κινήματος.</span>\n<span class=\"para\">Επιπλέον, ο ρόλος της ΕΕ στην αντιμετώπιση των ανησυχιών για τα ανθρώπινα δικαιώματα που σχετίζονται με τους αγώνες θα μπορούσε να ήταν πιο προεξέχων. Ενώ οι ομάδες ανθρωπίνων δικαιωμάτων εξέφρασαν ανησυχίες σχετικά με τη μεταχείριση των αστέγων στο Παρίσι και την πιθανότητα παραβιάσεων ανθρωπίνων δικαιωμάτων, η αντίδραση της ΕΕ ήταν κάπως κατακερματισμένη. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Μια ενωμένη ευρωπαϊκή στάση θα μπορούσε να είχε ενισχύσει αυτές τις ανησυχίες και να ασκήσει πίεση στην γαλλική κυβέρνηση να λάβει πιο συγκεκριμένα μέτρα για την προστασία των ανθρωπίνων δικαιωμάτων.</a></span>\n<span class=\"para\">Ενώ οι Ολυμπιακοί Αγώνες του Παρισιού το 2024 ήταν μια επίδειξη αθλητικής αριστείας, ανέδειξαν επίσης τις προκλήσεις της διατήρησης πολιτικής ουδετερότητας σε έναν παγκοσμιοποιημένο κόσμο. Μια ενωμένη ευρωπαϊκή φωνή θα μπορούσε να είχε διαδραματίσει σημαντικό ρόλο στη διαμόρφωση της αφήγησης γύρω από τους <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">αγώνες και την αντιμετώπιση των σύνθετων ζητημάτων που προέκυψαν</a>. Ωστόσο, η πραγματικότητα είναι ότι η ΕΕ, όπως κάθε διεθνής οργάνωση, αποτελείται από ποικιλόμορφα κράτη μέλη με συχνά συγκρουόμενα συμφέροντα. Μια πραγματικά ενωμένη ευρωπαϊκή στάση για τους αγώνες μπορεί να ήταν ένας δύσκολος, αν όχι αδύνατος, στόχος να επιτευχθεί. Ενώ ο αθλητισμός και οι Ολυμπιακοί Αγώνες μπορεί να έχουν συμβάλει σε μια ισχυρότερη ευρωπαϊκή ταυτότητα, είναι απίθανο τα κράτη μέλη της ΕΕ να εγκαταλείψουν πρόθυμα την εθνική τους υπερηφάνεια και τα επιτεύγματά τους σε ατομικά και ομαδικά αθλήματα χωρίς άμεση υπερεθνική εποπτεία. Μια τέτοια σημαντική αλλαγή θα απαιτούσε σημαντική θεσμική εξουσία.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Οι απόψεις που εκφράζονται εδώ είναι αυτές του συγγραφέα και δεν αντικατοπτρίζουν απαραίτητα τις απόψεις οποιασδήποτε ίδρυσης με την οποία ο συγγραφέας είναι συνδεδεμένος.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Ερεκλέ Ιαντμπελίτζε</strong> είναι Τρίτος Γραμματέας στο Υπουργείο Εξωτερικών της Γεωργίας, εργαζόμενος στη Διεύθυνση της ΕΕ. Είναι απόφοιτος του Κολεγίου της Ευρώπης στο Νατολίν.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">The Olympics have historically served as a platform for ideological and political competition, particularly during the Cold War. Contemporary politicians continue to view the games as a means to showcase national sporting prowess and bolster their own image. While the European Commission cannot be accused of promoting division, its focus on medal rankings contributes to a competitive atmosphere that may incentivize less ethical behaviour among other state actors. By analyzing the interplay between sports, politics and culture, we can identify some insights into the complexities of contemporary European identity and its global projection.</span>\n<span class=\"para\"><strong>The politics of branding</strong></span>\n<span class=\"para\">As a prominent European capital, Paris had the unique privilege of hosting the 2024 Olympic Games. This mega sporting event presented a golden opportunity for France and its European counterparts to showcase their rich history, vibrant culture and shared values. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Beyond the athletic competitions</a>, the Olympics served as a platform for nation-branding initiatives, fostering social, economic and political goals.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Nation-branding, as defined by Ying Fan in 2006</a>, involves strategically employing branding and marketing techniques to enhance a nation's image. In the context of the Olympics, sports play a pivotal role in shaping national identities, symbolizing a nation's unity, pride and aspirations. While nation-branding often focuses on external audiences, sport diplomacy, as practiced by international actors, targets both domestic and international stakeholders. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">The EU has been actively engaged in sport diplomacy</a> for over a decade, organizing competitions, promoting sport development through initiatives like Erasmus+, and leveraging sport to foster a sense of European identity. The 2024 Paris Olympics offered a prime opportunity to strengthen this European spirit, both within the bloc and globally under the umbrella of the “European way of life”.</span>\n<span class=\"para\">However, the effectiveness of nation-branding and sport diplomacy depends on several factors that the EU could not achieve at this particular event. First, the messaging must resonate with both domestic and international audiences. Second, the brand must be authentically embodied by the nation's citizens and government. Third, public involvement should be genuine and meaningful, rather than merely a façade to legitimize top-down initiatives. The 2024 Paris Olympics provided a platform for Europe to showcase its unique identity, promote unity and strengthen its global standing. Despite attempts to leverage sport diplomacy and nation-branding, Europe's enduring legacy from the 2024 Paris Olympics remains uncertain. While the games undoubtedly showcased the continent's cultural diversity and historical significance, their long-term impact on European unity and global standing is still to be seen.</span>\n<span class=\"para\"><strong>EU and sport diplomacy?</strong></span>\n<span class=\"para\">The EU’s strategic engagement with <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sport diplomacy</a> emerged in 2015, following the establishment of the High Level Group on Sport Diplomacy. This initiative, under the guidance of Commissioner Tibor Navracsics, culminated in a comprehensive report outlining key recommendations. Subsequent Council Conclusions in November 2016 formalized the EU's commitment to utilizing sport as a diplomatic tool. The European Union Work Plan for Sport (2017-2020) further underscored the importance of sport diplomacy in fostering European values and promoting cooperation with third countries. Empirical evidence unequivocally demonstrated the positive impact of international sport projects on bilateral relations. A comparative analysis of case studies revealed several salient features: high-level political engagement between member states and third countries has proven instrumental in generating local interest and participation. Sport projects that aligned with the emerging priorities of member states’ international development objectives enhanced their broader diplomatic impact.</span>\n<span class=\"para\">A more in-depth examination of case studies has yielded valuable insights into the successful implementation of international sport development projects. Tailored approaches were essential to aligning EU member states’ sport expertise with the specific strategic objectives and challenges faced by third countries. Capacity-building and upskilling of local organizations were crucial to ensuring the long-term sustainability of project initiatives. Moreover, a comprehensive review of relevant EU funding sources indicated significant potential for supporting sport development projects that involved partnerships between member states and the EU as a whole.</span>\n<span class=\"para\">To what extent has the EU developed a robust framework for sport diplomacy, focusing on promoting sport participation, integrity and sustainability? Through its EU Work Plan for Sport, the bloc prioritizes creating a safe, value-driven environment in sport while fostering socio-economic and sustainable dimensions. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">The plan also emphasized increasing sports participation and encouraging physical activity for all age groups,</a> with special attention to vulnerable populations.</span>\n<span class=\"para\">Today, by promoting grassroots sport and endorsing an active, environmentally-friendly lifestyle, the EU aims to build social cohesion and promote active citizenship across Europe. A central focus of the EU’s strategy is enhancing governance in sport. This includes encouraging good governance practices, combating issues like match-fixing and promoting gender equality and athletes’ rights. Additionally, the EU recognizes the importance of voluntary-based grassroots sport and supports their development through initiatives like the Erasmus+ programme, which allocates funding to support sport mobility, cooperation and innovation.</span>\n<span class=\"para\">The EU also underscores the significance of investment in sustainable sport infrastructure, which includes developing environmentally-friendly facilities and limiting the sector's carbon footprint. Innovation and digitalization are seen as key drivers of progress in sport, supporting health, economic development and the resilience of the sector, particularly in light of the challenges posed by the COVID-19 pandemic. Promoting sport tourism and cross-sectoral cooperation is also prioritized by the EU to boost the sector’s sustainable development.</span>\n<span class=\"para\">On the other hand, international cooperation plays a vital role in the EU’s sport diplomacy. The EU seeks to strengthen dialogue with governments and sporting organizations both within and outside Europe, including the International Olympic Committee, aiming to exchange knowledge and address global challenges such as doping, fraud and the manipulation of competitions. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Furthermore, EU policy initiatives, such as the White Paper on Sport from 2007</a>, serve as foundational documents for ongoing efforts, guiding future policy and cooperation.</span>\n<span class=\"para\">In terms of social inclusion, the EU actively promotes the integration of marginalized groups, including migrants, through sport. Initiatives like the European Week of Sport, which encourages physical activity across Europe, exemplifies the EU’s commitment to fostering a healthier, more active society. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Awards such as <em>#BeActive</em> and <em>#BeInclusive</em></a> further highlight innovative efforts to break down social barriers and promote a sense of European identity through sport. The EU’s approach to sport diplomacy is characterized by its focus on promoting integrity, participation and sustainability. Through cross-border cooperation, innovative policies and a commitment to inclusivity, the EU aims to develop a dynamic and resilient sport sector that contributes to Europe’s social and economic growth.</span>\n<span class=\"para\"><strong>What if the EU had been united in Paris 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">The 2024 Paris Olympics, while celebrated for its athletic achievements, was also a microcosm of the complex interplay between sport, politics and global events. The International Olympic Committee (IOC) has long strived to maintain a façade of political neutrality, but the Paris Games, with its myriad challenges, exposed the inherent political nature of the event. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">One particularly intriguing question is: what if the EU had adopted a unified stance on the Games?</a> While the EU is often seen as a force for unity and cooperation, its member states often have divergent interests and priorities, particularly when it comes to international affairs.</span>\n<span class=\"para\">The Paris Games were marred by several geopolitical tensions. The ongoing war in Ukraine, the Israeli-Palestinian conflict and the global threat of terrorism all cast shadows over the event. The IOC, in an attempt to balance competing interests, often found itself in a precarious position. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">For example, the IOC's decision to allow Russian and Belarusian athletes to compete as Individual Neutral Athletes</a> (AINs) was met with criticism from many, including some EU member states. While some argued that the athletes should be punished for their countries' actions, others contended that they should not be penalized for the actions of their governments. Had the EU presented a united front on this issue, the IOC might have faced greater pressure to adopt a more consistent approach. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">A strong European voice could have significantly influenced the global discourse surrounding the Games and the participation of Russian and Belarusian athletes.</a></span>\n<span class=\"para\">One might think that speaking with one voice was related to the concept of aggregating European Olympic medals into a single tally. However, this is flawed for several reasons. Firstly, the EU does not currently possess a unified National Olympic Committee (NOC), meaning that individual member states compete independently. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">This fragmented approach allowed for a greater number of athletes to participate in the Olympic Games, ultimately increasing the potential for medal wins.</a> Secondly, the benefits of individual national teams were particularly evident in team sports. For instance, the recent victory of Italy, France and Poland in the women's team fencing competition was only possible due to each country fielding its own team. In contrast, the United States and China were limited to entering a single team each, restricting their medal potential even in sports where they dominate.</span>\n<span class=\"para\">While the notion of a unified “Team Europe” approach might evoke feelings of unity and shared achievement, it is essential to consider the broader implications. While the EU could certainly leverage its collective influence to promote European athletes and values on the international stage, a unified team could inadvertently lead to the EU exerting undue influence over international sporting governance. Instead of pursuing a unified team, the EU could more effectively advocate for European athletes and values by strengthening national Olympic committees, promoting European sport culture, advocating for fair play and ethical standards, and supporting grassroots sport development. By focusing on these areas, the EU can play a positive role in the global sporting landscape without compromising the integrity of the Olympic movement.</span>\n<span class=\"para\">Furthermore, the EU's role in addressing human rights concerns related to the games could have been more prominent. While human rights groups raised concerns about the treatment of homeless people in Paris and the potential for human rights abuses, the EU's response was somewhat fragmented. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">A unified European stance could have amplified these concerns and put pressure on the French government to take more concrete steps to protect human rights.</a></span>\n<span class=\"para\">While the 2024 Paris Olympics were a showcase of athletic excellence, they also highlighted the challenges of maintaining political neutrality in a globalized world. A united European voice could have played a significant role in shaping the narrative surrounding the <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">games and addressing the complex issues that arose</a>. However, the reality is that the EU, like any international organization, is composed of diverse member states with often conflicting interests. A truly unified European stance on the games may have been a difficult, if not impossible, goal to achieve. While sport and the Olympics may have contributed to a stronger European identity, it is unlikely that EU member states would willingly relinquish their national pride and achievements in individual and team sports without direct supranational oversight. Such a significant change would require substantial institutional authority.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>The views represented herein are those of the author and do not necessarily reflect the views of any institution the author is associated with.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> is Third Secretary at Georgia’s Ministry of Foreign Affairs working on the EU Directorate. He is a graduate from the College of Europe in Natolin.</span>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Los Juegos Olímpicos han servido históricamente como una plataforma para la competencia ideológica y política, particularmente durante la Guerra Fría. Los políticos contemporáneos continúan viendo los juegos como un medio para exhibir el poder deportivo nacional y reforzar su propia imagen. Si bien la Comisión Europea no puede ser acusada de promover la división, su enfoque en los rankings de medallas contribuye a una atmósfera competitiva que puede incentivar comportamientos menos éticos entre otros actores estatales. Al analizar la interacción entre el deporte, la política y la cultura, podemos identificar algunas ideas sobre las complejidades de la identidad europea contemporánea y su proyección global.</span>\n<span class=\"para\"><strong>La política de la marca</strong></span>\n<span class=\"para\">Como una capital europea prominente, París tuvo el privilegio único de albergar los Juegos Olímpicos de 2024. Este mega evento deportivo presentó una oportunidad dorada para que Francia y sus contrapartes europeas exhibieran su rica historia, vibrante cultura y valores compartidos. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Más allá de las competiciones atléticas</a>, los Juegos Olímpicos sirvieron como una plataforma para iniciativas de creación de marca nacional, fomentando objetivos sociales, económicos y políticos.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">La creación de marca nacional, tal como la definió Ying Fan en 2006</a>, implica emplear estratégicamente técnicas de branding y marketing para mejorar la imagen de una nación. En el contexto de los Juegos Olímpicos, el deporte juega un papel fundamental en la formación de identidades nacionales, simbolizando la unidad, el orgullo y las aspiraciones de una nación. Si bien la creación de marca nacional a menudo se centra en audiencias externas, la diplomacia deportiva, tal como la practican actores internacionales, tiene como objetivo tanto a los interesados nacionales como internacionales. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">La UE ha estado activamente involucrada en la diplomacia deportiva</a> durante más de una década, organizando competiciones, promoviendo el desarrollo deportivo a través de iniciativas como Erasmus+, y aprovechando el deporte para fomentar un sentido de identidad europea. Los Juegos Olímpicos de París 2024 ofrecieron una oportunidad primordial para fortalecer este espíritu europeo, tanto dentro del bloque como globalmente bajo el paraguas de la “manera de vida europea”.</span>\n<span class=\"para\">Sin embargo, la efectividad de la creación de marca nacional y la diplomacia deportiva depende de varios factores que la UE no pudo lograr en este evento en particular. Primero, el mensaje debe resonar tanto con audiencias nacionales como internacionales. Segundo, la marca debe ser auténticamente encarnada por los ciudadanos y el gobierno de la nación. Tercero, la participación pública debe ser genuina y significativa, en lugar de ser meramente una fachada para legitimar iniciativas de arriba hacia abajo. Los Juegos Olímpicos de París 2024 proporcionaron una plataforma para que Europa mostrara su identidad única, promoviera la unidad y fortaleciera su posición global. A pesar de los intentos de aprovechar la diplomacia deportiva y la creación de marca nacional, el legado duradero de Europa de los Juegos Olímpicos de París 2024 sigue siendo incierto. Si bien los juegos indudablemente mostraron la diversidad cultural y la importancia histórica del continente, su impacto a largo plazo en la unidad europea y la posición global aún está por verse.</span>\n<span class=\"para\"><strong>¿UE y diplomacia deportiva?</strong></span>\n<span class=\"para\">El compromiso estratégico de la UE con <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">la diplomacia deportiva</a> surgió en 2015, tras el establecimiento del Grupo de Alto Nivel sobre Diplomacia Deportiva. Esta iniciativa, bajo la dirección del Comisionado Tibor Navracsics, culminó en un informe integral que delineaba recomendaciones clave. Las Conclusiones del Consejo posteriores en noviembre de 2016 formalizaron el compromiso de la UE de utilizar el deporte como una herramienta diplomática. El Plan de Trabajo de la Unión Europea para el Deporte (2017-2020) subrayó aún más la importancia de la diplomacia deportiva en la promoción de valores europeos y la cooperación con terceros países. La evidencia empírica demostró de manera inequívoca el impacto positivo de los proyectos deportivos internacionales en las relaciones bilaterales. Un análisis comparativo de estudios de caso reveló varias características destacadas: el compromiso político de alto nivel entre los estados miembros y los terceros países ha demostrado ser instrumental en generar interés y participación local. Los proyectos deportivos que se alinearon con las prioridades emergentes de los objetivos de desarrollo internacional de los estados miembros mejoraron su impacto diplomático más amplio.</span>\n<span class=\"para\">Un examen más profundo de los estudios de caso ha proporcionado valiosas ideas sobre la implementación exitosa de proyectos de desarrollo deportivo internacional. Los enfoques personalizados fueron esenciales para alinear la experiencia deportiva de los estados miembros de la UE con los objetivos estratégicos específicos y los desafíos enfrentados por los terceros países. La creación de capacidades y la mejora de las habilidades de las organizaciones locales fueron cruciales para garantizar la sostenibilidad a largo plazo de las iniciativas del proyecto. Además, una revisión integral de las fuentes de financiamiento relevantes de la UE indicó un potencial significativo para apoyar proyectos de desarrollo deportivo que involucraran asociaciones entre los estados miembros y la UE en su conjunto.</span>\n<span class=\"para\">¿Hasta qué punto ha desarrollado la UE un marco robusto para la diplomacia deportiva, centrándose en promover la participación deportiva, la integridad y la sostenibilidad? A través de su Plan de Trabajo de la UE para el Deporte, el bloque prioriza la creación de un entorno seguro y basado en valores en el deporte mientras fomenta dimensiones socioeconómicas y sostenibles. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">El plan también enfatizó el aumento de la participación deportiva y la promoción de la actividad física para todos los grupos de edad,</a> con especial atención a las poblaciones vulnerables.</span>\n<span class=\"para\">Hoy, al promover el deporte de base y respaldar un estilo de vida activo y respetuoso con el medio ambiente, la UE busca construir cohesión social y promover la ciudadanía activa en toda Europa. Un enfoque central de la estrategia de la UE es mejorar la gobernanza en el deporte. Esto incluye fomentar buenas prácticas de gobernanza, combatir problemas como el amaño de partidos y promover la igualdad de género y los derechos de los atletas. Además, la UE reconoce la importancia del deporte de base basado en el voluntariado y apoya su desarrollo a través de iniciativas como el programa Erasmus+, que asigna fondos para apoyar la movilidad deportiva, la cooperación y la innovación.</span>\n<span class=\"para\">La UE también subraya la importancia de la inversión en infraestructura deportiva sostenible, que incluye el desarrollo de instalaciones respetuosas con el medio ambiente y la limitación de la huella de carbono del sector. La innovación y la digitalización se consideran motores clave del progreso en el deporte, apoyando la salud, el desarrollo económico y la resiliencia del sector, particularmente a la luz de los desafíos planteados por la pandemia de COVID-19. Promover el turismo deportivo y la cooperación intersectorial también es priorizado por la UE para impulsar el desarrollo sostenible del sector.</span>\n<span class=\"para\">Por otro lado, la cooperación internacional juega un papel vital en la diplomacia deportiva de la UE. La UE busca fortalecer el diálogo con gobiernos y organizaciones deportivas tanto dentro como fuera de Europa, incluido el Comité Olímpico Internacional, con el objetivo de intercambiar conocimientos y abordar desafíos globales como el dopaje, el fraude y la manipulación de competiciones. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Además, las iniciativas políticas de la UE, como el Libro Blanco sobre el Deporte de 2007</a>, sirven como documentos fundamentales para los esfuerzos en curso, guiando futuras políticas y cooperación.</span>\n<span class=\"para\">En términos de inclusión social, la UE promueve activamente la integración de grupos marginados, incluidos los migrantes, a través del deporte. Iniciativas como la Semana Europea del Deporte, que fomenta la actividad física en toda Europa, ejemplifican el compromiso de la UE de fomentar una sociedad más saludable y activa. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Premios como <em>#BeActive</em> y <em>#BeInclusive</em></a> destacan aún más los esfuerzos innovadores para derribar barreras sociales y promover un sentido de identidad europea a través del deporte. El enfoque de la UE hacia la diplomacia deportiva se caracteriza por su énfasis en promover la integridad, la participación y la sostenibilidad. A través de la cooperación transfronteriza, políticas innovadoras y un compromiso con la inclusión, la UE busca desarrollar un sector deportivo dinámico y resiliente que contribuya al crecimiento social y económico de Europa.</span>\n<span class=\"para\"><strong>¿Qué pasaría si la UE hubiera estado unida en París 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">Los Juegos Olímpicos de París 2024, aunque celebrados por sus logros atléticos, también fueron un microcosmos de la compleja interacción entre el deporte, la política y los eventos globales. El Comité Olímpico Internacional (COI) ha luchado durante mucho tiempo por mantener una fachada de neutralidad política, pero los Juegos de París, con sus innumerables desafíos, expusieron la naturaleza política inherente del evento. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Una pregunta particularmente intrigante es: ¿qué pasaría si la UE hubiera adoptado una postura unificada sobre los Juegos?</a> Si bien la UE a menudo se ve como una fuerza de unidad y cooperación, sus estados miembros a menudo tienen intereses y prioridades divergentes, particularmente en lo que respecta a los asuntos internacionales.</span>\n<span class=\"para\">Los Juegos de París se vieron empañados por varias tensiones geopolíticas. La guerra en curso en Ucrania, el conflicto israelo-palestino y la amenaza global del terrorismo proyectaron sombras sobre el evento. El COI, en un intento de equilibrar intereses en competencia, a menudo se encontró en una posición precaria. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Por ejemplo, la decisión del COI de permitir que los atletas rusos y bielorrusos compitieran como Atletas Neutros Individuales</a> (AINs) fue recibida con críticas de muchos, incluidos algunos estados miembros de la UE. Mientras que algunos argumentaron que los atletas debían ser castigados por las acciones de sus países, otros sostenían que no debían ser penalizados por las acciones de sus gobiernos. Si la UE hubiera presentado un frente unido sobre este tema, el COI podría haber enfrentado una mayor presión para adoptar un enfoque más consistente. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Una fuerte voz europea podría haber influido significativamente en el discurso global en torno a los Juegos y la participación de los atletas rusos y bielorrusos.</a></span>\n<span class=\"para\">Uno podría pensar que hablar con una sola voz estaba relacionado con el concepto de agregar las medallas olímpicas europeas en un solo conteo. Sin embargo, esto es defectuoso por varias razones. En primer lugar, la UE no posee actualmente un Comité Olímpico Nacional (NOC) unificado, lo que significa que los estados miembros individuales compiten de manera independiente. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Este enfoque fragmentado permitió que un mayor número de atletas participara en los Juegos Olímpicos, aumentando en última instancia el potencial de ganar medallas.</a> En segundo lugar, los beneficios de los equipos nacionales individuales fueron particularmente evidentes en los deportes de equipo. Por ejemplo, la reciente victoria de Italia, Francia y Polonia en la competición de esgrima por equipos femeninos solo fue posible gracias a que cada país presentó su propio equipo. En contraste, Estados Unidos y China se limitaron a presentar un solo equipo cada uno, restringiendo su potencial de medallas incluso en deportes donde dominan.</span>\n<span class=\"para\">Si bien la noción de un enfoque unificado de “Equipo Europa” podría evocar sentimientos de unidad y logro compartido, es esencial considerar las implicaciones más amplias. Si bien la UE podría ciertamente aprovechar su influencia colectiva para promover a los atletas y valores europeos en el escenario internacional, un equipo unificado podría llevar inadvertidamente a que la UE ejerciera una influencia indebida sobre la gobernanza deportiva internacional. En lugar de perseguir un equipo unificado, la UE podría abogar de manera más efectiva por los atletas y valores europeos fortaleciendo los comités olímpicos nacionales, promoviendo la cultura deportiva europea, abogando por el juego limpio y los estándares éticos, y apoyando el desarrollo del deporte de base. Al centrarse en estas áreas, la UE puede desempeñar un papel positivo en el panorama deportivo global sin comprometer la integridad del movimiento olímpico.</span>\n<span class=\"para\">Además, el papel de la UE en abordar las preocupaciones sobre los derechos humanos relacionadas con los juegos podría haber sido más prominente. Si bien los grupos de derechos humanos expresaron preocupaciones sobre el trato a las personas sin hogar en París y el potencial de abusos a los derechos humanos, la respuesta de la UE fue algo fragmentada. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Una postura europea unificada podría haber amplificado estas preocupaciones y presionado al gobierno francés para que tomara medidas más concretas para proteger los derechos humanos.</a></span>\n<span class=\"para\">Si bien los Juegos Olímpicos de París 2024 fueron una vitrina de excelencia atlética, también destacaron los desafíos de mantener la neutralidad política en un mundo globalizado. Una voz europea unida podría haber desempeñado un papel significativo en la configuración de la narrativa en torno a los <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">juegos y en abordar los complejos problemas que surgieron</a>. Sin embargo, la realidad es que la UE, como cualquier organización internacional, está compuesta por estados miembros diversos con intereses a menudo conflictivos. Una postura verdaderamente unificada de Europa sobre los juegos puede haber sido un objetivo difícil, si no imposible, de lograr. Si bien el deporte y los Juegos Olímpicos pueden haber contribuido a una identidad europea más fuerte, es poco probable que los estados miembros de la UE renuncien voluntariamente a su orgullo nacional y logros en deportes individuales y de equipo sin una supervisión supranacional directa. Tal cambio significativo requeriría una autoridad institucional sustancial.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Las opiniones aquí expresadas son del autor y no reflejan necesariamente las opiniones de ninguna institución con la que el autor esté asociado.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> es Tercer Secretario en el Ministerio de Relaciones Exteriores de Georgia, trabajando en la Dirección de la UE. Es graduado del Colegio de Europa en Natolin.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Olympialaiset ovat historiallisesti toimineet ideologisen ja poliittisen kilpailun alustana, erityisesti kylmän sodan aikana. Nykyajan poliitikot näkevät edelleen pelit keinona esitellä kansallista urheilumenestystä ja vahvistaa omaa kuvaansa. Vaikka Euroopan komissiota ei voida syyttää jakamisen edistämisestä, sen keskittyminen mitalirankingeihin myötävaikuttaa kilpailulliseen ilmapiiriin, joka saattaa kannustaa vähemmän eettiseen käyttäytymiseen muiden valtion toimijoiden keskuudessa. Analysoimalla urheilun, politiikan ja kulttuurin välistä vuorovaikutusta voimme tunnistaa joitakin näkemyksiä nykyaikaisen eurooppalaisen identiteetin monimutkaisuudesta ja sen globaalista projisoinnista.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Brändäyspolitiikka</strong></span>\n<span class=\"para\">Merkittävänä eurooppalaisena pääkaupunkina Pariisilla oli ainutlaatuinen etuoikeus isännöidä vuoden 2024 olympialaisia. Tämä megaurheilutapahtuma tarjosi kultaisen mahdollisuuden Ranskalle ja sen eurooppalaisille kumppaneille esitellä rikasta historiaansa, elinvoimaista kulttuuriaan ja yhteisiä arvojaan. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Urheilukilpailujen ohella</a> olympialaiset toimivat kansakuntien brändäysaloitteiden alustana, edistäen sosiaalisia, taloudellisia ja poliittisia tavoitteita.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Kansakuntien brändäys, kuten Ying Fan määritteli vuonna 2006</a>, tarkoittaa brändäys- ja markkinointitekniikoiden strategista käyttöä kansakunnan kuvan parantamiseksi. Olympialaisten kontekstissa urheilulla on keskeinen rooli kansallisten identiteettien muokkaamisessa, symboloiden kansakunnan yhtenäisyyttä, ylpeyttä ja tavoitteita. Vaikka kansakuntien brändäys keskittyy usein ulkoisiin yleisöihin, urheiludiplomatia, jota harjoittavat kansainväliset toimijat, kohdistuu sekä kotimaisiin että kansainvälisiin sidosryhmiin. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">EU on ollut aktiivisesti mukana urheiludiplomatiassa</a> yli vuosikymmenen ajan, järjestäen kilpailuja, edistäen urheilun kehittämistä aloitteiden, kuten Erasmus+, kautta ja hyödyntäen urheilua eurooppalaisen identiteetin vahvistamiseksi. Vuoden 2024 Pariisin olympialaiset tarjosivat erinomaisen mahdollisuuden vahvistaa tätä eurooppalaista henkeä sekä blokin sisällä että globaalisti \"eurooppalaisen elämäntavan\" alla.</span>\n<span class=\"para\">Kuitenkin kansakuntien brändäyksen ja urheiludiplomatian tehokkuus riippuu useista tekijöistä, joita EU ei voinut saavuttaa tässä erityisessä tapahtumassa. Ensinnäkin viestinnän on resonoitava sekä kotimaisten että kansainvälisten yleisöjen kanssa. Toiseksi brändin on oltava aito kansakunnan kansalaisten ja hallituksen toimesta. Kolmanneksi julkisen osallistumisen tulisi olla aitoa ja merkityksellistä, ei vain pintapuolinen verho legitimisoimaan ylhäältä alas -aloitteita. Vuoden 2024 Pariisin olympialaiset tarjosivat alustan Euroopalle esitellä ainutlaatuista identiteettiään, edistää yhtenäisyyttä ja vahvistaa sen globaalia asemaa. Huolimatta yrityksistä hyödyntää urheiludiplomatiaa ja kansakuntien brändäystä, Euroopan kestävä perintö vuoden 2024 Pariisin olympialaisista on edelleen epävarma. Vaikka pelit epäilemättä esittivät mantereen kulttuurista monimuotoisuutta ja historiallista merkitystä, niiden pitkäaikainen vaikutus eurooppalaiseen yhtenäisyyteen ja globaaliin asemaan on vielä nähtävissä.</span>\n<span class=\"para\"><strong>EU ja urheiludiplomatia?</strong></span>\n<span class=\"para\">EUn strateginen sitoutuminen <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">urheiludiplomatiaan</a> syntyi vuonna 2015, kun perustettiin korkean tason ryhmä urheiludiplomatiaa varten. Tämä aloite, komissaari Tibor Navracsicsin ohjauksessa, huipentui kattavaan raporttiin, jossa esitettiin keskeisiä suosituksia. Seuraavat neuvoston päätelmät marraskuussa 2016 virallistivat EUn sitoutumisen hyödyntää urheilua diplomaattisena välineenä. Euroopan unionin työohjelma urheilulle (2017-2020) korosti edelleen urheiludiplomatian merkitystä eurooppalaisten arvojen edistämisessä ja yhteistyön edistämisessä kolmansien maiden kanssa. Empiiriset todisteet osoittivat kiistatta kansainvälisten urheiluhankkeiden myönteisen vaikutuksen kahdenvälisiin suhteisiin. Vertailuanalyysi tapaustutkimuksista paljasti useita keskeisiä piirteitä: korkean tason poliittinen sitoutuminen jäsenvaltioiden ja kolmansien maiden välillä on osoittautunut ratkaisevaksi paikallisen kiinnostuksen ja osallistumisen luomisessa. Urheiluhankkeet, jotka olivat linjassa jäsenvaltioiden kansainvälisen kehityksen tavoitteiden kanssa, paransivat niiden laajempaa diplomaattista vaikutusta.</span>\n<span class=\"para\">Syvällisempi tarkastelu tapaustutkimuksista on tuottanut arvokkaita näkemyksiä kansainvälisten urheilu kehityshankkeiden onnistuneesta toteuttamisesta. Räätälöidyt lähestymistavat olivat välttämättömiä EUn jäsenvaltioiden urheiluosaamisen sovittamiseksi kolmansien maiden kohtaamien erityisten strategisten tavoitteiden ja haasteiden kanssa. Kapasiteetin rakentaminen ja paikallisten organisaatioiden osaamisen kehittäminen olivat ratkaisevia projektialoitteiden pitkäaikaisen kestävyyden varmistamiseksi. Lisäksi kattava tarkastelu asiaankuuluvista EU:n rahoituslähteistä osoitti merkittävää potentiaalia tukea urheilun kehittämishankkeita, jotka sisälsivät kumppanuuksia jäsenvaltioiden ja EU:n kokonaisuudessaan.</span>\n<span class=\"para\">Missä määrin EU on kehittänyt vankkaa kehystä urheiludiplomatialle, keskittyen urheilun osallistumisen, eheyden ja kestävyyden edistämiseen? EU:n työohjelmansa kautta blokki priorisoi turvallisen, arvoihin perustuvan ympäristön luomista urheilussa samalla kun se edistää sosiaalisia ja kestäviä ulottuvuuksia. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Suunnitelma korosti myös urheilun osallistumisen lisäämistä ja fyysisen aktiivisuuden edistämistä kaikissa ikäryhmissä,</a> erityisesti haavoittuvien väestöryhmien osalta.</span>\n<span class=\"para\">Tänään, edistämällä paikallista urheilua ja tukemalla aktiivista, ympäristöystävällistä elämäntapaa, EU pyrkii rakentamaan sosiaalista yhteenkuuluvuutta ja edistämään aktiivista kansalaisuutta koko Euroopassa. EUn strategian keskeinen painopiste on hallinnan parantaminen urheilussa. Tämä sisältää hyvien hallintokäytäntöjen edistämisen, ongelmien, kuten ottelumanipulaation, torjumisen sekä sukupuolten tasa-arvon ja urheilijoiden oikeuksien edistämisen. Lisäksi EU tunnustaa vapaaehtoispohjaisen paikallisen urheilun merkityksen ja tukee niiden kehittämistä aloitteiden, kuten Erasmus+ -ohjelman, kautta, joka myöntää rahoitusta urheilun liikkuvuuden, yhteistyön ja innovaatioiden tukemiseksi.</span>\n<span class=\"para\">EU korostaa myös kestävän urheiluinfrastruktuurin investointien merkitystä, johon kuuluu ympäristöystävällisten tilojen kehittäminen ja sektorin hiilijalanjäljen rajoittaminen. Innovaatio ja digitalisaatio nähdään keskeisinä edistäjinä edistykselle urheilussa, tukien terveyttä, taloudellista kehitystä ja sektorin kestävyyttä, erityisesti COVID-19-pandemian aiheuttamien haasteiden valossa. Urheilumatkailun ja poikkisektoraalisen yhteistyön edistäminen on myös EU:n prioriteetti sektorin kestävän kehityksen tukemiseksi.</span>\n<span class=\"para\">Toisaalta kansainvälisellä yhteistyöllä on keskeinen rooli EUn urheiludiplomatiassa. EU pyrkii vahvistamaan vuoropuhelua hallitusten ja urheilujärjestöjen kanssa sekä Euroopan sisällä että sen ulkopuolella, mukaan lukien Kansainvälinen olympiakomitea, tavoitteena vaihtaa tietoa ja käsitellä globaaleja haasteita, kuten doping, petokset ja kilpailujen manipulointi. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Lisäksi EUn poliittiset aloitteet, kuten vuoden 2007 urheilua käsittelevä valkoinen kirja</a>, toimivat perustana jatkuville ponnisteluille, ohjaten tulevaa politiikkaa ja yhteistyötä.</span>\n<span class=\"para\">Sosiaalisen osallisuuden osalta EU edistää aktiivisesti syrjäytyneiden ryhmien, mukaan lukien maahanmuuttajien, integroimista urheilun kautta. Aloitteet, kuten Euroopan urheilun viikko, joka kannustaa fyysiseen aktiivisuuteen koko Euroopassa, ovat esimerkki EUn sitoutumisesta terveemmän ja aktiivisemman yhteiskunnan edistämiseen. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Palkinnot, kuten <em>#BeActive</em> ja <em>#BeInclusive</em></a> korostavat edelleen innovatiivisia ponnisteluja sosiaalisten esteiden murtamiseksi ja eurooppalaisen identiteetin edistämiseksi urheilun kautta. EUn lähestymistapa urheiludiplomatiaan on luonteenomaista sen keskittyminen eheyden, osallistumisen ja kestävyyden edistämiseen. Poikkirajayhteistyön, innovatiivisten politiikkojen ja sitoutumisen kautta osallisuuteen EU pyrkii kehittämään dynaamista ja kestävää urheilusektoria, joka myötävaikuttaa Euroopan sosiaaliseen ja taloudelliseen kasvuun.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Entä jos EU olisi ollut yhtenäinen Pariisissa 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">Vuoden 2024 Pariisin olympialaiset, vaikka niitä juhlittiin urheilullisista saavutuksista, olivat myös mikrocosmos monimutkaisesta vuorovaikutuksesta urheilun, politiikan ja globaalien tapahtumien välillä. Kansainvälinen olympiakomitea (IOC) on pitkään pyrkinyt ylläpitämään poliittisen neutraaliuden fasadia, mutta Pariisin pelit, monine haasteineen, paljastivat tapahtuman luontaisen poliittisen luonteen. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Erityisen mielenkiintoinen kysymys on: entä jos EU olisi omaksunut yhtenäisen kannan peleihin?</a> Vaikka EU:ta pidetään usein yhtenäisyyden ja yhteistyön voimana, sen jäsenvaltioilla on usein erilaisia etuja ja prioriteetteja, erityisesti kansainvälisissä asioissa.</span>\n<span class=\"para\">Pariisin pelit varjostuivat useista geopoliittisista jännitteistä. Käynnissä oleva sota Ukrainassa, Israelin ja Palestiinan konflikti sekä globaali terrorismiuhka heittivät varjoja tapahtuman ylle. IOC, yrittäessään tasapainottaa kilpailevia etuja, löysi itsensä usein epävakaasta asemasta. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Esimerkiksi IOC:n päätös sallia venäläisten ja valkovenäläisten urheilijoiden kilpailla yksittäisinä neutraaleina urheilijoina</a> (AIN) sai kritiikkiä monilta, mukaan lukien joiltakin EU:n jäsenvaltioilta. Vaikka jotkut väittivät, että urheilijoita tulisi rangaista heidän maidensa toimista, toiset väittivät, että heitä ei tulisi rangaista hallitustensa toimista. Jos EU olisi esittänyt yhtenäisen rintaman tässä asiassa, IOC:lla olisi voinut olla suurempi paine omaksua johdonmukaisempi lähestymistapa. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Vahva eurooppalainen ääni olisi voinut merkittävästi vaikuttaa globaalin keskustelun ympärillä peleistä ja venäläisten ja valkovenäläisten urheilijoiden osallistumisesta.</a></span>\n<span class=\"para\">Voisi ajatella, että puhuminen yhdellä äänellä liittyi eurooppalaisten olympiamitalien aggregointiin yhdeksi kokonaisuudeksi. Tämä on kuitenkin virheellinen ajatus useista syistä. Ensinnäkin EU:lla ei tällä hetkellä ole yhtenäistä kansallista olympiakomiteaa (NOC), mikä tarkoittaa, että yksittäiset jäsenvaltiot kilpailevat itsenäisesti. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Tämä fragmentoitunut lähestymistapa mahdollisti suuremman määrän urheilijoita osallistua olympialaisiin, mikä lopulta lisäsi mitalivoittojen mahdollisuuksia.</a> Toiseksi, yksittäisten kansallisten joukkueiden edut olivat erityisen ilmeisiä joukkuelajeissa. Esimerkiksi Italian, Ranskan ja Puolan äskettäinen voitto naisten joukkueen miekkailukilpailussa oli mahdollista vain, koska jokainen maa esitti oman joukkueensa. Sen sijaan Yhdysvallat ja Kiina rajoittuivat osallistumaan vain yhteen joukkueeseen, mikä rajoitti niiden mitalipotentiaalia jopa lajeissa, joissa ne hallitsevat.</span>\n<span class=\"para\">Vaikka yhtenäisen \"Team Europe\" -lähestymistavan käsite saattaa herättää yhtenäisyyden ja yhteisten saavutusten tunteita, on tärkeää harkita laajempia vaikutuksia. Vaikka EU voisi varmasti hyödyntää kollektiivista vaikutusvaltaansa eurooppalaisten urheilijoiden ja arvojen edistämiseksi kansainvälisellä tasolla, yhtenäinen joukkue voisi tahattomasti johtaa EU:n liialliseen vaikutusvaltaan kansainvälisessä urheiluhallinnossa. Sen sijaan, että EU pyrkisi yhtenäiseen joukkueeseen, se voisi tehokkaammin puolustaa eurooppalaisia urheilijoita ja arvoja vahvistamalla kansallisia olympiakomiteoita, edistämällä eurooppalaista urheilukulttuuria, puolustamalla reilua peliä ja eettisiä standardeja sekä tukemalla paikallista urheilun kehittämistä. Keskittymällä näihin alueisiin EU voi näytellä myönteistä roolia globaalissa urheilumaailmassa ilman, että se vaarantaa olympialiikettä.</span>\n<span class=\"para\">Lisäksi EUn rooli ihmisoikeusongelmien käsittelyssä, jotka liittyvät peleihin, olisi voinut olla huomattavampi. Vaikka ihmisoikeusjärjestöt nostivat esiin huolenaiheita kodittomien kohtelusta Pariisissa ja mahdollisista ihmisoikeusloukkauksista, EUn vastaus oli osittain fragmentoitunut. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Yhtenäinen eurooppalainen kanta olisi voinut vahvistaa näitä huolenaiheita ja painostaa Ranskan hallitusta ottamaan konkreettisempia askelia ihmisoikeuksien suojelemiseksi.</a></span>\n<span class=\"para\">Vaikka vuoden 2024 Pariisin olympialaiset olivat näyttö urheilullisesta erinomaisuudesta, ne korostivat myös poliittisen neutraaliuden ylläpitämisen haasteita globalisoituneessa maailmassa. Yhtenäinen eurooppalainen ääni olisi voinut näytellä merkittävää roolia kertomuksen muokkaamisessa <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">peleistä ja monimutkaisista kysymyksistä, jotka nousivat esiin</a>. Kuitenkin todellisuus on se, että EU, kuten mikä tahansa kansainvälinen organisaatio, koostuu erilaisista jäsenvaltioista, joilla on usein ristiriitaisia etuja. Todella yhtenäinen eurooppalainen kanta peleihin olisi voinut olla vaikea, ellei mahdoton, tavoite saavuttaa. Vaikka urheilu ja olympialaiset ovat saattaneet myötävaikuttaa vahvempaan eurooppalaiseen identiteettiin, on epätodennäköistä, että EU:n jäsenvaltiot olisivat halukkaita luopumaan kansallisesta ylpeydestään ja saavutuksistaan yksilö- ja joukkuelajeissa ilman suoraa ylikansallista valvontaa. Tällainen merkittävä muutos vaatisi huomattavaa institutionaalista valtaa.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Tässä esitetyt näkemykset ovat kirjoittajan omia eivätkä välttämättä heijasta minkään kirjoittajan kanssa liittyvän instituution näkemyksiä.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> on kolmas sihteeri Georgian ulkoministeriössä, joka työskentelee EU-osastolla. Hän on valmistunut Euroopan korkeakoulusta Natolinissa.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Les Jeux Olympiques ont historiquement servi de plateforme pour la compétition idéologique et politique, en particulier pendant la Guerre froide. Les politiciens contemporains continuent de considérer les jeux comme un moyen de mettre en valeur la prouesse sportive nationale et de renforcer leur propre image. Bien que la Commission européenne ne puisse pas être accusée de promouvoir la division, son accent sur les classements de médailles contribue à une atmosphère compétitive qui peut inciter à un comportement moins éthique parmi d'autres acteurs étatiques. En analysant l'interaction entre le sport, la politique et la culture, nous pouvons identifier certaines perspectives sur les complexités de l'identité européenne contemporaine et sa projection mondiale.</span>\n<span class=\"para\"><strong>La politique de la marque</strong></span>\n<span class=\"para\">En tant que capitale européenne de premier plan, Paris a eu le privilège unique d'accueillir les Jeux Olympiques de 2024. Cet événement sportif majeur a présenté une occasion en or pour la France et ses homologues européens de mettre en valeur leur riche histoire, leur culture vibrante et leurs valeurs partagées. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Au-delà des compétitions athlétiques</a>, les Jeux Olympiques ont servi de plateforme pour des initiatives de marque nationale, favorisant des objectifs sociaux, économiques et politiques.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">La marque nationale, telle que définie par Ying Fan en 2006</a>, implique l'utilisation stratégique de techniques de branding et de marketing pour améliorer l'image d'une nation. Dans le contexte des Jeux Olympiques, le sport joue un rôle central dans la formation des identités nationales, symbolisant l'unité, la fierté et les aspirations d'une nation. Bien que la marque nationale se concentre souvent sur des publics externes, la diplomatie sportive, telle que pratiquée par des acteurs internationaux, cible à la fois les parties prenantes nationales et internationales. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">L'UE s'est engagée activement dans la diplomatie sportive</a> depuis plus d'une décennie, organisant des compétitions, promouvant le développement du sport à travers des initiatives comme Erasmus+, et utilisant le sport pour favoriser un sentiment d'identité européenne. Les Jeux Olympiques de Paris 2024 ont offert une occasion privilégiée de renforcer cet esprit européen, tant au sein du bloc qu'à l'échelle mondiale sous l'égide de la \"manière de vivre européenne\".</span>\n<span class=\"para\">Cependant, l'efficacité de la marque nationale et de la diplomatie sportive dépend de plusieurs facteurs que l'UE n'a pas pu atteindre lors de cet événement particulier. Tout d'abord, le message doit résonner avec les publics nationaux et internationaux. Deuxièmement, la marque doit être authentiquement incarnée par les citoyens et le gouvernement de la nation. Troisièmement, l'implication du public doit être authentique et significative, plutôt qu'une simple façade pour légitimer des initiatives descendantes. Les Jeux Olympiques de Paris 2024 ont fourni une plateforme pour l'Europe afin de mettre en valeur son identité unique, de promouvoir l'unité et de renforcer sa position mondiale. Malgré les tentatives d'utiliser la diplomatie sportive et la marque nationale, l'héritage durable de l'Europe des Jeux Olympiques de Paris 2024 reste incertain. Bien que les jeux aient sans aucun doute mis en avant la diversité culturelle et l'importance historique du continent, leur impact à long terme sur l'unité européenne et la position mondiale reste à voir.</span>\n<span class=\"para\"><strong>UE et diplomatie sportive ?</strong></span>\n<span class=\"para\">L'engagement stratégique de l'UE envers <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">la diplomatie sportive</a> a émergé en 2015, suite à l'établissement du Groupe de haut niveau sur la diplomatie sportive. Cette initiative, sous la direction du Commissaire Tibor Navracsics, a abouti à un rapport complet décrivant des recommandations clés. Les Conclusions du Conseil suivantes en novembre 2016 ont formalisé l'engagement de l'UE à utiliser le sport comme un outil diplomatique. Le Plan de travail de l'Union européenne pour le sport (2017-2020) a encore souligné l'importance de la diplomatie sportive dans la promotion des valeurs européennes et la coopération avec des pays tiers. Des preuves empiriques ont démontré sans équivoque l'impact positif des projets sportifs internationaux sur les relations bilatérales. Une analyse comparative des études de cas a révélé plusieurs caractéristiques saillantes : l'engagement politique de haut niveau entre les États membres et les pays tiers s'est avéré instrumental pour générer un intérêt et une participation locaux. Les projets sportifs qui s'alignaient sur les priorités émergentes des objectifs de développement international des États membres ont renforcé leur impact diplomatique plus large.</span>\n<span class=\"para\">Un examen plus approfondi des études de cas a permis d'obtenir des perspectives précieuses sur la mise en œuvre réussie de projets de développement sportif international. Des approches sur mesure étaient essentielles pour aligner l'expertise sportive des États membres de l'UE avec les objectifs stratégiques spécifiques et les défis rencontrés par les pays tiers. Le renforcement des capacités et la montée en compétences des organisations locales étaient cruciaux pour garantir la durabilité à long terme des initiatives de projet. De plus, un examen complet des sources de financement pertinentes de l'UE a indiqué un potentiel significatif pour soutenir des projets de développement sportif impliquant des partenariats entre les États membres et l'UE dans son ensemble.</span>\n<span class=\"para\">Dans quelle mesure l'UE a-t-elle développé un cadre solide pour la diplomatie sportive, en se concentrant sur la promotion de la participation sportive, de l'intégrité et de la durabilité ? Grâce à son Plan de travail de l'UE pour le sport, le bloc priorise la création d'un environnement sûr et axé sur les valeurs dans le sport tout en favorisant des dimensions socio-économiques et durables. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Le plan a également souligné l'importance d'augmenter la participation sportive et d'encourager l'activité physique pour tous les groupes d'âge,</a> en prêtant une attention particulière aux populations vulnérables.</span>\n<span class=\"para\">Aujourd'hui, en promouvant le sport de base et en soutenant un mode de vie actif et respectueux de l'environnement, l'UE vise à construire la cohésion sociale et à promouvoir la citoyenneté active à travers l'Europe. Un axe central de la stratégie de l'UE est l'amélioration de la gouvernance dans le sport. Cela inclut l'encouragement des bonnes pratiques de gouvernance, la lutte contre des problèmes tels que la manipulation de matchs et la promotion de l'égalité des sexes et des droits des athlètes. De plus, l'UE reconnaît l'importance du sport de base basé sur le bénévolat et soutient leur développement à travers des initiatives comme le programme Erasmus+, qui alloue des fonds pour soutenir la mobilité sportive, la coopération et l'innovation.</span>\n<span class=\"para\">L'UE souligne également l'importance de l'investissement dans des infrastructures sportives durables, ce qui inclut le développement d'installations respectueuses de l'environnement et la limitation de l'empreinte carbone du secteur. L'innovation et la numérisation sont considérées comme des moteurs clés du progrès dans le sport, soutenant la santé, le développement économique et la résilience du secteur, en particulier à la lumière des défis posés par la pandémie de COVID-19. La promotion du tourisme sportif et de la coopération intersectorielle est également une priorité pour l'UE afin de stimuler le développement durable du secteur.</span>\n<span class=\"para\">D'autre part, la coopération internationale joue un rôle vital dans la diplomatie sportive de l'UE. L'UE cherche à renforcer le dialogue avec les gouvernements et les organisations sportives tant en Europe qu'en dehors, y compris le Comité International Olympique, visant à échanger des connaissances et à relever des défis mondiaux tels que le dopage, la fraude et la manipulation des compétitions. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">De plus, les initiatives politiques de l'UE, telles que le Livre blanc sur le sport de 2007</a>, servent de documents fondamentaux pour les efforts en cours, guidant les politiques et la coopération futures.</span>\n<span class=\"para\">En termes d'inclusion sociale, l'UE promeut activement l'intégration des groupes marginalisés, y compris les migrants, à travers le sport. Des initiatives comme la Semaine européenne du sport, qui encourage l'activité physique à travers l'Europe, illustrent l'engagement de l'UE à favoriser une société plus saine et plus active. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Des prix tels que <em>#BeActive</em> et <em>#BeInclusive</em></a> mettent en avant des efforts innovants pour briser les barrières sociales et promouvoir un sentiment d'identité européenne à travers le sport. L'approche de l'UE en matière de diplomatie sportive se caractérise par son accent sur la promotion de l'intégrité, de la participation et de la durabilité. Grâce à la coopération transfrontalière, à des politiques innovantes et à un engagement en faveur de l'inclusivité, l'UE vise à développer un secteur sportif dynamique et résilient qui contribue à la croissance sociale et économique de l'Europe.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Et si l'UE avait été unie à Paris 2024 ?</strong></span>\n<span class=\"para\">Les Jeux Olympiques de Paris 2024, bien que célébrés pour leurs réalisations athlétiques, étaient également un microcosme de l'interaction complexe entre le sport, la politique et les événements mondiaux. Le Comité International Olympique (CIO) s'est longtemps efforcé de maintenir une façade de neutralité politique, mais les Jeux de Paris, avec ses innombrables défis, ont exposé la nature politique inhérente de l'événement. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Une question particulièrement intrigante est : que se serait-il passé si l'UE avait adopté une position unifiée sur les Jeux ?</a> Bien que l'UE soit souvent perçue comme une force d'unité et de coopération, ses États membres ont souvent des intérêts et des priorités divergents, en particulier en ce qui concerne les affaires internationales.</span>\n<span class=\"para\">Les Jeux de Paris ont été ternis par plusieurs tensions géopolitiques. La guerre en cours en Ukraine, le conflit israélo-palestinien et la menace mondiale du terrorisme ont tous jeté une ombre sur l'événement. Le CIO, dans une tentative d'équilibrer des intérêts concurrents, s'est souvent retrouvé dans une position précaire. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Par exemple, la décision du CIO de permettre aux athlètes russes et biélorusses de concourir en tant qu'Athlètes Neutres Individuels</a> (ANI) a été accueillie par des critiques de nombreux acteurs, y compris certains États membres de l'UE. Bien que certains aient soutenu que les athlètes devraient être punis pour les actions de leurs pays, d'autres ont soutenu qu'ils ne devraient pas être pénalisés pour les actions de leurs gouvernements. Si l'UE avait présenté un front uni sur cette question, le CIO aurait pu faire face à une pression plus forte pour adopter une approche plus cohérente. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Une forte voix européenne aurait pu influencer de manière significative le discours mondial entourant les Jeux et la participation des athlètes russes et biélorusses.</a></span>\n<span class=\"para\">On pourrait penser que parler d'une seule voix était lié au concept d'agréger les médailles olympiques européennes en un seul total. Cependant, cela est erroné pour plusieurs raisons. Tout d'abord, l'UE ne possède actuellement pas de Comité National Olympique (CNO) unifié, ce qui signifie que les États membres individuels concourent de manière indépendante. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Cette approche fragmentée a permis à un plus grand nombre d'athlètes de participer aux Jeux Olympiques, augmentant finalement le potentiel de victoires en médailles.</a> Deuxièmement, les avantages des équipes nationales individuelles étaient particulièrement évidents dans les sports d'équipe. Par exemple, la récente victoire de l'Italie, de la France et de la Pologne dans la compétition féminine d'escrime par équipes n'a été possible que grâce à chaque pays ayant son propre équipe. En revanche, les États-Unis et la Chine étaient limités à l'entrée d'une seule équipe chacun, restreignant leur potentiel de médailles même dans les sports où ils dominent.</span>\n<span class=\"para\">Bien que la notion d'une approche unifiée \"Équipe Europe\" puisse évoquer des sentiments d'unité et de réussite partagée, il est essentiel de considérer les implications plus larges. Bien que l'UE puisse certainement tirer parti de son influence collective pour promouvoir les athlètes et les valeurs européennes sur la scène internationale, une équipe unifiée pourrait involontairement conduire l'UE à exercer une influence indue sur la gouvernance sportive internationale. Au lieu de poursuivre une équipe unifiée, l'UE pourrait plus efficacement défendre les athlètes et les valeurs européennes en renforçant les comités olympiques nationaux, en promouvant la culture sportive européenne, en plaidant pour le fair-play et des normes éthiques, et en soutenant le développement du sport de base. En se concentrant sur ces domaines, l'UE peut jouer un rôle positif dans le paysage sportif mondial sans compromettre l'intégrité du mouvement olympique.</span>\n<span class=\"para\">De plus, le rôle de l'UE dans le traitement des préoccupations relatives aux droits de l'homme liées aux jeux aurait pu être plus proéminent. Bien que des groupes de défense des droits de l'homme aient soulevé des préoccupations concernant le traitement des sans-abri à Paris et le potentiel d'abus des droits de l'homme, la réponse de l'UE était quelque peu fragmentée. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Une position européenne unifiée aurait pu amplifier ces préoccupations et mettre la pression sur le gouvernement français pour qu'il prenne des mesures plus concrètes pour protéger les droits de l'homme.</a></span>\n<span class=\"para\">Bien que les Jeux Olympiques de Paris 2024 aient été une vitrine d'excellence athlétique, ils ont également mis en lumière les défis de maintenir une neutralité politique dans un monde globalisé. Une voix européenne unie aurait pu jouer un rôle significatif dans la formation du récit entourant les <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">jeux et dans le traitement des questions complexes qui en ont découlé</a>. Cependant, la réalité est que l'UE, comme toute organisation internationale, est composée d'États membres divers avec des intérêts souvent conflictuels. Une véritable position unifiée de l'Europe sur les jeux aurait pu être un objectif difficile, sinon impossible, à atteindre. Bien que le sport et les Jeux Olympiques aient pu contribuer à une identité européenne plus forte, il est peu probable que les États membres de l'UE renoncent volontairement à leur fierté nationale et à leurs réalisations dans les sports individuels et d'équipe sans un contrôle supranational direct. Un tel changement significatif nécessiterait une autorité institutionnelle substantielle.