REPCO

{
    key:"uid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
    key:"title": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"In Serbia, a controversial lithium mine project worries the European Union"
        }
    },
    key:"subtitle": {
        key:"en": {
            key:"value": string:""
        }
    },
    key:"summary": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<I>The Serbian Jadar lithium mine project is one of the largest projects of its kind and has the potential to generate around half a billion US dollars in annual revenue. Yet, the environmental concerns that go along with such a project have led thousands to come out and protest in Belgrade and elsewhere. Nevertheless, President Aleksandar Vučić recently told the Financial Times that the mine is expected to open in 2028 and will produce 58,000 tonnes of lithium annually. </I>\r\n<br><br>\r\nAt the beginning of September, 21 Serbian activists were placed on a blacklist of the so-called \"environmental terrorists\" created by an anonymous group known as Kopaćemo (“we will dig”). This came in the wake of a large protest in Belgrade on August 18th, which drew a crowd of around 50,000 people. Following the protest, police arrested three activists and a judge promptly sentenced them to 30 to 40 days in prison. Surprisingly, the charges were not related to the blocking of railway traffic, which the activists had staged in protest of proposed lithium mines in southern Serbia, but rather an alleged assault on a journalist from Informer, a pro-government tabloid known for its sensationalist stories and support of the ruling Serbian Progressive Party."
        }
    },
    key:"content": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<p>On the same day, before the protests even began, organizers Zlatko Kokanović and Nebojša Petković from the environmental group <em>Ne damo Jadar</em> (“we won’t give up Jadar”) were taken in for questioning by the BIA, Serbia’s national security and intelligence agency. The authorities gave them a \"friendly warning\" that the blockades were illegal and that they should be prepared to face consequences. Those consequences came swiftly. After the protest, environmental activists were detained across Serbia.</p>\n<p><strong>Discovering kryptonite</strong></p>\n<p>Following these events, Serbian President Aleksandar Vučić, several government ministers, Rio Tinto CEO Jakob Stausholm (the corporation responsible for the lithium mine project in Serbia) and representatives from the company met with residents living near Gornje Nedeljice, where the proposed mine would be located, to discuss the lithium mining project. Vučić acknowledged the locals’ legitimate concerns about the potential environmental impact, including the cleanliness of nearby rivers like the Jadra and Drina, as well as waste storage and protection measures. Rio Tinto’s CEO reiterated that environmental protection and positive relations with the local community were priorities for the company and he made several promises in that regard.</p>\n<p>At Thacker Pass in the US state of Nevada lies a vast lithium ore deposit. The Lithium Americas corporation has secured a permit to mine 73 square kilometres, sparking strong opposition from local residents and activists concerned about potential groundwater depletion and contamination. Despite ongoing lawsuits, construction of the mine is moving forward, with operations expected to begin in 2026. The project aims to supply lithium for one million electric vehicles annually. This area is home to several Native American tribes who consider the land sacred. Nearby abandoned mercury mines, which operated until 1970, caused a spike in cancer rates and continue to leak toxins into the environment. As a former Nevada wildlife official noted, “Geese landing on the old mines are dead by morning.”</p>\n<p>Now, a new environmental threat looms over the region. The Lithium Americas corporation has received a permit to mine lithium, as the US wants to accelerate the green transition and switch to electric vehicles.</p>\n<p>In 2004, the Anglo-Australian mining giant Rio Tinto came to Serbia, attracted by the country's rich mineral potential. After receiving an exploration permit, the company discovered the Jadar mine near the town of Loznica in western Serbia. This site contains a unique deposit of “jadarite”, a new lithium sodium borosilicate mineral. The high-quality, large-scale lithium and boron deposit lies beneath the Jadar river, making it the only place in the world where jadarite can be found. Jadarite was later confirmed as a new mineral by the International Mineralogical Association. The discovery was widely covered by mainstream media, with some outlets dubbing the new mineral \"kryptonite\", a fictional substance from Superman’s planet. Bloomberg wrote that “In the shade of an Orthodox chapel, Rio Tinto has discovered kryptonite, the wonder material from Superman, which it hopes will transform its green energy business.”</p>\n<p>When the government of Serbian President Aleksandar Vučić presented the lithium extraction project in 2021, mass protests against mining activities paralyzed much of the capital, Belgrade, and other parts of Serbia for months. This ultimately led to the withdrawal of plans to open the Rio Tinto mine. In the meantime, the company began purchasing plots of land and houses in the vicinity of the village of Gornji Nedeljice. According to Rio Tinto, there were a total of 656 plots of land within the project area, of which 419, or 63 per cent, have been purchased, amounting to 167 hectares.</p>\n<p>“In the central area of ​​the project where the development of mining and processing facilities is planned, there were 52 homes. Of that number, 51 voluntarily sold their properties and moved, usually with the support of our company. In addition, another 23 residential facilities were identified which are not permanently inhabited, such as holiday homes, cottages or abandoned houses, of which 18 were purchased,” the authorities of the Rio Tinto company officially announced.</p>\n<p>Under public and environmental pressure, the Serbian government withdrew approval for the mining project’s spatial plan in 2022. Serbian Prime Minister Ana Brnabić stated that the decision was the right one, emphasizing that the government listens to its people. President Vučić also remarked that the safety of citizens and environmental protection are paramount, though he personally believes that lithium extraction in Serbia presents a significant opportunity for the country’s economic growth and development.</p>\n<p>The Jadar project is one of the largest greenfield lithium projects in the world. At the current price of ten US dollars per kilogram, this would generate around half a billion dollars in annual revenue. With a projected mine life of 50 years, total revenue could amount to 25 billion dollars for the operator. This fall, Vučić told the <em>Financial Times</em> that the mine, expected to open in 2028, would produce 58,000 tonnes of lithium annually. This could be sufficient for 17 per cent of Europe’s electric vehicle production, or about 1.1 million cars.</p>\n<p><strong>“Europe must remain sovereign in a changing world</strong><strong>”</strong></p>\n<p>Two years after the project was initially halted the Serbian Constitutional Court overturned the decision in early July 2024. On July 19th, German Chancellor Olaf Scholz met with Serbian President Aleksandar Vučić in Belgrade for a “Critical Raw Materials Summit”. During the meeting, the two leaders signed a memorandum of understanding between Serbia and the EU Commission, establishing a strategic partnership focused on raw materials, battery production chains and electric vehicles. On this occasion, Scholz celebrated securing access to the continent’s largest-known reserves of lithium, which should reduce reliance on supplies from China.</p>\n<p>“This is an important European project that contributes to Europe remaining sovereign and independent in the supply of raw materials in a changing world,” Scholz told journalists after his meeting with the Serbian president.</p>\n<p>More than half a year ago, the German government criticized the election process in Serbia, but now it has become a loud proponent of lithium mining and supports the Serbian authorities in a project that has sparked significant local opposition. While lithium deposits exist in other European countries, particularly in Saxony, a state in eastern Germany, Franciska Brantner, the German state secretary in the ministry of economy and climate action and a member of the Greens in the Bundestag, told BBC News in Serbian that she supports the Jadar project, provided that the highest environmental standards are respected. She added that Germany is already working on similar projects in Saxony, as well as in her home region in the Rhine Basin in the south-west, but unfortunately, the technology there is not yet ready.</p>\n<p>Boško Jakšić, a journalist and foreign policy expert from Serbia, believes that Serbia benefits more from raspberry exports (which reached 240 million euros in the first ten months of 2023) than it would from lithium mining. He argues that the lion's share of profits would go to Rio Tinto, while the rich agricultural region of the Jadar Valley, where tests were conducted, would be left ecologically devastated.</p>\n<p>“While the public fears that the country will turn into a dumping ground for the European Union, leaders in Berlin and Paris assure us that mining would serve as an incentive for Serbia’s faster integration into the EU,” Jakšić said. Chancellor Scholz however emphasized that Germany cannot guarantee high environmental protection standards in lithium mining, stating that the responsibility lies with the company itself. On the other hand, Vučić reassured his citizens that Rio Tinto will comply with all environmental regulations. “We will never hide anything from our people at any stage of the opening of the mine, at any part of the procedure,” Vučić said at the signing ceremony. “As president, I will personally fight for the environment and for the lives of our citizens in Jadar, so that their water and air are clean.”</p>\n<p>The opposition parties remain unconvinced by the president’s environmental guarantees. “There is a complete lack of trust in the government when they say it will be in the interest of citizens,” says the co-leader of the Green-Left Front, Biljana Đorđević. “We fear that Serbia will be sacrificed to provide lithium for electric vehicles that pretty much nobody in Serbia can afford.”</p>\n<p>Nevertheless, a key question arises: if the Serbian government failed to impose such obligations on Chinese companies mining in Serbia, how will it succeed with Rio Tinto, a company with a history of using environmentally harmful technologies that have polluted various parts of the world?</p>\n<p><strong>Promoting green energy, dangerous to the environment</strong></p>\n<p>In September 2020, Rio Tinto was accused of polluting rivers in Papua New Guinea by releasing toxic substances. Residents of Bougainville claimed that the company’s actions caused health problems for 12,000 people living in the area. This incident occurred shortly after the resignation of the company's CEO and two general managers following a scandal over the destruction of World Cultural Heritage sites linked to Aboriginal communities in Australia. Rio Tinto’s mines in Western Australia had destroyed caves that were sacred to these 46,000-year-old indigenous cultures.</p>\n<p>According to the estimate of the American Geological Institute, there are about 26 million tons of lithium reserves in the world. Of that, Chile has by far the most, around 9.3 million. It is followed by Australia with 6.2, Argentina with 3.6 and China with three million. The rest are scattered across various continents. Europe has not been intensively explored until now. It is known that certain reserves exist in Portugal, Germany, Austria, the Czech Republic, Finland, Serbia and Spain. But only in Serbia has a project to mine actually begun.</p>\n<p>“There is still too little information about eco-friendly lithium extraction,” says Dragana Đorđević, a professor at the Institute of Chemistry, Technology and Metallurgy in Belgrade. It appears that ecological experts, the public and even the company are uncertain of the potential effects, as only two mines in the world use a similar lithium extraction process. What is known is that both mines, located in China and the United States, extract lithium from rock material. However, in both cases, the mines are situated in desert regions, and their environmental impact extends up to 150 kilometres in diameter.</p>\n<p>“Mining lithium destroys high-quality agricultural land, pollutes the air with toxic dust, and releases concentrated sulphuric and hydrochloric acids,” Đorđević adds. “Toxic mine waters, with high concentrations of boron and other harmful substances, would be forced to the surface under pressure, potentially contaminating the underground waters of the Drina river, which is the highest-quality water reservoir in western Serbia,” she warns.</p>\n<p>“Toxic waste water will be created, but so will tens of millions of tons of dangerous waste material, which would be a chemical time bomb. Mining that discards hazardous waste into nature where it remains in the form of tailings cannot be considered ecological,” Đorđević concludes. Environmental NGOs and inhabitants of Loznica have warned as well that the mine’s construction could lead to habitat destruction and water pollution. Many also fear the potential displacement of residents in the area.</p>\n<p>Marijana Petković from the association <em>Ne damo Jadar</em> says that residents of Loznica and surrounding villages will use all available means to prevent lithium extraction in their area. The association sent a letter to French President Emmanuel Macron asking him to halt the project. In his response, Macron stated that it is up to the people of Serbia to decide whether they want the mine or not.</p>\n<p>“The people have decided, we will not give up Jadar and there won't be a mine here,” Petković said. If the lithium mine in Jadar near Loznica is opened, it will be the first such mine established in a populated area. However, Vladica Cvetković, a professor at the faculty of mining and geology at the University of Belgrade, notes that around 20 similar projects are currently being implemented or planned in Europe.</p>\n<p>“I am truly surprised that in our country it is still claimed that the world has abandoned mining. It is evident that the assertion that Jadar would be the first such mine in a populated area is being used as a dramatic and alarming slogan without substantial concern,” Cvetković     said. “There are no such mines anywhere in Europe at present, but when they do exist, they will be located exclusively in populated areas.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> is an award-winning Serbian journalist and writer based in Milan. She writes for Al Jazeera Balkans, BBC News in Serbian, the Croatian weekly newspaper <em>Novosti</em> and the Italian daily newspaper <em>La Stampa.</em> She is an ambassador of Gariwo Fondation, the acronym of Gardens of the Righteous Worldwide and she served as the chairperson of the Milan Foreign Press Association from 2020 to 2022. She published two books <em>Il Pioniere</em> and <em>Il Vento da est </em>(in Italian), edited by Besa Muci Editore (2021) and Robin Edizioni (2024)She has been a chairperson of the Foreign Press Association in Milan since March 2024.</p>\n"
        }
    },
    key:"titleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"В Сърбия проектът за спорна литиева мина тревожи Европейския съюз\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"V Srbsku projekt kontroverzního dolu na lithium znepokojuje Evropskou unii\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"In Serbien sorgt ein umstrittenes Lithiumminenprojekt für Besorgnis in der Europäischen Union\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"Στη Σερβία, ένα αμφιλεγόμενο έργο εξόρυξης λιθίου ανησυχεί την Ευρωπαϊκή Ένωση\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"In Serbia, a controversial lithium mine project worries the European Union\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"En Serbia, un controvertido proyecto de mina de litio preocupa a la Unión Europea\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"Serbiassa kiistanalainen litiumkaivosprojekti huolestuttaa Euroopan unionia\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"En Serbie, un projet de mine de lithium controversé inquiète l'Union européenne\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"U Srbiji, kontroverzni projekt litijumske mine brine Europsku uniju\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"Szerbiában egy ellentmondásos lítiumbányászati projekt aggasztja az Európai Uniót\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"In Serbia, un controverso progetto di miniera di litio preoccupa l'Unione Europea\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"In Servië maakt een controversieel lithiummijnproject de Europese Unie ongerust\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"W Serbii kontrowersyjny projekt kopalni litu niepokoi Unię Europejską\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"Na Sérvia, um controverso projeto de mina de lítio preocupa a União Europeia\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"În Serbia, un proiect controversat de mină de litiu îngrijorează Uniunea Europeană\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"В Сербии проект спорной литиевой шахты вызывает беспокойство у Европейского Союза\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"V Srbsku projekt kontroverznej ťažby lítia znepokojuje Európsku úniu\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"I Serbien oroar ett kontroversiellt litiumgruvprojekt Europeiska unionen\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"Sırbistan'da, tartışmalı bir lityum madeni projesi Avrupa Birliği'ni endişelendiriyor\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"У Сербії проект суперечливого літієвого шахти турбує Європейський Союз\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        }
    },
    key:"subtitleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"summaryTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<i>Сърбският проект за мината за литий в Ядар е един от най-големите проекти от този вид и има потенциал да генерира около половин милиард долара годишни приходи. Въпреки това, екологичните проблеми, които съпътстват такъв проект, накараха хиляди да излязат и да протестират в Белград и на други места. Независимо от това, президентът Александър Вучич наскоро каза на Financial Times, че мината се очаква да отвори през 2028 година и ще произвежда 58,000 тона литий годишно.</i>\n\nВ началото на септември, 21 сръбски активисти бяха поставени в черен списък на т.нар. \"екологични терористи\", създаден от анонимна група, известна като Копачемо (“ще копаем”). Това стана след голям протест в Белград на 18 август, който събра около 50,000 души. След протеста полицията арестува трима активисти, а съдия бързо ги осъди на 30 до 40 дни затвор. Изненадващо, обвиненията не бяха свързани с блокирането на железопътен трафик, което активистите бяха организирали в протест срещу предложените литиеви мини в южна Сърбия, а по-скоро с предполагаемо нападение над журналист от Информер, прокомпетентен таблоид, известен със своите сензационни истории и подкрепа на управляващата Сръбска прогресивна партия.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<i>Projekt srbské lithiumové doly Jadar je jedním z největších projektů svého druhu a má potenciál generovat kolem půl miliardy amerických dolarů ročně. Přesto obavy o životní prostředí spojené s takovým projektem vedly tisíce lidí k protestům v Bělehradě a jinde. Nicméně prezident Aleksandar Vučić nedávno řekl Financial Times, že doly by měly být otevřeny v roce 2028 a ročně vyprodukují 58 000 tun lithia. </i>\n\nNa začátku září bylo 21 srbských aktivistů zařazeno na černou listinu takzvaných \"environmentálních teroristů\", kterou vytvořila anonymní skupina známá jako Kopaćemo (“budeme kopat”). To přišlo po velkém protestu v Bělehradě 18. srpna, který přilákal dav kolem 50 000 lidí. Po protestu policie zatkla tři aktivisty a soudce je okamžitě odsoudil na 30 až 40 dní vězení. Překvapivě, obvinění nebyla spojena s blokováním železniční dopravy, které aktivisté provedli na protest proti navrhovaným lithiumovým dolům v jižním Srbsku, ale spíše s údajným útokem na novináře z Informer, provládního bulvárního plátku známého svými senzacechtivými příběhy a podporou vládnoucí Srbské pokrokové strany.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<i>Das serbische Jadar-Lithiumminenprojekt ist eines der größten Projekte seiner Art und hat das Potenzial, jährlich rund eine halbe Milliarde US-Dollar an Einnahmen zu generieren. Dennoch haben die Umweltbedenken, die mit einem solchen Projekt einhergehen, dazu geführt, dass Tausende in Belgrad und anderswo protestiert haben. Nichtsdestotrotz sagte Präsident Aleksandar Vučić kürzlich der Financial Times, dass die Mine voraussichtlich 2028 eröffnet wird und jährlich 58.000 Tonnen Lithium produzieren wird.</i> \n\nAnfang September wurden 21 serbische Aktivisten auf eine schwarze Liste der sogenannten \"Umweltterroristen\" gesetzt, die von einer anonymen Gruppe namens Kopaćemo (\"wir werden graben\") erstellt wurde. Dies geschah im Anschluss an einen großen Protest in Belgrad am 18. August, der etwa 50.000 Menschen anzog. Nach dem Protest nahm die Polizei drei Aktivisten fest, und ein Richter verurteilte sie umgehend zu 30 bis 40 Tagen Gefängnis. Überraschenderweise standen die Anklagen nicht im Zusammenhang mit der Blockade des Schienenverkehrs, die die Aktivisten als Protest gegen die vorgeschlagenen Lithiumminen in Südsiebenbürgen inszeniert hatten, sondern vielmehr mit einem angeblichen Übergriff auf einen Journalisten von Informer, einem regierungsfreundlichen Boulevardblatt, das für seine sensationslüsternen Geschichten und die Unterstützung der regierenden serbischen Fortschrittspartei bekannt ist.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<i>Το έργο εξόρυξης λιθίου Jadar στη Σερβία είναι ένα από τα μεγαλύτερα έργα αυτού του είδους και έχει τη δυνατότητα να παράγει περίπου μισό δισεκατομμύριο δολάρια ΗΠΑ σε ετήσια έσοδα. Ωστόσο, οι περιβαλλοντικές ανησυχίες που συνοδεύουν ένα τέτοιο έργο έχουν οδηγήσει χιλιάδες να βγουν και να διαμαρτυρηθούν στο Βελιγράδι και αλλού. Παρ' όλα αυτά, ο Πρόεδρος Αλεξάνταρ Βούτσιτς δήλωσε πρόσφατα στους Financial Times ότι η εξόρυξη αναμένεται να ανοίξει το 2028 και θα παράγει 58.000 τόνους λιθίου ετησίως.</i>\n\nΣτην αρχή του Σεπτεμβρίου, 21 Σέρβοι ακτιβιστές τοποθετήθηκαν σε μια μαύρη λίστα των λεγόμενων \"περιβαλλοντικών τρομοκρατών\" που δημιουργήθηκε από μια ανώνυμη ομάδα γνωστή ως Kopaćemo (“θα σκάψουμε”). Αυτό συνέβη μετά από μια μεγάλη διαμαρτυρία στο Βελιγράδι στις 18 Αυγούστου, που συγκέντρωσε πλήθος περίπου 50.000 ατόμων. Μετά τη διαμαρτυρία, η αστυνομία συνέλαβε τρεις ακτιβιστές και ένας δικαστής τους καταδίκασε αμέσως σε 30 έως 40 ημέρες φυλάκιση. Προς έκπληξή τους, οι κατηγορίες δεν σχετίζονταν με το μπλοκάρισμα της σιδηροδρομικής κυκλοφορίας, το οποίο οι ακτιβιστές είχαν οργανώσει σε ένδειξη διαμαρτυρίας για τις προτεινόμενες εξορύξεις λιθίου στη νότια Σερβία, αλλά μάλλον με μια φερόμενη επίθεση σε έναν δημοσιογράφο από το Informer, ένα φιλοκυβερνητικό ταμπλόιντ γνωστό για τις σκανδαλώδεις ιστορίες του και την υποστήριξή του στο κυβερνών Σερβικό Προοδευτικό Κόμμα.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<i>The Serbian Jadar lithium mine project is one of the largest projects of its kind and has the potential to generate around half a billion US dollars in annual revenue. Yet, the environmental concerns that go along with such a project have led thousands to come out and protest in Belgrade and elsewhere. Nevertheless, President Aleksandar Vučić recently told the Financial Times that the mine is expected to open in 2028 and will produce 58,000 tonnes of lithium annually. </i>\r\n\r\nAt the beginning of September, 21 Serbian activists were placed on a blacklist of the so-called \"environmental terrorists\" created by an anonymous group known as Kopaćemo (“we will dig”). This came in the wake of a large protest in Belgrade on August 18th, which drew a crowd of around 50,000 people. Following the protest, police arrested three activists and a judge promptly sentenced them to 30 to 40 days in prison. Surprisingly, the charges were not related to the blocking of railway traffic, which the activists had staged in protest of proposed lithium mines in southern Serbia, but rather an alleged assault on a journalist from Informer, a pro-government tabloid known for its sensationalist stories and support of the ruling Serbian Progressive Party.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<i>El proyecto de la mina de litio Jadar en Serbia es uno de los más grandes de su tipo y tiene el potencial de generar alrededor de medio mil millones de dólares estadounidenses en ingresos anuales. Sin embargo, las preocupaciones ambientales que acompañan a un proyecto de este tipo han llevado a miles a salir y protestar en Belgrado y en otros lugares. No obstante, el presidente Aleksandar Vučić dijo recientemente al Financial Times que se espera que la mina abra en 2028 y producirá 58,000 toneladas de litio anualmente.</i>\n\nA principios de septiembre, 21 activistas serbios fueron incluidos en una lista negra de los llamados \"terroristas ambientales\" creada por un grupo anónimo conocido como Kopaćemo (“cavaremos”). Esto ocurrió tras una gran protesta en Belgrado el 18 de agosto, que atrajo a una multitud de alrededor de 50,000 personas. Después de la protesta, la policía arrestó a tres activistas y un juez los condenó rápidamente a 30 a 40 días de prisión. Sorprendentemente, los cargos no estaban relacionados con el bloqueo del tráfico ferroviario, que los activistas habían llevado a cabo en protesta por las minas de litio propuestas en el sur de Serbia, sino más bien por un supuesto asalto a un periodista de Informer, un tabloide pro-gobierno conocido por sus historias sensacionalistas y su apoyo al Partido Progresista Serbio en el poder.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<i>Serbian Jadarin litiumkaivosprojekti on yksi suurimmista laatuaan ja sillä on potentiaalia tuottaa noin puoli miljardia Yhdysvaltain dollaria vuosittaisia tuloja. Kuitenkin ympäristöhälytykset, jotka liittyvät tällaiseen projektiin, ovat saaneet tuhansia tulemaan ulos ja protestoimaan Belgradissa ja muualla. Silti presidentti Aleksandar Vučić kertoi äskettäin Financial Timesille, että kaivoksen odotetaan avautuvan vuonna 2028 ja se tuottaa 58 000 tonnia litiumia vuosittain.</i> \n\nSyyskuun alussa 21 serbialaista aktivistia sijoitettiin niin sanottuun \"ympäristöterroristien\" mustalle listalle, jonka on laatinut nimettömäksi jäänyt ryhmä nimeltä Kopaćemo (“me kaivamme”). Tämä tapahtui suuren protestin jälkeen Belgradissa 18. elokuuta, joka keräsi noin 50 000 ihmistä. Protestin jälkeen poliisi pidätti kolme aktivistia ja tuomari tuomitsi heidät nopeasti 30–40 päiväksi vankilaan. Yllättäen syytteet eivät liittyneet rautatieliikenteen estämiseen, jota aktivistit olivat järjestäneet vastalauseena ehdotetuille litiumkaivoksille Etelä-Serbiassa, vaan väitettyyn hyökkäykseen Informer-lehden toimittajaa kohtaan, joka on hallitusta tukeva tabloidi, tunnettu sensaatiohakuisista tarinoistaan ja hallitsevan Serbian edistyspuolueen tuesta.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<i>Le projet de mine de lithium Jadar en Serbie est l'un des plus grands projets de ce type et a le potentiel de générer environ un demi-milliard de dollars américains de revenus annuels. Pourtant, les préoccupations environnementales qui accompagnent un tel projet ont conduit des milliers de personnes à manifester à Belgrade et ailleurs. Néanmoins, le président Aleksandar Vučić a récemment déclaré au Financial Times que la mine devrait ouvrir en 2028 et produira 58 000 tonnes de lithium par an.</i> \n \nAu début de septembre, 21 activistes serbes ont été placés sur une liste noire des soi-disant \"terroristes environnementaux\" créée par un groupe anonyme connu sous le nom de Kopaćemo (“nous allons creuser”). Cela est survenu à la suite d'une grande manifestation à Belgrade le 18 août, qui a attiré une foule d'environ 50 000 personnes. Après la manifestation, la police a arrêté trois activistes et un juge les a rapidement condamnés à 30 à 40 jours de prison. Étonnamment, les charges n'étaient pas liées au blocage du trafic ferroviaire, que les activistes avaient organisé en protestation contre les mines de lithium proposées dans le sud de la Serbie, mais plutôt à une prétendue agression contre un journaliste d'Informer, un tabloïd pro-gouvernemental connu pour ses histoires sensationnalistes et son soutien au Parti progressiste serbe au pouvoir.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<i>Projekt srpske Jadar litijumske mine jedan je od najvećih projekata te vrste i ima potencijal generirati oko pola milijarde američkih dolara godišnje. Ipak, ekološke brige koje prate takav projekt natjerale su tisuće ljudi da izađu i protestiraju u Beogradu i drugdje. Ipak, predsjednik Aleksandar Vučić nedavno je rekao Financial Timesu da se očekuje da će mina otvoriti 2028. godine i da će godišnje proizvoditi 58.000 tona litija. </i>\n\nNa početku rujna, 21 srpski aktivist stavljen je na crnu listu takozvanih \"ekoloških terorista\" koju je stvorila anonimna grupa poznata kao Kopaćemo (“kopat ćemo”). To se dogodilo nakon velikog protesta u Beogradu 18. kolovoza, koji je okupio oko 50.000 ljudi. Nakon protesta, policija je uhitila tri aktivista, a sudac ih je odmah osudio na 30 do 40 dana zatvora. Iznenađujuće, optužbe nisu bile povezane s blokiranjem željezničkog prometa, što su aktivisti izveli u znak protesta protiv predloženih litijumskih mina u južnoj Srbiji, već zbog navodnog napada na novinara iz Informera, pro-vladinog tabloida poznatog po senzacionalističkim pričama i podršci vladajućoj Srpskoj naprednoj stranci.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<i>A szerb Jadar lítium bányászati projekt az egyik legnagyobb ilyen jellegű projekt, és potenciálisan körülbelül fél milliárd amerikai dollár éves bevételt generálhat. Ennek ellenére a projekttel kapcsolatos környezeti aggályok miatt ezrek vonultak utcára Belgrádban és másutt. Ennek ellenére Aleksandar Vučić elnök nemrégiben elmondta a Financial Timesnak, hogy a bánya várhatóan 2028-ban nyílik meg, és évente 58 000 tonna lítiumot fog termelni.</i>\n\nSzeptember elején 21 szerb aktivistát helyeztek a Kopaćemo (“ásni fogunk”) néven ismert névtelen csoport által létrehozott úgynevezett \"környezeti terroristák\" feketelistájára. Ez a belgrádi augusztus 18-i nagy tüntetés után történt, amely körülbelül 50 000 embert vonzott. A tüntetés után a rendőrség három aktivistát őrizetbe vett, és egy bíró azonnal 30-40 nap börtönbüntetésre ítélte őket. Meglepetésre a vádak nem a vasúti közlekedés blokádjával kapcsolatosak, amelyet az aktivisták a délszerbiai tervezett lítiumbányák ellen tiltakozva szerveztek, hanem egy Informer nevű újságíróval szembeni állítólagos támadással, amely egy kormánybarát bulvárlap, amely szenzációhajhász történeteiről és a kormányzó Szerb Haladó Párt támogatásáról ismert.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<i>Il progetto della miniera di litio Jadar in Serbia è uno dei più grandi progetti del suo genere e ha il potenziale di generare circa mezzo miliardo di dollari statunitensi di entrate annuali. Tuttavia, le preoccupazioni ambientali che accompagnano un progetto del genere hanno portato migliaia di persone a scendere in piazza e protestare a Belgrado e altrove. Tuttavia, il presidente Aleksandar Vučić ha recentemente dichiarato al Financial Times che la miniera dovrebbe aprire nel 2028 e produrrà 58.000 tonnellate di litio all'anno.</i>\n\nAll'inizio di settembre, 21 attivisti serbi sono stati inseriti in una lista nera dei cosiddetti \"terroristi ambientali\" creata da un gruppo anonimo noto come Kopaćemo (“noi scaveremo”). Questo è avvenuto a seguito di una grande protesta a Belgrado il 18 agosto, che ha attirato una folla di circa 50.000 persone. Dopo la protesta, la polizia ha arrestato tre attivisti e un giudice li ha prontamente condannati a 30-40 giorni di carcere. Sorprendentemente, le accuse non erano relative al blocco del traffico ferroviario, che gli attivisti avevano organizzato in protesta contro le proposte di miniere di litio nel sud della Serbia, ma piuttosto a un presunto assalto a un giornalista di Informer, un tabloid pro-governativo noto per le sue storie sensazionalistiche e il supporto al partito progressista serbo al governo.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<i>Het Servische Jadar lithium mijnproject is een van de grootste projecten van zijn soort en heeft het potentieel om ongeveer een half miljard Amerikaanse dollars aan jaarlijkse inkomsten te genereren. Toch hebben de milieuzorgen die gepaard gaan met een dergelijk project duizenden mensen ertoe aangezet om te protesteren in Belgrado en elders. Niettemin vertelde president Aleksandar Vučić onlangs aan de Financial Times dat de mijn naar verwachting in 2028 zal openen en jaarlijks 58.000 ton lithium zal produceren.</i>\n\nAan het begin van september werden 21 Servische activisten op een zwarte lijst geplaatst van de zogenaamde \"milieu-terroristen\" die is gemaakt door een anonieme groep die Kopaćemo (“we zullen graven”) wordt genoemd. Dit volgde op een grote protestactie in Belgrado op 18 augustus, die ongeveer 50.000 mensen trok. Na het protest arresteerde de politie drie activisten en een rechter veroordeelde hen prompt tot 30 tot 40 dagen gevangenisstraf. Verrassend genoeg waren de aanklachten niet gerelateerd aan het blokkeren van het treinverkeer, dat de activisten hadden georganiseerd als protest tegen de voorgestelde lithium mijnen in het zuiden van Servië, maar eerder een vermeende aanval op een journalist van Informer, een pro-regering tabloid dat bekend staat om zijn sensationele verhalen en steun voor de heersende Servische Progressieve Partij.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<i>Serbski projekt kopalni litu Jadar jest jednym z największych projektów tego rodzaju i ma potencjał, aby generować około pół miliarda dolarów rocznie. Niemniej jednak, obawy dotyczące środowiska związane z takim projektem skłoniły tysiące osób do protestów w Belgradzie i innych miejscach. Niemniej jednak, prezydent Aleksandar Vučić niedawno powiedział Financial Times, że kopalnia ma zostać otwarta w 2028 roku i będzie produkować 58 000 ton litu rocznie.</i>\n\nNa początku września, 21 serbskich aktywistów zostało umieszczonych na czarnej liście tzw. \"terrorystów ekologicznych\" stworzonej przez anonimową grupę znaną jako Kopaćemo (“będziemy kopać”). To wydarzyło się po dużym proteście w Belgradzie 18 sierpnia, który przyciągnął tłum około 50 000 osób. Po proteście policja aresztowała trzech aktywistów, a sędzia szybko skazał ich na 30 do 40 dni więzienia. Co zaskakujące, zarzuty nie dotyczyły blokowania ruchu kolejowego, które aktywiści zorganizowali w proteście przeciwko proponowanym kopalniom litu w południowej Serbii, lecz rzekomego napadu na dziennikarza z Informera, prorządowego tabloidu znanego z sensacyjnych historii i wsparcia rządzącej Serbskiej Partii Postępu.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<i>O projeto da mina de lítio Jadar, na Sérvia, é um dos maiores projetos do tipo e tem o potencial de gerar cerca de meio bilhão de dólares americanos em receita anual. No entanto, as preocupações ambientais que acompanham um projeto desse tipo levaram milhares de pessoas a se manifestar em Belgrado e em outros lugares. No entanto, o presidente Aleksandar Vučić disse recentemente ao Financial Times que a mina deve ser inaugurada em 2028 e produzirá 58.000 toneladas de lítio anualmente.</i>\n\nNo início de setembro, 21 ativistas sérvios foram colocados em uma lista negra dos chamados \"terroristas ambientais\" criada por um grupo anônimo conhecido como Kopaćemo (“nós vamos cavar”). Isso ocorreu após um grande protesto em Belgrado no dia 18 de agosto, que atraiu uma multidão de cerca de 50.000 pessoas. Após o protesto, a polícia prendeu três ativistas e um juiz rapidamente os condenou a 30 a 40 dias de prisão. Surpreendentemente, as acusações não estavam relacionadas ao bloqueio do tráfego ferroviário, que os ativistas haviam realizado em protesto contra as minas de lítio propostas no sul da Sérvia, mas sim a uma suposta agressão a um jornalista do Informer, um tabloide pró-governo conhecido por suas histórias sensacionalistas e apoio ao Partido Progressista Sérvio no poder.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<i>Proiectul minei de litiu Jadar din Serbia este unul dintre cele mai mari proiecte de acest tip și are potențialul de a genera aproximativ o jumătate de miliard de dolari americani în venituri anuale. Cu toate acestea, îngrijorările legate de mediu care vin odată cu un astfel de proiect au determinat mii de oameni să iasă și să protesteze în Belgrad și în alte locuri. Cu toate acestea, președintele Aleksandar Vučić a declarat recent pentru Financial Times că mina este așteptată să se deschidă în 2028 și va produce 58.000 de tone de litiu anual.</i>\n\nLa începutul lunii septembrie, 21 de activiști sârbi au fost plasați pe o listă neagră a așa-numiților \"teroriști de mediu\" creată de un grup anonim cunoscut sub numele de Kopaćemo (“vom săpa”). Aceasta a venit în urma unui mare protest în Belgrad pe 18 august, care a adunat o mulțime de aproximativ 50.000 de oameni. După protest, poliția a arestat trei activiști, iar un judecător i-a condamnat rapid la 30 până la 40 de zile de închisoare. Surprinzător, acuzațiile nu erau legate de blocarea traficului feroviar, pe care activiștii l-au organizat în semn de protest față de minele de litiu propuse în sudul Serbiei, ci mai degrabă de un presupus atac asupra unui jurnalist de la Informer, un tabloid pro-guvernamental cunoscut pentru poveștile sale senzaționaliste și sprijinul acordat Partidului Progresist Sârbești aflat la putere.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<i>Projekt srbského lítia v Jadrě je jedným z najväčších projektov svojho druhu a má potenciál generovať okolo pol miliardy amerických dolárov ročne. Napriek tomu environmentálne obavy spojené s takýmto projektom viedli tisíce ľudí k protestom v Belehrade a inde. Napriek tomu prezident Aleksandar Vučić nedávno povedal Financial Times, že ťažba by sa mala otvoriť v roku 2028 a ročne vyprodukuje 58 000 ton lítia. </i>\n\nNa začiatku septembra bolo 21 srbských aktivistov zaradených na čiernu listinu takzvaných \"environmentálnych teroristov\", ktorú vytvorila anonymná skupina známa ako Kopaćemo (“budeme kopať”). K tomu došlo po veľkom proteste v Belehrade 18. augusta, ktorý prilákal dav okolo 50 000 ľudí. Po proteste polícia zatkla troch aktivistov a sudca ich okamžite odsúdil na 30 až 40 dní väzenia. Prekvapivo, obvinenia neboli spojené s blokovaním železničnej dopravy, ktorú aktivisti zorganizovali na protest proti navrhovaným ťažbám lítia v južnom Srbsku, ale skôr s údajným útokom na novinára z Informer, provládneho bulvárneho denníka známeho svojimi senzacionalistickými príbehmi a podporou vládnucej Srbské pokrokovej strany.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<i>Det serbiska Jadar litiumgruvprojektet är ett av de största projekten av sitt slag och har potential att generera omkring en halv miljard US-dollar i årliga intäkter. Ändå har de miljömässiga bekymmer som följer med ett sådant projekt lett till att tusentals har kommit ut och protesterat i Belgrad och på andra ställen. Trots detta sa president Aleksandar Vučić nyligen till Financial Times att gruvan förväntas öppna 2028 och kommer att producera 58 000 ton litium årligen.</i>\n\nI början av september placerades 21 serbiska aktivister på en svart lista över de så kallade \"miljöterroristerna\" som skapats av en anonym grupp känd som Kopaćemo (“vi kommer att gräva”). Detta kom i kölvattnet av en stor protest i Belgrad den 18 augusti, som drog en folkmassa på omkring 50 000 personer. Efter protesten arresterade polisen tre aktivister och en domare dömde dem omedelbart till 30 till 40 dagar i fängelse. Överraskande nog var anklagelserna inte relaterade till blockeringen av järnvägstrafik, som aktivisterna hade iscensatt i protest mot föreslagna litiumgruvor i södra Serbien, utan snarare ett påstått övergrepp på en journalist från Informer, en pro-regerings tabloidtidning känd för sina sensationshistorier och stöd för det styrande serbiska progressiva partiet.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<i>Sırbistan'ın Jadar lityum madeni projesi, benzeri en büyük projelerden biridir ve yıllık yaklaşık yarım milyar ABD doları gelir elde etme potansiyeline sahiptir. Ancak, böyle bir projeyle birlikte gelen çevresel endişeler, binlerce kişinin Belgrad ve diğer yerlerde protesto için sokağa çıkmasına neden oldu. Yine de, Cumhurbaşkanı Aleksandar Vučić, Financial Times'a madenin 2028'de açılmasının beklendiğini ve yıllık 58,000 ton lityum üreteceğini söyledi.</i>\n\nEylül ayının başında, 21 Sırp aktivist, anonim bir grup olan Kopaćemo (“kazacağız”) tarafından oluşturulan sözde \"çevresel teröristler\" listesinin içine alındı. Bu, 18 Ağustos'ta Belgrad'da düzenlenen ve yaklaşık 50,000 kişinin katıldığı büyük bir protestonun ardından geldi. Protestonun ardından polis üç aktivisti tutukladı ve bir hakim hemen onlara 30 ila 40 gün hapis cezası verdi. Şaşırtıcı bir şekilde, suçlamalar, aktivistlerin güney Sırbistan'daki önerilen lityum madenlerine karşı protesto amacıyla gerçekleştirdiği demiryolu trafiğini engelleme ile ilgili değildi, aksine, hükümete yakın, sansasyonel hikayeleri ve iktidardaki Sırp İlerici Partisi'ni destekleyen Informer adlı bir gazeteciyi saldırmakla ilgiliydi.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"contentTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">В същия ден, преди протестите дори да започнат, организаторите Златко Коканович и Небойша Петкович от екологичната група <em>Не дамо Ядар</em> (“няма да се откажем от Ядар”) бяха взети на разпит от БИА, националната агенция за сигурност и разузнаване на Сърбия. Властите им дадоха \"приятелско предупреждение\", че блокадите са незаконни и че трябва да бъдат подготвени да понесат последствия. Тези последствия дойдоха бързо. След протеста, екологични активисти бяха задържани из цяла Сърбия.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Откритие на криптонит</strong></span>\n<span class=\"para\">След тези събития, сръбският президент Александър Вучич, няколко правителствени министри, главният изпълнителен директор на Рио Тинто Якоб Стаушолм (корпорацията, отговорна за проекта за литиева мина в Сърбия) и представители на компанията се срещнаха с жители, живеещи близо до Горни Неделице, където ще бъде разположена предложената мина, за да обсъдят проекта за добив на литий. Вучич призна легитимните притеснения на местните жители относно потенциалното въздействие върху околната среда, включително чистотата на близките реки като Ядра и Дрина, както и мерките за съхранение на отпадъци и защита. Главният изпълнителен директор на Рио Тинто повтори, че защитата на околната среда и положителните отношения с местната общност са приоритети за компанията и той направи няколко обещания в това отношение.</span>\n<span class=\"para\">В Такър Пас в щата Невада, САЩ, се намира огромно находище на литиева руда. Корпорацията Литий Америкас е получила разрешение да добива 73 квадратни километра, предизвиквайки силна опозиция от местните жители и активисти, загрижени за потенциалното изчерпване и замърсяване на подземните води. Въпреки продължаващите съдебни дела, строителството на мината напредва, като се очаква операциите да започнат през 2026 година. Проектът цели да осигури литий за един милион електрически превозни средства годишно. Тази област е дом на няколко индиански племена, които считат земята за свещена. Близките изоставени мини за живак, които работеха до 1970 година, предизвикаха рязко увеличение на раковите заболявания и продължават да изпускат токсини в околната среда. Както отбеляза бивш служител по дивата природа в Невада, “Гъските, кацащи на старите мини, са мъртви до сутринта.”</span>\n<span class=\"para\">Сега, нова екологична заплаха надвисва над региона. Корпорацията Литий Америкас е получила разрешение да добива литий, тъй като САЩ искат да ускорят зелената трансформация и да преминат към електрически превозни средства.</span>\n<span class=\"para\">През 2004 година, англо-австралийският минен гигант Рио Тинто дойде в Сърбия, привлечен от богатия минерален потенциал на страната. След получаване на разрешение за проучване, компанията откри мината Ядар близо до град Лозница в западна Сърбия. Това място съдържа уникално находище на “ядарит”, нов минерал от литиев натриев боросиликат. Висококачественото, мащабно находище на литий и бор се намира под реката Ядар, което го прави единственото място в света, където може да се намери ядарт. Ядаритът по-късно беше потвърден като нов минерал от Международната минералогична асоциация. Откритията бяха широко отразени от основните медии, като някои издания нарекоха новия минерал \"криптонит\", фикционално вещество от планетата на Супермен. Блумбърг написа, че “В сянката на православна капела, Рио Тинто откри криптонит, чудесния материал от Супермен, който се надява да трансформира бизнеса си за зелена енергия.”</span>\n<span class=\"para\">Когато правителството на сръбския президент Александър Вучич представи проекта за извличане на литий през 2021 година, масовите протести срещу минните дейности парализираха голяма част от столицата, Белград, и други части на Сърбия в продължение на месеци. Това в крайна сметка доведе до оттегляне на плановете за откриване на мината Рио Тинто. Междувременно, компанията започна да закупува парцели земя и къщи в околността на селото Горни Неделице. Според Рио Тинто, в проектната зона имаше общо 656 парцела земя, от които 419, или 63 процента, бяха закупени, което възлиза на 167 хектара.</span>\n<span class=\"para\">“В централната част на проекта, където е планирано изграждането на минни и преработвателни съоръжения, имаше 52 дома. От това число, 51 доброволно продадоха имотите си и се преместиха, обикновено с подкрепата на нашата компания. Освен това, бяха идентифицирани още 23 жилищни сгради, които не са постоянно обитавани, като ваканционни домове, вили или изоставени къщи, от които 18 бяха закупени,” официално обявиха властите на компанията Рио Тинто.</span>\n<span class=\"para\">Под натиск от обществеността и екологични организации, сръбското правителство оттегли одобрението за пространствения план на минния проект през 2022 година. Сръбският премиер Ана Брнабиć заяви, че решението е правилно, подчертавайки, че правителството слуша народа си. Президентът Вучич също отбеляза, че безопасността на гражданите и защитата на околната среда са от първостепенно значение, въпреки че лично вярва, че извличането на литий в Сърбия представлява значителна възможност за икономически растеж и развитие на страната.</span>\n<span class=\"para\">Проектът Ядар е един от най-големите зелени литиеви проекти в света. При текущата цена от десет долара за килограм, това би генерирало около половин милиард долара годишни приходи. С прогнозен живот на мината от 50 години, общите приходи биха могли да достигнат 25 милиарда долара за оператора. Тази есен, Вучич каза на <em>Файненшъл Таймс</em>, че мината, която се очаква да отвори през 2028 година, ще произвежда 58,000 тона литий годишно. Това би могло да бъде достатъчно за 17 процента от производството на електрически превозни средства в Европа, или около 1.1 милиона автомобила.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Европа трябва да остане суверенна в променящия се свят</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">Две години след като проектът първоначално беше спрян, сръбският Конституционен съд отмени решението в началото на юли 2024 година. На 19 юли, германският канцлер Олаф Шолц се срещна със сръбския президент Александър Вучич в Белград за “Критичен саммит за суровини”. По време на срещата, двамата лидери подписаха меморандум за разбирателство между Сърбия и Европейската комисия, установявайки стратегическо партньорство, фокусирано върху суровини, производствени вериги за батерии и електрически превозни средства. По този повод, Шолц отпразнува осигуряването на достъп до най-големите известни находища на литий на континента, което трябва да намали зависимостта от доставки от Китай.</span>\n<span class=\"para\">“Това е важен европейски проект, който допринася за Европа да остане суверенна и независима в доставките на суровини в променящия се свят,” каза Шолц на журналистите след срещата си със сръбския президент.</span>\n<span class=\"para\">Повече от половин година преди това, германското правителство критикува изборния процес в Сърбия, но сега е станало силен поддръжник на добива на литий и подкрепя сръбските власти в проект, който предизвика значителна местна опозиция. Докато находища на литий съществуват в други европейски страни, особено в Саксония, държава в източна Германия, Франциска Брантнер, германският държавен секретар в министерството на икономиката и климатичните действия и член на Зелените в Бундестага, каза на BBC News на сръбски, че подкрепя проекта Ядар, при условие че се спазват най-високите екологични стандарти. Тя добави, че Германия вече работи по подобни проекти в Саксония, както и в родния си регион в басейна на Рейн на югозапад, но за съжаление, технологията там все още не е готова.</span>\n<span class=\"para\">Бошко Якшич, журналист и експерт по външна политика от Сърбия, смята, че Сърбия печели повече от износа на малини (който достигна 240 милиона евро през първите десет месеца на 2023 година), отколкото би спечелила от добива на литий. Той твърди, че основната част от печалбите ще отиде при Рио Тинто, докато богатият селскостопански регион на Ядарската долина, където бяха проведени тестове, ще остане екологично опустошен.</span>\n<span class=\"para\">“Докато обществеността се страхува, че страната ще се превърне в сметище за Европейския съюз, лидерите в Берлин и Париж ни уверяват, че добивът ще служи като стимул за по-бързата интеграция на Сърбия в ЕС,” каза Якшич. Канцлер Шолц обаче подчерта, че Германия не може да гарантира високи стандарти за защита на околната среда при добива на литий, заявявайки, че отговорността лежи върху самата компания. От друга страна, Вучич увери своите граждани, че Рио Тинто ще спазва всички екологични регулации. “Никога няма да скрием нищо от нашия народ на нито един етап от откритията на мината, на нито една част от процедурата,” каза Вучич на церемонията по подписването. “Като президент, лично ще се боря за околната среда и за живота на нашите граждани в Ядар, за да бъдат водата и въздухът им чисти.”</span>\n<span class=\"para\">Опозиционните партии остават недоверчиви към екологичните гаранции на президента. “Има пълно недоверие към правителството, когато казват, че ще бъде в интерес на гражданите,” казва съпредседателят на Зеленото-лявото движение, Билjana Ђорђевић. “Страхуваме се, че Сърбия ще бъде жертва, за да осигури литий за електрически превозни средства, които почти никой в Сърбия не може да си позволи.”</span>\n<span class=\"para\">Въпреки това, възниква ключов въпрос: ако сръбското правителство не успя да наложи такива задължения на китайските компании, добиващи в Сърбия, как ще успее с Рио Тинто, компания с история на използване на екологично вредни технологии, които са замърсили различни части на света?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Насърчаване на зелена енергия, опасна за околната среда</strong></span>\n<span class=\"para\">През септември 2020 година, Рио Тинто беше обвинен в замърсяване на реки в Папуа Нова Гвинея чрез освобождаване на токсични вещества. Жителите на Боугайнвил твърдяха, че действията на компанията са предизвикали здравословни проблеми за 12,000 души, живеещи в района. Този инцидент се случи малко след оставката на главния изпълнителен директор на компанията и двама генерални мениджъри след скандал за разрушаване на обекти на Световното културно наследство, свързани с аборигенни общности в Австралия. Мините на Рио Тинто в Западна Австралия бяха унищожили пещери, които бяха свещени за тези 46,000-годишни коренни култури.</span>\n<span class=\"para\">Според оценката на Американския геоложки институт, в света има около 26 милиона тона литиеви резерви. От тях, Чили има най-много, около 9.3 милиона. Следва Австралия с 6.2, Аржентина с 3.6 и Китай с три милиона. Останалите са разпръснати по различни континенти. Европа не е била интензивно проучвана до сега. Известно е, че определени резерви съществуват в Португалия, Германия, Австрия, Чехия, Финландия, Сърбия и Испания. Но само в Сърбия е започнал проект за добив.</span>\n<span class=\"para\">“Все още има твърде малко информация за екологично чистото извличане на литий,” казва Драгана Ђорђевић, професор в Института по химия, технологии и металургия в Белград. Изглежда, че екологичните експерти, обществеността и дори компанията не са сигурни в потенциалните ефекти, тъй като само две мини в света използват подобен процес на извличане на литий. Известно е, че и двете мини, разположени в Китай и Съединените щати, извличат литий от скалисти материали. Въпреки това, и в двата случая, мините се намират в пустинни региони, а тяхното въздействие върху околната среда се простира до 150 километра в диаметър.</span>\n<span class=\"para\">“Добивът на литий унищожава висококачествени селскостопански земи, замърсява въздуха с токсичен прах и освобождава концентрирани сярна и солна киселини,” добавя Ђорђевић. “Токсичните минни води, с високи концентрации на бор и други вредни вещества, биха били принудени на повърхността под налягане, потенциално замърсявайки подземните води на река Дрина, която е най-висококачественият воден резервоар в западна Сърбия,” предупреждава тя.</span>\n<span class=\"para\">“Ще се създадат токсични отпадъчни води, но също така и десетки милиони тона опасен отпадъчен материал, който би бил химическа бомба с часовников механизъм. Добивът, който изхвърля опасни отпадъци в природата, където те остават под формата на хвостове, не може да се счита за екологичен,” заключава Ђорђевић. Екологични НПО и жители на Лозница също предупредиха, че строителството на мината може да доведе до унищожаване на местообитания и замърсяване на водите. Много хора също се страхуват от потенциалното изселване на жители в района.</span>\n<span class=\"para\">Марияна Петкович от асоциацията <em>Не дамо Ядар</em> казва, че жителите на Лозница и околните села ще използват всички налични средства, за да предотвратят извличането на литий в тяхната област. Асоциацията изпрати писмо до френския президент Еманюел Макрон, в което го помоли да спре проекта. В отговора си, Макрон заяви, че е на хората на Сърбия да решат дали искат мината или не.</span>\n<span class=\"para\">“Хората решиха, няма да се откажем от Ядар и тук няма да има мина,” каза Петкович. Ако литиевата мина в Ядар близо до Лозница бъде открита, тя ще бъде първата такава мина, установена в населена област. Въпреки това, Владичка Цветкович, професор по минно дело и геология в Университета на Белград, отбелязва, че в момента се реализират или планират около 20 подобни проекта в Европа.</span>\n<span class=\"para\">“Наистина съм изненадан, че в нашата страна все още се твърди, че светът е напуснал добива. Очевидно е, че твърдението, че Ядар ще бъде първата такава мина в населена област, се използва като драматичен и тревожен слоган без съществени притеснения,” Цветкович     каза. “В момента в Европа няма такива мини, но когато те съществуват, те ще бъдат разположени изключително в населени области.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Татяна Дорджевич</strong> е награждавана сръбска журналистка и писателка, базирана в Милано. Тя пише за Ал Джазира Балкани, BBC News на сръбски, хърватския седмичник <em>Новости</em> и италианския ежедневник <em>Ла Стампа.</em> Тя е посланик на фондацията Гариуо, акроним на Градините на праведните по целия свят и е била председател на Миланската асоциация на чуждестранната преса от 2020 до 2022 година. Тя е публикувала две книги <em>Ил Пиониере</em> и <em>Ил Вентo да ест </em>(на италиански), издадени от Беса Мучи Едиторе (2021) и Робин Едициони (2024). Тя е председател на Асоциацията на чуждестранната преса в Милано от март 2024 година.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Ve stejný den, ještě předtím, než protesty vůbec začaly, byli organizátoři Zlatko Kokanović a Nebojša Petković z ekologické skupiny <em>Ne damo Jadar</em> (“nepustíme Jadar”) vzati k výslechu BIA, národní bezpečnostní a zpravodajské agentury Srbska. Úřady jim daly \"přátelské varování\", že blokády jsou nelegální a že by měli být připraveni čelit následkům. Tyto následky přišly rychle. Po protestu byli ekologičtí aktivisté zadrženi po celém Srbsku.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Objevování kryptonitu</strong></span>\n<span class=\"para\">Po těchto událostech se srbský prezident Aleksandar Vučić, několik vládních ministrů, generální ředitel Rio Tinto Jakob Stausholm (korporace odpovědná za projekt lithiumového dolu v Srbsku) a zástupci společnosti setkali s obyvateli žijícími poblíž Gornje Nedeljice, kde by měl být navrhovaný důl, aby prodiskutovali projekt těžby lithia. Vučić uznal legitimní obavy místních obyvatel ohledně potenciálního dopadu na životní prostředí, včetně čistoty blízkých řek jako Jadra a Drina, stejně jako opatření pro skladování odpadu a ochranu. Generální ředitel Rio Tinto zopakoval, že ochrana životního prostředí a pozitivní vztahy s místní komunitou jsou pro společnost prioritou a učinil v této souvislosti několik slibů.</span>\n<span class=\"para\">Na Thacker Pass ve státě Nevada v USA leží rozsáhlé ložisko lithia. Korporace Lithium Americas získala povolení k těžbě na 73 čtverečních kilometrech, což vyvolalo silný odpor místních obyvatel a aktivistů, kteří se obávají potenciálního vyčerpání a kontaminace podzemních vod. I přes probíhající soudní spory pokračuje výstavba dolu, přičemž se očekává, že operace začnou v roce 2026. Projekt má za cíl dodávat lithium pro jeden milion elektrických vozidel ročně. Tato oblast je domovem několika indiánských kmenů, které považují tuto půdu za posvátnou. Nedaleké opuštěné rýžové doly, které fungovaly až do roku 1970, způsobily nárůst výskytu rakoviny a nadále vypouštějí toxiny do životního prostředí. Jak poznamenal bývalý úředník pro ochranu přírody v Nevadě: “Husy přistávající na starých dolech jsou ráno mrtvé.”</span>\n<span class=\"para\">Nyní nad regionem visí nová ekologická hrozba. Korporace Lithium Americas získala povolení k těžbě lithia, protože USA chtějí urychlit zelenou transformaci a přejít na elektrická vozidla.</span>\n<span class=\"para\">V roce 2004 přišel anglo-australský těžební gigant Rio Tinto do Srbska, přitahován bohatým minerálním potenciálem země. Po získání povolení k průzkumu společnost objevila důl Jadar poblíž města Loznica na západě Srbska. Toto místo obsahuje unikátní ložisko “jadaritu”, nového lithia sodného borosilikátového minerálu. Vysokokvalitní, velkoplošné ložisko lithia a boru leží pod řekou Jadar, což z něj činí jediné místo na světě, kde lze jadarit nalézt. Jadarit byl později potvrzen jako nový minerál Mezinárodní mineralogickou asociací. Objev byl široce pokryt hlavními médii, přičemž některé z nich nazvaly nový minerál \"kryptonitem\", fiktivní látkou z Supermanovy planety. Bloomberg napsal, že “Ve stínu pravoslavné kaple Rio Tinto objevil kryptonit, zázračný materiál ze Supermana, který doufá, že transformuje jeho podnikání v oblasti zelené energie.”</span>\n<span class=\"para\">Když vláda srbského prezidenta Aleksandra Vučiće představila projekt těžby lithia v roce 2021, masové protesty proti těžebním aktivitám paralyzovaly velkou část hlavního města, Bělehradu, a dalších částí Srbska po měsíce. To nakonec vedlo k stažení plánů na otevření dolu Rio Tinto. Mezitím společnost začala nakupovat pozemky a domy v okolí vesnice Gornji Nedeljice. Podle Rio Tinto bylo v celkové ploše projektu 656 pozemků, z nichž 419, tedy 63 procent, bylo zakoupeno, což činí 167 hektarů.</span>\n<span class=\"para\">“V centrální oblasti projektu, kde je plánována výstavba těžebních a zpracovatelských zařízení, bylo 52 domů. Z tohoto počtu 51 dobrovolně prodalo své nemovitosti a přestěhovalo se, obvykle s podporou naší společnosti. Kromě toho bylo identifikováno dalších 23 obytných objektů, které nejsou trvale obydlené, jako jsou rekreační domy, chaty nebo opuštěné domy, z nichž 18 bylo zakoupeno,” oficiálně oznámily úřady společnosti Rio Tinto.</span>\n<span class=\"para\">Pod tlakem veřejnosti a ekologických organizací srbská vláda v roce 2022 stáhla schválení prostorového plánu pro těžební projekt. Srbská premiérka Ana Brnabić uvedla, že rozhodnutí bylo správné, a zdůraznila, že vláda naslouchá svému lidu. Prezident Vučić také poznamenal, že bezpečnost občanů a ochrana životního prostředí jsou prvořadé, ačkoli osobně věří, že těžba lithia v Srbsku představuje významnou příležitost pro ekonomický růst a rozvoj země.</span>\n<span class=\"para\">Projekt Jadar je jedním z největších projektů těžby lithia na zelené louce na světě. Při aktuální ceně deseti amerických dolarů za kilogram by to generovalo přibližně půl miliardy dolarů ročně. S předpokládanou životností dolu 50 let by celkové příjmy mohly dosáhnout 25 miliard dolarů pro provozovatele. Tento podzim Vučić řekl <em>Financial Times</em>, že důl, který se očekává, že se otevře v roce 2028, by měl produkovat 58 000 tun lithia ročně. To by mohlo být dostatečné pro 17 procent evropské výroby elektrických vozidel, nebo přibližně 1,1 milionu automobilů.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Evropa musí zůstat suverénní ve měnícím se světě</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">O dva roky po prvním zastavení projektu srbský Ústavní soud zrušil rozhodnutí na začátku července 2024. Dne 19. července se německý kancléř Olaf Scholz setkal se srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem v Bělehradě na “Summitu kritických surovin”. Během setkání oba vůdci podepsali memorandum o porozumění mezi Srbskem a Evropskou komisí, které ustanovilo strategické partnerství zaměřené na suroviny, výrobní řetězce baterií a elektrická vozidla. Při této příležitosti Scholz oslavoval zajištění přístupu k největším známým zásobám lithia na kontinentu, což by mělo snížit závislost na dodávkách z Číny.</span>\n<span class=\"para\">“Toto je důležitý evropský projekt, který přispívá k tomu, aby Evropa zůstala suverénní a nezávislá v dodávkách surovin ve měnícím se světě,” řekl Scholz novinářům po svém setkání se srbským prezidentem.</span>\n<span class=\"para\">Více než půl roku zpět německá vláda kritizovala volební proces v Srbsku, ale nyní se stala hlasitým zastáncem těžby lithia a podporuje srbské úřady v projektu, který vyvolal značný místní odpor. Zatímco ložiska lithia existují v jiných evropských zemích, zejména v Sasku, státě na východě Německa, Franciska Brantner, německá státní tajemnice v ministerstvu hospodářství a klimatických akcí a členka Zelených v Bundestagu, řekla BBC News v srbštině, že podporuje projekt Jadar, pokud budou dodržovány nejvyšší ekologické standardy. Dodala, že Německo již pracuje na podobných projektech v Sasku, stejně jako ve své domovské oblasti v povodí Rýna na jihozápadě, ale bohužel technologie tam ještě není připravena.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, novinář a expert na zahraniční politiku ze Srbska, věří, že Srbsko má větší prospěch z exportu malin (který dosáhl 240 milionů eur v prvních deseti měsících roku 2023) než by mělo z těžby lithia. Tvrdí, že většina zisků by šla Rio Tinto, zatímco bohatý zemědělský region Jadranské doliny, kde byly prováděny testy, by zůstal ekologicky zdevastován.</span>\n<span class=\"para\">“Zatímco veřejnost se obává, že se země promění v skládku pro Evropskou unii, vůdci v Berlíně a Paříži nás ujišťují, že těžba by sloužila jako podnět pro rychlejší integraci Srbska do EU,” řekl Jakšić. Kancléř Scholz však zdůraznil, že Německo nemůže zaručit vysoké standardy ochrany životního prostředí při těžbě lithia, a uvedl, že odpovědnost leží na samotné společnosti. Na druhé straně Vučić ujistil své občany, že Rio Tinto bude dodržovat všechny ekologické předpisy. “Nikdy nebudeme nic skrývat před naším lidem v žádné fázi otevírání dolu, v žádné části procedury,” řekl Vučić na podpisové ceremonii. “Jako prezident budu osobně bojovat za životní prostředí a za životy našich občanů v Jadranu, aby jejich voda a vzduch byly čisté.”</span>\n<span class=\"para\">Opoziční strany zůstávají skeptické vůči prezidentovým ekologickým zárukám. “Existuje naprostý nedostatek důvěry v vládu, když říká, že to bude v zájmu občanů,” říká spolupředsedkyně Zeleno-levého frontu, Biljana Đorđević. “Obáváme se, že Srbsko bude obětováno, aby poskytlo lithium pro elektrická vozidla, která si v Srbsku prakticky nikdo nemůže dovolit.”</span>\n<span class=\"para\">Nicméně se objevuje klíčová otázka: pokud srbská vláda nedokázala uvalit takové povinnosti na čínské společnosti těžící v Srbsku, jak uspěje s Rio Tinto, společností s historií používání ekologicky škodlivých technologií, které znečistily různé části světa?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Podpora zelené energie, nebezpečné pro životní prostředí</strong></span>\n<span class=\"para\">V září 2020 byla společnost Rio Tinto obviněna z znečištění řek v Papui Nové Guineji uvolňováním toxických látek. Obyvatelé Bougainville tvrdili, že činnost společnosti způsobila zdravotní problémy pro 12 000 lidí žijících v oblasti. K incidentu došlo krátce po rezignaci generálního ředitele společnosti a dvou generálních manažerů po skandálu ohledně zničení míst světového kulturního dědictví spojených s aboriginálními komunitami v Austrálii. Doly Rio Tinto v Západní Austrálii zničily jeskyně, které byly posvátné pro tyto 46 000 let staré domorodé kultury.</span>\n<span class=\"para\">Podle odhadu Amerického geologického institutu existuje na světě přibližně 26 milionů tun rezerv lithia. Z toho má Chile nejvíce, přibližně 9,3 milionu. Následuje Austrálie s 6,2, Argentina s 3,6 a Čína s třemi miliony. Zbytek je rozptýlen po různých kontinentech. Evropa dosud nebyla intenzivně prozkoumána. Je známo, že určité rezervy existují v Portugalsku, Německu, Rakousku, České republice, Finsku, Srbsku a Španělsku. Ale pouze v Srbsku byl projekt těžby skutečně zahájen.</span>\n<span class=\"para\">“O ekologicky šetrné těžbě lithia je stále příliš málo informací,” říká Dragana Đorđević, profesorka na Institutu chemie, technologie a metalurgie v Bělehradě. Zdá se, že ekologičtí experti, veřejnost a dokonce i společnost si nejsou jisti potenciálními účinky, protože pouze dva doly na světě používají podobný proces těžby lithia. Co je známo, je, že oba doly, nacházející se v Číně a Spojených státech, těží lithium z horninového materiálu. Nicméně v obou případech se doly nacházejí v pouštních oblastech a jejich ekologický dopad se rozprostírá až do průměru 150 kilometrů.</span>\n<span class=\"para\">“Těžba lithia ničí vysoce kvalitní zemědělskou půdu, znečišťuje vzduch toxickým prachem a uvolňuje koncentrované sírové a chlorovodíkové kyseliny,” dodává Đorđević. “Toxické důlní vody, s vysokými koncentracemi boru a dalších škodlivých látek, by byly pod tlakem nuceny na povrch, což by mohlo kontaminovat podzemní vody řeky Drina, která je nejkvalitnějším vodním zdrojem v západním Srbsku,” varuje.</span>\n<span class=\"para\">“Bude vznikat toxická odpadní voda, ale také desítky milionů tun nebezpečného odpadu, což by byla chemická časovaná bomba. Těžba, která vyhazuje nebezpečný odpad do přírody, kde zůstává ve formě tailings, nemůže být považována za ekologickou,” uzavírá Đorđević. Ekologické neziskové organizace a obyvatelé Loznice také varovali, že výstavba dolu by mohla vést k ničení biotopů a znečištění vody. Mnozí se také obávají potenciálního vysídlení obyvatel v oblasti.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković z asociace <em>Ne damo Jadar</em> říká, že obyvatelé Loznice a okolních vesnic využijí všech dostupných prostředků, aby zabránili těžbě lithia ve své oblasti. Asociace poslala dopis francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, aby zastavil projekt. Ve své odpovědi Macron uvedl, že je na lidech v Srbsku, aby se rozhodli, zda chtějí důl, nebo ne.</span>\n<span class=\"para\">“Lidé se rozhodli, my se nevzdáme Jadranu a zde nebude důl,” řekl Petković. Pokud bude otevřen lithiumový důl v Jadranu poblíž Loznice, bude to první takový důl zřízený v obytné oblasti. Nicméně Vladica Cvetković, profesor na fakultě těžby a geologie na Univerzitě v Bělehradě, poznamenává, že v Evropě se v současnosti realizuje nebo plánuje přibližně 20 podobných projektů.</span>\n<span class=\"para\">“Opravdu mě překvapuje, že v naší zemi se stále tvrdí, že svět opustil těžbu. Je evidentní, že tvrzení, že Jadar by byl prvním takovým dolem v obytné oblasti, je používáno jako dramatické a alarmující heslo bez podstatné obavy,” řekl Cvetković     . “V současnosti v Evropě neexistují takové doly, ale když existovat budou, budou umístěny výhradně v obytných oblastech.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> je oceněná srbská novinářka a spisovatelka žijící v Miláně. Píše pro Al Jazeera Balkans, BBC News v srbštině, chorvatský týdeník <em>Novosti</em> a italský deník <em>La Stampa.</em> Je ambasadorkou Gariwo Fondation, zkratka pro Zahrady spravedlivých po celém světě, a od roku 2020 do roku 2022 byla předsedkyní Milánské asociace zahraničního tisku. Publikovala dvě knihy <em>Il Pioniere</em> a <em>Il Vento da est </em>(v italštině), které vydal Besa Muci Editore (2021) a Robin Edizioni (2024). Od března 2024 je předsedkyní Asociace zahraničního tisku v Miláně.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Am selben Tag, bevor die Proteste überhaupt begannen, wurden die Organisatoren Zlatko Kokanović und Nebojša Petković von der Umweltgruppe <em>Ne damo Jadar</em> (“wir werden Jadar nicht aufgeben”) von der BIA, der nationalen Sicherheits- und Geheimdienstbehörde Serbiens, zur Befragung genommen. Die Behörden gaben ihnen eine \"freundliche Warnung\", dass die Blockaden illegal seien und dass sie sich auf Konsequenzen vorbereiten sollten. Diese Konsequenzen kamen schnell. Nach dem Protest wurden Umweltaktivisten in ganz Serbien festgenommen.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Kryptonit entdecken</strong></span>\n<span class=\"para\">Nach diesen Ereignissen trafen sich der serbische Präsident Aleksandar Vučić, mehrere Regierungsminister, der CEO von Rio Tinto, Jakob Stausholm (das Unternehmen, das für das Lithiumminenprojekt in Serbien verantwortlich ist), und Vertreter des Unternehmens mit Anwohnern in der Nähe von Gornje Nedeljice, wo die vorgeschlagene Mine liegen sollte, um das Lithiumabbauprojekt zu besprechen. Vučić erkannte die legitimen Bedenken der Anwohner hinsichtlich der potenziellen Umweltauswirkungen an, einschließlich der Sauberkeit der nahegelegenen Flüsse wie der Jadra und Drina sowie der Abfalllagerung und Schutzmaßnahmen. Der CEO von Rio Tinto betonte, dass der Umweltschutz und positive Beziehungen zur lokalen Gemeinschaft Priorität für das Unternehmen hätten, und er machte in dieser Hinsicht mehrere Versprechungen.</span>\n<span class=\"para\">In Thacker Pass im US-Bundesstaat Nevada liegt ein riesiges Lithiumerzkörper. Die Lithium Americas Corporation hat eine Genehmigung erhalten, 73 Quadratkilometer abzubauen, was starken Widerstand von Anwohnern und Aktivisten auslöste, die sich um eine mögliche Grundwasserverknappung und -kontamination sorgen. Trotz laufender Klagen schreitet der Bau der Mine voran, und die Betriebsaufnahme wird für 2026 erwartet. Das Projekt zielt darauf ab, Lithium für eine Million Elektrofahrzeuge jährlich zu liefern. Dieses Gebiet ist die Heimat mehrerer indianischer Stämme, die das Land als heilig betrachten. In der Nähe gelegene verlassene Quecksilberminen, die bis 1970 betrieben wurden, führten zu einem Anstieg der Krebsraten und setzen weiterhin Toxine in die Umwelt frei. Wie ein ehemaliger Wildtierbeamter aus Nevada bemerkte: “Gänse, die auf den alten Minen landen, sind bis zum Morgen tot.”</span>\n<span class=\"para\">Jetzt droht der Region eine neue Umweltbedrohung. Die Lithium Americas Corporation hat eine Genehmigung erhalten, Lithium abzubauen, da die USA den grünen Übergang beschleunigen und auf Elektrofahrzeuge umsteigen wollen.</span>\n<span class=\"para\">Im Jahr 2004 kam der anglo-australische Bergbaugigant Rio Tinto nach Serbien, angezogen von dem reichen mineralischen Potenzial des Landes. Nach Erhalt einer Explorationsgenehmigung entdeckte das Unternehmen die Jadar-Mine in der Nähe der Stadt Loznica im Westen Serbiens. Dieser Standort enthält ein einzigartiges Vorkommen von “Jadarit”, einem neuen Lithium-Natrium-Borosilikatmineral. Das hochwertige, großflächige Lithium- und Borvorkommen liegt unter dem Jadar-Fluss und ist der einzige Ort der Welt, an dem Jadarit gefunden werden kann. Jadarit wurde später von der Internationalen Mineralogischen Vereinigung als neues Mineral bestätigt. Die Entdeckung wurde von den Mainstream-Medien umfassend behandelt, wobei einige Medien das neue Mineral als \"Kryptonit\" bezeichneten, eine fiktive Substanz von Supermans Planet. Bloomberg schrieb: “Im Schatten einer orthodoxen Kapelle hat Rio Tinto Kryptonit entdeckt, das Wundermaterial von Superman, von dem es hofft, dass es sein Geschäft mit grüner Energie transformiert.”</span>\n<span class=\"para\">Als die Regierung des serbischen Präsidenten Aleksandar Vučić im Jahr 2021 das Lithium-Extraktionsprojekt vorstellte, lähmten Massenproteste gegen Bergbauaktivitäten einen Großteil der Hauptstadt Belgrad und anderer Teile Serbiens monatelang. Dies führte letztendlich zum Rückzug der Pläne zur Eröffnung der Rio Tinto-Mine. In der Zwischenzeit begann das Unternehmen, Grundstücke und Häuser in der Nähe des Dorfes Gornji Nedeljice zu kaufen. Laut Rio Tinto gab es insgesamt 656 Grundstücke im Projektgebiet, von denen 419, also 63 Prozent, gekauft wurden, was 167 Hektar entspricht.