REPCO

{
    key:"uid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
    key:"title": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"Czechia’s known and unknown"
        }
    },
    key:"subtitle": {
        key:"en": {
            key:"value": string:""
        }
    },
    key:"summary": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<I>One year ahead of Czechia’s parliamentary elections, polls show a substantial lead for ANO, the populist party founded by one of the richest oligarchs and former Prime Minister Andrej Babiš. Like it or not, Babiš’s comeback seems inevitable. Yet with this inevitability comes uncertainty regarding with whom and how Babiš will govern again.</I>\r\n<br><br>\r\nCzechia’s Andrej Babiš has been a heavyweight political player since the 2013 parliamentary elections. At that time, ANO had its first electoral success. Unexpectedly, it placed second in the race, capturing over 18 per cent of the vote, trailing only behind the Social Democrats, who secured the top position. This electoral success allowed Babiš to join the coalition government as finance minister. Four years later, in subsequent parliamentary elections, ANO won decisively. A score ten per cent higher than in 2013 gave it an absolute victory and first place in the race. Second was the right-wing Civic Democratic Party or ODS, which received only 11.32 per cent of the vote. In 2021, even though ANO lost by a minimal margin to the ODS-led Spolu (Together) coalition, it still recorded a good score of more than 27 per cent of the vote."
        }
    },
    key:"content": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<p><strong>Unpopularity of the current government</strong></p>\n<p>Today, after three years of the centre-right government, headed by Prime Minister Petr Fiala, the situation is different. ANO is steadily leading in the polls with more than 30 per cent of support. Second in the race is the ODS-led <em>Spolu</em> coalition, hovering around 20 per cent (ODS alone, without coalition partners, maxes out at 15 per cent). ANO’s strong position is quite clear, considering that three years ago Babiš lost power very closely and largely by a chance. At that time, more than one million Czechs voted for parties that did not make it to the parliament, while two potential coalition partners received 4.66 and 4.68 per cent of the vote respectively.</p>\n<p>More than anything else, ANO owes its high support in the polls to the unpopularity of the current government. Even voters of governmental parties often admit that they are disappointed with the government and the direction in which their country is going and they consider not voting in the upcoming elections. The only exception is foreign policy and most notably current policy towards Ukraine. The biggest concern of Czechs is the state of the economy, because their country has been stagnating for some time now. Indeed, Czechia has been one of the last countries in the European Union to reach pre-COVID levels of economic development and this year GDP growth is estimated at a mere 1.2 per cent. For ordinary people this resembles the situation after 2008, when the recovery from the economic crisis took a very long time.</p>\n<p>Recession and slow recovery, combined with severe budget cuts, has made a significant portion of the society poorer than before. Because of high inflation, which has had, like elsewhere, negative effects on people’s consumption choices, real wages are the same as in 2018. The situation of ordinary people strongly contrasts with that of the richest Czechs, especially oligarchs operating in the energy sector, who have gotten richer, profiting from the current crisis. The government has not been the most successful in its key programme priority of reducing the budget deficit, for which it is criticized by very vocal fiscal “hawks” who are calling for even more belt-tightening. In this situation, the news that wages in neighbouring Poland – long stereotyped by Czechs as a much poorer country – have now surpassed those in Czechia came as a great surprise.</p>\n<p>The government also appears to struggle with communication and seems unable to effectively present its achievements to the public, which is in a stark contrast with very successful PR of Andrej Babiš. Thus, only the widespread dislike for Babiš has prevented an even greater drop in support for the current coalition partners. However this time, voters of the current coalition might be less motivated to take part in the elections, because of the President Petr Pavel, whom they see as a politician from “their side”. In 2021 it was the combination of Prime Minister Babiš and the previous President Miloš Zeman, that mobilized voters to support <em>Spolu </em>and the other coalition parties.</p>\n<p><strong>A political chameleon</strong></p>\n<p>Babiš is highly likely to once again become the prime minister of the Czech Republic. The only thing that remains uncertain is how he will govern, and with whom. After all, we are talking about a populist without any ideology. Babiš has already presented himself as a political chameleon capable of adapting to his voters’ needs and addressing the dominating political atmosphere. He has no problems with changing views, even by 180 degrees.</p>\n<p>Consider his transformations in the past. When Babiš entered politics, he was a right-wing free marketer, with much of his backing coming from businessmen who traditionally vote for ODS. Later he abandoned his original pro-market position to get the voters of the Social Democrats. He succeeded in pushing this party, which is the oldest of all existing Czech political parties with a history dating back to the second half of the 19th century, below the electoral threshold.</p>\n<p>Following the political tide, Babiš’s latest shift has been towards the far right, as evidenced by his anti-immigrant and anti-European rhetoric. This change brings the former – and potentially future – Czech prime minister closer to politicians such as Hungary’s Prime Minister Viktor Orbán. Together with Orbán's party, Fidesz, as well as Marine Le Pen’s National Rally, Herbert Kickl’s FPÖ, or Matteo Salvini's League, Babiš’s ANO has formed a new faction in the European Parliament called the Patriots for Europe. Thereby, to a surprise of his own MEPs, Babiš started distancing himself from the liberals and his former “friend” Emmanuel Macron.</p>\n<p>As mentioned earlier, the decision with whom ANO will form a coalition government brings great uncertainty in Czechia. Another unknown issue includes whether during the campaign Babiš will be trying to attract moderate or radical voters? Should ANO fail to get the majority that will allow it to govern on its own, a scenario that seems unlikely now, there are three possible scenarios for the power arrangements that the Czech public may yet see.</p>\n<p><strong>First scenario</strong></p>\n<p>Perhaps the most preferred scenario for Babiš would be to form a coalition with one of the political forces that is now outside the parliament, but has a chance of entering it next year. This includes a coalition with the easy to remember, voter appealing name of <em>Stačilo!</em> (Enough!) headed by the Communist Party of Bohemia and Moravia (KSČM), which has undergone a very successful rebranding. It managed to garner 9.56 per cent of the vote in this year’s elections to the European Parliament, when it got two seats. Additionally, in the regional elections, held in September this year, <em>Stačilo!</em> crossed the five per cent threshold in 11 of the 13 Czech regions. Its worst score was recorded, paradoxically, in the region where KSČM campaigned alone; under its traditional banner.</p>\n<p>These results show that the Communist Party, which became notorious for having members who were rapidly dying off and being badly beaten by ANO in 2021, has been successfully “resuscitated” by its charismatic chairman Kateřina Konečná this year. What additionally strengthens the chance of <em>Stačilo!</em> as a coalition partner for ANO is that the new chairwoman of Social Democracy, which does not seem to have a chance to pass the five per cent threshold alone, Jana Maláčová, has not ruled out  cooperation with this party,. In this case, it is important to remember that Babiš has a record of cooperating with the communists. After the 2017 elections, the minority government that ANO formed with the Social Democrats was quietly supported by KSČM.</p>\n<p>The second option that ANO has is cooperation with a coalition formed by two parties: <em>Přísaha</em> (Oath), which was established by the former head of the police organized crime unit, Robert Šlachta, and <em>Motoristé sobě</em> (Motorists for themselves), which has connections with former president Václav Klaus’s circles. These two parties formed a coalition before the European Parliament elections, which allowed them to get an unexpectedly good result of 10.26 per cent of the vote. For ANO, a coalition with this political force would be a logical choice: their two MEPs have already joined the Patriots for Europe faction that Babiš has formed in the European Parliament with other Eurosceptics.</p>\n<p><strong>Other scenarios </strong></p>\n<p>The second possible scenario is a coalition with the far-right SPD (Freedom and Direct Democracy) party that is led by Tomio Okamura. Okamura is a Czech politician of half-Japanese background who has received between five to ten per cent of electoral support in subsequent elections since 2013. Until now, however, he has not been a member of any government. Okamura has recently lost some of his voters, who are of the opinion that he has failed to turn his demands into political decisions and found new more charismatic leaders that they can support.</p>\n<p>Okamura will thus happily join a coalition with Babiš. As long as Babiš, who himself has rejected many of Okamura's proposals, will be interested in the first place. Until now, Babiš did not want to get his hands dirty by cooperating with such an extreme politician as Okamura. However now it is quite clear that Babiš has been preparing ground for a possible cooperation with SPD as well. How else could we explain why, after this year's regional elections, ANO formed a coalition with this party in several regions, even if it did not need to do it to gain a majority.</p>\n<p>A third scenario, sometimes brought up in Czech public discourse, suggests that ANO could cooperate with one of the parties that form the current ruling coalition. Admittedly, the current government and its voters are very hostile to Babiš, but it is also no secret that especially the conservative ODS led by Prime Minister Fiala agrees with ANO on many programme issues. It has a long history of Euroscepticism and supporting Hungary’s Viktor Orbán or US president Donald Trump. For example, after the 2022 municipal elections, some of the ODS politicians in the Prague city council wanted to form a coalition with ANO. Their idea to opt for ANO, instead of any liberals, failed only after the intervention of the prime minister and the ODS leadership. For this reason, it is not completely out of the question that ODS will “sacrifice itself” and form a coalition with Babiš to hinder the establishment of a government with extremists. Such a scenario would only be possible if several conditions are met. First, the current <em>Spolu</em> coalition would have to break up and Prime Minister Petr Fiala would have to step down, which could possibly happen after bad election result next year.</p>\n<p><strong>Strong institutions </strong></p>\n<p>Just as uncertain as Babiš’s potential coalition partners is the answer to the question of what his policies will be like. Babiš does not hide his fascination with people like Orbán in Hungary or Robert Fico in Slovakia. Like them, he often attacks the media and civil society. ANO’s leader is also known for his anti-immigrant, or anti-European, rhetoric. But, at the same time, Babiš is not as much of a power technologist as Orbán. He is also not driven by the need for revenge, as is the case with Fico, who has now begun to surround himself with a highly conspiratorial circle. While Babiš would probably have wished to take over public media, his image is more of a moderate politician compared to the leaders of some of the countries in the region. For example, anti-vaccine groups have harshly attacked Babiš for the policies his government introduced during the COVID-19 pandemic.</p>\n<p>Even if Babiš follows in the footsteps of Orbán and Fico in domestic affairs, which is not a foregone conclusion, Czechia will have one asset to use. This will be its strong and well-functioning institutions. It will be very difficult to marginalize their role as these institutions include, first and foremost, the judiciary and, above all, the constitutional court over which neither the prime minister nor the lower house of parliament have influence. The constitutional court is selected by the president and it is then approved by the Senate, where the parties that form the current government maintain, thanks to the different electoral system, a safe majority. Another institution that the Czech system has now and could use to protect its democracy, should such a need arise, is the office of the current president. The incumbent, Petr Pavel, enjoys the support of the current government’s voters and by virtue of his position has great influence in society, even if his power is not the greatest. Unlike the rest of the Visegrad countries, Czechia has genuinely independent and influential public media groups that are not afraid to criticize any government. Although Babiš and his allies have succeeded in appointing several of their supporters to the Czech TV council, it would be very difficult to fully control it. We can also expect that any attempt to take over public media will bring on numerous protests.</p>\n<p><strong>Less help for Ukraine, but not necessarily pro-Russian</strong></p>\n<p>Uncertainty also surrounds Babiš's future foreign policy, mainly because ANO’s leader has recently been vocal in his anti-European rhetoric. His faction in the European Parliament has also started working with well-known Eurosceptics. Babiš is against continued support for Ukraine which, in his view, comes at the cost of Czech citizens. Instead, he insists on seeking peace, regardless of the conditions for Ukraine. Most of ANO’s potential coalition partners hold similar views.</p>\n<p>At the same time, however, we should keep in mind all of Babiš's past transformations, and the fact that he is not a typical pro-Russian politician. For example, it was during the tenure of his government that information was revealed that Russia's GRU military intelligence agency had caused explosions at ammunition depots in the east of the Czech Republic in 2014. This resulted in the “cleansing” of the Russian embassy, which by then had a disproportionate number of employees serving as an intelligence network for all of Central Europe. It is also worth remembering Babiš’s 2019 visit to Kyiv. After his stay in Ukraine he returned to Prague, enthused about the opportunities that Ukraine could offer for Czech business. Also in the past ANO agreed on some of the key principles of Czech foreign policy and for example supported Defence Cooperation Agreement with the United States in the parliament. All that said, we can expect that when it comes to any ANO government’s Eastern policy, there will be a decline in the proactive stance toward Ukraine. However, this does not necessarily mean a turn toward Russia. The truth is that Czech policy on Ukraine will not only depend on the government but also on continuity in the official positions of Czech ministries.</p>\n<p>Thus, Czechia enters the final year before the parliamentary elections with the positions of both Babiš and ANO unshakeable. It is very likely that this party will win the elections, with great success. Yet, there is still a great deal of uncertainty when it comes to predicting what will happen after Babiš wins. With the ongoing transformations in Czechia’s political scene, as well as those concerning the political “chameleon” himself, it remains unclear with whom Babiš and ANO will govern or what their policies will look like, both domestically and internationally.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška is a research fellow with AMO, the Prague-based Association for International Affairs. His research focuses on politics, security and society in Ukraine, Poland and Belarus as well as Ukrainian-Polish relations.</p>\n"
        }
    },
    key:"titleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"Чехия: известното и неизвестното\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"Czechia’s known and unknown\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"Tschechiens Bekanntes und Unbekanntes\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"Η γνωστή και η άγνωστη Τσεχία\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"Czechia’s known and unknown\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"Czechia’s known and unknown\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"Tšekin tunnettu ja tuntematon\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"Czechie connue et inconnue\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"Czechija poznata i nepoznata\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"Csehország ismert és ismeretlen\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"Cechia conosciuta e sconosciuta\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"Tsjechië's bekende en onbekende\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"Czechy znane i nieznane\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"Czechia’s known and unknown\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"Cehia cunoscută și necunoscută\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"Чехия: известное и неизвестное\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"Czechia’s known and unknown\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"Tjeckiens kända och okända\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"Çek Cumhuriyeti’nin bilinen ve bilinmeyenleri\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"Відома та невідома Чехія\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        }
    },
    key:"subtitleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"summaryTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<i>Една година преди парламентарните избори в Чехия, проучванията показват значителна преднина за ANO, популистката партия, основана от един от най-богатите олигарси и бившия министър-председател Андрей Бабиш. Харесва ли ви или не, завръщането на Бабиш изглежда неизбежно. Въпреки това, с тази неизбежност идва несигурност относно с кого и как Бабиш отново ще управлява.</i>\n\nАндрей Бабиш от Чехия е тежка политическа фигура от парламентарните избори през 2013 година. Тогава ANO постигна първия си изборен успех. Неочаквано, партията зае второ място в надпреварата, получавайки над 18 процента от гласовете, изоставайки само зад Социалдемократите, които осигуриха първото място. Този изборен успех позволи на Бабиш да се присъедини към коалиционното правителство като министър на финансите. Четири години по-късно, на следващите парламентарни избори, ANO спечели решително. Резултатът с десет процента по-висок от 2013 година му осигури абсолютна победа и първо място в надпреварата. Втори беше десноцентристката Гражданска демократическа партия или ОДС, която получи само 11.32 процента от гласовете. През 2021 година, въпреки че ANO загуби с минимална разлика от коалицията Спolu (Заедно) под ръководството на ОДС, все пак записа добър резултат от над 27 процента от гласовете.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<i>Jedno rok před parlamentními volbami v Česku ukazují průzkumy značný náskok pro ANO, populistickou stranu založenou jedním z nejbohatších oligarchů a bývalým premiérem Andrejem Babišem. Ať se to líbí nebo ne, Babišův návrat se zdá být nevyhnutelný. S touto nevyhnutelností však přichází nejistota ohledně toho, s kým a jak bude Babiš znovu vládnout.</i>\n\nAndrej Babiš z Česka je od parlamentních voleb v roce 2013 těžkou váhou politické scény. V té době mělo ANO svůj první volební úspěch. Neočekávaně obsadilo druhé místo v závodu, když získalo více než 18 procent hlasů, a to pouze za sociálními demokraty, kteří zajistili první pozici. Tento volební úspěch umožnil Babišovi vstoupit do koaliční vlády jako ministr financí. O čtyři roky později, v následujících parlamentních volbách, ANO vyhrálo rozhodně. Výsledek o deset procent vyšší než v roce 2013 mu zajistil absolutní vítězství a první místo v závodu. Druhá byla pravicová Občanská demokratická strana, tedy ODS, která získala pouze 11,32 procenta hlasů. V roce 2021, i když ANO prohrálo těsně s koalicí Spolu (Společně) vedenou ODS, přesto zaznamenalo dobrý výsledek přes 27 procent hlasů.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<i>Ein Jahr vor den Parlamentswahlen in Tschechien zeigen Umfragen einen erheblichen Vorsprung für ANO, die populistische Partei, die von einem der reichsten Oligarchen und ehemaligen Premierminister Andrej Babiš gegründet wurde. Ob man es mag oder nicht, Babiš' Comeback scheint unvermeidlich. Doch mit dieser Unvermeidlichkeit kommt Unsicherheit darüber, mit wem und wie Babiš wieder regieren wird.</i>\n\nTschechiens Andrej Babiš ist seit den Parlamentswahlen 2013 ein gewichtiger politischer Akteur. Zu diesem Zeitpunkt hatte ANO seinen ersten Wahlerfolg. Unerwartet belegte es den zweiten Platz im Rennen und erhielt über 18 Prozent der Stimmen, nur hinter den Sozialdemokraten, die die Spitzenposition sicherten. Dieser Wahlerfolg ermöglichte es Babiš, als Finanzminister der Koalitionsregierung beizutreten. Vier Jahre später, bei den nachfolgenden Parlamentswahlen, gewann ANO deutlich. Ein Ergebnis, das zehn Prozent höher war als 2013, verschaffte ihm einen absoluten Sieg und den ersten Platz im Rennen. Zweiter wurde die rechtsgerichtete Bürgerdemokratische Partei oder ODS, die nur 11,32 Prozent der Stimmen erhielt. Im Jahr 2021, obwohl ANO mit einem minimalen Abstand an die ODS-geführte Spolu (Gemeinsam) Koalition verlor, erzielte es dennoch ein gutes Ergebnis von mehr als 27 Prozent der Stimmen.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<i>Ένα χρόνο πριν από τις κοινοβουλευτικές εκλογές της Τσεχίας, οι δημοσκοπήσεις δείχνουν μια σημαντική διαφορά υπέρ του ANO, του λαϊκιστικού κόμματος που ιδρύθηκε από έναν από τους πλουσιότερους ολιγάρχες και πρώην Πρωθυπουργό Αντρέι Μπάμπις. Θέλουμε δεν θέλουμε, η επιστροφή του Μπάμπις φαίνεται αναπόφευκτη. Ωστόσο, με αυτή την αναπόφευκτη κατάσταση έρχεται και η αβεβαιότητα σχετικά με το με ποιον και πώς θα κυβερνήσει ξανά ο Μπάμπις.</i>\n\nΟ Αντρέι Μπάμπις της Τσεχίας είναι ένας ισχυρός πολιτικός παίκτης από τις κοινοβουλευτικές εκλογές του 2013. Τότε, το ANO είχε την πρώτη του εκλογική επιτυχία. Απροσδόκητα, κατέλαβε τη δεύτερη θέση στην κούρσα, αποσπώντας πάνω από 18 τοις εκατό των ψήφων, πίσω μόνο από τους Σοσιαλδημοκράτες, οι οποίοι εξασφάλισαν την κορυφαία θέση. Αυτή η εκλογική επιτυχία επέτρεψε στον Μπάμπις να ενταχθεί στην κυβερνητική συμμαχία ως υπουργός Οικονομικών. Τέσσερα χρόνια αργότερα, στις επόμενες κοινοβουλευτικές εκλογές, το ANO κέρδισε αποφασιστικά. Ένα ποσοστό δέκα τοις εκατό υψηλότερο από το 2013 του έδωσε απόλυτη νίκη και την πρώτη θέση στην κούρσα. Δεύτερο ήταν το δεξιό Κόμμα Πολιτών Δημοκρατών ή ODS, το οποίο έλαβε μόνο 11.32 τοις εκατό των ψήφων. Το 2021, αν και το ANO έχασε με μια ελάχιστη διαφορά από την συμμαχία Spolu (Μαζί) που ηγείτο η ODS, κατέγραψε ακόμα ένα καλό ποσοστό άνω του 27 τοις εκατό των ψήφων.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<i>One year ahead of Czechia’s parliamentary elections, polls show a substantial lead for ANO, the populist party founded by one of the richest oligarchs and former Prime Minister Andrej Babiš. Like it or not, Babiš’s comeback seems inevitable. Yet with this inevitability comes uncertainty regarding with whom and how Babiš will govern again.</i>\r\n\r\nCzechia’s Andrej Babiš has been a heavyweight political player since the 2013 parliamentary elections. At that time, ANO had its first electoral success. Unexpectedly, it placed second in the race, capturing over 18 per cent of the vote, trailing only behind the Social Democrats, who secured the top position. This electoral success allowed Babiš to join the coalition government as finance minister. Four years later, in subsequent parliamentary elections, ANO won decisively. A score ten per cent higher than in 2013 gave it an absolute victory and first place in the race. Second was the right-wing Civic Democratic Party or ODS, which received only 11.32 per cent of the vote. In 2021, even though ANO lost by a minimal margin to the ODS-led Spolu (Together) coalition, it still recorded a good score of more than 27 per cent of the vote.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<i>Un año antes de las elecciones parlamentarias de Chequia, las encuestas muestran una ventaja sustancial para ANO, el partido populista fundado por uno de los oligarcas más ricos y ex Primer Ministro Andrej Babiš. Te guste o no, el regreso de Babiš parece inevitable. Sin embargo, con esta inevitabilidad viene la incertidumbre sobre con quién y cómo gobernará Babiš nuevamente.</i>\n\nEl Andrej Babiš de Chequia ha sido un jugador político de peso desde las elecciones parlamentarias de 2013. En ese momento, ANO tuvo su primer éxito electoral. Inesperadamente, quedó en segundo lugar en la carrera, capturando más del 18 por ciento de los votos, solo detrás de los Socialdemócratas, que aseguraron la primera posición. Este éxito electoral permitió a Babiš unirse al gobierno de coalición como ministro de finanzas. Cuatro años después, en las siguientes elecciones parlamentarias, ANO ganó de manera decisiva. Un puntaje diez por ciento más alto que en 2013 le dio una victoria absoluta y el primer lugar en la carrera. En segundo lugar estuvo el Partido Cívico Democrático de derecha o ODS, que recibió solo el 11.32 por ciento de los votos. En 2021, a pesar de que ANO perdió por un margen mínimo ante la coalición Spolu (Juntos) liderada por ODS, aún registró un buen puntaje de más del 27 por ciento de los votos.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<i>Vuosi ennen Tšekin parlamenttivaaleja mielipidetutkimukset osoittavat merkittävää etumatkaa ANO:lle, populistiselle puolueelle, jonka perusti yksi rikkaimmista oligarkeista ja entinen pääministeri Andrej Babiš. Halusimme tai emme, Babišin paluu vaikuttaa väistämättömältä. Kuitenkin tämän väistämättömyyden myötä tulee epävarmuutta siitä, kenen kanssa ja miten Babiš hallitsee jälleen.</i>\n\nTšekin Andrej Babiš on ollut painava poliittinen pelaaja vuodesta 2013 lähtien, jolloin pidettiin parlamenttivaalit. Silloin ANO saavutti ensimmäisen vaalimenestyksensä. Odottamatta se sijoittui toiseksi kilpailussa, saaden yli 18 prosenttia äänistä, jääden vain sosiaalidemokraattien taakse, jotka varmistivat ykköspaikan. Tämä vaalimenestys mahdollisti Babišin liittymisen koalitiohallitukseen talousministerinä. Neljä vuotta myöhemmin, seuraavissa parlamenttivaaleissa, ANO voitti ratkaisevasti. Kymmenen prosenttiyksikköä korkeampi tulos kuin vuonna 2013 antoi sille ehdottoman voiton ja ykköspaikan kilpailussa. Toiseksi tuli oikeistolainen Kansalaisdemokraattinen puolue eli ODS, joka sai vain 11,32 prosenttia äänistä. Vuonna 2021, vaikka ANO hävisi ODS:n johtamalle Spolu (Yhdessä) -koalitiolle vain vähäisellä marginaalilla, se sai silti hyvän tuloksen, yli 27 prosenttia äänistä.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<i>Un an avant les élections parlementaires de la République tchèque, les sondages montrent une avance substantielle pour ANO, le parti populiste fondé par l'un des oligarques les plus riches et ancien Premier ministre Andrej Babiš. Que cela plaise ou non, le retour de Babiš semble inévitable. Pourtant, avec cette inévitabilité vient l'incertitude quant à qui et comment Babiš gouvernera à nouveau.</i>\n\nAndrej Babiš de la République tchèque est un acteur politique de poids depuis les élections parlementaires de 2013. À cette époque, ANO a connu son premier succès électoral. De manière inattendue, il a terminé deuxième de la course, capturant plus de 18 pour cent des voix, juste derrière les sociaux-démocrates, qui ont sécurisé la première position. Ce succès électoral a permis à Babiš de rejoindre le gouvernement de coalition en tant que ministre des Finances. Quatre ans plus tard, lors des élections parlementaires suivantes, ANO a remporté de manière décisive. Un score dix pour cent plus élevé qu'en 2013 lui a donné une victoire absolue et la première place dans la course. Deuxième était le Parti démocratique civique de droite ou ODS, qui n'a reçu que 11,32 pour cent des voix. En 2021, même si ANO a perdu de justesse contre la coalition Spolu (Ensemble) dirigée par l'ODS, il a tout de même enregistré un bon score de plus de 27 pour cent des voix.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<i>Godinu dana prije parlamentarnih izbora u Češkoj, ankete pokazuju značajnu prednost za ANO, populističku stranku koju je osnovao jedan od najbogatijih oligarha i bivši premijer Andrej Babiš. Sviđa se to ili ne, Babišev povratak čini se neizbježnim. Ipak, s ovom neizbježnosti dolazi nesigurnost u vezi s tim s kim i kako će Babiš ponovno vladati.</i>\n\nČeški Andrej Babiš je bio težak politički igrač od parlamentarnih izbora 2013. godine. Tada je ANO imao svoj prvi izborni uspjeh. Neočekivano, zauzeo je drugo mjesto u utrci, osvojivši više od 18 posto glasova, zaostajući samo za Socijaldemokratima, koji su osigurali prvu poziciju. Ovaj izborni uspjeh omogućio je Babišu da se pridruži koalicijskoj vladi kao ministar financija. Četiri godine kasnije, na sljedećim parlamentarnim izborima, ANO je odlučno pobijedio. Rezultat deset posto viši nego 2013. godine donio mu je apsolutnu pobjedu i prvo mjesto u utrci. Druga je bila desničarska Građanska demokratska stranka ili ODS, koja je dobila samo 11,32 posto glasova. Godine 2021., iako je ANO izgubio s minimalnom razlikom od ODS-om vođene koalicije Spolu (Zajedno), i dalje je zabilježio dobar rezultat od više od 27 posto glasova.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<i>A cseh parlamenti választások előtt egy évvel a közvélemény-kutatások jelentős előnyt mutatnak az ANO, a leggazdagabb oligarchák egyike és volt miniszterelnök, Andrej Babiš által alapított populista párt számára. Tetszik, nem tetszik, Babiš visszatérése elkerülhetetlennek tűnik. Azonban ezzel az elkerülhetetlenséggel együtt bizonytalanság is jár, hogy kivel és hogyan fog Babiš ismét kormányozni.</i>\n\nCsehország Andrej Babiš 2013 óta jelentős politikai szereplő. Akkoriban az ANO első választási sikerét érte el. Váratlanul a második helyen végzett a versenyben, több mint 18 százalékot szerezve, csak a Szociáldemokraták mögött, akik az első helyet biztosították. Ez a választási siker lehetővé tette Babiš számára, hogy csatlakozzon a koalíciós kormányhoz pénzügyminiszterként. Négy évvel később, a következő parlamenti választásokon az ANO döntő győzelmet aratott. A 2013-hoz képest tíz százalékkal magasabb eredmény abszolút győzelmet és első helyet biztosított a versenyben. Második helyen a jobboldali Polgári Demokratikus Párt, az ODS végzett, amely csupán 11,32 százalékot kapott. 2021-ben, bár az ANO minimális hátránnyal veszített az ODS vezette Spolu (Együtt) koalícióval szemben, mégis jó eredményt ért el, több mint 27 százalékot szerezve.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<i>Un anno prima delle elezioni parlamentari della Repubblica Ceca, i sondaggi mostrano un sostanziale vantaggio per ANO, il partito populista fondato da uno degli oligarchi più ricchi e dall'ex Primo Ministro Andrej Babiš. Che ci piaccia o no, il ritorno di Babiš sembra inevitabile. Tuttavia, con questa inevitabilità arriva l'incertezza riguardo a con chi e come Babiš governerà di nuovo.</i>\n\nL'Andrej Babiš della Repubblica Ceca è stato un attore politico di peso sin dalle elezioni parlamentari del 2013. A quel tempo, ANO ha avuto il suo primo successo elettorale. Inaspettatamente, si è piazzato secondo nella corsa, catturando oltre il 18 per cento dei voti, superato solo dai Socialdemocratici, che hanno conquistato la posizione di vertice. Questo successo elettorale ha permesso a Babiš di unirsi al governo di coalizione come ministro delle finanze. Quattro anni dopo, nelle successive elezioni parlamentari, ANO ha vinto in modo decisivo. Un punteggio dieci punti percentuali superiore rispetto al 2013 gli ha garantito una vittoria assoluta e il primo posto nella corsa. Secondo è stato il Partito Democratico Civico di destra o ODS, che ha ricevuto solo l'11,32 per cento dei voti. Nel 2021, anche se ANO ha perso per un margine minimo contro la coalizione Spolu (Insieme) guidata dall'ODS, ha comunque registrato un buon punteggio di oltre il 27 per cento dei voti.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<i>Eén jaar voor de parlementaire verkiezingen in Tsjechië tonen peilingen een aanzienlijke voorsprong voor ANO, de populistische partij opgericht door een van de rijkste oligarchen en voormalig premier Andrej Babiš. Of je het leuk vindt of niet, de terugkeer van Babiš lijkt onvermijdelijk. Maar bij deze onvermijdelijkheid komt onzekerheid over met wie en hoe Babiš opnieuw zal regeren.</i>\n\nDe Tsjechische Andrej Babiš is een zwaargewicht in de politiek sinds de parlementaire verkiezingen van 2013. Op dat moment had ANO zijn eerste electorale succes. Onverwacht eindigde het als tweede in de race, met meer dan 18 procent van de stemmen, alleen achter de Social Democraten, die de eerste plaats veroverden. Dit electorale succes stelde Babiš in staat om als minister van Financiën deel uit te maken van de coalitieregering. Vier jaar later, bij de daaropvolgende parlementaire verkiezingen, won ANO overtuigend. Een score van tien procent hoger dan in 2013 gaf het een absolute overwinning en de eerste plaats in de race. Tweede was de rechtse Burgerlijke Democratische Partij of ODS, die slechts 11,32 procent van de stemmen ontving. In 2021, hoewel ANO met een minimale marge verloor van de ODS-geleide Spolu (Samen) coalitie, noteerde het nog steeds een goede score van meer dan 27 procent van de stemmen.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<i>Rok przed wyborami parlamentarnymi w Czechach, sondaże pokazują znaczną przewagę dla ANO, populistycznej partii założonej przez jednego z najbogatszych oligarchów i byłego premiera Andreja Babiša. Chcąc, nie chcąc, powrót Babiša wydaje się nieunikniony. Jednak z tą nieuniknionością wiąże się niepewność co do tego, z kim i jak Babiš znów będzie rządził.</i>\n\nAndrej Babiš z Czech był ciężkim graczem politycznym od wyborów parlamentarnych w 2013 roku. W tym czasie ANO odniosło swój pierwszy sukces wyborczy. Niespodziewanie zajęło drugie miejsce w wyścigu, zdobywając ponad 18 procent głosów, ustępując jedynie Socjaldemokratom, którzy zajęli pierwszą pozycję. Ten sukces wyborczy pozwolił Babišowi dołączyć do rządzącej koalicji jako minister finansów. Cztery lata później, w kolejnych wyborach parlamentarnych, ANO wygrało zdecydowanie. Wynik o dziesięć procent wyższy niż w 2013 roku dał mu absolutne zwycięstwo i pierwsze miejsce w wyścigu. Drugie było prawicowe Obywatelskie Forum Demokratyczne, czyli ODS, które otrzymało tylko 11,32 procent głosów. W 2021 roku, mimo że ANO przegrało minimalnie z koalicją Spolu (Razem) kierowaną przez ODS, nadal odnotowało dobry wynik ponad 27 procent głosów.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<i>Um ano antes das eleições parlamentares da Chequia, as pesquisas mostram uma vantagem substancial para o ANO, o partido populista fundado por um dos oligarcas mais ricos e ex-primeiro-ministro Andrej Babiš. Goste ou não, o retorno de Babiš parece inevitável. No entanto, com essa inevitabilidade vem a incerteza sobre com quem e como Babiš governará novamente.</i>\n\nO Andrej Babiš da Chequia tem sido um jogador político de peso desde as eleições parlamentares de 2013. Naquela época, o ANO teve seu primeiro sucesso eleitoral. Inesperadamente, ficou em segundo lugar na corrida, capturando mais de 18 por cento dos votos, ficando atrás apenas dos Social-Democratas, que garantiram a primeira posição. Esse sucesso eleitoral permitiu que Babiš se juntasse ao governo de coalizão como ministro das finanças. Quatro anos depois, nas eleições parlamentares subsequentes, o ANO venceu de forma decisiva. Uma pontuação dez por cento maior do que em 2013 lhe deu uma vitória absoluta e o primeiro lugar na corrida. Em segundo lugar ficou o Partido Democrático Cívico de direita ou ODS, que recebeu apenas 11,32 por cento dos votos. Em 2021, mesmo que o ANO tenha perdido por uma margem mínima para a coalizão Spolu (Juntos) liderada pelo ODS, ainda assim registrou uma boa pontuação de mais de 27 por cento dos votos.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<i>Cu un an înainte de alegerile parlamentare din Cehia, sondajele arată un avantaj substanțial pentru ANO, partidul populist fondat de unul dintre cei mai bogați oligarhi și fostul prim-ministru Andrej Babiš. Vrei sau nu, revenirea lui Babiš pare inevitabilă. Totuși, odată cu această inevitabilitate vine incertitudinea cu cine și cum va guverna din nou Babiš.</i>\n\nAndrej Babiš din Cehia a fost un jucător politic de marcă încă din alegerile parlamentare din 2013. La acea vreme, ANO a avut primul său succes electoral. În mod neașteptat, s-a clasat pe locul doi în cursă, capturând peste 18 procente din voturi, fiind depășit doar de Social-Democrați, care au obținut prima poziție. Acest succes electoral i-a permis lui Babiš să se alăture guvernului de coaliție ca ministru de finanțe. Patru ani mai târziu, în alegerile parlamentare ulterioare, ANO a câștigat decisiv. Un scor cu zece procente mai mare decât în 2013 i-a adus o victorie absolută și prima poziție în cursă. Pe locul doi s-a clasat Partidul Civic Democrat de dreapta sau ODS, care a obținut doar 11,32 procente din voturi. În 2021, chiar dacă ANO a pierdut cu o marjă minimă în fața coaliției Spolu (Împreună) condusă de ODS, a înregistrat totuși un scor bun de peste 27 procente din voturi.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<i>Rok pred parlamentnými voľbami v Česku prieskumy ukazujú značný náskok pre ANO, populistickú stranu založenú jedným z najbohatších oligarchov a bývalým premiérom Andrejom Babišom. Či sa to niekomu páči alebo nie, Babišov návrat sa zdá byť nevyhnutný. Avšak s touto nevyhnutnosťou prichádza neistota ohľadom toho, s kým a ako bude Babiš opäť vládnuť.</i>\n\nAndrej Babiš z Česka je ťažkou váhou politickej scény od parlamentných volieb v roku 2013. V tom čase malo ANO svoj prvý volebný úspech. Neočakávane obsadilo druhé miesto v pretekoch, získajúc viac ako 18 percent hlasov, pričom zaostávalo len za sociálnymi demokratmi, ktorí zabezpečili prvé miesto. Tento volebný úspech umožnil Babišovi pripojiť sa k koaličnej vláde ako minister financií. O štyri roky neskôr, v nasledujúcich parlamentných voľbách, ANO vyhralo rozhodne. Výsledok o desať percent vyšší ako v roku 2013 mu zabezpečil absolútne víťazstvo a prvé miesto v pretekoch. Druhá bola pravicová Občianska demokratická strana alebo ODS, ktorá získala len 11,32 percenta hlasov. V roku 2021, aj keď ANO prehralo o minimálny rozdiel s koalíciou Spolu (Spolu) vedenou ODS, stále zaznamenalo dobrý výsledok viac ako 27 percent hlasov.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<i>Ett år före Tjeckiens parlamentsval visar opinionsundersökningar en betydande ledning för ANO, det populistiska partiet grundat av en av de rikaste oligarkerna och tidigare premiärministern Andrej Babiš. Gilla det eller ej, Babišs comeback verkar oundviklig. Men med denna oundviklighet kommer osäkerhet kring med vem och hur Babiš återigen kommer att styra.</i>\n\nTjeckiens Andrej Babiš har varit en tung politisk aktör sedan parlamentsvalet 2013. Vid den tiden hade ANO sin första valframgång. Oväntat placerade det sig på andra plats i racet, med över 18 procent av rösterna, endast efter Socialdemokraterna, som säkrade förstaplatsen. Denna valframgång gjorde det möjligt för Babiš att gå med i koalitionsregeringen som finansminister. Fyra år senare, i de efterföljande parlamentsvalen, vann ANO avgörande. En poäng tio procent högre än 2013 gav det en absolut seger och förstaplats i racet. Andra var det högerorienterade Medborgarpartiet eller ODS, som endast fick 11,32 procent av rösterna. År 2021, även om ANO förlorade med en minimal marginal till ODS-ledda Spolu (Tillsammans) koalitionen, registrerade det fortfarande en bra poäng på mer än 27 procent av rösterna.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<i>Çek Cumhuriyeti'nin parlamento seçimlerinden bir yıl önce, anketler, en zengin oligarklardan biri ve eski Başbakan Andrej Babiš tarafından kurulan popülist parti ANO'nun önemli bir önde olduğunu gösteriyor. İster beğenin ister beğenmeyin, Babiš'in geri dönüşü kaçınılmaz görünüyor. Ancak bu kaçınılmazlık, Babiš'in yeniden kiminle ve nasıl yöneteceği konusunda belirsizlik getiriyor.</i>\n\nÇek Cumhuriyeti'nin Andrej Babiš, 2013 parlamento seçimlerinden bu yana ağır siklet bir siyasi oyuncu oldu. O zamanlar, ANO ilk seçim başarısını elde etti. Beklenmedik bir şekilde, yarışta ikinci sırada yer aldı ve oyların yüzde 18'inden fazlasını alarak, en üst sırayı güvence altına alan Sosyal Demokratların arkasında kaldı. Bu seçim başarısı, Babiš'in koalisyon hükümetine maliye bakanı olarak katılmasına olanak tanıdı. Dört yıl sonra, sonraki parlamento seçimlerinde, ANO kesin bir zafer kazandı. 2013'teki oy oranından yüzde on daha yüksek bir sonuç, ona mutlak bir zafer ve yarışta birincilik sağladı. İkinci sırada, yalnızca yüzde 11.32 oy alan sağcı Yurttaş Demokrat Partisi veya ODS yer aldı. 2021'de, ANO ODS liderliğindeki Spolu (Birlikte) koalisyonuna karşı minimal bir farkla kaybetmesine rağmen, yine de oyların yüzde 27'sinden fazlasını alarak iyi bir sonuç kaydetti.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"contentTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Непопулярност на настоящото правителство</strong></span>\n<span class=\"para\">Днес, след три години на център-дясното правителство, ръководено от премиера Петр Фиала, ситуацията е различна. ANO стабилно води в проучванията с над 30 процента подкрепа. На второ място в надпреварата е коалицията <em>Спolu</em>, водена от ОДС, която се колебае около 20 процента (ОДС сама, без коалиционни партньори, достига максимум 15 процента). Силната позиция на ANO е напълно ясна, като се има предвид, че преди три години Бабиш загуби властта много близо и до голяма степен по случайност. Тогава повече от един милион чехи гласуваха за партии, които не влязоха в парламента, докато двама потенциални коалиционни партньори получиха съответно 4.66 и 4.68 процента от гласовете.</span>\n<span class=\"para\">Повече от всичко друго, ANO дължи високата си подкрепа в проучванията на непопулярността на настоящото правителство. Дори избирателите на правителствените партии често признават, че са разочаровани от правителството и посоката, в която върви страната им, и обмислят да не гласуват на предстоящите избори. Единственото изключение е външната политика и по-специално настоящата политика спрямо Украйна. Най-голямата загриженост на чехите е състоянието на икономиката, тъй като страната им е в застой от известно време. Всъщност Чехия е една от последните страни в Европейския съюз, които достигнаха пред-COVID нива на икономическо развитие, а тази година растежът на БВП се оценява на едва 1.2 процента. За обикновените хора това напомня ситуацията след 2008 година, когато възстановяването от икономическата криза отне много време.</span>\n<span class=\"para\">Рецесията и бавното възстановяване, комбинирани с тежки бюджетни съкращения, направиха значителна част от обществото по-бедна от преди. Поради високата инфлация, която е имала, както навсякъде, негативни ефекти върху потребителските избори на хората, реалните заплати са същите като през 2018 година. Ситуацията на обикновените хора силно контрастира с тази на най-богатите чехи, особено олигарсите, работещи в енергийния сектор, които са станали по-богати, печелейки от настоящата криза. Правителството не е било най-успешно в ключовата си програма за намаляване на бюджетния дефицит, за което е критикувано от много гласовити фискални \"ястреби\", които призовават за още по-строги мерки. В тази ситуация новината, че заплатите в съседна Полша – дълго стереотипизирана от чехите като много по-бедна страна – вече са надминали тези в Чехия, дойде като голяма изненада.</span>\n<span class=\"para\">Правителството също така изглежда, че има проблеми с комуникацията и не може ефективно да представи постиженията си на обществото, което е в остър контраст с много успешния PR на Андрей Бабиш. Така само широко разпространената неприязън към Бабиш е предотвратила още по-голямо намаление на подкрепата за настоящите коалиционни партньори. Въпреки това, този път избирателите на настоящата коалиция може да са по-малко мотивирани да участват в изборите, заради президента Петр Павел, когото виждат като политик от \"тяхната страна\". През 2021 година именно комбинацията от премиера Бабиш и предишния президент Милош Земан мобилизира избирателите да подкрепят <em>Спolu</em> и другите коалиционни партии.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Политически хамелеон</strong></span>\n<span class=\"para\">Бабиш е много вероятно отново да стане премиер на Чешката република. Единственото нещо, което остава несигурно, е как ще управлява и с кого. В крайна сметка, говорим за популист без никаква идеология. Бабиш вече се е представил като политически хамелеон, способен да се адаптира към нуждите на избирателите си и да адресира доминиращата политическа атмосфера. Той няма проблеми с променянето на възгледите, дори с 180 градуса.</span>\n<span class=\"para\">Помислете за неговите трансформации в миналото. Когато Бабиш влезе в политиката, той беше десен свободен пазарен икономист, с много от подкрепата си идваща от бизнесмени, които традиционно гласуват за ОДС. По-късно той напусна първоначалната си про-пазарна позиция, за да привлече избирателите на социалдемократите. Той успя да свали тази партия, която е най-старата от всички съществуващи чешки политически партии с история, датираща от втората половина на 19-ти век, под изборния праг.</span>\n<span class=\"para\">Следвайки политическата вълна, последното преминаване на Бабиш е към крайната десница, което се доказва от неговата антиимигрантска и антиевропейска риторика. Тази промяна приближава бившия – и потенциално бъдещ – чешки премиер до политици като унгарския премиер Виктор Орбан. Заедно с партията на Орбан, Фидес, както и Националния фронт на Марин Льо Пен, FPÖ на Херберт Кикл или Лигата на Матео Салвини, ANO на Бабиш е създала нова фракция в Европейския парламент, наречена Патриоти за Европа. Така, за изненада на собствените си евродепутати, Бабиш започна да се дистанцира от либералите и своя бивш \"приятел\" Еманюел Макрон.</span>\n<span class=\"para\">Както беше споменато по-рано, решението с кого ANO ще формира коалиционно правителство носи голяма несигурност в Чехия. Друг неизвестен въпрос е дали по време на кампанията Бабиш ще се опита да привлече умерени или радикални избиратели? Ако ANO не успее да получи мнозинство, което да му позволи да управлява самостоятелно, сценарий, който в момента изглежда малко вероятен, има три възможни сценария за разпределението на властта, които чешката общественост може да види.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Първи сценарий</strong></span>\n<span class=\"para\">Може би най-предпочитаният сценарий за Бабиш би бил да формира коалиция с една от политическите сили, които в момента са извън парламента, но имат шанс да влязат в него следващата година. Това включва коалиция с лесно запомнящото се, привлекателно за избирателите име <em>Стига!</em> (Достатъчно!) начело с Комunistическата партия на Чехия и Моравия (КСЧМ), която е преминала през много успешен ребрандинг. Тя успя да събере 9.56 процента от гласовете на тазгодишните избори за Европейски парламент, когато получи два мандата. Освен това, на регионалните избори, проведени през септември тази година, <em>Стига!</em> премина прага от пет процента в 11 от 13 чешки региона. Най-лошият им резултат беше записан, парадоксално, в региона, където КСЧМ водеше кампания сама; под традиционния си флаг.</span>\n<span class=\"para\">Тези резултати показват, че Комunistическата партия, която стана известна с бързо умиращите си членове и с лошото си представяне срещу ANO през 2021 година, е била успешно \"реанимирана\" от харизматичната си председателка Катерина Конечна тази година. Какво допълнително укрепва шанса на <em>Стига!</em> като коалиционен партньор за ANO е, че новата председателка на Социалната демокрация, която не изглежда да има шанс да премине прага от пет процента сама, Яна Малачова, не е отхвърлила сътрудничеството с тази партия. В този случай е важно да се помни, че Бабиш има опит в сътрудничеството с комунистите. След изборите през 2017 година, малцинственото правителство, което ANO формира с социалдемократите, беше тихо подкрепяно от КСЧМ.</span>\n<span class=\"para\">Втората опция, която ANO има, е сътрудничество с коалиция, формирана от две партии: <em>Присяга</em>, която беше създадена от бившия ръководител на полицейското звено за организирана престъпност, Роберт Шлахта, и <em>Автомобилистите за себе си</em>, която има връзки с кръговете на бившия президент Вацлав Клаус. Тези две партии формираха коалиция преди изборите за Европейски парламент, което им позволи да получат неочаквано добър резултат от 10.26 процента от гласовете. За ANO, коалиция с тази политическа сила би била логичен избор: техните двама евродепутати вече се присъединиха към фракцията Патриоти за Европа, която Бабиш е създал в Европейския парламент с други евроскептици.