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Les opinions exprimées ici sont celles de l'auteur et ne reflètent pas nécessairement les vues de toute institution avec laquelle l'auteur est associé.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> est troisième secrétaire au ministère des Affaires étrangères de la Géorgie, travaillant sur la direction de l'UE. Il est diplômé du Collège d'Europe à Natolin.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Olimpijske igre su povijesno služile kao platforma za ideološku i političku konkurenciju, posebno tijekom Hladnog rata. Suvremeni političari i dalje gledaju na igre kao na sredstvo za prikazivanje nacionalne sportske moći i jačanje vlastitog imidža. Iako se Europska komisija ne može optužiti za poticanje podjela, njezin fokus na medaljnom poretku doprinosi natjecateljskoj atmosferi koja može potaknuti manje etičko ponašanje među drugim državnim akterima. Analizom međusobnog odnosa između sporta, politike i kulture, možemo identificirati neka saznanja o složenostima suvremene europske identiteta i njezine globalne projekcije.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Politika brendiranja</strong></span>\n<span class=\"para\">Kao istaknuta europska prijestolnica, Pariz je imao jedinstvenu privilegiju biti domaćin Olimpijadi 2024. Ovaj mega sportski događaj predstavljao je zlatnu priliku za Francusku i njezine europske partnere da pokažu svoju bogatu povijest, živahnu kulturu i zajedničke vrijednosti. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Osim atletskih natjecanja</a>, Olimpijske igre su služile kao platforma za inicijative brendiranja nacija, potičući društvene, ekonomske i političke ciljeve.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Brendiranje nacija, kako ga definira Ying Fan 2006. godine</a>, uključuje strateško korištenje tehnika brendiranja i marketinga za poboljšanje imidža nacije. U kontekstu Olimpijskih igara, sport igra ključnu ulogu u oblikovanju nacionalnih identiteta, simbolizirajući jedinstvo, ponos i aspiracije nacije. Dok se brendiranje nacija često fokusira na vanjske publike, sportska diplomacija, kako je prakticiraju međunarodni akteri, cilja i domaće i međunarodne dionike. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">EU se aktivno bavi sportskom diplomacijom</a> više od desetljeća, organizirajući natjecanja, promičući razvoj sporta kroz inicijative poput Erasmus+, i koristeći sport za poticanje osjećaja europske identiteta. Olimpijada u Parizu 2024. pružila je izvrsnu priliku za jačanje ovog europskog duha, kako unutar bloka, tako i globalno pod okriljem \"europskog načina života\".</span>\n<span class=\"para\">Međutim, učinkovitost brendiranja nacija i sportske diplomacije ovisi o nekoliko faktora koje EU nije mogla postići na ovom posebnom događaju. Prvo, poruke moraju odjekivati s domaćim i međunarodnim publikama. Drugo, brend mora biti autentično utjelovljen od strane građana i vlade nacije. Treće, javno sudjelovanje treba biti iskreno i značajno, a ne samo fasada za legitimizaciju inicijativa odozgo. Olimpijada u Parizu 2024. pružila je platformu za Europu da pokaže svoj jedinstveni identitet, promiče jedinstvo i jača svoj globalni status. Unatoč pokušajima da se iskoristi sportska diplomacija i brendiranje nacija, trajna baština Europe iz Olimpijade u Parizu 2024. ostaje neizvjesna. Iako su igre nesumnjivo prikazale kulturnu raznolikost kontinenta i povijesni značaj, njihov dugoročni utjecaj na europsku jedinstvo i globalni status još uvijek treba vidjeti.</span>\n<span class=\"para\"><strong>EU i sportska diplomacija?</strong></span>\n<span class=\"para\">Strateško angažiranje EU-a u <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sportskoj diplomaciji</a> pojavilo se 2015. godine, nakon uspostave Visoke radne skupine za sportsku diplomaciju. Ova inicijativa, pod vodstvom povjerenika Tibora Navracsicsa, kulminirala je sveobuhvatnim izvješćem koje je istaknulo ključne preporuke. Naknadne Zaključke Vijeća u studenom 2016. formalizirale su obvezu EU-a da koristi sport kao diplomatski alat. Europski radni plan za sport (2017.-2020.) dodatno je naglasio važnost sportske diplomacije u poticanju europskih vrijednosti i promicanju suradnje s trećim zemljama. Empirijski dokazi nedvojbeno su pokazali pozitivan utjecaj međunarodnih sportskih projekata na bilateralne odnose. Komparativna analiza studija slučaja otkrila je nekoliko istaknutih značajki: angažman na visokoj političkoj razini između država članica i trećih zemalja pokazao se ključnim za generiranje lokalnog interesa i sudjelovanja. Sportski projekti koji su se uskladili s novim prioritetima međunarodnih razvojnih ciljeva država članica povećali su njihov širi diplomatski utjecaj.</span>\n<span class=\"para\">Detaljnija ispitivanja studija slučaja donijela su vrijedne uvide u uspješnu provedbu međunarodnih projekata razvoja sporta. Prilagođeni pristupi bili su ključni za usklađivanje sportske stručnosti država članica EU-a s specifičnim strateškim ciljevima i izazovima s kojima se suočavaju treće zemlje. Jačanje kapaciteta i usavršavanje lokalnih organizacija bili su presudni za osiguranje dugoročne održivosti projektnih inicijativa. Štoviše, sveobuhvatni pregled relevantnih izvora financiranja EU-a ukazao je na značajan potencijal za podršku projektima razvoja sporta koji uključuju partnerstva između država članica i EU-a kao cjeline.</span>\n<span class=\"para\">U kojoj mjeri je EU razvila robusni okvir za sportsku diplomaciju, fokusirajući se na promicanje sudjelovanja u sportu, integritet i održivost? Kroz svoj EU radni plan za sport, blok prioritizira stvaranje sigurnog, vrijednostima vođenog okruženja u sportu, dok istovremeno potiče socio-ekonomske i održive dimenzije. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Plan također naglašava povećanje sudjelovanja u sportu i poticanje tjelesne aktivnosti za sve dobne skupine,</a> s posebnim naglaskom na ranjive populacije.</span>\n<span class=\"para\">Danas, promicanjem sporta na osnovnoj razini i podržavanjem aktivnog, ekološki prihvatljivog načina života, EU nastoji izgraditi društvenu koheziju i promicati aktivno građanstvo diljem Europe. Središnji fokus strategije EU-a je poboljšanje upravljanja u sportu. To uključuje poticanje dobrih praksi upravljanja, borbu protiv problema poput namještanja utakmica i promicanje rodne ravnopravnosti i prava sportaša. Osim toga, EU prepoznaje važnost sporta na osnovnoj razini temeljenog na volonterizmu i podržava njihov razvoj kroz inicijative poput programa Erasmus+, koji dodjeljuje sredstva za podršku mobilnosti, suradnji i inovacijama u sportu.</span>\n<span class=\"para\">EU također naglašava značaj ulaganja u održivu sportsku infrastrukturu, koja uključuje razvoj ekološki prihvatljivih objekata i ograničavanje ugljičnog otiska sektora. Inovacije i digitalizacija smatraju se ključnim pokretačima napretka u sportu, podržavajući zdravlje, ekonomski razvoj i otpornost sektora, posebno u svjetlu izazova koje je postavila pandemija COVID-19. Promicanje sportskog turizma i međusektorske suradnje također je prioritet EU-a za poticanje održivog razvoja sektora.</span>\n<span class=\"para\">S druge strane, međunarodna suradnja igra vitalnu ulogu u sportskoj diplomaciji EU-a. EU nastoji ojačati dijalog s vladama i sportskim organizacijama unutar i izvan Europe, uključujući Međunarodni olimpijski odbor, s ciljem razmjene znanja i rješavanja globalnih izazova poput dopinga, prijevara i manipulacije natjecanjima. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Osim toga, inicijative politike EU-a, poput Bijele knjige o sportu iz 2007. godine</a>, služe kao temeljni dokumenti za kontinuirane napore, usmjeravajući buduću politiku i suradnju.</span>\n<span class=\"para\">U smislu socijalne uključenosti, EU aktivno promiče integraciju marginaliziranih skupina, uključujući migrante, kroz sport. Inicijative poput Europskog tjedna sporta, koje potiče tjelesnu aktivnost diljem Europe, primjer su predanosti EU-a poticanju zdravijeg, aktivnijeg društva. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Nagrade poput <em>#BeActive</em> i <em>#BeInclusive</em></a> dodatno ističu inovativne napore za rušenje društvenih barijera i promicanje osjećaja europske identiteta kroz sport. Pristup EU-a sportskoj diplomaciji karakteriziran je fokusom na promicanje integriteta, sudjelovanja i održivosti. Kroz prekograničnu suradnju, inovativne politike i predanost uključivosti, EU nastoji razviti dinamičan i otporan sektor sporta koji doprinosi društvenom i ekonomskom rastu Europe.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Što da je EU bila ujedinjena u Parizu 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">Olimpijada u Parizu 2024., iako slavna po svojim atletskim postignućima, bila je i mikrokozmos složenog međusobnog odnosa između sporta, politike i globalnih događaja. Međunarodni olimpijski odbor (MOO) dugo se trudio održati fasadu političke neutralnosti, ali su Igre u Parizu, sa svojim brojnim izazovima, otkrile inherentnu političku prirodu događaja. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Jedno posebno intrigantno pitanje je: što da je EU usvojila jedinstveni stav o Igrama?</a> Iako se EU često vidi kao snaga za jedinstvo i suradnju, države članice često imaju različite interese i prioritete, posebno kada je riječ o međunarodnim poslovima.</span>\n<span class=\"para\">Igre u Parizu bile su obilježene nekoliko geopolitičkih napetosti. Trajni rat u Ukrajini, izraelsko-palestinski sukob i globalna prijetnja terorizma bacili su sjenu na događaj. MOO se, u pokušaju da izbalansira suprotstavljene interese, često nalazio u nezavidnom položaju. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Na primjer, odluka MOO-a da dopusti ruskim i bjeloruskim sportašima da se natječu kao Neovisni neutralni sportaši</a> (AIN) naišla je na kritiku mnogih, uključujući neke države članice EU-a. Dok su neki tvrdili da bi sportaši trebali biti kažnjeni za postupke svojih zemalja, drugi su tvrdili da ne bi trebali biti kažnjeni za postupke svojih vlada. Da je EU predstavila jedinstveni front po ovom pitanju, MOO bi mogao biti pod većim pritiskom da usvoji dosljedniji pristup. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Snažan europski glas mogao bi značajno utjecati na globalnu raspravu o Igrama i sudjelovanju ruskih i bjeloruskih sportaša.</a></span>\n<span class=\"para\">Možda bi se moglo pomisliti da je govoriti jednim glasom povezano s konceptom agregiranja europskih olimpijskih medalja u jedinstveni zbroj. Međutim, to je pogrešno iz nekoliko razloga. Prvo, EU trenutno nema ujedinjeni Nacionalni olimpijski odbor (NOC), što znači da se pojedine države članice natječu neovisno. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Ovaj fragmentirani pristup omogućio je većem broju sportaša sudjelovanje na Olimpijadi, što je na kraju povećalo potencijal za osvajanje medalja.</a> Drugo, prednosti pojedinačnih nacionalnih timova bile su posebno očite u timskim sportovima. Na primjer, nedavna pobjeda Italije, Francuske i Poljske u ženskoj ekipnoj borilačkoj konkurenciji bila je moguća samo zbog toga što je svaka zemlja imala svoj tim. Nasuprot tome, Sjedinjene Američke Države i Kina bile su ograničene na prijavu samo jednog tima, što je ograničilo njihov potencijal za medalje čak i u sportovima u kojima dominiraju.</span>\n<span class=\"para\">Dok bi pojam ujedinjenog pristupa \"Tima Europe\" mogao izazvati osjećaje jedinstva i zajedničkog postignuća, važno je razmotriti šire implikacije. Iako bi EU zasigurno mogla iskoristiti svoj kolektivni utjecaj za promicanje europskih sportaša i vrijednosti na međunarodnoj sceni, ujedinjeni tim mogao bi nenamjerno dovesti do toga da EU vrši neprimjeren utjecaj na međunarodno sportsko upravljanje. Umjesto da teži ujedinjenom timu, EU bi mogla učinkovitije zagovarati europske sportaše i vrijednosti jačanjem nacionalnih olimpijskih odbora, promicanjem europske sportske kulture, zagovarajući fair play i etičke standarde, te podržavajući razvoj sporta na osnovnoj razini. Fokusirajući se na ova područja, EU može igrati pozitivnu ulogu u globalnom sportskom pejzažu bez kompromitiranja integriteta olimpijskog pokreta.</span>\n<span class=\"para\">Štoviše, uloga EU-a u rješavanju pitanja ljudskih prava povezanih s igrama mogla je biti istaknutija. Dok su skupine za ljudska prava podizale zabrinutost zbog tretmana beskućnika u Parizu i potencijala za kršenje ljudskih prava, odgovor EU-a bio je donekle fragmentiran. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Ujedinjeni europski stav mogao bi pojačati te zabrinutosti i izvršiti pritisak na francusku vladu da poduzme konkretne korake za zaštitu ljudskih prava.</a></span>\n<span class=\"para\">Iako su Olimpijske igre u Parizu 2024. bile prikaz atletskih izvrsnosti, također su istaknule izazove održavanja političke neutralnosti u globaliziranom svijetu. Ujedinjeni europski glas mogao bi odigrati značajnu ulogu u oblikovanju narativa oko <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">igara i rješavanju složenih pitanja koja su se pojavila</a>. Međutim, stvarnost je da je EU, poput svake međunarodne organizacije, sastavljena od različitih država članica s često sukobljenim interesima. Stvarno ujedinjeni europski stav o igrama mogao bi biti težak, ako ne i nemoguć, cilj za postizanje. Iako su sport i Olimpijske igre mogli doprinijeti jačanju europske identiteta, malo je vjerojatno da bi države članice EU-a voljno odustale od svog nacionalnog ponosa i postignuća u individualnim i timskim sportovima bez izravnog supranacionalnog nadzora. Takva značajna promjena zahtijevala bi značajnu institucionalnu vlast.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Gledišta predstavljena ovdje su gledišta autora i ne odražavaju nužno stavove bilo koje institucije s kojom je autor povezan.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> je treći tajnik u Ministarstvu vanjskih poslova Gruzije koji radi na Direktoratu EU. On je diplomirao na Europskom koledžu u Natolinu.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Az olimpiai játékok történelmileg ideológiai és politikai versengés platformjaként szolgáltak, különösen a hidegháború idején. A kortárs politikai vezetők továbbra is úgy tekintenek a játékokra, mint a nemzeti sportteljesítmény bemutatásának és saját imázsuk erősítésének eszközére. Míg az Európai Bizottság nem vádolható az osztályozás előmozdításával, a medálranglistákra való fókuszálása hozzájárul egy versenyképes légkörhöz, amely ösztönözheti a kevésbé etikus magatartást más állami szereplők körében. A sport, politika és kultúra közötti kölcsönhatás elemzésével betekintést nyerhetünk a kortárs európai identitás összetettségébe és globális megjelenésébe.</span>\n<span class=\"para\"><strong>A márkázás politikája</strong></span>\n<span class=\"para\">Mint kiemelkedő európai főváros, Párizs egyedülálló kiváltságot élvezett, hogy otthont adhatott a 2024-es olimpiai játékoknak. Ez a mega sportesemény arany lehetőséget kínált Franciaország és európai partnerei számára, hogy bemutassák gazdag történelmüket, vibráló kultúrájukat és közös értékeiket. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">A sportversenyeken túl</a> az olimpia a nemzetmárkázási kezdeményezések platformjaként szolgált, elősegítve a társadalmi, gazdasági és politikai célokat.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">A nemzetmárkázás, ahogyan Ying Fan 2006-ban meghatározta</a>, stratégiai branding és marketing technikák alkalmazását jelenti egy nemzet imázsának javítása érdekében. Az olimpia kontextusában a sport kulcsszerepet játszik a nemzeti identitások formálásában, szimbolizálva egy nemzet egységét, büszkeségét és törekvéseit. Míg a nemzetmárkázás gyakran a külső közönségekre összpontosít, a sportdiplomácia, amelyet nemzetközi szereplők gyakorolnak, mind a belföldi, mind a nemzetközi érdekelt feleket célozza. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">Az EU több mint egy évtizede aktívan részt vesz a sportdiplomáciában</a>, versenyeket szervezve, sportfejlesztést népszerűsítve olyan kezdeményezéseken keresztül, mint az Erasmus+, és a sportot felhasználva az európai identitás erősítésére. A 2024-es párizsi olimpia kiváló lehetőséget kínált ennek az európai szellemnek az erősítésére, mind a blokkban, mind globálisan az „európai életmód” keretein belül.</span>\n<span class=\"para\">Azonban a nemzetmárkázás és a sportdiplomácia hatékonysága számos tényezőtől függ, amelyeket az EU nem tudott elérni ezen a konkrét eseményen. Először is, az üzenetnek rezonálnia kell a belföldi és nemzetközi közönséggel egyaránt. Másodszor, a márkát hitelesen kell megtestesítenie a nemzet polgárainak és kormányának. Harmadszor, a közönség részvétele legyen valódi és jelentőségteljes, ne csupán egy álcázás a felülről jövő kezdeményezések legitimálására. A 2024-es párizsi olimpia platformot biztosított Európa számára, hogy bemutassa egyedi identitását, népszerűsítse az egységet és erősítse globális helyzetét. A sportdiplomácia és a nemzetmárkázás kihasználására tett kísérletek ellenére Európa tartós öröksége a 2024-es párizsi olimpiából továbbra is bizonytalan. Míg a játékok kétségtelenül bemutatták a kontinens kulturális sokszínűségét és történelmi jelentőségét, hosszú távú hatásuk az európai egységre és globális helyzetre még nem látható.</span>\n<span class=\"para\"><strong>EU és sportdiplomácia?</strong></span>\n<span class=\"para\">Az EU stratégiai elköteleződése a <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sportdiplomáciával</a> 2015-ben alakult ki, a Sportdiplomácia Magas Szintű Csoportjának létrehozását követően. Ez a kezdeményezés, Tibor Navracsics biztos irányítása alatt, egy átfogó jelentéshez vezetett, amely kulcsfontosságú ajánlásokat tartalmazott. A 2016 novemberi Tanácsi Következtetések hivatalossá tették az EU elkötelezettségét a sport diplomáciai eszközként való felhasználására. Az Európai Unió Sportmunkaterv (2017-2020) tovább hangsúlyozta a sportdiplomácia fontosságát az európai értékek előmozdításában és a harmadik országokkal való együttműködésben. Empirikus bizonyítékok egyértelműen bizonyították a nemzetközi sportprojektek pozitív hatását a bilaterális kapcsolatokra. Az esettanulmányok összehasonlító elemzése számos kiemelkedő jellemzőt tárt fel: a tagállamok és harmadik országok közötti magas szintű politikai elköteleződés kulcsszerepet játszott a helyi érdeklődés és részvétel generálásában. Azok a sportprojektek, amelyek összhangban álltak a tagállamok nemzetközi fejlesztési céljaival, fokozzák a szélesebb diplomáciai hatásukat.</span>\n<span class=\"para\">A részletesebb esettanulmányok vizsgálata értékes betekintéseket nyújtott a nemzetközi sportfejlesztési projektek sikeres megvalósításába. A testreszabott megközelítések elengedhetetlenek voltak az EU tagállamainak sporttudásának összehangolásához a harmadik országok által tapasztalt konkrét stratégiai célokkal és kihívásokkal. A helyi szervezetek kapacitásának fejlesztése és továbbképzése kulcsfontosságú volt a projektkezdeményezések hosszú távú fenntarthatóságának biztosításához. Továbbá, a releváns EU finanszírozási források átfogó felülvizsgálata jelentős potenciált mutatott a sportfejlesztési projektek támogatására, amelyek a tagállamok és az EU egészének partnerségeit érintették.</span>\n<span class=\"para\">Milyen mértékben alakított ki az EU egy robusztus keretet a sportdiplomáciához, a sport részvételének, integritásának és fenntarthatóságának előmozdítására? Az EU Sportmunkatervén keresztül a blokk prioritásként kezeli egy biztonságos, értékvezérelt környezet létrehozását a sportban, miközben elősegíti a társadalmi-gazdasági és fenntartható dimenziókat. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">A terv emellett hangsúlyozta a sport részvételének növelését és a fizikai aktivitás ösztönzését minden korosztály számára,</a> különös figyelmet fordítva a hátrányos helyzetű csoportokra.</span>\n<span class=\"para\">Ma, a helyi sport népszerűsítésével és egy aktív, környezetbarát életmód támogatásával az EU célja a társadalmi kohézió építése és az aktív állampolgárság előmozdítása Európa-szerte. Az EU stratégiájának középpontjában a sportirányítás javítása áll. Ez magában foglalja a jó kormányzási gyakorlatok ösztönzését, a mérkőzés manipulálásának elleni küzdelmet, valamint a nemek közötti egyenlőség és a sportolói jogok előmozdítását. Ezenkívül az EU elismeri a helyi alapú sport fontosságát, és támogatja fejlődésüket olyan kezdeményezéseken keresztül, mint az Erasmus+ program, amely finanszírozást biztosít a sportmobilitás, együttműködés és innováció támogatására.</span>\n<span class=\"para\">Az EU hangsúlyozza a fenntartható sportinfrastruktúrába való befektetés jelentőségét is, amely magában foglalja a környezetbarát létesítmények fejlesztését és a szektor szén-dioxid-kibocsátásának korlátozását. Az innováció és a digitalizáció kulcsfontosságú előmozdítói a sport fejlődésének, támogatva az egészséget, a gazdasági fejlődést és a szektor ellenálló képességét, különösen a COVID-19 világjárvány által támasztott kihívások fényében. A sportturizmus és a szektorok közötti együttműködés előmozdítása szintén prioritás az EU számára a szektor fenntartható fejlődésének elősegítése érdekében.</span>\n<span class=\"para\">Másrészt, a nemzetközi együttműködés kulcsszerepet játszik az EU sportdiplomáciájában. Az EU arra törekszik, hogy erősítse a párbeszédet a kormányokkal és sportágakkal, mind Európán belül, mind kívül, beleértve a Nemzetközi Olimpiai Bizottságot, célul tűzve ki a tudáscserét és a globális kihívások, mint a dopping, csalás és a versenyek manipulálása kezelését. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Továbbá, az EU politikai kezdeményezései, mint például a 2007-es Sport Fehér Könyv</a>, alapdokumentumként szolgálnak a folyamatban lévő erőfeszítésekhez, irányítva a jövőbeli politikát és együttműködést.</span>\n<span class=\"para\">A társadalmi befogadás szempontjából az EU aktívan népszerűsíti a marginalizált csoportok, köztük a migránsok integrációját a sport révén. Az olyan kezdeményezések, mint az Európai Sporthét, amely a fizikai aktivitást ösztönzi Európa-szerte, példázzák az EU elkötelezettségét egy egészségesebb, aktívabb társadalom előmozdítása iránt. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Olyan díjak, mint a <em>#BeActive</em> és a <em>#BeInclusive</em></a> tovább hangsúlyozzák az innovatív erőfeszítéseket a társadalmi akadályok lebontására és az európai identitás előmozdítására a sport révén. Az EU sportdiplomáciájának megközelítése a integritás, részvétel és fenntarthatóság előmozdítására összpontosít. Határokon átnyúló együttműködés, innovatív politikák és a befogadás iránti elkötelezettség révén az EU célja egy dinamikus és ellenálló sportág fejlődésének elősegítése, amely hozzájárul Európa társadalmi és gazdasági növekedéséhez.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Mi lenne, ha az EU egyesült volna Párizsban 2024-ben?</strong></span>\n<span class=\"para\">A 2024-es párizsi olimpia, miközben sportteljesítményeit ünnepelték, a sport, politika és globális események összetett kölcsönhatásának mikrokoszmosza is volt. A Nemzetközi Olimpiai Bizottság (IOC) régóta arra törekszik, hogy fenntartja a politikai semlegesség látszatát, de a párizsi játékok, számos kihívásával, felfedte az esemény inherens politikai természetét. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Egy különösen érdekes kérdés: mi lett volna, ha az EU egységes álláspontot képviselt volna a játékokkal kapcsolatban?</a> Míg az EU-t gyakran az egység és együttműködés erejeként tekintik, tagállamai gyakran eltérő érdekekkel és prioritásokkal rendelkeznek, különösen a nemzetközi ügyek terén.</span>\n<span class=\"para\">A párizsi játékokat számos geopolitikai feszültség árnyékolta be. Az Ukrajnában zajló háború, az izraeli-palesztin konfliktus és a globális terrorizmus fenyegetése mind árnyékot vetett az eseményre. Az IOC, a versengő érdekek egyensúlyozására tett kísérlete során gyakran kényes helyzetben találta magát. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Például az IOC döntése, hogy orosz és belorusz sportolókat engedjenek versenyezni Mint Egyéni Semleges Sportolók</a> (AINs) sok kritikát kapott, beleértve néhány EU tagállamot is. Míg egyesek azt állították, hogy a sportolókat büntetni kell az országuk cselekedeteiért, mások azt hangoztatták, hogy nem szabad őket megbüntetni kormányuk tetteiért. Ha az EU egységes frontot mutatott volna ezen a kérdésen, az IOC valószínűleg nagyobb nyomás alá került volna, hogy következetesebb megközelítést alkalmazzon. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Egy erős európai hang jelentősen befolyásolhatta volna a játékokkal és az orosz és belorusz sportolók részvételével kapcsolatos globális diskurzust.</a></span>\n<span class=\"para\">Valaki azt gondolhatja, hogy az egységes hangzás kapcsolódik az európai olimpiai érmek egyetlen összesítésének koncepciójához. Ez azonban több okból is hibás. Először is, az EU jelenleg nem rendelkezik egységes Nemzeti Olimpiai Bizottsággal (NOC), ami azt jelenti, hogy az egyes tagállamok függetlenül versenyeznek. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Ez a fragmentált megközelítés lehetővé tette, hogy több sportoló részt vegyen az olimpiai játékokon, végső soron növelve az érmek nyerésének potenciálját.</a> Másodszor, az egyéni nemzeti csapatok előnyei különösen nyilvánvalóak voltak a csapatsportokban. Például Olaszország, Franciaország és Lengyelország legutóbbi győzelme a női csapat vívóversenyben csak azért volt lehetséges, mert mindegyik ország a saját csapatát indította. Ezzel szemben az Egyesült Államok és Kína korlátozva voltak, hogy egyetlen csapatot indítsanak, ami korlátozta érme potenciáljukat még olyan sportágakban is, ahol dominálnak.</span>\n<span class=\"para\">Míg az egységes „Európa Csapat” megközelítés érzéseket kelthet az egységről és a közös teljesítményről, fontos figyelembe venni a szélesebb következményeket. Míg az EU valóban kihasználhatja kollektív befolyását az európai sportolók és értékek nemzetközi színtéren való népszerűsítésére, egy egységes csapat akaratlanul is ahhoz vezethet, hogy az EU indokolatlan befolyást gyakoroljon a nemzetközi sportirányításra. Az EU ahelyett, hogy egységes csapatot keresne, hatékonyabban támogathatná az európai sportolókat és értékeket a nemzeti olimpiai bizottságok megerősítésével, az európai sportkultúra népszerűsítésével, a fair play és etikai normák előmozdításával, valamint a helyi sportfejlesztés támogatásával. Ezekre a területekre összpontosítva az EU pozitív szerepet játszhat a globális sporttájban anélkül, hogy veszélyeztetné az olimpiai mozgalom integritását.</span>\n<span class=\"para\">Továbbá, az EU szerepe az emberi jogi aggályok kezelésében a játékokkal kapcsolatban hangsúlyosabb lehetett volna. Míg az emberi jogi csoportok aggodalmukat fejezték ki a hajléktalanok párizsi bánásmódja és az emberi jogi visszaélések lehetősége miatt, az EU válasza némileg fragmentált volt. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Egy egységes európai álláspont felerősíthette volna ezeket az aggályokat, és nyomást gyakorolhatott volna a francia kormányra, hogy konkrétabb lépéseket tegyen az emberi jogok védelme érdekében.</a></span>\n<span class=\"para\">Míg a 2024-es párizsi olimpia a sportteljesítmény kiemelkedő bemutatója volt, a politikai semlegesség fenntartásának kihívásait is hangsúlyozta egy globalizált világban. Egy egységes európai hang jelentős szerepet játszhatott volna a <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">játékok körüli narratíva alakításában és a felmerült összetett problémák kezelésében</a>. A valóság azonban az, hogy az EU, mint bármely nemzetközi szervezet, különböző tagállamokból áll, amelyek gyakran ellentétes érdekekkel rendelkeznek. Egy igazán egységes európai álláspont a játékokkal kapcsolatban nehéz, ha nem lehetetlen cél lett volna. Míg a sport és az olimpia hozzájárulhatott egy erősebb európai identitás kialakulásához, valószínűtlen, hogy az EU tagállamai önként lemondanának nemzeti büszkeségükről és teljesítményeikről egyéni és csapatsportokban közvetlen szupranacionális felügyelet nélkül. Egy ilyen jelentős változás jelentős intézményi hatalmat igényelne.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>A cikkben képviselt nézetek az író véleményét tükrözik, és nem feltétlenül tükrözik az író által képviselt bármely intézmény nézeteit.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> a grúz külügyminisztérium harmadik titkára, az EU igazgatóságán dolgozik. A Natolini Európai Főiskola diplomája.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Le Olimpiadi hanno storicamente servito come piattaforma per la competizione ideologica e politica, in particolare durante la Guerra Fredda. I politici contemporanei continuano a vedere i giochi come un mezzo per mostrare la potenza sportiva nazionale e rafforzare la propria immagine. Sebbene la Commissione Europea non possa essere accusata di promuovere divisioni, il suo focus sulle classifiche delle medaglie contribuisce a un'atmosfera competitiva che potrebbe incentivare comportamenti meno etici tra altri attori statali. Analizzando l'interazione tra sport, politica e cultura, possiamo identificare alcune intuizioni sulle complessità dell'identità europea contemporanea e sulla sua proiezione globale.</span>\n<span class=\"para\"><strong>La politica del branding</strong></span>\n<span class=\"para\">In quanto capitale europea di spicco, Parigi ha avuto il privilegio unico di ospitare i Giochi Olimpici del 2024. Questo mega evento sportivo ha rappresentato un'opportunità d'oro per la Francia e i suoi omologhi europei di mostrare la loro ricca storia, cultura vibrante e valori condivisi. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Oltre alle competizioni atletiche</a>, le Olimpiadi hanno servito come piattaforma per iniziative di branding nazionale, promuovendo obiettivi sociali, economici e politici.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Il nation-branding, come definito da Ying Fan nel 2006</a>, implica l'uso strategico di tecniche di branding e marketing per migliorare l'immagine di una nazione. Nel contesto delle Olimpiadi, lo sport gioca un ruolo fondamentale nel plasmare le identità nazionali, simboleggiando l'unità, l'orgoglio e le aspirazioni di una nazione. Sebbene il nation-branding si concentri spesso su pubblici esterni, la diplomazia sportiva, come praticata da attori internazionali, si rivolge sia a stakeholder nazionali che internazionali. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">L'UE è stata attivamente coinvolta nella diplomazia sportiva</a> per oltre un decennio, organizzando competizioni, promuovendo lo sviluppo sportivo attraverso iniziative come Erasmus+ e sfruttando lo sport per favorire un senso di identità europea. Le Olimpiadi di Parigi 2024 hanno offerto un'opportunità privilegiata per rafforzare questo spirito europeo, sia all'interno del blocco che globalmente sotto l'ombrello del “modo di vivere europeo”.</span>\n<span class=\"para\">Tuttavia, l'efficacia del nation-branding e della diplomazia sportiva dipende da diversi fattori che l'UE non è riuscita a raggiungere in questo particolare evento. In primo luogo, il messaggio deve risuonare sia con il pubblico nazionale che con quello internazionale. In secondo luogo, il marchio deve essere autenticamente incarnato dai cittadini e dal governo della nazione. In terzo luogo, il coinvolgimento pubblico dovrebbe essere genuino e significativo, piuttosto che una mera facciata per legittimare iniziative dall'alto verso il basso. Le Olimpiadi di Parigi 2024 hanno fornito una piattaforma per l'Europa per mostrare la sua identità unica, promuovere l'unità e rafforzare la sua posizione globale. Nonostante i tentativi di sfruttare la diplomazia sportiva e il nation-branding, l'eredità duratura dell'Europa dalle Olimpiadi di Parigi 2024 rimane incerta. Sebbene i giochi abbiano indubbiamente mostrato la diversità culturale e l'importanza storica del continente, il loro impatto a lungo termine sull'unità europea e sulla posizione globale deve ancora essere visto.</span>\n<span class=\"para\"><strong>UE e diplomazia sportiva?</strong></span>\n<span class=\"para\">Il coinvolgimento strategico dell'UE con <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">la diplomazia sportiva</a> è emerso nel 2015, dopo la creazione del Gruppo di Alto Livello sulla Diplomazia Sportiva. Questa iniziativa, sotto la guida del Commissario Tibor Navracsics, si è conclusa con un rapporto completo che delinea raccomandazioni chiave. Le successive Conclusioni del Consiglio nel novembre 2016 hanno formalizzato l'impegno dell'UE a utilizzare lo sport come strumento diplomatico. Il Piano di Lavoro dell'Unione Europea per lo Sport (2017-2020) ha ulteriormente sottolineato l'importanza della diplomazia sportiva nel promuovere i valori europei e nel favorire la cooperazione con i paesi terzi. Le evidenze empiriche hanno dimostrato inequivocabilmente l'impatto positivo dei progetti sportivi internazionali sulle relazioni bilaterali. Un'analisi comparativa dei casi studio ha rivelato diverse caratteristiche salienti: il coinvolgimento politico di alto livello tra gli stati membri e i paesi terzi si è dimostrato strumentale nel generare interesse e partecipazione locali. I progetti sportivi che si allineavano con le priorità emergenti degli obiettivi di sviluppo internazionale degli stati membri hanno migliorato il loro impatto diplomatico più ampio.</span>\n<span class=\"para\">Un'analisi più approfondita dei casi studio ha fornito preziose intuizioni sull'implementazione di successo dei progetti di sviluppo sportivo internazionale. Approcci su misura sono stati essenziali per allineare l'expertise sportiva degli stati membri dell'UE con gli specifici obiettivi strategici e le sfide affrontate dai paesi terzi. Il rafforzamento delle capacità e l'aggiornamento delle organizzazioni locali sono stati cruciali per garantire la sostenibilità a lungo termine delle iniziative progettuali. Inoltre, una revisione completa delle fonti di finanziamento dell'UE ha indicato un potenziale significativo per sostenere progetti di sviluppo sportivo che coinvolgono partnership tra stati membri e l'UE nel suo complesso.</span>\n<span class=\"para\">In che misura l'UE ha sviluppato un quadro robusto per la diplomazia sportiva, concentrandosi sulla promozione della partecipazione sportiva, dell'integrità e della sostenibilità? Attraverso il suo Piano di Lavoro per lo Sport, il blocco dà priorità alla creazione di un ambiente sicuro e orientato ai valori nello sport, promuovendo al contempo dimensioni socio-economiche e sostenibili. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Il piano ha anche enfatizzato l'aumento della partecipazione sportiva e l'incoraggiamento all'attività fisica per tutte le fasce d'età,</a> con particolare attenzione alle popolazioni vulnerabili.</span>\n<span class=\"para\">Oggi, promuovendo lo sport di base e sostenendo uno stile di vita attivo e rispettoso dell'ambiente, l'UE mira a costruire coesione sociale e promuovere la cittadinanza attiva in tutta Europa. Un focus centrale della strategia dell'UE è il miglioramento della governance nello sport. Questo include l'incoraggiamento delle buone pratiche di governance, la lotta contro problemi come il match-fixing e la promozione della parità di genere e dei diritti degli atleti. Inoltre, l'UE riconosce l'importanza dello sport di base basato sul volontariato e sostiene il loro sviluppo attraverso iniziative come il programma Erasmus+, che destina finanziamenti per sostenere la mobilità sportiva, la cooperazione e l'innovazione.</span>\n<span class=\"para\">L'UE sottolinea anche l'importanza degli investimenti in infrastrutture sportive sostenibili, che includono lo sviluppo di strutture ecologiche e la limitazione dell'impronta di carbonio del settore. L'innovazione e la digitalizzazione sono viste come motori chiave del progresso nello sport, sostenendo la salute, lo sviluppo economico e la resilienza del settore, in particolare alla luce delle sfide poste dalla pandemia di COVID-19. La promozione del turismo sportivo e della cooperazione intersettoriale è anche una priorità per l'UE per stimolare lo sviluppo sostenibile del settore.</span>\n<span class=\"para\">D'altra parte, la cooperazione internazionale gioca un ruolo vitale nella diplomazia sportiva dell'UE. L'UE cerca di rafforzare il dialogo con i governi e le organizzazioni sportive sia all'interno che all'esterno dell'Europa, incluso il Comitato Olimpico Internazionale, mirando a scambiare conoscenze e affrontare sfide globali come il doping, la frode e la manipolazione delle competizioni. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Inoltre, le iniziative politiche dell'UE, come il Libro Bianco sullo Sport del 2007</a>, servono come documenti fondamentali per gli sforzi in corso, guidando le future politiche e cooperazioni.</span>\n<span class=\"para\">In termini di inclusione sociale, l'UE promuove attivamente l'integrazione di gruppi emarginati, inclusi i migranti, attraverso lo sport. Iniziative come la Settimana Europea dello Sport, che incoraggia l'attività fisica in tutta Europa, esemplificano l'impegno dell'UE a favorire una società più sana e attiva. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Premi come <em>#BeActive</em> e <em>#BeInclusive</em></a> evidenziano ulteriormente sforzi innovativi per abbattere le barriere sociali e promuovere un senso di identità europea attraverso lo sport. L'approccio dell'UE alla diplomazia sportiva è caratterizzato dal suo focus sulla promozione dell'integrità, della partecipazione e della sostenibilità. Attraverso la cooperazione transfrontaliera, politiche innovative e un impegno per l'inclusività, l'UE mira a sviluppare un settore sportivo dinamico e resiliente che contribuisca alla crescita sociale ed economica dell'Europa.</span>\n<span class=\"para\"><strong>E se l'UE fosse stata unita a Parigi 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">Le Olimpiadi di Parigi 2024, pur celebrate per i loro successi atletici, sono state anche un microcosmo dell'interazione complessa tra sport, politica ed eventi globali. Il Comitato Olimpico Internazionale (CIO) ha a lungo cercato di mantenere una facciata di neutralità politica, ma i Giochi di Parigi, con le loro innumerevoli sfide, hanno esposto la natura politica intrinseca dell'evento. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Una domanda particolarmente intrigante è: e se l'UE avesse adottato una posizione unificata sui Giochi?</a> Sebbene l'UE sia spesso vista come una forza per l'unità e la cooperazione, i suoi stati membri hanno spesso interessi e priorità divergenti, in particolare quando si tratta di affari internazionali.</span>\n<span class=\"para\">I Giochi di Parigi sono stati macchiati da diverse tensioni geopolitiche. La guerra in corso in Ucraina, il conflitto israelo-palestinese e la minaccia globale del terrorismo hanno tutti gettato ombre sull'evento. Il CIO, nel tentativo di bilanciare interessi concorrenti, si è spesso trovato in una posizione precaria. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Ad esempio, la decisione del CIO di consentire agli atleti russi e bielorussi di competere come Atleti Neutri Individuali</a> (AIN) è stata accolta con critiche da molti, inclusi alcuni stati membri dell'UE. Mentre alcuni sostenevano che gli atleti dovessero essere puniti per le azioni dei loro paesi, altri sostenevano che non dovessero essere penalizzati per le azioni dei loro governi. Se l'UE avesse presentato un fronte unito su questa questione, il CIO potrebbe aver affrontato una maggiore pressione per adottare un approccio più coerente. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Una forte voce europea avrebbe potuto influenzare significativamente il discorso globale riguardante i Giochi e la partecipazione degli atleti russi e bielorussi.</a></span>\n<span class=\"para\">Si potrebbe pensare che parlare con una sola voce fosse correlato al concetto di aggregare le medaglie olimpiche europee in un unico conteggio. Tuttavia, questo è errato per diversi motivi. In primo luogo, l'UE attualmente non possiede un Comitato Olimpico Nazionale (NOC) unificato, il che significa che i singoli stati membri competono in modo indipendente. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Questo approccio frammentato ha consentito a un numero maggiore di atleti di partecipare ai Giochi Olimpici, aumentando infine il potenziale di vittorie in medaglia.</a> In secondo luogo, i benefici delle squadre nazionali individuali sono stati particolarmente evidenti negli sport di squadra. Ad esempio, la recente vittoria di Italia, Francia e Polonia nella competizione di scherma a squadre femminile è stata possibile solo grazie al fatto che ogni paese ha schierato la propria squadra. Al contrario, gli Stati Uniti e la Cina erano limitati a presentare una sola squadra ciascuno, limitando il loro potenziale di medaglie anche negli sport in cui dominano.</span>\n<span class=\"para\">Sebbene l'idea di un approccio unificato “Team Europe” possa evocare sentimenti di unità e realizzazione condivisa, è essenziale considerare le implicazioni più ampie. Sebbene l'UE possa certamente sfruttare la sua influenza collettiva per promuovere atleti e valori europei sulla scena internazionale, una squadra unificata potrebbe involontariamente portare l'UE a esercitare un'influenza indebita sulla governance sportiva internazionale. Invece di perseguire una squadra unificata, l'UE potrebbe più efficacemente sostenere atleti e valori europei rafforzando i comitati olimpici nazionali, promuovendo la cultura sportiva europea, sostenendo il fair play e gli standard etici e supportando lo sviluppo dello sport di base. Concentrandosi su queste aree, l'UE può svolgere un ruolo positivo nel panorama sportivo globale senza compromettere l'integrità del movimento olimpico.</span>\n<span class=\"para\">Inoltre, il ruolo dell'UE nell'affrontare le preoccupazioni sui diritti umani legate ai giochi potrebbe essere stato più prominente. Mentre i gruppi per i diritti umani sollevavano preoccupazioni sul trattamento delle persone senza fissa dimora a Parigi e sul potenziale per abusi dei diritti umani, la risposta dell'UE è stata piuttosto frammentata. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Una posizione europea unificata avrebbe potuto amplificare queste preoccupazioni e mettere pressione sul governo francese per adottare misure più concrete per proteggere i diritti umani.</a></span>\n<span class=\"para\">Sebbene le Olimpiadi di Parigi 2024 siano state una vetrina di eccellenza atletica, hanno anche evidenziato le sfide nel mantenere la neutralità politica in un mondo globalizzato. Una voce europea unita avrebbe potuto svolgere un ruolo significativo nel plasmare la narrazione riguardante i <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">giochi e affrontando le complesse questioni emerse</a>. Tuttavia, la realtà è che l'UE, come qualsiasi organizzazione internazionale, è composta da stati membri diversi con interessi spesso conflittuali. Una vera posizione unificata europea sui giochi potrebbe essere stata un obiettivo difficile, se non impossibile, da raggiungere. Sebbene lo sport e le Olimpiadi possano aver contribuito a un'identità europea più forte, è improbabile che gli stati membri dell'UE rinuncino volontariamente al loro orgoglio nazionale e ai successi negli sport individuali e di squadra senza una supervisione sovranazionale diretta. Un cambiamento così significativo richiederebbe un'autorità istituzionale sostanziale.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Le opinioni qui espresse sono quelle dell'autore e non riflettono necessariamente le opinioni di alcuna istituzione con cui l'autore è associato.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> è Terzo Segretario presso il Ministero degli Affari Esteri della Georgia, lavorando nella Direzione UE. È laureato al College of Europe di Natolin.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">De Olympische Spelen hebben historisch gezien gediend als een platform voor ideologische en politieke competitie, vooral tijdens de Koude Oorlog. Hedendaagse politici blijven de Spelen beschouwen als een middel om nationale sportieve bekwaamheid te tonen en hun eigen imago te versterken. Hoewel de Europese Commissie niet kan worden beschuldigd van het bevorderen van verdeeldheid, draagt de focus op medaille-ranglijsten bij aan een competitieve sfeer die mogelijk minder ethisch gedrag onder andere staatsactoren kan aanmoedigen. Door de interactie tussen sport, politiek en cultuur te analyseren, kunnen we enkele inzichten identificeren in de complexiteit van de hedendaagse Europese identiteit en de wereldwijde projectie ervan.</span>\n<span class=\"para\"><strong>De politiek van branding</strong></span>\n<span class=\"para\">Als een prominente Europese hoofdstad had Parijs het unieke voorrecht om de Olympische Spelen van 2024 te organiseren. Dit mega sportevenement bood een gouden kans voor Frankrijk en zijn Europese tegenhangers om hun rijke geschiedenis, levendige cultuur en gedeelde waarden te tonen. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Voorbij de atletische competities</a> dienden de Olympische Spelen als een platform voor nation-branding initiatieven, waarbij sociale, economische en politieke doelen werden bevorderd.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Nation-branding, zoals gedefinieerd door Ying Fan in 2006</a>, houdt in dat branding- en marketingtechnieken strategisch worden ingezet om het imago van een natie te verbeteren. In de context van de Olympische Spelen spelen sporten een cruciale rol in het vormgeven van nationale identiteiten, die de eenheid, trots en aspiraties van een natie symboliseren. Terwijl nation-branding vaak gericht is op externe doelgroepen, richt sportdiplomatie, zoals beoefend door internationale actoren, zich op zowel binnenlandse als internationale belanghebbenden. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">De EU is al meer dan een decennium actief betrokken bij sportdiplomatie</a>, organiseert competities, bevordert sportontwikkeling via initiatieven zoals Erasmus+ en benut sport om een gevoel van Europese identiteit te bevorderen. De Olympische Spelen van 2024 in Parijs boden een uitstekende gelegenheid om deze Europese geest te versterken, zowel binnen de bloc als wereldwijd onder de vlag van de “Europese levenswijze”.</span>\n<span class=\"para\">Echter, de effectiviteit van nation-branding en sportdiplomatie hangt af van verschillende factoren die de EU niet kon bereiken tijdens dit specifieke evenement. Ten eerste moet de boodschap resoneren met zowel binnenlandse als internationale doelgroepen. Ten tweede moet het merk authentiek worden belichaamd door de burgers en de overheid van de natie. Ten derde moet de publieke betrokkenheid oprecht en betekenisvol zijn, in plaats van slechts een façade om top-down initiatieven te legitimeren. De Olympische Spelen van 2024 in Parijs boden een platform voor Europa om zijn unieke identiteit te tonen, eenheid te bevorderen en zijn wereldwijde positie te versterken. Ondanks pogingen om sportdiplomatie en nation-branding te benutten, blijft de blijvende erfenis van Europa van de Olympische Spelen van 2024 in Parijs onzeker. Hoewel de Spelen ongetwijfeld de culturele diversiteit en historische betekenis van het continent toonden, is de langetermijneffect op Europese eenheid en wereldwijde positie nog te bezien.</span>\n<span class=\"para\"><strong>EU en sportdiplomatie?</strong></span>\n<span class=\"para\">De strategische betrokkenheid van de EU bij <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sportdiplomatie</a> kwam tot stand in 2015, na de oprichting van de High Level Group on Sport Diplomacy. Dit initiatief, onder leiding van Commissaris Tibor Navracsics, culmineerde in een uitgebreid rapport met belangrijke aanbevelingen. Latere Raadsconclusies in november 2016 formaliseerden de inzet van de EU om sport als een diplomatiek instrument te gebruiken. Het Europese Unie Werkplan voor Sport (2017-2020) benadrukte verder het belang van sportdiplomatie in het bevorderen van Europese waarden en het stimuleren van samenwerking met derde landen. Empirisch bewijs toonde onmiskenbaar de positieve impact aan van internationale sportprojecten op bilaterale relaties. Een vergelijkende analyse van casestudy's onthulde verschillende opvallende kenmerken: politieke betrokkenheid op hoog niveau tussen lidstaten en derde landen bleek instrumenteel in het genereren van lokale interesse en deelname. Sportprojecten die in lijn waren met de opkomende prioriteiten van de internationale ontwikkelingsdoelstellingen van lidstaten versterkten hun bredere diplomatieke impact.</span>\n<span class=\"para\">Een diepgaandere analyse van casestudy's heeft waardevolle inzichten opgeleverd in de succesvolle implementatie van internationale sportontwikkelingsprojecten. Aangepaste benaderingen waren essentieel om de sportexpertise van EU-lidstaten af te stemmen op de specifieke strategische doelstellingen en uitdagingen waarmee derde landen werden geconfronteerd. Capaciteitsopbouw en het verbeteren van de vaardigheden van lokale organisaties waren cruciaal om de langetermijn duurzaamheid van projectinitiatieven te waarborgen. Bovendien wees een uitgebreide beoordeling van relevante EU-financieringsbronnen op aanzienlijke mogelijkheden voor het ondersteunen van sportontwikkelingsprojecten die partnerschappen tussen lidstaten en de EU als geheel omvatten.</span>\n<span class=\"para\">In hoeverre heeft de EU een robuust kader voor sportdiplomatie ontwikkeld, gericht op het bevorderen van sportdeelname, integriteit en duurzaamheid? Via zijn EU Werkplan voor Sport prioriteert de bloc het creëren van een veilige, waarde-gedreven omgeving in de sport, terwijl het de sociaal-economische en duurzame dimensies bevordert. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Het plan benadrukte ook het vergroten van de sportdeelname en het aanmoedigen van fysieke activiteit voor alle leeftijdsgroepen,</a> met speciale aandacht voor kwetsbare bevolkingsgroepen.</span>\n<span class=\"para\">Tegenwoordig, door grassroots sport te bevorderen en een actieve, milieuvriendelijke levensstijl te ondersteunen, streeft de EU ernaar sociale cohesie op te bouwen en actief burgerschap in heel Europa te bevorderen. Een centraal aandachtspunt van de strategie van de EU is het verbeteren van het bestuur in de sport. Dit omvat het aanmoedigen van goede bestuurspraktijken, het bestrijden van problemen zoals matchfixing en het bevorderen van gendergelijkheid en de rechten van atleten. Bovendien erkent de EU het belang van op vrijwillige basis gebaseerde grassroots sport en ondersteunt hun ontwikkeling via initiatieven zoals het Erasmus+ programma, dat financiering toekent ter ondersteuning van sportmobiliteit, samenwerking en innovatie.</span>\n<span class=\"para\">De EU benadrukt ook het belang van investeringen in duurzame sportinfrastructuur, waaronder de ontwikkeling van milieuvriendelijke faciliteiten en het beperken van de ecologische voetafdruk van de sector. Innovatie en digitalisering worden gezien als belangrijke drijfveren van vooruitgang in de sport, ter ondersteuning van gezondheid, economische ontwikkeling en de veerkracht van de sector, vooral in het licht van de uitdagingen die de COVID-19-pandemie met zich meebracht. Het bevorderen van sporttoerisme en cross-sectorale samenwerking heeft ook prioriteit voor de EU om de duurzame ontwikkeling van de sector te stimuleren.</span>\n<span class=\"para\">Aan de andere kant speelt internationale samenwerking een vitale rol in de sportdiplomatie van de EU. De EU streeft ernaar de dialoog met regeringen en sportorganisaties zowel binnen als buiten Europa te versterken, inclusief het Internationaal Olympisch Comité, met als doel kennis uit te wisselen en wereldwijde uitdagingen zoals doping, fraude en manipulatie van competities aan te pakken. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Bovendien dienen EU-beleidsinitiatieven, zoals het Witte Boek over Sport uit 2007</a>, als basisdocumenten voor voortdurende inspanningen, die toekomstige beleidsvorming en samenwerking begeleiden.</span>\n<span class=\"para\">Wat betreft sociale inclusie bevordert de EU actief de integratie van gemarginaliseerde groepen, waaronder migranten, door middel van sport. Initiatieven zoals de Europese Week van de Sport, die fysieke activiteit in heel Europa aanmoedigt, exemplificeren de inzet van de EU om een gezondere, actievere samenleving te bevorderen. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Prijzen zoals <em>#BeActive</em> en <em>#BeInclusive</em></a> benadrukken verder innovatieve inspanningen om sociale barrières te doorbreken en een gevoel van Europese identiteit door middel van sport te bevorderen. De benadering van de EU ten aanzien van sportdiplomatie wordt gekenmerkt door de focus op het bevorderen van integriteit, deelname en duurzaamheid. Door grensoverschrijdende samenwerking, innovatieve beleidsmaatregelen en een inzet voor inclusiviteit, streeft de EU ernaar een dynamische en veerkrachtige sportsector te ontwikkelen die bijdraagt aan de sociale en economische groei van Europa.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Wat als de EU verenigd was geweest in Parijs 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">De Olympische Spelen van Parijs 2024, hoewel gevierd om zijn atletische prestaties, was ook een microkosmos van de complexe interactie tussen sport, politiek en wereldgebeurtenissen. Het Internationaal Olympisch Comité (IOC) heeft lange tijd geprobeerd een façade van politieke neutraliteit te behouden, maar de Spelen van Parijs, met zijn vele uitdagingen, onthulden de inherente politieke aard van het evenement. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Een bijzonder intrigerende vraag is: wat als de EU een verenigde houding had aangenomen ten aanzien van de Spelen?</a> Hoewel de EU vaak wordt gezien als een kracht voor eenheid en samenwerking, hebben de lidstaten vaak uiteenlopende belangen en prioriteiten, vooral als het gaat om internationale aangelegenheden.</span>\n<span class=\"para\">De Spelen van Parijs werden overschaduwd door verschillende geopolitieke spanningen. De voortdurende oorlog in Oekraïne, het Israëlisch-Palestijnse conflict en de wereldwijde dreiging van terrorisme wierpen allemaal schaduwen over het evenement. Het IOC bevond zich, in een poging om concurrerende belangen in balans te brengen, vaak in een precair positie. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Bijvoorbeeld, de beslissing van het IOC om Russische en Wit-Russische atleten toe te laten als Individuele Neutrale Atleten</a> (AINs) werd met kritiek ontvangen van velen, waaronder enkele EU-lidstaten. Terwijl sommigen betoogden dat de atleten gestraft moesten worden voor de acties van hun landen, betoogden anderen dat ze niet gestraft moesten worden voor de acties van hun regeringen. Had de EU een verenigd front gepresenteerd over deze kwestie, dan zou het IOC mogelijk grotere druk hebben ervaren om een consistenter beleid aan te nemen. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Een sterke Europese stem zou de wereldwijde discussie over de Spelen en de deelname van Russische en Wit-Russische atleten aanzienlijk hebben beïnvloed.</a></span>\n<span class=\"para\">Men zou kunnen denken dat spreken met één stem gerelateerd was aan het concept van het aggregeren van Europese Olympische medailles in één totaal. Dit is echter om verschillende redenen onjuist. Ten eerste heeft de EU momenteel geen verenigde Nationale Olympische Commissie (NOC), wat betekent dat individuele lidstaten onafhankelijk concurreren. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Deze gefragmenteerde aanpak stelde een groter aantal atleten in staat om deel te nemen aan de Olympische Spelen, wat uiteindelijk de kans op medaillewinsten vergrootte.</a> Ten tweede waren de voordelen van individuele nationale teams bijzonder duidelijk in teamsporten. Bijvoorbeeld, de recente overwinning van Italië, Frankrijk en Polen in de vrouwen team schermen was alleen mogelijk omdat elk land zijn eigen team had. In tegenstelling tot de Verenigde Staten en China, die beperkt waren tot het inschrijven van elk één team, wat hun medaillepotentieel zelfs in sporten waar ze domineren beperkte.</span>\n<span class=\"para\">Hoewel het idee van een verenigde “Team Europa” benadering gevoelens van eenheid en gedeelde prestaties kan oproepen, is het essentieel om de bredere implicaties te overwegen. Terwijl de EU zeker haar collectieve invloed zou kunnen aanwenden om Europese atleten en waarden op het internationale toneel te bevorderen, zou een verenigd team onbedoeld kunnen leiden tot de EU die onterecht invloed uitoefent op het internationale sportbestuur. In plaats van een verenigd team na te streven, zou de EU effectiever kunnen pleiten voor Europese atleten en waarden door nationale Olympische commissies te versterken, de Europese sportcultuur te bevorderen, pleiten voor fair play en ethische normen, en grassroots sportontwikkeling te ondersteunen. Door zich op deze gebieden te concentreren, kan de EU een positieve rol spelen in het wereldwijde sportlandschap zonder de integriteit van de Olympische beweging in gevaar te brengen.</span>\n<span class=\"para\">Bovendien had de rol van de EU bij het aanpakken van mensenrechtenkwesties met betrekking tot de Spelen prominenter kunnen zijn. Terwijl mensenrechtenorganisaties zorgen uitten over de behandeling van daklozen in Parijs en de mogelijkheid van mensenrechtenschendingen, was de reactie van de EU enigszins gefragmenteerd. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Een verenigde Europese houding zou deze zorgen kunnen hebben versterkt en druk op de Franse regering kunnen uitoefenen om meer concrete stappen te ondernemen ter bescherming van mensenrechten.</a></span>\n<span class=\"para\">Hoewel de Olympische Spelen van Parijs 2024 een showcase waren van atletische uitmuntendheid, benadrukten ze ook de uitdagingen van het handhaven van politieke neutraliteit in een geglobaliseerde wereld. Een verenigde Europese stem zou een significante rol hebben kunnen spelen in het vormgeven van het verhaal rondom de <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">Spelen en het aanpakken van de complexe kwesties die zich voordeden</a>. De realiteit is echter dat de EU, net als elke internationale organisatie, bestaat uit diverse lidstaten met vaak conflicterende belangen. Een werkelijk verenigde Europese houding ten aanzien van de Spelen kan een moeilijk, zo niet onmogelijk, doel zijn geweest om te bereiken. Hoewel sport en de Olympische Spelen mogelijk hebben bijgedragen aan een sterkere Europese identiteit, is het onwaarschijnlijk dat EU-lidstaten bereidwillig hun nationale trots en prestaties in individuele en teamsporten zouden opgeven zonder directe supranationale controle. Een dergelijke significante verandering zou aanzienlijke institutionele autoriteit vereisen.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>De hier weergegeven opvattingen zijn die van de auteur en weerspiegelen niet noodzakelijk de opvattingen van enige instelling waarmee de auteur is verbonden.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> is Derde Secretaris bij het Ministerie van Buitenlandse Zaken van Georgië, waar hij werkt aan de EU-directoraat. Hij is afgestudeerd aan het College van Europa in Natolin.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Igrzyska olimpijskie historycznie służyły jako platforma dla ideologicznej i politycznej rywalizacji, szczególnie w czasie zimnej wojny. Współcześni politycy nadal postrzegają te zawody jako sposób na zaprezentowanie narodowej sprawności sportowej i wzmocnienie własnego wizerunku. Chociaż Komisji Europejskiej nie można zarzucić promowania podziałów, jej skupienie na rankingach medalowych przyczynia się do konkurencyjnej atmosfery, która może skłaniać innych aktorów państwowych do mniej etycznego zachowania. Analizując wzajemne powiązania między sportem, polityką a kulturą, możemy zidentyfikować pewne spostrzeżenia dotyczące złożoności współczesnej europejskiej tożsamości i jej globalnej projekcji.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Polityka brandingu</strong></span>\n<span class=\"para\">Jako prominentna europejska stolica, Paryż miał wyjątkowy przywilej organizacji Igrzysk Olimpijskich w 2024 roku. To mega wydarzenie sportowe stanowiło złotą okazję dla Francji i jej europejskich partnerów do zaprezentowania swojej bogatej historii, żywej kultury i wspólnych wartości. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Poza zawodami sportowymi</a>, igrzyska olimpijskie służyły jako platforma dla inicjatyw związanych z brandingiem narodowym, wspierając cele społeczne, ekonomiczne i polityczne.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Branding narodowy, zdefiniowany przez Yinga Fana w 2006 roku</a>, polega na strategicznym stosowaniu technik brandingu i marketingu w celu poprawy wizerunku narodu. W kontekście igrzysk olimpijskich sport odgrywa kluczową rolę w kształtowaniu tożsamości narodowych, symbolizując jedność, dumę i aspiracje narodu. Chociaż branding narodowy często koncentruje się na zewnętrznych odbiorcach, dyplomacja sportowa, praktykowana przez międzynarodowych aktorów, kieruje się zarówno do krajowych, jak i międzynarodowych interesariuszy. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">UE aktywnie angażuje się w dyplomację sportową</a> od ponad dekady, organizując zawody, promując rozwój sportu poprzez inicjatywy takie jak Erasmus+ oraz wykorzystując sport do budowania poczucia europejskiej tożsamości. Igrzyska olimpijskie w Paryżu w 2024 roku stanowiły doskonałą okazję do wzmocnienia tego europejskiego ducha, zarówno w obrębie bloku, jak i globalnie pod hasłem „europejskiego stylu życia”.