</span>\n<span class=\"para\">“Im zentralen Bereich des Projekts, wo die Entwicklung von Bergbau- und Verarbeitungsanlagen geplant ist, gab es 52 Häuser. Von dieser Zahl haben 51 freiwillig ihre Immobilien verkauft und sind umgezogen, meist mit Unterstützung unseres Unternehmens. Darüber hinaus wurden weitere 23 Wohngebäude identifiziert, die nicht dauerhaft bewohnt sind, wie Ferienhäuser, Hütten oder verlassene Häuser, von denen 18 gekauft wurden,” gaben die Behörden des Unternehmens Rio Tinto offiziell bekannt.</span>\n<span class=\"para\">Unter öffentlichem und ökologischem Druck zog die serbische Regierung 2022 die Genehmigung für den räumlichen Plan des Bergbauprojekts zurück. Die serbische Premierministerin Ana Brnabić erklärte, dass die Entscheidung die richtige sei und betonte, dass die Regierung auf ihr Volk höre. Präsident Vučić bemerkte ebenfalls, dass die Sicherheit der Bürger und der Umweltschutz von größter Bedeutung seien, obwohl er persönlich glaubt, dass die Lithium-Extraktion in Serbien eine bedeutende Chance für das wirtschaftliche Wachstum und die Entwicklung des Landes darstellt.</span>\n<span class=\"para\">Das Jadar-Projekt ist eines der größten Greenfield-Lithiumprojekte der Welt. Bei einem aktuellen Preis von zehn US-Dollar pro Kilogramm würde dies jährlich rund eine halbe Milliarde Dollar an Einnahmen generieren. Mit einer prognostizierten Lebensdauer der Mine von 50 Jahren könnten die Gesamteinnahmen für den Betreiber 25 Milliarden Dollar betragen. In diesem Herbst sagte Vučić der <em>Financial Times</em>, dass die Mine, die voraussichtlich 2028 eröffnet wird, jährlich 58.000 Tonnen Lithium produzieren würde. Dies könnte ausreichen, um 17 Prozent der Elektrofahrzeugproduktion Europas oder etwa 1,1 Millionen Autos zu decken.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Europa muss in einer sich verändernden Welt souverän bleiben”</strong></span>\n<span class=\"para\">Zwei Jahre nach der ursprünglichen Einstellung des Projekts hob das serbische Verfassungsgericht Anfang Juli 2024 die Entscheidung auf. Am 19. Juli traf sich der deutsche Kanzler Olaf Scholz in Belgrad mit dem serbischen Präsidenten Aleksandar Vučić zu einem “Gipfel über kritische Rohstoffe”. Während des Treffens unterzeichneten die beiden Führer ein Memorandum of Understanding zwischen Serbien und der EU-Kommission, das eine strategische Partnerschaft im Bereich Rohstoffe, Batteriefertigungsketten und Elektrofahrzeuge begründet. Bei dieser Gelegenheit feierte Scholz den Zugang zu den größten bekannten Lithiumreserven des Kontinents, was die Abhängigkeit von Lieferungen aus China verringern sollte.</span>\n<span class=\"para\">“Dies ist ein wichtiges europäisches Projekt, das dazu beiträgt, dass Europa souverän und unabhängig in der Rohstoffversorgung in einer sich verändernden Welt bleibt,” sagte Scholz nach seinem Treffen mit dem serbischen Präsidenten gegenüber Journalisten.</span>\n<span class=\"para\">Vor mehr als einem halben Jahr kritisierte die deutsche Regierung den Wahlprozess in Serbien, doch jetzt ist sie zu einem lauten Befürworter des Lithiumabbaus geworden und unterstützt die serbischen Behörden in einem Projekt, das erheblichen lokalen Widerstand ausgelöst hat. Während Lithiumvorkommen in anderen europäischen Ländern existieren, insbesondere in Sachsen, einem Bundesland im Osten Deutschlands, sagte Franciska Brantner, die deutsche Staatssekretärin im Ministerium für Wirtschaft und Klimaschutz und Mitglied der Grünen im Bundestag, gegenüber BBC News auf Serbisch, dass sie das Jadar-Projekt unterstützt, vorausgesetzt, die höchsten Umweltstandards werden eingehalten. Sie fügte hinzu, dass Deutschland bereits an ähnlichen Projekten in Sachsen sowie in ihrer Heimatregion im Rheingebiet im Südwesten arbeite, aber leider sei die Technologie dort noch nicht bereit.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, ein Journalist und Außenpolitikexperte aus Serbien, glaubt, dass Serbien mehr von Himbeerenexporten (die in den ersten zehn Monaten des Jahres 2023 240 Millionen Euro erreichten) profitiert als von Lithiumabbau. Er argumentiert, dass der Löwenanteil der Gewinne an Rio Tinto gehen würde, während die reiche Agrarregion des Jadar-Tals, in der Tests durchgeführt wurden, ökologisch verwüstet zurückgelassen würde.</span>\n<span class=\"para\">“Während die Öffentlichkeit befürchtet, dass das Land zu einer Mülldeponie für die Europäische Union wird, versichern uns die Führer in Berlin und Paris, dass der Bergbau als Anreiz für Serbiens schnellere Integration in die EU dienen würde,” sagte Jakšić. Kanzler Scholz betonte jedoch, dass Deutschland keine hohen Umweltstandards im Lithiumabbau garantieren könne und dass die Verantwortung beim Unternehmen selbst liege. Auf der anderen Seite versicherte Vučić seinen Bürgern, dass Rio Tinto alle Umweltvorschriften einhalten werde. “Wir werden unseren Leuten in keiner Phase der Eröffnung der Mine, in keinem Teil des Verfahrens etwas verheimlichen,” sagte Vučić bei der Unterzeichnungszeremonie. “Als Präsident werde ich persönlich für die Umwelt und für das Leben unserer Bürger in Jadar kämpfen, damit ihr Wasser und ihre Luft sauber sind.”</span>\n<span class=\"para\">Die Oppositionsparteien sind von den Umweltgarantien des Präsidenten nicht überzeugt. “Es gibt ein völliges Misstrauen gegenüber der Regierung, wenn sie sagt, dass es im Interesse der Bürger sein wird,” sagt die Mitbegründerin der Grünen-Linken Front, Biljana Đorđević. “Wir befürchten, dass Serbien geopfert wird, um Lithium für Elektrofahrzeuge bereitzustellen, die sich in Serbien so gut wie niemand leisten kann.”</span>\n<span class=\"para\">Dennoch stellt sich eine zentrale Frage: Wenn die serbische Regierung es versäumt hat, solche Verpflichtungen gegenüber chinesischen Unternehmen, die in Serbien abbauen, durchzusetzen, wie wird sie dies bei Rio Tinto, einem Unternehmen mit einer Geschichte der Verwendung umweltschädlicher Technologien, die verschiedene Teile der Welt verschmutzt haben, schaffen?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Grüne Energie fördern, die der Umwelt schadet</strong></span>\n<span class=\"para\">Im September 2020 wurde Rio Tinto beschuldigt, Flüsse in Papua-Neuguinea durch die Freisetzung giftiger Substanzen zu verschmutzen. Anwohner von Bougainville behaupteten, dass die Handlungen des Unternehmens Gesundheitsprobleme für 12.000 Menschen in der Region verursacht hätten. Dieser Vorfall ereignete sich kurz nach dem Rücktritt des CEO des Unternehmens und zweier Generalmanager nach einem Skandal über die Zerstörung von Weltkulturerbestätten, die mit Aboriginesgemeinschaften in Australien verbunden waren. Die Minen von Rio Tinto in Westaustralien hatten Höhlen zerstört, die für diese 46.000 Jahre alten indigenen Kulturen heilig waren.</span>\n<span class=\"para\">Laut der Schätzung des American Geological Institute gibt es weltweit etwa 26 Millionen Tonnen Lithiumreserven. Davon hat Chile mit Abstand die meisten, etwa 9,3 Millionen. Es folgen Australien mit 6,2, Argentinien mit 3,6 und China mit drei Millionen. Der Rest ist über verschiedene Kontinente verstreut. Europa wurde bis jetzt nicht intensiv erkundet. Es ist bekannt, dass bestimmte Vorkommen in Portugal, Deutschland, Österreich, der Tschechischen Republik, Finnland, Serbien und Spanien existieren. Aber nur in Serbien hat ein Projekt zum Abbau tatsächlich begonnen.</span>\n<span class=\"para\">“Es gibt noch zu wenig Informationen über umweltfreundlichen Lithiumabbau,” sagt Dragana Đorđević, Professorin am Institut für Chemie, Technologie und Metallurgie in Belgrad. Es scheint, dass ökologische Experten, die Öffentlichkeit und sogar das Unternehmen sich über die potenziellen Auswirkungen unsicher sind, da nur zwei Minen in der Welt ein ähnliches Lithium-Extraktionsverfahren verwenden. Was bekannt ist, ist, dass beide Minen, die sich in China und den Vereinigten Staaten befinden, Lithium aus Gesteinsmaterial extrahieren. In beiden Fällen befinden sich die Minen jedoch in Wüstenregionen, und ihre Umweltauswirkungen erstrecken sich bis zu 150 Kilometer im Durchmesser.</span>\n<span class=\"para\">“Der Lithiumabbau zerstört hochwertige landwirtschaftliche Flächen, verschmutzt die Luft mit giftigem Staub und setzt konzentrierte Schwefel- und Salzsäuren frei,” fügt Đorđević hinzu. “Giftige Bergbauabwässer mit hohen Konzentrationen von Bor und anderen schädlichen Substanzen würden unter Druck an die Oberfläche gedrängt, was potenziell die Grundwasserreserven des Drina-Flusses kontaminieren könnte, der das hochwertigste Wasserreservoir im Westen Serbiens ist,” warnt sie.</span>\n<span class=\"para\">“Es werden giftige Abwässer entstehen, aber auch zig Millionen Tonnen gefährlicher Abfallstoffe, die eine chemische Zeitbombe darstellen würden. Bergbau, der gefährliche Abfälle in die Natur entsorgt, wo sie in Form von Rückständen verbleiben, kann nicht als ökologisch betrachtet werden,” schließt Đorđević. Umwelt-NGOs und Einwohner von Loznica haben ebenfalls gewarnt, dass der Bau der Mine zu Zerstörung von Lebensräumen und Wasserverschmutzung führen könnte. Viele befürchten auch die potenzielle Vertreibung von Anwohnern in der Region.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković von der Vereinigung <em>Ne damo Jadar</em> sagt, dass die Bewohner von Loznica und den umliegenden Dörfern alle verfügbaren Mittel nutzen werden, um die Lithiumextraktion in ihrer Region zu verhindern. Die Vereinigung sandte einen Brief an den französischen Präsidenten Emmanuel Macron und bat ihn, das Projekt zu stoppen. In seiner Antwort erklärte Macron, dass es den Menschen in Serbien überlassen sei zu entscheiden, ob sie die Mine wollen oder nicht.</span>\n<span class=\"para\">“Die Menschen haben entschieden, wir werden Jadar nicht aufgeben und hier wird es keine Mine geben,” sagte Petković. Wenn die Lithiummine in Jadar bei Loznica eröffnet wird, wird es die erste solche Mine in einem besiedelten Gebiet sein. Vladica Cvetković, Professor an der Fakultät für Bergbau und Geologie an der Universität Belgrad, weist jedoch darauf hin, dass derzeit rund 20 ähnliche Projekte in Europa umgesetzt oder geplant werden.</span>\n<span class=\"para\">“Ich bin wirklich überrascht, dass in unserem Land immer noch behauptet wird, die Welt habe den Bergbau aufgegeben. Es ist offensichtlich, dass die Behauptung, Jadar wäre die erste solche Mine in einem besiedelten Gebiet, als dramatisches und alarmierendes Schlagwort ohne substanzielles Anliegen verwendet wird,” sagte Cvetković    . “Derzeit gibt es in Europa keine solchen Minen, aber wenn sie existieren, werden sie ausschließlich in besiedelten Gebieten liegen.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> ist eine preisgekrönte serbische Journalistin und Schriftstellerin mit Sitz in Mailand. Sie schreibt für Al Jazeera Balkans, BBC News auf Serbisch, die kroatische Wochenzeitung <em>Novosti</em> und die italienische Tageszeitung <em>La Stampa.</em> Sie ist Botschafterin der Gariwo Stiftung, der Abkürzung für Gärten der Gerechten weltweit, und war von 2020 bis 2022 Vorsitzende der Mailänder Auslandspressevereinigung. Sie hat zwei Bücher <em>Il Pioniere</em> und <em>Il Vento da est </em>(auf Italienisch) veröffentlicht, herausgegeben von Besa Muci Editore (2021) und Robin Edizioni (2024). Sie ist seit März 2024 Vorsitzende der Auslandspressevereinigung in Mailand.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Την ίδια μέρα, πριν καν αρχίσουν οι διαμαρτυρίες, οι διοργανωτές Ζλάτκο Κοκανόβιτς και Νεμπόισα Πέτκοβιτς από την περιβαλλοντική ομάδα <em>Ne damo Jadar</em> (“δεν θα παραδώσουμε τον Τζαντάρ”) οδηγήθηκαν για ανάκριση από την BIA, την εθνική υπηρεσία ασφαλείας και πληροφοριών της Σερβίας. Οι αρχές τους έδωσαν μια \"φιλική προειδοποίηση\" ότι οι αποκλεισμοί ήταν παράνομοι και ότι θα έπρεπε να είναι προετοιμασμένοι να αντιμετωπίσουν συνέπειες. Αυτές οι συνέπειες ήρθαν γρήγορα. Μετά τη διαμαρτυρία, περιβαλλοντικοί ακτιβιστές συνελήφθησαν σε όλη τη Σερβία.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Ανακαλύπτοντας το κρυπτονίτη</strong></span>\n<span class=\"para\">Μετά από αυτά τα γεγονότα, ο Σέρβος Πρόεδρος Αλεξάνταρ Βούτσιτς, αρκετοί υπουργοί της κυβέρνησης, ο διευθύνων σύμβουλος της Rio Tinto, Γιάκομπ Στάουσχολμ (η εταιρεία που είναι υπεύθυνη για το έργο του ορυχείου λιθίου στη Σερβία) και εκπρόσωποι της εταιρείας συναντήθηκαν με κατοίκους που ζουν κοντά στο Γκόρνιε Ντελέιτσε, όπου θα βρίσκεται το προτεινόμενο ορυχείο, για να συζητήσουν το έργο εξόρυξης λιθίου. Ο Βούτσιτς αναγνώρισε τις νόμιμες ανησυχίες των ντόπιων σχετικά με την πιθανή περιβαλλοντική επίπτωση, συμπεριλαμβανομένης της καθαρότητας των κοντινών ποταμών όπως ο Τζαντάρ και ο Δρίνα, καθώς και των μέτρων αποθήκευσης αποβλήτων και προστασίας. Ο διευθύνων σύμβουλος της Rio Tinto επανέλαβε ότι η περιβαλλοντική προστασία και οι θετικές σχέσεις με την τοπική κοινότητα ήταν προτεραιότητες για την εταιρεία και έκανε πολλές υποσχέσεις σχετικά με αυτό.</span>\n<span class=\"para\">Στο Θάκερ Πας στην πολιτεία Νεβάδα των ΗΠΑ βρίσκεται μια εκτενή αποθήκη λιθίου. Η εταιρεία Lithium Americas έχει εξασφαλίσει άδεια για την εξόρυξη 73 τετραγωνικών χιλιομέτρων, προκαλώντας ισχυρή αντίθεση από τους ντόπιους κατοίκους και ακτιβιστές που ανησυχούν για την πιθανή εξάντληση και μόλυνση των υπόγειων υδάτων. Παρά τις συνεχιζόμενες αγωγές, η κατασκευή του ορυχείου προχωρά, με τις εργασίες να αναμένονται να ξεκινήσουν το 2026. Ο στόχος του έργου είναι να προμηθεύσει λιθίου για ένα εκατομμύριο ηλεκτρικά οχήματα ετησίως. Αυτή η περιοχή είναι το σπίτι αρκετών φυλών των Ιθαγενών Αμερικανών που θεωρούν τη γη ιερή. Οι κοντινές εγκαταλελειμμένες υδραργυρικές εξορύξεις, που λειτουργούσαν μέχρι το 1970, προκάλεσαν αύξηση των ποσοστών καρκίνου και συνεχίζουν να διαρρέουν τοξίνες στο περιβάλλον. Όπως σημείωσε ένας πρώην υπάλληλος της άγριας ζωής της Νεβάδας, “Οι χήνες που προσγειώνονται στις παλιές εξορύξεις είναι νεκρές μέχρι το πρωί.”</span>\n<span class=\"para\">Τώρα, μια νέα περιβαλλοντική απειλή πλανάται πάνω από την περιοχή. Η εταιρεία Lithium Americas έχει λάβει άδεια για την εξόρυξη λιθίου, καθώς οι ΗΠΑ θέλουν να επιταχύνουν τη μετάβαση στην πράσινη ενέργεια και να στραφούν σε ηλεκτρικά οχήματα.</span>\n<span class=\"para\">Το 2004, ο αγγλο-αυστραλός κολοσσός εξόρυξης Rio Tinto ήρθε στη Σερβία, προσελκύοντας από τον πλούσιο ορυκτό πλούτο της χώρας. Μετά την εξασφάλιση άδειας εξερεύνησης, η εταιρεία ανακάλυψε το ορυχείο Τζαντάρ κοντά στην πόλη Λοζνίτσα στη δυτική Σερβία. Αυτός ο χώρος περιέχει μια μοναδική αποθήκη “τζαντάριτ”, ενός νέου ορυκτού λιθίου νατρίου βορικοσιλικόνης. Η υψηλής ποιότητας, μεγάλης κλίμακας αποθήκη λιθίου και βορίου βρίσκεται κάτω από τον ποταμό Τζαντάρ, κάνοντάς την το μόνο μέρος στον κόσμο όπου μπορεί να βρεθεί το τζαντάριτ. Το τζαντάριτ επιβεβαιώθηκε αργότερα ως νέο ορυκτό από την Διεθνή Ορυκτολογική Ένωση. Η ανακάλυψη καλύφθηκε ευρέως από τα κυρίαρχα μέσα ενημέρωσης, με ορισμένα μέσα να αποκαλούν το νέο ορυκτό \"κρυπτονίτη\", μια φανταστική ουσία από τον πλανήτη του Σούπερμαν. Το Bloomberg έγραψε ότι “Στη σκιά ενός ορθόδοξου παρεκκλησίου, η Rio Tinto ανακάλυψε κρυπτονίτη, το θαυμαστό υλικό από τον Σούπερμαν, το οποίο ελπίζει ότι θα μεταμορφώσει την επιχείρηση πράσινης ενέργειας.”</span>\n<span class=\"para\">Όταν η κυβέρνηση του Σέρβου Προέδρου Αλεξάνταρ Βούτσιτς παρουσίασε το έργο εξόρυξης λιθίου το 2021, μαζικές διαμαρτυρίες κατά των εξορυκτικών δραστηριοτήτων παρέλυσαν μεγάλο μέρος της πρωτεύουσας, Βελιγραδίου, και άλλες περιοχές της Σερβίας για μήνες. Αυτό τελικά οδήγησε στην απόσυρση των σχεδίων για το άνοιγμα του ορυχείου Rio Tinto. Στο μεταξύ, η εταιρεία άρχισε να αγοράζει οικόπεδα και σπίτια στην περιοχή του χωριού Γκόρνι Ντελέιτσε. Σύμφωνα με τη Rio Tinto, υπήρχαν συνολικά 656 οικόπεδα γης στην περιοχή του έργου, εκ των οποίων 419, ή 63 τοις εκατό, έχουν αγοραστεί, φτάνοντας τα 167 εκτάρια.</span>\n<span class=\"para\">“Στην κεντρική περιοχή του έργου όπου προγραμματίζεται η ανάπτυξη εξορυκτικών και επεξεργαστικών εγκαταστάσεων, υπήρχαν 52 σπίτια. Από αυτόν τον αριθμό, 51 πούλησαν εθελοντικά τις ιδιοκτησίες τους και μετακόμισαν, συνήθως με την υποστήριξη της εταιρείας μας. Επιπλέον, εντοπίστηκαν άλλα 23 κατοικίες που δεν κατοικούνται μόνιμα, όπως εξοχικές κατοικίες, καλύβες ή εγκαταλελειμμένα σπίτια, εκ των οποίων 18 αγοράστηκαν,” ανακοίνωσαν επίσημα οι αρχές της εταιρείας Rio Tinto.</span>\n<span class=\"para\">Υπό δημόσια και περιβαλλοντική πίεση, η κυβέρνηση της Σερβίας απέσυρε την έγκριση για το χωροταξικό σχέδιο του έργου εξόρυξης το 2022. Η Σέρβα Πρωθυπουργός Άνα Μπρνάμπιτς δήλωσε ότι η απόφαση ήταν η σωστή, τονίζοντας ότι η κυβέρνηση ακούει τον λαό της. Ο Πρόεδρος Βούτσιτς παρατήρησε επίσης ότι η ασφάλεια των πολιτών και η περιβαλλοντική προστασία είναι πρωταρχικής σημασίας, αν και προσωπικά πιστεύει ότι η εξόρυξη λιθίου στη Σερβία παρουσιάζει μια σημαντική ευκαιρία για την οικονομική ανάπτυξη και πρόοδο της χώρας.</span>\n<span class=\"para\">Το έργο Τζαντάρ είναι ένα από τα μεγαλύτερα έργα λιθίου greenfield στον κόσμο. Με την τρέχουσα τιμή των δέκα δολαρίων ΗΠΑ ανά κιλό, αυτό θα δημιουργήσει περίπου μισό δισεκατομμύριο δολάρια ετήσιο έσοδο. Με εκτιμώμενη διάρκεια ζωής του ορυχείου 50 χρόνια, τα συνολικά έσοδα θα μπορούσαν να φτάσουν τα 25 δισεκατομμύρια δολάρια για τον φορέα εκμετάλλευσης. Αυτό το φθινόπωρο, ο Βούτσιτς είπε στην <em>Financial Times</em> ότι το ορυχείο, που αναμένεται να ανοίξει το 2028, θα παράγει 58.000 τόνους λιθίου ετησίως. Αυτό θα μπορούσε να είναι αρκετό για το 17 τοις εκατό της παραγωγής ηλεκτρικών οχημάτων της Ευρώπης, ή περίπου 1,1 εκατομμύρια αυτοκίνητα.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Η Ευρώπη πρέπει να παραμείνει κυρίαρχη σε έναν μεταβαλλόμενο κόσμο</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">Δύο χρόνια μετά την αρχική αναστολή του έργου, το Σερβικό Συνταγματικό Δικαστήριο ανέτρεψε την απόφαση στις αρχές Ιουλίου 2024. Στις 19 Ιουλίου, ο Γερμανός Καγκελάριος Όλαφ Σολτς συναντήθηκε με τον Σέρβο Πρόεδρο Αλεξάνταρ Βούτσιτς στο Βελιγράδι για μια “Κρίσιμη Σύνοδο Υλικών”. Κατά τη διάρκεια της συνάντησης, οι δύο ηγέτες υπέγραψαν ένα μνημόνιο κατανόησης μεταξύ της Σερβίας και της Επιτροπής της ΕΕ, καθορίζοντας μια στρατηγική συνεργασία που επικεντρώνεται σε πρώτες ύλες, αλυσίδες παραγωγής μπαταριών και ηλεκτρικά οχήματα. Στην περίσταση αυτή, ο Σολτς γιόρτασε την εξασφάλιση πρόσβασης στα μεγαλύτερα γνωστά αποθέματα λιθίου της ηπείρου, τα οποία θα πρέπει να μειώσουν την εξάρτηση από τις προμήθειες από την Κίνα.</span>\n<span class=\"para\">“Αυτό είναι ένα σημαντικό ευρωπαϊκό έργο που συμβάλλει στο να παραμείνει η Ευρώπη κυρίαρχη και ανεξάρτητη στην προμήθεια πρώτων υλών σε έναν μεταβαλλόμενο κόσμο,” δήλωσε ο Σολτς στους δημοσιογράφους μετά τη συνάντησή του με τον Σέρβο πρόεδρο.</span>\n<span class=\"para\">Περισσότερο από μισό χρόνο πριν, η γερμανική κυβέρνηση επικ criticized the election process in Serbia, but now it has become a loud proponent of lithium mining and supports the Serbian authorities in a project that has sparked significant local opposition. While lithium deposits exist in other European countries, particularly in Saxony, a state in eastern Germany, Franciska Brantner, the German state secretary in the ministry of economy and climate action and a member of the Greens in the Bundestag, told BBC News in Serbian that she supports the Jadar project, provided that the highest environmental standards are respected. She added that Germany is already working on similar projects in Saxony, as well as in her home region in the Rhine Basin in the south-west, but unfortunately, the technology there is not yet ready.</span>\n<span class=\"para\">Ο Μπόσκο Γιάξιτς, δημοσιογράφος και ειδικός σε θέματα εξωτερικής πολιτικής από τη Σερβία, πιστεύει ότι η Σερβία ωφελείται περισσότερο από τις εξαγωγές σμέουρων (οι οποίες έφτασαν τα 240 εκατομμύρια ευρώ στους πρώτους δέκα μήνες του 2023) από ό,τι θα ωφελούνταν από την εξόρυξη λιθίου. Υποστηρίζει ότι το μεγαλύτερο μερίδιο των κερδών θα πάει στη Rio Tinto, ενώ η πλούσια γεωργική περιοχή της κοιλάδας Τζαντάρ, όπου έγιναν οι δοκιμές, θα αφεθεί οικολογικά κατεστραμμένη.</span>\n<span class=\"para\">“Ενώ το κοινό φοβάται ότι η χώρα θα μετατραπεί σε χωματερή για την Ευρωπαϊκή Ένωση, οι ηγέτες στο Βερολίνο και το Παρίσι μας διαβεβαιώνουν ότι η εξόρυξη θα χρησιμεύσει ως κίνητρο για ταχύτερη ενσωμάτωση της Σερβίας στην ΕΕ,” είπε ο Γιάξιτς. Ωστόσο, ο Καγκελάριος Σολτς τόνισε ότι η Γερμανία δεν μπορεί να εγγυηθεί υψηλά πρότυπα περιβαλλοντικής προστασίας στην εξόρυξη λιθίου, δηλώνοντας ότι η ευθύνη ανήκει στην ίδια την εταιρεία. Από την άλλη πλευρά, ο Βούτσιτς διαβεβαίωσε τους πολίτες του ότι η Rio Tinto θα συμμορφωθεί με όλους τους περιβαλλοντικούς κανονισμούς. “Δεν θα κρύψουμε ποτέ τίποτα από τον λαό μας σε κανένα στάδιο της διαδικασίας ανοίγματος του ορυχείου,” είπε ο Βούτσιτς στην τελετή υπογραφής. “Ως πρόεδρος, θα αγωνιστώ προσωπικά για το περιβάλλον και για τις ζωές των πολιτών μας στον Τζαντάρ, ώστε το νερό και ο αέρας τους να είναι καθαρά.”</span>\n<span class=\"para\">Τα κόμματα της αντιπολίτευσης παραμένουν δύσπιστα απέναντι στις περιβαλλοντικές εγγυήσεις του προεδρικού. “Υπάρχει πλήρης έλλειψη εμπιστοσύνης στην κυβέρνηση όταν λέει ότι θα είναι προς το συμφέρον των πολιτών,” λέει η συν-ηγέτης του Πράσινου-Αριστερού Μετώπου, Μπιλγιάνα Γιορτζέβιτς. “Φοβόμαστε ότι η Σερβία θα θυσιαστεί για να προμηθεύσει λιθίου για ηλεκτρικά οχήματα που σχεδόν κανείς στη Σερβία δεν μπορεί να αντέξει οικονομικά.”</span>\n<span class=\"para\">Ωστόσο, προκύπτει ένα βασικό ερώτημα: αν η κυβέρνηση της Σερβίας δεν κατάφερε να επιβάλει τέτοιες υποχρεώσεις σε κινεζικές εταιρείες που εξορύσσουν στη Σερβία, πώς θα τα καταφέρει με τη Rio Tinto, μια εταιρεία με ιστορία χρήσης περιβαλλοντικά επιβλαβών τεχνολογιών που έχουν μολύνει διάφορα μέρη του κόσμου;</span>\n<span class=\"para\"><strong>Προώθηση πράσινης ενέργειας, επικίνδυνη για το περιβάλλον</strong></span>\n<span class=\"para\">Το Σεπτέμβριο του 2020, η Rio Tinto κατηγορήθηκε ότι μόλυνε ποταμούς στην Παπούα Νέα Γουινέα απελευθερώνοντας τοξικές ουσίες. Οι κάτοικοι του Μπουγκαινβίλ ισχυρίστηκαν ότι οι ενέργειες της εταιρείας προκάλεσαν προβλήματα υγείας σε 12.000 ανθρώπους που ζουν στην περιοχή. Αυτό το περιστατικό συνέβη λίγο μετά την παραίτηση του διευθύνοντος συμβούλου της εταιρείας και δύο γενικών διευθυντών μετά από ένα σκάνδαλο σχετικά με την καταστροφή των χώρων Παγκόσμιας Πολιτιστικής Κληρονομιάς που συνδέονται με τις αυτόχθονες κοινότητες στην Αυστραλία. Τα ορυχεία της Rio Tinto στη Δυτική Αυστραλία είχαν καταστρέψει σπηλιές που ήταν ιερές για αυτές τις 46.000 ετών αυτόχθονες κουλτούρες.</span>\n<span class=\"para\">Σύμφωνα με την εκτίμηση του Αμερικανικού Γεωλογικού Ινστιτούτου, υπάρχουν περίπου 26 εκατομμύρια τόνοι αποθεμάτων λιθίου στον κόσμο. Από αυτό, η Χιλή έχει μακράν τα περισσότερα, περίπου 9,3 εκατομμύρια. Ακολουθεί η Αυστραλία με 6,2, η Αργεντινή με 3,6 και η Κίνα με τρία εκατομμύρια. Τα υπόλοιπα είναι διάσπαρτα σε διάφορες ηπείρους. Η Ευρώπη δεν έχει εξερευνηθεί εντατικά μέχρι τώρα. Είναι γνωστό ότι ορισμένα αποθέματα υπάρχουν στην Πορτογαλία, τη Γερμανία, την Αυστρία, την Τσεχία, τη Φινλανδία, τη Σερβία και την Ισπανία. Αλλά μόνο στη Σερβία έχει ξεκινήσει στην πραγματικότητα ένα έργο εξόρυξης.</span>\n<span class=\"para\">“Υπάρχει ακόμα πολύ λίγη πληροφορία σχετικά με την οικολογική εξόρυξη λιθίου,” λέει η Ντράγκανα Γιορτζέβιτς, καθηγήτρια στο Ινστιτούτο Χημείας, Τεχνολογίας και Μεταλλουργίας στο Βελιγράδι. Φαίνεται ότι οι οικολογικοί εμπειρογνώμονες, το κοινό και ακόμη και η εταιρεία είναι αβέβαιοι για τις πιθανές επιπτώσεις, καθώς μόνο δύο ορυχεία στον κόσμο χρησιμοποιούν μια παρόμοια διαδικασία εξόρυξης λιθίου. Αυτό που είναι γνωστό είναι ότι και τα δύο ορυχεία, που βρίσκονται στην Κίνα και τις Ηνωμένες Πολιτείες, εξάγουν λιθίου από υλικό βράχου. Ωστόσο, και στις δύο περιπτώσεις, τα ορυχεία βρίσκονται σε ερημικές περιοχές, και η περιβαλλοντική τους επίπτωση εκτείνεται έως 150 χιλιόμετρα σε διάμετρο.</span>\n<span class=\"para\">“Η εξόρυξη λιθίου καταστρέφει υψηλής ποιότητας γεωργική γη, μολύνει τον αέρα με τοξική σκόνη και απελευθερώνει συμπυκνωμένα θειικά και υδροχλωρικά οξέα,” προσθέτει η Γιορτζέβιτς. “Τοξικά νερά ορυχείων, με υψηλές συγκεντρώσεις βορίου και άλλων επιβλαβών ουσιών, θα αναγκαστούν στην επιφάνεια υπό πίεση, ενδεχομένως μολύνοντας τα υπόγεια ύδατα του ποταμού Δρίνα, που είναι η υψηλότερης ποιότητας δεξαμενή νερού στη δυτική Σερβία,” προειδοποιεί.</span>\n<span class=\"para\">“Θα δημιουργηθούν τοξικά απόβλητα, αλλά και δεκάδες εκατομμύρια τόνοι επικίνδυνου υλικού αποβλήτων, που θα είναι μια χημική βόμβα. Η εξόρυξη που απορρίπτει επικίνδυνα απόβλητα στη φύση όπου παραμένουν με τη μορφή αποβλήτων δεν μπορεί να θεωρηθεί οικολογική,” καταλήγει η Γιορτζέβιτς. Περιβαλλοντικές ΜΚΟ και κάτοικοι της Λοζνίτσας έχουν προειδοποιήσει επίσης ότι η κατασκευή του ορυχείου θα μπορούσε να οδηγήσει σε καταστροφή οικοτόπων και μόλυνση του νερού. Πολλοί φοβούνται επίσης την πιθανή εκδίωξη κατοίκων της περιοχής.</span>\n<span class=\"para\">Η Μαρίγιανα Πέτκοβιτς από την ένωση <em>Ne damo Jadar</em> λέει ότι οι κάτοικοι της Λοζνίτσας και των γύρω χωριών θα χρησιμοποιήσουν όλα τα διαθέσιμα μέσα για να αποτρέψουν την εξόρυξη λιθίου στην περιοχή τους. Η ένωση έστειλε μια επιστολή στον Γάλλο Πρόεδρο Εμανουέλ Μακρόν ζητώντας του να σταματήσει το έργο. Στην απάντησή του, ο Μακρόν δήλωσε ότι είναι στο χέρι του λαού της Σερβίας να αποφασίσει αν θέλουν το ορυχείο ή όχι.</span>\n<span class=\"para\">“Ο λαός αποφάσισε, δεν θα παραδώσουμε τον Τζαντάρ και δεν θα υπάρξει ορυχείο εδώ,” είπε η Πέτκοβιτς. Αν το ορυχείο λιθίου στον Τζαντάρ κοντά στη Λοζνίτσα ανοίξει, θα είναι το πρώτο τέτοιο ορυχείο που θα ιδρυθεί σε κατοικημένη περιοχή. Ωστόσο, ο Βλάντιτσα Τσβέτκοβιτς, καθηγητής στο τμήμα εξόρυξης και γεωλογίας του Πανεπιστημίου του Βελιγραδίου, σημειώνει ότι περίπου 20 παρόμοια έργα υλοποιούνται ή προγραμματίζονται αυτή τη στιγμή στην Ευρώπη.</span>\n<span class=\"para\">“Είμαι πραγματικά έκπληκτος που στη χώρα μας εξακολουθεί να ισχυρίζεται ότι ο κόσμος έχει εγκαταλείψει την εξόρυξη. Είναι προφανές ότι η δήλωση ότι ο Τζαντάρ θα ήταν το πρώτο τέτοιο ορυχείο σε κατοικημένη περιοχή χρησιμοποιείται ως δραματικό και ανησυχητικό σλόγκαν χωρίς ουσιαστική ανησυχία,” είπε ο Τσβέτκοβιτς     . “Δεν υπάρχουν τέτοια ορυχεία πουθενά στην Ευρώπη αυτή τη στιγμή, αλλά όταν υπάρξουν, θα βρίσκονται αποκλειστικά σε κατοικημένες περιοχές.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Η Τατιάνα Ντόρτζεβιτς</strong> είναι βραβευμένη Σέρβα δημοσιογράφος και συγγραφέας με έδρα το Μιλάνο. Γράφει για το Al Jazeera Balkans, το BBC News στα Σερβικά, την κροατική εβδομαδιαία εφημερίδα <em>Novosti</em> και την ιταλική ημερήσια εφημερίδα <em>La Stampa.</em> Είναι πρέσβειρα του Ιδρύματος Gariwo, της συντομογραφίας των Κήπων των Δικαίων σε όλο τον κόσμο και υπηρέτησε ως πρόεδρος της Ένωσης Ξένου Τύπου του Μιλάνου από το 2020 έως το 2022. Έχει δημοσιεύσει δύο βιβλία <em>Il Pioniere</em> και <em>Il Vento da est </em>(στα ιταλικά), εκδόσεις Besa Muci Editore (2021) και Robin Edizioni (2024). Είναι πρόεδρος της Ένωσης Ξένου Τύπου στο Μιλάνο από τον Μάρτιο του 2024.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">On the same day, before the protests even began, organizers Zlatko Kokanović and Nebojša Petković from the environmental group <em>Ne damo Jadar</em> (“we won’t give up Jadar”) were taken in for questioning by the BIA, Serbia’s national security and intelligence agency. The authorities gave them a \"friendly warning\" that the blockades were illegal and that they should be prepared to face consequences. Those consequences came swiftly. After the protest, environmental activists were detained across Serbia.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Discovering kryptonite</strong></span>\n<span class=\"para\">Following these events, Serbian President Aleksandar Vučić, several government ministers, Rio Tinto CEO Jakob Stausholm (the corporation responsible for the lithium mine project in Serbia) and representatives from the company met with residents living near Gornje Nedeljice, where the proposed mine would be located, to discuss the lithium mining project. Vučić acknowledged the locals’ legitimate concerns about the potential environmental impact, including the cleanliness of nearby rivers like the Jadra and Drina, as well as waste storage and protection measures. Rio Tinto’s CEO reiterated that environmental protection and positive relations with the local community were priorities for the company and he made several promises in that regard.</span>\n<span class=\"para\">At Thacker Pass in the US state of Nevada lies a vast lithium ore deposit. The Lithium Americas corporation has secured a permit to mine 73 square kilometres, sparking strong opposition from local residents and activists concerned about potential groundwater depletion and contamination. Despite ongoing lawsuits, construction of the mine is moving forward, with operations expected to begin in 2026. The project aims to supply lithium for one million electric vehicles annually. This area is home to several Native American tribes who consider the land sacred. Nearby abandoned mercury mines, which operated until 1970, caused a spike in cancer rates and continue to leak toxins into the environment. As a former Nevada wildlife official noted, “Geese landing on the old mines are dead by morning.”</span>\n<span class=\"para\">Now, a new environmental threat looms over the region. The Lithium Americas corporation has received a permit to mine lithium, as the US wants to accelerate the green transition and switch to electric vehicles.</span>\n<span class=\"para\">In 2004, the Anglo-Australian mining giant Rio Tinto came to Serbia, attracted by the country's rich mineral potential. After receiving an exploration permit, the company discovered the Jadar mine near the town of Loznica in western Serbia. This site contains a unique deposit of “jadarite”, a new lithium sodium borosilicate mineral. The high-quality, large-scale lithium and boron deposit lies beneath the Jadar river, making it the only place in the world where jadarite can be found. Jadarite was later confirmed as a new mineral by the International Mineralogical Association. The discovery was widely covered by mainstream media, with some outlets dubbing the new mineral \"kryptonite\", a fictional substance from Superman’s planet. Bloomberg wrote that “In the shade of an Orthodox chapel, Rio Tinto has discovered kryptonite, the wonder material from Superman, which it hopes will transform its green energy business.”</span>\n<span class=\"para\">When the government of Serbian President Aleksandar Vučić presented the lithium extraction project in 2021, mass protests against mining activities paralyzed much of the capital, Belgrade, and other parts of Serbia for months. This ultimately led to the withdrawal of plans to open the Rio Tinto mine. In the meantime, the company began purchasing plots of land and houses in the vicinity of the village of Gornji Nedeljice. According to Rio Tinto, there were a total of 656 plots of land within the project area, of which 419, or 63 per cent, have been purchased, amounting to 167 hectares.</span>\n<span class=\"para\">“In the central area of ​​the project where the development of mining and processing facilities is planned, there were 52 homes. Of that number, 51 voluntarily sold their properties and moved, usually with the support of our company. In addition, another 23 residential facilities were identified which are not permanently inhabited, such as holiday homes, cottages or abandoned houses, of which 18 were purchased,” the authorities of the Rio Tinto company officially announced.</span>\n<span class=\"para\">Under public and environmental pressure, the Serbian government withdrew approval for the mining project’s spatial plan in 2022. Serbian Prime Minister Ana Brnabić stated that the decision was the right one, emphasizing that the government listens to its people. President Vučić also remarked that the safety of citizens and environmental protection are paramount, though he personally believes that lithium extraction in Serbia presents a significant opportunity for the country’s economic growth and development.</span>\n<span class=\"para\">The Jadar project is one of the largest greenfield lithium projects in the world. At the current price of ten US dollars per kilogram, this would generate around half a billion dollars in annual revenue. With a projected mine life of 50 years, total revenue could amount to 25 billion dollars for the operator. This fall, Vučić told the <em>Financial Times</em> that the mine, expected to open in 2028, would produce 58,000 tonnes of lithium annually. This could be sufficient for 17 per cent of Europe’s electric vehicle production, or about 1.1 million cars.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Europe must remain sovereign in a changing world</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">Two years after the project was initially halted the Serbian Constitutional Court overturned the decision in early July 2024. On July 19th, German Chancellor Olaf Scholz met with Serbian President Aleksandar Vučić in Belgrade for a “Critical Raw Materials Summit”. During the meeting, the two leaders signed a memorandum of understanding between Serbia and the EU Commission, establishing a strategic partnership focused on raw materials, battery production chains and electric vehicles. On this occasion, Scholz celebrated securing access to the continent’s largest-known reserves of lithium, which should reduce reliance on supplies from China.</span>\n<span class=\"para\">“This is an important European project that contributes to Europe remaining sovereign and independent in the supply of raw materials in a changing world,” Scholz told journalists after his meeting with the Serbian president.</span>\n<span class=\"para\">More than half a year ago, the German government criticized the election process in Serbia, but now it has become a loud proponent of lithium mining and supports the Serbian authorities in a project that has sparked significant local opposition. While lithium deposits exist in other European countries, particularly in Saxony, a state in eastern Germany, Franciska Brantner, the German state secretary in the ministry of economy and climate action and a member of the Greens in the Bundestag, told BBC News in Serbian that she supports the Jadar project, provided that the highest environmental standards are respected. She added that Germany is already working on similar projects in Saxony, as well as in her home region in the Rhine Basin in the south-west, but unfortunately, the technology there is not yet ready.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, a journalist and foreign policy expert from Serbia, believes that Serbia benefits more from raspberry exports (which reached 240 million euros in the first ten months of 2023) than it would from lithium mining. He argues that the lion's share of profits would go to Rio Tinto, while the rich agricultural region of the Jadar Valley, where tests were conducted, would be left ecologically devastated.</span>\n<span class=\"para\">“While the public fears that the country will turn into a dumping ground for the European Union, leaders in Berlin and Paris assure us that mining would serve as an incentive for Serbia’s faster integration into the EU,” Jakšić said. Chancellor Scholz however emphasized that Germany cannot guarantee high environmental protection standards in lithium mining, stating that the responsibility lies with the company itself. On the other hand, Vučić reassured his citizens that Rio Tinto will comply with all environmental regulations. “We will never hide anything from our people at any stage of the opening of the mine, at any part of the procedure,” Vučić said at the signing ceremony. “As president, I will personally fight for the environment and for the lives of our citizens in Jadar, so that their water and air are clean.”</span>\n<span class=\"para\">The opposition parties remain unconvinced by the president’s environmental guarantees. “There is a complete lack of trust in the government when they say it will be in the interest of citizens,” says the co-leader of the Green-Left Front, Biljana Đorđević. “We fear that Serbia will be sacrificed to provide lithium for electric vehicles that pretty much nobody in Serbia can afford.”</span>\n<span class=\"para\">Nevertheless, a key question arises: if the Serbian government failed to impose such obligations on Chinese companies mining in Serbia, how will it succeed with Rio Tinto, a company with a history of using environmentally harmful technologies that have polluted various parts of the world?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Promoting green energy, dangerous to the environment</strong></span>\n<span class=\"para\">In September 2020, Rio Tinto was accused of polluting rivers in Papua New Guinea by releasing toxic substances. Residents of Bougainville claimed that the company’s actions caused health problems for 12,000 people living in the area. This incident occurred shortly after the resignation of the company's CEO and two general managers following a scandal over the destruction of World Cultural Heritage sites linked to Aboriginal communities in Australia. Rio Tinto’s mines in Western Australia had destroyed caves that were sacred to these 46,000-year-old indigenous cultures.</span>\n<span class=\"para\">According to the estimate of the American Geological Institute, there are about 26 million tons of lithium reserves in the world. Of that, Chile has by far the most, around 9.3 million. It is followed by Australia with 6.2, Argentina with 3.6 and China with three million. The rest are scattered across various continents. Europe has not been intensively explored until now. It is known that certain reserves exist in Portugal, Germany, Austria, the Czech Republic, Finland, Serbia and Spain. But only in Serbia has a project to mine actually begun.</span>\n<span class=\"para\">“There is still too little information about eco-friendly lithium extraction,” says Dragana Đorđević, a professor at the Institute of Chemistry, Technology and Metallurgy in Belgrade. It appears that ecological experts, the public and even the company are uncertain of the potential effects, as only two mines in the world use a similar lithium extraction process. What is known is that both mines, located in China and the United States, extract lithium from rock material. However, in both cases, the mines are situated in desert regions, and their environmental impact extends up to 150 kilometres in diameter.</span>\n<span class=\"para\">“Mining lithium destroys high-quality agricultural land, pollutes the air with toxic dust, and releases concentrated sulphuric and hydrochloric acids,” Đorđević adds. “Toxic mine waters, with high concentrations of boron and other harmful substances, would be forced to the surface under pressure, potentially contaminating the underground waters of the Drina river, which is the highest-quality water reservoir in western Serbia,” she warns.</span>\n<span class=\"para\">“Toxic waste water will be created, but so will tens of millions of tons of dangerous waste material, which would be a chemical time bomb. Mining that discards hazardous waste into nature where it remains in the form of tailings cannot be considered ecological,” Đorđević concludes. Environmental NGOs and inhabitants of Loznica have warned as well that the mine’s construction could lead to habitat destruction and water pollution. Many also fear the potential displacement of residents in the area.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković from the association <em>Ne damo Jadar</em> says that residents of Loznica and surrounding villages will use all available means to prevent lithium extraction in their area. The association sent a letter to French President Emmanuel Macron asking him to halt the project. In his response, Macron stated that it is up to the people of Serbia to decide whether they want the mine or not.</span>\n<span class=\"para\">“The people have decided, we will not give up Jadar and there won't be a mine here,” Petković said. If the lithium mine in Jadar near Loznica is opened, it will be the first such mine established in a populated area. However, Vladica Cvetković, a professor at the faculty of mining and geology at the University of Belgrade, notes that around 20 similar projects are currently being implemented or planned in Europe.</span>\n<span class=\"para\">“I am truly surprised that in our country it is still claimed that the world has abandoned mining. It is evident that the assertion that Jadar would be the first such mine in a populated area is being used as a dramatic and alarming slogan without substantial concern,” Cvetković     said. “There are no such mines anywhere in Europe at present, but when they do exist, they will be located exclusively in populated areas.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> is an award-winning Serbian journalist and writer based in Milan. She writes for Al Jazeera Balkans, BBC News in Serbian, the Croatian weekly newspaper <em>Novosti</em> and the Italian daily newspaper <em>La Stampa.</em> She is an ambassador of Gariwo Fondation, the acronym of Gardens of the Righteous Worldwide and she served as the chairperson of the Milan Foreign Press Association from 2020 to 2022. She published two books <em>Il Pioniere</em> and <em>Il Vento da est </em>(in Italian), edited by Besa Muci Editore (2021) and Robin Edizioni (2024)She has been a chairperson of the Foreign Press Association in Milan since March 2024.</span>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">El mismo día, antes de que comenzaran las protestas, los organizadores Zlatko Kokanović y Nebojša Petković del grupo ambiental <em>Ne damo Jadar</em> (“no renunciaremos a Jadar”) fueron llevados para ser interrogados por la BIA, la agencia de seguridad e inteligencia nacional de Serbia. Las autoridades les dieron una \"advertencia amistosa\" de que los bloqueos eran ilegales y que debían estar preparados para enfrentar consecuencias. Esas consecuencias llegaron rápidamente. Después de la protesta, los activistas ambientales fueron detenidos en toda Serbia.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Descubriendo kryptonita</strong></span>\n<span class=\"para\">Tras estos eventos, el presidente serbio Aleksandar Vučić, varios ministros del gobierno, el CEO de Rio Tinto Jakob Stausholm (la corporación responsable del proyecto de mina de litio en Serbia) y representantes de la empresa se reunieron con residentes que viven cerca de Gornje Nedeljice, donde se ubicaría la mina propuesta, para discutir el proyecto de minería de litio. Vučić reconoció las preocupaciones legítimas de los locales sobre el posible impacto ambiental, incluida la limpieza de ríos cercanos como el Jadra y el Drina, así como las medidas de almacenamiento de desechos y protección. El CEO de Rio Tinto reiteró que la protección ambiental y las relaciones positivas con la comunidad local eran prioridades para la empresa y hizo varias promesas al respecto.</span>\n<span class=\"para\">En Thacker Pass, en el estado de Nevada, EE. UU., se encuentra un vasto depósito de mineral de litio. La corporación Lithium Americas ha asegurado un permiso para extraer 73 kilómetros cuadrados, lo que ha provocado una fuerte oposición de los residentes locales y activistas preocupados por la posible disminución y contaminación de las aguas subterráneas. A pesar de las demandas en curso, la construcción de la mina avanza, con operaciones que se espera comiencen en 2026. El proyecto tiene como objetivo suministrar litio para un millón de vehículos eléctricos anualmente. Esta área es hogar de varias tribus nativas americanas que consideran la tierra sagrada. Las minas de mercurio abandonadas cercanas, que operaron hasta 1970, causaron un aumento en las tasas de cáncer y continúan filtrando toxinas al medio ambiente. Como señaló un exfuncionario de vida silvestre de Nevada, “Los gansos que aterrizan en las viejas minas están muertos por la mañana.”</span>\n<span class=\"para\">Ahora, una nueva amenaza ambiental se cierne sobre la región. La corporación Lithium Americas ha recibido un permiso para extraer litio, ya que EE. UU. quiere acelerar la transición verde y cambiar a vehículos eléctricos.</span>\n<span class=\"para\">En 2004, el gigante minero anglo-australiano Rio Tinto llegó a Serbia, atraído por el rico potencial mineral del país. Después de recibir un permiso de exploración, la empresa descubrió la mina Jadar cerca de la ciudad de Loznica, en el oeste de Serbia. Este sitio contiene un depósito único de “jadarita”, un nuevo mineral de borosilicato de litio y sodio. El depósito de litio y boro de alta calidad y a gran escala se encuentra debajo del río Jadar, lo que lo convierte en el único lugar del mundo donde se puede encontrar jadarita. La jadarita fue confirmada más tarde como un nuevo mineral por la Asociación Mineralógica Internacional. El descubrimiento fue ampliamente cubierto por los medios de comunicación convencionales, con algunos medios llamando al nuevo mineral \"kryptonita\", una sustancia ficticia del planeta de Superman. Bloomberg escribió que “A la sombra de una capilla ortodoxa, Rio Tinto ha descubierto kryptonita, el material maravilloso de Superman, que espera transformará su negocio de energía verde.”</span>\n<span class=\"para\">Cuando el gobierno del presidente serbio Aleksandar Vučić presentó el proyecto de extracción de litio en 2021, protestas masivas contra las actividades mineras paralizaron gran parte de la capital, Belgrado, y otras partes de Serbia durante meses. Esto llevó finalmente a la retirada de los planes para abrir la mina de Rio Tinto. Mientras tanto, la empresa comenzó a comprar parcelas de tierra y casas en las cercanías del pueblo de Gornji Nedeljice. Según Rio Tinto, había un total de 656 parcelas de tierra dentro del área del proyecto, de las cuales 419, o el 63 por ciento, han sido compradas, lo que equivale a 167 hectáreas.</span>\n<span class=\"para\">“En el área central del proyecto donde se planea el desarrollo de instalaciones mineras y de procesamiento, había 52 hogares. De ese número, 51 vendieron voluntariamente sus propiedades y se mudaron, generalmente con el apoyo de nuestra empresa. Además, se identificaron otras 23 instalaciones residenciales que no están habitadas de forma permanente, como casas de vacaciones, cabañas o casas abandonadas, de las cuales 18 fueron compradas,” anunciaron oficialmente las autoridades de la empresa Rio Tinto.</span>\n<span class=\"para\">Ante la presión pública y ambiental, el gobierno serbio retiró la aprobación del plan espacial del proyecto minero en 2022. La primera ministra serbia Ana Brnabić declaró que la decisión fue la correcta, enfatizando que el gobierno escucha a su gente. El presidente Vučić también comentó que la seguridad de los ciudadanos y la protección ambiental son primordiales, aunque él personalmente cree que la extracción de litio en Serbia presenta una oportunidad significativa para el crecimiento y desarrollo económico del país.</span>\n<span class=\"para\">El proyecto Jadar es uno de los mayores proyectos de litio en terrenos vírgenes en el mundo. Al precio actual de diez dólares estadounidenses por kilogramo, esto generaría alrededor de medio mil millones de dólares en ingresos anuales. Con una vida útil proyectada de la mina de 50 años, los ingresos totales podrían ascender a 25 mil millones de dólares para el operador. Este otoño, Vučić dijo al <em>Financial Times</em> que la mina, que se espera abra en 2028, produciría 58,000 toneladas de litio anualmente. Esto podría ser suficiente para el 17 por ciento de la producción de vehículos eléctricos de Europa, o alrededor de 1.1 millones de coches.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Europa debe seguir siendo soberana en un mundo cambiante</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">Dos años después de que el proyecto se detuviera inicialmente, el Tribunal Constitucional serbio anuló la decisión a principios de julio de 2024. El 19 de julio, el canciller alemán Olaf Scholz se reunió con el presidente serbio Aleksandar Vučić en Belgrado para una “Cumbre de Materias Primas Críticas”. Durante la reunión, los dos líderes firmaron un memorando de entendimiento entre Serbia y la Comisión de la UE, estableciendo una asociación estratégica centrada en materias primas, cadenas de producción de baterías y vehículos eléctricos. En esta ocasión, Scholz celebró haber asegurado el acceso a las reservas de litio más grandes conocidas del continente, lo que debería reducir la dependencia de los suministros de China.</span>\n<span class=\"para\">“Este es un importante proyecto europeo que contribuye a que Europa siga siendo soberana e independiente en el suministro de materias primas en un mundo cambiante,” dijo Scholz a los periodistas después de su reunión con el presidente serbio.</span>\n<span class=\"para\">Hace más de medio año, el gobierno alemán criticó el proceso electoral en Serbia, pero ahora se ha convertido en un fuerte defensor de la minería de litio y apoya a las autoridades serbias en un proyecto que ha suscitado una significativa oposición local. Si bien existen depósitos de litio en otros países europeos, particularmente en Sajonia, un estado en el este de Alemania, Franciska Brantner, la secretaria de estado alemana en el ministerio de economía y acción climática y miembro de los Verdes en el Bundestag, dijo a BBC News en serbio que apoya el proyecto Jadar, siempre que se respeten los más altos estándares ambientales. Agregó que Alemania ya está trabajando en proyectos similares en Sajonia, así como en su región natal en la cuenca del Rin en el suroeste, pero desafortunadamente, la tecnología allí aún no está lista.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, un periodista y experto en política exterior de Serbia, cree que Serbia se beneficia más de las exportaciones de frambuesas (que alcanzaron los 240 millones de euros en los primeros diez meses de 2023) de lo que lo haría de la minería de litio. Argumenta que la mayor parte de las ganancias iría a Rio Tinto, mientras que la rica región agrícola del Valle de Jadar, donde se realizaron las pruebas, quedaría ecológicamente devastada.</span>\n<span class=\"para\">“Mientras el público teme que el país se convierta en un vertedero para la Unión Europea, los líderes en Berlín y París nos aseguran que la minería serviría como un incentivo para la integración más rápida de Serbia en la UE,” dijo Jakšić. Sin embargo, el canciller Scholz enfatizó que Alemania no puede garantizar altos estándares de protección ambiental en la minería de litio, afirmando que la responsabilidad recae en la propia empresa. Por otro lado, Vučić aseguró a sus ciudadanos que Rio Tinto cumplirá con todas las regulaciones ambientales. “Nunca ocultaremos nada a nuestra gente en ninguna etapa de la apertura de la mina, en ninguna parte del procedimiento,” dijo Vučić en la ceremonia de firma. “Como presidente, lucharé personalmente por el medio ambiente y por la vida de nuestros ciudadanos en Jadar, para que su agua y aire sean limpios.”</span>\n<span class=\"para\">Los partidos de oposición siguen sin estar convencidos por las garantías ambientales del presidente. “Hay una completa falta de confianza en el gobierno cuando dicen que será en interés de los ciudadanos,” dice la co-líder del Frente Verde-Izquierda, Biljana Đorđević. “Tememos que Serbia sea sacrificada para proporcionar litio para vehículos eléctricos que prácticamente nadie en Serbia puede permitirse.”</span>\n<span class=\"para\">No obstante, surge una pregunta clave: si el gobierno serbio no logró imponer tales obligaciones a las empresas chinas que extraen en Serbia, ¿cómo tendrá éxito con Rio Tinto, una empresa con un historial de uso de tecnologías ambientalmente dañinas que han contaminado diversas partes del mundo?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Promoviendo energía verde, peligrosa para el medio ambiente</strong></span>\n<span class=\"para\">En septiembre de 2020, Rio Tinto fue acusada de contaminar ríos en Papúa Nueva Guinea al liberar sustancias tóxicas. Residentes de Bougainville afirmaron que las acciones de la empresa causaron problemas de salud a 12,000 personas que viven en la zona. Este incidente ocurrió poco después de la renuncia del CEO de la empresa y dos gerentes generales tras un escándalo sobre la destrucción de sitios de Patrimonio Cultural Mundial vinculados a comunidades aborígenes en Australia. Las minas de Rio Tinto en Australia Occidental habían destruido cuevas que eran sagradas para estas culturas indígenas de 46,000 años de antigüedad.</span>\n<span class=\"para\">Según la estimación del Instituto Geológico Americano, hay alrededor de 26 millones de toneladas de reservas de litio en el mundo. De eso, Chile tiene con mucho la mayor cantidad, alrededor de 9.3 millones. Le sigue Australia con 6.2, Argentina con 3.6 y China con tres millones. El resto está disperso por varios continentes. Europa no ha sido explorada intensivamente hasta ahora. Se sabe que existen ciertas reservas en Portugal, Alemania, Austria, la República Checa, Finlandia, Serbia y España. Pero solo en Serbia ha comenzado un proyecto de extracción.</span>\n<span class=\"para\">“Todavía hay muy poca información sobre la extracción de litio ecológica,” dice Dragana Đorđević, profesora en el Instituto de Química, Tecnología y Metalurgia de Belgrado. Parece que los expertos ecológicos, el público e incluso la empresa están inseguros sobre los posibles efectos, ya que solo dos minas en el mundo utilizan un proceso de extracción de litio similar. Lo que se sabe es que ambas minas, ubicadas en China y Estados Unidos, extraen litio de material rocoso. Sin embargo, en ambos casos, las minas están situadas en regiones desérticas, y su impacto ambiental se extiende hasta 150 kilómetros de diámetro.</span>\n<span class=\"para\">“La minería de litio destruye tierras agrícolas de alta calidad, contamina el aire con polvo tóxico y libera ácidos sulfúricos y clorhídricos concentrados,” agrega Đorđević. “Las aguas mineras tóxicas, con altas concentraciones de boro y otras sustancias dañinas, serían forzadas a la superficie bajo presión, contaminando potencialmente las aguas subterráneas del río Drina, que es el reservorio de agua de más alta calidad en el oeste de Serbia,” advierte.</span>\n<span class=\"para\">“Se generará agua residual tóxica, pero también decenas de millones de toneladas de material de desecho peligroso, que sería una bomba de tiempo química. La minería que descarta desechos peligrosos en la naturaleza donde permanece en forma de relaves no puede considerarse ecológica,” concluye Đorđević. Las ONG ambientales y los habitantes de Loznica también han advertido que la construcción de la mina podría llevar a la destrucción de hábitats y contaminación del agua. Muchos también temen el posible desplazamiento de residentes en la zona.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković de la asociación <em>Ne damo Jadar</em> dice que los residentes de Loznica y los pueblos circundantes utilizarán todos los medios disponibles para prevenir la extracción de litio en su área. La asociación envió una carta al presidente francés Emmanuel Macron pidiéndole que detuviera el proyecto. En su respuesta, Macron declaró que depende del pueblo de Serbia decidir si quieren la mina o no.</span>\n<span class=\"para\">“El pueblo ha decidido, no renunciaremos a Jadar y no habrá mina aquí,” dijo Petković. Si se abre la mina de litio en Jadar cerca de Loznica, será la primera mina de este tipo establecida en un área poblada. Sin embargo, Vladica Cvetković, profesor de la facultad de minería y geología de la Universidad de Belgrado, señala que alrededor de 20 proyectos similares se están implementando o planificando actualmente en Europa.</span>\n<span class=\"para\">“Estoy verdaderamente sorprendido de que en nuestro país todavía se afirme que el mundo ha abandonado la minería. Es evidente que la afirmación de que Jadar sería la primera mina de este tipo en un área poblada se está utilizando como un eslogan dramático y alarmante sin una preocupación sustancial,” dijo Cvetković    . “No hay tales minas en ninguna parte de Europa en la actualidad, pero cuando existan, estarán ubicadas exclusivamente en áreas pobladas.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> es una periodista y escritora serbia galardonada con sede en Milán. Escribe para Al Jazeera Balkans, BBC News en serbio, el periódico semanal croata <em>Novosti</em> y el diario italiano <em>La Stampa.</em> Es embajadora de la Fundación Gariwo, el acrónimo de Jardines de los Justos en todo el mundo y fue presidenta de la Asociación de Prensa Extranjera de Milán de 2020 a 2022. Publicó dos libros <em>Il Pioniere</em> y <em>Il Vento da est </em>(en italiano), editados por Besa Muci Editore (2021) y Robin Edizioni (2024). Ha sido presidenta de la Asociación de Prensa Extranjera en Milán desde marzo de 2024.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Samana päivänä, ennen kuin mielenosoitukset edes alkoivat, järjestäjät Zlatko Kokanović ja Nebojša Petković ympäristöryhmästä <em>Ne damo Jadar</em> (“emme luovuta Jadarista”) otettiin kuulusteltavaksi BIA:n, Serbian kansallisen turvallisuus- ja tiedusteluviraston, toimesta. Viranomaiset antoivat heille \"ystävällisen varoituksen\", että blokkaukset olivat laittomia ja että heidän tulisi olla valmiita kohtaamaan seuraukset. Nämä seuraukset tulivat nopeasti. Mielenosoituksen jälkeen ympäristöaktivisteja pidätettiin ympäri Serbiaa.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Kryptoniitin löytäminen</strong></span>\n<span class=\"para\">Näiden tapahtumien jälkeen Serbian presidentti Aleksandar Vučić, useat hallituksen ministerit, Rio Tinto -yhtiön toimitusjohtaja Jakob Stausholm (yhtiö, joka on vastuussa litiumkaivosprojektista Serbiassa) ja yhtiön edustajat tapasivat Gornje Nedeljicen lähellä asuvia asukkaita keskustellakseen litiumkaivosprojektista. Vučić myönsi paikallisten oikeutetut huolenaiheet mahdollisista ympäristövaikutuksista, mukaan lukien läheisten jokien, kuten Jadran ja Drinan, puhtaus sekä jätteiden varastointi ja suojatoimet. Rio Tinton toimitusjohtaja toisti, että ympäristönsuojelu ja hyvät suhteet paikallisyhteisöön olivat yhtiölle tärkeitä prioriteetteja, ja hän teki useita lupauksia tämän suhteen.</span>\n<span class=\"para\">Thacker Passissa Yhdysvaltojen Nevadassa sijaitsee valtava litiummalmin esiintymä. Lithium Americas -yhtiö on saanut luvan kaivaa 73 neliökilometriä, mikä on herättänyt voimakasta vastustusta paikallisten asukkaiden ja aktivistien keskuudessa, jotka ovat huolissaan mahdollisesta pohjaveden ehtymisestä ja saastumisesta. Huolimatta käynnissä olevista oikeusjutuista, kaivoksen rakentaminen etenee, ja toimintojen odotetaan alkavan vuonna 2026. Projektin tavoitteena on toimittaa litiumia miljoonalle sähköautolle vuosittain. Tämä alue on useiden alkuperäiskansojen heimoyhteisöjen kotipaikka, jotka pitävät maata pyhänä. Lähellä sijaitsevat hylätyt elohopeakaivokset, jotka toimivat vuoteen 1970 asti, aiheuttivat syöpätapausten lisääntymistä ja vuotavat edelleen myrkkyjä ympäristöön. Kuten entinen Nevadassa työskentelevä villieläinviranomainen totesi: \"Hanhet, jotka laskeutuvat vanhoille kaivoksille, ovat kuolleita aamuksi.\"</span>\n<span class=\"para\">Nyt uusi ympäristöriski uhkaa aluetta. Lithium Americas -yhtiö on saanut luvan kaivaa litiumia, sillä Yhdysvallat haluaa nopeuttaa vihreää siirtymää ja siirtyä sähköautoihin.</span>\n<span class=\"para\">Vuonna 2004 anglo-australialainen kaivosjätti Rio Tinto saapui Serbiaan, houkuteltuna maan rikkaasta mineraalipotentiaalista. Saatuaan tutkimusluvan yhtiö löysi Jadar-kaivoksen Loznican kaupungin läheltä Länsi-Serbiasta. Tämä paikka sisältää ainutlaatuisen \"jadarite\"-mineraaliesiintymän, uutta litiumnatriumborosilikaattia. Korkealaatuinen, suurimittakaavainen litium- ja booriesiintymä sijaitsee Jadar-joen alla, mikä tekee siitä ainoan paikan maailmassa, jossa jadaritea voidaan löytää. Jadarite vahvistettiin myöhemmin uutena mineraalina Kansainvälisen mineraaliseuran toimesta. Löytö sai laajaa huomiota valtamediassa, ja jotkut julkaisut nimittivät uutta mineraalia \"kryptoniitiksi\", kuvitteelliseksi aineeksi Supermanin planeetalta. Bloomberg kirjoitti, että \"Ortodoksisen kappelin varjossa Rio Tinto on löytänyt kryptoniittia, Supermanin ihmeainetta, jonka se toivoo muuttavan vihreän energian liiketoimintaansa.\"</span>\n<span class=\"para\">Kun Serbian presidentti Aleksandar Vučić esitteli litiumin tuotantoprojektin vuonna 2021, massamielenosoitukset kaivostoimintaa vastaan halvaannuttivat suuren osan pääkaupungista Belgradista ja muista osista Serbiaa kuukausiksi. Tämä johti lopulta suunnitelmien peruuttamiseen Rio Tinto -kaivoksen avaamiseksi. Samaan aikaan yhtiö alkoi ostaa tontteja ja taloja Gornji Nedeljicen kylän läheisyydessä. Rio Tinton mukaan projektialueella oli yhteensä 656 tonttia, joista 419, eli 63 prosenttia, on ostettu, yhteensä 167 hehtaaria.</span>\n<span class=\"para\">“Projektin keskialueella, jossa kaivos- ja jalostuslaitosten kehittäminen on suunniteltu, oli 52 kotia. Tästä määrästä 51 myi vapaaehtoisesti omaisuutensa ja muutti, yleensä yhtiömme tuella. Lisäksi tunnistettiin 23 asuinrakennusta, jotka eivät ole pysyvästi asuttuja, kuten lomakoteja, mökkejä tai hylättyjä taloja, joista 18 ostettiin,” Rio Tinto -yhtiön viranomaiset ilmoittivat virallisesti.</span>\n<span class=\"para\">Julkisen ja ympäristön paineen alla Serbian hallitus peruutti kaivosprojektin alueellisen suunnitelman hyväksynnän vuonna 2022. Serbian pääministeri Ana Brnabić totesi, että päätös oli oikea, korostaen, että hallitus kuuntelee kansaansa. Presidentti Vučić myös huomautti, että kansalaisten turvallisuus ja ympäristönsuojelu ovat ensisijaisia, vaikka hän henkilökohtaisesti uskoo, että litiumin tuotanto Serbiassa tarjoaa merkittävän mahdollisuuden maan talouskasvuun ja kehitykseen.</span>\n<span class=\"para\">Jadar-projekti on yksi maailman suurimmista vihreistä litiumprojekteista. Nykyisellä kymmenen Yhdysvaltain dollarin kilohinnalla tämä tuottaisi noin puoli miljardia dollaria vuosittaisia tuloja. Arvioidulla kaivoksen käyttöiällä 50 vuotta kokonaisliikevaihto voisi nousta 25 miljardiin dollariin toimijalle. Tänä syksynä Vučić kertoi <em>Financial Times</em>:lle, että kaivoksen, jonka odotetaan avautuvan vuonna 2028, tuotanto olisi 58 000 tonnia litiumia vuosittain. Tämä voisi riittää 17 prosentille Euroopan sähköautotuotannosta, eli noin 1,1 miljoonalle autolle.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Euroopan on pysyttävä suvereenina muuttuvassa maailmassa”</strong></span>\n<span class=\"para\">Kaksi vuotta sen jälkeen, kun projekti alun perin keskeytettiin, Serbian perustuslakituomioistuin kumosi päätöksen heinäkuun alussa 2024. Heinäkuun 19. päivänä Saksan liittokansleri Olaf Scholz tapasi Serbian presidentin Aleksandar Vučićin Belgradissa \"Kriittisten raaka-aineiden huippukokouksessa\". Kokouksen aikana kaksi johtajaa allekirjoitti ymmärryspöytäkirjan Serbian ja EU-komission välillä, joka perustaa strategisen kumppanuuden, joka keskittyy raaka-aineisiin, akkujen tuotantoketjuihin ja sähköautoihin. Tällä tilaisuudella Scholz juhli pääsyä mantereen suurimpiin tunnettuun litiumvarantoihin, mikä pitäisi vähentää riippuvuutta Kiinan toimituksista.</span>\n<span class=\"para\">“Tämä on tärkeä eurooppalainen projekti, joka auttaa Eurooppaa pysymään suvereenina ja itsenäisenä raaka-aineiden toimituksessa muuttuvassa maailmassa,” Scholz kertoi toimittajille tapaamisensa jälkeen Serbian presidentin kanssa.</span>\n<span class=\"para\">Yli puoli vuotta sitten Saksan hallitus kritisoi vaalimenettelyä Serbiassa, mutta nyt siitä on tullut äänekäs litiumkaivosten puolestapuhuja ja se tukee Serbian viranomaisia projektissa, joka on herättänyt merkittävää paikallista vastustusta. Vaikka litiumesiintymiä on muissa Euroopan maissa, erityisesti Saksin osavaltiossa Itä-Saksassa, Saksan talous- ja ilmastotoimien ministeriön valtiosihteeri ja vihreiden jäsen Bundestagissa Franciska Brantner kertoi BBC Newsille serbiaksi, että hän tukee Jadar-projektia, edellyttäen että korkeimmat ympäristönormit otetaan huomioon. Hän lisäsi, että Saksa työskentelee jo vastaavien projektien parissa Saksissa sekä hänen kotiseudullaan Rein-joen alueella lounaisessa Saksassa, mutta valitettavasti teknologia ei ole vielä valmis.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, serbialainen toimittaja ja ulkopolitiikan asiantuntija, uskoo, että Serbia hyötyy enemmän vadelmaeksporteista (jotka saavuttivat 240 miljoonaa euroa vuoden 2023 ensimmäisten kymmenen kuukauden aikana) kuin litiumkaivoksista. Hän väittää, että suurin osa voitoista menisi Rio Tintolle, kun taas rikas maatalousalue Jadar-laaksossa, jossa testejä tehtiin, jätettäisiin ekologisesti tuhoutuneeksi.</span>\n<span class=\"para\">“Kun kansa pelkää, että maasta tulee Euroopan unionin kaatopaikka, Berliinissä ja Pariisissa johtajat vakuuttavat meille, että kaivostoiminta toimisi kannustimena Serbian nopeammalle integraatiolle EU:hun,” Jakšić sanoi. Liittokansleri Scholz kuitenkin korosti, että Saksa ei voi taata korkeita ympäristönsuojelustandardeja litiumkaivoksissa, ja totesi, että vastuu on itse yhtiöllä. Toisaalta Vučić vakuutti kansalaisilleen, että Rio Tinto noudattaa kaikkia ympäristösääntöjä. “Emme koskaan piilota mitään kansaltamme kaivoksen avaamisen missään vaiheessa, missään osassa menettelyä,” Vučić sanoi allekirjoitustilaisuudessa. “Presidenttinä taistelen henkilökohtaisesti ympäristön ja kansalaistemme elämän puolesta Jadarissa, jotta heidän vetensä ja ilmansakin ovat puhtaita.”</span>\n<span class=\"para\">Opposition puolueet eivät ole vakuuttuneita presidentin ympäristötakuista. “Luottamus hallitukseen on täysin puutteellista, kun he sanovat, että se on kansalaisten edun mukaista,” sanoo Vihreän-Vasemmisto-ryhmän yhteisjohtaja Biljana Đorđević. “Pelkäämme, että Serbia uhrautuu litiumin tuottamiseksi sähköautoille, joita melkein kukaan Serbiassa ei voi ostaa.”</span>\n<span class=\"para\">Kuitenkin keskeinen kysymys nousee esiin: jos Serbian hallitus ei onnistunut asettamaan tällaisia velvoitteita Kiinalaisille yhtiöille, jotka kaivavat Serbiassa, miten se onnistuu Rio Tintolle, yhtiölle, jolla on historia ympäristölle haitallisten teknologioiden käytöstä, jotka ovat saastuttaneet eri puolilla maailmaa?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Vihreän energian edistäminen, vaarallista ympäristölle</strong></span>\n<span class=\"para\">Syyskuussa 2020 Rio Tinto syytettiin Papua-Uuden-Guinean jokien saastuttamisesta myrkyllisten aineiden vapauttamisella. Bougainvillen asukkaat väittivät, että yhtiön toimet aiheuttivat terveysongelmia 12 000 alueella asuvalle ihmiselle. Tämä tapaus tapahtui pian sen jälkeen, kun yhtiön toimitusjohtaja ja kaksi pääjohtajaa erosivat skandaalin jälkeen, joka liittyi maailman kulttuuriperintökohteiden tuhoamiseen, jotka liittyivät aboriginaaliyhteisöihin Australiassa. Rio Tinton kaivokset Länsi-Australiassa olivat tuhoaneet luolia, jotka olivat pyhiä näille 46 000 vuotta vanhoille alkuperäiskulttuureille.</span>\n<span class=\"para\">Amerikkalaisen geologisen instituutin arvion mukaan maailmassa on noin 26 miljoonaa tonnia litiumvarantoja. Chilellä on niistä eniten, noin 9,3 miljoonaa. Sitä seuraavat Australia 6,2 miljoonalla, Argentiina 3,6 miljoonalla ja Kiina kolmella miljoonalla. Loput ovat hajallaan eri mantereilla. Eurooppaa ei ole tutkittu intensiivisesti tähän asti. On tiedossa, että tiettyjä varantoja on Portugalissa, Saksassa, Itävallassa, Tšekissä, Suomessa, Serbiassa ja Espanjassa. Mutta vain Serbiassa on projekti, jossa kaivostoiminta on todella aloitettu.</span>\n<span class=\"para\">“Tietoa ympäristöystävällisestä litiumin tuotannosta on edelleen liian vähän,” sanoo Dragana Đorđević, professori Belgradin kemian, teknologian ja metallurgian instituutissa. Näyttää siltä, että ekologiset asiantuntijat, yleisö ja jopa yhtiö ovat epävarmoja mahdollisista vaikutuksista, sillä vain kaksi kaivosta maailmassa käyttää samanlaista litiumin tuotantoprosessia. Tiedetään, että molemmat kaivokset, jotka sijaitsevat Kiinassa ja Yhdysvalloissa, tuottavat litiumia kivilouhintamateriaalista. Kuitenkin molemmissa tapauksissa kaivokset sijaitsevat autiomaa-alueilla, ja niiden ympäristövaikutus ulottuu jopa 150 kilometrin halkaisijalle.</span>\n<span class=\"para\">“Litiumin kaivaminen tuhoaa korkealaatuista maatalousmaata, saastuttaa ilmaa myrkyllisellä pölyllä ja vapauttaa tiivistettyjä rikkihappoja ja suolahappoja,” Đorđević lisää. “Myrkyllisiä kaivovesiä, joissa on korkeita booripitoisuuksia ja muita haitallisia aineita, pakotettaisiin pinnalle paineen alla, mikä voisi saastuttaa Drina-joen pohjavesiä, joka on Länsi-Serbian korkealaatuisin vesivarasto,” hän varoittaa.</span>\n<span class=\"para\">“Myrkyllistä jätevettä syntyy, mutta myös kymmeniä miljoonia tonneja vaarallista jätettä, joka olisi kemiallinen aikapommi. Kaivostoiminta, joka heittää vaarallista jätettä luontoon, jossa se pysyy häkkimateriaalina, ei voi olla ekologista,” Đorđević päättää. Ympäristöjärjestöt ja Loznican asukkaat ovat myös varoittaneet, että kaivoksen rakentaminen voisi johtaa elinympäristön tuhoamiseen ja vesisaastumiseen. Monet pelkäävät myös mahdollisia asukkaiden siirtoja alueella.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković yhdistyksestä <em>Ne damo Jadar</em> sanoo, että Loznican ja ympäröivien kylien asukkaat käyttävät kaikkia käytettävissä olevia keinoja estääkseen litiumin tuotannon alueellaan. Yhdistys lähetti kirjeen Ranskan presidentille Emmanuel Macronille pyytäen häntä keskeyttämään projektin. Vastauksessaan Macron totesi, että on Serbian kansan päätettävissä, haluavatko he kaivoksen vai eivät.</span>\n<span class=\"para\">“Kansa on päättänyt, emme luovuta Jadarista, eikä tänne tule kaivosta,” Petković sanoi. Jos litiumkaivos Jadarissa Loznican lähellä avataan, se tulee olemaan ensimmäinen tällainen kaivos asutulla alueella. Kuitenkin Vladica Cvetković, Belgradin yliopiston kaivos- ja geologian tiedekunnan professori, huomauttaa, että noin 20 samanlaista projektia on parhaillaan toteutuksessa tai suunnitteilla Euroopassa.</span>\n<span class=\"para\">“Olen todella yllättynyt, että maassamme edelleen väitetään, että maailma on hylännyt kaivostoiminnan. On selvää, että väitettä, että Jadar olisi ensimmäinen tällainen kaivos asutulla alueella, käytetään dramaattisena ja hälyttävänä iskulauseena ilman merkittävää huolta,” Cvetković     sanoi. “Tällaisia kaivoksia ei ole tällä hetkellä missään Euroopassa, mutta kun niitä on, ne sijaitsevat yksinomaan asutuilla alueilla.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> on palkittu serbialainen toimittaja ja kirjailija, joka asuu Milanossa. Hän kirjoittaa Al Jazeera Balkansille, BBC Newsille serbiaksi, kroatialaiselle viikkolehdelle <em>Novosti</em> ja italialaiselle päivittäiselle lehdelle <em>La Stampa.</em> Hän on Gariwo-säätiön, Oikeudenmukaisten Puutarhojen maailmanlaajuisen akronyymin, lähettiläs ja toimi Milanin ulkomaisen median yhdistyksen puheenjohtajana vuosina 2020–2022. Hän on julkaissut kaksi kirjaa <em>Il Pioniere</em> ja <em>Il Vento da est </em>(italian kielellä), joita on toimittanut Besa Muci Editore (2021) ja Robin Edizioni (2024). Hän on toiminut Milanin ulkomaisen median yhdistyksen puheenjohtajana maaliskuusta 2024 lähtien.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Le même jour, avant même que les manifestations ne commencent, les organisateurs Zlatko Kokanović et Nebojša Petković du groupe environnemental <em>Ne damo Jadar</em> (“nous ne renoncerons pas à Jadar”) ont été pris pour interrogatoire par la BIA, l'agence nationale de sécurité et de renseignement de Serbie. Les autorités leur ont donné un \"avertissement amical\" que les blocages étaient illégaux et qu'ils devaient être prêts à faire face à des conséquences. Ces conséquences sont venues rapidement. Après la manifestation, des activistes environnementaux ont été arrêtés à travers la Serbie.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Découverte du kryptonite</strong></span>\n<span class=\"para\">Suite à ces événements, le président serbe Aleksandar Vučić, plusieurs ministres du gouvernement, le PDG de Rio Tinto Jakob Stausholm (la société responsable du projet de mine de lithium en Serbie) et des représentants de l'entreprise ont rencontré des résidents vivant près de Gornje Nedeljice, où la mine proposée serait située, pour discuter du projet d'extraction de lithium. Vučić a reconnu les préoccupations légitimes des habitants concernant l'impact environnemental potentiel, y compris la propreté des rivières voisines comme la Jadra et la Drina, ainsi que les mesures de stockage des déchets et de protection. Le PDG de Rio Tinto a réitéré que la protection de l'environnement et les relations positives avec la communauté locale étaient des priorités pour l'entreprise et il a fait plusieurs promesses à cet égard.</span>\n<span class=\"para\">À Thacker Pass dans l'État américain du Nevada se trouve un vaste gisement de minerai de lithium. La société Lithium Americas a obtenu un permis pour exploiter 73 kilomètres carrés, suscitant une forte opposition de la part des résidents locaux et des activistes préoccupés par le potentiel d'épuisement et de contamination des eaux souterraines. Malgré les poursuites judiciaires en cours, la construction de la mine avance, avec des opérations prévues pour commencer en 2026. Le projet vise à fournir du lithium pour un million de véhicules électriques par an. Cette zone abrite plusieurs tribus amérindiennes qui considèrent la terre comme sacrée. Des mines de mercure abandonnées à proximité, qui ont fonctionné jusqu'en 1970, ont provoqué une augmentation des taux de cancer et continuent de fuir des toxines dans l'environnement. Comme l'a noté un ancien responsable de la faune du Nevada, “Les oies atterrissant sur les anciennes mines sont mortes au matin.”</span>\n<span class=\"para\">Maintenant, une nouvelle menace environnementale plane sur la région. La société Lithium Americas a reçu un permis pour extraire du lithium, alors que les États-Unis souhaitent accélérer la transition verte et passer aux véhicules électriques.