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Други сценарии </strong></span>\n<span class=\"para\">Вторият възможен сценарий е коалиция с крайнодясната партия SPD (Свобода и пряка демокрация), която се ръководи от Томио Окамура. Окамура е чешки политик с полуджапонски произход, който е получил между пет и десет процента изборна подкрепа на последователни избори от 2013 година насам. До сега обаче той не е бил член на никакво правителство. Окамура наскоро загуби част от избирателите си, които смятат, че не е успял да превърне исканията си в политически решения и намериха нови, по-харизматични лидери, които могат да подкрепят.</span>\n<span class=\"para\">Окамура така ще се радва да се присъедини към коалиция с Бабиш. Дотолкова, доколкото Бабиш, който сам е отхвърлил много от предложенията на Окамура, ще бъде заинтересован на първо място. Досега Бабиш не искаше да се замесва в сътрудничество с такъв екстремен политик като Окамура. Въпреки това сега е напълно ясно, че Бабиш е подготвял терена за възможно сътрудничество и с SPD. Как иначе можем да обясним защо, след тазгодишните регионални избори, ANO формира коалиция с тази партия в няколко региона, дори и да не е трябвало да го прави, за да получи мнозинство.</span>\n<span class=\"para\">Трети сценарий, понякога споменаван в чешкия обществен дискурс, предполага, че ANO може да сътрудничи с една от партиите, които формират настоящата управляваща коалиция. Признавам, че настоящото правителство и неговите избиратели са много враждебни към Бабиш, но също така не е тайна, че особено консервативната ОДС, ръководена от премиера Фиала, се съгласява с ANO по много програмни въпроси. Тя има дълга история на евроскептицизъм и подкрепа на Виктор Орбан от Унгария или президента на САЩ Доналд Тръмп. Например, след местните избори през 2022 година, някои от политиците на ОДС в градския съвет на Прага искаха да формират коалиция с ANO. Идеята им да изберат ANO, вместо някакви либерали, се провали само след намесата на премиера и ръководството на ОДС. Поради тази причина не е напълно изключено, че ОДС ще \"жертва себе си\" и ще формира коалиция с Бабиш, за да попречи на създаването на правителство с екстремисти. Такъв сценарий би бил възможен само ако бъдат изпълнени няколко условия. Първо, настоящата коалиция <em>Спolu</em> трябва да се разпадне и премиерът Петр Фиала трябва да подаде оставка, което може да се случи след лош резултат на изборите следващата година.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Силни институции </strong></span>\n<span class=\"para\">Точно толкова несигурен, колкото и потенциалните коалиционни партньори на Бабиш, е отговорът на въпроса какви ще бъдат неговите политики. Бабиш не крие възхищението си от хора като Орбан в Унгария или Роберт Фицо в Словакия. Както тях, той често атакува медиите и гражданското общество. Лидерът на ANO също е известен с антиимигрантската или антиевропейската си риторика. Но, в същото време, Бабиш не е толкова технолог на властта, колкото Орбан. Той също не е движен от нуждата за отмъщение, както е случаят с Фицо, който сега е започнал да се обгражда с много конспиративен кръг. Докато Бабиш вероятно би искал да поеме обществените медии, неговият имидж е повече на умерен политик в сравнение с лидерите на някои от страните в региона. Например, анти-ваксинаторските групи остро атакуваха Бабиш за политиките, които правителството му въведе по време на пандемията COVID-19.</span>\n<span class=\"para\">Дори ако Бабиш следва стъпките на Орбан и Фицо в вътрешните работи, което не е предварително решено, Чехия ще има един актив, който да използва. Това ще бъдат силните и добре функциониращи институции. Ще бъде много трудно да се маргинализира тяхната роля, тъй като тези институции включват, преди всичко, съдебната система и, над всичко, конституционния съд, над който нито премиерът, нито долната камара на парламента имат влияние. Конституционният съд се избира от президента и след това се одобрява от Сената, където партиите, които формират настоящото правителство, поддържат, благодарение на различната избирателна система, безопасно мнозинство. Друга институция, която чешката система има сега и може да използва, за да защити демокрацията си, ако се наложи, е офисът на настоящия президент. Настоящият, Петр Павел, се радва на подкрепата на избирателите на настоящото правителство и по силата на позицията си има голямо влияние в обществото, дори и да не е най-голямата му власт. За разлика от останалите страни от Вишеградската група, Чехия има наистина независими и влиятелни обществени медийни групи, които не се страхуват да критикуват всяко правителство. Въпреки че Бабиш и неговите съюзници успяха да назначат няколко от своите поддръжници в съвета на Чешката телевизия, ще бъде много трудно да се контролира напълно. Можем също да очакваме, че всяка опит за поемане на обществените медии ще предизвика множество протести.</span>\n<span class=\"para\"><strong>По-малко помощ за Украйна, но не непременно про-руска</strong></span>\n<span class=\"para\">Несигурност също обгръща бъдещата външна политика на Бабиш, главно защото лидерът на ANO напоследък е бил гласен в антиевропейската си риторика. Неговата фракция в Европейския парламент също е започнала да работи с известни евроскептици. Бабиш е против продължаването на подкрепата за Украйна, която, според него, идва за сметка на чешките граждани. Вместо това той настоява за търсене на мир, независимо от условията за Украйна. Повечето от потенциалните коалиционни партньори на ANO споделят подобни възгледи.</span>\n<span class=\"para\">В същото време обаче трябва да имаме предвид всички минали трансформации на Бабиш и факта, че той не е типичен про-руски политик. Например, именно по време на мандата на неговото правителство беше разкрито, че руската военна разузнавателна агенция ГРУ е предизвикала експлозии в складове с боеприпаси в източната част на Чешката република през 2014 година. Това доведе до \"прочистването\" на руското посолство, което до тогава имаше непропорционално голям брой служители, които служат като разузнавателна мрежа за цяла Централна Европа. Също така е важно да се помни посещението на Бабиш в Киев през 2019 година. След престоя си в Украйна той се върна в Прага, вдъхновен от възможностите, които Украйна може да предложи за чешкия бизнес. Също така в миналото ANO се съгласи с някои от ключовите принципи на чешката външна политика и например подкрепи Споразумението за отбранително сътрудничество със Съединените щати в парламента. Всичко това казано, можем да очакваме, че що се отнася до източната политика на всяко правителство на ANO, ще има спад в проактивната позиция спрямо Украйна. Въпреки това, това не означава непременно завой към Русия. Истината е, че чешката политика спрямо Украйна няма да зависи само от правителството, но и от продължителността на официалните позиции на чешките министерства.</span>\n<span class=\"para\">Така Чехия влиза в последната година преди парламентарните избори с позициите на Бабиш и ANO непоклатими. Много вероятно е тази партия да спечели изборите с голям успех. Въпреки това, все още има много несигурност, що се отнася до предсказването на това, което ще се случи след победата на Бабиш. С продължаващите трансформации в политическата сцена на Чехия, както и тези, касаещи самия политически \"хамелеон\", остава неясно с кого Бабиш и ANO ще управляват или какви ще бъдат политиките им, както в страната, така и на международната сцена.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Михал Лебдушка е изследовател в АМО, базираната в Прага Асоциация за международни отношения. Неговото изследване се фокусира върху политиката, сигурността и обществото в Украйна, Полша и Беларус, както и върху украинско-полските отношения.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Nepopularita současné vlády</strong></span>\n<span class=\"para\">Dnes, po třech letech vlády středopravé koalice vedené premiérem Petrem Fialou, je situace jiná. ANO stabilně vede v průzkumech s více než 30 procenty podpory. Druhé místo v závodě zaujímá koalice <em>Spolu</em> vedená ODS, která se pohybuje kolem 20 procent (ODS sama, bez koaličních partnerů, dosahuje maximálně 15 procent). Silná pozice ANO je docela jasná, když vezmeme v úvahu, že před třemi lety Babiš přišel o moc velmi těsně a do značné míry náhodou. V té době více než milion Čechů volil strany, které se do parlamentu nedostaly, zatímco dva potenciální koaliční partneři získali 4,66 a 4,68 procenta hlasů.</span>\n<span class=\"para\">Více než cokoliv jiného, ANO vděčí za svou vysokou podporu v průzkumech neppopularitě současné vlády. I voliči vládních stran často přiznávají, že jsou zklamáni vládou a směrem, kterým se jejich země ubírá, a zvažují, že se nezúčastní nadcházejících voleb. Jedinou výjimkou je zahraniční politika, a to zejména současná politika vůči Ukrajině. Největší obavou Čechů je stav ekonomiky, protože jejich země stagnuje už nějakou dobu. Opravdu, Česko bylo jednou z posledních zemí v Evropské unii, která dosáhla předcovidových úrovní ekonomického rozvoje, a letos se odhaduje růst HDP na pouhých 1,2 procenta. Pro obyčejné lidi to připomíná situaci po roce 2008, kdy obnova po ekonomické krizi trvala velmi dlouho.</span>\n<span class=\"para\">Recesi a pomalému oživení, v kombinaci s drastickými rozpočtovými škrty, se stala významná část společnosti chudší než předtím. Vzhledem k vysoké inflaci, která měla, jako jinde, negativní dopady na spotřebitelské volby lidí, jsou reálné mzdy na stejné úrovni jako v roce 2018. Situace obyčejných lidí silně kontrastuje s tím, co zažívají nejbohatší Češi, zejména oligarchové působící v energetickém sektoru, kteří z aktuální krize zbohatli. Vláda nebyla v klíčovém programovém prioritě snižování rozpočtového deficitu příliš úspěšná, za což je kritizována velmi hlasitými fiskálními „jestřáby“, kteří volají po ještě větším utahování opasků. V této situaci přišla zpráva, že mzdy v sousedním Polsku – dlouho stereotypně považovaném Čechy za mnohem chudší zemi – nyní překonaly ty v Česku, jako velké překvapení.</span>\n<span class=\"para\">Vláda se také zdá, že má problémy s komunikací a zdá se, že není schopna efektivně prezentovat své úspěchy veřejnosti, což je v ostrém kontrastu s velmi úspěšným PR Andreje Babiše. Takže pouze široce rozšířená nechuť k Babišovi zabránila ještě většímu poklesu podpory pro současné koaliční partnery. Nicméně tentokrát by mohli být voliči současné koalice méně motivováni zúčastnit se voleb, kvůli prezidentovi Petru Pavlovi, kterého vidí jako politika „z jejich strany“. V roce 2021 to byla kombinace premiéra Babiše a předchozího prezidenta Miloše Zemana, která mobilizovala voliče k podpoře <em>Spolu</em> a dalších koaličních stran.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Politický chameleon</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš má velmi vysokou pravděpodobnost, že se opět stane premiérem České republiky. Jediná věc, která zůstává nejistá, je, jak bude vládnout, a s kým. Koneckonců, mluvíme o populistovi bez jakékoli ideologie. Babiš se již představil jako politický chameleon schopný přizpůsobit se potřebám svých voličů a reagovat na dominující politickou atmosféru. Nemá problém měnit názory, dokonce o 180 stupňů.</span>\n<span class=\"para\">Zvažte jeho transformace v minulosti. Když Babiš vstoupil do politiky, byl pravicovým volným tržním ekonomem, přičemž většina jeho podpory pocházela od podnikatelů, kteří tradičně volí ODS. Později opustil svou původní pro-tržní pozici, aby získal voliče sociálních demokratů. Podařilo se mu dostat tuto stranu, která je nejstarší ze všech existujících českých politických stran s historií sahající do druhé poloviny 19. století, pod volební práh.</span>\n<span class=\"para\">Podle politického proudu, Babišův poslední posun byl směrem k extrémní pravici, jak dokazuje jeho antiimigrační a antievropská rétorika. Tato změna přibližuje bývalého – a potenciálně budoucího – českého premiéra k politikům, jako je maďarský premiér Viktor Orbán. Společně s Orbánovou stranou Fidesz, stejně jako Národním shromážděním Marine Le Pen, FPÖ Herberta Kickla nebo Ligou Mattea Salviniho, Babišovo ANO vytvořilo novou frakci v Evropském parlamentu nazvanou Patrioti pro Evropu. Tímto způsobem, k překvapení svých vlastních europoslanců, Babiš začal distancovat se od liberálů a svého bývalého „přítele“ Emmanuela Macrona.</span>\n<span class=\"para\">Jak bylo zmíněno dříve, rozhodnutí s kým ANO vytvoří koaliční vládu přináší velkou nejistotu v Česku. Další neznámou otázkou je, zda se během kampaně Babiš pokusí přilákat umírněné nebo radikální voliče? Pokud ANO nedokáže získat většinu, která by mu umožnila vládnout samostatně, což se nyní zdá nepravděpodobné, existují tři možné scénáře pro mocenské uspořádání, které česká veřejnost může ještě vidět.</span>\n<span class=\"para\"><strong>První scénář</strong></span>\n<span class=\"para\">Možná nejpreferovanějším scénářem pro Babiše by bylo vytvořit koalici s jednou z politických sil, které jsou nyní mimo parlament, ale mají šanci se do něj dostat příští rok. To zahrnuje koalici s lehce zapamatovatelným, voličsky přitažlivým názvem <em>Stačilo!</em> (Dost!) vedenou Komunistickou stranou Čech a Moravy (KSČM), která prošla velmi úspěšným rebrandingem. Podařilo se jí získat 9,56 procenta hlasů v letošních volbách do Evropského parlamentu, kdy získala dvě křesla. Navíc, v regionálních volbách, které se konaly v září tohoto roku, <em>Stačilo!</em> překročilo pětiprocentní práh v 11 z 13 českých krajů. Její nejhorší výsledek byl paradoxně zaznamenán v kraji, kde KSČM kandidovala sama; pod svým tradičním bannerem.</span>\n<span class=\"para\">Tyto výsledky ukazují, že Komunistická strana, která se stala notoricky známou tím, že její členové rychle umírali a byli špatně poraženi ANO v roce 2021, byla letos úspěšně „oživena“ svou charismatickou předsedkyní Kateřinou Konečnou. Co navíc posiluje šanci <em>Stačilo!</em> jako koaličního partnera pro ANO je to, že nová předsedkyně sociální demokracie, která se zdá, že nemá šanci projít pětiprocentním prahem sama, Jana Maláčová, nevyloučila spolupráci s touto stranou. V tomto případě je důležité si pamatovat, že Babiš má zkušenosti se spoluprací s komunisty. Po volbách v roce 2017 byla menšinová vláda, kterou ANO vytvořilo se sociálními demokraty, tiše podporována KSČM.</span>\n<span class=\"para\">Druhou možností, kterou ANO má, je spolupráce s koalicí tvořenou dvěma stranami: <em>Přísaha</em> (Oath), kterou založil bývalý šéf policejního útvaru pro organizovaný zločin, Robert Šlachta, a <em>Motoristé sobě</em> (Motorists for themselves), která má vazby na kruhy bývalého prezidenta Václava Klause. Tyto dvě strany vytvořily koalici před volbami do Evropského parlamentu, což jim umožnilo získat nečekaně dobrý výsledek 10,26 procenta hlasů. Pro ANO by byla koalice s touto politickou silou logickou volbou: jejich dva europoslanci se již připojili k frakci Patrioti pro Evropu, kterou Babiš vytvořil v Evropském parlamentu s dalšími euroskeptiky.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Další scénáře </strong></span>\n<span class=\"para\">Druhým možným scénářem je koalice s extrémně pravicovou stranou SPD (Svoboda a přímá demokracie), kterou vede Tomio Okamura. Okamura je český politik poloviční japonského původu, který od roku 2013 získal mezi pěti až deseti procenty volební podpory v následných volbách. Do nynějška však nebyl členem žádné vlády. Okamura nedávno ztratil některé ze svých voličů, kteří jsou názoru, že se mu nepodařilo přetavit jeho požadavky na politická rozhodnutí a našli nové charismatické vůdce, které mohou podpořit.</span>\n<span class=\"para\">Okamura se tedy rád připojí k koalici s Babišem. Dokud bude Babiš, který sám odmítl mnoho Okamurových návrhů, mít zájem v první řadě. Do nynějška Babiš nechtěl mít špinavé ruce spoluprací s tak extrémním politikem, jako je Okamura. Nicméně nyní je zcela jasné, že Babiš připravoval půdu pro možnou spolupráci se SPD také. Jak jinak bychom mohli vysvětlit, proč po letošních regionálních volbách ANO vytvořilo koalici s touto stranou v několika regionech, i když to nepotřebovalo k získání většiny.</span>\n<span class=\"para\">Třetí scénář, který se někdy objevuje v české veřejné diskusi, naznačuje, že ANO by mohlo spolupracovat s jednou ze stran, které tvoří současnou vládní koalici. Přiznejme si, že současná vláda a její voliči jsou velmi nepřátelští vůči Babišovi, ale také není tajemstvím, že zejména konzervativní ODS vedená premiérem Fialou souhlasí s ANO v mnoha programových otázkách. Má dlouhou historii euroskepticismu a podpory maďarského Viktora Orbána nebo amerického prezidenta Donalda Trumpa. Například po komunálních volbách v roce 2022 někteří politici ODS v pražském zastupitelstvu chtěli vytvořit koalici s ANO. Jejich myšlenka zvolit ANO místo jakýchkoli liberálů selhala pouze po zásahu premiéra a vedení ODS. Z tohoto důvodu není zcela vyloučeno, že ODS „obětuje sama sebe“ a vytvoří koalici s Babišem, aby zabránila vzniku vlády s extremisty. Takový scénář by byl možný pouze za splnění několika podmínek. Za prvé, současná koalice <em>Spolu</em> by se musela rozpadnout a premiér Petr Fiala by se musel vzdát, což by se mohlo stát po špatném volebním výsledku příští rok.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Silné instituce </strong></span>\n<span class=\"para\">Stejně jako nejisté jsou potenciální koaliční partneři Babiše, je odpověď na otázku, jaké budou jeho politiky, také nejistá. Babiš neskrývá svou fascinaci lidmi jako Orbán v Maďarsku nebo Robert Fico na Slovensku. Stejně jako oni často útočí na média a občanskou společnost. Lídr ANO je také známý svou antiimigrační nebo antievropskou rétorikou. Ale zároveň Babiš není takovým mocenským technokratem jako Orbán. Není také poháněn potřebou pomsty, jak je tomu u Fica, který nyní začal obklopovat se vysoce konspiračním kruhem. Zatímco by Babiš pravděpodobně chtěl převzít veřejná média, jeho obraz je spíše jako umírněného politika ve srovnání s vůdci některých zemí v regionu. Například, proti-vakcinační skupiny ostře napadly Babiše za politiky, které jeho vláda zavedla během pandemie COVID-19.</span>\n<span class=\"para\">I když Babiš bude následovat kroky Orbána a Fica v domácích záležitostech, což není zdaleka jisté, Česko bude mít jeden majetek, který může využít. Tím budou jeho silné a dobře fungující instituce. Bude velmi obtížné marginalizovat jejich roli, protože tyto instituce zahrnují především soudnictví a především ústavní soud, nad kterým nemá vliv ani premiér, ani dolní komora parlamentu. Ústavní soud je vybírán prezidentem a poté schvalován Senátem, kde strany, které tvoří současnou vládu, díky odlišnému volebnímu systému udržují bezpečnou většinu. Další institucí, kterou český systém nyní má a mohl by ji využít k ochraně své demokracie, pokud by taková potřeba vznikla, je úřad současného prezidenta. Současný prezident, Petr Pavel, si užívá podporu voličů současné vlády a díky své pozici má velký vliv ve společnosti, i když jeho moc není největší. Na rozdíl od ostatních zemí Visegrádské skupiny má Česko skutečně nezávislé a vlivné veřejné mediální skupiny, které se nebojí kritizovat jakoukoli vládu. Ačkoli se Babišovi a jeho spojencům podařilo jmenovat několik svých podporovatelů do rady České televize, bylo by velmi obtížné ji plně kontrolovat. Můžeme také očekávat, že jakýkoli pokus o převzetí veřejných médií vyvolá četné protesty.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Menší pomoc pro Ukrajinu, ale ne nutně proruská</strong></span>\n<span class=\"para\">Nejistota také obklopuje Babišovu budoucí zahraniční politiku, především proto, že lídr ANO se nedávno vyjadřoval v anti-evropské rétorice. Jeho frakce v Evropském parlamentu také začala spolupracovat s dobře známými euroskeptiky. Babiš je proti pokračující podpoře Ukrajiny, která podle něj přichází na úkor českých občanů. Místo toho trvá na hledání míru, bez ohledu na podmínky pro Ukrajinu. Většina potenciálních koaličních partnerů ANO sdílí podobné názory.</span>\n<span class=\"para\">Současně bychom však měli mít na paměti všechny Babišovy minulé transformace a skutečnost, že není typickým proruským politikem. Například, právě během jeho vlády byly odhaleny informace, že ruská vojenská rozvědka GRU způsobila výbuchy na muničních skladech na východě České republiky v roce 2014. To vedlo k „vyčištění“ ruské ambasády, která do té doby měla nepřiměřený počet zaměstnanců sloužících jako zpravodajská síť pro celé střední Evropy. Také stojí za to si pamatovat Babišovu návštěvu Kyjeva v roce 2019. Po svém pobytu na Ukrajině se vrátil do Prahy nadšený příležitostmi, které Ukrajina mohla nabídnout českému podnikání. Také v minulosti ANO souhlasilo s některými klíčovými principy české zahraniční politiky a například podpořilo Dohodu o obranné spolupráci se Spojenými státy v parlamentu. To vše naznačuje, že když přijde na jakoukoli východní politiku vlády ANO, dojde k poklesu proaktivního postoje vůči Ukrajině. Nicméně to nutně neznamená obrat směrem k Rusku. Pravda je, že česká politika vůči Ukrajině nebude záviset pouze na vládě, ale také na kontinuitě v oficiálních postojích českých ministerstev.</span>\n<span class=\"para\">Takže Česko vstupuje do posledního roku před parlamentními volbami s pozicemi jak Babiše, tak ANO neotřesitelnými. Je velmi pravděpodobné, že tato strana vyhraje volby s velkým úspěchem. Přesto stále existuje velká míra nejistoty, pokud jde o předpověď, co se stane po Babišově vítězství. S probíhajícími transformacemi v české politické scéně, stejně jako těmi, které se týkají samotného politického „chameleona“, zůstává nejasné, s kým Babiš a ANO budou vládnout nebo jaké budou jejich politiky, jak v domácích, tak v mezinárodních záležitostech.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška je výzkumným pracovníkem AMO, pražské Asociace pro mezinárodní vztahy. Jeho výzkum se zaměřuje na politiku, bezpečnost a společnost na Ukrajině, v Polsku a v Bělorusku, stejně jako na ukrajinsko-polské vztahy.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Unbeliebtheit der aktuellen Regierung</strong></span>\n<span class=\"para\">Heute, nach drei Jahren der Mitte-rechts-Regierung unter Premierminister Petr Fiala, ist die Situation anders. ANO führt stetig in den Umfragen mit mehr als 30 Prozent Unterstützung. Zweiter im Rennen ist die von der ODS geführte <em>Spolu</em>-Koalition, die bei etwa 20 Prozent schwebt (ODS allein, ohne Koalitionspartner, erreicht maximal 15 Prozent). Die starke Position von ANO ist ziemlich klar, wenn man bedenkt, dass Babiš vor drei Jahren sehr knapp und größtenteils durch Zufall die Macht verlor. Zu diesem Zeitpunkt stimmten mehr als eine Million Tschechen für Parteien, die es nicht ins Parlament schafften, während zwei potenzielle Koalitionspartner 4,66 bzw. 4,68 Prozent der Stimmen erhielten.</span>\n<span class=\"para\">Mehr als alles andere verdankt ANO seine hohe Unterstützung in den Umfragen der Unbeliebtheit der aktuellen Regierung. Selbst Wähler der Regierungsparteien geben oft zu, dass sie enttäuscht von der Regierung und der Richtung sind, in die ihr Land geht, und sie ziehen in Betracht, bei den bevorstehenden Wahlen nicht zu wählen. Die einzige Ausnahme ist die Außenpolitik und insbesondere die aktuelle Politik gegenüber der Ukraine. Die größte Sorge der Tschechen ist der Zustand der Wirtschaft, da ihr Land seit einiger Zeit stagniert. Tatsächlich gehört Tschechien zu den letzten Ländern in der Europäischen Union, die die Vorkrisen-Niveaus der wirtschaftlichen Entwicklung erreicht haben, und in diesem Jahr wird das BIP-Wachstum auf magere 1,2 Prozent geschätzt. Für die normalen Menschen ähnelt dies der Situation nach 2008, als die Erholung von der Wirtschaftskrise sehr lange dauerte.</span>\n<span class=\"para\">Rezession und langsame Erholung, kombiniert mit drastischen Haushaltskürzungen, haben einen erheblichen Teil der Gesellschaft ärmer gemacht als zuvor. Aufgrund der hohen Inflation, die wie anderswo negative Auswirkungen auf die Konsumwahl der Menschen hatte, sind die Reallöhne die gleichen wie 2018. Die Situation der normalen Menschen steht in starkem Kontrast zu der der reichsten Tschechen, insbesondere der Oligarchen, die im Energiesektor tätig sind und von der aktuellen Krise profitiert haben. Die Regierung war in ihrem wichtigsten Programmpriorität, das Haushaltsdefizit zu reduzieren, nicht besonders erfolgreich, wofür sie von sehr lautstarken fiskalischen „Falken“ kritisiert wird, die noch mehr Gürtelanschnallen fordern. In dieser Situation kam die Nachricht, dass die Löhne im benachbarten Polen – lange von den Tschechen als viel ärmeres Land stereotypisiert – nun die in Tschechien übertroffen haben, als große Überraschung.</span>\n<span class=\"para\">Die Regierung scheint auch Schwierigkeiten mit der Kommunikation zu haben und scheint nicht in der Lage zu sein, ihre Erfolge der Öffentlichkeit effektiv zu präsentieren, was im krassen Gegensatz zu dem sehr erfolgreichen PR von Andrej Babiš steht. Nur die weit verbreitete Abneigung gegen Babiš hat einen noch größeren Rückgang der Unterstützung für die aktuellen Koalitionspartner verhindert. Allerdings könnten die Wähler der aktuellen Koalition diesmal weniger motiviert sein, an den Wahlen teilzunehmen, wegen des Präsidenten Petr Pavel, den sie als Politiker „ihrer Seite“ sehen. 2021 war es die Kombination aus Premierminister Babiš und dem vorherigen Präsidenten Miloš Zeman, die die Wähler mobilisierte, um <em>Spolu</em> und die anderen Koalitionsparteien zu unterstützen.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Ein politischer Chamäleon</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš wird sehr wahrscheinlich erneut Premierminister der Tschechischen Republik werden. Das einzige, was ungewiss bleibt, ist, wie er regieren wird und mit wem. Schließlich sprechen wir von einem Populisten ohne Ideologie. Babiš hat sich bereits als politisches Chamäleon präsentiert, das in der Lage ist, sich an die Bedürfnisse seiner Wähler anzupassen und die dominierende politische Atmosphäre anzusprechen. Er hat keine Probleme damit, seine Ansichten zu ändern, sogar um 180 Grad.</span>\n<span class=\"para\">Betrachten Sie seine Transformationen in der Vergangenheit. Als Babiš in die Politik eintrat, war er ein rechtsgerichteter Freimarktwirtschaftler, dessen Unterstützung größtenteils von Geschäftsleuten kam, die traditionell für die ODS stimmen. Später gab er seine ursprüngliche pro-marktliche Position auf, um die Wähler der Sozialdemokraten zu gewinnen. Es gelang ihm, diese Partei, die die älteste aller bestehenden tschechischen politischen Parteien ist und deren Geschichte bis in die zweite Hälfte des 19. Jahrhunderts zurückreicht, unter die Wahlhürde zu drücken.</span>\n<span class=\"para\">Im Einklang mit dem politischen Trend hat Babiš’ letzte Wende nach rechtsaußen stattgefunden, wie seine anti-immigrantische und anti-europäische Rhetorik zeigt. Diese Veränderung bringt den ehemaligen – und potenziell zukünftigen – tschechischen Premierminister näher zu Politikern wie dem ungarischen Premierminister Viktor Orbán. Zusammen mit Orbáns Partei, Fidesz, sowie Marine Le Pens National Rally, Herbert Kickls FPÖ oder Matteo Salvinis Liga hat Babiš’ ANO eine neue Fraktion im Europäischen Parlament namens Patriots for Europe gebildet. Damit begann Babiš, sehr zur Überraschung seiner eigenen Abgeordneten, sich von den Liberalen und seinem ehemaligen „Freund“ Emmanuel Macron zu distanzieren.</span>\n<span class=\"para\">Wie bereits erwähnt, bringt die Entscheidung, mit wem ANO eine Koalitionsregierung bilden wird, große Unsicherheit in Tschechien. Eine weitere unbekannte Frage ist, ob Babiš während des Wahlkampfs versuchen wird, moderate oder radikale Wähler anzuziehen? Sollte ANO nicht die Mehrheit erreichen, die es ihm ermöglicht, eigenständig zu regieren, was jetzt unwahrscheinlich erscheint, gibt es drei mögliche Szenarien für die Machtverhältnisse, die die tschechische Öffentlichkeit möglicherweise noch sehen wird.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Erstes Szenario</strong></span>\n<span class=\"para\">Vielleicht wäre das am meisten bevorzugte Szenario für Babiš, eine Koalition mit einer der politischen Kräfte zu bilden, die jetzt außerhalb des Parlaments stehen, aber die Chance haben, nächstes Jahr einzutreten. Dazu gehört eine Koalition mit dem einprägsamen, wählerfreundlichen Namen <em>Stačilo!</em> (Genug!), die von der Kommunistischen Partei Böhmen und Mähren (KSČM) geleitet wird, die eine sehr erfolgreiche Neupositionierung durchlaufen hat. Sie konnte bei den diesjährigen Wahlen zum Europäischen Parlament 9,56 Prozent der Stimmen gewinnen, was ihr zwei Sitze einbrachte. Darüber hinaus überschritt <em>Stačilo!</em> bei den Regionalwahlen, die im September dieses Jahres stattfanden, in 11 der 13 tschechischen Regionen die Fünf-Prozent-Hürde. Ihr schlechtestes Ergebnis wurde paradoxerweise in der Region erzielt, in der die KSČM allein unter ihrem traditionellen Banner Wahlkampf machte.</span>\n<span class=\"para\">Diese Ergebnisse zeigen, dass die Kommunistische Partei, die dafür berüchtigt wurde, dass ihre Mitglieder schnell starben und 2021 von ANO stark geschlagen wurden, in diesem Jahr erfolgreich von ihrer charismatischen Vorsitzenden Kateřina Konečná „wiederbelebt“ wurde. Was die Chance von <em>Stačilo!</em> als Koalitionspartner für ANO zusätzlich stärkt, ist, dass die neue Vorsitzende der Sozialdemokratie, die anscheinend keine Chance hat, die Fünf-Prozent-Hürde allein zu überwinden, Jana Maláčová, eine Zusammenarbeit mit dieser Partei nicht ausgeschlossen hat. In diesem Fall ist es wichtig zu beachten, dass Babiš eine Vorgeschichte der Zusammenarbeit mit den Kommunisten hat. Nach den Wahlen 2017 wurde die Minderheitsregierung, die ANO mit den Sozialdemokraten bildete, stillschweigend von der KSČM unterstützt.</span>\n<span class=\"para\">Die zweite Option, die ANO hat, ist die Zusammenarbeit mit einer Koalition, die aus zwei Parteien besteht: <em>Přísaha</em> (Eid), die von dem ehemaligen Leiter der Polizeieinheit für organisierte Kriminalität, Robert Šlachta, gegründet wurde, und <em>Motoristé sobě</em> (Autofahrer für sich selbst), die Verbindungen zu den Kreisen des ehemaligen Präsidenten Václav Klaus hat. Diese beiden Parteien bildeten vor den Wahlen zum Europäischen Parlament eine Koalition, die ihnen ein unerwartet gutes Ergebnis von 10,26 Prozent der Stimmen einbrachte. Für ANO wäre eine Koalition mit dieser politischen Kraft eine logische Wahl: Ihre beiden Abgeordneten haben sich bereits der Fraktion Patriots for Europe angeschlossen, die Babiš im Europäischen Parlament mit anderen Euroskeptikern gebildet hat.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Andere Szenarien </strong></span>\n<span class=\"para\">Das zweite mögliche Szenario ist eine Koalition mit der rechtsextremen SPD (Freiheit und direkte Demokratie), die von Tomio Okamura geleitet wird. Okamura ist ein tschechischer Politiker mit halb-japanischen Wurzeln, der seit 2013 in den nachfolgenden Wahlen zwischen fünf und zehn Prozent Wahlunterstützung erhalten hat. Bis jetzt war er jedoch kein Mitglied einer Regierung. Okamura hat kürzlich einige seiner Wähler verloren, die der Meinung sind, dass er es versäumt hat, seine Forderungen in politische Entscheidungen umzusetzen, und neue, charismatischere Führer gefunden haben, die sie unterstützen können.</span>\n<span class=\"para\">Okamura wird also gerne einer Koalition mit Babiš beitreten. Sofern Babiš, der viele von Okamuras Vorschlägen abgelehnt hat, in erster Linie interessiert ist. Bis jetzt wollte Babiš sich nicht die Hände schmutzig machen, indem er mit einem so extremen Politiker wie Okamura zusammenarbeitet. Es ist jedoch jetzt ziemlich klar, dass Babiš auch den Boden für eine mögliche Zusammenarbeit mit der SPD vorbereitet hat. Wie sonst könnten wir erklären, warum ANO nach den diesjährigen Regionalwahlen in mehreren Regionen eine Koalition mit dieser Partei gebildet hat, auch wenn es dies nicht tun musste, um eine Mehrheit zu gewinnen.</span>\n<span class=\"para\">Ein drittes Szenario, das manchmal im tschechischen öffentlichen Diskurs angesprochen wird, deutet darauf hin, dass ANO mit einer der Parteien kooperieren könnte, die die aktuelle Regierungskoalition bilden. Zugegeben, die aktuelle Regierung und ihre Wähler sind Babiš gegenüber sehr feindlich, aber es ist auch kein Geheimnis, dass insbesondere die konservative ODS unter Premierminister Fiala in vielen programmatischen Fragen mit ANO übereinstimmt. Sie hat eine lange Geschichte des Euroskeptizismus und der Unterstützung von Ungarns Viktor Orbán oder dem US-Präsidenten Donald Trump. Zum Beispiel wollten einige der ODS-Politiker im Prager Stadtrat nach den Kommunalwahlen 2022 eine Koalition mit ANO bilden. Ihre Idee, sich für ANO anstelle von Liberalen zu entscheiden, scheiterte nur nach dem Eingreifen des Premierministers und der ODS-Führung. Aus diesem Grund ist es nicht völlig ausgeschlossen, dass die ODS sich „opfern“ und eine Koalition mit Babiš bilden wird, um die Bildung einer Regierung mit Extremisten zu verhindern. Ein solches Szenario wäre nur möglich, wenn mehrere Bedingungen erfüllt sind. Erstens müsste die aktuelle <em>Spolu</em>-Koalition zerbrechen und Premierminister Petr Fiala müsste zurücktreten, was möglicherweise nach einem schlechten Wahlergebnis im nächsten Jahr geschehen könnte.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Starke Institutionen </strong></span>\n<span class=\"para\">So ungewiss wie Babiš’ potenzielle Koalitionspartner ist die Antwort auf die Frage, wie seine Politik aussehen wird. Babiš verbirgt nicht seine Faszination für Menschen wie Orbán in Ungarn oder Robert Fico in der Slowakei. Wie sie greift er oft die Medien und die Zivilgesellschaft an. Der ANO-Vorsitzende ist auch bekannt für seine anti-immigrantische oder anti-europäische Rhetorik. Aber gleichzeitig ist Babiš nicht so sehr ein Machttechnologe wie Orbán. Er wird auch nicht von dem Bedürfnis nach Rache getrieben, wie es bei Fico der Fall ist, der jetzt begonnen hat, sich mit einem stark verschwörerischen Kreis zu umgeben. Während Babiš wahrscheinlich gewünscht hätte, die öffentlichen Medien zu übernehmen, ist sein Image im Vergleich zu den Führern einiger Länder in der Region eher das eines moderaten Politikers. Zum Beispiel haben anti-Impfgruppen Babiš scharf für die Politiken angegriffen, die seine Regierung während der COVID-19-Pandemie eingeführt hat.</span>\n<span class=\"para\">Selbst wenn Babiš in den Fußstapfen von Orbán und Fico in der Innenpolitik folgt, was keine ausgemachte Sache ist, wird Tschechien ein Asset haben, das es nutzen kann. Dies werden seine starken und gut funktionierenden Institutionen sein. Es wird sehr schwierig sein, ihre Rolle zu marginalisieren, da diese Institutionen vor allem die Justiz und vor allem das Verfassungsgericht umfassen, über das weder der Premierminister noch die untere Kammer des Parlaments Einfluss haben. Das Verfassungsgericht wird vom Präsidenten ausgewählt und dann vom Senat genehmigt, wo die Parteien, die die aktuelle Regierung bilden, dank des unterschiedlichen Wahlsystems eine sichere Mehrheit halten. Eine weitere Institution, die das tschechische System jetzt hat und nutzen könnte, um seine Demokratie zu schützen, sollte dies notwendig sein, ist das Amt des aktuellen Präsidenten. Der Amtsinhaber, Petr Pavel, genießt die Unterstützung der Wähler der aktuellen Regierung und hat aufgrund seiner Position großen Einfluss in der Gesellschaft, auch wenn seine Macht nicht die größte ist. Im Gegensatz zu den anderen Visegrad-Ländern hat Tschechien tatsächlich unabhängige und einflussreiche öffentliche Mediengruppen, die nicht zögern, jede Regierung zu kritisieren. Obwohl Babiš und seine Verbündeten es geschafft haben, mehrere ihrer Unterstützer in den Rat des tschechischen Fernsehens zu berufen, wäre es sehr schwierig, ihn vollständig zu kontrollieren. Wir können auch erwarten, dass jeder Versuch, die öffentlichen Medien zu übernehmen, zahlreiche Proteste auslösen wird.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Weniger Hilfe für die Ukraine, aber nicht unbedingt pro-russisch</strong></span>\n<span class=\"para\">Ungewissheit umgibt auch Babiš' zukünftige Außenpolitik, hauptsächlich weil der ANO-Vorsitzende kürzlich in seiner anti-europäischen Rhetorik laut geworden ist. Seine Fraktion im Europäischen Parlament hat auch begonnen, mit bekannten Euroskeptikern zusammenzuarbeiten. Babiš ist gegen die fortgesetzte Unterstützung für die Ukraine, die seiner Ansicht nach auf Kosten der tschechischen Bürger geht. Stattdessen besteht er darauf, Frieden zu suchen, unabhängig von den Bedingungen für die Ukraine. Die meisten potenziellen Koalitionspartner von ANO vertreten ähnliche Ansichten.</span>\n<span class=\"para\">Gleichzeitig sollten wir jedoch alle vergangenen Transformationen von Babiš im Hinterkopf behalten und die Tatsache, dass er kein typischer pro-russischer Politiker ist. Zum Beispiel wurde während der Amtszeit seiner Regierung bekannt, dass der russische Militärgeheimdienst GRU 2014 Explosionen in Munitionsdepots im Osten der Tschechischen Republik verursacht hatte. Dies führte zur „Säuberung“ der russischen Botschaft, die bis dahin eine unverhältnismäßig hohe Anzahl von Mitarbeitern hatte, die als Geheimdienstnetzwerk für ganz Mitteleuropa dienten. Es ist auch erwähnenswert, dass Babiš 2019 die Ukraine besuchte. Nach seinem Aufenthalt in der Ukraine kehrte er begeistert über die Möglichkeiten, die die Ukraine für tschechische Unternehmen bieten könnte, nach Prag zurück. Auch in der Vergangenheit stimmte ANO einigen der grundlegenden Prinzipien der tschechischen Außenpolitik zu und unterstützte beispielsweise das Verteidigungskooperationsabkommen mit den Vereinigten Staaten im Parlament. Alles in allem können wir erwarten, dass es in Bezug auf die Außenpolitik einer ANO-Regierung einen Rückgang der proaktiven Haltung gegenüber der Ukraine geben wird. Dies bedeutet jedoch nicht unbedingt eine Wende hin zu Russland. Die Wahrheit ist, dass die tschechische Politik gegenüber der Ukraine nicht nur von der Regierung abhängt, sondern auch von der Kontinuität in den offiziellen Positionen der tschechischen Ministerien.</span>\n<span class=\"para\">So tritt Tschechien in das letzte Jahr vor den Parlamentswahlen ein, wobei die Positionen sowohl von Babiš als auch von ANO unerschütterlich sind. Es ist sehr wahrscheinlich, dass diese Partei die Wahlen mit großem Erfolg gewinnen wird. Dennoch gibt es immer noch eine große Unsicherheit, wenn es darum geht, vorherzusagen, was nach dem Sieg von Babiš passieren wird. Angesichts der laufenden Transformationen in der politischen Szene Tschechiens sowie derjenigen, die den politischen „Chamäleon“ selbst betreffen, bleibt unklar, mit wem Babiš und ANO regieren werden oder wie ihre Politiken sowohl im Inland als auch international aussehen werden.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška ist Forschungsmitarbeiter bei AMO, der in Prag ansässigen Vereinigung für internationale Angelegenheiten. Seine Forschung konzentriert sich auf Politik, Sicherheit und Gesellschaft in der Ukraine, Polen und Weißrussland sowie auf die ukrainisch-polnischen Beziehungen.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Αντιδημοτικότητα της τρέχουσας κυβέρνησης</strong></span>\n<span class=\"para\">Σήμερα, μετά από τρία χρόνια της κεντροδεξιάς κυβέρνησης, υπό την ηγεσία του Πρωθυπουργού Πέτρ Φιάλα, η κατάσταση είναι διαφορετική. Το ANO ηγείται σταθερά στις δημοσκοπήσεις με περισσότερα από 30 τοις εκατό υποστήριξη. Δεύτερη στη κούρσα είναι η συμμαχία <em>Spolu</em> που ηγείται η ODS, που κυμαίνεται γύρω από το 20 τοις εκατό (η ODS μόνη της, χωρίς εταίρους της συμμαχίας, φτάνει το 15 τοις εκατό). Η ισχυρή θέση του ANO είναι αρκετά σαφής, αν σκεφτεί κανείς ότι πριν από τρία χρόνια ο Μπάμπις έχασε την εξουσία πολύ στενά και κυρίως από τύχη. Τότε, περισσότεροι από ένα εκατομμύριο Τσέχοι ψήφισαν για κόμματα που δεν κατάφεραν να μπουν στο κοινοβούλιο, ενώ δύο δυνητικοί εταίροι της συμμαχίας έλαβαν 4.66 και 4.68 τοις εκατό των ψήφων αντίστοιχα.</span>\n<span class=\"para\">Περισσότερο από οτιδήποτε άλλο, το ANO οφείλει την υψηλή υποστήριξή του στις δημοσκοπήσεις στην αντιδημοτικότητα της τρέχουσας κυβέρνησης. Ακόμα και οι ψηφοφόροι των κυβερνητικών κομμάτων παραδέχονται συχνά ότι είναι απογοητευμένοι από την κυβέρνηση και την κατεύθυνση στην οποία πηγαίνει η χώρα τους και σκέφτονται να μην ψηφίσουν στις επερχόμενες εκλογές. Η μόνη εξαίρεση είναι η εξωτερική πολιτική και πιο συγκεκριμένα η τρέχουσα πολιτική προς την Ουκρανία. Η μεγαλύτερη ανησυχία των Τσέχων είναι η κατάσταση της οικονομίας, καθώς η χώρα τους έχει σταματήσει να αναπτύσσεται εδώ και κάποιο καιρό. Πράγματι, η Τσεχία έχει υπάρξει μία από τις τελευταίες χώρες της Ευρωπαϊκής Ένωσης που έφτασε τα επίπεδα οικονομικής ανάπτυξης πριν από την COVID και φέτος η ανάπτυξη του ΑΕΠ εκτιμάται μόλις στο 1.2 τοις εκατό. Για τους απλούς ανθρώπους, αυτό θυμίζει την κατάσταση μετά το 2008, όταν η ανάκαμψη από την οικονομική κρίση πήρε πολύ χρόνο.</span>\n<span class=\"para\">Η ύφεση και η αργή ανάκαμψη, σε συνδυασμό με σοβαρές περικοπές στον προϋπολογισμό, έχουν κάνει ένα σημαντικό μέρος της κοινωνίας φτωχότερο από πριν. Λόγω της υψηλής πληθωρισμού, που έχει, όπως αλλού, αρνητικές επιπτώσεις στις καταναλωτικές επιλογές των ανθρώπων, οι πραγματικοί μισθοί είναι οι ίδιοι με το 2018. Η κατάσταση των απλών ανθρώπων αντιτίθεται έντονα με αυτή των πλουσιότερων Τσέχων, ειδικά των ολιγαρχών που δραστηριοποιούνται στον τομέα της ενέργειας, οι οποίοι έχουν πλουτίσει, κερδίζοντας από την τρέχουσα κρίση. Η κυβέρνηση δεν έχει επιτύχει να είναι η πιο επιτυχημένη στην κύρια προγραμματική της προτεραιότητα της μείωσης του ελλείμματος του προϋπολογισμού, για την οποία επικρίνεται από πολύ φωνακλάδες «γεράκια» της δημοσιονομικής πολιτικής που καλούν για ακόμη περισσότερη λιτότητα. Σε αυτή την κατάσταση, η είδηση ότι οι μισθοί στην γειτονική Πολωνία – που οι Τσέχοι έχουν μακροχρόνια στερεοτυπίσει ως μια πολύ φτωχότερη χώρα – έχουν τώρα ξεπεράσει αυτούς στην Τσεχία ήρθε ως μεγάλη έκπληξη.</span>\n<span class=\"para\">Η κυβέρνηση φαίνεται επίσης να δυσκολεύεται με την επικοινωνία και φαίνεται ανίκανη να παρουσιάσει αποτελεσματικά τα επιτεύγματά της στο κοινό, κάτι που είναι σε έντονη αντίθεση με την πολύ επιτυχημένη PR του Αντρέι Μπάμπις. Έτσι, μόνο η ευρεία αντιπάθεια για τον Μπάμπις έχει αποτρέψει μια ακόμη μεγαλύτερη πτώση της υποστήριξης για τους τρέχοντες εταίρους της συμμαχίας. Ωστόσο, αυτή τη φορά, οι ψηφοφόροι της τρέχουσας συμμαχίας μπορεί να είναι λιγότερο παρακινημένοι να συμμετάσχουν στις εκλογές, λόγω του Προέδρου Πέτρου Πάβελ, τον οποίο βλέπουν ως πολιτικό από «την πλευρά τους». Το 2021, ήταν ο συνδυασμός του Πρωθυπουργού Μπάμπις και του προηγούμενου Προέδρου Μίλος Ζέμαν, που κινητοποίησε τους ψηφοφόρους να υποστηρίξουν <em>Spolu</em> και τα άλλα κόμματα της συμμαχίας.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Ένας πολιτικός χαμαιλέων</strong></span>\n<span class=\"para\">Ο Μπάμπις είναι πολύ πιθανό να γίνει ξανά ο πρωθυπουργός της Τσεχικής Δημοκρατίας. Το μόνο που παραμένει αβέβαιο είναι πώς θα κυβερνήσει και με ποιους. Άλλωστε, μιλάμε για έναν λαϊκιστή χωρίς καμία ιδεολογία. Ο Μπάμπις έχει ήδη παρουσιαστεί ως πολιτικός χαμαιλέων ικανός να προσαρμόζεται στις ανάγκες των ψηφοφόρων του και να αντιμετωπίζει την κυρίαρχη πολιτική ατμόσφαιρα. Δεν έχει κανένα πρόβλημα να αλλάζει απόψεις, ακόμα και κατά 180 μοίρες.</span>\n<span class=\"para\">Σκεφτείτε τις μεταμορφώσεις του στο παρελθόν. Όταν ο Μπάμπις μπήκε στην πολιτική, ήταν ένας δεξιός ελεύθερος αγοραστής, με μεγάλο μέρος της υποστήριξής του να προέρχεται από επιχειρηματίες που παραδοσιακά ψηφίζουν την ODS. Αργότερα εγκατέλειψε τη αρχική του φιλοαγορά θέση για να προσελκύσει τους ψηφοφόρους των Σοσιαλδημοκρατών. Κατάφερε να σπρώξει αυτό το κόμμα, το οποίο είναι το παλαιότερο από όλα τα υπάρχοντα τσέχικα πολιτικά κόμματα με ιστορία που χρονολογείται από το δεύτερο μισό του 19ου αιώνα, κάτω από το εκλογικό όριο.</span>\n<span class=\"para\">Ακολουθώντας την πολιτική τάση, η τελευταία στροφή του Μπάμπις έχει γίνει προς την άκρα δεξιά, όπως αποδεικνύεται από τη ρητορική του κατά των μεταναστών και κατά της Ευρώπης. Αυτή η αλλαγή φέρνει τον πρώην – και πιθανώς μελλοντικό – Τσέχο πρωθυπουργό πιο κοντά σε πολιτικούς όπως ο Πρωθυπουργός της Ουγγαρίας Βίκτορ Όρμπαν. Μαζί με το κόμμα του Όρμπαν, το Fidesz, καθώς και το Εθνικό Μέτωπο της Μαρίν Λε Πεν, το FPÖ του Χέρμπερτ Κίκλ ή τη Λίγκα του Ματέο Σαλβίνι, το ANO του Μπάμπις έχει σχηματίσει μια νέα φaction στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο που ονομάζεται Πατριώτες για την Ευρώπη. Έτσι, προς έκπληξη των δικών του ευρωβουλευτών, ο Μπάμπις άρχισε να απομακρύνεται από τους φιλελεύθερους και τον πρώην «φίλο» του Εμμανουέλ Μακρόν.</span>\n<span class=\"para\">Όπως αναφέρθηκε νωρίτερα, η απόφαση με ποιους θα σχηματίσει κυβέρνηση συμμαχίας το ANO φέρνει μεγάλη αβεβαιότητα στην Τσεχία. Ένα άλλο άγνωστο ζήτημα περιλαμβάνει το αν κατά τη διάρκεια της εκστρατείας ο Μπάμπις θα προσπαθήσει να προσελκύσει μετριοπαθείς ή ριζοσπαστικούς ψηφοφόρους; Εάν το ANO αποτύχει να αποκτήσει την πλειοψηφία που θα του επιτρέψει να κυβερνήσει μόνο του, ένα σενάριο που φαίνεται απίθανο τώρα, υπάρχουν τρία πιθανά σενάρια για τις ρυθμίσεις εξουσίας που μπορεί να δει το τσεχικό κοινό.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Πρώτο σενάριο</strong></span>\n<span class=\"para\">Ίσως το πιο προτιμώμενο σενάριο για τον Μπάμπις θα ήταν να σχηματίσει μια συμμαχία με μία από τις πολιτικές δυνάμεις που είναι τώρα εκτός κοινοβουλίου, αλλά έχει πιθανότητες να εισέλθει σε αυτό το επόμενο έτος. Αυτό περιλαμβάνει μια συμμαχία με το εύκολο να θυμηθεί κανείς, ελκυστικό για τους ψηφοφόρους όνομα <em>Stačilo!</em> (Αρκετά!) που ηγείται το Κομμουνιστικό Κόμμα Βοημίας και Μοραβίας (KSČM), το οποίο έχει υποστεί μια πολύ επιτυχημένη αναβάθμιση. Κατάφερε να συγκεντρώσει το 9.56 τοις εκατό των ψήφων στις φετινές εκλογές για το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο, όταν κέρδισε δύο έδρες. Επιπλέον, στις περιφερειακές εκλογές, που διεξήχθησαν τον Σεπτέμβριο αυτού του έτους, το <em>Stačilo!</em> πέρασε το πέντε τοις εκατό όριο σε 11 από τις 13 τσέχικες περιοχές. Η χειρότερη βαθμολογία του καταγράφηκε, παραδόξως, στην περιοχή όπου το KSČM εκστρατεύθηκε μόνο του; κάτω από την παραδοσιακή του σημαία.</span>\n<span class=\"para\">Αυτά τα αποτελέσματα δείχνουν ότι το Κομμουνιστικό Κόμμα, το οποίο έγινε διαβόητο για την ταχεία απώλεια μελών και την κακή ήττα από το ANO το 2021, έχει «αναστηθεί» επιτυχώς από την χαρισματική πρόεδρό του Κατερίνα Κονετσνά φέτος. Αυτό που επιπλέον ενισχύει την πιθανότητα του <em>Stačilo!</em> ως εταίρου συμμαχίας για το ANO είναι ότι η νέα πρόεδρος της Σοσιαλδημοκρατίας, η οποία δεν φαίνεται να έχει πιθανότητες να περάσει το πέντε τοις εκατό όριο μόνη της, Γιάνα Μαλάτσοβα, δεν έχει αποκλείσει τη συνεργασία με αυτό το κόμμα. Σε αυτή την περίπτωση, είναι σημαντικό να θυμόμαστε ότι ο Μπάμπις έχει ιστορικό συνεργασίας με τους κομμουνιστές. Μετά τις εκλογές του 2017, η μειοψηφική κυβέρνηση που σχημάτισε το ANO με τους Σοσιαλδημοκράτες υποστηρίχθηκε σιωπηλά από το KSČM.</span>\n<span class=\"para\">Η δεύτερη επιλογή που έχει το ANO είναι η συνεργασία με μια συμμαχία που σχηματίστηκε από δύο κόμματα: <em>Přísaha</em> (Όρκος), που ιδρύθηκε από τον πρώην επικεφαλής της αστυνομικής μονάδας οργανωμένου εγκλήματος, Ρόμπερτ Σλάχτα, και <em>Motoristé sobě</em> (Οδηγοί για τον εαυτό τους), που έχει συνδέσεις με κύκλους του πρώην προεδρικού Βάτσλαβ Κλάους. Αυτά τα δύο κόμματα σχημάτισαν μια συμμαχία πριν από τις εκλογές του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου, που τους επέτρεψε να αποκτήσουν ένα αναπάντεχα καλό αποτέλεσμα του 10.26 τοις εκατό των ψήφων. Για το ANO, μια συμμαχία με αυτή τη πολιτική δύναμη θα ήταν μια λογική επιλογή: οι δύο ευρωβουλευτές τους έχουν ήδη ενταχθεί στην φaction Πατριώτες για την Ευρώπη που έχει σχηματίσει ο Μπάμπις στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο με άλλους ευρωσκεπτικιστές.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Άλλα σενάρια </strong></span>\n<span class=\"para\">Το δεύτερο πιθανό σενάριο είναι μια συμμαχία με το ακροδεξιό κόμμα SPD (Ελευθερία και Άμεση Δημοκρατία) που ηγείται ο Τομίου Οκαμούρα. Ο Οκαμούρα είναι Τσέχος πολιτικός μισής Ιαπωνικής καταγωγής που έχει λάβει μεταξύ πέντε και δέκα τοις εκατό εκλογικής υποστήριξης σε επόμενες εκλογές από το 2013. Μέχρι τώρα, ωστόσο, δεν έχει υπάρξει μέλος καμίας κυβέρνησης. Ο Οκαμούρα έχει πρόσφατα χάσει μερικούς από τους ψηφοφόρους του, οι οποίοι πιστεύουν ότι δεν έχει καταφέρει να μετατρέψει τις απαιτήσεις του σε πολιτικές αποφάσεις και βρήκαν νέους πιο χαρισματικούς ηγέτες που μπορούν να υποστηρίξουν.</span>\n<span class=\"para\">Ο Οκαμούρα θα ενταχθεί έτσι ευχαρίστως σε μια συμμαχία με τον Μπάμπις. Αρκεί ο Μπάμπις, ο οποίος ο ίδιος έχει απορρίψει πολλές από τις προτάσεις του Οκαμούρα, να ενδιαφέρεται πρώτα. Μέχρι τώρα, ο Μπάμπις δεν ήθελε να βάλει τα χέρια του σε τέτοιους ακραίους πολιτικούς όπως ο Οκαμούρα. Ωστόσο, τώρα είναι αρκετά σαφές ότι ο Μπάμπις έχει προετοιμάσει το έδαφος για μια πιθανή συνεργασία με το SPD επίσης. Πώς αλλιώς θα μπορούσαμε να εξηγήσουμε γιατί, μετά τις φετινές περιφερειακές εκλογές, το ANO σχημάτισε μια συμμαχία με αυτό το κόμμα σε πολλές περιοχές, ακόμα και αν δεν χρειάστηκε να το κάνει για να αποκτήσει πλειοψηφία.