</span>\n<span class=\"para\">Jednak skuteczność brandingu narodowego i dyplomacji sportowej zależy od kilku czynników, których UE nie mogła osiągnąć podczas tego konkretnego wydarzenia. Po pierwsze, komunikaty muszą rezonować zarówno z krajowymi, jak i międzynarodowymi odbiorcami. Po drugie, marka musi być autentycznie ucieleśniana przez obywateli i rząd narodu. Po trzecie, zaangażowanie społeczne powinno być szczere i znaczące, a nie jedynie fasadą mającą na celu legitymizację inicjatyw odgórnych. Igrzyska olimpijskie w Paryżu w 2024 roku zapewniły platformę dla Europy do zaprezentowania swojej unikalnej tożsamości, promowania jedności i wzmacniania swojej pozycji na świecie. Pomimo prób wykorzystania dyplomacji sportowej i brandingu narodowego, trwałe dziedzictwo Europy z igrzysk olimpijskich w Paryżu w 2024 roku pozostaje niepewne. Chociaż zawody niewątpliwie ukazały kulturową różnorodność kontynentu i jego znaczenie historyczne, ich długoterminowy wpływ na jedność europejską i globalną pozycję wciąż pozostaje do zobaczenia.</span>\n<span class=\"para\"><strong>UE i dyplomacja sportowa?</strong></span>\n<span class=\"para\">Strategiczne zaangażowanie UE w <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">dyplomację sportową</a> pojawiło się w 2015 roku, po utworzeniu Grupy Wysokiego Szczebla ds. Dyplomacji Sportowej. Ta inicjatywa, pod kierownictwem komisarza Tibora Navracsicsa, zakończyła się kompleksowym raportem zawierającym kluczowe rekomendacje. Kolejne Wnioski Rady w listopadzie 2016 roku sformalizowały zobowiązanie UE do wykorzystywania sportu jako narzędzia dyplomatycznego. Europejski Plan Pracy na Rzecz Sportu (2017-2020) dodatkowo podkreślił znaczenie dyplomacji sportowej w promowaniu europejskich wartości i współpracy z krajami trzecimi. Dowody empiryczne jednoznacznie wykazały pozytywny wpływ międzynarodowych projektów sportowych na relacje bilateralne. Analiza porównawcza studiów przypadków ujawniła kilka istotnych cech: zaangażowanie polityczne na wysokim szczeblu między państwami członkowskimi a krajami trzecimi okazało się kluczowe w generowaniu lokalnego zainteresowania i uczestnictwa. Projekty sportowe, które były zgodne z nowymi priorytetami międzynarodowych celów rozwoju państw członkowskich, zwiększały ich szerszy wpływ dyplomatyczny.</span>\n<span class=\"para\">Dogłębna analiza studiów przypadków przyniosła cenne spostrzeżenia dotyczące skutecznej realizacji międzynarodowych projektów rozwoju sportu. Dostosowane podejścia były niezbędne do zharmonizowania wiedzy sportowej państw członkowskich UE z konkretnymi strategicznymi celami i wyzwaniami, przed którymi stoją kraje trzecie. Budowanie zdolności i podnoszenie kwalifikacji lokalnych organizacji były kluczowe dla zapewnienia długoterminowej trwałości inicjatyw projektowych. Co więcej, kompleksowy przegląd odpowiednich źródeł finansowania UE wskazał na znaczący potencjał wspierania projektów rozwoju sportu, które obejmowały partnerstwa między państwami członkowskimi a UE jako całością.</span>\n<span class=\"para\">W jakim stopniu UE opracowała solidne ramy dla dyplomacji sportowej, koncentrując się na promowaniu uczestnictwa w sporcie, integralności i zrównoważonym rozwoju? Poprzez swój Plan Pracy na Rzecz Sportu, blok priorytetowo traktuje tworzenie bezpiecznego, opartego na wartościach środowiska w sporcie, jednocześnie wspierając wymiary społeczno-ekonomiczne i zrównoważone. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Plan podkreślił również zwiększenie uczestnictwa w sporcie i zachęcanie do aktywności fizycznej dla wszystkich grup wiekowych,</a> ze szczególnym uwzględnieniem populacji wrażliwych.</span>\n<span class=\"para\">Dziś, promując sport na poziomie podstawowym i wspierając aktywny, przyjazny dla środowiska styl życia, UE dąży do budowania spójności społecznej i promowania aktywnego obywatelstwa w całej Europie. Centralnym punktem strategii UE jest poprawa zarządzania w sporcie. Obejmuje to zachęcanie do dobrych praktyk w zarządzaniu, zwalczanie problemów takich jak ustawianie meczów oraz promowanie równości płci i praw sportowców. Dodatkowo, UE uznaje znaczenie sportu opartego na wolontariacie i wspiera jego rozwój poprzez inicjatywy takie jak program Erasmus+, który przydziela fundusze na wsparcie mobilności sportowej, współpracy i innowacji.</span>\n<span class=\"para\">UE podkreśla również znaczenie inwestycji w zrównoważoną infrastrukturę sportową, która obejmuje rozwój przyjaznych dla środowiska obiektów i ograniczanie śladu węglowego sektora. Innowacje i cyfryzacja są postrzegane jako kluczowe czynniki postępu w sporcie, wspierające zdrowie, rozwój gospodarczy i odporność sektora, szczególnie w świetle wyzwań związanych z pandemią COVID-19. Promowanie turystyki sportowej i współpracy międzysektorowej jest również priorytetem UE w celu zwiększenia zrównoważonego rozwoju sektora.</span>\n<span class=\"para\">Z drugiej strony, międzynarodowa współpraca odgrywa kluczową rolę w dyplomacji sportowej UE. UE dąży do wzmocnienia dialogu z rządami i organizacjami sportowymi zarówno w Europie, jak i poza nią, w tym z Międzynarodowym Komitetem Olimpijskim, mając na celu wymianę wiedzy i stawienie czoła globalnym wyzwaniom, takim jak doping, oszustwa i manipulacja zawodami. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Ponadto, inicjatywy polityczne UE, takie jak Biała Księga o Sporcie z 2007 roku</a>, stanowią dokumenty podstawowe dla bieżących działań, kierując przyszłą politykę i współpracę.</span>\n<span class=\"para\">W zakresie integracji społecznej, UE aktywnie promuje integrację grup marginalizowanych, w tym migrantów, poprzez sport. Inicjatywy takie jak Europejski Tydzień Sportu, który zachęca do aktywności fizycznej w całej Europie, stanowią przykład zaangażowania UE w budowanie zdrowszego, bardziej aktywnego społeczeństwa. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Nagrody takie jak <em>#BeActive</em> i <em>#BeInclusive</em></a> dodatkowo podkreślają innowacyjne wysiłki na rzecz przełamywania barier społecznych i promowania poczucia europejskiej tożsamości poprzez sport. Podejście UE do dyplomacji sportowej charakteryzuje się skupieniem na promowaniu integralności, uczestnictwa i zrównoważonego rozwoju. Poprzez współpracę transgraniczną, innowacyjne polityki i zaangażowanie w inkluzyjność, UE dąży do rozwoju dynamicznego i odpornego sektora sportowego, który przyczynia się do społecznego i gospodarczego wzrostu Europy.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Co by było, gdyby UE była zjednoczona w Paryżu 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">Igrzyska olimpijskie w Paryżu w 2024 roku, chociaż świętowane za osiągnięcia sportowe, były również mikrokosmosem złożonej interakcji między sportem, polityką a wydarzeniami globalnymi. Międzynarodowy Komitet Olimpijski (MKOl) od dawna stara się utrzymać pozory neutralności politycznej, ale igrzyska w Paryżu, z ich licznymi wyzwaniami, ujawniły inherentny polityczny charakter tego wydarzenia. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Jedno szczególnie intrygujące pytanie brzmi: co by było, gdyby UE przyjęła zjednoczone stanowisko w sprawie igrzysk?</a> Chociaż UE często postrzegana jest jako siła jedności i współpracy, jej państwa członkowskie często mają różne interesy i priorytety, szczególnie w sprawach międzynarodowych.</span>\n<span class=\"para\">Igrzyska w Paryżu były naznaczone przez kilka napięć geopolitycznych. Trwająca wojna na Ukrainie, konflikt izraelsko-palestyński oraz globalne zagrożenie terroryzmem rzuciły cień na to wydarzenie. MKOl, próbując zrównoważyć konkurujące interesy, często znajdował się w trudnej sytuacji. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Na przykład decyzja MKOl o pozwoleniu rosyjskim i białoruskim sportowcom na udział jako Indywidualni Neutralni Sportowcy</a> (AIN) spotkała się z krytyką ze strony wielu, w tym niektórych państw członkowskich UE. Podczas gdy niektórzy argumentowali, że sportowcy powinni być ukarani za działania swoich krajów, inni twierdzili, że nie powinni być karani za działania swoich rządów. Gdyby UE zaprezentowała zjednoczony front w tej sprawie, MKOl mógłby stanąć pod większą presją, aby przyjąć bardziej spójną strategię. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Silny europejski głos mógłby znacząco wpłynąć na globalną dyskusję na temat igrzysk i udziału rosyjskich i białoruskich sportowców.</a></span>\n<span class=\"para\">Można by pomyśleć, że mówienie jednym głosem wiązało się z koncepcją agregowania europejskich medali olimpijskich w jedną tabelę. Jednak jest to błędne z kilku powodów. Po pierwsze, UE obecnie nie posiada zjednoczonego Krajowego Komitetu Olimpijskiego (NOC), co oznacza, że poszczególne państwa członkowskie konkurują niezależnie. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">To rozdrobnione podejście pozwoliło na większą liczbę sportowców biorących udział w igrzyskach olimpijskich, co ostatecznie zwiększyło potencjał zdobycia medali.</a> Po drugie, korzyści z indywidualnych drużyn narodowych były szczególnie widoczne w sportach drużynowych. Na przykład niedawne zwycięstwo Włoch, Francji i Polski w drużynowym turnieju szermierki kobiet było możliwe tylko dzięki temu, że każdy kraj wystawił swoją drużynę. W przeciwieństwie do tego, Stany Zjednoczone i Chiny były ograniczone do wystawienia jednej drużyny, co ograniczało ich potencjał medalowy nawet w sportach, w których dominują.</span>\n<span class=\"para\">Chociaż koncepcja zjednoczonego podejścia „Drużyny Europy” może budzić uczucia jedności i wspólnego osiągnięcia, istotne jest rozważenie szerszych implikacji. Chociaż UE mogłaby z pewnością wykorzystać swoje zbiorowe wpływy, aby promować europejskich sportowców i wartości na arenie międzynarodowej, zjednoczona drużyna mogłaby niezamierzenie prowadzić do nadmiernego wpływu UE na międzynarodowe zarządzanie sportem. Zamiast dążyć do zjednoczonej drużyny, UE mogłaby skuteczniej promować europejskich sportowców i wartości, wzmacniając krajowe komitety olimpijskie, promując europejską kulturę sportową, opowiadając się za fair play i standardami etycznymi oraz wspierając rozwój sportu na poziomie podstawowym. Skupiając się na tych obszarach, UE może odegrać pozytywną rolę w globalnym krajobrazie sportowym, nie naruszając integralności ruchu olimpijskiego.</span>\n<span class=\"para\">Co więcej, rola UE w rozwiązywaniu problemów związanych z prawami człowieka w kontekście igrzysk mogła być bardziej wyraźna. Chociaż grupy zajmujące się prawami człowieka podnosiły obawy dotyczące traktowania bezdomnych w Paryżu i potencjalnych naruszeń praw człowieka, odpowiedź UE była nieco rozdrobniona. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Zjednoczone europejskie stanowisko mogłoby wzmocnić te obawy i wywrzeć presję na rząd francuski, aby podjął bardziej konkretne kroki w celu ochrony praw człowieka.</a></span>\n<span class=\"para\">Chociaż igrzyska olimpijskie w Paryżu w 2024 roku były pokazem doskonałości sportowej, ujawniły również wyzwania związane z utrzymywaniem neutralności politycznej w zglobalizowanym świecie. Zjednoczony europejski głos mógłby odegrać znaczącą rolę w kształtowaniu narracji dotyczącej <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">igrzysk i rozwiązywaniu złożonych problemów, które się pojawiły</a>. Jednak rzeczywistość jest taka, że UE, jak każda organizacja międzynarodowa, składa się z różnorodnych państw członkowskich z często sprzecznymi interesami. Prawdziwie zjednoczone europejskie stanowisko w sprawie igrzysk mogłoby być trudnym, jeśli nie niemożliwym, celem do osiągnięcia. Chociaż sport i igrzyska olimpijskie mogły przyczynić się do silniejszej europejskiej tożsamości, mało prawdopodobne jest, aby państwa członkowskie UE dobrowolnie zrezygnowały ze swojej dumy narodowej i osiągnięć w sportach indywidualnych i drużynowych bez bezpośredniego nadzoru supranationalnego. Taka znacząca zmiana wymagałaby znacznej władzy instytucjonalnej.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Opinie wyrażone w niniejszym dokumencie są opiniami autora i niekoniecznie odzwierciedlają poglądy żadnej instytucji, z którą autor jest związany.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> jest trzecim sekretarzem w Ministerstwie Spraw Zagranicznych Gruzji, pracującym w Dyrekcji UE. Jest absolwentem College of Europe w Natolinie.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Os Jogos Olímpicos historicamente serviram como uma plataforma para competição ideológica e política, particularmente durante a Guerra Fria. Políticos contemporâneos continuam a ver os jogos como um meio de exibir o poder esportivo nacional e reforçar sua própria imagem. Embora a Comissão Europeia não possa ser acusada de promover divisão, seu foco nas classificações de medalhas contribui para uma atmosfera competitiva que pode incentivar comportamentos menos éticos entre outros atores estatais. Ao analisar a interação entre esportes, política e cultura, podemos identificar algumas percepções sobre as complexidades da identidade europeia contemporânea e sua projeção global.</span>\n<span class=\"para\"><strong>A política da marca</strong></span>\n<span class=\"para\">Como uma capital europeia proeminente, Paris teve o privilégio único de sediar os Jogos Olímpicos de 2024. Este mega evento esportivo apresentou uma oportunidade de ouro para a França e seus homólogos europeus exibirem sua rica história, cultura vibrante e valores compartilhados. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Além das competições atléticas</a>, os Jogos Olímpicos serviram como uma plataforma para iniciativas de branding nacional, promovendo objetivos sociais, econômicos e políticos.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">O branding nacional, conforme definido por Ying Fan em 2006</a>, envolve o uso estratégico de técnicas de branding e marketing para melhorar a imagem de uma nação. No contexto dos Jogos Olímpicos, os esportes desempenham um papel fundamental na formação das identidades nacionais, simbolizando a unidade, o orgulho e as aspirações de uma nação. Embora o branding nacional frequentemente se concentre em públicos externos, a diplomacia esportiva, como praticada por atores internacionais, visa tanto partes interessadas domésticas quanto internacionais. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">A UE tem se envolvido ativamente na diplomacia esportiva</a> por mais de uma década, organizando competições, promovendo o desenvolvimento esportivo por meio de iniciativas como o Erasmus+ e aproveitando o esporte para fomentar um senso de identidade europeia. Os Jogos Olímpicos de Paris 2024 ofereceram uma oportunidade primordial para fortalecer esse espírito europeu, tanto dentro do bloco quanto globalmente sob a égide do “modo de vida europeu”.</span>\n<span class=\"para\">No entanto, a eficácia do branding nacional e da diplomacia esportiva depende de vários fatores que a UE não conseguiu alcançar neste evento específico. Primeiro, a mensagem deve ressoar tanto com públicos domésticos quanto internacionais. Em segundo lugar, a marca deve ser autenticamente incorporada pelos cidadãos e pelo governo da nação. Em terceiro lugar, o envolvimento público deve ser genuíno e significativo, em vez de meramente uma fachada para legitimar iniciativas de cima para baixo. Os Jogos Olímpicos de Paris 2024 forneceram uma plataforma para a Europa mostrar sua identidade única, promover a unidade e fortalecer sua posição global. Apesar das tentativas de aproveitar a diplomacia esportiva e o branding nacional, o legado duradouro da Europa dos Jogos Olímpicos de Paris 2024 permanece incerto. Embora os jogos indubitavelmente tenham mostrado a diversidade cultural e a importância histórica do continente, seu impacto a longo prazo na unidade europeia e na posição global ainda está por ser visto.</span>\n<span class=\"para\"><strong>UE e diplomacia esportiva?</strong></span>\n<span class=\"para\">O engajamento estratégico da UE com <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">diplomacia esportiva</a> surgiu em 2015, após o estabelecimento do Grupo de Alto Nível sobre Diplomacia Esportiva. Esta iniciativa, sob a orientação do Comissário Tibor Navracsics, culminou em um relatório abrangente que delineava recomendações-chave. Conclusões subsequentes do Conselho em novembro de 2016 formalizaram o compromisso da UE em utilizar o esporte como uma ferramenta diplomática. O Plano de Trabalho da União Europeia para o Esporte (2017-2020) destacou ainda mais a importância da diplomacia esportiva na promoção dos valores europeus e na cooperação com países terceiros. Evidências empíricas demonstraram inequivocamente o impacto positivo de projetos esportivos internacionais nas relações bilaterais. Uma análise comparativa de estudos de caso revelou várias características salientes: o engajamento político de alto nível entre estados membros e países terceiros provou ser instrumental na geração de interesse e participação local. Projetos esportivos que se alinharam com as prioridades emergentes dos objetivos de desenvolvimento internacional dos estados membros ampliaram seu impacto diplomático mais amplo.</span>\n<span class=\"para\">Um exame mais aprofundado de estudos de caso rendeu percepções valiosas sobre a implementação bem-sucedida de projetos de desenvolvimento esportivo internacional. Abordagens personalizadas foram essenciais para alinhar a expertise esportiva dos estados membros da UE com os objetivos estratégicos e desafios específicos enfrentados por países terceiros. O fortalecimento de capacidades e a capacitação de organizações locais foram cruciais para garantir a sustentabilidade a longo prazo das iniciativas do projeto. Além disso, uma revisão abrangente das fontes de financiamento relevantes da UE indicou um potencial significativo para apoiar projetos de desenvolvimento esportivo que envolvessem parcerias entre estados membros e a UE como um todo.</span>\n<span class=\"para\">Até que ponto a UE desenvolveu uma estrutura robusta para a diplomacia esportiva, focando na promoção da participação esportiva, integridade e sustentabilidade? Por meio de seu Plano de Trabalho da UE para o Esporte, o bloco prioriza a criação de um ambiente seguro e orientado por valores no esporte, enquanto promove dimensões socioeconômicas e sustentáveis. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">O plano também enfatizou o aumento da participação esportiva e a promoção da atividade física para todas as faixas etárias,</a> com atenção especial às populações vulneráveis.</span>\n<span class=\"para\">Hoje, ao promover o esporte de base e endossar um estilo de vida ativo e ambientalmente amigável, a UE visa construir coesão social e promover a cidadania ativa em toda a Europa. Um foco central da estratégia da UE é melhorar a governança no esporte. Isso inclui incentivar boas práticas de governança, combater questões como manipulação de resultados e promover a igualdade de gênero e os direitos dos atletas. Além disso, a UE reconhece a importância do esporte de base baseado em voluntariado e apoia seu desenvolvimento por meio de iniciativas como o programa Erasmus+, que aloca recursos para apoiar mobilidade esportiva, cooperação e inovação.</span>\n<span class=\"para\">A UE também enfatiza a importância do investimento em infraestrutura esportiva sustentável, que inclui o desenvolvimento de instalações ambientalmente amigáveis e a limitação da pegada de carbono do setor. A inovação e a digitalização são vistas como motores-chave do progresso no esporte, apoiando a saúde, o desenvolvimento econômico e a resiliência do setor, particularmente à luz dos desafios impostos pela pandemia de COVID-19. Promover o turismo esportivo e a cooperação intersetorial também é priorizado pela UE para impulsionar o desenvolvimento sustentável do setor.</span>\n<span class=\"para\">Por outro lado, a cooperação internacional desempenha um papel vital na diplomacia esportiva da UE. A UE busca fortalecer o diálogo com governos e organizações esportivas tanto dentro quanto fora da Europa, incluindo o Comitê Olímpico Internacional, visando trocar conhecimentos e abordar desafios globais como doping, fraude e manipulação de competições. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Além disso, iniciativas políticas da UE, como o Livro Branco sobre Esporte de 2007</a>, servem como documentos fundamentais para os esforços em andamento, orientando políticas e cooperação futuras.</span>\n<span class=\"para\">Em termos de inclusão social, a UE promove ativamente a integração de grupos marginalizados, incluindo migrantes, por meio do esporte. Iniciativas como a Semana Europeia do Esporte, que incentiva a atividade física em toda a Europa, exemplificam o compromisso da UE em fomentar uma sociedade mais saudável e ativa. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Prêmios como <em>#BeActive</em> e <em>#BeInclusive</em></a> destacam ainda mais esforços inovadores para derrubar barreiras sociais e promover um senso de identidade europeia por meio do esporte. A abordagem da UE à diplomacia esportiva é caracterizada por seu foco na promoção da integridade, participação e sustentabilidade. Por meio da cooperação transfronteiriça, políticas inovadoras e um compromisso com a inclusão, a UE visa desenvolver um setor esportivo dinâmico e resiliente que contribua para o crescimento social e econômico da Europa.</span>\n<span class=\"para\"><strong>E se a UE tivesse estado unida em Paris 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">Os Jogos Olímpicos de Paris 2024, embora celebrados por suas conquistas atléticas, também foram um microcosmo da complexa interação entre esporte, política e eventos globais. O Comitê Olímpico Internacional (COI) há muito se esforça para manter uma fachada de neutralidade política, mas os Jogos de Paris, com seus inúmeros desafios, expuseram a natureza política inerente do evento. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Uma questão particularmente intrigante é: e se a UE tivesse adotado uma postura unificada sobre os Jogos?</a> Embora a UE seja frequentemente vista como uma força de unidade e cooperação, seus estados membros muitas vezes têm interesses e prioridades divergentes, particularmente quando se trata de assuntos internacionais.</span>\n<span class=\"para\">Os Jogos de Paris foram manchados por várias tensões geopolíticas. A guerra em curso na Ucrânia, o conflito israelo-palestino e a ameaça global do terrorismo lançaram sombras sobre o evento. O COI, em uma tentativa de equilibrar interesses conflitantes, frequentemente se viu em uma posição precária. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Por exemplo, a decisão do COI de permitir que atletas russos e bielorrussos competissem como Atletas Neutros Individuais</a> (AINs) foi recebida com críticas de muitos, incluindo alguns estados membros da UE. Enquanto alguns argumentavam que os atletas deveriam ser punidos pelas ações de seus países, outros sustentavam que não deveriam ser penalizados pelas ações de seus governos. Se a UE tivesse apresentado uma frente unida sobre essa questão, o COI poderia ter enfrentado uma pressão maior para adotar uma abordagem mais consistente. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Uma forte voz europeia poderia ter influenciado significativamente o discurso global em torno dos Jogos e a participação de atletas russos e bielorrussos.</a></span>\n<span class=\"para\">Pode-se pensar que falar com uma só voz estava relacionado ao conceito de agregar as medalhas olímpicas europeias em um único total. No entanto, isso é falho por várias razões. Em primeiro lugar, a UE atualmente não possui um Comitê Olímpico Nacional (NOC) unificado, o que significa que os estados membros individuais competem de forma independente. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Essa abordagem fragmentada permitiu que um maior número de atletas participasse dos Jogos Olímpicos, aumentando, em última análise, o potencial de vitórias em medalhas.</a> Em segundo lugar, os benefícios das equipes nacionais individuais foram particularmente evidentes em esportes coletivos. Por exemplo, a recente vitória da Itália, França e Polônia na competição de esgrima por equipes femininas só foi possível devido a cada país apresentar sua própria equipe. Em contraste, os Estados Unidos e a China foram limitados a inscrever uma única equipe cada, restringindo seu potencial de medalhas mesmo em esportes onde dominam.</span>\n<span class=\"para\">Embora a noção de uma abordagem unificada de “Equipe Europa” possa evocar sentimentos de unidade e conquista compartilhada, é essencial considerar as implicações mais amplas. Embora a UE certamente pudesse aproveitar sua influência coletiva para promover atletas e valores europeus no cenário internacional, uma equipe unificada poderia inadvertidamente levar a UE a exercer uma influência indevida sobre a governança esportiva internacional. Em vez de buscar uma equipe unificada, a UE poderia defender de forma mais eficaz os atletas e valores europeus fortalecendo os comitês olímpicos nacionais, promovendo a cultura esportiva europeia, defendendo o jogo limpo e padrões éticos, e apoiando o desenvolvimento do esporte de base. Ao se concentrar nessas áreas, a UE pode desempenhar um papel positivo no cenário esportivo global sem comprometer a integridade do movimento olímpico.</span>\n<span class=\"para\">Além disso, o papel da UE em abordar preocupações sobre direitos humanos relacionadas aos jogos poderia ter sido mais proeminente. Embora grupos de direitos humanos tenham levantado preocupações sobre o tratamento de pessoas em situação de rua em Paris e o potencial para abusos de direitos humanos, a resposta da UE foi um tanto fragmentada. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Uma postura europeia unificada poderia ter amplificado essas preocupações e pressionado o governo francês a tomar medidas mais concretas para proteger os direitos humanos.</a></span>\n<span class=\"para\">Embora os Jogos Olímpicos de Paris 2024 tenham sido uma vitrine de excelência atlética, eles também destacaram os desafios de manter a neutralidade política em um mundo globalizado. Uma voz europeia unida poderia ter desempenhado um papel significativo na formação da narrativa em torno dos <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">jogos e na abordagem das questões complexas que surgiram</a>. No entanto, a realidade é que a UE, como qualquer organização internacional, é composta por estados membros diversos com interesses frequentemente conflitantes. Uma postura verdadeiramente unificada da Europa sobre os jogos pode ter sido um objetivo difícil, senão impossível, de alcançar. Embora o esporte e os Jogos Olímpicos possam ter contribuído para uma identidade europeia mais forte, é improvável que os estados membros da UE renunciem voluntariamente ao seu orgulho nacional e conquistas em esportes individuais e coletivos sem supervisão supranacional direta. Uma mudança tão significativa exigiria uma autoridade institucional substancial.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>As opiniões aqui representadas são do autor e não refletem necessariamente as opiniões de qualquer instituição com a qual o autor esteja associado.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> é Terceiro Secretário no Ministério das Relações Exteriores da Geórgia, trabalhando na Diretoria da UE. Ele é graduado pelo Colégio da Europa em Natolin.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Jocurile Olimpice au servit istoric ca o platformă pentru competiția ideologică și politică, în special în timpul Războiului Rece. Politicienii contemporani continuă să vadă jocurile ca un mijloc de a-și prezenta abilitățile sportive naționale și de a-și întări propria imagine. Deși Comisia Europeană nu poate fi acuzată de promovarea diviziunii, concentrarea sa pe clasamentele medaliilor contribuie la o atmosferă competitivă care poate încuraja comportamente mai puțin etice în rândul altor actori statali. Prin analizarea interacțiunii dintre sport, politică și cultură, putem identifica unele perspective asupra complexităților identității europene contemporane și proiecției sale globale.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Politica brandingului</strong></span>\n<span class=\"para\">Ca o capitală europeană proeminentă, Parisul a avut privilegiul unic de a găzdui Jocurile Olimpice din 2024. Acest mega eveniment sportiv a reprezentat o oportunitate de aur pentru Franța și omologii săi europeni de a-și prezenta istoria bogată, cultura vibrantă și valorile comune. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Dincolo de competițiile atletice</a>, Jocurile Olimpice au servit ca o platformă pentru inițiative de branding național, promovând obiective sociale, economice și politice.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Brandingul național, așa cum a fost definit de Ying Fan în 2006</a>, implică utilizarea strategică a tehnicilor de branding și marketing pentru a îmbunătăți imaginea unei națiuni. În contextul Jocurilor Olimpice, sportul joacă un rol esențial în conturarea identităților naționale, simbolizând unitatea, mândria și aspirațiile unei națiuni. Deși brandingul național se concentrează adesea pe audiențe externe, diplomația sportivă, așa cum este practicată de actorii internaționali, vizează atât părțile interesate interne, cât și cele internaționale. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">UE s-a angajat activ în diplomația sportivă</a> de mai bine de un deceniu, organizând competiții, promovând dezvoltarea sportului prin inițiative precum Erasmus+ și valorificând sportul pentru a încuraja un sentiment de identitate europeană. Jocurile Olimpice de la Paris din 2024 au oferit o oportunitate excelentă de a întări acest spirit european, atât în cadrul blocului, cât și la nivel global sub umbrela „modului de viață european”.</span>\n<span class=\"para\">Cu toate acestea, eficacitatea brandingului național și a diplomației sportive depinde de mai mulți factori pe care UE nu i-a putut realiza la acest eveniment particular. În primul rând, mesajul trebuie să rezoneze atât cu audiențele interne, cât și cu cele internaționale. În al doilea rând, brandul trebuie să fie întruchipat autentic de cetățenii și guvernul națiunii. În al treilea rând, implicarea publicului ar trebui să fie autentică și semnificativă, mai degrabă decât o simplă fațadă pentru a legitima inițiativele de sus în jos. Jocurile Olimpice de la Paris din 2024 au oferit o platformă pentru Europa de a-și prezenta identitatea unică, de a promova unitatea și de a-și întări poziția globală. În ciuda încercărilor de a valorifica diplomația sportivă și brandingul național, moștenirea durabilă a Europei din Jocurile Olimpice de la Paris din 2024 rămâne incertă. Deși jocurile au prezentat fără îndoială diversitatea culturală și semnificația istorică a continentului, impactul lor pe termen lung asupra unității europene și a poziției globale este încă de văzut.</span>\n<span class=\"para\"><strong>UE și diplomația sportivă?</strong></span>\n<span class=\"para\">Angajamentul strategic al UE în <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">diplomația sportivă</a> a apărut în 2015, după înființarea Grupului de Înalt Nivel pentru Diplomația Sportivă. Această inițiativă, sub îndrumarea comisarului Tibor Navracsics, a culminat cu un raport cuprinzător care contura recomandări cheie. Concluziile Consiliului din noiembrie 2016 au formalizat angajamentul UE de a utiliza sportul ca instrument diplomatic. Planul de lucru al Uniunii Europene pentru Sport (2017-2020) a subliniat și mai mult importanța diplomației sportive în promovarea valorilor europene și în cooperarea cu țările terțe. Dovezile empirice au demonstrat fără echivoc impactul pozitiv al proiectelor internaționale de sport asupra relațiilor bilaterale. O analiză comparativă a studiilor de caz a relevat mai multe caracteristici semnificative: angajamentul politic de înalt nivel între statele membre și țările terțe s-a dovedit a fi esențial în generarea interesului și participării locale. Proiectele sportive care s-au aliniat cu prioritățile emergente ale obiectivelor internaționale de dezvoltare ale statelor membre au îmbunătățit impactul lor diplomatic mai larg.</span>\n<span class=\"para\">O examinare mai detaliată a studiilor de caz a oferit perspective valoroase asupra implementării de succes a proiectelor internaționale de dezvoltare sportivă. Abordările personalizate au fost esențiale pentru alinierea expertizei sportive a statelor membre ale UE cu obiectivele strategice specifice și provocările întâmpinate de țările terțe. Consolidarea capacității și îmbunătățirea abilităților organizațiilor locale au fost cruciale pentru a asigura sustenabilitatea pe termen lung a inițiativelor proiectului. În plus, o revizuire cuprinzătoare a surselor de finanțare relevante ale UE a indicat un potențial semnificativ pentru sprijinirea proiectelor de dezvoltare sportivă care implicau parteneriate între statele membre și UE în ansamblu.</span>\n<span class=\"para\">În ce măsură a dezvoltat UE un cadru robust pentru diplomația sportivă, concentrându-se pe promovarea participării la sport, integrității și sustenabilității? Prin Planul său de lucru pentru sport, blocul prioritizează crearea unui mediu sigur, bazat pe valori în sport, în timp ce promovează dimensiuni socio-economice și sustenabile. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Planul a subliniat, de asemenea, creșterea participării la sport și încurajarea activității fizice pentru toate grupele de vârstă,</a> cu o atenție specială asupra populațiilor vulnerabile.</span>\n<span class=\"para\">Azi, prin promovarea sportului de bază și susținerea unui stil de viață activ și prietenos cu mediul, UE își propune să construiască coeziune socială și să promoveze cetățenia activă în întreaga Europă. Un accent central al strategiei UE este îmbunătățirea guvernanței în sport. Aceasta include încurajarea practicilor de bună guvernanță, combaterea problemelor precum trucarea meciurilor și promovarea egalității de gen și a drepturilor sportivilor. În plus, UE recunoaște importanța sportului de bază bazat pe voluntariat și susține dezvoltarea acestuia prin inițiative precum programul Erasmus+, care alocă fonduri pentru a sprijini mobilitatea sportivă, cooperarea și inovația.</span>\n<span class=\"para\">UE subliniază, de asemenea, semnificația investițiilor în infrastructura sportivă durabilă, care include dezvoltarea de facilități prietenoase cu mediul și limitarea amprentei de carbon a sectorului. Inovația și digitalizarea sunt văzute ca factori cheie ai progresului în sport, sprijinind sănătatea, dezvoltarea economică și reziliența sectorului, în special în lumina provocărilor generate de pandemia COVID-19. Promovarea turismului sportiv și cooperarea intersectorială sunt, de asemenea, priorități pentru UE pentru a stimula dezvoltarea durabilă a sectorului.</span>\n<span class=\"para\">Pe de altă parte, cooperarea internațională joacă un rol vital în diplomația sportivă a UE. UE își propune să întărească dialogul cu guvernele și organizațiile sportive atât din Europa, cât și din afara ei, inclusiv cu Comitetul Internațional Olimpic, având ca scop schimbul de cunoștințe și abordarea provocărilor globale precum dopajul, frauda și manipularea competițiilor. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">În plus, inițiativele de politică ale UE, cum ar fi Cartea Albă asupra Sportului din 2007</a>, servesc ca documente fundamentale pentru eforturile în curs, ghidând politica și cooperarea viitoare.</span>\n<span class=\"para\">În ceea ce privește incluziunea socială, UE promovează activ integrarea grupurilor marginalizate, inclusiv a migranților, prin sport. Inițiative precum Săptămâna Europeană a Sportului, care încurajează activitatea fizică în întreaga Europă, exemplifică angajamentul UE de a promova o societate mai sănătoasă și mai activă. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Premiile precum <em>#BeActive</em> și <em>#BeInclusive</em></a> subliniază, de asemenea, eforturile inovatoare de a sparge barierele sociale și de a promova un sentiment de identitate europeană prin sport. Abordarea UE în diplomația sportivă este caracterizată prin concentrarea sa pe promovarea integrității, participării și sustenabilității. Prin cooperarea transfrontieră, politici inovatoare și un angajament față de incluziune, UE își propune să dezvolte un sector sportiv dinamic și rezilient care contribuie la creșterea socială și economică a Europei.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Ce ar fi fost dacă UE ar fi fost unită la Paris 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">Jocurile Olimpice de la Paris din 2024, deși celebrate pentru realizările atletice, au fost de asemenea un microcosmos al interacțiunii complexe dintre sport, politică și evenimente globale. Comitetul Internațional Olimpic (CIO) a încercat de mult să mențină o fațadă de neutralitate politică, dar Jocurile de la Paris, cu numeroasele sale provocări, au expus natura politică inerentă a evenimentului. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">O întrebare deosebit de intrigantă este: ce ar fi fost dacă UE ar fi adoptat o poziție unificată cu privire la Jocuri?</a> Deși UE este adesea văzută ca o forță pentru unitate și cooperare, statele sale membre au adesea interese și priorități divergente, în special în ceea ce privește afacerile internaționale.</span>\n<span class=\"para\">Jocurile de la Paris au fost umbrite de mai multe tensiuni geopolitice. Războiul în curs din Ucraina, conflictul israelo-palestinian și amenințarea globală a terorismului au aruncat umbre asupra evenimentului. CIO, în încercarea de a echilibra interesele concurente, s-a aflat adesea într-o poziție precarious. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">De exemplu, decizia CIO de a permite sportivilor ruși și belaruși să concureze ca Sportivi Neutri Individuali</a> (AIN) a fost întâmpinată cu critici din partea multora, inclusiv a unor state membre ale UE. Deși unii au susținut că sportivii ar trebui să fie pedepsiți pentru acțiunile țărilor lor, alții au susținut că nu ar trebui să fie penalizați pentru acțiunile guvernelor lor. Dacă UE ar fi prezentat un front unit pe această problemă, CIO ar fi putut fi supus unei presiuni mai mari pentru a adopta o abordare mai consistentă. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">O voce europeană puternică ar fi putut influența semnificativ discursul global în jurul Jocurilor și participarea sportivilor ruși și belaruși.</a></span>\n<span class=\"para\">Unii ar putea crede că vorbirea cu o singură voce era legată de conceptul de agregare a medaliilor olimpice europene într-un singur total. Cu toate acestea, acest lucru este eronat din mai multe motive. În primul rând, UE nu deține în prezent un Comitet Național Olimpic (CNO) unificat, ceea ce înseamnă că statele membre concurează independent. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Această abordare fragmentată a permis unui număr mai mare de sportivi să participe la Jocurile Olimpice, crescând în cele din urmă potențialul de câștiguri de medalii.</a> În al doilea rând, beneficiile echipelor naționale individuale au fost deosebit de evidente în sporturile de echipă. De exemplu, victoria recentă a Italiei, Franței și Poloniei în competiția de spadă feminină pe echipe a fost posibilă doar datorită faptului că fiecare țară a avut propria echipă. În contrast, Statele Unite și China au fost limitate la înscrierea unei singure echipe, restricționându-le potențialul de medalii chiar și în sporturile în care domină.</span>\n<span class=\"para\">Deși noțiunea de abordare unificată „Echipa Europa” ar putea evoca sentimente de unitate și realizare comună, este esențial să se ia în considerare implicațiile mai ample. Deși UE ar putea valorifica cu siguranță influența sa colectivă pentru a promova sportivii și valorile europene pe scena internațională, o echipă unificată ar putea conduce involuntar la exercitarea unei influențe nejustificate din partea UE asupra guvernanței sportive internaționale. În loc să urmărească o echipă unificată, UE ar putea milita mai eficient pentru sportivii și valorile europene prin întărirea comitetelor olimpice naționale, promovarea culturii sportive europene, pledarea pentru fair-play și standarde etice și sprijinirea dezvoltării sportului de bază. Concentrându-se pe aceste domenii, UE poate juca un rol pozitiv în peisajul sportiv global fără a compromite integritatea mișcării olimpice.</span>\n<span class=\"para\">În plus, rolul UE în abordarea problemelor legate de drepturile omului în legătură cu jocurile ar fi putut fi mai proeminent. Deși grupurile pentru drepturile omului au ridicat îngrijorări cu privire la tratamentul persoanelor fără adăpost din Paris și la potențialul abuzurilor asupra drepturilor omului, răspunsul UE a fost oarecum fragmentat. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">O poziție europeană unificată ar fi putut amplifica aceste îngrijorări și ar fi pus presiune asupra guvernului francez pentru a lua măsuri mai concrete pentru a proteja drepturile omului.</a></span>\n<span class=\"para\">Deși Jocurile Olimpice de la Paris din 2024 au fost o vitrină a excelenței atletice, ele au evidențiat de asemenea provocările menținerii neutralității politice într-o lume globalizată. O voce europeană unită ar fi putut juca un rol semnificativ în conturarea narațiunii din jurul <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">jocurilor și abordării problemelor complexe care au apărut</a>. Cu toate acestea, realitatea este că UE, ca orice organizație internațională, este compusă din state membre diverse cu interese adesea conflictuale. O poziție europeană cu adevărat unificată cu privire la jocuri ar fi putut fi un obiectiv dificil, dacă nu imposibil, de realizat. Deși sportul și Jocurile Olimpice ar fi putut contribui la o identitate europeană mai puternică, este puțin probabil ca statele membre ale UE să renunțe de bună voie la mândria și realizările lor naționale în sporturile individuale și de echipă fără o supraveghere supranațională directă. O astfel de schimbare semnificativă ar necesita o autoritate instituțională substanțială.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Punctele de vedere exprimate aici sunt cele ale autorului și nu reflectă neapărat punctele de vedere ale vreunei instituții cu care autorul este asociat.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> este Secretar Trei la Ministerul Afacerilor Externe al Georgiei, lucrând în Direcția UE. Este absolvent al Colegiului Europei din Natolin.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Olympijské hry historicky slúžili ako platforma pre ideologickú a politickú súťaž, najmä počas studenej vojny. Súčasní politici naďalej považujú hry za prostriedok na predvádzanie národnej športovej zdatnosti a posilnenie vlastného imidžu. Hoci Európska komisia nemôže byť obvinená z podpory rozdelenia, jej zameranie na medailové poradia prispieva k súťažnej atmosfére, ktorá môže podnecovať menej etické správanie medzi inými štátnymi aktérmi. Analyzovaním vzájomného pôsobenia medzi športom, politikou a kultúrou môžeme identifikovať niektoré poznatky o zložitostiach súčasnej európskej identity a jej globálnej projekcie.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Politika brandingu</strong></span>\n<span class=\"para\">Ako významné európske hlavné mesto, Paríž mal jedinečnú výhodu hostiť Olympijské hry 2024. Táto mega športová udalosť predstavovala zlatú príležitosť pre Francúzsko a jeho európske protějšky predviesť svoju bohatú históriu, živú kultúru a spoločné hodnoty. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Nad rámec atletických súťaží</a>, olympijské hry slúžili ako platforma pre iniciatívy brandingu národov, podporujúc sociálne, ekonomické a politické ciele.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Branding národov, ako ho definoval Ying Fan v roku 2006</a>, zahŕňa strategické využívanie techník brandingu a marketingu na zlepšenie imidžu národa. V kontexte olympijských hier zohráva šport kľúčovú úlohu pri formovaní národných identít, symbolizujúc jednotu, hrdosť a ambície národa. Hoci branding národov sa často zameriava na externé publikum, športová diplomacia, ako ju praktizujú medzinárodní aktéri, cieli na domácich aj medzinárodných zainteresovaných. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">EÚ sa aktívne zapája do športovej diplomacie</a> už viac ako desať rokov, organizuje súťaže, podporuje rozvoj športu prostredníctvom iniciatív ako Erasmus+ a využíva šport na posilnenie pocitu európskej identity. Olympijské hry v Paríži 2024 ponúkli vynikajúcu príležitosť na posilnenie tohto európskeho ducha, ako v rámci bloku, tak aj globálne pod záštitou „európskeho spôsobu života“.</span>\n<span class=\"para\">Avšak účinnosť brandingu národov a športovej diplomacie závisí od niekoľkých faktorov, ktoré EÚ nemohla dosiahnuť na tejto konkrétnej udalosti. Po prvé, správy musia rezonovať s domácim aj medzinárodným publikom. Po druhé, značka musí byť autenticky stelesnená občanmi a vládou národa. Po tretie, verejná angažovanosť by mala byť úprimná a významná, nie len fasádou na legitimizáciu iniciatív zhora nadol. Olympijské hry v Paríži 2024 poskytli platformu pre Európu, aby predviedla svoju jedinečnú identitu, podporila jednotu a posilnila svoju globálnu pozíciu. Napriek pokusom využiť športovú diplomaciu a branding národov zostáva trvalý odkaz Európy z olympijských hier v Paríži 2024 neistý. Hoci hry nepochybne predviedli kultúrnu rozmanitosť kontinentu a historický význam, ich dlhodobý dopad na európsku jednotu a globálnu pozíciu je stále nejasný.</span>\n<span class=\"para\"><strong>EÚ a športová diplomacia?</strong></span>\n<span class=\"para\">Strategické zapojenie EÚ do <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">športovej diplomacie</a> sa objavilo v roku 2015, po založení Skupiny na vysokej úrovni pre športovú diplomaciu. Táto iniciatíva, pod vedením komisára Tibora Navracsicsa, vyústila do komplexnej správy, ktorá načrtla kľúčové odporúčania. Následné závery Rady v novembri 2016 formalizovali záväzok EÚ využiť šport ako diplomatický nástroj. Pracovný plán EÚ pre šport (2017-2020) ďalej zdôraznil význam športovej diplomacie pri podpore európskych hodnôt a propagácii spolupráce s tretími krajinami. Empirické dôkazy jednoznačne preukázali pozitívny dopad medzinárodných športových projektov na bilaterálne vzťahy. Porovnávacia analýza prípadových štúdií odhalila niekoľko významných rysov: vysoká politická angažovanosť medzi členskými štátmi a tretími krajinami sa ukázala ako kľúčová pri generovaní miestneho záujmu a účasti. Športové projekty, ktoré sa zhodovali s vychádzajúcimi prioritami medzinárodných rozvojových cieľov členských štátov, posilnili ich širší diplomatický dopad.</span>\n<span class=\"para\">Hlbšie preskúmanie prípadových štúdií prinieslo cenné poznatky o úspešnej implementácii medzinárodných projektov rozvoja športu. Prispôsobené prístupy boli nevyhnutné na zosúladenie odbornosti členských štátov EÚ v oblasti športu so špecifickými strategickými cieľmi a výzvami, ktorým čelili tretie krajiny. Budovanie kapacít a zvyšovanie zručností miestnych organizácií boli kľúčové na zabezpečenie dlhodobej udržateľnosti projektových iniciatív. Navyše, komplexná revízia relevantných zdrojov financovania EÚ naznačila významný potenciál na podporu projektov rozvoja športu, ktoré zahŕňali partnerstvá medzi členskými štátmi a EÚ ako celkom.</span>\n<span class=\"para\">Do akej miery EÚ vyvinula robustný rámec pre športovú diplomaciu, zameriavajúc sa na podporu účasti na športe, integrity a udržateľnosti? Prostredníctvom svojho Pracovného plánu EÚ pre šport blok uprednostňuje vytváranie bezpečného, hodnotami riadeného prostredia v športe, pričom podporuje socio-ekonomické a udržateľné dimenzie. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Plán tiež zdôraznil zvyšovanie účasti na športe a povzbudzovanie fyzickej aktivity pre všetky vekové skupiny,</a> so zvláštnou pozornosťou na zraniteľné populácie.</span>\n<span class=\"para\">Dnes, podporovaním grassroots športu a presadzovaním aktívneho, ekologicky šetrného životného štýlu, EÚ usiluje o budovanie sociálnej kohézie a podporu aktívneho občianstva v celej Európe. Centrálne zameranie stratégie EÚ spočíva v zlepšovaní správy v športe. To zahŕňa povzbudzovanie dobrých praktík správy, boj proti problémom ako je manipulácia zápasov a podporu rodovej rovnosti a práv športovcov. Okrem toho EÚ uznáva význam športu založeného na dobrovoľníctve a podporuje jeho rozvoj prostredníctvom iniciatív ako program Erasmus+, ktorý prideľuje financie na podporu mobility, spolupráce a inovácií v športe.</span>\n<span class=\"para\">EÚ tiež zdôrazňuje význam investícií do udržateľnej športovej infraštruktúry, ktorá zahŕňa rozvoj ekologicky šetrných zariadení a obmedzovanie uhlíkovej stopy sektora. Inovácie a digitalizácia sú považované za kľúčové faktory pokroku v športe, podporujúc zdravie, ekonomický rozvoj a odolnosť sektora, najmä vzhľadom na výzvy, ktoré predstavila pandémia COVID-19. Podpora športového cestovného ruchu a medziodvetvovej spolupráce je tiež prioritou EÚ na posilnenie udržateľného rozvoja sektora.</span>\n<span class=\"para\">Na druhej strane, medzinárodná spolupráca zohráva kľúčovú úlohu v športovej diplomacii EÚ. EÚ sa snaží posilniť dialóg s vládami a športovými organizáciami ako v Európe, tak aj mimo nej, vrátane Medzinárodného olympijského výboru, s cieľom vymieňať si poznatky a riešiť globálne výzvy, ako sú doping, podvod a manipulácia súťaží. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Navyše, politické iniciatívy EÚ, ako je Biela kniha o športe z roku 2007</a>, slúžia ako základné dokumenty pre prebiehajúce úsilie, usmerňujúc budúcu politiku a spoluprácu.</span>\n<span class=\"para\">Pok pokiaľ ide o sociálnu inklúziu, EÚ aktívne podporuje integráciu marginalizovaných skupín, vrátane migrantov, prostredníctvom športu. Iniciatívy ako Európsky týždeň športu, ktorý povzbudzuje fyzickú aktivitu v celej Európe, exemplifikujú záväzok EÚ podporovať zdravšiu, aktívnejšiu spoločnosť. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Ocenenia ako <em>#BeActive</em> a <em>#BeInclusive</em></a> ďalej zdôrazňujú inovatívne úsilie o prekonanie sociálnych bariér a podporu pocitu európskej identity prostredníctvom športu. Prístup EÚ k športovej diplomacii je charakterizovaný zameraním na podporu integrity, účasti a udržateľnosti. Prostredníctvom cezhraničnej spolupráce, inovatívnych politík a záväzku k inkluzívnosti sa EÚ usiluje vyvinúť dynamický a odolný športový sektor, ktorý prispieva k sociálnemu a ekonomickému rastu Európy.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Čo ak by bola EÚ zjednotená v Paríži 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">Olympijské hry v Paríži 2024, hoci oslavované za svoje atletické úspechy, boli tiež mikrosvetom zložitých interakcií medzi športom, politikou a globálnymi udalosťami. Medzinárodný olympijský výbor (MOV) sa už dlho snaží udržať fasádu politickej neutrality, ale parížske hry, so svojimi mnohými výzvami, odhalili inherentnú politickú povahu udalosti. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Jedna obzvlášť zaujímavá otázka znie: čo ak by EÚ prijala jednotný postoj k hrám?</a> Hoci je EÚ často vnímaná ako sila pre jednotu a spoluprácu, jej členské štáty majú často odlišné záujmy a priority, najmä pokiaľ ide o medzinárodné záležitosti.</span>\n<span class=\"para\">Parížske hry boli poznačené niekoľkými geopolitickými napätiami. Prebiehajúca vojna na Ukrajine, izraelsko-palestínsky konflikt a globálna hrozba terorizmu vrhali tiene na udalosť. MOV, v pokuse vyvážiť konkurenčné záujmy, sa často ocital v zložitých situáciách. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Napríklad rozhodnutie MOV povoliť ruským a bieloruským športovcom súťažiť ako Individuálni neutrální športovci</a> (AIN) sa stretlo s kritikou od mnohých, vrátane niektorých členských štátov EÚ. Kým niektorí tvrdili, že športovci by mali byť potrestaní za činy svojich krajín, iní zastávali názor, že by nemali byť penalizovaní za činy svojich vlád. Keby EÚ predstavila jednotný front v tejto otázke, MOV by mohol čeliť väčšiemu tlaku na prijatie konzistentnejšieho prístupu. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Silný európsky hlas by mohol významne ovplyvniť globálny diskurz okolo hier a účasti ruských a bieloruských športovcov.</a></span>\n<span class=\"para\">Niektorí by si mohli myslieť, že hovoriť jedným hlasom súvisí s konceptom agregácie európskych olympijských medailí do jedného súčtu. Avšak toto je chybný prístup z niekoľkých dôvodov. Po prvé, EÚ v súčasnosti nemá zjednotený Národný olympijský výbor (NOC), čo znamená, že jednotlivé členské štáty súťažia nezávisle. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Tento fragmentovaný prístup umožnil väčšiemu počtu športovcov zúčastniť sa olympijských hier, čo nakoniec zvýšilo potenciál na získanie medailí.</a> Po druhé, výhody individuálnych národných tímov boli obzvlášť zjavné v tímových športoch. Napríklad nedávne víťazstvo Talianska, Francúzska a Poľska v súťaži ženskej tímovej šermu bolo možné len vďaka tomu, že každá krajina postavila svoj vlastný tím. Naopak, Spojené štáty a Čína boli obmedzené na vstup jedného tímu, čo obmedzilo ich potenciál na medaily aj v športoch, kde dominujú.</span>\n<span class=\"para\">Hoci myšlienka zjednoteného prístupu „Tím Európa“ môže evokovať pocity jednoty a spoločného úspechu, je nevyhnutné zvážiť širšie dôsledky. Hoci by EÚ určite mohla využiť svoj kolektívny vplyv na podporu európskych športovcov a hodnôt na medzinárodnej scéne, zjednotený tím by mohol neúmyselne viesť k tomu, že EÚ by vyvíjala neprimeraný vplyv na medzinárodné športové riadenie. Namiesto toho, aby sa usilovala o zjednotený tím, mohla by EÚ efektívnejšie presadzovať európskych športovcov a hodnoty posilnením národných olympijských výborov, podporovaním európskej športovej kultúry, obhajovaním fair play a etických štandardov a podporovaním rozvoja grassroots športu. Zameraním sa na tieto oblasti môže EÚ zohrávať pozitívnu úlohu v globálnom športovom prostredí bez toho, aby ohrozila integritu olympijského hnutia.</span>\n<span class=\"para\">Navyše, úloha EÚ pri riešení otázok ľudských práv súvisiacich s hrami mohla byť výraznejšia. Kým skupiny za ľudské práva vyjadrovali obavy o zaobchádzaní s bezdomovcami v Paríži a potenciálom porušovania ľudských práv, reakcia EÚ bola do istej miery fragmentovaná. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Jednotný európsky postoj by mohol tieto obavy zosilniť a vyvinúť tlak na francúzsku vládu, aby prijala konkrétnejšie kroky na ochranu ľudských práv.</a></span>\n<span class=\"para\">Hoci olympijské hry v Paríži 2024 boli ukážkou atletickej excelentnosti, tiež zdôraznili výzvy udržiavania politickej neutrality v globalizovanom svete. Zjednotený európsky hlas mohol zohrávať významnú úlohu pri formovaní naratívu okolo <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">hier a riešení zložitých otázok, ktoré vznikli</a>. Avšak realita je taká, že EÚ, rovnako ako akákoľvek medzinárodná organizácia, sa skladá z rôznych členských štátov s často protichodnými záujmami. Skutočne zjednotený európsky postoj k hrám mohol byť ťažko dosiahnuteľným, ak nie nemožným, cieľom. Hoci šport a olympijské hry mohli prispieť k silnejšej európskej identite, je nepravdepodobné, že by členské štáty EÚ ochotne vzdali svoju národnú hrdosť a úspechy v individuálnych a tímových športoch bez priameho nadnárodného dohľadu. Takáto významná zmena by si vyžadovala značnú inštitucionálnu autoritu.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Názory vyjadrené v tomto texte sú názory autora a nemusia nevyhnutne odrážať názory akejkoľvek inštitúcie, s ktorou je autor spojený.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> je tretí tajomník na Ministerstve zahraničných vecí Gruzínska, ktorý pracuje na riaditeľstve EÚ. Je absolventom Kolégia Európy v Natoline.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">OS har historiskt sett fungerat som en plattform för ideologisk och politisk konkurrens, särskilt under kalla kriget. Nutida politiker fortsätter att se spelen som ett sätt att visa upp nationell idrottslig skicklighet och stärka sin egen image. Även om Europeiska kommissionen inte kan anklagas för att främja splittring, bidrar dess fokus på medaljrankningar till en konkurrensutsatt atmosfär som kan incitamentera mindre etiskt beteende bland andra statliga aktörer. Genom att analysera samspelet mellan sport, politik och kultur kan vi identifiera några insikter om komplexiteten i den samtida europeiska identiteten och dess globala projektion.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Politiken kring varumärkesbyggande</strong></span>\n<span class=\"para\">Som en framträdande europeisk huvudstad hade Paris det unika privilegiet att vara värd för de olympiska spelen 2024. Detta mega-idrottsevenemang presenterade en gyllene möjlighet för Frankrike och dess europeiska motsvarigheter att visa upp sin rika historia, livfulla kultur och gemensamma värderingar. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Utöver de atletiska tävlingarna</a> fungerade OS som en plattform för nationella varumärkesbyggande initiativ, vilket främjade sociala, ekonomiska och politiska mål.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Nation-branding, som definierad av Ying Fan 2006</a>, involverar strategisk användning av varumärkes- och marknadsföringstekniker för att förbättra en nations image. I samband med OS spelar sport en avgörande roll i att forma nationella identiteter, symboliserande en nations enhet, stolthet och ambitioner. Medan nation-branding ofta fokuserar på externa målgrupper, riktar sportdiplomati, som praktiseras av internationella aktörer, sig till både inhemska och internationella intressenter. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">EU har varit aktivt engagerad i sportdiplomati</a> i över ett decennium, organiserat tävlingar, främjat idrottsutveckling genom initiativ som Erasmus+, och utnyttjat sport för att främja en känsla av europeisk identitet. De olympiska spelen i Paris 2024 erbjöd en utmärkt möjlighet att stärka denna europeiska anda, både inom blocket och globalt under paraplyet av \"den europeiska livsstilen\".</span>\n<span class=\"para\">Men effektiviteten av nation-branding och sportdiplomati beror på flera faktorer som EU inte kunde uppnå vid detta specifika evenemang. För det första måste budskapet resonera med både inhemska och internationella målgrupper. För det andra måste varumärket autentiskt gestaltas av nationens medborgare och regering. För det tredje bör offentlig delaktighet vara genuin och meningsfull, snarare än bara en fasad för att legitimera uppifrån och ner-initiativ. De olympiska spelen i Paris 2024 gav en plattform för Europa att visa upp sin unika identitet, främja enhet och stärka sin globala ställning. Trots försök att utnyttja sportdiplomati och nation-branding förblir Europas bestående arv från de olympiska spelen i Paris 2024 osäkert. Medan spelen utan tvekan visade upp kontinentens kulturella mångfald och historiska betydelse, är deras långsiktiga påverkan på europeisk enhet och global ställning fortfarande att se.</span>\n<span class=\"para\"><strong>EU och sportdiplomati?</strong></span>\n<span class=\"para\">EU:s strategiska engagemang med <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sportdiplomati</a> uppstod 2015, efter etableringen av den högnivågrupp för sportdiplomati. Detta initiativ, under ledning av kommissionär Tibor Navracsics, kulminerade i en omfattande rapport som skisserade viktiga rekommendationer. Efterföljande rådslutsatser i november 2016 formaliserade EU:s åtagande att använda sport som ett diplomatiskt verktyg. EU:s arbetsplan för sport (2017-2020) underströk ytterligare vikten av sportdiplomati för att främja europeiska värderingar och samarbeta med tredjeländer. Empiriska bevis visade entydigt den positiva påverkan av internationella idrottsprojekt på bilaterala relationer. En jämförande analys av fallstudier avslöjade flera framträdande drag: högpolitisk engagemang mellan medlemsstater och tredjeländer har visat sig vara avgörande för att generera lokalt intresse och deltagande. Idrottsprojekt som stämde överens med de framväxande prioriteringarna för medlemsstaternas internationella utvecklingsmål förstärkte deras bredare diplomatiska påverkan.</span>\n<span class=\"para\">En mer djupgående granskning av fallstudier har gett värdefulla insikter i den framgångsrika implementeringen av internationella idrottsutvecklingsprojekt. Skräddarsydda tillvägagångssätt var avgörande för att anpassa EU:s medlemsstaters idrottsexpertis med de specifika strategiska målen och utmaningarna som tredjeländer stod inför. Kapacitetsuppbyggnad och kompetensutveckling av lokala organisationer var avgörande för att säkerställa den långsiktiga hållbarheten av projektinitiativ. Dessutom indikerade en omfattande översyn av relevanta EU-finansieringskällor betydande potential för att stödja idrottsutvecklingsprojekt som involverade partnerskap mellan medlemsstater och EU som helhet.</span>\n<span class=\"para\">I vilken utsträckning har EU utvecklat en robust ram för sportdiplomati, med fokus på att främja idrottsdeltagande, integritet och hållbarhet? Genom sin EU-arbetsplan för sport prioriterar blocket att skapa en säker, värdebaserad miljö inom sport samtidigt som man främjar socio-ekonomiska och hållbara dimensioner. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Planen betonade också att öka idrottsdeltagande och uppmuntra fysisk aktivitet för alla åldersgrupper,</a> med särskild uppmärksamhet på utsatta grupper.</span>\n<span class=\"para\">I dag, genom att främja gräsrotsidrott och stödja en aktiv, miljövänlig livsstil, syftar EU till att bygga social sammanhållning och främja aktivt medborgarskap över hela Europa. Ett centralt fokus för EU:s strategi är att förbättra styrningen inom sport. Detta inkluderar att uppmuntra goda styrningspraxis, bekämpa problem som matchfixning och främja jämställdhet och idrottares rättigheter. Dessutom erkänner EU vikten av frivilligbaserad gräsrotsidrott och stöder deras utveckling genom initiativ som Erasmus+-programmet, som avsätter medel för att stödja idrottsmobilitet, samarbete och innovation.</span>\n<span class=\"para\">EU understryker också betydelsen av investeringar i hållbar idrottsinfrastruktur, vilket inkluderar utveckling av miljövänliga anläggningar och begränsning av sektorns koldioxidavtryck. Innovation och digitalisering ses som nyckeldrivkrafter för framsteg inom sport, som stöder hälsa, ekonomisk utveckling och sektorns motståndskraft, särskilt med tanke på de utmaningar som COVID-19-pandemin har medfört. Att främja idrottsturism och tvärsektoriellt samarbete prioriteras också av EU för att öka sektorns hållbara utveckling.