</span>\n<span class=\"para\">En 2004, le géant minier anglo-australien Rio Tinto est arrivé en Serbie, attiré par le riche potentiel minéral du pays. Après avoir reçu un permis d'exploration, l'entreprise a découvert la mine de Jadar près de la ville de Loznica dans l'ouest de la Serbie. Ce site contient un gisement unique de “jadarite”, un nouveau minéral de borosilicate de sodium et de lithium. Le gisement de lithium et de bore de haute qualité et à grande échelle se trouve sous la rivière Jadar, ce qui en fait le seul endroit au monde où l'on peut trouver de la jadarite. La jadarite a ensuite été confirmée comme un nouveau minéral par l'Association minéralogique internationale. La découverte a été largement couverte par les médias traditionnels, certains médias qualifiant le nouveau minéral de \"kryptonite\", une substance fictive provenant de la planète de Superman. Bloomberg a écrit que “À l'ombre d'une chapelle orthodoxe, Rio Tinto a découvert la kryptonite, le matériau merveilleux de Superman, qui, espère-t-il, transformera son entreprise d'énergie verte.”</span>\n<span class=\"para\">Lorsque le gouvernement du président serbe Aleksandar Vučić a présenté le projet d'extraction de lithium en 2021, des manifestations de masse contre les activités minières ont paralysé une grande partie de la capitale, Belgrade, et d'autres régions de Serbie pendant des mois. Cela a finalement conduit au retrait des plans d'ouverture de la mine de Rio Tinto. Entre-temps, l'entreprise a commencé à acheter des parcelles de terrain et des maisons dans les environs du village de Gornji Nedeljice. Selon Rio Tinto, il y avait un total de 656 parcelles de terrain dans la zone du projet, dont 419, soit 63 pour cent, ont été achetées, représentant 167 hectares.</span>\n<span class=\"para\">“Dans la zone centrale du projet où le développement d'installations minières et de traitement est prévu, il y avait 52 maisons. Sur ce nombre, 51 ont vendu volontairement leurs propriétés et déménagé, généralement avec le soutien de notre entreprise. De plus, 23 autres installations résidentielles ont été identifiées comme n'étant pas habitées en permanence, telles que des maisons de vacances, des chalets ou des maisons abandonnées, dont 18 ont été achetées,” ont officiellement annoncé les autorités de la société Rio Tinto.</span>\n<span class=\"para\">Sous la pression du public et de l'environnement, le gouvernement serbe a retiré son approbation pour le plan spatial du projet minier en 2022. La Première ministre serbe Ana Brnabić a déclaré que la décision était la bonne, soulignant que le gouvernement écoute son peuple. Le président Vučić a également fait remarquer que la sécurité des citoyens et la protection de l'environnement sont primordiales, bien qu'il croie personnellement que l'extraction de lithium en Serbie représente une opportunité significative pour la croissance économique et le développement du pays.</span>\n<span class=\"para\">Le projet Jadar est l'un des plus grands projets de lithium en greenfield au monde. Au prix actuel de dix dollars américains par kilogramme, cela générerait environ un demi-milliard de dollars de revenus annuels. Avec une durée de vie de mine projetée de 50 ans, les revenus totaux pourraient atteindre 25 milliards de dollars pour l'opérateur. Cet automne, Vučić a déclaré au <em>Financial Times</em> que la mine, prévue pour ouvrir en 2028, produirait 58 000 tonnes de lithium par an. Cela pourrait suffire pour 17 pour cent de la production de véhicules électriques en Europe, soit environ 1,1 million de voitures.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“L'Europe doit rester souveraine dans un monde en mutation</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">Deux ans après que le projet ait été initialement suspendu, la Cour constitutionnelle serbe a annulé la décision début juillet 2024. Le 19 juillet, le chancelier allemand Olaf Scholz a rencontré le président serbe Aleksandar Vučić à Belgrade pour un “Sommet sur les matières premières critiques”. Lors de la réunion, les deux dirigeants ont signé un mémorandum d'entente entre la Serbie et la Commission européenne, établissant un partenariat stratégique axé sur les matières premières, les chaînes de production de batteries et les véhicules électriques. À cette occasion, Scholz a célébré l'accès aux plus grandes réserves de lithium connues du continent, ce qui devrait réduire la dépendance aux approvisionnements en provenance de Chine.</span>\n<span class=\"para\">“C'est un projet européen important qui contribue à ce que l'Europe reste souveraine et indépendante dans l'approvisionnement en matières premières dans un monde en mutation,” a déclaré Scholz aux journalistes après sa rencontre avec le président serbe.</span>\n<span class=\"para\">Il y a plus de six mois, le gouvernement allemand a critiqué le processus électoral en Serbie, mais maintenant il est devenu un fervent défenseur de l'extraction de lithium et soutient les autorités serbes dans un projet qui a suscité une opposition locale significative. Bien que des gisements de lithium existent dans d'autres pays européens, notamment en Saxe, un État de l'est de l'Allemagne, Franciska Brantner, la secrétaire d'État allemande au ministère de l'économie et de la transition climatique et membre des Verts au Bundestag, a déclaré à BBC News en serbe qu'elle soutenait le projet Jadar, à condition que les normes environnementales les plus élevées soient respectées. Elle a ajouté que l'Allemagne travaille déjà sur des projets similaires en Saxe, ainsi que dans sa région d'origine dans le bassin du Rhin au sud-ouest, mais malheureusement, la technologie n'est pas encore prête.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, un journaliste et expert en politique étrangère de Serbie, estime que la Serbie bénéficie davantage des exportations de framboises (qui ont atteint 240 millions d'euros au cours des dix premiers mois de 2023) qu'elle ne le ferait de l'extraction de lithium. Il soutient que la majeure partie des bénéfices irait à Rio Tinto, tandis que la riche région agricole de la vallée de Jadar, où des tests ont été effectués, serait laissée écologiquement dévastée.</span>\n<span class=\"para\">“Alors que le public craint que le pays ne se transforme en décharge pour l'Union européenne, les dirigeants à Berlin et à Paris nous assurent que l'exploitation minière servirait d'incitation à une intégration plus rapide de la Serbie dans l'UE,” a déclaré Jakšić. Cependant, le chancelier Scholz a souligné que l'Allemagne ne peut garantir des normes de protection environnementale élevées dans l'extraction de lithium, affirmant que la responsabilité incombe à l'entreprise elle-même. D'autre part, Vučić a rassuré ses citoyens que Rio Tinto respectera toutes les réglementations environnementales. “Nous ne cacherons jamais rien à notre peuple à aucun stade de l'ouverture de la mine, à aucune partie de la procédure,” a déclaré Vučić lors de la cérémonie de signature. “En tant que président, je me battrai personnellement pour l'environnement et pour la vie de nos citoyens à Jadar, afin que leur eau et leur air soient propres.”</span>\n<span class=\"para\">Les partis d'opposition restent peu convaincus par les garanties environnementales du président. “Il y a un manque total de confiance dans le gouvernement lorsqu'il dit que cela sera dans l'intérêt des citoyens,” déclare la co-dirigeante du Front vert-gauche, Biljana Đorđević. “Nous craignons que la Serbie ne soit sacrifiée pour fournir du lithium pour des véhicules électriques que presque personne en Serbie ne peut se permettre.”</span>\n<span class=\"para\">Néanmoins, une question clé se pose : si le gouvernement serbe n'a pas réussi à imposer de telles obligations aux entreprises chinoises exploitant en Serbie, comment réussira-t-il avec Rio Tinto, une entreprise ayant un historique d'utilisation de technologies nuisibles à l'environnement qui ont pollué diverses parties du monde ?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Promouvoir l'énergie verte, dangereuse pour l'environnement</strong></span>\n<span class=\"para\">En septembre 2020, Rio Tinto a été accusé de polluer des rivières en Papouasie-Nouvelle-Guinée en libérant des substances toxiques. Les résidents de Bougainville ont affirmé que les actions de l'entreprise avaient causé des problèmes de santé à 12 000 personnes vivant dans la région. Cet incident est survenu peu après la démission du PDG de l'entreprise et de deux directeurs généraux à la suite d'un scandale lié à la destruction de sites du patrimoine culturel mondial liés aux communautés aborigènes en Australie. Les mines de Rio Tinto en Australie-Occidentale avaient détruit des grottes qui étaient sacrées pour ces cultures autochtones vieilles de 46 000 ans.</span>\n<span class=\"para\">Selon l'estimation de l'Institut géologique américain, il y a environ 26 millions de tonnes de réserves de lithium dans le monde. Parmi celles-ci, le Chili en possède de loin le plus, environ 9,3 millions. Viennent ensuite l'Australie avec 6,2, l'Argentine avec 3,6 et la Chine avec trois millions. Le reste est dispersé à travers divers continents. L'Europe n'a pas été intensivement explorée jusqu'à présent. On sait que certaines réserves existent au Portugal, en Allemagne, en Autriche, en République tchèque, en Finlande, en Serbie et en Espagne. Mais c'est seulement en Serbie qu'un projet d'extraction a réellement commencé.</span>\n<span class=\"para\">“Il y a encore trop peu d'informations sur l'extraction de lithium écologique,” déclare Dragana Đorđević, professeur à l'Institut de chimie, de technologie et de métallurgie de Belgrade. Il semble que les experts écologiques, le public et même l'entreprise soient incertains des effets potentiels, car seules deux mines dans le monde utilisent un processus d'extraction de lithium similaire. Ce que l'on sait, c'est que les deux mines, situées en Chine et aux États-Unis, extraient le lithium à partir de matériaux rocheux. Cependant, dans les deux cas, les mines sont situées dans des régions désertiques, et leur impact environnemental s'étend jusqu'à 150 kilomètres de diamètre.</span>\n<span class=\"para\">“L'extraction de lithium détruit des terres agricoles de haute qualité, pollue l'air avec de la poussière toxique et libère des acides sulfurique et chlorhydrique concentrés,” ajoute Đorđević. “Des eaux minières toxiques, avec de fortes concentrations de bore et d'autres substances nocives, seraient forcées à la surface sous pression, contaminant potentiellement les eaux souterraines de la rivière Drina, qui est le réservoir d'eau de la plus haute qualité dans l'ouest de la Serbie,” avertit-elle.</span>\n<span class=\"para\">“Des eaux usées toxiques seront créées, mais aussi des dizaines de millions de tonnes de déchets dangereux, qui seraient une bombe chimique à retardement. L'exploitation minière qui rejette des déchets dangereux dans la nature où ils restent sous forme de résidus ne peut pas être considérée comme écologique,” conclut Đorđević. Les ONG environnementales et les habitants de Loznica ont également averti que la construction de la mine pourrait entraîner la destruction d'habitats et la pollution de l'eau. Beaucoup craignent également le potentiel de déplacement des résidents de la région.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković de l'association <em>Ne damo Jadar</em> déclare que les résidents de Loznica et des villages environnants utiliseront tous les moyens disponibles pour empêcher l'extraction de lithium dans leur région. L'association a envoyé une lettre au président français Emmanuel Macron lui demandant d'arrêter le projet. Dans sa réponse, Macron a déclaré qu'il appartient au peuple serbe de décider s'il veut ou non la mine.</span>\n<span class=\"para\">“Le peuple a décidé, nous ne renoncerons pas à Jadar et il n'y aura pas de mine ici,” a déclaré Petković. Si la mine de lithium à Jadar près de Loznica est ouverte, ce sera la première mine de ce type établie dans une zone peuplée. Cependant, Vladica Cvetković, professeur à la faculté des mines et de la géologie de l'Université de Belgrade, note qu'environ 20 projets similaires sont actuellement en cours ou prévus en Europe.</span>\n<span class=\"para\">“Je suis vraiment surpris qu'il soit encore affirmé dans notre pays que le monde a abandonné l'exploitation minière. Il est évident que l'affirmation selon laquelle Jadar serait la première mine de ce type dans une zone peuplée est utilisée comme un slogan dramatique et alarmant sans préoccupation substantielle,” a déclaré Cvetković    . “Il n'y a pas de telles mines nulle part en Europe actuellement, mais lorsqu'elles existeront, elles seront situées exclusivement dans des zones peuplées.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> est une journaliste et écrivaine serbe primée basée à Milan. Elle écrit pour Al Jazeera Balkans, BBC News en serbe, le journal hebdomadaire croate <em>Novosti</em> et le quotidien italien <em>La Stampa.</em> Elle est ambassadrice de la Fondation Gariwo, acronyme de Jardins des Justes dans le monde et elle a été présidente de l'Association de la presse étrangère de Milan de 2020 à 2022. Elle a publié deux livres <em>Il Pioniere</em> et <em>Il Vento da est </em>(en italien), édités par Besa Muci Editore (2021) et Robin Edizioni (2024). Elle est présidente de l'Association de la presse étrangère à Milan depuis mars 2024.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Na isti dan, prije nego što su protesti uopće počeli, organizatori Zlatko Kokanović i Nebojša Petković iz ekološke grupe <em>Ne damo Jadar</em> (“nećemo se predati Jadranu”) su privedeni na ispitivanje od strane BIA, srpske agencije za nacionalnu sigurnost i obavještajnu službu. Vlasti su im dale \"prijateljsko upozorenje\" da su blokade ilegalne i da bi trebali biti spremni suočiti se s posljedicama. Te su posljedice došle brzo. Nakon protesta, ekološki aktivisti su bili pritvoreni širom Srbije.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Otkriće kriptonita</strong></span>\n<span class=\"para\">Nakon ovih događaja, srpski predsjednik Aleksandar Vučić, nekoliko ministara vlade, izvršni direktor Rio Tinta Jakob Stausholm (korporacija odgovorna za projekt litijumske mine u Srbiji) i predstavnici kompanije sastali su se s mještanima koji žive blizu Gornjih Nedeljica, gdje bi se trebala nalaziti predložena mina, kako bi razgovarali o projektu vađenja litija. Vučić je priznao legitimne brige lokalnog stanovništva o potencijalnom utjecaju na okoliš, uključujući čistoću obližnjih rijeka poput Jadra i Drine, kao i mjere za skladištenje otpada i zaštitu. Izvršni direktor Rio Tinta ponovio je da su zaštita okoliša i pozitivni odnosi s lokalnom zajednicom prioriteti za kompaniju i dao je nekoliko obećanja u tom pogledu.</span>\n<span class=\"para\">Na Thacker Passu u američkoj saveznoj državi Nevadi nalazi se ogromno ležište litijumske rude. Korporacija Lithium Americas je osigurala dozvolu za vađenje 73 kvadratna kilometra, izazivajući snažan otpor lokalnih stanovnika i aktivista zabrinutih zbog potencijalnog iscrpljivanja i kontaminacije podzemnih voda. Unatoč tekućim tužbama, izgradnja mine napreduje, a očekuje se da će operacije započeti 2026. godine. Projekt ima za cilj opskrbiti litijem za milijun električnih vozila godišnje. Ova područja su dom nekoliko plemena domorodaca koja smatraju zemlju svetom. Obližnje napuštene mine živežnog srebra, koje su radile do 1970. godine, uzrokovale su porast stope raka i nastavljaju ispuštati toksine u okoliš. Kako je primijetio bivši službenik za divlje životinje u Nevadi, “Guske koje slete na stare mine umiru do jutra.”</span>\n<span class=\"para\">Sada, nova ekološka prijetnja nadvila se nad regijom. Korporacija Lithium Americas je dobila dozvolu za vađenje litija, jer Sjedinjene Države žele ubrzati zelenu tranziciju i preći na električna vozila.</span>\n<span class=\"para\">Godine 2004., anglo-australski rudarski div Rio Tinto došao je u Srbiju, privučen bogatim mineralnim potencijalom zemlje. Nakon što je dobio dozvolu za istraživanje, kompanija je otkrila miniranje Jadar blizu grada Loznice u zapadnoj Srbiji. Ova lokacija sadrži jedinstveno ležište “jadarita”, novog litijum-sodium borosilikatnog minerala. Visokokvalitetno, veliko ležište litija i bora leži ispod rijeke Jadar, čineći to jedino mjesto na svijetu gdje se jadarit može pronaći. Jadarit je kasnije potvrđen kao novi mineral od strane Međunarodne mineralološke asocijacije. Otkriće je široko pokriveno u mainstream medijima, a neki su ga nazvali \"kriptonit\", izmišljenom supstancom s Supermanove planete. Bloomberg je napisao da “U sjeni pravoslavne kapele, Rio Tinto je otkrio kriptonit, čudesni materijal iz Supermana, za koji se nada da će transformirati njegovu zelenu energetsku djelatnost.”</span>\n<span class=\"para\">Kada je vlada srpskog predsjednika Aleksandra Vučića predstavila projekt vađenja litija 2021. godine, masovni protesti protiv rudarskih aktivnosti paralizirali su veći dio glavnog grada, Beograda, i drugih dijelova Srbije mjesecima. To je na kraju dovelo do povlačenja planova za otvaranje Rio Tinto mine. U međuvremenu, kompanija je počela kupovati parcele zemljišta i kuće u blizini sela Gornji Nedeljice. Prema Rio Tintu, bilo je ukupno 656 parcela zemljišta unutar područja projekta, od kojih je 419, ili 63 posto, kupljeno, što iznosi 167 hektara.</span>\n<span class=\"para\">“U središnjem području projekta gdje je planiran razvoj rudarskih i prerađivačkih objekata, bilo je 52 kuće. Od tog broja, 51 je dobrovoljno prodalo svoje nekretnine i preselilo se, obično uz podršku naše kompanije. Osim toga, identificirano je još 23 stambena objekta koja nisu trajno nastanjena, poput vikendica, kuća ili napuštenih kuća, od kojih je 18 kupljeno,” službeno su objavile vlasti kompanije Rio Tinto.</span>\n<span class=\"para\">Pod javnim i ekološkim pritiskom, srpska vlada povukla je odobrenje za prostorni plan rudarskog projekta 2022. godine. Srpska premijerka Ana Brnabić izjavila je da je odluka bila ispravna, naglašavajući da vlada sluša svoj narod. Predsjednik Vučić je također primijetio da su sigurnost građana i zaštita okoliša od najveće važnosti, iako osobno vjeruje da vađenje litija u Srbiji predstavlja značajnu priliku za ekonomski rast i razvoj zemlje.</span>\n<span class=\"para\">Projekt Jadar jedan je od najvećih greenfield projekata litija u svijetu. Po trenutnoj cijeni od deset američkih dolara po kilogramu, to bi generiralo oko pola milijarde dolara godišnjeg prihoda. S predviđenim vremenom trajanja mine od 50 godina, ukupni prihodi mogli bi iznositi 25 milijardi dolara za operatera. Ove jeseni, Vučić je rekao <em>Financial Timesu</em> da će mina, koja se očekuje da će se otvoriti 2028. godine, proizvoditi 58.000 tona litija godišnje. To bi moglo biti dovoljno za 17 posto proizvodnje električnih vozila u Europi, ili oko 1,1 milijun automobila.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Europa mora ostati suverena u promjenjivom svijetu</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">Dvije godine nakon što je projekt prvotno obustavljen, srpski Ustavni sud poništio je odluku početkom srpnja 2024. Na 19. srpnja, njemački kancelar Olaf Scholz sastao se sa srpskim predsjednikom Aleksandrom Vučićem u Beogradu na “Sastanku o kritičnim sirovinama”. Tijekom sastanka, dvojica lidera potpisali su memorandum o razumijevanju između Srbije i EU Komisije, uspostavljajući strateško partnerstvo usmjereno na sirovine, proizvodne lance baterija i električna vozila. Tom prilikom, Scholz je proslavio osiguranje pristupa najvećim poznatim rezervama litija na kontinentu, što bi trebalo smanjiti ovisnost o opskrbi iz Kine.</span>\n<span class=\"para\">“Ovo je važan europski projekt koji doprinosi tome da Europa ostane suverena i neovisna u opskrbi sirovinama u promjenjivom svijetu,” rekao je Scholz novinarima nakon sastanka sa srpskim predsjednikom.</span>\n<span class=\"para\">Više od pola godine, njemačka vlada kritizirala je izborni proces u Srbiji, ali sada je postala glasni zagovornik vađenja litija i podržava srpske vlasti u projektu koji je izazvao značajan lokalni otpor. Iako litijumska ležišta postoje u drugim europskim zemljama, posebno u Saskoj, saveznoj državi u istočnoj Njemačkoj, Franciska Brantner, njemačka državna tajnica u ministarstvu gospodarstva i klimatskih akcija i članica Zelenih u Bundestagu, rekla je za BBC News na srpskom da podržava projekt Jadar, pod uvjetom da se poštuju najviši ekološki standardi. Dodala je da Njemačka već radi na sličnim projektima u Saskoj, kao i u njenoj matičnoj regiji u slivu Rajne na jugozapadu, ali nažalost, tehnologija tamo još nije spremna.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, novinar i stručnjak za vanjsku politiku iz Srbije, smatra da Srbija više koristi od izvoza malina (koji je u prvih deset mjeseci 2023. godine dosegao 240 milijuna eura) nego što bi imala od vađenja litija. On tvrdi da bi najveći dio profita otišao Rio Tintu, dok bi bogata poljoprivredna regija Jadranske doline, gdje su provedena ispitivanja, ostala ekološki devastirana.</span>\n<span class=\"para\">“Dok javnost strahuje da će zemlja postati odlagalište za Europsku uniju, lideri u Berlinu i Parizu uvjeravaju nas da bi rudarstvo poslužilo kao poticaj za bržu integraciju Srbije u EU,” rekao je Jakšić. Kancelar Scholz je međutim naglasio da Njemačka ne može jamčiti visoke standarde zaštite okoliša u vađenju litija, ističući da odgovornost leži na samoj kompaniji. S druge strane, Vučić je uvjerio svoje građane da će Rio Tinto poštovati sve ekološke propise. “Nikada nećemo skrivati ništa od našeg naroda u bilo kojoj fazi otvaranja mine, u bilo kojem dijelu procedure,” rekao je Vučić na ceremoniji potpisivanja. “Kao predsjednik, osobno ću se boriti za okoliš i za živote naših građana u Jadranu, kako bi njihova voda i zrak bili čisti.”</span>\n<span class=\"para\">Opozicijske stranke ostaju skeptične prema predsjednikovim ekološkim garancijama. “Postoji potpuni nedostatak povjerenja u vladu kada kažu da će to biti u interesu građana,” kaže suvođačica Zeleno-lijevog fronta, Biljana Đorđević. “Strahujemo da će Srbija biti žrtvovana kako bi se osigurao litij za električna vozila koja gotovo nitko u Srbiji ne može priuštiti.”</span>\n<span class=\"para\">Ipak, postavlja se ključno pitanje: ako srpska vlada nije uspjela nametnuti takve obveze kineskim kompanijama koje vade u Srbiji, kako će uspjeti s Rio Tintom, kompanijom s poviješću korištenja ekološki štetnih tehnologija koje su zagađivale razne dijelove svijeta?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Promocija zelene energije, opasne za okoliš</strong></span>\n<span class=\"para\">U rujnu 2020. godine, Rio Tinto je optužen za zagađivanje rijeka u Papui Novoj Gvineji ispuštanjem toksičnih tvari. Stanovnici Bougainvillea tvrdili su da su postupci kompanije uzrokovali zdravstvene probleme za 12.000 ljudi koji žive u tom području. Ovaj incident dogodio se ubrzo nakon ostavke izvršnog direktora kompanije i dva generalna menadžera nakon skandala zbog uništavanja mjesta svjetske kulturne baštine povezanih s aboridžinskim zajednicama u Australiji. Mine Rio Tinta u Zapadnoj Australiji uništile su špilje koje su bile svete za ove 46.000 godina stare domorodačke kulture.</span>\n<span class=\"para\">Prema procjeni Američkog geološkog instituta, u svijetu postoji oko 26 milijuna tona rezervi litija. Od toga, Čile ima daleko najviše, oko 9,3 milijuna. Slijedi Australija s 6,2, Argentina s 3,6 i Kina s tri milijuna. Ostale su raspršene po raznim kontinentima. Europa do sada nije bila intenzivno istražena. Poznato je da određene rezerve postoje u Portugalu, Njemačkoj, Austriji, Češkoj, Finskoj, Srbiji i Španjolskoj. No, samo u Srbiji je projekt vađenja zapravo započeo.</span>\n<span class=\"para\">“Još uvijek ima premalo informacija o ekološkom vađenju litija,” kaže Dragana Đorđević, profesorica na Institutu za kemiju, tehnologiju i metalurgiju u Beogradu. Čini se da su ekološki stručnjaci, javnost, pa čak i kompanija nesigurni u pogledu potencijalnih učinaka, budući da samo dvije mine u svijetu koriste sličan proces vađenja litija. Ono što je poznato je da obje mine, smještene u Kini i Sjedinjenim Državama, vađaju litij iz stjenovitog materijala. Međutim, u oba slučaja, mine se nalaze u pustinjskim regijama, a njihov utjecaj na okoliš proteže se do 150 kilometara u promjeru.</span>\n<span class=\"para\">“Vađenje litija uništava visokokvalitetno poljoprivredno zemljište, zagađuje zrak toksičnom prašinom i ispušta koncentrirane sumporne i klorovodične kiseline,” dodaje Đorđević. “Toksične mine vode, s visokim koncentracijama bora i drugih štetnih tvari, bile bi prisiljene na površinu pod pritiskom, potencijalno kontaminirajući podzemne vode rijeke Drine, koja je najkvalitetniji vodni rezervoar u zapadnoj Srbiji,” upozorava ona.</span>\n<span class=\"para\">“Stvorit će se toksične otpadne vode, ali i deseci milijuna tona opasnog otpada, što bi bila kemijska vremenska bomba. Rudarstvo koje odbacuje opasan otpad u prirodu gdje ostaje u obliku tailinga ne može se smatrati ekološkim,” zaključuje Đorđević. Ekološke nevladine organizacije i stanovnici Loznice također su upozorili da bi izgradnja mine mogla dovesti do uništavanja staništa i zagađenja vode. Mnogi se također boje potencijalnog preseljenja stanovnika u tom području.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković iz udruge <em>Ne damo Jadar</em> kaže da će stanovnici Loznice i okolnih sela koristiti sve dostupne načine kako bi spriječili vađenje litija u svom području. Udruga je poslala pismo francuskom predsjedniku Emmanuelu Macronu tražeći ga da obustavi projekt. U svom odgovoru, Macron je izjavio da je na narodu Srbije da odluči žele li minirati ili ne.</span>\n<span class=\"para\">“Narod je odlučio, nećemo se predati Jadranu i ovdje neće biti mine,” rekla je Petković. Ako se litijumska mina u Jadranu blizu Loznice otvori, bit će to prva takva mina uspostavljena u naseljenom području. Međutim, Vladica Cvetković, profesor na rudarskom i geološkom fakultetu Univerziteta u Beogradu, napominje da se trenutno provodi ili planira oko 20 sličnih projekata u Europi.</span>\n<span class=\"para\">“Zaista sam iznenađen što se u našoj zemlji još uvijek tvrdi da je svijet napustio rudarstvo. Očigledno je da se tvrdnja da bi Jadar bila prva takva mina u naseljenom području koristi kao dramatičan i alarmantan slogan bez suštinske zabrinutosti,” rekao je Cvetković     . “Takve mine trenutno ne postoje nigdje u Europi, ali kada postoje, bit će smještene isključivo u naseljenim područjima.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> je nagrađivana srpska novinarka i spisateljica sa sjedištem u Milanu. Piše za Al Jazeeru Balkans, BBC News na srpskom, hrvatski tjednik <em>Novosti</em> i talijanski dnevni list <em>La Stampa.</em> Ona je ambasadorica Gariwo Fondacije, akronim za Vrtove pravednika širom svijeta i bila je predsjednica Udruženja stranih novinara u Milanu od 2020. do 2022. godine. Objavila je dvije knjige <em>Il Pioniere</em> i <em>Il Vento da est </em>(na talijanskom), koje je uredila Besa Muci Editore (2021) i Robin Edizioni (2024). Ona je predsjednica Udruženja stranih novinara u Milanu od ožujka 2024.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Ugyanezen a napon, mielőtt a tüntetések egyáltalán elkezdődtek volna, Zlatko Kokanović és Nebojša Petković, a <em>Ne damo Jadar</em> (“nem adjuk fel Jadart”) környezetvédelmi csoport szervezői kihallgatásra vitték a BIA-hoz, Szerbia nemzetbiztonsági és hírszerző ügynökségéhez. A hatóságok \"baráti figyelmeztetést\" adtak nekik, hogy a blokádok illegálisak, és fel kell készülniük a következményekre. Ezek a következmények gyorsan megérkeztek. A tüntetés után környezetvédelmi aktivistákat tartóztattak le Szerbia-szerte.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Kryptonit felfedezése</strong></span>\n<span class=\"para\">Ezeket az eseményeket követően Aleksandar Vučić szerb elnök, több kormányminiszter, a Rio Tinto vezérigazgatója, Jakob Stausholm (a lítiumbányászati projektért felelős vállalat) és a cég képviselői találkoztak a Gornje Nedeljice közelében élő lakosokkal, ahol a tervezett bánya található, hogy megvitassák a lítiumbányászati projektet. Vučić elismerte a helyiek jogos aggodalmait a potenciális környezeti hatásokkal kapcsolatban, beleértve a közeli folyók, mint a Jadra és a Drina tisztaságát, valamint a hulladék tárolásának és védelmének intézkedéseit. A Rio Tinto vezérigazgatója hangsúlyozta, hogy a környezetvédelem és a helyi közösséggel való pozitív kapcsolatok a vállalat prioritásai, és több ígéretet tett e tekintetben.</span>\n<span class=\"para\">A Thacker Pass az Egyesült Államok Nevada államában egy hatalmas lítiumérc-lelőhely. A Lithium Americas vállalat engedélyt kapott 73 négyzetkilométer bányászására, ami erős ellenállást váltott ki a helyi lakosok és aktivisták részéről, akik a potenciális talajvíz-kimerülés és szennyezés miatt aggódtak. A folyamatban lévő perek ellenére a bánya építése előrehalad, a működés várhatóan 2026-ban kezdődik. A projekt célja, hogy évente egy millió elektromos járműhöz biztosítson lítiumot. Ez a terület több őslakos amerikai törzs otthona, akik szent földnek tekintik a területet. A közeli elhagyott higanybányák, amelyek 1970-ig működtek, a rákos megbetegedések számának növekedését okozták, és továbbra is mérgeket szivárogtatnak a környezetbe. Ahogy egy korábbi nevadai vadon élő állatokkal foglalkozó tisztviselő megjegyezte: “A régi bányákra leszálló libák reggelre halottak.”</span>\n<span class=\"para\">Most új környezeti fenyegetés lebeg a régió felett. A Lithium Americas vállalat engedélyt kapott lítium bányászására, mivel az Egyesült Államok fel akarja gyorsítani a zöld átmenetet és áttérni az elektromos járművekre.</span>\n<span class=\"para\">2004-ben az angol-ausztrál bányászati óriás, a Rio Tinto Szerbiába érkezett, vonzotta az ország gazdag ásványi potenciálja. Miután felfedezési engedélyt kapott, a cég felfedezte a Jadar bányát Loznica városa közelében, Nyugat-Szerbiában. Ez a hely egy egyedülálló “jadarit” lelőhelyet tartalmaz, amely egy új lítium-nátrium-boroszilikát ásvány. A magas minőségű, nagy mennyiségű lítium- és bórlelőhely a Jadar folyó alatt található, így ez az egyetlen hely a világon, ahol jadarit található. A jadaritot később új ásványként erősítette meg a Nemzetközi Ásványtani Szövetség. A felfedezést széles körben tudósították a mainstream médiában, néhány médium a “kryptonite”-nak, Superman bolygójának fiktív anyagának nevezte az új ásványt. A Bloomberg azt írta, hogy “Egy ortodox kápolna árnyékában a Rio Tinto felfedezte a kryptonitot, Superman csodás anyagát, amely reményeik szerint átalakítja zöld energia üzletágát.”</span>\n<span class=\"para\">Amikor Aleksandar Vučić szerb elnök kormánya 2021-ben bemutatta a lítiumkitermelési projektet, a bányászati tevékenységek ellen tömeges tüntetések bénították meg Belgrád nagy részét és Szerbia más részeit hónapokig. Ez végül a Rio Tinto bánya megnyitására vonatkozó tervek visszavonásához vezetett. Időközben a cég elkezdte megvásárolni a Gornji Nedeljice falu körüli földterületeket és házakat. A Rio Tinto szerint összesen 656 földterület volt a projekt területén, amelyek közül 419, vagyis 63 százalék, már megvásárolt, összesen 167 hektárt kitevő területen.</span>\n<span class=\"para\">“A projekt középső területén, ahol a bányászati és feldolgozó létesítmények fejlesztése tervezett, 52 otthon volt. Ebből a számából 51 önként eladta ingatlanát és elköltözött, általában a cégünk támogatásával. Ezen kívül további 23 lakóépületet azonosítottak, amelyek nem állandóan lakottak, mint például nyaralók, hétvégi házak vagy elhagyott házak, amelyek közül 18-at megvásároltak,” jelentette be hivatalosan a Rio Tinto cég hatóságai.</span>\n<span class=\"para\">Nyilvános és környezeti nyomás alatt a szerb kormány 2022-ben visszavonta a bányászati projekt térbeli tervének jóváhagyását. Ana Brnabić szerb miniszterelnök kijelentette, hogy a döntés helyes volt, hangsúlyozva, hogy a kormány hallgat az embereire. Vučić elnök is megjegyezte, hogy a polgárok biztonsága és a környezetvédelem elsődleges, bár személyesen úgy véli, hogy a lítiumkitermelés Szerbiában jelentős lehetőséget jelent az ország gazdasági növekedésére és fejlődésére.</span>\n<span class=\"para\">A Jadar projekt a világ egyik legnagyobb zöldmezős lítium projektje. A jelenlegi tíz dolláros kilogrammonkénti áron ez körülbelül fél milliárd dolláros éves bevételt generálna. A bányászat várható élettartama 50 év, a teljes bevétel elérheti a 25 milliárd dollárt az üzemeltető számára. Ősszel Vučić a <em>Financial Times</em>-nak azt mondta, hogy a bánya, amely várhatóan 2028-ban nyílik meg, évente 58 000 tonna lítiumot fog termelni. Ez elegendő lehet Európa elektromos járműgyártásának 17 százalékához, vagy körülbelül 1,1 millió autóhoz.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Európának szuverénnek kell maradnia egy változó világban”</strong></span>\n<span class=\"para\">Két évvel azután, hogy a projektet kezdetben leállították, a szerb Alkotmánybíróság 2024 júliusának elején megsemmisítette a döntést. Július 19-én Olaf Scholz német kancellár Belgrádban találkozott Aleksandar Vučić szerb elnökkel egy “Kritikus Nyersanyagok Csúcstalálkozón”. A találkozó során a két vezető aláírta a Szerbia és az EU Bizottság közötti együttműködési megállapodást, amely stratégiai partnerséget hozott létre a nyersanyagok, az akkumulátor gyártási láncok és az elektromos járművek terén. Ezen alkalomból Scholz ünnepelte, hogy hozzáférést biztosítottak a kontinens legnagyobb ismert lítiumkészleteihez, ami csökkentheti a Kínából való ellátásra való támaszkodást.</span>\n<span class=\"para\">“Ez egy fontos európai projekt, amely hozzájárul ahhoz, hogy Európa szuverén és független maradjon a nyersanyagok ellátásában egy változó világban,” mondta Scholz az újságíróknak a szerb elnökkel folytatott találkozója után.</span>\n<span class=\"para\">Több mint fél évvel ezelőtt a német kormány bírálta a választási folyamatot Szerbiában, de most hangos támogatója lett a lítiumbányászatnak, és támogatja a szerb hatóságokat egy olyan projektben, amely jelentős helyi ellenállást váltott ki. Míg más európai országokban, különösen Szászországban, léteznek lítiumlelőhelyek, Franciska Brantner, a német gazdasági és klímavédelmi minisztérium államtitkára és a Bundestag Zöldek tagja a BBC News-nak szerbül azt mondta, hogy támogatja a Jadar projektet, feltéve, hogy a legmagasabb környezetvédelmi normákat betartják. Hozzátette, hogy Németország már dolgozik hasonló projekteken Szászországban, valamint a saját régiójában, a Rajna-medencében, de sajnos ott a technológia még nem áll készen.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, a szerb újságíró és külpolitikai szakértő úgy véli, hogy Szerbia többet nyer a málnaexportból (amely 2023 első tíz hónapjában 240 millió eurót ért el), mint amennyit a lítiumbányászatból nyerne. Azt állítja, hogy a nyereség oroszlánrésze a Rio Tintónál maradna, míg a Jadar-völgy gazdag mezőgazdasági területe, ahol a teszteket végezték, ökológiailag elpusztult maradna.</span>\n<span class=\"para\">“Miközben a közvélemény attól fél, hogy az ország a Európai Unió szeméttelepévé válik, a berlini és párizsi vezetők biztosítanak minket arról, hogy a bányászat ösztönzőként szolgálna Szerbia gyorsabb EU-integrációjához,” mondta Jakšić. Scholz kancellár azonban hangsúlyozta, hogy Németország nem tudja garantálni a magas környezetvédelmi védelmi normákat a lítiumbányászatban, kijelentve, hogy a felelősség magán a cégen van. Másrészt Vučić megnyugtatta polgárait, hogy a Rio Tinto minden környezetvédelmi előírást betart. “Soha nem fogunk semmit eltitkolni az embereink elől a bánya megnyitásának bármely szakaszában, a folyamat bármely részében,” mondta Vučić az aláírási ceremónián. “Elnökként személyesen harcolni fogok a környezetért és a polgáraink életéért Jadarban, hogy a vízük és levegőjük tiszta legyen.”</span>\n<span class=\"para\">Az ellenzéki pártok nem győződtek meg az elnök környezetvédelmi garanciáiról. “Teljesen hiányzik a bizalom a kormány iránt, amikor azt mondják, hogy az az állampolgárok érdekében lesz,” mondja a Zöld-Baloldali Front társelnöke, Biljana Đorđević. “Félünk attól, hogy Szerbiát feláldozzák, hogy lítiumot biztosítsanak elektromos járművekhez, amelyeket gyakorlatilag senki sem tud megfizetni Szerbiában.”</span>\n<span class=\"para\">Ennek ellenére egy kulcskérdés merül fel: ha a szerb kormány nem tudta ilyen kötelezettségeket előírni a Szerbiában bányászó kínai cégeknek, hogyan fog sikerülni a Rio Tintóval, egy olyan céggel, amelynek története van a környezetet károsító technológiák használatában, amelyek a világ különböző részein szennyeztek?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Zöld energia népszerűsítése, amely veszélyes a környezetre</strong></span>\n<span class=\"para\">2020 szeptemberében a Rio Tintót azzal vádolták, hogy mérgező anyagokat bocsátott ki Pápua Új-Guineában, szennyezve a folyókat. Bougainville lakói azt állították, hogy a cég tevékenysége egészségügyi problémákat okozott a területen élő 12 000 ember számára. Ez az incidens röviddel a cég vezérigazgatójának és két általános igazgatójának lemondása után történt, miután botrány robbant ki az őslakos közösségekkel kapcsolatos világörökségi helyszínek lerombolása miatt Ausztráliában. A Rio Tinto bányái Nyugat-Ausztráliában olyan barlangokat pusztítottak el, amelyek szentek voltak ezeknek a 46 000 éves őslakos kultúráknak.</span>\n<span class=\"para\">Az Amerikai Geológiai Intézet becslése szerint a világon körülbelül 26 millió tonna lítiumkészlet található. Ebből Chile rendelkezik a legtöbbel, körülbelül 9,3 millióval. Ezt követi Ausztrália 6,2 millióval, Argentína 3,6 millióval és Kína 3 millióval. A többi különböző kontinenseken található. Európát eddig nem vizsgálták intenzíven. Ismert, hogy bizonyos készletek léteznek Portugáliában, Németországban, Ausztriában, Csehországban, Finnországban, Szerbiában és Spanyolországban. De csak Szerbiában kezdődött el a bányászat tényleges projektje.</span>\n<span class=\"para\">“Még mindig túl kevés információ áll rendelkezésre az öko-barát lítiumkitermelésről,” mondja Dragana Đorđević, a Belgrádi Kémiai, Technológiai és Fémipari Intézet professzora. Úgy tűnik, hogy az ökológiai szakértők, a közvélemény és még a cég is bizonytalan a potenciális hatásokat illetően, mivel a világon csak két bánya használ hasonló lítiumkitermelési folyamatot. Ami ismert, hogy mindkét bánya, amelyek Kínában és az Egyesült Államokban találhatók, kőzetanyagból nyerik ki a lítiumot. Azonban mindkét esetben a bányák sivatagi területeken helyezkednek el, és környezeti hatásuk akár 150 kilométeres átmérőben is kiterjed.</span>\n<span class=\"para\">“A lítium bányászata magas minőségű mezőgazdasági területeket pusztít el, mérgező port bocsát ki a levegőbe, és koncentrált kénsavat és sósavat szabadít fel,” teszi hozzá Đorđević. “A mérgező bányavizek, magas bór- és egyéb káros anyagok koncentrációjával, nyomás alatt a felszínre kényszerülnének, potenciálisan szennyezve a Drina folyó földalatti vizeit, amely Nyugat-Szerbia legmagasabb minőségű vízforrása,” figyelmeztet.</span>\n<span class=\"para\">“Mérgező szennyvíz keletkezik, de tízmillió tonna veszélyes hulladékanyag is, amely egy kémiai időzített bomba lenne. A bányászat, amely veszélyes hulladékot dob a természetbe, ahol az a meddőhányók formájában marad, nem tekinthető ökológiai tevékenységnek,” zárja le Đorđević. A környezetvédelmi NGO-k és Loznica lakói is figyelmeztettek, hogy a bányaépítés élőhelyek pusztulásához és vízszennyezéshez vezethet. Sokan attól is félnek, hogy a területen élőket elmozdítják.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković a <em>Ne damo Jadar</em> egyesületből azt mondja, hogy Loznica és a környező falvak lakói minden rendelkezésre álló eszközt fel fognak használni a lítiumkitermelés megakadályozására a területükön. Az egyesület levelet küldött Emmanuel Macron francia elnöknek, kérve, hogy állítsa le a projektet. Válaszában Macron kijelentette, hogy a szerb nép döntése, hogy akarják-e a bányát vagy sem.</span>\n<span class=\"para\">“Az emberek döntöttek, nem fogunk feladni Jadart, és itt nem lesz bánya,” mondta Petković. Ha a lítiumbánya megnyílik Jadarnál Loznica közelében, ez lesz az első ilyen bánya egy lakott területen. Vladica Cvetković, a Belgrádi Egyetem bányászati és geológiai karának professzora azonban megjegyzi, hogy körülbelül 20 hasonló projektet jelenleg valósítanak meg vagy terveznek Európában.</span>\n<span class=\"para\">“Tényleg meglep, hogy országunkban még mindig azt állítják, hogy a világ feladta a bányászatot. Nyilvánvaló, hogy az állítás, miszerint Jadar lenne az első ilyen bánya egy lakott területen, drámai és riasztó szlogenként használják, anélkül, hogy valódi aggodalom lenne,” mondta Cvetković    . “Jelenleg Európában nincsenek ilyen bányák, de amikor létezni fognak, kizárólag lakott területeken fognak elhelyezkedni.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> egy díjnyertes szerb újságíró és író, aki Milánóban él. Az Al Jazeera Balkans, a BBC News in Serbian, a horvát heti újság <em>Novosti</em> és az olasz napilap <em>La Stampa</em> munkatársa. A Gariwo Alapítvány nagykövete, amely a Világszerte Igazságosak Kertjeinek rövidítése, és 2020 és 2022 között a milánói Külföldi Sajtó Szövetség elnöke volt. Két könyvet publikált, <em>Il Pioniere</em> és <em>Il Vento da est</em> (olaszul), amelyeket a Besa Muci Editore (2021) és a Robin Edizioni (2024) adott ki. 2024 márciusa óta a milánói Külföldi Sajtó Szövetség elnöke.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Nello stesso giorno, prima che le proteste iniziassero, gli organizzatori Zlatko Kokanović e Nebojša Petković del gruppo ambientalista <em>Ne damo Jadar</em> (“non ci arrendiamo a Jadar”) sono stati portati per interrogatorio dalla BIA, l'agenzia di sicurezza e intelligence nazionale della Serbia. Le autorità hanno dato loro un \"avviso amichevole\" che le blocchi erano illegali e che dovevano essere pronti ad affrontare conseguenze. Quelle conseguenze sono arrivate rapidamente. Dopo la protesta, gli attivisti ambientali sono stati arrestati in tutta la Serbia.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Scoprire il kryptonite</strong></span>\n<span class=\"para\">In seguito a questi eventi, il presidente serbo Aleksandar Vučić, diversi ministri del governo, il CEO di Rio Tinto Jakob Stausholm (la corporation responsabile del progetto della miniera di litio in Serbia) e rappresentanti dell'azienda hanno incontrato i residenti che vivono vicino a Gornje Nedeljice, dove sarebbe situata la miniera proposta, per discutere del progetto di estrazione di litio. Vučić ha riconosciuto le legittime preoccupazioni dei locali riguardo al potenziale impatto ambientale, inclusa la pulizia dei fiumi vicini come il Jadra e il Drina, così come le misure di stoccaggio dei rifiuti e di protezione. Il CEO di Rio Tinto ha ribadito che la protezione ambientale e le relazioni positive con la comunità locale erano priorità per l'azienda e ha fatto diverse promesse in tal senso.</span>\n<span class=\"para\">Al Thacker Pass nello stato americano del Nevada si trova un vasto deposito di minerale di litio. La corporation Lithium Americas ha ottenuto un permesso per estrarre 73 chilometri quadrati, suscitando una forte opposizione da parte dei residenti locali e degli attivisti preoccupati per il potenziale esaurimento e contaminazione delle acque sotterranee. Nonostante le cause legali in corso, la costruzione della miniera sta procedendo, con operazioni previste per iniziare nel 2026. Il progetto mira a fornire litio per un milione di veicoli elettrici all'anno. Quest'area è abitata da diverse tribù di nativi americani che considerano la terra sacra. Le vicine miniere di mercurio abbandonate, che hanno operato fino al 1970, hanno causato un aumento dei tassi di cancro e continuano a rilasciare tossine nell'ambiente. Come ha notato un ex funzionario della fauna selvatica del Nevada, “Le oche che atterrano sulle vecchie miniere sono morte entro la mattina.”</span>\n<span class=\"para\">Ora, una nuova minaccia ambientale incombe sulla regione. La corporation Lithium Americas ha ricevuto un permesso per estrarre litio, poiché gli Stati Uniti vogliono accelerare la transizione verde e passare ai veicoli elettrici.</span>\n<span class=\"para\">Nel 2004, il gigante minerario anglo-australiano Rio Tinto è arrivato in Serbia, attratto dal ricco potenziale minerario del paese. Dopo aver ricevuto un permesso di esplorazione, l'azienda ha scoperto la miniera di Jadar vicino alla città di Loznica, nella Serbia occidentale. Questo sito contiene un deposito unico di “jadarite”, un nuovo minerale di borosilicato di litio e sodio. Il deposito di litio e boro di alta qualità e su larga scala si trova sotto il fiume Jadar, rendendolo l'unico posto al mondo dove si può trovare jadarite. La jadarite è stata successivamente confermata come un nuovo minerale dall'Associazione Mineralogica Internazionale. La scoperta è stata ampiamente coperta dai media mainstream, con alcuni organi di informazione che hanno soprannominato il nuovo minerale \"kryptonite\", una sostanza fittizia del pianeta di Superman. Bloomberg ha scritto che “All'ombra di una cappella ortodossa, Rio Tinto ha scoperto il kryptonite, il materiale miracoloso di Superman, che spera trasformerà il suo business di energia verde.”</span>\n<span class=\"para\">Quando il governo del presidente serbo Aleksandar Vučić ha presentato il progetto di estrazione di litio nel 2021, proteste di massa contro le attività minerarie hanno paralizzato gran parte della capitale, Belgrado, e altre parti della Serbia per mesi. Questo ha portato infine al ritiro dei piani per aprire la miniera di Rio Tinto. Nel frattempo, l'azienda ha iniziato ad acquistare terreni e case nei dintorni del villaggio di Gornji Nedeljice. Secondo Rio Tinto, c'erano un totale di 656 lotti di terreno all'interno dell'area del progetto, di cui 419, ovvero il 63 per cento, sono stati acquistati, per un totale di 167 ettari.</span>\n<span class=\"para\">“Nell'area centrale del progetto dove è prevista la costruzione di impianti minerari e di lavorazione, c'erano 52 abitazioni. Di quel numero, 51 hanno venduto volontariamente le loro proprietà e si sono trasferite, di solito con il supporto della nostra azienda. Inoltre, sono state identificate altre 23 strutture residenziali che non sono abitate permanentemente, come case vacanza, cottage o case abbandonate, di cui 18 sono state acquistate,” hanno annunciato ufficialmente le autorità della compagnia Rio Tinto.</span>\n<span class=\"para\">Sotto pressione pubblica e ambientale, il governo serbo ha ritirato l'approvazione per il piano spaziale del progetto minerario nel 2022. La prima ministra serba Ana Brnabić ha dichiarato che la decisione era quella giusta, sottolineando che il governo ascolta il suo popolo. Anche il presidente Vučić ha osservato che la sicurezza dei cittadini e la protezione ambientale sono fondamentali, sebbene creda personalmente che l'estrazione di litio in Serbia rappresenti un'opportunità significativa per la crescita e lo sviluppo economico del paese.</span>\n<span class=\"para\">Il progetto Jadar è uno dei più grandi progetti di litio greenfield al mondo. Al prezzo attuale di dieci dollari americani al chilogrammo, questo genererebbe circa mezzo miliardo di dollari di entrate annuali. Con una vita mineraria prevista di 50 anni, le entrate totali potrebbero ammontare a 25 miliardi di dollari per l'operatore. Quest'autunno, Vučić ha detto al <em>Financial Times</em> che la miniera, prevista per aprire nel 2028, produrrà 58.000 tonnellate di litio all'anno. Questo potrebbe essere sufficiente per il 17 per cento della produzione di veicoli elettrici in Europa, ovvero circa 1,1 milioni di auto.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“L'Europa deve rimanere sovrana in un mondo che cambia</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">Due anni dopo che il progetto è stato inizialmente bloccato, la Corte Costituzionale serba ha annullato la decisione all'inizio di luglio 2024. Il 19 luglio, il cancelliere tedesco Olaf Scholz ha incontrato il presidente serbo Aleksandar Vučić a Belgrado per un “Vertice Critico sulle Materie Prime”. Durante l'incontro, i due leader hanno firmato un memorandum d'intesa tra la Serbia e la Commissione UE, stabilendo una partnership strategica incentrata sulle materie prime, le catene di produzione di batterie e i veicoli elettrici. In questa occasione, Scholz ha celebrato l'accesso alle più grandi riserve di litio conosciute del continente, che dovrebbero ridurre la dipendenza dalle forniture dalla Cina.</span>\n<span class=\"para\">“Questo è un importante progetto europeo che contribuisce a mantenere l'Europa sovrana e indipendente nella fornitura di materie prime in un mondo che cambia,” ha detto Scholz ai giornalisti dopo il suo incontro con il presidente serbo.</span>\n<span class=\"para\">Più di sei mesi fa, il governo tedesco ha criticato il processo elettorale in Serbia, ma ora è diventato un forte sostenitore dell'estrazione di litio e supporta le autorità serbe in un progetto che ha suscitato una significativa opposizione locale. Sebbene i depositi di litio esistano in altri paesi europei, in particolare in Sassonia, uno stato della Germania orientale, Franciska Brantner, segretaria di stato tedesca nel ministero dell'economia e dell'azione climatica e membro dei Verdi nel Bundestag, ha dichiarato alla BBC News in serbo che sostiene il progetto Jadar, a condizione che siano rispettati i più alti standard ambientali. Ha aggiunto che la Germania sta già lavorando a progetti simili in Sassonia, così come nella sua regione natale nel bacino del Reno a sud-ovest, ma sfortunatamente, la tecnologia lì non è ancora pronta.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, un giornalista ed esperto di politica estera serbo, crede che la Serbia tragga più vantaggio dalle esportazioni di lamponi (che hanno raggiunto i 240 milioni di euro nei primi dieci mesi del 2023) di quanto non farebbe dall'estrazione di litio. Sostiene che la parte del leone dei profitti andrebbe a Rio Tinto, mentre la ricca regione agricola della Valle di Jadar, dove sono stati condotti i test, sarebbe lasciata ecologicamente devastata.</span>\n<span class=\"para\">“Mentre il pubblico teme che il paese si trasformi in una discarica per l'Unione Europea, i leader di Berlino e Parigi ci assicurano che l'estrazione mineraria servirebbe da incentivo per una più rapida integrazione della Serbia nell'UE,” ha detto Jakšić. Tuttavia, il cancelliere Scholz ha sottolineato che la Germania non può garantire alti standard di protezione ambientale nell'estrazione di litio, affermando che la responsabilità ricade sull'azienda stessa. D'altra parte, Vučić ha rassicurato i suoi cittadini che Rio Tinto rispetterà tutte le normative ambientali. “Non nasconderemo mai nulla al nostro popolo in nessuna fase dell'apertura della miniera, in nessuna parte della procedura,” ha detto Vučić durante la cerimonia di firma. “In qualità di presidente, combatterò personalmente per l'ambiente e per la vita dei nostri cittadini a Jadar, affinché la loro acqua e aria siano pulite.”</span>\n<span class=\"para\">Le opposizioni rimangono scettiche rispetto alle garanzie ambientali del presidente. “C'è una completa mancanza di fiducia nel governo quando afferma che sarà nell'interesse dei cittadini,” dice la co-leader del Fronte Verde-Sinistra, Biljana Đorđević. “Temiamo che la Serbia venga sacrificata per fornire litio per veicoli elettrici che praticamente nessuno in Serbia può permettersi.”</span>\n<span class=\"para\">Tuttavia, sorge una domanda chiave: se il governo serbo non è riuscito a imporre tali obblighi alle aziende cinesi che estraggono in Serbia, come riuscirà a farlo con Rio Tinto, un'azienda con una storia di utilizzo di tecnologie dannose per l'ambiente che hanno inquinato varie parti del mondo?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Promuovere l'energia verde, pericolosa per l'ambiente</strong></span>\n<span class=\"para\">Nel settembre 2020, Rio Tinto è stata accusata di inquinare i fiumi in Papua Nuova Guinea rilasciando sostanze tossiche. I residenti di Bougainville hanno affermato che le azioni dell'azienda hanno causato problemi di salute a 12.000 persone che vivono nell'area. Questo incidente è avvenuto poco dopo le dimissioni del CEO dell'azienda e di due direttori generali a seguito di uno scandalo legato alla distruzione di siti del Patrimonio Culturale Mondiale collegati alle comunità aborigene in Australia. Le miniere di Rio Tinto in Australia occidentale avevano distrutto grotte che erano sacre per queste culture indigene di 46.000 anni.</span>\n<span class=\"para\">Secondo la stima dell'Istituto Geologico Americano, ci sono circa 26 milioni di tonnellate di riserve di litio nel mondo. Di queste, il Cile ha di gran lunga la maggior parte, circa 9,3 milioni. Seguono l'Australia con 6,2, l'Argentina con 3,6 e la Cina con tre milioni. Il resto è distribuito su vari continenti. L'Europa non è stata esplorata intensamente fino ad ora. È noto che esistono determinate riserve in Portogallo, Germania, Austria, Repubblica Ceca, Finlandia, Serbia e Spagna. Ma solo in Serbia è iniziato un progetto di estrazione.</span>\n<span class=\"para\">“Ci sono ancora troppe poche informazioni sull'estrazione di litio ecologica,” afferma Dragana Đorđević, professoressa presso l'Istituto di Chimica, Tecnologia e Metallurgia di Belgrado. Sembra che esperti ecologici, pubblico e persino l'azienda siano incerti sugli effetti potenziali, poiché solo due miniere nel mondo utilizzano un processo di estrazione del litio simile. Ciò che è noto è che entrambe le miniere, situate in Cina e negli Stati Uniti, estraggono litio da materiale roccioso. Tuttavia, in entrambi i casi, le miniere si trovano in regioni desertiche e il loro impatto ambientale si estende fino a 150 chilometri di diametro.</span>\n<span class=\"para\">“L'estrazione del litio distrugge terreni agricoli di alta qualità, inquina l'aria con polveri tossiche e rilascia acidi solforici e cloridrico concentrati,” aggiunge Đorđević. “Le acque minerarie tossiche, con alte concentrazioni di boro e altre sostanze nocive, verrebbero forzate in superficie sotto pressione, contaminando potenzialmente le acque sotterranee del fiume Drina, che è il serbatoio d'acqua di alta qualità nella Serbia occidentale,” avverte.</span>\n<span class=\"para\">“Si creeranno acque reflue tossiche, ma anche decine di milioni di tonnellate di materiale di scarto pericoloso, che sarebbero una bomba chimica a orologeria. L'estrazione mineraria che scarta rifiuti pericolosi nella natura dove rimangono sotto forma di scarti non può essere considerata ecologica,” conclude Đorđević. Le ONG ambientaliste e gli abitanti di Loznica hanno avvertito anche che la costruzione della miniera potrebbe portare alla distruzione dell'habitat e all'inquinamento delle acque. Molti temono anche il potenziale sfollamento dei residenti nell'area.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković dell'associazione <em>Ne damo Jadar</em> afferma che i residenti di Loznica e dei villaggi circostanti utilizzeranno tutti i mezzi disponibili per prevenire l'estrazione di litio nella loro area. L'associazione ha inviato una lettera al presidente francese Emmanuel Macron chiedendogli di fermare il progetto. Nella sua risposta, Macron ha dichiarato che spetta al popolo serbo decidere se vogliono la miniera o meno.</span>\n<span class=\"para\">“Il popolo ha deciso, non ci arrenderemo a Jadar e non ci sarà una miniera qui,” ha detto Petković. Se la miniera di litio a Jadar vicino a Loznica verrà aperta, sarà la prima miniera di questo tipo stabilita in un'area popolata. Tuttavia, Vladica Cvetković, professore presso la facoltà di ingegneria mineraria e geologia dell'Università di Belgrado, osserva che attualmente sono in fase di attuazione o pianificazione circa 20 progetti simili in Europa.</span>\n<span class=\"para\">“Sono davvero sorpreso che nel nostro paese si affermi ancora che il mondo ha abbandonato l'estrazione mineraria. È evidente che l'affermazione che Jadar sarebbe la prima miniera di questo tipo in un'area popolata viene utilizzata come uno slogan drammatico e allarmante senza una sostanziale preoccupazione,” ha detto Cvetković    . “Attualmente non ci sono miniere di questo tipo in Europa, ma quando esisteranno, saranno situate esclusivamente in aree popolate.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> è un'affermata giornalista e scrittrice serba con sede a Milano. Scrive per Al Jazeera Balkans, BBC News in serbo, il settimanale croato <em>Novosti</em> e il quotidiano italiano <em>La Stampa.</em> È un'ambasciatrice della Fondazione Gariwo, l'acronimo di Giardini dei Giusti nel Mondo e ha ricoperto il ruolo di presidente dell'Associazione della Stampa Estera di Milano dal 2020 al 2022. Ha pubblicato due libri <em>Il Pioniere</em> e <em>Il Vento da est </em>(in italiano), editi da Besa Muci Editore (2021) e Robin Edizioni (2024). È presidente dell'Associazione della Stampa Estera di Milano da marzo 2024.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Op dezelfde dag, voordat de protesten zelfs begonnen, werden de organisatoren Zlatko Kokanović en Nebojša Petković van de milieuorganisatie <em>Ne damo Jadar</em> (“we geven Jadar niet op”) door de BIA, de nationale veiligheids- en inlichtingendienst van Servië, meegenomen voor verhoor. De autoriteiten gaven hen een \"vriendelijke waarschuwing\" dat de blokkades illegaal waren en dat ze zich moesten voorbereiden op gevolgen. Die gevolgen kwamen snel. Na het protest werden milieuactivisten in heel Servië vastgehouden.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Kryptonite ontdekken</strong></span>\n<span class=\"para\">Na deze gebeurtenissen ontmoette de Servische president Aleksandar Vučić, verschillende regeringsministers, CEO van Rio Tinto Jakob Stausholm (de onderneming die verantwoordelijk is voor het lithiummijnproject in Servië) en vertegenwoordigers van het bedrijf bewoners die in de buurt van Gornje Nedeljice wonen, waar de voorgestelde mijn zou komen, om het lithiumwinningproject te bespreken. Vučić erkende de legitieme zorgen van de lokale bevolking over de mogelijke milieueffecten, waaronder de netheid van nabijgelegen rivieren zoals de Jadra en Drina, evenals afvalopslag en beschermingsmaatregelen. De CEO van Rio Tinto herhaalde dat milieubescherming en positieve relaties met de lokale gemeenschap prioriteiten voor het bedrijf waren en hij deed verschillende beloften in dat opzicht.</span>\n<span class=\"para\">In Thacker Pass in de Amerikaanse staat Nevada ligt een enorme lithiumertsafzetting. De Lithium Americas-corporatie heeft een vergunning verkregen om 73 vierkante kilometer te mijnen, wat sterke tegenstand oproept van lokale bewoners en activisten die zich zorgen maken over mogelijke uitputting en vervuiling van het grondwater. Ondanks lopende rechtszaken vordert de bouw van de mijn, met operaties die naar verwachting in 2026 beginnen. Het project heeft als doel lithium te leveren voor een miljoen elektrische voertuigen per jaar. Dit gebied is de thuisbasis van verschillende inheemse Amerikaanse stammen die het land als heilig beschouwen. Nabijgelegen verlaten kwikmijnen, die tot 1970 operationeel waren, veroorzaakten een stijging van de kankercijfers en blijven toxines in het milieu lekken. Zoals een voormalige functionaris van de wilde dieren in Nevada opmerkte: “Ganzen die op de oude mijnen landen, zijn 's ochtends dood.”</span>\n<span class=\"para\">Nu dreigt er een nieuwe milieudreiging boven de regio. De Lithium Americas-corporatie heeft een vergunning ontvangen om lithium te mijnen, aangezien de VS de groene transitie willen versnellen en willen overschakelen op elektrische voertuigen.</span>\n<span class=\"para\">In 2004 kwam de Anglo-Australische mijnbouwgigant Rio Tinto naar Servië, aangetrokken door het rijke minerale potentieel van het land. Na het ontvangen van een exploratievergunning ontdekte het bedrijf de Jadar-mijn nabij de stad Loznica in het westen van Servië. Deze locatie bevat een unieke afzetting van “jadariet”, een nieuw lithium-natrium-borosilicaatmineraal. De hoogwaardige, grootschalige lithium- en boorafzetting ligt onder de Jadar-rivier, waardoor het de enige plek ter wereld is waar jadariet kan worden gevonden. Jadariet werd later bevestigd als een nieuw mineraal door de Internationale Mineralogische Vereniging. De ontdekking kreeg veel aandacht van de mainstream media, waarbij sommige outlets het nieuwe mineraal \"kryptonite\" noemden, een fictieve stof van Superman’s planeet. Bloomberg schreef dat “In de schaduw van een Orthodoxe kapel, heeft Rio Tinto kryptonite ontdekt, het wondermateriaal van Superman, waarvan het hoopt dat het zijn groene energiebedrijf zal transformeren.”</span>\n<span class=\"para\">Toen de regering van de Servische president Aleksandar Vučić het lithiumextractieproject in 2021 presenteerde, verlamden massale protesten tegen mijnbouwactiviteiten een groot deel van de hoofdstad, Belgrado, en andere delen van Servië gedurende maanden. Dit leidde uiteindelijk tot de intrekking van de plannen om de Rio Tinto-mijn te openen. In de tussentijd begon het bedrijf percelen grond en huizen in de buurt van het dorp Gornji Nedeljice aan te kopen. Volgens Rio Tinto waren er in totaal 656 percelen grond binnen het projectgebied, waarvan 419, of 63 procent, zijn aangekocht, goed voor 167 hectare.</span>\n<span class=\"para\">“In het centrale gebied van het project waar de ontwikkeling van mijnbouw- en verwerkingsfaciliteiten is gepland, waren er 52 woningen. Van dat aantal heeft 51 vrijwillig hun eigendommen verkocht en zijn verhuisd, meestal met de steun van ons bedrijf. Daarnaast zijn er nog eens 23 woonfaciliteiten geïdentificeerd die niet permanent bewoond zijn, zoals vakantiehuizen, chalets of verlaten huizen, waarvan 18 zijn aangekocht,” kondigden de autoriteiten van het Rio Tinto-bedrijf officieel aan.</span>\n<span class=\"para\">Onder publieke en milieudruk trok de Servische regering in 2022 de goedkeuring voor het ruimtelijke plan van het mijnbouwproject in. De Servische premier Ana Brnabić verklaarde dat de beslissing de juiste was, en benadrukte dat de regering naar haar mensen luistert. President Vučić merkte ook op dat de veiligheid van de burgers en milieubescherming van het grootste belang zijn, hoewel hij persoonlijk gelooft dat lithiumextractie in Servië een aanzienlijke kans biedt voor de economische groei en ontwikkeling van het land.</span>\n<span class=\"para\">Het Jadar-project is een van de grootste greenfield lithiumprojecten ter wereld. Tegen de huidige prijs van tien Amerikaanse dollars per kilogram zou dit ongeveer een half miljard dollar aan jaarlijkse inkomsten genereren. Met een verwachte levensduur van de mijn van 50 jaar, zou de totale omzet voor de exploitant kunnen oplopen tot 25 miljard dollar. Deze herfst vertelde Vučić aan de <em>Financial Times</em> dat de mijn, die naar verwachting in 2028 opent, jaarlijks 58.000 ton lithium zou produceren. Dit zou voldoende kunnen zijn voor 17 procent van de Europese productie van elektrische voertuigen, of ongeveer 1,1 miljoen auto's.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Europa moet soeverein blijven in een veranderende wereld</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">Twee jaar nadat het project aanvankelijk was stopgezet, vernietigde het Servische Grondwettelijk Hof de beslissing begin juli 2024. Op 19 juli ontmoette de Duitse kanselier Olaf Scholz de Servische president Aleksandar Vučić in Belgrado voor een “Critical Raw Materials Summit”. Tijdens de bijeenkomst ondertekenden de twee leiders een memorandum van overeenstemming tussen Servië en de EU-commissie, waarmee een strategisch partnerschap werd opgericht dat gericht is op grondstoffen, batterijproductieketens en elektrische voertuigen. Bij deze gelegenheid vierde Scholz de toegang tot de grootste bekende reserves van lithium op het continent, wat de afhankelijkheid van leveringen uit China zou moeten verminderen.</span>\n<span class=\"para\">“Dit is een belangrijk Europees project dat bijdraagt aan de soevereiniteit en onafhankelijkheid van Europa in de levering van grondstoffen in een veranderende wereld,” vertelde Scholz aan journalisten na zijn ontmoeting met de Servische president.</span>\n<span class=\"para\">Meer dan een half jaar geleden bekritiseerde de Duitse regering het verkiezingsproces in Servië, maar nu is het een luide voorstander van lithiumwinning en steunt het de Servische autoriteiten in een project dat aanzienlijke lokale tegenstand heeft opgeroepen. Hoewel er lithiumafzettingen bestaan in andere Europese landen, met name in Saksen, een staat in het oosten van Duitsland, vertelde Franciska Brantner, de Duitse staatssecretaris in het ministerie van economie en klimaatactie en lid van de Groenen in de Bundestag, aan BBC News in het Servisch dat ze het Jadar-project steunt, mits de hoogste milieunormen worden gerespecteerd. Ze voegde eraan toe dat Duitsland al aan soortgelijke projecten werkt in Saksen, evenals in haar thuisregio in het Rijnbekken in het zuidwesten, maar helaas is de technologie daar nog niet klaar.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, een journalist en expert op het gebied van buitenlandse politiek uit Servië, gelooft dat Servië meer profiteert van frambozenexport (die in de eerste tien maanden van 2023 240 miljoen euro bereikte) dan van lithiumwinning. Hij stelt dat het leeuwendeel van de winst naar Rio Tinto zou gaan, terwijl de rijke agrarische regio van de Jadar-vallei, waar testen zijn uitgevoerd, ecologisch verwoest zou worden.</span>\n<span class=\"para\">“Terwijl het publiek vreest dat het land een stortplaats voor de Europese Unie zal worden, verzekeren leiders in Berlijn en Parijs ons dat mijnbouw als een stimulans zou dienen voor de snellere integratie van Servië in de EU,” zei Jakšić. Kanselier Scholz benadrukte echter dat Duitsland geen hoge milieubeschermingsnormen in de lithiumwinning kan garanderen, en verklaarde dat de verantwoordelijkheid bij het bedrijf zelf ligt. Aan de andere kant verzekerde Vučić zijn burgers dat Rio Tinto zich aan alle milieuregels zal houden. “We zullen nooit iets voor onze mensen verbergen in welke fase van de opening van de mijn dan ook, in welk deel van de procedure dan ook,” zei Vučić tijdens de ondertekeningsceremonie. “Als president zal ik persoonlijk vechten voor het milieu en voor het leven van onze burgers in Jadar, zodat hun water en lucht schoon zijn.”</span>\n<span class=\"para\">De oppositiepartijen blijven niet overtuigd door de milieugaranties van de president. “Er is een compleet gebrek aan vertrouwen in de regering wanneer zij zeggen dat het in het belang van de burgers zal zijn,” zegt de co-leider van het Groen-Links Front, Biljana Đorđević. “We vrezen dat Servië zal worden geofferd om lithium te leveren voor elektrische voertuigen die vrijwel niemand in Servië zich kan veroorloven.”</span>\n<span class=\"para\">Toch rijst er een belangrijke vraag: als de Servische regering er niet in slaagde om dergelijke verplichtingen op te leggen aan Chinese bedrijven die in Servië mijnen, hoe zal het dan slagen met Rio Tinto, een bedrijf met een geschiedenis van het gebruik van milieuschadelijke technologieën die verschillende delen van de wereld hebben vervuild?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Groene energie bevorderen, gevaarlijk voor het milieu</strong></span>\n<span class=\"para\">In september 2020 werd Rio Tinto beschuldigd van het vervuilen van rivieren in Papoea-Nieuw-Guinea door het lozen van giftige stoffen. Bewoners van Bougainville beweerden dat de acties van het bedrijf gezondheidsproblemen veroorzaakten voor 12.000 mensen die in het gebied wonen. Dit voorval vond plaats kort na het ontslag van de CEO van het bedrijf en twee algemeen managers na een schandaal over de vernietiging van Werelderfgoedlocaties die verband hielden met Aboriginalgemeenschappen in Australië. De mijnen van Rio Tinto in West-Australië hadden grotten vernietigd die heilig waren voor deze 46.000 jaar oude inheemse culturen.</span>\n<span class=\"para\">Volgens de schatting van het Amerikaanse Geologische Instituut zijn er ongeveer 26 miljoen ton lithiumreserves in de wereld. Van dat aantal heeft Chili met afstand de meeste, ongeveer 9,3 miljoen. Australië volgt met 6,2, Argentinië met 3,6 en China met drie miljoen. De rest is verspreid over verschillende continenten. Europa is tot nu toe niet intensief verkend. Het is bekend dat bepaalde reserves bestaan in Portugal, Duitsland, Oostenrijk, Tsjechië, Finland, Servië en Spanje. Maar alleen in Servië is een project voor mijnbouw daadwerkelijk begonnen.</span>\n<span class=\"para\">“Er is nog te weinig informatie over milieuvriendelijke lithiumextractie,” zegt Dragana Đorđević, een professor aan het Instituut voor Chemie, Technologie en Metallurgie in Belgrado. Het lijkt erop dat ecologische experts, het publiek en zelfs het bedrijf onzeker zijn over de potentiële effecten, aangezien slechts twee mijnen ter wereld een vergelijkbaar lithiumextractieproces gebruiken. Wat bekend is, is dat beide mijnen, gelegen in China en de Verenigde Staten, lithium uit gesteente winnen. In beide gevallen bevinden de mijnen zich echter in woestijngebieden, en hun milieueffecten strekken zich tot 150 kilometer in diameter uit.</span>\n<span class=\"para\">“Lithiumwinning vernietigt hoogwaardige landbouwgrond, vervuilt de lucht met giftig stof en stoot geconcentreerde zwavel- en zoutzuur uit,” voegt Đorđević toe. “Giftige mijnwater, met hoge concentraties boor en andere schadelijke stoffen, zou onder druk naar de oppervlakte worden gedwongen, wat mogelijk de ondergrondse wateren van de Drina-rivier zou vervuilen, die de hoogste kwaliteit waterreservoir in het westen van Servië is,” waarschuwt ze.</span>\n<span class=\"para\">“Er zal giftig afvalwater worden geproduceerd, maar ook tientallen miljoenen ton gevaarlijk afvalmateriaal, wat een chemische tijdbom zou zijn. Mijnbouw die gevaarlijk afval in de natuur dumpt, waar het in de vorm van tailings blijft, kan niet als ecologisch worden beschouwd,” concludeert Đorđević. Milieu-NGO's en inwoners van Loznica hebben ook gewaarschuwd dat de bouw van de mijn kan leiden tot habitatvernietiging en watervervuiling. Velen vrezen ook de mogelijke verplaatsing van bewoners in het gebied.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković van de vereniging <em>Ne damo Jadar</em> zegt dat bewoners van Loznica en omliggende dorpen alle beschikbare middelen zullen gebruiken om lithiumextractie in hun gebied te voorkomen. De vereniging stuurde een brief naar de Franse president Emmanuel Macron met het verzoek om het project stop te zetten. In zijn antwoord verklaarde Macron dat het aan het volk van Servië is om te beslissen of ze de mijn willen of niet.</span>\n<span class=\"para\">“Het volk heeft besloten, we geven Jadar niet op en er zal hier geen mijn komen,” zei Petković. Als de lithium mijn in Jadar nabij Loznica wordt geopend, zal het de eerste mijn zijn die in een bewoond gebied wordt gevestigd. Vladica Cvetković, een professor aan de faculteit mijnbouw en geologie van de Universiteit van Belgrado, merkt echter op dat er momenteel ongeveer 20 vergelijkbare projecten in Europa worden uitgevoerd of gepland.</span>\n<span class=\"para\">“Ik ben echt verrast dat in ons land nog steeds wordt beweerd dat de wereld de mijnbouw heeft verlaten. Het is evident dat de bewering dat Jadar de eerste mijn in een bewoond gebied zou zijn, wordt gebruikt als een dramatische en alarmerende slogan zonder substantiële bezorgdheid,” zei Cvetković    . “Er zijn momenteel geen dergelijke mijnen in Europa, maar wanneer ze er zijn, zullen ze uitsluitend in bewoonde gebieden worden gevestigd.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> is een bekroonde Servische journalist en schrijver gevestigd in Milaan. Ze schrijft voor Al Jazeera Balkans, BBC News in het Servisch, de Kroatische weekkrant <em>Novosti</em> en de Italiaanse dagelijkse krant <em>La Stampa.</em> Ze is een ambassadeur van de Gariwo Stichting, de afkorting van Gardens of the Righteous Worldwide en ze was van 2020 tot 2022 de voorzitter van de Milan Foreign Press Association. Ze publiceerde twee boeken <em>Il Pioniere</em> en <em>Il Vento da est </em>(in het Italiaans), uitgegeven door Besa Muci Editore (2021) en Robin Edizioni (2024). Ze is sinds maart 2024 voorzitter van de Foreign Press Association in Milaan.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">W tym samym dniu, zanim protesty się rozpoczęły, organizatorzy Zlatko Kokanović i Nebojša Petković z grupy ekologicznej <em>Ne damo Jadar</em> („nie poddamy się Jadarowi”) zostali wezwani na przesłuchanie przez BIA, serbską agencję bezpieczeństwa narodowego i wywiadu. Władze dały im \"przyjacielskie ostrzeżenie\", że blokady są nielegalne i że powinni być gotowi na konsekwencje. Te konsekwencje przyszły szybko. Po proteście aktywiści ekologiczni zostali zatrzymani w całej Serbii.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Odkrywanie kryptonitu</strong></span>\n<span class=\"para\">Po tych wydarzeniach prezydent Serbii Aleksandar Vučić, kilku ministrów rządu, dyrektor generalny Rio Tinto Jakob Stausholm (korporacja odpowiedzialna za projekt kopalni litu w Serbii) oraz przedstawiciele firmy spotkali się z mieszkańcami żyjącymi w pobliżu Gornje Nedeljice, gdzie miałaby powstać proponowana kopalnia, aby omówić projekt wydobycia litu. Vučić uznał uzasadnione obawy lokalnych mieszkańców dotyczące potencjalnego wpływu na środowisko, w tym czystości pobliskich rzek, takich jak Jadra i Drina, a także przechowywania odpadów i środków ochrony. Dyrektor generalny Rio Tinto powtórzył, że ochrona środowiska i pozytywne relacje z lokalną społecznością są priorytetami dla firmy i złożył w tej kwestii kilka obietnic.</span>\n<span class=\"para\">W Thacker Pass w amerykańskim stanie Nevada znajduje się ogromne złoże rudy litu. Korporacja Lithium Americas uzyskała pozwolenie na wydobycie na obszarze 73 kilometrów kwadratowych, co wywołało silny sprzeciw ze strony lokalnych mieszkańców i aktywistów zaniepokojonych potencjalnym wyczerpaniem i zanieczyszczeniem wód gruntowych. Pomimo trwających procesów sądowych, budowa kopalni postępuje, a rozpoczęcie działalności planowane jest na 2026 rok. Projekt ma na celu dostarczenie litu dla miliona pojazdów elektrycznych rocznie. Ten obszar jest domem dla kilku plemion rdzennych Amerykanów, które uważają tę ziemię za świętą. Okoliczne opuszczone kopalnie rtęci, które działały do 1970 roku, spowodowały wzrost zachorowań na raka i nadal wydobywają toksyny do środowiska. Jak zauważył były urzędnik ds. dzikiej przyrody w Nevadzie, „Gęsi lądujące na starych kopalniach umierają do rana.”