</span>\n<span class=\"para\">Ένα τρίτο σενάριο, που μερικές φορές αναφέρεται στη δημόσια συζήτηση στην Τσεχία, προτείνει ότι το ANO θα μπορούσε να συνεργαστεί με ένα από τα κόμματα που σχηματίζουν την τρέχουσα κυβερνητική συμμαχία. Παραδεχόμαστε ότι η τρέχουσα κυβέρνηση και οι ψηφοφόροι της είναι πολύ εχθρικοί προς τον Μπάμπις, αλλά δεν είναι επίσης μυστικό ότι ειδικά η συντηρητική ODS υπό την ηγεσία του Πρωθυπουργού Φιάλα συμφωνεί με το ANO σε πολλά προγραμματικά ζητήματα. Έχει μια μακρά ιστορία ευρωσκεπτικισμού και υποστήριξης του Βίκτορ Όρμπαν της Ουγγαρίας ή του Αμερικανού προεδρικού Ντόναλντ Τραμπ. Για παράδειγμα, μετά τις δημοτικές εκλογές του 2022, μερικοί από τους πολιτικούς της ODS στο δημοτικό συμβούλιο της Πράγας ήθελαν να σχηματίσουν μια συμμαχία με το ANO. Η ιδέα τους να επιλέξουν το ANO, αντί για οποιουσδήποτε φιλελεύθερους, απέτυχε μόνο μετά την παρέμβαση του πρωθυπουργού και της ηγεσίας της ODS. Για αυτό το λόγο, δεν είναι εντελώς απίθανο ότι η ODS θα «θυσιάσει τον εαυτό της» και θα σχηματίσει μια συμμαχία με τον Μπάμπις για να εμποδίσει την ίδρυση μιας κυβέρνησης με ακραίους. Ένα τέτοιο σενάριο θα ήταν δυνατό μόνο αν πληρούνταν αρκετές προϋποθέσεις. Πρώτον, η τρέχουσα <em>Spolu</em> συμμαχία θα έπρεπε να διαλυθεί και ο Πρωθυπουργός Πέτρ Φιάλα θα έπρεπε να παραιτηθεί, κάτι που θα μπορούσε ενδεχομένως να συμβεί μετά από κακό εκλογικό αποτέλεσμα το επόμενο έτος.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Δυνατές θεσμοί </strong></span>\n<span class=\"para\">Όσο αβέβαιοι είναι οι πιθανοί εταίροι συμμαχίας του Μπάμπις, τόσο αβέβαιη είναι η απάντηση στο ερώτημα πώς θα είναι οι πολιτικές του. Ο Μπάμπις δεν κρύβει τη γοητεία του για ανθρώπους όπως ο Όρμπαν στην Ουγγαρία ή ο Ρόμπερτ Φίτσο στη Σλοβακία. Όπως αυτοί, επιτίθεται συχνά στα μέσα ενημέρωσης και την κοινωνία των πολιτών. Ο ηγέτης του ANO είναι επίσης γνωστός για τη ρητορική του κατά των μεταναστών ή κατά της Ευρώπης. Αλλά, ταυτόχρονα, ο Μπάμπις δεν είναι τόσο τεχνοκράτης της εξουσίας όσο ο Όρμπαν. Δεν καθοδηγείται επίσης από την ανάγκη για εκδίκηση, όπως συμβαίνει με τον Φίτσο, ο οποίος έχει αρχίσει τώρα να περιβάλλεται από έναν πολύ συνωμοτικό κύκλο. Ενώ ο Μπάμπις πιθανότατα θα ήθελε να αναλάβει τα δημόσια μέσα ενημέρωσης, η εικόνα του είναι περισσότερο ενός μετριοπαθούς πολιτικού σε σύγκριση με τους ηγέτες ορισμένων χωρών της περιοχής. Για παράδειγμα, οι ομάδες κατά των εμβολίων έχουν επιτεθεί σφοδρά στον Μπάμπις για τις πολιτικές που εισήγαγε η κυβέρνηση του κατά τη διάρκεια της πανδημίας COVID-19.</span>\n<span class=\"para\">Ακόμα και αν ο Μπάμπις ακολουθήσει τα βήματα του Όρμπαν και του Φίτσο σε εσωτερικές υποθέσεις, κάτι που δεν είναι δεδομένο, η Τσεχία θα έχει ένα πλεονέκτημα να χρησιμοποιήσει. Αυτό θα είναι οι ισχυροί και καλά λειτουργούντες θεσμοί της. Θα είναι πολύ δύσκολο να περιθωριοποιηθεί ο ρόλος τους καθώς αυτοί οι θεσμοί περιλαμβάνουν, πρώτα απ' όλα, τη δικαιοσύνη και, πάνω απ' όλα, το συνταγματικό δικαστήριο, πάνω στο οποίο ούτε ο πρωθυπουργός ούτε η κάτω βουλή του κοινοβουλίου έχουν επιρροή. Το συνταγματικό δικαστήριο επιλέγεται από τον πρόεδρο και στη συνέχεια εγκρίνεται από τη Γερουσία, όπου τα κόμματα που σχηματίζουν την τρέχουσα κυβέρνηση διατηρούν, χάρη στο διαφορετικό εκλογικό σύστημα, μια ασφαλή πλειοψηφία. Ένας άλλος θεσμός που έχει τώρα το τσεχικό σύστημα και θα μπορούσε να χρησιμοποιηθεί για να προστατεύσει τη δημοκρατία του, αν προκύψει τέτοια ανάγκη, είναι το γραφείο του τρέχοντος προεδρεύοντος. Ο νυν, Πέτρ Πάβελ, απολαμβάνει την υποστήριξη των ψηφοφόρων της τρέχουσας κυβέρνησης και λόγω της θέσης του έχει μεγάλη επιρροή στην κοινωνία, ακόμα και αν η εξουσία του δεν είναι η μεγαλύτερη. Σε αντίθεση με τις υπόλοιπες χώρες του Βίσεγκραντ, η Τσεχία έχει πραγματικά ανεξάρτητες και επιδραστικές δημόσιες ομάδες μέσων ενημέρωσης που δεν φοβούνται να επικρίνουν οποιαδήποτε κυβέρνηση. Αν και ο Μπάμπις και οι σύμμαχοί του έχουν καταφέρει να διορίσουν αρκετούς υποστηρικτές τους στο συμβούλιο της Τσεχικής Τηλεόρασης, θα ήταν πολύ δύσκολο να το ελέγξουν πλήρως. Μπορούμε επίσης να αναμένουμε ότι οποιαδήποτε προσπάθεια να αναλάβουν τα δημόσια μέσα ενημέρωσης θα προκαλέσει πολλές διαμαρτυρίες.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Λιγότερη βοήθεια για την Ουκρανία, αλλά όχι απαραίτητα φιλορωσική</strong></span>\n<span class=\"para\">Η αβεβαιότητα περιβάλλει επίσης την μελλοντική εξωτερική πολιτική του Μπάμπις, κυρίως επειδή ο ηγέτης του ANO έχει πρόσφατα εκφράσει τη ρητορική του κατά της Ευρώπης. Η φaction του στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο έχει επίσης αρχίσει να συνεργάζεται με γνωστούς ευρωσκεπτικιστές. Ο Μπάμπις είναι κατά της συνέχισης της υποστήριξης προς την Ουκρανία, η οποία, κατά την άποψή του, έρχεται σε βάρος των Τσέχων πολιτών. Αντίθετα, επιμένει στην αναζήτηση της ειρήνης, ανεξαρτήτως των όρων για την Ουκρανία. Οι περισσότεροι από τους δυνητικούς εταίρους της συμμαχίας του ANO έχουν παρόμοιες απόψεις.</span>\n<span class=\"para\">Ταυτόχρονα, ωστόσο, θα πρέπει να έχουμε κατά νου όλες τις προηγούμενες μεταμορφώσεις του Μπάμπις και το γεγονός ότι δεν είναι ένας τυπικός φιλορωσικός πολιτικός. Για παράδειγμα, κατά τη διάρκεια της θητείας της κυβέρνησής του αποκαλύφθηκε ότι η ρωσική στρατιωτική υπηρεσία πληροφοριών GRU είχε προκαλέσει εκρήξεις σε αποθήκες πυρομαχικών στην ανατολική Τσεχία το 2014. Αυτό είχε ως αποτέλεσμα τον «καθαρισμό» της ρωσικής πρεσβείας, η οποία μέχρι τότε είχε έναν δυσανάλογο αριθμό υπαλλήλων που υπηρετούσαν ως δίκτυο πληροφοριών για όλη την Κεντρική Ευρώπη. Αξίζει επίσης να θυμόμαστε την επίσκεψη του Μπάμπις το 2019 στο Κίεβο. Μετά την παραμονή του στην Ουκρανία, επέστρεψε στην Πράγα, ενθουσιασμένος για τις ευκαιρίες που θα μπορούσε να προσφέρει η Ουκρανία για τις τσέχικες επιχειρήσεις. Επίσης στο παρελθόν, το ANO συμφώνησε σε ορισμένες από τις βασικές αρχές της τσέχικης εξωτερικής πολιτικής και για παράδειγμα υποστήριξε τη Συμφωνία Συνεργασίας Άμυνας με τις Ηνωμένες Πολιτείες στο κοινοβούλιο. Όλα αυτά τα λεγόμενα, μπορούμε να αναμένουμε ότι όταν πρόκειται για οποιαδήποτε ανατολική πολιτική της κυβέρνησης ANO, θα υπάρξει μείωση της προληπτικής στάσης προς την Ουκρανία. Ωστόσο, αυτό δεν σημαίνει απαραίτητα στροφή προς τη Ρωσία. Η αλήθεια είναι ότι η τσέχικη πολιτική για την Ουκρανία δεν θα εξαρτάται μόνο από την κυβέρνηση αλλά και από τη συνέχεια στις επίσημες θέσεις των τσέχικων υπουργείων.</span>\n<span class=\"para\">Έτσι, η Τσεχία εισέρχεται στον τελευταίο χρόνο πριν από τις κοινοβουλευτικές εκλογές με τις θέσεις τόσο του Μπάμπις όσο και του ANO αμετάβλητες. Είναι πολύ πιθανό ότι αυτό το κόμμα θα κερδίσει τις εκλογές, με μεγάλη επιτυχία. Ωστόσο, υπάρχει ακόμα μεγάλη αβεβαιότητα όσον αφορά την πρόβλεψη του τι θα συμβεί μετά τη νίκη του Μπάμπις. Με τις συνεχείς μεταμορφώσεις στην πολιτική σκηνή της Τσεχίας, καθώς και αυτές που αφορούν τον ίδιο τον πολιτικό «χαμαιλέοντα», παραμένει ασαφές με ποιους θα κυβερνήσουν ο Μπάμπις και το ANO ή πώς θα είναι οι πολιτικές τους, τόσο σε εσωτερικό όσο και σε διεθνές επίπεδο.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Ο Μιχάλ Λεμπντούσκα είναι ερευνητής στο AMO, την Ένωση Διεθνών Υποθέσεων με έδρα την Πράγα. Η έρευνά του επικεντρώνεται στην πολιτική, την ασφάλεια και την κοινωνία στην Ουκρανία, την Πολωνία και τη Λευκορωσία, καθώς και στις ουκρανοπολωνικές σχέσεις.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Unpopularity of the current government</strong></span>\n<span class=\"para\">Today, after three years of the centre-right government, headed by Prime Minister Petr Fiala, the situation is different. ANO is steadily leading in the polls with more than 30 per cent of support. Second in the race is the ODS-led <em>Spolu</em> coalition, hovering around 20 per cent (ODS alone, without coalition partners, maxes out at 15 per cent). ANO’s strong position is quite clear, considering that three years ago Babiš lost power very closely and largely by a chance. At that time, more than one million Czechs voted for parties that did not make it to the parliament, while two potential coalition partners received 4.66 and 4.68 per cent of the vote respectively.</span>\n<span class=\"para\">More than anything else, ANO owes its high support in the polls to the unpopularity of the current government. Even voters of governmental parties often admit that they are disappointed with the government and the direction in which their country is going and they consider not voting in the upcoming elections. The only exception is foreign policy and most notably current policy towards Ukraine. The biggest concern of Czechs is the state of the economy, because their country has been stagnating for some time now. Indeed, Czechia has been one of the last countries in the European Union to reach pre-COVID levels of economic development and this year GDP growth is estimated at a mere 1.2 per cent. For ordinary people this resembles the situation after 2008, when the recovery from the economic crisis took a very long time.</span>\n<span class=\"para\">Recession and slow recovery, combined with severe budget cuts, has made a significant portion of the society poorer than before. Because of high inflation, which has had, like elsewhere, negative effects on people’s consumption choices, real wages are the same as in 2018. The situation of ordinary people strongly contrasts with that of the richest Czechs, especially oligarchs operating in the energy sector, who have gotten richer, profiting from the current crisis. The government has not been the most successful in its key programme priority of reducing the budget deficit, for which it is criticized by very vocal fiscal “hawks” who are calling for even more belt-tightening. In this situation, the news that wages in neighbouring Poland – long stereotyped by Czechs as a much poorer country – have now surpassed those in Czechia came as a great surprise.</span>\n<span class=\"para\">The government also appears to struggle with communication and seems unable to effectively present its achievements to the public, which is in a stark contrast with very successful PR of Andrej Babiš. Thus, only the widespread dislike for Babiš has prevented an even greater drop in support for the current coalition partners. However this time, voters of the current coalition might be less motivated to take part in the elections, because of the President Petr Pavel, whom they see as a politician from “their side”. In 2021 it was the combination of Prime Minister Babiš and the previous President Miloš Zeman, that mobilized voters to support <em>Spolu </em>and the other coalition parties.</span>\n<span class=\"para\"><strong>A political chameleon</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš is highly likely to once again become the prime minister of the Czech Republic. The only thing that remains uncertain is how he will govern, and with whom. After all, we are talking about a populist without any ideology. Babiš has already presented himself as a political chameleon capable of adapting to his voters’ needs and addressing the dominating political atmosphere. He has no problems with changing views, even by 180 degrees.</span>\n<span class=\"para\">Consider his transformations in the past. When Babiš entered politics, he was a right-wing free marketer, with much of his backing coming from businessmen who traditionally vote for ODS. Later he abandoned his original pro-market position to get the voters of the Social Democrats. He succeeded in pushing this party, which is the oldest of all existing Czech political parties with a history dating back to the second half of the 19th century, below the electoral threshold.</span>\n<span class=\"para\">Following the political tide, Babiš’s latest shift has been towards the far right, as evidenced by his anti-immigrant and anti-European rhetoric. This change brings the former – and potentially future – Czech prime minister closer to politicians such as Hungary’s Prime Minister Viktor Orbán. Together with Orbán's party, Fidesz, as well as Marine Le Pen’s National Rally, Herbert Kickl’s FPÖ, or Matteo Salvini's League, Babiš’s ANO has formed a new faction in the European Parliament called the Patriots for Europe. Thereby, to a surprise of his own MEPs, Babiš started distancing himself from the liberals and his former “friend” Emmanuel Macron.</span>\n<span class=\"para\">As mentioned earlier, the decision with whom ANO will form a coalition government brings great uncertainty in Czechia. Another unknown issue includes whether during the campaign Babiš will be trying to attract moderate or radical voters? Should ANO fail to get the majority that will allow it to govern on its own, a scenario that seems unlikely now, there are three possible scenarios for the power arrangements that the Czech public may yet see.</span>\n<span class=\"para\"><strong>First scenario</strong></span>\n<span class=\"para\">Perhaps the most preferred scenario for Babiš would be to form a coalition with one of the political forces that is now outside the parliament, but has a chance of entering it next year. This includes a coalition with the easy to remember, voter appealing name of <em>Stačilo!</em> (Enough!) headed by the Communist Party of Bohemia and Moravia (KSČM), which has undergone a very successful rebranding. It managed to garner 9.56 per cent of the vote in this year’s elections to the European Parliament, when it got two seats. Additionally, in the regional elections, held in September this year, <em>Stačilo!</em> crossed the five per cent threshold in 11 of the 13 Czech regions. Its worst score was recorded, paradoxically, in the region where KSČM campaigned alone; under its traditional banner.</span>\n<span class=\"para\">These results show that the Communist Party, which became notorious for having members who were rapidly dying off and being badly beaten by ANO in 2021, has been successfully “resuscitated” by its charismatic chairman Kateřina Konečná this year. What additionally strengthens the chance of <em>Stačilo!</em> as a coalition partner for ANO is that the new chairwoman of Social Democracy, which does not seem to have a chance to pass the five per cent threshold alone, Jana Maláčová, has not ruled out  cooperation with this party,. In this case, it is important to remember that Babiš has a record of cooperating with the communists. After the 2017 elections, the minority government that ANO formed with the Social Democrats was quietly supported by KSČM.</span>\n<span class=\"para\">The second option that ANO has is cooperation with a coalition formed by two parties: <em>Přísaha</em> (Oath), which was established by the former head of the police organized crime unit, Robert Šlachta, and <em>Motoristé sobě</em> (Motorists for themselves), which has connections with former president Václav Klaus’s circles. These two parties formed a coalition before the European Parliament elections, which allowed them to get an unexpectedly good result of 10.26 per cent of the vote. For ANO, a coalition with this political force would be a logical choice: their two MEPs have already joined the Patriots for Europe faction that Babiš has formed in the European Parliament with other Eurosceptics.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Other scenarios </strong></span>\n<span class=\"para\">The second possible scenario is a coalition with the far-right SPD (Freedom and Direct Democracy) party that is led by Tomio Okamura. Okamura is a Czech politician of half-Japanese background who has received between five to ten per cent of electoral support in subsequent elections since 2013. Until now, however, he has not been a member of any government. Okamura has recently lost some of his voters, who are of the opinion that he has failed to turn his demands into political decisions and found new more charismatic leaders that they can support.</span>\n<span class=\"para\">Okamura will thus happily join a coalition with Babiš. As long as Babiš, who himself has rejected many of Okamura's proposals, will be interested in the first place. Until now, Babiš did not want to get his hands dirty by cooperating with such an extreme politician as Okamura. However now it is quite clear that Babiš has been preparing ground for a possible cooperation with SPD as well. How else could we explain why, after this year's regional elections, ANO formed a coalition with this party in several regions, even if it did not need to do it to gain a majority.</span>\n<span class=\"para\">A third scenario, sometimes brought up in Czech public discourse, suggests that ANO could cooperate with one of the parties that form the current ruling coalition. Admittedly, the current government and its voters are very hostile to Babiš, but it is also no secret that especially the conservative ODS led by Prime Minister Fiala agrees with ANO on many programme issues. It has a long history of Euroscepticism and supporting Hungary’s Viktor Orbán or US president Donald Trump. For example, after the 2022 municipal elections, some of the ODS politicians in the Prague city council wanted to form a coalition with ANO. Their idea to opt for ANO, instead of any liberals, failed only after the intervention of the prime minister and the ODS leadership. For this reason, it is not completely out of the question that ODS will “sacrifice itself” and form a coalition with Babiš to hinder the establishment of a government with extremists. Such a scenario would only be possible if several conditions are met. First, the current <em>Spolu</em> coalition would have to break up and Prime Minister Petr Fiala would have to step down, which could possibly happen after bad election result next year.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Strong institutions </strong></span>\n<span class=\"para\">Just as uncertain as Babiš’s potential coalition partners is the answer to the question of what his policies will be like. Babiš does not hide his fascination with people like Orbán in Hungary or Robert Fico in Slovakia. Like them, he often attacks the media and civil society. ANO’s leader is also known for his anti-immigrant, or anti-European, rhetoric. But, at the same time, Babiš is not as much of a power technologist as Orbán. He is also not driven by the need for revenge, as is the case with Fico, who has now begun to surround himself with a highly conspiratorial circle. While Babiš would probably have wished to take over public media, his image is more of a moderate politician compared to the leaders of some of the countries in the region. For example, anti-vaccine groups have harshly attacked Babiš for the policies his government introduced during the COVID-19 pandemic.</span>\n<span class=\"para\">Even if Babiš follows in the footsteps of Orbán and Fico in domestic affairs, which is not a foregone conclusion, Czechia will have one asset to use. This will be its strong and well-functioning institutions. It will be very difficult to marginalize their role as these institutions include, first and foremost, the judiciary and, above all, the constitutional court over which neither the prime minister nor the lower house of parliament have influence. The constitutional court is selected by the president and it is then approved by the Senate, where the parties that form the current government maintain, thanks to the different electoral system, a safe majority. Another institution that the Czech system has now and could use to protect its democracy, should such a need arise, is the office of the current president. The incumbent, Petr Pavel, enjoys the support of the current government’s voters and by virtue of his position has great influence in society, even if his power is not the greatest. Unlike the rest of the Visegrad countries, Czechia has genuinely independent and influential public media groups that are not afraid to criticize any government. Although Babiš and his allies have succeeded in appointing several of their supporters to the Czech TV council, it would be very difficult to fully control it. We can also expect that any attempt to take over public media will bring on numerous protests.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Less help for Ukraine, but not necessarily pro-Russian</strong></span>\n<span class=\"para\">Uncertainty also surrounds Babiš's future foreign policy, mainly because ANO’s leader has recently been vocal in his anti-European rhetoric. His faction in the European Parliament has also started working with well-known Eurosceptics. Babiš is against continued support for Ukraine which, in his view, comes at the cost of Czech citizens. Instead, he insists on seeking peace, regardless of the conditions for Ukraine. Most of ANO’s potential coalition partners hold similar views.</span>\n<span class=\"para\">At the same time, however, we should keep in mind all of Babiš's past transformations, and the fact that he is not a typical pro-Russian politician. For example, it was during the tenure of his government that information was revealed that Russia's GRU military intelligence agency had caused explosions at ammunition depots in the east of the Czech Republic in 2014. This resulted in the “cleansing” of the Russian embassy, which by then had a disproportionate number of employees serving as an intelligence network for all of Central Europe. It is also worth remembering Babiš’s 2019 visit to Kyiv. After his stay in Ukraine he returned to Prague, enthused about the opportunities that Ukraine could offer for Czech business. Also in the past ANO agreed on some of the key principles of Czech foreign policy and for example supported Defence Cooperation Agreement with the United States in the parliament. All that said, we can expect that when it comes to any ANO government’s Eastern policy, there will be a decline in the proactive stance toward Ukraine. However, this does not necessarily mean a turn toward Russia. The truth is that Czech policy on Ukraine will not only depend on the government but also on continuity in the official positions of Czech ministries.</span>\n<span class=\"para\">Thus, Czechia enters the final year before the parliamentary elections with the positions of both Babiš and ANO unshakeable. It is very likely that this party will win the elections, with great success. Yet, there is still a great deal of uncertainty when it comes to predicting what will happen after Babiš wins. With the ongoing transformations in Czechia’s political scene, as well as those concerning the political “chameleon” himself, it remains unclear with whom Babiš and ANO will govern or what their policies will look like, both domestically and internationally.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška is a research fellow with AMO, the Prague-based Association for International Affairs. His research focuses on politics, security and society in Ukraine, Poland and Belarus as well as Ukrainian-Polish relations.</span>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>La impopularidad del gobierno actual</strong></span>\n<span class=\"para\">Hoy, después de tres años de gobierno de centro-derecha, encabezado por el Primer Ministro Petr Fiala, la situación es diferente. ANO lidera constantemente en las encuestas con más del 30 por ciento de apoyo. Segundo en la carrera está la coalición <em>Spolu</em> liderada por ODS, que ronda el 20 por ciento (ODS solo, sin socios de coalición, alcanza un máximo del 15 por ciento). La fuerte posición de ANO es bastante clara, considerando que hace tres años Babiš perdió el poder de manera muy ajustada y en gran medida por casualidad. En ese momento, más de un millón de checos votaron por partidos que no lograron llegar al parlamento, mientras que dos posibles socios de coalición recibieron el 4.66 y el 4.68 por ciento de los votos, respectivamente.</span>\n<span class=\"para\">Más que nada, ANO debe su alto apoyo en las encuestas a la impopularidad del gobierno actual. Incluso los votantes de los partidos gubernamentales a menudo admiten que están decepcionados con el gobierno y la dirección en la que va su país y consideran no votar en las próximas elecciones. La única excepción es la política exterior y, sobre todo, la política actual hacia Ucrania. La mayor preocupación de los checos es el estado de la economía, porque su país ha estado estancado durante algún tiempo. De hecho, Chequia ha sido uno de los últimos países de la Unión Europea en alcanzar los niveles de desarrollo económico previos al COVID y este año se estima que el crecimiento del PIB es de apenas el 1.2 por ciento. Para la gente común, esto se asemeja a la situación después de 2008, cuando la recuperación de la crisis económica tomó mucho tiempo.</span>\n<span class=\"para\">La recesión y la lenta recuperación, combinadas con severos recortes presupuestarios, han hecho que una parte significativa de la sociedad sea más pobre que antes. Debido a la alta inflación, que ha tenido, como en otros lugares, efectos negativos en las decisiones de consumo de las personas, los salarios reales son los mismos que en 2018. La situación de la gente común contrasta fuertemente con la de los checos más ricos, especialmente los oligarcas que operan en el sector energético, quienes se han enriquecido, beneficiándose de la crisis actual. El gobierno no ha sido el más exitoso en su prioridad clave del programa de reducir el déficit presupuestario, por lo que es criticado por los muy vocales “halcones” fiscales que piden aún más austeridad. En esta situación, la noticia de que los salarios en la vecina Polonia – tradicionalmente estereotipada por los checos como un país mucho más pobre – han superado ahora a los de Chequia llegó como una gran sorpresa.</span>\n<span class=\"para\">El gobierno también parece tener problemas de comunicación y parece incapaz de presentar efectivamente sus logros al público, lo que contrasta marcadamente con el muy exitoso PR de Andrej Babiš. Así, solo el desagrado generalizado hacia Babiš ha evitado una caída aún mayor en el apoyo a los actuales socios de coalición. Sin embargo, esta vez, los votantes de la actual coalición podrían estar menos motivados para participar en las elecciones, debido al Presidente Petr Pavel, a quien ven como un político de “su lado”. En 2021, fue la combinación del Primer Ministro Babiš y el anterior Presidente Miloš Zeman, lo que movilizó a los votantes para apoyar a <em>Spolu</em> y a los otros partidos de la coalición.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Un camaleón político</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš es muy probable que vuelva a convertirse en el primer ministro de la República Checa. Lo único que sigue siendo incierto es cómo gobernará y con quién. Después de todo, estamos hablando de un populista sin ninguna ideología. Babiš ya se ha presentado como un camaleón político capaz de adaptarse a las necesidades de sus votantes y abordar la atmósfera política dominante. No tiene problemas para cambiar de opinión, incluso en 180 grados.</span>\n<span class=\"para\">Considere sus transformaciones en el pasado. Cuando Babiš entró en la política, era un liberal de derecha, con gran parte de su apoyo proveniente de empresarios que tradicionalmente votan por ODS. Más tarde abandonó su posición pro-mercado original para atraer a los votantes de los Socialdemócratas. Logró empujar a este partido, que es el más antiguo de todos los partidos políticos checos existentes con una historia que se remonta a la segunda mitad del siglo XIX, por debajo del umbral electoral.</span>\n<span class=\"para\">Siguiendo la marea política, el último cambio de Babiš ha sido hacia la extrema derecha, como lo demuestra su retórica anti-inmigrante y anti-europea. Este cambio acerca al ex – y potencial futuro – primer ministro checo a políticos como el Primer Ministro de Hungría, Viktor Orbán. Junto con el partido de Orbán, Fidesz, así como el Rally Nacional de Marine Le Pen, el FPÖ de Herbert Kickl, o la Liga de Matteo Salvini, el ANO de Babiš ha formado una nueva facción en el Parlamento Europeo llamada Patriotas por Europa. Así, para sorpresa de sus propios eurodiputados, Babiš comenzó a distanciarse de los liberales y de su antiguo “amigo” Emmanuel Macron.</span>\n<span class=\"para\">Como se mencionó anteriormente, la decisión sobre con quién ANO formará un gobierno de coalición trae una gran incertidumbre en Chequia. Otro tema desconocido incluye si durante la campaña Babiš intentará atraer a votantes moderados o radicales. Si ANO no logra obtener la mayoría que le permita gobernar por su cuenta, un escenario que ahora parece poco probable, hay tres posibles escenarios para los arreglos de poder que el público checo podría ver.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Primer escenario</strong></span>\n<span class=\"para\">Quizás el escenario más preferido para Babiš sería formar una coalición con una de las fuerzas políticas que ahora están fuera del parlamento, pero que tienen una oportunidad de entrar el próximo año. Esto incluye una coalición con el fácil de recordar, atractivo para los votantes, nombre de <em>Stačilo!</em> (¡Suficiente!) encabezada por el Partido Comunista de Bohemia y Moravia (KSČM), que ha pasado por un rebranding muy exitoso. Logró obtener el 9.56 por ciento de los votos en las elecciones de este año al Parlamento Europeo, cuando obtuvo dos escaños. Además, en las elecciones regionales, celebradas en septiembre de este año, <em>Stačilo!</em> superó el umbral del cinco por ciento en 11 de las 13 regiones checas. Su peor puntuación se registró, paradójicamente, en la región donde KSČM hizo campaña sola; bajo su bandera tradicional.</span>\n<span class=\"para\">Estos resultados muestran que el Partido Comunista, que se volvió notorio por tener miembros que morían rápidamente y ser golpeado duramente por ANO en 2021, ha sido “resucitado” con éxito por su carismática presidenta Kateřina Konečná este año. Lo que además fortalece la oportunidad de <em>Stačilo!</em> como socio de coalición para ANO es que la nueva presidenta de la Socialdemocracia, que no parece tener una oportunidad de pasar el umbral del cinco por ciento sola, Jana Maláčová, no ha descartado la cooperación con este partido. En este caso, es importante recordar que Babiš tiene un historial de cooperación con los comunistas. Después de las elecciones de 2017, el gobierno minoritario que ANO formó con los Socialdemócratas fue apoyado en silencio por KSČM.</span>\n<span class=\"para\">La segunda opción que tiene ANO es la cooperación con una coalición formada por dos partidos: <em>Přísaha</em> (Juramento), que fue establecido por el exjefe de la unidad de crimen organizado de la policía, Robert Šlachta, y <em>Motoristé sobě</em> (Automovilistas por sí mismos), que tiene conexiones con los círculos del ex presidente Václav Klaus. Estos dos partidos formaron una coalición antes de las elecciones al Parlamento Europeo, lo que les permitió obtener un inesperadamente buen resultado del 10.26 por ciento de los votos. Para ANO, una coalición con esta fuerza política sería una elección lógica: sus dos eurodiputados ya se han unido a la facción Patriotas por Europa que Babiš ha formado en el Parlamento Europeo con otros euroescépticos.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Otros escenarios </strong></span>\n<span class=\"para\">El segundo escenario posible es una coalición con el partido de extrema derecha SPD (Libertad y Democracia Directa) que es liderado por Tomio Okamura. Okamura es un político checo de origen medio japonés que ha recibido entre el cinco y el diez por ciento de apoyo electoral en las elecciones sucesivas desde 2013. Hasta ahora, sin embargo, no ha sido miembro de ningún gobierno. Okamura ha perdido recientemente algunos de sus votantes, que opinan que no ha logrado convertir sus demandas en decisiones políticas y han encontrado nuevos líderes más carismáticos a quienes pueden apoyar.</span>\n<span class=\"para\">Okamura, por lo tanto, se unirá felizmente a una coalición con Babiš. Siempre que Babiš, quien él mismo ha rechazado muchas de las propuestas de Okamura, esté interesado en primer lugar. Hasta ahora, Babiš no quería ensuciarse las manos cooperando con un político tan extremo como Okamura. Sin embargo, ahora está bastante claro que Babiš ha estado preparando el terreno para una posible cooperación con SPD también. ¿Cómo más podríamos explicar por qué, después de las elecciones regionales de este año, ANO formó una coalición con este partido en varias regiones, incluso si no necesitaba hacerlo para obtener una mayoría?</span>\n<span class=\"para\">Un tercer escenario, a veces mencionado en el discurso público checo, sugiere que ANO podría cooperar con uno de los partidos que forman la actual coalición gobernante. Es cierto que el gobierno actual y sus votantes son muy hostiles a Babiš, pero tampoco es un secreto que especialmente el conservador ODS liderado por el Primer Ministro Fiala está de acuerdo con ANO en muchos temas del programa. Tiene una larga historia de euroescepticismo y de apoyo a Viktor Orbán de Hungría o al presidente estadounidense Donald Trump. Por ejemplo, después de las elecciones municipales de 2022, algunos de los políticos de ODS en el consejo de la ciudad de Praga querían formar una coalición con ANO. Su idea de optar por ANO, en lugar de cualquier liberal, fracasó solo después de la intervención del primer ministro y la dirección de ODS. Por esta razón, no está completamente fuera de la cuestión que ODS “se sacrifique” y forme una coalición con Babiš para obstaculizar el establecimiento de un gobierno con extremistas. Tal escenario solo sería posible si se cumplen varias condiciones. Primero, la actual coalición <em>Spolu</em> tendría que romperse y el Primer Ministro Petr Fiala tendría que renunciar, lo que podría suceder después de un mal resultado electoral el próximo año.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Instituciones fuertes </strong></span>\n<span class=\"para\">Tan incierta como son los posibles socios de coalición de Babiš es la respuesta a la pregunta de cómo serán sus políticas. Babiš no oculta su fascinación por personas como Orbán en Hungría o Robert Fico en Eslovaquia. Al igual que ellos, a menudo ataca a los medios de comunicación y a la sociedad civil. El líder de ANO también es conocido por su retórica anti-inmigrante o anti-europea. Pero, al mismo tiempo, Babiš no es tanto un tecnólogo del poder como Orbán. Tampoco está impulsado por la necesidad de venganza, como es el caso de Fico, quien ahora ha comenzado a rodearse de un círculo altamente conspirativo. Mientras que Babiš probablemente desearía hacerse cargo de los medios públicos, su imagen es más la de un político moderado en comparación con los líderes de algunos de los países de la región. Por ejemplo, los grupos anti-vacunas han atacado duramente a Babiš por las políticas que su gobierno introdujo durante la pandemia de COVID-19.</span>\n<span class=\"para\">Aun si Babiš sigue los pasos de Orbán y Fico en asuntos internos, lo cual no es una conclusión inevitable, Chequia tendrá un activo que utilizar. Este será sus instituciones fuertes y bien funcionando. Será muy difícil marginalizar su papel ya que estas instituciones incluyen, ante todo, el poder judicial y, sobre todo, el tribunal constitucional sobre el cual ni el primer ministro ni la cámara baja del parlamento tienen influencia. El tribunal constitucional es seleccionado por el presidente y luego es aprobado por el Senado, donde los partidos que forman el gobierno actual mantienen, gracias al diferente sistema electoral, una mayoría segura. Otra institución que el sistema checo tiene ahora y podría usar para proteger su democracia, si surge tal necesidad, es la oficina del actual presidente. El actual, Petr Pavel, goza del apoyo de los votantes del gobierno actual y, en virtud de su posición, tiene una gran influencia en la sociedad, incluso si su poder no es el mayor. A diferencia del resto de los países de Visegrado, Chequia tiene grupos de medios públicos genuinamente independientes e influyentes que no temen criticar a ningún gobierno. Aunque Babiš y sus aliados han logrado nombrar a varios de sus partidarios en el consejo de la TV checa, sería muy difícil controlarlo completamente. También podemos esperar que cualquier intento de apoderarse de los medios públicos provoque numerosas protestas.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Menos ayuda para Ucrania, pero no necesariamente pro-rusa</strong></span>\n<span class=\"para\">La incertidumbre también rodea la futura política exterior de Babiš, principalmente porque el líder de ANO ha sido recientemente muy vocal en su retórica anti-europea. Su facción en el Parlamento Europeo también ha comenzado a trabajar con conocidos euroescépticos. Babiš está en contra del apoyo continuo a Ucrania que, en su opinión, se hace a expensas de los ciudadanos checos. En cambio, insiste en buscar la paz, independientemente de las condiciones para Ucrania. La mayoría de los posibles socios de coalición de ANO tienen opiniones similares.</span>\n<span class=\"para\">Al mismo tiempo, sin embargo, debemos tener en cuenta todas las transformaciones pasadas de Babiš y el hecho de que no es un político típicamente pro-ruso. Por ejemplo, fue durante el mandato de su gobierno que se reveló que la agencia de inteligencia militar GRU de Rusia había causado explosiones en depósitos de municiones en el este de la República Checa en 2014. Esto resultó en la “limpieza” de la embajada rusa, que para entonces tenía un número desproporcionado de empleados que servían como una red de inteligencia para toda Europa Central. También vale la pena recordar la visita de Babiš a Kyiv en 2019. Después de su estancia en Ucrania, regresó a Praga, entusiasmado con las oportunidades que Ucrania podría ofrecer para los negocios checos. También en el pasado, ANO acordó algunos de los principios clave de la política exterior checa y, por ejemplo, apoyó el Acuerdo de Cooperación en Defensa con los Estados Unidos en el parlamento. Dicho esto, podemos esperar que cuando se trate de la política oriental de cualquier gobierno de ANO, habrá una disminución en la postura proactiva hacia Ucrania. Sin embargo, esto no significa necesariamente un giro hacia Rusia. La verdad es que la política checa sobre Ucrania no solo dependerá del gobierno, sino también de la continuidad en las posiciones oficiales de los ministerios checos.</span>\n<span class=\"para\">Así, Chequia entra en el último año antes de las elecciones parlamentarias con las posiciones tanto de Babiš como de ANO inquebrantables. Es muy probable que este partido gane las elecciones, con gran éxito. Sin embargo, todavía hay una gran cantidad de incertidumbre cuando se trata de predecir qué sucederá después de que Babiš gane. Con las transformaciones en curso en la escena política de Chequia, así como las que conciernen al propio “camaleón” político, sigue siendo incierto con quién gobernarán Babiš y ANO o cómo serán sus políticas, tanto a nivel nacional como internacional.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška es investigador asociado en AMO, la Asociación para Asuntos Internacionales con sede en Praga. Su investigación se centra en la política, la seguridad y la sociedad en Ucrania, Polonia y Bielorrusia, así como en las relaciones ucraniano-polacas.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Nykyisen hallituksen epäsuosio</strong></span>\n<span class=\"para\">Tänään, kolmen vuoden jälkeen keskustaoikeistolaisesta hallituksesta, jota johtaa pääministeri Petr Fiala, tilanne on erilainen. ANO johtaa vakaasti mielipidekyselyissä yli 30 prosentin kannatuksella. Toisena kilpailussa on ODS:n johtama <em>Spolu</em>-koalitio, joka pyörii noin 20 prosentin tuntumassa (ODS yksin, ilman koalitiokumppaneita, maksimoi 15 prosenttiin). ANO:n vahva asema on varsin selvä, kun otetaan huomioon, että kolme vuotta sitten Babiš menetti vallan hyvin tiukasti ja suurelta osin sattuman kautta. Silloin yli miljoona tšekkiä äänesti puolueita, jotka eivät päässeet parlamenttiin, kun taas kaksi potentiaalista koalitiokumppania sai 4,66 ja 4,68 prosenttia äänistä.</span>\n<span class=\"para\">Enemmän kuin mistään muusta, ANO on velkaa korkean kannatuksensa mielipidekyselyissä nykyisen hallituksen epäsuosiolle. Jopa hallituspuolueiden äänestäjät myöntävät usein, että he ovat pettyneitä hallitukseen ja suuntaan, johon heidän maansa on menossa, ja he harkitsevat äänestämättä jättämistä tulevissa vaaleissa. Ainoa poikkeus on ulkopolitiikka ja erityisesti nykyinen politiikka Ukrainaa kohtaan. Tšekkien suurin huolenaihe on talouden tila, koska heidän maansa on ollut pysähtyneenä jo jonkin aikaa. Itse asiassa Tšekki on ollut yksi viimeisistä maista Euroopan unionissa, joka on saavuttanut ennen COVID-tasoja taloudellisessa kehityksessä, ja tänä vuonna BKT:n kasvu arvioidaan vain 1,2 prosentiksi. Tavallisista ihmisistä tämä muistuttaa tilannetta vuoden 2008 jälkeen, jolloin toipuminen talouskriisistä kesti hyvin pitkään.</span>\n<span class=\"para\">Taantuma ja hidas toipuminen, yhdistettynä voimakkaisiin budjettileikkauksiin, on tehnyt merkittävästä osasta yhteiskuntaa köyhempää kuin ennen. Korkean inflaation vuoksi, joka on vaikuttanut, kuten muuallakin, negatiivisesti ihmisten kulutuspäätöksiin, reaalipalkat ovat samat kuin vuonna 2018. Tavallisten ihmisten tilanne on voimakkaasti ristiriidassa rikkaimpien tšekkien, erityisesti energiasektorilla toimivien oligarkkien, kanssa, jotka ovat rikastuneet nykyisestä kriisistä. Hallitus ei ole ollut kaikkein menestynein keskeisessä ohjelmaprioriteetissaan budjettialijäämän vähentämisessä, josta sitä kritisoivat hyvin äänekkäät talous \"hawk\" -ryhmät, jotka vaativat vielä enemmän vyön kiristämistä. Tässä tilanteessa uutinen siitä, että palkat naapurimaassa Puolassa – jota tšekit ovat pitkään stereotypoineet paljon köyhemmäksi maaksi – ovat nyt ylittäneet Tšekin palkat, tuli suurena yllätyksenä.</span>\n<span class=\"para\">Hallitus näyttää myös kamppailevan viestinnän kanssa ja vaikuttaa kykenemättömältä esittämään saavutuksiaan tehokkaasti yleisölle, mikä on jyrkässä ristiriidassa Andrej Babišin erittäin onnistuneen PR:n kanssa. Näin ollen vain laaja inho Babišia kohtaan on estänyt vielä suuremman tuen laskun nykyisille koalitiokumppaneille. Kuitenkin tällä kertaa nykyisen koalition äänestäjät saattavat olla vähemmän motivoituneita osallistumaan vaaleihin, johtuen presidentti Petr Pavelista, jota he pitävät \"oman puolen\" poliitikkona. Vuonna 2021 oli pääministeri Babišin ja edellisen presidentin Miloš Zemanin yhdistelmä, joka mobilisoi äänestäjiä tukemaan <em>Spolu</em>-ja muita koalitiopuolueita.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Poliittinen kameleontti</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš on erittäin todennäköisesti jälleen Tšekin tasavallan pääministeri. Ainoa asia, joka jää epäselväksi, on miten hän hallitsee ja kenen kanssa. Loppujen lopuksi puhumme populistista ilman mitään ideologiaa. Babiš on jo esittäytynyt poliittisena kameleonttina, joka kykenee sopeutumaan äänestäjiensä tarpeisiin ja käsittelemään hallitsevaa poliittista ilmapiiriä. Hänellä ei ole ongelmia muuttaa näkemyksiään, jopa 180 astetta.</span>\n<span class=\"para\">Ajattele hänen muutoksiaan menneisyydessä. Kun Babiš astui politiikkaan, hän oli oikeistolainen vapaan markkinatalouden kannattaja, ja suuri osa hänen tukijoukoistaan tuli liikemiehiltä, jotka perinteisesti äänestävät ODS:ää. Myöhemmin hän hylkäsi alkuperäisen markkinatalousasenteensa saadakseen sosiaalidemokraattien äänestäjät. Hän onnistui työntämään tämän puolueen, joka on vanhin kaikista olemassa olevista tšekkiläisistä puolueista, jonka historia ulottuu 1800-luvun toiseen puoliskoon, alle vaalirajan.</span>\n<span class=\"para\">Poliittisen aallon mukana Babišin viimeisin muutos on ollut kohti äärioikeistoa, kuten hänen maahanmuuttovastainen ja anti-eurooppalainen retoriikka osoittaa. Tämä muutos tuo entisen – ja mahdollisesti tulevan – tšekkiläisen pääministerin lähemmäksi poliitikkoja, kuten Unkarin pääministeri Viktor Orbán. Yhdessä Orbánin puolueen, Fideszin, sekä Marine Le Penin Kansallisen Liikkeen, Herbert Kicklin FPÖ:n tai Matteo Salviniin Liigan kanssa, Babišin ANO on muodostanut uuden ryhmän Euroopan parlamenttiin nimeltä Patriots for Europe. Näin ollen, omien europarlamentaarikoidensa yllätykseksi, Babiš alkoi etääntyä liberaaleista ja entisestä \"ystävästään\" Emmanuel Macronista.</span>\n<span class=\"para\">Kuten aiemmin mainittiin, päätös siitä, kenen kanssa ANO muodostaa koalitiovallan, tuo suurta epävarmuutta Tšekissä. Toinen tuntematon kysymys on, yrittääkö Babiš kampanjan aikana houkutella maltillisia vai radikaaleja äänestäjiä? Jos ANO ei onnistu saamaan enemmistöä, joka mahdollistaisi sen hallita itsenäisesti, skenaario, joka vaikuttaa nyt epätodennäköiseltä, on kolme mahdollista skenaariota vallanjakoon, joita tšekkiyleisö saattaa vielä nähdä.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Ensimmäinen skenaario</strong></span>\n<span class=\"para\">Ehkä Babišille mieluisin skenaario olisi muodostaa koalitio jonkin poliittisen voiman kanssa, joka on nyt parlamentin ulkopuolella, mutta jolla on mahdollisuus päästä siihen ensi vuonna. Tämä sisältää koalition helposti muistettavalla, äänestäjille houkuttelevalla nimellä <em>Stačilo!</em> (Riittää!), jota johtaa Böömin ja Moravian kommunistinen puolue (KSČM), joka on käynyt läpi erittäin onnistuneen brändiuudistuksen. Se onnistui keräämään 9,56 prosenttia äänistä tämän vuoden Euroopan parlamentin vaaleissa, jolloin se sai kaksi paikkaa. Lisäksi syyskuussa tänä vuonna pidetyissä aluevaaleissa <em>Stačilo!</em> ylitti viiden prosentin rajan 11:ssä 13:sta tšekkiläisestä maakunnasta. Sen huonoin tulos kirjattiin, paradoksaalisesti, maakunnassa, jossa KSČM kampanjoi yksin; sen perinteisen lipun alla.</span>\n<span class=\"para\">Nämä tulokset osoittavat, että kommunistinen puolue, joka tuli tunnetuksi siitä, että sen jäsenet kuolivat nopeasti ja saivat ANO:lta pahan selkäsaunan vuonna 2021, on tänä vuonna onnistuneesti \"elvytetty\" karismaattisen puheenjohtajansa Kateřina Konečná toimesta. Mitä lisäksi vahvistaa <em>Stačilo!</em>n mahdollisuuksia ANO:n koalitiokumppanina, on se, että sosiaalidemokratian uusi puheenjohtaja, jolla ei näytä olevan mahdollisuuksia ylittää viiden prosentin rajaa yksin, Jana Maláčová, ei ole sulkenut pois yhteistyötä tämän puolueen kanssa. Tässä tapauksessa on tärkeää muistaa, että Babišillä on ennätys yhteistyöstä kommunistien kanssa. Vuoden 2017 vaalien jälkeen ANO:n muodostamaa vähemmistöhallitusta tukivat hiljaa KSČM.</span>\n<span class=\"para\">Toinen vaihtoehto, joka ANO:lla on, on yhteistyö koalition kanssa, jonka muodostavat kaksi puoluetta: <em>Přísaha</em> (Valaistus), jonka perusti entinen poliisin järjestäytyneen rikollisuuden yksikön päällikkö Robert Šlachta, ja <em>Motoristé sobě</em> (Autoilijat itselleen), joka on yhteydessä entisen presidentin Václav Klausin piireihin. Nämä kaksi puoluetta muodostivat koalition ennen Euroopan parlamentin vaaleja, mikä mahdollisti heille odottamattoman hyvän tuloksen 10,26 prosenttia äänistä. ANO:lle koalitio tämän poliittisen voiman kanssa olisi looginen valinta: heidän kaksi europarlamentaarikkoaan ovat jo liittyneet Babišin Euroopan parlamentissa muiden euroskeptikkojen kanssa muodostamaan Patriots for Europe -ryhmään.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Muut skenaariot </strong></span>\n<span class=\"para\">Toinen mahdollinen skenaario on koalitio äärioikeistolaisen SPD:n (Vapaus ja Suora Demokratia) puolueen kanssa, jota johtaa Tomio Okamura. Okamura on tšekkiläinen poliitikko, jolla on puolijapanilainen tausta, ja joka on saanut viiden ja kymmenen prosentin välillä vaihtelevaa vaalituen osuutta vuodesta 2013 lähtien. Kuitenkin hän ei ole ollut minkään hallituksen jäsen. Okamura on äskettäin menettänyt osan äänestäjistään, jotka ovat sitä mieltä, että hän ei ole onnistunut kääntämään vaatimuksiaan poliittisiksi päätöksiksi ja löytäneet uusia karismaattisempia johtajia, joita he voivat tukea.</span>\n<span class=\"para\">Okamura liittyy siis mielellään koalitioon Babišin kanssa. Niin kauan kuin Babiš, joka itse on hylännyt monia Okamuran ehdotuksia, on kiinnostunut ensisijaisesti. Tähän asti Babiš ei ole halunnut sotkeutua yhteistyöhön niin äärimmäisen poliitikon kuin Okamuran kanssa. Kuitenkin nyt on varsin selvää, että Babiš on valmistelemassa maata mahdolliselle yhteistyölle SPD:n kanssa. Miten muuten voisimme selittää, miksi tämän vuoden aluevaalien jälkeen ANO muodosti koalition tämän puolueen kanssa useilla alueilla, vaikka sen ei tarvinnut tehdä sitä saadakseen enemmistön.</span>\n<span class=\"para\">Kolmas skenaario, jota joskus tuodaan esiin tšekkiläisessä julkisessa keskustelussa, ehdottaa, että ANO voisi tehdä yhteistyötä jonkin nykyisen hallitsevan koalition puolueen kanssa. On totta, että nykyinen hallitus ja sen äänestäjät ovat hyvin vihamielisiä Babišia kohtaan, mutta ei myöskään ole salaisuus, että erityisesti konservatiivinen ODS, jota johtaa pääministeri Fiala, on monista ohjelmakysymyksistä samaa mieltä ANO:n kanssa. Sillä on pitkä historia euroskeptisyydestä ja Unkarin Viktor Orbánin tai Yhdysvaltain presidentin Donald Trumpin tukemisesta. Esimerkiksi vuoden 2022 kunnallisvaalien jälkeen jotkut ODS:n poliitikot Prahan kaupunginvaltuustossa halusivat muodostaa koalition ANO:n kanssa. Heidän ideansa valita ANO, sen sijaan että valittaisiin mitään liberaaleja, epäonnistui vain pääministerin ja ODS:n johdon puuttumisen jälkeen. Tämän vuoksi ei ole täysin poissuljettua, että ODS \"uhraa itsensä\" ja muodostaa koalition Babišin kanssa estääkseen hallituksen muodostamisen ääriliikkeiden kanssa. Tällainen skenaario olisi mahdollinen vain, jos useat ehdot täyttyvät. Ensinnäkin nykyinen <em>Spolu</em>-koalitio pitäisi hajota ja pääministeri Petr Fiala pitäisi astua syrjään, mikä voisi mahdollisesti tapahtua huonojen vaalitulosten jälkeen ensi vuonna.