</span>\n<span class=\"para\">Å andra sidan spelar internationellt samarbete en avgörande roll i EU:s sportdiplomati. EU strävar efter att stärka dialogen med regeringar och idrottsorganisationer både inom och utanför Europa, inklusive Internationella olympiska kommittén, med målet att utbyta kunskap och ta itu med globala utmaningar som doping, bedrägeri och manipulation av tävlingar. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Dessutom fungerar EU:s politiska initiativ, såsom vitboken om sport från 2007</a>, som grundläggande dokument för pågående insatser, som vägleder framtida politik och samarbete.</span>\n<span class=\"para\">När det gäller social inkludering främjar EU aktivt integrationen av marginaliserade grupper, inklusive migranter, genom sport. Initiativ som den europeiska veckan för sport, som uppmuntrar fysisk aktivitet över hela Europa, exemplifierar EU:s åtagande att främja ett hälsosammare, mer aktivt samhälle. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Priser som <em>#BeActive</em> och <em>#BeInclusive</em></a> framhäver ytterligare innovativa insatser för att bryta ner sociala barriärer och främja en känsla av europeisk identitet genom sport. EU:s tillvägagångssätt för sportdiplomati kännetecknas av dess fokus på att främja integritet, deltagande och hållbarhet. Genom gränsöverskridande samarbete, innovativa policyer och ett åtagande för inkludering syftar EU till att utveckla en dynamisk och motståndskraftig idrottssektor som bidrar till Europas sociala och ekonomiska tillväxt.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Vad om EU hade varit enat i Paris 2024?</strong></span>\n<span class=\"para\">De olympiska spelen i Paris 2024, som firades för sina atletiska prestationer, var också ett mikrokosmos av det komplexa samspelet mellan sport, politik och globala händelser. Den internationella olympiska kommittén (IOC) har länge strävat efter att upprätthålla en fasad av politisk neutralitet, men Paris-spelen, med sina många utmaningar, avslöjade den inneboende politiska naturen av evenemanget. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">En särskilt intressant fråga är: vad om EU hade antagit en enad hållning till spelen?</a> Medan EU ofta ses som en kraft för enhet och samarbete, har dess medlemsstater ofta olika intressen och prioriteringar, särskilt när det gäller internationella frågor.</span>\n<span class=\"para\">Paris-spelen skuggades av flera geopolitiska spänningar. Det pågående kriget i Ukraina, den israelisk-palestinska konflikten och det globala hotet från terrorism kastade alla skuggor över evenemanget. IOC, i ett försök att balansera konkurrerande intressen, befann sig ofta i en prekär situation. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Till exempel möttes IOC:s beslut att tillåta ryska och vitryska idrottare att tävla som individuella neutrala idrottare</a> (AINs) av kritik från många, inklusive vissa EU-medlemsstater. Medan vissa hävdade att idrottarna borde straffas för sina länders handlingar, hävdade andra att de inte borde straffas för sina regeringars handlingar. Om EU hade presenterat en enad front i denna fråga, skulle IOC kanske ha mött större press att anta en mer konsekvent strategi. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">En stark europeisk röst skulle kunna ha påverkat den globala diskursen kring spelen och deltagandet av ryska och vitryska idrottare.</a></span>\n<span class=\"para\">Man skulle kunna tro att att tala med en röst var relaterat till konceptet att sammanfoga europeiska olympiska medaljer till en enda sammanställning. Men detta är felaktigt av flera skäl. För det första har EU för närvarande ingen enad nationell olympisk kommitté (NOC), vilket innebär att individuella medlemsstater tävlar oberoende. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Denna fragmenterade strategi möjliggjorde för ett större antal idrottare att delta i de olympiska spelen, vilket i slutändan ökade potentialen för medaljvinster.</a> För det andra var fördelarna med individuella nationella lag särskilt tydliga i lagsporter. Till exempel var den senaste segern för Italien, Frankrike och Polen i damernas lagfäktning endast möjlig tack vare att varje land ställde upp med sitt eget lag. I kontrast var USA och Kina begränsade till att ställa upp med ett enda lag vardera, vilket begränsade deras medaljpotential även i sporter där de dominerar.</span>\n<span class=\"para\">Även om tanken på en enad \"Team Europe\"-strategi kan väcka känslor av enhet och delad prestation, är det viktigt att överväga de bredare konsekvenserna. Medan EU visserligen skulle kunna utnyttja sitt kollektiva inflytande för att främja europeiska idrottare och värderingar på den internationella scenen, skulle ett enat lag oavsiktligt kunna leda till att EU utövar oskäligt inflytande över internationell idrottsstyrning. Istället för att sträva efter ett enat lag skulle EU mer effektivt kunna förespråka för europeiska idrottare och värderingar genom att stärka nationella olympiska kommittéer, främja europeisk idrottskultur, förespråka för fair play och etiska standarder, samt stödja gräsrotsidrottsutveckling. Genom att fokusera på dessa områden kan EU spela en positiv roll i den globala idrottslandskapet utan att kompromissa med integriteten i den olympiska rörelsen.</span>\n<span class=\"para\">Vidare skulle EU:s roll i att ta itu med människorättsfrågor relaterade till spelen kunna ha varit mer framträdande. Medan människorättsgrupper uttryckte oro över behandlingen av hemlösa i Paris och potentialen för människorättskränkningar, var EU:s svar något fragmenterat. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">En enad europeisk hållning skulle kunna ha förstärkt dessa bekymmer och lagt press på den franska regeringen att vidta mer konkreta åtgärder för att skydda mänskliga rättigheter.</a></span>\n<span class=\"para\">Medan de olympiska spelen i Paris 2024 var en utställning av atletisk excellens, belyste de också utmaningarna med att upprätthålla politisk neutralitet i en globaliserad värld. En enad europeisk röst skulle kunna ha spelat en betydande roll i att forma berättelsen kring <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">spelen och ta itu med de komplexa frågor som uppstod</a>. Men verkligheten är att EU, precis som alla internationella organisationer, består av olika medlemsstater med ofta motstridiga intressen. En verkligt enad europeisk hållning till spelen kan ha varit ett svårt, om inte omöjligt, mål att uppnå. Medan sport och OS kan ha bidragit till en starkare europeisk identitet, är det osannolikt att EU:s medlemsstater villigt skulle avstå från sin nationella stolthet och prestationer inom individuella och lagsporter utan direkt överstatlig tillsyn. En sådan betydande förändring skulle kräva betydande institutionell auktoritet.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>De åsikter som uttrycks här är författarens och speglar inte nödvändigtvis åsikterna hos någon institution som författaren är associerad med.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong> är tredje sekreterare vid Georgiens utrikesministerium som arbetar med EU-direktoratet. Han är utexaminerad från College of Europe i Natolin.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Olimpiyatlar tarihsel olarak ideolojik ve politik rekabet için bir platform işlevi görmüştür, özellikle Soğuk Savaş döneminde. Günümüz politikacıları, oyunları ulusal spor yeteneklerini sergilemek ve kendi imajlarını güçlendirmek için bir araç olarak görmeye devam ediyorlar. Avrupa Komisyonu bölünmeyi teşvik etmekle suçlanamazken, madalya sıralamalarına odaklanması, diğer devlet aktörleri arasında daha az etik davranışları teşvik edebilecek rekabetçi bir atmosfer yaratmaktadır. Spor, politika ve kültür arasındaki etkileşimi analiz ederek, çağdaş Avrupa kimliğinin karmaşıklıkları ve küresel yansımaları hakkında bazı içgörüler elde edebiliriz.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Markalaşmanın politikası</strong></span>\n<span class=\"para\">Önemli bir Avrupa başkenti olarak Paris, 2024 Olimpiyat Oyunları'na ev sahipliği yapma ayrıcalığına sahipti. Bu mega spor etkinliği, Fransa ve Avrupa'daki diğer ülkeler için zengin tarihlerini, canlı kültürlerini ve ortak değerlerini sergilemek için altın bir fırsat sundu. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Spor yarışmalarının ötesinde</a>, Olimpiyatlar ulus markalaşma girişimleri için bir platform işlevi görerek sosyal, ekonomik ve politik hedefleri destekledi.</span>\n<span class=\"para\"><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Ying Fan tarafından 2006 yılında tanımlanan ulus markalaşma</a>, bir ulusun imajını artırmak için stratejik olarak markalaşma ve pazarlama tekniklerinin kullanılmasını içerir. Olimpiyatlar bağlamında, spor ulusal kimliklerin şekillenmesinde önemli bir rol oynamakta, bir ulusun birliğini, gururunu ve hedeflerini simgelemektedir. Ulus markalaşma genellikle dış kitlelere odaklansa da, uluslararası aktörler tarafından uygulanan spor diplomasisi, hem yerel hem de uluslararası paydaşları hedef almaktadır. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">AB, spor diplomasisiyle</a> on yılı aşkın bir süredir aktif olarak ilgilenmekte, yarışmalar düzenlemekte, Erasmus+ gibi girişimlerle spor gelişimini teşvik etmekte ve Avrupa kimliğini güçlendirmek için sporu kullanmaktadır. 2024 Paris Olimpiyatları, bu Avrupa ruhunu hem blok içinde hem de “Avrupa yaşam tarzı” şemsiyesi altında küresel olarak güçlendirmek için mükemmel bir fırsat sundu.</span>\n<span class=\"para\">Ancak, ulus markalaşma ve spor diplomasisinin etkinliği, AB'nin bu özel etkinlikte başaramadığı birkaç faktöre bağlıdır. Öncelikle, mesajların hem yerel hem de uluslararası kitlelerle uyumlu olması gerekir. İkincisi, marka, ulusun vatandaşları ve hükümeti tarafından otantik bir şekilde temsil edilmelidir. Üçüncüsü, kamu katılımı, yalnızca yukarıdan aşağıya inisiyatifleri meşrulaştırmak için bir cephe olmaktan ziyade, samimi ve anlamlı olmalıdır. 2024 Paris Olimpiyatları, Avrupa'nın benzersiz kimliğini sergilemesi, birliği teşvik etmesi ve küresel konumunu güçlendirmesi için bir platform sağladı. Spor diplomasisi ve ulus markalaşma çabalarına rağmen, 2024 Paris Olimpiyatları'ndan Avrupa'nın kalıcı mirası belirsizliğini korumaktadır. Oyunlar, kıtanın kültürel çeşitliliğini ve tarihi önemini kuşkusuz sergilemiş olsa da, uzun vadeli etkileri Avrupa birliği ve küresel konum üzerinde henüz görülmemiştir.</span>\n<span class=\"para\"><strong>AB ve spor diplomasisi?</strong></span>\n<span class=\"para\">AB’nin <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">spor diplomasisi</a> ile stratejik angajmanı 2015 yılında, Spor Diplomasisi Yüksek Düzey Grubu'nun kurulmasının ardından ortaya çıktı. Bu girişim, Komiser Tibor Navracsics'in rehberliğinde, temel önerileri içeren kapsamlı bir raporla sonuçlandı. Kasım 2016'daki sonraki Konsey Sonuçları, AB'nin sporu diplomatik bir araç olarak kullanma taahhüdünü resmileştirdi. Avrupa Birliği Spor Çalışma Planı (2017-2020), Avrupa değerlerini teşvik etme ve üçüncü ülkelerle işbirliğini artırma konusundaki spor diplomasisinin önemini daha da vurguladı. Ampirik kanıtlar, uluslararası spor projelerinin ikili ilişkiler üzerindeki olumlu etkisini açıkça göstermiştir. Vaka çalışmalarının karşılaştırmalı analizi, üye devletler ile üçüncü ülkeler arasındaki yüksek düzeydeki politik angajmanın yerel ilgi ve katılım yaratmada etkili olduğunu ortaya koymuştur. Üye devletlerin uluslararası kalkınma hedefleriyle uyumlu spor projeleri, daha geniş diplomatik etkilerini artırmıştır.</span>\n<span class=\"para\">Daha derinlemesine bir vaka çalışması incelemesi, uluslararası spor geliştirme projelerinin başarılı bir şekilde uygulanmasına dair değerli içgörüler sağlamıştır. Özelleştirilmiş yaklaşımlar, AB üye devletlerinin spor uzmanlıklarını üçüncü ülkelerin karşılaştığı belirli stratejik hedefler ve zorluklarla uyumlu hale getirmek için gereklidir. Yerel organizasyonların kapasite geliştirmesi ve beceri artırımı, proje girişimlerinin uzun vadeli sürdürülebilirliğini sağlamak için kritik öneme sahiptir. Ayrıca, ilgili AB fonlama kaynaklarının kapsamlı bir incelemesi, üye devletler ile AB arasında ortaklıkları içeren spor geliştirme projelerini desteklemek için önemli bir potansiyel olduğunu göstermiştir.</span>\n<span class=\"para\">AB, spor katılımını, bütünlüğü ve sürdürülebilirliği teşvik etmeye odaklanan sağlam bir spor diplomasisi çerçevesi geliştirmiş midir? AB Spor Çalışma Planı aracılığıyla, blok, sporda güvenli, değer odaklı bir ortam yaratmayı önceliklendirirken, sosyo-ekonomik ve sürdürülebilir boyutları teşvik etmektedir. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Plan ayrıca, tüm yaş grupları için spor katılımını artırmayı ve fiziksel aktiviteyi teşvik etmeyi vurgulamaktadır,</a> özellikle savunmasız gruplara özel dikkat gösterilmektedir.</span>\n<span class=\"para\">Bugün, tabandan gelen sporu teşvik ederek ve aktif, çevre dostu bir yaşam tarzını destekleyerek, AB, Avrupa genelinde sosyal uyumu inşa etmeyi ve aktif vatandaşlığı teşvik etmeyi amaçlamaktadır. AB’nin stratejisinin merkezi bir odak noktası, sporda yönetişimi artırmaktır. Bu, iyi yönetişim uygulamalarını teşvik etmeyi, maç manipülasyonu gibi sorunlarla mücadele etmeyi ve cinsiyet eşitliği ile sporcuların haklarını desteklemeyi içermektedir. Ayrıca, AB, gönüllü tabanlı taban sporu önemini kabul etmekte ve Erasmus+ programı gibi girişimlerle bunların gelişimini desteklemektedir; bu program, spor hareketliliği, işbirliği ve yeniliği desteklemek için fon tahsis etmektedir.</span>\n<span class=\"para\">AB ayrıca, çevre dostu tesisler geliştirmeyi ve sektörün karbon ayak izini sınırlamayı içeren sürdürülebilir spor altyapısına yapılan yatırımların önemini vurgulamaktadır. Yenilik ve dijitalleşme, spor alanında ilerlemenin ana motorları olarak görülmekte, sağlık, ekonomik gelişim ve sektörün dayanıklılığını desteklemektedir; özellikle COVID-19 pandemisinin getirdiği zorluklar göz önüne alındığında. Spor turizmini ve sektörler arası işbirliğini teşvik etmek de AB tarafından sektörün sürdürülebilir gelişimini artırmak için önceliklendirilmiştir.</span>\n<span class=\"para\">Öte yandan, uluslararası işbirliği, AB’nin spor diplomasisinde hayati bir rol oynamaktadır. AB, hem Avrupa içinde hem de dışında, hükümetler ve spor organizasyonlarıyla diyalogu güçlendirmeyi hedeflemekte, bu kapsamda Uluslararası Olimpiyat Komitesi ile bilgi alışverişi yapmayı ve doping, dolandırıcılık ve yarışmaların manipülasyonu gibi küresel zorlukları ele almayı amaçlamaktadır. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Ayrıca, 2007 tarihli Spor Üzerine Beyaz Kitap gibi AB politika girişimleri</a>, devam eden çabalar için temel belgeler olarak hizmet etmekte, gelecekteki politika ve işbirliğini yönlendirmektedir.</span>\n<span class=\"para\">Sosyal kapsayıcılık açısından, AB, spor aracılığıyla marjinal grupların, göçmenler de dahil olmak üzere, entegrasyonunu aktif olarak teşvik etmektedir. Avrupa genelinde fiziksel aktiviteyi teşvik eden Avrupa Spor Haftası gibi girişimler, AB’nin daha sağlıklı, daha aktif bir toplumu teşvik etme taahhüdünü örneklemektedir. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Ödüller gibi <em>#BeActive</em> ve <em>#BeInclusive</em></a> sosyal engelleri aşma ve spor aracılığıyla Avrupa kimliğini teşvik etme konusundaki yenilikçi çabaları daha da vurgulamaktadır. AB’nin spor diplomasisi yaklaşımı, bütünlük, katılım ve sürdürülebilirlik üzerine odaklanmasıyla karakterize edilmektedir. Sınır ötesi işbirliği, yenilikçi politikalar ve kapsayıcılığa olan bağlılık aracılığıyla, AB, Avrupa’nın sosyal ve ekonomik büyümesine katkıda bulunan dinamik ve dayanıklı bir spor sektörü geliştirmeyi hedeflemektedir.</span>\n<span class=\"para\"><strong>AB, Paris 2024'te birleşik olsaydı ne olurdu?</strong></span>\n<span class=\"para\">2024 Paris Olimpiyatları, atletik başarılarıyla kutlanırken, aynı zamanda spor, politika ve küresel olaylar arasındaki karmaşık etkileşimin bir mikrokozmosuydu. Uluslararası Olimpiyat Komitesi (IOC), uzun zamandır politik tarafsızlık maskesini korumaya çalıştı, ancak Paris Oyunları, sayısız zorluğuyla, etkinliğin doğasında var olan politik niteliği ortaya çıkardı. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Bir özellikle ilginç soru şudur: AB, Oyunlar hakkında birleşik bir tutum benimsemiş olsaydı ne olurdu?</a> AB genellikle birlik ve işbirliği için bir güç olarak görülse de, üye devletlerin uluslararası ilişkiler söz konusu olduğunda genellikle farklı çıkarları ve öncelikleri vardır.</span>\n<span class=\"para\">Paris Oyunları, birkaç jeopolitik gerilimle gölgelenmiştir. Devam eden Ukrayna savaşı, İsrail-Filistin çatışması ve küresel terörizm tehdidi etkinliğin üzerinde gölgeler oluşturmuştur. IOC, rekabet eden çıkarları dengelemeye çalışırken, sık sık tehlikeli bir konumda kalmıştır. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Örneğin, IOC'nin Rus ve Belaruslu sporcuların Bireysel Nötr Sporcular</a> (AIN'ler) olarak yarışmalarına izin verme kararı, birçok kişi tarafından, bazı AB üye devletleri de dahil olmak üzere, eleştirilmiştir. Bazıları, sporcuların ülkelerinin eylemleri nedeniyle cezalandırılması gerektiğini savunurken, diğerleri, hükümetlerinin eylemleri nedeniyle cezalandırılmamaları gerektiğini öne sürmüştür. AB bu konuda birleşik bir duruş sergilemiş olsaydı, IOC daha tutarlı bir yaklaşım benimsemesi için daha fazla baskı ile karşılaşabilirdi. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Güçlü bir Avrupa sesi, Oyunlar ve Rus ile Belaruslu sporcuların katılımı etrafındaki küresel tartışmayı önemli ölçüde etkileyebilirdi.</a></span>\n<span class=\"para\">Bazıları, tek bir sesle konuşmanın Avrupa Olimpiyat madalyalarının tek bir toplamda toplanması kavramıyla ilişkili olduğunu düşünebilir. Ancak, bu birkaç nedenle hatalıdır. Öncelikle, AB şu anda birleşik bir Ulusal Olimpiyat Komitesi (NOC) bulundurmamakta, bu da bireysel üye devletlerin bağımsız olarak yarıştığı anlamına gelmektedir. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Bu parçalı yaklaşım, daha fazla sayıda sporcunun Olimpiyat Oyunları'na katılmasına olanak tanımış ve nihayetinde madalya kazanma potansiyelini artırmıştır.</a> İkincisi, bireysel ulusal takımların faydaları özellikle takım sporlarında belirgin olmuştur. Örneğin, İtalya, Fransa ve Polonya'nın kadınlar takım kılıç yarışmasındaki son zaferi, her ülkenin kendi takımını sahaya sürmesi sayesinde mümkün olmuştur. Buna karşın, Amerika Birleşik Devletleri ve Çin, her biri tek bir takım girmeye sınırlı kalmış, bu da onların madalya potansiyelini, hatta hakim oldukları spor dallarında bile kısıtlamıştır.</span>\n<span class=\"para\">Birleşik “Avrupa Takımı” yaklaşımının birlik ve ortak başarı duygularını uyandırabileceği düşünülse de, daha geniş etkileri dikkate almak önemlidir. AB, kesinlikle kolektif etkisini kullanarak Avrupa sporcularını ve değerlerini uluslararası arenada teşvik edebilirken, birleşik bir takım, AB'nin uluslararası spor yönetimi üzerinde gereksiz bir etki yaratmasına neden olabilir. Birleşik bir takım yerine, AB, ulusal olimpiyat komitelerini güçlendirerek, Avrupa spor kültürünü teşvik ederek, fair play ve etik standartları savunarak ve taban sporu gelişimini destekleyerek Avrupa sporcularını ve değerlerini daha etkili bir şekilde savunabilir. Bu alanlara odaklanarak, AB, Olimpiyat hareketinin bütünlüğünü tehlikeye atmadan küresel spor manzarasında olumlu bir rol oynayabilir.</span>\n<span class=\"para\">Ayrıca, AB'nin oyunlarla ilgili insan hakları endişelerini ele alma rolü daha belirgin olabilirdi. İnsan hakları grupları, Paris'teki evsizlerin muamelesi ve insan hakları ihlalleri potansiyeli hakkında endişelerini dile getirirken, AB'nin yanıtı bir ölçüde parçalıydı. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Birleşik bir Avrupa duruşu, bu endişeleri artırabilir ve Fransız hükümetine insan haklarını korumak için daha somut adımlar atması yönünde baskı yapabilirdi.</a></span>\n<span class=\"para\">2024 Paris Olimpiyatları, atletik mükemmeliyetin bir sergisi olmasının yanı sıra, küreselleşmiş bir dünyada politik tarafsızlığı sürdürmenin zorluklarını da vurgulamıştır. Birleşik bir Avrupa sesi, <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">oyunlar etrafındaki anlatıyı şekillendirmede ve ortaya çıkan karmaşık sorunları ele almada önemli bir rol oynayabilirdi</a>. Ancak, gerçek şu ki, AB, herhangi bir uluslararası organizasyon gibi, genellikle çelişkili çıkarları olan çeşitli üye devletlerinden oluşmaktadır. Oyunlar hakkında gerçekten birleşik bir Avrupa duruşu sergilemek, ulaşılması zor, hatta imkansız bir hedef olabilir. Spor ve Olimpiyatlar, daha güçlü bir Avrupa kimliğine katkıda bulunmuş olsa da, AB üye devletlerinin ulusal gururlarını ve bireysel ile takım sporlarındaki başarılarını doğrudan süper uluslu bir denetim olmadan gönüllü olarak bırakmaları pek olası değildir. Böyle önemli bir değişiklik, önemli bir kurumsal otorite gerektirecektir.</span>\n<span class=\"para\"><em> </em><em>Burada temsil edilen görüşler, yazarın görüşleridir ve yazarın ilişkili olduğu herhangi bir kurumun görüşlerini yansıtmaz.</em></span>\n<span class=\"para\"><em> </em></span>\n<span class=\"para\"><strong>Erekle Iantbelidze</strong>, Gürcistan Dışişleri Bakanlığı'nda AB Dairesi'nde çalışan Üçüncü Sekreterdir. Natolin'deki Avrupa Koleji'nden mezundur.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
    key:"pubDate": string:"2024-11-21T16:13:52",
    key:"contentUrl": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromContentUrl": boolean:true,
            key:"firstLanguage": boolean:true
        },
        key:"bg": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38135",
            key:"fromLang": string:"en"
        }
    },
    key:"languageDetails": {
        key:"OriginalLangauges": number:1,
        key:"ContentItemLangauges": number:1,
        key:"ContentItemTranslations": number:21
    },
    key:"originalLanguages": {
        key:"language_codes": [
            string:"en"
        ]
    },
    key:"revision": {
        key:"dateModified": string:"2024-12-07T00:17:34.217",
        key:"__typename": string:"Revision"
    },
    key:"mediaAssets": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"uid": string:"eayukgdwy4edarqcvawkgdigmzq",
                key:"mediaType": string:"image",
                key:"title": {
                    key:"en": {
                        key:"value": string:"Paris,,France,,07-06-2024,:,The,Olympic,Rings,Of,The,Paris"
                    }
                },
                key:"duration": null:null,
                key:"files": {
                    key:"nodes": [
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle-300x200.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle-150x150.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle-768x512.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle-1024x683.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle-1024x492.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle-1024x660.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle-1024x900.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle-180x180.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle-300x300.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle-600x600.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle-600x400.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle-100x100.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/erekle.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        }
                    ],
                    key:"__typename": string:"MediaAssetFilesByFileToMediaAssetBAndAManyToManyConnection"
                },
                key:"__typename": string:"MediaAsset"
            }
        ],
        key:"__typename": string:"ContentItemMediaAssetsByContentItemToMediaAssetAAndBManyToManyConnection"
    },
    key:"contentItemTranslations": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"title": string:"Παρίσι Ολυμπιακοί Αγώνες 2024 – μια προσέγγιση “Ομάδα Ευρώπη”",
                key:"uid": string:"002cbd0f-36e4-429d-ba5a-46f26c10f0bd",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Οι Ολυμπιακοί Αγώνες έχουν ιστορικά χρησιμεύσει ως πλατφόρμα για ιδεολογικό και πολιτικό ανταγωνισμό, ιδιαίτερα κατά τη διάρκεια του Ψυχρού Πολέμου. Οι σύγχρονοι πολιτικοί συνεχίζουν να βλέπουν τους αγώνες ως μέσο για να επιδείξουν την εθνική αθλητική ικανότητα και να ενισχύσουν την εικόνα τους. Ενώ η Ευρωπαϊκή Επιτροπή δεν μπορεί να κατηγορηθεί ότι προάγει τον διαχωρισμό, η εστίασή της στις κατατάξεις μεταλλίων συμβάλλει σε μια ανταγωνιστική ατμόσφαιρα που μπορεί να ενθαρρύνει λιγότερο ηθικές συμπεριφορές μεταξύ άλλων κρατικών παραγόντων. Αναλύοντας την αλληλεπίδραση μεταξύ αθλητισμού, πολιτικής και πολιτισμού, μπορούμε να εντοπίσουμε κάποιες γνώσεις σχετικά με τις πολυπλοκότητες της σύγχρονης ευρωπαϊκής ταυτότητας και την παγκόσμια προβολή της.</p>\n<p><strong>Η πολιτική της επωνυμίας</strong></p>\n<p>Ως μια εξέχουσα ευρωπαϊκή πρωτεύουσα, το Παρίσι είχε το μοναδικό προνόμιο να φιλοξενήσει τους Ολυμπιακούς Αγώνες του 2024. Αυτό το μεγάλο αθλητικό γεγονός παρουσίασε μια χρυσή ευκαιρία για τη Γαλλία και τους ευρωπαϊκούς της εταίρους να επιδείξουν την πλούσια ιστορία τους, τον ζωντανό πολιτισμό τους και τις κοινές αξίες τους. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Πέρα από τους αθλητικούς αγώνες</a>, οι Ολυμπιακοί Αγώνες χρησίμευσαν ως πλατφόρμα για πρωτοβουλίες επωνυμίας των εθνών, προάγοντας κοινωνικούς, οικονομικούς και πολιτικούς στόχους.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Η επωνυμία των εθνών, όπως ορίζεται από την Ying Fan το 2006</a>, περιλαμβάνει τη στρατηγική χρήση τεχνικών επωνυμίας και μάρκετινγκ για την ενίσχυση της εικόνας ενός έθνους. Στο πλαίσιο των Ολυμπιακών Αγώνων, ο αθλητισμός παίζει καθοριστικό ρόλο στη διαμόρφωση των εθνικών ταυτοτήτων, συμβολίζοντας την ενότητα, την υπερηφάνεια και τις φιλοδοξίες ενός έθνους. Ενώ η επωνυμία των εθνών συχνά εστιάζει σε εξωτερικά ακροατήρια, η αθλητική διπλωματία, όπως ασκείται από διεθνείς παράγοντες, στοχεύει τόσο σε εγχώριους όσο και σε διεθνείς ενδιαφερόμενους. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">Η ΕΕ έχει εμπλακεί ενεργά στην αθλητική διπλωματία</a> για πάνω από μια δεκαετία, οργανώνοντας διαγωνισμούς, προάγοντας την ανάπτυξη του αθλητισμού μέσω πρωτοβουλιών όπως το Erasmus+, και αξιοποιώντας τον αθλητισμό για να ενισχύσει την αίσθηση της ευρωπαϊκής ταυτότητας. Οι Ολυμπιακοί Αγώνες του Παρισιού το 2024 προσέφεραν μια εξαιρετική ευκαιρία να ενισχυθεί αυτό το ευρωπαϊκό πνεύμα, τόσο εντός του μπλοκ όσο και παγκοσμίως υπό την ομπρέλα του “ευρωπαϊκού τρόπου ζωής”.</p>\n<p>Ωστόσο, η αποτελεσματικότητα της επωνυμίας των εθνών και της αθλητικής διπλωματίας εξαρτάται από αρκετούς παράγοντες που η ΕΕ δεν μπόρεσε να επιτύχει σε αυτό το συγκεκριμένο γεγονός. Πρώτον, το μήνυμα πρέπει να αντηχεί και στους εγχώριους και στους διεθνείς ακροατές. Δεύτερον, η επωνυμία πρέπει να ενσωματώνεται αυθεντικά από τους πολίτες και την κυβέρνηση του έθνους. Τρίτον, η δημόσια συμμετοχή θα πρέπει να είναι γνήσια και ουσιαστική, αντί να είναι απλώς μια πρόσοψη για να νομιμοποιήσει τις πρωτοβουλίες από τα πάνω. Οι Ολυμπιακοί Αγώνες του Παρισιού το 2024 παρείχαν μια πλατφόρμα για την Ευρώπη να επιδείξει την μοναδική της ταυτότητα, να προάγει την ενότητα και να ενισχύσει τη διεθνή της θέση. Παρά τις προσπάθειες να αξιοποιηθεί η αθλητική διπλωματία και η επωνυμία των εθνών, η διαρκής κληρονομιά της Ευρώπης από τους Ολυμπιακούς Αγώνες του Παρισιού το 2024 παραμένει αβέβαιη. Ενώ οι αγώνες αναμφίβολα παρουσίασαν την πολιτιστική ποικιλομορφία και τη ιστορική σημασία της ηπείρου, η μακροπρόθεσμη επίδρασή τους στην ευρωπαϊκή ενότητα και τη διεθνή θέση είναι ακόμη προς το παρόν άγνωστη.</p>\n<p><strong>ΕΕ και αθλητική διπλωματία;</strong></p>\n<p>Η στρατηγική εμπλοκή της ΕΕ με <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">την αθλητική διπλωματία</a> προήλθε το 2015, μετά την ίδρυση της Υψηλής Ομάδας για την Αθλητική Διπλωματία. Αυτή η πρωτοβουλία, υπό την καθοδήγηση του Επιτρόπου Tibor Navracsics, κατέληξε σε μια ολοκληρωμένη έκθεση που περιγράφει βασικές συστάσεις. Οι επόμενες Συμπεράσματα του Συμβουλίου τον Νοέμβριο του 2016 τυποποίησαν τη δέσμευση της ΕΕ να χρησιμοποιεί τον αθλητισμό ως διπλωματικό εργαλείο. Το Ευρωπαϊκό Σχέδιο Εργασίας για τον Αθλητισμό (2017-2020) υπογράμμισε περαιτέρω τη σημασία της αθλητικής διπλωματίας στην προώθηση των ευρωπαϊκών αξιών και της συνεργασίας με τρίτες χώρες. Εμπειρικά στοιχεία απέδειξαν αναμφισβήτητα την θετική επίδραση των διεθνών αθλητικών έργων στις διμερείς σχέσεις. Μια συγκριτική ανάλυση περιπτωσιολογικών μελετών αποκάλυψε αρκετά σημαντικά χαρακτηριστικά: η υψηλού επιπέδου πολιτική εμπλοκή μεταξύ των κρατών μελών και τρίτων χωρών έχει αποδειχθεί καθοριστική για την παραγωγή τοπικού ενδιαφέροντος και συμμετοχής. Τα αθλητικά έργα που ευθυγραμμίζονταν με τις αναδυόμενες προτεραιότητες των διεθνών αναπτυξιακών στόχων των κρατών μελών ενίσχυσαν την ευρύτερη διπλωματική τους επίδραση.</p>\n<p>Μια πιο εις βάθος εξέταση των περιπτωσιολογικών μελετών έχει αποφέρει πολύτιμες γνώσεις σχετικά με την επιτυχημένη εφαρμογή διεθνών έργων ανάπτυξης αθλητισμού. Προσαρμοσμένες προσεγγίσεις ήταν απαραίτητες για την ευθυγράμμιση της αθλητικής εμπειρίας των κρατών μελών της ΕΕ με τους συγκεκριμένους στρατηγικούς στόχους και τις προκλήσεις που αντιμετωπίζουν οι τρίτες χώρες. Η ενδυνάμωση και η αναβάθμιση των τοπικών οργανώσεων ήταν κρίσιμη για την εξασφάλιση της μακροπρόθεσμης βιωσιμότητας των πρωτοβουλιών έργων. Επιπλέον, μια ολοκληρωμένη ανασκόπηση των σχετικών πηγών χρηματοδότησης της ΕΕ υποδεικνύει σημαντική δυνατότητα για την υποστήριξη έργων ανάπτυξης αθλητισμού που περιλαμβάνουν συνεργασίες μεταξύ κρατών μελών και της ΕΕ στο σύνολό της.</p>\n<p>Σε ποιο βαθμό έχει αναπτύξει η ΕΕ ένα ισχυρό πλαίσιο για την αθλητική διπλωματία, εστιάζοντας στην προώθηση της συμμετοχής στον αθλητισμό, της ακεραιότητας και της βιωσιμότητας; Μέσω του Σχεδίου Εργασίας της ΕΕ για τον Αθλητισμό, το μπλοκ δίνει προτεραιότητα στη δημιουργία ενός ασφαλούς, αξιακά καθοδηγούμενου περιβάλλοντος στον αθλητισμό, ενώ προάγει τις κοινωνικοοικονομικές και βιώσιμες διαστάσεις. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Το σχέδιο τόνισε επίσης την αύξηση της συμμετοχής στον αθλητισμό και την ενθάρρυνση της φυσικής δραστηριότητας για όλες τις ηλικιακές ομάδες,</a> με ιδιαίτερη προσοχή στις ευάλωτες πληθυσμιακές ομάδες.</p>\n<p>Σήμερα, προάγοντας τον grassroots αθλητισμό και υποστηρίζοντας έναν ενεργό, φιλικό προς το περιβάλλον τρόπο ζωής, η ΕΕ στοχεύει να οικοδομήσει κοινωνική συνοχή και να προάγει την ενεργή πολιτοποίηση σε όλη την Ευρώπη. Ένας κεντρικός στόχος της στρατηγικής της ΕΕ είναι η ενίσχυση της διακυβέρνησης στον αθλητισμό. Αυτό περιλαμβάνει την ενθάρρυνση καλών πρακτικών διακυβέρνησης, την καταπολέμηση ζητημάτων όπως η χειραγώγηση αγώνων και την προώθηση της ισότητας των φύλων και των δικαιωμάτων των αθλητών. Επιπλέον, η ΕΕ αναγνωρίζει τη σημασία του εθελοντικού grassroots αθλητισμού και υποστηρίζει την ανάπτυξή τους μέσω πρωτοβουλιών όπως το πρόγραμμα Erasmus+, το οποίο κατανέμει χρηματοδότηση για την υποστήριξη της κινητικότητας, της συνεργασίας και της καινοτομίας στον αθλητισμό.</p>\n<p>Η ΕΕ υπογραμμίζει επίσης τη σημασία της επένδυσης σε βιώσιμες υποδομές αθλητισμού, οι οποίες περιλαμβάνουν την ανάπτυξη φιλικών προς το περιβάλλον εγκαταστάσεων και τον περιορισμό του αποτυπώματος άνθρακα του τομέα. Η καινοτομία και η ψηφιοποίηση θεωρούνται ως βασικοί παράγοντες προόδου στον αθλητισμό, υποστηρίζοντας την υγεία, την οικονομική ανάπτυξη και την ανθεκτικότητα του τομέα, ιδιαίτερα ενόψει των προκλήσεων που προκάλεσε η πανδημία COVID-19. Η προώθηση του αθλητικού τουρισμού και της διατομεακής συνεργασίας είναι επίσης προτεραιότητα της ΕΕ για την ενίσχυση της βιώσιμης ανάπτυξης του τομέα.</p>\n<p>Από την άλλη πλευρά, η διεθνής συνεργασία παίζει ζωτικό ρόλο στην αθλητική διπλωματία της ΕΕ. Η ΕΕ επιδιώκει να ενισχύσει τον διάλογο με κυβερνήσεις και αθλητικές οργανώσεις τόσο εντός όσο και εκτός Ευρώπης, συμπεριλαμβανομένης της Διεθνούς Ολυμπιακής Επιτροπής, στοχεύοντας στην ανταλλαγή γνώσεων και την αντιμετώπιση παγκόσμιων προκλήσεων όπως ο ντόπινγκ, η απάτη και η χειραγώγηση των διαγωνισμών. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Επιπλέον, οι πολιτικές πρωτοβουλίες της ΕΕ, όπως το Λευκό Βιβλίο για τον Αθλητισμό από το 2007</a>, χρησιμεύουν ως θεμελιώδη έγγραφα για τις συνεχιζόμενες προσπάθειες, καθοδηγώντας τις μελλοντικές πολιτικές και συνεργασίες.</p>\n<p>Όσον αφορά την κοινωνική ένταξη, η ΕΕ προάγει ενεργά την ενσωμάτωση περιθωριοποιημένων ομάδων, συμπεριλαμβανομένων των μεταναστών, μέσω του αθλητισμού. Πρωτοβουλίες όπως η Ευρωπαϊκή Εβδομάδα Αθλητισμού, που ενθαρρύνει τη φυσική δραστηριότητα σε όλη την Ευρώπη, αποτελούν παράδειγμα της δέσμευσης της ΕΕ να προάγει μια πιο υγιή και ενεργή κοινωνία. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Βραβεία όπως <em>#BeActive</em> και <em>#BeInclusive</em></a> αναδεικνύουν περαιτέρω καινοτόμες προσπάθειες για την κατάρριψη κοινωνικών φραγμών και την προώθηση μιας αίσθησης ευρωπαϊκής ταυτότητας μέσω του αθλητισμού. Η προσέγγιση της ΕΕ στην αθλητική διπλωματία χαρακτηρίζεται από την εστίασή της στην προώθηση της ακεραιότητας, της συμμετοχής και της βιωσιμότητας. Μέσω της διασυνοριακής συνεργασίας, καινοτόμων πολιτικών και δέσμευσης για την ένταξη, η ΕΕ στοχεύει να αναπτύξει έναν δυναμικό και ανθεκτικό τομέα αθλητισμού που συμβάλλει στην κοινωνική και οικονομική ανάπτυξη της Ευρώπης.</p>\n<p><strong>Τι θα γινόταν αν η ΕΕ ήταν ενωμένη στο Παρίσι το 2024;</strong></p>\n<p>Οι Ολυμπιακοί Αγώνες του Παρισιού το 2024, ενώ γιορτάστηκαν για τα αθλητικά τους επιτεύγματα, ήταν επίσης ένα μικροκοσμό του πολύπλοκου αλληλεπιδραστικού μεταξύ αθλητισμού, πολιτικής και παγκόσμιων γεγονότων. Η Διεθνής Ολυμπιακή Επιτροπή (ΔΟΕ) προσπαθεί εδώ και καιρό να διατηρήσει μια πρόσοψη πολιτικής ουδετερότητας, αλλά οι Αγώνες του Παρισιού, με τις πολλές προκλήσεις τους, αποκάλυψαν τη θεμελιώδη πολιτική φύση του γεγονότος. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Ένα ιδιαίτερα ενδιαφέρον ερώτημα είναι: τι θα γινόταν αν η ΕΕ είχε υιοθετήσει μια ενιαία στάση για τους Αγώνες;</a> Ενώ η ΕΕ συχνά θεωρείται ως δύναμη για την ενότητα και τη συνεργασία, τα κράτη μέλη της συχνά έχουν αποκλίνουσες συμφέροντα και προτεραιότητες, ιδιαίτερα όταν πρόκειται για διεθνείς υποθέσεις.</p>\n<p>Οι Αγώνες του Παρισιού στιγματίστηκαν από αρκετές γεωπολιτικές εντάσεις. Ο συνεχιζόμενος πόλεμος στην Ουκρανία, η ισραηλινοπαλαιστινιακή σύγκρουση και η παγκόσμια απειλή της τρομοκρατίας ρίχνουν σκιές πάνω από το γεγονός. Η ΔΟΕ, προσπαθώντας να ισορροπήσει τα ανταγωνιστικά συμφέροντα, συχνά βρέθηκε σε μια επισφαλή θέση. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Για παράδειγμα, η απόφαση της ΔΟΕ να επιτρέψει στους Ρώσους και Λευκορώσους αθλητές να συμμετάσχουν ως Ατομικοί Ουδέτεροι Αθλητές</a> (ΑΟΥΑ) δέχθηκε κριτική από πολλούς, συμπεριλαμβανομένων ορισμένων κρατών μελών της ΕΕ. Ενώ κάποιοι υποστήριξαν ότι οι αθλητές θα έπρεπε να τιμωρηθούν για τις ενέργειες των χωρών τους, άλλοι υποστήριξαν ότι δεν θα έπρεπε να τιμωρηθούν για τις ενέργειες των κυβερνήσεών τους. Αν η ΕΕ είχε παρουσιάσει μια ενωμένη στάση σε αυτό το ζήτημα, η ΔΟΕ θα μπορούσε να είχε αντιμετωπίσει μεγαλύτερη πίεση να υιοθετήσει μια πιο συνεπή προσέγγιση. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Μια ισχυρή ευρωπαϊκή φωνή θα μπορούσε να είχε επηρεάσει σημαντικά τη διεθνή συζήτηση γύρω από τους Αγώνες και τη συμμετοχή των Ρώσων και Λευκορώσων αθλητών.</a></p>\n<p>Κάποιος θα μπορούσε να σκεφτεί ότι η ομιλία με μία φωνή σχετίζεται με την έννοια της συγκέντρωσης των ευρωπαϊκών Ολυμπιακών μεταλλίων σε μια ενιαία καταμέτρηση. Ωστόσο, αυτό είναι εσφαλμένο για αρκετούς λόγους. Πρώτον, η ΕΕ δεν διαθέτει αυτή τη στιγμή μια ενιαία Εθνική Ολυμπιακή Επιτροπή (ΕΟΕ), πράγμα που σημαίνει ότι τα μεμονωμένα κράτη μέλη ανταγωνίζονται ανεξάρτητα. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Αυτή η κατακερματισμένη προσέγγιση επέτρεψε σε μεγαλύτερο αριθμό αθλητών να συμμετάσχουν στους Ολυμπιακούς Αγώνες, αυξάνοντας τελικά την πιθανότητα νίκης μεταλλίων.</a> Δεύτερον, τα οφέλη των ατομικών εθνικών ομάδων ήταν ιδιαίτερα εμφανή σε ομαδικά αθλήματα. Για παράδειγμα, η πρόσφατη νίκη της Ιταλίας, της Γαλλίας και της Πολωνίας στην ομαδική ξιφασκία γυναικών ήταν δυνατή μόνο λόγω του ότι κάθε χώρα είχε τη δική της ομάδα. Αντίθετα, οι Ηνωμένες Πολιτείες και η Κίνα περιορίστηκαν να εισάγουν μία μόνο ομάδα, περιορίζοντας την πιθανότητα νίκης μεταλλίων ακόμη και σε αθλήματα όπου κυριαρχούν.</p>\n<p>Ενώ η έννοια μιας ενιαίας προσέγγισης “Ομάδα Ευρώπη” μπορεί να προκαλέσει συναισθήματα ενότητας και κοινής επιτυχίας, είναι σημαντικό να εξεταστούν οι ευρύτερες επιπτώσεις. Ενώ η ΕΕ θα μπορούσε σίγουρα να αξιοποιήσει τη συλλογική της επιρροή για να προωθήσει τους ευρωπαϊκούς αθλητές και τις αξίες στη διεθνή σκηνή, μια ενιαία ομάδα θα μπορούσε ακούσια να οδηγήσει την ΕΕ να ασκήσει υπερβολική επιρροή στη διεθνή αθλητική διακυβέρνηση. Αντί να επιδιώκει μια ενιαία ομάδα, η ΕΕ θα μπορούσε πιο αποτελεσματικά να υποστηρίξει τους ευρωπαϊκούς αθλητές και τις αξίες ενισχύοντας τις εθνικές ολυμπιακές επιτροπές, προάγοντας τον ευρωπαϊκό αθλητισμό, υποστηρίζοντας το fair play και τα ηθικά πρότυπα, και υποστηρίζοντας την ανάπτυξη του grassroots αθλητισμού. Εστιάζοντας σε αυτούς τους τομείς, η ΕΕ μπορεί να διαδραματίσει θετικό ρόλο στο παγκόσμιο αθλητικό τοπίο χωρίς να διακυβεύσει την ακεραιότητα του Ολυμπιακού κινήματος.</p>\n<p>Επιπλέον, ο ρόλος της ΕΕ στην αντιμετώπιση των ανησυχιών για τα ανθρώπινα δικαιώματα που σχετίζονται με τους αγώνες θα μπορούσε να ήταν πιο προεξέχων. Ενώ οι ομάδες ανθρωπίνων δικαιωμάτων εξέφρασαν ανησυχίες σχετικά με τη μεταχείριση των αστέγων στο Παρίσι και την πιθανότητα παραβιάσεων ανθρωπίνων δικαιωμάτων, η αντίδραση της ΕΕ ήταν κάπως κατακερματισμένη. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Μια ενωμένη ευρωπαϊκή στάση θα μπορούσε να είχε ενισχύσει αυτές τις ανησυχίες και να ασκήσει πίεση στην γαλλική κυβέρνηση να λάβει πιο συγκεκριμένα μέτρα για την προστασία των ανθρωπίνων δικαιωμάτων.</a></p>\n<p>Ενώ οι Ολυμπιακοί Αγώνες του Παρισιού το 2024 ήταν μια επίδειξη αθλητικής αριστείας, ανέδειξαν επίσης τις προκλήσεις της διατήρησης πολιτικής ουδετερότητας σε έναν παγκοσμιοποιημένο κόσμο. Μια ενωμένη ευρωπαϊκή φωνή θα μπορούσε να είχε διαδραματίσει σημαντικό ρόλο στη διαμόρφωση της αφήγησης γύρω από τους <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">αγώνες και την αντιμετώπιση των σύνθετων ζητημάτων που προέκυψαν</a>. Ωστόσο, η πραγματικότητα είναι ότι η ΕΕ, όπως κάθε διεθνής οργάνωση, αποτελείται από ποικιλόμορφα κράτη μέλη με συχνά συγκρουόμενα συμφέροντα. Μια πραγματικά ενωμένη ευρωπαϊκή στάση για τους αγώνες μπορεί να ήταν ένας δύσκολος, αν όχι αδύνατος, στόχος να επιτευχθεί. Ενώ ο αθλητισμός και οι Ολυμπιακοί Αγώνες μπορεί να έχουν συμβάλει σε μια ισχυρότερη ευρωπαϊκή ταυτότητα, είναι απίθανο τα κράτη μέλη της ΕΕ να εγκαταλείψουν πρόθυμα την εθνική τους υπερηφάνεια και τα επιτεύγματά τους σε ατομικά και ομαδικά αθλήματα χωρίς άμεση υπερεθνική εποπτεία. Μια τέτοια σημαντική αλλαγή θα απαιτούσε σημαντική θεσμική εξουσία.</p>\n<p><em> </em><em>Οι απόψεις που εκφράζονται εδώ είναι αυτές του συγγραφέα και δεν αντικατοπτρίζουν απαραίτητα τις απόψεις οποιασδήποτε ίδρυσης με την οποία ο συγγραφέας είναι συνδεδεμένος.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Ερεκλέ Ιαντμπελίτζε</strong> είναι Τρίτος Γραμματέας στο Υπουργείο Εξωτερικών της Γεωργίας, εργαζόμενος στη Διεύθυνση της ΕΕ. Είναι απόφοιτος του Κολεγίου της Ευρώπης στο Νατολίν.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:25:43.568",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Ενώ οι Ολυμπιακοί Αγώνες του Παρισιού το 2024 ήταν μια επίδειξη αθλητικής αριστείας, ανέδειξαν επίσης τις προκλήσεις της διατήρησης πολιτικής ουδετερότητας σε έναν παγκοσμιοποιημένο κόσμο. Μια ενωμένη ευρωπαϊκή φωνή θα μπορούσε να έχει διαδραματίσει σημαντικό ρόλο στη διαμόρφωση της αφήγησης γύρω από τους αγώνες και στην αντιμετώπιση των σύνθετων ζητημάτων που προέκυψαν.</I>\n<br><br>\nΟι Ολυμπιακοί Αγώνες του Παρισιού το 2024, που σημαδεύτηκαν από αμφισβήτηση και αλληλεπίδραση με κοινωνικά ζητήματα, προσέφεραν ένα μικροκοσμό της σύγχρονης Ευρώπης. Η απεικόνιση θρησκευτικών σκηνών στην τελετή έναρξης, που έφερε παραλληλίες με εμβληματική δυτική τέχνη, πυροδότησε δημόσια συζήτηση και πολιτικές διαιρέσεις. Ενώ οι αθλητές προετοιμάζονταν για τις επιδόσεις τους, η ρητορική γύρω από αυτές τις απεικονίσεις τροφοδότησε εντάσεις τόσο εντός της Ευρώπης όσο και παγκοσμίως. Αντίθετα, οι αγώνες γιόρτασαν επίσης το σύνθημα της ΕΕ “Ενωμένοι στην ποικιλομορφία”, αναδεικνύοντας την ελευθερία κίνησης και τα δικαιώματα. Η εισαγωγή της “Ομάδας Ευρώπη 2024” από την Ευρωπαϊκή Επιτροπή, ενός μετρητή μεταλλίων, είχε ως στόχο να ενισχύσει την αίσθηση ευρωπαϊκής ενότητας και υπερηφάνειας για τις αθλητικές επιτυχίες.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"el",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:26:10.302",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Parížske olympijské hry 2024 – prístup „Tím Európa“",
                key:"uid": string:"00709a2a-7ae0-4d86-b579-c8f5c927bf00",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Olympijské hry historicky slúžili ako platforma pre ideologickú a politickú súťaž, najmä počas studenej vojny. Súčasní politici naďalej považujú hry za prostriedok na predvádzanie národnej športovej zdatnosti a posilnenie vlastného imidžu. Hoci Európska komisia nemôže byť obvinená z podpory rozdelenia, jej zameranie na medailové poradia prispieva k súťažnej atmosfére, ktorá môže podnecovať menej etické správanie medzi inými štátnymi aktérmi. Analyzovaním vzájomného pôsobenia medzi športom, politikou a kultúrou môžeme identifikovať niektoré poznatky o zložitostiach súčasnej európskej identity a jej globálnej projekcie.</p>\n<p><strong>Politika brandingu</strong></p>\n<p>Ako významné európske hlavné mesto, Paríž mal jedinečnú výhodu hostiť Olympijské hry 2024. Táto mega športová udalosť predstavovala zlatú príležitosť pre Francúzsko a jeho európske protějšky predviesť svoju bohatú históriu, živú kultúru a spoločné hodnoty. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Nad rámec atletických súťaží</a>, olympijské hry slúžili ako platforma pre iniciatívy brandingu národov, podporujúc sociálne, ekonomické a politické ciele.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Branding národov, ako ho definoval Ying Fan v roku 2006</a>, zahŕňa strategické využívanie techník brandingu a marketingu na zlepšenie imidžu národa. V kontexte olympijských hier zohráva šport kľúčovú úlohu pri formovaní národných identít, symbolizujúc jednotu, hrdosť a ambície národa. Hoci branding národov sa často zameriava na externé publikum, športová diplomacia, ako ju praktizujú medzinárodní aktéri, cieli na domácich aj medzinárodných zainteresovaných. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">EÚ sa aktívne zapája do športovej diplomacie</a> už viac ako desať rokov, organizuje súťaže, podporuje rozvoj športu prostredníctvom iniciatív ako Erasmus+ a využíva šport na posilnenie pocitu európskej identity. Olympijské hry v Paríži 2024 ponúkli vynikajúcu príležitosť na posilnenie tohto európskeho ducha, ako v rámci bloku, tak aj globálne pod záštitou „európskeho spôsobu života“.</p>\n<p>Avšak účinnosť brandingu národov a športovej diplomacie závisí od niekoľkých faktorov, ktoré EÚ nemohla dosiahnuť na tejto konkrétnej udalosti. Po prvé, správy musia rezonovať s domácim aj medzinárodným publikom. Po druhé, značka musí byť autenticky stelesnená občanmi a vládou národa. Po tretie, verejná angažovanosť by mala byť úprimná a významná, nie len fasádou na legitimizáciu iniciatív zhora nadol. Olympijské hry v Paríži 2024 poskytli platformu pre Európu, aby predviedla svoju jedinečnú identitu, podporila jednotu a posilnila svoju globálnu pozíciu. Napriek pokusom využiť športovú diplomaciu a branding národov zostáva trvalý odkaz Európy z olympijských hier v Paríži 2024 neistý. Hoci hry nepochybne predviedli kultúrnu rozmanitosť kontinentu a historický význam, ich dlhodobý dopad na európsku jednotu a globálnu pozíciu je stále nejasný.</p>\n<p><strong>EÚ a športová diplomacia?</strong></p>\n<p>Strategické zapojenie EÚ do <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">športovej diplomacie</a> sa objavilo v roku 2015, po založení Skupiny na vysokej úrovni pre športovú diplomaciu. Táto iniciatíva, pod vedením komisára Tibora Navracsicsa, vyústila do komplexnej správy, ktorá načrtla kľúčové odporúčania. Následné závery Rady v novembri 2016 formalizovali záväzok EÚ využiť šport ako diplomatický nástroj. Pracovný plán EÚ pre šport (2017-2020) ďalej zdôraznil význam športovej diplomacie pri podpore európskych hodnôt a propagácii spolupráce s tretími krajinami. Empirické dôkazy jednoznačne preukázali pozitívny dopad medzinárodných športových projektov na bilaterálne vzťahy. Porovnávacia analýza prípadových štúdií odhalila niekoľko významných rysov: vysoká politická angažovanosť medzi členskými štátmi a tretími krajinami sa ukázala ako kľúčová pri generovaní miestneho záujmu a účasti. Športové projekty, ktoré sa zhodovali s vychádzajúcimi prioritami medzinárodných rozvojových cieľov členských štátov, posilnili ich širší diplomatický dopad.</p>\n<p>Hlbšie preskúmanie prípadových štúdií prinieslo cenné poznatky o úspešnej implementácii medzinárodných projektov rozvoja športu. Prispôsobené prístupy boli nevyhnutné na zosúladenie odbornosti členských štátov EÚ v oblasti športu so špecifickými strategickými cieľmi a výzvami, ktorým čelili tretie krajiny. Budovanie kapacít a zvyšovanie zručností miestnych organizácií boli kľúčové na zabezpečenie dlhodobej udržateľnosti projektových iniciatív. Navyše, komplexná revízia relevantných zdrojov financovania EÚ naznačila významný potenciál na podporu projektov rozvoja športu, ktoré zahŕňali partnerstvá medzi členskými štátmi a EÚ ako celkom.</p>\n<p>Do akej miery EÚ vyvinula robustný rámec pre športovú diplomaciu, zameriavajúc sa na podporu účasti na športe, integrity a udržateľnosti? Prostredníctvom svojho Pracovného plánu EÚ pre šport blok uprednostňuje vytváranie bezpečného, hodnotami riadeného prostredia v športe, pričom podporuje socio-ekonomické a udržateľné dimenzie. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Plán tiež zdôraznil zvyšovanie účasti na športe a povzbudzovanie fyzickej aktivity pre všetky vekové skupiny,</a> so zvláštnou pozornosťou na zraniteľné populácie.</p>\n<p>Dnes, podporovaním grassroots športu a presadzovaním aktívneho, ekologicky šetrného životného štýlu, EÚ usiluje o budovanie sociálnej kohézie a podporu aktívneho občianstva v celej Európe. Centrálne zameranie stratégie EÚ spočíva v zlepšovaní správy v športe. To zahŕňa povzbudzovanie dobrých praktík správy, boj proti problémom ako je manipulácia zápasov a podporu rodovej rovnosti a práv športovcov. Okrem toho EÚ uznáva význam športu založeného na dobrovoľníctve a podporuje jeho rozvoj prostredníctvom iniciatív ako program Erasmus+, ktorý prideľuje financie na podporu mobility, spolupráce a inovácií v športe.</p>\n<p>EÚ tiež zdôrazňuje význam investícií do udržateľnej športovej infraštruktúry, ktorá zahŕňa rozvoj ekologicky šetrných zariadení a obmedzovanie uhlíkovej stopy sektora. Inovácie a digitalizácia sú považované za kľúčové faktory pokroku v športe, podporujúc zdravie, ekonomický rozvoj a odolnosť sektora, najmä vzhľadom na výzvy, ktoré predstavila pandémia COVID-19. Podpora športového cestovného ruchu a medziodvetvovej spolupráce je tiež prioritou EÚ na posilnenie udržateľného rozvoja sektora.</p>\n<p>Na druhej strane, medzinárodná spolupráca zohráva kľúčovú úlohu v športovej diplomacii EÚ. EÚ sa snaží posilniť dialóg s vládami a športovými organizáciami ako v Európe, tak aj mimo nej, vrátane Medzinárodného olympijského výboru, s cieľom vymieňať si poznatky a riešiť globálne výzvy, ako sú doping, podvod a manipulácia súťaží. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Navyše, politické iniciatívy EÚ, ako je Biela kniha o športe z roku 2007</a>, slúžia ako základné dokumenty pre prebiehajúce úsilie, usmerňujúc budúcu politiku a spoluprácu.</p>\n<p>Pok pokiaľ ide o sociálnu inklúziu, EÚ aktívne podporuje integráciu marginalizovaných skupín, vrátane migrantov, prostredníctvom športu. Iniciatívy ako Európsky týždeň športu, ktorý povzbudzuje fyzickú aktivitu v celej Európe, exemplifikujú záväzok EÚ podporovať zdravšiu, aktívnejšiu spoločnosť. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Ocenenia ako <em>#BeActive</em> a <em>#BeInclusive</em></a> ďalej zdôrazňujú inovatívne úsilie o prekonanie sociálnych bariér a podporu pocitu európskej identity prostredníctvom športu. Prístup EÚ k športovej diplomacii je charakterizovaný zameraním na podporu integrity, účasti a udržateľnosti. Prostredníctvom cezhraničnej spolupráce, inovatívnych politík a záväzku k inkluzívnosti sa EÚ usiluje vyvinúť dynamický a odolný športový sektor, ktorý prispieva k sociálnemu a ekonomickému rastu Európy.</p>\n<p><strong>Čo ak by bola EÚ zjednotená v Paríži 2024?</strong></p>\n<p>Olympijské hry v Paríži 2024, hoci oslavované za svoje atletické úspechy, boli tiež mikrosvetom zložitých interakcií medzi športom, politikou a globálnymi udalosťami. Medzinárodný olympijský výbor (MOV) sa už dlho snaží udržať fasádu politickej neutrality, ale parížske hry, so svojimi mnohými výzvami, odhalili inherentnú politickú povahu udalosti. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Jedna obzvlášť zaujímavá otázka znie: čo ak by EÚ prijala jednotný postoj k hrám?</a> Hoci je EÚ často vnímaná ako sila pre jednotu a spoluprácu, jej členské štáty majú často odlišné záujmy a priority, najmä pokiaľ ide o medzinárodné záležitosti.</p>\n<p>Parížske hry boli poznačené niekoľkými geopolitickými napätiami. Prebiehajúca vojna na Ukrajine, izraelsko-palestínsky konflikt a globálna hrozba terorizmu vrhali tiene na udalosť. MOV, v pokuse vyvážiť konkurenčné záujmy, sa často ocital v zložitých situáciách. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Napríklad rozhodnutie MOV povoliť ruským a bieloruským športovcom súťažiť ako Individuálni neutrální športovci</a> (AIN) sa stretlo s kritikou od mnohých, vrátane niektorých členských štátov EÚ. Kým niektorí tvrdili, že športovci by mali byť potrestaní za činy svojich krajín, iní zastávali názor, že by nemali byť penalizovaní za činy svojich vlád. Keby EÚ predstavila jednotný front v tejto otázke, MOV by mohol čeliť väčšiemu tlaku na prijatie konzistentnejšieho prístupu. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Silný európsky hlas by mohol významne ovplyvniť globálny diskurz okolo hier a účasti ruských a bieloruských športovcov.</a></p>\n<p>Niektorí by si mohli myslieť, že hovoriť jedným hlasom súvisí s konceptom agregácie európskych olympijských medailí do jedného súčtu. Avšak toto je chybný prístup z niekoľkých dôvodov. Po prvé, EÚ v súčasnosti nemá zjednotený Národný olympijský výbor (NOC), čo znamená, že jednotlivé členské štáty súťažia nezávisle. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Tento fragmentovaný prístup umožnil väčšiemu počtu športovcov zúčastniť sa olympijských hier, čo nakoniec zvýšilo potenciál na získanie medailí.</a> Po druhé, výhody individuálnych národných tímov boli obzvlášť zjavné v tímových športoch. Napríklad nedávne víťazstvo Talianska, Francúzska a Poľska v súťaži ženskej tímovej šermu bolo možné len vďaka tomu, že každá krajina postavila svoj vlastný tím. Naopak, Spojené štáty a Čína boli obmedzené na vstup jedného tímu, čo obmedzilo ich potenciál na medaily aj v športoch, kde dominujú.</p>\n<p>Hoci myšlienka zjednoteného prístupu „Tím Európa“ môže evokovať pocity jednoty a spoločného úspechu, je nevyhnutné zvážiť širšie dôsledky. Hoci by EÚ určite mohla využiť svoj kolektívny vplyv na podporu európskych športovcov a hodnôt na medzinárodnej scéne, zjednotený tím by mohol neúmyselne viesť k tomu, že EÚ by vyvíjala neprimeraný vplyv na medzinárodné športové riadenie. Namiesto toho, aby sa usilovala o zjednotený tím, mohla by EÚ efektívnejšie presadzovať európskych športovcov a hodnoty posilnením národných olympijských výborov, podporovaním európskej športovej kultúry, obhajovaním fair play a etických štandardov a podporovaním rozvoja grassroots športu. Zameraním sa na tieto oblasti môže EÚ zohrávať pozitívnu úlohu v globálnom športovom prostredí bez toho, aby ohrozila integritu olympijského hnutia.</p>\n<p>Navyše, úloha EÚ pri riešení otázok ľudských práv súvisiacich s hrami mohla byť výraznejšia. Kým skupiny za ľudské práva vyjadrovali obavy o zaobchádzaní s bezdomovcami v Paríži a potenciálom porušovania ľudských práv, reakcia EÚ bola do istej miery fragmentovaná. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Jednotný európsky postoj by mohol tieto obavy zosilniť a vyvinúť tlak na francúzsku vládu, aby prijala konkrétnejšie kroky na ochranu ľudských práv.</a></p>\n<p>Hoci olympijské hry v Paríži 2024 boli ukážkou atletickej excelentnosti, tiež zdôraznili výzvy udržiavania politickej neutrality v globalizovanom svete. Zjednotený európsky hlas mohol zohrávať významnú úlohu pri formovaní naratívu okolo <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">hier a riešení zložitých otázok, ktoré vznikli</a>. Avšak realita je taká, že EÚ, rovnako ako akákoľvek medzinárodná organizácia, sa skladá z rôznych členských štátov s často protichodnými záujmami. Skutočne zjednotený európsky postoj k hrám mohol byť ťažko dosiahnuteľným, ak nie nemožným, cieľom. Hoci šport a olympijské hry mohli prispieť k silnejšej európskej identite, je nepravdepodobné, že by členské štáty EÚ ochotne vzdali svoju národnú hrdosť a úspechy v individuálnych a tímových športoch bez priameho nadnárodného dohľadu. Takáto významná zmena by si vyžadovala značnú inštitucionálnu autoritu.</p>\n<p><em> </em><em>Názory vyjadrené v tomto texte sú názory autora a nemusia nevyhnutne odrážať názory akejkoľvek inštitúcie, s ktorou je autor spojený.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> je tretí tajomník na Ministerstve zahraničných vecí Gruzínska, ktorý pracuje na riaditeľstve EÚ. Je absolventom Kolégia Európy v Natoline.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:33:47.984",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Aj keď olympijské hry v Paríži 2024 boli ukážkou atletickej excelentnosti, zároveň poukázali na výzvy udržania politickej neutrality v globalizovanom svete. Zjednotený európsky hlas mohol zohrávať významnú úlohu pri formovaní naratívu okolo hier a riešení zložitých otázok, ktoré sa objavili.</I>\n<br><br>\nOlympijské hry v Paríži 2024, poznačené kontroverziami a prepojené so spoločenskými problémami, ponúkli mikrokozmos súčasnej Európy. Zobrazenie náboženských scén na otváracom ceremoniáli, ktoré vytváralo paralely s ikonickým západným umením, vyvolalo verejnú debatu a politické rozdelenia. Kým sa atléti pripravovali na svoje výkony, rétorika okolo týchto zobrazení podnecovala napätie ako v Európe, tak aj na celom svete. Na druhej strane, hry tiež oslavovali motto EÚ „Zjednotení v rozmanitosti“, zdôrazňujúc slobodu pohybu a práva. Zavedenie „Tím Európa 2024“ Európskou komisiou, počítadlo medailí, malo za cieľ podporiť pocit európskej jednoty a hrdosti na atletické úspechy.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sk",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:33:47.985",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Paris-OS 2024 – en \"Team Europe\"-ansats",