</span>\n<span class=\"para\">Teraz nad regionem wisi nowe zagrożenie ekologiczne. Korporacja Lithium Americas uzyskała pozwolenie na wydobycie litu, ponieważ USA chcą przyspieszyć zieloną transformację i przejść na pojazdy elektryczne.</span>\n<span class=\"para\">W 2004 roku anglo-australijski gigant górniczy Rio Tinto przybył do Serbii, przyciągnięty bogatym potencjałem mineralnym kraju. Po uzyskaniu pozwolenia na poszukiwania firma odkryła kopalnię Jadar w pobliżu miasta Loznica w zachodniej Serbii. To miejsce zawiera unikalne złoże „jadaritu”, nowego minerału borosilikatowego litu i sodu. Wysokiej jakości, dużej skali złoże litu i boru leży pod rzeką Jadar, co czyni je jedynym miejscem na świecie, gdzie można znaleźć jadarit. Jadarit został później potwierdzony jako nowy minerał przez Międzynarodowe Stowarzyszenie Mineralogiczne. Odkrycie było szeroko relacjonowane przez media mainstreamowe, a niektóre z nich nazwały nowy minerał \"kryptonitem\", fikcyjną substancją z planety Supermana. Bloomberg napisał, że „W cieniu prawosławnej kaplicy Rio Tinto odkryło kryptonit, cudowny materiał z Supermana, który ma nadzieję, że przekształci jego działalność w zakresie zielonej energii.”</span>\n<span class=\"para\">Kiedy rząd prezydenta Serbii Aleksandara Vučića zaprezentował projekt wydobycia litu w 2021 roku, masowe protesty przeciwko działalności górniczej sparaliżowały dużą część stolicy, Belgradu, oraz inne części Serbii przez miesiące. Ostatecznie doprowadziło to do wycofania planów otwarcia kopalni Rio Tinto. W międzyczasie firma zaczęła nabywać działki i domy w pobliżu wsi Gornji Nedeljice. Według Rio Tinto w obszarze projektu znajdowało się łącznie 656 działek, z czego 419, czyli 63 procent, zostało zakupionych, co stanowi 167 hektarów.</span>\n<span class=\"para\">„W centralnym obszarze projektu, gdzie planowany jest rozwój obiektów górniczych i przetwórczych, znajdowało się 52 domy. Z tej liczby 51 dobrowolnie sprzedało swoje nieruchomości i się przeprowadziło, zazwyczaj z pomocą naszej firmy. Ponadto zidentyfikowano kolejne 23 obiekty mieszkalne, które nie są na stałe zamieszkałe, takie jak domy wakacyjne, chatki lub opuszczone domy, z których 18 zostało zakupionych,” oficjalnie ogłosili przedstawiciele firmy Rio Tinto.</span>\n<span class=\"para\">Pod wpływem presji społecznej i ekologicznej rząd serbski wycofał zatwierdzenie planu przestrzennego projektu górniczego w 2022 roku. Premier Serbii Ana Brnabić stwierdziła, że decyzja była słuszna, podkreślając, że rząd słucha swoich obywateli. Prezydent Vučić również zauważył, że bezpieczeństwo obywateli i ochrona środowiska są najważniejsze, chociaż osobiście uważa, że wydobycie litu w Serbii stanowi znaczącą szansę na wzrost i rozwój gospodarczy kraju.</span>\n<span class=\"para\">Projekt Jadar jest jednym z największych projektów zielonego litu na świecie. Przy obecnej cenie dziesięciu dolarów amerykańskich za kilogram, mogłoby to wygenerować około pół miliarda dolarów rocznych przychodów. Przy przewidywanej żywotności kopalni wynoszącej 50 lat, całkowite przychody mogłyby wynieść 25 miliardów dolarów dla operatora. Jesienią tego roku Vučić powiedział <em>Financial Times</em>, że kopalnia, która ma zostać otwarta w 2028 roku, wyprodukuje 58 000 ton litu rocznie. To mogłoby wystarczyć na 17 procent produkcji pojazdów elektrycznych w Europie, czyli około 1,1 miliona samochodów.</span>\n<span class=\"para\"><strong>„Europa musi pozostać suwerenna w zmieniającym się świecie”</strong></span>\n<span class=\"para\">Dwa lata po początkowym wstrzymaniu projektu, serbski Trybunał Konstytucyjny uchylił decyzję na początku lipca 2024 roku. 19 lipca kanclerz Niemiec Olaf Scholz spotkał się z prezydentem Serbii Aleksandarem Vučićem w Belgradzie na „Szczycie Krytycznych Surowców”. Podczas spotkania obaj liderzy podpisali memorandum o zrozumieniu między Serbią a Komisją Europejską, ustanawiając strategiczne partnerstwo skoncentrowane na surowcach, łańcuchach produkcji baterii i pojazdach elektrycznych. Z tej okazji Scholz świętował uzyskanie dostępu do największych znanych rezerw litu na kontynencie, co powinno zmniejszyć zależność od dostaw z Chin.</span>\n<span class=\"para\">„To ważny europejski projekt, który przyczynia się do tego, że Europa pozostaje suwerenna i niezależna w dostawach surowców w zmieniającym się świecie,” powiedział Scholz dziennikarzom po spotkaniu z prezydentem Serbii.</span>\n<span class=\"para\">Więcej niż pół roku temu niemiecki rząd skrytykował proces wyborczy w Serbii, ale teraz stał się głośnym zwolennikiem wydobycia litu i wspiera serbskie władze w projekcie, który wywołał znaczący lokalny sprzeciw. Chociaż złoża litu istnieją w innych krajach europejskich, szczególnie w Saksonii, stanie we wschodnich Niemczech, Franciska Brantner, niemiecka sekretarz stanu w ministerstwie gospodarki i działań klimatycznych oraz członkini Zielonych w Bundestagu, powiedziała BBC News w serbskim, że popiera projekt Jadar, pod warunkiem, że będą przestrzegane najwyższe standardy ekologiczne. Dodała, że Niemcy już pracują nad podobnymi projektami w Saksonii, a także w jej rodzinnym regionie w dorzeczu Renu na południowym zachodzie, ale niestety technologia tam jeszcze nie jest gotowa.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, dziennikarz i ekspert ds. polityki zagranicznej z Serbii, uważa, że Serbia zyskuje więcej na eksporcie malin (który osiągnął 240 milionów euro w pierwszych dziesięciu miesiącach 2023 roku) niż z wydobycia litu. Twierdzi, że większość zysków trafi do Rio Tinto, podczas gdy bogaty region rolniczy Doliny Jadar, gdzie przeprowadzono testy, zostanie ekologicznie zdewastowany.</span>\n<span class=\"para\">„Podczas gdy społeczeństwo obawia się, że kraj stanie się wysypiskiem dla Unii Europejskiej, liderzy w Berlinie i Paryżu zapewniają nas, że wydobycie będzie stanowić zachętę do szybszej integracji Serbii z UE,” powiedział Jakšić. Kanclerz Scholz jednak podkreślił, że Niemcy nie mogą zagwarantować wysokich standardów ochrony środowiska w wydobyciu litu, stwierdzając, że odpowiedzialność spoczywa na samej firmie. Z drugiej strony Vučić zapewnił swoich obywateli, że Rio Tinto będzie przestrzegać wszystkich przepisów dotyczących ochrony środowiska. „Nigdy nie ukryjemy niczego przed naszymi ludźmi na żadnym etapie otwierania kopalni, na żadnej części procedury,” powiedział Vučić podczas ceremonii podpisania. „Jako prezydent osobiście będę walczył o środowisko i życie naszych obywateli w Jadarze, aby ich woda i powietrze były czyste.”</span>\n<span class=\"para\">Partie opozycyjne pozostają nieprzekonane gwarancjami ekologicznymi prezydenta. „Brakuje całkowicie zaufania do rządu, gdy mówią, że będzie to w interesie obywateli,” mówi współprzewodnicząca Zielono-Lewicowego Frontu, Biljana Đorđević. „Obawiamy się, że Serbia zostanie poświęcona, aby dostarczyć lit do pojazdów elektrycznych, na które praktycznie nikt w Serbii nie może sobie pozwolić.”</span>\n<span class=\"para\">Niemniej jednak pojawia się kluczowe pytanie: jeśli rząd serbski nie zdołał nałożyć takich zobowiązań na chińskie firmy wydobywcze w Serbii, jak odniesie sukces z Rio Tinto, firmą z historią stosowania technologii szkodliwych dla środowiska, które zanieczyściły różne części świata?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Promowanie zielonej energii, niebezpiecznej dla środowiska</strong></span>\n<span class=\"para\">We wrześniu 2020 roku Rio Tinto zostało oskarżone o zanieczyszczanie rzek w Papui-Nowej Gwinei poprzez uwalnianie substancji toksycznych. Mieszkańcy Bougainville twierdzili, że działania firmy spowodowały problemy zdrowotne u 12 000 osób żyjących w tym rejonie. Incydent ten miał miejsce krótko po rezygnacji dyrektora generalnego firmy i dwóch menedżerów generalnych po skandalu związanym z niszczeniem miejsc światowego dziedzictwa kulturowego związanych z społecznościami aborygeńskimi w Australii. Kopalnie Rio Tinto w Zachodniej Australii zniszczyły jaskinie, które były święte dla tych 46 000-letnich kultur rdzennych.</span>\n<span class=\"para\">Według szacunków Amerykańskiego Instytutu Geologicznego, na świecie znajduje się około 26 milionów ton rezerw litu. Z tego Chile ma zdecydowanie najwięcej, około 9,3 miliona. Następnie Australia z 6,2, Argentyna z 3,6 i Chiny z trzema milionami. Reszta jest rozproszona po różnych kontynentach. Europa nie była dotąd intensywnie badana. Wiadomo, że pewne złoża istnieją w Portugalii, Niemczech, Austrii, Czechach, Finlandii, Serbii i Hiszpanii. Ale tylko w Serbii rozpoczęto rzeczywiste wydobycie.</span>\n<span class=\"para\">„Wciąż jest zbyt mało informacji na temat ekologicznego wydobycia litu,” mówi Dragana Đorđević, profesor w Instytucie Chemii, Technologii i Metalurgii w Belgradzie. Wydaje się, że eksperci ekologiczni, społeczeństwo, a nawet firma są niepewni potencjalnych skutków, ponieważ tylko dwie kopalnie na świecie stosują podobny proces wydobycia litu. Wiadomo, że obie kopalnie, znajdujące się w Chinach i Stanach Zjednoczonych, wydobywają lit z materiału skalnego. Jednak w obu przypadkach kopalnie znajdują się w regionach pustynnych, a ich wpływ na środowisko rozciąga się na promień do 150 kilometrów.</span>\n<span class=\"para\">„Wydobycie litu niszczy wysokiej jakości użytki rolne, zanieczyszcza powietrze toksycznym pyłem i uwalnia skoncentrowane kwasy siarkowy i solny,” dodaje Đorđević. „Toksyczne wody kopalniane, o wysokich stężeniach boru i innych szkodliwych substancji, byłyby zmuszane do wydobycia na powierzchnię pod ciśnieniem, potencjalnie zanieczyszczając wody gruntowe rzeki Drina, która jest najwyższej jakości zbiornikiem wodnym w zachodniej Serbii,” ostrzega.</span>\n<span class=\"para\">„Powstaną toksyczne wody odpadowe, ale także dziesiątki milionów ton niebezpiecznych odpadów, które będą chemiczną bombą zegarową. Wydobycie, które odrzuca niebezpieczne odpady do natury, gdzie pozostają w postaci odpadów, nie może być uznawane za ekologiczne,” podsumowuje Đorđević. Organizacje ekologiczne i mieszkańcy Loznicy również ostrzegli, że budowa kopalni może prowadzić do zniszczenia siedlisk i zanieczyszczenia wód. Wiele osób obawia się również potencjalnego przesiedlenia mieszkańców w tym rejonie.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković z stowarzyszenia <em>Ne damo Jadar</em> mówi, że mieszkańcy Loznicy i okolicznych wsi wykorzystają wszystkie dostępne środki, aby zapobiec wydobyciu litu w swoim rejonie. Stowarzyszenie wysłało list do prezydenta Francji Emmanuela Macrona, prosząc go o wstrzymanie projektu. W swojej odpowiedzi Macron stwierdził, że to do ludzi Serbii należy decyzja, czy chcą kopalni, czy nie.</span>\n<span class=\"para\">„Ludzie zdecydowali, nie poddamy się Jadarowi i nie będzie tutaj kopalni,” powiedziała Petković. Jeśli kopalnia litu w Jadarze w pobliżu Loznicy zostanie otwarta, będzie to pierwsza taka kopalnia ustanowiona w obszarze zamieszkanym. Jednak Vladica Cvetković, profesor na wydziale górnictwa i geologii Uniwersytetu w Belgradzie, zauważa, że obecnie realizowanych lub planowanych jest około 20 podobnych projektów w Europie.</span>\n<span class=\"para\">„Jestem naprawdę zaskoczony, że w naszym kraju wciąż twierdzi się, że świat porzucił górnictwo. Jest oczywiste, że twierdzenie, że Jadar byłby pierwszą taką kopalnią w obszarze zamieszkanym, jest używane jako dramatyczne i alarmujące hasło bez istotnej troski,” powiedział Cvetković     . „Obecnie w Europie nie ma takich kopalń, ale gdy już będą istnieć, będą się znajdować wyłącznie w obszarach zamieszkanych.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> jest nagradzaną serbską dziennikarką i pisarką z siedzibą w Mediolanie. Pisze dla Al Jazeera Balkans, BBC News w serbskim, chorwackiego tygodnika <em>Novosti</em> oraz włoskiej gazety codziennej <em>La Stampa.</em> Jest ambasadorką Fundacji Gariwo, akronimem Ogrodów Sprawiedliwych na całym świecie i pełniła funkcję przewodniczącej Mediolańskiego Stowarzyszenia Prasy Zagranicznej w latach 2020-2022. Opublikowała dwie książki <em>Il Pioniere</em> i <em>Il Vento da est </em> (po włosku), wydane przez Besa Muci Editore (2021) i Robin Edizioni (2024). Od marca 2024 roku jest przewodniczącą Stowarzyszenia Prasy Zagranicznej w Mediolanie.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">No mesmo dia, antes mesmo de os protestos começarem, os organizadores Zlatko Kokanović e Nebojša Petković, do grupo ambiental <em>Ne damo Jadar</em> (“não vamos desistir de Jadar”), foram levados para interrogatório pela BIA, a agência de segurança e inteligência nacional da Sérvia. As autoridades lhes deram um \"aviso amigável\" de que as bloqueios eram ilegais e que deveriam estar preparados para enfrentar consequências. Essas consequências vieram rapidamente. Após o protesto, ativistas ambientais foram detidos em toda a Sérvia.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Descobrindo o kriptonita</strong></span>\n<span class=\"para\">Após esses eventos, o presidente sérvio Aleksandar Vučić, vários ministros do governo, o CEO da Rio Tinto, Jakob Stausholm (a corporação responsável pelo projeto da mina de lítio na Sérvia) e representantes da empresa se reuniram com moradores que vivem perto de Gornje Nedeljice, onde a mina proposta estaria localizada, para discutir o projeto de mineração de lítio. Vučić reconheceu as preocupações legítimas dos locais sobre o potencial impacto ambiental, incluindo a limpeza dos rios próximos, como o Jadra e o Drina, bem como medidas de armazenamento de resíduos e proteção. O CEO da Rio Tinto reiterou que a proteção ambiental e as relações positivas com a comunidade local eram prioridades para a empresa e fez várias promessas a esse respeito.</span>\n<span class=\"para\">No Thacker Pass, no estado americano de Nevada, há um vasto depósito de minério de lítio. A corporação Lithium Americas obteve uma licença para minerar 73 quilômetros quadrados, gerando forte oposição de moradores locais e ativistas preocupados com a possível depleção e contaminação das águas subterrâneas. Apesar das ações judiciais em andamento, a construção da mina está avançando, com operações previstas para começar em 2026. O projeto visa fornecer lítio para um milhão de veículos elétricos anualmente. Esta área abriga várias tribos nativas americanas que consideram a terra sagrada. Minas de mercúrio abandonadas nas proximidades, que operaram até 1970, causaram um aumento nas taxas de câncer e continuam a vazar toxinas para o meio ambiente. Como observou um ex-oficial da vida selvagem de Nevada, “Gansos pousando nas antigas minas estão mortos pela manhã.”</span>\n<span class=\"para\">Agora, uma nova ameaça ambiental paira sobre a região. A corporação Lithium Americas recebeu uma licença para minerar lítio, já que os EUA querem acelerar a transição verde e mudar para veículos elétricos.</span>\n<span class=\"para\">Em 2004, o gigante minerador anglo-australiano Rio Tinto chegou à Sérvia, atraído pelo rico potencial mineral do país. Após receber uma licença de exploração, a empresa descobriu a mina de Jadar perto da cidade de Loznica, no oeste da Sérvia. Este local contém um depósito único de “jadarita”, um novo mineral de borossilicato de sódio e lítio. O depósito de lítio e boro de alta qualidade e em grande escala está localizado sob o rio Jadar, tornando-se o único lugar no mundo onde a jadarita pode ser encontrada. A jadarita foi posteriormente confirmada como um novo mineral pela Associação Mineralógica Internacional. A descoberta foi amplamente coberta pela mídia convencional, com alguns veículos chamando o novo mineral de \"kriptonita\", uma substância fictícia do planeta do Superman. A Bloomberg escreveu que “À sombra de uma capela ortodoxa, a Rio Tinto descobriu a kriptonita, o material maravilhoso do Superman, que espera transformar seu negócio de energia verde.”</span>\n<span class=\"para\">Quando o governo do presidente sérvio Aleksandar Vučić apresentou o projeto de extração de lítio em 2021, protestos em massa contra as atividades de mineração paralisaram grande parte da capital, Belgrado, e outras partes da Sérvia por meses. Isso levou, em última análise, à retirada dos planos para abrir a mina da Rio Tinto. Enquanto isso, a empresa começou a comprar terrenos e casas nas proximidades da vila de Gornji Nedeljice. De acordo com a Rio Tinto, havia um total de 656 terrenos dentro da área do projeto, dos quais 419, ou 63 por cento, foram comprados, totalizando 167 hectares.</span>\n<span class=\"para\">“Na área central do projeto, onde o desenvolvimento de instalações de mineração e processamento está planejado, havia 52 casas. Desses, 51 venderam voluntariamente suas propriedades e se mudaram, geralmente com o apoio de nossa empresa. Além disso, foram identificadas outras 23 instalações residenciais que não são habitadas permanentemente, como casas de férias, chalés ou casas abandonadas, das quais 18 foram compradas,” anunciaram oficialmente as autoridades da empresa Rio Tinto.</span>\n<span class=\"para\">Sob pressão pública e ambiental, o governo sérvio retirou a aprovação para o plano espacial do projeto de mineração em 2022. A primeira-ministra sérvia Ana Brnabić afirmou que a decisão foi a correta, enfatizando que o governo ouve seu povo. O presidente Vučić também observou que a segurança dos cidadãos e a proteção ambiental são primordiais, embora ele pessoalmente acredite que a extração de lítio na Sérvia apresenta uma oportunidade significativa para o crescimento e desenvolvimento econômico do país.</span>\n<span class=\"para\">O projeto Jadar é um dos maiores projetos de lítio em área verde do mundo. Ao preço atual de dez dólares americanos por quilograma, isso geraria cerca de meio bilhão de dólares em receita anual. Com uma vida útil projetada da mina de 50 anos, a receita total poderia chegar a 25 bilhões de dólares para o operador. Neste outono, Vučić disse ao <em>Financial Times</em> que a mina, prevista para abrir em 2028, produziria 58.000 toneladas de lítio anualmente. Isso poderia ser suficiente para 17 por cento da produção de veículos elétricos da Europa, ou cerca de 1,1 milhão de carros.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“A Europa deve permanecer soberana em um mundo em mudança</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">Dois anos após o projeto ter sido inicialmente interrompido, o Tribunal Constitucional da Sérvia anulou a decisão no início de julho de 2024. Em 19 de julho, o chanceler alemão Olaf Scholz se reuniu com o presidente sérvio Aleksandar Vučić em Belgrado para uma “Cúpula Crítica de Matérias-Primas”. Durante a reunião, os dois líderes assinaram um memorando de entendimento entre a Sérvia e a Comissão da UE, estabelecendo uma parceria estratégica focada em matérias-primas, cadeias de produção de baterias e veículos elétricos. Nesta ocasião, Scholz celebrou a obtenção de acesso às maiores reservas conhecidas de lítio do continente, o que deve reduzir a dependência de suprimentos da China.</span>\n<span class=\"para\">“Este é um projeto europeu importante que contribui para que a Europa permaneça soberana e independente no fornecimento de matérias-primas em um mundo em mudança,” disse Scholz a jornalistas após sua reunião com o presidente sérvio.</span>\n<span class=\"para\">Mais de meio ano atrás, o governo alemão criticou o processo eleitoral na Sérvia, mas agora se tornou um forte defensor da mineração de lítio e apoia as autoridades sérvias em um projeto que gerou significativa oposição local. Embora depósitos de lítio existam em outros países europeus, particularmente na Saxônia, um estado no leste da Alemanha, Franciska Brantner, a secretária de estado alemã no ministério da economia e ação climática e membro dos Verdes no Bundestag, disse à BBC News em sérvio que apoia o projeto Jadar, desde que os mais altos padrões ambientais sejam respeitados. Ela acrescentou que a Alemanha já está trabalhando em projetos semelhantes na Saxônia, bem como em sua região natal na Bacia do Reno, no sudoeste, mas, infelizmente, a tecnologia lá ainda não está pronta.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, um jornalista e especialista em política externa da Sérvia, acredita que a Sérvia se beneficia mais das exportações de framboesas (que alcançaram 240 milhões de euros nos primeiros dez meses de 2023) do que se beneficiaria da mineração de lítio. Ele argumenta que a maior parte dos lucros iria para a Rio Tinto, enquanto a rica região agrícola do Vale de Jadar, onde os testes foram realizados, ficaria ecologicamente devastada.</span>\n<span class=\"para\">“Enquanto o público teme que o país se torne um depósito para a União Europeia, os líderes em Berlim e Paris nos asseguram que a mineração serviria como um incentivo para a integração mais rápida da Sérvia na UE,” disse Jakšić. No entanto, o chanceler Scholz enfatizou que a Alemanha não pode garantir altos padrões de proteção ambiental na mineração de lítio, afirmando que a responsabilidade recai sobre a própria empresa. Por outro lado, Vučić tranquilizou seus cidadãos de que a Rio Tinto cumprirá todas as regulamentações ambientais. “Nunca esconderemos nada de nosso povo em nenhuma fase da abertura da mina, em nenhuma parte do procedimento,” disse Vučić na cerimônia de assinatura. “Como presidente, lutarei pessoalmente pela proteção do meio ambiente e pela vida de nossos cidadãos em Jadar, para que sua água e ar sejam limpos.”</span>\n<span class=\"para\">Os partidos de oposição permanecem céticos em relação às garantias ambientais do presidente. “Há uma completa falta de confiança no governo quando dizem que isso será do interesse dos cidadãos,” diz a co-líder do Front Verde-Esquerda, Biljana Đorđević. “Tememos que a Sérvia seja sacrificada para fornecer lítio para veículos elétricos que praticamente ninguém na Sérvia pode pagar.”</span>\n<span class=\"para\">No entanto, uma questão chave surge: se o governo sérvio não conseguiu impor tais obrigações a empresas chinesas que mineram na Sérvia, como terá sucesso com a Rio Tinto, uma empresa com um histórico de uso de tecnologias ambientalmente prejudiciais que poluíram várias partes do mundo?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Promovendo energia verde, perigosa para o meio ambiente</strong></span>\n<span class=\"para\">Em setembro de 2020, a Rio Tinto foi acusada de poluir rios em Papua Nova Guiné ao liberar substâncias tóxicas. Residentes de Bougainville afirmaram que as ações da empresa causaram problemas de saúde para 12.000 pessoas que vivem na área. Este incidente ocorreu logo após a renúncia do CEO da empresa e de dois gerentes gerais após um escândalo sobre a destruição de locais de Patrimônio Cultural Mundial ligados a comunidades aborígenes na Austrália. As minas da Rio Tinto na Austrália Ocidental destruíram cavernas que eram sagradas para essas culturas indígenas de 46.000 anos.</span>\n<span class=\"para\">De acordo com a estimativa do Instituto Geológico Americano, existem cerca de 26 milhões de toneladas de reservas de lítio no mundo. Desses, o Chile possui de longe a maior quantidade, cerca de 9,3 milhões. Em seguida, vem a Austrália com 6,2, a Argentina com 3,6 e a China com três milhões. O restante está espalhado por vários continentes. A Europa não foi explorada intensivamente até agora. Sabe-se que certas reservas existem em Portugal, Alemanha, Áustria, República Tcheca, Finlândia, Sérvia e Espanha. Mas apenas na Sérvia um projeto de mineração realmente começou.</span>\n<span class=\"para\">“Ainda há muito pouca informação sobre a extração de lítio ecológica,” diz Dragana Đorđević, professora do Instituto de Química, Tecnologia e Metalurgia em Belgrado. Parece que especialistas ecológicos, o público e até mesmo a empresa estão incertos sobre os potenciais efeitos, já que apenas duas minas no mundo utilizam um processo de extração de lítio semelhante. O que se sabe é que ambas as minas, localizadas na China e nos Estados Unidos, extraem lítio de material rochoso. No entanto, em ambos os casos, as minas estão situadas em regiões desérticas, e seu impacto ambiental se estende até 150 quilômetros de diâmetro.</span>\n<span class=\"para\">“A mineração de lítio destrói terras agrícolas de alta qualidade, polui o ar com poeira tóxica e libera ácidos sulfúrico e clorídrico concentrados,” acrescenta Đorđević. “Águas mineiras tóxicas, com altas concentrações de boro e outras substâncias nocivas, seriam forçadas à superfície sob pressão, potencialmente contaminando as águas subterrâneas do rio Drina, que é o reservatório de água de mais alta qualidade no oeste da Sérvia,” ela alerta.</span>\n<span class=\"para\">“Água residual tóxica será criada, mas também dezenas de milhões de toneladas de material de resíduos perigosos, que seriam uma bomba química-relógio. A mineração que descarta resíduos perigosos na natureza, onde permanece na forma de rejeitos, não pode ser considerada ecológica,” conclui Đorđević. ONGs ambientais e habitantes de Loznica também alertaram que a construção da mina poderia levar à destruição de habitats e poluição da água. Muitos também temem o potencial deslocamento de residentes na área.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković, da associação <em>Ne damo Jadar</em>, diz que os moradores de Loznica e das vilas circunvizinhas usarão todos os meios disponíveis para impedir a extração de lítio em sua área. A associação enviou uma carta ao presidente francês Emmanuel Macron pedindo que ele interrompesse o projeto. Em sua resposta, Macron afirmou que cabe ao povo da Sérvia decidir se deseja ou não a mina.</span>\n<span class=\"para\">“O povo decidiu, não vamos desistir de Jadar e não haverá mina aqui,” disse Petković. Se a mina de lítio em Jadar, perto de Loznica, for aberta, será a primeira mina desse tipo estabelecida em uma área populosa. No entanto, Vladica Cvetković, professor da faculdade de mineração e geologia da Universidade de Belgrado, observa que cerca de 20 projetos semelhantes estão atualmente sendo implementados ou planejados na Europa.</span>\n<span class=\"para\">“Estou realmente surpreso que em nosso país ainda se afirme que o mundo abandonou a mineração. É evidente que a afirmação de que Jadar seria a primeira mina desse tipo em uma área populosa está sendo usada como um slogan dramático e alarmante sem preocupação substancial,” disse Cvetković    . “Não existem tais minas em nenhum lugar da Europa atualmente, mas quando elas existirem, estarão localizadas exclusivamente em áreas populosas.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> é uma jornalista e escritora sérvia premiada, baseada em Milão. Ela escreve para Al Jazeera Balkans, BBC News em sérvio, o jornal semanal croata <em>Novosti</em> e o jornal diário italiano <em>La Stampa.</em> Ela é embaixadora da Gariwo Fondation, o acrônimo de Jardins dos Justos em todo o mundo e atuou como presidente da Associação da Imprensa Estrangeira de Milão de 2020 a 2022. Publicou dois livros <em>Il Pioniere</em> e <em>Il Vento da est </em>(em italiano), editados pela Besa Muci Editore (2021) e Robin Edizioni (2024). Ela tem sido presidente da Associação da Imprensa Estrangeira em Milão desde março de 2024.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">În aceeași zi, înainte ca protestele să înceapă, organizatorii Zlatko Kokanović și Nebojša Petković din grupul de mediu <em>Ne damo Jadar</em> (“nu ne vom da înapoi Jadar”) au fost luați pentru audieri de către BIA, agenția națională de securitate și informații a Serbiei. Autoritățile le-au dat un \"avertisment prietenesc\" că blocadele erau ilegale și că ar trebui să fie pregătiți să se confrunte cu consecințe. Aceste consecințe au venit rapid. După protest, activiștii de mediu au fost reținuți în toată Serbia.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Descoperind kryptonitul</strong></span>\n<span class=\"para\">În urma acestor evenimente, președintele sârbe Aleksandar Vučić, mai mulți miniștri ai guvernului, CEO-ul Rio Tinto Jakob Stausholm (corporația responsabilă pentru proiectul minei de litiu din Serbia) și reprezentanți ai companiei s-au întâlnit cu rezidenții care locuiesc lângă Gornje Nedeljice, unde ar urma să fie situată mina propusă, pentru a discuta despre proiectul de minerit de litiu. Vučić a recunoscut preocupările legitime ale localnicilor cu privire la impactul potențial asupra mediului, inclusiv curățenia râurilor din apropiere, cum ar fi Jadra și Drina, precum și măsurile de stocare a deșeurilor și protecție. CEO-ul Rio Tinto a reiterat că protecția mediului și relațiile pozitive cu comunitatea locală sunt priorități pentru companie și a făcut mai multe promisiuni în acest sens.</span>\n<span class=\"para\">La Thacker Pass, în statul american Nevada, se află un vast depozit de minereu de litiu. Corporația Lithium Americas a obținut un permis pentru a mina 73 de kilometri pătrați, stârnind o opoziție puternică din partea rezidenților locali și activiștilor îngrijorați de posibila epuizare și contaminare a apelor subterane. În ciuda proceselor legale în curs, construcția minei avansează, cu operațiuni așteptate să înceapă în 2026. Proiectul își propune să furnizeze litiu pentru un milion de vehicule electrice anual. Această zonă este locuită de mai multe triburi native americane care consideră pământul sacru. Minele de mercur abandonate din apropiere, care au funcționat până în 1970, au provocat o creștere a ratelor de cancer și continuă să scurgă toxine în mediu. Așa cum a observat un fost oficial al faunei sălbatice din Nevada, “Gâștele care aterizează pe vechile mine sunt moarte până dimineața.”</span>\n<span class=\"para\">Acum, o nouă amenințare ecologică se profilează asupra regiunii. Corporația Lithium Americas a primit un permis pentru a mina litiu, deoarece SUA doresc să accelereze tranziția verde și să treacă la vehicule electrice.</span>\n<span class=\"para\">În 2004, gigantul minier anglo-australian Rio Tinto a venit în Serbia, atras de potențialul mineral bogat al țării. După ce a primit un permis de explorare, compania a descoperit mina Jadar lângă orașul Loznica din vestul Serbiei. Acest loc conține un depozit unic de “jadarit”, un nou mineral de borosilicat de litiu și sodiu. Depozitul de litiu și bor de înaltă calitate, de mari dimensiuni, se află sub râul Jadar, făcându-l singurul loc din lume unde poate fi găsit jadaritul. Jadaritul a fost ulterior confirmat ca un nou mineral de către Asociația Internațională de Mineralogie. Descoperirea a fost larg mediatizată de mass-media de masă, unele publicații numind noul mineral \"kryptonit\", o substanță fictivă de pe planeta lui Superman. Bloomberg a scris că “În umbra unei capele ortodoxe, Rio Tinto a descoperit kryptonitul, materialul minune din Superman, pe care speră să-l transforme în afacerea sa de energie verde.”</span>\n<span class=\"para\">Când guvernul președintelui sârbe Aleksandar Vučić a prezentat proiectul de extracție a litiului în 2021, protestele de masă împotriva activităților miniere au paralizat o mare parte din capitala Belgrad și alte părți ale Serbiei timp de luni de zile. Acest lucru a dus în cele din urmă la retragerea planurilor de deschidere a minei Rio Tinto. Între timp, compania a început să achiziționeze parcele de teren și case în apropierea satului Gornji Nedeljice. Potrivit Rio Tinto, au fost un total de 656 de parcele de teren în cadrul zonei de proiect, dintre care 419, sau 63 la sută, au fost achiziționate, totalizând 167 de hectare.</span>\n<span class=\"para\">“În zona centrală a proiectului unde este planificată dezvoltarea facilităților de minerit și procesare, erau 52 de case. Din acest număr, 51 au vândut voluntar proprietățile lor și s-au mutat, de obicei cu sprijinul companiei noastre. În plus, alte 23 de facilități rezidențiale au fost identificate care nu sunt locuite permanent, cum ar fi case de vacanță, cabane sau case abandonate, dintre care 18 au fost achiziționate,” au anunțat oficial autoritățile companiei Rio Tinto.</span>\n<span class=\"para\">Sub presiunea publicului și a mediului, guvernul sârbe a retras aprobarea pentru planul spațial al proiectului minier în 2022. Prim-ministrul sârbe Ana Brnabić a declarat că decizia a fost cea corectă, subliniind că guvernul ascultă de oamenii săi. Președintele Vučić a remarcat de asemenea că siguranța cetățenilor și protecția mediului sunt esențiale, deși el crede personal că extracția de litiu în Serbia reprezintă o oportunitate semnificativă pentru creșterea și dezvoltarea economică a țării.</span>\n<span class=\"para\">Proiectul Jadar este unul dintre cele mai mari proiecte de litiu greenfield din lume. La prețul actual de zece dolari americani pe kilogram, aceasta ar genera aproximativ o jumătate de miliard de dolari în venituri anuale. Cu o durată de viață estimată a minei de 50 de ani, venitul total ar putea ajunge la 25 de miliarde de dolari pentru operator. În această toamnă, Vučić a spus <em>Financial Times</em> că mina, așteptată să se deschidă în 2028, ar produce 58.000 de tone de litiu anual. Acest lucru ar putea fi suficient pentru 17 la sută din producția de vehicule electrice a Europei, sau aproximativ 1,1 milioane de mașini.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Europa trebuie să rămână suverană într-o lume în schimbare</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">La doi ani după ce proiectul a fost inițial oprit, Curtea Constituțională a Serbiei a anulat decizia la începutul lunii iulie 2024. Pe 19 iulie, cancelarul german Olaf Scholz s-a întâlnit cu președintele sârbe Aleksandar Vučić la Belgrad pentru un “Summit al Materiilor Prime Critice”. În timpul întâlnirii, cei doi lideri au semnat un memorandum de înțelegere între Serbia și Comisia UE, stabilind un parteneriat strategic axat pe materii prime, lanțuri de producție a bateriilor și vehicule electrice. Cu această ocazie, Scholz a sărbătorit obținerea accesului la cele mai mari rezerve cunoscute de litiu de pe continent, ceea ce ar trebui să reducă dependența de aprovizionarea din China.</span>\n<span class=\"para\">“Acesta este un proiect european important care contribuie la menținerea suveranității și independenței Europei în aprovizionarea cu materii prime într-o lume în schimbare,” a declarat Scholz jurnaliștilor după întâlnirea sa cu președintele sârbe.</span>\n<span class=\"para\">Cu mai bine de jumătate de an în urmă, guvernul german a criticat procesul electoral din Serbia, dar acum a devenit un susținător vocal al mineritului de litiu și sprijină autoritățile sârbe într-un proiect care a stârnit o opoziție locală semnificativă. Deși depozitele de litiu există în alte țări europene, în special în Saxonia, un stat din estul Germaniei, Franciska Brantner, secretar de stat german în ministerul economiei și acțiunii pentru climă și membru al Verzilor din Bundestag, a declarat pentru BBC News în sârbește că susține proiectul Jadar, cu condiția ca cele mai înalte standarde de mediu să fie respectate. Ea a adăugat că Germania lucrează deja la proiecte similare în Saxonia, precum și în regiunea sa de origine din Bazinul Rinului din sud-vest, dar, din păcate, tehnologia de acolo nu este încă pregătită.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, un jurnalist și expert în politică externă din Serbia, crede că Serbia beneficiază mai mult din exporturile de zmeură (care au atins 240 de milioane de euro în primele zece luni din 2023) decât ar beneficia din mineritul de litiu. El susține că cea mai mare parte a profiturilor ar merge la Rio Tinto, în timp ce bogata regiune agricolă a Văii Jadar, unde au fost efectuate teste, ar fi lăsată ecologic devastată.</span>\n<span class=\"para\">“În timp ce publicul se teme că țara se va transforma într-un loc de depozitare pentru Uniunea Europeană, liderii de la Berlin și Paris ne asigură că mineritul ar servi ca un stimulent pentru integrarea mai rapidă a Serbiei în UE,” a spus Jakšić. Cancelarul Scholz a subliniat însă că Germania nu poate garanta standarde ridicate de protecție a mediului în mineritul de litiu, afirmând că responsabilitatea revine companiei în sine. Pe de altă parte, Vučić i-a asigurat pe cetățenii săi că Rio Tinto va respecta toate reglementările de mediu. “Nu vom ascunde niciodată nimic de oamenii noștri în niciun stadiu al deschiderii minei, în nici o parte a procedurii,” a spus Vučić la ceremonia de semnare. “Ca președinte, voi lupta personal pentru mediu și pentru viețile cetățenilor noștri din Jadar, astfel încât apa și aerul lor să fie curate.”</span>\n<span class=\"para\">Partidele de opoziție rămân neconvinsă de garanțiile de mediu ale președintelui. “Există o lipsă totală de încredere în guvern atunci când spun că va fi în interesul cetățenilor,” spune co-lidera Frontului Verde-Stâng, Biljana Đorđević. “Ne temem că Serbia va fi sacrificată pentru a furniza litiu pentru vehicule electrice pe care aproape nimeni din Serbia nu și le poate permite.”</span>\n<span class=\"para\">Cu toate acestea, apare o întrebare cheie: dacă guvernul sârbe nu a reușit să impună astfel de obligații companiilor chineze care minează în Serbia, cum va reuși cu Rio Tinto, o companie cu un istoric de utilizare a tehnologiilor dăunătoare mediului care au poluat diverse părți ale lumii?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Promovarea energiei verzi, periculoasă pentru mediu</strong></span>\n<span class=\"para\">În septembrie 2020, Rio Tinto a fost acuzată că a poluat râurile din Papua Noua Guinee prin eliberarea de substanțe toxice. Rezidenții din Bougainville au susținut că acțiunile companiei au cauzat probleme de sănătate pentru 12.000 de oameni care locuiesc în zonă. Acest incident a avut loc la scurt timp după demisia CEO-ului companiei și a doi directori generali în urma unui scandal legat de distrugerea siturilor de Patrimoniu Cultural Mondial legate de comunitățile aborigene din Australia. Minele Rio Tinto din Australia de Vest au distrus peșteri care erau sacre pentru aceste culturi indigene de 46.000 de ani.</span>\n<span class=\"para\">Potrivit estimărilor Institutului Geologic American, există aproximativ 26 de milioane de tone de rezerve de litiu în lume. Dintre acestea, Chile are cu mult cele mai multe, aproximativ 9,3 milioane. Urmează Australia cu 6,2, Argentina cu 3,6 și China cu trei milioane. Restul sunt dispersate pe diverse continente. Europa nu a fost explorată intensiv până acum. Este cunoscut că anumite rezerve există în Portugalia, Germania, Austria, Republica Cehă, Finlanda, Serbia și Spania. Dar doar în Serbia a început efectiv un proiect de minerit.</span>\n<span class=\"para\">“Există încă prea puține informații despre extracția ecologică a litiului,” spune Dragana Đorđević, profesor la Institutul de Chimie, Tehnologie și Metalurgie din Belgrad. Se pare că experții ecologici, publicul și chiar compania sunt nesiguri cu privire la efectele potențiale, deoarece doar două mine din lume folosesc un proces similar de extracție a litiului. Ceea ce se știe este că ambele mine, situate în China și Statele Unite, extrag litiu din material roșu. Cu toate acestea, în ambele cazuri, minele sunt situate în regiuni deșertice, iar impactul lor asupra mediului se extinde până la 150 de kilometri în diametru.</span>\n<span class=\"para\">“Mineritul litiului distruge terenuri agricole de înaltă calitate, poluează aerul cu praf toxic și eliberează acizi sulfurici și clorhidric concentrați,” adaugă Đorđević. “Apele toxice de mină, cu concentrații ridicate de bor și alte substanțe dăunătoare, ar fi forțate să iasă la suprafață sub presiune, contaminând potențial apele subterane ale râului Drina, care este cel mai înalt rezervor de apă de calitate din vestul Serbiei,” avertizează ea.</span>\n<span class=\"para\">“Se vor crea ape uzate toxice, dar și zeci de milioane de tone de deșeuri periculoase, care ar fi o bombă chimică cu ceas. Mineritul care aruncă deșeuri periculoase în natură, unde rămâne sub formă de deșeuri de mină, nu poate fi considerat ecologic,” concluzionează Đorđević. ONG-urile de mediu și locuitorii din Loznica au avertizat de asemenea că construcția minei ar putea duce la distrugerea habitatului și poluarea apei. Mulți se tem de asemenea de posibila strămutare a rezidenților din zonă.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković de la asociația <em>Ne damo Jadar</em> spune că rezidenții din Loznica și satele înconjurătoare vor folosi toate mijloacele disponibile pentru a preveni extracția de litiu în zona lor. Asociația a trimis o scrisoare președintelui francez Emmanuel Macron cerându-i să oprească proiectul. În răspunsul său, Macron a declarat că depinde de oamenii din Serbia să decidă dacă doresc mina sau nu.</span>\n<span class=\"para\">“Oamenii au decis, nu ne vom da înapoi de la Jadar și nu va exista o mină aici,” a spus Petković. Dacă mina de litiu din Jadar, lângă Loznica, va fi deschisă, va fi prima astfel de mină înființată într-o zonă populată. Cu toate acestea, Vladica Cvetković, profesor la facultatea de minerit și geologie de la Universitatea din Belgrad, observă că în prezent sunt implementate sau planificate aproximativ 20 de proiecte similare în Europa.</span>\n<span class=\"para\">“Sunt cu adevărat surprins că în țara noastră se mai afirmă că lumea a abandonat mineritul. Este evident că afirmația că Jadar ar fi prima astfel de mină într-o zonă populată este folosită ca un slogan dramatic și alarmant fără o preocupare substanțială,” a spus Cvetković    . “Nu există astfel de mine în prezent în Europa, dar când vor exista, vor fi situate exclusiv în zone populate.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> este o jurnalistă și scriitoare sârbe premiată, cu sediul în Milano. Ea scrie pentru Al Jazeera Balkans, BBC News în sârbește, săptămânalul croat <em>Novosti</em> și ziarul italian <em>La Stampa.</em> Este ambasadoare a Fundației Gariwo, acronimul Grădinilor Dreptului Global și a fost președinta Asociației Presei Străine din Milano din 2020 până în 2022. A publicat două cărți <em>Il Pioniere</em> și <em>Il Vento da est </em>(în italiană), editate de Besa Muci Editore (2021) și Robin Edizioni (2024). A fost președinta Asociației Presei Străine din Milano din martie 2024.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">V ten istý deň, ešte predtým, ako protesty vôbec začali, boli organizátori Zlatko Kokanović a Nebojša Petković z environmentálnej skupiny <em>Ne damo Jadar</em> (“nevzdáme sa Jadraru”) predvedení na výsluch k BIA, národnej bezpečnostnej a spravodajskej agentúre Srbska. Úrady im dali \"priateľské varovanie\", že blokády sú nezákonné a že by sa mali pripraviť na následky. Tieto následky prišli rýchlo. Po proteste boli environmentálni aktivisti zadržaní po celom Srbsku.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Objavovanie kryptonitu</strong></span>\n<span class=\"para\">Po týchto udalostiach sa srbský prezident Aleksandar Vučić, niekoľko vládnych ministrov, generálny riaditeľ Rio Tinto Jakob Stausholm (korporácia zodpovedná za projekt ťažby lítia v Srbsku) a zástupcovia spoločnosti stretli s obyvateľmi žijúcimi v blízkosti Gornje Nedeljice, kde by sa mala nachádzať navrhovaná baňa, aby prediskutovali projekt ťažby lítia. Vučić uznal legitímne obavy miestnych obyvateľov o potenciálny environmentálny dopad, vrátane čistoty blízkych riek ako Jadra a Drina, ako aj opatrenia na skladovanie odpadu a ochranu. Generálny riaditeľ Rio Tinto zopakoval, že ochrana životného prostredia a pozitívne vzťahy s miestnou komunitou sú pre spoločnosť prioritou a v tejto súvislosti urobil niekoľko sľubov.</span>\n<span class=\"para\">Na Thacker Pass v americkom štáte Nevada leží rozsiahly deposit lítia. Korporácia Lithium Americas získala povolenie na ťažbu 73 štvorcových kilometrov, čo vyvolalo silný odpor zo strany miestnych obyvateľov a aktivistov, ktorí sa obávajú potenciálneho vyčerpania a kontaminácie podzemných vôd. Napriek prebiehajúcim súdnym sporom sa výstavba bane posúva dopredu, pričom sa očakáva, že operácie začnú v roku 2026. Projekt má za cieľ dodávať lítia pre milión elektrických vozidiel ročne. Táto oblasť je domovom niekoľkých domorodých amerických kmeňov, ktoré považujú túto pôdu za posvätnú. Blízke opustené ortuťové bane, ktoré fungovali do roku 1970, spôsobili nárast výskytu rakoviny a naďalej vypúšťajú toxíny do životného prostredia. Ako poznamenal bývalý úradník pre voľne žijúce zvieratá v Nevade: “Husi pristávajúce na starých baniach sú ráno mŕtve.”</span>\n<span class=\"para\">Teraz nad regiónom visí nová environmentálna hrozba. Korporácia Lithium Americas získala povolenie na ťažbu lítia, pretože USA chcú urýchliť zelenú transformáciu a prejsť na elektrické vozidlá.</span>\n<span class=\"para\">V roku 2004 prišla anglo-austrálska ťažobná gigant Rio Tinto do Srbska, pritiahnuť bohatým minerálnym potenciálom krajiny. Po získaní povolenia na prieskum spoločnosť objavila baňu Jadar neďaleko mesta Loznica na západe Srbska. Toto miesto obsahuje jedinečný deposit “jadaritu”, nového minerálu lítia sodného borosilikátu. Vysokokvalitný, veľkoplošný deposit lítia a bóru leží pod riekou Jadar, čo z neho robí jediné miesto na svete, kde sa jadarit nachádza. Jadarit bol neskôr potvrdený ako nový minerál Medzinárodnou mineralogickou asociáciou. Objav bol široko pokrytý mainstreamovými médiami, pričom niektoré médiá nazvali nový minerál \"kryptonit\", fiktívna látka z Supermanovej planéty. Bloomberg napísal, že “V tieni pravoslávnej kaplnky, Rio Tinto objavil kryptonit, zázračný materiál z Supermana, ktorý dúfa, že transformuje jeho podnikanie v oblasti zelenej energie.”</span>\n<span class=\"para\">Keď vláda srbského prezidenta Aleksandra Vučića predstavila projekt ťažby lítia v roku 2021, masové protesty proti ťažobným aktivitám paralyzovali veľkú časť hlavného mesta, Belehradu, a iné časti Srbska na mesiace. To nakoniec viedlo k stiahnutiu plánov na otvorenie bane Rio Tinto. Medzitým spoločnosť začala nakupovať pozemky a domy v blízkosti dediny Gornji Nedeljice. Podľa Rio Tinto bolo v projekte celkovo 656 pozemkov, z ktorých 419, alebo 63 percent, bolo zakúpených, čo predstavuje 167 hektárov.</span>\n<span class=\"para\">“V centrálnej oblasti projektu, kde je plánovaný rozvoj ťažobných a spracovateľských zariadení, bolo 52 domov. Z tohto počtu 51 dobrovoľne predalo svoje nehnuteľnosti a presťahovalo sa, zvyčajne s podporou našej spoločnosti. Okrem toho bolo identifikovaných ďalších 23 obytných zariadení, ktoré nie sú trvalo obývané, ako sú rekreačné domy, chaty alebo opustené domy, z ktorých 18 bolo zakúpených,” oficiálne oznámili úrady spoločnosti Rio Tinto.</span>\n<span class=\"para\">Pod tlakom verejnosti a životného prostredia srbská vláda v roku 2022 stiahla schválenie územného plánu ťažobného projektu. Srbská premiérka Ana Brnabić uviedla, že rozhodnutie bolo správne, pričom zdôraznila, že vláda počúva svojich ľudí. Prezident Vučić tiež poznamenal, že bezpečnosť občanov a ochrana životného prostredia sú prvoradé, hoci osobne verí, že ťažba lítia v Srbsku predstavuje významnú príležitosť pre hospodársky rast a rozvoj krajiny.</span>\n<span class=\"para\">Projekt Jadar je jedným z najväčších projektov ťažby lítia na zelenej ploche na svete. Pri aktuálnej cene desiatich amerických dolárov za kilogram by to generovalo okolo pol miliardy dolárov ročne. S predpokladanou životnosťou bane 50 rokov by celkové príjmy mohli dosiahnuť 25 miliárd dolárov pre prevádzkovateľa. Tento pád, Vučić povedal <em>Financial Times</em>, že baňa, ktorá sa očakáva, že sa otvorí v roku 2028, by mala produkovať 58 000 ton lítia ročne. To by mohlo byť dostatočné pre 17 percent výroby elektrických vozidiel v Európe, alebo približne 1,1 milióna áut.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Európa musí zostať suverénna v meniacom sa svete</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">O dva roky po tom, čo bol projekt pôvodne pozastavený, srbský Ústavný súd zrušil rozhodnutie začiatkom júla 2024. 19. júla sa nemecký kancelár Olaf Scholz stretol so srbským prezidentom Aleksandrom Vučićom v Belehrade na “Summite kritických surovín”. Počas stretnutia dvaja lídri podpísali memorandum o porozumení medzi Srbskom a Európskou komisiou, čím sa vytvorilo strategické partnerstvo zamerané na suroviny, výrobné reťazce batérií a elektrické vozidlá. Pri tejto príležitosti Scholz oslávil zabezpečenie prístupu k najväčším známym rezervám lítia na kontinente, čo by malo znížiť závislosť od dodávok z Číny.</span>\n<span class=\"para\">“Toto je dôležitý európsky projekt, ktorý prispieva k tomu, aby Európa zostala suverénna a nezávislá v dodávkach surovín v meniacom sa svete,” povedal Scholz novinárom po stretnutí so srbským prezidentom.</span>\n<span class=\"para\">Viac ako pol roka dozadu nemecká vláda kritizovala voľby v Srbsku, ale teraz sa stala hlasným zástancom ťažby lítia a podporuje srbské úrady v projekte, ktorý vyvolal významný miestny odpor. Hoci lítia sa nachádzajú aj v iných európskych krajinách, najmä v Sasku, štáte na východe Nemecka, Franciska Brantner, nemecká štátna tajomníčka v ministerstve hospodárstva a klimatických akcií a členka Zelených v Bundestagu, povedala BBC News v srbčine, že podporuje projekt Jadar, pokiaľ budú dodržané najvyššie environmentálne normy. Dodala, že Nemecko už pracuje na podobných projektoch v Sasku, ako aj vo svojom domovskom regióne v Rýnskej oblasti na juhozápade, ale bohužiaľ, technológia tam ešte nie je pripravená.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, novinár a expert na zahraničnú politiku zo Srbska, verí, že Srbsko má väčší prospech z exportu malín (ktorý dosiahol 240 miliónov eur v prvých desiatich mesiacoch roku 2023) ako by malo z ťažby lítia. Tvrdí, že väčšina ziskov by išla spoločnosti Rio Tinto, zatiaľ čo bohatý poľnohospodársky región Jadranskej doliny, kde sa vykonávali testy, by zostal ekologicky zdevastovaný.</span>\n<span class=\"para\">“Zatiaľ čo verejnosť sa obáva, že sa krajina stane skládkou pre Európsku úniu, lídri v Berlíne a Paríži nás uisťujú, že ťažba by slúžila ako podnet pre rýchlejšiu integráciu Srbska do EÚ,” povedal Jakšić. Kancelár Scholz však zdôraznil, že Nemecko nemôže zaručiť vysoké environmentálne normy v ťažbe lítia, pričom uviedol, že zodpovednosť leží na samotnej spoločnosti. Na druhej strane, Vučić uistil svojich občanov, že Rio Tinto bude dodržiavať všetky environmentálne predpisy. “Nikdy nič neschováme pred našimi ľuďmi v žiadnej fáze otvorenia bane, v žiadnej časti postupu,” povedal Vučić na slávnostnom podpise. “Ako prezident, osobne budem bojovať za životné prostredie a za životy našich občanov v Jadrane, aby ich voda a vzduch boli čisté.”</span>\n<span class=\"para\">Opozícia zostáva skeptická voči prezidentovým environmentálnym zárukám. “Existuje úplný nedostatok dôvery v vládu, keď hovoria, že to bude v záujme občanov,” hovorí spolulíderka Zeleno-ľavého frontu, Biljana Đorđević. “Obávame sa, že Srbsko bude obetované na to, aby poskytlo lítia pre elektrické vozidlá, ktoré si v Srbsku takmer nikto nemôže dovoliť.”</span>\n<span class=\"para\">Napokon sa objavuje kľúčová otázka: ak srbská vláda nedokázala uvaliť takéto povinnosti na čínske spoločnosti ťažiace v Srbsku, ako uspeje s Rio Tinto, spoločnosťou s históriou používania environmentálne škodlivých technológií, ktoré znečistili rôzne časti sveta?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Podpora zelenej energie, nebezpečnej pre životné prostredie</strong></span>\n<span class=\"para\">V septembri 2020 bola spoločnosť Rio Tinto obvinená z znečisťovania riek v Papue-Novej Guinei uvoľňovaním toxických látok. Obyvatelia Bougainville tvrdili, že činnosť spoločnosti spôsobila zdravotné problémy pre 12 000 ľudí žijúcich v oblasti. Tento incident sa stal krátko po odstúpení generálneho riaditeľa spoločnosti a dvoch generálnych manažérov po škandále týkajúcom sa zničenia lokalít svetového kultúrneho dedičstva spojených s aborigénnymi komunitami v Austrálii. Bane Rio Tinto v Západnej Austrálii zničili jaskyne, ktoré boli posvätné pre tieto 46 000 rokov staré domorodé kultúry.</span>\n<span class=\"para\">Podľa odhadu Amerického geologického inštitútu existuje na svete približne 26 miliónov ton rezerv lítia. Z toho má Chile najviac, okolo 9,3 milióna. Nasleduje Austrália s 6,2, Argentína s 3,6 a Čína s tromi miliónmi. Zvyšok je rozptýlený po rôznych kontinentoch. Európa nebola doteraz intenzívne preskúmaná. Je známe, že určité rezervy existujú v Portugalsku, Nemecku, Rakúsku, Českej republike, Fínsku, Srbsku a Španielsku. Ale len v Srbsku sa projekt ťažby skutočne začal.</span>\n<span class=\"para\">“O ekologickej ťažbe lítia je stále príliš málo informácií,” hovorí Dragana Đorđević, profesorka na Inštitúte chémie, technológie a metalurgie v Belehrade. Zdá sa, že ekologickí experti, verejnosť a dokonca aj spoločnosť sú si neisté potenciálnymi účinkami, keďže len dve bane na svete používajú podobný proces ťažby lítia. Je známe, že obe bane, nachádzajúce sa v Číne a Spojených štátoch, ťažia lítia z horninového materiálu. Avšak v oboch prípadoch sa bane nachádzajú v púštnych oblastiach a ich environmentálny dopad sa rozširuje až do priemeru 150 kilometrov.</span>\n<span class=\"para\">“Ťažba lítia ničí kvalitnú poľnohospodársku pôdu, znečisťuje vzduch toxickým prachom a uvoľňuje koncentrované sírové a hydrochloridové kyseliny,” dodáva Đorđević. “Toxické bane vody, s vysokými koncentráciami bóru a iných škodlivých látok, by boli pod tlakom nútené na povrch, potenciálne kontaminujúc podzemné vody rieky Drina, ktorá je najkvalitnejším vodným rezervoárom v západnom Srbsku,” varuje.</span>\n<span class=\"para\">“Bude vytvorená toxická odpadová voda, ale aj desiatky miliónov ton nebezpečného odpadu, ktorý by bol chemickou časovanou bombou. Ťažba, ktorá vyhadzuje nebezpečný odpad do prírody, kde zostáva vo forme tailingov, nemôže byť považovaná za ekologickú,” uzatvára Đorđević. Environmentálne NGO a obyvatelia Loznice varovali, že výstavba bane by mohla viesť k zničeniu biotopov a znečisteniu vody. Mnohí sa tiež obávajú potenciálneho vysídlenia obyvateľov v oblasti.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković z asociácie <em>Ne damo Jadar</em> hovorí, že obyvatelia Loznice a okolitých dedín využijú všetky dostupné prostriedky na zabránenie ťažbe lítia vo svojej oblasti. Asociácia poslala list francúzskemu prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, v ktorom ho požiadala, aby zastavil projekt. Vo svojej odpovedi Macron uviedol, že je na ľuďoch v Srbsku, aby sa rozhodli, či chcú baňu alebo nie.</span>\n<span class=\"para\">“Ľudia sa rozhodli, nevzdáme sa Jadraru a tu nebude baňa,” povedala Petković. Ak sa otvorí baňa lítia v Jadrane neďaleko Loznice, bude to prvá taká baňa zriadená v obývanej oblasti. Avšak Vladica Cvetković, profesor na fakulte ťažby a geológie na Univerzite v Belehrade, poznamenáva, že v súčasnosti sa v Európe realizuje alebo plánuje okolo 20 podobných projektov.</span>\n<span class=\"para\">“Skutočne ma prekvapuje, že v našej krajine sa stále tvrdí, že svet opustil ťažbu. Je evidentné, že tvrdenie, že Jadar by bola prvá taká baňa v obývanej oblasti, sa používa ako dramatické a alarmujúce heslo bez podstatnej starostlivosti,” povedal Cvetković     . “V súčasnosti neexistujú také bane nikde v Európe, ale keď existovať budú, budú sa nachádzať výlučne v obývaných oblastiach.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> je ocenená srbská novinárka a spisovateľka so sídlom v Miláne. Píše pre Al Jazeera Balkans, BBC News v srbčine, chorvátske týždenné noviny <em>Novosti</em> a talianske denné noviny <em>La Stampa.</em> Je ambasádorkou Gariwo Fondation, akronymu Záhrad spravodlivých po celom svete a od roku 2020 do 2022 bola predsedníčkou Milan Foreign Press Association. Publikovala dve knihy <em>Il Pioniere</em> a <em>Il Vento da est </em>(v taliančine), ktoré vydal Besa Muci Editore (2021) a Robin Edizioni (2024). Od marca 2024 je predsedníčkou Foreign Press Association v Miláne.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">På samma dag, innan protesterna ens började, togs arrangörerna Zlatko Kokanović och Nebojša Petković från miljögruppen <em>Ne damo Jadar</em> (“vi ger inte upp Jadar”) in för förhör av BIA, Serbiens nationella säkerhets- och underrättelsemyndighet. Myndigheterna gav dem en \"vänlig varning\" om att blockaderna var olagliga och att de skulle vara beredda att möta konsekvenser. Dessa konsekvenser kom snabbt. Efter protesten greps miljöaktivister över hela Serbien.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Upptäckten av kryptonit</strong></span>\n<span class=\"para\">Efter dessa händelser träffade Serbiens president Aleksandar Vučić, flera regeringsministrar, Rio Tintos VD Jakob Stausholm (företaget som ansvarar för litiumgruvprojektet i Serbien) och representanter från företaget invånare som bor nära Gornje Nedeljice, där den föreslagna gruvan skulle ligga, för att diskutera litiumgruvprojektet. Vučić erkände de lokala invånarnas legitima oro över den potentiella miljöpåverkan, inklusive renheten hos närliggande floder som Jadra och Drina, samt avfallshantering och skyddsåtgärder. Rio Tintos VD upprepade att miljöskydd och positiva relationer med det lokala samhället var prioriteringar för företaget och han gjorde flera löften i den avseenden.</span>\n<span class=\"para\">Vid Thacker Pass i den amerikanska delstaten Nevada ligger en stor litiummalmsförekomst. Lithium Americas-korporationen har fått tillstånd att bryta 73 kvadratkilometer, vilket har väckt starkt motstånd från lokala invånare och aktivister som är oroade över potentiell grundvattenutarmning och förorening. Trots pågående rättsprocesser går byggandet av gruvan framåt, med verksamhet som förväntas börja 2026. Projektet syftar till att förse litium för en miljon elfordon årligen. Detta område är hem för flera inhemska amerikanska stammar som anser att marken är helig. Närliggande övergivna kvicksilvergruvor, som var i drift fram till 1970, orsakade en ökning av cancerfall och fortsätter att läcka gifter i miljön. Som en tidigare viltvårdare i Nevada påpekade: “Gäss som landar på de gamla gruvorna är döda på morgonen.”</span>\n<span class=\"para\">Nu hänger ett nytt miljöhot över regionen. Lithium Americas-korporationen har fått tillstånd att bryta litium, eftersom USA vill påskynda den gröna övergången och byta till elfordon.</span>\n<span class=\"para\">År 2004 kom den anglo-australiensiska gruvjätten Rio Tinto till Serbien, lockad av landets rika mineralpotential. Efter att ha fått ett prospekterings tillstånd upptäckte företaget Jadar-gruvan nära staden Loznica i västra Serbien. Denna plats innehåller en unik avsättning av “jadarit”, ett nytt litium-natrium-borosilikatmineral. Den högkvalitativa, storskaliga litium- och boravlagringen ligger under Jadarfloden, vilket gör det till den enda platsen i världen där jadarit kan hittas. Jadarit bekräftades senare som ett nytt mineral av den internationella mineralogiska föreningen. Upptäckten fick stor uppmärksamhet i mainstreammedia, där vissa medier kallade det nya mineralet \"kryptonit\", en fiktiv substans från Supermans planet. Bloomberg skrev att “I skuggan av ett ortodoxt kapell har Rio Tinto upptäckt kryptonit, det underbara materialet från Superman, som de hoppas kommer att transformera deras gröna energiverksamhet.”</span>\n<span class=\"para\">När regeringen under Serbiens president Aleksandar Vučić presenterade litiumutvinningsprojektet 2021, lamslog massprotester mot gruvverksamhet mycket av huvudstaden Belgrad och andra delar av Serbien i månader. Detta ledde slutligen till att planerna på att öppna Rio Tinto-gruvan drogs tillbaka. Under tiden började företaget köpa mark och hus i närheten av byn Gornji Nedeljice. Enligt Rio Tinto fanns det totalt 656 tomter inom projektområdet, varav 419, eller 63 procent, har köpts, vilket motsvarar 167 hektar.</span>\n<span class=\"para\">“I det centrala området av projektet där utvecklingen av gruv- och bearbetningsanläggningar är planerad, fanns det 52 hem. Av det antalet sålde 51 frivilligt sina egendomar och flyttade, vanligtvis med stöd av vårt företag. Dessutom identifierades ytterligare 23 bostadsanläggningar som inte är permanent bebodda, såsom fritidshus, stugor eller övergivna hus, varav 18 köptes,” meddelade myndigheterna från Rio Tinto officiellt.</span>\n<span class=\"para\">Under offentligt och miljömässigt tryck drog den serbiska regeringen tillbaka godkännandet för gruvprojektets spatialplan 2022. Serbiens premiärminister Ana Brnabić uttalade att beslutet var det rätta, och betonade att regeringen lyssnar på sitt folk. President Vučić påpekade också att medborgarnas säkerhet och miljöskydd är av största vikt, även om han personligen anser att litiumutvinning i Serbien utgör en betydande möjlighet för landets ekonomiska tillväxt och utveckling.</span>\n<span class=\"para\">Jadar-projektet är ett av de största grönfältslitiumprojekten i världen. Till det nuvarande priset av tio amerikanska dollar per kilogram skulle detta generera omkring en halv miljard dollar i årliga intäkter. Med en beräknad gruvlivslängd på 50 år skulle de totala intäkterna kunna uppgå till 25 miljarder dollar för operatören. I höstas sa Vučić till <em>Financial Times</em> att gruvan, som förväntas öppna 2028, skulle producera 58 000 ton litium årligen. Detta skulle kunna vara tillräckligt för 17 procent av Europas produktion av elfordon, eller cirka 1,1 miljoner bilar.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Europa måste förbli suveränt i en föränderlig värld</strong><strong>”</strong></span>\n<span class=\"para\">Två år efter att projektet initialt stoppades upphävde den serbiska konstitutionsdomstolen beslutet i början av juli 2024. Den 19 juli träffade den tyska förbundskanslern Olaf Scholz Serbiens president Aleksandar Vučić i Belgrad för ett “Kritiskt råmaterialtoppmöte”. Under mötet undertecknade de två ledarna ett samförståndsavtal mellan Serbien och EU-kommissionen, som etablerade ett strategiskt partnerskap inriktat på råmaterial, batteriproduktionskedjor och elfordon. Vid detta tillfälle firade Scholz att han säkrat tillgång till kontinentens största kända reserver av litium, vilket bör minska beroendet av leveranser från Kina.</span>\n<span class=\"para\">“Detta är ett viktigt europeiskt projekt som bidrar till att Europa förblir suveränt och oberoende i tillgången på råmaterial i en föränderlig värld,” sa Scholz till journalister efter sitt möte med den serbiska presidenten.</span>\n<span class=\"para\">För mer än ett halvår sedan kritiserade den tyska regeringen valprocessen i Serbien, men nu har den blivit en högljudd förespråkare för litiumutvinning och stöder de serbiska myndigheterna i ett projekt som har väckt betydande lokalt motstånd. Medan litiumavlagringar finns i andra europeiska länder, särskilt i Sachsen, en delstat i östra Tyskland, sa Franciska Brantner, den tyska statssekreteraren i ministeriet för ekonomi och klimatåtgärder och medlem av de gröna i förbundsdagen, till BBC News på serbiska att hon stöder Jadar-projektet, förutsatt att de högsta miljöstandarderna respekteras. Hon tillade att Tyskland redan arbetar med liknande projekt i Sachsen, liksom i hennes hemregion i Rhenområdet i sydväst, men tyvärr är teknologin där ännu inte redo.</span>\n<span class=\"para\">Boško Jakšić, en journalist och expert på utrikespolitik från Serbien, anser att Serbien drar mer nytta av hallonexport (som nådde 240 miljoner euro under de första tio månaderna av 2023) än vad det skulle göra av litiumutvinning. Han hävdar att den största delen av vinsterna skulle gå till Rio Tinto, medan den rika jordbruksregionen Jadar-dalen, där tester genomfördes, skulle lämnas ekologiskt ödelagd.</span>\n<span class=\"para\">“Medan allmänheten fruktar att landet kommer att bli en soptipp för Europeiska unionen, försäkrar ledarna i Berlin och Paris oss att gruvdrift skulle fungera som en incitament för Serbiens snabbare integration i EU,” sa Jakšić. Förbundskansler Scholz betonade dock att Tyskland inte kan garantera höga miljöskyddsstandarder vid litiumutvinning, och att ansvaret ligger hos företaget självt. Å sin sida försäkrade Vučić sina medborgare att Rio Tinto kommer att följa alla miljöregler. “Vi kommer aldrig att dölja något för vårt folk i något skede av öppnandet av gruvan, i någon del av proceduren,” sa Vučić vid undertecknandet. “Som president kommer jag personligen att kämpa för miljön och för våra medborgares liv i Jadar, så att deras vatten och luft är rena.”</span>\n<span class=\"para\">Oppositionspartierna förblir skeptiska till presidentens miljögarantier. “Det finns en fullständig brist på förtroende för regeringen när de säger att det kommer att vara i medborgarnas intresse,” säger medledaren för det Grön-Vänsterfronten, Biljana Đorđević. “Vi fruktar att Serbien kommer att offras för att förse litium för elfordon som i stort sett ingen i Serbien har råd med.”</span>\n<span class=\"para\">Ändå uppstår en nyckelfråga: om den serbiska regeringen misslyckades med att ställa sådana krav på kinesiska företag som bryter i Serbien, hur kommer den att lyckas med Rio Tinto, ett företag med en historia av att använda miljöskadliga teknologier som har förorenat olika delar av världen?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Främjande av grön energi, farlig för miljön</strong></span>\n<span class=\"para\">I september 2020 anklagades Rio Tinto för att ha förorenat floder i Papua Nya Guinea genom att släppa ut giftiga ämnen. Invånare i Bougainville hävdade att företagets åtgärder orsakade hälsoproblem för 12 000 personer som bor i området. Denna incident inträffade strax efter avgången av företagets VD och två generaldirektörer efter en skandal kring förstörelsen av världens kulturarv kopplade till aboriginska samhällen i Australien. Rio Tintos gruvor i Västra Australien hade förstört grottor som var heliga för dessa 46 000 år gamla inhemska kulturer.</span>\n<span class=\"para\">Enligt uppskattningen från det amerikanska geologiska institutet finns det cirka 26 miljoner ton litiumreserver i världen. Av detta har Chile med råge mest, omkring 9,3 miljoner. Följt av Australien med 6,2, Argentina med 3,6 och Kina med tre miljoner. Resten är spridda över olika kontinenter. Europa har inte utforskats intensivt fram till nu. Det är känt att vissa reserver finns i Portugal, Tyskland, Österrike, Tjeckien, Finland, Serbien och Spanien. Men endast i Serbien har ett projekt för att bryta faktiskt påbörjats.</span>\n<span class=\"para\">“Det finns fortfarande för lite information om miljövänlig litiumutvinning,” säger Dragana Đorđević, professor vid Institutet för kemi, teknik och metallurgi i Belgrad. Det verkar som om ekologiska experter, allmänheten och till och med företaget är osäkra på de potentiella effekterna, eftersom endast två gruvor i världen använder en liknande litiumutvinningsprocess. Vad som är känt är att båda gruvorna, belägna i Kina och USA, utvinner litium från bergmaterial. Men i båda fallen ligger gruvorna i ökenområden, och deras miljöpåverkan sträcker sig upp till 150 kilometer i diameter.</span>\n<span class=\"para\">“Brytning av litium förstör högkvalitativ jordbruksmark, förorenar luften med giftigt damm och släpper ut koncentrerade svavelsyra och saltsyra,” tillägger Đorđević. “Giftiga gruvvatten, med höga koncentrationer av bor och andra skadliga ämnen, skulle tvingas upp till ytan under tryck, vilket potentiellt kan förorena de underjordiska vattnen i Drina-floden, som är den högkvalitativa vattenreservoaren i västra Serbien,” varnar hon.</span>\n<span class=\"para\">“Giftigt avloppsvatten kommer att skapas, men även tiotals miljoner ton farligt avfallsmaterial, vilket skulle vara en kemisk tidsbomb. Gruvdrift som slänger farligt avfall i naturen där det förblir i form av avfall kan inte betraktas som ekologisk,” avslutar Đorđević. Miljö-NGO:er och invånare i Loznica har också varnat för att gruvans konstruktion kan leda till förstörelse av livsmiljöer och vattenförorening. Många fruktar också den potentiella förflyttningen av invånare i området.</span>\n<span class=\"para\">Marijana Petković från föreningen <em>Ne damo Jadar</em> säger att invånarna i Loznica och omgivande byar kommer att använda alla tillgängliga medel för att förhindra litiumutvinning i sitt område. Föreningen skickade ett brev till den franske presidenten Emmanuel Macron och bad honom att stoppa projektet. I sitt svar uttalade Macron att det är upp till folket i Serbien att avgöra om de vill ha gruvan eller inte.</span>\n<span class=\"para\">“Folket har beslutat, vi kommer inte att ge upp Jadar och det kommer inte att bli någon gruva här,” sa Petković. Om litiumgruvan i Jadar nära Loznica öppnas, kommer det att bli den första sådana gruvan som etableras i ett befolkat område. Men Vladica Cvetković, professor vid fakulteten för gruvdrift och geologi vid universitetet i Belgrad, påpekar att omkring 20 liknande projekt för närvarande genomförs eller planeras i Europa.</span>\n<span class=\"para\">“Jag är verkligen förvånad över att det fortfarande påstås i vårt land att världen har övergivit gruvdrift. Det är uppenbart att påståendet att Jadar skulle vara den första sådana gruvan i ett befolkat område används som ett dramatiskt och alarmerande slogan utan substantiell oro,” sa Cvetković    . “Det finns inga sådana gruvor någonstans i Europa för närvarande, men när de väl finns, kommer de att ligga uteslutande i befolkade områden.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong> är en prisbelönt serbisk journalist och författare baserad i Milano. Hon skriver för Al Jazeera Balkans, BBC News på serbiska, den kroatiska veckotidningen <em>Novosti</em> och den italienska dagstidningen <em>La Stampa.</em> Hon är ambassadör för Gariwo-stiftelsen, akronymen för Gardens of the Righteous Worldwide och hon var ordförande för den utländska pressföreningen i Milano från 2020 till 2022. Hon har publicerat två böcker <em>Il Pioniere</em> och <em>Il Vento da est </em>(på italienska), redigerade av Besa Muci Editore (2021) och Robin Edizioni (2024). Hon har varit ordförande för den utländska pressföreningen i Milano sedan mars 2024.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Aynı gün, protestolar başlamadan önce, çevre grubu <em>Ne damo Jadar</em> (“Jadar'dan vazgeçmeyeceğiz”) organizatörleri Zlatko Kokanović ve Nebojša Petković, Sırbistan'ın ulusal güvenlik ve istihbarat ajansı BIA tarafından sorgulanmak üzere alındı. Yetkililer, blokajların yasadışı olduğu ve sonuçlarla yüzleşmeye hazırlıklı olmaları gerektiği konusunda onlara \"dostane bir uyarı\" verdiler. Bu sonuçlar hızla geldi. Protestodan sonra, çevre aktivistleri Sırbistan genelinde gözaltına alındı.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Kryptonite'ı keşfetmek</strong></span>\n<span class=\"para\">Bu olayların ardından, Sırbistan Cumhurbaşkanı Aleksandar Vučić, birkaç hükümet yetkilisi, Sırbistan'daki lityum madeni projesinden sorumlu olan Rio Tinto CEO'su Jakob Stausholm ve şirketin temsilcileri, önerilen madenin yer alacağı Gornje Nedeljice yakınlarında yaşayan sakinlerle bir araya gelerek lityum madenciliği projesini tartıştılar. Vučić, yerel halkın Jadra ve Drina gibi yakın nehirlerin temizliği, atık depolama ve koruma önlemleri gibi potansiyel çevresel etkilerle ilgili meşru endişelerini kabul etti. Rio Tinto'nun CEO'su, çevre koruma ve yerel toplulukla olumlu ilişkilerin şirketin öncelikleri olduğunu yineleyerek bu konuda birkaç vaat verdi.</span>\n<span class=\"para\">ABD'nin Nevada eyaletindeki Thacker Pass'ta geniş bir lityum cevheri yatağı bulunmaktadır. Lithium Americas şirketi, 73 kilometrekarelik bir alan için madencilik izni almış olup, bu durum yerel sakinler ve potansiyel yer altı suyu azalması ve kirlenmesi konusunda endişeli aktivistlerden güçlü bir muhalefetle karşılaşmıştır. Devam eden davalara rağmen, madenin inşası ilerlemekte olup, operasyonların 2026'da başlaması beklenmektedir. Proje, yılda bir milyon elektrikli araç için lityum sağlamayı hedeflemektedir. Bu alan, toprağı kutsal kabul eden birkaç Yerli Amerikan kabilesine ev sahipliği yapmaktadır. 1970 yılına kadar faaliyet gösteren yakınlardaki terkedilmiş cıva madenleri, kanser oranlarında bir artışa neden olmuş ve çevreye toksin sızdırmaya devam etmektedir. Eski bir Nevada yaban hayatı yetkilisinin belirttiği gibi, “Eski madenlere inen kazlar sabah ölü oluyor.”</span>\n<span class=\"para\">Şimdi, bölge üzerinde yeni bir çevresel tehdit belirmektedir. Lithium Americas şirketi, ABD'nin yeşil geçişi hızlandırmak ve elektrikli araçlara geçiş yapmak istemesi nedeniyle lityum madenciliği için bir izin almıştır.</span>\n<span class=\"para\">2004 yılında, Anglo-Australya madencilik devi Rio Tinto, ülkenin zengin mineral potansiyelinden etkilenerek Sırbistan'a geldi. Bir keşif izni aldıktan sonra, şirket, batı Sırbistan'daki Loznica kasabasının yakınında Jadar madenini keşfetti. Bu alan, yeni bir lityum sodyum borosilikat minerali olan “jadarit”in benzersiz bir yatağını içermektedir. Yüksek kaliteli, büyük ölçekli lityum ve bor yatakları Jadar nehrinin altında yer almakta olup, jadarit'in dünyada bulunabileceği tek yerdir. Jadarit, daha sonra Uluslararası Mineralojik Derneği tarafından yeni bir mineral olarak onaylanmıştır. Keşif, ana akım medya tarafından geniş bir şekilde ele alınmış, bazı yayınlar yeni minerali Superman'in gezegeninden \"kryptonite\" olarak adlandırmıştır. Bloomberg, “Ortodoks bir şapelin gölgesinde, Rio Tinto, Superman'ın harika malzemesi kryptonite'ı keşfetti ve bunun yeşil enerji işini dönüştüreceğini umuyor.” diye yazdı.</span>\n<span class=\"para\">Sırbistan Cumhurbaşkanı Aleksandar Vučić'in 2021'de lityum çıkarma projesini tanıttığında, madencilik faaliyetlerine karşı kitlesel protestolar, başkent Belgrad'ın ve Sırbistan'ın diğer bölgelerinin büyük bir kısmını aylardır felç etti. Bu, nihayetinde Rio Tinto madeninin açılması planlarının geri çekilmesine yol açtı. Bu arada, şirket, Gornji Nedeljice köyü çevresindeki arazi ve evleri satın almaya başladı. Rio Tinto'ya göre, proje alanında toplam 656 parsel arazi bulunmaktaydı, bunlardan 419'u veya yüzde 63'ü satın alınmış olup, toplamda 167 hektar etmektedir.</span>\n<span class=\"para\">“Projenin merkezi alanında, madencilik ve işleme tesislerinin geliştirilmesinin planlandığı yerde 52 ev vardı. Bu sayıdan 51'i gönüllü olarak mülklerini sattı ve genellikle şirketimizin desteğiyle taşındı. Ayrıca, kalıcı olarak ikamet edilmeyen, tatil evleri, dağ evleri veya terkedilmiş evler gibi 23 konut daha tespit edildi ve bunlardan 18'i satın alındı,” Rio Tinto şirketinin yetkilileri resmi olarak duyurdu.</span>\n<span class=\"para\">Kamusal ve çevresel baskı altında, Sırbistan hükümeti 2022'de madencilik projesinin mekansal planına onayını geri çekti. Sırbistan Başbakanı Ana Brnabić, kararın doğru olduğunu belirterek, hükümetin halkını dinlediğini vurguladı. Cumhurbaşkanı Vučić de vatandaşların güvenliğinin ve çevre korumanın öncelikli olduğunu belirtti, ancak kişisel olarak Sırbistan'daki lityum çıkarımının ülkenin ekonomik büyüme ve gelişimi için önemli bir fırsat sunduğuna inanıyor.</span>\n<span class=\"para\">Jadar projesi, dünyanın en büyük yeşil alan lityum projelerinden biridir. Şu anki kilogram başına on ABD doları fiyatıyla, bu, yıllık yaklaşık yarım milyar dolar gelir elde edecektir. 50 yıllık bir maden ömrü ile, toplam gelir operatör için 25 milyar dolara ulaşabilir. Bu sonbaharda, Vučić, <em>Financial Times</em>’a, 2028'de açılması beklenen madenin yılda 58,000 ton lityum üreteceğini söyledi. Bu, Avrupa'nın elektrikli araç üretiminin yüzde 17'si için yeterli olabilir veya yaklaşık 1.1 milyon araç için yeterli olabilir.</span>\n<span class=\"para\"><strong>“Avrupa, değişen bir dünyada egemen kalmalıdır”</strong></span>\n<span class=\"para\">Projenin başlangıçta durdurulmasından iki yıl sonra, Sırbistan Anayasa Mahkemesi, Temmuz 2024'ün başında kararı bozdu. 19 Temmuz'da, Alman Şansölye Olaf Scholz, Belgrad'da Sırbistan Cumhurbaşkanı Aleksandar Vučić ile “Kritik Ham Maddeler Zirvesi” için bir araya geldi. Toplantı sırasında, iki lider, Sırbistan ile AB Komisyonu arasında, ham maddeler, batarya üretim zincirleri ve elektrikli araçlar üzerine odaklanan stratejik bir ortaklık kuran bir mutabakat zaptı imzaladı. Bu vesileyle, Scholz, kıtanın bilinen en büyük lityum rezervlerine erişim sağladığını kutladı ve bu durumun Çin'den gelen tedarik bağımlılığını azaltması gerektiğini belirtti.</span>\n<span class=\"para\">“Bu, Avrupa'nın değişen bir dünyada ham maddelerin tedarikinde egemen ve bağımsız kalmasına katkıda bulunan önemli bir Avrupa projesidir,” dedi Scholz, Sırbistan Cumhurbaşkanı ile yaptığı görüşmenin ardından gazetecilere.</span>\n<span class=\"para\">Yarım yıldan fazla bir süre önce, Alman hükümeti Sırbistan'daki seçim sürecini eleştirmişti, ancak şimdi lityum madenciliğinin güçlü bir savunucusu haline geldi ve Sırbistan otoritelerini önemli yerel muhalefetle karşılaşan bir projede destekliyor. Lityum yatakları diğer Avrupa ülkelerinde, özellikle Almanya'nın doğusundaki Saksonya'da bulunsa da, Alman Ekonomi ve İklim Eylem Bakanlığı'nda devlet sekreteri olan ve Bundestag'daki Yeşiller üyesi Franciska Brantner, BBC News'a Sırpça olarak, en yüksek çevresel standartların korunması şartıyla Jadar projesini desteklediğini söyledi. Almanya'nın Saksonya'da ve güneybatıda Ren Havzası'ndaki kendi bölgesinde benzer projeler üzerinde çalıştığını ekledi, ancak ne yazık ki oradaki teknoloji henüz hazır değil.</span>\n<span class=\"para\">Sırbistan'dan gazeteci ve dış politika uzmanı Boško Jakšić, Sırbistan'ın lityum madenciliğinden daha fazla ahududu ihracatından (2023'ün ilk on ayında 240 milyon euroya ulaştı) fayda sağladığını düşünüyor. Kazancın büyük bir kısmının Rio Tinto'ya gideceğini, testlerin yapıldığı Jadar Vadisi'nin zengin tarım bölgesinin ise ekolojik olarak tahrip edileceğini savunuyor.</span>\n<span class=\"para\">“Kamu, ülkenin Avrupa Birliği için bir atık alanına dönüşeceğinden korkarken, Berlin ve Paris'teki liderler, madenciliğin Sırbistan'ın AB'ye daha hızlı entegrasyonu için bir teşvik olacağını garanti ediyor,” dedi Jakšić. Ancak Şansölye Scholz, Almanya'nın lityum madenciliğinde yüksek çevre koruma standartlarını garanti edemeyeceğini vurgulayarak, sorumluluğun şirketin kendisine ait olduğunu belirtti. Öte yandan, Vučić, vatandaşlarına Rio Tinto'nun tüm çevre düzenlemelerine uyacağını temin etti. “Madenin açılması sürecinin her aşamasında, halkımızdan hiçbir şeyi gizlemeyeceğiz,” dedi Vučić imza töreninde. “Cumhurbaşkanı olarak, çevre ve Jadar'daki vatandaşlarımızın hayatları için kişisel olarak savaşacağım, böylece su ve havaları temiz olsun.”</span>\n<span class=\"para\">Muhalefet partileri, başkanın çevresel garantilerine ikna olmamış durumda. “Hükümetin vatandaşların çıkarına olacağını söylediğinde, güven eksikliği var,” diyor Yeşil-Sol Cephesi'nin eş lideri Biljana Đorđević. “Sırbistan'ın, Sırbistan'da neredeyse kimsenin karşılayamayacağı elektrikli araçlar için lityum sağlamak uğruna feda edileceğinden korkuyoruz.”</span>\n<span class=\"para\">Yine de, önemli bir soru ortaya çıkıyor: Sırbistan hükümeti, Sırbistan'daki Çinli şirketlere böyle yükümlülükler getirmekte başarısız olduysa, çevreye zarar veren teknolojiler kullanan Rio Tinto gibi bir şirketle nasıl başarılı olacak?</span>\n<span class=\"para\"><strong>Yeşil enerjiyi teşvik etmek, çevre için tehlikeli</strong></span>\n<span class=\"para\">Eylül 2020'de, Rio Tinto, Papua Yeni Gine'deki nehirleri toksik maddeler salarak kirletmekle suçlandı. Bougainville sakinleri, şirketin eylemlerinin bölgede yaşayan 12,000 kişi için sağlık sorunlarına neden olduğunu iddia etti. Bu olay, şirketin CEO'sunun ve iki genel müdürünün, Avustralya'daki Aborjin topluluklarıyla bağlantılı Dünya Kültürel Mirası alanlarının yok edilmesiyle ilgili bir skandalın ardından istifasından kısa bir süre sonra meydana geldi. Rio Tinto'nun Batı Avustralya'daki madenleri, bu 46,000 yıllık yerli kültürler için kutsal olan mağaraları yok etmiştir.</span>\n<span class=\"para\">Amerikan Jeolojik Enstitüsü'nün tahminine göre, dünyada yaklaşık 26 milyon ton lityum rezervi bulunmaktadır. Bunun en büyük kısmı, yaklaşık 9.3 milyon ton ile Şili'dedir. Onu 6.2 milyon ton ile Avustralya, 3.6 milyon ton ile Arjantin ve 3 milyon ton ile Çin takip etmektedir. Geri kalanlar çeşitli kıtalara dağılmıştır. Avrupa, şimdiye kadar yoğun bir şekilde araştırılmamıştır. Portekiz, Almanya, Avusturya, Çek Cumhuriyeti, Finlandiya, Sırbistan ve İspanya'da belirli rezervlerin var olduğu bilinmektedir. Ancak yalnızca Sırbistan'da madencilik projesi gerçekten başlamıştır.</span>\n<span class=\"para\">“Ekolojik lityum çıkarımı hakkında hala çok az bilgi var,” diyor Belgrad'daki Kimya, Teknoloji ve Metalurji Enstitüsü'nden profesör Dragana Đorđević. Görünüşe göre, ekolojik uzmanlar, kamu ve hatta şirket, potansiyel etkiler konusunda belirsizdir, çünkü dünyada yalnızca iki maden benzer bir lityum çıkarım süreci kullanmaktadır. Bilinen, her iki madenin de, Çin ve ABD'de yer alan, kaya materyalinden lityum çıkardığıdır. Ancak her iki durumda da, madenler çöl bölgelerinde yer almakta ve çevresel etkileri 150 kilometreye kadar uzanmaktadır.</span>\n<span class=\"para\">“Lityum madenciliği, yüksek kaliteli tarım arazilerini yok eder, havayı toksik tozla kirletir ve yoğun sülfürik ve hidroklorik asitler salar,” diye ekliyor Đorđević. “Yüksek bor ve diğer zararlı maddelerin konsantrasyonlarına sahip toksik maden suları, basınç altında yüzeye zorlanacak ve bu da Batı Sırbistan'ın en yüksek kaliteli su rezervuarı olan Drina nehrinin yer altı sularını kirletebilir,” diye uyarıyor.</span>\n<span class=\"para\">“Toksik atık su oluşturulacak, ancak tehlikeli atık malzemelerin de on milyonlarca tonu oluşacak, bu da kimyasal bir zaman bombası olacaktır. Doğaya tehlikeli atık bırakan madencilik, atıkların atık olarak kalması durumunda ekolojik olarak değerlendirilemez,” diye sonuçlandırıyor Đorđević. Çevre STK'ları ve Loznica sakinleri de madenin inşasının habitat tahribatına ve su kirliliğine yol açabileceği konusunda uyarıda bulundu. Birçok kişi ayrıca bölgedeki sakinlerin potansiyel olarak yerinden edilmesinden endişe ediyor.</span>\n<span class=\"para\">Ne damo Jadar derneğinden Marijana Petković, Loznica ve çevresindeki köylerin sakinlerinin, bölgelerinde lityum çıkarımını önlemek için tüm mevcut yolları kullanacaklarını söylüyor. Dernek, Fransız Cumhurbaşkanı Emmanuel Macron'a projeyi durdurması için bir mektup gönderdi. Cevabında, Macron, madenin olup olmayacağına karar vermenin Sırbistan halkına ait olduğunu belirtti.</span>\n<span class=\"para\">“Halk kararını verdi, Jadar'dan vazgeçmeyeceğiz ve burada bir maden olmayacak,” dedi Petković. Eğer Loznica yakınlarındaki Jadar'da lityum madeni açılırsa, bu, yerleşim alanında kurulan ilk maden olacaktır. Ancak, Belgrad Üniversitesi'nde madencilik ve jeoloji fakültesi profesörü Vladica Cvetković, şu anda Avrupa'da yaklaşık 20 benzer projenin uygulanmakta veya planlanmakta olduğunu belirtiyor.</span>\n<span class=\"para\">“Ülkemizde dünyanın madenciliği terk ettiğine dair hala iddialar olduğunu duyduğuma gerçekten şaşırdım. Jadar'ın yerleşim alanında ilk böyle maden olacağı iddiasının, önemli bir endişe olmaksızın dramatik ve alarm verici bir slogan olarak kullanıldığını görmekteyim,” dedi Cvetković     . “Şu anda Avrupa'da böyle madenler yok, ancak var olduklarında, yalnızca yerleşim alanlarında yer alacaklardır.”</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Tatjana Dordevic</strong>, Milano'da yaşayan ödüllü bir Sırp gazeteci ve yazardır. Al Jazeera Balkans, BBC News in Serbian, Hırvat haftalık gazetesi <em>Novosti</em> ve İtalyan günlük gazetesi <em>La Stampa</em> için yazmaktadır. Dünyanın Doğru İnsanları Bahçeleri'nin kısaltması olan Gariwo Vakfı'nın elçisidir ve 2020'den 2022'ye kadar Milano Yabancı Basın Derneği'nin başkanlığını yapmıştır. <em>Il Pioniere</em> ve <em>Il Vento da est</em> (İtalyanca) adlı iki kitabı, Besa Muci Editore (2021) ve Robin Edizioni (2024) tarafından yayımlanmıştır. Mart 2024'ten beri Milano Yabancı Basın Derneği'nin başkanlığını yürütmektedir.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