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Vahvat instituutiot </strong></span>\n<span class=\"para\">Samoin epävarma kuin Babišin mahdolliset koalitiokumppanit on vastaus kysymykseen siitä, millaisia hänen politiikkansa tulee olemaan. Babiš ei peittele ihastustaan sellaisiin ihmisiin kuin Orbán Unkarissa tai Robert Fico Slovakiassa. Kuten he, hän hyökkää usein mediaa ja kansalaisyhteiskuntaa vastaan. ANO:n johtaja tunnetaan myös maahanmuuttovastaisesta tai anti-eurooppalaisesta retoriikastaan. Mutta samalla Babiš ei ole niin paljon vallan teknologi kuin Orbán. Hänet ei myöskään ohjaa koston tarve, kuten Ficon tapauksessa, joka on nyt alkanut ympäröidä itsensä erittäin salaliittomaisella piirillä. Vaikka Babiš todennäköisesti olisi toivonut ottavansa haltuunsa julkiset mediat, hänen kuvansa on enemmän kohtuullinen poliitikko verrattuna joidenkin alueen maiden johtajiin. Esimerkiksi rokotteita vastustavat ryhmät ovat hyökkänneet Babišin kimppuun hänen hallituksensa aikana COVID-19-pandemian aikana toteuttamien politiikkojen vuoksi.</span>\n<span class=\"para\">Vaikka Babiš seuraisi Orbánin ja Ficon jalanjälkiä sisäpolitiikassa, mikä ei ole itsestäänselvyys, Tšekillä on yksi etu käytettävissään. Tämä tulee olemaan sen vahvat ja hyvin toimivat instituutiot. On erittäin vaikeaa marginalisoida niiden roolia, sillä näihin instituutioihin kuuluu ensisijaisesti oikeuslaitos ja ennen kaikkea perustuslakituomioistuin, johon ei pääministerillä eikä alahuoneella ole vaikutusvaltaa. Perustuslakituomioistuin valitaan presidentin toimesta ja se hyväksytään sitten senaatissa, jossa nykyisen hallituksen muodostavat puolueet ylläpitävät, eri vaalijärjestelmän ansiosta, turvallista enemmistöä. Toinen instituutio, jota tšekkiläisellä järjestelmällä on nyt ja jota voitaisiin käyttää demokratian suojelemiseksi, jos tarve ilmenee, on nykyisen presidentin virka. Nykyinen presidentti, Petr Pavel, nauttii nykyisen hallituksen äänestäjien tuesta ja asemansa ansiosta hänellä on suuri vaikutus yhteiskunnassa, vaikka hänen valtansa ei ole suurin. Toisin kuin muissa Visegrad-maissa, Tšekillä on aidosti itsenäisiä ja vaikutusvaltaisia julkisia mediaryhmiä, jotka eivät pelkää kritisoida mitään hallitusta. Vaikka Babiš ja hänen liittolaisensa ovat onnistuneet nimittämään useita tukijoitaan Tšekin TV-neuvostoon, sen täydellinen hallinta olisi erittäin vaikeaa. Voimme myös odottaa, että mikä tahansa yritys ottaa haltuunsa julkiset mediat johtaa lukemattomiin protesteihin.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Vähemmän apua Ukrainalle, mutta ei välttämättä pro-venäläinen</strong></span>\n<span class=\"para\">Epävarmuus ympäröi myös Babišin tulevaa ulkopolitiikkaa, pääasiassa koska ANO:n johtaja on äskettäin ollut äänekäs anti-eurooppalaisessa retoriikassaan. Hänen ryhmänsä Euroopan parlamentissa on myös alkanut työskennellä tunnettujen euroskeptikkojen kanssa. Babiš on vastaan jatkuvaa tukea Ukrainalle, joka hänen mielestään tulee tšekkiläisten kansalaisten kustannuksella. Sen sijaan hän vaatii rauhan etsimistä, riippumatta Ukrainalle asetetuista ehdoista. Useimmat ANO:n mahdolliset koalitiokumppanit jakavat saman näkemyksen.</span>\n<span class=\"para\">Samalla meidän on kuitenkin pidettävä mielessä kaikki Babišin aiemmat muutokset ja se, että hän ei ole tyypillinen pro-venäläinen poliitikko. Esimerkiksi hänen hallituksensa aikana paljastui tietoja siitä, että Venäjän GRU:n sotilastiedustelu oli aiheuttanut räjähdyksiä Tšekin tasavallan itäosassa sijaitsevissa ammuskasettivarastoissa vuonna 2014. Tämä johti Venäjän suurlähetystön \"puhdistamiseen\", jossa oli siihen mennessä suhteettoman paljon työntekijöitä, jotka toimivat tiedustelunettinä koko Keski-Euroopassa. On myös syytä muistaa Babišin vierailu Kiovassa vuonna 2019. Ukrainassa vietetyn ajan jälkeen hän palasi Prahaan innostuneena siitä, mitä mahdollisuuksia Ukraina voisi tarjota tšekkiläiselle liiketoiminnalle. Myös aiemmin ANO on ollut samaa mieltä joistakin Tšekin ulkopolitiikan keskeisistä periaatteista ja esimerkiksi tukenut puolustusyhteistyösopimusta Yhdysvaltojen kanssa parlamentissa. Kaiken tämän sanottua, voimme odottaa, että kun on kyse ANO:n hallituksen itäisestä politiikasta, proaktiivinen asenne Ukrainaa kohtaan heikkenee. Tämä ei kuitenkaan välttämättä tarkoita kääntymistä Venäjälle. Totuus on, että Tšekin politiikka Ukrainaa kohtaan ei riipu vain hallituksesta, vaan myös Tšekin ministeriöiden virallisista kannoista.</span>\n<span class=\"para\">Niinpä Tšekki astuu viimeiseen vuoteen ennen parlamenttivaaleja sekä Babišin että ANO:n asemat horjumattomina. On erittäin todennäköistä, että tämä puolue voittaa vaalit suurella menestyksellä. Silti on edelleen paljon epävarmuutta ennustettaessa, mitä tapahtuu Babišin voiton jälkeen. Tšekin poliittisella kentällä tapahtuvien jatkuvien muutosten sekä poliittisen \"kameleontin\" itsensä osalta on epäselvää, kenen kanssa Babiš ja ANO hallitsevat tai miltä heidän politiikkansa näyttää sekä kotimaassa että kansainvälisesti.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška on tutkimusassistentti AMO:ssa, Prahassa sijaitsevassa kansainvälisiin asioihin keskittyvässä yhdistyksessä. Hänen tutkimuksensa keskittyy politiikkaan, turvallisuuteen ja yhteiskuntaan Ukrainassa, Puolassa ja Valko-Venäjällä sekä ukrainalais-puolalaisiin suhteisiin.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>La désaffection du gouvernement actuel</strong></span>\n<span class=\"para\">Aujourd'hui, après trois ans de gouvernement de centre-droit, dirigé par le Premier ministre Petr Fiala, la situation est différente. L'ANO est en tête des sondages avec plus de 30 % de soutien. Deuxième dans la course, la coalition <em>Spolu</em> dirigée par l'ODS, tourne autour de 20 % (l'ODS seul, sans partenaires de coalition, atteint un maximum de 15 %). La position forte de l'ANO est assez claire, considérant qu'il y a trois ans, Babiš a perdu le pouvoir de justesse et en grande partie par chance. À ce moment-là, plus d'un million de Tchèques ont voté pour des partis qui n'ont pas réussi à entrer au parlement, tandis que deux partenaires de coalition potentiels ont reçu respectivement 4,66 et 4,68 % des voix.</span>\n<span class=\"para\">Plus que tout, l'ANO doit son haut soutien dans les sondages à la désaffection du gouvernement actuel. Même les électeurs des partis gouvernementaux admettent souvent qu'ils sont déçus par le gouvernement et la direction que prend leur pays et envisagent de ne pas voter aux prochaines élections. La seule exception concerne la politique étrangère et notamment la politique actuelle envers l'Ukraine. La plus grande préoccupation des Tchèques est l'état de l'économie, car leur pays stagne depuis un certain temps maintenant. En effet, la Tchéquie a été l'un des derniers pays de l'Union européenne à atteindre les niveaux de développement économique d'avant COVID et cette année, la croissance du PIB est estimée à seulement 1,2 %. Pour les gens ordinaires, cela rappelle la situation après 2008, lorsque la reprise de la crise économique a pris beaucoup de temps.</span>\n<span class=\"para\">La récession et la lente reprise, combinées à de sévères coupes budgétaires, ont rendu une partie significative de la société plus pauvre qu'auparavant. En raison de l'inflation élevée, qui a eu, comme ailleurs, des effets négatifs sur les choix de consommation des gens, les salaires réels sont les mêmes qu'en 2018. La situation des gens ordinaires contraste fortement avec celle des Tchèques les plus riches, en particulier des oligarques opérant dans le secteur de l'énergie, qui se sont enrichis, profitant de la crise actuelle. Le gouvernement n'a pas été le plus réussi dans sa priorité clé de programme de réduction du déficit budgétaire, pour laquelle il est critiqué par des \"faucons\" fiscaux très vocaux qui appellent à encore plus de rigueur budgétaire. Dans cette situation, la nouvelle que les salaires en Pologne voisine – longtemps stéréotypée par les Tchèques comme un pays beaucoup plus pauvre – ont maintenant dépassé ceux de la Tchéquie a été une grande surprise.</span>\n<span class=\"para\">Le gouvernement semble également avoir des difficultés avec la communication et semble incapable de présenter efficacement ses réalisations au public, ce qui contraste fortement avec le PR très réussi d'Andrej Babiš. Ainsi, seule la désaffection généralisée pour Babiš a empêché une chute encore plus grande du soutien pour les partenaires de coalition actuels. Cependant, cette fois, les électeurs de la coalition actuelle pourraient être moins motivés à participer aux élections, en raison du président Petr Pavel, qu'ils voient comme un homme politique de \"leur côté\". En 2021, c'était la combinaison du Premier ministre Babiš et de l'ancien président Miloš Zeman qui a mobilisé les électeurs pour soutenir <em>Spolu</em> et les autres partis de la coalition.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Un caméléon politique</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš est très probablement sur le point de redevenir le Premier ministre de la République tchèque. La seule chose qui reste incertaine est de savoir comment il gouvernera, et avec qui. Après tout, nous parlons d'un populiste sans aucune idéologie. Babiš s'est déjà présenté comme un caméléon politique capable de s'adapter aux besoins de ses électeurs et de répondre à l'atmosphère politique dominante. Il n'a aucun problème à changer d'avis, même de 180 degrés.</span>\n<span class=\"para\">Considérez ses transformations dans le passé. Lorsque Babiš est entré en politique, il était un libéral de droite, avec une grande partie de son soutien venant d'hommes d'affaires qui votent traditionnellement pour l'ODS. Plus tard, il a abandonné sa position pro-marché d'origine pour attirer les électeurs des sociaux-démocrates. Il a réussi à faire passer ce parti, qui est le plus ancien de tous les partis politiques tchèques existants avec une histoire remontant à la seconde moitié du 19ème siècle, en dessous du seuil électoral.</span>\n<span class=\"para\">Suivant la marée politique, le dernier virage de Babiš a été vers l'extrême droite, comme en témoigne sa rhétorique anti-immigrés et anti-européenne. Ce changement rapproche l'ancien – et potentiellement futur – Premier ministre tchèque de politiciens tels que le Premier ministre hongrois Viktor Orbán. Avec le parti d'Orbán, le Fidesz, ainsi que le Rassemblement national de Marine Le Pen, le FPÖ de Herbert Kickl, ou la Ligue de Matteo Salvini, l'ANO de Babiš a formé une nouvelle faction au Parlement européen appelée les Patriotes pour l'Europe. Ainsi, à la surprise de ses propres députés européens, Babiš a commencé à se distancier des libéraux et de son ancien \"ami\" Emmanuel Macron.</span>\n<span class=\"para\">Comme mentionné précédemment, la décision de savoir avec qui l'ANO formera un gouvernement de coalition apporte une grande incertitude en Tchéquie. Une autre question inconnue est de savoir si, pendant la campagne, Babiš essaiera d'attirer des électeurs modérés ou radicaux ? Si l'ANO échoue à obtenir la majorité qui lui permettra de gouverner seul, un scénario qui semble peu probable maintenant, il y a trois scénarios possibles pour les arrangements de pouvoir que le public tchèque pourrait encore voir.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Premier scénario</strong></span>\n<span class=\"para\">Peut-être que le scénario le plus préféré pour Babiš serait de former une coalition avec l'une des forces politiques qui sont maintenant en dehors du parlement, mais qui a une chance d'y entrer l'année prochaine. Cela inclut une coalition avec le nom facile à retenir et attrayant pour les électeurs de <em>Stačilo!</em> (Assez !) dirigée par le Parti communiste de Bohême et de Moravie (KSČM), qui a subi un rebranding très réussi. Elle a réussi à obtenir 9,56 % des voix lors des élections de cette année au Parlement européen, où elle a obtenu deux sièges. De plus, lors des élections régionales, tenues en septembre de cette année, <em>Stačilo!</em> a franchi le seuil de cinq pour cent dans 11 des 13 régions tchèques. Son pire score a été enregistré, paradoxalement, dans la région où le KSČM a fait campagne seul ; sous sa bannière traditionnelle.</span>\n<span class=\"para\">Ces résultats montrent que le Parti communiste, qui est devenu notoire pour avoir des membres qui mouraient rapidement et qui a été battu à plate couture par l'ANO en 2021, a été \"réanimé\" avec succès par sa présidente charismatique Kateřina Konečná cette année. Ce qui renforce encore la chance de <em>Stačilo!</em> en tant que partenaire de coalition pour l'ANO, c'est que la nouvelle présidente de la social-démocratie, qui ne semble pas avoir de chance de passer le seuil de cinq pour cent seule, Jana Maláčová, n'a pas exclu la coopération avec ce parti. Dans ce cas, il est important de se rappeler que Babiš a un passé de coopération avec les communistes. Après les élections de 2017, le gouvernement minoritaire que l'ANO a formé avec les sociaux-démocrates a été soutenu discrètement par le KSČM.</span>\n<span class=\"para\">La deuxième option que l'ANO a est la coopération avec une coalition formée par deux partis : <em>Přísaha</em> (Serment), qui a été établi par l'ancien chef de l'unité de lutte contre le crime organisé, Robert Šlachta, et <em>Motoristé sobě</em> (Automobilistes pour eux-mêmes), qui a des liens avec les cercles de l'ancien président Václav Klaus. Ces deux partis ont formé une coalition avant les élections au Parlement européen, ce qui leur a permis d'obtenir un résultat étonnamment bon de 10,26 % des voix. Pour l'ANO, une coalition avec cette force politique serait un choix logique : leurs deux députés européens ont déjà rejoint la faction des Patriotes pour l'Europe que Babiš a formée au Parlement européen avec d'autres eurosceptiques.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Autres scénarios </strong></span>\n<span class=\"para\">Le deuxième scénario possible est une coalition avec le parti d'extrême droite SPD (Liberté et démocratie directe) dirigé par Tomio Okamura. Okamura est un homme politique tchèque d'origine mi-japonaise qui a reçu entre cinq et dix pour cent de soutien électoral lors des élections successives depuis 2013. Jusqu'à présent, cependant, il n'a pas été membre d'aucun gouvernement. Okamura a récemment perdu certains de ses électeurs, qui estiment qu'il n'a pas réussi à transformer ses revendications en décisions politiques et ont trouvé de nouveaux leaders plus charismatiques qu'ils peuvent soutenir.</span>\n<span class=\"para\">Okamura rejoindra donc avec plaisir une coalition avec Babiš. Tant que Babiš, qui lui-même a rejeté de nombreuses propositions d'Okamura, sera intéressé en premier lieu. Jusqu'à présent, Babiš ne voulait pas se salir les mains en coopérant avec un homme politique aussi extrême qu'Okamura. Cependant, il est maintenant assez clair que Babiš a préparé le terrain pour une possible coopération avec le SPD également. Comment pourrions-nous expliquer autrement pourquoi, après les élections régionales de cette année, l'ANO a formé une coalition avec ce parti dans plusieurs régions, même s'il n'en avait pas besoin pour obtenir une majorité.</span>\n<span class=\"para\">Un troisième scénario, parfois évoqué dans le discours public tchèque, suggère que l'ANO pourrait coopérer avec l'un des partis qui forment la coalition gouvernementale actuelle. Certes, le gouvernement actuel et ses électeurs sont très hostiles à Babiš, mais il n'est pas non plus un secret que surtout l'ODS conservateur dirigé par le Premier ministre Fiala s'accorde avec l'ANO sur de nombreuses questions de programme. Il a une longue histoire d'euroscepticisme et de soutien à Viktor Orbán en Hongrie ou au président américain Donald Trump. Par exemple, après les élections municipales de 2022, certains des politiciens de l'ODS au conseil municipal de Prague ont voulu former une coalition avec l'ANO. Leur idée d'opter pour l'ANO, au lieu de tout libéral, a échoué seulement après l'intervention du Premier ministre et de la direction de l'ODS. Pour cette raison, il n'est pas complètement exclu que l'ODS \"se sacrifie\" et forme une coalition avec Babiš pour empêcher l'établissement d'un gouvernement avec des extrémistes. Un tel scénario ne serait possible que si plusieurs conditions sont remplies. Tout d'abord, la coalition actuelle <em>Spolu</em> devrait se dissoudre et le Premier ministre Petr Fiala devrait démissionner, ce qui pourrait éventuellement se produire après un mauvais résultat électoral l'année prochaine.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Des institutions fortes </strong></span>\n<span class=\"para\">Aussi incertain que soient les partenaires de coalition potentiels de Babiš, la réponse à la question de ce que seront ses politiques l'est tout autant. Babiš ne cache pas sa fascination pour des personnes comme Orbán en Hongrie ou Robert Fico en Slovaquie. Comme eux, il attaque souvent les médias et la société civile. Le leader de l'ANO est également connu pour sa rhétorique anti-immigrés, ou anti-européenne. Mais, en même temps, Babiš n'est pas autant un technologue du pouvoir qu'Orbán. Il n'est pas non plus motivé par le besoin de vengeance, comme c'est le cas avec Fico, qui a maintenant commencé à s'entourer d'un cercle hautement conspirationniste. Bien que Babiš souhaiterait probablement prendre le contrôle des médias publics, son image est plus celle d'un homme politique modéré par rapport aux dirigeants de certains des pays de la région. Par exemple, des groupes anti-vaccins ont durement attaqué Babiš pour les politiques que son gouvernement a introduites pendant la pandémie de COVID-19.</span>\n<span class=\"para\">Même si Babiš suit les traces d'Orbán et de Fico en matière de politique intérieure, ce qui n'est pas une conclusion acquise, la Tchéquie aura un atout à utiliser. Ce sera ses institutions fortes et bien fonctionnelles. Il sera très difficile de marginaliser leur rôle car ces institutions incluent, avant tout, le système judiciaire et, surtout, la cour constitutionnelle sur laquelle ni le Premier ministre ni la chambre basse du parlement n'ont d'influence. La cour constitutionnelle est sélectionnée par le président et elle est ensuite approuvée par le Sénat, où les partis qui forment le gouvernement actuel maintiennent, grâce à un système électoral différent, une majorité sûre. Une autre institution que le système tchèque a maintenant et pourrait utiliser pour protéger sa démocratie, si besoin est, est le bureau de l'actuel président. L'actuel, Petr Pavel, bénéficie du soutien des électeurs du gouvernement actuel et, de par sa position, a une grande influence dans la société, même si son pouvoir n'est pas le plus grand. Contrairement au reste des pays de Visegrad, la Tchéquie dispose de groupes de médias publics véritablement indépendants et influents qui n'ont pas peur de critiquer n'importe quel gouvernement. Bien que Babiš et ses alliés aient réussi à nommer plusieurs de leurs partisans au conseil de la télévision tchèque, il serait très difficile de le contrôler entièrement. Nous pouvons également nous attendre à ce que toute tentative de prendre le contrôle des médias publics entraîne de nombreuses manifestations.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Moins d'aide pour l'Ukraine, mais pas nécessairement pro-russe</strong></span>\n<span class=\"para\">L'incertitude entoure également la future politique étrangère de Babiš, principalement parce que le leader de l'ANO a récemment été vocal dans sa rhétorique anti-européenne. Sa faction au Parlement européen a également commencé à travailler avec des eurosceptiques bien connus. Babiš est contre le soutien continu à l'Ukraine qui, selon lui, se fait au détriment des citoyens tchèques. Au lieu de cela, il insiste sur la recherche de la paix, quelles que soient les conditions pour l'Ukraine. La plupart des partenaires de coalition potentiels de l'ANO partagent des vues similaires.</span>\n<span class=\"para\">En même temps, cependant, nous devrions garder à l'esprit toutes les transformations passées de Babiš, et le fait qu'il n'est pas un homme politique typiquement pro-russe. Par exemple, c'est sous le mandat de son gouvernement que des informations ont été révélées selon lesquelles l'agence de renseignement militaire GRU de la Russie avait provoqué des explosions dans des dépôts de munitions à l'est de la République tchèque en 2014. Cela a entraîné le \"nettoyage\" de l'ambassade de Russie, qui avait alors un nombre disproportionné d'employés servant de réseau de renseignement pour toute l'Europe centrale. Il convient également de rappeler la visite de Babiš à Kyiv en 2019. Après son séjour en Ukraine, il est revenu à Prague, enthousiasmé par les opportunités que l'Ukraine pourrait offrir aux entreprises tchèques. De plus, par le passé, l'ANO a convenu de certains des principes clés de la politique étrangère tchèque et a par exemple soutenu l'accord de coopération en matière de défense avec les États-Unis au parlement. Cela dit, nous pouvons nous attendre à ce qu'en ce qui concerne la politique orientale de tout gouvernement de l'ANO, il y ait un déclin de la position proactive envers l'Ukraine. Cependant, cela ne signifie pas nécessairement un tournant vers la Russie. La vérité est que la politique tchèque sur l'Ukraine dépendra non seulement du gouvernement, mais aussi de la continuité dans les positions officielles des ministères tchèques.</span>\n<span class=\"para\">Ainsi, la Tchéquie entre dans la dernière année avant les élections parlementaires avec les positions de Babiš et de l'ANO inébranlables. Il est très probable que ce parti remportera les élections, avec un grand succès. Pourtant, il reste encore beaucoup d'incertitudes quant à la prévision de ce qui se passera après la victoire de Babiš. Avec les transformations en cours sur la scène politique tchèque, ainsi que celles concernant le \"caméléon\" politique lui-même, il reste incertain avec qui Babiš et l'ANO gouverneront ou à quoi ressembleront leurs politiques, tant sur le plan national qu'international.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška est chercheur à l'AMO, l'Association pour les affaires internationales basée à Prague. Ses recherches portent sur la politique, la sécurité et la société en Ukraine, en Pologne et en Biélorussie ainsi que sur les relations ukraino-polonaises.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Nepopularnost trenutne vlade</strong></span>\n<span class=\"para\">Danas, nakon tri godine vlade centra-desnice, na čelu s premijerom Petrom Fialom, situacija je drugačija. ANO dosljedno vodi u anketama s više od 30 posto podrške. Drugi u utrci je koalicija <em>Spolu</em> koju predvodi ODS, koja se kreće oko 20 posto (ODS sama, bez koalicijskih partnera, doseže maksimalno 15 posto). Jaka pozicija ANO-a je prilično jasna, s obzirom na to da je prije tri godine Babiš izgubio vlast vrlo tijesno i uglavnom slučajno. U to vrijeme, više od milijun Čeha glasovalo je za stranke koje nisu ušle u parlament, dok su dva potencijalna koalicijska partnera dobila 4,66 i 4,68 posto glasova.</span>\n<span class=\"para\">Više od svega, ANO duguje svoju visoku podršku u anketama nepovoljnosti trenutne vlade. Čak i birači vladinih stranaka često priznaju da su razočarani vladom i smjerom u kojem njihova zemlja ide te razmišljaju o neizlasku na predstojeće izbore. Jedina iznimka je vanjska politika, a posebno trenutna politika prema Ukrajini. Najveća briga Čeha je stanje ekonomije, jer njihova zemlja stagnira već neko vrijeme. Naime, Češka je bila jedna od posljednjih zemalja u Europskoj uniji koja je dostigla razine ekonomske razvijenosti prije COVID-a, a ove godine rast BDP-a procjenjuje se na samo 1,2 posto. Za obične ljude to podsjeća na situaciju nakon 2008. godine, kada je oporavak od ekonomske krize trajao vrlo dugo.</span>\n<span class=\"para\">Recesija i spora obnova, u kombinaciji s drastičnim rezovima proračuna, učinili su značajan dio društva siromašnijim nego prije. Zbog visoke inflacije, koja je imala, kao i drugdje, negativne učinke na potrošačke izbore ljudi, realne plaće su iste kao 2018. godine. Situacija običnih ljudi snažno se kontrastira s onima najbogatijih Čeha, posebno oligarha koji djeluju u energetskom sektoru, koji su postali bogatiji, profitirajući od trenutne krize. Vlada nije bila najuspješnija u svom ključnom programu prioriteta smanjenja proračunskog deficita, zbog čega je kritiziraju vrlo glasni fiskalni \"jastrebi\" koji pozivaju na još veće stezanje remena. U ovoj situaciji, vijest da su plaće u susjednoj Poljskoj – koju su Čehi dugo stereotipizirali kao mnogo siromašniju zemlju – sada premašile one u Češkoj došla je kao veliko iznenađenje.</span>\n<span class=\"para\">Vlada se također čini da se bori s komunikacijom i čini se nesposobnom učinkovito predstaviti svoje postignuće javnosti, što je u oštrom kontrastu s vrlo uspješnim PR-om Andreja Babiša. Tako je samo široko rasprostranjeno neodobravanje Babiša spriječilo još veći pad podrške trenutnim koalicijskim partnerima. Međutim, ovaj put, birači trenutne koalicije mogli bi biti manje motivirani sudjelovati na izborima, zbog predsjednika Petra Pavela, kojeg vide kao političara \"s njihove strane\". Godine 2021. bila je to kombinacija premijera Babiša i prethodnog predsjednika Miloša Zemana koja je mobilizirala birače da podrže <em>Spolu</em> i druge koalicijske stranke.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Politički kameleon</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš je vrlo vjerojatno ponovno postati premijer Češke Republike. Jedina stvar koja ostaje neizvjesna je kako će vladati i s kim. Uostalom, govorimo o populistu bez ikakve ideologije. Babiš se već predstavio kao politički kameleon sposoban prilagoditi se potrebama svojih birača i adresirati dominantnu političku atmosferu. Nema problema s promjenom stavova, čak i za 180 stupnjeva.</span>\n<span class=\"para\">Razmislite o njegovim transformacijama u prošlosti. Kada je Babiš ušao u politiku, bio je desničarski slobodni tržišni ekonomist, a većina njegove podrške dolazila je od poslovnih ljudi koji tradicionalno glasaju za ODS. Kasnije je napustio svoju izvorno pro-tržišnu poziciju kako bi privukao birače Socijalnih demokrata. Uspio je gurnuti ovu stranku, koja je najstarija od svih postojećih čeških političkih stranaka s poviješću koja datira iz druge polovice 19. stoljeća, ispod izbornog praga.</span>\n<span class=\"para\">Prateći političku plimu, Babišov posljednji pomak bio je prema ekstremnoj desnici, što dokazuje njegova anti-imigrantska i anti-europska retorika. Ova promjena približava bivšeg – i potencijalnog budućeg – češkog premijera političarima poput mađarskog premijera Viktora Orbána. Zajedno s Orbánovom strankom, Fidesz, kao i Nacionalnim okupljanjem Marine Le Pen, FPÖ Herbert Kickla ili Ligom Matteoa Salvinija, Babišov ANO formirao je novu frakciju u Europskom parlamentu pod nazivom Patriots for Europe. Tako je, na iznenađenje vlastitih europarlamentaraca, Babiš počeo udaljavati se od liberala i svog bivšeg \"prijatelja\" Emmanuela Macrona.</span>\n<span class=\"para\">Kao što je ranije spomenuto, odluka s kim će ANO formirati koalicijsku vladu donosi veliku neizvjesnost u Češkoj. Još jedno nepoznato pitanje uključuje hoće li tijekom kampanje Babiš pokušati privući umjerene ili radikalne birače? Ako ANO ne uspije dobiti većinu koja će mu omogućiti da samostalno vlada, scenarij koji se sada čini malo vjerojatnim, postoje tri moguća scenarija za raspodjelu vlasti koje bi češka javnost mogla vidjeti.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Prvi scenarij</strong></span>\n<span class=\"para\">Možda bi najpoželjniji scenarij za Babiša bio formirati koaliciju s jednom od političkih snaga koja je sada izvan parlamenta, ali ima šansu ući u njega sljedeće godine. To uključuje koaliciju s lako pamtljivim, biračima privlačnim imenom <em>Stačilo!</em> (Dosta!) koju predvodi Komunistička partija Češke i Morave (KSČM), koja je prošla vrlo uspješno rebranding. Uspjela je prikupiti 9,56 posto glasova na ovogodišnjim izborima za Europski parlament, kada je dobila dva mjesta. Osim toga, na regionalnim izborima, održanim u rujnu ove godine, <em>Stačilo!</em> je prešla prag od pet posto u 11 od 13 čeških regija. Njihov najgori rezultat zabilježen je, paradoksalno, u regiji gdje je KSČM kampanjirala sama; pod svojim tradicionalnim barjakom.</span>\n<span class=\"para\">Ovi rezultati pokazuju da je Komunistička partija, koja je postala poznata po tome što su joj članovi brzo umirali i bili loše poraženi od ANO 2021. godine, ove godine uspješno \"oživljena\" od strane svoje karizmatične predsjednice Kateřine Konečné. Ono što dodatno jača šanse <em>Stačilo!</em> kao koalicijskog partnera za ANO je to što nova predsjednica Socijalne demokracije, koja se ne čini da ima šanse proći prag od pet posto sama, Jana Maláčová, nije isključila suradnju s ovom strankom. U ovom slučaju, važno je zapamtiti da Babiš ima povijest suradnje s komunistima. Nakon izbora 2017. godine, manjinska vlada koju je ANO formirao sa Socijalnim demokratima tiho je podržavala KSČM.</span>\n<span class=\"para\">Druga opcija koju ANO ima je suradnja s koalicijom koju čine dvije stranke: <em>Přísaha</em> (Zakletva), koju je osnovao bivši šef policijske jedinice za organizirani kriminal, Robert Šlachta, i <em>Motoristé sobě</em> (Vozači za sebe), koja ima veze s krugovima bivšeg predsjednika Václava Klausa. Ove dvije stranke formirale su koaliciju prije izbora za Europski parlament, što im je omogućilo da postignu iznenađujuće dobar rezultat od 10,26 posto glasova. Za ANO, koalicija s ovom političkom snagom bila bi logičan izbor: njihova dva europarlamentarca već su se pridružila frakciji Patriots for Europe koju je Babiš formirao u Europskom parlamentu s drugim euroskepticima.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Drugi scenariji </strong></span>\n<span class=\"para\">Drugi mogući scenarij je koalicija s ekstremno desničarskom strankom SPD (Sloboda i izravna demokracija) koju vodi Tomio Okamura. Okamura je češki političar polu-japanskog podrijetla koji je od 2013. godine dobio između pet i deset posto izborne podrške na uzastopnim izborima. Do sada, međutim, nije bio član nijedne vlade. Okamura je nedavno izgubio neke od svojih birača, koji smatraju da nije uspio pretvoriti svoje zahtjeve u političke odluke i pronašli su nove, karizmatičnije vođe koje mogu podržati.</span>\n<span class=\"para\">Okamura će tako rado pristati na koaliciju s Babišem. Sve dok je Babiš, koji je sam odbio mnoge Okamurine prijedloge, zainteresiran na prvom mjestu. Do sada, Babiš nije želio zaprljati ruke suradnjom s tako ekstremnim političarom kao što je Okamura. Međutim, sada je prilično jasno da se Babiš priprema za moguću suradnju s SPD-om. Kako bismo drugačije objasnili zašto je, nakon ovogodišnjih regionalnih izbora, ANO formirao koaliciju s ovom strankom u nekoliko regija, čak i ako to nije bilo potrebno za stjecanje većine.</span>\n<span class=\"para\">Treći scenarij, ponekad spominjan u češkom javnom diskursu, sugerira da bi ANO moglo surađivati s jednom od stranaka koje čine trenutnu vladajuću koaliciju. Iako su trenutna vlada i njezini birači vrlo neprijateljski raspoloženi prema Babišu, također nije tajna da se posebno konzervativna ODS koju vodi premijer Fiala slaže s ANO-om oko mnogih programskih pitanja. Ima dugu povijest euroskepticizma i podržava mađarskog Viktora Orbána ili američkog predsjednika Donalda Trumpa. Na primjer, nakon izbora za gradsko vijeće 2022. godine, neki od ODS-ovih političara u gradskom vijeću Praga željeli su formirati koaliciju s ANO-om. Njihova ideja da se odluče za ANO, umjesto za bilo koje liberale, propala je tek nakon intervencije premijera i vodstva ODS-a. Iz tog razloga, nije potpuno isključeno da će ODS \"žrtvovati sebe\" i formirati koaliciju s Babišem kako bi spriječila uspostavu vlade s ekstremistima. Takav scenarij bio bi moguć samo ako se ispune nekoliko uvjeta. Prvo, trenutna koalicija <em>Spolu</em> morala bi se raspasti, a premijer Petr Fiala morao bi odstupiti, što bi se moglo dogoditi nakon lošeg izbornog rezultata sljedeće godine.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Jake institucije </strong></span>\n<span class=\"para\">Jednako neizvjesno kao i Babišovi potencijalni koalicijski partneri je odgovor na pitanje kakve će biti njegove politike. Babiš ne skriva svoju fascinaciju ljudima poput Orbána u Mađarskoj ili Roberta Fice u Slovačkoj. Kao i oni, često napada medije i civilno društvo. Vođa ANO-a također je poznat po svojoj anti-imigrantskoj, ili anti-europskoj, retorici. No, u isto vrijeme, Babiš nije toliko tehnokrat moći kao Orbán. Također nije vođen potrebom za osvetom, kao što je slučaj s Ficom, koji je sada počeo okruživati se vrlo konspirativnim krugom. Dok bi Babiš vjerojatno želio preuzeti javne medije, njegov imidž je više umjereni političar u usporedbi s vođama nekih zemalja u regiji. Na primjer, anti-vakcinacijske grupe oštro su napale Babiša zbog politika koje je njegova vlada uvela tijekom pandemije COVID-19.</span>\n<span class=\"para\">Čak i ako Babiš slijedi stope Orbána i Fice u unutarnjim poslovima, što nije unaprijed određeno, Češka će imati jednu imovinu koju može iskoristiti. To će biti njezine jake i dobro funkcionirajuće institucije. Bit će vrlo teško marginalizirati njihovu ulogu jer ove institucije uključuju, prije svega, pravosudni sustav i, iznad svega, ustavni sud nad kojim ni premijer ni donji dom parlamenta nemaju utjecaj. Ustavni sud bira predsjednik, a zatim ga odobrava Senat, gdje stranke koje čine trenutnu vladu održavaju, zahvaljujući različitom izbornom sustavu, sigurnu većinu. Još jedna institucija koju češki sustav sada ima i koju bi mogao iskoristiti za zaštitu svoje demokracije, ako se takva potreba pojavi, je ured trenutnog predsjednika. Trenutni predsjednik, Petr Pavel, uživa podršku birača trenutne vlade i zahvaljujući svojoj poziciji ima veliki utjecaj u društvu, čak i ako njegova moć nije najveća. Za razliku od ostalih zemalja Višegradske skupine, Češka ima istinski neovisne i utjecajne javne medijske grupe koje se ne boje kritizirati bilo koju vladu. Iako su Babiš i njegovi saveznici uspjeli imenovati nekoliko svojih pristaša u vijeće Češke televizije, bilo bi vrlo teško potpuno ga kontrolirati. Također možemo očekivati da će svaki pokušaj preuzimanja javnih medija izazvati brojne prosvjede.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Manje pomoći za Ukrajinu, ali ne nužno pro-ruski</strong></span>\n<span class=\"para\">Neizvjesnost također okružuje Babiševu buduću vanjsku politiku, prvenstveno zato što je vođa ANO-a nedavno bio glasovit u svojoj anti-europskoj retorici. Njegova frakcija u Europskom parlamentu također je počela surađivati s poznatim euroskepticima. Babiš se protivi nastavku podrške Ukrajini koja, prema njegovom mišljenju, dolazi na račun čeških građana. Umjesto toga, inzistira na traženju mira, bez obzira na uvjete za Ukrajinu. Većina potencijalnih koalicijskih partnera ANO-a dijeli slična stajališta.</span>\n<span class=\"para\">U isto vrijeme, međutim, trebali bismo imati na umu sve Babiševe prošle transformacije i činjenicu da on nije tipični pro-ruski političar. Na primjer, tijekom mandata njegove vlade otkriveno je da je ruska vojska GRU izazvala eksplozije u skladištima streljiva na istoku Češke Republike 2014. godine. To je rezultiralo \"čišćenjem\" ruske ambasade, koja je do tada imala nesrazmjerno veliki broj zaposlenika koji su služili kao obavještajna mreža za cijelu Srednju Europu. Također vrijedi spomenuti Babišev posjet Kijevu 2019. godine. Nakon boravka u Ukrajini vratio se u Prag, oduševljen prilikama koje bi Ukrajina mogla ponuditi češkom poslovanju. Također je u prošlosti ANO pristao na neka od ključnih načela češke vanjske politike i, na primjer, podržao Sporazum o obrambenoj suradnji sa Sjedinjenim Američkim Državama u parlamentu. Sve to rečeno, možemo očekivati da će kada je u pitanju bilo koja istočna politika vlade ANO doći do smanjenja proaktivnog stava prema Ukrajini. Međutim, to ne znači nužno skretanje prema Rusiji. Istina je da će češka politika prema Ukrajini ovisiti ne samo o vladi, već i o kontinuitetu u službenim stajalištima čeških ministarstava.</span>\n<span class=\"para\">Stoga, Češka ulazi u posljednju godinu prije parlamentarnih izbora s pozicijama i Babiša i ANO-a nepromjenjivima. Vrlo je vjerojatno da će ova stranka pobijediti na izborima, s velikim uspjehom. Ipak, još uvijek postoji velika neizvjesnost kada je u pitanju predviđanje što će se dogoditi nakon Babiševe pobjede. S kontinuiranim transformacijama u političkoj sceni Češke, kao i onima koje se tiču samog političkog \"kameleona\", ostaje nejasno s kim će Babiš i ANO vladati ili kako će izgledati njihove politike, kako unutarnje tako i vanjske.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška je istraživač u AMO-u, Pragu, Udruzi za međunarodne poslove. Njegovo istraživanje fokusira se na politiku, sigurnost i društvo u Ukrajini, Poljskoj i Bjelorusiji, kao i na ukrajinsko-poljske odnose.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>A jelenlegi kormány népszerűtlensége</strong></span>\n<span class=\"para\">Ma, három évvel a Petr Fiala miniszterelnök vezette centrum-jobboldali kormány után, a helyzet más. Az ANO folyamatosan vezet a közvélemény-kutatásokban, több mint 30 százalékos támogatottsággal. A verseny második helyén az ODS által vezetett <em>Spolu</em> koalíció áll, amely körülbelül 20 százalékon mozog (az ODS önállóan, koalíciós partnerek nélkül, maximum 15 százalékot ér el). Az ANO erős pozíciója egyértelmű, figyelembe véve, hogy három évvel ezelőtt Babiš nagyon szoros versenyben, nagyrészt véletlen folytán veszítette el a hatalmat. Akkor több mint egymillió cseh szavazott olyan pártokra, amelyek nem jutottak be a parlamentbe, míg két potenciális koalíciós partner 4,66 és 4,68 százalékot kapott.</span>\n<span class=\"para\">Több mint bármi mást, az ANO a jelenlegi kormány népszerűtlenségének köszönheti magas támogatottságát a közvélemény-kutatásokban. Még a kormányzó pártok szavazói is gyakran elismerik, hogy csalódottak a kormányban és az országuk irányában, és fontolgatják, hogy nem szavaznak a közelgő választásokon. Az egyetlen kivétel a külpolitika, és legfőképpen a jelenlegi Ukrajnával kapcsolatos politika. A csehek legnagyobb aggodalma a gazdaság állapota, mivel az országuk már egy ideje stagnál. Valóban, Csehország az egyik utolsó ország volt az Európai Unióban, amely elérte a COVID előtti gazdasági fejlődési szintet, és idén a GDP növekedését mindössze 1,2 százalékra becsülik. Az átlagemberek számára ez a 2008 utáni helyzethez hasonlít, amikor a gazdasági válságból való kilábalás nagyon hosszú időt vett igénybe.</span>\n<span class=\"para\">A recesszió és a lassú helyreállás, súlyos költségvetési megszorításokkal kombinálva, a társadalom jelentős részét szegényebbé tette, mint korábban. A magas infláció miatt, amelynek, mint máshol, negatív hatásai voltak az emberek fogyasztási választásaira, a reálbérek megegyeznek a 2018-as szinttel. Az átlagemberek helyzete éles ellentétben áll a leggazdagabb csehek, különösen az energia szektorban működő oligarchák helyzetével, akik meggazdagodtak, profitálva a jelenlegi válságból. A kormány nem volt a legsikeresebb a költségvetési hiány csökkentésének kulcsfontosságú programprioritásában, amiért nagyon hangos fiskális „sólymok” kritizálják, akik még szigorúbb megszorításokat követelnek. Ebben a helyzetben a hír, hogy a szomszédos Lengyelországban a bérek – amelyet a csehek régóta sokkal szegényebb országnak tartanak – most már meghaladták a csehországiakat, nagy meglepetésként érkezett.</span>\n<span class=\"para\">A kormány úgy tűnik, hogy a kommunikációval is küzd, és nem képes hatékonyan bemutatni eredményeit a közvéleménynek, ami éles ellentétben áll Andrej Babiš nagyon sikeres PR-jével. Így csak a Babiš iránti széleskörű ellenszenv akadályozta meg a jelenlegi koalíciós partnerek támogatásának még nagyobb csökkenését. Azonban ezúttal a jelenlegi koalíció szavazói talán kevésbé motiváltak a választásokon való részvételre, a Petr Pavel elnök miatt, akit „a saját oldaluk” politikusának látnak. 2021-ben Babiš miniszterelnök és a korábbi elnök, Miloš Zeman kombinációja mozgósította a szavazókat, hogy támogassák a <em>Spolu</em>t és a többi koalíciós pártot.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Egy politikai kaméleon</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš valószínűleg ismét a Cseh Köztársaság miniszterelnöke lesz. Az egyetlen dolog, ami bizonytalan, az az, hogy hogyan fog kormányozni, és kivel. Végül is egy ideológia nélküli populistáról beszélünk. Babiš már bemutatta magát, mint egy politikai kaméleon, aki képes alkalmazkodni a szavazói igényeihez és reagálni a domináló politikai légkörre. Nincsenek problémái a nézetek megváltoztatásával, akár 180 fokos fordulatokkal is.</span>\n<span class=\"para\">Gondoljunk a múltbeli átalakulásaira. Amikor Babiš belépett a politikába, jobboldali szabadpiac párti volt, támogatásának nagy része olyan üzletemberektől származott, akik hagyományosan az ODS-re szavaznak. Később elhagyta eredeti pro-piaci álláspontját, hogy megszerezze a szociáldemokraták szavazóit. Sikerült ezt a pártot, amely a legidősebb a létező cseh politikai pártok közül, a 19. század második felére visszanyúló történelemmel, a választási küszöb alá szorítania.</span>\n<span class=\"para\">A politikai áramlatokat követve, Babiš legutóbbi elmozdulása a szélsőjobboldal felé történt, amit anti-migráns és anti-európai retorikája is bizonyít. Ez a változás közelebb hozza a volt – és potenciálisan jövőbeli – cseh miniszterelnököt olyan politikusokhoz, mint Viktor Orbán, Magyarország miniszterelnöke. Orbán pártjával, a Fidesz-szel, valamint Marine Le Pen Nemzeti Tömörülésével, Herbert Kickl FPÖ-jével, vagy Matteo Salvini Ligájával, Babiš ANO-ja új frakciót alakított az Európai Parlamentben, amelyet „Patrióták Európáért” néven ismernek. Így, saját EP-képviselői meglepetésére, Babiš elkezdett távolodni a liberálisoktól és korábbi „barátjától”, Emmanuel Macrontól.</span>\n<span class=\"para\">Ahogy korábban említettük, az ANO koalíciós kormányának kialakításával kapcsolatos döntés nagy bizonytalanságot hoz Csehországban. Egy másik ismeretlen kérdés, hogy a kampány során Babiš próbálja-e vonzani a mérsékelt vagy radikális szavazókat? Ha az ANO nem tudja megszerezni a többséget, amely lehetővé tenné számára, hogy önállóan kormányozzon, ami most valószínűtlennek tűnik, három lehetséges forgatókönyv van a hatalmi elrendezésekre, amelyeket a cseh közvélemény még láthat.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Első forgatókönyv</strong></span>\n<span class=\"para\">Talán Babiš legkedvezőbb forgatókönyve az lenne, ha koalíciót alakítana egy olyan politikai erővel, amely most kívül van a parlamenten, de jövőre van esélye bejutni. Ez magában foglalja a könnyen megjegyezhető, szavazóbarát <em>Stačilo!</em> (Elég!) nevű koalíciót, amelyet a Cseh és Morva Kommunista Párt (KSČM) vezet, amely nagyon sikeres újrapozicionáláson ment keresztül. Idén a választások során 9,56 százalékot sikerült elérnie az Európai Parlamentbe, ahol két helyet szerzett. Ezenkívül a szeptemberi regionális választásokon a <em>Stačilo!</em> 11 cseh régióból 13-ban átlépte az öt százalékos küszöböt. A legrosszabb eredményét paradox módon abban a régióban érte el, ahol a KSČM egyedül kampányolt; a hagyományos zászlaja alatt.</span>\n<span class=\"para\">Ezek az eredmények azt mutatják, hogy a Kommunista Párt, amely hírhedtté vált arról, hogy tagjai gyorsan elhaláloznak, és 2021-ben súlyosan legyőzte az ANO-t, idén sikeresen „újraélesztette” karizmatikus elnöke, Kateřina Konečná. Ami tovább erősíti a <em>Stačilo!</em> koalíciós partnerként való esélyeit az ANO számára, az az, hogy a Szociáldemokrácia új elnöke, aki úgy tűnik, hogy nincs esélye egyedül átlépni az öt százalékos küszöböt, Jana Maláčová, nem zárta ki a párttal való együttműködést. Ebben az esetben fontos megjegyezni, hogy Babišnek van tapasztalata a kommunistákkal való együttműködésben. A 2017-es választások után az ANO által a Szociáldemokratákkal alakított kisebbségi kormányt a KSČM csendben támogatta.</span>\n<span class=\"para\">A második lehetőség, amely az ANO előtt áll, az együttműködés egy koalícióval, amelyet két párt alkot: <em>Přísaha</em> (Eskü), amelyet a volt rendőrségi szervezett bűnözés elleni egység vezetője, Robert Šlachta alapított, és a <em>Motoristé sobě</em> (Autósok maguknak), amely kapcsolatban áll a volt elnök, Václav Klaus körével. Ezek a két párt koalíciót alakított a Európai Parlament választások előtt, amely lehetővé tette számukra, hogy váratlanul jó, 10,26 százalékos eredményt érjenek el. Az ANO számára egy koalíció ezzel a politikai erővel logikus választás lenne: két EP-képviselőjük már csatlakozott a Babiš által az Európai Parlamentben más euroszkeptikusokkal alakított Patrióták Európáért frakcióhoz.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Más forgatókönyvek</strong></span>\n<span class=\"para\">A második lehetséges forgatókönyv egy koalíció a szélsőjobboldali SPD (Szabadság és Közvetlen Demokrácia) párttal, amelyet Tomio Okamura vezet. Okamura egy félig japán származású cseh politikus, aki 2013 óta az egymást követő választásokon öt és tíz százalék közötti választói támogatást kapott. Eddig azonban nem volt tagja egyetlen kormánynak sem. Okamura nemrégiben elvesztette néhány szavazóját, akik úgy vélik, hogy nem tudta politikai döntésekké alakítani követeléseit, és új, karizmatikusabb vezetőket találtak, akiket támogathatnak.</span>\n<span class=\"para\">Okamura így szívesen csatlakozna egy Babiš-féle koalícióhoz. Amíg Babiš, aki maga sok Okamura-javaslatot elutasított, az első helyen érdekelt. Eddig Babiš nem akarta összekeverni a kezét egy olyan szélsőséges politikussal, mint Okamura. Azonban most már világos, hogy Babiš is készül a SPD-vel való lehetséges együttműködésre. Hogyan magyarázhatnánk másképp, hogy az idei regionális választások után az ANO több régióban koalíciót alakított ezzel a párttal, még akkor is, ha nem volt szüksége rá a többség megszerzéséhez.</span>\n<span class=\"para\">A harmadik forgatókönyv, amelyet néha a cseh közbeszédben említenek, azt sugallja, hogy az ANO együttműködhet a jelenlegi kormányzó koalíció egyik pártjával. Igaz, hogy a jelenlegi kormány és szavazói nagyon ellenségesek Babiš iránt, de az sem titok, hogy különösen a Fiala miniszterelnök vezette konzervatív ODS sok programkérdésben egyetért az ANO-val. Hosszú története van az euroszkepticizmusnak és Magyarország Viktor Orbánjának vagy az Egyesült Államok elnökének, Donald Trumpnak a támogatásának. Például a 2022-es önkormányzati választások után néhány ODS politikus a prágai városi tanácsban koalíciót akart alakítani az ANO-val. Az ő ötletük, hogy az ANO-t válasszák, bármilyen liberális helyett, csak a miniszterelnök és az ODS vezetésének beavatkozása után bukott el. Ezért nem teljesen kizárt, hogy az ODS „feláldozza magát”, és koalíciót alakít Babiš-sel, hogy megakadályozza egy szélsőségesekből álló kormány megalakulását. Ilyen forgatókönyv csak akkor lenne lehetséges, ha több feltétel teljesül. Először is, a jelenlegi <em>Spolu</em> koalíciónak fel kellene bomlania, és Petr Fiala miniszterelnöknek le kellene mondania, ami esetleg a jövő évi rossz választási eredmények után történhet.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Erős intézmények</strong></span>\n<span class=\"para\">Akárcsak Babiš lehetséges koalíciós partnereivel, úgy a kérdésre is, hogy milyen politikái lesznek, ugyanolyan bizonytalan a válasz. Babiš nem rejti véka alá, hogy lenyűgözi Orbán Magyarországon vagy Robert Fico Szlovákiában. Hozzá hasonlóan gyakran támadja a médiát és a civil társadalmat. Az ANO vezetője szintén ismert anti-migráns vagy anti-európai retorikájáról. De ugyanakkor Babiš nem annyira hatalmi technológus, mint Orbán. Őt sem a bosszúvágy hajtja, mint Ficot, aki most kezdett el egy erősen összeesküvéselmélet-vezérelt környezetet kialakítani. Míg Babiš valószínűleg szeretné átvenni a közszolgálati médiát, az ő imázsa mérsékelt politikusé, összehasonlítva a régió egyes országainak vezetőivel. Például az oltásellenes csoportok éles kritikát fogalmaztak meg Babiš ellen a COVID-19 járvány alatt bevezetett politikái miatt.</span>\n<span class=\"para\">Még ha Babiš követi is Orbán és Fico nyomdokait a belpolitikában, ami nem biztos, hogy így lesz, Csehországnak lesz egy eszköze, amit felhasználhat. Ez pedig az erős és jól működő intézményei lesznek. Nagyon nehéz lesz marginalizálni a szerepüket, mivel ezek az intézmények elsősorban az igazságszolgáltatást és különösen az alkotmánybíróságot foglalják magukban, amely felett sem a miniszterelnök, sem az alsóház nem gyakorolhat befolyást. Az alkotmánybíróságot az elnök választja, majd a Szenátus hagyja jóvá, ahol a jelenlegi kormányt alkotó pártok a különböző választási rendszernek köszönhetően biztos többséggel rendelkeznek. Egy másik intézmény, amely a cseh rendszerben most van, és amelyet felhasználhat a demokrácia védelmére, ha szükség lenne rá, a jelenlegi elnök hivatala. Az aktuális elnök, Petr Pavel, élvezi a jelenlegi kormány szavazóinak támogatását, és pozíciójából adódóan nagy befolyással bír a társadalomban, még ha a hatalma nem is a legnagyobb. A Visegrádi országok többi részéhez képest Csehországnak valóban független és befolyásos közszolgálati médiacsoportjai vannak, amelyek nem félnek bármely kormányt kritizálni. Bár Babiš és szövetségesei sikeresen kineveztek néhány támogatójukat a Cseh Televízió tanácsába, nagyon nehéz lenne teljesen ellenőrizni azt. Azt is várhatjuk, hogy bármilyen kísérlet a közszolgálati média átvételére számos tiltakozást fog kiváltani.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Kevesebb segítség Ukrajnának, de nem feltétlenül pro-orosz</strong></span>\n<span class=\"para\">Bizonytalanság övezi Babiš jövőbeli külpolitikáját is, főként azért, mert az ANO vezetője nemrégiben hangot adott anti-európai retorikájának. Az Európai Parlamentben lévő frakciója is elkezdett együttműködni jól ismert euroszkeptikusokkal. Babiš ellenzi Ukrajna folyamatos támogatását, amely véleménye szerint a cseh állampolgárok kárára történik. Ehelyett a béke keresésére inszisztál, függetlenül Ukrajna feltételeitől. Az ANO potenciális koalíciós partnereinek többsége hasonló nézeteket vall.