                key:"uid": string:"0d310a98-63cf-4997-acd9-428afb605601",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>OS har historiskt sett fungerat som en plattform för ideologisk och politisk konkurrens, särskilt under kalla kriget. Nutida politiker fortsätter att se spelen som ett sätt att visa upp nationell idrottslig skicklighet och stärka sin egen image. Även om Europeiska kommissionen inte kan anklagas för att främja splittring, bidrar dess fokus på medaljrankningar till en konkurrensutsatt atmosfär som kan incitamentera mindre etiskt beteende bland andra statliga aktörer. Genom att analysera samspelet mellan sport, politik och kultur kan vi identifiera några insikter om komplexiteten i den samtida europeiska identiteten och dess globala projektion.</p>\n<p><strong>Politiken kring varumärkesbyggande</strong></p>\n<p>Som en framträdande europeisk huvudstad hade Paris det unika privilegiet att vara värd för de olympiska spelen 2024. Detta mega-idrottsevenemang presenterade en gyllene möjlighet för Frankrike och dess europeiska motsvarigheter att visa upp sin rika historia, livfulla kultur och gemensamma värderingar. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Utöver de atletiska tävlingarna</a> fungerade OS som en plattform för nationella varumärkesbyggande initiativ, vilket främjade sociala, ekonomiska och politiska mål.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Nation-branding, som definierad av Ying Fan 2006</a>, involverar strategisk användning av varumärkes- och marknadsföringstekniker för att förbättra en nations image. I samband med OS spelar sport en avgörande roll i att forma nationella identiteter, symboliserande en nations enhet, stolthet och ambitioner. Medan nation-branding ofta fokuserar på externa målgrupper, riktar sportdiplomati, som praktiseras av internationella aktörer, sig till både inhemska och internationella intressenter. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">EU har varit aktivt engagerad i sportdiplomati</a> i över ett decennium, organiserat tävlingar, främjat idrottsutveckling genom initiativ som Erasmus+, och utnyttjat sport för att främja en känsla av europeisk identitet. De olympiska spelen i Paris 2024 erbjöd en utmärkt möjlighet att stärka denna europeiska anda, både inom blocket och globalt under paraplyet av \"den europeiska livsstilen\".</p>\n<p>Men effektiviteten av nation-branding och sportdiplomati beror på flera faktorer som EU inte kunde uppnå vid detta specifika evenemang. För det första måste budskapet resonera med både inhemska och internationella målgrupper. För det andra måste varumärket autentiskt gestaltas av nationens medborgare och regering. För det tredje bör offentlig delaktighet vara genuin och meningsfull, snarare än bara en fasad för att legitimera uppifrån och ner-initiativ. De olympiska spelen i Paris 2024 gav en plattform för Europa att visa upp sin unika identitet, främja enhet och stärka sin globala ställning. Trots försök att utnyttja sportdiplomati och nation-branding förblir Europas bestående arv från de olympiska spelen i Paris 2024 osäkert. Medan spelen utan tvekan visade upp kontinentens kulturella mångfald och historiska betydelse, är deras långsiktiga påverkan på europeisk enhet och global ställning fortfarande att se.</p>\n<p><strong>EU och sportdiplomati?</strong></p>\n<p>EU:s strategiska engagemang med <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sportdiplomati</a> uppstod 2015, efter etableringen av den högnivågrupp för sportdiplomati. Detta initiativ, under ledning av kommissionär Tibor Navracsics, kulminerade i en omfattande rapport som skisserade viktiga rekommendationer. Efterföljande rådslutsatser i november 2016 formaliserade EU:s åtagande att använda sport som ett diplomatiskt verktyg. EU:s arbetsplan för sport (2017-2020) underströk ytterligare vikten av sportdiplomati för att främja europeiska värderingar och samarbeta med tredjeländer. Empiriska bevis visade entydigt den positiva påverkan av internationella idrottsprojekt på bilaterala relationer. En jämförande analys av fallstudier avslöjade flera framträdande drag: högpolitisk engagemang mellan medlemsstater och tredjeländer har visat sig vara avgörande för att generera lokalt intresse och deltagande. Idrottsprojekt som stämde överens med de framväxande prioriteringarna för medlemsstaternas internationella utvecklingsmål förstärkte deras bredare diplomatiska påverkan.</p>\n<p>En mer djupgående granskning av fallstudier har gett värdefulla insikter i den framgångsrika implementeringen av internationella idrottsutvecklingsprojekt. Skräddarsydda tillvägagångssätt var avgörande för att anpassa EU:s medlemsstaters idrottsexpertis med de specifika strategiska målen och utmaningarna som tredjeländer stod inför. Kapacitetsuppbyggnad och kompetensutveckling av lokala organisationer var avgörande för att säkerställa den långsiktiga hållbarheten av projektinitiativ. Dessutom indikerade en omfattande översyn av relevanta EU-finansieringskällor betydande potential för att stödja idrottsutvecklingsprojekt som involverade partnerskap mellan medlemsstater och EU som helhet.</p>\n<p>I vilken utsträckning har EU utvecklat en robust ram för sportdiplomati, med fokus på att främja idrottsdeltagande, integritet och hållbarhet? Genom sin EU-arbetsplan för sport prioriterar blocket att skapa en säker, värdebaserad miljö inom sport samtidigt som man främjar socio-ekonomiska och hållbara dimensioner. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Planen betonade också att öka idrottsdeltagande och uppmuntra fysisk aktivitet för alla åldersgrupper,</a> med särskild uppmärksamhet på utsatta grupper.</p>\n<p>I dag, genom att främja gräsrotsidrott och stödja en aktiv, miljövänlig livsstil, syftar EU till att bygga social sammanhållning och främja aktivt medborgarskap över hela Europa. Ett centralt fokus för EU:s strategi är att förbättra styrningen inom sport. Detta inkluderar att uppmuntra goda styrningspraxis, bekämpa problem som matchfixning och främja jämställdhet och idrottares rättigheter. Dessutom erkänner EU vikten av frivilligbaserad gräsrotsidrott och stöder deras utveckling genom initiativ som Erasmus+-programmet, som avsätter medel för att stödja idrottsmobilitet, samarbete och innovation.</p>\n<p>EU understryker också betydelsen av investeringar i hållbar idrottsinfrastruktur, vilket inkluderar utveckling av miljövänliga anläggningar och begränsning av sektorns koldioxidavtryck. Innovation och digitalisering ses som nyckeldrivkrafter för framsteg inom sport, som stöder hälsa, ekonomisk utveckling och sektorns motståndskraft, särskilt med tanke på de utmaningar som COVID-19-pandemin har medfört. Att främja idrottsturism och tvärsektoriellt samarbete prioriteras också av EU för att öka sektorns hållbara utveckling.</p>\n<p>Å andra sidan spelar internationellt samarbete en avgörande roll i EU:s sportdiplomati. EU strävar efter att stärka dialogen med regeringar och idrottsorganisationer både inom och utanför Europa, inklusive Internationella olympiska kommittén, med målet att utbyta kunskap och ta itu med globala utmaningar som doping, bedrägeri och manipulation av tävlingar. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Dessutom fungerar EU:s politiska initiativ, såsom vitboken om sport från 2007</a>, som grundläggande dokument för pågående insatser, som vägleder framtida politik och samarbete.</p>\n<p>När det gäller social inkludering främjar EU aktivt integrationen av marginaliserade grupper, inklusive migranter, genom sport. Initiativ som den europeiska veckan för sport, som uppmuntrar fysisk aktivitet över hela Europa, exemplifierar EU:s åtagande att främja ett hälsosammare, mer aktivt samhälle. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Priser som <em>#BeActive</em> och <em>#BeInclusive</em></a> framhäver ytterligare innovativa insatser för att bryta ner sociala barriärer och främja en känsla av europeisk identitet genom sport. EU:s tillvägagångssätt för sportdiplomati kännetecknas av dess fokus på att främja integritet, deltagande och hållbarhet. Genom gränsöverskridande samarbete, innovativa policyer och ett åtagande för inkludering syftar EU till att utveckla en dynamisk och motståndskraftig idrottssektor som bidrar till Europas sociala och ekonomiska tillväxt.</p>\n<p><strong>Vad om EU hade varit enat i Paris 2024?</strong></p>\n<p>De olympiska spelen i Paris 2024, som firades för sina atletiska prestationer, var också ett mikrokosmos av det komplexa samspelet mellan sport, politik och globala händelser. Den internationella olympiska kommittén (IOC) har länge strävat efter att upprätthålla en fasad av politisk neutralitet, men Paris-spelen, med sina många utmaningar, avslöjade den inneboende politiska naturen av evenemanget. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">En särskilt intressant fråga är: vad om EU hade antagit en enad hållning till spelen?</a> Medan EU ofta ses som en kraft för enhet och samarbete, har dess medlemsstater ofta olika intressen och prioriteringar, särskilt när det gäller internationella frågor.</p>\n<p>Paris-spelen skuggades av flera geopolitiska spänningar. Det pågående kriget i Ukraina, den israelisk-palestinska konflikten och det globala hotet från terrorism kastade alla skuggor över evenemanget. IOC, i ett försök att balansera konkurrerande intressen, befann sig ofta i en prekär situation. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Till exempel möttes IOC:s beslut att tillåta ryska och vitryska idrottare att tävla som individuella neutrala idrottare</a> (AINs) av kritik från många, inklusive vissa EU-medlemsstater. Medan vissa hävdade att idrottarna borde straffas för sina länders handlingar, hävdade andra att de inte borde straffas för sina regeringars handlingar. Om EU hade presenterat en enad front i denna fråga, skulle IOC kanske ha mött större press att anta en mer konsekvent strategi. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">En stark europeisk röst skulle kunna ha påverkat den globala diskursen kring spelen och deltagandet av ryska och vitryska idrottare.</a></p>\n<p>Man skulle kunna tro att att tala med en röst var relaterat till konceptet att sammanfoga europeiska olympiska medaljer till en enda sammanställning. Men detta är felaktigt av flera skäl. För det första har EU för närvarande ingen enad nationell olympisk kommitté (NOC), vilket innebär att individuella medlemsstater tävlar oberoende. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Denna fragmenterade strategi möjliggjorde för ett större antal idrottare att delta i de olympiska spelen, vilket i slutändan ökade potentialen för medaljvinster.</a> För det andra var fördelarna med individuella nationella lag särskilt tydliga i lagsporter. Till exempel var den senaste segern för Italien, Frankrike och Polen i damernas lagfäktning endast möjlig tack vare att varje land ställde upp med sitt eget lag. I kontrast var USA och Kina begränsade till att ställa upp med ett enda lag vardera, vilket begränsade deras medaljpotential även i sporter där de dominerar.</p>\n<p>Även om tanken på en enad \"Team Europe\"-strategi kan väcka känslor av enhet och delad prestation, är det viktigt att överväga de bredare konsekvenserna. Medan EU visserligen skulle kunna utnyttja sitt kollektiva inflytande för att främja europeiska idrottare och värderingar på den internationella scenen, skulle ett enat lag oavsiktligt kunna leda till att EU utövar oskäligt inflytande över internationell idrottsstyrning. Istället för att sträva efter ett enat lag skulle EU mer effektivt kunna förespråka för europeiska idrottare och värderingar genom att stärka nationella olympiska kommittéer, främja europeisk idrottskultur, förespråka för fair play och etiska standarder, samt stödja gräsrotsidrottsutveckling. Genom att fokusera på dessa områden kan EU spela en positiv roll i den globala idrottslandskapet utan att kompromissa med integriteten i den olympiska rörelsen.</p>\n<p>Vidare skulle EU:s roll i att ta itu med människorättsfrågor relaterade till spelen kunna ha varit mer framträdande. Medan människorättsgrupper uttryckte oro över behandlingen av hemlösa i Paris och potentialen för människorättskränkningar, var EU:s svar något fragmenterat. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">En enad europeisk hållning skulle kunna ha förstärkt dessa bekymmer och lagt press på den franska regeringen att vidta mer konkreta åtgärder för att skydda mänskliga rättigheter.</a></p>\n<p>Medan de olympiska spelen i Paris 2024 var en utställning av atletisk excellens, belyste de också utmaningarna med att upprätthålla politisk neutralitet i en globaliserad värld. En enad europeisk röst skulle kunna ha spelat en betydande roll i att forma berättelsen kring <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">spelen och ta itu med de komplexa frågor som uppstod</a>. Men verkligheten är att EU, precis som alla internationella organisationer, består av olika medlemsstater med ofta motstridiga intressen. En verkligt enad europeisk hållning till spelen kan ha varit ett svårt, om inte omöjligt, mål att uppnå. Medan sport och OS kan ha bidragit till en starkare europeisk identitet, är det osannolikt att EU:s medlemsstater villigt skulle avstå från sin nationella stolthet och prestationer inom individuella och lagsporter utan direkt överstatlig tillsyn. En sådan betydande förändring skulle kräva betydande institutionell auktoritet.</p>\n<p><em> </em><em>De åsikter som uttrycks här är författarens och speglar inte nödvändigtvis åsikterna hos någon institution som författaren är associerad med.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> är tredje sekreterare vid Georgiens utrikesministerium som arbetar med EU-direktoratet. Han är utexaminerad från College of Europe i Natolin.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:46:00.1",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Medan de olympiska spelen i Paris 2024 var en utställning av atletisk excellens, belyste de också utmaningarna med att upprätthålla politisk neutralitet i en globaliserad värld. En enad europeisk röst kunde ha spelat en betydande roll i att forma berättelsen kring spelen och ta itu med de komplexa frågor som uppstod.</I>\n<br><br>\nDe olympiska spelen i Paris 2024, präglade av kontroverser och sammanflätade med samhälleliga frågor, erbjöd ett mikrokosmos av det samtida Europa. Invigningsceremonins skildring av religiösa scener, som drog paralleller till ikonisk västerländsk konst, tände offentlig debatt och politiska klyftor. Medan idrottare förberedde sig för sina framträdanden, matade retoriken kring dessa skildringar spänningar både inom Europa och globalt. I kontrast firade spelen också EU:s motto “Enade i mångfald”, vilket framhöll fri rörlighet och rättigheter. Europeiska kommissionens introduktion av “Team Europe 2024”, en medaljräknare, syftade till att främja en känsla av europeisk enhet och stolthet över atletiska prestationer.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sv",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:46:00.101",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Parijs Olympische Spelen 2024 – een “Team Europa” benadering",
                key:"uid": string:"2e793302-526d-4df2-8589-04280ef010e0",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>De Olympische Spelen hebben historisch gezien gediend als een platform voor ideologische en politieke competitie, vooral tijdens de Koude Oorlog. Hedendaagse politici blijven de Spelen beschouwen als een middel om nationale sportieve bekwaamheid te tonen en hun eigen imago te versterken. Hoewel de Europese Commissie niet kan worden beschuldigd van het bevorderen van verdeeldheid, draagt de focus op medaille-ranglijsten bij aan een competitieve sfeer die mogelijk minder ethisch gedrag onder andere staatsactoren kan aanmoedigen. Door de interactie tussen sport, politiek en cultuur te analyseren, kunnen we enkele inzichten identificeren in de complexiteit van de hedendaagse Europese identiteit en de wereldwijde projectie ervan.</p>\n<p><strong>De politiek van branding</strong></p>\n<p>Als een prominente Europese hoofdstad had Parijs het unieke voorrecht om de Olympische Spelen van 2024 te organiseren. Dit mega sportevenement bood een gouden kans voor Frankrijk en zijn Europese tegenhangers om hun rijke geschiedenis, levendige cultuur en gedeelde waarden te tonen. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Voorbij de atletische competities</a> dienden de Olympische Spelen als een platform voor nation-branding initiatieven, waarbij sociale, economische en politieke doelen werden bevorderd.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Nation-branding, zoals gedefinieerd door Ying Fan in 2006</a>, houdt in dat branding- en marketingtechnieken strategisch worden ingezet om het imago van een natie te verbeteren. In de context van de Olympische Spelen spelen sporten een cruciale rol in het vormgeven van nationale identiteiten, die de eenheid, trots en aspiraties van een natie symboliseren. Terwijl nation-branding vaak gericht is op externe doelgroepen, richt sportdiplomatie, zoals beoefend door internationale actoren, zich op zowel binnenlandse als internationale belanghebbenden. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">De EU is al meer dan een decennium actief betrokken bij sportdiplomatie</a>, organiseert competities, bevordert sportontwikkeling via initiatieven zoals Erasmus+ en benut sport om een gevoel van Europese identiteit te bevorderen. De Olympische Spelen van 2024 in Parijs boden een uitstekende gelegenheid om deze Europese geest te versterken, zowel binnen de bloc als wereldwijd onder de vlag van de “Europese levenswijze”.</p>\n<p>Echter, de effectiviteit van nation-branding en sportdiplomatie hangt af van verschillende factoren die de EU niet kon bereiken tijdens dit specifieke evenement. Ten eerste moet de boodschap resoneren met zowel binnenlandse als internationale doelgroepen. Ten tweede moet het merk authentiek worden belichaamd door de burgers en de overheid van de natie. Ten derde moet de publieke betrokkenheid oprecht en betekenisvol zijn, in plaats van slechts een façade om top-down initiatieven te legitimeren. De Olympische Spelen van 2024 in Parijs boden een platform voor Europa om zijn unieke identiteit te tonen, eenheid te bevorderen en zijn wereldwijde positie te versterken. Ondanks pogingen om sportdiplomatie en nation-branding te benutten, blijft de blijvende erfenis van Europa van de Olympische Spelen van 2024 in Parijs onzeker. Hoewel de Spelen ongetwijfeld de culturele diversiteit en historische betekenis van het continent toonden, is de langetermijneffect op Europese eenheid en wereldwijde positie nog te bezien.</p>\n<p><strong>EU en sportdiplomatie?</strong></p>\n<p>De strategische betrokkenheid van de EU bij <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sportdiplomatie</a> kwam tot stand in 2015, na de oprichting van de High Level Group on Sport Diplomacy. Dit initiatief, onder leiding van Commissaris Tibor Navracsics, culmineerde in een uitgebreid rapport met belangrijke aanbevelingen. Latere Raadsconclusies in november 2016 formaliseerden de inzet van de EU om sport als een diplomatiek instrument te gebruiken. Het Europese Unie Werkplan voor Sport (2017-2020) benadrukte verder het belang van sportdiplomatie in het bevorderen van Europese waarden en het stimuleren van samenwerking met derde landen. Empirisch bewijs toonde onmiskenbaar de positieve impact aan van internationale sportprojecten op bilaterale relaties. Een vergelijkende analyse van casestudy's onthulde verschillende opvallende kenmerken: politieke betrokkenheid op hoog niveau tussen lidstaten en derde landen bleek instrumenteel in het genereren van lokale interesse en deelname. Sportprojecten die in lijn waren met de opkomende prioriteiten van de internationale ontwikkelingsdoelstellingen van lidstaten versterkten hun bredere diplomatieke impact.</p>\n<p>Een diepgaandere analyse van casestudy's heeft waardevolle inzichten opgeleverd in de succesvolle implementatie van internationale sportontwikkelingsprojecten. Aangepaste benaderingen waren essentieel om de sportexpertise van EU-lidstaten af te stemmen op de specifieke strategische doelstellingen en uitdagingen waarmee derde landen werden geconfronteerd. Capaciteitsopbouw en het verbeteren van de vaardigheden van lokale organisaties waren cruciaal om de langetermijn duurzaamheid van projectinitiatieven te waarborgen. Bovendien wees een uitgebreide beoordeling van relevante EU-financieringsbronnen op aanzienlijke mogelijkheden voor het ondersteunen van sportontwikkelingsprojecten die partnerschappen tussen lidstaten en de EU als geheel omvatten.</p>\n<p>In hoeverre heeft de EU een robuust kader voor sportdiplomatie ontwikkeld, gericht op het bevorderen van sportdeelname, integriteit en duurzaamheid? Via zijn EU Werkplan voor Sport prioriteert de bloc het creëren van een veilige, waarde-gedreven omgeving in de sport, terwijl het de sociaal-economische en duurzame dimensies bevordert. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Het plan benadrukte ook het vergroten van de sportdeelname en het aanmoedigen van fysieke activiteit voor alle leeftijdsgroepen,</a> met speciale aandacht voor kwetsbare bevolkingsgroepen.</p>\n<p>Tegenwoordig, door grassroots sport te bevorderen en een actieve, milieuvriendelijke levensstijl te ondersteunen, streeft de EU ernaar sociale cohesie op te bouwen en actief burgerschap in heel Europa te bevorderen. Een centraal aandachtspunt van de strategie van de EU is het verbeteren van het bestuur in de sport. Dit omvat het aanmoedigen van goede bestuurspraktijken, het bestrijden van problemen zoals matchfixing en het bevorderen van gendergelijkheid en de rechten van atleten. Bovendien erkent de EU het belang van op vrijwillige basis gebaseerde grassroots sport en ondersteunt hun ontwikkeling via initiatieven zoals het Erasmus+ programma, dat financiering toekent ter ondersteuning van sportmobiliteit, samenwerking en innovatie.</p>\n<p>De EU benadrukt ook het belang van investeringen in duurzame sportinfrastructuur, waaronder de ontwikkeling van milieuvriendelijke faciliteiten en het beperken van de ecologische voetafdruk van de sector. Innovatie en digitalisering worden gezien als belangrijke drijfveren van vooruitgang in de sport, ter ondersteuning van gezondheid, economische ontwikkeling en de veerkracht van de sector, vooral in het licht van de uitdagingen die de COVID-19-pandemie met zich meebracht. Het bevorderen van sporttoerisme en cross-sectorale samenwerking heeft ook prioriteit voor de EU om de duurzame ontwikkeling van de sector te stimuleren.</p>\n<p>Aan de andere kant speelt internationale samenwerking een vitale rol in de sportdiplomatie van de EU. De EU streeft ernaar de dialoog met regeringen en sportorganisaties zowel binnen als buiten Europa te versterken, inclusief het Internationaal Olympisch Comité, met als doel kennis uit te wisselen en wereldwijde uitdagingen zoals doping, fraude en manipulatie van competities aan te pakken. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Bovendien dienen EU-beleidsinitiatieven, zoals het Witte Boek over Sport uit 2007</a>, als basisdocumenten voor voortdurende inspanningen, die toekomstige beleidsvorming en samenwerking begeleiden.</p>\n<p>Wat betreft sociale inclusie bevordert de EU actief de integratie van gemarginaliseerde groepen, waaronder migranten, door middel van sport. Initiatieven zoals de Europese Week van de Sport, die fysieke activiteit in heel Europa aanmoedigt, exemplificeren de inzet van de EU om een gezondere, actievere samenleving te bevorderen. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Prijzen zoals <em>#BeActive</em> en <em>#BeInclusive</em></a> benadrukken verder innovatieve inspanningen om sociale barrières te doorbreken en een gevoel van Europese identiteit door middel van sport te bevorderen. De benadering van de EU ten aanzien van sportdiplomatie wordt gekenmerkt door de focus op het bevorderen van integriteit, deelname en duurzaamheid. Door grensoverschrijdende samenwerking, innovatieve beleidsmaatregelen en een inzet voor inclusiviteit, streeft de EU ernaar een dynamische en veerkrachtige sportsector te ontwikkelen die bijdraagt aan de sociale en economische groei van Europa.</p>\n<p><strong>Wat als de EU verenigd was geweest in Parijs 2024?</strong></p>\n<p>De Olympische Spelen van Parijs 2024, hoewel gevierd om zijn atletische prestaties, was ook een microkosmos van de complexe interactie tussen sport, politiek en wereldgebeurtenissen. Het Internationaal Olympisch Comité (IOC) heeft lange tijd geprobeerd een façade van politieke neutraliteit te behouden, maar de Spelen van Parijs, met zijn vele uitdagingen, onthulden de inherente politieke aard van het evenement. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Een bijzonder intrigerende vraag is: wat als de EU een verenigde houding had aangenomen ten aanzien van de Spelen?</a> Hoewel de EU vaak wordt gezien als een kracht voor eenheid en samenwerking, hebben de lidstaten vaak uiteenlopende belangen en prioriteiten, vooral als het gaat om internationale aangelegenheden.</p>\n<p>De Spelen van Parijs werden overschaduwd door verschillende geopolitieke spanningen. De voortdurende oorlog in Oekraïne, het Israëlisch-Palestijnse conflict en de wereldwijde dreiging van terrorisme wierpen allemaal schaduwen over het evenement. Het IOC bevond zich, in een poging om concurrerende belangen in balans te brengen, vaak in een precair positie. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Bijvoorbeeld, de beslissing van het IOC om Russische en Wit-Russische atleten toe te laten als Individuele Neutrale Atleten</a> (AINs) werd met kritiek ontvangen van velen, waaronder enkele EU-lidstaten. Terwijl sommigen betoogden dat de atleten gestraft moesten worden voor de acties van hun landen, betoogden anderen dat ze niet gestraft moesten worden voor de acties van hun regeringen. Had de EU een verenigd front gepresenteerd over deze kwestie, dan zou het IOC mogelijk grotere druk hebben ervaren om een consistenter beleid aan te nemen. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Een sterke Europese stem zou de wereldwijde discussie over de Spelen en de deelname van Russische en Wit-Russische atleten aanzienlijk hebben beïnvloed.</a></p>\n<p>Men zou kunnen denken dat spreken met één stem gerelateerd was aan het concept van het aggregeren van Europese Olympische medailles in één totaal. Dit is echter om verschillende redenen onjuist. Ten eerste heeft de EU momenteel geen verenigde Nationale Olympische Commissie (NOC), wat betekent dat individuele lidstaten onafhankelijk concurreren. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Deze gefragmenteerde aanpak stelde een groter aantal atleten in staat om deel te nemen aan de Olympische Spelen, wat uiteindelijk de kans op medaillewinsten vergrootte.</a> Ten tweede waren de voordelen van individuele nationale teams bijzonder duidelijk in teamsporten. Bijvoorbeeld, de recente overwinning van Italië, Frankrijk en Polen in de vrouwen team schermen was alleen mogelijk omdat elk land zijn eigen team had. In tegenstelling tot de Verenigde Staten en China, die beperkt waren tot het inschrijven van elk één team, wat hun medaillepotentieel zelfs in sporten waar ze domineren beperkte.</p>\n<p>Hoewel het idee van een verenigde “Team Europa” benadering gevoelens van eenheid en gedeelde prestaties kan oproepen, is het essentieel om de bredere implicaties te overwegen. Terwijl de EU zeker haar collectieve invloed zou kunnen aanwenden om Europese atleten en waarden op het internationale toneel te bevorderen, zou een verenigd team onbedoeld kunnen leiden tot de EU die onterecht invloed uitoefent op het internationale sportbestuur. In plaats van een verenigd team na te streven, zou de EU effectiever kunnen pleiten voor Europese atleten en waarden door nationale Olympische commissies te versterken, de Europese sportcultuur te bevorderen, pleiten voor fair play en ethische normen, en grassroots sportontwikkeling te ondersteunen. Door zich op deze gebieden te concentreren, kan de EU een positieve rol spelen in het wereldwijde sportlandschap zonder de integriteit van de Olympische beweging in gevaar te brengen.</p>\n<p>Bovendien had de rol van de EU bij het aanpakken van mensenrechtenkwesties met betrekking tot de Spelen prominenter kunnen zijn. Terwijl mensenrechtenorganisaties zorgen uitten over de behandeling van daklozen in Parijs en de mogelijkheid van mensenrechtenschendingen, was de reactie van de EU enigszins gefragmenteerd. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Een verenigde Europese houding zou deze zorgen kunnen hebben versterkt en druk op de Franse regering kunnen uitoefenen om meer concrete stappen te ondernemen ter bescherming van mensenrechten.</a></p>\n<p>Hoewel de Olympische Spelen van Parijs 2024 een showcase waren van atletische uitmuntendheid, benadrukten ze ook de uitdagingen van het handhaven van politieke neutraliteit in een geglobaliseerde wereld. Een verenigde Europese stem zou een significante rol hebben kunnen spelen in het vormgeven van het verhaal rondom de <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">Spelen en het aanpakken van de complexe kwesties die zich voordeden</a>. De realiteit is echter dat de EU, net als elke internationale organisatie, bestaat uit diverse lidstaten met vaak conflicterende belangen. Een werkelijk verenigde Europese houding ten aanzien van de Spelen kan een moeilijk, zo niet onmogelijk, doel zijn geweest om te bereiken. Hoewel sport en de Olympische Spelen mogelijk hebben bijgedragen aan een sterkere Europese identiteit, is het onwaarschijnlijk dat EU-lidstaten bereidwillig hun nationale trots en prestaties in individuele en teamsporten zouden opgeven zonder directe supranationale controle. Een dergelijke significante verandering zou aanzienlijke institutionele autoriteit vereisen.</p>\n<p><em> </em><em>De hier weergegeven opvattingen zijn die van de auteur en weerspiegelen niet noodzakelijk de opvattingen van enige instelling waarmee de auteur is verbonden.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> is Derde Secretaris bij het Ministerie van Buitenlandse Zaken van Georgië, waar hij werkt aan de EU-directoraat. Hij is afgestudeerd aan het College van Europa in Natolin.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:30.613",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Hoewel de Olympische Spelen van Parijs 2024 een etalage waren van atletische uitmuntendheid, benadrukten ze ook de uitdagingen van het handhaven van politieke neutraliteit in een geglobaliseerde wereld. Een verenigde Europese stem had een significante rol kunnen spelen in het vormgeven van het verhaal rondom de spelen en het aanpakken van de complexe kwesties die zich voordeden.</I>\n<br><br>\nDe Olympische Spelen van Parijs 2024, gekenmerkt door controverse en verweven met maatschappelijke kwesties, boden een microkosmos van hedendaags Europa. De afbeelding van religieuze scènes tijdens de openingsceremonie, die parallellen trok met iconische westerse kunst, ontbrandde een publiek debat en politieke verdeeldheid. Terwijl atleten zich voorbereidden op hun prestaties, voedde de retoriek rondom deze afbeeldingen spanningen zowel binnen Europa als wereldwijd. In tegenstelling tot dat, vierden de spelen ook het motto van de EU “Verenigd in diversiteit”, waarbij de vrijheid van beweging en rechten werden benadrukt. De introductie van “Team Europa 2024” door de Europese Commissie, een medaille-teller, had als doel een gevoel van Europese eenheid en trots op atletische prestaties te bevorderen.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"nl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:30.615",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Igrzyska Olimpijskie w Paryżu 2024 – podejście „Zespół Europa”",
                key:"uid": string:"32e0ec31-4e3b-434d-8095-dd16de40a521",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Igrzyska olimpijskie historycznie służyły jako platforma dla ideologicznej i politycznej rywalizacji, szczególnie w czasie zimnej wojny. Współcześni politycy nadal postrzegają te zawody jako sposób na zaprezentowanie narodowej sprawności sportowej i wzmocnienie własnego wizerunku. Chociaż Komisji Europejskiej nie można zarzucić promowania podziałów, jej skupienie na rankingach medalowych przyczynia się do konkurencyjnej atmosfery, która może skłaniać innych aktorów państwowych do mniej etycznego zachowania. Analizując wzajemne powiązania między sportem, polityką a kulturą, możemy zidentyfikować pewne spostrzeżenia dotyczące złożoności współczesnej europejskiej tożsamości i jej globalnej projekcji.</p>\n<p><strong>Polityka brandingu</strong></p>\n<p>Jako prominentna europejska stolica, Paryż miał wyjątkowy przywilej organizacji Igrzysk Olimpijskich w 2024 roku. To mega wydarzenie sportowe stanowiło złotą okazję dla Francji i jej europejskich partnerów do zaprezentowania swojej bogatej historii, żywej kultury i wspólnych wartości. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Poza zawodami sportowymi</a>, igrzyska olimpijskie służyły jako platforma dla inicjatyw związanych z brandingiem narodowym, wspierając cele społeczne, ekonomiczne i polityczne.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Branding narodowy, zdefiniowany przez Yinga Fana w 2006 roku</a>, polega na strategicznym stosowaniu technik brandingu i marketingu w celu poprawy wizerunku narodu. W kontekście igrzysk olimpijskich sport odgrywa kluczową rolę w kształtowaniu tożsamości narodowych, symbolizując jedność, dumę i aspiracje narodu. Chociaż branding narodowy często koncentruje się na zewnętrznych odbiorcach, dyplomacja sportowa, praktykowana przez międzynarodowych aktorów, kieruje się zarówno do krajowych, jak i międzynarodowych interesariuszy. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">UE aktywnie angażuje się w dyplomację sportową</a> od ponad dekady, organizując zawody, promując rozwój sportu poprzez inicjatywy takie jak Erasmus+ oraz wykorzystując sport do budowania poczucia europejskiej tożsamości. Igrzyska olimpijskie w Paryżu w 2024 roku stanowiły doskonałą okazję do wzmocnienia tego europejskiego ducha, zarówno w obrębie bloku, jak i globalnie pod hasłem „europejskiego stylu życia”.</p>\n<p>Jednak skuteczność brandingu narodowego i dyplomacji sportowej zależy od kilku czynników, których UE nie mogła osiągnąć podczas tego konkretnego wydarzenia. Po pierwsze, komunikaty muszą rezonować zarówno z krajowymi, jak i międzynarodowymi odbiorcami. Po drugie, marka musi być autentycznie ucieleśniana przez obywateli i rząd narodu. Po trzecie, zaangażowanie społeczne powinno być szczere i znaczące, a nie jedynie fasadą mającą na celu legitymizację inicjatyw odgórnych. Igrzyska olimpijskie w Paryżu w 2024 roku zapewniły platformę dla Europy do zaprezentowania swojej unikalnej tożsamości, promowania jedności i wzmacniania swojej pozycji na świecie. Pomimo prób wykorzystania dyplomacji sportowej i brandingu narodowego, trwałe dziedzictwo Europy z igrzysk olimpijskich w Paryżu w 2024 roku pozostaje niepewne. Chociaż zawody niewątpliwie ukazały kulturową różnorodność kontynentu i jego znaczenie historyczne, ich długoterminowy wpływ na jedność europejską i globalną pozycję wciąż pozostaje do zobaczenia.</p>\n<p><strong>UE i dyplomacja sportowa?</strong></p>\n<p>Strategiczne zaangażowanie UE w <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">dyplomację sportową</a> pojawiło się w 2015 roku, po utworzeniu Grupy Wysokiego Szczebla ds. Dyplomacji Sportowej. Ta inicjatywa, pod kierownictwem komisarza Tibora Navracsicsa, zakończyła się kompleksowym raportem zawierającym kluczowe rekomendacje. Kolejne Wnioski Rady w listopadzie 2016 roku sformalizowały zobowiązanie UE do wykorzystywania sportu jako narzędzia dyplomatycznego. Europejski Plan Pracy na Rzecz Sportu (2017-2020) dodatkowo podkreślił znaczenie dyplomacji sportowej w promowaniu europejskich wartości i współpracy z krajami trzecimi. Dowody empiryczne jednoznacznie wykazały pozytywny wpływ międzynarodowych projektów sportowych na relacje bilateralne. Analiza porównawcza studiów przypadków ujawniła kilka istotnych cech: zaangażowanie polityczne na wysokim szczeblu między państwami członkowskimi a krajami trzecimi okazało się kluczowe w generowaniu lokalnego zainteresowania i uczestnictwa. Projekty sportowe, które były zgodne z nowymi priorytetami międzynarodowych celów rozwoju państw członkowskich, zwiększały ich szerszy wpływ dyplomatyczny.</p>\n<p>Dogłębna analiza studiów przypadków przyniosła cenne spostrzeżenia dotyczące skutecznej realizacji międzynarodowych projektów rozwoju sportu. Dostosowane podejścia były niezbędne do zharmonizowania wiedzy sportowej państw członkowskich UE z konkretnymi strategicznymi celami i wyzwaniami, przed którymi stoją kraje trzecie. Budowanie zdolności i podnoszenie kwalifikacji lokalnych organizacji były kluczowe dla zapewnienia długoterminowej trwałości inicjatyw projektowych. Co więcej, kompleksowy przegląd odpowiednich źródeł finansowania UE wskazał na znaczący potencjał wspierania projektów rozwoju sportu, które obejmowały partnerstwa między państwami członkowskimi a UE jako całością.</p>\n<p>W jakim stopniu UE opracowała solidne ramy dla dyplomacji sportowej, koncentrując się na promowaniu uczestnictwa w sporcie, integralności i zrównoważonym rozwoju? Poprzez swój Plan Pracy na Rzecz Sportu, blok priorytetowo traktuje tworzenie bezpiecznego, opartego na wartościach środowiska w sporcie, jednocześnie wspierając wymiary społeczno-ekonomiczne i zrównoważone. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Plan podkreślił również zwiększenie uczestnictwa w sporcie i zachęcanie do aktywności fizycznej dla wszystkich grup wiekowych,</a> ze szczególnym uwzględnieniem populacji wrażliwych.</p>\n<p>Dziś, promując sport na poziomie podstawowym i wspierając aktywny, przyjazny dla środowiska styl życia, UE dąży do budowania spójności społecznej i promowania aktywnego obywatelstwa w całej Europie. Centralnym punktem strategii UE jest poprawa zarządzania w sporcie. Obejmuje to zachęcanie do dobrych praktyk w zarządzaniu, zwalczanie problemów takich jak ustawianie meczów oraz promowanie równości płci i praw sportowców. Dodatkowo, UE uznaje znaczenie sportu opartego na wolontariacie i wspiera jego rozwój poprzez inicjatywy takie jak program Erasmus+, który przydziela fundusze na wsparcie mobilności sportowej, współpracy i innowacji.</p>\n<p>UE podkreśla również znaczenie inwestycji w zrównoważoną infrastrukturę sportową, która obejmuje rozwój przyjaznych dla środowiska obiektów i ograniczanie śladu węglowego sektora. Innowacje i cyfryzacja są postrzegane jako kluczowe czynniki postępu w sporcie, wspierające zdrowie, rozwój gospodarczy i odporność sektora, szczególnie w świetle wyzwań związanych z pandemią COVID-19. Promowanie turystyki sportowej i współpracy międzysektorowej jest również priorytetem UE w celu zwiększenia zrównoważonego rozwoju sektora.</p>\n<p>Z drugiej strony, międzynarodowa współpraca odgrywa kluczową rolę w dyplomacji sportowej UE. UE dąży do wzmocnienia dialogu z rządami i organizacjami sportowymi zarówno w Europie, jak i poza nią, w tym z Międzynarodowym Komitetem Olimpijskim, mając na celu wymianę wiedzy i stawienie czoła globalnym wyzwaniom, takim jak doping, oszustwa i manipulacja zawodami. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Ponadto, inicjatywy polityczne UE, takie jak Biała Księga o Sporcie z 2007 roku</a>, stanowią dokumenty podstawowe dla bieżących działań, kierując przyszłą politykę i współpracę.</p>\n<p>W zakresie integracji społecznej, UE aktywnie promuje integrację grup marginalizowanych, w tym migrantów, poprzez sport. Inicjatywy takie jak Europejski Tydzień Sportu, który zachęca do aktywności fizycznej w całej Europie, stanowią przykład zaangażowania UE w budowanie zdrowszego, bardziej aktywnego społeczeństwa. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Nagrody takie jak <em>#BeActive</em> i <em>#BeInclusive</em></a> dodatkowo podkreślają innowacyjne wysiłki na rzecz przełamywania barier społecznych i promowania poczucia europejskiej tożsamości poprzez sport. Podejście UE do dyplomacji sportowej charakteryzuje się skupieniem na promowaniu integralności, uczestnictwa i zrównoważonego rozwoju. Poprzez współpracę transgraniczną, innowacyjne polityki i zaangażowanie w inkluzyjność, UE dąży do rozwoju dynamicznego i odpornego sektora sportowego, który przyczynia się do społecznego i gospodarczego wzrostu Europy.</p>\n<p><strong>Co by było, gdyby UE była zjednoczona w Paryżu 2024?</strong></p>\n<p>Igrzyska olimpijskie w Paryżu w 2024 roku, chociaż świętowane za osiągnięcia sportowe, były również mikrokosmosem złożonej interakcji między sportem, polityką a wydarzeniami globalnymi. Międzynarodowy Komitet Olimpijski (MKOl) od dawna stara się utrzymać pozory neutralności politycznej, ale igrzyska w Paryżu, z ich licznymi wyzwaniami, ujawniły inherentny polityczny charakter tego wydarzenia. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Jedno szczególnie intrygujące pytanie brzmi: co by było, gdyby UE przyjęła zjednoczone stanowisko w sprawie igrzysk?</a> Chociaż UE często postrzegana jest jako siła jedności i współpracy, jej państwa członkowskie często mają różne interesy i priorytety, szczególnie w sprawach międzynarodowych.</p>\n<p>Igrzyska w Paryżu były naznaczone przez kilka napięć geopolitycznych. Trwająca wojna na Ukrainie, konflikt izraelsko-palestyński oraz globalne zagrożenie terroryzmem rzuciły cień na to wydarzenie. MKOl, próbując zrównoważyć konkurujące interesy, często znajdował się w trudnej sytuacji. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Na przykład decyzja MKOl o pozwoleniu rosyjskim i białoruskim sportowcom na udział jako Indywidualni Neutralni Sportowcy</a> (AIN) spotkała się z krytyką ze strony wielu, w tym niektórych państw członkowskich UE. Podczas gdy niektórzy argumentowali, że sportowcy powinni być ukarani za działania swoich krajów, inni twierdzili, że nie powinni być karani za działania swoich rządów. Gdyby UE zaprezentowała zjednoczony front w tej sprawie, MKOl mógłby stanąć pod większą presją, aby przyjąć bardziej spójną strategię. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Silny europejski głos mógłby znacząco wpłynąć na globalną dyskusję na temat igrzysk i udziału rosyjskich i białoruskich sportowców.</a></p>\n<p>Można by pomyśleć, że mówienie jednym głosem wiązało się z koncepcją agregowania europejskich medali olimpijskich w jedną tabelę. Jednak jest to błędne z kilku powodów. Po pierwsze, UE obecnie nie posiada zjednoczonego Krajowego Komitetu Olimpijskiego (NOC), co oznacza, że poszczególne państwa członkowskie konkurują niezależnie. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">To rozdrobnione podejście pozwoliło na większą liczbę sportowców biorących udział w igrzyskach olimpijskich, co ostatecznie zwiększyło potencjał zdobycia medali.</a> Po drugie, korzyści z indywidualnych drużyn narodowych były szczególnie widoczne w sportach drużynowych. Na przykład niedawne zwycięstwo Włoch, Francji i Polski w drużynowym turnieju szermierki kobiet było możliwe tylko dzięki temu, że każdy kraj wystawił swoją drużynę. W przeciwieństwie do tego, Stany Zjednoczone i Chiny były ograniczone do wystawienia jednej drużyny, co ograniczało ich potencjał medalowy nawet w sportach, w których dominują.</p>\n<p>Chociaż koncepcja zjednoczonego podejścia „Drużyny Europy” może budzić uczucia jedności i wspólnego osiągnięcia, istotne jest rozważenie szerszych implikacji. Chociaż UE mogłaby z pewnością wykorzystać swoje zbiorowe wpływy, aby promować europejskich sportowców i wartości na arenie międzynarodowej, zjednoczona drużyna mogłaby niezamierzenie prowadzić do nadmiernego wpływu UE na międzynarodowe zarządzanie sportem. Zamiast dążyć do zjednoczonej drużyny, UE mogłaby skuteczniej promować europejskich sportowców i wartości, wzmacniając krajowe komitety olimpijskie, promując europejską kulturę sportową, opowiadając się za fair play i standardami etycznymi oraz wspierając rozwój sportu na poziomie podstawowym. Skupiając się na tych obszarach, UE może odegrać pozytywną rolę w globalnym krajobrazie sportowym, nie naruszając integralności ruchu olimpijskiego.</p>\n<p>Co więcej, rola UE w rozwiązywaniu problemów związanych z prawami człowieka w kontekście igrzysk mogła być bardziej wyraźna. Chociaż grupy zajmujące się prawami człowieka podnosiły obawy dotyczące traktowania bezdomnych w Paryżu i potencjalnych naruszeń praw człowieka, odpowiedź UE była nieco rozdrobniona. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Zjednoczone europejskie stanowisko mogłoby wzmocnić te obawy i wywrzeć presję na rząd francuski, aby podjął bardziej konkretne kroki w celu ochrony praw człowieka.</a></p>\n<p>Chociaż igrzyska olimpijskie w Paryżu w 2024 roku były pokazem doskonałości sportowej, ujawniły również wyzwania związane z utrzymywaniem neutralności politycznej w zglobalizowanym świecie. Zjednoczony europejski głos mógłby odegrać znaczącą rolę w kształtowaniu narracji dotyczącej <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">igrzysk i rozwiązywaniu złożonych problemów, które się pojawiły</a>. Jednak rzeczywistość jest taka, że UE, jak każda organizacja międzynarodowa, składa się z różnorodnych państw członkowskich z często sprzecznymi interesami. Prawdziwie zjednoczone europejskie stanowisko w sprawie igrzysk mogłoby być trudnym, jeśli nie niemożliwym, celem do osiągnięcia. Chociaż sport i igrzyska olimpijskie mogły przyczynić się do silniejszej europejskiej tożsamości, mało prawdopodobne jest, aby państwa członkowskie UE dobrowolnie zrezygnowały ze swojej dumy narodowej i osiągnięć w sportach indywidualnych i drużynowych bez bezpośredniego nadzoru supranationalnego. Taka znacząca zmiana wymagałaby znacznej władzy instytucjonalnej.</p>\n<p><em> </em><em>Opinie wyrażone w niniejszym dokumencie są opiniami autora i niekoniecznie odzwierciedlają poglądy żadnej instytucji, z którą autor jest związany.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> jest trzecim sekretarzem w Ministerstwie Spraw Zagranicznych Gruzji, pracującym w Dyrekcji UE. Jest absolwentem College of Europe w Natolinie.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:09:03.054",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Podczas gdy Igrzyska Olimpijskie w Paryżu 2024 były pokazem doskonałości sportowej, podkreśliły również wyzwania związane z utrzymywaniem neutralności politycznej w zglobalizowanym świecie. Zjednoczony europejski głos mógł odegrać znaczącą rolę w kształtowaniu narracji dotyczącej igrzysk i zajmowaniu się złożonymi problemami, które się pojawiły.</I>\n<br><br>\nIgrzyska Olimpijskie w Paryżu 2024, naznaczone kontrowersjami i splecione z problemami społecznymi, oferowały mikrokosmos współczesnej Europy. Przedstawienie scen religijnych podczas ceremonii otwarcia, nawiązujące do ikonicznej sztuki zachodniej, wzbudziło publiczną debatę i podziały polityczne. Podczas gdy sportowcy przygotowywali się do swoich występów, retoryka otaczająca te przedstawienia podsycała napięcia zarówno w Europie, jak i na świecie. W przeciwieństwie do tego, igrzyska również celebrowały motto UE „Zjednoczeni w różnorodności”, podkreślając swobodę przemieszczania się i prawa. Wprowadzenie przez Komisję Europejską „Zespołu Europa 2024”, licznika medali, miało na celu wspieranie poczucia jedności europejskiej i dumy z osiągnięć sportowych.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:09:22.833",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Парижская Олимпиада 2024 – подход «Команда Европа»",
                key:"uid": string:"355bad7a-6491-43b3-90f1-4c74a44dc559",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:33.858",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ru",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Paris Olympics 2024 – a “Team Europe” approach",
                key:"uid": string:"44cf64d2-6ca1-4958-97d7-6b8f71651e49",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>The Olympics have historically served as a platform for ideological and political competition, particularly during the Cold War. Contemporary politicians continue to view the games as a means to showcase national sporting prowess and bolster their own image. While the European Commission cannot be accused of promoting division, its focus on medal rankings contributes to a competitive atmosphere that may incentivize less ethical behaviour among other state actors. By analyzing the interplay between sports, politics and culture, we can identify some insights into the complexities of contemporary European identity and its global projection.</p>\n<p><strong>The politics of branding</strong></p>\n<p>As a prominent European capital, Paris had the unique privilege of hosting the 2024 Olympic Games. This mega sporting event presented a golden opportunity for France and its European counterparts to showcase their rich history, vibrant culture and shared values. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Beyond the athletic competitions</a>, the Olympics served as a platform for nation-branding initiatives, fostering social, economic and political goals.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Nation-branding, as defined by Ying Fan in 2006</a>, involves strategically employing branding and marketing techniques to enhance a nation's image. In the context of the Olympics, sports play a pivotal role in shaping national identities, symbolizing a nation's unity, pride and aspirations. While nation-branding often focuses on external audiences, sport diplomacy, as practiced by international actors, targets both domestic and international stakeholders. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">The EU has been actively engaged in sport diplomacy</a> for over a decade, organizing competitions, promoting sport development through initiatives like Erasmus+, and leveraging sport to foster a sense of European identity. The 2024 Paris Olympics offered a prime opportunity to strengthen this European spirit, both within the bloc and globally under the umbrella of the “European way of life”.</p>\n<p>However, the effectiveness of nation-branding and sport diplomacy depends on several factors that the EU could not achieve at this particular event. First, the messaging must resonate with both domestic and international audiences. Second, the brand must be authentically embodied by the nation's citizens and government. Third, public involvement should be genuine and meaningful, rather than merely a façade to legitimize top-down initiatives. The 2024 Paris Olympics provided a platform for Europe to showcase its unique identity, promote unity and strengthen its global standing. Despite attempts to leverage sport diplomacy and nation-branding, Europe's enduring legacy from the 2024 Paris Olympics remains uncertain. While the games undoubtedly showcased the continent's cultural diversity and historical significance, their long-term impact on European unity and global standing is still to be seen.</p>\n<p><strong>EU and sport diplomacy?</strong></p>\n<p>The EU’s strategic engagement with <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sport diplomacy</a> emerged in 2015, following the establishment of the High Level Group on Sport Diplomacy. This initiative, under the guidance of Commissioner Tibor Navracsics, culminated in a comprehensive report outlining key recommendations. Subsequent Council Conclusions in November 2016 formalized the EU's commitment to utilizing sport as a diplomatic tool. The European Union Work Plan for Sport (2017-2020) further underscored the importance of sport diplomacy in fostering European values and promoting cooperation with third countries. Empirical evidence unequivocally demonstrated the positive impact of international sport projects on bilateral relations. A comparative analysis of case studies revealed several salient features: high-level political engagement between member states and third countries has proven instrumental in generating local interest and participation. Sport projects that aligned with the emerging priorities of member states’ international development objectives enhanced their broader diplomatic impact.</p>\n<p>A more in-depth examination of case studies has yielded valuable insights into the successful implementation of international sport development projects. Tailored approaches were essential to aligning EU member states’ sport expertise with the specific strategic objectives and challenges faced by third countries. Capacity-building and upskilling of local organizations were crucial to ensuring the long-term sustainability of project initiatives. Moreover, a comprehensive review of relevant EU funding sources indicated significant potential for supporting sport development projects that involved partnerships between member states and the EU as a whole.</p>\n<p>To what extent has the EU developed a robust framework for sport diplomacy, focusing on promoting sport participation, integrity and sustainability? Through its EU Work Plan for Sport, the bloc prioritizes creating a safe, value-driven environment in sport while fostering socio-economic and sustainable dimensions. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">The plan also emphasized increasing sports participation and encouraging physical activity for all age groups,</a> with special attention to vulnerable populations.</p>\n<p>Today, by promoting grassroots sport and endorsing an active, environmentally-friendly lifestyle, the EU aims to build social cohesion and promote active citizenship across Europe. A central focus of the EU’s strategy is enhancing governance in sport. This includes encouraging good governance practices, combating issues like match-fixing and promoting gender equality and athletes’ rights. Additionally, the EU recognizes the importance of voluntary-based grassroots sport and supports their development through initiatives like the Erasmus+ programme, which allocates funding to support sport mobility, cooperation and innovation.</p>\n<p>The EU also underscores the significance of investment in sustainable sport infrastructure, which includes developing environmentally-friendly facilities and limiting the sector's carbon footprint. Innovation and digitalization are seen as key drivers of progress in sport, supporting health, economic development and the resilience of the sector, particularly in light of the challenges posed by the COVID-19 pandemic. Promoting sport tourism and cross-sectoral cooperation is also prioritized by the EU to boost the sector’s sustainable development.</p>\n<p>On the other hand, international cooperation plays a vital role in the EU’s sport diplomacy. The EU seeks to strengthen dialogue with governments and sporting organizations both within and outside Europe, including the International Olympic Committee, aiming to exchange knowledge and address global challenges such as doping, fraud and the manipulation of competitions. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Furthermore, EU policy initiatives, such as the White Paper on Sport from 2007</a>, serve as foundational documents for ongoing efforts, guiding future policy and cooperation.</p>\n<p>In terms of social inclusion, the EU actively promotes the integration of marginalized groups, including migrants, through sport. Initiatives like the European Week of Sport, which encourages physical activity across Europe, exemplifies the EU’s commitment to fostering a healthier, more active society. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Awards such as <em>#BeActive</em> and <em>#BeInclusive</em></a> further highlight innovative efforts to break down social barriers and promote a sense of European identity through sport. The EU’s approach to sport diplomacy is characterized by its focus on promoting integrity, participation and sustainability. Through cross-border cooperation, innovative policies and a commitment to inclusivity, the EU aims to develop a dynamic and resilient sport sector that contributes to Europe’s social and economic growth.</p>\n<p><strong>What if the EU had been united in Paris 2024?</strong></p>\n<p>The 2024 Paris Olympics, while celebrated for its athletic achievements, was also a microcosm of the complex interplay between sport, politics and global events. The International Olympic Committee (IOC) has long strived to maintain a façade of political neutrality, but the Paris Games, with its myriad challenges, exposed the inherent political nature of the event. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">One particularly intriguing question is: what if the EU had adopted a unified stance on the Games?</a> While the EU is often seen as a force for unity and cooperation, its member states often have divergent interests and priorities, particularly when it comes to international affairs.</p>\n<p>The Paris Games were marred by several geopolitical tensions. The ongoing war in Ukraine, the Israeli-Palestinian conflict and the global threat of terrorism all cast shadows over the event. The IOC, in an attempt to balance competing interests, often found itself in a precarious position. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">For example, the IOC's decision to allow Russian and Belarusian athletes to compete as Individual Neutral Athletes</a> (AINs) was met with criticism from many, including some EU member states. While some argued that the athletes should be punished for their countries' actions, others contended that they should not be penalized for the actions of their governments. Had the EU presented a united front on this issue, the IOC might have faced greater pressure to adopt a more consistent approach. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">A strong European voice could have significantly influenced the global discourse surrounding the Games and the participation of Russian and Belarusian athletes.</a></p>\n<p>One might think that speaking with one voice was related to the concept of aggregating European Olympic medals into a single tally. However, this is flawed for several reasons. Firstly, the EU does not currently possess a unified National Olympic Committee (NOC), meaning that individual member states compete independently. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">This fragmented approach allowed for a greater number of athletes to participate in the Olympic Games, ultimately increasing the potential for medal wins.</a> Secondly, the benefits of individual national teams were particularly evident in team sports. For instance, the recent victory of Italy, France and Poland in the women's team fencing competition was only possible due to each country fielding its own team. In contrast, the United States and China were limited to entering a single team each, restricting their medal potential even in sports where they dominate.</p>\n<p>While the notion of a unified “Team Europe” approach might evoke feelings of unity and shared achievement, it is essential to consider the broader implications. While the EU could certainly leverage its collective influence to promote European athletes and values on the international stage, a unified team could inadvertently lead to the EU exerting undue influence over international sporting governance. Instead of pursuing a unified team, the EU could more effectively advocate for European athletes and values by strengthening national Olympic committees, promoting European sport culture, advocating for fair play and ethical standards, and supporting grassroots sport development. By focusing on these areas, the EU can play a positive role in the global sporting landscape without compromising the integrity of the Olympic movement.</p>\n<p>Furthermore, the EU's role in addressing human rights concerns related to the games could have been more prominent. While human rights groups raised concerns about the treatment of homeless people in Paris and the potential for human rights abuses, the EU's response was somewhat fragmented. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">A unified European stance could have amplified these concerns and put pressure on the French government to take more concrete steps to protect human rights.</a></p>\n<p>While the 2024 Paris Olympics were a showcase of athletic excellence, they also highlighted the challenges of maintaining political neutrality in a globalized world. A united European voice could have played a significant role in shaping the narrative surrounding the <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">games and addressing the complex issues that arose</a>. However, the reality is that the EU, like any international organization, is composed of diverse member states with often conflicting interests. A truly unified European stance on the games may have been a difficult, if not impossible, goal to achieve. While sport and the Olympics may have contributed to a stronger European identity, it is unlikely that EU member states would willingly relinquish their national pride and achievements in individual and team sports without direct supranational oversight. Such a significant change would require substantial institutional authority.</p>\n<p><em> </em><em>The views represented herein are those of the author and do not necessarily reflect the views of any institution the author is associated with.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> is Third Secretary at Georgia’s Ministry of Foreign Affairs working on the EU Directorate. He is a graduate from the College of Europe in Natolin.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:15:21.001",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>While the 2024 Paris Olympics were a showcase of athletic excellence, they also highlighted the challenges of maintaining political neutrality in a globalized world. A united European voice could have played a significant role in shaping the narrative surrounding the games and addressing the complex issues that arose.</I>\n<br><br>\nThe 2024 Paris Olympic Games, marked by controversy and intertwined with societal issues, offered a microcosm of contemporary Europe. The opening ceremony's depiction of religious scenes, drawing parallels to iconic western art, ignited public debate and political divisions. While athletes prepared for their performances, the rhetoric surrounding these depictions fuelled tensions both within Europe and globally. In contrast, the games also celebrated the EU's motto of “United in diversity”, highlighting freedom of movement and rights. The European Commission's introduction of “Team Europe 2024”, a medal counter, aimed to foster a sense of European unity and pride in athletic achievements.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"en",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:15:51.672",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Pariisin olympialaiset 2024 – \"Team Europe\" -lähestymistapa",