    key:"pubDate": string:"2024-11-21T17:27:17",
    key:"contentUrl": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromContentUrl": boolean:true,
            key:"firstLanguage": boolean:true
        },
        key:"bg": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38153",
            key:"fromLang": string:"en"
        }
    },
    key:"languageDetails": {
        key:"OriginalLangauges": number:1,
        key:"ContentItemLangauges": number:1,
        key:"ContentItemTranslations": number:21
    },
    key:"originalLanguages": {
        key:"language_codes": [
            string:"en"
        ]
    },
    key:"revision": {
        key:"dateModified": string:"2024-12-07T00:29:53.808",
        key:"__typename": string:"Revision"
    },
    key:"mediaAssets": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"uid": string:"eayukgoxpfowqrf5nw42t4gmors",
                key:"mediaType": string:"image",
                key:"title": {
                    key:"en": {
                        key:"value": string:"Đorđević"
                    }
                },
                key:"duration": null:null,
                key:"files": {
                    key:"nodes": [
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-300x200.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-1024x683.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-150x150.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-768x512.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-1536x1024.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-1024x492.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-1024x660.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-1024x900.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-180x180.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-300x300.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-600x600.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-600x400.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Dordevic-100x100.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        }
                    ],
                    key:"__typename": string:"MediaAssetFilesByFileToMediaAssetBAndAManyToManyConnection"
                },
                key:"__typename": string:"MediaAsset"
            }
        ],
        key:"__typename": string:"ContentItemMediaAssetsByContentItemToMediaAssetAAndBManyToManyConnection"
    },
    key:"contentItemTranslations": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"title": string:"În Serbia, un proiect controversat de mină de litiu îngrijorează Uniunea Europeană",
                key:"uid": string:"060f00d3-1025-49b9-b33d-8553367fd864",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>În aceeași zi, înainte ca protestele să înceapă, organizatorii Zlatko Kokanović și Nebojša Petković din grupul de mediu <em>Ne damo Jadar</em> (“nu ne vom da înapoi Jadar”) au fost luați pentru audieri de către BIA, agenția națională de securitate și informații a Serbiei. Autoritățile le-au dat un \"avertisment prietenesc\" că blocadele erau ilegale și că ar trebui să fie pregătiți să se confrunte cu consecințe. Aceste consecințe au venit rapid. După protest, activiștii de mediu au fost reținuți în toată Serbia.</p>\n<p><strong>Descoperind kryptonitul</strong></p>\n<p>În urma acestor evenimente, președintele sârbe Aleksandar Vučić, mai mulți miniștri ai guvernului, CEO-ul Rio Tinto Jakob Stausholm (corporația responsabilă pentru proiectul minei de litiu din Serbia) și reprezentanți ai companiei s-au întâlnit cu rezidenții care locuiesc lângă Gornje Nedeljice, unde ar urma să fie situată mina propusă, pentru a discuta despre proiectul de minerit de litiu. Vučić a recunoscut preocupările legitime ale localnicilor cu privire la impactul potențial asupra mediului, inclusiv curățenia râurilor din apropiere, cum ar fi Jadra și Drina, precum și măsurile de stocare a deșeurilor și protecție. CEO-ul Rio Tinto a reiterat că protecția mediului și relațiile pozitive cu comunitatea locală sunt priorități pentru companie și a făcut mai multe promisiuni în acest sens.</p>\n<p>La Thacker Pass, în statul american Nevada, se află un vast depozit de minereu de litiu. Corporația Lithium Americas a obținut un permis pentru a mina 73 de kilometri pătrați, stârnind o opoziție puternică din partea rezidenților locali și activiștilor îngrijorați de posibila epuizare și contaminare a apelor subterane. În ciuda proceselor legale în curs, construcția minei avansează, cu operațiuni așteptate să înceapă în 2026. Proiectul își propune să furnizeze litiu pentru un milion de vehicule electrice anual. Această zonă este locuită de mai multe triburi native americane care consideră pământul sacru. Minele de mercur abandonate din apropiere, care au funcționat până în 1970, au provocat o creștere a ratelor de cancer și continuă să scurgă toxine în mediu. Așa cum a observat un fost oficial al faunei sălbatice din Nevada, “Gâștele care aterizează pe vechile mine sunt moarte până dimineața.”</p>\n<p>Acum, o nouă amenințare ecologică se profilează asupra regiunii. Corporația Lithium Americas a primit un permis pentru a mina litiu, deoarece SUA doresc să accelereze tranziția verde și să treacă la vehicule electrice.</p>\n<p>În 2004, gigantul minier anglo-australian Rio Tinto a venit în Serbia, atras de potențialul mineral bogat al țării. După ce a primit un permis de explorare, compania a descoperit mina Jadar lângă orașul Loznica din vestul Serbiei. Acest loc conține un depozit unic de “jadarit”, un nou mineral de borosilicat de litiu și sodiu. Depozitul de litiu și bor de înaltă calitate, de mari dimensiuni, se află sub râul Jadar, făcându-l singurul loc din lume unde poate fi găsit jadaritul. Jadaritul a fost ulterior confirmat ca un nou mineral de către Asociația Internațională de Mineralogie. Descoperirea a fost larg mediatizată de mass-media de masă, unele publicații numind noul mineral \"kryptonit\", o substanță fictivă de pe planeta lui Superman. Bloomberg a scris că “În umbra unei capele ortodoxe, Rio Tinto a descoperit kryptonitul, materialul minune din Superman, pe care speră să-l transforme în afacerea sa de energie verde.”</p>\n<p>Când guvernul președintelui sârbe Aleksandar Vučić a prezentat proiectul de extracție a litiului în 2021, protestele de masă împotriva activităților miniere au paralizat o mare parte din capitala Belgrad și alte părți ale Serbiei timp de luni de zile. Acest lucru a dus în cele din urmă la retragerea planurilor de deschidere a minei Rio Tinto. Între timp, compania a început să achiziționeze parcele de teren și case în apropierea satului Gornji Nedeljice. Potrivit Rio Tinto, au fost un total de 656 de parcele de teren în cadrul zonei de proiect, dintre care 419, sau 63 la sută, au fost achiziționate, totalizând 167 de hectare.</p>\n<p>“În zona centrală a proiectului unde este planificată dezvoltarea facilităților de minerit și procesare, erau 52 de case. Din acest număr, 51 au vândut voluntar proprietățile lor și s-au mutat, de obicei cu sprijinul companiei noastre. În plus, alte 23 de facilități rezidențiale au fost identificate care nu sunt locuite permanent, cum ar fi case de vacanță, cabane sau case abandonate, dintre care 18 au fost achiziționate,” au anunțat oficial autoritățile companiei Rio Tinto.</p>\n<p>Sub presiunea publicului și a mediului, guvernul sârbe a retras aprobarea pentru planul spațial al proiectului minier în 2022. Prim-ministrul sârbe Ana Brnabić a declarat că decizia a fost cea corectă, subliniind că guvernul ascultă de oamenii săi. Președintele Vučić a remarcat de asemenea că siguranța cetățenilor și protecția mediului sunt esențiale, deși el crede personal că extracția de litiu în Serbia reprezintă o oportunitate semnificativă pentru creșterea și dezvoltarea economică a țării.</p>\n<p>Proiectul Jadar este unul dintre cele mai mari proiecte de litiu greenfield din lume. La prețul actual de zece dolari americani pe kilogram, aceasta ar genera aproximativ o jumătate de miliard de dolari în venituri anuale. Cu o durată de viață estimată a minei de 50 de ani, venitul total ar putea ajunge la 25 de miliarde de dolari pentru operator. În această toamnă, Vučić a spus <em>Financial Times</em> că mina, așteptată să se deschidă în 2028, ar produce 58.000 de tone de litiu anual. Acest lucru ar putea fi suficient pentru 17 la sută din producția de vehicule electrice a Europei, sau aproximativ 1,1 milioane de mașini.</p>\n<p><strong>“Europa trebuie să rămână suverană într-o lume în schimbare</strong><strong>”</strong></p>\n<p>La doi ani după ce proiectul a fost inițial oprit, Curtea Constituțională a Serbiei a anulat decizia la începutul lunii iulie 2024. Pe 19 iulie, cancelarul german Olaf Scholz s-a întâlnit cu președintele sârbe Aleksandar Vučić la Belgrad pentru un “Summit al Materiilor Prime Critice”. În timpul întâlnirii, cei doi lideri au semnat un memorandum de înțelegere între Serbia și Comisia UE, stabilind un parteneriat strategic axat pe materii prime, lanțuri de producție a bateriilor și vehicule electrice. Cu această ocazie, Scholz a sărbătorit obținerea accesului la cele mai mari rezerve cunoscute de litiu de pe continent, ceea ce ar trebui să reducă dependența de aprovizionarea din China.</p>\n<p>“Acesta este un proiect european important care contribuie la menținerea suveranității și independenței Europei în aprovizionarea cu materii prime într-o lume în schimbare,” a declarat Scholz jurnaliștilor după întâlnirea sa cu președintele sârbe.</p>\n<p>Cu mai bine de jumătate de an în urmă, guvernul german a criticat procesul electoral din Serbia, dar acum a devenit un susținător vocal al mineritului de litiu și sprijină autoritățile sârbe într-un proiect care a stârnit o opoziție locală semnificativă. Deși depozitele de litiu există în alte țări europene, în special în Saxonia, un stat din estul Germaniei, Franciska Brantner, secretar de stat german în ministerul economiei și acțiunii pentru climă și membru al Verzilor din Bundestag, a declarat pentru BBC News în sârbește că susține proiectul Jadar, cu condiția ca cele mai înalte standarde de mediu să fie respectate. Ea a adăugat că Germania lucrează deja la proiecte similare în Saxonia, precum și în regiunea sa de origine din Bazinul Rinului din sud-vest, dar, din păcate, tehnologia de acolo nu este încă pregătită.</p>\n<p>Boško Jakšić, un jurnalist și expert în politică externă din Serbia, crede că Serbia beneficiază mai mult din exporturile de zmeură (care au atins 240 de milioane de euro în primele zece luni din 2023) decât ar beneficia din mineritul de litiu. El susține că cea mai mare parte a profiturilor ar merge la Rio Tinto, în timp ce bogata regiune agricolă a Văii Jadar, unde au fost efectuate teste, ar fi lăsată ecologic devastată.</p>\n<p>“În timp ce publicul se teme că țara se va transforma într-un loc de depozitare pentru Uniunea Europeană, liderii de la Berlin și Paris ne asigură că mineritul ar servi ca un stimulent pentru integrarea mai rapidă a Serbiei în UE,” a spus Jakšić. Cancelarul Scholz a subliniat însă că Germania nu poate garanta standarde ridicate de protecție a mediului în mineritul de litiu, afirmând că responsabilitatea revine companiei în sine. Pe de altă parte, Vučić i-a asigurat pe cetățenii săi că Rio Tinto va respecta toate reglementările de mediu. “Nu vom ascunde niciodată nimic de oamenii noștri în niciun stadiu al deschiderii minei, în nici o parte a procedurii,” a spus Vučić la ceremonia de semnare. “Ca președinte, voi lupta personal pentru mediu și pentru viețile cetățenilor noștri din Jadar, astfel încât apa și aerul lor să fie curate.”</p>\n<p>Partidele de opoziție rămân neconvinsă de garanțiile de mediu ale președintelui. “Există o lipsă totală de încredere în guvern atunci când spun că va fi în interesul cetățenilor,” spune co-lidera Frontului Verde-Stâng, Biljana Đorđević. “Ne temem că Serbia va fi sacrificată pentru a furniza litiu pentru vehicule electrice pe care aproape nimeni din Serbia nu și le poate permite.”</p>\n<p>Cu toate acestea, apare o întrebare cheie: dacă guvernul sârbe nu a reușit să impună astfel de obligații companiilor chineze care minează în Serbia, cum va reuși cu Rio Tinto, o companie cu un istoric de utilizare a tehnologiilor dăunătoare mediului care au poluat diverse părți ale lumii?</p>\n<p><strong>Promovarea energiei verzi, periculoasă pentru mediu</strong></p>\n<p>În septembrie 2020, Rio Tinto a fost acuzată că a poluat râurile din Papua Noua Guinee prin eliberarea de substanțe toxice. Rezidenții din Bougainville au susținut că acțiunile companiei au cauzat probleme de sănătate pentru 12.000 de oameni care locuiesc în zonă. Acest incident a avut loc la scurt timp după demisia CEO-ului companiei și a doi directori generali în urma unui scandal legat de distrugerea siturilor de Patrimoniu Cultural Mondial legate de comunitățile aborigene din Australia. Minele Rio Tinto din Australia de Vest au distrus peșteri care erau sacre pentru aceste culturi indigene de 46.000 de ani.</p>\n<p>Potrivit estimărilor Institutului Geologic American, există aproximativ 26 de milioane de tone de rezerve de litiu în lume. Dintre acestea, Chile are cu mult cele mai multe, aproximativ 9,3 milioane. Urmează Australia cu 6,2, Argentina cu 3,6 și China cu trei milioane. Restul sunt dispersate pe diverse continente. Europa nu a fost explorată intensiv până acum. Este cunoscut că anumite rezerve există în Portugalia, Germania, Austria, Republica Cehă, Finlanda, Serbia și Spania. Dar doar în Serbia a început efectiv un proiect de minerit.</p>\n<p>“Există încă prea puține informații despre extracția ecologică a litiului,” spune Dragana Đorđević, profesor la Institutul de Chimie, Tehnologie și Metalurgie din Belgrad. Se pare că experții ecologici, publicul și chiar compania sunt nesiguri cu privire la efectele potențiale, deoarece doar două mine din lume folosesc un proces similar de extracție a litiului. Ceea ce se știe este că ambele mine, situate în China și Statele Unite, extrag litiu din material roșu. Cu toate acestea, în ambele cazuri, minele sunt situate în regiuni deșertice, iar impactul lor asupra mediului se extinde până la 150 de kilometri în diametru.</p>\n<p>“Mineritul litiului distruge terenuri agricole de înaltă calitate, poluează aerul cu praf toxic și eliberează acizi sulfurici și clorhidric concentrați,” adaugă Đorđević. “Apele toxice de mină, cu concentrații ridicate de bor și alte substanțe dăunătoare, ar fi forțate să iasă la suprafață sub presiune, contaminând potențial apele subterane ale râului Drina, care este cel mai înalt rezervor de apă de calitate din vestul Serbiei,” avertizează ea.</p>\n<p>“Se vor crea ape uzate toxice, dar și zeci de milioane de tone de deșeuri periculoase, care ar fi o bombă chimică cu ceas. Mineritul care aruncă deșeuri periculoase în natură, unde rămâne sub formă de deșeuri de mină, nu poate fi considerat ecologic,” concluzionează Đorđević. ONG-urile de mediu și locuitorii din Loznica au avertizat de asemenea că construcția minei ar putea duce la distrugerea habitatului și poluarea apei. Mulți se tem de asemenea de posibila strămutare a rezidenților din zonă.</p>\n<p>Marijana Petković de la asociația <em>Ne damo Jadar</em> spune că rezidenții din Loznica și satele înconjurătoare vor folosi toate mijloacele disponibile pentru a preveni extracția de litiu în zona lor. Asociația a trimis o scrisoare președintelui francez Emmanuel Macron cerându-i să oprească proiectul. În răspunsul său, Macron a declarat că depinde de oamenii din Serbia să decidă dacă doresc mina sau nu.</p>\n<p>“Oamenii au decis, nu ne vom da înapoi de la Jadar și nu va exista o mină aici,” a spus Petković. Dacă mina de litiu din Jadar, lângă Loznica, va fi deschisă, va fi prima astfel de mină înființată într-o zonă populată. Cu toate acestea, Vladica Cvetković, profesor la facultatea de minerit și geologie de la Universitatea din Belgrad, observă că în prezent sunt implementate sau planificate aproximativ 20 de proiecte similare în Europa.</p>\n<p>“Sunt cu adevărat surprins că în țara noastră se mai afirmă că lumea a abandonat mineritul. Este evident că afirmația că Jadar ar fi prima astfel de mină într-o zonă populată este folosită ca un slogan dramatic și alarmant fără o preocupare substanțială,” a spus Cvetković    . “Nu există astfel de mine în prezent în Europa, dar când vor exista, vor fi situate exclusiv în zone populate.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> este o jurnalistă și scriitoare sârbe premiată, cu sediul în Milano. Ea scrie pentru Al Jazeera Balkans, BBC News în sârbește, săptămânalul croat <em>Novosti</em> și ziarul italian <em>La Stampa.</em> Este ambasadoare a Fundației Gariwo, acronimul Grădinilor Dreptului Global și a fost președinta Asociației Presei Străine din Milano din 2020 până în 2022. A publicat două cărți <em>Il Pioniere</em> și <em>Il Vento da est </em>(în italiană), editate de Besa Muci Editore (2021) și Robin Edizioni (2024). A fost președinta Asociației Presei Străine din Milano din martie 2024.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:03:56.277",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Proiectul minei de litiu Jadar din Serbia este unul dintre cele mai mari proiecte de acest tip și are potențialul de a genera aproximativ o jumătate de miliard de dolari americani în venituri anuale. Cu toate acestea, îngrijorările legate de mediu care vin odată cu un astfel de proiect au determinat mii de oameni să iasă și să protesteze în Belgrad și în alte locuri. Cu toate acestea, președintele Aleksandar Vučić a declarat recent pentru Financial Times că mina este așteptată să se deschidă în 2028 și va produce 58.000 de tone de litiu anual.</I>\n<br><br>\nLa începutul lunii septembrie, 21 de activiști sârbi au fost plasați pe o listă neagră a așa-numiților \"teroriști de mediu\" creată de un grup anonim cunoscut sub numele de Kopaćemo (“vom săpa”). Aceasta a venit în urma unui mare protest în Belgrad pe 18 august, care a adunat o mulțime de aproximativ 50.000 de oameni. După protest, poliția a arestat trei activiști, iar un judecător i-a condamnat rapid la 30 până la 40 de zile de închisoare. Surprinzător, acuzațiile nu erau legate de blocarea traficului feroviar, pe care activiștii l-au organizat în semn de protest față de minele de litiu propuse în sudul Serbiei, ci mai degrabă de un presupus atac asupra unui jurnalist de la Informer, un tabloid pro-guvernamental cunoscut pentru poveștile sale senzaționaliste și sprijinul acordat Partidului Progresist Sârbești aflat la putere.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ro",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:05:32.776",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"En Serbie, un projet de mine de lithium controversé inquiète l'Union européenne",
                key:"uid": string:"106f2ea1-07fb-4e50-9826-9493fdfebf90",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Le même jour, avant même que les manifestations ne commencent, les organisateurs Zlatko Kokanović et Nebojša Petković du groupe environnemental <em>Ne damo Jadar</em> (“nous ne renoncerons pas à Jadar”) ont été pris pour interrogatoire par la BIA, l'agence nationale de sécurité et de renseignement de Serbie. Les autorités leur ont donné un \"avertissement amical\" que les blocages étaient illégaux et qu'ils devaient être prêts à faire face à des conséquences. Ces conséquences sont venues rapidement. Après la manifestation, des activistes environnementaux ont été arrêtés à travers la Serbie.</p>\n<p><strong>Découverte du kryptonite</strong></p>\n<p>Suite à ces événements, le président serbe Aleksandar Vučić, plusieurs ministres du gouvernement, le PDG de Rio Tinto Jakob Stausholm (la société responsable du projet de mine de lithium en Serbie) et des représentants de l'entreprise ont rencontré des résidents vivant près de Gornje Nedeljice, où la mine proposée serait située, pour discuter du projet d'extraction de lithium. Vučić a reconnu les préoccupations légitimes des habitants concernant l'impact environnemental potentiel, y compris la propreté des rivières voisines comme la Jadra et la Drina, ainsi que les mesures de stockage des déchets et de protection. Le PDG de Rio Tinto a réitéré que la protection de l'environnement et les relations positives avec la communauté locale étaient des priorités pour l'entreprise et il a fait plusieurs promesses à cet égard.</p>\n<p>À Thacker Pass dans l'État américain du Nevada se trouve un vaste gisement de minerai de lithium. La société Lithium Americas a obtenu un permis pour exploiter 73 kilomètres carrés, suscitant une forte opposition de la part des résidents locaux et des activistes préoccupés par le potentiel d'épuisement et de contamination des eaux souterraines. Malgré les poursuites judiciaires en cours, la construction de la mine avance, avec des opérations prévues pour commencer en 2026. Le projet vise à fournir du lithium pour un million de véhicules électriques par an. Cette zone abrite plusieurs tribus amérindiennes qui considèrent la terre comme sacrée. Des mines de mercure abandonnées à proximité, qui ont fonctionné jusqu'en 1970, ont provoqué une augmentation des taux de cancer et continuent de fuir des toxines dans l'environnement. Comme l'a noté un ancien responsable de la faune du Nevada, “Les oies atterrissant sur les anciennes mines sont mortes au matin.”</p>\n<p>Maintenant, une nouvelle menace environnementale plane sur la région. La société Lithium Americas a reçu un permis pour extraire du lithium, alors que les États-Unis souhaitent accélérer la transition verte et passer aux véhicules électriques.</p>\n<p>En 2004, le géant minier anglo-australien Rio Tinto est arrivé en Serbie, attiré par le riche potentiel minéral du pays. Après avoir reçu un permis d'exploration, l'entreprise a découvert la mine de Jadar près de la ville de Loznica dans l'ouest de la Serbie. Ce site contient un gisement unique de “jadarite”, un nouveau minéral de borosilicate de sodium et de lithium. Le gisement de lithium et de bore de haute qualité et à grande échelle se trouve sous la rivière Jadar, ce qui en fait le seul endroit au monde où l'on peut trouver de la jadarite. La jadarite a ensuite été confirmée comme un nouveau minéral par l'Association minéralogique internationale. La découverte a été largement couverte par les médias traditionnels, certains médias qualifiant le nouveau minéral de \"kryptonite\", une substance fictive provenant de la planète de Superman. Bloomberg a écrit que “À l'ombre d'une chapelle orthodoxe, Rio Tinto a découvert la kryptonite, le matériau merveilleux de Superman, qui, espère-t-il, transformera son entreprise d'énergie verte.”</p>\n<p>Lorsque le gouvernement du président serbe Aleksandar Vučić a présenté le projet d'extraction de lithium en 2021, des manifestations de masse contre les activités minières ont paralysé une grande partie de la capitale, Belgrade, et d'autres régions de Serbie pendant des mois. Cela a finalement conduit au retrait des plans d'ouverture de la mine de Rio Tinto. Entre-temps, l'entreprise a commencé à acheter des parcelles de terrain et des maisons dans les environs du village de Gornji Nedeljice. Selon Rio Tinto, il y avait un total de 656 parcelles de terrain dans la zone du projet, dont 419, soit 63 pour cent, ont été achetées, représentant 167 hectares.</p>\n<p>“Dans la zone centrale du projet où le développement d'installations minières et de traitement est prévu, il y avait 52 maisons. Sur ce nombre, 51 ont vendu volontairement leurs propriétés et déménagé, généralement avec le soutien de notre entreprise. De plus, 23 autres installations résidentielles ont été identifiées comme n'étant pas habitées en permanence, telles que des maisons de vacances, des chalets ou des maisons abandonnées, dont 18 ont été achetées,” ont officiellement annoncé les autorités de la société Rio Tinto.</p>\n<p>Sous la pression du public et de l'environnement, le gouvernement serbe a retiré son approbation pour le plan spatial du projet minier en 2022. La Première ministre serbe Ana Brnabić a déclaré que la décision était la bonne, soulignant que le gouvernement écoute son peuple. Le président Vučić a également fait remarquer que la sécurité des citoyens et la protection de l'environnement sont primordiales, bien qu'il croie personnellement que l'extraction de lithium en Serbie représente une opportunité significative pour la croissance économique et le développement du pays.</p>\n<p>Le projet Jadar est l'un des plus grands projets de lithium en greenfield au monde. Au prix actuel de dix dollars américains par kilogramme, cela générerait environ un demi-milliard de dollars de revenus annuels. Avec une durée de vie de mine projetée de 50 ans, les revenus totaux pourraient atteindre 25 milliards de dollars pour l'opérateur. Cet automne, Vučić a déclaré au <em>Financial Times</em> que la mine, prévue pour ouvrir en 2028, produirait 58 000 tonnes de lithium par an. Cela pourrait suffire pour 17 pour cent de la production de véhicules électriques en Europe, soit environ 1,1 million de voitures.</p>\n<p><strong>“L'Europe doit rester souveraine dans un monde en mutation</strong><strong>”</strong></p>\n<p>Deux ans après que le projet ait été initialement suspendu, la Cour constitutionnelle serbe a annulé la décision début juillet 2024. Le 19 juillet, le chancelier allemand Olaf Scholz a rencontré le président serbe Aleksandar Vučić à Belgrade pour un “Sommet sur les matières premières critiques”. Lors de la réunion, les deux dirigeants ont signé un mémorandum d'entente entre la Serbie et la Commission européenne, établissant un partenariat stratégique axé sur les matières premières, les chaînes de production de batteries et les véhicules électriques. À cette occasion, Scholz a célébré l'accès aux plus grandes réserves de lithium connues du continent, ce qui devrait réduire la dépendance aux approvisionnements en provenance de Chine.</p>\n<p>“C'est un projet européen important qui contribue à ce que l'Europe reste souveraine et indépendante dans l'approvisionnement en matières premières dans un monde en mutation,” a déclaré Scholz aux journalistes après sa rencontre avec le président serbe.</p>\n<p>Il y a plus de six mois, le gouvernement allemand a critiqué le processus électoral en Serbie, mais maintenant il est devenu un fervent défenseur de l'extraction de lithium et soutient les autorités serbes dans un projet qui a suscité une opposition locale significative. Bien que des gisements de lithium existent dans d'autres pays européens, notamment en Saxe, un État de l'est de l'Allemagne, Franciska Brantner, la secrétaire d'État allemande au ministère de l'économie et de la transition climatique et membre des Verts au Bundestag, a déclaré à BBC News en serbe qu'elle soutenait le projet Jadar, à condition que les normes environnementales les plus élevées soient respectées. Elle a ajouté que l'Allemagne travaille déjà sur des projets similaires en Saxe, ainsi que dans sa région d'origine dans le bassin du Rhin au sud-ouest, mais malheureusement, la technologie n'est pas encore prête.</p>\n<p>Boško Jakšić, un journaliste et expert en politique étrangère de Serbie, estime que la Serbie bénéficie davantage des exportations de framboises (qui ont atteint 240 millions d'euros au cours des dix premiers mois de 2023) qu'elle ne le ferait de l'extraction de lithium. Il soutient que la majeure partie des bénéfices irait à Rio Tinto, tandis que la riche région agricole de la vallée de Jadar, où des tests ont été effectués, serait laissée écologiquement dévastée.</p>\n<p>“Alors que le public craint que le pays ne se transforme en décharge pour l'Union européenne, les dirigeants à Berlin et à Paris nous assurent que l'exploitation minière servirait d'incitation à une intégration plus rapide de la Serbie dans l'UE,” a déclaré Jakšić. Cependant, le chancelier Scholz a souligné que l'Allemagne ne peut garantir des normes de protection environnementale élevées dans l'extraction de lithium, affirmant que la responsabilité incombe à l'entreprise elle-même. D'autre part, Vučić a rassuré ses citoyens que Rio Tinto respectera toutes les réglementations environnementales. “Nous ne cacherons jamais rien à notre peuple à aucun stade de l'ouverture de la mine, à aucune partie de la procédure,” a déclaré Vučić lors de la cérémonie de signature. “En tant que président, je me battrai personnellement pour l'environnement et pour la vie de nos citoyens à Jadar, afin que leur eau et leur air soient propres.”</p>\n<p>Les partis d'opposition restent peu convaincus par les garanties environnementales du président. “Il y a un manque total de confiance dans le gouvernement lorsqu'il dit que cela sera dans l'intérêt des citoyens,” déclare la co-dirigeante du Front vert-gauche, Biljana Đorđević. “Nous craignons que la Serbie ne soit sacrifiée pour fournir du lithium pour des véhicules électriques que presque personne en Serbie ne peut se permettre.”</p>\n<p>Néanmoins, une question clé se pose : si le gouvernement serbe n'a pas réussi à imposer de telles obligations aux entreprises chinoises exploitant en Serbie, comment réussira-t-il avec Rio Tinto, une entreprise ayant un historique d'utilisation de technologies nuisibles à l'environnement qui ont pollué diverses parties du monde ?</p>\n<p><strong>Promouvoir l'énergie verte, dangereuse pour l'environnement</strong></p>\n<p>En septembre 2020, Rio Tinto a été accusé de polluer des rivières en Papouasie-Nouvelle-Guinée en libérant des substances toxiques. Les résidents de Bougainville ont affirmé que les actions de l'entreprise avaient causé des problèmes de santé à 12 000 personnes vivant dans la région. Cet incident est survenu peu après la démission du PDG de l'entreprise et de deux directeurs généraux à la suite d'un scandale lié à la destruction de sites du patrimoine culturel mondial liés aux communautés aborigènes en Australie. Les mines de Rio Tinto en Australie-Occidentale avaient détruit des grottes qui étaient sacrées pour ces cultures autochtones vieilles de 46 000 ans.</p>\n<p>Selon l'estimation de l'Institut géologique américain, il y a environ 26 millions de tonnes de réserves de lithium dans le monde. Parmi celles-ci, le Chili en possède de loin le plus, environ 9,3 millions. Viennent ensuite l'Australie avec 6,2, l'Argentine avec 3,6 et la Chine avec trois millions. Le reste est dispersé à travers divers continents. L'Europe n'a pas été intensivement explorée jusqu'à présent. On sait que certaines réserves existent au Portugal, en Allemagne, en Autriche, en République tchèque, en Finlande, en Serbie et en Espagne. Mais c'est seulement en Serbie qu'un projet d'extraction a réellement commencé.</p>\n<p>“Il y a encore trop peu d'informations sur l'extraction de lithium écologique,” déclare Dragana Đorđević, professeur à l'Institut de chimie, de technologie et de métallurgie de Belgrade. Il semble que les experts écologiques, le public et même l'entreprise soient incertains des effets potentiels, car seules deux mines dans le monde utilisent un processus d'extraction de lithium similaire. Ce que l'on sait, c'est que les deux mines, situées en Chine et aux États-Unis, extraient le lithium à partir de matériaux rocheux. Cependant, dans les deux cas, les mines sont situées dans des régions désertiques, et leur impact environnemental s'étend jusqu'à 150 kilomètres de diamètre.</p>\n<p>“L'extraction de lithium détruit des terres agricoles de haute qualité, pollue l'air avec de la poussière toxique et libère des acides sulfurique et chlorhydrique concentrés,” ajoute Đorđević. “Des eaux minières toxiques, avec de fortes concentrations de bore et d'autres substances nocives, seraient forcées à la surface sous pression, contaminant potentiellement les eaux souterraines de la rivière Drina, qui est le réservoir d'eau de la plus haute qualité dans l'ouest de la Serbie,” avertit-elle.</p>\n<p>“Des eaux usées toxiques seront créées, mais aussi des dizaines de millions de tonnes de déchets dangereux, qui seraient une bombe chimique à retardement. L'exploitation minière qui rejette des déchets dangereux dans la nature où ils restent sous forme de résidus ne peut pas être considérée comme écologique,” conclut Đorđević. Les ONG environnementales et les habitants de Loznica ont également averti que la construction de la mine pourrait entraîner la destruction d'habitats et la pollution de l'eau. Beaucoup craignent également le potentiel de déplacement des résidents de la région.</p>\n<p>Marijana Petković de l'association <em>Ne damo Jadar</em> déclare que les résidents de Loznica et des villages environnants utiliseront tous les moyens disponibles pour empêcher l'extraction de lithium dans leur région. L'association a envoyé une lettre au président français Emmanuel Macron lui demandant d'arrêter le projet. Dans sa réponse, Macron a déclaré qu'il appartient au peuple serbe de décider s'il veut ou non la mine.</p>\n<p>“Le peuple a décidé, nous ne renoncerons pas à Jadar et il n'y aura pas de mine ici,” a déclaré Petković. Si la mine de lithium à Jadar près de Loznica est ouverte, ce sera la première mine de ce type établie dans une zone peuplée. Cependant, Vladica Cvetković, professeur à la faculté des mines et de la géologie de l'Université de Belgrade, note qu'environ 20 projets similaires sont actuellement en cours ou prévus en Europe.</p>\n<p>“Je suis vraiment surpris qu'il soit encore affirmé dans notre pays que le monde a abandonné l'exploitation minière. Il est évident que l'affirmation selon laquelle Jadar serait la première mine de ce type dans une zone peuplée est utilisée comme un slogan dramatique et alarmant sans préoccupation substantielle,” a déclaré Cvetković    . “Il n'y a pas de telles mines nulle part en Europe actuellement, mais lorsqu'elles existeront, elles seront situées exclusivement dans des zones peuplées.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> est une journaliste et écrivaine serbe primée basée à Milan. Elle écrit pour Al Jazeera Balkans, BBC News en serbe, le journal hebdomadaire croate <em>Novosti</em> et le quotidien italien <em>La Stampa.</em> Elle est ambassadrice de la Fondation Gariwo, acronyme de Jardins des Justes dans le monde et elle a été présidente de l'Association de la presse étrangère de Milan de 2020 à 2022. Elle a publié deux livres <em>Il Pioniere</em> et <em>Il Vento da est </em>(en italien), édités par Besa Muci Editore (2021) et Robin Edizioni (2024). Elle est présidente de l'Association de la presse étrangère à Milan depuis mars 2024.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:53:38.584",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Le projet de mine de lithium Jadar en Serbie est l'un des plus grands projets de ce type et a le potentiel de générer environ un demi-milliard de dollars américains de revenus annuels. Pourtant, les préoccupations environnementales qui accompagnent un tel projet ont conduit des milliers de personnes à manifester à Belgrade et ailleurs. Néanmoins, le président Aleksandar Vučić a récemment déclaré au Financial Times que la mine devrait ouvrir en 2028 et produira 58 000 tonnes de lithium par an.</I> \n<br><br> \nAu début de septembre, 21 activistes serbes ont été placés sur une liste noire des soi-disant \"terroristes environnementaux\" créée par un groupe anonyme connu sous le nom de Kopaćemo (“nous allons creuser”). Cela est survenu à la suite d'une grande manifestation à Belgrade le 18 août, qui a attiré une foule d'environ 50 000 personnes. Après la manifestation, la police a arrêté trois activistes et un juge les a rapidement condamnés à 30 à 40 jours de prison. Étonnamment, les charges n'étaient pas liées au blocage du trafic ferroviaire, que les activistes avaient organisé en protestation contre les mines de lithium proposées dans le sud de la Serbie, mais plutôt à une prétendue agression contre un journaliste d'Informer, un tabloïd pro-gouvernemental connu pour ses histoires sensationnalistes et son soutien au Parti progressiste serbe au pouvoir.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:53:38.586",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"U Srbiji, kontroverzni projekt litijumske mine brine Europsku uniju",
                key:"uid": string:"144b9eec-7015-48c0-86b0-d960458f9075",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Na isti dan, prije nego što su protesti uopće počeli, organizatori Zlatko Kokanović i Nebojša Petković iz ekološke grupe <em>Ne damo Jadar</em> (“nećemo se predati Jadranu”) su privedeni na ispitivanje od strane BIA, srpske agencije za nacionalnu sigurnost i obavještajnu službu. Vlasti su im dale \"prijateljsko upozorenje\" da su blokade ilegalne i da bi trebali biti spremni suočiti se s posljedicama. Te su posljedice došle brzo. Nakon protesta, ekološki aktivisti su bili pritvoreni širom Srbije.</p>\n<p><strong>Otkriće kriptonita</strong></p>\n<p>Nakon ovih događaja, srpski predsjednik Aleksandar Vučić, nekoliko ministara vlade, izvršni direktor Rio Tinta Jakob Stausholm (korporacija odgovorna za projekt litijumske mine u Srbiji) i predstavnici kompanije sastali su se s mještanima koji žive blizu Gornjih Nedeljica, gdje bi se trebala nalaziti predložena mina, kako bi razgovarali o projektu vađenja litija. Vučić je priznao legitimne brige lokalnog stanovništva o potencijalnom utjecaju na okoliš, uključujući čistoću obližnjih rijeka poput Jadra i Drine, kao i mjere za skladištenje otpada i zaštitu. Izvršni direktor Rio Tinta ponovio je da su zaštita okoliša i pozitivni odnosi s lokalnom zajednicom prioriteti za kompaniju i dao je nekoliko obećanja u tom pogledu.</p>\n<p>Na Thacker Passu u američkoj saveznoj državi Nevadi nalazi se ogromno ležište litijumske rude. Korporacija Lithium Americas je osigurala dozvolu za vađenje 73 kvadratna kilometra, izazivajući snažan otpor lokalnih stanovnika i aktivista zabrinutih zbog potencijalnog iscrpljivanja i kontaminacije podzemnih voda. Unatoč tekućim tužbama, izgradnja mine napreduje, a očekuje se da će operacije započeti 2026. godine. Projekt ima za cilj opskrbiti litijem za milijun električnih vozila godišnje. Ova područja su dom nekoliko plemena domorodaca koja smatraju zemlju svetom. Obližnje napuštene mine živežnog srebra, koje su radile do 1970. godine, uzrokovale su porast stope raka i nastavljaju ispuštati toksine u okoliš. Kako je primijetio bivši službenik za divlje životinje u Nevadi, “Guske koje slete na stare mine umiru do jutra.”</p>\n<p>Sada, nova ekološka prijetnja nadvila se nad regijom. Korporacija Lithium Americas je dobila dozvolu za vađenje litija, jer Sjedinjene Države žele ubrzati zelenu tranziciju i preći na električna vozila.</p>\n<p>Godine 2004., anglo-australski rudarski div Rio Tinto došao je u Srbiju, privučen bogatim mineralnim potencijalom zemlje. Nakon što je dobio dozvolu za istraživanje, kompanija je otkrila miniranje Jadar blizu grada Loznice u zapadnoj Srbiji. Ova lokacija sadrži jedinstveno ležište “jadarita”, novog litijum-sodium borosilikatnog minerala. Visokokvalitetno, veliko ležište litija i bora leži ispod rijeke Jadar, čineći to jedino mjesto na svijetu gdje se jadarit može pronaći. Jadarit je kasnije potvrđen kao novi mineral od strane Međunarodne mineralološke asocijacije. Otkriće je široko pokriveno u mainstream medijima, a neki su ga nazvali \"kriptonit\", izmišljenom supstancom s Supermanove planete. Bloomberg je napisao da “U sjeni pravoslavne kapele, Rio Tinto je otkrio kriptonit, čudesni materijal iz Supermana, za koji se nada da će transformirati njegovu zelenu energetsku djelatnost.”</p>\n<p>Kada je vlada srpskog predsjednika Aleksandra Vučića predstavila projekt vađenja litija 2021. godine, masovni protesti protiv rudarskih aktivnosti paralizirali su veći dio glavnog grada, Beograda, i drugih dijelova Srbije mjesecima. To je na kraju dovelo do povlačenja planova za otvaranje Rio Tinto mine. U međuvremenu, kompanija je počela kupovati parcele zemljišta i kuće u blizini sela Gornji Nedeljice. Prema Rio Tintu, bilo je ukupno 656 parcela zemljišta unutar područja projekta, od kojih je 419, ili 63 posto, kupljeno, što iznosi 167 hektara.</p>\n<p>“U središnjem području projekta gdje je planiran razvoj rudarskih i prerađivačkih objekata, bilo je 52 kuće. Od tog broja, 51 je dobrovoljno prodalo svoje nekretnine i preselilo se, obično uz podršku naše kompanije. Osim toga, identificirano je još 23 stambena objekta koja nisu trajno nastanjena, poput vikendica, kuća ili napuštenih kuća, od kojih je 18 kupljeno,” službeno su objavile vlasti kompanije Rio Tinto.</p>\n<p>Pod javnim i ekološkim pritiskom, srpska vlada povukla je odobrenje za prostorni plan rudarskog projekta 2022. godine. Srpska premijerka Ana Brnabić izjavila je da je odluka bila ispravna, naglašavajući da vlada sluša svoj narod. Predsjednik Vučić je također primijetio da su sigurnost građana i zaštita okoliša od najveće važnosti, iako osobno vjeruje da vađenje litija u Srbiji predstavlja značajnu priliku za ekonomski rast i razvoj zemlje.</p>\n<p>Projekt Jadar jedan je od najvećih greenfield projekata litija u svijetu. Po trenutnoj cijeni od deset američkih dolara po kilogramu, to bi generiralo oko pola milijarde dolara godišnjeg prihoda. S predviđenim vremenom trajanja mine od 50 godina, ukupni prihodi mogli bi iznositi 25 milijardi dolara za operatera. Ove jeseni, Vučić je rekao <em>Financial Timesu</em> da će mina, koja se očekuje da će se otvoriti 2028. godine, proizvoditi 58.000 tona litija godišnje. To bi moglo biti dovoljno za 17 posto proizvodnje električnih vozila u Europi, ili oko 1,1 milijun automobila.</p>\n<p><strong>“Europa mora ostati suverena u promjenjivom svijetu</strong><strong>”</strong></p>\n<p>Dvije godine nakon što je projekt prvotno obustavljen, srpski Ustavni sud poništio je odluku početkom srpnja 2024. Na 19. srpnja, njemački kancelar Olaf Scholz sastao se sa srpskim predsjednikom Aleksandrom Vučićem u Beogradu na “Sastanku o kritičnim sirovinama”. Tijekom sastanka, dvojica lidera potpisali su memorandum o razumijevanju između Srbije i EU Komisije, uspostavljajući strateško partnerstvo usmjereno na sirovine, proizvodne lance baterija i električna vozila. Tom prilikom, Scholz je proslavio osiguranje pristupa najvećim poznatim rezervama litija na kontinentu, što bi trebalo smanjiti ovisnost o opskrbi iz Kine.</p>\n<p>“Ovo je važan europski projekt koji doprinosi tome da Europa ostane suverena i neovisna u opskrbi sirovinama u promjenjivom svijetu,” rekao je Scholz novinarima nakon sastanka sa srpskim predsjednikom.</p>\n<p>Više od pola godine, njemačka vlada kritizirala je izborni proces u Srbiji, ali sada je postala glasni zagovornik vađenja litija i podržava srpske vlasti u projektu koji je izazvao značajan lokalni otpor. Iako litijumska ležišta postoje u drugim europskim zemljama, posebno u Saskoj, saveznoj državi u istočnoj Njemačkoj, Franciska Brantner, njemačka državna tajnica u ministarstvu gospodarstva i klimatskih akcija i članica Zelenih u Bundestagu, rekla je za BBC News na srpskom da podržava projekt Jadar, pod uvjetom da se poštuju najviši ekološki standardi. Dodala je da Njemačka već radi na sličnim projektima u Saskoj, kao i u njenoj matičnoj regiji u slivu Rajne na jugozapadu, ali nažalost, tehnologija tamo još nije spremna.</p>\n<p>Boško Jakšić, novinar i stručnjak za vanjsku politiku iz Srbije, smatra da Srbija više koristi od izvoza malina (koji je u prvih deset mjeseci 2023. godine dosegao 240 milijuna eura) nego što bi imala od vađenja litija. On tvrdi da bi najveći dio profita otišao Rio Tintu, dok bi bogata poljoprivredna regija Jadranske doline, gdje su provedena ispitivanja, ostala ekološki devastirana.</p>\n<p>“Dok javnost strahuje da će zemlja postati odlagalište za Europsku uniju, lideri u Berlinu i Parizu uvjeravaju nas da bi rudarstvo poslužilo kao poticaj za bržu integraciju Srbije u EU,” rekao je Jakšić. Kancelar Scholz je međutim naglasio da Njemačka ne može jamčiti visoke standarde zaštite okoliša u vađenju litija, ističući da odgovornost leži na samoj kompaniji. S druge strane, Vučić je uvjerio svoje građane da će Rio Tinto poštovati sve ekološke propise. “Nikada nećemo skrivati ništa od našeg naroda u bilo kojoj fazi otvaranja mine, u bilo kojem dijelu procedure,” rekao je Vučić na ceremoniji potpisivanja. “Kao predsjednik, osobno ću se boriti za okoliš i za živote naših građana u Jadranu, kako bi njihova voda i zrak bili čisti.”</p>\n<p>Opozicijske stranke ostaju skeptične prema predsjednikovim ekološkim garancijama. “Postoji potpuni nedostatak povjerenja u vladu kada kažu da će to biti u interesu građana,” kaže suvođačica Zeleno-lijevog fronta, Biljana Đorđević. “Strahujemo da će Srbija biti žrtvovana kako bi se osigurao litij za električna vozila koja gotovo nitko u Srbiji ne može priuštiti.”</p>\n<p>Ipak, postavlja se ključno pitanje: ako srpska vlada nije uspjela nametnuti takve obveze kineskim kompanijama koje vade u Srbiji, kako će uspjeti s Rio Tintom, kompanijom s poviješću korištenja ekološki štetnih tehnologija koje su zagađivale razne dijelove svijeta?</p>\n<p><strong>Promocija zelene energije, opasne za okoliš</strong></p>\n<p>U rujnu 2020. godine, Rio Tinto je optužen za zagađivanje rijeka u Papui Novoj Gvineji ispuštanjem toksičnih tvari. Stanovnici Bougainvillea tvrdili su da su postupci kompanije uzrokovali zdravstvene probleme za 12.000 ljudi koji žive u tom području. Ovaj incident dogodio se ubrzo nakon ostavke izvršnog direktora kompanije i dva generalna menadžera nakon skandala zbog uništavanja mjesta svjetske kulturne baštine povezanih s aboridžinskim zajednicama u Australiji. Mine Rio Tinta u Zapadnoj Australiji uništile su špilje koje su bile svete za ove 46.000 godina stare domorodačke kulture.</p>\n<p>Prema procjeni Američkog geološkog instituta, u svijetu postoji oko 26 milijuna tona rezervi litija. Od toga, Čile ima daleko najviše, oko 9,3 milijuna. Slijedi Australija s 6,2, Argentina s 3,6 i Kina s tri milijuna. Ostale su raspršene po raznim kontinentima. Europa do sada nije bila intenzivno istražena. Poznato je da određene rezerve postoje u Portugalu, Njemačkoj, Austriji, Češkoj, Finskoj, Srbiji i Španjolskoj. No, samo u Srbiji je projekt vađenja zapravo započeo.</p>\n<p>“Još uvijek ima premalo informacija o ekološkom vađenju litija,” kaže Dragana Đorđević, profesorica na Institutu za kemiju, tehnologiju i metalurgiju u Beogradu. Čini se da su ekološki stručnjaci, javnost, pa čak i kompanija nesigurni u pogledu potencijalnih učinaka, budući da samo dvije mine u svijetu koriste sličan proces vađenja litija. Ono što je poznato je da obje mine, smještene u Kini i Sjedinjenim Državama, vađaju litij iz stjenovitog materijala. Međutim, u oba slučaja, mine se nalaze u pustinjskim regijama, a njihov utjecaj na okoliš proteže se do 150 kilometara u promjeru.</p>\n<p>“Vađenje litija uništava visokokvalitetno poljoprivredno zemljište, zagađuje zrak toksičnom prašinom i ispušta koncentrirane sumporne i klorovodične kiseline,” dodaje Đorđević. “Toksične mine vode, s visokim koncentracijama bora i drugih štetnih tvari, bile bi prisiljene na površinu pod pritiskom, potencijalno kontaminirajući podzemne vode rijeke Drine, koja je najkvalitetniji vodni rezervoar u zapadnoj Srbiji,” upozorava ona.</p>\n<p>“Stvorit će se toksične otpadne vode, ali i deseci milijuna tona opasnog otpada, što bi bila kemijska vremenska bomba. Rudarstvo koje odbacuje opasan otpad u prirodu gdje ostaje u obliku tailinga ne može se smatrati ekološkim,” zaključuje Đorđević. Ekološke nevladine organizacije i stanovnici Loznice također su upozorili da bi izgradnja mine mogla dovesti do uništavanja staništa i zagađenja vode. Mnogi se također boje potencijalnog preseljenja stanovnika u tom području.</p>\n<p>Marijana Petković iz udruge <em>Ne damo Jadar</em> kaže da će stanovnici Loznice i okolnih sela koristiti sve dostupne načine kako bi spriječili vađenje litija u svom području. Udruga je poslala pismo francuskom predsjedniku Emmanuelu Macronu tražeći ga da obustavi projekt. U svom odgovoru, Macron je izjavio da je na narodu Srbije da odluči žele li minirati ili ne.</p>\n<p>“Narod je odlučio, nećemo se predati Jadranu i ovdje neće biti mine,” rekla je Petković. Ako se litijumska mina u Jadranu blizu Loznice otvori, bit će to prva takva mina uspostavljena u naseljenom području. Međutim, Vladica Cvetković, profesor na rudarskom i geološkom fakultetu Univerziteta u Beogradu, napominje da se trenutno provodi ili planira oko 20 sličnih projekata u Europi.</p>\n<p>“Zaista sam iznenađen što se u našoj zemlji još uvijek tvrdi da je svijet napustio rudarstvo. Očigledno je da se tvrdnja da bi Jadar bila prva takva mina u naseljenom području koristi kao dramatičan i alarmantan slogan bez suštinske zabrinutosti,” rekao je Cvetković     . “Takve mine trenutno ne postoje nigdje u Europi, ali kada postoje, bit će smještene isključivo u naseljenim područjima.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> je nagrađivana srpska novinarka i spisateljica sa sjedištem u Milanu. Piše za Al Jazeeru Balkans, BBC News na srpskom, hrvatski tjednik <em>Novosti</em> i talijanski dnevni list <em>La Stampa.</em> Ona je ambasadorica Gariwo Fondacije, akronim za Vrtove pravednika širom svijeta i bila je predsjednica Udruženja stranih novinara u Milanu od 2020. do 2022. godine. Objavila je dvije knjige <em>Il Pioniere</em> i <em>Il Vento da est </em>(na talijanskom), koje je uredila Besa Muci Editore (2021) i Robin Edizioni (2024). Ona je predsjednica Udruženja stranih novinara u Milanu od ožujka 2024.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:34:24.592",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Projekt srpske Jadar litijumske mine jedan je od najvećih projekata te vrste i ima potencijal generirati oko pola milijarde američkih dolara godišnje. Ipak, ekološke brige koje prate takav projekt natjerale su tisuće ljudi da izađu i protestiraju u Beogradu i drugdje. Ipak, predsjednik Aleksandar Vučić nedavno je rekao Financial Timesu da se očekuje da će mina otvoriti 2028. godine i da će godišnje proizvoditi 58.000 tona litija. </I>\n<br><br>\nNa početku rujna, 21 srpski aktivist stavljen je na crnu listu takozvanih \"ekoloških terorista\" koju je stvorila anonimna grupa poznata kao Kopaćemo (“kopat ćemo”). To se dogodilo nakon velikog protesta u Beogradu 18. kolovoza, koji je okupio oko 50.000 ljudi. Nakon protesta, policija je uhitila tri aktivista, a sudac ih je odmah osudio na 30 do 40 dana zatvora. Iznenađujuće, optužbe nisu bile povezane s blokiranjem željezničkog prometa, što su aktivisti izveli u znak protesta protiv predloženih litijumskih mina u južnoj Srbiji, već zbog navodnog napada na novinara iz Informera, pro-vladinog tabloida poznatog po senzacionalističkim pričama i podršci vladajućoj Srpskoj naprednoj stranci.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:34:24.593",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"В Сърбия проектът за спорна литиева мина тревожи Европейския съюз",
                key:"uid": string:"38c30443-6ea5-4f6b-be23-760a424ec472",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>В същия ден, преди протестите дори да започнат, организаторите Златко Коканович и Небойша Петкович от екологичната група <em>Не дамо Ядар</em> (“няма да се откажем от Ядар”) бяха взети на разпит от БИА, националната агенция за сигурност и разузнаване на Сърбия. Властите им дадоха \"приятелско предупреждение\", че блокадите са незаконни и че трябва да бъдат подготвени да понесат последствия. Тези последствия дойдоха бързо. След протеста, екологични активисти бяха задържани из цяла Сърбия.</p>\n<p><strong>Откритие на криптонит</strong></p>\n<p>След тези събития, сръбският президент Александър Вучич, няколко правителствени министри, главният изпълнителен директор на Рио Тинто Якоб Стаушолм (корпорацията, отговорна за проекта за литиева мина в Сърбия) и представители на компанията се срещнаха с жители, живеещи близо до Горни Неделице, където ще бъде разположена предложената мина, за да обсъдят проекта за добив на литий. Вучич призна легитимните притеснения на местните жители относно потенциалното въздействие върху околната среда, включително чистотата на близките реки като Ядра и Дрина, както и мерките за съхранение на отпадъци и защита. Главният изпълнителен директор на Рио Тинто повтори, че защитата на околната среда и положителните отношения с местната общност са приоритети за компанията и той направи няколко обещания в това отношение.</p>\n<p>В Такър Пас в щата Невада, САЩ, се намира огромно находище на литиева руда. Корпорацията Литий Америкас е получила разрешение да добива 73 квадратни километра, предизвиквайки силна опозиция от местните жители и активисти, загрижени за потенциалното изчерпване и замърсяване на подземните води. Въпреки продължаващите съдебни дела, строителството на мината напредва, като се очаква операциите да започнат през 2026 година. Проектът цели да осигури литий за един милион електрически превозни средства годишно. Тази област е дом на няколко индиански племена, които считат земята за свещена. Близките изоставени мини за живак, които работеха до 1970 година, предизвикаха рязко увеличение на раковите заболявания и продължават да изпускат токсини в околната среда. Както отбеляза бивш служител по дивата природа в Невада, “Гъските, кацащи на старите мини, са мъртви до сутринта.”</p>\n<p>Сега, нова екологична заплаха надвисва над региона. Корпорацията Литий Америкас е получила разрешение да добива литий, тъй като САЩ искат да ускорят зелената трансформация и да преминат към електрически превозни средства.</p>\n<p>През 2004 година, англо-австралийският минен гигант Рио Тинто дойде в Сърбия, привлечен от богатия минерален потенциал на страната. След получаване на разрешение за проучване, компанията откри мината Ядар близо до град Лозница в западна Сърбия. Това място съдържа уникално находище на “ядарит”, нов минерал от литиев натриев боросиликат. Висококачественото, мащабно находище на литий и бор се намира под реката Ядар, което го прави единственото място в света, където може да се намери ядарт. Ядаритът по-късно беше потвърден като нов минерал от Международната минералогична асоциация. Откритията бяха широко отразени от основните медии, като някои издания нарекоха новия минерал \"криптонит\", фикционално вещество от планетата на Супермен. Блумбърг написа, че “В сянката на православна капела, Рио Тинто откри криптонит, чудесния материал от Супермен, който се надява да трансформира бизнеса си за зелена енергия.”</p>\n<p>Когато правителството на сръбския президент Александър Вучич представи проекта за извличане на литий през 2021 година, масовите протести срещу минните дейности парализираха голяма част от столицата, Белград, и други части на Сърбия в продължение на месеци. Това в крайна сметка доведе до оттегляне на плановете за откриване на мината Рио Тинто. Междувременно, компанията започна да закупува парцели земя и къщи в околността на селото Горни Неделице. Според Рио Тинто, в проектната зона имаше общо 656 парцела земя, от които 419, или 63 процента, бяха закупени, което възлиза на 167 хектара.</p>\n<p>“В централната част на проекта, където е планирано изграждането на минни и преработвателни съоръжения, имаше 52 дома. От това число, 51 доброволно продадоха имотите си и се преместиха, обикновено с подкрепата на нашата компания. Освен това, бяха идентифицирани още 23 жилищни сгради, които не са постоянно обитавани, като ваканционни домове, вили или изоставени къщи, от които 18 бяха закупени,” официално обявиха властите на компанията Рио Тинто.</p>\n<p>Под натиск от обществеността и екологични организации, сръбското правителство оттегли одобрението за пространствения план на минния проект през 2022 година. Сръбският премиер Ана Брнабиć заяви, че решението е правилно, подчертавайки, че правителството слуша народа си. Президентът Вучич също отбеляза, че безопасността на гражданите и защитата на околната среда са от първостепенно значение, въпреки че лично вярва, че извличането на литий в Сърбия представлява значителна възможност за икономически растеж и развитие на страната.</p>\n<p>Проектът Ядар е един от най-големите зелени литиеви проекти в света. При текущата цена от десет долара за килограм, това би генерирало около половин милиард долара годишни приходи. С прогнозен живот на мината от 50 години, общите приходи биха могли да достигнат 25 милиарда долара за оператора. Тази есен, Вучич каза на <em>Файненшъл Таймс</em>, че мината, която се очаква да отвори през 2028 година, ще произвежда 58,000 тона литий годишно. Това би могло да бъде достатъчно за 17 процента от производството на електрически превозни средства в Европа, или около 1.1 милиона автомобила.</p>\n<p><strong>“Европа трябва да остане суверенна в променящия се свят</strong><strong>”</strong></p>\n<p>Две години след като проектът първоначално беше спрян, сръбският Конституционен съд отмени решението в началото на юли 2024 година. На 19 юли, германският канцлер Олаф Шолц се срещна със сръбския президент Александър Вучич в Белград за “Критичен саммит за суровини”. По време на срещата, двамата лидери подписаха меморандум за разбирателство между Сърбия и Европейската комисия, установявайки стратегическо партньорство, фокусирано върху суровини, производствени вериги за батерии и електрически превозни средства. По този повод, Шолц отпразнува осигуряването на достъп до най-големите известни находища на литий на континента, което трябва да намали зависимостта от доставки от Китай.</p>\n<p>“Това е важен европейски проект, който допринася за Европа да остане суверенна и независима в доставките на суровини в променящия се свят,” каза Шолц на журналистите след срещата си със сръбския президент.</p>\n<p>Повече от половин година преди това, германското правителство критикува изборния процес в Сърбия, но сега е станало силен поддръжник на добива на литий и подкрепя сръбските власти в проект, който предизвика значителна местна опозиция. Докато находища на литий съществуват в други европейски страни, особено в Саксония, държава в източна Германия, Франциска Брантнер, германският държавен секретар в министерството на икономиката и климатичните действия и член на Зелените в Бундестага, каза на BBC News на сръбски, че подкрепя проекта Ядар, при условие че се спазват най-високите екологични стандарти. Тя добави, че Германия вече работи по подобни проекти в Саксония, както и в родния си регион в басейна на Рейн на югозапад, но за съжаление, технологията там все още не е готова.</p>\n<p>Бошко Якшич, журналист и експерт по външна политика от Сърбия, смята, че Сърбия печели повече от износа на малини (който достигна 240 милиона евро през първите десет месеца на 2023 година), отколкото би спечелила от добива на литий. Той твърди, че основната част от печалбите ще отиде при Рио Тинто, докато богатият селскостопански регион на Ядарската долина, където бяха проведени тестове, ще остане екологично опустошен.</p>\n<p>“Докато обществеността се страхува, че страната ще се превърне в сметище за Европейския съюз, лидерите в Берлин и Париж ни уверяват, че добивът ще служи като стимул за по-бързата интеграция на Сърбия в ЕС,” каза Якшич. Канцлер Шолц обаче подчерта, че Германия не може да гарантира високи стандарти за защита на околната среда при добива на литий, заявявайки, че отговорността лежи върху самата компания. От друга страна, Вучич увери своите граждани, че Рио Тинто ще спазва всички екологични регулации. “Никога няма да скрием нищо от нашия народ на нито един етап от откритията на мината, на нито една част от процедурата,” каза Вучич на церемонията по подписването. “Като президент, лично ще се боря за околната среда и за живота на нашите граждани в Ядар, за да бъдат водата и въздухът им чисти.”</p>\n<p>Опозиционните партии остават недоверчиви към екологичните гаранции на президента. “Има пълно недоверие към правителството, когато казват, че ще бъде в интерес на гражданите,” казва съпредседателят на Зеленото-лявото движение, Билjana Ђорђевић. “Страхуваме се, че Сърбия ще бъде жертва, за да осигури литий за електрически превозни средства, които почти никой в Сърбия не може да си позволи.”</p>\n<p>Въпреки това, възниква ключов въпрос: ако сръбското правителство не успя да наложи такива задължения на китайските компании, добиващи в Сърбия, как ще успее с Рио Тинто, компания с история на използване на екологично вредни технологии, които са замърсили различни части на света?</p>\n<p><strong>Насърчаване на зелена енергия, опасна за околната среда</strong></p>\n<p>През септември 2020 година, Рио Тинто беше обвинен в замърсяване на реки в Папуа Нова Гвинея чрез освобождаване на токсични вещества. Жителите на Боугайнвил твърдяха, че действията на компанията са предизвикали здравословни проблеми за 12,000 души, живеещи в района. Този инцидент се случи малко след оставката на главния изпълнителен директор на компанията и двама генерални мениджъри след скандал за разрушаване на обекти на Световното културно наследство, свързани с аборигенни общности в Австралия. Мините на Рио Тинто в Западна Австралия бяха унищожили пещери, които бяха свещени за тези 46,000-годишни коренни култури.</p>\n<p>Според оценката на Американския геоложки институт, в света има около 26 милиона тона литиеви резерви. От тях, Чили има най-много, около 9.3 милиона. Следва Австралия с 6.2, Аржентина с 3.6 и Китай с три милиона. Останалите са разпръснати по различни континенти. Европа не е била интензивно проучвана до сега. Известно е, че определени резерви съществуват в Португалия, Германия, Австрия, Чехия, Финландия, Сърбия и Испания. Но само в Сърбия е започнал проект за добив.</p>\n<p>“Все още има твърде малко информация за екологично чистото извличане на литий,” казва Драгана Ђорђевић, професор в Института по химия, технологии и металургия в Белград. Изглежда, че екологичните експерти, обществеността и дори компанията не са сигурни в потенциалните ефекти, тъй като само две мини в света използват подобен процес на извличане на литий. Известно е, че и двете мини, разположени в Китай и Съединените щати, извличат литий от скалисти материали. Въпреки това, и в двата случая, мините се намират в пустинни региони, а тяхното въздействие върху околната среда се простира до 150 километра в диаметър.</p>\n<p>“Добивът на литий унищожава висококачествени селскостопански земи, замърсява въздуха с токсичен прах и освобождава концентрирани сярна и солна киселини,” добавя Ђорђевић. “Токсичните минни води, с високи концентрации на бор и други вредни вещества, биха били принудени на повърхността под налягане, потенциално замърсявайки подземните води на река Дрина, която е най-висококачественият воден резервоар в западна Сърбия,” предупреждава тя.</p>\n<p>“Ще се създадат токсични отпадъчни води, но също така и десетки милиони тона опасен отпадъчен материал, който би бил химическа бомба с часовников механизъм. Добивът, който изхвърля опасни отпадъци в природата, където те остават под формата на хвостове, не може да се счита за екологичен,” заключава Ђорђевић. Екологични НПО и жители на Лозница също предупредиха, че строителството на мината може да доведе до унищожаване на местообитания и замърсяване на водите. Много хора също се страхуват от потенциалното изселване на жители в района.</p>\n<p>Марияна Петкович от асоциацията <em>Не дамо Ядар</em> казва, че жителите на Лозница и околните села ще използват всички налични средства, за да предотвратят извличането на литий в тяхната област. Асоциацията изпрати писмо до френския президент Еманюел Макрон, в което го помоли да спре проекта. В отговора си, Макрон заяви, че е на хората на Сърбия да решат дали искат мината или не.</p>\n<p>“Хората решиха, няма да се откажем от Ядар и тук няма да има мина,” каза Петкович. Ако литиевата мина в Ядар близо до Лозница бъде открита, тя ще бъде първата такава мина, установена в населена област. Въпреки това, Владичка Цветкович, професор по минно дело и геология в Университета на Белград, отбелязва, че в момента се реализират или планират около 20 подобни проекта в Европа.</p>\n<p>“Наистина съм изненадан, че в нашата страна все още се твърди, че светът е напуснал добива. Очевидно е, че твърдението, че Ядар ще бъде първата такава мина в населена област, се използва като драматичен и тревожен слоган без съществени притеснения,” Цветкович     каза. “В момента в Европа няма такива мини, но когато те съществуват, те ще бъдат разположени изключително в населени области.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Татяна Дорджевич</strong> е награждавана сръбска журналистка и писателка, базирана в Милано. Тя пише за Ал Джазира Балкани, BBC News на сръбски, хърватския седмичник <em>Новости</em> и италианския ежедневник <em>Ла Стампа.</em> Тя е посланик на фондацията Гариуо, акроним на Градините на праведните по целия свят и е била председател на Миланската асоциация на чуждестранната преса от 2020 до 2022 година. Тя е публикувала две книги <em>Ил Пиониере</em> и <em>Ил Вентo да ест </em>(на италиански), издадени от Беса Мучи Едиторе (2021) и Робин Едициони (2024). Тя е председател на Асоциацията на чуждестранната преса в Милано от март 2024 година.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:59:03.714",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Сърбският проект за мината за литий в Ядар е един от най-големите проекти от този вид и има потенциал да генерира около половин милиард долара годишни приходи. Въпреки това, екологичните проблеми, които съпътстват такъв проект, накараха хиляди да излязат и да протестират в Белград и на други места. Независимо от това, президентът Александър Вучич наскоро каза на Financial Times, че мината се очаква да отвори през 2028 година и ще произвежда 58,000 тона литий годишно.</I>\n<br><br>\nВ началото на септември, 21 сръбски активисти бяха поставени в черен списък на т.нар. \"екологични терористи\", създаден от анонимна група, известна като Копачемо (“ще копаем”). Това стана след голям протест в Белград на 18 август, който събра около 50,000 души. След протеста полицията арестува трима активисти, а съдия бързо ги осъди на 30 до 40 дни затвор. Изненадващо, обвиненията не бяха свързани с блокирането на железопътен трафик, което активистите бяха организирали в протест срещу предложените литиеви мини в южна Сърбия, а по-скоро с предполагаемо нападение над журналист от Информер, прокомпетентен таблоид, известен със своите сензационни истории и подкрепа на управляващата Сръбска прогресивна партия.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"bg",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:59:03.715",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Szerbiában egy ellentmondásos lítiumbányászati projekt aggasztja az Európai Uniót",