</span>\n<span class=\"para\">Ugyanakkor azonban érdemes figyelembe venni Babiš múltbeli átalakulásait, és azt a tényt, hogy ő nem egy tipikus pro-orosz politikus. Például a kormánya idején derült ki, hogy Oroszország GRU katonai hírszerző ügynöksége robbanásokat okozott a cseh köztársaság keleti részén található lőszerraktárakban 2014-ben. Ez a „tisztogatáshoz” vezetett az orosz nagykövetségen, amely addig aránytalan számú alkalmazottal rendelkezett, akik Közép-Európa egész területén hírszerző hálózatként működtek. Érdemes emlékezni Babiš 2019-es kijevi látogatására is. Ukrajnában tett látogatása után Prágába tért vissza, lelkesedve az Ukrajna által a cseh üzleti élet számára kínált lehetőségekről. Az ANO a múltban egyetértett a cseh külpolitika néhány kulcsfontosságú elvével, és például támogatta a védelmi együttműködési megállapodást az Egyesült Államokkal a parlamentben. Mindezeket figyelembe véve várható, hogy az ANO kormányának keleti politikájában csökkenni fog a proaktív hozzáállás Ukrajnához. Ez azonban nem feltétlenül jelenti Oroszország felé való elmozdulást. Az igazság az, hogy a cseh politika Ukrajnával kapcsolatban nemcsak a kormánytól, hanem a cseh minisztériumok hivatalos álláspontjainak folytonosságától is függ.</span>\n<span class=\"para\">Így Csehország belép az utolsó évbe a parlamenti választások előtt, Babiš és az ANO pozíciói megingathatatlanok. Nagyon valószínű, hogy ez a párt megnyeri a választásokat, nagy sikerrel. Mégis, még mindig nagy a bizonytalanság, amikor arról van szó, hogy mi fog történni, miután Babiš nyer. A cseh politikai színtéren zajló átalakulásokkal, valamint a politikai „kaméleon” önmagával kapcsolatban továbbra is kérdéses, hogy Babiš és az ANO kivel fognak kormányozni, vagy milyen politikáik lesznek, mind belföldön, mind nemzetközi szinten.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška az AMO, a prágai székhelyű Nemzetközi Ügyek Egyesületének kutatója. Kutatása a politikára, biztonságra és a társadalomra összpontosít Ukrajnában, Lengyelországban és Fehéroroszországban, valamint az ukrán-lengyel kapcsolatokra.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Impopolarità del governo attuale</strong></span>\n<span class=\"para\">Oggi, dopo tre anni di governo di centro-destra, guidato dal Primo Ministro Petr Fiala, la situazione è diversa. ANO guida costantemente nei sondaggi con oltre il 30 per cento di supporto. Seconda nella corsa è la coalizione <em>Spolu</em> guidata dall'ODS, che si attesta intorno al 20 per cento (l'ODS da solo, senza partner di coalizione, raggiunge al massimo il 15 per cento). La posizione forte di ANO è piuttosto chiara, considerando che tre anni fa Babiš ha perso il potere molto da vicino e in gran parte per caso. A quel tempo, più di un milione di cechi ha votato per partiti che non sono riusciti a entrare in parlamento, mentre due potenziali partner di coalizione hanno ricevuto rispettivamente il 4,66 e il 4,68 per cento dei voti.</span>\n<span class=\"para\">Più di ogni altra cosa, ANO deve il suo alto supporto nei sondaggi all'impopolarità del governo attuale. Anche gli elettori dei partiti di governo ammettono spesso di essere delusi dal governo e dalla direzione in cui sta andando il loro paese e considerano di non votare alle prossime elezioni. L'unica eccezione è la politica estera e in particolare l'attuale politica verso l'Ucraina. La maggiore preoccupazione dei cechi è lo stato dell'economia, poiché il loro paese è in stagnazione da un po' di tempo. Infatti, la Repubblica Ceca è stata uno degli ultimi paesi dell'Unione Europea a raggiungere i livelli di sviluppo economico pre-COVID e quest'anno la crescita del PIL è stimata a un modesto 1,2 per cento. Per le persone comuni, questo ricorda la situazione dopo il 2008, quando la ripresa dalla crisi economica ha richiesto molto tempo.</span>\n<span class=\"para\">La recessione e la lenta ripresa, unite a severi tagli di bilancio, hanno reso una parte significativa della società più povera di prima. A causa dell'alta inflazione, che ha avuto, come altrove, effetti negativi sulle scelte di consumo delle persone, i salari reali sono gli stessi del 2018. La situazione delle persone comuni contrasta fortemente con quella dei cechi più ricchi, in particolare degli oligarchi che operano nel settore energetico, che sono diventati più ricchi, traendo profitto dalla crisi attuale. Il governo non è stato il più efficace nella sua priorità programmatica chiave di ridurre il deficit di bilancio, per la quale è criticato da “falchi” fiscali molto vocali che chiedono ancora più austerità. In questa situazione, la notizia che i salari nella vicina Polonia – a lungo stereotipata dai cechi come un paese molto più povero – hanno ora superato quelli della Repubblica Ceca è stata una grande sorpresa.</span>\n<span class=\"para\">Il governo sembra anche avere difficoltà nella comunicazione e sembra incapace di presentare efficacemente i propri risultati al pubblico, il che è in netto contrasto con il PR molto efficace di Andrej Babiš. Così, solo il diffuso disprezzo per Babiš ha impedito un ulteriore calo del supporto per i partner di coalizione attuali. Tuttavia, questa volta, gli elettori della coalizione attuale potrebbero essere meno motivati a partecipare alle elezioni, a causa del Presidente Petr Pavel, che vedono come un politico “dalla loro parte”. Nel 2021 è stata la combinazione del Primo Ministro Babiš e del precedente Presidente Miloš Zeman a mobilitare gli elettori a sostenere <em>Spolu</em> e gli altri partiti di coalizione.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Un camaleonte politico</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš è molto probabile che diventi ancora una volta il primo ministro della Repubblica Ceca. L'unica cosa che rimane incerta è come governerà e con chi. Dopotutto, stiamo parlando di un populista senza alcuna ideologia. Babiš si è già presentato come un camaleonte politico capace di adattarsi alle esigenze dei suoi elettori e di affrontare l'atmosfera politica dominante. Non ha problemi a cambiare opinione, anche di 180 gradi.</span>\n<span class=\"para\">Considera le sue trasformazioni nel passato. Quando Babiš è entrato in politica, era un liberista di destra, con gran parte del suo sostegno proveniente da imprenditori che tradizionalmente votano per l'ODS. In seguito ha abbandonato la sua posizione pro-mercato per attrarre gli elettori dei Socialdemocratici. È riuscito a spingere questo partito, che è il più antico di tutti i partiti politici cechi esistenti con una storia che risale alla seconda metà del XIX secolo, al di sotto della soglia elettorale.</span>\n<span class=\"para\">Seguendo la marea politica, l'ultima svolta di Babiš è stata verso l'estrema destra, come dimostra la sua retorica anti-immigrati e anti-europea. Questo cambiamento avvicina l'ex – e potenzialmente futuro – primo ministro ceco a politici come il Primo Ministro ungherese Viktor Orbán. Insieme al partito di Orbán, Fidesz, così come al Rassemblement National di Marine Le Pen, all'FPÖ di Herbert Kickl o alla Lega di Matteo Salvini, l'ANO di Babiš ha formato una nuova fazione nel Parlamento Europeo chiamata Patrioti per l'Europa. Così, a sorpresa dei suoi stessi eurodeputati, Babiš ha iniziato a prendere le distanze dai liberali e dal suo ex “amico” Emmanuel Macron.</span>\n<span class=\"para\">Come accennato in precedenza, la decisione con chi ANO formerà un governo di coalizione porta grande incertezza in Repubblica Ceca. Un'altra questione sconosciuta include se durante la campagna Babiš cercherà di attrarre elettori moderati o radicali? Se ANO non dovesse ottenere la maggioranza che le consentirebbe di governare da sola, uno scenario che ora sembra improbabile, ci sono tre possibili scenari per gli assetti di potere che il pubblico ceco potrebbe ancora vedere.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Primo scenario</strong></span>\n<span class=\"para\">Forse lo scenario più preferito per Babiš sarebbe formare una coalizione con una delle forze politiche che ora sono al di fuori del parlamento, ma hanno la possibilità di entrarvi l'anno prossimo. Questo include una coalizione con il nome facile da ricordare e attraente per gli elettori di <em>Stačilo!</em> (Basta!) guidata dal Partito Comunista di Boemia e Moravia (KSČM), che ha subito un rebranding molto riuscito. È riuscita a raccogliere il 9,56 per cento dei voti nelle elezioni di quest'anno per il Parlamento Europeo, quando ha ottenuto due seggi. Inoltre, nelle elezioni regionali, tenutesi a settembre di quest'anno, <em>Stačilo!</em> ha superato la soglia del cinque per cento in 11 delle 13 regioni ceche. Il suo punteggio peggiore è stato registrato, paradossalmente, nella regione in cui il KSČM ha fatto campagna da solo; sotto il suo tradizionale stendardo.</span>\n<span class=\"para\">Questi risultati mostrano che il Partito Comunista, che è diventato noto per avere membri che morivano rapidamente e venivano malamente battuti da ANO nel 2021, è stato “risuscitato” con successo dalla sua carismatica presidente Kateřina Konečná quest'anno. Ciò che rafforza ulteriormente la possibilità di <em>Stačilo!</em> come partner di coalizione per ANO è che la nuova presidente della Socialdemocrazia, che non sembra avere la possibilità di superare da sola la soglia del cinque per cento, Jana Maláčová, non ha escluso la cooperazione con questo partito. In questo caso, è importante ricordare che Babiš ha un passato di cooperazione con i comunisti. Dopo le elezioni del 2017, il governo di minoranza che ANO ha formato con i Socialdemocratici è stato silenziosamente sostenuto dal KSČM.</span>\n<span class=\"para\">La seconda opzione che ANO ha è la cooperazione con una coalizione formata da due partiti: <em>Přísaha</em> (Giuramento), che è stato fondato dall'ex capo dell'unità di polizia contro il crimine organizzato, Robert Šlachta, e <em>Motoristé sobě</em> (Automobilisti per se stessi), che ha legami con i circoli dell'ex presidente Václav Klaus. Questi due partiti hanno formato una coalizione prima delle elezioni del Parlamento Europeo, che ha permesso loro di ottenere un risultato inaspettatamente buono del 10,26 per cento dei voti. Per ANO, una coalizione con questa forza politica sarebbe una scelta logica: i loro due eurodeputati si sono già uniti alla fazione Patrioti per l'Europa che Babiš ha formato nel Parlamento Europeo con altri euroscettici.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Altri scenari </strong></span>\n<span class=\"para\">Il secondo possibile scenario è una coalizione con il partito di estrema destra SPD (Libertà e Democrazia Diretta) guidato da Tomio Okamura. Okamura è un politico ceco di origine giapponese che ha ricevuto tra il cinque e il dieci per cento di supporto elettorale nelle successive elezioni dal 2013. Fino ad ora, tuttavia, non è stato membro di alcun governo. Okamura ha recentemente perso alcuni dei suoi elettori, che sono dell'opinione che non sia riuscito a trasformare le sue richieste in decisioni politiche e hanno trovato nuovi leader più carismatici che possono sostenere.</span>\n<span class=\"para\">Okamura si unirà quindi felicemente a una coalizione con Babiš. Finché Babiš, che ha rifiutato molte delle proposte di Okamura, sarà interessato in primo luogo. Fino ad ora, Babiš non voleva sporcarsi le mani cooperando con un politico così estremo come Okamura. Tuttavia, ora è abbastanza chiaro che Babiš ha preparato il terreno per una possibile cooperazione con l'SPD. Come potremmo altrimenti spiegare perché, dopo le elezioni regionali di quest'anno, ANO ha formato una coalizione con questo partito in diverse regioni, anche se non ne aveva bisogno per ottenere una maggioranza.</span>\n<span class=\"para\">Un terzo scenario, a volte menzionato nel discorso pubblico ceco, suggerisce che ANO potrebbe cooperare con uno dei partiti che formano l'attuale coalizione di governo. È vero che l'attuale governo e i suoi elettori sono molto ostili a Babiš, ma non è nemmeno un segreto che soprattutto l'ODS conservatore guidato dal Primo Ministro Fiala concordi con ANO su molte questioni programmatiche. Ha una lunga storia di euroscetticismo e di sostegno a Viktor Orbán ungherese o al presidente statunitense Donald Trump. Ad esempio, dopo le elezioni municipali del 2022, alcuni politici dell'ODS nel consiglio comunale di Praga volevano formare una coalizione con ANO. La loro idea di optare per ANO, invece di qualsiasi liberale, è fallita solo dopo l'intervento del primo ministro e della leadership dell'ODS. Per questo motivo, non è completamente da escludere che l'ODS si “sacrifici” e formi una coalizione con Babiš per ostacolare la formazione di un governo con gli estremisti. Tale scenario sarebbe possibile solo se si verificassero diverse condizioni. Innanzitutto, l'attuale coalizione <em>Spolu</em> dovrebbe rompersi e il Primo Ministro Petr Fiala dovrebbe dimettersi, il che potrebbe accadere dopo un cattivo risultato elettorale l'anno prossimo.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Istituzioni forti </strong></span>\n<span class=\"para\">Proprio quanto incerti sono i potenziali partner di coalizione di Babiš, altrettanto incerta è la risposta alla domanda su come saranno le sue politiche. Babiš non nasconde la sua fascinazione per persone come Orbán in Ungheria o Robert Fico in Slovacchia. Come loro, attacca spesso i media e la società civile. Il leader di ANO è anche noto per la sua retorica anti-immigrati o anti-europea. Ma, allo stesso tempo, Babiš non è tanto un tecnico del potere quanto Orbán. Non è nemmeno guidato dalla necessità di vendetta, come nel caso di Fico, che ora ha iniziato a circondarsi di un circolo altamente cospirativo. Mentre Babiš probabilmente avrebbe voluto prendere il controllo dei media pubblici, la sua immagine è più quella di un politico moderato rispetto ai leader di alcuni dei paesi della regione. Ad esempio, i gruppi anti-vaccino hanno attaccato duramente Babiš per le politiche che il suo governo ha introdotto durante la pandemia di COVID-19.</span>\n<span class=\"para\">Anche se Babiš seguisse le orme di Orbán e Fico negli affari interni, il che non è una conclusione scontata, la Repubblica Ceca avrà un assetto da utilizzare. Questo sarà rappresentato dalle sue istituzioni forti e ben funzionanti. Sarà molto difficile marginalizzare il loro ruolo poiché queste istituzioni includono, prima di tutto, il sistema giudiziario e, soprattutto, la corte costituzionale sulla quale né il primo ministro né la camera bassa del parlamento hanno influenza. La corte costituzionale è selezionata dal presidente e poi approvata dal Senato, dove i partiti che formano l'attuale governo mantengono, grazie al diverso sistema elettorale, una maggioranza sicura. Un'altra istituzione che il sistema ceco ha ora e potrebbe utilizzare per proteggere la sua democrazia, qualora ce ne fosse bisogno, è l'ufficio dell'attuale presidente. L'attuale, Petr Pavel, gode del supporto degli elettori del governo attuale e per virtù della sua posizione ha grande influenza nella società, anche se il suo potere non è il più grande. A differenza del resto dei paesi di Visegrad, la Repubblica Ceca ha gruppi di media pubblici genuinamente indipendenti e influenti che non hanno paura di criticare alcun governo. Anche se Babiš e i suoi alleati sono riusciti a nominare diversi dei loro sostenitori nel consiglio della TV ceca, sarebbe molto difficile controllarlo completamente. Possiamo anche aspettarci che qualsiasi tentativo di prendere il controllo dei media pubblici porti a numerose proteste.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Meno aiuti per l'Ucraina, ma non necessariamente pro-russi</strong></span>\n<span class=\"para\">L'incertezza circonda anche la futura politica estera di Babiš, principalmente perché il leader di ANO è stato recentemente molto vocale nella sua retorica anti-europea. La sua fazione nel Parlamento Europeo ha anche iniziato a lavorare con noti euroscettici. Babiš è contrario al continuo supporto per l'Ucraina che, a suo avviso, avviene a spese dei cittadini cechi. Invece, insiste nel cercare la pace, indipendentemente dalle condizioni per l'Ucraina. La maggior parte dei potenziali partner di coalizione di ANO condivide opinioni simili.</span>\n<span class=\"para\">Allo stesso tempo, tuttavia, dobbiamo tenere a mente tutte le trasformazioni passate di Babiš e il fatto che non è un tipico politico pro-russo. Ad esempio, è stato durante il mandato del suo governo che sono emerse informazioni secondo cui l'agenzia di intelligence militare russa GRU aveva causato esplosioni in depositi di munizioni nell'est della Repubblica Ceca nel 2014. Questo ha portato alla “pulizia” dell'ambasciata russa, che a quel punto aveva un numero sproporzionato di dipendenti che fungevano da rete di intelligence per tutta l'Europa centrale. Vale anche la pena ricordare la visita di Babiš a Kyiv nel 2019. Dopo il suo soggiorno in Ucraina, è tornato a Praga, entusiasta delle opportunità che l'Ucraina potrebbe offrire per gli affari cechi. Anche in passato ANO ha concordato alcuni dei principi chiave della politica estera ceca e, ad esempio, ha sostenuto l'Accordo di Cooperazione per la Difesa con gli Stati Uniti in parlamento. Detto ciò, possiamo aspettarci che quando si tratta di qualsiasi politica orientale del governo ANO, ci sarà un declino della posizione proattiva verso l'Ucraina. Tuttavia, questo non significa necessariamente un'inversione verso la Russia. La verità è che la politica ceca sull'Ucraina non dipenderà solo dal governo, ma anche dalla continuità nelle posizioni ufficiali dei ministeri cechi.</span>\n<span class=\"para\">Così, la Repubblica Ceca entra nell'ultimo anno prima delle elezioni parlamentari con le posizioni sia di Babiš che di ANO incrollabili. È molto probabile che questo partito vinca le elezioni, con grande successo. Tuttavia, c'è ancora molta incertezza quando si tratta di prevedere cosa accadrà dopo la vittoria di Babiš. Con le trasformazioni in corso nella scena politica ceca, così come quelle riguardanti il “camaleonte” politico stesso, rimane poco chiaro con chi Babiš e ANO governeranno o come saranno le loro politiche, sia a livello nazionale che internazionale.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška è un ricercatore presso l'AMO, l'Associazione per gli Affari Internazionali con sede a Praga. La sua ricerca si concentra su politica, sicurezza e società in Ucraina, Polonia e Bielorussia, nonché sulle relazioni ucraino-polacche.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Onpopulariteit van de huidige regering</strong></span>\n<span class=\"para\">Vandaag, na drie jaar van de centrum-rechtse regering, geleid door premier Petr Fiala, is de situatie anders. ANO leidt gestaag in de peilingen met meer dan 30 procent steun. Tweede in de race is de ODS-geleide <em>Spolu</em> coalitie, die rond de 20 procent zweeft (ODS alleen, zonder coalitiepartners, haalt maximaal 15 procent). De sterke positie van ANO is vrij duidelijk, gezien het feit dat Babiš drie jaar geleden heel dicht de macht verloor, grotendeels door een kans. Op dat moment stemden meer dan een miljoen Tsjechen op partijen die het niet tot het parlement maakten, terwijl twee potentiële coalitiepartners respectievelijk 4,66 en 4,68 procent van de stemmen ontvingen.</span>\n<span class=\"para\">Meer dan wat dan ook, dankt ANO zijn hoge steun in de peilingen aan de onpopulariteit van de huidige regering. Zelfs kiezers van regeringspartijen geven vaak toe dat ze teleurgesteld zijn in de regering en de richting waarin hun land gaat, en overwegen niet te stemmen bij de komende verkiezingen. De enige uitzondering is het buitenlands beleid en met name het huidige beleid ten opzichte van Oekraïne. De grootste zorg van de Tsjechen is de staat van de economie, omdat hun land al enige tijd stagneert. Inderdaad, Tsjechië is een van de laatste landen in de Europese Unie die de pre-COVID-niveaus van economische ontwikkeling heeft bereikt en dit jaar wordt de groei van het BBP geschat op slechts 1,2 procent. Voor gewone mensen doet dit denken aan de situatie na 2008, toen het herstel van de economische crisis zeer lang duurde.</span>\n<span class=\"para\">Recessie en traag herstel, gecombineerd met zware bezuinigingen, hebben een aanzienlijk deel van de samenleving armer gemaakt dan voorheen. Vanwege de hoge inflatie, die net als elders negatieve effecten heeft gehad op de consumptiekeuzes van mensen, zijn de reële lonen hetzelfde als in 2018. De situatie van gewone mensen staat in sterk contrast met die van de rijkste Tsjechen, vooral oligarchen die actief zijn in de energiesector, die rijker zijn geworden door te profiteren van de huidige crisis. De regering is niet de meest succesvolle geweest in haar belangrijkste programmaprioriteit om het begrotingstekort te verminderen, waarvoor ze wordt bekritiseerd door zeer vocale fiscale “haviken” die oproepen tot nog meer riemverscherpingen. In deze situatie kwam het nieuws dat de lonen in het buurland Polen – dat door Tsjechen lange tijd als een veel armer land werd gezien – nu die in Tsjechië hebben overtroffen, als een grote verrassing.</span>\n<span class=\"para\">De regering lijkt ook moeite te hebben met communicatie en lijkt niet in staat om haar prestaties effectief aan het publiek te presenteren, wat in schril contrast staat met de zeer succesvolle PR van Andrej Babiš. Alleen de wijdverspreide afkeer van Babiš heeft een nog grotere daling van de steun voor de huidige coalitiepartners voorkomen. Echter, deze keer kunnen de kiezers van de huidige coalitie minder gemotiveerd zijn om deel te nemen aan de verkiezingen, vanwege president Petr Pavel, die zij zien als een politicus van “hun kant”. In 2021 was het de combinatie van premier Babiš en de vorige president Miloš Zeman die kiezers mobiliseerde om <em>Spolu</em> en de andere coalitiepartijen te steunen.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Een politiek kameleon</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš is zeer waarschijnlijk opnieuw de premier van de Tsjechische Republiek te worden. Het enige dat onzeker blijft, is hoe hij zal regeren, en met wie. Immers, we hebben het over een populist zonder enige ideologie. Babiš heeft zichzelf al gepresenteerd als een politiek kameleon die in staat is zich aan te passen aan de behoeften van zijn kiezers en de heersende politieke sfeer aan te pakken. Hij heeft geen problemen met het veranderen van standpunten, zelfs met 180 graden.</span>\n<span class=\"para\">Overweeg zijn transformaties in het verleden. Toen Babiš de politiek inging, was hij een rechtse vrijemarkter, met veel van zijn steun van zakenlieden die traditioneel op ODS stemmen. Later verliet hij zijn oorspronkelijke pro-marktpositie om de kiezers van de Sociaal-Democraten te winnen. Hij slaagde erin deze partij, die de oudste is van alle bestaande Tsjechische politieke partijen met een geschiedenis die teruggaat tot de tweede helft van de 19e eeuw, onder de kiesdrempel te duwen.</span>\n<span class=\"para\">Volgend de politieke stroom, is Babiš’ laatste verschuiving naar de extreem-rechts, zoals blijkt uit zijn anti-immigranten en anti-Europese retoriek. Deze verandering brengt de voormalige – en mogelijk toekomstige – Tsjechische premier dichter bij politici zoals de Hongaarse premier Viktor Orbán. Samen met Orbáns partij, Fidesz, evenals Marine Le Pen’s Nationale Rally, Herbert Kickl’s FPÖ, of Matteo Salvini's Liga, heeft Babiš’ ANO een nieuwe fractie gevormd in het Europees Parlement genaamd de Patriots for Europe. Daarmee begon Babiš, tot verrassing van zijn eigen Europarlementariërs, zich te distantiëren van de liberalen en zijn voormalige “vriend” Emmanuel Macron.</span>\n<span class=\"para\">Zoals eerder vermeld, brengt de beslissing met wie ANO een coalitieregering zal vormen grote onzekerheid in Tsjechië. Een andere onbekende kwestie is of Babiš tijdens de campagne zal proberen gematigde of radicale kiezers aan te trekken? Mocht ANO er niet in slagen de meerderheid te behalen die het in staat stelt om zelfstandig te regeren, een scenario dat nu onwaarschijnlijk lijkt, zijn er drie mogelijke scenario's voor de machtsverhoudingen die het Tsjechische publiek mogelijk nog zal zien.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Eerste scenario</strong></span>\nStačilo! (Genoeg!) geleid door de Communistische Partij van Bohemen en Moravië (KSČM), die een zeer succesvolle rebranding heeft ondergaan. Het slaagde erin 9,56 procent van de stemmen te behalen bij de verkiezingen voor het Europees Parlement dit jaar, toen het twee zetels kreeg. Bovendien, bij de regionale verkiezingen, gehouden in september dit jaar, overschreed <em>Stačilo!</em> de vijf procentdrempel in 11 van de 13 Tsjechische regio's. De slechtste score werd paradoxaal genoeg behaald in de regio waar KSČM alleen campagne voerde; onder zijn traditionele banner.<span class=\"para\"></span>\n<span class=\"para\">Deze resultaten tonen aan dat de Communistische Partij, die berucht werd vanwege het feit dat leden snel overleden en slecht werden verslagen door ANO in 2021, dit jaar met succes is “gereanimeerd” door haar charismatische voorzitter Kateřina Konečná. Wat de kans van <em>Stačilo!</em> als coalitiepartner voor ANO verder versterkt, is dat de nieuwe voorzitster van de Social Democratie, die niet lijkt te hebben een kans om alleen de vijf procentdrempel te halen, Jana Maláčová, de samenwerking met deze partij niet heeft uitgesloten. In dit geval is het belangrijk te onthouden dat Babiš een geschiedenis heeft van samenwerking met de communisten. Na de verkiezingen van 2017 werd de minderheidsregering die ANO vormde met de Sociaal-Democraten stilletjes gesteund door KSČM.</span>\n<span class=\"para\">De tweede optie die ANO heeft, is samenwerking met een coalitie gevormd door twee partijen: <em>Přísaha</em> (Eed), die is opgericht door de voormalige hoofd van de politie eenheid georganiseerde misdaad, Robert Šlachta, en <em>Motoristé sobě</em> (Automobilisten voor zichzelf), die connecties heeft met de kringen van de voormalige president Václav Klaus. Deze twee partijen vormden een coalitie voor de verkiezingen voor het Europees Parlement, wat hen een onverwacht goed resultaat van 10,26 procent van de stemmen opleverde. Voor ANO zou een coalitie met deze politieke kracht een logische keuze zijn: hun twee Europarlementariërs zijn al toegetreden tot de fractie Patriots for Europe die Babiš in het Europees Parlement heeft gevormd met andere Eurosceptici.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Andere scenario's </strong></span>\n<span class=\"para\">Het tweede mogelijke scenario is een coalitie met de extreem-rechtse SPD (Vrijheid en Directe Democratie) partij die wordt geleid door Tomio Okamura. Okamura is een Tsjechische politicus van half-Japanse afkomst die sinds 2013 tussen de vijf en tien procent van de electorale steun heeft ontvangen in opeenvolgende verkiezingen. Tot nu toe is hij echter geen lid van enige regering geweest. Okamura heeft onlangs enkele van zijn kiezers verloren, die van mening zijn dat hij er niet in is geslaagd zijn eisen om te zetten in politieke beslissingen en nieuwe, charismatischere leiders heeft gevonden die ze kunnen steunen.</span>\n<span class=\"para\">Okamura zal dus graag toetreden tot een coalitie met Babiš. Zolang Babiš, die zelf veel van Okamura's voorstellen heeft afgewezen, in de eerste plaats geïnteresseerd zal zijn. Tot nu toe wilde Babiš zijn handen niet vuil maken door samen te werken met zo'n extreme politicus als Okamura. Echter, nu is het vrij duidelijk dat Babiš ook de grond heeft voorbereid voor een mogelijke samenwerking met SPD. Hoe anders kunnen we verklaren waarom ANO na de regionale verkiezingen van dit jaar in verschillende regio's een coalitie met deze partij heeft gevormd, zelfs als het dat niet nodig had om een meerderheid te behalen.</span>\n<span class=\"para\">Een derde scenario, dat soms in de Tsjechische publieke discussie wordt genoemd, suggereert dat ANO zou kunnen samenwerken met een van de partijen die de huidige regeringscoalitie vormen. Weliswaar zijn de huidige regering en haar kiezers zeer vijandig tegenover Babiš, maar het is ook geen geheim dat vooral de conservatieve ODS, geleid door premier Fiala, het met ANO eens is over veel programmapunten. Het heeft een lange geschiedenis van Euroscepticisme en het steunen van Hongarije’s Viktor Orbán of de Amerikaanse president Donald Trump. Bijvoorbeeld, na de gemeenteraadsverkiezingen van 2022 wilden enkele ODS-politici in de gemeenteraad van Praag een coalitie vormen met ANO. Hun idee om voor ANO te kiezen, in plaats van voor liberalen, mislukte pas na de tussenkomst van de premier en de ODS-leiding. Om deze reden is het niet volledig uitgesloten dat ODS zichzelf “zal opofferen” en een coalitie met Babiš zal vormen om de oprichting van een regering met extremisten te belemmeren. Een dergelijk scenario zou alleen mogelijk zijn als aan verschillende voorwaarden wordt voldaan. Ten eerste zou de huidige <em>Spolu</em> coalitie moeten uiteenvallen en zou premier Petr Fiala moeten aftreden, wat mogelijk zou kunnen gebeuren na een slecht verkiezingsresultaat volgend jaar.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Sterke instellingen </strong></span>\n<span class=\"para\">Net zo onzeker als Babiš’ potentiële coalitiepartners is het antwoord op de vraag hoe zijn beleid eruit zal zien. Babiš verbergt zijn fascinatie voor mensen zoals Orbán in Hongarije of Robert Fico in Slowakije niet. Net als zij valt hij vaak de media en de civil society aan. De leider van ANO staat ook bekend om zijn anti-immigranten, of anti-Europese, retoriek. Maar tegelijkertijd is Babiš niet zozeer een machts-technoloog als Orbán. Hij wordt ook niet gedreven door de behoefte aan wraak, zoals het geval is met Fico, die nu is begonnen zich te omringen met een zeer complotachtige kring. Terwijl Babiš waarschijnlijk had gewild dat hij de publieke media overnam, is zijn imago meer dat van een gematigde politicus in vergelijking met de leiders van sommige landen in de regio. Bijvoorbeeld, anti-vaccin groepen hebben Babiš hard aangevallen vanwege het beleid dat zijn regering tijdens de COVID-19-pandemie heeft geïntroduceerd.</span>\n<span class=\"para\">Zelfs als Babiš in de voetsporen van Orbán en Fico volgt in binnenlandse aangelegenheden, wat geen uitgemaakte zaak is, zal Tsjechië één troef hebben om te gebruiken. Dit zullen zijn sterke en goed functionerende instellingen zijn. Het zal zeer moeilijk zijn om hun rol te marginaliseren, aangezien deze instellingen in de eerste plaats de rechterlijke macht omvatten en vooral het constitutionele hof waarover noch de premier noch de Tweede Kamer invloed heeft. Het constitutionele hof wordt geselecteerd door de president en wordt vervolgens goedgekeurd door de Senaat, waar de partijen die de huidige regering vormen, dankzij het verschillende kiesstelsel, een veilige meerderheid behouden. Een andere instelling die het Tsjechische systeem nu heeft en zou kunnen gebruiken om zijn democratie te beschermen, mocht dat nodig zijn, is het kantoor van de huidige president. De zittende, Petr Pavel, geniet de steun van de kiezers van de huidige regering en heeft op grond van zijn positie grote invloed in de samenleving, ook al is zijn macht niet de grootste. In tegenstelling tot de rest van de Visegrad-landen heeft Tsjechië oprecht onafhankelijke en invloedrijke publieke mediagroepen die niet bang zijn om enige regering te bekritiseren. Hoewel Babiš en zijn bondgenoten erin zijn geslaagd verschillende van hun aanhangers in de Tsjechische TV-raad te benoemen, zou het zeer moeilijk zijn om deze volledig te controleren. We kunnen ook verwachten dat elke poging om de publieke media over te nemen, talrijke protesten zal uitlokken.</span>\n<span class=\"para\"><strong> Minder hulp voor Oekraïne, maar niet noodzakelijk pro-Russisch</strong></span>\n<span class=\"para\">Onzekerheid omringt ook Babiš' toekomstige buitenlandse beleid, voornamelijk omdat de leider van ANO onlangs luidkeels zijn anti-Europese retoriek heeft geuit. Zijn fractie in het Europees Parlement is ook begonnen samen te werken met bekende Eurosceptici. Babiš is tegen voortdurende steun voor Oekraïne, die volgens hem ten koste gaat van de Tsjechische burgers. In plaats daarvan dringt hij aan op het zoeken naar vrede, ongeacht de voorwaarden voor Oekraïne. De meeste potentiële coalitiepartners van ANO delen vergelijkbare opvattingen.</span>\n<span class=\"para\">Tegelijkertijd moeten we echter alle transformaties van Babiš in het verleden in gedachten houden, en het feit dat hij geen typische pro-Russische politicus is. Bijvoorbeeld, het was tijdens de ambtstermijn van zijn regering dat informatie naar buiten kwam dat de Russische GRU militaire inlichtingendienst explosies had veroorzaakt in munitiedepots in het oosten van de Tsjechische Republiek in 2014. Dit resulteerde in de “zuivering” van de Russische ambassade, die tegen die tijd een onevenredig aantal medewerkers had die als een inlichtingennetwerk voor heel Midden-Europa dienden. Het is ook de moeite waard om Babiš’ bezoek aan Kyiv in 2019 te herinneren. Na zijn verblijf in Oekraïne keerde hij terug naar Praag, enthousiast over de kansen die Oekraïne kon bieden voor het Tsjechische bedrijfsleven. Ook in het verleden stemde ANO in het parlement in met enkele van de belangrijkste principes van het Tsjechische buitenlands beleid en steunde bijvoorbeeld de Defensiesamenwerkingsovereenkomst met de Verenigde Staten. Al met al kunnen we verwachten dat als het gaat om het oostelijk beleid van een eventuele ANO-regering, er een afname zal zijn van de proactieve houding ten opzichte van Oekraïne. Dit betekent echter niet noodzakelijk een draai naar Rusland. De waarheid is dat het Tsjechische beleid ten aanzien van Oekraïne niet alleen zal afhangen van de regering, maar ook van de continuïteit in de officiële standpunten van de Tsjechische ministeries.</span>\n<span class=\"para\">Zo betreedt Tsjechië het laatste jaar voor de parlementsverkiezingen met de posities van zowel Babiš als ANO onverzettelijk. Het is zeer waarschijnlijk dat deze partij de verkiezingen zal winnen, met groot succes. Toch blijft er veel onzekerheid als het gaat om het voorspellen van wat er zal gebeuren nadat Babiš wint. Met de voortdurende transformaties in de politieke scène van Tsjechië, evenals die met betrekking tot de politieke “kameleon” zelf, blijft het onduidelijk met wie Babiš en ANO zullen regeren of hoe hun beleid eruit zal zien, zowel nationaal als internationaal.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška is een onderzoeksmedewerker bij AMO, de in Praag gevestigde Vereniging voor Internationale Betrekkingen. Zijn onderzoek richt zich op politiek, veiligheid en samenleving in Oekraïne, Polen en Wit-Rusland, evenals op de Oekraïens-Poolse relaties.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Niepopularność obecnego rządu</strong></span>\n<span class=\"para\">Dziś, po trzech latach rządu centroprawicowego, kierowanego przez premiera Petra Fialę, sytuacja jest inna. ANO nieprzerwanie prowadzi w sondażach z poparciem przekraczającym 30 procent. Drugie miejsce zajmuje koalicja <em>Spolu</em> kierowana przez ODS, oscylująca wokół 20 procent (ODS samodzielnie, bez partnerów koalicyjnych, osiąga maksymalnie 15 procent). Silna pozycja ANO jest dość jasna, biorąc pod uwagę, że trzy lata temu Babiš stracił władzę bardzo blisko i w dużej mierze przez przypadek. Wówczas ponad milion Czechów głosowało na partie, które nie weszły do parlamentu, podczas gdy dwóch potencjalnych partnerów koalicyjnych otrzymało odpowiednio 4,66 i 4,68 procent głosów.</span>\n<span class=\"para\">Więcej niż czemukolwiek innemu, ANO zawdzięcza swoje wysokie poparcie w sondażach niepopularności obecnego rządu. Nawet wyborcy partii rządowych często przyznają, że są rozczarowani rządem i kierunkiem, w którym zmierza ich kraj, i rozważają niegłosowanie w nadchodzących wyborach. Jedynym wyjątkiem jest polityka zagraniczna, a w szczególności obecna polityka wobec Ukrainy. Największym zmartwieniem Czechów jest stan gospodarki, ponieważ ich kraj od jakiegoś czasu stagnuje. Rzeczywiście, Czechy były jednym z ostatnich krajów w Unii Europejskiej, które osiągnęły poziomy rozwoju gospodarczego sprzed COVID, a w tym roku wzrost PKB szacowany jest na zaledwie 1,2 procent. Dla zwykłych ludzi przypomina to sytuację po 2008 roku, kiedy odbudowa po kryzysie gospodarczym zajęła bardzo dużo czasu.</span>\n<span class=\"para\">Recesja i powolna odbudowa, w połączeniu z drastycznymi cięciami budżetowymi, sprawiły, że znaczna część społeczeństwa stała się biedniejsza niż wcześniej. Z powodu wysokiej inflacji, która miała, jak wszędzie, negatywne skutki dla wyborów konsumpcyjnych ludzi, realne płace są na tym samym poziomie co w 2018 roku. Sytuacja zwykłych ludzi silnie kontrastuje z sytuacją najbogatszych Czechów, zwłaszcza oligarchów działających w sektorze energetycznym, którzy stali się bogatsi, korzystając z obecnego kryzysu. Rząd nie odniósł największych sukcesów w swoim kluczowym priorytecie programowym, jakim jest redukcja deficytu budżetowego, za co jest krytykowany przez bardzo głośnych „jastrzębi” fiskalnych, którzy wzywają do jeszcze większego zaciskania pasa. W tej sytuacji wiadomość, że płace w sąsiedniej Polsce – od dawna stereotypowo postrzeganej przez Czechów jako znacznie biedniejszy kraj – teraz przewyższają te w Czechach, była wielkim zaskoczeniem.</span>\n<span class=\"para\">Rząd wydaje się również mieć problemy z komunikacją i wydaje się niezdolny do skutecznego przedstawienia swoich osiągnięć społeczeństwu, co jest w jaskrawej kontrast z bardzo udanym PR Andreja Babiša. Tak więc tylko powszechna niechęć do Babiša zapobiegła jeszcze większemu spadkowi poparcia dla obecnych partnerów koalicyjnych. Jednak tym razem wyborcy obecnej koalicji mogą być mniej zmotywowani do wzięcia udziału w wyborach, z powodu prezydenta Petra Pavla, którego postrzegają jako polityka z „ich strony”. W 2021 roku to połączenie premiera Babiša i poprzedniego prezydenta Miloša Zemana zmobilizowało wyborców do wsparcia <em>Spolu</em> i innych partii koalicyjnych.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Polityczny kameleon</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš ma wysokie prawdopodobieństwo, że ponownie zostanie premierem Czech. Jedyną rzeczą, która pozostaje niepewna, jest to, jak będzie rządził i z kim. W końcu mówimy o populisty bez jakiejkolwiek ideologii. Babiš już zaprezentował się jako polityczny kameleon zdolny do dostosowania się do potrzeb swoich wyborców i reagowania na dominującą atmosferę polityczną. Nie ma problemów ze zmianą poglądów, nawet o 180 stopni.</span>\n<span class=\"para\">Rozważ jego transformacje w przeszłości. Kiedy Babiš wszedł do polityki, był prawicowym liberałem rynkowym, a większość jego poparcia pochodziła od biznesmenów, którzy tradycyjnie głosują na ODS. Później porzucił swoje pierwotne pro-rynkowe stanowisko, aby zdobyć wyborców Socjaldemokratów. Udało mu się zepchnąć tę partię, która jest najstarszą z istniejących czeskich partii politycznych z historią sięgającą drugiej połowy XIX wieku, poniżej progu wyborczego.</span>\n<span class=\"para\">Podążając za politycznym nurtem, ostatnia zmiana Babiša była w kierunku skrajnej prawicy, co potwierdzają jego antyimigrancka i antyeuropejska retoryka. Ta zmiana przybliża byłego – i potencjalnego przyszłego – premiera Czech do polityków takich jak węgierski premier Viktor Orbán. Razem z partią Orbána, Fidesz, a także z Narodowym Zgromadzeniem Marine Le Pen, FPÖ Herberta Kickla czy Ligą Matteo Salviniego, ANO Babiša utworzyło nową frakcję w Parlamencie Europejskim nazwaną Patriotami dla Europy. W ten sposób, ku zaskoczeniu swoich własnych europosłów, Babiš zaczął dystansować się od liberałów i swojego byłego „przyjaciela” Emmanuela Macrona.</span>\n<span class=\"para\">Jak wspomniano wcześniej, decyzja, z kim ANO utworzy rząd koalicyjny, przynosi wielką niepewność w Czechach. Inną nieznaną kwestią jest to, czy podczas kampanii Babiš będzie starał się przyciągnąć umiarkowanych czy radykalnych wyborców? Jeśli ANO nie uda się zdobyć większości, która pozwoliłaby mu rządzić samodzielnie, co wydaje się teraz mało prawdopodobne, istnieją trzy możliwe scenariusze dotyczące układów władzy, które czeska opinia publiczna może jeszcze zobaczyć.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Pierwszy scenariusz</strong></span>\n<span class=\"para\">Być może najbardziej preferowanym scenariuszem dla Babiša byłoby utworzenie koalicji z jedną z sił politycznych, które obecnie są poza parlamentem, ale mają szansę na wejście do niego w przyszłym roku. Obejmuje to koalicję o łatwej do zapamiętania, atrakcyjnej dla wyborców nazwie <em>Stačilo!</em> (Wystarczy!), kierowaną przez Komunistyczną Partię Czech i Moraw (KSČM), która przeszła bardzo udaną rebranding. Udało jej się zdobyć 9,56 procent głosów w tegorocznych wyborach do Parlamentu Europejskiego, kiedy to zdobyła dwa miejsca. Dodatkowo, w wyborach regionalnych, które odbyły się we wrześniu tego roku, <em>Stačilo!</em> przekroczyło pięcioprocentowy próg w 11 z 13 czeskich regionów. Najgorszy wynik odnotowano, paradoksalnie, w regionie, gdzie KSČM prowadziła kampanię samodzielnie; pod swoim tradycyjnym sztandarem.</span>\n<span class=\"para\">Te wyniki pokazują, że Komunistyczna Partia, która stała się znana z tego, że jej członkowie szybko umierali i byli mocno bici przez ANO w 2021 roku, została w tym roku skutecznie „resuscytowana” przez swoją charyzmatyczną przewodniczącą Kateřinę Konečną. Co dodatkowo wzmacnia szansę <em>Stačilo!</em> jako partnera koalicyjnego dla ANO, to fakt, że nowa przewodnicząca Socjaldemokracji, która nie wydaje się mieć szans na samodzielne przekroczenie pięcioprocentowego progu, Jana Maláčová, nie wykluczyła współpracy z tą partią. W tym przypadku ważne jest, aby pamiętać, że Babiš ma doświadczenie w współpracy z komunistami. Po wyborach w 2017 roku mniejszościowy rząd, który ANO utworzyło z Socjaldemokratami, był cicho wspierany przez KSČM.</span>\n<span class=\"para\">Drugą opcją, którą ma ANO, jest współpraca z koalicją utworzoną przez dwie partie: <em>Přísaha</em> (Przysięga), która została założona przez byłego szefa policji ds. przestępczości zorganizowanej, Roberta Šlachtę, oraz <em>Motoristé sobě</em> (Kierowcy dla siebie), która ma powiązania z kręgami byłego prezydenta Václava Klausa. Te dwie partie utworzyły koalicję przed wyborami do Parlamentu Europejskiego, co pozwoliło im uzyskać niespodziewanie dobry wynik 10,26 procent głosów. Dla ANO koalicja z tą siłą polityczną byłaby logicznym wyborem: ich dwaj europosłowie już dołączyli do frakcji Patriotów dla Europy, którą Babiš utworzył w Parlamencie Europejskim z innymi eurosceptykami.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Inne scenariusze </strong></span>\n<span class=\"para\">Drugim możliwym scenariuszem jest koalicja z skrajnie prawicową partią SPD (Wolność i Bezpośrednia Demokracja), którą kieruje Tomio Okamura. Okamura jest czeskim politykiem o półjapońskim pochodzeniu, który od 2013 roku uzyskuje od pięciu do dziesięciu procent poparcia wyborczego w kolejnych wyborach. Do tej pory jednak nie był członkiem żadnego rządu. Okamura niedawno stracił część swoich wyborców, którzy są zdania, że nie udało mu się przekuć swoich żądań w decyzje polityczne i znaleźli nowych, bardziej charyzmatycznych liderów, których mogą wspierać.</span>\n<span class=\"para\">Okamura z radością dołączy więc do koalicji z Babišem. O ile Babiš, który sam odrzucił wiele propozycji Okamury, będzie zainteresowany w pierwszej kolejności. Do tej pory Babiš nie chciał brudzić sobie rąk współpracą z tak ekstremalnym politykiem jak Okamura. Jednak teraz jest całkiem jasne, że Babiš przygotowuje grunt pod możliwą współpracę z SPD. Jak inaczej można by wyjaśnić, dlaczego po tegorocznych wyborach regionalnych ANO utworzyło koalicję z tą partią w kilku regionach, nawet jeśli nie musiało tego robić, aby zdobyć większość.</span>\n<span class=\"para\">Trzeci scenariusz, czasami poruszany w czeskiej debacie publicznej, sugeruje, że ANO mogłoby współpracować z jedną z partii, które tworzą obecną rządzącą koalicję. Co prawda obecny rząd i jego wyborcy są bardzo wrogo nastawieni do Babiša, ale nie jest tajemnicą, że zwłaszcza konserwatywna ODS kierowana przez premiera Fialę zgadza się z ANO w wielu kwestiach programowych. Ma długą historię eurosceptycyzmu i wspierania węgierskiego Viktora Orbána czy amerykańskiego prezydenta Donalda Trumpa. Na przykład po wyborach samorządowych w 2022 roku niektórzy politycy ODS w radzie miejskiej Pragi chcieli utworzyć koalicję z ANO. Ich pomysł, aby postawić na ANO, zamiast na jakichkolwiek liberałów, nie powiódł się tylko po interwencji premiera i kierownictwa ODS. Z tego powodu nie jest całkowicie wykluczone, że ODS „poświęci się” i utworzy koalicję z Babišem, aby uniemożliwić powstanie rządu z ekstremistami. Taki scenariusz byłby możliwy tylko, jeśli spełnione zostaną pewne warunki. Po pierwsze, obecna koalicja <em>Spolu</em> musiałaby się rozpaść, a premier Petr Fiala musiałby ustąpić, co mogłoby się zdarzyć po złym wyniku wyborczym w przyszłym roku.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Silne instytucje </strong></span>\n<span class=\"para\">Tak samo niepewna jak potencjalna koalicja Babiša jest odpowiedź na pytanie, jakie będą jego polityki. Babiš nie ukrywa swojego fascynacji ludźmi takimi jak Orbán na Węgrzech czy Robert Fico na Słowacji. Podobnie jak oni, często atakuje media i społeczeństwo obywatelskie. Lider ANO jest również znany ze swojej antyimigranckiej, czy antyeuropejskiej retoryki. Ale jednocześnie Babiš nie jest tak technokratyczny jak Orbán. Nie kieruje się również potrzebą zemsty, jak ma to miejsce w przypadku Fico, który teraz zaczął otaczać się bardzo spiskowym kręgiem. Podczas gdy Babiš prawdopodobnie chciałby przejąć media publiczne, jego wizerunek jest bardziej umiarkowany w porównaniu do liderów niektórych krajów w regionie. Na przykład grupy antyszczepionkowe ostro zaatakowały Babiša za polityki, które jego rząd wprowadził podczas pandemii COVID-19.</span>\n<span class=\"para\">Nawet jeśli Babiš podąży śladami Orbána i Fico w sprawach wewnętrznych, co nie jest przesądzone, Czechy będą miały jeden atut do wykorzystania. Będą to ich silne i dobrze funkcjonujące instytucje. Będzie bardzo trudno zminimalizować ich rolę, ponieważ instytucje te obejmują przede wszystkim sądownictwo, a przede wszystkim Trybunał Konstytucyjny, nad którym ani premier, ani niższa izba parlamentu nie mają wpływu. Trybunał Konstytucyjny jest wybierany przez prezydenta, a następnie zatwierdzany przez Senat, gdzie partie tworzące obecny rząd utrzymują, dzięki różnemu systemowi wyborczemu, bezpieczną większość. Inną instytucją, którą czeski system ma teraz i mógłby wykorzystać do ochrony swojej demokracji, jeśli zajdzie taka potrzeba, jest urząd obecnego prezydenta. Urzędujący, Petr Pavel, cieszy się poparciem wyborców obecnego rządu i z racji swojego stanowiska ma duży wpływ w społeczeństwie, nawet jeśli jego władza nie jest największa. W przeciwieństwie do pozostałych krajów Grupy Wyszehradzkiej, Czechy mają naprawdę niezależne i wpływowe grupy mediów publicznych, które nie boją się krytykować żadnego rządu. Chociaż Babiš i jego sojusznicy zdołali powołać kilku swoich zwolenników do rady czeskiej telewizji, byłoby bardzo trudno w pełni ją kontrolować. Możemy również oczekiwać, że każda próba przejęcia mediów publicznych wywoła liczne protesty.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Mniej pomocy dla Ukrainy, ale niekoniecznie prorosyjska</strong></span>\n<span class=\"para\">Niepewność otacza również przyszłą politykę zagraniczną Babiša, głównie dlatego, że lider ANO ostatnio głośno wyrażał swoje antyeuropejskie poglądy. Jego frakcja w Parlamencie Europejskim również zaczęła współpracować z dobrze znanymi eurosceptykami. Babiš jest przeciwny dalszemu wsparciu dla Ukrainy, które, jego zdaniem, odbywa się kosztem czeskich obywateli. Zamiast tego nalega na poszukiwanie pokoju, niezależnie od warunków dla Ukrainy. Większość potencjalnych partnerów koalicyjnych ANO podziela podobne poglądy.</span>\n<span class=\"para\">Jednocześnie jednak powinniśmy pamiętać o wszystkich przeszłych transformacjach Babiša i o tym, że nie jest on typowym prorosyjskim politykiem. Na przykład to podczas kadencji jego rządu ujawniono, że rosyjska agencja wywiadowcza GRU spowodowała eksplozje w magazynach amunicji na wschodzie Czech w 2014 roku. Doprowadziło to do „oczyszczenia” rosyjskiej ambasady, która do tego czasu miała nieproporcjonalną liczbę pracowników służących jako sieć wywiadowcza dla całej Europy Środkowej. Warto również przypomnieć wizytę Babiša w Kijowie w 2019 roku. Po pobycie na Ukrainie wrócił do Pragi, zachwycony możliwościami, jakie Ukraina mogłaby zaoferować czeskiemu biznesowi. Również w przeszłości ANO zgodziło się na niektóre z kluczowych zasad czeskiej polityki zagranicznej i na przykład poparło Umowę o współpracy obronnej z Stanami Zjednoczonymi w parlamencie. Wszystko to sugeruje, że możemy się spodziewać, iż jeśli chodzi o jakąkolwiek politykę wschodnią rządu ANO, nastąpi spadek proaktywnego podejścia do Ukrainy. Jednak niekoniecznie oznacza to zwrot w stronę Rosji. Prawda jest taka, że czeska polityka wobec Ukrainy nie będzie zależała tylko od rządu, ale także od ciągłości w oficjalnych stanowiskach czeskich ministerstw.