                key:"uid": string:"46997f18-960c-4ac8-a8a8-7fc0b1cebce5",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Olympialaiset ovat historiallisesti toimineet ideologisen ja poliittisen kilpailun alustana, erityisesti kylmän sodan aikana. Nykyajan poliitikot näkevät edelleen pelit keinona esitellä kansallista urheilumenestystä ja vahvistaa omaa kuvaansa. Vaikka Euroopan komissiota ei voida syyttää jakamisen edistämisestä, sen keskittyminen mitalirankingeihin myötävaikuttaa kilpailulliseen ilmapiiriin, joka saattaa kannustaa vähemmän eettiseen käyttäytymiseen muiden valtion toimijoiden keskuudessa. Analysoimalla urheilun, politiikan ja kulttuurin välistä vuorovaikutusta voimme tunnistaa joitakin näkemyksiä nykyaikaisen eurooppalaisen identiteetin monimutkaisuudesta ja sen globaalista projisoinnista.</p>\n<p><strong>Brändäyspolitiikka</strong></p>\n<p>Merkittävänä eurooppalaisena pääkaupunkina Pariisilla oli ainutlaatuinen etuoikeus isännöidä vuoden 2024 olympialaisia. Tämä megaurheilutapahtuma tarjosi kultaisen mahdollisuuden Ranskalle ja sen eurooppalaisille kumppaneille esitellä rikasta historiaansa, elinvoimaista kulttuuriaan ja yhteisiä arvojaan. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Urheilukilpailujen ohella</a> olympialaiset toimivat kansakuntien brändäysaloitteiden alustana, edistäen sosiaalisia, taloudellisia ja poliittisia tavoitteita.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Kansakuntien brändäys, kuten Ying Fan määritteli vuonna 2006</a>, tarkoittaa brändäys- ja markkinointitekniikoiden strategista käyttöä kansakunnan kuvan parantamiseksi. Olympialaisten kontekstissa urheilulla on keskeinen rooli kansallisten identiteettien muokkaamisessa, symboloiden kansakunnan yhtenäisyyttä, ylpeyttä ja tavoitteita. Vaikka kansakuntien brändäys keskittyy usein ulkoisiin yleisöihin, urheiludiplomatia, jota harjoittavat kansainväliset toimijat, kohdistuu sekä kotimaisiin että kansainvälisiin sidosryhmiin. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">EU on ollut aktiivisesti mukana urheiludiplomatiassa</a> yli vuosikymmenen ajan, järjestäen kilpailuja, edistäen urheilun kehittämistä aloitteiden, kuten Erasmus+, kautta ja hyödyntäen urheilua eurooppalaisen identiteetin vahvistamiseksi. Vuoden 2024 Pariisin olympialaiset tarjosivat erinomaisen mahdollisuuden vahvistaa tätä eurooppalaista henkeä sekä blokin sisällä että globaalisti \"eurooppalaisen elämäntavan\" alla.</p>\n<p>Kuitenkin kansakuntien brändäyksen ja urheiludiplomatian tehokkuus riippuu useista tekijöistä, joita EU ei voinut saavuttaa tässä erityisessä tapahtumassa. Ensinnäkin viestinnän on resonoitava sekä kotimaisten että kansainvälisten yleisöjen kanssa. Toiseksi brändin on oltava aito kansakunnan kansalaisten ja hallituksen toimesta. Kolmanneksi julkisen osallistumisen tulisi olla aitoa ja merkityksellistä, ei vain pintapuolinen verho legitimisoimaan ylhäältä alas -aloitteita. Vuoden 2024 Pariisin olympialaiset tarjosivat alustan Euroopalle esitellä ainutlaatuista identiteettiään, edistää yhtenäisyyttä ja vahvistaa sen globaalia asemaa. Huolimatta yrityksistä hyödyntää urheiludiplomatiaa ja kansakuntien brändäystä, Euroopan kestävä perintö vuoden 2024 Pariisin olympialaisista on edelleen epävarma. Vaikka pelit epäilemättä esittivät mantereen kulttuurista monimuotoisuutta ja historiallista merkitystä, niiden pitkäaikainen vaikutus eurooppalaiseen yhtenäisyyteen ja globaaliin asemaan on vielä nähtävissä.</p>\n<p><strong>EU ja urheiludiplomatia?</strong></p>\n<p>EUn strateginen sitoutuminen <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">urheiludiplomatiaan</a> syntyi vuonna 2015, kun perustettiin korkean tason ryhmä urheiludiplomatiaa varten. Tämä aloite, komissaari Tibor Navracsicsin ohjauksessa, huipentui kattavaan raporttiin, jossa esitettiin keskeisiä suosituksia. Seuraavat neuvoston päätelmät marraskuussa 2016 virallistivat EUn sitoutumisen hyödyntää urheilua diplomaattisena välineenä. Euroopan unionin työohjelma urheilulle (2017-2020) korosti edelleen urheiludiplomatian merkitystä eurooppalaisten arvojen edistämisessä ja yhteistyön edistämisessä kolmansien maiden kanssa. Empiiriset todisteet osoittivat kiistatta kansainvälisten urheiluhankkeiden myönteisen vaikutuksen kahdenvälisiin suhteisiin. Vertailuanalyysi tapaustutkimuksista paljasti useita keskeisiä piirteitä: korkean tason poliittinen sitoutuminen jäsenvaltioiden ja kolmansien maiden välillä on osoittautunut ratkaisevaksi paikallisen kiinnostuksen ja osallistumisen luomisessa. Urheiluhankkeet, jotka olivat linjassa jäsenvaltioiden kansainvälisen kehityksen tavoitteiden kanssa, paransivat niiden laajempaa diplomaattista vaikutusta.</p>\n<p>Syvällisempi tarkastelu tapaustutkimuksista on tuottanut arvokkaita näkemyksiä kansainvälisten urheilu kehityshankkeiden onnistuneesta toteuttamisesta. Räätälöidyt lähestymistavat olivat välttämättömiä EUn jäsenvaltioiden urheiluosaamisen sovittamiseksi kolmansien maiden kohtaamien erityisten strategisten tavoitteiden ja haasteiden kanssa. Kapasiteetin rakentaminen ja paikallisten organisaatioiden osaamisen kehittäminen olivat ratkaisevia projektialoitteiden pitkäaikaisen kestävyyden varmistamiseksi. Lisäksi kattava tarkastelu asiaankuuluvista EU:n rahoituslähteistä osoitti merkittävää potentiaalia tukea urheilun kehittämishankkeita, jotka sisälsivät kumppanuuksia jäsenvaltioiden ja EU:n kokonaisuudessaan.</p>\n<p>Missä määrin EU on kehittänyt vankkaa kehystä urheiludiplomatialle, keskittyen urheilun osallistumisen, eheyden ja kestävyyden edistämiseen? EU:n työohjelmansa kautta blokki priorisoi turvallisen, arvoihin perustuvan ympäristön luomista urheilussa samalla kun se edistää sosiaalisia ja kestäviä ulottuvuuksia. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Suunnitelma korosti myös urheilun osallistumisen lisäämistä ja fyysisen aktiivisuuden edistämistä kaikissa ikäryhmissä,</a> erityisesti haavoittuvien väestöryhmien osalta.</p>\n<p>Tänään, edistämällä paikallista urheilua ja tukemalla aktiivista, ympäristöystävällistä elämäntapaa, EU pyrkii rakentamaan sosiaalista yhteenkuuluvuutta ja edistämään aktiivista kansalaisuutta koko Euroopassa. EUn strategian keskeinen painopiste on hallinnan parantaminen urheilussa. Tämä sisältää hyvien hallintokäytäntöjen edistämisen, ongelmien, kuten ottelumanipulaation, torjumisen sekä sukupuolten tasa-arvon ja urheilijoiden oikeuksien edistämisen. Lisäksi EU tunnustaa vapaaehtoispohjaisen paikallisen urheilun merkityksen ja tukee niiden kehittämistä aloitteiden, kuten Erasmus+ -ohjelman, kautta, joka myöntää rahoitusta urheilun liikkuvuuden, yhteistyön ja innovaatioiden tukemiseksi.</p>\n<p>EU korostaa myös kestävän urheiluinfrastruktuurin investointien merkitystä, johon kuuluu ympäristöystävällisten tilojen kehittäminen ja sektorin hiilijalanjäljen rajoittaminen. Innovaatio ja digitalisaatio nähdään keskeisinä edistäjinä edistykselle urheilussa, tukien terveyttä, taloudellista kehitystä ja sektorin kestävyyttä, erityisesti COVID-19-pandemian aiheuttamien haasteiden valossa. Urheilumatkailun ja poikkisektoraalisen yhteistyön edistäminen on myös EU:n prioriteetti sektorin kestävän kehityksen tukemiseksi.</p>\n<p>Toisaalta kansainvälisellä yhteistyöllä on keskeinen rooli EUn urheiludiplomatiassa. EU pyrkii vahvistamaan vuoropuhelua hallitusten ja urheilujärjestöjen kanssa sekä Euroopan sisällä että sen ulkopuolella, mukaan lukien Kansainvälinen olympiakomitea, tavoitteena vaihtaa tietoa ja käsitellä globaaleja haasteita, kuten doping, petokset ja kilpailujen manipulointi. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Lisäksi EUn poliittiset aloitteet, kuten vuoden 2007 urheilua käsittelevä valkoinen kirja</a>, toimivat perustana jatkuville ponnisteluille, ohjaten tulevaa politiikkaa ja yhteistyötä.</p>\n<p>Sosiaalisen osallisuuden osalta EU edistää aktiivisesti syrjäytyneiden ryhmien, mukaan lukien maahanmuuttajien, integroimista urheilun kautta. Aloitteet, kuten Euroopan urheilun viikko, joka kannustaa fyysiseen aktiivisuuteen koko Euroopassa, ovat esimerkki EUn sitoutumisesta terveemmän ja aktiivisemman yhteiskunnan edistämiseen. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Palkinnot, kuten <em>#BeActive</em> ja <em>#BeInclusive</em></a> korostavat edelleen innovatiivisia ponnisteluja sosiaalisten esteiden murtamiseksi ja eurooppalaisen identiteetin edistämiseksi urheilun kautta. EUn lähestymistapa urheiludiplomatiaan on luonteenomaista sen keskittyminen eheyden, osallistumisen ja kestävyyden edistämiseen. Poikkirajayhteistyön, innovatiivisten politiikkojen ja sitoutumisen kautta osallisuuteen EU pyrkii kehittämään dynaamista ja kestävää urheilusektoria, joka myötävaikuttaa Euroopan sosiaaliseen ja taloudelliseen kasvuun.</p>\n<p><strong>Entä jos EU olisi ollut yhtenäinen Pariisissa 2024?</strong></p>\n<p>Vuoden 2024 Pariisin olympialaiset, vaikka niitä juhlittiin urheilullisista saavutuksista, olivat myös mikrocosmos monimutkaisesta vuorovaikutuksesta urheilun, politiikan ja globaalien tapahtumien välillä. Kansainvälinen olympiakomitea (IOC) on pitkään pyrkinyt ylläpitämään poliittisen neutraaliuden fasadia, mutta Pariisin pelit, monine haasteineen, paljastivat tapahtuman luontaisen poliittisen luonteen. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Erityisen mielenkiintoinen kysymys on: entä jos EU olisi omaksunut yhtenäisen kannan peleihin?</a> Vaikka EU:ta pidetään usein yhtenäisyyden ja yhteistyön voimana, sen jäsenvaltioilla on usein erilaisia etuja ja prioriteetteja, erityisesti kansainvälisissä asioissa.</p>\n<p>Pariisin pelit varjostuivat useista geopoliittisista jännitteistä. Käynnissä oleva sota Ukrainassa, Israelin ja Palestiinan konflikti sekä globaali terrorismiuhka heittivät varjoja tapahtuman ylle. IOC, yrittäessään tasapainottaa kilpailevia etuja, löysi itsensä usein epävakaasta asemasta. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Esimerkiksi IOC:n päätös sallia venäläisten ja valkovenäläisten urheilijoiden kilpailla yksittäisinä neutraaleina urheilijoina</a> (AIN) sai kritiikkiä monilta, mukaan lukien joiltakin EU:n jäsenvaltioilta. Vaikka jotkut väittivät, että urheilijoita tulisi rangaista heidän maidensa toimista, toiset väittivät, että heitä ei tulisi rangaista hallitustensa toimista. Jos EU olisi esittänyt yhtenäisen rintaman tässä asiassa, IOC:lla olisi voinut olla suurempi paine omaksua johdonmukaisempi lähestymistapa. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Vahva eurooppalainen ääni olisi voinut merkittävästi vaikuttaa globaalin keskustelun ympärillä peleistä ja venäläisten ja valkovenäläisten urheilijoiden osallistumisesta.</a></p>\n<p>Voisi ajatella, että puhuminen yhdellä äänellä liittyi eurooppalaisten olympiamitalien aggregointiin yhdeksi kokonaisuudeksi. Tämä on kuitenkin virheellinen ajatus useista syistä. Ensinnäkin EU:lla ei tällä hetkellä ole yhtenäistä kansallista olympiakomiteaa (NOC), mikä tarkoittaa, että yksittäiset jäsenvaltiot kilpailevat itsenäisesti. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Tämä fragmentoitunut lähestymistapa mahdollisti suuremman määrän urheilijoita osallistua olympialaisiin, mikä lopulta lisäsi mitalivoittojen mahdollisuuksia.</a> Toiseksi, yksittäisten kansallisten joukkueiden edut olivat erityisen ilmeisiä joukkuelajeissa. Esimerkiksi Italian, Ranskan ja Puolan äskettäinen voitto naisten joukkueen miekkailukilpailussa oli mahdollista vain, koska jokainen maa esitti oman joukkueensa. Sen sijaan Yhdysvallat ja Kiina rajoittuivat osallistumaan vain yhteen joukkueeseen, mikä rajoitti niiden mitalipotentiaalia jopa lajeissa, joissa ne hallitsevat.</p>\n<p>Vaikka yhtenäisen \"Team Europe\" -lähestymistavan käsite saattaa herättää yhtenäisyyden ja yhteisten saavutusten tunteita, on tärkeää harkita laajempia vaikutuksia. Vaikka EU voisi varmasti hyödyntää kollektiivista vaikutusvaltaansa eurooppalaisten urheilijoiden ja arvojen edistämiseksi kansainvälisellä tasolla, yhtenäinen joukkue voisi tahattomasti johtaa EU:n liialliseen vaikutusvaltaan kansainvälisessä urheiluhallinnossa. Sen sijaan, että EU pyrkisi yhtenäiseen joukkueeseen, se voisi tehokkaammin puolustaa eurooppalaisia urheilijoita ja arvoja vahvistamalla kansallisia olympiakomiteoita, edistämällä eurooppalaista urheilukulttuuria, puolustamalla reilua peliä ja eettisiä standardeja sekä tukemalla paikallista urheilun kehittämistä. Keskittymällä näihin alueisiin EU voi näytellä myönteistä roolia globaalissa urheilumaailmassa ilman, että se vaarantaa olympialiikettä.</p>\n<p>Lisäksi EUn rooli ihmisoikeusongelmien käsittelyssä, jotka liittyvät peleihin, olisi voinut olla huomattavampi. Vaikka ihmisoikeusjärjestöt nostivat esiin huolenaiheita kodittomien kohtelusta Pariisissa ja mahdollisista ihmisoikeusloukkauksista, EUn vastaus oli osittain fragmentoitunut. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Yhtenäinen eurooppalainen kanta olisi voinut vahvistaa näitä huolenaiheita ja painostaa Ranskan hallitusta ottamaan konkreettisempia askelia ihmisoikeuksien suojelemiseksi.</a></p>\n<p>Vaikka vuoden 2024 Pariisin olympialaiset olivat näyttö urheilullisesta erinomaisuudesta, ne korostivat myös poliittisen neutraaliuden ylläpitämisen haasteita globalisoituneessa maailmassa. Yhtenäinen eurooppalainen ääni olisi voinut näytellä merkittävää roolia kertomuksen muokkaamisessa <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">peleistä ja monimutkaisista kysymyksistä, jotka nousivat esiin</a>. Kuitenkin todellisuus on se, että EU, kuten mikä tahansa kansainvälinen organisaatio, koostuu erilaisista jäsenvaltioista, joilla on usein ristiriitaisia etuja. Todella yhtenäinen eurooppalainen kanta peleihin olisi voinut olla vaikea, ellei mahdoton, tavoite saavuttaa. Vaikka urheilu ja olympialaiset ovat saattaneet myötävaikuttaa vahvempaan eurooppalaiseen identiteettiin, on epätodennäköistä, että EU:n jäsenvaltiot olisivat halukkaita luopumaan kansallisesta ylpeydestään ja saavutuksistaan yksilö- ja joukkuelajeissa ilman suoraa ylikansallista valvontaa. Tällainen merkittävä muutos vaatisi huomattavaa institutionaalista valtaa.</p>\n<p><em> </em><em>Tässä esitetyt näkemykset ovat kirjoittajan omia eivätkä välttämättä heijasta minkään kirjoittajan kanssa liittyvän instituution näkemyksiä.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> on kolmas sihteeri Georgian ulkoministeriössä, joka työskentelee EU-osastolla. Hän on valmistunut Euroopan korkeakoulusta Natolinissa.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:00:13.648",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Vaikka vuoden 2024 Pariisin olympialaiset olivat esimerkki urheilullisesta erinomaisuudesta, ne korostivat myös poliittisen puolueettomuuden ylläpitämisen haasteita globalisoituneessa maailmassa. Yhdistetty eurooppalainen ääni olisi voinut näytellä merkittävää roolia pelien ympärillä olevan narratiivin muokkaamisessa ja monimutkaisten kysymysten käsittelyssä.</I>\r\n<br><br>\r\nVuoden 2024 Pariisin olympialaiset, jotka olivat täynnä kiistoja ja kytkeytyivät yhteiskunnallisiin kysymyksiin, tarjosivat mikrocosmoksen nykyaikaisesta Euroopasta. Avajaisseremonian esitys uskonnollisista kohtauksista, jotka vetivät vertailuja ikoniseen lännen taiteeseen, sytytti julkista keskustelua ja poliittisia jakautumisia. Kun urheilijat valmistautuivat esityksiinsä, näiden esitysten ympärillä käyty retoriikka ruokki jännitteitä sekä Euroopassa että globaalisti. Toisaalta pelit juhlivat myös EU:n mottoa \"Yhdessä monimuotoisuudessa\", korostaen liikkuvuuden vapautta ja oikeuksia. Euroopan komission \"Team Europe 2024\" -medalilaskurin esittely pyrki edistämään eurooppalaista yhtenäisyyden ja ylpeyden tunnetta urheilusaavutuksista.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fi",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:01:01.421",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Парижки олимпийски игри 2024 – подход „Екип Европа“",
                key:"uid": string:"496edbf3-6116-4c3b-bd54-dee5815f51f6",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Олимпийските игри исторически са служили като платформа за идеологическа и политическа конкуренция, особено по време на Студената война. Съвременните политици продължават да разглеждат игрите като средство за демонстриране на национални спортни постижения и укрепване на собственото си имидж. Докато Европейската комисия не може да бъде обвинена в насърчаване на разделение, нейният фокус върху медалите допринася за конкурентна атмосфера, която може да насърчи по-малко етично поведение сред другите държавни актьори. Чрез анализ на взаимодействието между спорта, политиката и културата, можем да идентифицираме някои прозрения относно сложността на съвременната европейска идентичност и нейното глобално проектиране.</p>\n<p><strong>Политиката на брандиране</strong></p>\n<p>Като видима европейска столица, Париж имаше уникалната привилегия да бъде домакин на Олимпийските игри през 2024 година. Това мегасъбитие предостави златна възможност за Франция и нейните европейски партньори да демонстрират своята богата история, жизнена култура и споделени ценности. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Освен атлетическите състезания</a>, Олимпийските игри служиха като платформа за инициативи за брандиране на нации, насърчаващи социални, икономически и политически цели.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Брандирането на нации, както е определено от Инг Фан през 2006 година</a>, включва стратегическото използване на техники за брандиране и маркетинг за подобряване на имиджа на нацията. В контекста на Олимпийските игри, спортът играе ключова роля в оформянето на националните идентичности, символизирайки единството, гордостта и амбициите на нацията. Докато брандирането на нации често се фокусира върху външни аудитории, спортната дипломация, практикувана от международни актьори, цели както вътрешни, така и международни заинтересовани страни. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">ЕС активно участва в спортната дипломация</a> от повече от десетилетие, организирайки състезания, насърчавайки развитието на спорта чрез инициативи като Еразъм+ и използвайки спорта за насърчаване на чувството за европейска идентичност. Олимпийските игри в Париж през 2024 година предоставиха отлична възможност за укрепване на този европейски дух, както в блока, така и глобално под шапката на \"европейския начин на живот\".</p>\n<p>Въпреки това, ефективността на брандирането на нации и спортната дипломация зависи от няколко фактора, които ЕС не успя да постигне на това конкретно събитие. Първо, съобщението трябва да резонира с вътрешни и международни аудитории. Второ, брандът трябва да бъде автентично въплътен от гражданите и правителството на нацията. Трето, общественото участие трябва да бъде искрено и значимо, а не просто фасада за легитимиране на инициативи отгоре-надолу. Олимпийските игри в Париж през 2024 година предоставиха платформа за Европа да демонстрира своята уникална идентичност, да насърчава единството и да укрепва глобалния си статус. Въпреки опитите да се използва спортната дипломация и брандирането на нации, трайното наследство на Европа от Олимпийските игри в Париж през 2024 година остава несигурно. Докато игрите несъмнено демонстрираха културното разнообразие и историческото значение на континента, дългосрочното им въздействие върху европейското единство и глобалния статус все още предстои да бъде видяно.</p>\n<p><strong>ЕС и спортна дипломация?</strong></p>\n<p>Стратегическото ангажиране на ЕС с <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">спортната дипломация</a> се появи през 2015 година, след създаването на Висшата група по спортна дипломация. Тази инициатива, под ръководството на комисаря Тибор Наврачич, завърши с обширен доклад, очертаващ ключови препоръки. Последващите заключения на Съвета през ноември 2016 година формализираха ангажимента на ЕС да използва спорта като дипломатически инструмент. Работният план на Европейския съюз за спорт (2017-2020) допълнително подчерта важността на спортната дипломация в насърчаването на европейските ценности и сътрудничеството с трети държави. Емпиричните доказателства недвусмислено демонстрираха положителното въздействие на международните спортни проекти върху двустранните отношения. Сравнителният анализ на казуси разкри няколко забележителни характеристики: ангажиментът на високо ниво между държавите членки и трети държави се оказа решаващ за генерирането на местен интерес и участие. Спортните проекти, които съответстваха на нововъзникващите приоритети на международните цели за развитие на държавите членки, увеличиха по-широкото им дипломатическо въздействие.</p>\n<p>По-дълбокото изследване на казуси е предоставило ценни прозрения относно успешното изпълнение на международни проекти за спортно развитие. Персонализираните подходи бяха от съществено значение за съответствието на спортната експертиза на държавите членки на ЕС с конкретните стратегически цели и предизвикателства, пред които са изправени третите държави. Укрепването на капацитета и повишаването на квалификацията на местните организации бяха от решаващо значение за осигуряване на дългосрочната устойчивост на проектните инициативи. Освен това, обширен преглед на съответните източници на финансиране от ЕС показа значителен потенциал за подкрепа на проекти за спортно развитие, които включват партньорства между държавите членки и ЕС като цяло.</p>\n<p>В каква степен ЕС е разработил стабилна рамка за спортна дипломация, фокусирайки се върху насърчаване на участието в спорта, интегритета и устойчивостта? Чрез своя Работен план за спорт, блокът приоритизира създаването на безопасна, основана на ценности среда в спорта, докато насърчава социално-икономическите и устойчивите измерения. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Планът също така подчерта увеличаването на участието в спорта и насърчаването на физическата активност за всички възрастови групи,</a> с особено внимание на уязвимите популации.</p>\n<p>Днес, чрез насърчаване на спорта на основата и одобряване на активен, екологосъобразен начин на живот, ЕС цели да изгражда социална кохезия и да насърчава активното гражданство в цяла Европа. Централният фокус на стратегията на ЕС е подобряване на управлението в спорта. Това включва насърчаване на добри практики на управление, борба с проблеми като манипулиране на мачове и насърчаване на равенството между половете и правата на атлетите. Освен това, ЕС признава важността на доброволния спорт на основата и подкрепя тяхното развитие чрез инициативи като програмата Еразъм+, която разпределя финансиране за подкрепа на спортна мобилност, сътрудничество и иновации.</p>\n<p>ЕС също така подчертава значението на инвестициите в устойчива спортна инфраструктура, която включва разработване на екологосъобразни съоръжения и ограничаване на въглеродния отпечатък на сектора. Иновациите и дигитализацията се разглеждат като ключови двигатели на напредъка в спорта, подкрепяйки здравето, икономическото развитие и устойчивостта на сектора, особено предвид предизвикателствата, поставени от пандемията COVID-19. Насърчаването на спортния туризъм и междусекторното сътрудничество също е приоритет за ЕС, за да увеличи устойчивото развитие на сектора.</p>\n<p>От друга страна, международното сътрудничество играе жизненоважна роля в спортната дипломация на ЕС. ЕС се стреми да укрепи диалога с правителствата и спортните организации както в Европа, така и извън нея, включително Международния олимпийски комитет, с цел обмен на знания и справяне с глобални предизвикателства като допинг, измама и манипулация на състезания. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Освен това, политическите инициативи на ЕС, като Белия документ за спорта от 2007 година</a>, служат като основополагающи документи за текущите усилия, ръководещи бъдещата политика и сътрудничество.</p>\n<p>По отношение на социалната интеграция, ЕС активно насърчава интеграцията на маргинализирани групи, включително мигранти, чрез спорта. Инициативи като Европейската седмица на спорта, която насърчава физическата активност в цяла Европа, илюстрират ангажимента на ЕС за насърчаване на по-здравословно и активно общество. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Наградите като <em>#BeActive</em> и <em>#BeInclusive</em></a> допълнително подчертават иновационните усилия за разрушаване на социалните бариери и насърчаване на чувството за европейска идентичност чрез спорта. Подходът на ЕС към спортната дипломация се характеризира с фокус върху насърчаване на интегритета, участието и устойчивостта. Чрез трансгранично сътрудничество, иновационни политики и ангажимент към инклузивност, ЕС цели да развие динамичен и устойчив спортен сектор, който допринася за социалния и икономически растеж на Европа.</p>\n<p><strong>Какво ако ЕС беше единен в Париж 2024?</strong></p>\n<p>Олимпийските игри в Париж през 2024 година, въпреки че бяха отпразнувани за своите атлетически постижения, също бяха микрокосмос на сложното взаимодействие между спорта, политиката и глобалните събития. Международният олимпийски комитет (МОК) отдавна се стреми да поддържа фасада на политическа неутралност, но игрите в Париж, с многобройните си предизвикателства, разкриха вродената политическа природа на събитието. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Един особено интригуващ въпрос е: какво ако ЕС беше приел единна позиция относно игрите?</a> Докато ЕС често се разглежда като сила за единство и сътрудничество, неговите държави членки често имат различни интереси и приоритети, особено когато става въпрос за международни дела.</p>\n<p>Игри в Париж бяха помрачени от няколко геополитически напрежения. Продължаващата война в Украйна, израелско-палестинският конфликт и глобалната заплаха от тероризъм хвърлиха сянка върху събитието. МОК, в опит да балансира конкуриращите се интереси, често се оказваше в нестабилна позиция. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Например, решението на МОК да позволи на руски и беларуски атлети да участват като индивидуални неутрални атлети</a> (ИНА) беше посрещнато с критика от много, включително от някои държави членки на ЕС. Докато някои твърдяха, че атлетите трябва да бъдат наказани за действията на страните си, други поддържаха, че не трябва да бъдат наказвани за действията на правителствата си. Ако ЕС беше представил единен фронт по този въпрос, МОК можеше да се изправи пред по-голям натиск да приеме по-последователен подход. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Силен европейски глас би могъл значително да повлияе на глобалния дискурс около игрите и участието на руски и беларуски атлети.</a></p>\n<p>Може да се помисли, че говоренето с един глас е свързано с концепцията за агрегиране на европейските олимпийски медали в единен брой. Въпреки това, това е погрешно по няколко причини. Първо, ЕС в момента не разполага с единен Национален олимпийски комитет (НОК), което означава, че отделните държави членки състезават независимо. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Този фрагментиран подход позволи на по-голям брой атлети да участват в Олимпийските игри, в крайна сметка увеличавайки потенциала за спечелване на медали.</a> Второ, ползите от индивидуалните национални отбори бяха особено очевидни в отборните спортове. Например, неотдавнашната победа на Италия, Франция и Полша в състезанието по отборно фехтовка за жени беше възможна само благодарение на това, че всяка страна излъчи собствен отбор. В контекста, Съединените щати и Китай бяха ограничени до участие с един отбор, ограничавайки потенциала им за медали дори в спортове, в които доминират.</p>\n<p>Докато концепцията за единен подход \"Отбор Европа\" може да предизвика чувства на единство и споделено постижение, е важно да се разгледат по-широките последици. Докато ЕС определено може да използва колективното си влияние, за да насърчава европейските атлети и ценности на международната сцена, единен отбор може неволно да доведе до неправомерно влияние на ЕС върху международното спортно управление. Вместо да преследва единен отбор, ЕС може по-ефективно да защитава европейските атлети и ценности, като укрепва националните олимпийски комитети, насърчава европейската спортна култура, защитава честната игра и етичните стандарти и подкрепя развитието на спорта на основата. Чрез фокусиране върху тези области, ЕС може да играе положителна роля в глобалния спортен ландшафт, без да компрометира интегритета на олимпийското движение.</p>\n<p>Освен това, ролята на ЕС в справянето с проблемите с правата на човека, свързани с игрите, можеше да бъде по-изразена. Докато групите за правата на човека повдигнаха опасения относно отношението към бездомните хора в Париж и потенциала за нарушения на правата на човека, отговорът на ЕС беше донякъде фрагментиран. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Единен европейски подход би могъл да засили тези опасения и да постави натиск върху френското правителство да предприеме по-конкретни стъпки за защита на правата на човека.</a></p>\n<p>Докато Олимпийските игри в Париж през 2024 година бяха демонстрация на атлетическо съвършенство, те също така подчертаха предизвикателствата на поддържането на политическа неутралност в глобализирания свят. Единен европейски глас би могъл да играе значителна роля в оформянето на наратива около <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">игрите и справянето с комплексните въпроси, които възникнаха</a>. Въпреки това, реалността е, че ЕС, подобно на всяка международна организация, се състои от разнообразни държави членки с често конфликтни интереси. Истински единна европейска позиция относно игрите може да е била трудна, ако не и невъзможна, цел за постигане. Докато спортът и Олимпийските игри може да са допринесли за по-силна европейска идентичност, малко вероятно е държавите членки на ЕС да се откажат доброволно от националната си гордост и постижения в индивидуалните и отборните спортове без пряко наднационално наблюдение. Такова значително изменение би изисквало съществени институционални власти.</p>\n<p><em> </em><em>Мненията, представени тук, са на автора и не отразяват непременно мненията на която и да е институция, с която авторът е свързан.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Ерекле Иантбелидзе</strong> е трети секретар в Министерството на външните работи на Грузия, работещ по дирекцията на ЕС. Той е завършил Колежа на Европа в Натоли.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:59:03.698",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Докато Олимпийските игри в Париж 2024 бяха витрина на атлетичното съвършенство, те също така подчертаха предизвикателствата на поддържането на политическа неутралност в глобализирания свят. Обединен европейски глас можеше да изиграе значителна роля в оформянето на наратива около игрите и в адресирането на сложните въпроси, които възникнаха.</I>\n<br><br>\nОлимпийските игри в Париж 2024, белязани от противоречия и свързани с обществени проблеми, предложиха микрокосмос на съвременна Европа. Изображението на религиозни сцени по време на открития ритуал, което правеше паралели с иконичното западно изкуство, запали обществен дебат и политически разделения. Докато атлетите се подготвяха за своите изпълнения, риториката около тези изображения подхранваше напрежението както в Европа, така и в световен мащаб. В контекста на това, игрите също така отпразнуваха мотото на ЕС „Обединени в многообразието“, подчертавайки свободата на движение и правата. Въведението на „Отбор Европа 2024“ от Европейската комисия, брояч на медали, имаше за цел да насърчи чувството за европейско единство и гордост от атлетичните постижения.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"bg",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:59:03.699",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Jocurile Olimpice de la Paris 2024 – o abordare „Echipa Europa”",
                key:"uid": string:"50617e07-e2d6-42f2-92ef-c8cbca61175c",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Jocurile Olimpice au servit istoric ca o platformă pentru competiția ideologică și politică, în special în timpul Războiului Rece. Politicienii contemporani continuă să vadă jocurile ca un mijloc de a-și prezenta abilitățile sportive naționale și de a-și întări propria imagine. Deși Comisia Europeană nu poate fi acuzată de promovarea diviziunii, concentrarea sa pe clasamentele medaliilor contribuie la o atmosferă competitivă care poate încuraja comportamente mai puțin etice în rândul altor actori statali. Prin analizarea interacțiunii dintre sport, politică și cultură, putem identifica unele perspective asupra complexităților identității europene contemporane și proiecției sale globale.</p>\n<p><strong>Politica brandingului</strong></p>\n<p>Ca o capitală europeană proeminentă, Parisul a avut privilegiul unic de a găzdui Jocurile Olimpice din 2024. Acest mega eveniment sportiv a reprezentat o oportunitate de aur pentru Franța și omologii săi europeni de a-și prezenta istoria bogată, cultura vibrantă și valorile comune. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Dincolo de competițiile atletice</a>, Jocurile Olimpice au servit ca o platformă pentru inițiative de branding național, promovând obiective sociale, economice și politice.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Brandingul național, așa cum a fost definit de Ying Fan în 2006</a>, implică utilizarea strategică a tehnicilor de branding și marketing pentru a îmbunătăți imaginea unei națiuni. În contextul Jocurilor Olimpice, sportul joacă un rol esențial în conturarea identităților naționale, simbolizând unitatea, mândria și aspirațiile unei națiuni. Deși brandingul național se concentrează adesea pe audiențe externe, diplomația sportivă, așa cum este practicată de actorii internaționali, vizează atât părțile interesate interne, cât și cele internaționale. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">UE s-a angajat activ în diplomația sportivă</a> de mai bine de un deceniu, organizând competiții, promovând dezvoltarea sportului prin inițiative precum Erasmus+ și valorificând sportul pentru a încuraja un sentiment de identitate europeană. Jocurile Olimpice de la Paris din 2024 au oferit o oportunitate excelentă de a întări acest spirit european, atât în cadrul blocului, cât și la nivel global sub umbrela „modului de viață european”.</p>\n<p>Cu toate acestea, eficacitatea brandingului național și a diplomației sportive depinde de mai mulți factori pe care UE nu i-a putut realiza la acest eveniment particular. În primul rând, mesajul trebuie să rezoneze atât cu audiențele interne, cât și cu cele internaționale. În al doilea rând, brandul trebuie să fie întruchipat autentic de cetățenii și guvernul națiunii. În al treilea rând, implicarea publicului ar trebui să fie autentică și semnificativă, mai degrabă decât o simplă fațadă pentru a legitima inițiativele de sus în jos. Jocurile Olimpice de la Paris din 2024 au oferit o platformă pentru Europa de a-și prezenta identitatea unică, de a promova unitatea și de a-și întări poziția globală. În ciuda încercărilor de a valorifica diplomația sportivă și brandingul național, moștenirea durabilă a Europei din Jocurile Olimpice de la Paris din 2024 rămâne incertă. Deși jocurile au prezentat fără îndoială diversitatea culturală și semnificația istorică a continentului, impactul lor pe termen lung asupra unității europene și a poziției globale este încă de văzut.</p>\n<p><strong>UE și diplomația sportivă?</strong></p>\n<p>Angajamentul strategic al UE în <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">diplomația sportivă</a> a apărut în 2015, după înființarea Grupului de Înalt Nivel pentru Diplomația Sportivă. Această inițiativă, sub îndrumarea comisarului Tibor Navracsics, a culminat cu un raport cuprinzător care contura recomandări cheie. Concluziile Consiliului din noiembrie 2016 au formalizat angajamentul UE de a utiliza sportul ca instrument diplomatic. Planul de lucru al Uniunii Europene pentru Sport (2017-2020) a subliniat și mai mult importanța diplomației sportive în promovarea valorilor europene și în cooperarea cu țările terțe. Dovezile empirice au demonstrat fără echivoc impactul pozitiv al proiectelor internaționale de sport asupra relațiilor bilaterale. O analiză comparativă a studiilor de caz a relevat mai multe caracteristici semnificative: angajamentul politic de înalt nivel între statele membre și țările terțe s-a dovedit a fi esențial în generarea interesului și participării locale. Proiectele sportive care s-au aliniat cu prioritățile emergente ale obiectivelor internaționale de dezvoltare ale statelor membre au îmbunătățit impactul lor diplomatic mai larg.</p>\n<p>O examinare mai detaliată a studiilor de caz a oferit perspective valoroase asupra implementării de succes a proiectelor internaționale de dezvoltare sportivă. Abordările personalizate au fost esențiale pentru alinierea expertizei sportive a statelor membre ale UE cu obiectivele strategice specifice și provocările întâmpinate de țările terțe. Consolidarea capacității și îmbunătățirea abilităților organizațiilor locale au fost cruciale pentru a asigura sustenabilitatea pe termen lung a inițiativelor proiectului. În plus, o revizuire cuprinzătoare a surselor de finanțare relevante ale UE a indicat un potențial semnificativ pentru sprijinirea proiectelor de dezvoltare sportivă care implicau parteneriate între statele membre și UE în ansamblu.</p>\n<p>În ce măsură a dezvoltat UE un cadru robust pentru diplomația sportivă, concentrându-se pe promovarea participării la sport, integrității și sustenabilității? Prin Planul său de lucru pentru sport, blocul prioritizează crearea unui mediu sigur, bazat pe valori în sport, în timp ce promovează dimensiuni socio-economice și sustenabile. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Planul a subliniat, de asemenea, creșterea participării la sport și încurajarea activității fizice pentru toate grupele de vârstă,</a> cu o atenție specială asupra populațiilor vulnerabile.</p>\n<p>Azi, prin promovarea sportului de bază și susținerea unui stil de viață activ și prietenos cu mediul, UE își propune să construiască coeziune socială și să promoveze cetățenia activă în întreaga Europă. Un accent central al strategiei UE este îmbunătățirea guvernanței în sport. Aceasta include încurajarea practicilor de bună guvernanță, combaterea problemelor precum trucarea meciurilor și promovarea egalității de gen și a drepturilor sportivilor. În plus, UE recunoaște importanța sportului de bază bazat pe voluntariat și susține dezvoltarea acestuia prin inițiative precum programul Erasmus+, care alocă fonduri pentru a sprijini mobilitatea sportivă, cooperarea și inovația.</p>\n<p>UE subliniază, de asemenea, semnificația investițiilor în infrastructura sportivă durabilă, care include dezvoltarea de facilități prietenoase cu mediul și limitarea amprentei de carbon a sectorului. Inovația și digitalizarea sunt văzute ca factori cheie ai progresului în sport, sprijinind sănătatea, dezvoltarea economică și reziliența sectorului, în special în lumina provocărilor generate de pandemia COVID-19. Promovarea turismului sportiv și cooperarea intersectorială sunt, de asemenea, priorități pentru UE pentru a stimula dezvoltarea durabilă a sectorului.</p>\n<p>Pe de altă parte, cooperarea internațională joacă un rol vital în diplomația sportivă a UE. UE își propune să întărească dialogul cu guvernele și organizațiile sportive atât din Europa, cât și din afara ei, inclusiv cu Comitetul Internațional Olimpic, având ca scop schimbul de cunoștințe și abordarea provocărilor globale precum dopajul, frauda și manipularea competițiilor. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">În plus, inițiativele de politică ale UE, cum ar fi Cartea Albă asupra Sportului din 2007</a>, servesc ca documente fundamentale pentru eforturile în curs, ghidând politica și cooperarea viitoare.</p>\n<p>În ceea ce privește incluziunea socială, UE promovează activ integrarea grupurilor marginalizate, inclusiv a migranților, prin sport. Inițiative precum Săptămâna Europeană a Sportului, care încurajează activitatea fizică în întreaga Europă, exemplifică angajamentul UE de a promova o societate mai sănătoasă și mai activă. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Premiile precum <em>#BeActive</em> și <em>#BeInclusive</em></a> subliniază, de asemenea, eforturile inovatoare de a sparge barierele sociale și de a promova un sentiment de identitate europeană prin sport. Abordarea UE în diplomația sportivă este caracterizată prin concentrarea sa pe promovarea integrității, participării și sustenabilității. Prin cooperarea transfrontieră, politici inovatoare și un angajament față de incluziune, UE își propune să dezvolte un sector sportiv dinamic și rezilient care contribuie la creșterea socială și economică a Europei.</p>\n<p><strong>Ce ar fi fost dacă UE ar fi fost unită la Paris 2024?</strong></p>\n<p>Jocurile Olimpice de la Paris din 2024, deși celebrate pentru realizările atletice, au fost de asemenea un microcosmos al interacțiunii complexe dintre sport, politică și evenimente globale. Comitetul Internațional Olimpic (CIO) a încercat de mult să mențină o fațadă de neutralitate politică, dar Jocurile de la Paris, cu numeroasele sale provocări, au expus natura politică inerentă a evenimentului. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">O întrebare deosebit de intrigantă este: ce ar fi fost dacă UE ar fi adoptat o poziție unificată cu privire la Jocuri?</a> Deși UE este adesea văzută ca o forță pentru unitate și cooperare, statele sale membre au adesea interese și priorități divergente, în special în ceea ce privește afacerile internaționale.</p>\n<p>Jocurile de la Paris au fost umbrite de mai multe tensiuni geopolitice. Războiul în curs din Ucraina, conflictul israelo-palestinian și amenințarea globală a terorismului au aruncat umbre asupra evenimentului. CIO, în încercarea de a echilibra interesele concurente, s-a aflat adesea într-o poziție precarious. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">De exemplu, decizia CIO de a permite sportivilor ruși și belaruși să concureze ca Sportivi Neutri Individuali</a> (AIN) a fost întâmpinată cu critici din partea multora, inclusiv a unor state membre ale UE. Deși unii au susținut că sportivii ar trebui să fie pedepsiți pentru acțiunile țărilor lor, alții au susținut că nu ar trebui să fie penalizați pentru acțiunile guvernelor lor. Dacă UE ar fi prezentat un front unit pe această problemă, CIO ar fi putut fi supus unei presiuni mai mari pentru a adopta o abordare mai consistentă. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">O voce europeană puternică ar fi putut influența semnificativ discursul global în jurul Jocurilor și participarea sportivilor ruși și belaruși.</a></p>\n<p>Unii ar putea crede că vorbirea cu o singură voce era legată de conceptul de agregare a medaliilor olimpice europene într-un singur total. Cu toate acestea, acest lucru este eronat din mai multe motive. În primul rând, UE nu deține în prezent un Comitet Național Olimpic (CNO) unificat, ceea ce înseamnă că statele membre concurează independent. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Această abordare fragmentată a permis unui număr mai mare de sportivi să participe la Jocurile Olimpice, crescând în cele din urmă potențialul de câștiguri de medalii.</a> În al doilea rând, beneficiile echipelor naționale individuale au fost deosebit de evidente în sporturile de echipă. De exemplu, victoria recentă a Italiei, Franței și Poloniei în competiția de spadă feminină pe echipe a fost posibilă doar datorită faptului că fiecare țară a avut propria echipă. În contrast, Statele Unite și China au fost limitate la înscrierea unei singure echipe, restricționându-le potențialul de medalii chiar și în sporturile în care domină.</p>\n<p>Deși noțiunea de abordare unificată „Echipa Europa” ar putea evoca sentimente de unitate și realizare comună, este esențial să se ia în considerare implicațiile mai ample. Deși UE ar putea valorifica cu siguranță influența sa colectivă pentru a promova sportivii și valorile europene pe scena internațională, o echipă unificată ar putea conduce involuntar la exercitarea unei influențe nejustificate din partea UE asupra guvernanței sportive internaționale. În loc să urmărească o echipă unificată, UE ar putea milita mai eficient pentru sportivii și valorile europene prin întărirea comitetelor olimpice naționale, promovarea culturii sportive europene, pledarea pentru fair-play și standarde etice și sprijinirea dezvoltării sportului de bază. Concentrându-se pe aceste domenii, UE poate juca un rol pozitiv în peisajul sportiv global fără a compromite integritatea mișcării olimpice.</p>\n<p>În plus, rolul UE în abordarea problemelor legate de drepturile omului în legătură cu jocurile ar fi putut fi mai proeminent. Deși grupurile pentru drepturile omului au ridicat îngrijorări cu privire la tratamentul persoanelor fără adăpost din Paris și la potențialul abuzurilor asupra drepturilor omului, răspunsul UE a fost oarecum fragmentat. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">O poziție europeană unificată ar fi putut amplifica aceste îngrijorări și ar fi pus presiune asupra guvernului francez pentru a lua măsuri mai concrete pentru a proteja drepturile omului.</a></p>\n<p>Deși Jocurile Olimpice de la Paris din 2024 au fost o vitrină a excelenței atletice, ele au evidențiat de asemenea provocările menținerii neutralității politice într-o lume globalizată. O voce europeană unită ar fi putut juca un rol semnificativ în conturarea narațiunii din jurul <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">jocurilor și abordării problemelor complexe care au apărut</a>. Cu toate acestea, realitatea este că UE, ca orice organizație internațională, este compusă din state membre diverse cu interese adesea conflictuale. O poziție europeană cu adevărat unificată cu privire la jocuri ar fi putut fi un obiectiv dificil, dacă nu imposibil, de realizat. Deși sportul și Jocurile Olimpice ar fi putut contribui la o identitate europeană mai puternică, este puțin probabil ca statele membre ale UE să renunțe de bună voie la mândria și realizările lor naționale în sporturile individuale și de echipă fără o supraveghere supranațională directă. O astfel de schimbare semnificativă ar necesita o autoritate instituțională substanțială.</p>\n<p><em> </em><em>Punctele de vedere exprimate aici sunt cele ale autorului și nu reflectă neapărat punctele de vedere ale vreunei instituții cu care autorul este asociat.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> este Secretar Trei la Ministerul Afacerilor Externe al Georgiei, lucrând în Direcția UE. Este absolvent al Colegiului Europei din Natolin.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:03:56.266",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>În timp ce Jocurile Olimpice de la Paris 2024 au fost o vitrină a excelenței atletice, ele au evidențiat și provocările menținerii neutralității politice într-o lume globalizată. O voce europeană unită ar fi putut juca un rol semnificativ în conturarea narațiunii din jurul jocurilor și în abordarea problemelor complexe care au apărut.</I>\n<br><br>\nJocurile Olimpice de la Paris 2024, marcate de controverse și interconectate cu problemele societale, au oferit un microcosmos al Europei contemporane. Descrierea scenelor religioase din ceremonia de deschidere, care trasa paralele cu arta iconică occidentală, a aprins dezbateri publice și diviziuni politice. În timp ce sportivii se pregăteau pentru performanțele lor, retorica din jurul acestor descrieri a alimentat tensiuni atât în Europa, cât și la nivel global. În contrast, jocurile au celebrat și motto-ul UE „Uniți în diversitate”, evidențiind libertatea de mișcare și drepturile. Introducerea de către Comisia Europeană a „Echipei Europa 2024”, un contor de medalii, a avut ca scop promovarea unui sentiment de unitate europeană și mândrie în realizările atletice.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ro",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:05:32.765",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Jeux Olympiques de Paris 2024 – une approche « Équipe Europe »",
                key:"uid": string:"57bc04c3-5386-4861-9fba-4f1006f9b329",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Les Jeux Olympiques ont historiquement servi de plateforme pour la compétition idéologique et politique, en particulier pendant la Guerre froide. Les politiciens contemporains continuent de considérer les jeux comme un moyen de mettre en valeur la prouesse sportive nationale et de renforcer leur propre image. Bien que la Commission européenne ne puisse pas être accusée de promouvoir la division, son accent sur les classements de médailles contribue à une atmosphère compétitive qui peut inciter à un comportement moins éthique parmi d'autres acteurs étatiques. En analysant l'interaction entre le sport, la politique et la culture, nous pouvons identifier certaines perspectives sur les complexités de l'identité européenne contemporaine et sa projection mondiale.</p>\n<p><strong>La politique de la marque</strong></p>\n<p>En tant que capitale européenne de premier plan, Paris a eu le privilège unique d'accueillir les Jeux Olympiques de 2024. Cet événement sportif majeur a présenté une occasion en or pour la France et ses homologues européens de mettre en valeur leur riche histoire, leur culture vibrante et leurs valeurs partagées. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Au-delà des compétitions athlétiques</a>, les Jeux Olympiques ont servi de plateforme pour des initiatives de marque nationale, favorisant des objectifs sociaux, économiques et politiques.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">La marque nationale, telle que définie par Ying Fan en 2006</a>, implique l'utilisation stratégique de techniques de branding et de marketing pour améliorer l'image d'une nation. Dans le contexte des Jeux Olympiques, le sport joue un rôle central dans la formation des identités nationales, symbolisant l'unité, la fierté et les aspirations d'une nation. Bien que la marque nationale se concentre souvent sur des publics externes, la diplomatie sportive, telle que pratiquée par des acteurs internationaux, cible à la fois les parties prenantes nationales et internationales. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">L'UE s'est engagée activement dans la diplomatie sportive</a> depuis plus d'une décennie, organisant des compétitions, promouvant le développement du sport à travers des initiatives comme Erasmus+, et utilisant le sport pour favoriser un sentiment d'identité européenne. Les Jeux Olympiques de Paris 2024 ont offert une occasion privilégiée de renforcer cet esprit européen, tant au sein du bloc qu'à l'échelle mondiale sous l'égide de la \"manière de vivre européenne\".</p>\n<p>Cependant, l'efficacité de la marque nationale et de la diplomatie sportive dépend de plusieurs facteurs que l'UE n'a pas pu atteindre lors de cet événement particulier. Tout d'abord, le message doit résonner avec les publics nationaux et internationaux. Deuxièmement, la marque doit être authentiquement incarnée par les citoyens et le gouvernement de la nation. Troisièmement, l'implication du public doit être authentique et significative, plutôt qu'une simple façade pour légitimer des initiatives descendantes. Les Jeux Olympiques de Paris 2024 ont fourni une plateforme pour l'Europe afin de mettre en valeur son identité unique, de promouvoir l'unité et de renforcer sa position mondiale. Malgré les tentatives d'utiliser la diplomatie sportive et la marque nationale, l'héritage durable de l'Europe des Jeux Olympiques de Paris 2024 reste incertain. Bien que les jeux aient sans aucun doute mis en avant la diversité culturelle et l'importance historique du continent, leur impact à long terme sur l'unité européenne et la position mondiale reste à voir.</p>\n<p><strong>UE et diplomatie sportive ?</strong></p>\n<p>L'engagement stratégique de l'UE envers <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">la diplomatie sportive</a> a émergé en 2015, suite à l'établissement du Groupe de haut niveau sur la diplomatie sportive. Cette initiative, sous la direction du Commissaire Tibor Navracsics, a abouti à un rapport complet décrivant des recommandations clés. Les Conclusions du Conseil suivantes en novembre 2016 ont formalisé l'engagement de l'UE à utiliser le sport comme un outil diplomatique. Le Plan de travail de l'Union européenne pour le sport (2017-2020) a encore souligné l'importance de la diplomatie sportive dans la promotion des valeurs européennes et la coopération avec des pays tiers. Des preuves empiriques ont démontré sans équivoque l'impact positif des projets sportifs internationaux sur les relations bilatérales. Une analyse comparative des études de cas a révélé plusieurs caractéristiques saillantes : l'engagement politique de haut niveau entre les États membres et les pays tiers s'est avéré instrumental pour générer un intérêt et une participation locaux. Les projets sportifs qui s'alignaient sur les priorités émergentes des objectifs de développement international des États membres ont renforcé leur impact diplomatique plus large.</p>\n<p>Un examen plus approfondi des études de cas a permis d'obtenir des perspectives précieuses sur la mise en œuvre réussie de projets de développement sportif international. Des approches sur mesure étaient essentielles pour aligner l'expertise sportive des États membres de l'UE avec les objectifs stratégiques spécifiques et les défis rencontrés par les pays tiers. Le renforcement des capacités et la montée en compétences des organisations locales étaient cruciaux pour garantir la durabilité à long terme des initiatives de projet. De plus, un examen complet des sources de financement pertinentes de l'UE a indiqué un potentiel significatif pour soutenir des projets de développement sportif impliquant des partenariats entre les États membres et l'UE dans son ensemble.</p>\n<p>Dans quelle mesure l'UE a-t-elle développé un cadre solide pour la diplomatie sportive, en se concentrant sur la promotion de la participation sportive, de l'intégrité et de la durabilité ? Grâce à son Plan de travail de l'UE pour le sport, le bloc priorise la création d'un environnement sûr et axé sur les valeurs dans le sport tout en favorisant des dimensions socio-économiques et durables. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Le plan a également souligné l'importance d'augmenter la participation sportive et d'encourager l'activité physique pour tous les groupes d'âge,</a> en prêtant une attention particulière aux populations vulnérables.</p>\n<p>Aujourd'hui, en promouvant le sport de base et en soutenant un mode de vie actif et respectueux de l'environnement, l'UE vise à construire la cohésion sociale et à promouvoir la citoyenneté active à travers l'Europe. Un axe central de la stratégie de l'UE est l'amélioration de la gouvernance dans le sport. Cela inclut l'encouragement des bonnes pratiques de gouvernance, la lutte contre des problèmes tels que la manipulation de matchs et la promotion de l'égalité des sexes et des droits des athlètes. De plus, l'UE reconnaît l'importance du sport de base basé sur le bénévolat et soutient leur développement à travers des initiatives comme le programme Erasmus+, qui alloue des fonds pour soutenir la mobilité sportive, la coopération et l'innovation.</p>\n<p>L'UE souligne également l'importance de l'investissement dans des infrastructures sportives durables, ce qui inclut le développement d'installations respectueuses de l'environnement et la limitation de l'empreinte carbone du secteur. L'innovation et la numérisation sont considérées comme des moteurs clés du progrès dans le sport, soutenant la santé, le développement économique et la résilience du secteur, en particulier à la lumière des défis posés par la pandémie de COVID-19. La promotion du tourisme sportif et de la coopération intersectorielle est également une priorité pour l'UE afin de stimuler le développement durable du secteur.</p>\n<p>D'autre part, la coopération internationale joue un rôle vital dans la diplomatie sportive de l'UE. L'UE cherche à renforcer le dialogue avec les gouvernements et les organisations sportives tant en Europe qu'en dehors, y compris le Comité International Olympique, visant à échanger des connaissances et à relever des défis mondiaux tels que le dopage, la fraude et la manipulation des compétitions. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">De plus, les initiatives politiques de l'UE, telles que le Livre blanc sur le sport de 2007</a>, servent de documents fondamentaux pour les efforts en cours, guidant les politiques et la coopération futures.</p>\n<p>En termes d'inclusion sociale, l'UE promeut activement l'intégration des groupes marginalisés, y compris les migrants, à travers le sport. Des initiatives comme la Semaine européenne du sport, qui encourage l'activité physique à travers l'Europe, illustrent l'engagement de l'UE à favoriser une société plus saine et plus active. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Des prix tels que <em>#BeActive</em> et <em>#BeInclusive</em></a> mettent en avant des efforts innovants pour briser les barrières sociales et promouvoir un sentiment d'identité européenne à travers le sport. L'approche de l'UE en matière de diplomatie sportive se caractérise par son accent sur la promotion de l'intégrité, de la participation et de la durabilité. Grâce à la coopération transfrontalière, à des politiques innovantes et à un engagement en faveur de l'inclusivité, l'UE vise à développer un secteur sportif dynamique et résilient qui contribue à la croissance sociale et économique de l'Europe.</p>\n<p><strong>Et si l'UE avait été unie à Paris 2024 ?</strong></p>\n<p>Les Jeux Olympiques de Paris 2024, bien que célébrés pour leurs réalisations athlétiques, étaient également un microcosme de l'interaction complexe entre le sport, la politique et les événements mondiaux. Le Comité International Olympique (CIO) s'est longtemps efforcé de maintenir une façade de neutralité politique, mais les Jeux de Paris, avec ses innombrables défis, ont exposé la nature politique inhérente de l'événement. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Une question particulièrement intrigante est : que se serait-il passé si l'UE avait adopté une position unifiée sur les Jeux ?</a> Bien que l'UE soit souvent perçue comme une force d'unité et de coopération, ses États membres ont souvent des intérêts et des priorités divergents, en particulier en ce qui concerne les affaires internationales.</p>\n<p>Les Jeux de Paris ont été ternis par plusieurs tensions géopolitiques. La guerre en cours en Ukraine, le conflit israélo-palestinien et la menace mondiale du terrorisme ont tous jeté une ombre sur l'événement. Le CIO, dans une tentative d'équilibrer des intérêts concurrents, s'est souvent retrouvé dans une position précaire. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Par exemple, la décision du CIO de permettre aux athlètes russes et biélorusses de concourir en tant qu'Athlètes Neutres Individuels</a> (ANI) a été accueillie par des critiques de nombreux acteurs, y compris certains États membres de l'UE. Bien que certains aient soutenu que les athlètes devraient être punis pour les actions de leurs pays, d'autres ont soutenu qu'ils ne devraient pas être pénalisés pour les actions de leurs gouvernements. Si l'UE avait présenté un front uni sur cette question, le CIO aurait pu faire face à une pression plus forte pour adopter une approche plus cohérente. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Une forte voix européenne aurait pu influencer de manière significative le discours mondial entourant les Jeux et la participation des athlètes russes et biélorusses.</a></p>\n<p>On pourrait penser que parler d'une seule voix était lié au concept d'agréger les médailles olympiques européennes en un seul total. Cependant, cela est erroné pour plusieurs raisons. Tout d'abord, l'UE ne possède actuellement pas de Comité National Olympique (CNO) unifié, ce qui signifie que les États membres individuels concourent de manière indépendante. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Cette approche fragmentée a permis à un plus grand nombre d'athlètes de participer aux Jeux Olympiques, augmentant finalement le potentiel de victoires en médailles.</a> Deuxièmement, les avantages des équipes nationales individuelles étaient particulièrement évidents dans les sports d'équipe. Par exemple, la récente victoire de l'Italie, de la France et de la Pologne dans la compétition féminine d'escrime par équipes n'a été possible que grâce à chaque pays ayant son propre équipe. En revanche, les États-Unis et la Chine étaient limités à l'entrée d'une seule équipe chacun, restreignant leur potentiel de médailles même dans les sports où ils dominent.</p>\n<p>Bien que la notion d'une approche unifiée \"Équipe Europe\" puisse évoquer des sentiments d'unité et de réussite partagée, il est essentiel de considérer les implications plus larges. Bien que l'UE puisse certainement tirer parti de son influence collective pour promouvoir les athlètes et les valeurs européennes sur la scène internationale, une équipe unifiée pourrait involontairement conduire l'UE à exercer une influence indue sur la gouvernance sportive internationale. Au lieu de poursuivre une équipe unifiée, l'UE pourrait plus efficacement défendre les athlètes et les valeurs européennes en renforçant les comités olympiques nationaux, en promouvant la culture sportive européenne, en plaidant pour le fair-play et des normes éthiques, et en soutenant le développement du sport de base. En se concentrant sur ces domaines, l'UE peut jouer un rôle positif dans le paysage sportif mondial sans compromettre l'intégrité du mouvement olympique.</p>\n<p>De plus, le rôle de l'UE dans le traitement des préoccupations relatives aux droits de l'homme liées aux jeux aurait pu être plus proéminent. Bien que des groupes de défense des droits de l'homme aient soulevé des préoccupations concernant le traitement des sans-abri à Paris et le potentiel d'abus des droits de l'homme, la réponse de l'UE était quelque peu fragmentée. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Une position européenne unifiée aurait pu amplifier ces préoccupations et mettre la pression sur le gouvernement français pour qu'il prenne des mesures plus concrètes pour protéger les droits de l'homme.</a></p>\n<p>Bien que les Jeux Olympiques de Paris 2024 aient été une vitrine d'excellence athlétique, ils ont également mis en lumière les défis de maintenir une neutralité politique dans un monde globalisé. Une voix européenne unie aurait pu jouer un rôle significatif dans la formation du récit entourant les <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">jeux et dans le traitement des questions complexes qui en ont découlé</a>. Cependant, la réalité est que l'UE, comme toute organisation internationale, est composée d'États membres divers avec des intérêts souvent conflictuels. Une véritable position unifiée de l'Europe sur les jeux aurait pu être un objectif difficile, sinon impossible, à atteindre. Bien que le sport et les Jeux Olympiques aient pu contribuer à une identité européenne plus forte, il est peu probable que les États membres de l'UE renoncent volontairement à leur fierté nationale et à leurs réalisations dans les sports individuels et d'équipe sans un contrôle supranational direct. Un tel changement significatif nécessiterait une autorité institutionnelle substantielle.</p>\n<p><em> </em><em>Les opinions exprimées ici sont celles de l'auteur et ne reflètent pas nécessairement les vues de toute institution avec laquelle l'auteur est associé.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> est troisième secrétaire au ministère des Affaires étrangères de la Géorgie, travaillant sur la direction de l'UE. Il est diplômé du Collège d'Europe à Natolin.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:53:38.568",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Alors que les Jeux Olympiques de Paris 2024 étaient une vitrine de l'excellence athlétique, ils ont également mis en lumière les défis de maintenir une neutralité politique dans un monde globalisé. Une voix européenne unie aurait pu jouer un rôle significatif dans la formation du récit entourant les jeux et dans l'adresse des problèmes complexes qui en ont découlé.</I>\n<br><br>\nLes Jeux Olympiques de Paris 2024, marqués par la controverse et entrelacés avec des problèmes sociétaux, ont offert un microcosme de l'Europe contemporaine. La représentation de scènes religieuses lors de la cérémonie d'ouverture, établissant des parallèles avec l'art occidental iconique, a déclenché un débat public et des divisions politiques. Alors que les athlètes se préparaient pour leurs performances, la rhétorique entourant ces représentations alimentait les tensions tant en Europe qu'à l'échelle mondiale. En revanche, les jeux ont également célébré la devise de l'UE « Unis dans la diversité », mettant en avant la liberté de circulation et les droits. L'introduction par la Commission européenne de « Team Europe 2024 », un compteur de médailles, visait à favoriser un sentiment d'unité européenne et de fierté dans les réalisations athlétiques.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:53:38.57",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Paris 2024 – uma abordagem “Equipe Europa”",