                key:"uid": string:"40dfba39-c7d8-41ae-9ee1-5c151192daa0",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Ugyanezen a napon, mielőtt a tüntetések egyáltalán elkezdődtek volna, Zlatko Kokanović és Nebojša Petković, a <em>Ne damo Jadar</em> (“nem adjuk fel Jadart”) környezetvédelmi csoport szervezői kihallgatásra vitték a BIA-hoz, Szerbia nemzetbiztonsági és hírszerző ügynökségéhez. A hatóságok \"baráti figyelmeztetést\" adtak nekik, hogy a blokádok illegálisak, és fel kell készülniük a következményekre. Ezek a következmények gyorsan megérkeztek. A tüntetés után környezetvédelmi aktivistákat tartóztattak le Szerbia-szerte.</p>\n<p><strong>Kryptonit felfedezése</strong></p>\n<p>Ezeket az eseményeket követően Aleksandar Vučić szerb elnök, több kormányminiszter, a Rio Tinto vezérigazgatója, Jakob Stausholm (a lítiumbányászati projektért felelős vállalat) és a cég képviselői találkoztak a Gornje Nedeljice közelében élő lakosokkal, ahol a tervezett bánya található, hogy megvitassák a lítiumbányászati projektet. Vučić elismerte a helyiek jogos aggodalmait a potenciális környezeti hatásokkal kapcsolatban, beleértve a közeli folyók, mint a Jadra és a Drina tisztaságát, valamint a hulladék tárolásának és védelmének intézkedéseit. A Rio Tinto vezérigazgatója hangsúlyozta, hogy a környezetvédelem és a helyi közösséggel való pozitív kapcsolatok a vállalat prioritásai, és több ígéretet tett e tekintetben.</p>\n<p>A Thacker Pass az Egyesült Államok Nevada államában egy hatalmas lítiumérc-lelőhely. A Lithium Americas vállalat engedélyt kapott 73 négyzetkilométer bányászására, ami erős ellenállást váltott ki a helyi lakosok és aktivisták részéről, akik a potenciális talajvíz-kimerülés és szennyezés miatt aggódtak. A folyamatban lévő perek ellenére a bánya építése előrehalad, a működés várhatóan 2026-ban kezdődik. A projekt célja, hogy évente egy millió elektromos járműhöz biztosítson lítiumot. Ez a terület több őslakos amerikai törzs otthona, akik szent földnek tekintik a területet. A közeli elhagyott higanybányák, amelyek 1970-ig működtek, a rákos megbetegedések számának növekedését okozták, és továbbra is mérgeket szivárogtatnak a környezetbe. Ahogy egy korábbi nevadai vadon élő állatokkal foglalkozó tisztviselő megjegyezte: “A régi bányákra leszálló libák reggelre halottak.”</p>\n<p>Most új környezeti fenyegetés lebeg a régió felett. A Lithium Americas vállalat engedélyt kapott lítium bányászására, mivel az Egyesült Államok fel akarja gyorsítani a zöld átmenetet és áttérni az elektromos járművekre.</p>\n<p>2004-ben az angol-ausztrál bányászati óriás, a Rio Tinto Szerbiába érkezett, vonzotta az ország gazdag ásványi potenciálja. Miután felfedezési engedélyt kapott, a cég felfedezte a Jadar bányát Loznica városa közelében, Nyugat-Szerbiában. Ez a hely egy egyedülálló “jadarit” lelőhelyet tartalmaz, amely egy új lítium-nátrium-boroszilikát ásvány. A magas minőségű, nagy mennyiségű lítium- és bórlelőhely a Jadar folyó alatt található, így ez az egyetlen hely a világon, ahol jadarit található. A jadaritot később új ásványként erősítette meg a Nemzetközi Ásványtani Szövetség. A felfedezést széles körben tudósították a mainstream médiában, néhány médium a “kryptonite”-nak, Superman bolygójának fiktív anyagának nevezte az új ásványt. A Bloomberg azt írta, hogy “Egy ortodox kápolna árnyékában a Rio Tinto felfedezte a kryptonitot, Superman csodás anyagát, amely reményeik szerint átalakítja zöld energia üzletágát.”</p>\n<p>Amikor Aleksandar Vučić szerb elnök kormánya 2021-ben bemutatta a lítiumkitermelési projektet, a bányászati tevékenységek ellen tömeges tüntetések bénították meg Belgrád nagy részét és Szerbia más részeit hónapokig. Ez végül a Rio Tinto bánya megnyitására vonatkozó tervek visszavonásához vezetett. Időközben a cég elkezdte megvásárolni a Gornji Nedeljice falu körüli földterületeket és házakat. A Rio Tinto szerint összesen 656 földterület volt a projekt területén, amelyek közül 419, vagyis 63 százalék, már megvásárolt, összesen 167 hektárt kitevő területen.</p>\n<p>“A projekt középső területén, ahol a bányászati és feldolgozó létesítmények fejlesztése tervezett, 52 otthon volt. Ebből a számából 51 önként eladta ingatlanát és elköltözött, általában a cégünk támogatásával. Ezen kívül további 23 lakóépületet azonosítottak, amelyek nem állandóan lakottak, mint például nyaralók, hétvégi házak vagy elhagyott házak, amelyek közül 18-at megvásároltak,” jelentette be hivatalosan a Rio Tinto cég hatóságai.</p>\n<p>Nyilvános és környezeti nyomás alatt a szerb kormány 2022-ben visszavonta a bányászati projekt térbeli tervének jóváhagyását. Ana Brnabić szerb miniszterelnök kijelentette, hogy a döntés helyes volt, hangsúlyozva, hogy a kormány hallgat az embereire. Vučić elnök is megjegyezte, hogy a polgárok biztonsága és a környezetvédelem elsődleges, bár személyesen úgy véli, hogy a lítiumkitermelés Szerbiában jelentős lehetőséget jelent az ország gazdasági növekedésére és fejlődésére.</p>\n<p>A Jadar projekt a világ egyik legnagyobb zöldmezős lítium projektje. A jelenlegi tíz dolláros kilogrammonkénti áron ez körülbelül fél milliárd dolláros éves bevételt generálna. A bányászat várható élettartama 50 év, a teljes bevétel elérheti a 25 milliárd dollárt az üzemeltető számára. Ősszel Vučić a <em>Financial Times</em>-nak azt mondta, hogy a bánya, amely várhatóan 2028-ban nyílik meg, évente 58 000 tonna lítiumot fog termelni. Ez elegendő lehet Európa elektromos járműgyártásának 17 százalékához, vagy körülbelül 1,1 millió autóhoz.</p>\n<p><strong>“Európának szuverénnek kell maradnia egy változó világban”</strong></p>\n<p>Két évvel azután, hogy a projektet kezdetben leállították, a szerb Alkotmánybíróság 2024 júliusának elején megsemmisítette a döntést. Július 19-én Olaf Scholz német kancellár Belgrádban találkozott Aleksandar Vučić szerb elnökkel egy “Kritikus Nyersanyagok Csúcstalálkozón”. A találkozó során a két vezető aláírta a Szerbia és az EU Bizottság közötti együttműködési megállapodást, amely stratégiai partnerséget hozott létre a nyersanyagok, az akkumulátor gyártási láncok és az elektromos járművek terén. Ezen alkalomból Scholz ünnepelte, hogy hozzáférést biztosítottak a kontinens legnagyobb ismert lítiumkészleteihez, ami csökkentheti a Kínából való ellátásra való támaszkodást.</p>\n<p>“Ez egy fontos európai projekt, amely hozzájárul ahhoz, hogy Európa szuverén és független maradjon a nyersanyagok ellátásában egy változó világban,” mondta Scholz az újságíróknak a szerb elnökkel folytatott találkozója után.</p>\n<p>Több mint fél évvel ezelőtt a német kormány bírálta a választási folyamatot Szerbiában, de most hangos támogatója lett a lítiumbányászatnak, és támogatja a szerb hatóságokat egy olyan projektben, amely jelentős helyi ellenállást váltott ki. Míg más európai országokban, különösen Szászországban, léteznek lítiumlelőhelyek, Franciska Brantner, a német gazdasági és klímavédelmi minisztérium államtitkára és a Bundestag Zöldek tagja a BBC News-nak szerbül azt mondta, hogy támogatja a Jadar projektet, feltéve, hogy a legmagasabb környezetvédelmi normákat betartják. Hozzátette, hogy Németország már dolgozik hasonló projekteken Szászországban, valamint a saját régiójában, a Rajna-medencében, de sajnos ott a technológia még nem áll készen.</p>\n<p>Boško Jakšić, a szerb újságíró és külpolitikai szakértő úgy véli, hogy Szerbia többet nyer a málnaexportból (amely 2023 első tíz hónapjában 240 millió eurót ért el), mint amennyit a lítiumbányászatból nyerne. Azt állítja, hogy a nyereség oroszlánrésze a Rio Tintónál maradna, míg a Jadar-völgy gazdag mezőgazdasági területe, ahol a teszteket végezték, ökológiailag elpusztult maradna.</p>\n<p>“Miközben a közvélemény attól fél, hogy az ország a Európai Unió szeméttelepévé válik, a berlini és párizsi vezetők biztosítanak minket arról, hogy a bányászat ösztönzőként szolgálna Szerbia gyorsabb EU-integrációjához,” mondta Jakšić. Scholz kancellár azonban hangsúlyozta, hogy Németország nem tudja garantálni a magas környezetvédelmi védelmi normákat a lítiumbányászatban, kijelentve, hogy a felelősség magán a cégen van. Másrészt Vučić megnyugtatta polgárait, hogy a Rio Tinto minden környezetvédelmi előírást betart. “Soha nem fogunk semmit eltitkolni az embereink elől a bánya megnyitásának bármely szakaszában, a folyamat bármely részében,” mondta Vučić az aláírási ceremónián. “Elnökként személyesen harcolni fogok a környezetért és a polgáraink életéért Jadarban, hogy a vízük és levegőjük tiszta legyen.”</p>\n<p>Az ellenzéki pártok nem győződtek meg az elnök környezetvédelmi garanciáiról. “Teljesen hiányzik a bizalom a kormány iránt, amikor azt mondják, hogy az az állampolgárok érdekében lesz,” mondja a Zöld-Baloldali Front társelnöke, Biljana Đorđević. “Félünk attól, hogy Szerbiát feláldozzák, hogy lítiumot biztosítsanak elektromos járművekhez, amelyeket gyakorlatilag senki sem tud megfizetni Szerbiában.”</p>\n<p>Ennek ellenére egy kulcskérdés merül fel: ha a szerb kormány nem tudta ilyen kötelezettségeket előírni a Szerbiában bányászó kínai cégeknek, hogyan fog sikerülni a Rio Tintóval, egy olyan céggel, amelynek története van a környezetet károsító technológiák használatában, amelyek a világ különböző részein szennyeztek?</p>\n<p><strong>Zöld energia népszerűsítése, amely veszélyes a környezetre</strong></p>\n<p>2020 szeptemberében a Rio Tintót azzal vádolták, hogy mérgező anyagokat bocsátott ki Pápua Új-Guineában, szennyezve a folyókat. Bougainville lakói azt állították, hogy a cég tevékenysége egészségügyi problémákat okozott a területen élő 12 000 ember számára. Ez az incidens röviddel a cég vezérigazgatójának és két általános igazgatójának lemondása után történt, miután botrány robbant ki az őslakos közösségekkel kapcsolatos világörökségi helyszínek lerombolása miatt Ausztráliában. A Rio Tinto bányái Nyugat-Ausztráliában olyan barlangokat pusztítottak el, amelyek szentek voltak ezeknek a 46 000 éves őslakos kultúráknak.</p>\n<p>Az Amerikai Geológiai Intézet becslése szerint a világon körülbelül 26 millió tonna lítiumkészlet található. Ebből Chile rendelkezik a legtöbbel, körülbelül 9,3 millióval. Ezt követi Ausztrália 6,2 millióval, Argentína 3,6 millióval és Kína 3 millióval. A többi különböző kontinenseken található. Európát eddig nem vizsgálták intenzíven. Ismert, hogy bizonyos készletek léteznek Portugáliában, Németországban, Ausztriában, Csehországban, Finnországban, Szerbiában és Spanyolországban. De csak Szerbiában kezdődött el a bányászat tényleges projektje.</p>\n<p>“Még mindig túl kevés információ áll rendelkezésre az öko-barát lítiumkitermelésről,” mondja Dragana Đorđević, a Belgrádi Kémiai, Technológiai és Fémipari Intézet professzora. Úgy tűnik, hogy az ökológiai szakértők, a közvélemény és még a cég is bizonytalan a potenciális hatásokat illetően, mivel a világon csak két bánya használ hasonló lítiumkitermelési folyamatot. Ami ismert, hogy mindkét bánya, amelyek Kínában és az Egyesült Államokban találhatók, kőzetanyagból nyerik ki a lítiumot. Azonban mindkét esetben a bányák sivatagi területeken helyezkednek el, és környezeti hatásuk akár 150 kilométeres átmérőben is kiterjed.</p>\n<p>“A lítium bányászata magas minőségű mezőgazdasági területeket pusztít el, mérgező port bocsát ki a levegőbe, és koncentrált kénsavat és sósavat szabadít fel,” teszi hozzá Đorđević. “A mérgező bányavizek, magas bór- és egyéb káros anyagok koncentrációjával, nyomás alatt a felszínre kényszerülnének, potenciálisan szennyezve a Drina folyó földalatti vizeit, amely Nyugat-Szerbia legmagasabb minőségű vízforrása,” figyelmeztet.</p>\n<p>“Mérgező szennyvíz keletkezik, de tízmillió tonna veszélyes hulladékanyag is, amely egy kémiai időzített bomba lenne. A bányászat, amely veszélyes hulladékot dob a természetbe, ahol az a meddőhányók formájában marad, nem tekinthető ökológiai tevékenységnek,” zárja le Đorđević. A környezetvédelmi NGO-k és Loznica lakói is figyelmeztettek, hogy a bányaépítés élőhelyek pusztulásához és vízszennyezéshez vezethet. Sokan attól is félnek, hogy a területen élőket elmozdítják.</p>\n<p>Marijana Petković a <em>Ne damo Jadar</em> egyesületből azt mondja, hogy Loznica és a környező falvak lakói minden rendelkezésre álló eszközt fel fognak használni a lítiumkitermelés megakadályozására a területükön. Az egyesület levelet küldött Emmanuel Macron francia elnöknek, kérve, hogy állítsa le a projektet. Válaszában Macron kijelentette, hogy a szerb nép döntése, hogy akarják-e a bányát vagy sem.</p>\n<p>“Az emberek döntöttek, nem fogunk feladni Jadart, és itt nem lesz bánya,” mondta Petković. Ha a lítiumbánya megnyílik Jadarnál Loznica közelében, ez lesz az első ilyen bánya egy lakott területen. Vladica Cvetković, a Belgrádi Egyetem bányászati és geológiai karának professzora azonban megjegyzi, hogy körülbelül 20 hasonló projektet jelenleg valósítanak meg vagy terveznek Európában.</p>\n<p>“Tényleg meglep, hogy országunkban még mindig azt állítják, hogy a világ feladta a bányászatot. Nyilvánvaló, hogy az állítás, miszerint Jadar lenne az első ilyen bánya egy lakott területen, drámai és riasztó szlogenként használják, anélkül, hogy valódi aggodalom lenne,” mondta Cvetković    . “Jelenleg Európában nincsenek ilyen bányák, de amikor létezni fognak, kizárólag lakott területeken fognak elhelyezkedni.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> egy díjnyertes szerb újságíró és író, aki Milánóban él. Az Al Jazeera Balkans, a BBC News in Serbian, a horvát heti újság <em>Novosti</em> és az olasz napilap <em>La Stampa</em> munkatársa. A Gariwo Alapítvány nagykövete, amely a Világszerte Igazságosak Kertjeinek rövidítése, és 2020 és 2022 között a milánói Külföldi Sajtó Szövetség elnöke volt. Két könyvet publikált, <em>Il Pioniere</em> és <em>Il Vento da est</em> (olaszul), amelyeket a Besa Muci Editore (2021) és a Robin Edizioni (2024) adott ki. 2024 márciusa óta a milánói Külföldi Sajtó Szövetség elnöke.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:30:52.154",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>A szerb Jadar lítium bányászati projekt az egyik legnagyobb ilyen jellegű projekt, és potenciálisan körülbelül fél milliárd amerikai dollár éves bevételt generálhat. Ennek ellenére a projekttel kapcsolatos környezeti aggályok miatt ezrek vonultak utcára Belgrádban és másutt. Ennek ellenére Aleksandar Vučić elnök nemrégiben elmondta a Financial Timesnak, hogy a bánya várhatóan 2028-ban nyílik meg, és évente 58 000 tonna lítiumot fog termelni.</I>\n<br><br>\nSzeptember elején 21 szerb aktivistát helyeztek a Kopaćemo (“ásni fogunk”) néven ismert névtelen csoport által létrehozott úgynevezett \"környezeti terroristák\" feketelistájára. Ez a belgrádi augusztus 18-i nagy tüntetés után történt, amely körülbelül 50 000 embert vonzott. A tüntetés után a rendőrség három aktivistát őrizetbe vett, és egy bíró azonnal 30-40 nap börtönbüntetésre ítélte őket. Meglepetésre a vádak nem a vasúti közlekedés blokádjával kapcsolatosak, amelyet az aktivisták a délszerbiai tervezett lítiumbányák ellen tiltakozva szerveztek, hanem egy Informer nevű újságíróval szembeni állítólagos támadással, amely egy kormánybarát bulvárlap, amely szenzációhajhász történeteiről és a kormányzó Szerb Haladó Párt támogatásáról ismert.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hu",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:30:52.157",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"V Srbsku projekt kontroverznej ťažby lítia znepokojuje Európsku úniu",
                key:"uid": string:"4ed0e35e-71c3-4439-9ceb-83a02a937430",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>V ten istý deň, ešte predtým, ako protesty vôbec začali, boli organizátori Zlatko Kokanović a Nebojša Petković z environmentálnej skupiny <em>Ne damo Jadar</em> (“nevzdáme sa Jadraru”) predvedení na výsluch k BIA, národnej bezpečnostnej a spravodajskej agentúre Srbska. Úrady im dali \"priateľské varovanie\", že blokády sú nezákonné a že by sa mali pripraviť na následky. Tieto následky prišli rýchlo. Po proteste boli environmentálni aktivisti zadržaní po celom Srbsku.</p>\n<p><strong>Objavovanie kryptonitu</strong></p>\n<p>Po týchto udalostiach sa srbský prezident Aleksandar Vučić, niekoľko vládnych ministrov, generálny riaditeľ Rio Tinto Jakob Stausholm (korporácia zodpovedná za projekt ťažby lítia v Srbsku) a zástupcovia spoločnosti stretli s obyvateľmi žijúcimi v blízkosti Gornje Nedeljice, kde by sa mala nachádzať navrhovaná baňa, aby prediskutovali projekt ťažby lítia. Vučić uznal legitímne obavy miestnych obyvateľov o potenciálny environmentálny dopad, vrátane čistoty blízkych riek ako Jadra a Drina, ako aj opatrenia na skladovanie odpadu a ochranu. Generálny riaditeľ Rio Tinto zopakoval, že ochrana životného prostredia a pozitívne vzťahy s miestnou komunitou sú pre spoločnosť prioritou a v tejto súvislosti urobil niekoľko sľubov.</p>\n<p>Na Thacker Pass v americkom štáte Nevada leží rozsiahly deposit lítia. Korporácia Lithium Americas získala povolenie na ťažbu 73 štvorcových kilometrov, čo vyvolalo silný odpor zo strany miestnych obyvateľov a aktivistov, ktorí sa obávajú potenciálneho vyčerpania a kontaminácie podzemných vôd. Napriek prebiehajúcim súdnym sporom sa výstavba bane posúva dopredu, pričom sa očakáva, že operácie začnú v roku 2026. Projekt má za cieľ dodávať lítia pre milión elektrických vozidiel ročne. Táto oblasť je domovom niekoľkých domorodých amerických kmeňov, ktoré považujú túto pôdu za posvätnú. Blízke opustené ortuťové bane, ktoré fungovali do roku 1970, spôsobili nárast výskytu rakoviny a naďalej vypúšťajú toxíny do životného prostredia. Ako poznamenal bývalý úradník pre voľne žijúce zvieratá v Nevade: “Husi pristávajúce na starých baniach sú ráno mŕtve.”</p>\n<p>Teraz nad regiónom visí nová environmentálna hrozba. Korporácia Lithium Americas získala povolenie na ťažbu lítia, pretože USA chcú urýchliť zelenú transformáciu a prejsť na elektrické vozidlá.</p>\n<p>V roku 2004 prišla anglo-austrálska ťažobná gigant Rio Tinto do Srbska, pritiahnuť bohatým minerálnym potenciálom krajiny. Po získaní povolenia na prieskum spoločnosť objavila baňu Jadar neďaleko mesta Loznica na západe Srbska. Toto miesto obsahuje jedinečný deposit “jadaritu”, nového minerálu lítia sodného borosilikátu. Vysokokvalitný, veľkoplošný deposit lítia a bóru leží pod riekou Jadar, čo z neho robí jediné miesto na svete, kde sa jadarit nachádza. Jadarit bol neskôr potvrdený ako nový minerál Medzinárodnou mineralogickou asociáciou. Objav bol široko pokrytý mainstreamovými médiami, pričom niektoré médiá nazvali nový minerál \"kryptonit\", fiktívna látka z Supermanovej planéty. Bloomberg napísal, že “V tieni pravoslávnej kaplnky, Rio Tinto objavil kryptonit, zázračný materiál z Supermana, ktorý dúfa, že transformuje jeho podnikanie v oblasti zelenej energie.”</p>\n<p>Keď vláda srbského prezidenta Aleksandra Vučića predstavila projekt ťažby lítia v roku 2021, masové protesty proti ťažobným aktivitám paralyzovali veľkú časť hlavného mesta, Belehradu, a iné časti Srbska na mesiace. To nakoniec viedlo k stiahnutiu plánov na otvorenie bane Rio Tinto. Medzitým spoločnosť začala nakupovať pozemky a domy v blízkosti dediny Gornji Nedeljice. Podľa Rio Tinto bolo v projekte celkovo 656 pozemkov, z ktorých 419, alebo 63 percent, bolo zakúpených, čo predstavuje 167 hektárov.</p>\n<p>“V centrálnej oblasti projektu, kde je plánovaný rozvoj ťažobných a spracovateľských zariadení, bolo 52 domov. Z tohto počtu 51 dobrovoľne predalo svoje nehnuteľnosti a presťahovalo sa, zvyčajne s podporou našej spoločnosti. Okrem toho bolo identifikovaných ďalších 23 obytných zariadení, ktoré nie sú trvalo obývané, ako sú rekreačné domy, chaty alebo opustené domy, z ktorých 18 bolo zakúpených,” oficiálne oznámili úrady spoločnosti Rio Tinto.</p>\n<p>Pod tlakom verejnosti a životného prostredia srbská vláda v roku 2022 stiahla schválenie územného plánu ťažobného projektu. Srbská premiérka Ana Brnabić uviedla, že rozhodnutie bolo správne, pričom zdôraznila, že vláda počúva svojich ľudí. Prezident Vučić tiež poznamenal, že bezpečnosť občanov a ochrana životného prostredia sú prvoradé, hoci osobne verí, že ťažba lítia v Srbsku predstavuje významnú príležitosť pre hospodársky rast a rozvoj krajiny.</p>\n<p>Projekt Jadar je jedným z najväčších projektov ťažby lítia na zelenej ploche na svete. Pri aktuálnej cene desiatich amerických dolárov za kilogram by to generovalo okolo pol miliardy dolárov ročne. S predpokladanou životnosťou bane 50 rokov by celkové príjmy mohli dosiahnuť 25 miliárd dolárov pre prevádzkovateľa. Tento pád, Vučić povedal <em>Financial Times</em>, že baňa, ktorá sa očakáva, že sa otvorí v roku 2028, by mala produkovať 58 000 ton lítia ročne. To by mohlo byť dostatočné pre 17 percent výroby elektrických vozidiel v Európe, alebo približne 1,1 milióna áut.</p>\n<p><strong>“Európa musí zostať suverénna v meniacom sa svete</strong><strong>”</strong></p>\n<p>O dva roky po tom, čo bol projekt pôvodne pozastavený, srbský Ústavný súd zrušil rozhodnutie začiatkom júla 2024. 19. júla sa nemecký kancelár Olaf Scholz stretol so srbským prezidentom Aleksandrom Vučićom v Belehrade na “Summite kritických surovín”. Počas stretnutia dvaja lídri podpísali memorandum o porozumení medzi Srbskom a Európskou komisiou, čím sa vytvorilo strategické partnerstvo zamerané na suroviny, výrobné reťazce batérií a elektrické vozidlá. Pri tejto príležitosti Scholz oslávil zabezpečenie prístupu k najväčším známym rezervám lítia na kontinente, čo by malo znížiť závislosť od dodávok z Číny.</p>\n<p>“Toto je dôležitý európsky projekt, ktorý prispieva k tomu, aby Európa zostala suverénna a nezávislá v dodávkach surovín v meniacom sa svete,” povedal Scholz novinárom po stretnutí so srbským prezidentom.</p>\n<p>Viac ako pol roka dozadu nemecká vláda kritizovala voľby v Srbsku, ale teraz sa stala hlasným zástancom ťažby lítia a podporuje srbské úrady v projekte, ktorý vyvolal významný miestny odpor. Hoci lítia sa nachádzajú aj v iných európskych krajinách, najmä v Sasku, štáte na východe Nemecka, Franciska Brantner, nemecká štátna tajomníčka v ministerstve hospodárstva a klimatických akcií a členka Zelených v Bundestagu, povedala BBC News v srbčine, že podporuje projekt Jadar, pokiaľ budú dodržané najvyššie environmentálne normy. Dodala, že Nemecko už pracuje na podobných projektoch v Sasku, ako aj vo svojom domovskom regióne v Rýnskej oblasti na juhozápade, ale bohužiaľ, technológia tam ešte nie je pripravená.</p>\n<p>Boško Jakšić, novinár a expert na zahraničnú politiku zo Srbska, verí, že Srbsko má väčší prospech z exportu malín (ktorý dosiahol 240 miliónov eur v prvých desiatich mesiacoch roku 2023) ako by malo z ťažby lítia. Tvrdí, že väčšina ziskov by išla spoločnosti Rio Tinto, zatiaľ čo bohatý poľnohospodársky región Jadranskej doliny, kde sa vykonávali testy, by zostal ekologicky zdevastovaný.</p>\n<p>“Zatiaľ čo verejnosť sa obáva, že sa krajina stane skládkou pre Európsku úniu, lídri v Berlíne a Paríži nás uisťujú, že ťažba by slúžila ako podnet pre rýchlejšiu integráciu Srbska do EÚ,” povedal Jakšić. Kancelár Scholz však zdôraznil, že Nemecko nemôže zaručiť vysoké environmentálne normy v ťažbe lítia, pričom uviedol, že zodpovednosť leží na samotnej spoločnosti. Na druhej strane, Vučić uistil svojich občanov, že Rio Tinto bude dodržiavať všetky environmentálne predpisy. “Nikdy nič neschováme pred našimi ľuďmi v žiadnej fáze otvorenia bane, v žiadnej časti postupu,” povedal Vučić na slávnostnom podpise. “Ako prezident, osobne budem bojovať za životné prostredie a za životy našich občanov v Jadrane, aby ich voda a vzduch boli čisté.”</p>\n<p>Opozícia zostáva skeptická voči prezidentovým environmentálnym zárukám. “Existuje úplný nedostatok dôvery v vládu, keď hovoria, že to bude v záujme občanov,” hovorí spolulíderka Zeleno-ľavého frontu, Biljana Đorđević. “Obávame sa, že Srbsko bude obetované na to, aby poskytlo lítia pre elektrické vozidlá, ktoré si v Srbsku takmer nikto nemôže dovoliť.”</p>\n<p>Napokon sa objavuje kľúčová otázka: ak srbská vláda nedokázala uvaliť takéto povinnosti na čínske spoločnosti ťažiace v Srbsku, ako uspeje s Rio Tinto, spoločnosťou s históriou používania environmentálne škodlivých technológií, ktoré znečistili rôzne časti sveta?</p>\n<p><strong>Podpora zelenej energie, nebezpečnej pre životné prostredie</strong></p>\n<p>V septembri 2020 bola spoločnosť Rio Tinto obvinená z znečisťovania riek v Papue-Novej Guinei uvoľňovaním toxických látok. Obyvatelia Bougainville tvrdili, že činnosť spoločnosti spôsobila zdravotné problémy pre 12 000 ľudí žijúcich v oblasti. Tento incident sa stal krátko po odstúpení generálneho riaditeľa spoločnosti a dvoch generálnych manažérov po škandále týkajúcom sa zničenia lokalít svetového kultúrneho dedičstva spojených s aborigénnymi komunitami v Austrálii. Bane Rio Tinto v Západnej Austrálii zničili jaskyne, ktoré boli posvätné pre tieto 46 000 rokov staré domorodé kultúry.</p>\n<p>Podľa odhadu Amerického geologického inštitútu existuje na svete približne 26 miliónov ton rezerv lítia. Z toho má Chile najviac, okolo 9,3 milióna. Nasleduje Austrália s 6,2, Argentína s 3,6 a Čína s tromi miliónmi. Zvyšok je rozptýlený po rôznych kontinentoch. Európa nebola doteraz intenzívne preskúmaná. Je známe, že určité rezervy existujú v Portugalsku, Nemecku, Rakúsku, Českej republike, Fínsku, Srbsku a Španielsku. Ale len v Srbsku sa projekt ťažby skutočne začal.</p>\n<p>“O ekologickej ťažbe lítia je stále príliš málo informácií,” hovorí Dragana Đorđević, profesorka na Inštitúte chémie, technológie a metalurgie v Belehrade. Zdá sa, že ekologickí experti, verejnosť a dokonca aj spoločnosť sú si neisté potenciálnymi účinkami, keďže len dve bane na svete používajú podobný proces ťažby lítia. Je známe, že obe bane, nachádzajúce sa v Číne a Spojených štátoch, ťažia lítia z horninového materiálu. Avšak v oboch prípadoch sa bane nachádzajú v púštnych oblastiach a ich environmentálny dopad sa rozširuje až do priemeru 150 kilometrov.</p>\n<p>“Ťažba lítia ničí kvalitnú poľnohospodársku pôdu, znečisťuje vzduch toxickým prachom a uvoľňuje koncentrované sírové a hydrochloridové kyseliny,” dodáva Đorđević. “Toxické bane vody, s vysokými koncentráciami bóru a iných škodlivých látok, by boli pod tlakom nútené na povrch, potenciálne kontaminujúc podzemné vody rieky Drina, ktorá je najkvalitnejším vodným rezervoárom v západnom Srbsku,” varuje.</p>\n<p>“Bude vytvorená toxická odpadová voda, ale aj desiatky miliónov ton nebezpečného odpadu, ktorý by bol chemickou časovanou bombou. Ťažba, ktorá vyhadzuje nebezpečný odpad do prírody, kde zostáva vo forme tailingov, nemôže byť považovaná za ekologickú,” uzatvára Đorđević. Environmentálne NGO a obyvatelia Loznice varovali, že výstavba bane by mohla viesť k zničeniu biotopov a znečisteniu vody. Mnohí sa tiež obávajú potenciálneho vysídlenia obyvateľov v oblasti.</p>\n<p>Marijana Petković z asociácie <em>Ne damo Jadar</em> hovorí, že obyvatelia Loznice a okolitých dedín využijú všetky dostupné prostriedky na zabránenie ťažbe lítia vo svojej oblasti. Asociácia poslala list francúzskemu prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, v ktorom ho požiadala, aby zastavil projekt. Vo svojej odpovedi Macron uviedol, že je na ľuďoch v Srbsku, aby sa rozhodli, či chcú baňu alebo nie.</p>\n<p>“Ľudia sa rozhodli, nevzdáme sa Jadraru a tu nebude baňa,” povedala Petković. Ak sa otvorí baňa lítia v Jadrane neďaleko Loznice, bude to prvá taká baňa zriadená v obývanej oblasti. Avšak Vladica Cvetković, profesor na fakulte ťažby a geológie na Univerzite v Belehrade, poznamenáva, že v súčasnosti sa v Európe realizuje alebo plánuje okolo 20 podobných projektov.</p>\n<p>“Skutočne ma prekvapuje, že v našej krajine sa stále tvrdí, že svet opustil ťažbu. Je evidentné, že tvrdenie, že Jadar by bola prvá taká baňa v obývanej oblasti, sa používa ako dramatické a alarmujúce heslo bez podstatnej starostlivosti,” povedal Cvetković     . “V súčasnosti neexistujú také bane nikde v Európe, ale keď existovať budú, budú sa nachádzať výlučne v obývaných oblastiach.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> je ocenená srbská novinárka a spisovateľka so sídlom v Miláne. Píše pre Al Jazeera Balkans, BBC News v srbčine, chorvátske týždenné noviny <em>Novosti</em> a talianske denné noviny <em>La Stampa.</em> Je ambasádorkou Gariwo Fondation, akronymu Záhrad spravodlivých po celom svete a od roku 2020 do 2022 bola predsedníčkou Milan Foreign Press Association. Publikovala dve knihy <em>Il Pioniere</em> a <em>Il Vento da est </em>(v taliančine), ktoré vydal Besa Muci Editore (2021) a Robin Edizioni (2024). Od marca 2024 je predsedníčkou Foreign Press Association v Miláne.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:33:47.992",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Projekt srbského lítia v Jadrě je jedným z najväčších projektov svojho druhu a má potenciál generovať okolo pol miliardy amerických dolárov ročne. Napriek tomu environmentálne obavy spojené s takýmto projektom viedli tisíce ľudí k protestom v Belehrade a inde. Napriek tomu prezident Aleksandar Vučić nedávno povedal Financial Times, že ťažba by sa mala otvoriť v roku 2028 a ročne vyprodukuje 58 000 ton lítia. </I>\n<br><br>\nNa začiatku septembra bolo 21 srbských aktivistov zaradených na čiernu listinu takzvaných \"environmentálnych teroristov\", ktorú vytvorila anonymná skupina známa ako Kopaćemo (“budeme kopať”). K tomu došlo po veľkom proteste v Belehrade 18. augusta, ktorý prilákal dav okolo 50 000 ľudí. Po proteste polícia zatkla troch aktivistov a sudca ich okamžite odsúdil na 30 až 40 dní väzenia. Prekvapivo, obvinenia neboli spojené s blokovaním železničnej dopravy, ktorú aktivisti zorganizovali na protest proti navrhovaným ťažbám lítia v južnom Srbsku, ale skôr s údajným útokom na novinára z Informer, provládneho bulvárneho denníka známeho svojimi senzacionalistickými príbehmi a podporou vládnucej Srbské pokrokovej strany.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sk",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:33:47.993",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"In Serbia, a controversial lithium mine project worries the European Union",
                key:"uid": string:"53c738c3-a0eb-46b8-a42b-093290ddcfba",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>On the same day, before the protests even began, organizers Zlatko Kokanović and Nebojša Petković from the environmental group <em>Ne damo Jadar</em> (“we won’t give up Jadar”) were taken in for questioning by the BIA, Serbia’s national security and intelligence agency. The authorities gave them a \"friendly warning\" that the blockades were illegal and that they should be prepared to face consequences. Those consequences came swiftly. After the protest, environmental activists were detained across Serbia.</p>\n<p><strong>Discovering kryptonite</strong></p>\n<p>Following these events, Serbian President Aleksandar Vučić, several government ministers, Rio Tinto CEO Jakob Stausholm (the corporation responsible for the lithium mine project in Serbia) and representatives from the company met with residents living near Gornje Nedeljice, where the proposed mine would be located, to discuss the lithium mining project. Vučić acknowledged the locals’ legitimate concerns about the potential environmental impact, including the cleanliness of nearby rivers like the Jadra and Drina, as well as waste storage and protection measures. Rio Tinto’s CEO reiterated that environmental protection and positive relations with the local community were priorities for the company and he made several promises in that regard.</p>\n<p>At Thacker Pass in the US state of Nevada lies a vast lithium ore deposit. The Lithium Americas corporation has secured a permit to mine 73 square kilometres, sparking strong opposition from local residents and activists concerned about potential groundwater depletion and contamination. Despite ongoing lawsuits, construction of the mine is moving forward, with operations expected to begin in 2026. The project aims to supply lithium for one million electric vehicles annually. This area is home to several Native American tribes who consider the land sacred. Nearby abandoned mercury mines, which operated until 1970, caused a spike in cancer rates and continue to leak toxins into the environment. As a former Nevada wildlife official noted, “Geese landing on the old mines are dead by morning.”</p>\n<p>Now, a new environmental threat looms over the region. The Lithium Americas corporation has received a permit to mine lithium, as the US wants to accelerate the green transition and switch to electric vehicles.</p>\n<p>In 2004, the Anglo-Australian mining giant Rio Tinto came to Serbia, attracted by the country's rich mineral potential. After receiving an exploration permit, the company discovered the Jadar mine near the town of Loznica in western Serbia. This site contains a unique deposit of “jadarite”, a new lithium sodium borosilicate mineral. The high-quality, large-scale lithium and boron deposit lies beneath the Jadar river, making it the only place in the world where jadarite can be found. Jadarite was later confirmed as a new mineral by the International Mineralogical Association. The discovery was widely covered by mainstream media, with some outlets dubbing the new mineral \"kryptonite\", a fictional substance from Superman’s planet. Bloomberg wrote that “In the shade of an Orthodox chapel, Rio Tinto has discovered kryptonite, the wonder material from Superman, which it hopes will transform its green energy business.”</p>\n<p>When the government of Serbian President Aleksandar Vučić presented the lithium extraction project in 2021, mass protests against mining activities paralyzed much of the capital, Belgrade, and other parts of Serbia for months. This ultimately led to the withdrawal of plans to open the Rio Tinto mine. In the meantime, the company began purchasing plots of land and houses in the vicinity of the village of Gornji Nedeljice. According to Rio Tinto, there were a total of 656 plots of land within the project area, of which 419, or 63 per cent, have been purchased, amounting to 167 hectares.</p>\n<p>“In the central area of ​​the project where the development of mining and processing facilities is planned, there were 52 homes. Of that number, 51 voluntarily sold their properties and moved, usually with the support of our company. In addition, another 23 residential facilities were identified which are not permanently inhabited, such as holiday homes, cottages or abandoned houses, of which 18 were purchased,” the authorities of the Rio Tinto company officially announced.</p>\n<p>Under public and environmental pressure, the Serbian government withdrew approval for the mining project’s spatial plan in 2022. Serbian Prime Minister Ana Brnabić stated that the decision was the right one, emphasizing that the government listens to its people. President Vučić also remarked that the safety of citizens and environmental protection are paramount, though he personally believes that lithium extraction in Serbia presents a significant opportunity for the country’s economic growth and development.</p>\n<p>The Jadar project is one of the largest greenfield lithium projects in the world. At the current price of ten US dollars per kilogram, this would generate around half a billion dollars in annual revenue. With a projected mine life of 50 years, total revenue could amount to 25 billion dollars for the operator. This fall, Vučić told the <em>Financial Times</em> that the mine, expected to open in 2028, would produce 58,000 tonnes of lithium annually. This could be sufficient for 17 per cent of Europe’s electric vehicle production, or about 1.1 million cars.</p>\n<p><strong>“Europe must remain sovereign in a changing world</strong><strong>”</strong></p>\n<p>Two years after the project was initially halted the Serbian Constitutional Court overturned the decision in early July 2024. On July 19th, German Chancellor Olaf Scholz met with Serbian President Aleksandar Vučić in Belgrade for a “Critical Raw Materials Summit”. During the meeting, the two leaders signed a memorandum of understanding between Serbia and the EU Commission, establishing a strategic partnership focused on raw materials, battery production chains and electric vehicles. On this occasion, Scholz celebrated securing access to the continent’s largest-known reserves of lithium, which should reduce reliance on supplies from China.</p>\n<p>“This is an important European project that contributes to Europe remaining sovereign and independent in the supply of raw materials in a changing world,” Scholz told journalists after his meeting with the Serbian president.</p>\n<p>More than half a year ago, the German government criticized the election process in Serbia, but now it has become a loud proponent of lithium mining and supports the Serbian authorities in a project that has sparked significant local opposition. While lithium deposits exist in other European countries, particularly in Saxony, a state in eastern Germany, Franciska Brantner, the German state secretary in the ministry of economy and climate action and a member of the Greens in the Bundestag, told BBC News in Serbian that she supports the Jadar project, provided that the highest environmental standards are respected. She added that Germany is already working on similar projects in Saxony, as well as in her home region in the Rhine Basin in the south-west, but unfortunately, the technology there is not yet ready.</p>\n<p>Boško Jakšić, a journalist and foreign policy expert from Serbia, believes that Serbia benefits more from raspberry exports (which reached 240 million euros in the first ten months of 2023) than it would from lithium mining. He argues that the lion's share of profits would go to Rio Tinto, while the rich agricultural region of the Jadar Valley, where tests were conducted, would be left ecologically devastated.</p>\n<p>“While the public fears that the country will turn into a dumping ground for the European Union, leaders in Berlin and Paris assure us that mining would serve as an incentive for Serbia’s faster integration into the EU,” Jakšić said. Chancellor Scholz however emphasized that Germany cannot guarantee high environmental protection standards in lithium mining, stating that the responsibility lies with the company itself. On the other hand, Vučić reassured his citizens that Rio Tinto will comply with all environmental regulations. “We will never hide anything from our people at any stage of the opening of the mine, at any part of the procedure,” Vučić said at the signing ceremony. “As president, I will personally fight for the environment and for the lives of our citizens in Jadar, so that their water and air are clean.”</p>\n<p>The opposition parties remain unconvinced by the president’s environmental guarantees. “There is a complete lack of trust in the government when they say it will be in the interest of citizens,” says the co-leader of the Green-Left Front, Biljana Đorđević. “We fear that Serbia will be sacrificed to provide lithium for electric vehicles that pretty much nobody in Serbia can afford.”</p>\n<p>Nevertheless, a key question arises: if the Serbian government failed to impose such obligations on Chinese companies mining in Serbia, how will it succeed with Rio Tinto, a company with a history of using environmentally harmful technologies that have polluted various parts of the world?</p>\n<p><strong>Promoting green energy, dangerous to the environment</strong></p>\n<p>In September 2020, Rio Tinto was accused of polluting rivers in Papua New Guinea by releasing toxic substances. Residents of Bougainville claimed that the company’s actions caused health problems for 12,000 people living in the area. This incident occurred shortly after the resignation of the company's CEO and two general managers following a scandal over the destruction of World Cultural Heritage sites linked to Aboriginal communities in Australia. Rio Tinto’s mines in Western Australia had destroyed caves that were sacred to these 46,000-year-old indigenous cultures.</p>\n<p>According to the estimate of the American Geological Institute, there are about 26 million tons of lithium reserves in the world. Of that, Chile has by far the most, around 9.3 million. It is followed by Australia with 6.2, Argentina with 3.6 and China with three million. The rest are scattered across various continents. Europe has not been intensively explored until now. It is known that certain reserves exist in Portugal, Germany, Austria, the Czech Republic, Finland, Serbia and Spain. But only in Serbia has a project to mine actually begun.</p>\n<p>“There is still too little information about eco-friendly lithium extraction,” says Dragana Đorđević, a professor at the Institute of Chemistry, Technology and Metallurgy in Belgrade. It appears that ecological experts, the public and even the company are uncertain of the potential effects, as only two mines in the world use a similar lithium extraction process. What is known is that both mines, located in China and the United States, extract lithium from rock material. However, in both cases, the mines are situated in desert regions, and their environmental impact extends up to 150 kilometres in diameter.</p>\n<p>“Mining lithium destroys high-quality agricultural land, pollutes the air with toxic dust, and releases concentrated sulphuric and hydrochloric acids,” Đorđević adds. “Toxic mine waters, with high concentrations of boron and other harmful substances, would be forced to the surface under pressure, potentially contaminating the underground waters of the Drina river, which is the highest-quality water reservoir in western Serbia,” she warns.</p>\n<p>“Toxic waste water will be created, but so will tens of millions of tons of dangerous waste material, which would be a chemical time bomb. Mining that discards hazardous waste into nature where it remains in the form of tailings cannot be considered ecological,” Đorđević concludes. Environmental NGOs and inhabitants of Loznica have warned as well that the mine’s construction could lead to habitat destruction and water pollution. Many also fear the potential displacement of residents in the area.</p>\n<p>Marijana Petković from the association <em>Ne damo Jadar</em> says that residents of Loznica and surrounding villages will use all available means to prevent lithium extraction in their area. The association sent a letter to French President Emmanuel Macron asking him to halt the project. In his response, Macron stated that it is up to the people of Serbia to decide whether they want the mine or not.</p>\n<p>“The people have decided, we will not give up Jadar and there won't be a mine here,” Petković said. If the lithium mine in Jadar near Loznica is opened, it will be the first such mine established in a populated area. However, Vladica Cvetković, a professor at the faculty of mining and geology at the University of Belgrade, notes that around 20 similar projects are currently being implemented or planned in Europe.</p>\n<p>“I am truly surprised that in our country it is still claimed that the world has abandoned mining. It is evident that the assertion that Jadar would be the first such mine in a populated area is being used as a dramatic and alarming slogan without substantial concern,” Cvetković     said. “There are no such mines anywhere in Europe at present, but when they do exist, they will be located exclusively in populated areas.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> is an award-winning Serbian journalist and writer based in Milan. She writes for Al Jazeera Balkans, BBC News in Serbian, the Croatian weekly newspaper <em>Novosti</em> and the Italian daily newspaper <em>La Stampa.</em> She is an ambassador of Gariwo Fondation, the acronym of Gardens of the Righteous Worldwide and she served as the chairperson of the Milan Foreign Press Association from 2020 to 2022. She published two books <em>Il Pioniere</em> and <em>Il Vento da est </em>(in Italian), edited by Besa Muci Editore (2021) and Robin Edizioni (2024)She has been a chairperson of the Foreign Press Association in Milan since March 2024.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:15:21.01",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>The Serbian Jadar lithium mine project is one of the largest projects of its kind and has the potential to generate around half a billion US dollars in annual revenue. Yet, the environmental concerns that go along with such a project have led thousands to come out and protest in Belgrade and elsewhere. Nevertheless, President Aleksandar Vučić recently told the Financial Times that the mine is expected to open in 2028 and will produce 58,000 tonnes of lithium annually. </I>\n<br><br>\nAt the beginning of September, 21 Serbian activists were placed on a blacklist of the so-called \"environmental terrorists\" created by an anonymous group known as Kopaćemo (“we will dig”). This came in the wake of a large protest in Belgrade on August 18th, which drew a crowd of around 50,000 people. Following the protest, police arrested three activists and a judge promptly sentenced them to 30 to 40 days in prison. Surprisingly, the charges were not related to the blocking of railway traffic, which the activists had staged in protest of proposed lithium mines in southern Serbia, but rather an alleged assault on a journalist from Informer, a pro-government tabloid known for its sensationalist stories and support of the ruling Serbian Progressive Party.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"en",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:15:51.681",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"In Servië maakt een controversieel lithiummijnproject de Europese Unie ongerust",
                key:"uid": string:"63b65fc0-4864-4c29-b856-5b62d6817829",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Op dezelfde dag, voordat de protesten zelfs begonnen, werden de organisatoren Zlatko Kokanović en Nebojša Petković van de milieuorganisatie <em>Ne damo Jadar</em> (“we geven Jadar niet op”) door de BIA, de nationale veiligheids- en inlichtingendienst van Servië, meegenomen voor verhoor. De autoriteiten gaven hen een \"vriendelijke waarschuwing\" dat de blokkades illegaal waren en dat ze zich moesten voorbereiden op gevolgen. Die gevolgen kwamen snel. Na het protest werden milieuactivisten in heel Servië vastgehouden.</p>\n<p><strong>Kryptonite ontdekken</strong></p>\n<p>Na deze gebeurtenissen ontmoette de Servische president Aleksandar Vučić, verschillende regeringsministers, CEO van Rio Tinto Jakob Stausholm (de onderneming die verantwoordelijk is voor het lithiummijnproject in Servië) en vertegenwoordigers van het bedrijf bewoners die in de buurt van Gornje Nedeljice wonen, waar de voorgestelde mijn zou komen, om het lithiumwinningproject te bespreken. Vučić erkende de legitieme zorgen van de lokale bevolking over de mogelijke milieueffecten, waaronder de netheid van nabijgelegen rivieren zoals de Jadra en Drina, evenals afvalopslag en beschermingsmaatregelen. De CEO van Rio Tinto herhaalde dat milieubescherming en positieve relaties met de lokale gemeenschap prioriteiten voor het bedrijf waren en hij deed verschillende beloften in dat opzicht.</p>\n<p>In Thacker Pass in de Amerikaanse staat Nevada ligt een enorme lithiumertsafzetting. De Lithium Americas-corporatie heeft een vergunning verkregen om 73 vierkante kilometer te mijnen, wat sterke tegenstand oproept van lokale bewoners en activisten die zich zorgen maken over mogelijke uitputting en vervuiling van het grondwater. Ondanks lopende rechtszaken vordert de bouw van de mijn, met operaties die naar verwachting in 2026 beginnen. Het project heeft als doel lithium te leveren voor een miljoen elektrische voertuigen per jaar. Dit gebied is de thuisbasis van verschillende inheemse Amerikaanse stammen die het land als heilig beschouwen. Nabijgelegen verlaten kwikmijnen, die tot 1970 operationeel waren, veroorzaakten een stijging van de kankercijfers en blijven toxines in het milieu lekken. Zoals een voormalige functionaris van de wilde dieren in Nevada opmerkte: “Ganzen die op de oude mijnen landen, zijn 's ochtends dood.”</p>\n<p>Nu dreigt er een nieuwe milieudreiging boven de regio. De Lithium Americas-corporatie heeft een vergunning ontvangen om lithium te mijnen, aangezien de VS de groene transitie willen versnellen en willen overschakelen op elektrische voertuigen.</p>\n<p>In 2004 kwam de Anglo-Australische mijnbouwgigant Rio Tinto naar Servië, aangetrokken door het rijke minerale potentieel van het land. Na het ontvangen van een exploratievergunning ontdekte het bedrijf de Jadar-mijn nabij de stad Loznica in het westen van Servië. Deze locatie bevat een unieke afzetting van “jadariet”, een nieuw lithium-natrium-borosilicaatmineraal. De hoogwaardige, grootschalige lithium- en boorafzetting ligt onder de Jadar-rivier, waardoor het de enige plek ter wereld is waar jadariet kan worden gevonden. Jadariet werd later bevestigd als een nieuw mineraal door de Internationale Mineralogische Vereniging. De ontdekking kreeg veel aandacht van de mainstream media, waarbij sommige outlets het nieuwe mineraal \"kryptonite\" noemden, een fictieve stof van Superman’s planeet. Bloomberg schreef dat “In de schaduw van een Orthodoxe kapel, heeft Rio Tinto kryptonite ontdekt, het wondermateriaal van Superman, waarvan het hoopt dat het zijn groene energiebedrijf zal transformeren.”</p>\n<p>Toen de regering van de Servische president Aleksandar Vučić het lithiumextractieproject in 2021 presenteerde, verlamden massale protesten tegen mijnbouwactiviteiten een groot deel van de hoofdstad, Belgrado, en andere delen van Servië gedurende maanden. Dit leidde uiteindelijk tot de intrekking van de plannen om de Rio Tinto-mijn te openen. In de tussentijd begon het bedrijf percelen grond en huizen in de buurt van het dorp Gornji Nedeljice aan te kopen. Volgens Rio Tinto waren er in totaal 656 percelen grond binnen het projectgebied, waarvan 419, of 63 procent, zijn aangekocht, goed voor 167 hectare.</p>\n<p>“In het centrale gebied van het project waar de ontwikkeling van mijnbouw- en verwerkingsfaciliteiten is gepland, waren er 52 woningen. Van dat aantal heeft 51 vrijwillig hun eigendommen verkocht en zijn verhuisd, meestal met de steun van ons bedrijf. Daarnaast zijn er nog eens 23 woonfaciliteiten geïdentificeerd die niet permanent bewoond zijn, zoals vakantiehuizen, chalets of verlaten huizen, waarvan 18 zijn aangekocht,” kondigden de autoriteiten van het Rio Tinto-bedrijf officieel aan.</p>\n<p>Onder publieke en milieudruk trok de Servische regering in 2022 de goedkeuring voor het ruimtelijke plan van het mijnbouwproject in. De Servische premier Ana Brnabić verklaarde dat de beslissing de juiste was, en benadrukte dat de regering naar haar mensen luistert. President Vučić merkte ook op dat de veiligheid van de burgers en milieubescherming van het grootste belang zijn, hoewel hij persoonlijk gelooft dat lithiumextractie in Servië een aanzienlijke kans biedt voor de economische groei en ontwikkeling van het land.</p>\n<p>Het Jadar-project is een van de grootste greenfield lithiumprojecten ter wereld. Tegen de huidige prijs van tien Amerikaanse dollars per kilogram zou dit ongeveer een half miljard dollar aan jaarlijkse inkomsten genereren. Met een verwachte levensduur van de mijn van 50 jaar, zou de totale omzet voor de exploitant kunnen oplopen tot 25 miljard dollar. Deze herfst vertelde Vučić aan de <em>Financial Times</em> dat de mijn, die naar verwachting in 2028 opent, jaarlijks 58.000 ton lithium zou produceren. Dit zou voldoende kunnen zijn voor 17 procent van de Europese productie van elektrische voertuigen, of ongeveer 1,1 miljoen auto's.</p>\n<p><strong>“Europa moet soeverein blijven in een veranderende wereld</strong><strong>”</strong></p>\n<p>Twee jaar nadat het project aanvankelijk was stopgezet, vernietigde het Servische Grondwettelijk Hof de beslissing begin juli 2024. Op 19 juli ontmoette de Duitse kanselier Olaf Scholz de Servische president Aleksandar Vučić in Belgrado voor een “Critical Raw Materials Summit”. Tijdens de bijeenkomst ondertekenden de twee leiders een memorandum van overeenstemming tussen Servië en de EU-commissie, waarmee een strategisch partnerschap werd opgericht dat gericht is op grondstoffen, batterijproductieketens en elektrische voertuigen. Bij deze gelegenheid vierde Scholz de toegang tot de grootste bekende reserves van lithium op het continent, wat de afhankelijkheid van leveringen uit China zou moeten verminderen.</p>\n<p>“Dit is een belangrijk Europees project dat bijdraagt aan de soevereiniteit en onafhankelijkheid van Europa in de levering van grondstoffen in een veranderende wereld,” vertelde Scholz aan journalisten na zijn ontmoeting met de Servische president.</p>\n<p>Meer dan een half jaar geleden bekritiseerde de Duitse regering het verkiezingsproces in Servië, maar nu is het een luide voorstander van lithiumwinning en steunt het de Servische autoriteiten in een project dat aanzienlijke lokale tegenstand heeft opgeroepen. Hoewel er lithiumafzettingen bestaan in andere Europese landen, met name in Saksen, een staat in het oosten van Duitsland, vertelde Franciska Brantner, de Duitse staatssecretaris in het ministerie van economie en klimaatactie en lid van de Groenen in de Bundestag, aan BBC News in het Servisch dat ze het Jadar-project steunt, mits de hoogste milieunormen worden gerespecteerd. Ze voegde eraan toe dat Duitsland al aan soortgelijke projecten werkt in Saksen, evenals in haar thuisregio in het Rijnbekken in het zuidwesten, maar helaas is de technologie daar nog niet klaar.</p>\n<p>Boško Jakšić, een journalist en expert op het gebied van buitenlandse politiek uit Servië, gelooft dat Servië meer profiteert van frambozenexport (die in de eerste tien maanden van 2023 240 miljoen euro bereikte) dan van lithiumwinning. Hij stelt dat het leeuwendeel van de winst naar Rio Tinto zou gaan, terwijl de rijke agrarische regio van de Jadar-vallei, waar testen zijn uitgevoerd, ecologisch verwoest zou worden.</p>\n<p>“Terwijl het publiek vreest dat het land een stortplaats voor de Europese Unie zal worden, verzekeren leiders in Berlijn en Parijs ons dat mijnbouw als een stimulans zou dienen voor de snellere integratie van Servië in de EU,” zei Jakšić. Kanselier Scholz benadrukte echter dat Duitsland geen hoge milieubeschermingsnormen in de lithiumwinning kan garanderen, en verklaarde dat de verantwoordelijkheid bij het bedrijf zelf ligt. Aan de andere kant verzekerde Vučić zijn burgers dat Rio Tinto zich aan alle milieuregels zal houden. “We zullen nooit iets voor onze mensen verbergen in welke fase van de opening van de mijn dan ook, in welk deel van de procedure dan ook,” zei Vučić tijdens de ondertekeningsceremonie. “Als president zal ik persoonlijk vechten voor het milieu en voor het leven van onze burgers in Jadar, zodat hun water en lucht schoon zijn.”</p>\n<p>De oppositiepartijen blijven niet overtuigd door de milieugaranties van de president. “Er is een compleet gebrek aan vertrouwen in de regering wanneer zij zeggen dat het in het belang van de burgers zal zijn,” zegt de co-leider van het Groen-Links Front, Biljana Đorđević. “We vrezen dat Servië zal worden geofferd om lithium te leveren voor elektrische voertuigen die vrijwel niemand in Servië zich kan veroorloven.”</p>\n<p>Toch rijst er een belangrijke vraag: als de Servische regering er niet in slaagde om dergelijke verplichtingen op te leggen aan Chinese bedrijven die in Servië mijnen, hoe zal het dan slagen met Rio Tinto, een bedrijf met een geschiedenis van het gebruik van milieuschadelijke technologieën die verschillende delen van de wereld hebben vervuild?</p>\n<p><strong>Groene energie bevorderen, gevaarlijk voor het milieu</strong></p>\n<p>In september 2020 werd Rio Tinto beschuldigd van het vervuilen van rivieren in Papoea-Nieuw-Guinea door het lozen van giftige stoffen. Bewoners van Bougainville beweerden dat de acties van het bedrijf gezondheidsproblemen veroorzaakten voor 12.000 mensen die in het gebied wonen. Dit voorval vond plaats kort na het ontslag van de CEO van het bedrijf en twee algemeen managers na een schandaal over de vernietiging van Werelderfgoedlocaties die verband hielden met Aboriginalgemeenschappen in Australië. De mijnen van Rio Tinto in West-Australië hadden grotten vernietigd die heilig waren voor deze 46.000 jaar oude inheemse culturen.</p>\n<p>Volgens de schatting van het Amerikaanse Geologische Instituut zijn er ongeveer 26 miljoen ton lithiumreserves in de wereld. Van dat aantal heeft Chili met afstand de meeste, ongeveer 9,3 miljoen. Australië volgt met 6,2, Argentinië met 3,6 en China met drie miljoen. De rest is verspreid over verschillende continenten. Europa is tot nu toe niet intensief verkend. Het is bekend dat bepaalde reserves bestaan in Portugal, Duitsland, Oostenrijk, Tsjechië, Finland, Servië en Spanje. Maar alleen in Servië is een project voor mijnbouw daadwerkelijk begonnen.</p>\n<p>“Er is nog te weinig informatie over milieuvriendelijke lithiumextractie,” zegt Dragana Đorđević, een professor aan het Instituut voor Chemie, Technologie en Metallurgie in Belgrado. Het lijkt erop dat ecologische experts, het publiek en zelfs het bedrijf onzeker zijn over de potentiële effecten, aangezien slechts twee mijnen ter wereld een vergelijkbaar lithiumextractieproces gebruiken. Wat bekend is, is dat beide mijnen, gelegen in China en de Verenigde Staten, lithium uit gesteente winnen. In beide gevallen bevinden de mijnen zich echter in woestijngebieden, en hun milieueffecten strekken zich tot 150 kilometer in diameter uit.</p>\n<p>“Lithiumwinning vernietigt hoogwaardige landbouwgrond, vervuilt de lucht met giftig stof en stoot geconcentreerde zwavel- en zoutzuur uit,” voegt Đorđević toe. “Giftige mijnwater, met hoge concentraties boor en andere schadelijke stoffen, zou onder druk naar de oppervlakte worden gedwongen, wat mogelijk de ondergrondse wateren van de Drina-rivier zou vervuilen, die de hoogste kwaliteit waterreservoir in het westen van Servië is,” waarschuwt ze.</p>\n<p>“Er zal giftig afvalwater worden geproduceerd, maar ook tientallen miljoenen ton gevaarlijk afvalmateriaal, wat een chemische tijdbom zou zijn. Mijnbouw die gevaarlijk afval in de natuur dumpt, waar het in de vorm van tailings blijft, kan niet als ecologisch worden beschouwd,” concludeert Đorđević. Milieu-NGO's en inwoners van Loznica hebben ook gewaarschuwd dat de bouw van de mijn kan leiden tot habitatvernietiging en watervervuiling. Velen vrezen ook de mogelijke verplaatsing van bewoners in het gebied.</p>\n<p>Marijana Petković van de vereniging <em>Ne damo Jadar</em> zegt dat bewoners van Loznica en omliggende dorpen alle beschikbare middelen zullen gebruiken om lithiumextractie in hun gebied te voorkomen. De vereniging stuurde een brief naar de Franse president Emmanuel Macron met het verzoek om het project stop te zetten. In zijn antwoord verklaarde Macron dat het aan het volk van Servië is om te beslissen of ze de mijn willen of niet.</p>\n<p>“Het volk heeft besloten, we geven Jadar niet op en er zal hier geen mijn komen,” zei Petković. Als de lithium mijn in Jadar nabij Loznica wordt geopend, zal het de eerste mijn zijn die in een bewoond gebied wordt gevestigd. Vladica Cvetković, een professor aan de faculteit mijnbouw en geologie van de Universiteit van Belgrado, merkt echter op dat er momenteel ongeveer 20 vergelijkbare projecten in Europa worden uitgevoerd of gepland.</p>\n<p>“Ik ben echt verrast dat in ons land nog steeds wordt beweerd dat de wereld de mijnbouw heeft verlaten. Het is evident dat de bewering dat Jadar de eerste mijn in een bewoond gebied zou zijn, wordt gebruikt als een dramatische en alarmerende slogan zonder substantiële bezorgdheid,” zei Cvetković    . “Er zijn momenteel geen dergelijke mijnen in Europa, maar wanneer ze er zijn, zullen ze uitsluitend in bewoonde gebieden worden gevestigd.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> is een bekroonde Servische journalist en schrijver gevestigd in Milaan. Ze schrijft voor Al Jazeera Balkans, BBC News in het Servisch, de Kroatische weekkrant <em>Novosti</em> en de Italiaanse dagelijkse krant <em>La Stampa.</em> Ze is een ambassadeur van de Gariwo Stichting, de afkorting van Gardens of the Righteous Worldwide en ze was van 2020 tot 2022 de voorzitter van de Milan Foreign Press Association. Ze publiceerde twee boeken <em>Il Pioniere</em> en <em>Il Vento da est </em>(in het Italiaans), uitgegeven door Besa Muci Editore (2021) en Robin Edizioni (2024). Ze is sinds maart 2024 voorzitter van de Foreign Press Association in Milaan.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:30.628",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Het Servische Jadar lithium mijnproject is een van de grootste projecten van zijn soort en heeft het potentieel om ongeveer een half miljard Amerikaanse dollars aan jaarlijkse inkomsten te genereren. Toch hebben de milieuzorgen die gepaard gaan met een dergelijk project duizenden mensen ertoe aangezet om te protesteren in Belgrado en elders. Niettemin vertelde president Aleksandar Vučić onlangs aan de Financial Times dat de mijn naar verwachting in 2028 zal openen en jaarlijks 58.000 ton lithium zal produceren.</I>\n<br><br>\nAan het begin van september werden 21 Servische activisten op een zwarte lijst geplaatst van de zogenaamde \"milieu-terroristen\" die is gemaakt door een anonieme groep die Kopaćemo (“we zullen graven”) wordt genoemd. Dit volgde op een grote protestactie in Belgrado op 18 augustus, die ongeveer 50.000 mensen trok. Na het protest arresteerde de politie drie activisten en een rechter veroordeelde hen prompt tot 30 tot 40 dagen gevangenisstraf. Verrassend genoeg waren de aanklachten niet gerelateerd aan het blokkeren van het treinverkeer, dat de activisten hadden georganiseerd als protest tegen de voorgestelde lithium mijnen in het zuiden van Servië, maar eerder een vermeende aanval op een journalist van Informer, een pro-regering tabloid dat bekend staat om zijn sensationele verhalen en steun voor de heersende Servische Progressieve Partij.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"nl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:30.629",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"In Serbien sorgt ein umstrittenes Lithiumminenprojekt für Besorgnis in der Europäischen Union",
                key:"uid": string:"642d4e7e-8e7b-46d8-b561-c41b3f3307b8",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Am selben Tag, bevor die Proteste überhaupt begannen, wurden die Organisatoren Zlatko Kokanović und Nebojša Petković von der Umweltgruppe <em>Ne damo Jadar</em> (“wir werden Jadar nicht aufgeben”) von der BIA, der nationalen Sicherheits- und Geheimdienstbehörde Serbiens, zur Befragung genommen. Die Behörden gaben ihnen eine \"freundliche Warnung\", dass die Blockaden illegal seien und dass sie sich auf Konsequenzen vorbereiten sollten. Diese Konsequenzen kamen schnell. Nach dem Protest wurden Umweltaktivisten in ganz Serbien festgenommen.</p>\n<p><strong>Kryptonit entdecken</strong></p>\n<p>Nach diesen Ereignissen trafen sich der serbische Präsident Aleksandar Vučić, mehrere Regierungsminister, der CEO von Rio Tinto, Jakob Stausholm (das Unternehmen, das für das Lithiumminenprojekt in Serbien verantwortlich ist), und Vertreter des Unternehmens mit Anwohnern in der Nähe von Gornje Nedeljice, wo die vorgeschlagene Mine liegen sollte, um das Lithiumabbauprojekt zu besprechen. Vučić erkannte die legitimen Bedenken der Anwohner hinsichtlich der potenziellen Umweltauswirkungen an, einschließlich der Sauberkeit der nahegelegenen Flüsse wie der Jadra und Drina sowie der Abfalllagerung und Schutzmaßnahmen. Der CEO von Rio Tinto betonte, dass der Umweltschutz und positive Beziehungen zur lokalen Gemeinschaft Priorität für das Unternehmen hätten, und er machte in dieser Hinsicht mehrere Versprechungen.</p>\n<p>In Thacker Pass im US-Bundesstaat Nevada liegt ein riesiges Lithiumerzkörper. Die Lithium Americas Corporation hat eine Genehmigung erhalten, 73 Quadratkilometer abzubauen, was starken Widerstand von Anwohnern und Aktivisten auslöste, die sich um eine mögliche Grundwasserverknappung und -kontamination sorgen. Trotz laufender Klagen schreitet der Bau der Mine voran, und die Betriebsaufnahme wird für 2026 erwartet. Das Projekt zielt darauf ab, Lithium für eine Million Elektrofahrzeuge jährlich zu liefern. Dieses Gebiet ist die Heimat mehrerer indianischer Stämme, die das Land als heilig betrachten. In der Nähe gelegene verlassene Quecksilberminen, die bis 1970 betrieben wurden, führten zu einem Anstieg der Krebsraten und setzen weiterhin Toxine in die Umwelt frei. Wie ein ehemaliger Wildtierbeamter aus Nevada bemerkte: “Gänse, die auf den alten Minen landen, sind bis zum Morgen tot.”</p>\n<p>Jetzt droht der Region eine neue Umweltbedrohung. Die Lithium Americas Corporation hat eine Genehmigung erhalten, Lithium abzubauen, da die USA den grünen Übergang beschleunigen und auf Elektrofahrzeuge umsteigen wollen.</p>\n<p>Im Jahr 2004 kam der anglo-australische Bergbaugigant Rio Tinto nach Serbien, angezogen von dem reichen mineralischen Potenzial des Landes. Nach Erhalt einer Explorationsgenehmigung entdeckte das Unternehmen die Jadar-Mine in der Nähe der Stadt Loznica im Westen Serbiens. Dieser Standort enthält ein einzigartiges Vorkommen von “Jadarit”, einem neuen Lithium-Natrium-Borosilikatmineral. Das hochwertige, großflächige Lithium- und Borvorkommen liegt unter dem Jadar-Fluss und ist der einzige Ort der Welt, an dem Jadarit gefunden werden kann. Jadarit wurde später von der Internationalen Mineralogischen Vereinigung als neues Mineral bestätigt. Die Entdeckung wurde von den Mainstream-Medien umfassend behandelt, wobei einige Medien das neue Mineral als \"Kryptonit\" bezeichneten, eine fiktive Substanz von Supermans Planet. Bloomberg schrieb: “Im Schatten einer orthodoxen Kapelle hat Rio Tinto Kryptonit entdeckt, das Wundermaterial von Superman, von dem es hofft, dass es sein Geschäft mit grüner Energie transformiert.”</p>\n<p>Als die Regierung des serbischen Präsidenten Aleksandar Vučić im Jahr 2021 das Lithium-Extraktionsprojekt vorstellte, lähmten Massenproteste gegen Bergbauaktivitäten einen Großteil der Hauptstadt Belgrad und anderer Teile Serbiens monatelang. Dies führte letztendlich zum Rückzug der Pläne zur Eröffnung der Rio Tinto-Mine. In der Zwischenzeit begann das Unternehmen, Grundstücke und Häuser in der Nähe des Dorfes Gornji Nedeljice zu kaufen. Laut Rio Tinto gab es insgesamt 656 Grundstücke im Projektgebiet, von denen 419, also 63 Prozent, gekauft wurden, was 167 Hektar entspricht.</p>\n<p>“Im zentralen Bereich des Projekts, wo die Entwicklung von Bergbau- und Verarbeitungsanlagen geplant ist, gab es 52 Häuser. Von dieser Zahl haben 51 freiwillig ihre Immobilien verkauft und sind umgezogen, meist mit Unterstützung unseres Unternehmens. Darüber hinaus wurden weitere 23 Wohngebäude identifiziert, die nicht dauerhaft bewohnt sind, wie Ferienhäuser, Hütten oder verlassene Häuser, von denen 18 gekauft wurden,” gaben die Behörden des Unternehmens Rio Tinto offiziell bekannt.</p>\n<p>Unter öffentlichem und ökologischem Druck zog die serbische Regierung 2022 die Genehmigung für den räumlichen Plan des Bergbauprojekts zurück. Die serbische Premierministerin Ana Brnabić erklärte, dass die Entscheidung die richtige sei und betonte, dass die Regierung auf ihr Volk höre. Präsident Vučić bemerkte ebenfalls, dass die Sicherheit der Bürger und der Umweltschutz von größter Bedeutung seien, obwohl er persönlich glaubt, dass die Lithium-Extraktion in Serbien eine bedeutende Chance für das wirtschaftliche Wachstum und die Entwicklung des Landes darstellt.</p>\n<p>Das Jadar-Projekt ist eines der größten Greenfield-Lithiumprojekte der Welt. Bei einem aktuellen Preis von zehn US-Dollar pro Kilogramm würde dies jährlich rund eine halbe Milliarde Dollar an Einnahmen generieren. Mit einer prognostizierten Lebensdauer der Mine von 50 Jahren könnten die Gesamteinnahmen für den Betreiber 25 Milliarden Dollar betragen. In diesem Herbst sagte Vučić der <em>Financial Times</em>, dass die Mine, die voraussichtlich 2028 eröffnet wird, jährlich 58.000 Tonnen Lithium produzieren würde. Dies könnte ausreichen, um 17 Prozent der Elektrofahrzeugproduktion Europas oder etwa 1,1 Millionen Autos zu decken.</p>\n<p><strong>“Europa muss in einer sich verändernden Welt souverän bleiben”</strong></p>\n<p>Zwei Jahre nach der ursprünglichen Einstellung des Projekts hob das serbische Verfassungsgericht Anfang Juli 2024 die Entscheidung auf. Am 19. Juli traf sich der deutsche Kanzler Olaf Scholz in Belgrad mit dem serbischen Präsidenten Aleksandar Vučić zu einem “Gipfel über kritische Rohstoffe”. Während des Treffens unterzeichneten die beiden Führer ein Memorandum of Understanding zwischen Serbien und der EU-Kommission, das eine strategische Partnerschaft im Bereich Rohstoffe, Batteriefertigungsketten und Elektrofahrzeuge begründet. Bei dieser Gelegenheit feierte Scholz den Zugang zu den größten bekannten Lithiumreserven des Kontinents, was die Abhängigkeit von Lieferungen aus China verringern sollte.</p>\n<p>“Dies ist ein wichtiges europäisches Projekt, das dazu beiträgt, dass Europa souverän und unabhängig in der Rohstoffversorgung in einer sich verändernden Welt bleibt,” sagte Scholz nach seinem Treffen mit dem serbischen Präsidenten gegenüber Journalisten.</p>\n<p>Vor mehr als einem halben Jahr kritisierte die deutsche Regierung den Wahlprozess in Serbien, doch jetzt ist sie zu einem lauten Befürworter des Lithiumabbaus geworden und unterstützt die serbischen Behörden in einem Projekt, das erheblichen lokalen Widerstand ausgelöst hat. Während Lithiumvorkommen in anderen europäischen Ländern existieren, insbesondere in Sachsen, einem Bundesland im Osten Deutschlands, sagte Franciska Brantner, die deutsche Staatssekretärin im Ministerium für Wirtschaft und Klimaschutz und Mitglied der Grünen im Bundestag, gegenüber BBC News auf Serbisch, dass sie das Jadar-Projekt unterstützt, vorausgesetzt, die höchsten Umweltstandards werden eingehalten. Sie fügte hinzu, dass Deutschland bereits an ähnlichen Projekten in Sachsen sowie in ihrer Heimatregion im Rheingebiet im Südwesten arbeite, aber leider sei die Technologie dort noch nicht bereit.</p>\n<p>Boško Jakšić, ein Journalist und Außenpolitikexperte aus Serbien, glaubt, dass Serbien mehr von Himbeerenexporten (die in den ersten zehn Monaten des Jahres 2023 240 Millionen Euro erreichten) profitiert als von Lithiumabbau. Er argumentiert, dass der Löwenanteil der Gewinne an Rio Tinto gehen würde, während die reiche Agrarregion des Jadar-Tals, in der Tests durchgeführt wurden, ökologisch verwüstet zurückgelassen würde.</p>\n<p>“Während die Öffentlichkeit befürchtet, dass das Land zu einer Mülldeponie für die Europäische Union wird, versichern uns die Führer in Berlin und Paris, dass der Bergbau als Anreiz für Serbiens schnellere Integration in die EU dienen würde,” sagte Jakšić. Kanzler Scholz betonte jedoch, dass Deutschland keine hohen Umweltstandards im Lithiumabbau garantieren könne und dass die Verantwortung beim Unternehmen selbst liege. Auf der anderen Seite versicherte Vučić seinen Bürgern, dass Rio Tinto alle Umweltvorschriften einhalten werde. “Wir werden unseren Leuten in keiner Phase der Eröffnung der Mine, in keinem Teil des Verfahrens etwas verheimlichen,” sagte Vučić bei der Unterzeichnungszeremonie. “Als Präsident werde ich persönlich für die Umwelt und für das Leben unserer Bürger in Jadar kämpfen, damit ihr Wasser und ihre Luft sauber sind.”</p>\n<p>Die Oppositionsparteien sind von den Umweltgarantien des Präsidenten nicht überzeugt. “Es gibt ein völliges Misstrauen gegenüber der Regierung, wenn sie sagt, dass es im Interesse der Bürger sein wird,” sagt die Mitbegründerin der Grünen-Linken Front, Biljana Đorđević. “Wir befürchten, dass Serbien geopfert wird, um Lithium für Elektrofahrzeuge bereitzustellen, die sich in Serbien so gut wie niemand leisten kann.”</p>\n<p>Dennoch stellt sich eine zentrale Frage: Wenn die serbische Regierung es versäumt hat, solche Verpflichtungen gegenüber chinesischen Unternehmen, die in Serbien abbauen, durchzusetzen, wie wird sie dies bei Rio Tinto, einem Unternehmen mit einer Geschichte der Verwendung umweltschädlicher Technologien, die verschiedene Teile der Welt verschmutzt haben, schaffen?</p>\n<p><strong>Grüne Energie fördern, die der Umwelt schadet</strong></p>\n<p>Im September 2020 wurde Rio Tinto beschuldigt, Flüsse in Papua-Neuguinea durch die Freisetzung giftiger Substanzen zu verschmutzen. Anwohner von Bougainville behaupteten, dass die Handlungen des Unternehmens Gesundheitsprobleme für 12.000 Menschen in der Region verursacht hätten. Dieser Vorfall ereignete sich kurz nach dem Rücktritt des CEO des Unternehmens und zweier Generalmanager nach einem Skandal über die Zerstörung von Weltkulturerbestätten, die mit Aboriginesgemeinschaften in Australien verbunden waren. Die Minen von Rio Tinto in Westaustralien hatten Höhlen zerstört, die für diese 46.000 Jahre alten indigenen Kulturen heilig waren.</p>\n<p>Laut der Schätzung des American Geological Institute gibt es weltweit etwa 26 Millionen Tonnen Lithiumreserven. Davon hat Chile mit Abstand die meisten, etwa 9,3 Millionen. Es folgen Australien mit 6,2, Argentinien mit 3,6 und China mit drei Millionen. Der Rest ist über verschiedene Kontinente verstreut. Europa wurde bis jetzt nicht intensiv erkundet. Es ist bekannt, dass bestimmte Vorkommen in Portugal, Deutschland, Österreich, der Tschechischen Republik, Finnland, Serbien und Spanien existieren. Aber nur in Serbien hat ein Projekt zum Abbau tatsächlich begonnen.</p>\n<p>“Es gibt noch zu wenig Informationen über umweltfreundlichen Lithiumabbau,” sagt Dragana Đorđević, Professorin am Institut für Chemie, Technologie und Metallurgie in Belgrad. Es scheint, dass ökologische Experten, die Öffentlichkeit und sogar das Unternehmen sich über die potenziellen Auswirkungen unsicher sind, da nur zwei Minen in der Welt ein ähnliches Lithium-Extraktionsverfahren verwenden. Was bekannt ist, ist, dass beide Minen, die sich in China und den Vereinigten Staaten befinden, Lithium aus Gesteinsmaterial extrahieren. In beiden Fällen befinden sich die Minen jedoch in Wüstenregionen, und ihre Umweltauswirkungen erstrecken sich bis zu 150 Kilometer im Durchmesser.</p>\n<p>“Der Lithiumabbau zerstört hochwertige landwirtschaftliche Flächen, verschmutzt die Luft mit giftigem Staub und setzt konzentrierte Schwefel- und Salzsäuren frei,” fügt Đorđević hinzu. “Giftige Bergbauabwässer mit hohen Konzentrationen von Bor und anderen schädlichen Substanzen würden unter Druck an die Oberfläche gedrängt, was potenziell die Grundwasserreserven des Drina-Flusses kontaminieren könnte, der das hochwertigste Wasserreservoir im Westen Serbiens ist,” warnt sie.</p>\n<p>“Es werden giftige Abwässer entstehen, aber auch zig Millionen Tonnen gefährlicher Abfallstoffe, die eine chemische Zeitbombe darstellen würden. Bergbau, der gefährliche Abfälle in die Natur entsorgt, wo sie in Form von Rückständen verbleiben, kann nicht als ökologisch betrachtet werden,” schließt Đorđević. Umwelt-NGOs und Einwohner von Loznica haben ebenfalls gewarnt, dass der Bau der Mine zu Zerstörung von Lebensräumen und Wasserverschmutzung führen könnte. Viele befürchten auch die potenzielle Vertreibung von Anwohnern in der Region.</p>\n<p>Marijana Petković von der Vereinigung <em>Ne damo Jadar</em> sagt, dass die Bewohner von Loznica und den umliegenden Dörfern alle verfügbaren Mittel nutzen werden, um die Lithiumextraktion in ihrer Region zu verhindern. Die Vereinigung sandte einen Brief an den französischen Präsidenten Emmanuel Macron und bat ihn, das Projekt zu stoppen. In seiner Antwort erklärte Macron, dass es den Menschen in Serbien überlassen sei zu entscheiden, ob sie die Mine wollen oder nicht.</p>\n<p>“Die Menschen haben entschieden, wir werden Jadar nicht aufgeben und hier wird es keine Mine geben,” sagte Petković. Wenn die Lithiummine in Jadar bei Loznica eröffnet wird, wird es die erste solche Mine in einem besiedelten Gebiet sein. Vladica Cvetković, Professor an der Fakultät für Bergbau und Geologie an der Universität Belgrad, weist jedoch darauf hin, dass derzeit rund 20 ähnliche Projekte in Europa umgesetzt oder geplant werden.</p>\n<p>“Ich bin wirklich überrascht, dass in unserem Land immer noch behauptet wird, die Welt habe den Bergbau aufgegeben. Es ist offensichtlich, dass die Behauptung, Jadar wäre die erste solche Mine in einem besiedelten Gebiet, als dramatisches und alarmierendes Schlagwort ohne substanzielles Anliegen verwendet wird,” sagte Cvetković    . “Derzeit gibt es in Europa keine solchen Minen, aber wenn sie existieren, werden sie ausschließlich in besiedelten Gebieten liegen.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> ist eine preisgekrönte serbische Journalistin und Schriftstellerin mit Sitz in Mailand. Sie schreibt für Al Jazeera Balkans, BBC News auf Serbisch, die kroatische Wochenzeitung <em>Novosti</em> und die italienische Tageszeitung <em>La Stampa.</em> Sie ist Botschafterin der Gariwo Stiftung, der Abkürzung für Gärten der Gerechten weltweit, und war von 2020 bis 2022 Vorsitzende der Mailänder Auslandspressevereinigung. Sie hat zwei Bücher <em>Il Pioniere</em> und <em>Il Vento da est </em>(auf Italienisch) veröffentlicht, herausgegeben von Besa Muci Editore (2021) und Robin Edizioni (2024). Sie ist seit März 2024 Vorsitzende der Auslandspressevereinigung in Mailand.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:37:04.179",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Das serbische Jadar-Lithiumminenprojekt ist eines der größten Projekte seiner Art und hat das Potenzial, jährlich rund eine halbe Milliarde US-Dollar an Einnahmen zu generieren. Dennoch haben die Umweltbedenken, die mit einem solchen Projekt einhergehen, dazu geführt, dass Tausende in Belgrad und anderswo protestiert haben. Nichtsdestotrotz sagte Präsident Aleksandar Vučić kürzlich der Financial Times, dass die Mine voraussichtlich 2028 eröffnet wird und jährlich 58.000 Tonnen Lithium produzieren wird.</I> \n<br><br>\nAnfang September wurden 21 serbische Aktivisten auf eine schwarze Liste der sogenannten \"Umweltterroristen\" gesetzt, die von einer anonymen Gruppe namens Kopaćemo (\"wir werden graben\") erstellt wurde. Dies geschah im Anschluss an einen großen Protest in Belgrad am 18. August, der etwa 50.000 Menschen anzog. Nach dem Protest nahm die Polizei drei Aktivisten fest, und ein Richter verurteilte sie umgehend zu 30 bis 40 Tagen Gefängnis. Überraschenderweise standen die Anklagen nicht im Zusammenhang mit der Blockade des Schienenverkehrs, die die Aktivisten als Protest gegen die vorgeschlagenen Lithiumminen in Südsiebenbürgen inszeniert hatten, sondern vielmehr mit einem angeblichen Übergriff auf einen Journalisten von Informer, einem regierungsfreundlichen Boulevardblatt, das für seine sensationslüsternen Geschichten und die Unterstützung der regierenden serbischen Fortschrittspartei bekannt ist.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"de",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:14.083",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"V Srbsku projekt kontroverzního dolu na lithium znepokojuje Evropskou unii",