</span>\n<span class=\"para\">W ten sposób Czechy wchodzą w ostatni rok przed wyborami parlamentarnymi z pozycjami zarówno Babiša, jak i ANO niezachwianymi. Jest bardzo prawdopodobne, że ta partia wygra wybory z wielkim sukcesem. Niemniej jednak wciąż istnieje wiele niepewności, jeśli chodzi o przewidywanie, co się stanie po wygranej Babiša. W obliczu trwających transformacji na czeskiej scenie politycznej, a także tych dotyczących samego politycznego „kameleona”, pozostaje niejasne, z kim Babiš i ANO będą rządzić lub jak będą wyglądać ich polityki, zarówno w kraju, jak i za granicą.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška jest pracownikiem badawczym w AMO, praskiej Stowarzyszeniu Spraw Międzynarodowych. Jego badania koncentrują się na polityce, bezpieczeństwie i społeczeństwie na Ukrainie, w Polsce i na Białorusi, a także na relacjach ukraińsko-polskich.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Despopularidade do governo atual</strong></span>\n<span class=\"para\">Hoje, após três anos do governo de centro-direita, liderado pelo Primeiro-Ministro Petr Fiala, a situação é diferente. O ANO lidera constantemente nas pesquisas com mais de 30 por cento de apoio. Em segundo lugar na corrida está a coalizão <em>Spolu</em>, liderada pelo ODS, que flutua em torno de 20 por cento (o ODS sozinho, sem parceiros de coalizão, atinge no máximo 15 por cento). A forte posição do ANO é bastante clara, considerando que há três anos Babiš perdeu o poder de forma muito apertada e em grande parte por acaso. Naquela época, mais de um milhão de tchecos votaram em partidos que não conseguiram chegar ao parlamento, enquanto dois potenciais parceiros de coalizão receberam 4,66 e 4,68 por cento dos votos, respectivamente.</span>\n<span class=\"para\">Mais do que qualquer outra coisa, o ANO deve seu alto apoio nas pesquisas à despopularidade do governo atual. Mesmo os eleitores dos partidos governamentais frequentemente admitem que estão desapontados com o governo e a direção em que seu país está indo e consideram não votar nas próximas eleições. A única exceção é a política externa e, mais notavelmente, a política atual em relação à Ucrânia. A maior preocupação dos tchecos é o estado da economia, pois seu país está estagnando há algum tempo. De fato, a Chequia tem sido um dos últimos países da União Europeia a alcançar os níveis de desenvolvimento econômico pré-COVID e este ano o crescimento do PIB é estimado em meros 1,2 por cento. Para as pessoas comuns, isso se assemelha à situação após 2008, quando a recuperação da crise econômica levou muito tempo.</span>\n<span class=\"para\">Recessão e recuperação lenta, combinadas com cortes orçamentários severos, tornaram uma parte significativa da sociedade mais pobre do que antes. Devido à alta inflação, que teve, como em outros lugares, efeitos negativos nas escolhas de consumo das pessoas, os salários reais são os mesmos de 2018. A situação das pessoas comuns contrasta fortemente com a dos tchecos mais ricos, especialmente os oligarcas que operam no setor de energia, que ficaram mais ricos, lucrando com a crise atual. O governo não tem sido o mais bem-sucedido em sua prioridade de programa chave de reduzir o déficit orçamentário, pelo qual é criticado por “falcões” fiscais muito vocais que pedem ainda mais austeridade. Nessa situação, a notícia de que os salários na vizinha Polônia – há muito estereotipada pelos tchecos como um país muito mais pobre – agora superaram os da Chequia foi uma grande surpresa.</span>\n<span class=\"para\">O governo também parece ter dificuldades com a comunicação e parece incapaz de apresentar efetivamente suas conquistas ao público, o que contrasta fortemente com o PR muito bem-sucedido de Andrej Babiš. Assim, apenas a aversão generalizada a Babiš impediu uma queda ainda maior no apoio aos atuais parceiros de coalizão. No entanto, desta vez, os eleitores da coalizão atual podem estar menos motivados a participar das eleições, por causa do Presidente Petr Pavel, a quem veem como um político “do seu lado”. Em 2021, foi a combinação do Primeiro-Ministro Babiš e do ex-Presidente Miloš Zeman que mobilizou os eleitores a apoiar <em>Spolu</em> e os outros partidos da coalizão.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Um camaleão político</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš é altamente provável que se torne novamente o primeiro-ministro da República Tcheca. A única coisa que permanece incerta é como ele governará e com quem. Afinal, estamos falando de um populista sem nenhuma ideologia. Babiš já se apresentou como um camaleão político capaz de se adaptar às necessidades de seus eleitores e abordar a atmosfera política dominante. Ele não tem problemas em mudar de opinião, mesmo em 180 graus.</span>\n<span class=\"para\">Considere suas transformações no passado. Quando Babiš entrou na política, ele era um liberal de direita, com grande parte de seu apoio vindo de empresários que tradicionalmente votam no ODS. Mais tarde, ele abandonou sua posição original pró-mercado para conquistar os eleitores dos Social-Democratas. Ele conseguiu empurrar este partido, que é o mais antigo de todos os partidos políticos tchecos existentes, com uma história que remonta à segunda metade do século 19, abaixo do limiar eleitoral.</span>\n<span class=\"para\">Seguindo a maré política, a última mudança de Babiš foi em direção à extrema direita, como evidenciado por sua retórica anti-imigrante e anti-europeia. Essa mudança aproxima o ex – e potencial futuro – primeiro-ministro tcheco de políticos como o Primeiro-Ministro da Hungria, Viktor Orbán. Juntamente com o partido de Orbán, o Fidesz, assim como o Rassemblement National de Marine Le Pen, o FPÖ de Herbert Kickl, ou a Liga de Matteo Salvini, o ANO de Babiš formou uma nova facção no Parlamento Europeu chamada Patriotas pela Europa. Assim, para surpresa de seus próprios eurodeputados, Babiš começou a se distanciar dos liberais e de seu antigo “amigo” Emmanuel Macron.</span>\n<span class=\"para\">Como mencionado anteriormente, a decisão sobre com quem o ANO formará um governo de coalizão traz grande incerteza na Chequia. Outra questão desconhecida inclui se durante a campanha Babiš tentará atrair eleitores moderados ou radicais? Se o ANO não conseguir obter a maioria que lhe permitirá governar sozinho, um cenário que agora parece improvável, há três possíveis cenários para os arranjos de poder que o público tcheco pode ainda ver.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Primeiro cenário</strong></span>\n<span class=\"para\">Talvez o cenário mais preferido por Babiš seria formar uma coalizão com uma das forças políticas que agora estão fora do parlamento, mas têm chance de entrar no próximo ano. Isso inclui uma coalizão com o nome fácil de lembrar e atraente para os eleitores <em>Stačilo!</em> (Chega!) liderada pelo Partido Comunista da Boêmia e Morávia (KSČM), que passou por um rebranding muito bem-sucedido. Conseguiu obter 9,56 por cento dos votos nas eleições deste ano para o Parlamento Europeu, quando conquistou dois assentos. Além disso, nas eleições regionais, realizadas em setembro deste ano, <em>Stačilo!</em> ultrapassou o limiar de cinco por cento em 11 das 13 regiões tchecas. Sua pior pontuação foi registrada, paradoxalmente, na região onde o KSČM fez campanha sozinho; sob sua bandeira tradicional.</span>\n<span class=\"para\">Esses resultados mostram que o Partido Comunista, que se tornou notório por ter membros que estavam rapidamente morrendo e sendo mal derrotados pelo ANO em 2021, foi “ressuscitado” com sucesso por sua carismática presidente Kateřina Konečná este ano. O que fortalece ainda mais a chance de <em>Stačilo!</em> como parceiro de coalizão para o ANO é que a nova presidente da Social-Democracia, que não parece ter chance de passar o limiar de cinco por cento sozinha, Jana Maláčová, não descartou a cooperação com este partido. Nesse caso, é importante lembrar que Babiš tem um histórico de cooperação com os comunistas. Após as eleições de 2017, o governo minoritário que o ANO formou com os Social-Democratas foi apoiado silenciosamente pelo KSČM.</span>\n<span class=\"para\">A segunda opção que o ANO tem é a cooperação com uma coalizão formada por dois partidos: <em>Přísaha</em> (Juramento), que foi estabelecido pelo ex-chefe da unidade de crime organizado da polícia, Robert Šlachta, e <em>Motoristé sobě</em> (Motoristas por si mesmos), que tem conexões com os círculos do ex-presidente Václav Klaus. Esses dois partidos formaram uma coalizão antes das eleições do Parlamento Europeu, o que lhes permitiu obter um resultado inesperadamente bom de 10,26 por cento dos votos. Para o ANO, uma coalizão com essa força política seria uma escolha lógica: seus dois eurodeputados já se juntaram à facção Patriotas pela Europa que Babiš formou no Parlamento Europeu com outros eurocéticos.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Outros cenários </strong></span>\n<span class=\"para\">O segundo cenário possível é uma coalizão com o partido de extrema direita SPD (Liberdade e Democracia Direta) que é liderado por Tomio Okamura. Okamura é um político tcheco de origem meio japonesa que recebeu entre cinco a dez por cento de apoio eleitoral em eleições subsequentes desde 2013. Até agora, no entanto, ele não foi membro de nenhum governo. Okamura perdeu recentemente alguns de seus eleitores, que estão da opinião de que ele não conseguiu transformar suas demandas em decisões políticas e encontrou novos líderes mais carismáticos que podem apoiar.</span>\n<span class=\"para\">Okamura, portanto, se juntará felizmente a uma coalizão com Babiš. Desde que Babiš, que ele mesmo rejeitou muitas das propostas de Okamura, esteja interessado em primeiro lugar. Até agora, Babiš não queria se sujar cooperando com um político tão extremo quanto Okamura. No entanto, agora está bastante claro que Babiš tem preparado o terreno para uma possível cooperação com o SPD também. Como poderíamos explicar de outra forma por que, após as eleições regionais deste ano, o ANO formou uma coalizão com este partido em várias regiões, mesmo que não precisasse fazê-lo para obter uma maioria.</span>\n<span class=\"para\">Um terceiro cenário, às vezes mencionado no discurso público tcheco, sugere que o ANO poderia cooperar com um dos partidos que formam a atual coalizão governante. Admitidamente, o governo atual e seus eleitores são muito hostis a Babiš, mas também não é segredo que especialmente o conservador ODS liderado pelo Primeiro-Ministro Fiala concorda com o ANO em muitas questões de programa. Tem uma longa história de euroceticismo e de apoio a Viktor Orbán da Hungria ou ao presidente dos EUA Donald Trump. Por exemplo, após as eleições municipais de 2022, alguns dos políticos do ODS no conselho da cidade de Praga queriam formar uma coalizão com o ANO. A ideia deles de optar pelo ANO, em vez de qualquer liberal, falhou apenas após a intervenção do primeiro-ministro e da liderança do ODS. Por essa razão, não está completamente fora de questão que o ODS “se sacrifique” e forme uma coalizão com Babiš para impedir a formação de um governo com extremistas. Tal cenário só seria possível se várias condições forem atendidas. Primeiro, a atual coalizão <em>Spolu</em> teria que se desintegrar e o Primeiro-Ministro Petr Fiala teria que renunciar, o que poderia possivelmente acontecer após um mau resultado eleitoral no próximo ano.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Instituições fortes </strong></span>\n<span class=\"para\">Assim como é incerta a resposta à pergunta sobre quais serão as políticas de Babiš, também é incerta a questão de quem serão seus potenciais parceiros de coalizão. Babiš não esconde sua fascinação por pessoas como Orbán na Hungria ou Robert Fico na Eslováquia. Como eles, ele frequentemente ataca a mídia e a sociedade civil. O líder do ANO também é conhecido por sua retórica anti-imigrante ou anti-europeia. Mas, ao mesmo tempo, Babiš não é tanto um tecnólogo do poder quanto Orbán. Ele também não é movido pela necessidade de vingança, como é o caso de Fico, que agora começou a se cercar de um círculo altamente conspiratório. Enquanto Babiš provavelmente desejaria assumir a mídia pública, sua imagem é mais de um político moderado em comparação com os líderes de alguns dos países da região. Por exemplo, grupos anti-vacina atacaram duramente Babiš pelas políticas que seu governo introduziu durante a pandemia de COVID-19.</span>\n<span class=\"para\">Mesmo que Babiš siga os passos de Orbán e Fico em assuntos internos, o que não é uma conclusão inevitável, a Chequia terá um ativo a utilizar. Este será suas instituições fortes e bem funcionais. Será muito difícil marginalizar seu papel, uma vez que essas instituições incluem, antes de tudo, o judiciário e, acima de tudo, o tribunal constitucional sobre o qual nem o primeiro-ministro nem a câmara baixa do parlamento têm influência. O tribunal constitucional é selecionado pelo presidente e é então aprovado pelo Senado, onde os partidos que formam o governo atual mantêm, graças ao diferente sistema eleitoral, uma maioria segura. Outra instituição que o sistema tcheco tem agora e poderia usar para proteger sua democracia, caso essa necessidade surja, é o escritório do atual presidente. O atual, Petr Pavel, desfruta do apoio dos eleitores do governo atual e, em virtude de sua posição, tem grande influência na sociedade, mesmo que seu poder não seja o maior. Ao contrário do resto dos países do Visegrad, a Chequia tem grupos de mídia pública genuinamente independentes e influentes que não têm medo de criticar qualquer governo. Embora Babiš e seus aliados tenham conseguido nomear vários de seus apoiadores para o conselho da TV tcheca, seria muito difícil controlá-lo completamente. Também podemos esperar que qualquer tentativa de assumir a mídia pública traga inúmeras protestos.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Menos ajuda para a Ucrânia, mas não necessariamente pró-russa</strong></span>\n<span class=\"para\">A incerteza também envolve a futura política externa de Babiš, principalmente porque o líder do ANO tem sido recentemente vocal em sua retórica anti-europeia. Sua facção no Parlamento Europeu também começou a trabalhar com eurocéticos bem conhecidos. Babiš é contra o apoio contínuo à Ucrânia, que, em sua visão, vem à custa dos cidadãos tchecos. Em vez disso, ele insiste em buscar a paz, independentemente das condições para a Ucrânia. A maioria dos potenciais parceiros de coalizão do ANO compartilha opiniões semelhantes.</span>\n<span class=\"para\">Ao mesmo tempo, no entanto, devemos ter em mente todas as transformações passadas de Babiš e o fato de que ele não é um político tipicamente pró-russo. Por exemplo, foi durante o mandato de seu governo que informações foram reveladas de que a agência de inteligência militar GRU da Rússia havia causado explosões em depósitos de munições no leste da República Tcheca em 2014. Isso resultou na “limpeza” da embaixada russa, que até então tinha um número desproporcional de funcionários servindo como uma rede de inteligência para toda a Europa Central. Também vale a pena lembrar a visita de Babiš a Kyiv em 2019. Após sua estadia na Ucrânia, ele retornou a Praga, entusiasmado com as oportunidades que a Ucrânia poderia oferecer para os negócios tchecos. Também no passado, o ANO concordou com alguns dos princípios-chave da política externa tcheca e, por exemplo, apoiou o Acordo de Cooperação em Defesa com os Estados Unidos no parlamento. Dito isso, podemos esperar que, quando se trata de qualquer política oriental do governo do ANO, haverá uma diminuição da postura proativa em relação à Ucrânia. No entanto, isso não significa necessariamente uma virada em direção à Rússia. A verdade é que a política tcheca em relação à Ucrânia não dependerá apenas do governo, mas também da continuidade nas posições oficiais dos ministérios tchecos.</span>\n<span class=\"para\">Assim, a Chequia entra no ano final antes das eleições parlamentares com as posições de Babiš e do ANO inabaláveis. É muito provável que este partido vença as eleições, com grande sucesso. No entanto, ainda há uma grande incerteza quando se trata de prever o que acontecerá após a vitória de Babiš. Com as transformações em andamento na cena política da Chequia, assim como aquelas relacionadas ao próprio “camaleão” político, permanece incerto com quem Babiš e o ANO governarão ou como serão suas políticas, tanto internas quanto internacionais.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška é pesquisador associado da AMO, a Associação para Assuntos Internacionais com sede em Praga. Sua pesquisa foca em política, segurança e sociedade na Ucrânia, Polônia e Bielorrússia, bem como nas relações ucraniano-polonesas.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Nepopularitatea guvernului actual</strong></span>\n<span class=\"para\">Azi, după trei ani de guvernare de centru-dreapta, condusă de prim-ministrul Petr Fiala, situația este diferită. ANO conduce constant în sondaje cu mai mult de 30 la sută sprijin. Al doilea în cursă este coaliția <em>Spolu</em>, condusă de ODS, care se află în jur de 20 la sută (ODS singur, fără parteneri de coaliție, ajunge la maximum 15 la sută). Poziția puternică a ANO este destul de clară, având în vedere că acum trei ani Babiš a pierdut puterea foarte strâns și în mare parte dintr-o întâmplare. La acea vreme, mai mult de un milion de cehi au votat pentru partide care nu au reușit să ajungă în parlament, în timp ce doi potențiali parteneri de coaliție au obținut 4.66 și 4.68 la sută din voturi, respectiv.</span>\n<span class=\"para\">Mai mult decât orice altceva, ANO își datorează sprijinul ridicat în sondaje nepopularității guvernului actual. Chiar și alegătorii partidelor guvernamentale admit adesea că sunt dezamăgiți de guvern și de direcția în care se îndreaptă țara lor și iau în considerare să nu voteze la alegerile viitoare. Singura excepție este politica externă și, în special, politica actuală față de Ucraina. Cea mai mare îngrijorare a cehilor este starea economiei, deoarece țara lor a stagnat de ceva timp. De fapt, Cehia a fost una dintre ultimele țări din Uniunea Europeană care a atins nivelurile de dezvoltare economică de dinainte de COVID, iar anul acesta creșterea PIB-ului este estimată la doar 1.2 la sută. Pentru oamenii obișnuiți, aceasta seamănă cu situația de după 2008, când recuperarea din criza economică a durat foarte mult timp.</span>\n<span class=\"para\">Recesiunea și recuperarea lentă, combinate cu tăieri severe de buget, au făcut ca o parte semnificativă a societății să fie mai săracă decât înainte. Din cauza inflației ridicate, care a avut, ca și în alte părți, efecte negative asupra alegerilor de consum ale oamenilor, salariile reale sunt aceleași ca în 2018. Situația oamenilor obișnuiți contrastează puternic cu cea a celor mai bogați cehi, în special a oligarhilor care activează în sectorul energetic, care s-au îmbogățit, profitând de criza actuală. Guvernul nu a fost cel mai de succes în prioritatea sa cheie de program de reducere a deficitului bugetar, pentru care este criticat de „șoimii” fiscali foarte vocali care cer și mai multe tăieri. În această situație, vestea că salariile din Polonia vecină – stereotipizată de mult de cehi ca o țară mult mai săracă – au depășit acum cele din Cehia a venit ca o mare surpriză.</span>\n<span class=\"para\">Guvernul pare, de asemenea, să aibă dificultăți în comunicare și pare incapabil să își prezinte eficient realizările publicului, ceea ce este într-un contrast puternic cu PR-ul foarte de succes al lui Andrej Babiš. Astfel, doar antipatia generalizată față de Babiš a împiedicat o scădere și mai mare a sprijinului pentru partenerii actuali ai coaliției. Cu toate acestea, de data aceasta, alegătorii coaliției actuale ar putea fi mai puțin motivați să participe la alegeri, din cauza președintelui Petr Pavel, pe care îl văd ca pe un politician de „partea lor”. În 2021, combinația dintre prim-ministrul Babiš și fostul președinte Miloš Zeman a mobilizat alegătorii să sprijine <em>Spolu</em> și celelalte partide din coaliție.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Un cameleon politic</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš este foarte probabil să devină din nou prim-ministru al Republicii Cehe. Singurul lucru care rămâne incert este cum va guverna și cu cine. La urma urmei, vorbim despre un populist fără nicio ideologie. Babiš s-a prezentat deja ca un cameleon politic capabil să se adapteze nevoilor alegătorilor săi și să abordeze atmosfera politică dominantă. Nu are probleme cu schimbarea opiniilor, chiar și cu 180 de grade.</span>\n<span class=\"para\">Considerați transformările sale din trecut. Când Babiš a intrat în politică, era un liberal de dreapta, cu o mare parte din sprijinul său venind de la oameni de afaceri care votează tradițional pentru ODS. Mai târziu, și-a abandonat poziția pro-piață inițială pentru a obține voturile social-democraților. A reușit să împingă acest partid, care este cel mai vechi dintre toate partidele politice cehe existente, cu o istorie care datează din a doua jumătate a secolului al XIX-lea, sub pragul electoral.</span>\n<span class=\"para\">Urmând valul politic, cea mai recentă schimbare a lui Babiš a fost spre extrema dreaptă, așa cum reiese din retorica sa anti-imigrantă și anti-europeană. Această schimbare îl aduce pe fostul – și potențialul viitor – prim-ministru ceh mai aproape de politicieni precum prim-ministrul Ungariei, Viktor Orbán. Împreună cu partidul lui Orbán, Fidesz, precum și cu Raliul Național al Marinei Le Pen, FPÖ-ul lui Herbert Kickl sau Liga lui Matteo Salvini, ANO al lui Babiš a format o nouă facțiune în Parlamentul European numită Patrioți pentru Europă. Astfel, spre surprinderea propriilor săi europarlamentari, Babiš a început să se distanțeze de liberali și de fostul său „prieten” Emmanuel Macron.</span>\n<span class=\"para\">Așa cum s-a menționat anterior, decizia cu cine va forma ANO un guvern de coaliție aduce o mare incertitudine în Cehia. O altă problemă necunoscută include dacă în timpul campaniei Babiš va încerca să atragă alegători moderati sau radicali? Dacă ANO nu reușește să obțină majoritatea care îi va permite să guverneze singur, un scenariu care pare puțin probabil acum, există trei scenarii posibile pentru aranjamentele de putere pe care publicul ceh le-ar putea vedea.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Primul scenariu</strong></span>\n<span class=\"para\">Poate cel mai preferat scenariu pentru Babiš ar fi să formeze o coaliție cu una dintre forțele politice care acum sunt în afara parlamentului, dar au șanse să intre în el anul viitor. Aceasta include o coaliție cu numele ușor de reținut, atrăgător pentru alegători, <em>Stačilo!</em> (Destul!) condusă de Partidul Comunist din Boemia și Moravia (KSČM), care a suferit o rebranding foarte reușit. A reușit să obțină 9.56 la sută din voturi la alegerile din acest an pentru Parlamentul European, când a obținut două locuri. În plus, la alegerile regionale, desfășurate în septembrie anul acesta, <em>Stačilo!</em> a trecut pragul de cinci procente în 11 din cele 13 regiuni cehe. Cel mai slab rezultat a fost înregistrat, paradoxal, în regiunea în care KSČM a făcut campanie singură; sub bannerul său tradițional.</span>\n<span class=\"para\">Aceste rezultate arată că Partidul Comunist, care a devenit notoriu pentru că avea membri care mureau rapid și fiind bătut rău de ANO în 2021, a fost „resuscitat” cu succes de președintele său carismatic, Kateřina Konečná, în acest an. Cei care întăresc suplimentar șansele <em>Stačilo!</em> ca partener de coaliție pentru ANO sunt că noua președintă a Social Democrației, care nu pare să aibă șanse să treacă pragul de cinci procente singură, Jana Maláčová, nu a exclus cooperarea cu acest partid. În acest caz, este important să ne amintim că Babiš are un istoric de cooperare cu comuniștii. După alegerile din 2017, guvernul minoritar pe care ANO l-a format cu social-democrații a fost susținut în liniște de KSČM.</span>\n<span class=\"para\">A doua opțiune pe care ANO o are este cooperarea cu o coaliție formată din două partide: <em>Přísaha</em> (Jurământ), care a fost înființată de fostul șef al unității de crimă organizată a poliției, Robert Šlachta, și <em>Motoristé sobě</em> (Șoferi pentru ei înșiși), care are legături cu cercurile fostului președinte Václav Klaus. Aceste două partide au format o coaliție înainte de alegerile pentru Parlamentul European, ceea ce le-a permis să obțină un rezultat neașteptat de bun de 10.26 la sută din voturi. Pentru ANO, o coaliție cu această forță politică ar fi o alegere logică: cei doi europarlamentari ai lor s-au alăturat deja facțiunii Patrioți pentru Europă pe care Babiš a format-o în Parlamentul European cu alți eurosceptici.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Alte scenarii </strong></span>\n<span class=\"para\">Al doilea scenariu posibil este o coaliție cu partidul de extremă dreapta SPD (Libertate și Demnitate Directă) condus de Tomio Okamura. Okamura este un politician ceh de origine japoneză care a obținut între cinci și zece procente de sprijin electoral în alegerile succesive din 2013. Până acum, însă, nu a fost membru al niciunui guvern. Okamura a pierdut recent o parte din alegătorii săi, care sunt de părere că nu a reușit să transforme cererile sale în decizii politice și au găsit noi lideri mai carismatici pe care îi pot susține.</span>\n<span class=\"para\">Okamura va fi astfel fericit să se alăture unei coaliții cu Babiš. Atâta timp cât Babiš, care el însuși a respins multe dintre propunerile lui Okamura, va fi interesat în primul rând. Până acum, Babiš nu a dorit să se murdărească prin cooperarea cu un politician atât de extrem precum Okamura. Cu toate acestea, acum este destul de clar că Babiš a pregătit terenul pentru o posibilă cooperare cu SPD. Cum altfel am putea explica de ce, după alegerile regionale din acest an, ANO a format o coaliție cu acest partid în mai multe regiuni, chiar dacă nu avea nevoie să o facă pentru a obține o majoritate.</span>\n<span class=\"para\">Un al treilea scenariu, uneori adus în discuția publică cehă, sugerează că ANO ar putea coopera cu unul dintre partidele care formează actuala coaliție de guvernare. Adevărat, guvernul actual și alegătorii săi sunt foarte ostili față de Babiš, dar nu este niciun secret că, în special conservatorii ODS conduși de prim-ministrul Fiala sunt de acord cu ANO pe multe probleme de program. Au o lungă istorie de euroscepticism și de susținere a lui Viktor Orbán din Ungaria sau a președintelui american Donald Trump. De exemplu, după alegerile municipale din 2022, unii dintre politicienii ODS din consiliul orașului Praga au dorit să formeze o coaliție cu ANO. Ideea lor de a opta pentru ANO, în loc de orice liberali, a eșuat doar după intervenția prim-ministrului și a conducerii ODS. Din acest motiv, nu este complet exclus ca ODS să „se sacrifice” și să formeze o coaliție cu Babiš pentru a împiedica înființarea unui guvern cu extremiști. Un astfel de scenariu ar fi posibil doar dacă mai multe condiții sunt îndeplinite. În primul rând, actuala coaliție <em>Spolu</em> ar trebui să se destrame și prim-ministrul Petr Fiala ar trebui să demisioneze, ceea ce ar putea avea loc după un rezultat electoral slab anul viitor.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Instituții puternice </strong></span>\n<span class=\"para\">La fel de incertă ca partenerii de coaliție potențiali ai lui Babiš este și răspunsul la întrebarea cum vor fi politicile sale. Babiš nu își ascunde fascinația pentru oameni precum Orbán în Ungaria sau Robert Fico în Slovacia. Ca și ei, atacă adesea mass-media și societatea civilă. Liderul ANO este, de asemenea, cunoscut pentru retorica sa anti-imigrantă sau anti-europeană. Dar, în același timp, Babiš nu este atât de mult un tehnologist al puterii ca Orbán. De asemenea, nu este condus de nevoia de răzbunare, așa cum este cazul cu Fico, care a început acum să se înconjoare de un cerc foarte conspirativ. Deși Babiš ar fi dorit probabil să preia mass-media publică, imaginea sa este mai mult de politician moderat comparativ cu liderii unor țări din regiune. De exemplu, grupurile anti-vaccin au atacat dur Babiš pentru politicile pe care guvernul său le-a introdus în timpul pandemiei COVID-19.</span>\n<span class=\"para\">Chiar dacă Babiš ar urma pașii lui Orbán și Fico în afacerile interne, ceea ce nu este o concluzie inevitabilă, Cehia va avea un atu de folosit. Acesta va fi instituțiile sale puternice și bine funcționale. Va fi foarte dificil să se marginalizeze rolul lor, deoarece aceste instituții includ, în primul rând, puterea judecătorească și, mai presus de toate, curtea constituțională asupra căreia nici prim-ministrul, nici camera inferioară a parlamentului nu au influență. Curtea constituțională este selectată de președinte și apoi este aprobată de Senat, unde partidele care formează guvernul actual mențin, datorită sistemului electoral diferit, o majoritate sigură. O altă instituție pe care sistemul ceh o are acum și ar putea folosi pentru a-și proteja democrația, în cazul în care ar apărea o astfel de nevoie, este biroul actualului președinte. Actualul, Petr Pavel, se bucură de sprijinul alegătorilor guvernului actual și, prin natura poziției sale, are o mare influență în societate, chiar dacă puterea sa nu este cea mai mare. Spre deosebire de restul țărilor din grupul de la Visegrad, Cehia are grupuri de mass-media publice cu adevărat independente și influente care nu se tem să critice orice guvern. Deși Babiš și aliații săi au reușit să numească câțiva dintre susținătorii lor în consiliul TV ceh, ar fi foarte dificil să o controleze complet. De asemenea, ne putem aștepta ca orice încercare de a prelua mass-media publică să genereze numeroase proteste.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Mai puțin ajutor pentru Ucraina, dar nu neapărat pro-rus</strong></span>\n<span class=\"para\">Incertitudinea înconjoară, de asemenea, politica externă viitoare a lui Babiš, în principal pentru că liderul ANO a fost recent vocal în retorica sa anti-europeană. Facțiunea sa din Parlamentul European a început, de asemenea, să colaboreze cu eurosceptici bine cunoscuți. Babiš este împotriva continuării sprijinului pentru Ucraina, care, în opinia sa, vine cu costuri pentru cetățenii cehi. În schimb, el insistă asupra căutării păcii, indiferent de condițiile pentru Ucraina. Cei mai mulți dintre potențialii parteneri de coaliție ai ANO au viziuni similare.</span>\n<span class=\"para\">În același timp, însă, ar trebui să avem în vedere toate transformările anterioare ale lui Babiš și faptul că el nu este un politician tipic pro-rus. De exemplu, a fost în timpul mandatului guvernului său când au fost dezvăluite informații că agenția de informații militare GRU a Rusiei a provocat explozii la depozitele de muniție din estul Republicii Cehe în 2014. Acest lucru a dus la „curățarea” ambasadei ruse, care până atunci avea un număr disproporționat de angajați care serveau ca rețea de informații pentru toată Europa Centrală. De asemenea, merită amintit vizita lui Babiš din 2019 la Kiev. După șederea sa în Ucraina, s-a întors la Praga, entuziasmat de oportunitățile pe care Ucraina le-ar putea oferi pentru afacerile cehe. De asemenea, în trecut, ANO a fost de acord cu unele dintre principiile cheie ale politicii externe cehe și, de exemplu, a susținut Acordul de Cooperare în Domeniul Apărării cu Statele Unite în parlament. Toate acestea fiind spuse, ne putem aștepta ca, în ceea ce privește politica de Est a oricărui guvern ANO, să existe o scădere a poziției proactive față de Ucraina. Cu toate acestea, acest lucru nu înseamnă neapărat o întoarcere către Rusia. Adevărul este că politica cehă față de Ucraina nu va depinde doar de guvern, ci și de continuitatea în pozițiile oficiale ale ministerelor cehe.</span>\n<span class=\"para\">Așadar, Cehia intră în ultimul an înainte de alegerile parlamentare cu pozițiile atât ale lui Babiš, cât și ale ANO neclintite. Este foarte probabil ca acest partid să câștige alegerile, cu un mare succes. Cu toate acestea, există încă o mare incertitudine în ceea ce privește prezicerea a ceea ce se va întâmpla după ce Babiš va câștiga. Cu transformările în curs de desfășurare în scena politică cehă, precum și cele referitoare la „cameleonul” politic în sine, rămâne neclar cu cine va guverna Babiš și ANO sau cum vor arăta politicile lor, atât pe plan intern, cât și internațional.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška este cercetător asociat la AMO, Asociația pentru Afaceri Internaționale cu sediul la Praga. Cercetarea sa se concentrează pe politică, securitate și societate în Ucraina, Polonia și Belarus, precum și pe relațiile ucraineno-poloneze.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Nepopularita súčasnej vlády</strong></span>\n<span class=\"para\">Dnes, po troch rokoch vlády stredopravej koalície vedenéj premiérom Petrom Fialom, je situácia iná. ANO stabilne vedie v prieskumoch s viac ako 30 percentami podpory. Druhým v pretekoch je koalícia <em>Spolu</em> vedená ODS, ktorá sa pohybuje okolo 20 percent (ODS samostatne, bez koaličných partnerov, dosahuje maximálne 15 percent). Silná pozícia ANO je celkom jasná, keďže pred tromi rokmi Babiš veľmi tesne stratil moc a do značnej miery náhodou. V tom čase viac ako milión Čechov hlasovalo za strany, ktoré sa nedostali do parlamentu, zatiaľ čo dvaja potenciálni koaliční partneri dostali 4,66 a 4,68 percenta hlasov.</span>\n<span class=\"para\">Viac ako čokoľvek iné, ANO vďačí za svoju vysokú podporu v prieskumoch neppopularite súčasnej vlády. Dokonca aj voliči vládnych strán často priznávajú, že sú sklamaní z vlády a smeru, ktorým sa ich krajina uberá, a zvažujú, že sa nezúčastnia nadchádzajúcich volieb. Jedinou výnimkou je zahraničná politika a najmä súčasná politika voči Ukrajine. Najväčšou obavou Čechov je stav ekonomiky, pretože ich krajina stagnuje už nejaký čas. Skutočne, Česko patrí medzi posledné krajiny v Európskej únii, ktoré dosiahli pred-COVID úrovne hospodárskeho rozvoja a tento rok sa odhaduje rast HDP na iba 1,2 percenta. Pre obyčajných ľudí to pripomína situáciu po roku 2008, keď zotavenie z hospodárskej krízy trvalo veľmi dlho.</span>\n<span class=\"para\">Recesia a pomalé zotavenie, spojené so značnými rozpočtovými škrtmi, urobili významnú časť spoločnosti chudobnejšou ako predtým. V dôsledku vysokej inflácie, ktorá mala, ako inde, negatívne účinky na spotrebiteľské voľby ľudí, sú reálne mzdy na úrovni roku 2018. Situácia obyčajných ľudí silno kontrastuje so situáciou najbohatších Čechov, najmä oligarchov pôsobiacich v energetickom sektore, ktorí sa obohatili, profitujúc z aktuálnej krízy. Vláda nebola najúspešnejšia vo svojej kľúčovej programovej priorite znižovania rozpočtového deficitu, za čo je kritizovaná veľmi hlasnými fiškálnymi „holubmi“, ktorí volajú po ešte väčšom utiahnutí opaskov. V tejto situácii prišla správa, že mzdy v susednom Poľsku – dlhodobo stereotypizovanom Čechmi ako oveľa chudobnejšia krajina – teraz prekonali tie v Česku, ako veľké prekvapenie.</span>\n<span class=\"para\">Vláda sa tiež zdá, že má problémy s komunikáciou a zdá sa, že nie je schopná efektívne prezentovať svoje úspechy verejnosti, čo je v ostrom kontraste s veľmi úspešným PR Andreja Babiša. Takže len rozšírená neznášanlivosť voči Babišovi zabránila ešte väčšiemu poklesu podpory pre súčasných koaličných partnerov. Avšak tentoraz môžu byť voliči súčasnej koalície menej motivovaní zúčastniť sa volieb, kvôli prezidentovi Petrovi Pavlovi, ktorého považujú za politika z „ich strany“. V roku 2021 to bola kombinácia premiéra Babiša a predchádzajúceho prezidenta Miloša Zemana, ktorá mobilizovala voličov na podporu <em>Spolu</em> a ostatných koaličných strán.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Politický chameleón</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš je veľmi pravdepodobne opäť premiérom Českej republiky. Jediná vec, ktorá zostáva neistá, je, ako bude vládnuť a s kým. Napokon, hovoríme o populistovi bez akejkoľvek ideológie. Babiš sa už predstavil ako politický chameleón schopný prispôsobiť sa potrebám svojich voličov a reagovať na dominujúcu politickú atmosféru. Nemá problémy so zmenou názorov, dokonca o 180 stupňov.</span>\n<span class=\"para\">Zvážte jeho transformácie v minulosti. Keď Babiš vstúpil do politiky, bol pravicovým voľným trhom, pričom väčšina jeho podpory pochádzala od podnikateľov, ktorí tradične volia ODS. Neskôr opustil svoju pôvodnú pro-trhovú pozíciu, aby získal voličov sociálnych demokratov. Podarilo sa mu stlačiť túto stranu, ktorá je najstaršou zo všetkých existujúcich českých politických strán s históriou siahajúcou do druhej polovice 19. storočia, pod volebný prah.</span>\n<span class=\"para\">Nasledujúc politickú vlnu, Babišova najnovšia zmena bola smerom k extrémnej pravici, čo dokazuje jeho anti-imigračná a anti-európska rétorika. Táto zmena približuje bývalého – a potenciálne budúceho – českého premiéra k politikom ako je maďarský premiér Viktor Orbán. Spolu s Orbánovou stranou Fidesz, ako aj Národným zhromaždením Marine Le Pen, FPÖ Herberta Kickla alebo Ligou Mattea Salviniho, Babišovo ANO vytvorilo novú frakciu v Európskom parlamente nazvanú Patrioti pre Európu. Týmto, na prekvapenie jeho vlastných europoslancov, Babiš začal distancovať sa od liberálov a svojho bývalého „priateľa“ Emmanuela Macrona.</span>\n<span class=\"para\">Ako už bolo spomenuté, rozhodnutie s kým ANO vytvorí koaličnú vládu prináša veľkú neistotu v Česku. Ďalšou neznámou otázkou je, či sa Babiš počas kampane pokúsi prilákať umiernených alebo radikálnych voličov? Ak by ANO nedokázalo získať väčšinu, ktorá by mu umožnila vládnuť samostatne, scenár, ktorý sa teraz zdá nepravdepodobný, existujú tri možné scenáre pre mocenské usporiadania, ktoré môže česká verejnosť ešte vidieť.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Prvý scenár</strong></span>\n<span class=\"para\">Možno najpreferovanejším scenárom pre Babiša by bolo vytvoriť koalíciu s jednou z politických síl, ktorá je teraz mimo parlamentu, ale má šancu sa doň dostať budúci rok. To zahŕňa koalíciu s ľahko zapamätateľným, voličsky atraktívnym názvom <em>Stačilo!</em> (Dosť!) vedenou Komunistickou stranou Čiech a Moravy (KSČM), ktorá prešla veľmi úspešným rebrandingom. Podarilo sa jej získať 9,56 percenta hlasov v tohtoročných voľbách do Európskeho parlamentu, keď získala dve miesta. Okrem toho, v regionálnych voľbách, ktoré sa konali v septembri tohto roku, <em>Stačilo!</em> prekročilo päťpercentný prah v 11 z 13 českých regiónov. Jej najhorší výsledok bol zaznamenaný, paradoxne, v regióne, kde KSČM kampanila sama; pod svojou tradičnou vlajkou.</span>\n<span class=\"para\">Tieto výsledky ukazujú, že Komunistická strana, ktorá sa stala notoricky známou pre svojich členov, ktorí rýchlo umierali a boli ťažko porazení ANO v roku 2021, bola tento rok úspešne „oživená“ svojou charizmatickou predsedníčkou Kateřinou Konečnou. Čo ďalej posilňuje šancu <em>Stačilo!</em> ako koaličného partnera pre ANO je, že nová predsedníčka sociálnej demokracie, ktorá sa nezdá mať šancu prejsť päťpercentným prahom sama, Jana Maláčová, nevylúčila spoluprácu s touto stranou. V tomto prípade je dôležité si pamätať, že Babiš má históriu spolupráce s komunistami. Po voľbách v roku 2017 bola menšinová vláda, ktorú ANO vytvorilo so sociálnymi demokratmi, potichu podporovaná KSČM.</span>\n<span class=\"para\">Druhou možnosťou, ktorú ANO má, je spolupráca s koalíciou vytvorenou dvoma stranami: <em>Přísaha</em> (Prísaha), ktorú založil bývalý šéf policajnej jednotky organizovaného zločinu, Robert Šlachta, a <em>Motoristé sobě</em> (Motoristi pre seba), ktorá má väzby na kruhy bývalého prezidenta Václava Klausa. Tieto dve strany vytvorili koalíciu pred voľbami do Európskeho parlamentu, čo im umožnilo získať nečakane dobrý výsledok 10,26 percenta hlasov. Pre ANO by bola koalícia s touto politickou silou logickou voľbou: ich dvaja europoslanci sa už pripojili k frakcii Patrioti pre Európu, ktorú Babiš vytvoril v Európskom parlamente s ďalšími euroskeptikmi.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Iné scenáre </strong></span>\n<span class=\"para\">Druhým možným scenárom je koalícia s extrémne pravicovou stranou SPD (Sloboda a priama demokracia), ktorú vedie Tomio Okamura. Okamura je český politik polojaponského pôvodu, ktorý od roku 2013 získal medzi päť až desať percent volebných hlasov v nasledujúcich voľbách. Doteraz však nebol členom žiadnej vlády. Okamura nedávno stratil niektorých svojich voličov, ktorí sú presvedčení, že sa mu nepodarilo premeniť jeho požiadavky na politické rozhodnutia a našli nových charizmatickejších lídrov, ktorých môžu podporiť.</span>\n<span class=\"para\">Okamura sa teda rád pripojí k koalícii s Babišom. Pokiaľ sa Babiš, ktorý sám odmietol mnohé Okamurove návrhy, bude zaujímať v prvom rade. Doteraz Babiš nechcel mať špinavé ruky spoluprácou s takým extrémnym politikom, akým je Okamura. Avšak teraz je celkom jasné, že Babiš pripravoval pôdu pre možnú spoluprácu so SPD tiež. Ako inak by sme mohli vysvetliť, prečo, po tohtoročných regionálnych voľbách, ANO vytvorilo koalíciu s touto stranou v niekoľkých regiónoch, aj keď to nepotrebovalo na získanie väčšiny.</span>\n<span class=\"para\">Tretí scenár, ktorý sa niekedy objavuje v českej verejnej diskusii, naznačuje, že ANO by mohlo spolupracovať s jednou z strán, ktoré tvoria súčasnú vládnu koalíciu. Priznajme si, že súčasná vláda a jej voliči sú veľmi nepriateľskí voči Babišovi, ale nie je tiež tajomstvom, že najmä konzervatívna ODS vedená premiérom Fialom súhlasí s ANO v mnohých programových otázkach. Má dlhú históriu euroskepticizmu a podpory maďarského Viktora Orbána alebo amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napríklad po komunálnych voľbách v roku 2022 niektorí politici ODS v pražskom mestskom zastupiteľstve chceli vytvoriť koalíciu s ANO. Ich myšlienka zvoliť ANO namiesto akýchkoľvek liberálov zlyhala len po zásahu premiéra a vedenia ODS. Z tohto dôvodu nie je úplne vylúčené, že ODS „obetuje seba“ a vytvorí koalíciu s Babišom, aby zabránila vzniku vlády s extrémistami. Takýto scenár by bol možný len v prípade, že by boli splnené niektoré podmienky. Po prvé, súčasná koalícia <em>Spolu</em> by sa musela rozpadnúť a premiér Petr Fiala by sa musel vzdať, čo by sa mohlo stať po zlých volebných výsledkoch budúci rok.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Silné inštitúcie </strong></span>\n<span class=\"para\">Rovnako ako neisté sú Babišove potenciálne koaličné partneri, je aj odpoveď na otázku, aké budú jeho politiky. Babiš neskrýva svoju fascináciu ľuďmi ako Orbán v Maďarsku alebo Robert Fico na Slovensku. Rovnako ako oni, často útočí na médiá a občiansku spoločnosť. Líder ANO je tiež známy svojou anti-imigračnou alebo anti-európskou rétorikou. Ale zároveň, Babiš nie je takým mocenským technológom ako Orbán. Nie je tiež poháňaný potrebou pomsty, ako je to v prípade Fica, ktorý sa teraz začal obklopovať veľmi konšpiratívnym kruhom. Zatiaľ čo by Babiš pravdepodobne chcel prevziať verejné médiá, jeho obraz je skôr obrazom umierneného politika v porovnaní s lídrami niektorých krajín v regióne. Napríklad, anti-vakcinačné skupiny ostro kritizovali Babiša za politiky, ktoré jeho vláda zaviedla počas pandémie COVID-19.</span>\n<span class=\"para\">Aj keď Babiš kráča v stopách Orbána a Fica v domácich záležitostiach, čo nie je samozrejmosť, Česko bude mať jeden majetok, ktorý môže využiť. Tým budú jeho silné a dobre fungujúce inštitúcie. Bude veľmi ťažké marginalizovať ich úlohu, pretože tieto inštitúcie zahŕňajú predovšetkým súdnictvo a predovšetkým ústavný súd, nad ktorým nemá vplyv ani premiér, ani dolná komora parlamentu. Ústavný súd je vyberaný prezidentom a následne schválený Senátom, kde strany, ktoré tvoria súčasnú vládu, udržujú, vďaka odlišnému volebnému systému, bezpečnú väčšinu. Ďalšou inštitúciou, ktorú český systém má teraz a mohol by ju využiť na ochranu svojej demokracie, ak by taká potreba vznikla, je úrad súčasného prezidenta. Súčasný prezident, Petr Pavel, si užíva podporu voličov súčasnej vlády a vďaka svojej pozícii má veľký vplyv v spoločnosti, aj keď jeho moc nie je najväčšia. Na rozdiel od ostatných krajín V4, Česko má skutočne nezávislé a vplyvné verejné mediálne skupiny, ktoré sa neboja kritizovať akúkoľvek vládu. Hoci sa Babišovi a jeho spojencov podarilo vymenovať niekoľkých svojich podporovateľov do rady Českej televízie, bolo by veľmi ťažké ju úplne kontrolovať. Môžeme tiež očakávať, že akýkoľvek pokus o prevzatie verejných médií prinesie množstvo protestov.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Menej pomoci pre Ukrajinu, ale nie nevyhnutne pro-ruské</strong></span>\n<span class=\"para\">Neistota obklopuje aj Babišovu budúcu zahraničnú politiku, najmä preto, že líder ANO sa nedávno vyjadril v anti-európskej rétorike. Jeho frakcia v Európskom parlamente tiež začala spolupracovať s dobre známymi euroskeptikmi. Babiš je proti pokračovaniu podpory Ukrajine, ktorá, podľa jeho názoru, prichádza na úkor českých občanov. Namiesto toho trvá na hľadaní pokoja, bez ohľadu na podmienky pre Ukrajinu. Väčšina potenciálnych koaličných partnerov ANO má podobné názory.</span>\n<span class=\"para\">V rovnakom čase by sme však mali mať na pamäti všetky Babišove minulé transformácie a fakt, že nie je typickým pro-ruským politikom. Napríklad, práve počas jeho vlády sa objavili informácie, že ruská vojenská spravodajská agentúra GRU spôsobila výbuchy na muničných skladoch na východe Českej republiky v roku 2014. To viedlo k „čisteniu“ ruskej ambasády, ktorá mala vtedy neprimeraný počet zamestnancov slúžiacich ako spravodajská sieť pre celé stredné Európu. Rovnako stojí za zmienku Babišova návšteva Kyjeva v roku 2019. Po jeho pobyte na Ukrajine sa vrátil do Prahy nadšený z príležitostí, ktoré Ukrajina mohla ponúknuť českému biznisu. Taktiež v minulosti ANO súhlasilo s niektorými kľúčovými princípmi českej zahraničnej politiky a napríklad podporilo dohodu o obranných spoluprácach so Spojenými štátmi v parlamente. To všetko naznačuje, že keď príde na akúkoľvek východnú politiku vlády ANO, očakáva sa pokles proaktívneho postoja voči Ukrajine. Avšak to neznamená nevyhnutne obrat smerom k Rusku. Pravda je, že česká politika voči Ukrajine nebude závisieť len od vlády, ale aj od kontinuity v oficiálnych pozíciách českých ministerstiev.</span>\n<span class=\"para\">Takže Česko vstupuje do posledného roka pred parlamentnými voľbami s pozíciami Babiša a ANO neotrasiteľnými. Je veľmi pravdepodobné, že táto strana vyhrá voľby s veľkým úspechom. Napriek tomu stále existuje veľa neistoty, pokiaľ ide o predpovedanie toho, čo sa stane po Babišovom víťazstve. S prebiehajúcimi transformáciami v politickej scéne Česka, ako aj tými, ktoré sa týkajú samotného politického „chameleóna“, zostáva nejasné, s kým Babiš a ANO budú vládnuť alebo aké budú ich politiky, ako doma, tak aj v medzinárodnom meradle.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška je výskumný pracovník v AMO, pražskej Asociácii pre medzinárodné záležitosti. Jeho výskum sa zameriava na politiku, bezpečnosť a spoločnosť na Ukrajine, v Poľsku a Bielorusku, ako aj na ukrajinsko-poľské vzťahy.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Ogillande av den nuvarande regeringen</strong></span>\n<span class=\"para\">I dag, efter tre år av den center-högra regeringen, ledd av premiärminister Petr Fiala, är situationen annorlunda. ANO leder stadigt i opinionsundersökningarna med mer än 30 procent stöd. Andra i racet är ODS-ledda <em>Spolu</em>-koalitionen, som svävar runt 20 procent (ODS ensam, utan koalitionspartner, maxar på 15 procent). ANOs starka ställning är ganska tydlig, med tanke på att Babiš för tre år sedan förlorade makten mycket knappt och till stor del av en slump. Vid den tiden röstade mer än en miljon tjecker på partier som inte kom in i parlamentet, medan två potentiella koalitionspartner fick 4,66 respektive 4,68 procent av rösterna.</span>\n<span class=\"para\">Mer än något annat, är ANOs höga stöd i opinionsundersökningarna en följd av ogillandet av den nuvarande regeringen. Även väljare från regeringspartierna erkänner ofta att de är besvikna på regeringen och den riktning som deras land tar och de överväger att inte rösta i de kommande valen. Det enda undantaget är utrikespolitiken och framför allt den nuvarande politiken gentemot Ukraina. Den största oron bland tjeckerna är tillståndet i ekonomin, eftersom deras land har stagnerat under en tid nu. Faktum är att Tjeckien har varit ett av de sista länderna i Europeiska unionen att nå pre-COVID-nivåer av ekonomisk utveckling och i år beräknas BNP-tillväxten till blott 1,2 procent. För vanliga människor liknar detta situationen efter 2008, när återhämtningen från den ekonomiska krisen tog mycket lång tid.</span>\n<span class=\"para\">Recession och långsam återhämtning, kombinerat med kraftiga budgetnedskärningar, har gjort en betydande del av samhället fattigare än tidigare. På grund av den höga inflationen, som har haft, liksom på andra håll, negativa effekter på människors konsumtionsval, är de reella lönerna desamma som 2018. Situationen för vanliga människor står i stark kontrast till de rikaste tjeckerna, särskilt oligarker som verkar inom energisektorn, som har blivit rikare, och profiterar på den nuvarande krisen. Regeringen har inte varit den mest framgångsrika i sitt centrala programprioritet att minska budgetunderskottet, för vilket den kritiseras av mycket högljudda finanspolitiska \"hökar\" som kräver ännu mer åtstramning. I denna situation kom nyheten att lönerna i grannlandet Polen – länge stereotypiserat av tjeckerna som ett mycket fattigare land – nu har överträffat de i Tjeckien som en stor överraskning.