                key:"uid": string:"70b2b0e9-c483-49f6-8ea6-c21785416fa0",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Os Jogos Olímpicos historicamente serviram como uma plataforma para competição ideológica e política, particularmente durante a Guerra Fria. Políticos contemporâneos continuam a ver os jogos como um meio de exibir o poder esportivo nacional e reforçar sua própria imagem. Embora a Comissão Europeia não possa ser acusada de promover divisão, seu foco nas classificações de medalhas contribui para uma atmosfera competitiva que pode incentivar comportamentos menos éticos entre outros atores estatais. Ao analisar a interação entre esportes, política e cultura, podemos identificar algumas percepções sobre as complexidades da identidade europeia contemporânea e sua projeção global.</p>\n<p><strong>A política da marca</strong></p>\n<p>Como uma capital europeia proeminente, Paris teve o privilégio único de sediar os Jogos Olímpicos de 2024. Este mega evento esportivo apresentou uma oportunidade de ouro para a França e seus homólogos europeus exibirem sua rica história, cultura vibrante e valores compartilhados. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Além das competições atléticas</a>, os Jogos Olímpicos serviram como uma plataforma para iniciativas de branding nacional, promovendo objetivos sociais, econômicos e políticos.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">O branding nacional, conforme definido por Ying Fan em 2006</a>, envolve o uso estratégico de técnicas de branding e marketing para melhorar a imagem de uma nação. No contexto dos Jogos Olímpicos, os esportes desempenham um papel fundamental na formação das identidades nacionais, simbolizando a unidade, o orgulho e as aspirações de uma nação. Embora o branding nacional frequentemente se concentre em públicos externos, a diplomacia esportiva, como praticada por atores internacionais, visa tanto partes interessadas domésticas quanto internacionais. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">A UE tem se envolvido ativamente na diplomacia esportiva</a> por mais de uma década, organizando competições, promovendo o desenvolvimento esportivo por meio de iniciativas como o Erasmus+ e aproveitando o esporte para fomentar um senso de identidade europeia. Os Jogos Olímpicos de Paris 2024 ofereceram uma oportunidade primordial para fortalecer esse espírito europeu, tanto dentro do bloco quanto globalmente sob a égide do “modo de vida europeu”.</p>\n<p>No entanto, a eficácia do branding nacional e da diplomacia esportiva depende de vários fatores que a UE não conseguiu alcançar neste evento específico. Primeiro, a mensagem deve ressoar tanto com públicos domésticos quanto internacionais. Em segundo lugar, a marca deve ser autenticamente incorporada pelos cidadãos e pelo governo da nação. Em terceiro lugar, o envolvimento público deve ser genuíno e significativo, em vez de meramente uma fachada para legitimar iniciativas de cima para baixo. Os Jogos Olímpicos de Paris 2024 forneceram uma plataforma para a Europa mostrar sua identidade única, promover a unidade e fortalecer sua posição global. Apesar das tentativas de aproveitar a diplomacia esportiva e o branding nacional, o legado duradouro da Europa dos Jogos Olímpicos de Paris 2024 permanece incerto. Embora os jogos indubitavelmente tenham mostrado a diversidade cultural e a importância histórica do continente, seu impacto a longo prazo na unidade europeia e na posição global ainda está por ser visto.</p>\n<p><strong>UE e diplomacia esportiva?</strong></p>\n<p>O engajamento estratégico da UE com <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">diplomacia esportiva</a> surgiu em 2015, após o estabelecimento do Grupo de Alto Nível sobre Diplomacia Esportiva. Esta iniciativa, sob a orientação do Comissário Tibor Navracsics, culminou em um relatório abrangente que delineava recomendações-chave. Conclusões subsequentes do Conselho em novembro de 2016 formalizaram o compromisso da UE em utilizar o esporte como uma ferramenta diplomática. O Plano de Trabalho da União Europeia para o Esporte (2017-2020) destacou ainda mais a importância da diplomacia esportiva na promoção dos valores europeus e na cooperação com países terceiros. Evidências empíricas demonstraram inequivocamente o impacto positivo de projetos esportivos internacionais nas relações bilaterais. Uma análise comparativa de estudos de caso revelou várias características salientes: o engajamento político de alto nível entre estados membros e países terceiros provou ser instrumental na geração de interesse e participação local. Projetos esportivos que se alinharam com as prioridades emergentes dos objetivos de desenvolvimento internacional dos estados membros ampliaram seu impacto diplomático mais amplo.</p>\n<p>Um exame mais aprofundado de estudos de caso rendeu percepções valiosas sobre a implementação bem-sucedida de projetos de desenvolvimento esportivo internacional. Abordagens personalizadas foram essenciais para alinhar a expertise esportiva dos estados membros da UE com os objetivos estratégicos e desafios específicos enfrentados por países terceiros. O fortalecimento de capacidades e a capacitação de organizações locais foram cruciais para garantir a sustentabilidade a longo prazo das iniciativas do projeto. Além disso, uma revisão abrangente das fontes de financiamento relevantes da UE indicou um potencial significativo para apoiar projetos de desenvolvimento esportivo que envolvessem parcerias entre estados membros e a UE como um todo.</p>\n<p>Até que ponto a UE desenvolveu uma estrutura robusta para a diplomacia esportiva, focando na promoção da participação esportiva, integridade e sustentabilidade? Por meio de seu Plano de Trabalho da UE para o Esporte, o bloco prioriza a criação de um ambiente seguro e orientado por valores no esporte, enquanto promove dimensões socioeconômicas e sustentáveis. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">O plano também enfatizou o aumento da participação esportiva e a promoção da atividade física para todas as faixas etárias,</a> com atenção especial às populações vulneráveis.</p>\n<p>Hoje, ao promover o esporte de base e endossar um estilo de vida ativo e ambientalmente amigável, a UE visa construir coesão social e promover a cidadania ativa em toda a Europa. Um foco central da estratégia da UE é melhorar a governança no esporte. Isso inclui incentivar boas práticas de governança, combater questões como manipulação de resultados e promover a igualdade de gênero e os direitos dos atletas. Além disso, a UE reconhece a importância do esporte de base baseado em voluntariado e apoia seu desenvolvimento por meio de iniciativas como o programa Erasmus+, que aloca recursos para apoiar mobilidade esportiva, cooperação e inovação.</p>\n<p>A UE também enfatiza a importância do investimento em infraestrutura esportiva sustentável, que inclui o desenvolvimento de instalações ambientalmente amigáveis e a limitação da pegada de carbono do setor. A inovação e a digitalização são vistas como motores-chave do progresso no esporte, apoiando a saúde, o desenvolvimento econômico e a resiliência do setor, particularmente à luz dos desafios impostos pela pandemia de COVID-19. Promover o turismo esportivo e a cooperação intersetorial também é priorizado pela UE para impulsionar o desenvolvimento sustentável do setor.</p>\n<p>Por outro lado, a cooperação internacional desempenha um papel vital na diplomacia esportiva da UE. A UE busca fortalecer o diálogo com governos e organizações esportivas tanto dentro quanto fora da Europa, incluindo o Comitê Olímpico Internacional, visando trocar conhecimentos e abordar desafios globais como doping, fraude e manipulação de competições. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Além disso, iniciativas políticas da UE, como o Livro Branco sobre Esporte de 2007</a>, servem como documentos fundamentais para os esforços em andamento, orientando políticas e cooperação futuras.</p>\n<p>Em termos de inclusão social, a UE promove ativamente a integração de grupos marginalizados, incluindo migrantes, por meio do esporte. Iniciativas como a Semana Europeia do Esporte, que incentiva a atividade física em toda a Europa, exemplificam o compromisso da UE em fomentar uma sociedade mais saudável e ativa. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Prêmios como <em>#BeActive</em> e <em>#BeInclusive</em></a> destacam ainda mais esforços inovadores para derrubar barreiras sociais e promover um senso de identidade europeia por meio do esporte. A abordagem da UE à diplomacia esportiva é caracterizada por seu foco na promoção da integridade, participação e sustentabilidade. Por meio da cooperação transfronteiriça, políticas inovadoras e um compromisso com a inclusão, a UE visa desenvolver um setor esportivo dinâmico e resiliente que contribua para o crescimento social e econômico da Europa.</p>\n<p><strong>E se a UE tivesse estado unida em Paris 2024?</strong></p>\n<p>Os Jogos Olímpicos de Paris 2024, embora celebrados por suas conquistas atléticas, também foram um microcosmo da complexa interação entre esporte, política e eventos globais. O Comitê Olímpico Internacional (COI) há muito se esforça para manter uma fachada de neutralidade política, mas os Jogos de Paris, com seus inúmeros desafios, expuseram a natureza política inerente do evento. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Uma questão particularmente intrigante é: e se a UE tivesse adotado uma postura unificada sobre os Jogos?</a> Embora a UE seja frequentemente vista como uma força de unidade e cooperação, seus estados membros muitas vezes têm interesses e prioridades divergentes, particularmente quando se trata de assuntos internacionais.</p>\n<p>Os Jogos de Paris foram manchados por várias tensões geopolíticas. A guerra em curso na Ucrânia, o conflito israelo-palestino e a ameaça global do terrorismo lançaram sombras sobre o evento. O COI, em uma tentativa de equilibrar interesses conflitantes, frequentemente se viu em uma posição precária. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Por exemplo, a decisão do COI de permitir que atletas russos e bielorrussos competissem como Atletas Neutros Individuais</a> (AINs) foi recebida com críticas de muitos, incluindo alguns estados membros da UE. Enquanto alguns argumentavam que os atletas deveriam ser punidos pelas ações de seus países, outros sustentavam que não deveriam ser penalizados pelas ações de seus governos. Se a UE tivesse apresentado uma frente unida sobre essa questão, o COI poderia ter enfrentado uma pressão maior para adotar uma abordagem mais consistente. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Uma forte voz europeia poderia ter influenciado significativamente o discurso global em torno dos Jogos e a participação de atletas russos e bielorrussos.</a></p>\n<p>Pode-se pensar que falar com uma só voz estava relacionado ao conceito de agregar as medalhas olímpicas europeias em um único total. No entanto, isso é falho por várias razões. Em primeiro lugar, a UE atualmente não possui um Comitê Olímpico Nacional (NOC) unificado, o que significa que os estados membros individuais competem de forma independente. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Essa abordagem fragmentada permitiu que um maior número de atletas participasse dos Jogos Olímpicos, aumentando, em última análise, o potencial de vitórias em medalhas.</a> Em segundo lugar, os benefícios das equipes nacionais individuais foram particularmente evidentes em esportes coletivos. Por exemplo, a recente vitória da Itália, França e Polônia na competição de esgrima por equipes femininas só foi possível devido a cada país apresentar sua própria equipe. Em contraste, os Estados Unidos e a China foram limitados a inscrever uma única equipe cada, restringindo seu potencial de medalhas mesmo em esportes onde dominam.</p>\n<p>Embora a noção de uma abordagem unificada de “Equipe Europa” possa evocar sentimentos de unidade e conquista compartilhada, é essencial considerar as implicações mais amplas. Embora a UE certamente pudesse aproveitar sua influência coletiva para promover atletas e valores europeus no cenário internacional, uma equipe unificada poderia inadvertidamente levar a UE a exercer uma influência indevida sobre a governança esportiva internacional. Em vez de buscar uma equipe unificada, a UE poderia defender de forma mais eficaz os atletas e valores europeus fortalecendo os comitês olímpicos nacionais, promovendo a cultura esportiva europeia, defendendo o jogo limpo e padrões éticos, e apoiando o desenvolvimento do esporte de base. Ao se concentrar nessas áreas, a UE pode desempenhar um papel positivo no cenário esportivo global sem comprometer a integridade do movimento olímpico.</p>\n<p>Além disso, o papel da UE em abordar preocupações sobre direitos humanos relacionadas aos jogos poderia ter sido mais proeminente. Embora grupos de direitos humanos tenham levantado preocupações sobre o tratamento de pessoas em situação de rua em Paris e o potencial para abusos de direitos humanos, a resposta da UE foi um tanto fragmentada. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Uma postura europeia unificada poderia ter amplificado essas preocupações e pressionado o governo francês a tomar medidas mais concretas para proteger os direitos humanos.</a></p>\n<p>Embora os Jogos Olímpicos de Paris 2024 tenham sido uma vitrine de excelência atlética, eles também destacaram os desafios de manter a neutralidade política em um mundo globalizado. Uma voz europeia unida poderia ter desempenhado um papel significativo na formação da narrativa em torno dos <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">jogos e na abordagem das questões complexas que surgiram</a>. No entanto, a realidade é que a UE, como qualquer organização internacional, é composta por estados membros diversos com interesses frequentemente conflitantes. Uma postura verdadeiramente unificada da Europa sobre os jogos pode ter sido um objetivo difícil, senão impossível, de alcançar. Embora o esporte e os Jogos Olímpicos possam ter contribuído para uma identidade europeia mais forte, é improvável que os estados membros da UE renunciem voluntariamente ao seu orgulho nacional e conquistas em esportes individuais e coletivos sem supervisão supranacional direta. Uma mudança tão significativa exigiria uma autoridade institucional substancial.</p>\n<p><em> </em><em>As opiniões aqui representadas são do autor e não refletem necessariamente as opiniões de qualquer instituição com a qual o autor esteja associado.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> é Terceiro Secretário no Ministério das Relações Exteriores da Geórgia, trabalhando na Diretoria da UE. Ele é graduado pelo Colégio da Europa em Natolin.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:17:41.352",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Enquanto os Jogos Olímpicos de Paris 2024 foram uma vitrine de excelência atlética, também destacaram os desafios de manter a neutralidade política em um mundo globalizado. Uma voz europeia unida poderia ter desempenhado um papel significativo na formação da narrativa em torno dos jogos e na abordagem das questões complexas que surgiram.</I>\n<br><br>\nOs Jogos Olímpicos de Paris 2024, marcados por controvérsias e entrelaçados com questões sociais, ofereceram um microcosmo da Europa contemporânea. A representação de cenas religiosas na cerimônia de abertura, traçando paralelos com a arte ocidental icônica, acendeu um debate público e divisões políticas. Enquanto os atletas se preparavam para suas performances, a retórica em torno dessas representações alimentou tensões tanto dentro da Europa quanto globalmente. Em contraste, os jogos também celebraram o lema da UE “Unidos na diversidade”, destacando a liberdade de movimento e os direitos. A introdução pela Comissão Europeia do “Time Europa 2024”, um contador de medalhas, visava fomentar um senso de unidade europeia e orgulho nas conquistas atléticas.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pt",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:17:41.354",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Paris Olympische Spiele 2024 – ein Ansatz „Team Europa“",
                key:"uid": string:"7c1f2766-ffb1-4743-bb0c-b0779c0654bf",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Die Olympischen Spiele haben historisch als Plattform für ideologische und politische Konkurrenz gedient, insbesondere während des Kalten Krieges. Zeitgenössische Politiker betrachten die Spiele weiterhin als Mittel, um nationale sportliche Fähigkeiten zu präsentieren und ihr eigenes Image zu stärken. Während die Europäische Kommission nicht beschuldigt werden kann, Spaltung zu fördern, trägt ihr Fokus auf Medaillen-Rankings zu einer wettbewerbsorientierten Atmosphäre bei, die weniger ethisches Verhalten unter anderen staatlichen Akteuren anreizen könnte. Durch die Analyse des Zusammenspiels von Sport, Politik und Kultur können wir einige Einblicke in die Komplexität der zeitgenössischen europäischen Identität und deren globale Projektion gewinnen.</p>\n<p><strong>Die Politik des Brandings</strong></p>\n<p>Als eine prominente europäische Hauptstadt hatte Paris das einzigartige Privileg, die Olympischen Spiele 2024 auszurichten. Dieses Mega-Sportereignis bot Frankreich und seinen europäischen Partnern eine goldene Gelegenheit, ihre reiche Geschichte, lebendige Kultur und gemeinsamen Werte zu präsentieren. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Über die sportlichen Wettbewerbe hinaus</a> dienten die Olympischen Spiele als Plattform für Nation-Branding-Initiativen, die soziale, wirtschaftliche und politische Ziele förderten.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Nation-Branding, wie es von Ying Fan im Jahr 2006 definiert wurde</a>, beinhaltet die strategische Anwendung von Branding- und Marketingtechniken zur Verbesserung des Images einer Nation. Im Kontext der Olympischen Spiele spielen Sportarten eine entscheidende Rolle bei der Gestaltung nationaler Identitäten, indem sie die Einheit, den Stolz und die Bestrebungen einer Nation symbolisieren. Während Nation-Branding oft auf externe Zielgruppen fokussiert ist, zielt Sportdiplomatie, wie sie von internationalen Akteuren praktiziert wird, sowohl auf inländische als auch auf internationale Interessengruppen ab. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">Die EU ist seit über einem Jahrzehnt aktiv in der Sportdiplomatie engagiert</a>, organisiert Wettbewerbe, fördert die Sportentwicklung durch Initiativen wie Erasmus+ und nutzt den Sport, um ein Gefühl europäischer Identität zu fördern. Die Olympischen Spiele 2024 in Paris boten eine hervorragende Gelegenheit, diesen europäischen Geist sowohl innerhalb des Blocks als auch global unter dem Schirm des „europäischen Lebensstils“ zu stärken.</p>\n<p>Die Wirksamkeit von Nation-Branding und Sportdiplomatie hängt jedoch von mehreren Faktoren ab, die die EU bei diesem speziellen Ereignis nicht erreichen konnte. Erstens muss die Botschaft sowohl bei inländischen als auch bei internationalen Zielgruppen Anklang finden. Zweitens muss die Marke authentisch von den Bürgern und der Regierung der Nation verkörpert werden. Drittens sollte die öffentliche Beteiligung echt und bedeutungsvoll sein, anstatt lediglich eine Fassade zu sein, um von oben nach unten initiierte Maßnahmen zu legitimieren. Die Olympischen Spiele 2024 in Paris boten eine Plattform für Europa, um seine einzigartige Identität zu präsentieren, Einheit zu fördern und seine globale Stellung zu stärken. Trotz der Versuche, Sportdiplomatie und Nation-Branding zu nutzen, bleibt das bleibende Erbe Europas aus den Olympischen Spielen 2024 in Paris ungewiss. Während die Spiele zweifellos die kulturelle Vielfalt und historische Bedeutung des Kontinents zeigten, ist ihre langfristige Auswirkung auf die europäische Einheit und die globale Stellung noch abzuwarten.</p>\n<p><strong>EU und Sportdiplomatie?</strong></p>\n<p>Das strategische Engagement der EU in <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">Sportdiplomatie</a> entstand 2015, nach der Gründung der Hochrangigen Gruppe für Sportdiplomatie. Diese Initiative, unter der Leitung von Kommissar Tibor Navracsics, mündete in einen umfassenden Bericht mit wesentlichen Empfehlungen. Die anschließenden Ratsbeschlüsse im November 2016 formalisierten das Engagement der EU, Sport als diplomatisches Werkzeug zu nutzen. Der Arbeitsplan der Europäischen Union für Sport (2017-2020) unterstrich weiter die Bedeutung der Sportdiplomatie zur Förderung europäischer Werte und zur Zusammenarbeit mit Drittländern. Empirische Beweise haben eindeutig die positive Auswirkung internationaler Sportprojekte auf bilaterale Beziehungen demonstriert. Eine vergleichende Analyse von Fallstudien zeigte mehrere herausragende Merkmale: Hochrangiges politisches Engagement zwischen Mitgliedstaaten und Drittländern hat sich als entscheidend erwiesen, um lokales Interesse und Teilnahme zu generieren. Sportprojekte, die mit den aufkommenden Prioritäten der internationalen Entwicklungsziele der Mitgliedstaaten übereinstimmten, erhöhten ihre breitere diplomatische Wirkung.</p>\n<p>Eine eingehendere Untersuchung von Fallstudien hat wertvolle Einblicke in die erfolgreiche Umsetzung internationaler Sportentwicklungsprojekte geliefert. Maßgeschneiderte Ansätze waren entscheidend, um die Sportexpertise der EU-Mitgliedstaaten mit den spezifischen strategischen Zielen und Herausforderungen der Drittländer in Einklang zu bringen. Der Kapazitätsaufbau und die Weiterbildung lokaler Organisationen waren entscheidend, um die langfristige Nachhaltigkeit der Projektinitiativen sicherzustellen. Darüber hinaus deutete eine umfassende Überprüfung relevanter EU-Finanzierungsquellen auf ein erhebliches Potenzial zur Unterstützung von Sportentwicklungsprojekten hin, die Partnerschaften zwischen Mitgliedstaaten und der EU als Ganzes beinhalteten.</p>\n<p>Inwieweit hat die EU einen robusten Rahmen für Sportdiplomatie entwickelt, der sich auf die Förderung der Sportteilnahme, Integrität und Nachhaltigkeit konzentriert? Durch ihren Arbeitsplan für Sport priorisiert der Block die Schaffung eines sicheren, wertorientierten Umfelds im Sport, während er soziale, wirtschaftliche und nachhaltige Dimensionen fördert. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Der Plan betonte auch die Erhöhung der Sportteilnahme und die Förderung körperlicher Aktivität für alle Altersgruppen,</a> mit besonderem Augenmerk auf gefährdete Bevölkerungsgruppen.</p>\n<p>Heute zielt die EU darauf ab, durch die Förderung des Breitensports und die Unterstützung eines aktiven, umweltfreundlichen Lebensstils sozialen Zusammenhalt zu schaffen und aktives Bürgerschaftsengagement in ganz Europa zu fördern. Ein zentraler Fokus der Strategie der EU ist die Verbesserung der Governance im Sport. Dazu gehört die Förderung guter Governance-Praktiken, die Bekämpfung von Problemen wie Spielmanipulation und die Förderung der Geschlechtergerechtigkeit sowie der Rechte von Athleten. Darüber hinaus erkennt die EU die Bedeutung des auf Freiwilligenbasis beruhenden Breitensports an und unterstützt dessen Entwicklung durch Initiativen wie das Erasmus+-Programm, das Mittel zur Unterstützung von Sportmobilität, Kooperation und Innovation bereitstellt.</p>\n<p>Die EU unterstreicht auch die Bedeutung von Investitionen in nachhaltige Sportinfrastruktur, zu der die Entwicklung umweltfreundlicher Einrichtungen und die Begrenzung des CO2-Fußabdrucks des Sektors gehören. Innovation und Digitalisierung werden als Schlüsselfaktoren für den Fortschritt im Sport angesehen, die Gesundheit, wirtschaftliche Entwicklung und die Resilienz des Sektors unterstützen, insbesondere im Hinblick auf die Herausforderungen, die durch die COVID-19-Pandemie entstanden sind. Die Förderung des Sporttourismus und der sektorübergreifenden Zusammenarbeit hat die EU ebenfalls priorisiert, um die nachhaltige Entwicklung des Sektors zu fördern.</p>\n<p>Andererseits spielt die internationale Zusammenarbeit eine entscheidende Rolle in der Sportdiplomatie der EU. Die EU strebt an, den Dialog mit Regierungen und Sportorganisationen sowohl innerhalb als auch außerhalb Europas zu stärken, einschließlich des Internationalen Olympischen Komitees, mit dem Ziel, Wissen auszutauschen und globale Herausforderungen wie Doping, Betrug und Manipulation von Wettbewerben anzugehen. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Darüber hinaus dienen EU-Politikinitiativen, wie das Weißbuch über Sport von 2007</a>, als grundlegende Dokumente für laufende Bemühungen, die zukünftige Politik und Zusammenarbeit leiten.</p>\n<p>Im Hinblick auf soziale Inklusion fördert die EU aktiv die Integration marginalisierter Gruppen, einschließlich Migranten, durch Sport. Initiativen wie die Europäische Woche des Sports, die körperliche Aktivität in ganz Europa fördert, veranschaulichen das Engagement der EU für die Schaffung einer gesünderen, aktiveren Gesellschaft. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Auszeichnungen wie <em>#BeActive</em> und <em>#BeInclusive</em></a> heben weitere innovative Bemühungen hervor, soziale Barrieren abzubauen und ein Gefühl europäischer Identität durch Sport zu fördern. Der Ansatz der EU in der Sportdiplomatie ist durch den Fokus auf die Förderung von Integrität, Teilnahme und Nachhaltigkeit gekennzeichnet. Durch grenzüberschreitende Zusammenarbeit, innovative Politiken und ein Engagement für Inklusion zielt die EU darauf ab, einen dynamischen und resilienten Sportsektor zu entwickeln, der zum sozialen und wirtschaftlichen Wachstum Europas beiträgt.</p>\n<p><strong>Was wäre, wenn die EU 2024 in Paris vereint gewesen wäre?</strong></p>\n<p>Die Olympischen Spiele 2024 in Paris, die für ihre sportlichen Erfolge gefeiert wurden, waren auch ein Mikrokosmos des komplexen Zusammenspiels von Sport, Politik und globalen Ereignissen. Das Internationale Olympische Komitee (IOC) hat lange versucht, eine Fassade politischer Neutralität aufrechtzuerhalten, aber die Spiele in Paris, mit ihren zahlreichen Herausforderungen, haben die inhärente politische Natur des Ereignisses offenbart. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Eine besonders interessante Frage ist: Was wäre, wenn die EU eine einheitliche Haltung zu den Spielen eingenommen hätte?</a> Während die EU oft als Kraft für Einheit und Zusammenarbeit angesehen wird, haben ihre Mitgliedstaaten oft unterschiedliche Interessen und Prioritäten, insbesondere in Bezug auf internationale Angelegenheiten.</p>\n<p>Die Spiele in Paris waren von mehreren geopolitischen Spannungen überschattet. Der anhaltende Krieg in der Ukraine, der israelisch-palästinensische Konflikt und die globale Bedrohung durch Terrorismus warfen Schatten über das Ereignis. Das IOC fand sich oft in einer prekären Lage, während es versuchte, konkurrierende Interessen in Einklang zu bringen. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Zum Beispiel wurde die Entscheidung des IOC, russischen und belarussischen Athleten die Teilnahme als Individuelle Neutrale Athleten</a> (AINs) zu erlauben, von vielen, einschließlich einiger EU-Mitgliedstaaten, kritisiert. Während einige argumentierten, dass die Athleten für die Handlungen ihrer Länder bestraft werden sollten, waren andere der Meinung, dass sie nicht für die Handlungen ihrer Regierungen bestraft werden sollten. Hätte die EU in dieser Angelegenheit eine vereinte Front präsentiert, hätte das IOC möglicherweise größeren Druck verspürt, einen konsistenteren Ansatz zu verfolgen. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Eine starke europäische Stimme hätte den globalen Diskurs über die Spiele und die Teilnahme russischer und belarussischer Athleten erheblich beeinflussen können.</a></p>\n<p>Man könnte denken, dass das Sprechen mit einer Stimme mit dem Konzept verbunden ist, die europäischen Olympiamedaillen in einer einzigen Zählung zu aggregieren. Dies ist jedoch aus mehreren Gründen fehlerhaft. Erstens hat die EU derzeit kein einheitliches Nationales Olympisches Komitee (NOC), was bedeutet, dass die einzelnen Mitgliedstaaten unabhängig antreten. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Dieser fragmentierte Ansatz ermöglichte es einer größeren Anzahl von Athleten, an den Olympischen Spielen teilzunehmen, was letztendlich das Potenzial für Medaillengewinne erhöhte.</a> Zweitens waren die Vorteile individueller Nationalmannschaften insbesondere in Mannschaftssportarten offensichtlich. Zum Beispiel war der jüngste Sieg von Italien, Frankreich und Polen im Damen-Mannschaftsfechten nur möglich, weil jedes Land sein eigenes Team stellte. Im Gegensatz dazu waren die Vereinigten Staaten und China auf die Teilnahme eines einzigen Teams beschränkt, was ihr Medaillenpotenzial selbst in Sportarten, in denen sie dominieren, einschränkte.</p>\n<p>Während die Vorstellung eines einheitlichen „Team Europa“-Ansatzes Gefühle von Einheit und gemeinsamem Erfolg hervorrufen mag, ist es wichtig, die breiteren Implikationen zu berücksichtigen. Während die EU sicherlich ihren kollektiven Einfluss nutzen könnte, um europäische Athleten und Werte auf der internationalen Bühne zu fördern, könnte ein einheitliches Team unbeabsichtigt dazu führen, dass die EU unangemessenen Einfluss auf die internationale Sportverwaltung ausübt. Anstatt ein einheitliches Team zu verfolgen, könnte die EU effektiver für europäische Athleten und Werte eintreten, indem sie nationale Olympische Komitees stärkt, die europäische Sportkultur fördert, für Fair Play und ethische Standards eintritt und die Entwicklung des Breitensports unterstützt. Indem die EU sich auf diese Bereiche konzentriert, kann sie eine positive Rolle in der globalen Sportlandschaft spielen, ohne die Integrität der Olympischen Bewegung zu gefährden.</p>\n<p>Darüber hinaus hätte die Rolle der EU bei der Behandlung von Menschenrechtsfragen im Zusammenhang mit den Spielen prominenter sein können. Während Menschenrechtsgruppen Bedenken hinsichtlich der Behandlung von Obdachlosen in Paris und der Möglichkeit von Menschenrechtsverletzungen äußerten, war die Reaktion der EU etwas fragmentiert. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Eine einheitliche europäische Haltung hätte diese Bedenken verstärken und Druck auf die französische Regierung ausüben können, um konkretere Schritte zum Schutz der Menschenrechte zu unternehmen.</a></p>\n<p>Während die Olympischen Spiele 2024 in Paris eine Schau sportlicher Exzellenz waren, hoben sie auch die Herausforderungen hervor, die politische Neutralität in einer globalisierten Welt aufrechtzuerhalten. Eine vereinte europäische Stimme hätte eine bedeutende Rolle bei der Gestaltung der Erzählung rund um die <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">Spiele und der Bewältigung der komplexen Fragen, die auftraten</a>, spielen können. Die Realität ist jedoch, dass die EU, wie jede internationale Organisation, aus unterschiedlichen Mitgliedstaaten besteht, die oft widersprüchliche Interessen haben. Eine wirklich einheitliche europäische Haltung zu den Spielen mag ein schwieriges, wenn nicht gar unmögliches Ziel gewesen sein. Während Sport und die Olympischen Spiele möglicherweise zu einer stärkeren europäischen Identität beigetragen haben, ist es unwahrscheinlich, dass die Mitgliedstaaten der EU bereitwillig ihren nationalen Stolz und ihre Erfolge im Einzel- und Mannschaftssport ohne direkte supranationale Aufsicht aufgeben würden. Eine solch bedeutende Veränderung würde erhebliche institutionelle Autorität erfordern.</p>\n<p><em> </em><em>Die hier vertretenen Ansichten sind die des Autors und spiegeln nicht notwendigerweise die Ansichten einer Institution wider, mit der der Autor verbunden ist.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> ist Dritter Sekretär im Ministerium für Auswärtige Angelegenheiten Georgiens, der im EU-Direktorat arbeitet. Er ist Absolvent des College of Europe in Natolin.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:37:04.167",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Während die Olympischen Spiele 2024 in Paris eine Schau sportlicher Exzellenz waren, hoben sie auch die Herausforderungen hervor, die politische Neutralität in einer globalisierten Welt aufrechtzuerhalten. Eine vereinte europäische Stimme hätte eine bedeutende Rolle dabei spielen können, die Erzählung rund um die Spiele zu gestalten und die komplexen Probleme anzugehen, die auftraten.</I>\n<br><br>\nDie Olympischen Spiele 2024 in Paris, geprägt von Kontroversen und verwoben mit gesellschaftlichen Problemen, boten ein Mikrokosmos des zeitgenössischen Europas. Die Darstellung religiöser Szenen in der Eröffnungszeremonie, die Parallelen zur ikonischen westlichen Kunst zog, entfachte öffentliche Debatten und politische Spaltungen. Während sich die Athleten auf ihre Auftritte vorbereiteten, schürte die Rhetorik rund um diese Darstellungen Spannungen sowohl innerhalb Europas als auch global. Im Gegensatz dazu feierten die Spiele auch das Motto der EU „Vereint in Vielfalt“, das die Freizügigkeit und Rechte hervorhob. Die Einführung von „Team Europa 2024“ durch die Europäische Kommission, einem Medaillenzähler, zielte darauf ab, ein Gefühl von europäischer Einheit und Stolz auf sportliche Leistungen zu fördern.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"de",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:14.071",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Paris Olimpiyatları 2024 – bir “Avrupa Takımı” yaklaşımı",
                key:"uid": string:"898b6eda-0585-42a3-832e-348a053f2f9f",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Olimpiyatlar tarihsel olarak ideolojik ve politik rekabet için bir platform işlevi görmüştür, özellikle Soğuk Savaş döneminde. Günümüz politikacıları, oyunları ulusal spor yeteneklerini sergilemek ve kendi imajlarını güçlendirmek için bir araç olarak görmeye devam ediyorlar. Avrupa Komisyonu bölünmeyi teşvik etmekle suçlanamazken, madalya sıralamalarına odaklanması, diğer devlet aktörleri arasında daha az etik davranışları teşvik edebilecek rekabetçi bir atmosfer yaratmaktadır. Spor, politika ve kültür arasındaki etkileşimi analiz ederek, çağdaş Avrupa kimliğinin karmaşıklıkları ve küresel yansımaları hakkında bazı içgörüler elde edebiliriz.</p>\n<p><strong>Markalaşmanın politikası</strong></p>\n<p>Önemli bir Avrupa başkenti olarak Paris, 2024 Olimpiyat Oyunları'na ev sahipliği yapma ayrıcalığına sahipti. Bu mega spor etkinliği, Fransa ve Avrupa'daki diğer ülkeler için zengin tarihlerini, canlı kültürlerini ve ortak değerlerini sergilemek için altın bir fırsat sundu. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Spor yarışmalarının ötesinde</a>, Olimpiyatlar ulus markalaşma girişimleri için bir platform işlevi görerek sosyal, ekonomik ve politik hedefleri destekledi.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Ying Fan tarafından 2006 yılında tanımlanan ulus markalaşma</a>, bir ulusun imajını artırmak için stratejik olarak markalaşma ve pazarlama tekniklerinin kullanılmasını içerir. Olimpiyatlar bağlamında, spor ulusal kimliklerin şekillenmesinde önemli bir rol oynamakta, bir ulusun birliğini, gururunu ve hedeflerini simgelemektedir. Ulus markalaşma genellikle dış kitlelere odaklansa da, uluslararası aktörler tarafından uygulanan spor diplomasisi, hem yerel hem de uluslararası paydaşları hedef almaktadır. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">AB, spor diplomasisiyle</a> on yılı aşkın bir süredir aktif olarak ilgilenmekte, yarışmalar düzenlemekte, Erasmus+ gibi girişimlerle spor gelişimini teşvik etmekte ve Avrupa kimliğini güçlendirmek için sporu kullanmaktadır. 2024 Paris Olimpiyatları, bu Avrupa ruhunu hem blok içinde hem de “Avrupa yaşam tarzı” şemsiyesi altında küresel olarak güçlendirmek için mükemmel bir fırsat sundu.</p>\n<p>Ancak, ulus markalaşma ve spor diplomasisinin etkinliği, AB'nin bu özel etkinlikte başaramadığı birkaç faktöre bağlıdır. Öncelikle, mesajların hem yerel hem de uluslararası kitlelerle uyumlu olması gerekir. İkincisi, marka, ulusun vatandaşları ve hükümeti tarafından otantik bir şekilde temsil edilmelidir. Üçüncüsü, kamu katılımı, yalnızca yukarıdan aşağıya inisiyatifleri meşrulaştırmak için bir cephe olmaktan ziyade, samimi ve anlamlı olmalıdır. 2024 Paris Olimpiyatları, Avrupa'nın benzersiz kimliğini sergilemesi, birliği teşvik etmesi ve küresel konumunu güçlendirmesi için bir platform sağladı. Spor diplomasisi ve ulus markalaşma çabalarına rağmen, 2024 Paris Olimpiyatları'ndan Avrupa'nın kalıcı mirası belirsizliğini korumaktadır. Oyunlar, kıtanın kültürel çeşitliliğini ve tarihi önemini kuşkusuz sergilemiş olsa da, uzun vadeli etkileri Avrupa birliği ve küresel konum üzerinde henüz görülmemiştir.</p>\n<p><strong>AB ve spor diplomasisi?</strong></p>\n<p>AB’nin <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">spor diplomasisi</a> ile stratejik angajmanı 2015 yılında, Spor Diplomasisi Yüksek Düzey Grubu'nun kurulmasının ardından ortaya çıktı. Bu girişim, Komiser Tibor Navracsics'in rehberliğinde, temel önerileri içeren kapsamlı bir raporla sonuçlandı. Kasım 2016'daki sonraki Konsey Sonuçları, AB'nin sporu diplomatik bir araç olarak kullanma taahhüdünü resmileştirdi. Avrupa Birliği Spor Çalışma Planı (2017-2020), Avrupa değerlerini teşvik etme ve üçüncü ülkelerle işbirliğini artırma konusundaki spor diplomasisinin önemini daha da vurguladı. Ampirik kanıtlar, uluslararası spor projelerinin ikili ilişkiler üzerindeki olumlu etkisini açıkça göstermiştir. Vaka çalışmalarının karşılaştırmalı analizi, üye devletler ile üçüncü ülkeler arasındaki yüksek düzeydeki politik angajmanın yerel ilgi ve katılım yaratmada etkili olduğunu ortaya koymuştur. Üye devletlerin uluslararası kalkınma hedefleriyle uyumlu spor projeleri, daha geniş diplomatik etkilerini artırmıştır.</p>\n<p>Daha derinlemesine bir vaka çalışması incelemesi, uluslararası spor geliştirme projelerinin başarılı bir şekilde uygulanmasına dair değerli içgörüler sağlamıştır. Özelleştirilmiş yaklaşımlar, AB üye devletlerinin spor uzmanlıklarını üçüncü ülkelerin karşılaştığı belirli stratejik hedefler ve zorluklarla uyumlu hale getirmek için gereklidir. Yerel organizasyonların kapasite geliştirmesi ve beceri artırımı, proje girişimlerinin uzun vadeli sürdürülebilirliğini sağlamak için kritik öneme sahiptir. Ayrıca, ilgili AB fonlama kaynaklarının kapsamlı bir incelemesi, üye devletler ile AB arasında ortaklıkları içeren spor geliştirme projelerini desteklemek için önemli bir potansiyel olduğunu göstermiştir.</p>\n<p>AB, spor katılımını, bütünlüğü ve sürdürülebilirliği teşvik etmeye odaklanan sağlam bir spor diplomasisi çerçevesi geliştirmiş midir? AB Spor Çalışma Planı aracılığıyla, blok, sporda güvenli, değer odaklı bir ortam yaratmayı önceliklendirirken, sosyo-ekonomik ve sürdürülebilir boyutları teşvik etmektedir. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Plan ayrıca, tüm yaş grupları için spor katılımını artırmayı ve fiziksel aktiviteyi teşvik etmeyi vurgulamaktadır,</a> özellikle savunmasız gruplara özel dikkat gösterilmektedir.</p>\n<p>Bugün, tabandan gelen sporu teşvik ederek ve aktif, çevre dostu bir yaşam tarzını destekleyerek, AB, Avrupa genelinde sosyal uyumu inşa etmeyi ve aktif vatandaşlığı teşvik etmeyi amaçlamaktadır. AB’nin stratejisinin merkezi bir odak noktası, sporda yönetişimi artırmaktır. Bu, iyi yönetişim uygulamalarını teşvik etmeyi, maç manipülasyonu gibi sorunlarla mücadele etmeyi ve cinsiyet eşitliği ile sporcuların haklarını desteklemeyi içermektedir. Ayrıca, AB, gönüllü tabanlı taban sporu önemini kabul etmekte ve Erasmus+ programı gibi girişimlerle bunların gelişimini desteklemektedir; bu program, spor hareketliliği, işbirliği ve yeniliği desteklemek için fon tahsis etmektedir.</p>\n<p>AB ayrıca, çevre dostu tesisler geliştirmeyi ve sektörün karbon ayak izini sınırlamayı içeren sürdürülebilir spor altyapısına yapılan yatırımların önemini vurgulamaktadır. Yenilik ve dijitalleşme, spor alanında ilerlemenin ana motorları olarak görülmekte, sağlık, ekonomik gelişim ve sektörün dayanıklılığını desteklemektedir; özellikle COVID-19 pandemisinin getirdiği zorluklar göz önüne alındığında. Spor turizmini ve sektörler arası işbirliğini teşvik etmek de AB tarafından sektörün sürdürülebilir gelişimini artırmak için önceliklendirilmiştir.</p>\n<p>Öte yandan, uluslararası işbirliği, AB’nin spor diplomasisinde hayati bir rol oynamaktadır. AB, hem Avrupa içinde hem de dışında, hükümetler ve spor organizasyonlarıyla diyalogu güçlendirmeyi hedeflemekte, bu kapsamda Uluslararası Olimpiyat Komitesi ile bilgi alışverişi yapmayı ve doping, dolandırıcılık ve yarışmaların manipülasyonu gibi küresel zorlukları ele almayı amaçlamaktadır. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Ayrıca, 2007 tarihli Spor Üzerine Beyaz Kitap gibi AB politika girişimleri</a>, devam eden çabalar için temel belgeler olarak hizmet etmekte, gelecekteki politika ve işbirliğini yönlendirmektedir.</p>\n<p>Sosyal kapsayıcılık açısından, AB, spor aracılığıyla marjinal grupların, göçmenler de dahil olmak üzere, entegrasyonunu aktif olarak teşvik etmektedir. Avrupa genelinde fiziksel aktiviteyi teşvik eden Avrupa Spor Haftası gibi girişimler, AB’nin daha sağlıklı, daha aktif bir toplumu teşvik etme taahhüdünü örneklemektedir. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Ödüller gibi <em>#BeActive</em> ve <em>#BeInclusive</em></a> sosyal engelleri aşma ve spor aracılığıyla Avrupa kimliğini teşvik etme konusundaki yenilikçi çabaları daha da vurgulamaktadır. AB’nin spor diplomasisi yaklaşımı, bütünlük, katılım ve sürdürülebilirlik üzerine odaklanmasıyla karakterize edilmektedir. Sınır ötesi işbirliği, yenilikçi politikalar ve kapsayıcılığa olan bağlılık aracılığıyla, AB, Avrupa’nın sosyal ve ekonomik büyümesine katkıda bulunan dinamik ve dayanıklı bir spor sektörü geliştirmeyi hedeflemektedir.</p>\n<p><strong>AB, Paris 2024'te birleşik olsaydı ne olurdu?</strong></p>\n<p>2024 Paris Olimpiyatları, atletik başarılarıyla kutlanırken, aynı zamanda spor, politika ve küresel olaylar arasındaki karmaşık etkileşimin bir mikrokozmosuydu. Uluslararası Olimpiyat Komitesi (IOC), uzun zamandır politik tarafsızlık maskesini korumaya çalıştı, ancak Paris Oyunları, sayısız zorluğuyla, etkinliğin doğasında var olan politik niteliği ortaya çıkardı. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Bir özellikle ilginç soru şudur: AB, Oyunlar hakkında birleşik bir tutum benimsemiş olsaydı ne olurdu?</a> AB genellikle birlik ve işbirliği için bir güç olarak görülse de, üye devletlerin uluslararası ilişkiler söz konusu olduğunda genellikle farklı çıkarları ve öncelikleri vardır.</p>\n<p>Paris Oyunları, birkaç jeopolitik gerilimle gölgelenmiştir. Devam eden Ukrayna savaşı, İsrail-Filistin çatışması ve küresel terörizm tehdidi etkinliğin üzerinde gölgeler oluşturmuştur. IOC, rekabet eden çıkarları dengelemeye çalışırken, sık sık tehlikeli bir konumda kalmıştır. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Örneğin, IOC'nin Rus ve Belaruslu sporcuların Bireysel Nötr Sporcular</a> (AIN'ler) olarak yarışmalarına izin verme kararı, birçok kişi tarafından, bazı AB üye devletleri de dahil olmak üzere, eleştirilmiştir. Bazıları, sporcuların ülkelerinin eylemleri nedeniyle cezalandırılması gerektiğini savunurken, diğerleri, hükümetlerinin eylemleri nedeniyle cezalandırılmamaları gerektiğini öne sürmüştür. AB bu konuda birleşik bir duruş sergilemiş olsaydı, IOC daha tutarlı bir yaklaşım benimsemesi için daha fazla baskı ile karşılaşabilirdi. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Güçlü bir Avrupa sesi, Oyunlar ve Rus ile Belaruslu sporcuların katılımı etrafındaki küresel tartışmayı önemli ölçüde etkileyebilirdi.</a></p>\n<p>Bazıları, tek bir sesle konuşmanın Avrupa Olimpiyat madalyalarının tek bir toplamda toplanması kavramıyla ilişkili olduğunu düşünebilir. Ancak, bu birkaç nedenle hatalıdır. Öncelikle, AB şu anda birleşik bir Ulusal Olimpiyat Komitesi (NOC) bulundurmamakta, bu da bireysel üye devletlerin bağımsız olarak yarıştığı anlamına gelmektedir. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Bu parçalı yaklaşım, daha fazla sayıda sporcunun Olimpiyat Oyunları'na katılmasına olanak tanımış ve nihayetinde madalya kazanma potansiyelini artırmıştır.</a> İkincisi, bireysel ulusal takımların faydaları özellikle takım sporlarında belirgin olmuştur. Örneğin, İtalya, Fransa ve Polonya'nın kadınlar takım kılıç yarışmasındaki son zaferi, her ülkenin kendi takımını sahaya sürmesi sayesinde mümkün olmuştur. Buna karşın, Amerika Birleşik Devletleri ve Çin, her biri tek bir takım girmeye sınırlı kalmış, bu da onların madalya potansiyelini, hatta hakim oldukları spor dallarında bile kısıtlamıştır.</p>\n<p>Birleşik “Avrupa Takımı” yaklaşımının birlik ve ortak başarı duygularını uyandırabileceği düşünülse de, daha geniş etkileri dikkate almak önemlidir. AB, kesinlikle kolektif etkisini kullanarak Avrupa sporcularını ve değerlerini uluslararası arenada teşvik edebilirken, birleşik bir takım, AB'nin uluslararası spor yönetimi üzerinde gereksiz bir etki yaratmasına neden olabilir. Birleşik bir takım yerine, AB, ulusal olimpiyat komitelerini güçlendirerek, Avrupa spor kültürünü teşvik ederek, fair play ve etik standartları savunarak ve taban sporu gelişimini destekleyerek Avrupa sporcularını ve değerlerini daha etkili bir şekilde savunabilir. Bu alanlara odaklanarak, AB, Olimpiyat hareketinin bütünlüğünü tehlikeye atmadan küresel spor manzarasında olumlu bir rol oynayabilir.</p>\n<p>Ayrıca, AB'nin oyunlarla ilgili insan hakları endişelerini ele alma rolü daha belirgin olabilirdi. İnsan hakları grupları, Paris'teki evsizlerin muamelesi ve insan hakları ihlalleri potansiyeli hakkında endişelerini dile getirirken, AB'nin yanıtı bir ölçüde parçalıydı. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Birleşik bir Avrupa duruşu, bu endişeleri artırabilir ve Fransız hükümetine insan haklarını korumak için daha somut adımlar atması yönünde baskı yapabilirdi.</a></p>\n<p>2024 Paris Olimpiyatları, atletik mükemmeliyetin bir sergisi olmasının yanı sıra, küreselleşmiş bir dünyada politik tarafsızlığı sürdürmenin zorluklarını da vurgulamıştır. Birleşik bir Avrupa sesi, <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">oyunlar etrafındaki anlatıyı şekillendirmede ve ortaya çıkan karmaşık sorunları ele almada önemli bir rol oynayabilirdi</a>. Ancak, gerçek şu ki, AB, herhangi bir uluslararası organizasyon gibi, genellikle çelişkili çıkarları olan çeşitli üye devletlerinden oluşmaktadır. Oyunlar hakkında gerçekten birleşik bir Avrupa duruşu sergilemek, ulaşılması zor, hatta imkansız bir hedef olabilir. Spor ve Olimpiyatlar, daha güçlü bir Avrupa kimliğine katkıda bulunmuş olsa da, AB üye devletlerinin ulusal gururlarını ve bireysel ile takım sporlarındaki başarılarını doğrudan süper uluslu bir denetim olmadan gönüllü olarak bırakmaları pek olası değildir. Böyle önemli bir değişiklik, önemli bir kurumsal otorite gerektirecektir.</p>\n<p><em> </em><em>Burada temsil edilen görüşler, yazarın görüşleridir ve yazarın ilişkili olduğu herhangi bir kurumun görüşlerini yansıtmaz.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong>, Gürcistan Dışişleri Bakanlığı'nda AB Dairesi'nde çalışan Üçüncü Sekreterdir. Natolin'deki Avrupa Koleji'nden mezundur.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:37.359",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>2024 Paris Olimpiyatları, atletik mükemmeliyetin bir vitrinini sunarken, aynı zamanda küreselleşen dünyada siyasi tarafsızlığı sürdürmenin zorluklarını da vurguladı. Birleşik bir Avrupa sesi, oyunlarla ilgili anlatıyı şekillendirmede ve ortaya çıkan karmaşık sorunları ele almada önemli bir rol oynayabilirdi.</I>\n<br><br>\n2024 Paris Olimpiyat Oyunları, tartışmalarla damgalanmış ve toplumsal sorunlarla iç içe geçmiş bir mikrokozmos sundu. Açılış törenindeki dini sahnelerin tasviri, ikonik batı sanatına paralellikler çizerek kamuoyunda tartışmalara ve siyasi bölünmelere yol açtı. Sporcular performanslarına hazırlanırken, bu tasvirler etrafındaki söylemler hem Avrupa içinde hem de küresel ölçekte gerilimleri körükledi. Bununla birlikte, oyunlar aynı zamanda “Çeşitlilikte Birlik” olan AB mottosunu kutlayarak, hareket özgürlüğünü ve hakları vurguladı. Avrupa Komisyonu'nun “Avrupa Takımı 2024” adlı madalya sayacını tanıtması, Avrupa birliği ve atletik başarılar konusunda bir gurur duygusu geliştirmeyi amaçlıyordu.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"tr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:37.361",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Pariške olimpijske igre 2024. – pristup “Tim Europa”",
                key:"uid": string:"b1bdfff4-87c2-478a-a87f-e3b54897d3b5",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Olimpijske igre su povijesno služile kao platforma za ideološku i političku konkurenciju, posebno tijekom Hladnog rata. Suvremeni političari i dalje gledaju na igre kao na sredstvo za prikazivanje nacionalne sportske moći i jačanje vlastitog imidža. Iako se Europska komisija ne može optužiti za poticanje podjela, njezin fokus na medaljnom poretku doprinosi natjecateljskoj atmosferi koja može potaknuti manje etičko ponašanje među drugim državnim akterima. Analizom međusobnog odnosa između sporta, politike i kulture, možemo identificirati neka saznanja o složenostima suvremene europske identiteta i njezine globalne projekcije.</p>\n<p><strong>Politika brendiranja</strong></p>\n<p>Kao istaknuta europska prijestolnica, Pariz je imao jedinstvenu privilegiju biti domaćin Olimpijadi 2024. Ovaj mega sportski događaj predstavljao je zlatnu priliku za Francusku i njezine europske partnere da pokažu svoju bogatu povijest, živahnu kulturu i zajedničke vrijednosti. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Osim atletskih natjecanja</a>, Olimpijske igre su služile kao platforma za inicijative brendiranja nacija, potičući društvene, ekonomske i političke ciljeve.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Brendiranje nacija, kako ga definira Ying Fan 2006. godine</a>, uključuje strateško korištenje tehnika brendiranja i marketinga za poboljšanje imidža nacije. U kontekstu Olimpijskih igara, sport igra ključnu ulogu u oblikovanju nacionalnih identiteta, simbolizirajući jedinstvo, ponos i aspiracije nacije. Dok se brendiranje nacija često fokusira na vanjske publike, sportska diplomacija, kako je prakticiraju međunarodni akteri, cilja i domaće i međunarodne dionike. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">EU se aktivno bavi sportskom diplomacijom</a> više od desetljeća, organizirajući natjecanja, promičući razvoj sporta kroz inicijative poput Erasmus+, i koristeći sport za poticanje osjećaja europske identiteta. Olimpijada u Parizu 2024. pružila je izvrsnu priliku za jačanje ovog europskog duha, kako unutar bloka, tako i globalno pod okriljem \"europskog načina života\".</p>\n<p>Međutim, učinkovitost brendiranja nacija i sportske diplomacije ovisi o nekoliko faktora koje EU nije mogla postići na ovom posebnom događaju. Prvo, poruke moraju odjekivati s domaćim i međunarodnim publikama. Drugo, brend mora biti autentično utjelovljen od strane građana i vlade nacije. Treće, javno sudjelovanje treba biti iskreno i značajno, a ne samo fasada za legitimizaciju inicijativa odozgo. Olimpijada u Parizu 2024. pružila je platformu za Europu da pokaže svoj jedinstveni identitet, promiče jedinstvo i jača svoj globalni status. Unatoč pokušajima da se iskoristi sportska diplomacija i brendiranje nacija, trajna baština Europe iz Olimpijade u Parizu 2024. ostaje neizvjesna. Iako su igre nesumnjivo prikazale kulturnu raznolikost kontinenta i povijesni značaj, njihov dugoročni utjecaj na europsku jedinstvo i globalni status još uvijek treba vidjeti.</p>\n<p><strong>EU i sportska diplomacija?</strong></p>\n<p>Strateško angažiranje EU-a u <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sportskoj diplomaciji</a> pojavilo se 2015. godine, nakon uspostave Visoke radne skupine za sportsku diplomaciju. Ova inicijativa, pod vodstvom povjerenika Tibora Navracsicsa, kulminirala je sveobuhvatnim izvješćem koje je istaknulo ključne preporuke. Naknadne Zaključke Vijeća u studenom 2016. formalizirale su obvezu EU-a da koristi sport kao diplomatski alat. Europski radni plan za sport (2017.-2020.) dodatno je naglasio važnost sportske diplomacije u poticanju europskih vrijednosti i promicanju suradnje s trećim zemljama. Empirijski dokazi nedvojbeno su pokazali pozitivan utjecaj međunarodnih sportskih projekata na bilateralne odnose. Komparativna analiza studija slučaja otkrila je nekoliko istaknutih značajki: angažman na visokoj političkoj razini između država članica i trećih zemalja pokazao se ključnim za generiranje lokalnog interesa i sudjelovanja. Sportski projekti koji su se uskladili s novim prioritetima međunarodnih razvojnih ciljeva država članica povećali su njihov širi diplomatski utjecaj.</p>\n<p>Detaljnija ispitivanja studija slučaja donijela su vrijedne uvide u uspješnu provedbu međunarodnih projekata razvoja sporta. Prilagođeni pristupi bili su ključni za usklađivanje sportske stručnosti država članica EU-a s specifičnim strateškim ciljevima i izazovima s kojima se suočavaju treće zemlje. Jačanje kapaciteta i usavršavanje lokalnih organizacija bili su presudni za osiguranje dugoročne održivosti projektnih inicijativa. Štoviše, sveobuhvatni pregled relevantnih izvora financiranja EU-a ukazao je na značajan potencijal za podršku projektima razvoja sporta koji uključuju partnerstva između država članica i EU-a kao cjeline.</p>\n<p>U kojoj mjeri je EU razvila robusni okvir za sportsku diplomaciju, fokusirajući se na promicanje sudjelovanja u sportu, integritet i održivost? Kroz svoj EU radni plan za sport, blok prioritizira stvaranje sigurnog, vrijednostima vođenog okruženja u sportu, dok istovremeno potiče socio-ekonomske i održive dimenzije. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Plan također naglašava povećanje sudjelovanja u sportu i poticanje tjelesne aktivnosti za sve dobne skupine,</a> s posebnim naglaskom na ranjive populacije.</p>\n<p>Danas, promicanjem sporta na osnovnoj razini i podržavanjem aktivnog, ekološki prihvatljivog načina života, EU nastoji izgraditi društvenu koheziju i promicati aktivno građanstvo diljem Europe. Središnji fokus strategije EU-a je poboljšanje upravljanja u sportu. To uključuje poticanje dobrih praksi upravljanja, borbu protiv problema poput namještanja utakmica i promicanje rodne ravnopravnosti i prava sportaša. Osim toga, EU prepoznaje važnost sporta na osnovnoj razini temeljenog na volonterizmu i podržava njihov razvoj kroz inicijative poput programa Erasmus+, koji dodjeljuje sredstva za podršku mobilnosti, suradnji i inovacijama u sportu.</p>\n<p>EU također naglašava značaj ulaganja u održivu sportsku infrastrukturu, koja uključuje razvoj ekološki prihvatljivih objekata i ograničavanje ugljičnog otiska sektora. Inovacije i digitalizacija smatraju se ključnim pokretačima napretka u sportu, podržavajući zdravlje, ekonomski razvoj i otpornost sektora, posebno u svjetlu izazova koje je postavila pandemija COVID-19. Promicanje sportskog turizma i međusektorske suradnje također je prioritet EU-a za poticanje održivog razvoja sektora.</p>\n<p>S druge strane, međunarodna suradnja igra vitalnu ulogu u sportskoj diplomaciji EU-a. EU nastoji ojačati dijalog s vladama i sportskim organizacijama unutar i izvan Europe, uključujući Međunarodni olimpijski odbor, s ciljem razmjene znanja i rješavanja globalnih izazova poput dopinga, prijevara i manipulacije natjecanjima. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Osim toga, inicijative politike EU-a, poput Bijele knjige o sportu iz 2007. godine</a>, služe kao temeljni dokumenti za kontinuirane napore, usmjeravajući buduću politiku i suradnju.</p>\n<p>U smislu socijalne uključenosti, EU aktivno promiče integraciju marginaliziranih skupina, uključujući migrante, kroz sport. Inicijative poput Europskog tjedna sporta, koje potiče tjelesnu aktivnost diljem Europe, primjer su predanosti EU-a poticanju zdravijeg, aktivnijeg društva. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Nagrade poput <em>#BeActive</em> i <em>#BeInclusive</em></a> dodatno ističu inovativne napore za rušenje društvenih barijera i promicanje osjećaja europske identiteta kroz sport. Pristup EU-a sportskoj diplomaciji karakteriziran je fokusom na promicanje integriteta, sudjelovanja i održivosti. Kroz prekograničnu suradnju, inovativne politike i predanost uključivosti, EU nastoji razviti dinamičan i otporan sektor sporta koji doprinosi društvenom i ekonomskom rastu Europe.</p>\n<p><strong>Što da je EU bila ujedinjena u Parizu 2024?</strong></p>\n<p>Olimpijada u Parizu 2024., iako slavna po svojim atletskim postignućima, bila je i mikrokozmos složenog međusobnog odnosa između sporta, politike i globalnih događaja. Međunarodni olimpijski odbor (MOO) dugo se trudio održati fasadu političke neutralnosti, ali su Igre u Parizu, sa svojim brojnim izazovima, otkrile inherentnu političku prirodu događaja. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Jedno posebno intrigantno pitanje je: što da je EU usvojila jedinstveni stav o Igrama?</a> Iako se EU često vidi kao snaga za jedinstvo i suradnju, države članice često imaju različite interese i prioritete, posebno kada je riječ o međunarodnim poslovima.</p>\n<p>Igre u Parizu bile su obilježene nekoliko geopolitičkih napetosti. Trajni rat u Ukrajini, izraelsko-palestinski sukob i globalna prijetnja terorizma bacili su sjenu na događaj. MOO se, u pokušaju da izbalansira suprotstavljene interese, često nalazio u nezavidnom položaju. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Na primjer, odluka MOO-a da dopusti ruskim i bjeloruskim sportašima da se natječu kao Neovisni neutralni sportaši</a> (AIN) naišla je na kritiku mnogih, uključujući neke države članice EU-a. Dok su neki tvrdili da bi sportaši trebali biti kažnjeni za postupke svojih zemalja, drugi su tvrdili da ne bi trebali biti kažnjeni za postupke svojih vlada. Da je EU predstavila jedinstveni front po ovom pitanju, MOO bi mogao biti pod većim pritiskom da usvoji dosljedniji pristup. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Snažan europski glas mogao bi značajno utjecati na globalnu raspravu o Igrama i sudjelovanju ruskih i bjeloruskih sportaša.</a></p>\n<p>Možda bi se moglo pomisliti da je govoriti jednim glasom povezano s konceptom agregiranja europskih olimpijskih medalja u jedinstveni zbroj. Međutim, to je pogrešno iz nekoliko razloga. Prvo, EU trenutno nema ujedinjeni Nacionalni olimpijski odbor (NOC), što znači da se pojedine države članice natječu neovisno. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Ovaj fragmentirani pristup omogućio je većem broju sportaša sudjelovanje na Olimpijadi, što je na kraju povećalo potencijal za osvajanje medalja.</a> Drugo, prednosti pojedinačnih nacionalnih timova bile su posebno očite u timskim sportovima. Na primjer, nedavna pobjeda Italije, Francuske i Poljske u ženskoj ekipnoj borilačkoj konkurenciji bila je moguća samo zbog toga što je svaka zemlja imala svoj tim. Nasuprot tome, Sjedinjene Američke Države i Kina bile su ograničene na prijavu samo jednog tima, što je ograničilo njihov potencijal za medalje čak i u sportovima u kojima dominiraju.</p>\n<p>Dok bi pojam ujedinjenog pristupa \"Tima Europe\" mogao izazvati osjećaje jedinstva i zajedničkog postignuća, važno je razmotriti šire implikacije. Iako bi EU zasigurno mogla iskoristiti svoj kolektivni utjecaj za promicanje europskih sportaša i vrijednosti na međunarodnoj sceni, ujedinjeni tim mogao bi nenamjerno dovesti do toga da EU vrši neprimjeren utjecaj na međunarodno sportsko upravljanje. Umjesto da teži ujedinjenom timu, EU bi mogla učinkovitije zagovarati europske sportaše i vrijednosti jačanjem nacionalnih olimpijskih odbora, promicanjem europske sportske kulture, zagovarajući fair play i etičke standarde, te podržavajući razvoj sporta na osnovnoj razini. Fokusirajući se na ova područja, EU može igrati pozitivnu ulogu u globalnom sportskom pejzažu bez kompromitiranja integriteta olimpijskog pokreta.</p>\n<p>Štoviše, uloga EU-a u rješavanju pitanja ljudskih prava povezanih s igrama mogla je biti istaknutija. Dok su skupine za ljudska prava podizale zabrinutost zbog tretmana beskućnika u Parizu i potencijala za kršenje ljudskih prava, odgovor EU-a bio je donekle fragmentiran. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Ujedinjeni europski stav mogao bi pojačati te zabrinutosti i izvršiti pritisak na francusku vladu da poduzme konkretne korake za zaštitu ljudskih prava.</a></p>\n<p>Iako su Olimpijske igre u Parizu 2024. bile prikaz atletskih izvrsnosti, također su istaknule izazove održavanja političke neutralnosti u globaliziranom svijetu. Ujedinjeni europski glas mogao bi odigrati značajnu ulogu u oblikovanju narativa oko <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">igara i rješavanju složenih pitanja koja su se pojavila</a>. Međutim, stvarnost je da je EU, poput svake međunarodne organizacije, sastavljena od različitih država članica s često sukobljenim interesima. Stvarno ujedinjeni europski stav o igrama mogao bi biti težak, ako ne i nemoguć, cilj za postizanje. Iako su sport i Olimpijske igre mogli doprinijeti jačanju europske identiteta, malo je vjerojatno da bi države članice EU-a voljno odustale od svog nacionalnog ponosa i postignuća u individualnim i timskim sportovima bez izravnog supranacionalnog nadzora. Takva značajna promjena zahtijevala bi značajnu institucionalnu vlast.</p>\n<p><em> </em><em>Gledišta predstavljena ovdje su gledišta autora i ne odražavaju nužno stavove bilo koje institucije s kojom je autor povezan.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> je treći tajnik u Ministarstvu vanjskih poslova Gruzije koji radi na Direktoratu EU. On je diplomirao na Europskom koledžu u Natolinu.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:34:24.583",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Dok su Olimpijske igre u Parizu 2024. bile prikaz atletskog izvrsnosti, također su istaknule izazove održavanja političke neutralnosti u globaliziranom svijetu. Ujedinjeni europski glas mogao je odigrati značajnu ulogu u oblikovanju narativa oko igara i rješavanju složenih pitanja koja su se pojavila.</I>\r\n<br><br>\r\nOlimpijske igre u Parizu 2024., obilježene kontroverzama i isprepletene sa društvenim pitanjima, ponudile su mikrokozmos suvremene Europe. Prikaz religijskih scena na ceremoniji otvaranja, koji je povlačio paralele s ikonografskom zapadnom umjetnošću, potaknuo je javnu raspravu i političke podjele. Dok su se sportaši pripremali za svoje nastupe, retorika oko ovih prikaza potaknula je napetosti unutar Europe i globalno. Nasuprot tome, igre su također slavile moto EU-a “Ujedinjeni u različitosti”, ističući slobodu kretanja i prava. Uvođenje “Tima Europa 2024” od strane Europske komisije, brojača medalja, imalo je za cilj potaknuti osjećaj europske jedinstvenosti i ponosa u atletskim postignućima.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:34:24.585",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Párizsi Olimpia 2024 – egy „Csapat Európa” megközelítés",