                key:"uid": string:"88a73efa-c917-4920-8f9c-9b03455969d7",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Ve stejný den, ještě předtím, než protesty vůbec začaly, byli organizátoři Zlatko Kokanović a Nebojša Petković z ekologické skupiny <em>Ne damo Jadar</em> (“nepustíme Jadar”) vzati k výslechu BIA, národní bezpečnostní a zpravodajské agentury Srbska. Úřady jim daly \"přátelské varování\", že blokády jsou nelegální a že by měli být připraveni čelit následkům. Tyto následky přišly rychle. Po protestu byli ekologičtí aktivisté zadrženi po celém Srbsku.</p>\n<p><strong>Objevování kryptonitu</strong></p>\n<p>Po těchto událostech se srbský prezident Aleksandar Vučić, několik vládních ministrů, generální ředitel Rio Tinto Jakob Stausholm (korporace odpovědná za projekt lithiumového dolu v Srbsku) a zástupci společnosti setkali s obyvateli žijícími poblíž Gornje Nedeljice, kde by měl být navrhovaný důl, aby prodiskutovali projekt těžby lithia. Vučić uznal legitimní obavy místních obyvatel ohledně potenciálního dopadu na životní prostředí, včetně čistoty blízkých řek jako Jadra a Drina, stejně jako opatření pro skladování odpadu a ochranu. Generální ředitel Rio Tinto zopakoval, že ochrana životního prostředí a pozitivní vztahy s místní komunitou jsou pro společnost prioritou a učinil v této souvislosti několik slibů.</p>\n<p>Na Thacker Pass ve státě Nevada v USA leží rozsáhlé ložisko lithia. Korporace Lithium Americas získala povolení k těžbě na 73 čtverečních kilometrech, což vyvolalo silný odpor místních obyvatel a aktivistů, kteří se obávají potenciálního vyčerpání a kontaminace podzemních vod. I přes probíhající soudní spory pokračuje výstavba dolu, přičemž se očekává, že operace začnou v roce 2026. Projekt má za cíl dodávat lithium pro jeden milion elektrických vozidel ročně. Tato oblast je domovem několika indiánských kmenů, které považují tuto půdu za posvátnou. Nedaleké opuštěné rýžové doly, které fungovaly až do roku 1970, způsobily nárůst výskytu rakoviny a nadále vypouštějí toxiny do životního prostředí. Jak poznamenal bývalý úředník pro ochranu přírody v Nevadě: “Husy přistávající na starých dolech jsou ráno mrtvé.”</p>\n<p>Nyní nad regionem visí nová ekologická hrozba. Korporace Lithium Americas získala povolení k těžbě lithia, protože USA chtějí urychlit zelenou transformaci a přejít na elektrická vozidla.</p>\n<p>V roce 2004 přišel anglo-australský těžební gigant Rio Tinto do Srbska, přitahován bohatým minerálním potenciálem země. Po získání povolení k průzkumu společnost objevila důl Jadar poblíž města Loznica na západě Srbska. Toto místo obsahuje unikátní ložisko “jadaritu”, nového lithia sodného borosilikátového minerálu. Vysokokvalitní, velkoplošné ložisko lithia a boru leží pod řekou Jadar, což z něj činí jediné místo na světě, kde lze jadarit nalézt. Jadarit byl později potvrzen jako nový minerál Mezinárodní mineralogickou asociací. Objev byl široce pokryt hlavními médii, přičemž některé z nich nazvaly nový minerál \"kryptonitem\", fiktivní látkou z Supermanovy planety. Bloomberg napsal, že “Ve stínu pravoslavné kaple Rio Tinto objevil kryptonit, zázračný materiál ze Supermana, který doufá, že transformuje jeho podnikání v oblasti zelené energie.”</p>\n<p>Když vláda srbského prezidenta Aleksandra Vučiće představila projekt těžby lithia v roce 2021, masové protesty proti těžebním aktivitám paralyzovaly velkou část hlavního města, Bělehradu, a dalších částí Srbska po měsíce. To nakonec vedlo k stažení plánů na otevření dolu Rio Tinto. Mezitím společnost začala nakupovat pozemky a domy v okolí vesnice Gornji Nedeljice. Podle Rio Tinto bylo v celkové ploše projektu 656 pozemků, z nichž 419, tedy 63 procent, bylo zakoupeno, což činí 167 hektarů.</p>\n<p>“V centrální oblasti projektu, kde je plánována výstavba těžebních a zpracovatelských zařízení, bylo 52 domů. Z tohoto počtu 51 dobrovolně prodalo své nemovitosti a přestěhovalo se, obvykle s podporou naší společnosti. Kromě toho bylo identifikováno dalších 23 obytných objektů, které nejsou trvale obydlené, jako jsou rekreační domy, chaty nebo opuštěné domy, z nichž 18 bylo zakoupeno,” oficiálně oznámily úřady společnosti Rio Tinto.</p>\n<p>Pod tlakem veřejnosti a ekologických organizací srbská vláda v roce 2022 stáhla schválení prostorového plánu pro těžební projekt. Srbská premiérka Ana Brnabić uvedla, že rozhodnutí bylo správné, a zdůraznila, že vláda naslouchá svému lidu. Prezident Vučić také poznamenal, že bezpečnost občanů a ochrana životního prostředí jsou prvořadé, ačkoli osobně věří, že těžba lithia v Srbsku představuje významnou příležitost pro ekonomický růst a rozvoj země.</p>\n<p>Projekt Jadar je jedním z největších projektů těžby lithia na zelené louce na světě. Při aktuální ceně deseti amerických dolarů za kilogram by to generovalo přibližně půl miliardy dolarů ročně. S předpokládanou životností dolu 50 let by celkové příjmy mohly dosáhnout 25 miliard dolarů pro provozovatele. Tento podzim Vučić řekl <em>Financial Times</em>, že důl, který se očekává, že se otevře v roce 2028, by měl produkovat 58 000 tun lithia ročně. To by mohlo být dostatečné pro 17 procent evropské výroby elektrických vozidel, nebo přibližně 1,1 milionu automobilů.</p>\n<p><strong>“Evropa musí zůstat suverénní ve měnícím se světě</strong><strong>”</strong></p>\n<p>O dva roky po prvním zastavení projektu srbský Ústavní soud zrušil rozhodnutí na začátku července 2024. Dne 19. července se německý kancléř Olaf Scholz setkal se srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem v Bělehradě na “Summitu kritických surovin”. Během setkání oba vůdci podepsali memorandum o porozumění mezi Srbskem a Evropskou komisí, které ustanovilo strategické partnerství zaměřené na suroviny, výrobní řetězce baterií a elektrická vozidla. Při této příležitosti Scholz oslavoval zajištění přístupu k největším známým zásobám lithia na kontinentu, což by mělo snížit závislost na dodávkách z Číny.</p>\n<p>“Toto je důležitý evropský projekt, který přispívá k tomu, aby Evropa zůstala suverénní a nezávislá v dodávkách surovin ve měnícím se světě,” řekl Scholz novinářům po svém setkání se srbským prezidentem.</p>\n<p>Více než půl roku zpět německá vláda kritizovala volební proces v Srbsku, ale nyní se stala hlasitým zastáncem těžby lithia a podporuje srbské úřady v projektu, který vyvolal značný místní odpor. Zatímco ložiska lithia existují v jiných evropských zemích, zejména v Sasku, státě na východě Německa, Franciska Brantner, německá státní tajemnice v ministerstvu hospodářství a klimatických akcí a členka Zelených v Bundestagu, řekla BBC News v srbštině, že podporuje projekt Jadar, pokud budou dodržovány nejvyšší ekologické standardy. Dodala, že Německo již pracuje na podobných projektech v Sasku, stejně jako ve své domovské oblasti v povodí Rýna na jihozápadě, ale bohužel technologie tam ještě není připravena.</p>\n<p>Boško Jakšić, novinář a expert na zahraniční politiku ze Srbska, věří, že Srbsko má větší prospěch z exportu malin (který dosáhl 240 milionů eur v prvních deseti měsících roku 2023) než by mělo z těžby lithia. Tvrdí, že většina zisků by šla Rio Tinto, zatímco bohatý zemědělský region Jadranské doliny, kde byly prováděny testy, by zůstal ekologicky zdevastován.</p>\n<p>“Zatímco veřejnost se obává, že se země promění v skládku pro Evropskou unii, vůdci v Berlíně a Paříži nás ujišťují, že těžba by sloužila jako podnět pro rychlejší integraci Srbska do EU,” řekl Jakšić. Kancléř Scholz však zdůraznil, že Německo nemůže zaručit vysoké standardy ochrany životního prostředí při těžbě lithia, a uvedl, že odpovědnost leží na samotné společnosti. Na druhé straně Vučić ujistil své občany, že Rio Tinto bude dodržovat všechny ekologické předpisy. “Nikdy nebudeme nic skrývat před naším lidem v žádné fázi otevírání dolu, v žádné části procedury,” řekl Vučić na podpisové ceremonii. “Jako prezident budu osobně bojovat za životní prostředí a za životy našich občanů v Jadranu, aby jejich voda a vzduch byly čisté.”</p>\n<p>Opoziční strany zůstávají skeptické vůči prezidentovým ekologickým zárukám. “Existuje naprostý nedostatek důvěry v vládu, když říká, že to bude v zájmu občanů,” říká spolupředsedkyně Zeleno-levého frontu, Biljana Đorđević. “Obáváme se, že Srbsko bude obětováno, aby poskytlo lithium pro elektrická vozidla, která si v Srbsku prakticky nikdo nemůže dovolit.”</p>\n<p>Nicméně se objevuje klíčová otázka: pokud srbská vláda nedokázala uvalit takové povinnosti na čínské společnosti těžící v Srbsku, jak uspěje s Rio Tinto, společností s historií používání ekologicky škodlivých technologií, které znečistily různé části světa?</p>\n<p><strong>Podpora zelené energie, nebezpečné pro životní prostředí</strong></p>\n<p>V září 2020 byla společnost Rio Tinto obviněna z znečištění řek v Papui Nové Guineji uvolňováním toxických látek. Obyvatelé Bougainville tvrdili, že činnost společnosti způsobila zdravotní problémy pro 12 000 lidí žijících v oblasti. K incidentu došlo krátce po rezignaci generálního ředitele společnosti a dvou generálních manažerů po skandálu ohledně zničení míst světového kulturního dědictví spojených s aboriginálními komunitami v Austrálii. Doly Rio Tinto v Západní Austrálii zničily jeskyně, které byly posvátné pro tyto 46 000 let staré domorodé kultury.</p>\n<p>Podle odhadu Amerického geologického institutu existuje na světě přibližně 26 milionů tun rezerv lithia. Z toho má Chile nejvíce, přibližně 9,3 milionu. Následuje Austrálie s 6,2, Argentina s 3,6 a Čína s třemi miliony. Zbytek je rozptýlen po různých kontinentech. Evropa dosud nebyla intenzivně prozkoumána. Je známo, že určité rezervy existují v Portugalsku, Německu, Rakousku, České republice, Finsku, Srbsku a Španělsku. Ale pouze v Srbsku byl projekt těžby skutečně zahájen.</p>\n<p>“O ekologicky šetrné těžbě lithia je stále příliš málo informací,” říká Dragana Đorđević, profesorka na Institutu chemie, technologie a metalurgie v Bělehradě. Zdá se, že ekologičtí experti, veřejnost a dokonce i společnost si nejsou jisti potenciálními účinky, protože pouze dva doly na světě používají podobný proces těžby lithia. Co je známo, je, že oba doly, nacházející se v Číně a Spojených státech, těží lithium z horninového materiálu. Nicméně v obou případech se doly nacházejí v pouštních oblastech a jejich ekologický dopad se rozprostírá až do průměru 150 kilometrů.</p>\n<p>“Těžba lithia ničí vysoce kvalitní zemědělskou půdu, znečišťuje vzduch toxickým prachem a uvolňuje koncentrované sírové a chlorovodíkové kyseliny,” dodává Đorđević. “Toxické důlní vody, s vysokými koncentracemi boru a dalších škodlivých látek, by byly pod tlakem nuceny na povrch, což by mohlo kontaminovat podzemní vody řeky Drina, která je nejkvalitnějším vodním zdrojem v západním Srbsku,” varuje.</p>\n<p>“Bude vznikat toxická odpadní voda, ale také desítky milionů tun nebezpečného odpadu, což by byla chemická časovaná bomba. Těžba, která vyhazuje nebezpečný odpad do přírody, kde zůstává ve formě tailings, nemůže být považována za ekologickou,” uzavírá Đorđević. Ekologické neziskové organizace a obyvatelé Loznice také varovali, že výstavba dolu by mohla vést k ničení biotopů a znečištění vody. Mnozí se také obávají potenciálního vysídlení obyvatel v oblasti.</p>\n<p>Marijana Petković z asociace <em>Ne damo Jadar</em> říká, že obyvatelé Loznice a okolních vesnic využijí všech dostupných prostředků, aby zabránili těžbě lithia ve své oblasti. Asociace poslala dopis francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, aby zastavil projekt. Ve své odpovědi Macron uvedl, že je na lidech v Srbsku, aby se rozhodli, zda chtějí důl, nebo ne.</p>\n<p>“Lidé se rozhodli, my se nevzdáme Jadranu a zde nebude důl,” řekl Petković. Pokud bude otevřen lithiumový důl v Jadranu poblíž Loznice, bude to první takový důl zřízený v obytné oblasti. Nicméně Vladica Cvetković, profesor na fakultě těžby a geologie na Univerzitě v Bělehradě, poznamenává, že v Evropě se v současnosti realizuje nebo plánuje přibližně 20 podobných projektů.</p>\n<p>“Opravdu mě překvapuje, že v naší zemi se stále tvrdí, že svět opustil těžbu. Je evidentní, že tvrzení, že Jadar by byl prvním takovým dolem v obytné oblasti, je používáno jako dramatické a alarmující heslo bez podstatné obavy,” řekl Cvetković     . “V současnosti v Evropě neexistují takové doly, ale když existovat budou, budou umístěny výhradně v obytných oblastech.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> je oceněná srbská novinářka a spisovatelka žijící v Miláně. Píše pro Al Jazeera Balkans, BBC News v srbštině, chorvatský týdeník <em>Novosti</em> a italský deník <em>La Stampa.</em> Je ambasadorkou Gariwo Fondation, zkratka pro Zahrady spravedlivých po celém světě, a od roku 2020 do roku 2022 byla předsedkyní Milánské asociace zahraničního tisku. Publikovala dvě knihy <em>Il Pioniere</em> a <em>Il Vento da est </em>(v italštině), které vydal Besa Muci Editore (2021) a Robin Edizioni (2024). Od března 2024 je předsedkyní Asociace zahraničního tisku v Miláně.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:36:47.035",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Projekt srbské lithiumové doly Jadar je jedním z největších projektů svého druhu a má potenciál generovat kolem půl miliardy amerických dolarů ročně. Přesto obavy o životní prostředí spojené s takovým projektem vedly tisíce lidí k protestům v Bělehradě a jinde. Nicméně prezident Aleksandar Vučić nedávno řekl Financial Times, že doly by měly být otevřeny v roce 2028 a ročně vyprodukují 58 000 tun lithia. </I>\n<br><br>\nNa začátku září bylo 21 srbských aktivistů zařazeno na černou listinu takzvaných \"environmentálních teroristů\", kterou vytvořila anonymní skupina známá jako Kopaćemo (“budeme kopat”). To přišlo po velkém protestu v Bělehradě 18. srpna, který přilákal dav kolem 50 000 lidí. Po protestu policie zatkla tři aktivisty a soudce je okamžitě odsoudil na 30 až 40 dní vězení. Překvapivě, obvinění nebyla spojena s blokováním železniční dopravy, které aktivisté provedli na protest proti navrhovaným lithiumovým dolům v jižním Srbsku, ale spíše s údajným útokem na novináře z Informer, provládního bulvárního plátku známého svými senzacechtivými příběhy a podporou vládnoucí Srbské pokrokové strany.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"cs",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:02.175",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"W Serbii kontrowersyjny projekt kopalni litu niepokoi Unię Europejską",
                key:"uid": string:"8df5247d-a8b5-4837-bda3-7a90439e4cd4",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>W tym samym dniu, zanim protesty się rozpoczęły, organizatorzy Zlatko Kokanović i Nebojša Petković z grupy ekologicznej <em>Ne damo Jadar</em> („nie poddamy się Jadarowi”) zostali wezwani na przesłuchanie przez BIA, serbską agencję bezpieczeństwa narodowego i wywiadu. Władze dały im \"przyjacielskie ostrzeżenie\", że blokady są nielegalne i że powinni być gotowi na konsekwencje. Te konsekwencje przyszły szybko. Po proteście aktywiści ekologiczni zostali zatrzymani w całej Serbii.</p>\n<p><strong>Odkrywanie kryptonitu</strong></p>\n<p>Po tych wydarzeniach prezydent Serbii Aleksandar Vučić, kilku ministrów rządu, dyrektor generalny Rio Tinto Jakob Stausholm (korporacja odpowiedzialna za projekt kopalni litu w Serbii) oraz przedstawiciele firmy spotkali się z mieszkańcami żyjącymi w pobliżu Gornje Nedeljice, gdzie miałaby powstać proponowana kopalnia, aby omówić projekt wydobycia litu. Vučić uznał uzasadnione obawy lokalnych mieszkańców dotyczące potencjalnego wpływu na środowisko, w tym czystości pobliskich rzek, takich jak Jadra i Drina, a także przechowywania odpadów i środków ochrony. Dyrektor generalny Rio Tinto powtórzył, że ochrona środowiska i pozytywne relacje z lokalną społecznością są priorytetami dla firmy i złożył w tej kwestii kilka obietnic.</p>\n<p>W Thacker Pass w amerykańskim stanie Nevada znajduje się ogromne złoże rudy litu. Korporacja Lithium Americas uzyskała pozwolenie na wydobycie na obszarze 73 kilometrów kwadratowych, co wywołało silny sprzeciw ze strony lokalnych mieszkańców i aktywistów zaniepokojonych potencjalnym wyczerpaniem i zanieczyszczeniem wód gruntowych. Pomimo trwających procesów sądowych, budowa kopalni postępuje, a rozpoczęcie działalności planowane jest na 2026 rok. Projekt ma na celu dostarczenie litu dla miliona pojazdów elektrycznych rocznie. Ten obszar jest domem dla kilku plemion rdzennych Amerykanów, które uważają tę ziemię za świętą. Okoliczne opuszczone kopalnie rtęci, które działały do 1970 roku, spowodowały wzrost zachorowań na raka i nadal wydobywają toksyny do środowiska. Jak zauważył były urzędnik ds. dzikiej przyrody w Nevadzie, „Gęsi lądujące na starych kopalniach umierają do rana.”</p>\n<p>Teraz nad regionem wisi nowe zagrożenie ekologiczne. Korporacja Lithium Americas uzyskała pozwolenie na wydobycie litu, ponieważ USA chcą przyspieszyć zieloną transformację i przejść na pojazdy elektryczne.</p>\n<p>W 2004 roku anglo-australijski gigant górniczy Rio Tinto przybył do Serbii, przyciągnięty bogatym potencjałem mineralnym kraju. Po uzyskaniu pozwolenia na poszukiwania firma odkryła kopalnię Jadar w pobliżu miasta Loznica w zachodniej Serbii. To miejsce zawiera unikalne złoże „jadaritu”, nowego minerału borosilikatowego litu i sodu. Wysokiej jakości, dużej skali złoże litu i boru leży pod rzeką Jadar, co czyni je jedynym miejscem na świecie, gdzie można znaleźć jadarit. Jadarit został później potwierdzony jako nowy minerał przez Międzynarodowe Stowarzyszenie Mineralogiczne. Odkrycie było szeroko relacjonowane przez media mainstreamowe, a niektóre z nich nazwały nowy minerał \"kryptonitem\", fikcyjną substancją z planety Supermana. Bloomberg napisał, że „W cieniu prawosławnej kaplicy Rio Tinto odkryło kryptonit, cudowny materiał z Supermana, który ma nadzieję, że przekształci jego działalność w zakresie zielonej energii.”</p>\n<p>Kiedy rząd prezydenta Serbii Aleksandara Vučića zaprezentował projekt wydobycia litu w 2021 roku, masowe protesty przeciwko działalności górniczej sparaliżowały dużą część stolicy, Belgradu, oraz inne części Serbii przez miesiące. Ostatecznie doprowadziło to do wycofania planów otwarcia kopalni Rio Tinto. W międzyczasie firma zaczęła nabywać działki i domy w pobliżu wsi Gornji Nedeljice. Według Rio Tinto w obszarze projektu znajdowało się łącznie 656 działek, z czego 419, czyli 63 procent, zostało zakupionych, co stanowi 167 hektarów.</p>\n<p>„W centralnym obszarze projektu, gdzie planowany jest rozwój obiektów górniczych i przetwórczych, znajdowało się 52 domy. Z tej liczby 51 dobrowolnie sprzedało swoje nieruchomości i się przeprowadziło, zazwyczaj z pomocą naszej firmy. Ponadto zidentyfikowano kolejne 23 obiekty mieszkalne, które nie są na stałe zamieszkałe, takie jak domy wakacyjne, chatki lub opuszczone domy, z których 18 zostało zakupionych,” oficjalnie ogłosili przedstawiciele firmy Rio Tinto.</p>\n<p>Pod wpływem presji społecznej i ekologicznej rząd serbski wycofał zatwierdzenie planu przestrzennego projektu górniczego w 2022 roku. Premier Serbii Ana Brnabić stwierdziła, że decyzja była słuszna, podkreślając, że rząd słucha swoich obywateli. Prezydent Vučić również zauważył, że bezpieczeństwo obywateli i ochrona środowiska są najważniejsze, chociaż osobiście uważa, że wydobycie litu w Serbii stanowi znaczącą szansę na wzrost i rozwój gospodarczy kraju.</p>\n<p>Projekt Jadar jest jednym z największych projektów zielonego litu na świecie. Przy obecnej cenie dziesięciu dolarów amerykańskich za kilogram, mogłoby to wygenerować około pół miliarda dolarów rocznych przychodów. Przy przewidywanej żywotności kopalni wynoszącej 50 lat, całkowite przychody mogłyby wynieść 25 miliardów dolarów dla operatora. Jesienią tego roku Vučić powiedział <em>Financial Times</em>, że kopalnia, która ma zostać otwarta w 2028 roku, wyprodukuje 58 000 ton litu rocznie. To mogłoby wystarczyć na 17 procent produkcji pojazdów elektrycznych w Europie, czyli około 1,1 miliona samochodów.</p>\n<p><strong>„Europa musi pozostać suwerenna w zmieniającym się świecie”</strong></p>\n<p>Dwa lata po początkowym wstrzymaniu projektu, serbski Trybunał Konstytucyjny uchylił decyzję na początku lipca 2024 roku. 19 lipca kanclerz Niemiec Olaf Scholz spotkał się z prezydentem Serbii Aleksandarem Vučićem w Belgradzie na „Szczycie Krytycznych Surowców”. Podczas spotkania obaj liderzy podpisali memorandum o zrozumieniu między Serbią a Komisją Europejską, ustanawiając strategiczne partnerstwo skoncentrowane na surowcach, łańcuchach produkcji baterii i pojazdach elektrycznych. Z tej okazji Scholz świętował uzyskanie dostępu do największych znanych rezerw litu na kontynencie, co powinno zmniejszyć zależność od dostaw z Chin.</p>\n<p>„To ważny europejski projekt, który przyczynia się do tego, że Europa pozostaje suwerenna i niezależna w dostawach surowców w zmieniającym się świecie,” powiedział Scholz dziennikarzom po spotkaniu z prezydentem Serbii.</p>\n<p>Więcej niż pół roku temu niemiecki rząd skrytykował proces wyborczy w Serbii, ale teraz stał się głośnym zwolennikiem wydobycia litu i wspiera serbskie władze w projekcie, który wywołał znaczący lokalny sprzeciw. Chociaż złoża litu istnieją w innych krajach europejskich, szczególnie w Saksonii, stanie we wschodnich Niemczech, Franciska Brantner, niemiecka sekretarz stanu w ministerstwie gospodarki i działań klimatycznych oraz członkini Zielonych w Bundestagu, powiedziała BBC News w serbskim, że popiera projekt Jadar, pod warunkiem, że będą przestrzegane najwyższe standardy ekologiczne. Dodała, że Niemcy już pracują nad podobnymi projektami w Saksonii, a także w jej rodzinnym regionie w dorzeczu Renu na południowym zachodzie, ale niestety technologia tam jeszcze nie jest gotowa.</p>\n<p>Boško Jakšić, dziennikarz i ekspert ds. polityki zagranicznej z Serbii, uważa, że Serbia zyskuje więcej na eksporcie malin (który osiągnął 240 milionów euro w pierwszych dziesięciu miesiącach 2023 roku) niż z wydobycia litu. Twierdzi, że większość zysków trafi do Rio Tinto, podczas gdy bogaty region rolniczy Doliny Jadar, gdzie przeprowadzono testy, zostanie ekologicznie zdewastowany.</p>\n<p>„Podczas gdy społeczeństwo obawia się, że kraj stanie się wysypiskiem dla Unii Europejskiej, liderzy w Berlinie i Paryżu zapewniają nas, że wydobycie będzie stanowić zachętę do szybszej integracji Serbii z UE,” powiedział Jakšić. Kanclerz Scholz jednak podkreślił, że Niemcy nie mogą zagwarantować wysokich standardów ochrony środowiska w wydobyciu litu, stwierdzając, że odpowiedzialność spoczywa na samej firmie. Z drugiej strony Vučić zapewnił swoich obywateli, że Rio Tinto będzie przestrzegać wszystkich przepisów dotyczących ochrony środowiska. „Nigdy nie ukryjemy niczego przed naszymi ludźmi na żadnym etapie otwierania kopalni, na żadnej części procedury,” powiedział Vučić podczas ceremonii podpisania. „Jako prezydent osobiście będę walczył o środowisko i życie naszych obywateli w Jadarze, aby ich woda i powietrze były czyste.”</p>\n<p>Partie opozycyjne pozostają nieprzekonane gwarancjami ekologicznymi prezydenta. „Brakuje całkowicie zaufania do rządu, gdy mówią, że będzie to w interesie obywateli,” mówi współprzewodnicząca Zielono-Lewicowego Frontu, Biljana Đorđević. „Obawiamy się, że Serbia zostanie poświęcona, aby dostarczyć lit do pojazdów elektrycznych, na które praktycznie nikt w Serbii nie może sobie pozwolić.”</p>\n<p>Niemniej jednak pojawia się kluczowe pytanie: jeśli rząd serbski nie zdołał nałożyć takich zobowiązań na chińskie firmy wydobywcze w Serbii, jak odniesie sukces z Rio Tinto, firmą z historią stosowania technologii szkodliwych dla środowiska, które zanieczyściły różne części świata?</p>\n<p><strong>Promowanie zielonej energii, niebezpiecznej dla środowiska</strong></p>\n<p>We wrześniu 2020 roku Rio Tinto zostało oskarżone o zanieczyszczanie rzek w Papui-Nowej Gwinei poprzez uwalnianie substancji toksycznych. Mieszkańcy Bougainville twierdzili, że działania firmy spowodowały problemy zdrowotne u 12 000 osób żyjących w tym rejonie. Incydent ten miał miejsce krótko po rezygnacji dyrektora generalnego firmy i dwóch menedżerów generalnych po skandalu związanym z niszczeniem miejsc światowego dziedzictwa kulturowego związanych z społecznościami aborygeńskimi w Australii. Kopalnie Rio Tinto w Zachodniej Australii zniszczyły jaskinie, które były święte dla tych 46 000-letnich kultur rdzennych.</p>\n<p>Według szacunków Amerykańskiego Instytutu Geologicznego, na świecie znajduje się około 26 milionów ton rezerw litu. Z tego Chile ma zdecydowanie najwięcej, około 9,3 miliona. Następnie Australia z 6,2, Argentyna z 3,6 i Chiny z trzema milionami. Reszta jest rozproszona po różnych kontynentach. Europa nie była dotąd intensywnie badana. Wiadomo, że pewne złoża istnieją w Portugalii, Niemczech, Austrii, Czechach, Finlandii, Serbii i Hiszpanii. Ale tylko w Serbii rozpoczęto rzeczywiste wydobycie.</p>\n<p>„Wciąż jest zbyt mało informacji na temat ekologicznego wydobycia litu,” mówi Dragana Đorđević, profesor w Instytucie Chemii, Technologii i Metalurgii w Belgradzie. Wydaje się, że eksperci ekologiczni, społeczeństwo, a nawet firma są niepewni potencjalnych skutków, ponieważ tylko dwie kopalnie na świecie stosują podobny proces wydobycia litu. Wiadomo, że obie kopalnie, znajdujące się w Chinach i Stanach Zjednoczonych, wydobywają lit z materiału skalnego. Jednak w obu przypadkach kopalnie znajdują się w regionach pustynnych, a ich wpływ na środowisko rozciąga się na promień do 150 kilometrów.</p>\n<p>„Wydobycie litu niszczy wysokiej jakości użytki rolne, zanieczyszcza powietrze toksycznym pyłem i uwalnia skoncentrowane kwasy siarkowy i solny,” dodaje Đorđević. „Toksyczne wody kopalniane, o wysokich stężeniach boru i innych szkodliwych substancji, byłyby zmuszane do wydobycia na powierzchnię pod ciśnieniem, potencjalnie zanieczyszczając wody gruntowe rzeki Drina, która jest najwyższej jakości zbiornikiem wodnym w zachodniej Serbii,” ostrzega.</p>\n<p>„Powstaną toksyczne wody odpadowe, ale także dziesiątki milionów ton niebezpiecznych odpadów, które będą chemiczną bombą zegarową. Wydobycie, które odrzuca niebezpieczne odpady do natury, gdzie pozostają w postaci odpadów, nie może być uznawane za ekologiczne,” podsumowuje Đorđević. Organizacje ekologiczne i mieszkańcy Loznicy również ostrzegli, że budowa kopalni może prowadzić do zniszczenia siedlisk i zanieczyszczenia wód. Wiele osób obawia się również potencjalnego przesiedlenia mieszkańców w tym rejonie.</p>\n<p>Marijana Petković z stowarzyszenia <em>Ne damo Jadar</em> mówi, że mieszkańcy Loznicy i okolicznych wsi wykorzystają wszystkie dostępne środki, aby zapobiec wydobyciu litu w swoim rejonie. Stowarzyszenie wysłało list do prezydenta Francji Emmanuela Macrona, prosząc go o wstrzymanie projektu. W swojej odpowiedzi Macron stwierdził, że to do ludzi Serbii należy decyzja, czy chcą kopalni, czy nie.</p>\n<p>„Ludzie zdecydowali, nie poddamy się Jadarowi i nie będzie tutaj kopalni,” powiedziała Petković. Jeśli kopalnia litu w Jadarze w pobliżu Loznicy zostanie otwarta, będzie to pierwsza taka kopalnia ustanowiona w obszarze zamieszkanym. Jednak Vladica Cvetković, profesor na wydziale górnictwa i geologii Uniwersytetu w Belgradzie, zauważa, że obecnie realizowanych lub planowanych jest około 20 podobnych projektów w Europie.</p>\n<p>„Jestem naprawdę zaskoczony, że w naszym kraju wciąż twierdzi się, że świat porzucił górnictwo. Jest oczywiste, że twierdzenie, że Jadar byłby pierwszą taką kopalnią w obszarze zamieszkanym, jest używane jako dramatyczne i alarmujące hasło bez istotnej troski,” powiedział Cvetković     . „Obecnie w Europie nie ma takich kopalń, ale gdy już będą istnieć, będą się znajdować wyłącznie w obszarach zamieszkanych.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> jest nagradzaną serbską dziennikarką i pisarką z siedzibą w Mediolanie. Pisze dla Al Jazeera Balkans, BBC News w serbskim, chorwackiego tygodnika <em>Novosti</em> oraz włoskiej gazety codziennej <em>La Stampa.</em> Jest ambasadorką Fundacji Gariwo, akronimem Ogrodów Sprawiedliwych na całym świecie i pełniła funkcję przewodniczącej Mediolańskiego Stowarzyszenia Prasy Zagranicznej w latach 2020-2022. Opublikowała dwie książki <em>Il Pioniere</em> i <em>Il Vento da est </em> (po włosku), wydane przez Besa Muci Editore (2021) i Robin Edizioni (2024). Od marca 2024 roku jest przewodniczącą Stowarzyszenia Prasy Zagranicznej w Mediolanie.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:09:03.071",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Serbski projekt kopalni litu Jadar jest jednym z największych projektów tego rodzaju i ma potencjał, aby generować około pół miliarda dolarów rocznie. Niemniej jednak, obawy dotyczące środowiska związane z takim projektem skłoniły tysiące osób do protestów w Belgradzie i innych miejscach. Niemniej jednak, prezydent Aleksandar Vučić niedawno powiedział Financial Times, że kopalnia ma zostać otwarta w 2028 roku i będzie produkować 58 000 ton litu rocznie.</I>\n<br><br>\nNa początku września, 21 serbskich aktywistów zostało umieszczonych na czarnej liście tzw. \"terrorystów ekologicznych\" stworzonej przez anonimową grupę znaną jako Kopaćemo (“będziemy kopać”). To wydarzyło się po dużym proteście w Belgradzie 18 sierpnia, który przyciągnął tłum około 50 000 osób. Po proteście policja aresztowała trzech aktywistów, a sędzia szybko skazał ich na 30 do 40 dni więzienia. Co zaskakujące, zarzuty nie dotyczyły blokowania ruchu kolejowego, które aktywiści zorganizowali w proteście przeciwko proponowanym kopalniom litu w południowej Serbii, lecz rzekomego napadu na dziennikarza z Informera, prorządowego tabloidu znanego z sensacyjnych historii i wsparcia rządzącej Serbskiej Partii Postępu.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:09:22.855",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"I Serbien oroar ett kontroversiellt litiumgruvprojekt Europeiska unionen",
                key:"uid": string:"92a3fa59-b55f-442b-9ab5-f3e4a929b373",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>På samma dag, innan protesterna ens började, togs arrangörerna Zlatko Kokanović och Nebojša Petković från miljögruppen <em>Ne damo Jadar</em> (“vi ger inte upp Jadar”) in för förhör av BIA, Serbiens nationella säkerhets- och underrättelsemyndighet. Myndigheterna gav dem en \"vänlig varning\" om att blockaderna var olagliga och att de skulle vara beredda att möta konsekvenser. Dessa konsekvenser kom snabbt. Efter protesten greps miljöaktivister över hela Serbien.</p>\n<p><strong>Upptäckten av kryptonit</strong></p>\n<p>Efter dessa händelser träffade Serbiens president Aleksandar Vučić, flera regeringsministrar, Rio Tintos VD Jakob Stausholm (företaget som ansvarar för litiumgruvprojektet i Serbien) och representanter från företaget invånare som bor nära Gornje Nedeljice, där den föreslagna gruvan skulle ligga, för att diskutera litiumgruvprojektet. Vučić erkände de lokala invånarnas legitima oro över den potentiella miljöpåverkan, inklusive renheten hos närliggande floder som Jadra och Drina, samt avfallshantering och skyddsåtgärder. Rio Tintos VD upprepade att miljöskydd och positiva relationer med det lokala samhället var prioriteringar för företaget och han gjorde flera löften i den avseenden.</p>\n<p>Vid Thacker Pass i den amerikanska delstaten Nevada ligger en stor litiummalmsförekomst. Lithium Americas-korporationen har fått tillstånd att bryta 73 kvadratkilometer, vilket har väckt starkt motstånd från lokala invånare och aktivister som är oroade över potentiell grundvattenutarmning och förorening. Trots pågående rättsprocesser går byggandet av gruvan framåt, med verksamhet som förväntas börja 2026. Projektet syftar till att förse litium för en miljon elfordon årligen. Detta område är hem för flera inhemska amerikanska stammar som anser att marken är helig. Närliggande övergivna kvicksilvergruvor, som var i drift fram till 1970, orsakade en ökning av cancerfall och fortsätter att läcka gifter i miljön. Som en tidigare viltvårdare i Nevada påpekade: “Gäss som landar på de gamla gruvorna är döda på morgonen.”</p>\n<p>Nu hänger ett nytt miljöhot över regionen. Lithium Americas-korporationen har fått tillstånd att bryta litium, eftersom USA vill påskynda den gröna övergången och byta till elfordon.</p>\n<p>År 2004 kom den anglo-australiensiska gruvjätten Rio Tinto till Serbien, lockad av landets rika mineralpotential. Efter att ha fått ett prospekterings tillstånd upptäckte företaget Jadar-gruvan nära staden Loznica i västra Serbien. Denna plats innehåller en unik avsättning av “jadarit”, ett nytt litium-natrium-borosilikatmineral. Den högkvalitativa, storskaliga litium- och boravlagringen ligger under Jadarfloden, vilket gör det till den enda platsen i världen där jadarit kan hittas. Jadarit bekräftades senare som ett nytt mineral av den internationella mineralogiska föreningen. Upptäckten fick stor uppmärksamhet i mainstreammedia, där vissa medier kallade det nya mineralet \"kryptonit\", en fiktiv substans från Supermans planet. Bloomberg skrev att “I skuggan av ett ortodoxt kapell har Rio Tinto upptäckt kryptonit, det underbara materialet från Superman, som de hoppas kommer att transformera deras gröna energiverksamhet.”</p>\n<p>När regeringen under Serbiens president Aleksandar Vučić presenterade litiumutvinningsprojektet 2021, lamslog massprotester mot gruvverksamhet mycket av huvudstaden Belgrad och andra delar av Serbien i månader. Detta ledde slutligen till att planerna på att öppna Rio Tinto-gruvan drogs tillbaka. Under tiden började företaget köpa mark och hus i närheten av byn Gornji Nedeljice. Enligt Rio Tinto fanns det totalt 656 tomter inom projektområdet, varav 419, eller 63 procent, har köpts, vilket motsvarar 167 hektar.</p>\n<p>“I det centrala området av projektet där utvecklingen av gruv- och bearbetningsanläggningar är planerad, fanns det 52 hem. Av det antalet sålde 51 frivilligt sina egendomar och flyttade, vanligtvis med stöd av vårt företag. Dessutom identifierades ytterligare 23 bostadsanläggningar som inte är permanent bebodda, såsom fritidshus, stugor eller övergivna hus, varav 18 köptes,” meddelade myndigheterna från Rio Tinto officiellt.</p>\n<p>Under offentligt och miljömässigt tryck drog den serbiska regeringen tillbaka godkännandet för gruvprojektets spatialplan 2022. Serbiens premiärminister Ana Brnabić uttalade att beslutet var det rätta, och betonade att regeringen lyssnar på sitt folk. President Vučić påpekade också att medborgarnas säkerhet och miljöskydd är av största vikt, även om han personligen anser att litiumutvinning i Serbien utgör en betydande möjlighet för landets ekonomiska tillväxt och utveckling.</p>\n<p>Jadar-projektet är ett av de största grönfältslitiumprojekten i världen. Till det nuvarande priset av tio amerikanska dollar per kilogram skulle detta generera omkring en halv miljard dollar i årliga intäkter. Med en beräknad gruvlivslängd på 50 år skulle de totala intäkterna kunna uppgå till 25 miljarder dollar för operatören. I höstas sa Vučić till <em>Financial Times</em> att gruvan, som förväntas öppna 2028, skulle producera 58 000 ton litium årligen. Detta skulle kunna vara tillräckligt för 17 procent av Europas produktion av elfordon, eller cirka 1,1 miljoner bilar.</p>\n<p><strong>“Europa måste förbli suveränt i en föränderlig värld</strong><strong>”</strong></p>\n<p>Två år efter att projektet initialt stoppades upphävde den serbiska konstitutionsdomstolen beslutet i början av juli 2024. Den 19 juli träffade den tyska förbundskanslern Olaf Scholz Serbiens president Aleksandar Vučić i Belgrad för ett “Kritiskt råmaterialtoppmöte”. Under mötet undertecknade de två ledarna ett samförståndsavtal mellan Serbien och EU-kommissionen, som etablerade ett strategiskt partnerskap inriktat på råmaterial, batteriproduktionskedjor och elfordon. Vid detta tillfälle firade Scholz att han säkrat tillgång till kontinentens största kända reserver av litium, vilket bör minska beroendet av leveranser från Kina.</p>\n<p>“Detta är ett viktigt europeiskt projekt som bidrar till att Europa förblir suveränt och oberoende i tillgången på råmaterial i en föränderlig värld,” sa Scholz till journalister efter sitt möte med den serbiska presidenten.</p>\n<p>För mer än ett halvår sedan kritiserade den tyska regeringen valprocessen i Serbien, men nu har den blivit en högljudd förespråkare för litiumutvinning och stöder de serbiska myndigheterna i ett projekt som har väckt betydande lokalt motstånd. Medan litiumavlagringar finns i andra europeiska länder, särskilt i Sachsen, en delstat i östra Tyskland, sa Franciska Brantner, den tyska statssekreteraren i ministeriet för ekonomi och klimatåtgärder och medlem av de gröna i förbundsdagen, till BBC News på serbiska att hon stöder Jadar-projektet, förutsatt att de högsta miljöstandarderna respekteras. Hon tillade att Tyskland redan arbetar med liknande projekt i Sachsen, liksom i hennes hemregion i Rhenområdet i sydväst, men tyvärr är teknologin där ännu inte redo.</p>\n<p>Boško Jakšić, en journalist och expert på utrikespolitik från Serbien, anser att Serbien drar mer nytta av hallonexport (som nådde 240 miljoner euro under de första tio månaderna av 2023) än vad det skulle göra av litiumutvinning. Han hävdar att den största delen av vinsterna skulle gå till Rio Tinto, medan den rika jordbruksregionen Jadar-dalen, där tester genomfördes, skulle lämnas ekologiskt ödelagd.</p>\n<p>“Medan allmänheten fruktar att landet kommer att bli en soptipp för Europeiska unionen, försäkrar ledarna i Berlin och Paris oss att gruvdrift skulle fungera som en incitament för Serbiens snabbare integration i EU,” sa Jakšić. Förbundskansler Scholz betonade dock att Tyskland inte kan garantera höga miljöskyddsstandarder vid litiumutvinning, och att ansvaret ligger hos företaget självt. Å sin sida försäkrade Vučić sina medborgare att Rio Tinto kommer att följa alla miljöregler. “Vi kommer aldrig att dölja något för vårt folk i något skede av öppnandet av gruvan, i någon del av proceduren,” sa Vučić vid undertecknandet. “Som president kommer jag personligen att kämpa för miljön och för våra medborgares liv i Jadar, så att deras vatten och luft är rena.”</p>\n<p>Oppositionspartierna förblir skeptiska till presidentens miljögarantier. “Det finns en fullständig brist på förtroende för regeringen när de säger att det kommer att vara i medborgarnas intresse,” säger medledaren för det Grön-Vänsterfronten, Biljana Đorđević. “Vi fruktar att Serbien kommer att offras för att förse litium för elfordon som i stort sett ingen i Serbien har råd med.”</p>\n<p>Ändå uppstår en nyckelfråga: om den serbiska regeringen misslyckades med att ställa sådana krav på kinesiska företag som bryter i Serbien, hur kommer den att lyckas med Rio Tinto, ett företag med en historia av att använda miljöskadliga teknologier som har förorenat olika delar av världen?</p>\n<p><strong>Främjande av grön energi, farlig för miljön</strong></p>\n<p>I september 2020 anklagades Rio Tinto för att ha förorenat floder i Papua Nya Guinea genom att släppa ut giftiga ämnen. Invånare i Bougainville hävdade att företagets åtgärder orsakade hälsoproblem för 12 000 personer som bor i området. Denna incident inträffade strax efter avgången av företagets VD och två generaldirektörer efter en skandal kring förstörelsen av världens kulturarv kopplade till aboriginska samhällen i Australien. Rio Tintos gruvor i Västra Australien hade förstört grottor som var heliga för dessa 46 000 år gamla inhemska kulturer.</p>\n<p>Enligt uppskattningen från det amerikanska geologiska institutet finns det cirka 26 miljoner ton litiumreserver i världen. Av detta har Chile med råge mest, omkring 9,3 miljoner. Följt av Australien med 6,2, Argentina med 3,6 och Kina med tre miljoner. Resten är spridda över olika kontinenter. Europa har inte utforskats intensivt fram till nu. Det är känt att vissa reserver finns i Portugal, Tyskland, Österrike, Tjeckien, Finland, Serbien och Spanien. Men endast i Serbien har ett projekt för att bryta faktiskt påbörjats.</p>\n<p>“Det finns fortfarande för lite information om miljövänlig litiumutvinning,” säger Dragana Đorđević, professor vid Institutet för kemi, teknik och metallurgi i Belgrad. Det verkar som om ekologiska experter, allmänheten och till och med företaget är osäkra på de potentiella effekterna, eftersom endast två gruvor i världen använder en liknande litiumutvinningsprocess. Vad som är känt är att båda gruvorna, belägna i Kina och USA, utvinner litium från bergmaterial. Men i båda fallen ligger gruvorna i ökenområden, och deras miljöpåverkan sträcker sig upp till 150 kilometer i diameter.</p>\n<p>“Brytning av litium förstör högkvalitativ jordbruksmark, förorenar luften med giftigt damm och släpper ut koncentrerade svavelsyra och saltsyra,” tillägger Đorđević. “Giftiga gruvvatten, med höga koncentrationer av bor och andra skadliga ämnen, skulle tvingas upp till ytan under tryck, vilket potentiellt kan förorena de underjordiska vattnen i Drina-floden, som är den högkvalitativa vattenreservoaren i västra Serbien,” varnar hon.</p>\n<p>“Giftigt avloppsvatten kommer att skapas, men även tiotals miljoner ton farligt avfallsmaterial, vilket skulle vara en kemisk tidsbomb. Gruvdrift som slänger farligt avfall i naturen där det förblir i form av avfall kan inte betraktas som ekologisk,” avslutar Đorđević. Miljö-NGO:er och invånare i Loznica har också varnat för att gruvans konstruktion kan leda till förstörelse av livsmiljöer och vattenförorening. Många fruktar också den potentiella förflyttningen av invånare i området.</p>\n<p>Marijana Petković från föreningen <em>Ne damo Jadar</em> säger att invånarna i Loznica och omgivande byar kommer att använda alla tillgängliga medel för att förhindra litiumutvinning i sitt område. Föreningen skickade ett brev till den franske presidenten Emmanuel Macron och bad honom att stoppa projektet. I sitt svar uttalade Macron att det är upp till folket i Serbien att avgöra om de vill ha gruvan eller inte.</p>\n<p>“Folket har beslutat, vi kommer inte att ge upp Jadar och det kommer inte att bli någon gruva här,” sa Petković. Om litiumgruvan i Jadar nära Loznica öppnas, kommer det att bli den första sådana gruvan som etableras i ett befolkat område. Men Vladica Cvetković, professor vid fakulteten för gruvdrift och geologi vid universitetet i Belgrad, påpekar att omkring 20 liknande projekt för närvarande genomförs eller planeras i Europa.</p>\n<p>“Jag är verkligen förvånad över att det fortfarande påstås i vårt land att världen har övergivit gruvdrift. Det är uppenbart att påståendet att Jadar skulle vara den första sådana gruvan i ett befolkat område används som ett dramatiskt och alarmerande slogan utan substantiell oro,” sa Cvetković    . “Det finns inga sådana gruvor någonstans i Europa för närvarande, men när de väl finns, kommer de att ligga uteslutande i befolkade områden.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> är en prisbelönt serbisk journalist och författare baserad i Milano. Hon skriver för Al Jazeera Balkans, BBC News på serbiska, den kroatiska veckotidningen <em>Novosti</em> och den italienska dagstidningen <em>La Stampa.</em> Hon är ambassadör för Gariwo-stiftelsen, akronymen för Gardens of the Righteous Worldwide och hon var ordförande för den utländska pressföreningen i Milano från 2020 till 2022. Hon har publicerat två böcker <em>Il Pioniere</em> och <em>Il Vento da est </em>(på italienska), redigerade av Besa Muci Editore (2021) och Robin Edizioni (2024). Hon har varit ordförande för den utländska pressföreningen i Milano sedan mars 2024.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:46:00.111",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Det serbiska Jadar litiumgruvprojektet är ett av de största projekten av sitt slag och har potential att generera omkring en halv miljard US-dollar i årliga intäkter. Ändå har de miljömässiga bekymmer som följer med ett sådant projekt lett till att tusentals har kommit ut och protesterat i Belgrad och på andra ställen. Trots detta sa president Aleksandar Vučić nyligen till Financial Times att gruvan förväntas öppna 2028 och kommer att producera 58 000 ton litium årligen.</I>\n<br><br>\nI början av september placerades 21 serbiska aktivister på en svart lista över de så kallade \"miljöterroristerna\" som skapats av en anonym grupp känd som Kopaćemo (“vi kommer att gräva”). Detta kom i kölvattnet av en stor protest i Belgrad den 18 augusti, som drog en folkmassa på omkring 50 000 personer. Efter protesten arresterade polisen tre aktivister och en domare dömde dem omedelbart till 30 till 40 dagar i fängelse. Överraskande nog var anklagelserna inte relaterade till blockeringen av järnvägstrafik, som aktivisterna hade iscensatt i protest mot föreslagna litiumgruvor i södra Serbien, utan snarare ett påstått övergrepp på en journalist från Informer, en pro-regerings tabloidtidning känd för sina sensationshistorier och stöd för det styrande serbiska progressiva partiet.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sv",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:46:00.112",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Sırbistan'da, tartışmalı bir lityum madeni projesi Avrupa Birliği'ni endişelendiriyor",
                key:"uid": string:"a6b39c8e-1e3a-4ee1-91ce-973687eda634",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Aynı gün, protestolar başlamadan önce, çevre grubu <em>Ne damo Jadar</em> (“Jadar'dan vazgeçmeyeceğiz”) organizatörleri Zlatko Kokanović ve Nebojša Petković, Sırbistan'ın ulusal güvenlik ve istihbarat ajansı BIA tarafından sorgulanmak üzere alındı. Yetkililer, blokajların yasadışı olduğu ve sonuçlarla yüzleşmeye hazırlıklı olmaları gerektiği konusunda onlara \"dostane bir uyarı\" verdiler. Bu sonuçlar hızla geldi. Protestodan sonra, çevre aktivistleri Sırbistan genelinde gözaltına alındı.</p>\n<p><strong>Kryptonite'ı keşfetmek</strong></p>\n<p>Bu olayların ardından, Sırbistan Cumhurbaşkanı Aleksandar Vučić, birkaç hükümet yetkilisi, Sırbistan'daki lityum madeni projesinden sorumlu olan Rio Tinto CEO'su Jakob Stausholm ve şirketin temsilcileri, önerilen madenin yer alacağı Gornje Nedeljice yakınlarında yaşayan sakinlerle bir araya gelerek lityum madenciliği projesini tartıştılar. Vučić, yerel halkın Jadra ve Drina gibi yakın nehirlerin temizliği, atık depolama ve koruma önlemleri gibi potansiyel çevresel etkilerle ilgili meşru endişelerini kabul etti. Rio Tinto'nun CEO'su, çevre koruma ve yerel toplulukla olumlu ilişkilerin şirketin öncelikleri olduğunu yineleyerek bu konuda birkaç vaat verdi.</p>\n<p>ABD'nin Nevada eyaletindeki Thacker Pass'ta geniş bir lityum cevheri yatağı bulunmaktadır. Lithium Americas şirketi, 73 kilometrekarelik bir alan için madencilik izni almış olup, bu durum yerel sakinler ve potansiyel yer altı suyu azalması ve kirlenmesi konusunda endişeli aktivistlerden güçlü bir muhalefetle karşılaşmıştır. Devam eden davalara rağmen, madenin inşası ilerlemekte olup, operasyonların 2026'da başlaması beklenmektedir. Proje, yılda bir milyon elektrikli araç için lityum sağlamayı hedeflemektedir. Bu alan, toprağı kutsal kabul eden birkaç Yerli Amerikan kabilesine ev sahipliği yapmaktadır. 1970 yılına kadar faaliyet gösteren yakınlardaki terkedilmiş cıva madenleri, kanser oranlarında bir artışa neden olmuş ve çevreye toksin sızdırmaya devam etmektedir. Eski bir Nevada yaban hayatı yetkilisinin belirttiği gibi, “Eski madenlere inen kazlar sabah ölü oluyor.”</p>\n<p>Şimdi, bölge üzerinde yeni bir çevresel tehdit belirmektedir. Lithium Americas şirketi, ABD'nin yeşil geçişi hızlandırmak ve elektrikli araçlara geçiş yapmak istemesi nedeniyle lityum madenciliği için bir izin almıştır.</p>\n<p>2004 yılında, Anglo-Australya madencilik devi Rio Tinto, ülkenin zengin mineral potansiyelinden etkilenerek Sırbistan'a geldi. Bir keşif izni aldıktan sonra, şirket, batı Sırbistan'daki Loznica kasabasının yakınında Jadar madenini keşfetti. Bu alan, yeni bir lityum sodyum borosilikat minerali olan “jadarit”in benzersiz bir yatağını içermektedir. Yüksek kaliteli, büyük ölçekli lityum ve bor yatakları Jadar nehrinin altında yer almakta olup, jadarit'in dünyada bulunabileceği tek yerdir. Jadarit, daha sonra Uluslararası Mineralojik Derneği tarafından yeni bir mineral olarak onaylanmıştır. Keşif, ana akım medya tarafından geniş bir şekilde ele alınmış, bazı yayınlar yeni minerali Superman'in gezegeninden \"kryptonite\" olarak adlandırmıştır. Bloomberg, “Ortodoks bir şapelin gölgesinde, Rio Tinto, Superman'ın harika malzemesi kryptonite'ı keşfetti ve bunun yeşil enerji işini dönüştüreceğini umuyor.” diye yazdı.</p>\n<p>Sırbistan Cumhurbaşkanı Aleksandar Vučić'in 2021'de lityum çıkarma projesini tanıttığında, madencilik faaliyetlerine karşı kitlesel protestolar, başkent Belgrad'ın ve Sırbistan'ın diğer bölgelerinin büyük bir kısmını aylardır felç etti. Bu, nihayetinde Rio Tinto madeninin açılması planlarının geri çekilmesine yol açtı. Bu arada, şirket, Gornji Nedeljice köyü çevresindeki arazi ve evleri satın almaya başladı. Rio Tinto'ya göre, proje alanında toplam 656 parsel arazi bulunmaktaydı, bunlardan 419'u veya yüzde 63'ü satın alınmış olup, toplamda 167 hektar etmektedir.</p>\n<p>“Projenin merkezi alanında, madencilik ve işleme tesislerinin geliştirilmesinin planlandığı yerde 52 ev vardı. Bu sayıdan 51'i gönüllü olarak mülklerini sattı ve genellikle şirketimizin desteğiyle taşındı. Ayrıca, kalıcı olarak ikamet edilmeyen, tatil evleri, dağ evleri veya terkedilmiş evler gibi 23 konut daha tespit edildi ve bunlardan 18'i satın alındı,” Rio Tinto şirketinin yetkilileri resmi olarak duyurdu.</p>\n<p>Kamusal ve çevresel baskı altında, Sırbistan hükümeti 2022'de madencilik projesinin mekansal planına onayını geri çekti. Sırbistan Başbakanı Ana Brnabić, kararın doğru olduğunu belirterek, hükümetin halkını dinlediğini vurguladı. Cumhurbaşkanı Vučić de vatandaşların güvenliğinin ve çevre korumanın öncelikli olduğunu belirtti, ancak kişisel olarak Sırbistan'daki lityum çıkarımının ülkenin ekonomik büyüme ve gelişimi için önemli bir fırsat sunduğuna inanıyor.</p>\n<p>Jadar projesi, dünyanın en büyük yeşil alan lityum projelerinden biridir. Şu anki kilogram başına on ABD doları fiyatıyla, bu, yıllık yaklaşık yarım milyar dolar gelir elde edecektir. 50 yıllık bir maden ömrü ile, toplam gelir operatör için 25 milyar dolara ulaşabilir. Bu sonbaharda, Vučić, <em>Financial Times</em>’a, 2028'de açılması beklenen madenin yılda 58,000 ton lityum üreteceğini söyledi. Bu, Avrupa'nın elektrikli araç üretiminin yüzde 17'si için yeterli olabilir veya yaklaşık 1.1 milyon araç için yeterli olabilir.</p>\n<p><strong>“Avrupa, değişen bir dünyada egemen kalmalıdır”</strong></p>\n<p>Projenin başlangıçta durdurulmasından iki yıl sonra, Sırbistan Anayasa Mahkemesi, Temmuz 2024'ün başında kararı bozdu. 19 Temmuz'da, Alman Şansölye Olaf Scholz, Belgrad'da Sırbistan Cumhurbaşkanı Aleksandar Vučić ile “Kritik Ham Maddeler Zirvesi” için bir araya geldi. Toplantı sırasında, iki lider, Sırbistan ile AB Komisyonu arasında, ham maddeler, batarya üretim zincirleri ve elektrikli araçlar üzerine odaklanan stratejik bir ortaklık kuran bir mutabakat zaptı imzaladı. Bu vesileyle, Scholz, kıtanın bilinen en büyük lityum rezervlerine erişim sağladığını kutladı ve bu durumun Çin'den gelen tedarik bağımlılığını azaltması gerektiğini belirtti.</p>\n<p>“Bu, Avrupa'nın değişen bir dünyada ham maddelerin tedarikinde egemen ve bağımsız kalmasına katkıda bulunan önemli bir Avrupa projesidir,” dedi Scholz, Sırbistan Cumhurbaşkanı ile yaptığı görüşmenin ardından gazetecilere.</p>\n<p>Yarım yıldan fazla bir süre önce, Alman hükümeti Sırbistan'daki seçim sürecini eleştirmişti, ancak şimdi lityum madenciliğinin güçlü bir savunucusu haline geldi ve Sırbistan otoritelerini önemli yerel muhalefetle karşılaşan bir projede destekliyor. Lityum yatakları diğer Avrupa ülkelerinde, özellikle Almanya'nın doğusundaki Saksonya'da bulunsa da, Alman Ekonomi ve İklim Eylem Bakanlığı'nda devlet sekreteri olan ve Bundestag'daki Yeşiller üyesi Franciska Brantner, BBC News'a Sırpça olarak, en yüksek çevresel standartların korunması şartıyla Jadar projesini desteklediğini söyledi. Almanya'nın Saksonya'da ve güneybatıda Ren Havzası'ndaki kendi bölgesinde benzer projeler üzerinde çalıştığını ekledi, ancak ne yazık ki oradaki teknoloji henüz hazır değil.</p>\n<p>Sırbistan'dan gazeteci ve dış politika uzmanı Boško Jakšić, Sırbistan'ın lityum madenciliğinden daha fazla ahududu ihracatından (2023'ün ilk on ayında 240 milyon euroya ulaştı) fayda sağladığını düşünüyor. Kazancın büyük bir kısmının Rio Tinto'ya gideceğini, testlerin yapıldığı Jadar Vadisi'nin zengin tarım bölgesinin ise ekolojik olarak tahrip edileceğini savunuyor.</p>\n<p>“Kamu, ülkenin Avrupa Birliği için bir atık alanına dönüşeceğinden korkarken, Berlin ve Paris'teki liderler, madenciliğin Sırbistan'ın AB'ye daha hızlı entegrasyonu için bir teşvik olacağını garanti ediyor,” dedi Jakšić. Ancak Şansölye Scholz, Almanya'nın lityum madenciliğinde yüksek çevre koruma standartlarını garanti edemeyeceğini vurgulayarak, sorumluluğun şirketin kendisine ait olduğunu belirtti. Öte yandan, Vučić, vatandaşlarına Rio Tinto'nun tüm çevre düzenlemelerine uyacağını temin etti. “Madenin açılması sürecinin her aşamasında, halkımızdan hiçbir şeyi gizlemeyeceğiz,” dedi Vučić imza töreninde. “Cumhurbaşkanı olarak, çevre ve Jadar'daki vatandaşlarımızın hayatları için kişisel olarak savaşacağım, böylece su ve havaları temiz olsun.”</p>\n<p>Muhalefet partileri, başkanın çevresel garantilerine ikna olmamış durumda. “Hükümetin vatandaşların çıkarına olacağını söylediğinde, güven eksikliği var,” diyor Yeşil-Sol Cephesi'nin eş lideri Biljana Đorđević. “Sırbistan'ın, Sırbistan'da neredeyse kimsenin karşılayamayacağı elektrikli araçlar için lityum sağlamak uğruna feda edileceğinden korkuyoruz.”</p>\n<p>Yine de, önemli bir soru ortaya çıkıyor: Sırbistan hükümeti, Sırbistan'daki Çinli şirketlere böyle yükümlülükler getirmekte başarısız olduysa, çevreye zarar veren teknolojiler kullanan Rio Tinto gibi bir şirketle nasıl başarılı olacak?</p>\n<p><strong>Yeşil enerjiyi teşvik etmek, çevre için tehlikeli</strong></p>\n<p>Eylül 2020'de, Rio Tinto, Papua Yeni Gine'deki nehirleri toksik maddeler salarak kirletmekle suçlandı. Bougainville sakinleri, şirketin eylemlerinin bölgede yaşayan 12,000 kişi için sağlık sorunlarına neden olduğunu iddia etti. Bu olay, şirketin CEO'sunun ve iki genel müdürünün, Avustralya'daki Aborjin topluluklarıyla bağlantılı Dünya Kültürel Mirası alanlarının yok edilmesiyle ilgili bir skandalın ardından istifasından kısa bir süre sonra meydana geldi. Rio Tinto'nun Batı Avustralya'daki madenleri, bu 46,000 yıllık yerli kültürler için kutsal olan mağaraları yok etmiştir.</p>\n<p>Amerikan Jeolojik Enstitüsü'nün tahminine göre, dünyada yaklaşık 26 milyon ton lityum rezervi bulunmaktadır. Bunun en büyük kısmı, yaklaşık 9.3 milyon ton ile Şili'dedir. Onu 6.2 milyon ton ile Avustralya, 3.6 milyon ton ile Arjantin ve 3 milyon ton ile Çin takip etmektedir. Geri kalanlar çeşitli kıtalara dağılmıştır. Avrupa, şimdiye kadar yoğun bir şekilde araştırılmamıştır. Portekiz, Almanya, Avusturya, Çek Cumhuriyeti, Finlandiya, Sırbistan ve İspanya'da belirli rezervlerin var olduğu bilinmektedir. Ancak yalnızca Sırbistan'da madencilik projesi gerçekten başlamıştır.</p>\n<p>“Ekolojik lityum çıkarımı hakkında hala çok az bilgi var,” diyor Belgrad'daki Kimya, Teknoloji ve Metalurji Enstitüsü'nden profesör Dragana Đorđević. Görünüşe göre, ekolojik uzmanlar, kamu ve hatta şirket, potansiyel etkiler konusunda belirsizdir, çünkü dünyada yalnızca iki maden benzer bir lityum çıkarım süreci kullanmaktadır. Bilinen, her iki madenin de, Çin ve ABD'de yer alan, kaya materyalinden lityum çıkardığıdır. Ancak her iki durumda da, madenler çöl bölgelerinde yer almakta ve çevresel etkileri 150 kilometreye kadar uzanmaktadır.</p>\n<p>“Lityum madenciliği, yüksek kaliteli tarım arazilerini yok eder, havayı toksik tozla kirletir ve yoğun sülfürik ve hidroklorik asitler salar,” diye ekliyor Đorđević. “Yüksek bor ve diğer zararlı maddelerin konsantrasyonlarına sahip toksik maden suları, basınç altında yüzeye zorlanacak ve bu da Batı Sırbistan'ın en yüksek kaliteli su rezervuarı olan Drina nehrinin yer altı sularını kirletebilir,” diye uyarıyor.</p>\n<p>“Toksik atık su oluşturulacak, ancak tehlikeli atık malzemelerin de on milyonlarca tonu oluşacak, bu da kimyasal bir zaman bombası olacaktır. Doğaya tehlikeli atık bırakan madencilik, atıkların atık olarak kalması durumunda ekolojik olarak değerlendirilemez,” diye sonuçlandırıyor Đorđević. Çevre STK'ları ve Loznica sakinleri de madenin inşasının habitat tahribatına ve su kirliliğine yol açabileceği konusunda uyarıda bulundu. Birçok kişi ayrıca bölgedeki sakinlerin potansiyel olarak yerinden edilmesinden endişe ediyor.</p>\n<p>Ne damo Jadar derneğinden Marijana Petković, Loznica ve çevresindeki köylerin sakinlerinin, bölgelerinde lityum çıkarımını önlemek için tüm mevcut yolları kullanacaklarını söylüyor. Dernek, Fransız Cumhurbaşkanı Emmanuel Macron'a projeyi durdurması için bir mektup gönderdi. Cevabında, Macron, madenin olup olmayacağına karar vermenin Sırbistan halkına ait olduğunu belirtti.</p>\n<p>“Halk kararını verdi, Jadar'dan vazgeçmeyeceğiz ve burada bir maden olmayacak,” dedi Petković. Eğer Loznica yakınlarındaki Jadar'da lityum madeni açılırsa, bu, yerleşim alanında kurulan ilk maden olacaktır. Ancak, Belgrad Üniversitesi'nde madencilik ve jeoloji fakültesi profesörü Vladica Cvetković, şu anda Avrupa'da yaklaşık 20 benzer projenin uygulanmakta veya planlanmakta olduğunu belirtiyor.</p>\n<p>“Ülkemizde dünyanın madenciliği terk ettiğine dair hala iddialar olduğunu duyduğuma gerçekten şaşırdım. Jadar'ın yerleşim alanında ilk böyle maden olacağı iddiasının, önemli bir endişe olmaksızın dramatik ve alarm verici bir slogan olarak kullanıldığını görmekteyim,” dedi Cvetković     . “Şu anda Avrupa'da böyle madenler yok, ancak var olduklarında, yalnızca yerleşim alanlarında yer alacaklardır.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong>, Milano'da yaşayan ödüllü bir Sırp gazeteci ve yazardır. Al Jazeera Balkans, BBC News in Serbian, Hırvat haftalık gazetesi <em>Novosti</em> ve İtalyan günlük gazetesi <em>La Stampa</em> için yazmaktadır. Dünyanın Doğru İnsanları Bahçeleri'nin kısaltması olan Gariwo Vakfı'nın elçisidir ve 2020'den 2022'ye kadar Milano Yabancı Basın Derneği'nin başkanlığını yapmıştır. <em>Il Pioniere</em> ve <em>Il Vento da est</em> (İtalyanca) adlı iki kitabı, Besa Muci Editore (2021) ve Robin Edizioni (2024) tarafından yayımlanmıştır. Mart 2024'ten beri Milano Yabancı Basın Derneği'nin başkanlığını yürütmektedir.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:37.372",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Sırbistan'ın Jadar lityum madeni projesi, benzeri en büyük projelerden biridir ve yıllık yaklaşık yarım milyar ABD doları gelir elde etme potansiyeline sahiptir. Ancak, böyle bir projeyle birlikte gelen çevresel endişeler, binlerce kişinin Belgrad ve diğer yerlerde protesto için sokağa çıkmasına neden oldu. Yine de, Cumhurbaşkanı Aleksandar Vučić, Financial Times'a madenin 2028'de açılmasının beklendiğini ve yıllık 58,000 ton lityum üreteceğini söyledi.</I>\n<br><br>\nEylül ayının başında, 21 Sırp aktivist, anonim bir grup olan Kopaćemo (“kazacağız”) tarafından oluşturulan sözde \"çevresel teröristler\" listesinin içine alındı. Bu, 18 Ağustos'ta Belgrad'da düzenlenen ve yaklaşık 50,000 kişinin katıldığı büyük bir protestonun ardından geldi. Protestonun ardından polis üç aktivisti tutukladı ve bir hakim hemen onlara 30 ila 40 gün hapis cezası verdi. Şaşırtıcı bir şekilde, suçlamalar, aktivistlerin güney Sırbistan'daki önerilen lityum madenlerine karşı protesto amacıyla gerçekleştirdiği demiryolu trafiğini engelleme ile ilgili değildi, aksine, hükümete yakın, sansasyonel hikayeleri ve iktidardaki Sırp İlerici Partisi'ni destekleyen Informer adlı bir gazeteciyi saldırmakla ilgiliydi.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"tr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:37.374",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"In Serbia, un controverso progetto di miniera di litio preoccupa l'Unione Europea",
                key:"uid": string:"b0a6672c-2eca-4e50-898b-cd503da849ad",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Nello stesso giorno, prima che le proteste iniziassero, gli organizzatori Zlatko Kokanović e Nebojša Petković del gruppo ambientalista <em>Ne damo Jadar</em> (“non ci arrendiamo a Jadar”) sono stati portati per interrogatorio dalla BIA, l'agenzia di sicurezza e intelligence nazionale della Serbia. Le autorità hanno dato loro un \"avviso amichevole\" che le blocchi erano illegali e che dovevano essere pronti ad affrontare conseguenze. Quelle conseguenze sono arrivate rapidamente. Dopo la protesta, gli attivisti ambientali sono stati arrestati in tutta la Serbia.</p>\n<p><strong>Scoprire il kryptonite</strong></p>\n<p>In seguito a questi eventi, il presidente serbo Aleksandar Vučić, diversi ministri del governo, il CEO di Rio Tinto Jakob Stausholm (la corporation responsabile del progetto della miniera di litio in Serbia) e rappresentanti dell'azienda hanno incontrato i residenti che vivono vicino a Gornje Nedeljice, dove sarebbe situata la miniera proposta, per discutere del progetto di estrazione di litio. Vučić ha riconosciuto le legittime preoccupazioni dei locali riguardo al potenziale impatto ambientale, inclusa la pulizia dei fiumi vicini come il Jadra e il Drina, così come le misure di stoccaggio dei rifiuti e di protezione. Il CEO di Rio Tinto ha ribadito che la protezione ambientale e le relazioni positive con la comunità locale erano priorità per l'azienda e ha fatto diverse promesse in tal senso.</p>\n<p>Al Thacker Pass nello stato americano del Nevada si trova un vasto deposito di minerale di litio. La corporation Lithium Americas ha ottenuto un permesso per estrarre 73 chilometri quadrati, suscitando una forte opposizione da parte dei residenti locali e degli attivisti preoccupati per il potenziale esaurimento e contaminazione delle acque sotterranee. Nonostante le cause legali in corso, la costruzione della miniera sta procedendo, con operazioni previste per iniziare nel 2026. Il progetto mira a fornire litio per un milione di veicoli elettrici all'anno. Quest'area è abitata da diverse tribù di nativi americani che considerano la terra sacra. Le vicine miniere di mercurio abbandonate, che hanno operato fino al 1970, hanno causato un aumento dei tassi di cancro e continuano a rilasciare tossine nell'ambiente. Come ha notato un ex funzionario della fauna selvatica del Nevada, “Le oche che atterrano sulle vecchie miniere sono morte entro la mattina.”</p>\n<p>Ora, una nuova minaccia ambientale incombe sulla regione. La corporation Lithium Americas ha ricevuto un permesso per estrarre litio, poiché gli Stati Uniti vogliono accelerare la transizione verde e passare ai veicoli elettrici.</p>\n<p>Nel 2004, il gigante minerario anglo-australiano Rio Tinto è arrivato in Serbia, attratto dal ricco potenziale minerario del paese. Dopo aver ricevuto un permesso di esplorazione, l'azienda ha scoperto la miniera di Jadar vicino alla città di Loznica, nella Serbia occidentale. Questo sito contiene un deposito unico di “jadarite”, un nuovo minerale di borosilicato di litio e sodio. Il deposito di litio e boro di alta qualità e su larga scala si trova sotto il fiume Jadar, rendendolo l'unico posto al mondo dove si può trovare jadarite. La jadarite è stata successivamente confermata come un nuovo minerale dall'Associazione Mineralogica Internazionale. La scoperta è stata ampiamente coperta dai media mainstream, con alcuni organi di informazione che hanno soprannominato il nuovo minerale \"kryptonite\", una sostanza fittizia del pianeta di Superman. Bloomberg ha scritto che “All'ombra di una cappella ortodossa, Rio Tinto ha scoperto il kryptonite, il materiale miracoloso di Superman, che spera trasformerà il suo business di energia verde.”</p>\n<p>Quando il governo del presidente serbo Aleksandar Vučić ha presentato il progetto di estrazione di litio nel 2021, proteste di massa contro le attività minerarie hanno paralizzato gran parte della capitale, Belgrado, e altre parti della Serbia per mesi. Questo ha portato infine al ritiro dei piani per aprire la miniera di Rio Tinto. Nel frattempo, l'azienda ha iniziato ad acquistare terreni e case nei dintorni del villaggio di Gornji Nedeljice. Secondo Rio Tinto, c'erano un totale di 656 lotti di terreno all'interno dell'area del progetto, di cui 419, ovvero il 63 per cento, sono stati acquistati, per un totale di 167 ettari.</p>\n<p>“Nell'area centrale del progetto dove è prevista la costruzione di impianti minerari e di lavorazione, c'erano 52 abitazioni. Di quel numero, 51 hanno venduto volontariamente le loro proprietà e si sono trasferite, di solito con il supporto della nostra azienda. Inoltre, sono state identificate altre 23 strutture residenziali che non sono abitate permanentemente, come case vacanza, cottage o case abbandonate, di cui 18 sono state acquistate,” hanno annunciato ufficialmente le autorità della compagnia Rio Tinto.</p>\n<p>Sotto pressione pubblica e ambientale, il governo serbo ha ritirato l'approvazione per il piano spaziale del progetto minerario nel 2022. La prima ministra serba Ana Brnabić ha dichiarato che la decisione era quella giusta, sottolineando che il governo ascolta il suo popolo. Anche il presidente Vučić ha osservato che la sicurezza dei cittadini e la protezione ambientale sono fondamentali, sebbene creda personalmente che l'estrazione di litio in Serbia rappresenti un'opportunità significativa per la crescita e lo sviluppo economico del paese.</p>\n<p>Il progetto Jadar è uno dei più grandi progetti di litio greenfield al mondo. Al prezzo attuale di dieci dollari americani al chilogrammo, questo genererebbe circa mezzo miliardo di dollari di entrate annuali. Con una vita mineraria prevista di 50 anni, le entrate totali potrebbero ammontare a 25 miliardi di dollari per l'operatore. Quest'autunno, Vučić ha detto al <em>Financial Times</em> che la miniera, prevista per aprire nel 2028, produrrà 58.000 tonnellate di litio all'anno. Questo potrebbe essere sufficiente per il 17 per cento della produzione di veicoli elettrici in Europa, ovvero circa 1,1 milioni di auto.</p>\n<p><strong>“L'Europa deve rimanere sovrana in un mondo che cambia</strong><strong>”</strong></p>\n<p>Due anni dopo che il progetto è stato inizialmente bloccato, la Corte Costituzionale serba ha annullato la decisione all'inizio di luglio 2024. Il 19 luglio, il cancelliere tedesco Olaf Scholz ha incontrato il presidente serbo Aleksandar Vučić a Belgrado per un “Vertice Critico sulle Materie Prime”. Durante l'incontro, i due leader hanno firmato un memorandum d'intesa tra la Serbia e la Commissione UE, stabilendo una partnership strategica incentrata sulle materie prime, le catene di produzione di batterie e i veicoli elettrici. In questa occasione, Scholz ha celebrato l'accesso alle più grandi riserve di litio conosciute del continente, che dovrebbero ridurre la dipendenza dalle forniture dalla Cina.</p>\n<p>“Questo è un importante progetto europeo che contribuisce a mantenere l'Europa sovrana e indipendente nella fornitura di materie prime in un mondo che cambia,” ha detto Scholz ai giornalisti dopo il suo incontro con il presidente serbo.</p>\n<p>Più di sei mesi fa, il governo tedesco ha criticato il processo elettorale in Serbia, ma ora è diventato un forte sostenitore dell'estrazione di litio e supporta le autorità serbe in un progetto che ha suscitato una significativa opposizione locale. Sebbene i depositi di litio esistano in altri paesi europei, in particolare in Sassonia, uno stato della Germania orientale, Franciska Brantner, segretaria di stato tedesca nel ministero dell'economia e dell'azione climatica e membro dei Verdi nel Bundestag, ha dichiarato alla BBC News in serbo che sostiene il progetto Jadar, a condizione che siano rispettati i più alti standard ambientali. Ha aggiunto che la Germania sta già lavorando a progetti simili in Sassonia, così come nella sua regione natale nel bacino del Reno a sud-ovest, ma sfortunatamente, la tecnologia lì non è ancora pronta.</p>\n<p>Boško Jakšić, un giornalista ed esperto di politica estera serbo, crede che la Serbia tragga più vantaggio dalle esportazioni di lamponi (che hanno raggiunto i 240 milioni di euro nei primi dieci mesi del 2023) di quanto non farebbe dall'estrazione di litio. Sostiene che la parte del leone dei profitti andrebbe a Rio Tinto, mentre la ricca regione agricola della Valle di Jadar, dove sono stati condotti i test, sarebbe lasciata ecologicamente devastata.</p>\n<p>“Mentre il pubblico teme che il paese si trasformi in una discarica per l'Unione Europea, i leader di Berlino e Parigi ci assicurano che l'estrazione mineraria servirebbe da incentivo per una più rapida integrazione della Serbia nell'UE,” ha detto Jakšić. Tuttavia, il cancelliere Scholz ha sottolineato che la Germania non può garantire alti standard di protezione ambientale nell'estrazione di litio, affermando che la responsabilità ricade sull'azienda stessa. D'altra parte, Vučić ha rassicurato i suoi cittadini che Rio Tinto rispetterà tutte le normative ambientali. “Non nasconderemo mai nulla al nostro popolo in nessuna fase dell'apertura della miniera, in nessuna parte della procedura,” ha detto Vučić durante la cerimonia di firma. “In qualità di presidente, combatterò personalmente per l'ambiente e per la vita dei nostri cittadini a Jadar, affinché la loro acqua e aria siano pulite.”</p>\n<p>Le opposizioni rimangono scettiche rispetto alle garanzie ambientali del presidente. “C'è una completa mancanza di fiducia nel governo quando afferma che sarà nell'interesse dei cittadini,” dice la co-leader del Fronte Verde-Sinistra, Biljana Đorđević. “Temiamo che la Serbia venga sacrificata per fornire litio per veicoli elettrici che praticamente nessuno in Serbia può permettersi.”</p>\n<p>Tuttavia, sorge una domanda chiave: se il governo serbo non è riuscito a imporre tali obblighi alle aziende cinesi che estraggono in Serbia, come riuscirà a farlo con Rio Tinto, un'azienda con una storia di utilizzo di tecnologie dannose per l'ambiente che hanno inquinato varie parti del mondo?</p>\n<p><strong>Promuovere l'energia verde, pericolosa per l'ambiente</strong></p>\n<p>Nel settembre 2020, Rio Tinto è stata accusata di inquinare i fiumi in Papua Nuova Guinea rilasciando sostanze tossiche. I residenti di Bougainville hanno affermato che le azioni dell'azienda hanno causato problemi di salute a 12.000 persone che vivono nell'area. Questo incidente è avvenuto poco dopo le dimissioni del CEO dell'azienda e di due direttori generali a seguito di uno scandalo legato alla distruzione di siti del Patrimonio Culturale Mondiale collegati alle comunità aborigene in Australia. Le miniere di Rio Tinto in Australia occidentale avevano distrutto grotte che erano sacre per queste culture indigene di 46.000 anni.</p>\n<p>Secondo la stima dell'Istituto Geologico Americano, ci sono circa 26 milioni di tonnellate di riserve di litio nel mondo. Di queste, il Cile ha di gran lunga la maggior parte, circa 9,3 milioni. Seguono l'Australia con 6,2, l'Argentina con 3,6 e la Cina con tre milioni. Il resto è distribuito su vari continenti. L'Europa non è stata esplorata intensamente fino ad ora. È noto che esistono determinate riserve in Portogallo, Germania, Austria, Repubblica Ceca, Finlandia, Serbia e Spagna. Ma solo in Serbia è iniziato un progetto di estrazione.</p>\n<p>“Ci sono ancora troppe poche informazioni sull'estrazione di litio ecologica,” afferma Dragana Đorđević, professoressa presso l'Istituto di Chimica, Tecnologia e Metallurgia di Belgrado. Sembra che esperti ecologici, pubblico e persino l'azienda siano incerti sugli effetti potenziali, poiché solo due miniere nel mondo utilizzano un processo di estrazione del litio simile. Ciò che è noto è che entrambe le miniere, situate in Cina e negli Stati Uniti, estraggono litio da materiale roccioso. Tuttavia, in entrambi i casi, le miniere si trovano in regioni desertiche e il loro impatto ambientale si estende fino a 150 chilometri di diametro.</p>\n<p>“L'estrazione del litio distrugge terreni agricoli di alta qualità, inquina l'aria con polveri tossiche e rilascia acidi solforici e cloridrico concentrati,” aggiunge Đorđević. “Le acque minerarie tossiche, con alte concentrazioni di boro e altre sostanze nocive, verrebbero forzate in superficie sotto pressione, contaminando potenzialmente le acque sotterranee del fiume Drina, che è il serbatoio d'acqua di alta qualità nella Serbia occidentale,” avverte.</p>\n<p>“Si creeranno acque reflue tossiche, ma anche decine di milioni di tonnellate di materiale di scarto pericoloso, che sarebbero una bomba chimica a orologeria. L'estrazione mineraria che scarta rifiuti pericolosi nella natura dove rimangono sotto forma di scarti non può essere considerata ecologica,” conclude Đorđević. Le ONG ambientaliste e gli abitanti di Loznica hanno avvertito anche che la costruzione della miniera potrebbe portare alla distruzione dell'habitat e all'inquinamento delle acque. Molti temono anche il potenziale sfollamento dei residenti nell'area.</p>\n<p>Marijana Petković dell'associazione <em>Ne damo Jadar</em> afferma che i residenti di Loznica e dei villaggi circostanti utilizzeranno tutti i mezzi disponibili per prevenire l'estrazione di litio nella loro area. L'associazione ha inviato una lettera al presidente francese Emmanuel Macron chiedendogli di fermare il progetto. Nella sua risposta, Macron ha dichiarato che spetta al popolo serbo decidere se vogliono la miniera o meno.</p>\n<p>“Il popolo ha deciso, non ci arrenderemo a Jadar e non ci sarà una miniera qui,” ha detto Petković. Se la miniera di litio a Jadar vicino a Loznica verrà aperta, sarà la prima miniera di questo tipo stabilita in un'area popolata. Tuttavia, Vladica Cvetković, professore presso la facoltà di ingegneria mineraria e geologia dell'Università di Belgrado, osserva che attualmente sono in fase di attuazione o pianificazione circa 20 progetti simili in Europa.</p>\n<p>“Sono davvero sorpreso che nel nostro paese si affermi ancora che il mondo ha abbandonato l'estrazione mineraria. È evidente che l'affermazione che Jadar sarebbe la prima miniera di questo tipo in un'area popolata viene utilizzata come uno slogan drammatico e allarmante senza una sostanziale preoccupazione,” ha detto Cvetković    . “Attualmente non ci sono miniere di questo tipo in Europa, ma quando esisteranno, saranno situate esclusivamente in aree popolate.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> è un'affermata giornalista e scrittrice serba con sede a Milano. Scrive per Al Jazeera Balkans, BBC News in serbo, il settimanale croato <em>Novosti</em> e il quotidiano italiano <em>La Stampa.</em> È un'ambasciatrice della Fondazione Gariwo, l'acronimo di Giardini dei Giusti nel Mondo e ha ricoperto il ruolo di presidente dell'Associazione della Stampa Estera di Milano dal 2020 al 2022. Ha pubblicato due libri <em>Il Pioniere</em> e <em>Il Vento da est </em>(in italiano), editi da Besa Muci Editore (2021) e Robin Edizioni (2024). È presidente dell'Associazione della Stampa Estera di Milano da marzo 2024.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:37:39.706",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Il progetto della miniera di litio Jadar in Serbia è uno dei più grandi progetti del suo genere e ha il potenziale di generare circa mezzo miliardo di dollari statunitensi di entrate annuali. Tuttavia, le preoccupazioni ambientali che accompagnano un progetto del genere hanno portato migliaia di persone a scendere in piazza e protestare a Belgrado e altrove. Tuttavia, il presidente Aleksandar Vučić ha recentemente dichiarato al Financial Times che la miniera dovrebbe aprire nel 2028 e produrrà 58.000 tonnellate di litio all'anno.</I>\n<br><br>\nAll'inizio di settembre, 21 attivisti serbi sono stati inseriti in una lista nera dei cosiddetti \"terroristi ambientali\" creata da un gruppo anonimo noto come Kopaćemo (“noi scaveremo”). Questo è avvenuto a seguito di una grande protesta a Belgrado il 18 agosto, che ha attirato una folla di circa 50.000 persone. Dopo la protesta, la polizia ha arrestato tre attivisti e un giudice li ha prontamente condannati a 30-40 giorni di carcere. Sorprendentemente, le accuse non erano relative al blocco del traffico ferroviario, che gli attivisti avevano organizzato in protesta contro le proposte di miniere di litio nel sud della Serbia, ma piuttosto a un presunto assalto a un giornalista di Informer, un tabloid pro-governativo noto per le sue storie sensazionalistiche e il supporto al partito progressista serbo al governo.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"it",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:37:39.708",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"En Serbia, un controvertido proyecto de mina de litio preocupa a la Unión Europea",