</span>\n<span class=\"para\">Regeringen verkar också ha problem med kommunikationen och verkar oförmögen att effektivt presentera sina prestationer för allmänheten, vilket står i skarp kontrast till den mycket framgångsrika PR:n av Andrej Babiš. Således har endast den utbredda ogillandet av Babiš förhindrat ett ännu större fall i stödet för de nuvarande koalitionspartnerna. Men den här gången kan väljarna från den nuvarande koalitionen vara mindre motiverade att delta i valen, på grund av president Petr Pavel, som de ser som en politiker från \"deras sida\". År 2021 var det kombinationen av premiärminister Babiš och den tidigare presidenten Miloš Zeman som mobiliserade väljarna att stödja <em>Spolu</em> och de andra koalitionspartierna.</span>\n<span class=\"para\"><strong>En politisk kameleont</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš är mycket troligt att återigen bli premiärminister i Tjeckiska republiken. Det enda som förblir osäkert är hur han kommer att styra, och med vem. Trots allt pratar vi om en populist utan någon ideologi. Babiš har redan presenterat sig själv som en politisk kameleont som kan anpassa sig till sina väljares behov och adressera den dominerande politiska atmosfären. Han har inga problem med att ändra åsikter, även med 180 grader.</span>\n<span class=\"para\">Överväg hans transformationer i det förflutna. När Babiš gick in i politiken var han en högerorienterad fri marknadsförespråkare, med mycket av sitt stöd från affärsmän som traditionellt röstar på ODS. Senare övergav han sin ursprungliga pro-marknadsposition för att få väljare från socialdemokraterna. Han lyckades pressa detta parti, som är det äldsta av alla existerande tjeckiska politiska partier med en historia som går tillbaka till andra hälften av 1800-talet, under den valmässiga tröskeln.</span>\n<span class=\"para\">Följande den politiska tidvattnet har Babiš senaste skifte varit mot den yttersta högern, vilket bevisas av hans anti-invandrings- och anti-europeiska retorik. Denna förändring för Babiš, den tidigare – och potentiellt framtida – tjeckiska premiärministern närmare politiker som Ungerns premiärminister Viktor Orbán. Tillsammans med Orbáns parti, Fidesz, samt Marine Le Pens National Rally, Herbert Kickls FPÖ, eller Matteo Salvini's Liga, har Babišs ANO bildat en ny fraktion i Europaparlamentet kallad Patriots for Europe. Därmed, till överraskning för sina egna MEP:er, började Babiš distansera sig från liberalerna och sin tidigare \"vän\" Emmanuel Macron.</span>\n<span class=\"para\">Som nämnts tidigare, beslutet om med vem ANO kommer att bilda en koalitionsregering medför stor osäkerhet i Tjeckien. En annan okänd fråga är om Babiš under kampanjen kommer att försöka attrahera måttliga eller radikala väljare? Om ANO misslyckas med att få den majoritet som kommer att tillåta dem att styra på egen hand, ett scenario som nu verkar osannolikt, finns det tre möjliga scenarier för maktfördelningen som den tjeckiska allmänheten kan få se.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Första scenariot</strong></span>\n<span class=\"para\">Kanske det mest föredragna scenariot för Babiš skulle vara att bilda en koalition med en av de politiska krafterna som nu är utanför parlamentet, men har en chans att komma in nästa år. Detta inkluderar en koalition med det lätt att komma ihåg, väljartilltalande namnet <em>Stačilo!</em> (Tillräckligt!) ledd av Kommunistpartiet i Böhmen och Mähren (KSČM), som har genomgått en mycket framgångsrik rebranding. Det lyckades samla 9,56 procent av rösterna i årets val till Europaparlamentet, när det fick två platser. Dessutom, i de regionala valen, som hölls i september i år, passerade <em>Stačilo!</em> femprocentströskeln i 11 av de 13 tjeckiska regionerna. Dess sämsta resultat registrerades, paradoxalt nog, i den region där KSČM kampanjade ensamt; under sitt traditionella banner.</span>\n<span class=\"para\">Dessa resultat visar att Kommunistpartiet, som blev beryktat för att ha medlemmar som snabbt dog ut och blev hårt slagna av ANO 2021, har blivit framgångsrikt \"återupplivat\" av sin karismatiska ordförande Kateřina Konečná i år. Vad som ytterligare stärker chansen för <em>Stačilo!</em> som koalitionspartner för ANO är att den nya ordföranden för Socialdemokratin, som inte verkar ha en chans att passera femprocentströskeln på egen hand, Jana Maláčová, inte har uteslutit samarbete med detta parti. I detta fall är det viktigt att komma ihåg att Babiš har en historia av samarbete med kommunisterna. Efter valet 2017 stöddes den minoritetsregering som ANO bildade med socialdemokraterna tyst av KSČM.</span>\n<span class=\"para\">Det andra alternativet som ANO har är samarbete med en koalition som bildats av två partier: <em>Přísaha</em> (Ed), som grundades av den tidigare chefen för polisens enhet för organiserad brottslighet, Robert Šlachta, och <em>Motoristé sobě</em> (Motorister för sig själva), som har kopplingar till den tidigare presidenten Václav Klaus kretsar. Dessa två partier bildade en koalition före Europaparlamentsvalen, vilket gjorde att de fick ett oväntat bra resultat på 10,26 procent av rösterna. För ANO skulle en koalition med denna politiska kraft vara ett logiskt val: deras två MEP:er har redan anslutit sig till Patriots for Europe-fraktionen som Babiš har bildat i Europaparlamentet med andra euroskeptiker.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Andra scenarier </strong></span>\n<span class=\"para\">Det andra möjliga scenariot är en koalition med det yttersta högerpartiet SPD (Frihet och Direkt Demokrati) som leds av Tomio Okamura. Okamura är en tjeckisk politiker med halvt japanskt ursprung som har fått mellan fem till tio procent av det valmässiga stödet i efterföljande val sedan 2013. Fram till nu har han dock inte varit medlem av någon regering. Okamura har nyligen förlorat en del av sina väljare, som anser att han har misslyckats med att omvandla sina krav till politiska beslut och funnit nya mer karismatiska ledare som de kan stödja.</span>\n<span class=\"para\">Okamura kommer därför gärna att gå med i en koalition med Babiš. Så länge Babiš, som själv har avvisat många av Okamuras förslag, är intresserad i första hand. Fram till nu har Babiš inte velat få sina händer smutsiga genom att samarbeta med en så extrem politiker som Okamura. Men nu är det ganska klart att Babiš har förberett marken för ett möjligt samarbete med SPD också. Hur skulle vi annars kunna förklara varför, efter årets regionala val, ANO bildade en koalition med detta parti i flera regioner, även om det inte behövde göra det för att få en majoritet.</span>\n<span class=\"para\">Ett tredje scenario, som ibland tas upp i tjeckisk offentlig diskurs, föreslår att ANO skulle kunna samarbeta med något av de partier som bildar den nuvarande regerande koalitionen. Visserligen är den nuvarande regeringen och dess väljare mycket fientliga mot Babiš, men det är inte heller någon hemlighet att särskilt det konservativa ODS, lett av premiärminister Fiala, håller med ANO om många programfrågor. Det har en lång historia av euroskepticism och stöd för Ungerns Viktor Orbán eller den amerikanske presidenten Donald Trump. Till exempel, efter kommunalvalen 2022 ville några av ODS-politikerna i Prag stadsfullmäktige bilda en koalition med ANO. Deras idé att välja ANO, istället för några liberaler, misslyckades först efter premiärministerns och ODS-ledningens ingripande. Av denna anledning är det inte helt uteslutet att ODS kommer att \"offra sig\" och bilda en koalition med Babiš för att hindra bildandet av en regering med extremister. Ett sådant scenario skulle endast vara möjligt om flera villkor uppfylls. För det första skulle den nuvarande <em>Spolu</em>-koalitionen behöva brytas upp och premiärminister Petr Fiala skulle behöva avgå, vilket eventuellt kan hända efter ett dåligt valresultat nästa år.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Starka institutioner </strong></span>\n<span class=\"para\">Precis som osäkerheten kring Babišs potentiella koalitionspartner är svaret på frågan om hur hans politik kommer att se ut. Babiš döljer inte sin fascination för människor som Orbán i Ungern eller Robert Fico i Slovakien. Liksom dem attackerar han ofta medierna och det civila samhället. ANOs ledare är också känd för sin anti-invandrings- eller anti-europeiska retorik. Men, samtidigt, är Babiš inte lika mycket en maktteknolog som Orbán. Han drivs inte heller av behovet av hämnd, som är fallet med Fico, som nu har börjat omge sig med en mycket konspiratorisk krets. Medan Babiš förmodligen skulle ha önskat att ta över de offentliga medierna, är hans bild mer av en moderat politiker jämfört med ledarna för några av länderna i regionen. Till exempel har antivaccin-grupper hårt attackerat Babiš för de politik hans regering införde under COVID-19-pandemin.</span>\n<span class=\"para\">Även om Babiš följer i fotspåren av Orbán och Fico i inrikesfrågor, vilket inte är en självklarhet, kommer Tjeckien att ha en tillgång att använda. Detta kommer att vara dess starka och välfungerande institutioner. Det kommer att vara mycket svårt att marginalisera deras roll eftersom dessa institutioner inkluderar, framför allt, rättsväsendet och framför allt, författningsdomstolen över vilken varken premiärministern eller underhuset har inflytande. Författningsdomstolen utses av presidenten och godkänns sedan av senaten, där de partier som bildar den nuvarande regeringen upprätthåller, tack vare det olika valsystemet, en säker majoritet. En annan institution som det tjeckiska systemet nu har och skulle kunna använda för att skydda sin demokrati, om ett sådant behov skulle uppstå, är kontoret för den nuvarande presidenten. Den sittande, Petr Pavel, åtnjuter stöd från den nuvarande regeringens väljare och har genom sin position stort inflytande i samhället, även om hans makt inte är den största. Till skillnad från resten av Visegrad-länderna har Tjeckien genuint oberoende och inflytelserika offentliga mediegrupper som inte är rädda för att kritisera någon regering. Även om Babiš och hans allierade har lyckats utnämna flera av sina supportrar till Tjeckisk TV:s råd, skulle det vara mycket svårt att helt kontrollera det. Vi kan också förvänta oss att varje försök att ta över de offentliga medierna kommer att leda till otaliga protester.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Mindre hjälp till Ukraina, men inte nödvändigtvis pro-ryska</strong></span>\n<span class=\"para\">Osäkerhet omger också Babišs framtida utrikespolitik, främst eftersom ANOs ledare nyligen har varit högljudd i sin anti-europeiska retorik. Hans fraktion i Europaparlamentet har också börjat samarbeta med välkända euroskeptiker. Babiš är emot fortsatt stöd till Ukraina som, enligt hans åsikt, kommer på bekostnad av tjeckiska medborgare. Istället insisterar han på att söka fred, oavsett villkoren för Ukraina. De flesta av ANOs potentiella koalitionspartner har liknande åsikter.</span>\n<span class=\"para\">Samtidigt bör vi dock ha i åtanke alla Babišs tidigare transformationer, och det faktum att han inte är en typisk pro-rysk politiker. Till exempel var det under hans regerings tid som information avslöjades om att Rysslands GRU militär underrättelsetjänst hade orsakat explosioner vid ammunitionsdepåer i östra Tjeckien 2014. Detta resulterade i \"rensningen\" av den ryska ambassaden, som vid den tiden hade ett oproportionerligt antal anställda som tjänade som ett underrättelsenätverk för hela Centraleuropa. Det är också värt att minnas Babišs besök i Kyiv 2019. Efter sin vistelse i Ukraina återvände han till Prag, entusiastisk över de möjligheter som Ukraina kunde erbjuda för tjeckisk affärsverksamhet. Även i det förflutna har ANO kommit överens om några av de centrala principerna för tjeckisk utrikespolitik och till exempel stöttat Försvarssamarbetsavtalet med USA i parlamentet. Med allt detta sagt kan vi förvänta oss att när det gäller någon ANO-regerings östpolitik, kommer det att ske en nedgång i den proaktiva hållningen gentemot Ukraina. Men detta betyder inte nödvändigtvis en sväng mot Ryssland. Sanningen är att tjeckisk politik om Ukraina inte bara kommer att bero på regeringen utan också på kontinuitet i de officiella positionerna hos tjeckiska ministerier.</span>\n<span class=\"para\">Således går Tjeckien in i det sista året före parlamentsvalen med både Babišs och ANOs positioner oförändrade. Det är mycket troligt att detta parti kommer att vinna valen, med stor framgång. Ändå finns det fortfarande en stor osäkerhet när det gäller att förutsäga vad som kommer att hända efter att Babiš vinner. Med de pågående transformationerna i Tjeckiens politiska scen, liksom de som rör den politiska \"kameleonten\" själv, förblir det oklart med vem Babiš och ANO kommer att styra eller hur deras politik kommer att se ut, både inrikes och utrikes.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška är forskningsmedarbetare vid AMO, den Prag-baserade Föreningen för internationella frågor. Hans forskning fokuserar på politik, säkerhet och samhälle i Ukraina, Polen och Vitryssland samt ukrainsk-polska relationer.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\"><strong>Mevcut hükümetin popülaritesizliği</strong></span>\n<span class=\"para\">Bugün, Başbakan Petr Fiala'nın liderliğindeki merkez sağ hükümetin üzerinden üç yıl geçtikten sonra durum farklı. ANO, anketlerde %30'un üzerinde destekle istikrarlı bir şekilde önde gidiyor. Yarışta ikinci sırada ODS liderliğindeki <em>Spolu</em> koalisyonu, %20 civarında dolaşıyor (ODS yalnızca, koalisyon ortakları olmadan, en fazla %15'e ulaşabiliyor). ANO'nun güçlü konumu oldukça net, zira üç yıl önce Babiš iktidarı çok yakın bir şekilde ve büyük ölçüde şansa kaybetmişti. O zaman, bir milyondan fazla Çek, parlamentoya giremeyen partilere oy vermişken, iki potansiyel koalisyon ortağı sırasıyla %4.66 ve %4.68 oy almıştı.</span>\n<span class=\"para\">Her şeyden çok, ANO'nun anketlerdeki yüksek desteği mevcut hükümetin popülaritesizliğine borçlu. Hükümet partilerinin seçmenleri bile genellikle hükümetten ve ülkelerinin gittiği yönden hayal kırıklığına uğradıklarını kabul ediyor ve yaklaşan seçimlerde oy vermemeyi düşünüyorlar. Tek istisna, dış politika ve özellikle Ukrayna'ya yönelik mevcut politika. Çeklerin en büyük endişesi ekonominin durumu, çünkü ülkeleri bir süredir duraklama döneminde. Gerçekten de, Çek Cumhuriyeti, COVID öncesi ekonomik gelişim seviyelerine ulaşan Avrupa Birliği'ndeki son ülkelerden biri oldu ve bu yıl GSYİH büyümesi yalnızca %1.2 olarak tahmin ediliyor. Sıradan insanlar için bu, 2008 sonrası durumu hatırlatıyor; ekonomik krizden kurtulmak çok uzun zaman aldı.</span>\n<span class=\"para\">Resesyon ve yavaş toparlanma, sert bütçe kesintileriyle birleştiğinde, toplumun önemli bir kısmını öncekinden daha yoksul hale getirdi. Yüksek enflasyon nedeniyle, diğer yerlerde olduğu gibi, insanların tüketim tercihlerinde olumsuz etkiler yaratan gerçek ücretler 2018 seviyesinde kalmış durumda. Sıradan insanların durumu, özellikle enerji sektöründe faaliyet gösteren oligarklar gibi en zengin Çeklerin durumu ile güçlü bir şekilde tezat oluşturuyor; bu oligarklar mevcut krizden kâr elde ederek daha da zenginleşti. Hükümet, bütçe açığını azaltma konusundaki ana program önceliğinde en başarılı olanı değil; bu nedenle, daha fazla kemer sıkma çağrısında bulunan çok sesli mali \"şahinler\" tarafından eleştiriliyor. Bu durumda, komşu Polonya'daki maaşların - Çekler tarafından uzun zamandır çok daha yoksul bir ülke olarak stereotip haline getirilen - artık Çek Cumhuriyeti'ni geçtiği haberi büyük bir sürpriz oldu.</span>\n<span class=\"para\">Hükümet ayrıca iletişimde zorluk yaşıyor gibi görünüyor ve başarılarını kamuoyuna etkili bir şekilde sunamıyor; bu, Andrej Babiš'in çok başarılı PR'ı ile keskin bir tezat oluşturuyor. Böylece, yalnızca Babiš'e karşı yaygın bir hoşnutsuzluk, mevcut koalisyon ortaklarının desteklerinde daha büyük bir düşüşü engelledi. Ancak bu sefer, mevcut koalisyonun seçmenleri, kendilerini \"kendi taraflarından\" bir politikacı olarak gördükleri Başkan Petr Pavel nedeniyle seçimlere katılma konusunda daha az motive olabilirler. 2021'de, Başbakan Babiš ve önceki Başkan Miloš Zeman'ın kombinasyonu, seçmenleri <em>Spolu</em> ve diğer koalisyon partilerini desteklemeye mobilize etti.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Bir siyasi bukalemun</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš'in Çek Cumhuriyeti'nin bir kez daha başbakanı olma olasılığı oldukça yüksek. Tek belirsiz kalan, nasıl yöneteceği ve kiminle olacağı. Sonuçta, ideolojisi olmayan bir popülistten bahsediyoruz. Babiš, seçmenlerinin ihtiyaçlarına uyum sağlama ve baskın siyasi atmosfere hitap etme yeteneğine sahip bir siyasi bukalemun olarak kendini tanıttı. Görüşlerini 180 derece bile değiştirmekten çekinmiyor.</span>\n<span class=\"para\">Geçmişteki dönüşümlerini düşünün. Babiš siyasete girdiğinde, ODS için geleneksel olarak oy veren iş insanlarından büyük destek alan sağcı bir serbest piyasa savunucusuydu. Daha sonra, Sosyal Demokratların seçmenlerini kazanmak için orijinal pro-pazar pozisyonunu terk etti. Bu, 19. yüzyilin ikinci yarısına kadar uzanan tarihi ile mevcut Çek siyasi partileri arasında en eski olan bu partiyi, seçim barajının altına itmekte başarılı oldu.</span>\n<span class=\"para\">Siyasi dalgalara ayak uydurarak, Babiš'in son kayması aşırı sağa doğru oldu; bu, anti-göçmen ve anti-Avrupa retoriği ile kanıtlanıyor. Bu değişim, eski - ve potansiyel olarak gelecekteki - Çek başbakanını, Macaristan Başbakanı Viktor Orbán gibi politikacılara daha da yaklaştırıyor. Orbán'ın partisi Fidesz ile birlikte, Marine Le Pen'in Ulusal Birliği, Herbert Kickl'in FPÖ'sü veya Matteo Salvini'nin Ligi ile birlikte, Babiš'in ANO'su Avrupa Parlamentosu'nda \"Avrupa için Patriotlar\" adlı yeni bir fraksiyon oluşturdu. Böylece, kendi Avrupa Parlamentosu milletvekillerinin sürprizine, Babiš liberallerden ve eski \"arkadaşı\" Emmanuel Macron'dan uzaklaşmaya başladı.</span>\n<span class=\"para\">Daha önce belirtildiği gibi, ANO'nun hangi koalisyon hükümeti ile kurulacağı kararı, Çek Cumhuriyeti'nde büyük belirsizlik getiriyor. Diğer bir bilinmeyen konu, Babiš'in kampanya sırasında ılımlı mı yoksa radikal seçmenleri mi çekmeye çalışacağıdır? ANO, kendi başına yönetme yetkisini elde edecek çoğunluğu sağlayamazsa, şu anda pek olası görünmeyen bir senaryo, Çek kamuoyunun görebileceği güç düzenlemeleri için üç olası senaryo vardır.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Birinci senaryo</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš için belki de en tercih edilen senaryo, şu anda parlamentonun dışında olan ancak gelecek yıl girmesi muhtemel olan siyasi güçlerden biriyle koalisyon kurmak olacaktır. Bu, Komünist Parti'nin (KSČM) liderliğindeki, hatırlaması kolay, seçmen çekici <em>Stačilo!</em> (Yeter!) ile bir koalisyonu içeriyor; bu parti çok başarılı bir yeniden markalaşma süreci geçirdi. Bu yıl Avrupa Parlamentosu seçimlerinde %9.56 oy almayı başardı ve iki sandalye kazandı. Ayrıca, bu yıl Eylül ayında yapılan yerel seçimlerde <em>Stačilo!</em> 13 Çek bölgesinin 11'inde %5 barajını geçti. En kötü sonucu, KSČM'nin yalnızca kendi geleneksel bayrağı altında kampanya yürüttüğü bölgede kaydetti.</span>\n<span class=\"para\">Bu sonuçlar, 2021'de ANO tarafından hızla yok edilen ve üyeleri hızla ölen Komünist Parti'nin, bu yıl karizmatik başkanı Kateřina Konečná tarafından başarılı bir şekilde \"hayata döndürüldüğünü\" gösteriyor. ANO için koalisyon ortağı olarak <em>Stačilo!</em>'nın şansını artıran bir diğer faktör, beş %5 barajını tek başına geçme şansı görünmeyen Sosyal Demokrasi'nin yeni başkanı Jana Maláčová'nın bu partiyle işbirliğini dışlamamış olmasıdır. Bu durumda, Babiš'in komünistlerle işbirliği yapma geçmişini hatırlamak önemlidir. 2017 seçimlerinden sonra, ANO'nun Sosyal Demokratlarla kurduğu azınlık hükümeti, KSČM tarafından sessizce desteklenmiştir.</span>\n<span class=\"para\">ANO'nun ikinci seçeneği, eski polis organize suç birimi başkanı Robert Šlachta tarafından kurulan <em>Přísaha</em> (Yemin) ve eski başkan Václav Klaus'un çevreleriyle bağlantılı <em>Motoristé sobě</em> (Kendine Motorcular) adlı iki partiden oluşan bir koalisyonla işbirliği yapmaktır. Bu iki parti, Avrupa Parlamentosu seçimlerinden önce bir koalisyon kurarak %10.26 oy almayı başardılar. ANO için, bu siyasi güçle bir koalisyon mantıklı bir seçim olacaktır: iki Avrupa Parlamentosu milletvekilleri, Babiš'in Avrupa Parlamentosu'nda diğer Avrupa karşıtlarıyla oluşturduğu Avrupa için Patriotlar fraksiyonuna katıldılar.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Diğer senaryolar </strong></span>\n<span class=\"para\">İkinci olası senaryo, Tomio Okamura'nın liderliğindeki aşırı sağ SPD (Özgürlük ve Doğrudan Demokrasi) partisiyle bir koalisyon kurmaktır. Okamura, 2013'ten bu yana ardışık seçimlerde %5 ile %10 arasında oy desteği alan yarı Japon kökenli bir Çek politikacısıdır. Ancak şimdiye kadar herhangi bir hükümetin üyesi olmamıştır. Okamura, son zamanlarda, taleplerini siyasi kararlara dönüştürme konusunda başarısız olduğu ve destekleyebileceği daha karizmatik liderler buldukları görüşünde olan bazı seçmenlerini kaybetti.</span>\n<span class=\"para\">Okamura, bu nedenle Babiš ile bir koalisyona katılmaktan memnuniyet duyacaktır. Babiš, Okamura'nın birçok önerisini reddetmiş olsa da, öncelikle bu işbirliğine ilgi duyması gerekiyor. Şimdiye kadar, Babiš, Okamura gibi aşırı bir politikacıyla işbirliği yaparak ellerini kirletmek istemedi. Ancak şimdi, Babiš'in SPD ile olası bir işbirliği için zemin hazırladığı oldukça net. Bu yılki yerel seçimlerden sonra, ANO'nun birkaç bölgede bu partiyle koalisyon kurduğunu açıklamak başka nasıl mümkün olabilir ki; çoğunluğu elde etmek için bunu yapmasına gerek yoktu.</span>\n<span class=\"para\">Çek kamuoyunda bazen gündeme getirilen üçüncü bir senaryo, ANO'nun mevcut iktidar koalisyonunu oluşturan partilerden biriyle işbirliği yapabileceğini öne sürüyor. Şüphesiz, mevcut hükümet ve seçmenleri Babiš'e karşı çok düşmanca, ancak özellikle Başbakan Fiala'nın liderliğindeki muhafazakar ODS'nin birçok program meselesinde ANO ile hemfikir olduğu da bir sır değil. Uzun bir Avrupa karşıtlığı geçmişine sahip ve Macaristan'ın Viktor Orbán'ını veya ABD Başkanı Donald Trump'ı destekliyor. Örneğin, 2022 yerel seçimlerinden sonra, Prag şehir konseyindeki bazı ODS politikacıları ANO ile bir koalisyon kurmak istediler. ANO'yu, herhangi bir liberali tercih etmek yerine seçme fikirleri, yalnızca başbakanın ve ODS liderliğinin müdahalesiyle başarısız oldu. Bu nedenle, ODS'nin \"kendini feda etmesi\" ve aşırılarla bir hükümet kurulmasını engellemek için Babiš ile bir koalisyon kurması tamamen dışlanmış değildir. Böyle bir senaryo yalnızca birkaç koşul yerine getirildiğinde mümkün olacaktır. Öncelikle, mevcut <em>Spolu</em> koalisyonunun dağılması ve Başbakan Petr Fiala'nın istifa etmesi gerekecektir; bu, gelecek yıl kötü bir seçim sonucundan sonra mümkün olabilir.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Güçlü kurumlar </strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš'in potansiyel koalisyon ortakları kadar belirsiz olan bir diğer soru da, politikalarının nasıl olacağıdır. Babiš, Orbán gibi Macaristan'daki veya Fico gibi Slovakya'daki insanlara olan hayranlığını gizlemiyor. Onlar gibi, medyayı ve sivil toplumu sık sık eleştiriyor. ANO'nun lideri, anti-göçmen veya anti-Avrupa retoriği ile de tanınıyor. Ancak, aynı zamanda, Babiš, Orbán kadar bir güç teknisyeni değil. Fico'nun durumunda olduğu gibi, intikam alma ihtiyacıyla da hareket etmiyor; Fico şimdi kendini oldukça komplocu bir çevreyle çevrelemeye başladı. Babiš, muhtemelen kamu medyasını ele geçirmek istemiş olsa da, imajı, bölgedeki bazı ülkelerin liderlerine kıyasla daha ılımlı bir politikacı olarak öne çıkıyor. Örneğin, aşı karşıtı gruplar, hükümetinin COVID-19 pandemisi sırasında uyguladığı politikalar nedeniyle Babiš'i sert bir şekilde eleştirdi.</span>\n<span class=\"para\">Babiš, iç meselelerde Orbán ve Fico'nun izinden giderse, bu kesin bir sonuç değildir; Çek Cumhuriyeti'nin kullanabileceği bir varlık olacaktır. Bu, güçlü ve iyi işleyen kurumları olacaktır. Bu kurumların rolünü marjinalleştirmek çok zor olacaktır; çünkü bu kurumlar, öncelikle yargı ve en önemlisi, başbakanın veya alt meclisin etkisi olmayan anayasa mahkemesini içerir. Anayasa mahkemesi, başkan tarafından seçilir ve ardından mevcut hükümeti oluşturan partilerin, farklı seçim sistemi sayesinde, güvenli bir çoğunluğu koruduğu Senato tarafından onaylanır. Çek sisteminin şimdi sahip olduğu ve böyle bir ihtiyaç doğarsa demokrasisini korumak için kullanabileceği bir diğer kurum, mevcut başkanlık ofisidir. Mevcut başkan Petr Pavel, mevcut hükümetin seçmenlerinin desteğini alıyor ve konumu gereği toplumda büyük bir etkiye sahip; bu, gücü en büyük olmasa da. Visegrad ülkelerinin geri kalanından farklı olarak, Çek Cumhuriyeti, herhangi bir hükümeti eleştirmekten korkmayan gerçekten bağımsız ve etkili kamu medya gruplarına sahiptir. Babiš ve müttefikleri, Çek TV konseyine birkaç destekçilerini atamayı başarmış olsalar da, bunu tamamen kontrol etmek çok zor olacaktır. Kamu medyasını ele geçirme girişiminin birçok protestoya yol açacağını da bekleyebiliriz.</span>\n<span class=\"para\"><strong>Ukrayna'ya daha az yardım, ama mutlaka pro-Rus değil</strong></span>\n<span class=\"para\">Babiš'in gelecekteki dış politikası da belirsizlik içindedir; bu, ANO'nun liderinin son zamanlarda anti-Avrupa retoriğinde sesli olması nedeniyle. Avrupa Parlamentosu'ndaki fraksiyonu da tanınmış Avrupa karşıtlarıyla çalışmaya başladı. Babiš, Çek vatandaşlarının maliyetine mal olduğunu düşündüğü Ukrayna'ya devam eden desteğe karşıdır. Bunun yerine, Ukrayna'nın koşullarından bağımsız olarak barış arayışında ısrar ediyor. ANO'nun potansiyel koalisyon ortaklarının çoğu benzer görüşlere sahip.</span>\n<span class=\"para\">Ancak, Babiš'in geçmişteki tüm dönüşümlerini ve tipik bir pro-Rus politikacı olmadığını unutmamalıyız. Örneğin, hükümetinin görev süresi boyunca, Rusya'nın GRU askeri istihbarat ajansının 2014'te Çek Cumhuriyeti'nin doğusundaki mühimmat depolarında patlamalara neden olduğu bilgisi ortaya çıktı. Bu, o zamana kadar Orta Avrupa'nın tamamı için bir istihbarat ağı olarak hizmet eden orantısız sayıda çalışanı olan Rus büyükelçiliğinin \"temizlenmesine\" yol açtı. Ayrıca, Babiš'in 2019'da Kyiv'e yaptığı ziyareti hatırlamak da önemlidir. Ukrayna'daki kalışının ardından, Çek iş dünyası için Ukrayna'nın sunabileceği fırsatlardan heyecanla Prag'a döndü. Ayrıca, geçmişte ANO, Çek dış politikasının bazı temel ilkeleri üzerinde anlaşmış ve örneğin, parlamentoda Amerika Birleşik Devletleri ile Savunma İşbirliği Anlaşması'nı desteklemiştir. Tüm bunları göz önünde bulundurarak, ANO hükümetinin Doğu politikası söz konusu olduğunda, Ukrayna'ya yönelik proaktif tutumda bir azalma bekleyebiliriz. Ancak bu, mutlaka Rusya'ya bir dönüş anlamına gelmez. Gerçek şu ki, Çek politikasının Ukrayna üzerindeki etkisi yalnızca hükümete değil, aynı zamanda Çek bakanlıklarının resmi pozisyonlarındaki sürekliliğe de bağlı olacaktır.</span>\n<span class=\"para\">Böylece, Çek Cumhuriyeti, parlamenter seçimlerden önceki son yıla, hem Babiš'in hem de ANO'nun sarsılmaz pozisyonlarıyla giriyor. Bu partinin seçimleri büyük bir başarıyla kazanması oldukça muhtemel. Ancak, Babiš'in kazanmasının ardından ne olacağını tahmin etmekte hala büyük bir belirsizlik var. Çek Cumhuriyeti'nin siyasi sahnesindeki devam eden dönüşümler ve siyasi \"bukalemun\" ile ilgili dönüşümler göz önüne alındığında, Babiš ve ANO'nun kiminle yöneteceği veya politikalarının hem iç hem de uluslararası alanda nasıl olacağı belirsizliğini koruyor.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Michal Lebduška, Prag merkezli Uluslararası İlişkiler Derneği AMO'da araştırmacıdır. Araştırmaları, Ukrayna, Polonya ve Belarus'taki politika, güvenlik ve topluma, ayrıca Ukrayna-Polonya ilişkilerine odaklanmaktadır.</span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
    key:"pubDate": string:"2024-11-21T17:56:33",
    key:"contentUrl": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromContentUrl": boolean:true,
            key:"firstLanguage": boolean:true
        },
        key:"bg": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38160",
            key:"fromLang": string:"en"
        }
    },
    key:"languageDetails": {
        key:"OriginalLangauges": number:1,
        key:"ContentItemLangauges": number:1,
        key:"ContentItemTranslations": number:21
    },
    key:"originalLanguages": {
        key:"language_codes": [
            string:"en"
        ]
    },
    key:"revision": {
        key:"dateModified": string:"2024-12-07T00:29:53.808",
        key:"__typename": string:"Revision"
    },
    key:"mediaAssets": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"uid": string:"eayukgoxpgoparsajqrzhvrs7e4",
                key:"mediaType": string:"image",
                key:"title": {
                    key:"en": {
                        key:"value": string:"Lebduska (1)"
                    }
                },
                key:"duration": null:null,
                key:"files": {
                    key:"nodes": [
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-300x175.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-1024x597.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-150x150.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-768x448.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-1024x683.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-1024x492.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-1024x660.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-1024x900.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-180x180.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-300x300.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-600x600.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-600x350.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/Lebduska-1-100x100.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        }
                    ],
                    key:"__typename": string:"MediaAssetFilesByFileToMediaAssetBAndAManyToManyConnection"
                },
                key:"__typename": string:"MediaAsset"
            }
        ],
        key:"__typename": string:"ContentItemMediaAssetsByContentItemToMediaAssetAAndBManyToManyConnection"
    },
    key:"contentItemTranslations": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"title": string:"Czechia’s known and unknown",
                key:"uid": string:"0bb1b06f-0711-4aeb-970d-58d7d3f90dd4",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Despopularidade do governo atual</strong></p>\n<p>Hoje, após três anos do governo de centro-direita, liderado pelo Primeiro-Ministro Petr Fiala, a situação é diferente. O ANO lidera constantemente nas pesquisas com mais de 30 por cento de apoio. Em segundo lugar na corrida está a coalizão <em>Spolu</em>, liderada pelo ODS, que flutua em torno de 20 por cento (o ODS sozinho, sem parceiros de coalizão, atinge no máximo 15 por cento). A forte posição do ANO é bastante clara, considerando que há três anos Babiš perdeu o poder de forma muito apertada e em grande parte por acaso. Naquela época, mais de um milhão de tchecos votaram em partidos que não conseguiram chegar ao parlamento, enquanto dois potenciais parceiros de coalizão receberam 4,66 e 4,68 por cento dos votos, respectivamente.</p>\n<p>Mais do que qualquer outra coisa, o ANO deve seu alto apoio nas pesquisas à despopularidade do governo atual. Mesmo os eleitores dos partidos governamentais frequentemente admitem que estão desapontados com o governo e a direção em que seu país está indo e consideram não votar nas próximas eleições. A única exceção é a política externa e, mais notavelmente, a política atual em relação à Ucrânia. A maior preocupação dos tchecos é o estado da economia, pois seu país está estagnando há algum tempo. De fato, a Chequia tem sido um dos últimos países da União Europeia a alcançar os níveis de desenvolvimento econômico pré-COVID e este ano o crescimento do PIB é estimado em meros 1,2 por cento. Para as pessoas comuns, isso se assemelha à situação após 2008, quando a recuperação da crise econômica levou muito tempo.</p>\n<p>Recessão e recuperação lenta, combinadas com cortes orçamentários severos, tornaram uma parte significativa da sociedade mais pobre do que antes. Devido à alta inflação, que teve, como em outros lugares, efeitos negativos nas escolhas de consumo das pessoas, os salários reais são os mesmos de 2018. A situação das pessoas comuns contrasta fortemente com a dos tchecos mais ricos, especialmente os oligarcas que operam no setor de energia, que ficaram mais ricos, lucrando com a crise atual. O governo não tem sido o mais bem-sucedido em sua prioridade de programa chave de reduzir o déficit orçamentário, pelo qual é criticado por “falcões” fiscais muito vocais que pedem ainda mais austeridade. Nessa situação, a notícia de que os salários na vizinha Polônia – há muito estereotipada pelos tchecos como um país muito mais pobre – agora superaram os da Chequia foi uma grande surpresa.</p>\n<p>O governo também parece ter dificuldades com a comunicação e parece incapaz de apresentar efetivamente suas conquistas ao público, o que contrasta fortemente com o PR muito bem-sucedido de Andrej Babiš. Assim, apenas a aversão generalizada a Babiš impediu uma queda ainda maior no apoio aos atuais parceiros de coalizão. No entanto, desta vez, os eleitores da coalizão atual podem estar menos motivados a participar das eleições, por causa do Presidente Petr Pavel, a quem veem como um político “do seu lado”. Em 2021, foi a combinação do Primeiro-Ministro Babiš e do ex-Presidente Miloš Zeman que mobilizou os eleitores a apoiar <em>Spolu</em> e os outros partidos da coalizão.</p>\n<p><strong>Um camaleão político</strong></p>\n<p>Babiš é altamente provável que se torne novamente o primeiro-ministro da República Tcheca. A única coisa que permanece incerta é como ele governará e com quem. Afinal, estamos falando de um populista sem nenhuma ideologia. Babiš já se apresentou como um camaleão político capaz de se adaptar às necessidades de seus eleitores e abordar a atmosfera política dominante. Ele não tem problemas em mudar de opinião, mesmo em 180 graus.</p>\n<p>Considere suas transformações no passado. Quando Babiš entrou na política, ele era um liberal de direita, com grande parte de seu apoio vindo de empresários que tradicionalmente votam no ODS. Mais tarde, ele abandonou sua posição original pró-mercado para conquistar os eleitores dos Social-Democratas. Ele conseguiu empurrar este partido, que é o mais antigo de todos os partidos políticos tchecos existentes, com uma história que remonta à segunda metade do século 19, abaixo do limiar eleitoral.</p>\n<p>Seguindo a maré política, a última mudança de Babiš foi em direção à extrema direita, como evidenciado por sua retórica anti-imigrante e anti-europeia. Essa mudança aproxima o ex – e potencial futuro – primeiro-ministro tcheco de políticos como o Primeiro-Ministro da Hungria, Viktor Orbán. Juntamente com o partido de Orbán, o Fidesz, assim como o Rassemblement National de Marine Le Pen, o FPÖ de Herbert Kickl, ou a Liga de Matteo Salvini, o ANO de Babiš formou uma nova facção no Parlamento Europeu chamada Patriotas pela Europa. Assim, para surpresa de seus próprios eurodeputados, Babiš começou a se distanciar dos liberais e de seu antigo “amigo” Emmanuel Macron.</p>\n<p>Como mencionado anteriormente, a decisão sobre com quem o ANO formará um governo de coalizão traz grande incerteza na Chequia. Outra questão desconhecida inclui se durante a campanha Babiš tentará atrair eleitores moderados ou radicais? Se o ANO não conseguir obter a maioria que lhe permitirá governar sozinho, um cenário que agora parece improvável, há três possíveis cenários para os arranjos de poder que o público tcheco pode ainda ver.</p>\n<p><strong>Primeiro cenário</strong></p>\n<p>Talvez o cenário mais preferido por Babiš seria formar uma coalizão com uma das forças políticas que agora estão fora do parlamento, mas têm chance de entrar no próximo ano. Isso inclui uma coalizão com o nome fácil de lembrar e atraente para os eleitores <em>Stačilo!</em> (Chega!) liderada pelo Partido Comunista da Boêmia e Morávia (KSČM), que passou por um rebranding muito bem-sucedido. Conseguiu obter 9,56 por cento dos votos nas eleições deste ano para o Parlamento Europeu, quando conquistou dois assentos. Além disso, nas eleições regionais, realizadas em setembro deste ano, <em>Stačilo!</em> ultrapassou o limiar de cinco por cento em 11 das 13 regiões tchecas. Sua pior pontuação foi registrada, paradoxalmente, na região onde o KSČM fez campanha sozinho; sob sua bandeira tradicional.</p>\n<p>Esses resultados mostram que o Partido Comunista, que se tornou notório por ter membros que estavam rapidamente morrendo e sendo mal derrotados pelo ANO em 2021, foi “ressuscitado” com sucesso por sua carismática presidente Kateřina Konečná este ano. O que fortalece ainda mais a chance de <em>Stačilo!</em> como parceiro de coalizão para o ANO é que a nova presidente da Social-Democracia, que não parece ter chance de passar o limiar de cinco por cento sozinha, Jana Maláčová, não descartou a cooperação com este partido. Nesse caso, é importante lembrar que Babiš tem um histórico de cooperação com os comunistas. Após as eleições de 2017, o governo minoritário que o ANO formou com os Social-Democratas foi apoiado silenciosamente pelo KSČM.</p>\n<p>A segunda opção que o ANO tem é a cooperação com uma coalizão formada por dois partidos: <em>Přísaha</em> (Juramento), que foi estabelecido pelo ex-chefe da unidade de crime organizado da polícia, Robert Šlachta, e <em>Motoristé sobě</em> (Motoristas por si mesmos), que tem conexões com os círculos do ex-presidente Václav Klaus. Esses dois partidos formaram uma coalizão antes das eleições do Parlamento Europeu, o que lhes permitiu obter um resultado inesperadamente bom de 10,26 por cento dos votos. Para o ANO, uma coalizão com essa força política seria uma escolha lógica: seus dois eurodeputados já se juntaram à facção Patriotas pela Europa que Babiš formou no Parlamento Europeu com outros eurocéticos.</p>\n<p><strong>Outros cenários </strong></p>\n<p>O segundo cenário possível é uma coalizão com o partido de extrema direita SPD (Liberdade e Democracia Direta) que é liderado por Tomio Okamura. Okamura é um político tcheco de origem meio japonesa que recebeu entre cinco a dez por cento de apoio eleitoral em eleições subsequentes desde 2013. Até agora, no entanto, ele não foi membro de nenhum governo. Okamura perdeu recentemente alguns de seus eleitores, que estão da opinião de que ele não conseguiu transformar suas demandas em decisões políticas e encontrou novos líderes mais carismáticos que podem apoiar.</p>\n<p>Okamura, portanto, se juntará felizmente a uma coalizão com Babiš. Desde que Babiš, que ele mesmo rejeitou muitas das propostas de Okamura, esteja interessado em primeiro lugar. Até agora, Babiš não queria se sujar cooperando com um político tão extremo quanto Okamura. No entanto, agora está bastante claro que Babiš tem preparado o terreno para uma possível cooperação com o SPD também. Como poderíamos explicar de outra forma por que, após as eleições regionais deste ano, o ANO formou uma coalizão com este partido em várias regiões, mesmo que não precisasse fazê-lo para obter uma maioria.</p>\n<p>Um terceiro cenário, às vezes mencionado no discurso público tcheco, sugere que o ANO poderia cooperar com um dos partidos que formam a atual coalizão governante. Admitidamente, o governo atual e seus eleitores são muito hostis a Babiš, mas também não é segredo que especialmente o conservador ODS liderado pelo Primeiro-Ministro Fiala concorda com o ANO em muitas questões de programa. Tem uma longa história de euroceticismo e de apoio a Viktor Orbán da Hungria ou ao presidente dos EUA Donald Trump. Por exemplo, após as eleições municipais de 2022, alguns dos políticos do ODS no conselho da cidade de Praga queriam formar uma coalizão com o ANO. A ideia deles de optar pelo ANO, em vez de qualquer liberal, falhou apenas após a intervenção do primeiro-ministro e da liderança do ODS. Por essa razão, não está completamente fora de questão que o ODS “se sacrifique” e forme uma coalizão com Babiš para impedir a formação de um governo com extremistas. Tal cenário só seria possível se várias condições forem atendidas. Primeiro, a atual coalizão <em>Spolu</em> teria que se desintegrar e o Primeiro-Ministro Petr Fiala teria que renunciar, o que poderia possivelmente acontecer após um mau resultado eleitoral no próximo ano.</p>\n<p><strong>Instituições fortes </strong></p>\n<p>Assim como é incerta a resposta à pergunta sobre quais serão as políticas de Babiš, também é incerta a questão de quem serão seus potenciais parceiros de coalizão. Babiš não esconde sua fascinação por pessoas como Orbán na Hungria ou Robert Fico na Eslováquia. Como eles, ele frequentemente ataca a mídia e a sociedade civil. O líder do ANO também é conhecido por sua retórica anti-imigrante ou anti-europeia. Mas, ao mesmo tempo, Babiš não é tanto um tecnólogo do poder quanto Orbán. Ele também não é movido pela necessidade de vingança, como é o caso de Fico, que agora começou a se cercar de um círculo altamente conspiratório. Enquanto Babiš provavelmente desejaria assumir a mídia pública, sua imagem é mais de um político moderado em comparação com os líderes de alguns dos países da região. Por exemplo, grupos anti-vacina atacaram duramente Babiš pelas políticas que seu governo introduziu durante a pandemia de COVID-19.</p>\n<p>Mesmo que Babiš siga os passos de Orbán e Fico em assuntos internos, o que não é uma conclusão inevitável, a Chequia terá um ativo a utilizar. Este será suas instituições fortes e bem funcionais. Será muito difícil marginalizar seu papel, uma vez que essas instituições incluem, antes de tudo, o judiciário e, acima de tudo, o tribunal constitucional sobre o qual nem o primeiro-ministro nem a câmara baixa do parlamento têm influência. O tribunal constitucional é selecionado pelo presidente e é então aprovado pelo Senado, onde os partidos que formam o governo atual mantêm, graças ao diferente sistema eleitoral, uma maioria segura. Outra instituição que o sistema tcheco tem agora e poderia usar para proteger sua democracia, caso essa necessidade surja, é o escritório do atual presidente. O atual, Petr Pavel, desfruta do apoio dos eleitores do governo atual e, em virtude de sua posição, tem grande influência na sociedade, mesmo que seu poder não seja o maior. Ao contrário do resto dos países do Visegrad, a Chequia tem grupos de mídia pública genuinamente independentes e influentes que não têm medo de criticar qualquer governo. Embora Babiš e seus aliados tenham conseguido nomear vários de seus apoiadores para o conselho da TV tcheca, seria muito difícil controlá-lo completamente. Também podemos esperar que qualquer tentativa de assumir a mídia pública traga inúmeras protestos.</p>\n<p><strong>Menos ajuda para a Ucrânia, mas não necessariamente pró-russa</strong></p>\n<p>A incerteza também envolve a futura política externa de Babiš, principalmente porque o líder do ANO tem sido recentemente vocal em sua retórica anti-europeia. Sua facção no Parlamento Europeu também começou a trabalhar com eurocéticos bem conhecidos. Babiš é contra o apoio contínuo à Ucrânia, que, em sua visão, vem à custa dos cidadãos tchecos. Em vez disso, ele insiste em buscar a paz, independentemente das condições para a Ucrânia. A maioria dos potenciais parceiros de coalizão do ANO compartilha opiniões semelhantes.</p>\n<p>Ao mesmo tempo, no entanto, devemos ter em mente todas as transformações passadas de Babiš e o fato de que ele não é um político tipicamente pró-russo. Por exemplo, foi durante o mandato de seu governo que informações foram reveladas de que a agência de inteligência militar GRU da Rússia havia causado explosões em depósitos de munições no leste da República Tcheca em 2014. Isso resultou na “limpeza” da embaixada russa, que até então tinha um número desproporcional de funcionários servindo como uma rede de inteligência para toda a Europa Central. Também vale a pena lembrar a visita de Babiš a Kyiv em 2019. Após sua estadia na Ucrânia, ele retornou a Praga, entusiasmado com as oportunidades que a Ucrânia poderia oferecer para os negócios tchecos. Também no passado, o ANO concordou com alguns dos princípios-chave da política externa tcheca e, por exemplo, apoiou o Acordo de Cooperação em Defesa com os Estados Unidos no parlamento. Dito isso, podemos esperar que, quando se trata de qualquer política oriental do governo do ANO, haverá uma diminuição da postura proativa em relação à Ucrânia. No entanto, isso não significa necessariamente uma virada em direção à Rússia. A verdade é que a política tcheca em relação à Ucrânia não dependerá apenas do governo, mas também da continuidade nas posições oficiais dos ministérios tchecos.</p>\n<p>Assim, a Chequia entra no ano final antes das eleições parlamentares com as posições de Babiš e do ANO inabaláveis. É muito provável que este partido vença as eleições, com grande sucesso. No entanto, ainda há uma grande incerteza quando se trata de prever o que acontecerá após a vitória de Babiš. Com as transformações em andamento na cena política da Chequia, assim como aquelas relacionadas ao próprio “camaleão” político, permanece incerto com quem Babiš e o ANO governarão ou como serão suas políticas, tanto internas quanto internacionais.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška é pesquisador associado da AMO, a Associação para Assuntos Internacionais com sede em Praga. Sua pesquisa foca em política, segurança e sociedade na Ucrânia, Polônia e Bielorrússia, bem como nas relações ucraniano-polonesas.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:17:41.366",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Um ano antes das eleições parlamentares da Chequia, as pesquisas mostram uma vantagem substancial para o ANO, o partido populista fundado por um dos oligarcas mais ricos e ex-primeiro-ministro Andrej Babiš. Goste ou não, o retorno de Babiš parece inevitável. No entanto, com essa inevitabilidade vem a incerteza sobre com quem e como Babiš governará novamente.</I>\n<br><br>\nO Andrej Babiš da Chequia tem sido um jogador político de peso desde as eleições parlamentares de 2013. Naquela época, o ANO teve seu primeiro sucesso eleitoral. Inesperadamente, ficou em segundo lugar na corrida, capturando mais de 18 por cento dos votos, ficando atrás apenas dos Social-Democratas, que garantiram a primeira posição. Esse sucesso eleitoral permitiu que Babiš se juntasse ao governo de coalizão como ministro das finanças. Quatro anos depois, nas eleições parlamentares subsequentes, o ANO venceu de forma decisiva. Uma pontuação dez por cento maior do que em 2013 lhe deu uma vitória absoluta e o primeiro lugar na corrida. Em segundo lugar ficou o Partido Democrático Cívico de direita ou ODS, que recebeu apenas 11,32 por cento dos votos. Em 2021, mesmo que o ANO tenha perdido por uma margem mínima para a coalizão Spolu (Juntos) liderada pelo ODS, ainda assim registrou uma boa pontuação de mais de 27 por cento dos votos.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pt",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:17:41.367",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Tschechiens Bekanntes und Unbekanntes",