                key:"uid": string:"b1e165fd-6cde-4320-a079-3f5d05cf8361",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Az olimpiai játékok történelmileg ideológiai és politikai versengés platformjaként szolgáltak, különösen a hidegháború idején. A kortárs politikai vezetők továbbra is úgy tekintenek a játékokra, mint a nemzeti sportteljesítmény bemutatásának és saját imázsuk erősítésének eszközére. Míg az Európai Bizottság nem vádolható az osztályozás előmozdításával, a medálranglistákra való fókuszálása hozzájárul egy versenyképes légkörhöz, amely ösztönözheti a kevésbé etikus magatartást más állami szereplők körében. A sport, politika és kultúra közötti kölcsönhatás elemzésével betekintést nyerhetünk a kortárs európai identitás összetettségébe és globális megjelenésébe.</p>\n<p><strong>A márkázás politikája</strong></p>\n<p>Mint kiemelkedő európai főváros, Párizs egyedülálló kiváltságot élvezett, hogy otthont adhatott a 2024-es olimpiai játékoknak. Ez a mega sportesemény arany lehetőséget kínált Franciaország és európai partnerei számára, hogy bemutassák gazdag történelmüket, vibráló kultúrájukat és közös értékeiket. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">A sportversenyeken túl</a> az olimpia a nemzetmárkázási kezdeményezések platformjaként szolgált, elősegítve a társadalmi, gazdasági és politikai célokat.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">A nemzetmárkázás, ahogyan Ying Fan 2006-ban meghatározta</a>, stratégiai branding és marketing technikák alkalmazását jelenti egy nemzet imázsának javítása érdekében. Az olimpia kontextusában a sport kulcsszerepet játszik a nemzeti identitások formálásában, szimbolizálva egy nemzet egységét, büszkeségét és törekvéseit. Míg a nemzetmárkázás gyakran a külső közönségekre összpontosít, a sportdiplomácia, amelyet nemzetközi szereplők gyakorolnak, mind a belföldi, mind a nemzetközi érdekelt feleket célozza. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">Az EU több mint egy évtizede aktívan részt vesz a sportdiplomáciában</a>, versenyeket szervezve, sportfejlesztést népszerűsítve olyan kezdeményezéseken keresztül, mint az Erasmus+, és a sportot felhasználva az európai identitás erősítésére. A 2024-es párizsi olimpia kiváló lehetőséget kínált ennek az európai szellemnek az erősítésére, mind a blokkban, mind globálisan az „európai életmód” keretein belül.</p>\n<p>Azonban a nemzetmárkázás és a sportdiplomácia hatékonysága számos tényezőtől függ, amelyeket az EU nem tudott elérni ezen a konkrét eseményen. Először is, az üzenetnek rezonálnia kell a belföldi és nemzetközi közönséggel egyaránt. Másodszor, a márkát hitelesen kell megtestesítenie a nemzet polgárainak és kormányának. Harmadszor, a közönség részvétele legyen valódi és jelentőségteljes, ne csupán egy álcázás a felülről jövő kezdeményezések legitimálására. A 2024-es párizsi olimpia platformot biztosított Európa számára, hogy bemutassa egyedi identitását, népszerűsítse az egységet és erősítse globális helyzetét. A sportdiplomácia és a nemzetmárkázás kihasználására tett kísérletek ellenére Európa tartós öröksége a 2024-es párizsi olimpiából továbbra is bizonytalan. Míg a játékok kétségtelenül bemutatták a kontinens kulturális sokszínűségét és történelmi jelentőségét, hosszú távú hatásuk az európai egységre és globális helyzetre még nem látható.</p>\n<p><strong>EU és sportdiplomácia?</strong></p>\n<p>Az EU stratégiai elköteleződése a <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sportdiplomáciával</a> 2015-ben alakult ki, a Sportdiplomácia Magas Szintű Csoportjának létrehozását követően. Ez a kezdeményezés, Tibor Navracsics biztos irányítása alatt, egy átfogó jelentéshez vezetett, amely kulcsfontosságú ajánlásokat tartalmazott. A 2016 novemberi Tanácsi Következtetések hivatalossá tették az EU elkötelezettségét a sport diplomáciai eszközként való felhasználására. Az Európai Unió Sportmunkaterv (2017-2020) tovább hangsúlyozta a sportdiplomácia fontosságát az európai értékek előmozdításában és a harmadik országokkal való együttműködésben. Empirikus bizonyítékok egyértelműen bizonyították a nemzetközi sportprojektek pozitív hatását a bilaterális kapcsolatokra. Az esettanulmányok összehasonlító elemzése számos kiemelkedő jellemzőt tárt fel: a tagállamok és harmadik országok közötti magas szintű politikai elköteleződés kulcsszerepet játszott a helyi érdeklődés és részvétel generálásában. Azok a sportprojektek, amelyek összhangban álltak a tagállamok nemzetközi fejlesztési céljaival, fokozzák a szélesebb diplomáciai hatásukat.</p>\n<p>A részletesebb esettanulmányok vizsgálata értékes betekintéseket nyújtott a nemzetközi sportfejlesztési projektek sikeres megvalósításába. A testreszabott megközelítések elengedhetetlenek voltak az EU tagállamainak sporttudásának összehangolásához a harmadik országok által tapasztalt konkrét stratégiai célokkal és kihívásokkal. A helyi szervezetek kapacitásának fejlesztése és továbbképzése kulcsfontosságú volt a projektkezdeményezések hosszú távú fenntarthatóságának biztosításához. Továbbá, a releváns EU finanszírozási források átfogó felülvizsgálata jelentős potenciált mutatott a sportfejlesztési projektek támogatására, amelyek a tagállamok és az EU egészének partnerségeit érintették.</p>\n<p>Milyen mértékben alakított ki az EU egy robusztus keretet a sportdiplomáciához, a sport részvételének, integritásának és fenntarthatóságának előmozdítására? Az EU Sportmunkatervén keresztül a blokk prioritásként kezeli egy biztonságos, értékvezérelt környezet létrehozását a sportban, miközben elősegíti a társadalmi-gazdasági és fenntartható dimenziókat. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">A terv emellett hangsúlyozta a sport részvételének növelését és a fizikai aktivitás ösztönzését minden korosztály számára,</a> különös figyelmet fordítva a hátrányos helyzetű csoportokra.</p>\n<p>Ma, a helyi sport népszerűsítésével és egy aktív, környezetbarát életmód támogatásával az EU célja a társadalmi kohézió építése és az aktív állampolgárság előmozdítása Európa-szerte. Az EU stratégiájának középpontjában a sportirányítás javítása áll. Ez magában foglalja a jó kormányzási gyakorlatok ösztönzését, a mérkőzés manipulálásának elleni küzdelmet, valamint a nemek közötti egyenlőség és a sportolói jogok előmozdítását. Ezenkívül az EU elismeri a helyi alapú sport fontosságát, és támogatja fejlődésüket olyan kezdeményezéseken keresztül, mint az Erasmus+ program, amely finanszírozást biztosít a sportmobilitás, együttműködés és innováció támogatására.</p>\n<p>Az EU hangsúlyozza a fenntartható sportinfrastruktúrába való befektetés jelentőségét is, amely magában foglalja a környezetbarát létesítmények fejlesztését és a szektor szén-dioxid-kibocsátásának korlátozását. Az innováció és a digitalizáció kulcsfontosságú előmozdítói a sport fejlődésének, támogatva az egészséget, a gazdasági fejlődést és a szektor ellenálló képességét, különösen a COVID-19 világjárvány által támasztott kihívások fényében. A sportturizmus és a szektorok közötti együttműködés előmozdítása szintén prioritás az EU számára a szektor fenntartható fejlődésének elősegítése érdekében.</p>\n<p>Másrészt, a nemzetközi együttműködés kulcsszerepet játszik az EU sportdiplomáciájában. Az EU arra törekszik, hogy erősítse a párbeszédet a kormányokkal és sportágakkal, mind Európán belül, mind kívül, beleértve a Nemzetközi Olimpiai Bizottságot, célul tűzve ki a tudáscserét és a globális kihívások, mint a dopping, csalás és a versenyek manipulálása kezelését. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Továbbá, az EU politikai kezdeményezései, mint például a 2007-es Sport Fehér Könyv</a>, alapdokumentumként szolgálnak a folyamatban lévő erőfeszítésekhez, irányítva a jövőbeli politikát és együttműködést.</p>\n<p>A társadalmi befogadás szempontjából az EU aktívan népszerűsíti a marginalizált csoportok, köztük a migránsok integrációját a sport révén. Az olyan kezdeményezések, mint az Európai Sporthét, amely a fizikai aktivitást ösztönzi Európa-szerte, példázzák az EU elkötelezettségét egy egészségesebb, aktívabb társadalom előmozdítása iránt. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Olyan díjak, mint a <em>#BeActive</em> és a <em>#BeInclusive</em></a> tovább hangsúlyozzák az innovatív erőfeszítéseket a társadalmi akadályok lebontására és az európai identitás előmozdítására a sport révén. Az EU sportdiplomáciájának megközelítése a integritás, részvétel és fenntarthatóság előmozdítására összpontosít. Határokon átnyúló együttműködés, innovatív politikák és a befogadás iránti elkötelezettség révén az EU célja egy dinamikus és ellenálló sportág fejlődésének elősegítése, amely hozzájárul Európa társadalmi és gazdasági növekedéséhez.</p>\n<p><strong>Mi lenne, ha az EU egyesült volna Párizsban 2024-ben?</strong></p>\n<p>A 2024-es párizsi olimpia, miközben sportteljesítményeit ünnepelték, a sport, politika és globális események összetett kölcsönhatásának mikrokoszmosza is volt. A Nemzetközi Olimpiai Bizottság (IOC) régóta arra törekszik, hogy fenntartja a politikai semlegesség látszatát, de a párizsi játékok, számos kihívásával, felfedte az esemény inherens politikai természetét. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Egy különösen érdekes kérdés: mi lett volna, ha az EU egységes álláspontot képviselt volna a játékokkal kapcsolatban?</a> Míg az EU-t gyakran az egység és együttműködés erejeként tekintik, tagállamai gyakran eltérő érdekekkel és prioritásokkal rendelkeznek, különösen a nemzetközi ügyek terén.</p>\n<p>A párizsi játékokat számos geopolitikai feszültség árnyékolta be. Az Ukrajnában zajló háború, az izraeli-palesztin konfliktus és a globális terrorizmus fenyegetése mind árnyékot vetett az eseményre. Az IOC, a versengő érdekek egyensúlyozására tett kísérlete során gyakran kényes helyzetben találta magát. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Például az IOC döntése, hogy orosz és belorusz sportolókat engedjenek versenyezni Mint Egyéni Semleges Sportolók</a> (AINs) sok kritikát kapott, beleértve néhány EU tagállamot is. Míg egyesek azt állították, hogy a sportolókat büntetni kell az országuk cselekedeteiért, mások azt hangoztatták, hogy nem szabad őket megbüntetni kormányuk tetteiért. Ha az EU egységes frontot mutatott volna ezen a kérdésen, az IOC valószínűleg nagyobb nyomás alá került volna, hogy következetesebb megközelítést alkalmazzon. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Egy erős európai hang jelentősen befolyásolhatta volna a játékokkal és az orosz és belorusz sportolók részvételével kapcsolatos globális diskurzust.</a></p>\n<p>Valaki azt gondolhatja, hogy az egységes hangzás kapcsolódik az európai olimpiai érmek egyetlen összesítésének koncepciójához. Ez azonban több okból is hibás. Először is, az EU jelenleg nem rendelkezik egységes Nemzeti Olimpiai Bizottsággal (NOC), ami azt jelenti, hogy az egyes tagállamok függetlenül versenyeznek. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Ez a fragmentált megközelítés lehetővé tette, hogy több sportoló részt vegyen az olimpiai játékokon, végső soron növelve az érmek nyerésének potenciálját.</a> Másodszor, az egyéni nemzeti csapatok előnyei különösen nyilvánvalóak voltak a csapatsportokban. Például Olaszország, Franciaország és Lengyelország legutóbbi győzelme a női csapat vívóversenyben csak azért volt lehetséges, mert mindegyik ország a saját csapatát indította. Ezzel szemben az Egyesült Államok és Kína korlátozva voltak, hogy egyetlen csapatot indítsanak, ami korlátozta érme potenciáljukat még olyan sportágakban is, ahol dominálnak.</p>\n<p>Míg az egységes „Európa Csapat” megközelítés érzéseket kelthet az egységről és a közös teljesítményről, fontos figyelembe venni a szélesebb következményeket. Míg az EU valóban kihasználhatja kollektív befolyását az európai sportolók és értékek nemzetközi színtéren való népszerűsítésére, egy egységes csapat akaratlanul is ahhoz vezethet, hogy az EU indokolatlan befolyást gyakoroljon a nemzetközi sportirányításra. Az EU ahelyett, hogy egységes csapatot keresne, hatékonyabban támogathatná az európai sportolókat és értékeket a nemzeti olimpiai bizottságok megerősítésével, az európai sportkultúra népszerűsítésével, a fair play és etikai normák előmozdításával, valamint a helyi sportfejlesztés támogatásával. Ezekre a területekre összpontosítva az EU pozitív szerepet játszhat a globális sporttájban anélkül, hogy veszélyeztetné az olimpiai mozgalom integritását.</p>\n<p>Továbbá, az EU szerepe az emberi jogi aggályok kezelésében a játékokkal kapcsolatban hangsúlyosabb lehetett volna. Míg az emberi jogi csoportok aggodalmukat fejezték ki a hajléktalanok párizsi bánásmódja és az emberi jogi visszaélések lehetősége miatt, az EU válasza némileg fragmentált volt. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Egy egységes európai álláspont felerősíthette volna ezeket az aggályokat, és nyomást gyakorolhatott volna a francia kormányra, hogy konkrétabb lépéseket tegyen az emberi jogok védelme érdekében.</a></p>\n<p>Míg a 2024-es párizsi olimpia a sportteljesítmény kiemelkedő bemutatója volt, a politikai semlegesség fenntartásának kihívásait is hangsúlyozta egy globalizált világban. Egy egységes európai hang jelentős szerepet játszhatott volna a <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">játékok körüli narratíva alakításában és a felmerült összetett problémák kezelésében</a>. A valóság azonban az, hogy az EU, mint bármely nemzetközi szervezet, különböző tagállamokból áll, amelyek gyakran ellentétes érdekekkel rendelkeznek. Egy igazán egységes európai álláspont a játékokkal kapcsolatban nehéz, ha nem lehetetlen cél lett volna. Míg a sport és az olimpia hozzájárulhatott egy erősebb európai identitás kialakulásához, valószínűtlen, hogy az EU tagállamai önként lemondanának nemzeti büszkeségükről és teljesítményeikről egyéni és csapatsportokban közvetlen szupranacionális felügyelet nélkül. Egy ilyen jelentős változás jelentős intézményi hatalmat igényelne.</p>\n<p><em> </em><em>A cikkben képviselt nézetek az író véleményét tükrözik, és nem feltétlenül tükrözik az író által képviselt bármely intézmény nézeteit.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> a grúz külügyminisztérium harmadik titkára, az EU igazgatóságán dolgozik. A Natolini Európai Főiskola diplomája.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:30:52.135",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Miközben a 2024-es párizsi olimpia a sportágak kiválóságának bemutatója volt, egyben rávilágított a politikai semlegesség fenntartásának kihívásaira egy globalizált világban. Egyesült európai hang jelentős szerepet játszhatott volna a játékok körüli narratíva alakításában és a felmerülő összetett problémák kezelésében.</I>\r\n<br><br>\r\nA 2024-es párizsi olimpiai játékok, amelyek ellentmondásokkal terheltek és társadalmi problémákkal összefonódtak, a kortárs Európa mikrokozmoszát kínálták. A megnyitó ünnepség vallási jeleneteinek ábrázolása, amely párhuzamokat vonzott ikonikus nyugati művészettel, nyilvános vitát és politikai megosztottságot váltott ki. Míg a sportolók készültek teljesítményükre, a körülöttük zajló retorika feszültségeket gerjesztett Európán belül és világszerte. Ezzel szemben a játékok ünnepelték az EU „Egyesült sokféleségben” mottóját, kiemelve a szabad mozgást és a jogokat. Az Európai Bizottság „Team Europe 2024” bevezetése, egy érme számláló, célja az európai egység és a sportteljesítmények iránti büszkeség érzésének elősegítése volt.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hu",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:30:52.138",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Парижке олимпијске игре 2024 – приступ “Тим Европа”",
                key:"uid": string:"c32657b6-7759-4fd5-94fb-61a03bbc15b9",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-17T07:24:45.471",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sr",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Олімпіада в Парижі 2024 – підхід “Команда Європа”",
                key:"uid": string:"d12fb28b-b6df-4172-b16a-45db9def9424",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:11.077",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"uk",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Olimpiadi di Parigi 2024 – un approccio “Team Europe”",
                key:"uid": string:"da904981-6f11-455b-a7d1-8405dee8de35",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Le Olimpiadi hanno storicamente servito come piattaforma per la competizione ideologica e politica, in particolare durante la Guerra Fredda. I politici contemporanei continuano a vedere i giochi come un mezzo per mostrare la potenza sportiva nazionale e rafforzare la propria immagine. Sebbene la Commissione Europea non possa essere accusata di promuovere divisioni, il suo focus sulle classifiche delle medaglie contribuisce a un'atmosfera competitiva che potrebbe incentivare comportamenti meno etici tra altri attori statali. Analizzando l'interazione tra sport, politica e cultura, possiamo identificare alcune intuizioni sulle complessità dell'identità europea contemporanea e sulla sua proiezione globale.</p>\n<p><strong>La politica del branding</strong></p>\n<p>In quanto capitale europea di spicco, Parigi ha avuto il privilegio unico di ospitare i Giochi Olimpici del 2024. Questo mega evento sportivo ha rappresentato un'opportunità d'oro per la Francia e i suoi omologhi europei di mostrare la loro ricca storia, cultura vibrante e valori condivisi. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Oltre alle competizioni atletiche</a>, le Olimpiadi hanno servito come piattaforma per iniziative di branding nazionale, promuovendo obiettivi sociali, economici e politici.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Il nation-branding, come definito da Ying Fan nel 2006</a>, implica l'uso strategico di tecniche di branding e marketing per migliorare l'immagine di una nazione. Nel contesto delle Olimpiadi, lo sport gioca un ruolo fondamentale nel plasmare le identità nazionali, simboleggiando l'unità, l'orgoglio e le aspirazioni di una nazione. Sebbene il nation-branding si concentri spesso su pubblici esterni, la diplomazia sportiva, come praticata da attori internazionali, si rivolge sia a stakeholder nazionali che internazionali. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">L'UE è stata attivamente coinvolta nella diplomazia sportiva</a> per oltre un decennio, organizzando competizioni, promuovendo lo sviluppo sportivo attraverso iniziative come Erasmus+ e sfruttando lo sport per favorire un senso di identità europea. Le Olimpiadi di Parigi 2024 hanno offerto un'opportunità privilegiata per rafforzare questo spirito europeo, sia all'interno del blocco che globalmente sotto l'ombrello del “modo di vivere europeo”.</p>\n<p>Tuttavia, l'efficacia del nation-branding e della diplomazia sportiva dipende da diversi fattori che l'UE non è riuscita a raggiungere in questo particolare evento. In primo luogo, il messaggio deve risuonare sia con il pubblico nazionale che con quello internazionale. In secondo luogo, il marchio deve essere autenticamente incarnato dai cittadini e dal governo della nazione. In terzo luogo, il coinvolgimento pubblico dovrebbe essere genuino e significativo, piuttosto che una mera facciata per legittimare iniziative dall'alto verso il basso. Le Olimpiadi di Parigi 2024 hanno fornito una piattaforma per l'Europa per mostrare la sua identità unica, promuovere l'unità e rafforzare la sua posizione globale. Nonostante i tentativi di sfruttare la diplomazia sportiva e il nation-branding, l'eredità duratura dell'Europa dalle Olimpiadi di Parigi 2024 rimane incerta. Sebbene i giochi abbiano indubbiamente mostrato la diversità culturale e l'importanza storica del continente, il loro impatto a lungo termine sull'unità europea e sulla posizione globale deve ancora essere visto.</p>\n<p><strong>UE e diplomazia sportiva?</strong></p>\n<p>Il coinvolgimento strategico dell'UE con <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">la diplomazia sportiva</a> è emerso nel 2015, dopo la creazione del Gruppo di Alto Livello sulla Diplomazia Sportiva. Questa iniziativa, sotto la guida del Commissario Tibor Navracsics, si è conclusa con un rapporto completo che delinea raccomandazioni chiave. Le successive Conclusioni del Consiglio nel novembre 2016 hanno formalizzato l'impegno dell'UE a utilizzare lo sport come strumento diplomatico. Il Piano di Lavoro dell'Unione Europea per lo Sport (2017-2020) ha ulteriormente sottolineato l'importanza della diplomazia sportiva nel promuovere i valori europei e nel favorire la cooperazione con i paesi terzi. Le evidenze empiriche hanno dimostrato inequivocabilmente l'impatto positivo dei progetti sportivi internazionali sulle relazioni bilaterali. Un'analisi comparativa dei casi studio ha rivelato diverse caratteristiche salienti: il coinvolgimento politico di alto livello tra gli stati membri e i paesi terzi si è dimostrato strumentale nel generare interesse e partecipazione locali. I progetti sportivi che si allineavano con le priorità emergenti degli obiettivi di sviluppo internazionale degli stati membri hanno migliorato il loro impatto diplomatico più ampio.</p>\n<p>Un'analisi più approfondita dei casi studio ha fornito preziose intuizioni sull'implementazione di successo dei progetti di sviluppo sportivo internazionale. Approcci su misura sono stati essenziali per allineare l'expertise sportiva degli stati membri dell'UE con gli specifici obiettivi strategici e le sfide affrontate dai paesi terzi. Il rafforzamento delle capacità e l'aggiornamento delle organizzazioni locali sono stati cruciali per garantire la sostenibilità a lungo termine delle iniziative progettuali. Inoltre, una revisione completa delle fonti di finanziamento dell'UE ha indicato un potenziale significativo per sostenere progetti di sviluppo sportivo che coinvolgono partnership tra stati membri e l'UE nel suo complesso.</p>\n<p>In che misura l'UE ha sviluppato un quadro robusto per la diplomazia sportiva, concentrandosi sulla promozione della partecipazione sportiva, dell'integrità e della sostenibilità? Attraverso il suo Piano di Lavoro per lo Sport, il blocco dà priorità alla creazione di un ambiente sicuro e orientato ai valori nello sport, promuovendo al contempo dimensioni socio-economiche e sostenibili. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Il piano ha anche enfatizzato l'aumento della partecipazione sportiva e l'incoraggiamento all'attività fisica per tutte le fasce d'età,</a> con particolare attenzione alle popolazioni vulnerabili.</p>\n<p>Oggi, promuovendo lo sport di base e sostenendo uno stile di vita attivo e rispettoso dell'ambiente, l'UE mira a costruire coesione sociale e promuovere la cittadinanza attiva in tutta Europa. Un focus centrale della strategia dell'UE è il miglioramento della governance nello sport. Questo include l'incoraggiamento delle buone pratiche di governance, la lotta contro problemi come il match-fixing e la promozione della parità di genere e dei diritti degli atleti. Inoltre, l'UE riconosce l'importanza dello sport di base basato sul volontariato e sostiene il loro sviluppo attraverso iniziative come il programma Erasmus+, che destina finanziamenti per sostenere la mobilità sportiva, la cooperazione e l'innovazione.</p>\n<p>L'UE sottolinea anche l'importanza degli investimenti in infrastrutture sportive sostenibili, che includono lo sviluppo di strutture ecologiche e la limitazione dell'impronta di carbonio del settore. L'innovazione e la digitalizzazione sono viste come motori chiave del progresso nello sport, sostenendo la salute, lo sviluppo economico e la resilienza del settore, in particolare alla luce delle sfide poste dalla pandemia di COVID-19. La promozione del turismo sportivo e della cooperazione intersettoriale è anche una priorità per l'UE per stimolare lo sviluppo sostenibile del settore.</p>\n<p>D'altra parte, la cooperazione internazionale gioca un ruolo vitale nella diplomazia sportiva dell'UE. L'UE cerca di rafforzare il dialogo con i governi e le organizzazioni sportive sia all'interno che all'esterno dell'Europa, incluso il Comitato Olimpico Internazionale, mirando a scambiare conoscenze e affrontare sfide globali come il doping, la frode e la manipolazione delle competizioni. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Inoltre, le iniziative politiche dell'UE, come il Libro Bianco sullo Sport del 2007</a>, servono come documenti fondamentali per gli sforzi in corso, guidando le future politiche e cooperazioni.</p>\n<p>In termini di inclusione sociale, l'UE promuove attivamente l'integrazione di gruppi emarginati, inclusi i migranti, attraverso lo sport. Iniziative come la Settimana Europea dello Sport, che incoraggia l'attività fisica in tutta Europa, esemplificano l'impegno dell'UE a favorire una società più sana e attiva. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Premi come <em>#BeActive</em> e <em>#BeInclusive</em></a> evidenziano ulteriormente sforzi innovativi per abbattere le barriere sociali e promuovere un senso di identità europea attraverso lo sport. L'approccio dell'UE alla diplomazia sportiva è caratterizzato dal suo focus sulla promozione dell'integrità, della partecipazione e della sostenibilità. Attraverso la cooperazione transfrontaliera, politiche innovative e un impegno per l'inclusività, l'UE mira a sviluppare un settore sportivo dinamico e resiliente che contribuisca alla crescita sociale ed economica dell'Europa.</p>\n<p><strong>E se l'UE fosse stata unita a Parigi 2024?</strong></p>\n<p>Le Olimpiadi di Parigi 2024, pur celebrate per i loro successi atletici, sono state anche un microcosmo dell'interazione complessa tra sport, politica ed eventi globali. Il Comitato Olimpico Internazionale (CIO) ha a lungo cercato di mantenere una facciata di neutralità politica, ma i Giochi di Parigi, con le loro innumerevoli sfide, hanno esposto la natura politica intrinseca dell'evento. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Una domanda particolarmente intrigante è: e se l'UE avesse adottato una posizione unificata sui Giochi?</a> Sebbene l'UE sia spesso vista come una forza per l'unità e la cooperazione, i suoi stati membri hanno spesso interessi e priorità divergenti, in particolare quando si tratta di affari internazionali.</p>\n<p>I Giochi di Parigi sono stati macchiati da diverse tensioni geopolitiche. La guerra in corso in Ucraina, il conflitto israelo-palestinese e la minaccia globale del terrorismo hanno tutti gettato ombre sull'evento. Il CIO, nel tentativo di bilanciare interessi concorrenti, si è spesso trovato in una posizione precaria. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Ad esempio, la decisione del CIO di consentire agli atleti russi e bielorussi di competere come Atleti Neutri Individuali</a> (AIN) è stata accolta con critiche da molti, inclusi alcuni stati membri dell'UE. Mentre alcuni sostenevano che gli atleti dovessero essere puniti per le azioni dei loro paesi, altri sostenevano che non dovessero essere penalizzati per le azioni dei loro governi. Se l'UE avesse presentato un fronte unito su questa questione, il CIO potrebbe aver affrontato una maggiore pressione per adottare un approccio più coerente. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Una forte voce europea avrebbe potuto influenzare significativamente il discorso globale riguardante i Giochi e la partecipazione degli atleti russi e bielorussi.</a></p>\n<p>Si potrebbe pensare che parlare con una sola voce fosse correlato al concetto di aggregare le medaglie olimpiche europee in un unico conteggio. Tuttavia, questo è errato per diversi motivi. In primo luogo, l'UE attualmente non possiede un Comitato Olimpico Nazionale (NOC) unificato, il che significa che i singoli stati membri competono in modo indipendente. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Questo approccio frammentato ha consentito a un numero maggiore di atleti di partecipare ai Giochi Olimpici, aumentando infine il potenziale di vittorie in medaglia.</a> In secondo luogo, i benefici delle squadre nazionali individuali sono stati particolarmente evidenti negli sport di squadra. Ad esempio, la recente vittoria di Italia, Francia e Polonia nella competizione di scherma a squadre femminile è stata possibile solo grazie al fatto che ogni paese ha schierato la propria squadra. Al contrario, gli Stati Uniti e la Cina erano limitati a presentare una sola squadra ciascuno, limitando il loro potenziale di medaglie anche negli sport in cui dominano.</p>\n<p>Sebbene l'idea di un approccio unificato “Team Europe” possa evocare sentimenti di unità e realizzazione condivisa, è essenziale considerare le implicazioni più ampie. Sebbene l'UE possa certamente sfruttare la sua influenza collettiva per promuovere atleti e valori europei sulla scena internazionale, una squadra unificata potrebbe involontariamente portare l'UE a esercitare un'influenza indebita sulla governance sportiva internazionale. Invece di perseguire una squadra unificata, l'UE potrebbe più efficacemente sostenere atleti e valori europei rafforzando i comitati olimpici nazionali, promuovendo la cultura sportiva europea, sostenendo il fair play e gli standard etici e supportando lo sviluppo dello sport di base. Concentrandosi su queste aree, l'UE può svolgere un ruolo positivo nel panorama sportivo globale senza compromettere l'integrità del movimento olimpico.</p>\n<p>Inoltre, il ruolo dell'UE nell'affrontare le preoccupazioni sui diritti umani legate ai giochi potrebbe essere stato più prominente. Mentre i gruppi per i diritti umani sollevavano preoccupazioni sul trattamento delle persone senza fissa dimora a Parigi e sul potenziale per abusi dei diritti umani, la risposta dell'UE è stata piuttosto frammentata. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Una posizione europea unificata avrebbe potuto amplificare queste preoccupazioni e mettere pressione sul governo francese per adottare misure più concrete per proteggere i diritti umani.</a></p>\n<p>Sebbene le Olimpiadi di Parigi 2024 siano state una vetrina di eccellenza atletica, hanno anche evidenziato le sfide nel mantenere la neutralità politica in un mondo globalizzato. Una voce europea unita avrebbe potuto svolgere un ruolo significativo nel plasmare la narrazione riguardante i <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">giochi e affrontando le complesse questioni emerse</a>. Tuttavia, la realtà è che l'UE, come qualsiasi organizzazione internazionale, è composta da stati membri diversi con interessi spesso conflittuali. Una vera posizione unificata europea sui giochi potrebbe essere stata un obiettivo difficile, se non impossibile, da raggiungere. Sebbene lo sport e le Olimpiadi possano aver contribuito a un'identità europea più forte, è improbabile che gli stati membri dell'UE rinuncino volontariamente al loro orgoglio nazionale e ai successi negli sport individuali e di squadra senza una supervisione sovranazionale diretta. Un cambiamento così significativo richiederebbe un'autorità istituzionale sostanziale.</p>\n<p><em> </em><em>Le opinioni qui espresse sono quelle dell'autore e non riflettono necessariamente le opinioni di alcuna istituzione con cui l'autore è associato.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> è Terzo Segretario presso il Ministero degli Affari Esteri della Georgia, lavorando nella Direzione UE. È laureato al College of Europe di Natolin.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:37:39.695",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Mentre le Olimpiadi di Parigi 2024 erano una vetrina di eccellenza atletica, hanno anche messo in evidenza le sfide nel mantenere la neutralità politica in un mondo globalizzato. Una voce europea unita avrebbe potuto svolgere un ruolo significativo nel plasmare la narrazione attorno ai giochi e affrontare le complesse questioni emerse.</I>\r\n<br><br>\r\nLe Olimpiadi di Parigi 2024, contrassegnate da polemiche e intrecciate con questioni sociali, hanno offerto un microcosmo dell'Europa contemporanea. La rappresentazione di scene religiose durante la cerimonia di apertura, che richiamava l'arte occidentale iconica, ha acceso un dibattito pubblico e divisioni politiche. Mentre gli atleti si preparavano per le loro performance, la retorica attorno a queste rappresentazioni ha alimentato tensioni sia all'interno dell'Europa che a livello globale. Al contrario, i giochi hanno anche celebrato il motto dell'UE “Uniti nella diversità”, evidenziando la libertà di movimento e i diritti. L'introduzione da parte della Commissione Europea di “Team Europe 2024”, un contatore di medaglie, mirava a promuovere un senso di unità europea e orgoglio per i successi atletici.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"it",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:37:39.696",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Pařížské olympijské hry 2024 – přístup „Tým Evropa“",
                key:"uid": string:"e26fae69-0e84-4aad-abc8-f17e47d8093f",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Olympijské hry historicky sloužily jako platforma pro ideologickou a politickou soutěž, zejména během studené války. Současní politici nadále vnímají hry jako prostředek k předvádění národních sportovních dovedností a posilování vlastního obrazu. Zatímco Evropské komisi nelze vyčítat, že by podporovala rozdělení, její zaměření na medailové pořadí přispívá k soutěživé atmosféře, která může podněcovat méně etické chování mezi ostatními státními aktéry. Analyzováním vzájemného působení mezi sportem, politikou a kulturou můžeme identifikovat některé poznatky o složitostech současné evropské identity a její globální projekce.</p>\n<p><strong>Politika brandingu</strong></p>\n<p>Jako významné evropské hlavní město mělo Paříž jedinečnou výsadu hostit Olympijské hry 2024. Tato mega sportovní událost představovala zlatou příležitost pro Francii a její evropské protějšky, aby předvedly svou bohatou historii, živou kulturu a sdílené hodnoty. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Kromě atletických soutěží</a> sloužily olympijské hry jako platforma pro iniciativy brandingu národů, podporující sociální, ekonomické a politické cíle.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">Branding národů, jak jej definoval Ying Fan v roce 2006</a>, zahrnuje strategické využívání technik brandingu a marketingu k posílení obrazu národa. V kontextu olympijských her hraje sport klíčovou roli při formování národních identit, symbolizujících jednotu, hrdost a aspirace národa. Zatímco branding národů se často zaměřuje na externí publikum, sportovní diplomacie, jak ji praktikují mezinárodní aktéři, cílí na domácí i mezinárodní zúčastněné strany. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">EU se aktivně zapojuje do sportovní diplomacie</a> již více než deset let, organizuje soutěže, podporuje rozvoj sportu prostřednictvím iniciativ jako Erasmus+ a využívá sport k posílení pocitu evropské identity. Olympijské hry v Paříži 2024 nabídly vynikající příležitost posílit tohoto evropského ducha, jak uvnitř bloku, tak globálně pod záštitou „evropského způsobu života“.</p>\n<p>Účinnost brandingu národů a sportovní diplomacie však závisí na několika faktorech, kterých EU na této konkrétní akci nemohla dosáhnout. Za prvé, sdělení musí rezonovat jak s domácím, tak s mezinárodním publikem. Za druhé, značka musí být autenticky ztělesněna občany a vládou národa. Za třetí, veřejná účast by měla být skutečná a smysluplná, nikoli pouze fasádou k legitimizaci iniciativ shora dolů. Olympijské hry v Paříži 2024 poskytly platformu pro Evropu, aby předvedla svou jedinečnou identitu, podpořila jednotu a posílila svou globální pozici. Navzdory pokusům využít sportovní diplomacii a branding národů zůstává trvalý odkaz Evropy z olympijských her v Paříži 2024 nejistý. Zatímco hry nepochybně předvedly kulturní rozmanitost kontinentu a historický význam, jejich dlouhodobý dopad na evropskou jednotu a globální postavení je stále nejasný.</p>\n<p><strong>EU a sportovní diplomacie?</strong></p>\n<p>Strategické zapojení EU do <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">sportovní diplomacie</a> se objevilo v roce 2015, po založení Skupiny na vysoké úrovni pro sportovní diplomacii. Tato iniciativa, pod vedením komisaře Tibora Navracsicse, vyústila v komplexní zprávu, která obsahovala klíčová doporučení. Následné závěry Rady v listopadu 2016 formalizovaly závazek EU využívat sport jako diplomatický nástroj. Pracovní plán Evropské unie pro sport (2017-2020) dále zdůraznil význam sportovní diplomacie při podpoře evropských hodnot a propagaci spolupráce s třetími zeměmi. Empirické důkazy jednoznačně prokázaly pozitivní dopad mezinárodních sportovních projektů na bilaterální vztahy. Srovnávací analýza případových studií odhalila několik významných rysů: vysoká politická angažovanost mezi členskými státy a třetími zeměmi se ukázala jako klíčová pro generování místního zájmu a účasti. Sportovní projekty, které se shodovaly s nově vznikajícími prioritami mezinárodních rozvojových cílů členských států, posílily jejich širší diplomatický dopad.</p>\n<p>Podrobnější zkoumání případových studií přineslo cenné poznatky o úspěšné implementaci mezinárodních projektů rozvoje sportu. Přizpůsobené přístupy byly nezbytné pro sladění sportovní odbornosti členských států EU se specifickými strategickými cíli a výzvami, kterým čelily třetí země. Budování kapacit a zvyšování dovedností místních organizací byly klíčové pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti projektových iniciativ. Navíc komplexní přehled relevantních zdrojů financování EU ukázal značný potenciál pro podporu projektů rozvoje sportu, které zahrnovaly partnerství mezi členskými státy a EU jako celkem.</p>\n<p>Do jaké míry EU vyvinula robustní rámec pro sportovní diplomacii, zaměřující se na podporu účasti ve sportu, integrity a udržitelnosti? Prostřednictvím svého Pracovního plánu EU pro sport blok upřednostňuje vytváření bezpečného, hodnotami řízeného prostředí ve sportu, zatímco podporuje socioekonomické a udržitelné dimenze. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">Plán také zdůraznil zvyšování účasti ve sportu a podporu fyzické aktivity pro všechny věkové skupiny,</a> se zvláštní pozorností na zranitelné populace.</p>\n<p>Dnes, podporou grassroots sportu a prosazováním aktivního, ekologicky šetrného životního stylu, EU usiluje o budování sociální soudržnosti a podporu aktivního občanství po celé Evropě. Centrálním zaměřením strategie EU je zlepšení správy ve sportu. To zahrnuje podporu dobrých praktik správy, boj proti problémům, jako je manipulace s výsledky, a podporu genderové rovnosti a práv sportovců. Kromě toho EU uznává význam sportu založeného na dobrovolnictví a podporuje jeho rozvoj prostřednictvím iniciativ, jako je program Erasmus+, který přiděluje financování na podporu mobility, spolupráce a inovací ve sportu.</p>\n<p>EU také zdůrazňuje význam investic do udržitelné sportovní infrastruktury, což zahrnuje rozvoj ekologicky šetrných zařízení a omezení uhlíkové stopy sektoru. Inovace a digitalizace jsou považovány za klíčové faktory pokroku ve sportu, podporující zdraví, ekonomický rozvoj a odolnost sektoru, zejména vzhledem k výzvám, které přinesla pandemie COVID-19. Podpora sportovního cestovního ruchu a mezisektorové spolupráce je také prioritou EU pro posílení udržitelného rozvoje sektoru.</p>\n<p>Na druhé straně mezinárodní spolupráce hraje zásadní roli v sportovní diplomacii EU. EU se snaží posílit dialog s vládami a sportovními organizacemi jak uvnitř, tak mimo Evropu, včetně Mezinárodního olympijského výboru, s cílem vyměňovat si znalosti a řešit globální výzvy, jako je doping, podvod a manipulace s soutěžemi. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Dále iniciativy politiky EU, jako je Bílá kniha o sportu z roku 2007</a>, slouží jako základní dokumenty pro pokračující úsilí, které usměrňuje budoucí politiku a spolupráci.</p>\n<p>Pokud jde o sociální začleňování, EU aktivně podporuje integraci marginalizovaných skupin, včetně migrantů, prostřednictvím sportu. Iniciativy jako Evropský týden sportu, který podporuje fyzickou aktivitu po celé Evropě, exemplifikují závazek EU k podpoře zdravější a aktivnější společnosti. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Ceny jako <em>#BeActive</em> a <em>#BeInclusive</em></a> dále zdůrazňují inovativní úsilí o překonání sociálních bariér a podporu pocitu evropské identity prostřednictvím sportu. Přístup EU k sportovní diplomacii je charakterizován zaměřením na podporu integrity, účasti a udržitelnosti. Prostřednictvím přeshraniční spolupráce, inovativních politik a závazku k inkluzivnosti se EU snaží vyvinout dynamický a odolný sportovní sektor, který přispívá k sociálnímu a ekonomickému růstu Evropy.</p>\n<p><strong>Co kdyby byla EU sjednocena v Paříži 2024?</strong></p>\n<p>Olympijské hry v Paříži 2024, ač oslavované za své atletické úspěchy, byly také mikrokosmem složitého vzájemného působení mezi sportem, politikou a globálními událostmi. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) se dlouho snažil udržet fasádu politické neutrality, ale pařížské hry, se svými mnoha výzvami, odhalily inherentní politickou povahu této události. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Jedna zvlášť zajímavá otázka zní: co kdyby EU přijala jednotný postoj k hrám?</a> Zatímco EU je často vnímána jako síla pro jednotu a spolupráci, její členské státy mají často odlišné zájmy a priority, zejména pokud jde o mezinárodní záležitosti.</p>\n<p>Pařížské hry byly poznamenány několika geopolitickými napětími. Probíhající válka na Ukrajině, izraelsko-palestinský konflikt a globální hrozba terorismu vrhaly stíny na tuto událost. MOV, ve snaze vyvážit konkurenční zájmy, se často ocital v prekérní situaci. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Například rozhodnutí MOV umožnit ruským a běloruským sportovcům soutěžit jako jednotliví neutrální sportovci</a> (AIN) bylo kritizováno mnoha, včetně některých členských států EU. Zatímco někteří tvrdili, že by sportovci měli být potrestáni za činy svých zemí, jiní zastávali názor, že by neměli být penalizováni za činy svých vlád. Kdyby EU na tuto otázku vystoupila jednotně, MOV by mohl čelit většímu tlaku na přijetí konzistentnějšího přístupu. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Silný evropský hlas by mohl významně ovlivnit globální diskurs kolem her a účasti ruských a běloruských sportovců.</a></p>\n<p>Někdo by mohl myslet, že mluvení jedním hlasem souvisí s konceptem agregace evropských olympijských medailí do jedné tabulky. Tento přístup je však z několika důvodů chybný. Za prvé, EU v současnosti nemá jednotný Národní olympijský výbor (NOC), což znamená, že jednotlivé členské státy soutěží nezávisle. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Tento fragmentovaný přístup umožnil většímu počtu sportovců účastnit se olympijských her, což nakonec zvýšilo potenciál pro zisk medailí.</a> Za druhé, výhody jednotlivých národních týmů byly obzvlášť patrné ve týmových sportech. Například nedávné vítězství Itálie, Francie a Polska v soutěži žen v týmovém šermu bylo možné pouze díky tomu, že každá země postavila svůj vlastní tým. Naopak Spojené státy a Čína byly omezeny na vstup pouze jednoho týmu, což omezilo jejich medailový potenciál i ve sportech, kde dominují.</p>\n<p>Zatímco myšlenka jednotného přístupu „Tým Evropa“ by mohla vyvolat pocity jednoty a sdíleného úspěchu, je nezbytné zvážit širší důsledky. Zatímco EU by určitě mohla využít svého kolektivního vlivu k podpoře evropských sportovců a hodnot na mezinárodní scéně, jednotný tým by mohl neúmyslně vést k tomu, že by EU vyvíjela nepřiměřený vliv na mezinárodní sportovní správu. Místo toho, aby usilovala o jednotný tým, mohla by EU efektivněji prosazovat evropské sportovce a hodnoty posilováním národních olympijských výborů, podporou evropské sportovní kultury, prosazováním fair play a etických standardů a podporou rozvoje grassroots sportu. Zaměřením se na tyto oblasti může EU hrát pozitivní roli v globálním sportovním prostředí, aniž by ohrozila integritu olympijského hnutí.</p>\n<p>Kromě toho by role EU při řešení otázek lidských práv souvisejících s hrami mohla být výraznější. Zatímco skupiny na ochranu lidských práv vyjádřily obavy ohledně zacházení s bezdomovci v Paříži a potenciálu pro porušování lidských práv, reakce EU byla poněkud fragmentovaná. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Jednotný evropský postoj by mohl tyto obavy zesílit a vyvinout tlak na francouzskou vládu, aby podnikla konkrétnější kroky k ochraně lidských práv.</a></p>\n<p>Zatímco olympijské hry v Paříži 2024 byly ukázkou atletické excelence, také zdůraznily výzvy udržení politické neutrality v globalizovaném světě. Sjednocený evropský hlas by mohl hrát významnou roli při formování narativu kolem <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">her a řešení složitých problémů, které se objevily</a>. Realita je však taková, že EU, stejně jako jakákoli mezinárodní organizace, se skládá z různorodých členských států s často protichůdnými zájmy. Opravu sjednocený evropský postoj k hrám by mohl být obtížným, ne-li nemožným, cílem. Zatímco sport a olympijské hry mohly přispět k silnější evropské identitě, je nepravděpodobné, že by členské státy EU ochotně vzdaly své národní hrdosti a úspěchů v individuálních a týmových sportech bez přímého nadnárodního dohledu. Taková významná změna by vyžadovala značnou institucionální autoritu.</p>\n<p><em> </em><em>Názory zde vyjádřené jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory jakékoli instituce, se kterou je autor spojen.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> je třetí tajemník na ministerstvu zahraničních věcí Gruzie, který pracuje na ředitelství EU. Je absolventem College of Europe v Natolinu.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:36:47.023",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Zatímco olympijské hry v Paříži 2024 byly ukázkou atletické dokonalosti, také zdůraznily výzvy spojené s udržováním politické neutrality ve globalizovaném světě. Spojený evropský hlas mohl hrát významnou roli při formování narativu kolem her a řešení složitých problémů, které se objevily.</I>\r\n<br><br>\r\nOlympijské hry v Paříži 2024, poznamenané kontroverzemi a provázané se společenskými problémy, nabídly mikrokozmos současné Evropy. Zobrazení náboženských scén na zahajovacím ceremoniálu, které vytvářelo paralely s ikonickým západním uměním, vyvolalo veřejnou debatu a politické rozdělení. Zatímco se sportovci připravovali na své výkony, rétorika kolem těchto zobrazení přiživovala napětí jak uvnitř Evropy, tak na celosvětové úrovni. Na druhou stranu hry také oslavily motto EU „Jednotní v rozmanitosti“, zdůrazňující svobodu pohybu a práva. Zavedení „Týmu Evropa 2024“ Evropskou komisí, což je počítadlo medailí, mělo za cíl podpořit pocit evropské jednoty a hrdosti na atletické úspěchy.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"cs",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:02.161",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Juegos Olímpicos de París 2024 – un enfoque de “Equipo Europa”",
                key:"uid": string:"f0d4a512-249e-458f-b305-d27adb1d19b5",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Los Juegos Olímpicos han servido históricamente como una plataforma para la competencia ideológica y política, particularmente durante la Guerra Fría. Los políticos contemporáneos continúan viendo los juegos como un medio para exhibir el poder deportivo nacional y reforzar su propia imagen. Si bien la Comisión Europea no puede ser acusada de promover la división, su enfoque en los rankings de medallas contribuye a una atmósfera competitiva que puede incentivar comportamientos menos éticos entre otros actores estatales. Al analizar la interacción entre el deporte, la política y la cultura, podemos identificar algunas ideas sobre las complejidades de la identidad europea contemporánea y su proyección global.</p>\n<p><strong>La política de la marca</strong></p>\n<p>Como una capital europea prominente, París tuvo el privilegio único de albergar los Juegos Olímpicos de 2024. Este mega evento deportivo presentó una oportunidad dorada para que Francia y sus contrapartes europeas exhibieran su rica historia, vibrante cultura y valores compartidos. <a href=\"https://www.jstor.org/stable/j.ctv1fxgx0.14?seq=11\">Más allá de las competiciones atléticas</a>, los Juegos Olímpicos sirvieron como una plataforma para iniciativas de creación de marca nacional, fomentando objetivos sociales, económicos y políticos.</p>\n<p><a href=\"https://www.clingendael.org/sites/default/files/pdfs/20081022_pap_in_dip_nation_branding.pdf\">La creación de marca nacional, tal como la definió Ying Fan en 2006</a>, implica emplear estratégicamente técnicas de branding y marketing para mejorar la imagen de una nación. En el contexto de los Juegos Olímpicos, el deporte juega un papel fundamental en la formación de identidades nacionales, simbolizando la unidad, el orgullo y las aspiraciones de una nación. Si bien la creación de marca nacional a menudo se centra en audiencias externas, la diplomacia deportiva, tal como la practican actores internacionales, tiene como objetivo tanto a los interesados nacionales como internacionales. <a href=\"https://www.euronews.com/2024/08/05/could-there-be-a-european-olympic-team\">La UE ha estado activamente involucrada en la diplomacia deportiva</a> durante más de una década, organizando competiciones, promoviendo el desarrollo deportivo a través de iniciativas como Erasmus+, y aprovechando el deporte para fomentar un sentido de identidad europea. Los Juegos Olímpicos de París 2024 ofrecieron una oportunidad primordial para fortalecer este espíritu europeo, tanto dentro del bloque como globalmente bajo el paraguas de la “manera de vida europea”.</p>\n<p>Sin embargo, la efectividad de la creación de marca nacional y la diplomacia deportiva depende de varios factores que la UE no pudo lograr en este evento en particular. Primero, el mensaje debe resonar tanto con audiencias nacionales como internacionales. Segundo, la marca debe ser auténticamente encarnada por los ciudadanos y el gobierno de la nación. Tercero, la participación pública debe ser genuina y significativa, en lugar de ser meramente una fachada para legitimar iniciativas de arriba hacia abajo. Los Juegos Olímpicos de París 2024 proporcionaron una plataforma para que Europa mostrara su identidad única, promoviera la unidad y fortaleciera su posición global. A pesar de los intentos de aprovechar la diplomacia deportiva y la creación de marca nacional, el legado duradero de Europa de los Juegos Olímpicos de París 2024 sigue siendo incierto. Si bien los juegos indudablemente mostraron la diversidad cultural y la importancia histórica del continente, su impacto a largo plazo en la unidad europea y la posición global aún está por verse.</p>\n<p><strong>¿UE y diplomacia deportiva?</strong></p>\n<p>El compromiso estratégico de la UE con <a href=\"https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e99ef45a-025e-11e8-b8f5-01aa75ed71a1/language-en\">la diplomacia deportiva</a> surgió en 2015, tras el establecimiento del Grupo de Alto Nivel sobre Diplomacia Deportiva. Esta iniciativa, bajo la dirección del Comisionado Tibor Navracsics, culminó en un informe integral que delineaba recomendaciones clave. Las Conclusiones del Consejo posteriores en noviembre de 2016 formalizaron el compromiso de la UE de utilizar el deporte como una herramienta diplomática. El Plan de Trabajo de la Unión Europea para el Deporte (2017-2020) subrayó aún más la importancia de la diplomacia deportiva en la promoción de valores europeos y la cooperación con terceros países. La evidencia empírica demostró de manera inequívoca el impacto positivo de los proyectos deportivos internacionales en las relaciones bilaterales. Un análisis comparativo de estudios de caso reveló varias características destacadas: el compromiso político de alto nivel entre los estados miembros y los terceros países ha demostrado ser instrumental en generar interés y participación local. Los proyectos deportivos que se alinearon con las prioridades emergentes de los objetivos de desarrollo internacional de los estados miembros mejoraron su impacto diplomático más amplio.</p>\n<p>Un examen más profundo de los estudios de caso ha proporcionado valiosas ideas sobre la implementación exitosa de proyectos de desarrollo deportivo internacional. Los enfoques personalizados fueron esenciales para alinear la experiencia deportiva de los estados miembros de la UE con los objetivos estratégicos específicos y los desafíos enfrentados por los terceros países. La creación de capacidades y la mejora de las habilidades de las organizaciones locales fueron cruciales para garantizar la sostenibilidad a largo plazo de las iniciativas del proyecto. Además, una revisión integral de las fuentes de financiamiento relevantes de la UE indicó un potencial significativo para apoyar proyectos de desarrollo deportivo que involucraran asociaciones entre los estados miembros y la UE en su conjunto.</p>\n<p>¿Hasta qué punto ha desarrollado la UE un marco robusto para la diplomacia deportiva, centrándose en promover la participación deportiva, la integridad y la sostenibilidad? A través de su Plan de Trabajo de la UE para el Deporte, el bloque prioriza la creación de un entorno seguro y basado en valores en el deporte mientras fomenta dimensiones socioeconómicas y sostenibles. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A42024Y03527\">El plan también enfatizó el aumento de la participación deportiva y la promoción de la actividad física para todos los grupos de edad,</a> con especial atención a las poblaciones vulnerables.</p>\n<p>Hoy, al promover el deporte de base y respaldar un estilo de vida activo y respetuoso con el medio ambiente, la UE busca construir cohesión social y promover la ciudadanía activa en toda Europa. Un enfoque central de la estrategia de la UE es mejorar la gobernanza en el deporte. Esto incluye fomentar buenas prácticas de gobernanza, combatir problemas como el amaño de partidos y promover la igualdad de género y los derechos de los atletas. Además, la UE reconoce la importancia del deporte de base basado en el voluntariado y apoya su desarrollo a través de iniciativas como el programa Erasmus+, que asigna fondos para apoyar la movilidad deportiva, la cooperación y la innovación.</p>\n<p>La UE también subraya la importancia de la inversión en infraestructura deportiva sostenible, que incluye el desarrollo de instalaciones respetuosas con el medio ambiente y la limitación de la huella de carbono del sector. La innovación y la digitalización se consideran motores clave del progreso en el deporte, apoyando la salud, el desarrollo económico y la resiliencia del sector, particularmente a la luz de los desafíos planteados por la pandemia de COVID-19. Promover el turismo deportivo y la cooperación intersectorial también es priorizado por la UE para impulsar el desarrollo sostenible del sector.</p>\n<p>Por otro lado, la cooperación internacional juega un papel vital en la diplomacia deportiva de la UE. La UE busca fortalecer el diálogo con gobiernos y organizaciones deportivas tanto dentro como fuera de Europa, incluido el Comité Olímpico Internacional, con el objetivo de intercambiar conocimientos y abordar desafíos globales como el dopaje, el fraude y la manipulación de competiciones. <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52011DC0012&qid=1660036778887\">Además, las iniciativas políticas de la UE, como el Libro Blanco sobre el Deporte de 2007</a>, sirven como documentos fundamentales para los esfuerzos en curso, guiando futuras políticas y cooperación.</p>\n<p>En términos de inclusión social, la UE promueve activamente la integración de grupos marginados, incluidos los migrantes, a través del deporte. Iniciativas como la Semana Europea del Deporte, que fomenta la actividad física en toda Europa, ejemplifican el compromiso de la UE de fomentar una sociedad más saludable y activa. <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/143/sport\">Premios como <em>#BeActive</em> y <em>#BeInclusive</em></a> destacan aún más los esfuerzos innovadores para derribar barreras sociales y promover un sentido de identidad europea a través del deporte. El enfoque de la UE hacia la diplomacia deportiva se caracteriza por su énfasis en promover la integridad, la participación y la sostenibilidad. A través de la cooperación transfronteriza, políticas innovadoras y un compromiso con la inclusión, la UE busca desarrollar un sector deportivo dinámico y resiliente que contribuya al crecimiento social y económico de Europa.</p>\n<p><strong>¿Qué pasaría si la UE hubiera estado unida en París 2024?</strong></p>\n<p>Los Juegos Olímpicos de París 2024, aunque celebrados por sus logros atléticos, también fueron un microcosmos de la compleja interacción entre el deporte, la política y los eventos globales. El Comité Olímpico Internacional (COI) ha luchado durante mucho tiempo por mantener una fachada de neutralidad política, pero los Juegos de París, con sus innumerables desafíos, expusieron la naturaleza política inherente del evento. <a href=\"https://www.freiheit.org/germany/how-political-are-paris-olympics\">Una pregunta particularmente intrigante es: ¿qué pasaría si la UE hubiera adoptado una postura unificada sobre los Juegos?</a> Si bien la UE a menudo se ve como una fuerza de unidad y cooperación, sus estados miembros a menudo tienen intereses y prioridades divergentes, particularmente en lo que respecta a los asuntos internacionales.</p>\n<p>Los Juegos de París se vieron empañados por varias tensiones geopolíticas. La guerra en curso en Ucrania, el conflicto israelo-palestino y la amenaza global del terrorismo proyectaron sombras sobre el evento. El COI, en un intento de equilibrar intereses en competencia, a menudo se encontró en una posición precaria. <a href=\"https://www.politico.eu/article/paris-summer-olympics-2024-politics-sports/\">Por ejemplo, la decisión del COI de permitir que los atletas rusos y bielorrusos compitieran como Atletas Neutros Individuales</a> (AINs) fue recibida con críticas de muchos, incluidos algunos estados miembros de la UE. Mientras que algunos argumentaron que los atletas debían ser castigados por las acciones de sus países, otros sostenían que no debían ser penalizados por las acciones de sus gobiernos. Si la UE hubiera presentado un frente unido sobre este tema, el COI podría haber enfrentado una mayor presión para adoptar un enfoque más consistente. <a href=\"https://www.politico.eu/article/making-the-olympics-cheap-again/\">Una fuerte voz europea podría haber influido significativamente en el discurso global en torno a los Juegos y la participación de los atletas rusos y bielorrusos.</a></p>\n<p>Uno podría pensar que hablar con una sola voz estaba relacionado con el concepto de agregar las medallas olímpicas europeas en un solo conteo. Sin embargo, esto es defectuoso por varias razones. En primer lugar, la UE no posee actualmente un Comité Olímpico Nacional (NOC) unificado, lo que significa que los estados miembros individuales compiten de manera independiente. <a href=\"https://www.foederalist.eu/2024/08/eu-olympics-medal-table.html\">Este enfoque fragmentado permitió que un mayor número de atletas participara en los Juegos Olímpicos, aumentando en última instancia el potencial de ganar medallas.</a> En segundo lugar, los beneficios de los equipos nacionales individuales fueron particularmente evidentes en los deportes de equipo. Por ejemplo, la reciente victoria de Italia, Francia y Polonia en la competición de esgrima por equipos femeninos solo fue posible gracias a que cada país presentó su propio equipo. En contraste, Estados Unidos y China se limitaron a presentar un solo equipo cada uno, restringiendo su potencial de medallas incluso en deportes donde dominan.</p>\n<p>Si bien la noción de un enfoque unificado de “Equipo Europa” podría evocar sentimientos de unidad y logro compartido, es esencial considerar las implicaciones más amplias. Si bien la UE podría ciertamente aprovechar su influencia colectiva para promover a los atletas y valores europeos en el escenario internacional, un equipo unificado podría llevar inadvertidamente a que la UE ejerciera una influencia indebida sobre la gobernanza deportiva internacional. En lugar de perseguir un equipo unificado, la UE podría abogar de manera más efectiva por los atletas y valores europeos fortaleciendo los comités olímpicos nacionales, promoviendo la cultura deportiva europea, abogando por el juego limpio y los estándares éticos, y apoyando el desarrollo del deporte de base. Al centrarse en estas áreas, la UE puede desempeñar un papel positivo en el panorama deportivo global sin comprometer la integridad del movimiento olímpico.</p>\n<p>Además, el papel de la UE en abordar las preocupaciones sobre los derechos humanos relacionadas con los juegos podría haber sido más prominente. Si bien los grupos de derechos humanos expresaron preocupaciones sobre el trato a las personas sin hogar en París y el potencial de abusos a los derechos humanos, la respuesta de la UE fue algo fragmentada. <a href=\"https://www.politico.eu/article/2024-summer-olympics-games-change-paris-france/\">Una postura europea unificada podría haber amplificado estas preocupaciones y presionado al gobierno francés para que tomara medidas más concretas para proteger los derechos humanos.</a></p>\n<p>Si bien los Juegos Olímpicos de París 2024 fueron una vitrina de excelencia atlética, también destacaron los desafíos de mantener la neutralidad política en un mundo globalizado. Una voz europea unida podría haber desempeñado un papel significativo en la configuración de la narrativa en torno a los <a href=\"https://www.politico.eu/article/france-arrests-russian-born-man-alleged-plans-destabilize-olympics-2024-paris-french/\">juegos y en abordar los complejos problemas que surgieron</a>. Sin embargo, la realidad es que la UE, como cualquier organización internacional, está compuesta por estados miembros diversos con intereses a menudo conflictivos. Una postura verdaderamente unificada de Europa sobre los juegos puede haber sido un objetivo difícil, si no imposible, de lograr. Si bien el deporte y los Juegos Olímpicos pueden haber contribuido a una identidad europea más fuerte, es poco probable que los estados miembros de la UE renuncien voluntariamente a su orgullo nacional y logros en deportes individuales y de equipo sin una supervisión supranacional directa. Tal cambio significativo requeriría una autoridad institucional sustancial.</p>\n<p><em> </em><em>Las opiniones aquí expresadas son del autor y no reflejan necesariamente las opiniones de ninguna institución con la que el autor esté asociado.</em></p>\n<p><em> </em></p>\n<p><strong>Erekle Iantbelidze</strong> es Tercer Secretario en el Ministerio de Relaciones Exteriores de Georgia, trabajando en la Dirección de la UE. Es graduado del Colegio de Europa en Natolin.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgdwy4edqr54rzjnbrdexgo",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:49:04.646",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgdxdoczareudoossd5zhg2",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Mientras que los Juegos Olímpicos de París 2024 fueron una vitrina de excelencia atlética, también destacaron los desafíos de mantener la neutralidad política en un mundo globalizado. Una voz europea unida podría haber desempeñado un papel significativo en la configuración de la narrativa en torno a los juegos y en la atención a los complejos problemas que surgieron.</I>\n<br><br>\nLos Juegos Olímpicos de París 2024, marcados por la controversia y entrelazados con problemas sociales, ofrecieron un microcosmos de la Europa contemporánea. La representación de escenas religiosas en la ceremonia de apertura, que trazaba paralelismos con el arte occidental icónico, encendió el debate público y las divisiones políticas. Mientras los atletas se preparaban para sus actuaciones, la retórica en torno a estas representaciones alimentó tensiones tanto dentro de Europa como a nivel global. En contraste, los juegos también celebraron el lema de la UE “Unidos en la diversidad”, destacando la libertad de movimiento y los derechos. La introducción por parte de la Comisión Europea de “Equipo Europa 2024”, un contador de medallas, tenía como objetivo fomentar un sentido de unidad y orgullo europeo en los logros atléticos.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"es",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:49:04.647",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            }
        ],
        key:"totalCount": number:21,
        key:"__typename": string:"ContentItemTranslationsConnection"
    },
    key:"__typename": string:"ContentItem"
}