                key:"uid": string:"b2e6a970-9b96-432d-8ca1-358c22ff7383",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>El mismo día, antes de que comenzaran las protestas, los organizadores Zlatko Kokanović y Nebojša Petković del grupo ambiental <em>Ne damo Jadar</em> (“no renunciaremos a Jadar”) fueron llevados para ser interrogados por la BIA, la agencia de seguridad e inteligencia nacional de Serbia. Las autoridades les dieron una \"advertencia amistosa\" de que los bloqueos eran ilegales y que debían estar preparados para enfrentar consecuencias. Esas consecuencias llegaron rápidamente. Después de la protesta, los activistas ambientales fueron detenidos en toda Serbia.</p>\n<p><strong>Descubriendo kryptonita</strong></p>\n<p>Tras estos eventos, el presidente serbio Aleksandar Vučić, varios ministros del gobierno, el CEO de Rio Tinto Jakob Stausholm (la corporación responsable del proyecto de mina de litio en Serbia) y representantes de la empresa se reunieron con residentes que viven cerca de Gornje Nedeljice, donde se ubicaría la mina propuesta, para discutir el proyecto de minería de litio. Vučić reconoció las preocupaciones legítimas de los locales sobre el posible impacto ambiental, incluida la limpieza de ríos cercanos como el Jadra y el Drina, así como las medidas de almacenamiento de desechos y protección. El CEO de Rio Tinto reiteró que la protección ambiental y las relaciones positivas con la comunidad local eran prioridades para la empresa y hizo varias promesas al respecto.</p>\n<p>En Thacker Pass, en el estado de Nevada, EE. UU., se encuentra un vasto depósito de mineral de litio. La corporación Lithium Americas ha asegurado un permiso para extraer 73 kilómetros cuadrados, lo que ha provocado una fuerte oposición de los residentes locales y activistas preocupados por la posible disminución y contaminación de las aguas subterráneas. A pesar de las demandas en curso, la construcción de la mina avanza, con operaciones que se espera comiencen en 2026. El proyecto tiene como objetivo suministrar litio para un millón de vehículos eléctricos anualmente. Esta área es hogar de varias tribus nativas americanas que consideran la tierra sagrada. Las minas de mercurio abandonadas cercanas, que operaron hasta 1970, causaron un aumento en las tasas de cáncer y continúan filtrando toxinas al medio ambiente. Como señaló un exfuncionario de vida silvestre de Nevada, “Los gansos que aterrizan en las viejas minas están muertos por la mañana.”</p>\n<p>Ahora, una nueva amenaza ambiental se cierne sobre la región. La corporación Lithium Americas ha recibido un permiso para extraer litio, ya que EE. UU. quiere acelerar la transición verde y cambiar a vehículos eléctricos.</p>\n<p>En 2004, el gigante minero anglo-australiano Rio Tinto llegó a Serbia, atraído por el rico potencial mineral del país. Después de recibir un permiso de exploración, la empresa descubrió la mina Jadar cerca de la ciudad de Loznica, en el oeste de Serbia. Este sitio contiene un depósito único de “jadarita”, un nuevo mineral de borosilicato de litio y sodio. El depósito de litio y boro de alta calidad y a gran escala se encuentra debajo del río Jadar, lo que lo convierte en el único lugar del mundo donde se puede encontrar jadarita. La jadarita fue confirmada más tarde como un nuevo mineral por la Asociación Mineralógica Internacional. El descubrimiento fue ampliamente cubierto por los medios de comunicación convencionales, con algunos medios llamando al nuevo mineral \"kryptonita\", una sustancia ficticia del planeta de Superman. Bloomberg escribió que “A la sombra de una capilla ortodoxa, Rio Tinto ha descubierto kryptonita, el material maravilloso de Superman, que espera transformará su negocio de energía verde.”</p>\n<p>Cuando el gobierno del presidente serbio Aleksandar Vučić presentó el proyecto de extracción de litio en 2021, protestas masivas contra las actividades mineras paralizaron gran parte de la capital, Belgrado, y otras partes de Serbia durante meses. Esto llevó finalmente a la retirada de los planes para abrir la mina de Rio Tinto. Mientras tanto, la empresa comenzó a comprar parcelas de tierra y casas en las cercanías del pueblo de Gornji Nedeljice. Según Rio Tinto, había un total de 656 parcelas de tierra dentro del área del proyecto, de las cuales 419, o el 63 por ciento, han sido compradas, lo que equivale a 167 hectáreas.</p>\n<p>“En el área central del proyecto donde se planea el desarrollo de instalaciones mineras y de procesamiento, había 52 hogares. De ese número, 51 vendieron voluntariamente sus propiedades y se mudaron, generalmente con el apoyo de nuestra empresa. Además, se identificaron otras 23 instalaciones residenciales que no están habitadas de forma permanente, como casas de vacaciones, cabañas o casas abandonadas, de las cuales 18 fueron compradas,” anunciaron oficialmente las autoridades de la empresa Rio Tinto.</p>\n<p>Ante la presión pública y ambiental, el gobierno serbio retiró la aprobación del plan espacial del proyecto minero en 2022. La primera ministra serbia Ana Brnabić declaró que la decisión fue la correcta, enfatizando que el gobierno escucha a su gente. El presidente Vučić también comentó que la seguridad de los ciudadanos y la protección ambiental son primordiales, aunque él personalmente cree que la extracción de litio en Serbia presenta una oportunidad significativa para el crecimiento y desarrollo económico del país.</p>\n<p>El proyecto Jadar es uno de los mayores proyectos de litio en terrenos vírgenes en el mundo. Al precio actual de diez dólares estadounidenses por kilogramo, esto generaría alrededor de medio mil millones de dólares en ingresos anuales. Con una vida útil proyectada de la mina de 50 años, los ingresos totales podrían ascender a 25 mil millones de dólares para el operador. Este otoño, Vučić dijo al <em>Financial Times</em> que la mina, que se espera abra en 2028, produciría 58,000 toneladas de litio anualmente. Esto podría ser suficiente para el 17 por ciento de la producción de vehículos eléctricos de Europa, o alrededor de 1.1 millones de coches.</p>\n<p><strong>“Europa debe seguir siendo soberana en un mundo cambiante</strong><strong>”</strong></p>\n<p>Dos años después de que el proyecto se detuviera inicialmente, el Tribunal Constitucional serbio anuló la decisión a principios de julio de 2024. El 19 de julio, el canciller alemán Olaf Scholz se reunió con el presidente serbio Aleksandar Vučić en Belgrado para una “Cumbre de Materias Primas Críticas”. Durante la reunión, los dos líderes firmaron un memorando de entendimiento entre Serbia y la Comisión de la UE, estableciendo una asociación estratégica centrada en materias primas, cadenas de producción de baterías y vehículos eléctricos. En esta ocasión, Scholz celebró haber asegurado el acceso a las reservas de litio más grandes conocidas del continente, lo que debería reducir la dependencia de los suministros de China.</p>\n<p>“Este es un importante proyecto europeo que contribuye a que Europa siga siendo soberana e independiente en el suministro de materias primas en un mundo cambiante,” dijo Scholz a los periodistas después de su reunión con el presidente serbio.</p>\n<p>Hace más de medio año, el gobierno alemán criticó el proceso electoral en Serbia, pero ahora se ha convertido en un fuerte defensor de la minería de litio y apoya a las autoridades serbias en un proyecto que ha suscitado una significativa oposición local. Si bien existen depósitos de litio en otros países europeos, particularmente en Sajonia, un estado en el este de Alemania, Franciska Brantner, la secretaria de estado alemana en el ministerio de economía y acción climática y miembro de los Verdes en el Bundestag, dijo a BBC News en serbio que apoya el proyecto Jadar, siempre que se respeten los más altos estándares ambientales. Agregó que Alemania ya está trabajando en proyectos similares en Sajonia, así como en su región natal en la cuenca del Rin en el suroeste, pero desafortunadamente, la tecnología allí aún no está lista.</p>\n<p>Boško Jakšić, un periodista y experto en política exterior de Serbia, cree que Serbia se beneficia más de las exportaciones de frambuesas (que alcanzaron los 240 millones de euros en los primeros diez meses de 2023) de lo que lo haría de la minería de litio. Argumenta que la mayor parte de las ganancias iría a Rio Tinto, mientras que la rica región agrícola del Valle de Jadar, donde se realizaron las pruebas, quedaría ecológicamente devastada.</p>\n<p>“Mientras el público teme que el país se convierta en un vertedero para la Unión Europea, los líderes en Berlín y París nos aseguran que la minería serviría como un incentivo para la integración más rápida de Serbia en la UE,” dijo Jakšić. Sin embargo, el canciller Scholz enfatizó que Alemania no puede garantizar altos estándares de protección ambiental en la minería de litio, afirmando que la responsabilidad recae en la propia empresa. Por otro lado, Vučić aseguró a sus ciudadanos que Rio Tinto cumplirá con todas las regulaciones ambientales. “Nunca ocultaremos nada a nuestra gente en ninguna etapa de la apertura de la mina, en ninguna parte del procedimiento,” dijo Vučić en la ceremonia de firma. “Como presidente, lucharé personalmente por el medio ambiente y por la vida de nuestros ciudadanos en Jadar, para que su agua y aire sean limpios.”</p>\n<p>Los partidos de oposición siguen sin estar convencidos por las garantías ambientales del presidente. “Hay una completa falta de confianza en el gobierno cuando dicen que será en interés de los ciudadanos,” dice la co-líder del Frente Verde-Izquierda, Biljana Đorđević. “Tememos que Serbia sea sacrificada para proporcionar litio para vehículos eléctricos que prácticamente nadie en Serbia puede permitirse.”</p>\n<p>No obstante, surge una pregunta clave: si el gobierno serbio no logró imponer tales obligaciones a las empresas chinas que extraen en Serbia, ¿cómo tendrá éxito con Rio Tinto, una empresa con un historial de uso de tecnologías ambientalmente dañinas que han contaminado diversas partes del mundo?</p>\n<p><strong>Promoviendo energía verde, peligrosa para el medio ambiente</strong></p>\n<p>En septiembre de 2020, Rio Tinto fue acusada de contaminar ríos en Papúa Nueva Guinea al liberar sustancias tóxicas. Residentes de Bougainville afirmaron que las acciones de la empresa causaron problemas de salud a 12,000 personas que viven en la zona. Este incidente ocurrió poco después de la renuncia del CEO de la empresa y dos gerentes generales tras un escándalo sobre la destrucción de sitios de Patrimonio Cultural Mundial vinculados a comunidades aborígenes en Australia. Las minas de Rio Tinto en Australia Occidental habían destruido cuevas que eran sagradas para estas culturas indígenas de 46,000 años de antigüedad.</p>\n<p>Según la estimación del Instituto Geológico Americano, hay alrededor de 26 millones de toneladas de reservas de litio en el mundo. De eso, Chile tiene con mucho la mayor cantidad, alrededor de 9.3 millones. Le sigue Australia con 6.2, Argentina con 3.6 y China con tres millones. El resto está disperso por varios continentes. Europa no ha sido explorada intensivamente hasta ahora. Se sabe que existen ciertas reservas en Portugal, Alemania, Austria, la República Checa, Finlandia, Serbia y España. Pero solo en Serbia ha comenzado un proyecto de extracción.</p>\n<p>“Todavía hay muy poca información sobre la extracción de litio ecológica,” dice Dragana Đorđević, profesora en el Instituto de Química, Tecnología y Metalurgia de Belgrado. Parece que los expertos ecológicos, el público e incluso la empresa están inseguros sobre los posibles efectos, ya que solo dos minas en el mundo utilizan un proceso de extracción de litio similar. Lo que se sabe es que ambas minas, ubicadas en China y Estados Unidos, extraen litio de material rocoso. Sin embargo, en ambos casos, las minas están situadas en regiones desérticas, y su impacto ambiental se extiende hasta 150 kilómetros de diámetro.</p>\n<p>“La minería de litio destruye tierras agrícolas de alta calidad, contamina el aire con polvo tóxico y libera ácidos sulfúricos y clorhídricos concentrados,” agrega Đorđević. “Las aguas mineras tóxicas, con altas concentraciones de boro y otras sustancias dañinas, serían forzadas a la superficie bajo presión, contaminando potencialmente las aguas subterráneas del río Drina, que es el reservorio de agua de más alta calidad en el oeste de Serbia,” advierte.</p>\n<p>“Se generará agua residual tóxica, pero también decenas de millones de toneladas de material de desecho peligroso, que sería una bomba de tiempo química. La minería que descarta desechos peligrosos en la naturaleza donde permanece en forma de relaves no puede considerarse ecológica,” concluye Đorđević. Las ONG ambientales y los habitantes de Loznica también han advertido que la construcción de la mina podría llevar a la destrucción de hábitats y contaminación del agua. Muchos también temen el posible desplazamiento de residentes en la zona.</p>\n<p>Marijana Petković de la asociación <em>Ne damo Jadar</em> dice que los residentes de Loznica y los pueblos circundantes utilizarán todos los medios disponibles para prevenir la extracción de litio en su área. La asociación envió una carta al presidente francés Emmanuel Macron pidiéndole que detuviera el proyecto. En su respuesta, Macron declaró que depende del pueblo de Serbia decidir si quieren la mina o no.</p>\n<p>“El pueblo ha decidido, no renunciaremos a Jadar y no habrá mina aquí,” dijo Petković. Si se abre la mina de litio en Jadar cerca de Loznica, será la primera mina de este tipo establecida en un área poblada. Sin embargo, Vladica Cvetković, profesor de la facultad de minería y geología de la Universidad de Belgrado, señala que alrededor de 20 proyectos similares se están implementando o planificando actualmente en Europa.</p>\n<p>“Estoy verdaderamente sorprendido de que en nuestro país todavía se afirme que el mundo ha abandonado la minería. Es evidente que la afirmación de que Jadar sería la primera mina de este tipo en un área poblada se está utilizando como un eslogan dramático y alarmante sin una preocupación sustancial,” dijo Cvetković    . “No hay tales minas en ninguna parte de Europa en la actualidad, pero cuando existan, estarán ubicadas exclusivamente en áreas pobladas.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> es una periodista y escritora serbia galardonada con sede en Milán. Escribe para Al Jazeera Balkans, BBC News en serbio, el periódico semanal croata <em>Novosti</em> y el diario italiano <em>La Stampa.</em> Es embajadora de la Fundación Gariwo, el acrónimo de Jardines de los Justos en todo el mundo y fue presidenta de la Asociación de Prensa Extranjera de Milán de 2020 a 2022. Publicó dos libros <em>Il Pioniere</em> y <em>Il Vento da est </em>(en italiano), editados por Besa Muci Editore (2021) y Robin Edizioni (2024). Ha sido presidenta de la Asociación de Prensa Extranjera en Milán desde marzo de 2024.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:49:04.663",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>El proyecto de la mina de litio Jadar en Serbia es uno de los más grandes de su tipo y tiene el potencial de generar alrededor de medio mil millones de dólares estadounidenses en ingresos anuales. Sin embargo, las preocupaciones ambientales que acompañan a un proyecto de este tipo han llevado a miles a salir y protestar en Belgrado y en otros lugares. No obstante, el presidente Aleksandar Vučić dijo recientemente al Financial Times que se espera que la mina abra en 2028 y producirá 58,000 toneladas de litio anualmente.</I>\n<br><br>\nA principios de septiembre, 21 activistas serbios fueron incluidos en una lista negra de los llamados \"terroristas ambientales\" creada por un grupo anónimo conocido como Kopaćemo (“cavaremos”). Esto ocurrió tras una gran protesta en Belgrado el 18 de agosto, que atrajo a una multitud de alrededor de 50,000 personas. Después de la protesta, la policía arrestó a tres activistas y un juez los condenó rápidamente a 30 a 40 días de prisión. Sorprendentemente, los cargos no estaban relacionados con el bloqueo del tráfico ferroviario, que los activistas habían llevado a cabo en protesta por las minas de litio propuestas en el sur de Serbia, sino más bien por un supuesto asalto a un periodista de Informer, un tabloide pro-gobierno conocido por sus historias sensacionalistas y su apoyo al Partido Progresista Serbio en el poder.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"es",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:49:04.666",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Na Sérvia, um controverso projeto de mina de lítio preocupa a União Europeia",
                key:"uid": string:"b860d8a9-b746-46ea-a878-1c55646ebd5e",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>No mesmo dia, antes mesmo de os protestos começarem, os organizadores Zlatko Kokanović e Nebojša Petković, do grupo ambiental <em>Ne damo Jadar</em> (“não vamos desistir de Jadar”), foram levados para interrogatório pela BIA, a agência de segurança e inteligência nacional da Sérvia. As autoridades lhes deram um \"aviso amigável\" de que as bloqueios eram ilegais e que deveriam estar preparados para enfrentar consequências. Essas consequências vieram rapidamente. Após o protesto, ativistas ambientais foram detidos em toda a Sérvia.</p>\n<p><strong>Descobrindo o kriptonita</strong></p>\n<p>Após esses eventos, o presidente sérvio Aleksandar Vučić, vários ministros do governo, o CEO da Rio Tinto, Jakob Stausholm (a corporação responsável pelo projeto da mina de lítio na Sérvia) e representantes da empresa se reuniram com moradores que vivem perto de Gornje Nedeljice, onde a mina proposta estaria localizada, para discutir o projeto de mineração de lítio. Vučić reconheceu as preocupações legítimas dos locais sobre o potencial impacto ambiental, incluindo a limpeza dos rios próximos, como o Jadra e o Drina, bem como medidas de armazenamento de resíduos e proteção. O CEO da Rio Tinto reiterou que a proteção ambiental e as relações positivas com a comunidade local eram prioridades para a empresa e fez várias promessas a esse respeito.</p>\n<p>No Thacker Pass, no estado americano de Nevada, há um vasto depósito de minério de lítio. A corporação Lithium Americas obteve uma licença para minerar 73 quilômetros quadrados, gerando forte oposição de moradores locais e ativistas preocupados com a possível depleção e contaminação das águas subterrâneas. Apesar das ações judiciais em andamento, a construção da mina está avançando, com operações previstas para começar em 2026. O projeto visa fornecer lítio para um milhão de veículos elétricos anualmente. Esta área abriga várias tribos nativas americanas que consideram a terra sagrada. Minas de mercúrio abandonadas nas proximidades, que operaram até 1970, causaram um aumento nas taxas de câncer e continuam a vazar toxinas para o meio ambiente. Como observou um ex-oficial da vida selvagem de Nevada, “Gansos pousando nas antigas minas estão mortos pela manhã.”</p>\n<p>Agora, uma nova ameaça ambiental paira sobre a região. A corporação Lithium Americas recebeu uma licença para minerar lítio, já que os EUA querem acelerar a transição verde e mudar para veículos elétricos.</p>\n<p>Em 2004, o gigante minerador anglo-australiano Rio Tinto chegou à Sérvia, atraído pelo rico potencial mineral do país. Após receber uma licença de exploração, a empresa descobriu a mina de Jadar perto da cidade de Loznica, no oeste da Sérvia. Este local contém um depósito único de “jadarita”, um novo mineral de borossilicato de sódio e lítio. O depósito de lítio e boro de alta qualidade e em grande escala está localizado sob o rio Jadar, tornando-se o único lugar no mundo onde a jadarita pode ser encontrada. A jadarita foi posteriormente confirmada como um novo mineral pela Associação Mineralógica Internacional. A descoberta foi amplamente coberta pela mídia convencional, com alguns veículos chamando o novo mineral de \"kriptonita\", uma substância fictícia do planeta do Superman. A Bloomberg escreveu que “À sombra de uma capela ortodoxa, a Rio Tinto descobriu a kriptonita, o material maravilhoso do Superman, que espera transformar seu negócio de energia verde.”</p>\n<p>Quando o governo do presidente sérvio Aleksandar Vučić apresentou o projeto de extração de lítio em 2021, protestos em massa contra as atividades de mineração paralisaram grande parte da capital, Belgrado, e outras partes da Sérvia por meses. Isso levou, em última análise, à retirada dos planos para abrir a mina da Rio Tinto. Enquanto isso, a empresa começou a comprar terrenos e casas nas proximidades da vila de Gornji Nedeljice. De acordo com a Rio Tinto, havia um total de 656 terrenos dentro da área do projeto, dos quais 419, ou 63 por cento, foram comprados, totalizando 167 hectares.</p>\n<p>“Na área central do projeto, onde o desenvolvimento de instalações de mineração e processamento está planejado, havia 52 casas. Desses, 51 venderam voluntariamente suas propriedades e se mudaram, geralmente com o apoio de nossa empresa. Além disso, foram identificadas outras 23 instalações residenciais que não são habitadas permanentemente, como casas de férias, chalés ou casas abandonadas, das quais 18 foram compradas,” anunciaram oficialmente as autoridades da empresa Rio Tinto.</p>\n<p>Sob pressão pública e ambiental, o governo sérvio retirou a aprovação para o plano espacial do projeto de mineração em 2022. A primeira-ministra sérvia Ana Brnabić afirmou que a decisão foi a correta, enfatizando que o governo ouve seu povo. O presidente Vučić também observou que a segurança dos cidadãos e a proteção ambiental são primordiais, embora ele pessoalmente acredite que a extração de lítio na Sérvia apresenta uma oportunidade significativa para o crescimento e desenvolvimento econômico do país.</p>\n<p>O projeto Jadar é um dos maiores projetos de lítio em área verde do mundo. Ao preço atual de dez dólares americanos por quilograma, isso geraria cerca de meio bilhão de dólares em receita anual. Com uma vida útil projetada da mina de 50 anos, a receita total poderia chegar a 25 bilhões de dólares para o operador. Neste outono, Vučić disse ao <em>Financial Times</em> que a mina, prevista para abrir em 2028, produziria 58.000 toneladas de lítio anualmente. Isso poderia ser suficiente para 17 por cento da produção de veículos elétricos da Europa, ou cerca de 1,1 milhão de carros.</p>\n<p><strong>“A Europa deve permanecer soberana em um mundo em mudança</strong><strong>”</strong></p>\n<p>Dois anos após o projeto ter sido inicialmente interrompido, o Tribunal Constitucional da Sérvia anulou a decisão no início de julho de 2024. Em 19 de julho, o chanceler alemão Olaf Scholz se reuniu com o presidente sérvio Aleksandar Vučić em Belgrado para uma “Cúpula Crítica de Matérias-Primas”. Durante a reunião, os dois líderes assinaram um memorando de entendimento entre a Sérvia e a Comissão da UE, estabelecendo uma parceria estratégica focada em matérias-primas, cadeias de produção de baterias e veículos elétricos. Nesta ocasião, Scholz celebrou a obtenção de acesso às maiores reservas conhecidas de lítio do continente, o que deve reduzir a dependência de suprimentos da China.</p>\n<p>“Este é um projeto europeu importante que contribui para que a Europa permaneça soberana e independente no fornecimento de matérias-primas em um mundo em mudança,” disse Scholz a jornalistas após sua reunião com o presidente sérvio.</p>\n<p>Mais de meio ano atrás, o governo alemão criticou o processo eleitoral na Sérvia, mas agora se tornou um forte defensor da mineração de lítio e apoia as autoridades sérvias em um projeto que gerou significativa oposição local. Embora depósitos de lítio existam em outros países europeus, particularmente na Saxônia, um estado no leste da Alemanha, Franciska Brantner, a secretária de estado alemã no ministério da economia e ação climática e membro dos Verdes no Bundestag, disse à BBC News em sérvio que apoia o projeto Jadar, desde que os mais altos padrões ambientais sejam respeitados. Ela acrescentou que a Alemanha já está trabalhando em projetos semelhantes na Saxônia, bem como em sua região natal na Bacia do Reno, no sudoeste, mas, infelizmente, a tecnologia lá ainda não está pronta.</p>\n<p>Boško Jakšić, um jornalista e especialista em política externa da Sérvia, acredita que a Sérvia se beneficia mais das exportações de framboesas (que alcançaram 240 milhões de euros nos primeiros dez meses de 2023) do que se beneficiaria da mineração de lítio. Ele argumenta que a maior parte dos lucros iria para a Rio Tinto, enquanto a rica região agrícola do Vale de Jadar, onde os testes foram realizados, ficaria ecologicamente devastada.</p>\n<p>“Enquanto o público teme que o país se torne um depósito para a União Europeia, os líderes em Berlim e Paris nos asseguram que a mineração serviria como um incentivo para a integração mais rápida da Sérvia na UE,” disse Jakšić. No entanto, o chanceler Scholz enfatizou que a Alemanha não pode garantir altos padrões de proteção ambiental na mineração de lítio, afirmando que a responsabilidade recai sobre a própria empresa. Por outro lado, Vučić tranquilizou seus cidadãos de que a Rio Tinto cumprirá todas as regulamentações ambientais. “Nunca esconderemos nada de nosso povo em nenhuma fase da abertura da mina, em nenhuma parte do procedimento,” disse Vučić na cerimônia de assinatura. “Como presidente, lutarei pessoalmente pela proteção do meio ambiente e pela vida de nossos cidadãos em Jadar, para que sua água e ar sejam limpos.”</p>\n<p>Os partidos de oposição permanecem céticos em relação às garantias ambientais do presidente. “Há uma completa falta de confiança no governo quando dizem que isso será do interesse dos cidadãos,” diz a co-líder do Front Verde-Esquerda, Biljana Đorđević. “Tememos que a Sérvia seja sacrificada para fornecer lítio para veículos elétricos que praticamente ninguém na Sérvia pode pagar.”</p>\n<p>No entanto, uma questão chave surge: se o governo sérvio não conseguiu impor tais obrigações a empresas chinesas que mineram na Sérvia, como terá sucesso com a Rio Tinto, uma empresa com um histórico de uso de tecnologias ambientalmente prejudiciais que poluíram várias partes do mundo?</p>\n<p><strong>Promovendo energia verde, perigosa para o meio ambiente</strong></p>\n<p>Em setembro de 2020, a Rio Tinto foi acusada de poluir rios em Papua Nova Guiné ao liberar substâncias tóxicas. Residentes de Bougainville afirmaram que as ações da empresa causaram problemas de saúde para 12.000 pessoas que vivem na área. Este incidente ocorreu logo após a renúncia do CEO da empresa e de dois gerentes gerais após um escândalo sobre a destruição de locais de Patrimônio Cultural Mundial ligados a comunidades aborígenes na Austrália. As minas da Rio Tinto na Austrália Ocidental destruíram cavernas que eram sagradas para essas culturas indígenas de 46.000 anos.</p>\n<p>De acordo com a estimativa do Instituto Geológico Americano, existem cerca de 26 milhões de toneladas de reservas de lítio no mundo. Desses, o Chile possui de longe a maior quantidade, cerca de 9,3 milhões. Em seguida, vem a Austrália com 6,2, a Argentina com 3,6 e a China com três milhões. O restante está espalhado por vários continentes. A Europa não foi explorada intensivamente até agora. Sabe-se que certas reservas existem em Portugal, Alemanha, Áustria, República Tcheca, Finlândia, Sérvia e Espanha. Mas apenas na Sérvia um projeto de mineração realmente começou.</p>\n<p>“Ainda há muito pouca informação sobre a extração de lítio ecológica,” diz Dragana Đorđević, professora do Instituto de Química, Tecnologia e Metalurgia em Belgrado. Parece que especialistas ecológicos, o público e até mesmo a empresa estão incertos sobre os potenciais efeitos, já que apenas duas minas no mundo utilizam um processo de extração de lítio semelhante. O que se sabe é que ambas as minas, localizadas na China e nos Estados Unidos, extraem lítio de material rochoso. No entanto, em ambos os casos, as minas estão situadas em regiões desérticas, e seu impacto ambiental se estende até 150 quilômetros de diâmetro.</p>\n<p>“A mineração de lítio destrói terras agrícolas de alta qualidade, polui o ar com poeira tóxica e libera ácidos sulfúrico e clorídrico concentrados,” acrescenta Đorđević. “Águas mineiras tóxicas, com altas concentrações de boro e outras substâncias nocivas, seriam forçadas à superfície sob pressão, potencialmente contaminando as águas subterrâneas do rio Drina, que é o reservatório de água de mais alta qualidade no oeste da Sérvia,” ela alerta.</p>\n<p>“Água residual tóxica será criada, mas também dezenas de milhões de toneladas de material de resíduos perigosos, que seriam uma bomba química-relógio. A mineração que descarta resíduos perigosos na natureza, onde permanece na forma de rejeitos, não pode ser considerada ecológica,” conclui Đorđević. ONGs ambientais e habitantes de Loznica também alertaram que a construção da mina poderia levar à destruição de habitats e poluição da água. Muitos também temem o potencial deslocamento de residentes na área.</p>\n<p>Marijana Petković, da associação <em>Ne damo Jadar</em>, diz que os moradores de Loznica e das vilas circunvizinhas usarão todos os meios disponíveis para impedir a extração de lítio em sua área. A associação enviou uma carta ao presidente francês Emmanuel Macron pedindo que ele interrompesse o projeto. Em sua resposta, Macron afirmou que cabe ao povo da Sérvia decidir se deseja ou não a mina.</p>\n<p>“O povo decidiu, não vamos desistir de Jadar e não haverá mina aqui,” disse Petković. Se a mina de lítio em Jadar, perto de Loznica, for aberta, será a primeira mina desse tipo estabelecida em uma área populosa. No entanto, Vladica Cvetković, professor da faculdade de mineração e geologia da Universidade de Belgrado, observa que cerca de 20 projetos semelhantes estão atualmente sendo implementados ou planejados na Europa.</p>\n<p>“Estou realmente surpreso que em nosso país ainda se afirme que o mundo abandonou a mineração. É evidente que a afirmação de que Jadar seria a primeira mina desse tipo em uma área populosa está sendo usada como um slogan dramático e alarmante sem preocupação substancial,” disse Cvetković    . “Não existem tais minas em nenhum lugar da Europa atualmente, mas quando elas existirem, estarão localizadas exclusivamente em áreas populosas.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> é uma jornalista e escritora sérvia premiada, baseada em Milão. Ela escreve para Al Jazeera Balkans, BBC News em sérvio, o jornal semanal croata <em>Novosti</em> e o jornal diário italiano <em>La Stampa.</em> Ela é embaixadora da Gariwo Fondation, o acrônimo de Jardins dos Justos em todo o mundo e atuou como presidente da Associação da Imprensa Estrangeira de Milão de 2020 a 2022. Publicou dois livros <em>Il Pioniere</em> e <em>Il Vento da est </em>(em italiano), editados pela Besa Muci Editore (2021) e Robin Edizioni (2024). Ela tem sido presidente da Associação da Imprensa Estrangeira em Milão desde março de 2024.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:17:41.363",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>O projeto da mina de lítio Jadar, na Sérvia, é um dos maiores projetos do tipo e tem o potencial de gerar cerca de meio bilhão de dólares americanos em receita anual. No entanto, as preocupações ambientais que acompanham um projeto desse tipo levaram milhares de pessoas a se manifestar em Belgrado e em outros lugares. No entanto, o presidente Aleksandar Vučić disse recentemente ao Financial Times que a mina deve ser inaugurada em 2028 e produzirá 58.000 toneladas de lítio anualmente.</I>\n<br><br>\nNo início de setembro, 21 ativistas sérvios foram colocados em uma lista negra dos chamados \"terroristas ambientais\" criada por um grupo anônimo conhecido como Kopaćemo (“nós vamos cavar”). Isso ocorreu após um grande protesto em Belgrado no dia 18 de agosto, que atraiu uma multidão de cerca de 50.000 pessoas. Após o protesto, a polícia prendeu três ativistas e um juiz rapidamente os condenou a 30 a 40 dias de prisão. Surpreendentemente, as acusações não estavam relacionadas ao bloqueio do tráfego ferroviário, que os ativistas haviam realizado em protesto contra as minas de lítio propostas no sul da Sérvia, mas sim a uma suposta agressão a um jornalista do Informer, um tabloide pró-governo conhecido por suas histórias sensacionalistas e apoio ao Partido Progressista Sérvio no poder.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pt",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:17:41.364",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"U Srbiji, kontroverzni projekat litijumske mine brine Evropsku uniju",
                key:"uid": string:"b8815845-438b-44d9-b19b-9ebad4473b68",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-17T07:24:45.473",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sr",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"В Сербии проект спорной литиевой шахты вызывает беспокойство у Европейского Союза",
                key:"uid": string:"c69fefce-ecda-46dc-995e-3c066cbb2b43",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:33.86",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ru",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Στη Σερβία, ένα αμφιλεγόμενο έργο εξόρυξης λιθίου ανησυχεί την Ευρωπαϊκή Ένωση",
                key:"uid": string:"e42c2543-fbba-417e-bf55-72a55d6a9b0a",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Την ίδια μέρα, πριν καν αρχίσουν οι διαμαρτυρίες, οι διοργανωτές Ζλάτκο Κοκανόβιτς και Νεμπόισα Πέτκοβιτς από την περιβαλλοντική ομάδα <em>Ne damo Jadar</em> (“δεν θα παραδώσουμε τον Τζαντάρ”) οδηγήθηκαν για ανάκριση από την BIA, την εθνική υπηρεσία ασφαλείας και πληροφοριών της Σερβίας. Οι αρχές τους έδωσαν μια \"φιλική προειδοποίηση\" ότι οι αποκλεισμοί ήταν παράνομοι και ότι θα έπρεπε να είναι προετοιμασμένοι να αντιμετωπίσουν συνέπειες. Αυτές οι συνέπειες ήρθαν γρήγορα. Μετά τη διαμαρτυρία, περιβαλλοντικοί ακτιβιστές συνελήφθησαν σε όλη τη Σερβία.</p>\n<p><strong>Ανακαλύπτοντας το κρυπτονίτη</strong></p>\n<p>Μετά από αυτά τα γεγονότα, ο Σέρβος Πρόεδρος Αλεξάνταρ Βούτσιτς, αρκετοί υπουργοί της κυβέρνησης, ο διευθύνων σύμβουλος της Rio Tinto, Γιάκομπ Στάουσχολμ (η εταιρεία που είναι υπεύθυνη για το έργο του ορυχείου λιθίου στη Σερβία) και εκπρόσωποι της εταιρείας συναντήθηκαν με κατοίκους που ζουν κοντά στο Γκόρνιε Ντελέιτσε, όπου θα βρίσκεται το προτεινόμενο ορυχείο, για να συζητήσουν το έργο εξόρυξης λιθίου. Ο Βούτσιτς αναγνώρισε τις νόμιμες ανησυχίες των ντόπιων σχετικά με την πιθανή περιβαλλοντική επίπτωση, συμπεριλαμβανομένης της καθαρότητας των κοντινών ποταμών όπως ο Τζαντάρ και ο Δρίνα, καθώς και των μέτρων αποθήκευσης αποβλήτων και προστασίας. Ο διευθύνων σύμβουλος της Rio Tinto επανέλαβε ότι η περιβαλλοντική προστασία και οι θετικές σχέσεις με την τοπική κοινότητα ήταν προτεραιότητες για την εταιρεία και έκανε πολλές υποσχέσεις σχετικά με αυτό.</p>\n<p>Στο Θάκερ Πας στην πολιτεία Νεβάδα των ΗΠΑ βρίσκεται μια εκτενή αποθήκη λιθίου. Η εταιρεία Lithium Americas έχει εξασφαλίσει άδεια για την εξόρυξη 73 τετραγωνικών χιλιομέτρων, προκαλώντας ισχυρή αντίθεση από τους ντόπιους κατοίκους και ακτιβιστές που ανησυχούν για την πιθανή εξάντληση και μόλυνση των υπόγειων υδάτων. Παρά τις συνεχιζόμενες αγωγές, η κατασκευή του ορυχείου προχωρά, με τις εργασίες να αναμένονται να ξεκινήσουν το 2026. Ο στόχος του έργου είναι να προμηθεύσει λιθίου για ένα εκατομμύριο ηλεκτρικά οχήματα ετησίως. Αυτή η περιοχή είναι το σπίτι αρκετών φυλών των Ιθαγενών Αμερικανών που θεωρούν τη γη ιερή. Οι κοντινές εγκαταλελειμμένες υδραργυρικές εξορύξεις, που λειτουργούσαν μέχρι το 1970, προκάλεσαν αύξηση των ποσοστών καρκίνου και συνεχίζουν να διαρρέουν τοξίνες στο περιβάλλον. Όπως σημείωσε ένας πρώην υπάλληλος της άγριας ζωής της Νεβάδας, “Οι χήνες που προσγειώνονται στις παλιές εξορύξεις είναι νεκρές μέχρι το πρωί.”</p>\n<p>Τώρα, μια νέα περιβαλλοντική απειλή πλανάται πάνω από την περιοχή. Η εταιρεία Lithium Americas έχει λάβει άδεια για την εξόρυξη λιθίου, καθώς οι ΗΠΑ θέλουν να επιταχύνουν τη μετάβαση στην πράσινη ενέργεια και να στραφούν σε ηλεκτρικά οχήματα.</p>\n<p>Το 2004, ο αγγλο-αυστραλός κολοσσός εξόρυξης Rio Tinto ήρθε στη Σερβία, προσελκύοντας από τον πλούσιο ορυκτό πλούτο της χώρας. Μετά την εξασφάλιση άδειας εξερεύνησης, η εταιρεία ανακάλυψε το ορυχείο Τζαντάρ κοντά στην πόλη Λοζνίτσα στη δυτική Σερβία. Αυτός ο χώρος περιέχει μια μοναδική αποθήκη “τζαντάριτ”, ενός νέου ορυκτού λιθίου νατρίου βορικοσιλικόνης. Η υψηλής ποιότητας, μεγάλης κλίμακας αποθήκη λιθίου και βορίου βρίσκεται κάτω από τον ποταμό Τζαντάρ, κάνοντάς την το μόνο μέρος στον κόσμο όπου μπορεί να βρεθεί το τζαντάριτ. Το τζαντάριτ επιβεβαιώθηκε αργότερα ως νέο ορυκτό από την Διεθνή Ορυκτολογική Ένωση. Η ανακάλυψη καλύφθηκε ευρέως από τα κυρίαρχα μέσα ενημέρωσης, με ορισμένα μέσα να αποκαλούν το νέο ορυκτό \"κρυπτονίτη\", μια φανταστική ουσία από τον πλανήτη του Σούπερμαν. Το Bloomberg έγραψε ότι “Στη σκιά ενός ορθόδοξου παρεκκλησίου, η Rio Tinto ανακάλυψε κρυπτονίτη, το θαυμαστό υλικό από τον Σούπερμαν, το οποίο ελπίζει ότι θα μεταμορφώσει την επιχείρηση πράσινης ενέργειας.”</p>\n<p>Όταν η κυβέρνηση του Σέρβου Προέδρου Αλεξάνταρ Βούτσιτς παρουσίασε το έργο εξόρυξης λιθίου το 2021, μαζικές διαμαρτυρίες κατά των εξορυκτικών δραστηριοτήτων παρέλυσαν μεγάλο μέρος της πρωτεύουσας, Βελιγραδίου, και άλλες περιοχές της Σερβίας για μήνες. Αυτό τελικά οδήγησε στην απόσυρση των σχεδίων για το άνοιγμα του ορυχείου Rio Tinto. Στο μεταξύ, η εταιρεία άρχισε να αγοράζει οικόπεδα και σπίτια στην περιοχή του χωριού Γκόρνι Ντελέιτσε. Σύμφωνα με τη Rio Tinto, υπήρχαν συνολικά 656 οικόπεδα γης στην περιοχή του έργου, εκ των οποίων 419, ή 63 τοις εκατό, έχουν αγοραστεί, φτάνοντας τα 167 εκτάρια.</p>\n<p>“Στην κεντρική περιοχή του έργου όπου προγραμματίζεται η ανάπτυξη εξορυκτικών και επεξεργαστικών εγκαταστάσεων, υπήρχαν 52 σπίτια. Από αυτόν τον αριθμό, 51 πούλησαν εθελοντικά τις ιδιοκτησίες τους και μετακόμισαν, συνήθως με την υποστήριξη της εταιρείας μας. Επιπλέον, εντοπίστηκαν άλλα 23 κατοικίες που δεν κατοικούνται μόνιμα, όπως εξοχικές κατοικίες, καλύβες ή εγκαταλελειμμένα σπίτια, εκ των οποίων 18 αγοράστηκαν,” ανακοίνωσαν επίσημα οι αρχές της εταιρείας Rio Tinto.</p>\n<p>Υπό δημόσια και περιβαλλοντική πίεση, η κυβέρνηση της Σερβίας απέσυρε την έγκριση για το χωροταξικό σχέδιο του έργου εξόρυξης το 2022. Η Σέρβα Πρωθυπουργός Άνα Μπρνάμπιτς δήλωσε ότι η απόφαση ήταν η σωστή, τονίζοντας ότι η κυβέρνηση ακούει τον λαό της. Ο Πρόεδρος Βούτσιτς παρατήρησε επίσης ότι η ασφάλεια των πολιτών και η περιβαλλοντική προστασία είναι πρωταρχικής σημασίας, αν και προσωπικά πιστεύει ότι η εξόρυξη λιθίου στη Σερβία παρουσιάζει μια σημαντική ευκαιρία για την οικονομική ανάπτυξη και πρόοδο της χώρας.</p>\n<p>Το έργο Τζαντάρ είναι ένα από τα μεγαλύτερα έργα λιθίου greenfield στον κόσμο. Με την τρέχουσα τιμή των δέκα δολαρίων ΗΠΑ ανά κιλό, αυτό θα δημιουργήσει περίπου μισό δισεκατομμύριο δολάρια ετήσιο έσοδο. Με εκτιμώμενη διάρκεια ζωής του ορυχείου 50 χρόνια, τα συνολικά έσοδα θα μπορούσαν να φτάσουν τα 25 δισεκατομμύρια δολάρια για τον φορέα εκμετάλλευσης. Αυτό το φθινόπωρο, ο Βούτσιτς είπε στην <em>Financial Times</em> ότι το ορυχείο, που αναμένεται να ανοίξει το 2028, θα παράγει 58.000 τόνους λιθίου ετησίως. Αυτό θα μπορούσε να είναι αρκετό για το 17 τοις εκατό της παραγωγής ηλεκτρικών οχημάτων της Ευρώπης, ή περίπου 1,1 εκατομμύρια αυτοκίνητα.</p>\n<p><strong>“Η Ευρώπη πρέπει να παραμείνει κυρίαρχη σε έναν μεταβαλλόμενο κόσμο</strong><strong>”</strong></p>\n<p>Δύο χρόνια μετά την αρχική αναστολή του έργου, το Σερβικό Συνταγματικό Δικαστήριο ανέτρεψε την απόφαση στις αρχές Ιουλίου 2024. Στις 19 Ιουλίου, ο Γερμανός Καγκελάριος Όλαφ Σολτς συναντήθηκε με τον Σέρβο Πρόεδρο Αλεξάνταρ Βούτσιτς στο Βελιγράδι για μια “Κρίσιμη Σύνοδο Υλικών”. Κατά τη διάρκεια της συνάντησης, οι δύο ηγέτες υπέγραψαν ένα μνημόνιο κατανόησης μεταξύ της Σερβίας και της Επιτροπής της ΕΕ, καθορίζοντας μια στρατηγική συνεργασία που επικεντρώνεται σε πρώτες ύλες, αλυσίδες παραγωγής μπαταριών και ηλεκτρικά οχήματα. Στην περίσταση αυτή, ο Σολτς γιόρτασε την εξασφάλιση πρόσβασης στα μεγαλύτερα γνωστά αποθέματα λιθίου της ηπείρου, τα οποία θα πρέπει να μειώσουν την εξάρτηση από τις προμήθειες από την Κίνα.</p>\n<p>“Αυτό είναι ένα σημαντικό ευρωπαϊκό έργο που συμβάλλει στο να παραμείνει η Ευρώπη κυρίαρχη και ανεξάρτητη στην προμήθεια πρώτων υλών σε έναν μεταβαλλόμενο κόσμο,” δήλωσε ο Σολτς στους δημοσιογράφους μετά τη συνάντησή του με τον Σέρβο πρόεδρο.</p>\n<p>Περισσότερο από μισό χρόνο πριν, η γερμανική κυβέρνηση επικ criticized the election process in Serbia, but now it has become a loud proponent of lithium mining and supports the Serbian authorities in a project that has sparked significant local opposition. While lithium deposits exist in other European countries, particularly in Saxony, a state in eastern Germany, Franciska Brantner, the German state secretary in the ministry of economy and climate action and a member of the Greens in the Bundestag, told BBC News in Serbian that she supports the Jadar project, provided that the highest environmental standards are respected. She added that Germany is already working on similar projects in Saxony, as well as in her home region in the Rhine Basin in the south-west, but unfortunately, the technology there is not yet ready.</p>\n<p>Ο Μπόσκο Γιάξιτς, δημοσιογράφος και ειδικός σε θέματα εξωτερικής πολιτικής από τη Σερβία, πιστεύει ότι η Σερβία ωφελείται περισσότερο από τις εξαγωγές σμέουρων (οι οποίες έφτασαν τα 240 εκατομμύρια ευρώ στους πρώτους δέκα μήνες του 2023) από ό,τι θα ωφελούνταν από την εξόρυξη λιθίου. Υποστηρίζει ότι το μεγαλύτερο μερίδιο των κερδών θα πάει στη Rio Tinto, ενώ η πλούσια γεωργική περιοχή της κοιλάδας Τζαντάρ, όπου έγιναν οι δοκιμές, θα αφεθεί οικολογικά κατεστραμμένη.</p>\n<p>“Ενώ το κοινό φοβάται ότι η χώρα θα μετατραπεί σε χωματερή για την Ευρωπαϊκή Ένωση, οι ηγέτες στο Βερολίνο και το Παρίσι μας διαβεβαιώνουν ότι η εξόρυξη θα χρησιμεύσει ως κίνητρο για ταχύτερη ενσωμάτωση της Σερβίας στην ΕΕ,” είπε ο Γιάξιτς. Ωστόσο, ο Καγκελάριος Σολτς τόνισε ότι η Γερμανία δεν μπορεί να εγγυηθεί υψηλά πρότυπα περιβαλλοντικής προστασίας στην εξόρυξη λιθίου, δηλώνοντας ότι η ευθύνη ανήκει στην ίδια την εταιρεία. Από την άλλη πλευρά, ο Βούτσιτς διαβεβαίωσε τους πολίτες του ότι η Rio Tinto θα συμμορφωθεί με όλους τους περιβαλλοντικούς κανονισμούς. “Δεν θα κρύψουμε ποτέ τίποτα από τον λαό μας σε κανένα στάδιο της διαδικασίας ανοίγματος του ορυχείου,” είπε ο Βούτσιτς στην τελετή υπογραφής. “Ως πρόεδρος, θα αγωνιστώ προσωπικά για το περιβάλλον και για τις ζωές των πολιτών μας στον Τζαντάρ, ώστε το νερό και ο αέρας τους να είναι καθαρά.”</p>\n<p>Τα κόμματα της αντιπολίτευσης παραμένουν δύσπιστα απέναντι στις περιβαλλοντικές εγγυήσεις του προεδρικού. “Υπάρχει πλήρης έλλειψη εμπιστοσύνης στην κυβέρνηση όταν λέει ότι θα είναι προς το συμφέρον των πολιτών,” λέει η συν-ηγέτης του Πράσινου-Αριστερού Μετώπου, Μπιλγιάνα Γιορτζέβιτς. “Φοβόμαστε ότι η Σερβία θα θυσιαστεί για να προμηθεύσει λιθίου για ηλεκτρικά οχήματα που σχεδόν κανείς στη Σερβία δεν μπορεί να αντέξει οικονομικά.”</p>\n<p>Ωστόσο, προκύπτει ένα βασικό ερώτημα: αν η κυβέρνηση της Σερβίας δεν κατάφερε να επιβάλει τέτοιες υποχρεώσεις σε κινεζικές εταιρείες που εξορύσσουν στη Σερβία, πώς θα τα καταφέρει με τη Rio Tinto, μια εταιρεία με ιστορία χρήσης περιβαλλοντικά επιβλαβών τεχνολογιών που έχουν μολύνει διάφορα μέρη του κόσμου;</p>\n<p><strong>Προώθηση πράσινης ενέργειας, επικίνδυνη για το περιβάλλον</strong></p>\n<p>Το Σεπτέμβριο του 2020, η Rio Tinto κατηγορήθηκε ότι μόλυνε ποταμούς στην Παπούα Νέα Γουινέα απελευθερώνοντας τοξικές ουσίες. Οι κάτοικοι του Μπουγκαινβίλ ισχυρίστηκαν ότι οι ενέργειες της εταιρείας προκάλεσαν προβλήματα υγείας σε 12.000 ανθρώπους που ζουν στην περιοχή. Αυτό το περιστατικό συνέβη λίγο μετά την παραίτηση του διευθύνοντος συμβούλου της εταιρείας και δύο γενικών διευθυντών μετά από ένα σκάνδαλο σχετικά με την καταστροφή των χώρων Παγκόσμιας Πολιτιστικής Κληρονομιάς που συνδέονται με τις αυτόχθονες κοινότητες στην Αυστραλία. Τα ορυχεία της Rio Tinto στη Δυτική Αυστραλία είχαν καταστρέψει σπηλιές που ήταν ιερές για αυτές τις 46.000 ετών αυτόχθονες κουλτούρες.</p>\n<p>Σύμφωνα με την εκτίμηση του Αμερικανικού Γεωλογικού Ινστιτούτου, υπάρχουν περίπου 26 εκατομμύρια τόνοι αποθεμάτων λιθίου στον κόσμο. Από αυτό, η Χιλή έχει μακράν τα περισσότερα, περίπου 9,3 εκατομμύρια. Ακολουθεί η Αυστραλία με 6,2, η Αργεντινή με 3,6 και η Κίνα με τρία εκατομμύρια. Τα υπόλοιπα είναι διάσπαρτα σε διάφορες ηπείρους. Η Ευρώπη δεν έχει εξερευνηθεί εντατικά μέχρι τώρα. Είναι γνωστό ότι ορισμένα αποθέματα υπάρχουν στην Πορτογαλία, τη Γερμανία, την Αυστρία, την Τσεχία, τη Φινλανδία, τη Σερβία και την Ισπανία. Αλλά μόνο στη Σερβία έχει ξεκινήσει στην πραγματικότητα ένα έργο εξόρυξης.</p>\n<p>“Υπάρχει ακόμα πολύ λίγη πληροφορία σχετικά με την οικολογική εξόρυξη λιθίου,” λέει η Ντράγκανα Γιορτζέβιτς, καθηγήτρια στο Ινστιτούτο Χημείας, Τεχνολογίας και Μεταλλουργίας στο Βελιγράδι. Φαίνεται ότι οι οικολογικοί εμπειρογνώμονες, το κοινό και ακόμη και η εταιρεία είναι αβέβαιοι για τις πιθανές επιπτώσεις, καθώς μόνο δύο ορυχεία στον κόσμο χρησιμοποιούν μια παρόμοια διαδικασία εξόρυξης λιθίου. Αυτό που είναι γνωστό είναι ότι και τα δύο ορυχεία, που βρίσκονται στην Κίνα και τις Ηνωμένες Πολιτείες, εξάγουν λιθίου από υλικό βράχου. Ωστόσο, και στις δύο περιπτώσεις, τα ορυχεία βρίσκονται σε ερημικές περιοχές, και η περιβαλλοντική τους επίπτωση εκτείνεται έως 150 χιλιόμετρα σε διάμετρο.</p>\n<p>“Η εξόρυξη λιθίου καταστρέφει υψηλής ποιότητας γεωργική γη, μολύνει τον αέρα με τοξική σκόνη και απελευθερώνει συμπυκνωμένα θειικά και υδροχλωρικά οξέα,” προσθέτει η Γιορτζέβιτς. “Τοξικά νερά ορυχείων, με υψηλές συγκεντρώσεις βορίου και άλλων επιβλαβών ουσιών, θα αναγκαστούν στην επιφάνεια υπό πίεση, ενδεχομένως μολύνοντας τα υπόγεια ύδατα του ποταμού Δρίνα, που είναι η υψηλότερης ποιότητας δεξαμενή νερού στη δυτική Σερβία,” προειδοποιεί.</p>\n<p>“Θα δημιουργηθούν τοξικά απόβλητα, αλλά και δεκάδες εκατομμύρια τόνοι επικίνδυνου υλικού αποβλήτων, που θα είναι μια χημική βόμβα. Η εξόρυξη που απορρίπτει επικίνδυνα απόβλητα στη φύση όπου παραμένουν με τη μορφή αποβλήτων δεν μπορεί να θεωρηθεί οικολογική,” καταλήγει η Γιορτζέβιτς. Περιβαλλοντικές ΜΚΟ και κάτοικοι της Λοζνίτσας έχουν προειδοποιήσει επίσης ότι η κατασκευή του ορυχείου θα μπορούσε να οδηγήσει σε καταστροφή οικοτόπων και μόλυνση του νερού. Πολλοί φοβούνται επίσης την πιθανή εκδίωξη κατοίκων της περιοχής.</p>\n<p>Η Μαρίγιανα Πέτκοβιτς από την ένωση <em>Ne damo Jadar</em> λέει ότι οι κάτοικοι της Λοζνίτσας και των γύρω χωριών θα χρησιμοποιήσουν όλα τα διαθέσιμα μέσα για να αποτρέψουν την εξόρυξη λιθίου στην περιοχή τους. Η ένωση έστειλε μια επιστολή στον Γάλλο Πρόεδρο Εμανουέλ Μακρόν ζητώντας του να σταματήσει το έργο. Στην απάντησή του, ο Μακρόν δήλωσε ότι είναι στο χέρι του λαού της Σερβίας να αποφασίσει αν θέλουν το ορυχείο ή όχι.</p>\n<p>“Ο λαός αποφάσισε, δεν θα παραδώσουμε τον Τζαντάρ και δεν θα υπάρξει ορυχείο εδώ,” είπε η Πέτκοβιτς. Αν το ορυχείο λιθίου στον Τζαντάρ κοντά στη Λοζνίτσα ανοίξει, θα είναι το πρώτο τέτοιο ορυχείο που θα ιδρυθεί σε κατοικημένη περιοχή. Ωστόσο, ο Βλάντιτσα Τσβέτκοβιτς, καθηγητής στο τμήμα εξόρυξης και γεωλογίας του Πανεπιστημίου του Βελιγραδίου, σημειώνει ότι περίπου 20 παρόμοια έργα υλοποιούνται ή προγραμματίζονται αυτή τη στιγμή στην Ευρώπη.</p>\n<p>“Είμαι πραγματικά έκπληκτος που στη χώρα μας εξακολουθεί να ισχυρίζεται ότι ο κόσμος έχει εγκαταλείψει την εξόρυξη. Είναι προφανές ότι η δήλωση ότι ο Τζαντάρ θα ήταν το πρώτο τέτοιο ορυχείο σε κατοικημένη περιοχή χρησιμοποιείται ως δραματικό και ανησυχητικό σλόγκαν χωρίς ουσιαστική ανησυχία,” είπε ο Τσβέτκοβιτς     . “Δεν υπάρχουν τέτοια ορυχεία πουθενά στην Ευρώπη αυτή τη στιγμή, αλλά όταν υπάρξουν, θα βρίσκονται αποκλειστικά σε κατοικημένες περιοχές.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Η Τατιάνα Ντόρτζεβιτς</strong> είναι βραβευμένη Σέρβα δημοσιογράφος και συγγραφέας με έδρα το Μιλάνο. Γράφει για το Al Jazeera Balkans, το BBC News στα Σερβικά, την κροατική εβδομαδιαία εφημερίδα <em>Novosti</em> και την ιταλική ημερήσια εφημερίδα <em>La Stampa.</em> Είναι πρέσβειρα του Ιδρύματος Gariwo, της συντομογραφίας των Κήπων των Δικαίων σε όλο τον κόσμο και υπηρέτησε ως πρόεδρος της Ένωσης Ξένου Τύπου του Μιλάνου από το 2020 έως το 2022. Έχει δημοσιεύσει δύο βιβλία <em>Il Pioniere</em> και <em>Il Vento da est </em>(στα ιταλικά), εκδόσεις Besa Muci Editore (2021) και Robin Edizioni (2024). Είναι πρόεδρος της Ένωσης Ξένου Τύπου στο Μιλάνο από τον Μάρτιο του 2024.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:25:43.584",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Το έργο εξόρυξης λιθίου Jadar στη Σερβία είναι ένα από τα μεγαλύτερα έργα αυτού του είδους και έχει τη δυνατότητα να παράγει περίπου μισό δισεκατομμύριο δολάρια ΗΠΑ σε ετήσια έσοδα. Ωστόσο, οι περιβαλλοντικές ανησυχίες που συνοδεύουν ένα τέτοιο έργο έχουν οδηγήσει χιλιάδες να βγουν και να διαμαρτυρηθούν στο Βελιγράδι και αλλού. Παρ' όλα αυτά, ο Πρόεδρος Αλεξάνταρ Βούτσιτς δήλωσε πρόσφατα στους Financial Times ότι η εξόρυξη αναμένεται να ανοίξει το 2028 και θα παράγει 58.000 τόνους λιθίου ετησίως.</I>\n<br><br>\nΣτην αρχή του Σεπτεμβρίου, 21 Σέρβοι ακτιβιστές τοποθετήθηκαν σε μια μαύρη λίστα των λεγόμενων \"περιβαλλοντικών τρομοκρατών\" που δημιουργήθηκε από μια ανώνυμη ομάδα γνωστή ως Kopaćemo (“θα σκάψουμε”). Αυτό συνέβη μετά από μια μεγάλη διαμαρτυρία στο Βελιγράδι στις 18 Αυγούστου, που συγκέντρωσε πλήθος περίπου 50.000 ατόμων. Μετά τη διαμαρτυρία, η αστυνομία συνέλαβε τρεις ακτιβιστές και ένας δικαστής τους καταδίκασε αμέσως σε 30 έως 40 ημέρες φυλάκιση. Προς έκπληξή τους, οι κατηγορίες δεν σχετίζονταν με το μπλοκάρισμα της σιδηροδρομικής κυκλοφορίας, το οποίο οι ακτιβιστές είχαν οργανώσει σε ένδειξη διαμαρτυρίας για τις προτεινόμενες εξορύξεις λιθίου στη νότια Σερβία, αλλά μάλλον με μια φερόμενη επίθεση σε έναν δημοσιογράφο από το Informer, ένα φιλοκυβερνητικό ταμπλόιντ γνωστό για τις σκανδαλώδεις ιστορίες του και την υποστήριξή του στο κυβερνών Σερβικό Προοδευτικό Κόμμα.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"el",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:26:10.319",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Serbiassa kiistanalainen litiumkaivosprojekti huolestuttaa Euroopan unionia",
                key:"uid": string:"e70a8362-3b45-4362-95a2-c59875d2ec82",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Samana päivänä, ennen kuin mielenosoitukset edes alkoivat, järjestäjät Zlatko Kokanović ja Nebojša Petković ympäristöryhmästä <em>Ne damo Jadar</em> (“emme luovuta Jadarista”) otettiin kuulusteltavaksi BIA:n, Serbian kansallisen turvallisuus- ja tiedusteluviraston, toimesta. Viranomaiset antoivat heille \"ystävällisen varoituksen\", että blokkaukset olivat laittomia ja että heidän tulisi olla valmiita kohtaamaan seuraukset. Nämä seuraukset tulivat nopeasti. Mielenosoituksen jälkeen ympäristöaktivisteja pidätettiin ympäri Serbiaa.</p>\n<p><strong>Kryptoniitin löytäminen</strong></p>\n<p>Näiden tapahtumien jälkeen Serbian presidentti Aleksandar Vučić, useat hallituksen ministerit, Rio Tinto -yhtiön toimitusjohtaja Jakob Stausholm (yhtiö, joka on vastuussa litiumkaivosprojektista Serbiassa) ja yhtiön edustajat tapasivat Gornje Nedeljicen lähellä asuvia asukkaita keskustellakseen litiumkaivosprojektista. Vučić myönsi paikallisten oikeutetut huolenaiheet mahdollisista ympäristövaikutuksista, mukaan lukien läheisten jokien, kuten Jadran ja Drinan, puhtaus sekä jätteiden varastointi ja suojatoimet. Rio Tinton toimitusjohtaja toisti, että ympäristönsuojelu ja hyvät suhteet paikallisyhteisöön olivat yhtiölle tärkeitä prioriteetteja, ja hän teki useita lupauksia tämän suhteen.</p>\n<p>Thacker Passissa Yhdysvaltojen Nevadassa sijaitsee valtava litiummalmin esiintymä. Lithium Americas -yhtiö on saanut luvan kaivaa 73 neliökilometriä, mikä on herättänyt voimakasta vastustusta paikallisten asukkaiden ja aktivistien keskuudessa, jotka ovat huolissaan mahdollisesta pohjaveden ehtymisestä ja saastumisesta. Huolimatta käynnissä olevista oikeusjutuista, kaivoksen rakentaminen etenee, ja toimintojen odotetaan alkavan vuonna 2026. Projektin tavoitteena on toimittaa litiumia miljoonalle sähköautolle vuosittain. Tämä alue on useiden alkuperäiskansojen heimoyhteisöjen kotipaikka, jotka pitävät maata pyhänä. Lähellä sijaitsevat hylätyt elohopeakaivokset, jotka toimivat vuoteen 1970 asti, aiheuttivat syöpätapausten lisääntymistä ja vuotavat edelleen myrkkyjä ympäristöön. Kuten entinen Nevadassa työskentelevä villieläinviranomainen totesi: \"Hanhet, jotka laskeutuvat vanhoille kaivoksille, ovat kuolleita aamuksi.\"</p>\n<p>Nyt uusi ympäristöriski uhkaa aluetta. Lithium Americas -yhtiö on saanut luvan kaivaa litiumia, sillä Yhdysvallat haluaa nopeuttaa vihreää siirtymää ja siirtyä sähköautoihin.</p>\n<p>Vuonna 2004 anglo-australialainen kaivosjätti Rio Tinto saapui Serbiaan, houkuteltuna maan rikkaasta mineraalipotentiaalista. Saatuaan tutkimusluvan yhtiö löysi Jadar-kaivoksen Loznican kaupungin läheltä Länsi-Serbiasta. Tämä paikka sisältää ainutlaatuisen \"jadarite\"-mineraaliesiintymän, uutta litiumnatriumborosilikaattia. Korkealaatuinen, suurimittakaavainen litium- ja booriesiintymä sijaitsee Jadar-joen alla, mikä tekee siitä ainoan paikan maailmassa, jossa jadaritea voidaan löytää. Jadarite vahvistettiin myöhemmin uutena mineraalina Kansainvälisen mineraaliseuran toimesta. Löytö sai laajaa huomiota valtamediassa, ja jotkut julkaisut nimittivät uutta mineraalia \"kryptoniitiksi\", kuvitteelliseksi aineeksi Supermanin planeetalta. Bloomberg kirjoitti, että \"Ortodoksisen kappelin varjossa Rio Tinto on löytänyt kryptoniittia, Supermanin ihmeainetta, jonka se toivoo muuttavan vihreän energian liiketoimintaansa.\"</p>\n<p>Kun Serbian presidentti Aleksandar Vučić esitteli litiumin tuotantoprojektin vuonna 2021, massamielenosoitukset kaivostoimintaa vastaan halvaannuttivat suuren osan pääkaupungista Belgradista ja muista osista Serbiaa kuukausiksi. Tämä johti lopulta suunnitelmien peruuttamiseen Rio Tinto -kaivoksen avaamiseksi. Samaan aikaan yhtiö alkoi ostaa tontteja ja taloja Gornji Nedeljicen kylän läheisyydessä. Rio Tinton mukaan projektialueella oli yhteensä 656 tonttia, joista 419, eli 63 prosenttia, on ostettu, yhteensä 167 hehtaaria.</p>\n<p>“Projektin keskialueella, jossa kaivos- ja jalostuslaitosten kehittäminen on suunniteltu, oli 52 kotia. Tästä määrästä 51 myi vapaaehtoisesti omaisuutensa ja muutti, yleensä yhtiömme tuella. Lisäksi tunnistettiin 23 asuinrakennusta, jotka eivät ole pysyvästi asuttuja, kuten lomakoteja, mökkejä tai hylättyjä taloja, joista 18 ostettiin,” Rio Tinto -yhtiön viranomaiset ilmoittivat virallisesti.</p>\n<p>Julkisen ja ympäristön paineen alla Serbian hallitus peruutti kaivosprojektin alueellisen suunnitelman hyväksynnän vuonna 2022. Serbian pääministeri Ana Brnabić totesi, että päätös oli oikea, korostaen, että hallitus kuuntelee kansaansa. Presidentti Vučić myös huomautti, että kansalaisten turvallisuus ja ympäristönsuojelu ovat ensisijaisia, vaikka hän henkilökohtaisesti uskoo, että litiumin tuotanto Serbiassa tarjoaa merkittävän mahdollisuuden maan talouskasvuun ja kehitykseen.</p>\n<p>Jadar-projekti on yksi maailman suurimmista vihreistä litiumprojekteista. Nykyisellä kymmenen Yhdysvaltain dollarin kilohinnalla tämä tuottaisi noin puoli miljardia dollaria vuosittaisia tuloja. Arvioidulla kaivoksen käyttöiällä 50 vuotta kokonaisliikevaihto voisi nousta 25 miljardiin dollariin toimijalle. Tänä syksynä Vučić kertoi <em>Financial Times</em>:lle, että kaivoksen, jonka odotetaan avautuvan vuonna 2028, tuotanto olisi 58 000 tonnia litiumia vuosittain. Tämä voisi riittää 17 prosentille Euroopan sähköautotuotannosta, eli noin 1,1 miljoonalle autolle.</p>\n<p><strong>“Euroopan on pysyttävä suvereenina muuttuvassa maailmassa”</strong></p>\n<p>Kaksi vuotta sen jälkeen, kun projekti alun perin keskeytettiin, Serbian perustuslakituomioistuin kumosi päätöksen heinäkuun alussa 2024. Heinäkuun 19. päivänä Saksan liittokansleri Olaf Scholz tapasi Serbian presidentin Aleksandar Vučićin Belgradissa \"Kriittisten raaka-aineiden huippukokouksessa\". Kokouksen aikana kaksi johtajaa allekirjoitti ymmärryspöytäkirjan Serbian ja EU-komission välillä, joka perustaa strategisen kumppanuuden, joka keskittyy raaka-aineisiin, akkujen tuotantoketjuihin ja sähköautoihin. Tällä tilaisuudella Scholz juhli pääsyä mantereen suurimpiin tunnettuun litiumvarantoihin, mikä pitäisi vähentää riippuvuutta Kiinan toimituksista.</p>\n<p>“Tämä on tärkeä eurooppalainen projekti, joka auttaa Eurooppaa pysymään suvereenina ja itsenäisenä raaka-aineiden toimituksessa muuttuvassa maailmassa,” Scholz kertoi toimittajille tapaamisensa jälkeen Serbian presidentin kanssa.</p>\n<p>Yli puoli vuotta sitten Saksan hallitus kritisoi vaalimenettelyä Serbiassa, mutta nyt siitä on tullut äänekäs litiumkaivosten puolestapuhuja ja se tukee Serbian viranomaisia projektissa, joka on herättänyt merkittävää paikallista vastustusta. Vaikka litiumesiintymiä on muissa Euroopan maissa, erityisesti Saksin osavaltiossa Itä-Saksassa, Saksan talous- ja ilmastotoimien ministeriön valtiosihteeri ja vihreiden jäsen Bundestagissa Franciska Brantner kertoi BBC Newsille serbiaksi, että hän tukee Jadar-projektia, edellyttäen että korkeimmat ympäristönormit otetaan huomioon. Hän lisäsi, että Saksa työskentelee jo vastaavien projektien parissa Saksissa sekä hänen kotiseudullaan Rein-joen alueella lounaisessa Saksassa, mutta valitettavasti teknologia ei ole vielä valmis.</p>\n<p>Boško Jakšić, serbialainen toimittaja ja ulkopolitiikan asiantuntija, uskoo, että Serbia hyötyy enemmän vadelmaeksporteista (jotka saavuttivat 240 miljoonaa euroa vuoden 2023 ensimmäisten kymmenen kuukauden aikana) kuin litiumkaivoksista. Hän väittää, että suurin osa voitoista menisi Rio Tintolle, kun taas rikas maatalousalue Jadar-laaksossa, jossa testejä tehtiin, jätettäisiin ekologisesti tuhoutuneeksi.</p>\n<p>“Kun kansa pelkää, että maasta tulee Euroopan unionin kaatopaikka, Berliinissä ja Pariisissa johtajat vakuuttavat meille, että kaivostoiminta toimisi kannustimena Serbian nopeammalle integraatiolle EU:hun,” Jakšić sanoi. Liittokansleri Scholz kuitenkin korosti, että Saksa ei voi taata korkeita ympäristönsuojelustandardeja litiumkaivoksissa, ja totesi, että vastuu on itse yhtiöllä. Toisaalta Vučić vakuutti kansalaisilleen, että Rio Tinto noudattaa kaikkia ympäristösääntöjä. “Emme koskaan piilota mitään kansaltamme kaivoksen avaamisen missään vaiheessa, missään osassa menettelyä,” Vučić sanoi allekirjoitustilaisuudessa. “Presidenttinä taistelen henkilökohtaisesti ympäristön ja kansalaistemme elämän puolesta Jadarissa, jotta heidän vetensä ja ilmansakin ovat puhtaita.”</p>\n<p>Opposition puolueet eivät ole vakuuttuneita presidentin ympäristötakuista. “Luottamus hallitukseen on täysin puutteellista, kun he sanovat, että se on kansalaisten edun mukaista,” sanoo Vihreän-Vasemmisto-ryhmän yhteisjohtaja Biljana Đorđević. “Pelkäämme, että Serbia uhrautuu litiumin tuottamiseksi sähköautoille, joita melkein kukaan Serbiassa ei voi ostaa.”</p>\n<p>Kuitenkin keskeinen kysymys nousee esiin: jos Serbian hallitus ei onnistunut asettamaan tällaisia velvoitteita Kiinalaisille yhtiöille, jotka kaivavat Serbiassa, miten se onnistuu Rio Tintolle, yhtiölle, jolla on historia ympäristölle haitallisten teknologioiden käytöstä, jotka ovat saastuttaneet eri puolilla maailmaa?</p>\n<p><strong>Vihreän energian edistäminen, vaarallista ympäristölle</strong></p>\n<p>Syyskuussa 2020 Rio Tinto syytettiin Papua-Uuden-Guinean jokien saastuttamisesta myrkyllisten aineiden vapauttamisella. Bougainvillen asukkaat väittivät, että yhtiön toimet aiheuttivat terveysongelmia 12 000 alueella asuvalle ihmiselle. Tämä tapaus tapahtui pian sen jälkeen, kun yhtiön toimitusjohtaja ja kaksi pääjohtajaa erosivat skandaalin jälkeen, joka liittyi maailman kulttuuriperintökohteiden tuhoamiseen, jotka liittyivät aboriginaaliyhteisöihin Australiassa. Rio Tinton kaivokset Länsi-Australiassa olivat tuhoaneet luolia, jotka olivat pyhiä näille 46 000 vuotta vanhoille alkuperäiskulttuureille.</p>\n<p>Amerikkalaisen geologisen instituutin arvion mukaan maailmassa on noin 26 miljoonaa tonnia litiumvarantoja. Chilellä on niistä eniten, noin 9,3 miljoonaa. Sitä seuraavat Australia 6,2 miljoonalla, Argentiina 3,6 miljoonalla ja Kiina kolmella miljoonalla. Loput ovat hajallaan eri mantereilla. Eurooppaa ei ole tutkittu intensiivisesti tähän asti. On tiedossa, että tiettyjä varantoja on Portugalissa, Saksassa, Itävallassa, Tšekissä, Suomessa, Serbiassa ja Espanjassa. Mutta vain Serbiassa on projekti, jossa kaivostoiminta on todella aloitettu.</p>\n<p>“Tietoa ympäristöystävällisestä litiumin tuotannosta on edelleen liian vähän,” sanoo Dragana Đorđević, professori Belgradin kemian, teknologian ja metallurgian instituutissa. Näyttää siltä, että ekologiset asiantuntijat, yleisö ja jopa yhtiö ovat epävarmoja mahdollisista vaikutuksista, sillä vain kaksi kaivosta maailmassa käyttää samanlaista litiumin tuotantoprosessia. Tiedetään, että molemmat kaivokset, jotka sijaitsevat Kiinassa ja Yhdysvalloissa, tuottavat litiumia kivilouhintamateriaalista. Kuitenkin molemmissa tapauksissa kaivokset sijaitsevat autiomaa-alueilla, ja niiden ympäristövaikutus ulottuu jopa 150 kilometrin halkaisijalle.</p>\n<p>“Litiumin kaivaminen tuhoaa korkealaatuista maatalousmaata, saastuttaa ilmaa myrkyllisellä pölyllä ja vapauttaa tiivistettyjä rikkihappoja ja suolahappoja,” Đorđević lisää. “Myrkyllisiä kaivovesiä, joissa on korkeita booripitoisuuksia ja muita haitallisia aineita, pakotettaisiin pinnalle paineen alla, mikä voisi saastuttaa Drina-joen pohjavesiä, joka on Länsi-Serbian korkealaatuisin vesivarasto,” hän varoittaa.</p>\n<p>“Myrkyllistä jätevettä syntyy, mutta myös kymmeniä miljoonia tonneja vaarallista jätettä, joka olisi kemiallinen aikapommi. Kaivostoiminta, joka heittää vaarallista jätettä luontoon, jossa se pysyy häkkimateriaalina, ei voi olla ekologista,” Đorđević päättää. Ympäristöjärjestöt ja Loznican asukkaat ovat myös varoittaneet, että kaivoksen rakentaminen voisi johtaa elinympäristön tuhoamiseen ja vesisaastumiseen. Monet pelkäävät myös mahdollisia asukkaiden siirtoja alueella.</p>\n<p>Marijana Petković yhdistyksestä <em>Ne damo Jadar</em> sanoo, että Loznican ja ympäröivien kylien asukkaat käyttävät kaikkia käytettävissä olevia keinoja estääkseen litiumin tuotannon alueellaan. Yhdistys lähetti kirjeen Ranskan presidentille Emmanuel Macronille pyytäen häntä keskeyttämään projektin. Vastauksessaan Macron totesi, että on Serbian kansan päätettävissä, haluavatko he kaivoksen vai eivät.</p>\n<p>“Kansa on päättänyt, emme luovuta Jadarista, eikä tänne tule kaivosta,” Petković sanoi. Jos litiumkaivos Jadarissa Loznican lähellä avataan, se tulee olemaan ensimmäinen tällainen kaivos asutulla alueella. Kuitenkin Vladica Cvetković, Belgradin yliopiston kaivos- ja geologian tiedekunnan professori, huomauttaa, että noin 20 samanlaista projektia on parhaillaan toteutuksessa tai suunnitteilla Euroopassa.</p>\n<p>“Olen todella yllättynyt, että maassamme edelleen väitetään, että maailma on hylännyt kaivostoiminnan. On selvää, että väitettä, että Jadar olisi ensimmäinen tällainen kaivos asutulla alueella, käytetään dramaattisena ja hälyttävänä iskulauseena ilman merkittävää huolta,” Cvetković     sanoi. “Tällaisia kaivoksia ei ole tällä hetkellä missään Euroopassa, mutta kun niitä on, ne sijaitsevat yksinomaan asutuilla alueilla.”</p>\n<p> </p>\n<p> </p>\n<p><strong>Tatjana Dordevic</strong> on palkittu serbialainen toimittaja ja kirjailija, joka asuu Milanossa. Hän kirjoittaa Al Jazeera Balkansille, BBC Newsille serbiaksi, kroatialaiselle viikkolehdelle <em>Novosti</em> ja italialaiselle päivittäiselle lehdelle <em>La Stampa.</em> Hän on Gariwo-säätiön, Oikeudenmukaisten Puutarhojen maailmanlaajuisen akronyymin, lähettiläs ja toimi Milanin ulkomaisen median yhdistyksen puheenjohtajana vuosina 2020–2022. Hän on julkaissut kaksi kirjaa <em>Il Pioniere</em> ja <em>Il Vento da est </em>(italian kielellä), joita on toimittanut Besa Muci Editore (2021) ja Robin Edizioni (2024). Hän on toiminut Milanin ulkomaisen median yhdistyksen puheenjohtajana maaliskuusta 2024 lähtien.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:00:13.658",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Serbian Jadarin litiumkaivosprojekti on yksi suurimmista laatuaan ja sillä on potentiaalia tuottaa noin puoli miljardia Yhdysvaltain dollaria vuosittaisia tuloja. Kuitenkin ympäristöhälytykset, jotka liittyvät tällaiseen projektiin, ovat saaneet tuhansia tulemaan ulos ja protestoimaan Belgradissa ja muualla. Silti presidentti Aleksandar Vučić kertoi äskettäin Financial Timesille, että kaivoksen odotetaan avautuvan vuonna 2028 ja se tuottaa 58 000 tonnia litiumia vuosittain.</I> \n<br><br>\nSyyskuun alussa 21 serbialaista aktivistia sijoitettiin niin sanottuun \"ympäristöterroristien\" mustalle listalle, jonka on laatinut nimettömäksi jäänyt ryhmä nimeltä Kopaćemo (“me kaivamme”). Tämä tapahtui suuren protestin jälkeen Belgradissa 18. elokuuta, joka keräsi noin 50 000 ihmistä. Protestin jälkeen poliisi pidätti kolme aktivistia ja tuomari tuomitsi heidät nopeasti 30–40 päiväksi vankilaan. Yllättäen syytteet eivät liittyneet rautatieliikenteen estämiseen, jota aktivistit olivat järjestäneet vastalauseena ehdotetuille litiumkaivoksille Etelä-Serbiassa, vaan väitettyyn hyökkäykseen Informer-lehden toimittajaa kohtaan, joka on hallitusta tukeva tabloidi, tunnettu sensaatiohakuisista tarinoistaan ja hallitsevan Serbian edistyspuolueen tuesta.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fi",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:01:01.43",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"У Сербії проект суперечливого літієвого шахти турбує Європейський Союз",
                key:"uid": string:"f71db579-2459-4b9b-ba88-3e7bd9a127af",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpfoxarehbz67b5ux6im",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:11.08",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxqifparh3v5sa7bkpzui",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"uk",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            }
        ],
        key:"totalCount": number:21,
        key:"__typename": string:"ContentItemTranslationsConnection"
    },
    key:"__typename": string:"ContentItem"
}