                key:"uid": string:"3747d110-e2d9-4cbc-9f3f-3929c5ca3580",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Unbeliebtheit der aktuellen Regierung</strong></p>\n<p>Heute, nach drei Jahren der Mitte-rechts-Regierung unter Premierminister Petr Fiala, ist die Situation anders. ANO führt stetig in den Umfragen mit mehr als 30 Prozent Unterstützung. Zweiter im Rennen ist die von der ODS geführte <em>Spolu</em>-Koalition, die bei etwa 20 Prozent schwebt (ODS allein, ohne Koalitionspartner, erreicht maximal 15 Prozent). Die starke Position von ANO ist ziemlich klar, wenn man bedenkt, dass Babiš vor drei Jahren sehr knapp und größtenteils durch Zufall die Macht verlor. Zu diesem Zeitpunkt stimmten mehr als eine Million Tschechen für Parteien, die es nicht ins Parlament schafften, während zwei potenzielle Koalitionspartner 4,66 bzw. 4,68 Prozent der Stimmen erhielten.</p>\n<p>Mehr als alles andere verdankt ANO seine hohe Unterstützung in den Umfragen der Unbeliebtheit der aktuellen Regierung. Selbst Wähler der Regierungsparteien geben oft zu, dass sie enttäuscht von der Regierung und der Richtung sind, in die ihr Land geht, und sie ziehen in Betracht, bei den bevorstehenden Wahlen nicht zu wählen. Die einzige Ausnahme ist die Außenpolitik und insbesondere die aktuelle Politik gegenüber der Ukraine. Die größte Sorge der Tschechen ist der Zustand der Wirtschaft, da ihr Land seit einiger Zeit stagniert. Tatsächlich gehört Tschechien zu den letzten Ländern in der Europäischen Union, die die Vorkrisen-Niveaus der wirtschaftlichen Entwicklung erreicht haben, und in diesem Jahr wird das BIP-Wachstum auf magere 1,2 Prozent geschätzt. Für die normalen Menschen ähnelt dies der Situation nach 2008, als die Erholung von der Wirtschaftskrise sehr lange dauerte.</p>\n<p>Rezession und langsame Erholung, kombiniert mit drastischen Haushaltskürzungen, haben einen erheblichen Teil der Gesellschaft ärmer gemacht als zuvor. Aufgrund der hohen Inflation, die wie anderswo negative Auswirkungen auf die Konsumwahl der Menschen hatte, sind die Reallöhne die gleichen wie 2018. Die Situation der normalen Menschen steht in starkem Kontrast zu der der reichsten Tschechen, insbesondere der Oligarchen, die im Energiesektor tätig sind und von der aktuellen Krise profitiert haben. Die Regierung war in ihrem wichtigsten Programmpriorität, das Haushaltsdefizit zu reduzieren, nicht besonders erfolgreich, wofür sie von sehr lautstarken fiskalischen „Falken“ kritisiert wird, die noch mehr Gürtelanschnallen fordern. In dieser Situation kam die Nachricht, dass die Löhne im benachbarten Polen – lange von den Tschechen als viel ärmeres Land stereotypisiert – nun die in Tschechien übertroffen haben, als große Überraschung.</p>\n<p>Die Regierung scheint auch Schwierigkeiten mit der Kommunikation zu haben und scheint nicht in der Lage zu sein, ihre Erfolge der Öffentlichkeit effektiv zu präsentieren, was im krassen Gegensatz zu dem sehr erfolgreichen PR von Andrej Babiš steht. Nur die weit verbreitete Abneigung gegen Babiš hat einen noch größeren Rückgang der Unterstützung für die aktuellen Koalitionspartner verhindert. Allerdings könnten die Wähler der aktuellen Koalition diesmal weniger motiviert sein, an den Wahlen teilzunehmen, wegen des Präsidenten Petr Pavel, den sie als Politiker „ihrer Seite“ sehen. 2021 war es die Kombination aus Premierminister Babiš und dem vorherigen Präsidenten Miloš Zeman, die die Wähler mobilisierte, um <em>Spolu</em> und die anderen Koalitionsparteien zu unterstützen.</p>\n<p><strong>Ein politischer Chamäleon</strong></p>\n<p>Babiš wird sehr wahrscheinlich erneut Premierminister der Tschechischen Republik werden. Das einzige, was ungewiss bleibt, ist, wie er regieren wird und mit wem. Schließlich sprechen wir von einem Populisten ohne Ideologie. Babiš hat sich bereits als politisches Chamäleon präsentiert, das in der Lage ist, sich an die Bedürfnisse seiner Wähler anzupassen und die dominierende politische Atmosphäre anzusprechen. Er hat keine Probleme damit, seine Ansichten zu ändern, sogar um 180 Grad.</p>\n<p>Betrachten Sie seine Transformationen in der Vergangenheit. Als Babiš in die Politik eintrat, war er ein rechtsgerichteter Freimarktwirtschaftler, dessen Unterstützung größtenteils von Geschäftsleuten kam, die traditionell für die ODS stimmen. Später gab er seine ursprüngliche pro-marktliche Position auf, um die Wähler der Sozialdemokraten zu gewinnen. Es gelang ihm, diese Partei, die die älteste aller bestehenden tschechischen politischen Parteien ist und deren Geschichte bis in die zweite Hälfte des 19. Jahrhunderts zurückreicht, unter die Wahlhürde zu drücken.</p>\n<p>Im Einklang mit dem politischen Trend hat Babiš’ letzte Wende nach rechtsaußen stattgefunden, wie seine anti-immigrantische und anti-europäische Rhetorik zeigt. Diese Veränderung bringt den ehemaligen – und potenziell zukünftigen – tschechischen Premierminister näher zu Politikern wie dem ungarischen Premierminister Viktor Orbán. Zusammen mit Orbáns Partei, Fidesz, sowie Marine Le Pens National Rally, Herbert Kickls FPÖ oder Matteo Salvinis Liga hat Babiš’ ANO eine neue Fraktion im Europäischen Parlament namens Patriots for Europe gebildet. Damit begann Babiš, sehr zur Überraschung seiner eigenen Abgeordneten, sich von den Liberalen und seinem ehemaligen „Freund“ Emmanuel Macron zu distanzieren.</p>\n<p>Wie bereits erwähnt, bringt die Entscheidung, mit wem ANO eine Koalitionsregierung bilden wird, große Unsicherheit in Tschechien. Eine weitere unbekannte Frage ist, ob Babiš während des Wahlkampfs versuchen wird, moderate oder radikale Wähler anzuziehen? Sollte ANO nicht die Mehrheit erreichen, die es ihm ermöglicht, eigenständig zu regieren, was jetzt unwahrscheinlich erscheint, gibt es drei mögliche Szenarien für die Machtverhältnisse, die die tschechische Öffentlichkeit möglicherweise noch sehen wird.</p>\n<p><strong>Erstes Szenario</strong></p>\n<p>Vielleicht wäre das am meisten bevorzugte Szenario für Babiš, eine Koalition mit einer der politischen Kräfte zu bilden, die jetzt außerhalb des Parlaments stehen, aber die Chance haben, nächstes Jahr einzutreten. Dazu gehört eine Koalition mit dem einprägsamen, wählerfreundlichen Namen <em>Stačilo!</em> (Genug!), die von der Kommunistischen Partei Böhmen und Mähren (KSČM) geleitet wird, die eine sehr erfolgreiche Neupositionierung durchlaufen hat. Sie konnte bei den diesjährigen Wahlen zum Europäischen Parlament 9,56 Prozent der Stimmen gewinnen, was ihr zwei Sitze einbrachte. Darüber hinaus überschritt <em>Stačilo!</em> bei den Regionalwahlen, die im September dieses Jahres stattfanden, in 11 der 13 tschechischen Regionen die Fünf-Prozent-Hürde. Ihr schlechtestes Ergebnis wurde paradoxerweise in der Region erzielt, in der die KSČM allein unter ihrem traditionellen Banner Wahlkampf machte.</p>\n<p>Diese Ergebnisse zeigen, dass die Kommunistische Partei, die dafür berüchtigt wurde, dass ihre Mitglieder schnell starben und 2021 von ANO stark geschlagen wurden, in diesem Jahr erfolgreich von ihrer charismatischen Vorsitzenden Kateřina Konečná „wiederbelebt“ wurde. Was die Chance von <em>Stačilo!</em> als Koalitionspartner für ANO zusätzlich stärkt, ist, dass die neue Vorsitzende der Sozialdemokratie, die anscheinend keine Chance hat, die Fünf-Prozent-Hürde allein zu überwinden, Jana Maláčová, eine Zusammenarbeit mit dieser Partei nicht ausgeschlossen hat. In diesem Fall ist es wichtig zu beachten, dass Babiš eine Vorgeschichte der Zusammenarbeit mit den Kommunisten hat. Nach den Wahlen 2017 wurde die Minderheitsregierung, die ANO mit den Sozialdemokraten bildete, stillschweigend von der KSČM unterstützt.</p>\n<p>Die zweite Option, die ANO hat, ist die Zusammenarbeit mit einer Koalition, die aus zwei Parteien besteht: <em>Přísaha</em> (Eid), die von dem ehemaligen Leiter der Polizeieinheit für organisierte Kriminalität, Robert Šlachta, gegründet wurde, und <em>Motoristé sobě</em> (Autofahrer für sich selbst), die Verbindungen zu den Kreisen des ehemaligen Präsidenten Václav Klaus hat. Diese beiden Parteien bildeten vor den Wahlen zum Europäischen Parlament eine Koalition, die ihnen ein unerwartet gutes Ergebnis von 10,26 Prozent der Stimmen einbrachte. Für ANO wäre eine Koalition mit dieser politischen Kraft eine logische Wahl: Ihre beiden Abgeordneten haben sich bereits der Fraktion Patriots for Europe angeschlossen, die Babiš im Europäischen Parlament mit anderen Euroskeptikern gebildet hat.</p>\n<p><strong>Andere Szenarien </strong></p>\n<p>Das zweite mögliche Szenario ist eine Koalition mit der rechtsextremen SPD (Freiheit und direkte Demokratie), die von Tomio Okamura geleitet wird. Okamura ist ein tschechischer Politiker mit halb-japanischen Wurzeln, der seit 2013 in den nachfolgenden Wahlen zwischen fünf und zehn Prozent Wahlunterstützung erhalten hat. Bis jetzt war er jedoch kein Mitglied einer Regierung. Okamura hat kürzlich einige seiner Wähler verloren, die der Meinung sind, dass er es versäumt hat, seine Forderungen in politische Entscheidungen umzusetzen, und neue, charismatischere Führer gefunden haben, die sie unterstützen können.</p>\n<p>Okamura wird also gerne einer Koalition mit Babiš beitreten. Sofern Babiš, der viele von Okamuras Vorschlägen abgelehnt hat, in erster Linie interessiert ist. Bis jetzt wollte Babiš sich nicht die Hände schmutzig machen, indem er mit einem so extremen Politiker wie Okamura zusammenarbeitet. Es ist jedoch jetzt ziemlich klar, dass Babiš auch den Boden für eine mögliche Zusammenarbeit mit der SPD vorbereitet hat. Wie sonst könnten wir erklären, warum ANO nach den diesjährigen Regionalwahlen in mehreren Regionen eine Koalition mit dieser Partei gebildet hat, auch wenn es dies nicht tun musste, um eine Mehrheit zu gewinnen.</p>\n<p>Ein drittes Szenario, das manchmal im tschechischen öffentlichen Diskurs angesprochen wird, deutet darauf hin, dass ANO mit einer der Parteien kooperieren könnte, die die aktuelle Regierungskoalition bilden. Zugegeben, die aktuelle Regierung und ihre Wähler sind Babiš gegenüber sehr feindlich, aber es ist auch kein Geheimnis, dass insbesondere die konservative ODS unter Premierminister Fiala in vielen programmatischen Fragen mit ANO übereinstimmt. Sie hat eine lange Geschichte des Euroskeptizismus und der Unterstützung von Ungarns Viktor Orbán oder dem US-Präsidenten Donald Trump. Zum Beispiel wollten einige der ODS-Politiker im Prager Stadtrat nach den Kommunalwahlen 2022 eine Koalition mit ANO bilden. Ihre Idee, sich für ANO anstelle von Liberalen zu entscheiden, scheiterte nur nach dem Eingreifen des Premierministers und der ODS-Führung. Aus diesem Grund ist es nicht völlig ausgeschlossen, dass die ODS sich „opfern“ und eine Koalition mit Babiš bilden wird, um die Bildung einer Regierung mit Extremisten zu verhindern. Ein solches Szenario wäre nur möglich, wenn mehrere Bedingungen erfüllt sind. Erstens müsste die aktuelle <em>Spolu</em>-Koalition zerbrechen und Premierminister Petr Fiala müsste zurücktreten, was möglicherweise nach einem schlechten Wahlergebnis im nächsten Jahr geschehen könnte.</p>\n<p><strong>Starke Institutionen </strong></p>\n<p>So ungewiss wie Babiš’ potenzielle Koalitionspartner ist die Antwort auf die Frage, wie seine Politik aussehen wird. Babiš verbirgt nicht seine Faszination für Menschen wie Orbán in Ungarn oder Robert Fico in der Slowakei. Wie sie greift er oft die Medien und die Zivilgesellschaft an. Der ANO-Vorsitzende ist auch bekannt für seine anti-immigrantische oder anti-europäische Rhetorik. Aber gleichzeitig ist Babiš nicht so sehr ein Machttechnologe wie Orbán. Er wird auch nicht von dem Bedürfnis nach Rache getrieben, wie es bei Fico der Fall ist, der jetzt begonnen hat, sich mit einem stark verschwörerischen Kreis zu umgeben. Während Babiš wahrscheinlich gewünscht hätte, die öffentlichen Medien zu übernehmen, ist sein Image im Vergleich zu den Führern einiger Länder in der Region eher das eines moderaten Politikers. Zum Beispiel haben anti-Impfgruppen Babiš scharf für die Politiken angegriffen, die seine Regierung während der COVID-19-Pandemie eingeführt hat.</p>\n<p>Selbst wenn Babiš in den Fußstapfen von Orbán und Fico in der Innenpolitik folgt, was keine ausgemachte Sache ist, wird Tschechien ein Asset haben, das es nutzen kann. Dies werden seine starken und gut funktionierenden Institutionen sein. Es wird sehr schwierig sein, ihre Rolle zu marginalisieren, da diese Institutionen vor allem die Justiz und vor allem das Verfassungsgericht umfassen, über das weder der Premierminister noch die untere Kammer des Parlaments Einfluss haben. Das Verfassungsgericht wird vom Präsidenten ausgewählt und dann vom Senat genehmigt, wo die Parteien, die die aktuelle Regierung bilden, dank des unterschiedlichen Wahlsystems eine sichere Mehrheit halten. Eine weitere Institution, die das tschechische System jetzt hat und nutzen könnte, um seine Demokratie zu schützen, sollte dies notwendig sein, ist das Amt des aktuellen Präsidenten. Der Amtsinhaber, Petr Pavel, genießt die Unterstützung der Wähler der aktuellen Regierung und hat aufgrund seiner Position großen Einfluss in der Gesellschaft, auch wenn seine Macht nicht die größte ist. Im Gegensatz zu den anderen Visegrad-Ländern hat Tschechien tatsächlich unabhängige und einflussreiche öffentliche Mediengruppen, die nicht zögern, jede Regierung zu kritisieren. Obwohl Babiš und seine Verbündeten es geschafft haben, mehrere ihrer Unterstützer in den Rat des tschechischen Fernsehens zu berufen, wäre es sehr schwierig, ihn vollständig zu kontrollieren. Wir können auch erwarten, dass jeder Versuch, die öffentlichen Medien zu übernehmen, zahlreiche Proteste auslösen wird.</p>\n<p><strong>Weniger Hilfe für die Ukraine, aber nicht unbedingt pro-russisch</strong></p>\n<p>Ungewissheit umgibt auch Babiš' zukünftige Außenpolitik, hauptsächlich weil der ANO-Vorsitzende kürzlich in seiner anti-europäischen Rhetorik laut geworden ist. Seine Fraktion im Europäischen Parlament hat auch begonnen, mit bekannten Euroskeptikern zusammenzuarbeiten. Babiš ist gegen die fortgesetzte Unterstützung für die Ukraine, die seiner Ansicht nach auf Kosten der tschechischen Bürger geht. Stattdessen besteht er darauf, Frieden zu suchen, unabhängig von den Bedingungen für die Ukraine. Die meisten potenziellen Koalitionspartner von ANO vertreten ähnliche Ansichten.</p>\n<p>Gleichzeitig sollten wir jedoch alle vergangenen Transformationen von Babiš im Hinterkopf behalten und die Tatsache, dass er kein typischer pro-russischer Politiker ist. Zum Beispiel wurde während der Amtszeit seiner Regierung bekannt, dass der russische Militärgeheimdienst GRU 2014 Explosionen in Munitionsdepots im Osten der Tschechischen Republik verursacht hatte. Dies führte zur „Säuberung“ der russischen Botschaft, die bis dahin eine unverhältnismäßig hohe Anzahl von Mitarbeitern hatte, die als Geheimdienstnetzwerk für ganz Mitteleuropa dienten. Es ist auch erwähnenswert, dass Babiš 2019 die Ukraine besuchte. Nach seinem Aufenthalt in der Ukraine kehrte er begeistert über die Möglichkeiten, die die Ukraine für tschechische Unternehmen bieten könnte, nach Prag zurück. Auch in der Vergangenheit stimmte ANO einigen der grundlegenden Prinzipien der tschechischen Außenpolitik zu und unterstützte beispielsweise das Verteidigungskooperationsabkommen mit den Vereinigten Staaten im Parlament. Alles in allem können wir erwarten, dass es in Bezug auf die Außenpolitik einer ANO-Regierung einen Rückgang der proaktiven Haltung gegenüber der Ukraine geben wird. Dies bedeutet jedoch nicht unbedingt eine Wende hin zu Russland. Die Wahrheit ist, dass die tschechische Politik gegenüber der Ukraine nicht nur von der Regierung abhängt, sondern auch von der Kontinuität in den offiziellen Positionen der tschechischen Ministerien.</p>\n<p>So tritt Tschechien in das letzte Jahr vor den Parlamentswahlen ein, wobei die Positionen sowohl von Babiš als auch von ANO unerschütterlich sind. Es ist sehr wahrscheinlich, dass diese Partei die Wahlen mit großem Erfolg gewinnen wird. Dennoch gibt es immer noch eine große Unsicherheit, wenn es darum geht, vorherzusagen, was nach dem Sieg von Babiš passieren wird. Angesichts der laufenden Transformationen in der politischen Szene Tschechiens sowie derjenigen, die den politischen „Chamäleon“ selbst betreffen, bleibt unklar, mit wem Babiš und ANO regieren werden oder wie ihre Politiken sowohl im Inland als auch international aussehen werden.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška ist Forschungsmitarbeiter bei AMO, der in Prag ansässigen Vereinigung für internationale Angelegenheiten. Seine Forschung konzentriert sich auf Politik, Sicherheit und Gesellschaft in der Ukraine, Polen und Weißrussland sowie auf die ukrainisch-polnischen Beziehungen.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:37:04.183",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Ein Jahr vor den Parlamentswahlen in Tschechien zeigen Umfragen einen erheblichen Vorsprung für ANO, die populistische Partei, die von einem der reichsten Oligarchen und ehemaligen Premierminister Andrej Babiš gegründet wurde. Ob man es mag oder nicht, Babiš' Comeback scheint unvermeidlich. Doch mit dieser Unvermeidlichkeit kommt Unsicherheit darüber, mit wem und wie Babiš wieder regieren wird.</I>\n<br><br>\nTschechiens Andrej Babiš ist seit den Parlamentswahlen 2013 ein gewichtiger politischer Akteur. Zu diesem Zeitpunkt hatte ANO seinen ersten Wahlerfolg. Unerwartet belegte es den zweiten Platz im Rennen und erhielt über 18 Prozent der Stimmen, nur hinter den Sozialdemokraten, die die Spitzenposition sicherten. Dieser Wahlerfolg ermöglichte es Babiš, als Finanzminister der Koalitionsregierung beizutreten. Vier Jahre später, bei den nachfolgenden Parlamentswahlen, gewann ANO deutlich. Ein Ergebnis, das zehn Prozent höher war als 2013, verschaffte ihm einen absoluten Sieg und den ersten Platz im Rennen. Zweiter wurde die rechtsgerichtete Bürgerdemokratische Partei oder ODS, die nur 11,32 Prozent der Stimmen erhielt. Im Jahr 2021, obwohl ANO mit einem minimalen Abstand an die ODS-geführte Spolu (Gemeinsam) Koalition verlor, erzielte es dennoch ein gutes Ergebnis von mehr als 27 Prozent der Stimmen.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"de",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:14.086",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Czechia’s known and unknown",
                key:"uid": string:"45d099e3-c9e7-489c-9237-c15d91433f39",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Unpopularity of the current government</strong></p>\n<p>Today, after three years of the centre-right government, headed by Prime Minister Petr Fiala, the situation is different. ANO is steadily leading in the polls with more than 30 per cent of support. Second in the race is the ODS-led <em>Spolu</em> coalition, hovering around 20 per cent (ODS alone, without coalition partners, maxes out at 15 per cent). ANO’s strong position is quite clear, considering that three years ago Babiš lost power very closely and largely by a chance. At that time, more than one million Czechs voted for parties that did not make it to the parliament, while two potential coalition partners received 4.66 and 4.68 per cent of the vote respectively.</p>\n<p>More than anything else, ANO owes its high support in the polls to the unpopularity of the current government. Even voters of governmental parties often admit that they are disappointed with the government and the direction in which their country is going and they consider not voting in the upcoming elections. The only exception is foreign policy and most notably current policy towards Ukraine. The biggest concern of Czechs is the state of the economy, because their country has been stagnating for some time now. Indeed, Czechia has been one of the last countries in the European Union to reach pre-COVID levels of economic development and this year GDP growth is estimated at a mere 1.2 per cent. For ordinary people this resembles the situation after 2008, when the recovery from the economic crisis took a very long time.</p>\n<p>Recession and slow recovery, combined with severe budget cuts, has made a significant portion of the society poorer than before. Because of high inflation, which has had, like elsewhere, negative effects on people’s consumption choices, real wages are the same as in 2018. The situation of ordinary people strongly contrasts with that of the richest Czechs, especially oligarchs operating in the energy sector, who have gotten richer, profiting from the current crisis. The government has not been the most successful in its key programme priority of reducing the budget deficit, for which it is criticized by very vocal fiscal “hawks” who are calling for even more belt-tightening. In this situation, the news that wages in neighbouring Poland – long stereotyped by Czechs as a much poorer country – have now surpassed those in Czechia came as a great surprise.</p>\n<p>The government also appears to struggle with communication and seems unable to effectively present its achievements to the public, which is in a stark contrast with very successful PR of Andrej Babiš. Thus, only the widespread dislike for Babiš has prevented an even greater drop in support for the current coalition partners. However this time, voters of the current coalition might be less motivated to take part in the elections, because of the President Petr Pavel, whom they see as a politician from “their side”. In 2021 it was the combination of Prime Minister Babiš and the previous President Miloš Zeman, that mobilized voters to support <em>Spolu </em>and the other coalition parties.</p>\n<p><strong>A political chameleon</strong></p>\n<p>Babiš is highly likely to once again become the prime minister of the Czech Republic. The only thing that remains uncertain is how he will govern, and with whom. After all, we are talking about a populist without any ideology. Babiš has already presented himself as a political chameleon capable of adapting to his voters’ needs and addressing the dominating political atmosphere. He has no problems with changing views, even by 180 degrees.</p>\n<p>Consider his transformations in the past. When Babiš entered politics, he was a right-wing free marketer, with much of his backing coming from businessmen who traditionally vote for ODS. Later he abandoned his original pro-market position to get the voters of the Social Democrats. He succeeded in pushing this party, which is the oldest of all existing Czech political parties with a history dating back to the second half of the 19th century, below the electoral threshold.</p>\n<p>Following the political tide, Babiš’s latest shift has been towards the far right, as evidenced by his anti-immigrant and anti-European rhetoric. This change brings the former – and potentially future – Czech prime minister closer to politicians such as Hungary’s Prime Minister Viktor Orbán. Together with Orbán's party, Fidesz, as well as Marine Le Pen’s National Rally, Herbert Kickl’s FPÖ, or Matteo Salvini's League, Babiš’s ANO has formed a new faction in the European Parliament called the Patriots for Europe. Thereby, to a surprise of his own MEPs, Babiš started distancing himself from the liberals and his former “friend” Emmanuel Macron.</p>\n<p>As mentioned earlier, the decision with whom ANO will form a coalition government brings great uncertainty in Czechia. Another unknown issue includes whether during the campaign Babiš will be trying to attract moderate or radical voters? Should ANO fail to get the majority that will allow it to govern on its own, a scenario that seems unlikely now, there are three possible scenarios for the power arrangements that the Czech public may yet see.</p>\n<p><strong>First scenario</strong></p>\n<p>Perhaps the most preferred scenario for Babiš would be to form a coalition with one of the political forces that is now outside the parliament, but has a chance of entering it next year. This includes a coalition with the easy to remember, voter appealing name of <em>Stačilo!</em> (Enough!) headed by the Communist Party of Bohemia and Moravia (KSČM), which has undergone a very successful rebranding. It managed to garner 9.56 per cent of the vote in this year’s elections to the European Parliament, when it got two seats. Additionally, in the regional elections, held in September this year, <em>Stačilo!</em> crossed the five per cent threshold in 11 of the 13 Czech regions. Its worst score was recorded, paradoxically, in the region where KSČM campaigned alone; under its traditional banner.</p>\n<p>These results show that the Communist Party, which became notorious for having members who were rapidly dying off and being badly beaten by ANO in 2021, has been successfully “resuscitated” by its charismatic chairman Kateřina Konečná this year. What additionally strengthens the chance of <em>Stačilo!</em> as a coalition partner for ANO is that the new chairwoman of Social Democracy, which does not seem to have a chance to pass the five per cent threshold alone, Jana Maláčová, has not ruled out  cooperation with this party,. In this case, it is important to remember that Babiš has a record of cooperating with the communists. After the 2017 elections, the minority government that ANO formed with the Social Democrats was quietly supported by KSČM.</p>\n<p>The second option that ANO has is cooperation with a coalition formed by two parties: <em>Přísaha</em> (Oath), which was established by the former head of the police organized crime unit, Robert Šlachta, and <em>Motoristé sobě</em> (Motorists for themselves), which has connections with former president Václav Klaus’s circles. These two parties formed a coalition before the European Parliament elections, which allowed them to get an unexpectedly good result of 10.26 per cent of the vote. For ANO, a coalition with this political force would be a logical choice: their two MEPs have already joined the Patriots for Europe faction that Babiš has formed in the European Parliament with other Eurosceptics.</p>\n<p><strong>Other scenarios </strong></p>\n<p>The second possible scenario is a coalition with the far-right SPD (Freedom and Direct Democracy) party that is led by Tomio Okamura. Okamura is a Czech politician of half-Japanese background who has received between five to ten per cent of electoral support in subsequent elections since 2013. Until now, however, he has not been a member of any government. Okamura has recently lost some of his voters, who are of the opinion that he has failed to turn his demands into political decisions and found new more charismatic leaders that they can support.</p>\n<p>Okamura will thus happily join a coalition with Babiš. As long as Babiš, who himself has rejected many of Okamura's proposals, will be interested in the first place. Until now, Babiš did not want to get his hands dirty by cooperating with such an extreme politician as Okamura. However now it is quite clear that Babiš has been preparing ground for a possible cooperation with SPD as well. How else could we explain why, after this year's regional elections, ANO formed a coalition with this party in several regions, even if it did not need to do it to gain a majority.</p>\n<p>A third scenario, sometimes brought up in Czech public discourse, suggests that ANO could cooperate with one of the parties that form the current ruling coalition. Admittedly, the current government and its voters are very hostile to Babiš, but it is also no secret that especially the conservative ODS led by Prime Minister Fiala agrees with ANO on many programme issues. It has a long history of Euroscepticism and supporting Hungary’s Viktor Orbán or US president Donald Trump. For example, after the 2022 municipal elections, some of the ODS politicians in the Prague city council wanted to form a coalition with ANO. Their idea to opt for ANO, instead of any liberals, failed only after the intervention of the prime minister and the ODS leadership. For this reason, it is not completely out of the question that ODS will “sacrifice itself” and form a coalition with Babiš to hinder the establishment of a government with extremists. Such a scenario would only be possible if several conditions are met. First, the current <em>Spolu</em> coalition would have to break up and Prime Minister Petr Fiala would have to step down, which could possibly happen after bad election result next year.</p>\n<p><strong>Strong institutions </strong></p>\n<p>Just as uncertain as Babiš’s potential coalition partners is the answer to the question of what his policies will be like. Babiš does not hide his fascination with people like Orbán in Hungary or Robert Fico in Slovakia. Like them, he often attacks the media and civil society. ANO’s leader is also known for his anti-immigrant, or anti-European, rhetoric. But, at the same time, Babiš is not as much of a power technologist as Orbán. He is also not driven by the need for revenge, as is the case with Fico, who has now begun to surround himself with a highly conspiratorial circle. While Babiš would probably have wished to take over public media, his image is more of a moderate politician compared to the leaders of some of the countries in the region. For example, anti-vaccine groups have harshly attacked Babiš for the policies his government introduced during the COVID-19 pandemic.</p>\n<p>Even if Babiš follows in the footsteps of Orbán and Fico in domestic affairs, which is not a foregone conclusion, Czechia will have one asset to use. This will be its strong and well-functioning institutions. It will be very difficult to marginalize their role as these institutions include, first and foremost, the judiciary and, above all, the constitutional court over which neither the prime minister nor the lower house of parliament have influence. The constitutional court is selected by the president and it is then approved by the Senate, where the parties that form the current government maintain, thanks to the different electoral system, a safe majority. Another institution that the Czech system has now and could use to protect its democracy, should such a need arise, is the office of the current president. The incumbent, Petr Pavel, enjoys the support of the current government’s voters and by virtue of his position has great influence in society, even if his power is not the greatest. Unlike the rest of the Visegrad countries, Czechia has genuinely independent and influential public media groups that are not afraid to criticize any government. Although Babiš and his allies have succeeded in appointing several of their supporters to the Czech TV council, it would be very difficult to fully control it. We can also expect that any attempt to take over public media will bring on numerous protests.</p>\n<p><strong>Less help for Ukraine, but not necessarily pro-Russian</strong></p>\n<p>Uncertainty also surrounds Babiš's future foreign policy, mainly because ANO’s leader has recently been vocal in his anti-European rhetoric. His faction in the European Parliament has also started working with well-known Eurosceptics. Babiš is against continued support for Ukraine which, in his view, comes at the cost of Czech citizens. Instead, he insists on seeking peace, regardless of the conditions for Ukraine. Most of ANO’s potential coalition partners hold similar views.</p>\n<p>At the same time, however, we should keep in mind all of Babiš's past transformations, and the fact that he is not a typical pro-Russian politician. For example, it was during the tenure of his government that information was revealed that Russia's GRU military intelligence agency had caused explosions at ammunition depots in the east of the Czech Republic in 2014. This resulted in the “cleansing” of the Russian embassy, which by then had a disproportionate number of employees serving as an intelligence network for all of Central Europe. It is also worth remembering Babiš’s 2019 visit to Kyiv. After his stay in Ukraine he returned to Prague, enthused about the opportunities that Ukraine could offer for Czech business. Also in the past ANO agreed on some of the key principles of Czech foreign policy and for example supported Defence Cooperation Agreement with the United States in the parliament. All that said, we can expect that when it comes to any ANO government’s Eastern policy, there will be a decline in the proactive stance toward Ukraine. However, this does not necessarily mean a turn toward Russia. The truth is that Czech policy on Ukraine will not only depend on the government but also on continuity in the official positions of Czech ministries.</p>\n<p>Thus, Czechia enters the final year before the parliamentary elections with the positions of both Babiš and ANO unshakeable. It is very likely that this party will win the elections, with great success. Yet, there is still a great deal of uncertainty when it comes to predicting what will happen after Babiš wins. With the ongoing transformations in Czechia’s political scene, as well as those concerning the political “chameleon” himself, it remains unclear with whom Babiš and ANO will govern or what their policies will look like, both domestically and internationally.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška is a research fellow with AMO, the Prague-based Association for International Affairs. His research focuses on politics, security and society in Ukraine, Poland and Belarus as well as Ukrainian-Polish relations.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:15:21.014",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>One year ahead of Czechia’s parliamentary elections, polls show a substantial lead for ANO, the populist party founded by one of the richest oligarchs and former Prime Minister Andrej Babiš. Like it or not, Babiš’s comeback seems inevitable. Yet with this inevitability comes uncertainty regarding with whom and how Babiš will govern again.</I>\n<br><br>\nCzechia’s Andrej Babiš has been a heavyweight political player since the 2013 parliamentary elections. At that time, ANO had its first electoral success. Unexpectedly, it placed second in the race, capturing over 18 per cent of the vote, trailing only behind the Social Democrats, who secured the top position. This electoral success allowed Babiš to join the coalition government as finance minister. Four years later, in subsequent parliamentary elections, ANO won decisively. A score ten per cent higher than in 2013 gave it an absolute victory and first place in the race. Second was the right-wing Civic Democratic Party or ODS, which received only 11.32 per cent of the vote. In 2021, even though ANO lost by a minimal margin to the ODS-led Spolu (Together) coalition, it still recorded a good score of more than 27 per cent of the vote.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"en",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:15:51.684",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Cechia conosciuta e sconosciuta",
                key:"uid": string:"4da085fc-52ef-44e1-b84a-ba4b81614e4f",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Impopolarità del governo attuale</strong></p>\n<p>Oggi, dopo tre anni di governo di centro-destra, guidato dal Primo Ministro Petr Fiala, la situazione è diversa. ANO guida costantemente nei sondaggi con oltre il 30 per cento di supporto. Seconda nella corsa è la coalizione <em>Spolu</em> guidata dall'ODS, che si attesta intorno al 20 per cento (l'ODS da solo, senza partner di coalizione, raggiunge al massimo il 15 per cento). La posizione forte di ANO è piuttosto chiara, considerando che tre anni fa Babiš ha perso il potere molto da vicino e in gran parte per caso. A quel tempo, più di un milione di cechi ha votato per partiti che non sono riusciti a entrare in parlamento, mentre due potenziali partner di coalizione hanno ricevuto rispettivamente il 4,66 e il 4,68 per cento dei voti.</p>\n<p>Più di ogni altra cosa, ANO deve il suo alto supporto nei sondaggi all'impopolarità del governo attuale. Anche gli elettori dei partiti di governo ammettono spesso di essere delusi dal governo e dalla direzione in cui sta andando il loro paese e considerano di non votare alle prossime elezioni. L'unica eccezione è la politica estera e in particolare l'attuale politica verso l'Ucraina. La maggiore preoccupazione dei cechi è lo stato dell'economia, poiché il loro paese è in stagnazione da un po' di tempo. Infatti, la Repubblica Ceca è stata uno degli ultimi paesi dell'Unione Europea a raggiungere i livelli di sviluppo economico pre-COVID e quest'anno la crescita del PIL è stimata a un modesto 1,2 per cento. Per le persone comuni, questo ricorda la situazione dopo il 2008, quando la ripresa dalla crisi economica ha richiesto molto tempo.</p>\n<p>La recessione e la lenta ripresa, unite a severi tagli di bilancio, hanno reso una parte significativa della società più povera di prima. A causa dell'alta inflazione, che ha avuto, come altrove, effetti negativi sulle scelte di consumo delle persone, i salari reali sono gli stessi del 2018. La situazione delle persone comuni contrasta fortemente con quella dei cechi più ricchi, in particolare degli oligarchi che operano nel settore energetico, che sono diventati più ricchi, traendo profitto dalla crisi attuale. Il governo non è stato il più efficace nella sua priorità programmatica chiave di ridurre il deficit di bilancio, per la quale è criticato da “falchi” fiscali molto vocali che chiedono ancora più austerità. In questa situazione, la notizia che i salari nella vicina Polonia – a lungo stereotipata dai cechi come un paese molto più povero – hanno ora superato quelli della Repubblica Ceca è stata una grande sorpresa.</p>\n<p>Il governo sembra anche avere difficoltà nella comunicazione e sembra incapace di presentare efficacemente i propri risultati al pubblico, il che è in netto contrasto con il PR molto efficace di Andrej Babiš. Così, solo il diffuso disprezzo per Babiš ha impedito un ulteriore calo del supporto per i partner di coalizione attuali. Tuttavia, questa volta, gli elettori della coalizione attuale potrebbero essere meno motivati a partecipare alle elezioni, a causa del Presidente Petr Pavel, che vedono come un politico “dalla loro parte”. Nel 2021 è stata la combinazione del Primo Ministro Babiš e del precedente Presidente Miloš Zeman a mobilitare gli elettori a sostenere <em>Spolu</em> e gli altri partiti di coalizione.</p>\n<p><strong>Un camaleonte politico</strong></p>\n<p>Babiš è molto probabile che diventi ancora una volta il primo ministro della Repubblica Ceca. L'unica cosa che rimane incerta è come governerà e con chi. Dopotutto, stiamo parlando di un populista senza alcuna ideologia. Babiš si è già presentato come un camaleonte politico capace di adattarsi alle esigenze dei suoi elettori e di affrontare l'atmosfera politica dominante. Non ha problemi a cambiare opinione, anche di 180 gradi.</p>\n<p>Considera le sue trasformazioni nel passato. Quando Babiš è entrato in politica, era un liberista di destra, con gran parte del suo sostegno proveniente da imprenditori che tradizionalmente votano per l'ODS. In seguito ha abbandonato la sua posizione pro-mercato per attrarre gli elettori dei Socialdemocratici. È riuscito a spingere questo partito, che è il più antico di tutti i partiti politici cechi esistenti con una storia che risale alla seconda metà del XIX secolo, al di sotto della soglia elettorale.</p>\n<p>Seguendo la marea politica, l'ultima svolta di Babiš è stata verso l'estrema destra, come dimostra la sua retorica anti-immigrati e anti-europea. Questo cambiamento avvicina l'ex – e potenzialmente futuro – primo ministro ceco a politici come il Primo Ministro ungherese Viktor Orbán. Insieme al partito di Orbán, Fidesz, così come al Rassemblement National di Marine Le Pen, all'FPÖ di Herbert Kickl o alla Lega di Matteo Salvini, l'ANO di Babiš ha formato una nuova fazione nel Parlamento Europeo chiamata Patrioti per l'Europa. Così, a sorpresa dei suoi stessi eurodeputati, Babiš ha iniziato a prendere le distanze dai liberali e dal suo ex “amico” Emmanuel Macron.</p>\n<p>Come accennato in precedenza, la decisione con chi ANO formerà un governo di coalizione porta grande incertezza in Repubblica Ceca. Un'altra questione sconosciuta include se durante la campagna Babiš cercherà di attrarre elettori moderati o radicali? Se ANO non dovesse ottenere la maggioranza che le consentirebbe di governare da sola, uno scenario che ora sembra improbabile, ci sono tre possibili scenari per gli assetti di potere che il pubblico ceco potrebbe ancora vedere.</p>\n<p><strong>Primo scenario</strong></p>\n<p>Forse lo scenario più preferito per Babiš sarebbe formare una coalizione con una delle forze politiche che ora sono al di fuori del parlamento, ma hanno la possibilità di entrarvi l'anno prossimo. Questo include una coalizione con il nome facile da ricordare e attraente per gli elettori di <em>Stačilo!</em> (Basta!) guidata dal Partito Comunista di Boemia e Moravia (KSČM), che ha subito un rebranding molto riuscito. È riuscita a raccogliere il 9,56 per cento dei voti nelle elezioni di quest'anno per il Parlamento Europeo, quando ha ottenuto due seggi. Inoltre, nelle elezioni regionali, tenutesi a settembre di quest'anno, <em>Stačilo!</em> ha superato la soglia del cinque per cento in 11 delle 13 regioni ceche. Il suo punteggio peggiore è stato registrato, paradossalmente, nella regione in cui il KSČM ha fatto campagna da solo; sotto il suo tradizionale stendardo.</p>\n<p>Questi risultati mostrano che il Partito Comunista, che è diventato noto per avere membri che morivano rapidamente e venivano malamente battuti da ANO nel 2021, è stato “risuscitato” con successo dalla sua carismatica presidente Kateřina Konečná quest'anno. Ciò che rafforza ulteriormente la possibilità di <em>Stačilo!</em> come partner di coalizione per ANO è che la nuova presidente della Socialdemocrazia, che non sembra avere la possibilità di superare da sola la soglia del cinque per cento, Jana Maláčová, non ha escluso la cooperazione con questo partito. In questo caso, è importante ricordare che Babiš ha un passato di cooperazione con i comunisti. Dopo le elezioni del 2017, il governo di minoranza che ANO ha formato con i Socialdemocratici è stato silenziosamente sostenuto dal KSČM.</p>\n<p>La seconda opzione che ANO ha è la cooperazione con una coalizione formata da due partiti: <em>Přísaha</em> (Giuramento), che è stato fondato dall'ex capo dell'unità di polizia contro il crimine organizzato, Robert Šlachta, e <em>Motoristé sobě</em> (Automobilisti per se stessi), che ha legami con i circoli dell'ex presidente Václav Klaus. Questi due partiti hanno formato una coalizione prima delle elezioni del Parlamento Europeo, che ha permesso loro di ottenere un risultato inaspettatamente buono del 10,26 per cento dei voti. Per ANO, una coalizione con questa forza politica sarebbe una scelta logica: i loro due eurodeputati si sono già uniti alla fazione Patrioti per l'Europa che Babiš ha formato nel Parlamento Europeo con altri euroscettici.</p>\n<p><strong>Altri scenari </strong></p>\n<p>Il secondo possibile scenario è una coalizione con il partito di estrema destra SPD (Libertà e Democrazia Diretta) guidato da Tomio Okamura. Okamura è un politico ceco di origine giapponese che ha ricevuto tra il cinque e il dieci per cento di supporto elettorale nelle successive elezioni dal 2013. Fino ad ora, tuttavia, non è stato membro di alcun governo. Okamura ha recentemente perso alcuni dei suoi elettori, che sono dell'opinione che non sia riuscito a trasformare le sue richieste in decisioni politiche e hanno trovato nuovi leader più carismatici che possono sostenere.</p>\n<p>Okamura si unirà quindi felicemente a una coalizione con Babiš. Finché Babiš, che ha rifiutato molte delle proposte di Okamura, sarà interessato in primo luogo. Fino ad ora, Babiš non voleva sporcarsi le mani cooperando con un politico così estremo come Okamura. Tuttavia, ora è abbastanza chiaro che Babiš ha preparato il terreno per una possibile cooperazione con l'SPD. Come potremmo altrimenti spiegare perché, dopo le elezioni regionali di quest'anno, ANO ha formato una coalizione con questo partito in diverse regioni, anche se non ne aveva bisogno per ottenere una maggioranza.</p>\n<p>Un terzo scenario, a volte menzionato nel discorso pubblico ceco, suggerisce che ANO potrebbe cooperare con uno dei partiti che formano l'attuale coalizione di governo. È vero che l'attuale governo e i suoi elettori sono molto ostili a Babiš, ma non è nemmeno un segreto che soprattutto l'ODS conservatore guidato dal Primo Ministro Fiala concordi con ANO su molte questioni programmatiche. Ha una lunga storia di euroscetticismo e di sostegno a Viktor Orbán ungherese o al presidente statunitense Donald Trump. Ad esempio, dopo le elezioni municipali del 2022, alcuni politici dell'ODS nel consiglio comunale di Praga volevano formare una coalizione con ANO. La loro idea di optare per ANO, invece di qualsiasi liberale, è fallita solo dopo l'intervento del primo ministro e della leadership dell'ODS. Per questo motivo, non è completamente da escludere che l'ODS si “sacrifici” e formi una coalizione con Babiš per ostacolare la formazione di un governo con gli estremisti. Tale scenario sarebbe possibile solo se si verificassero diverse condizioni. Innanzitutto, l'attuale coalizione <em>Spolu</em> dovrebbe rompersi e il Primo Ministro Petr Fiala dovrebbe dimettersi, il che potrebbe accadere dopo un cattivo risultato elettorale l'anno prossimo.</p>\n<p><strong>Istituzioni forti </strong></p>\n<p>Proprio quanto incerti sono i potenziali partner di coalizione di Babiš, altrettanto incerta è la risposta alla domanda su come saranno le sue politiche. Babiš non nasconde la sua fascinazione per persone come Orbán in Ungheria o Robert Fico in Slovacchia. Come loro, attacca spesso i media e la società civile. Il leader di ANO è anche noto per la sua retorica anti-immigrati o anti-europea. Ma, allo stesso tempo, Babiš non è tanto un tecnico del potere quanto Orbán. Non è nemmeno guidato dalla necessità di vendetta, come nel caso di Fico, che ora ha iniziato a circondarsi di un circolo altamente cospirativo. Mentre Babiš probabilmente avrebbe voluto prendere il controllo dei media pubblici, la sua immagine è più quella di un politico moderato rispetto ai leader di alcuni dei paesi della regione. Ad esempio, i gruppi anti-vaccino hanno attaccato duramente Babiš per le politiche che il suo governo ha introdotto durante la pandemia di COVID-19.</p>\n<p>Anche se Babiš seguisse le orme di Orbán e Fico negli affari interni, il che non è una conclusione scontata, la Repubblica Ceca avrà un assetto da utilizzare. Questo sarà rappresentato dalle sue istituzioni forti e ben funzionanti. Sarà molto difficile marginalizzare il loro ruolo poiché queste istituzioni includono, prima di tutto, il sistema giudiziario e, soprattutto, la corte costituzionale sulla quale né il primo ministro né la camera bassa del parlamento hanno influenza. La corte costituzionale è selezionata dal presidente e poi approvata dal Senato, dove i partiti che formano l'attuale governo mantengono, grazie al diverso sistema elettorale, una maggioranza sicura. Un'altra istituzione che il sistema ceco ha ora e potrebbe utilizzare per proteggere la sua democrazia, qualora ce ne fosse bisogno, è l'ufficio dell'attuale presidente. L'attuale, Petr Pavel, gode del supporto degli elettori del governo attuale e per virtù della sua posizione ha grande influenza nella società, anche se il suo potere non è il più grande. A differenza del resto dei paesi di Visegrad, la Repubblica Ceca ha gruppi di media pubblici genuinamente indipendenti e influenti che non hanno paura di criticare alcun governo. Anche se Babiš e i suoi alleati sono riusciti a nominare diversi dei loro sostenitori nel consiglio della TV ceca, sarebbe molto difficile controllarlo completamente. Possiamo anche aspettarci che qualsiasi tentativo di prendere il controllo dei media pubblici porti a numerose proteste.</p>\n<p><strong>Meno aiuti per l'Ucraina, ma non necessariamente pro-russi</strong></p>\n<p>L'incertezza circonda anche la futura politica estera di Babiš, principalmente perché il leader di ANO è stato recentemente molto vocale nella sua retorica anti-europea. La sua fazione nel Parlamento Europeo ha anche iniziato a lavorare con noti euroscettici. Babiš è contrario al continuo supporto per l'Ucraina che, a suo avviso, avviene a spese dei cittadini cechi. Invece, insiste nel cercare la pace, indipendentemente dalle condizioni per l'Ucraina. La maggior parte dei potenziali partner di coalizione di ANO condivide opinioni simili.</p>\n<p>Allo stesso tempo, tuttavia, dobbiamo tenere a mente tutte le trasformazioni passate di Babiš e il fatto che non è un tipico politico pro-russo. Ad esempio, è stato durante il mandato del suo governo che sono emerse informazioni secondo cui l'agenzia di intelligence militare russa GRU aveva causato esplosioni in depositi di munizioni nell'est della Repubblica Ceca nel 2014. Questo ha portato alla “pulizia” dell'ambasciata russa, che a quel punto aveva un numero sproporzionato di dipendenti che fungevano da rete di intelligence per tutta l'Europa centrale. Vale anche la pena ricordare la visita di Babiš a Kyiv nel 2019. Dopo il suo soggiorno in Ucraina, è tornato a Praga, entusiasta delle opportunità che l'Ucraina potrebbe offrire per gli affari cechi. Anche in passato ANO ha concordato alcuni dei principi chiave della politica estera ceca e, ad esempio, ha sostenuto l'Accordo di Cooperazione per la Difesa con gli Stati Uniti in parlamento. Detto ciò, possiamo aspettarci che quando si tratta di qualsiasi politica orientale del governo ANO, ci sarà un declino della posizione proattiva verso l'Ucraina. Tuttavia, questo non significa necessariamente un'inversione verso la Russia. La verità è che la politica ceca sull'Ucraina non dipenderà solo dal governo, ma anche dalla continuità nelle posizioni ufficiali dei ministeri cechi.</p>\n<p>Così, la Repubblica Ceca entra nell'ultimo anno prima delle elezioni parlamentari con le posizioni sia di Babiš che di ANO incrollabili. È molto probabile che questo partito vinca le elezioni, con grande successo. Tuttavia, c'è ancora molta incertezza quando si tratta di prevedere cosa accadrà dopo la vittoria di Babiš. Con le trasformazioni in corso nella scena politica ceca, così come quelle riguardanti il “camaleonte” politico stesso, rimane poco chiaro con chi Babiš e ANO governeranno o come saranno le loro politiche, sia a livello nazionale che internazionale.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška è un ricercatore presso l'AMO, l'Associazione per gli Affari Internazionali con sede a Praga. La sua ricerca si concentra su politica, sicurezza e società in Ucraina, Polonia e Bielorussia, nonché sulle relazioni ucraino-polacche.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:37:39.71",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Un anno prima delle elezioni parlamentari della Repubblica Ceca, i sondaggi mostrano un sostanziale vantaggio per ANO, il partito populista fondato da uno degli oligarchi più ricchi e dall'ex Primo Ministro Andrej Babiš. Che ci piaccia o no, il ritorno di Babiš sembra inevitabile. Tuttavia, con questa inevitabilità arriva l'incertezza riguardo a con chi e come Babiš governerà di nuovo.</I>\n<br><br>\nL'Andrej Babiš della Repubblica Ceca è stato un attore politico di peso sin dalle elezioni parlamentari del 2013. A quel tempo, ANO ha avuto il suo primo successo elettorale. Inaspettatamente, si è piazzato secondo nella corsa, catturando oltre il 18 per cento dei voti, superato solo dai Socialdemocratici, che hanno conquistato la posizione di vertice. Questo successo elettorale ha permesso a Babiš di unirsi al governo di coalizione come ministro delle finanze. Quattro anni dopo, nelle successive elezioni parlamentari, ANO ha vinto in modo decisivo. Un punteggio dieci punti percentuali superiore rispetto al 2013 gli ha garantito una vittoria assoluta e il primo posto nella corsa. Secondo è stato il Partito Democratico Civico di destra o ODS, che ha ricevuto solo l'11,32 per cento dei voti. Nel 2021, anche se ANO ha perso per un margine minimo contro la coalizione Spolu (Insieme) guidata dall'ODS, ha comunque registrato un buon punteggio di oltre il 27 per cento dei voti.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"it",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:37:39.711",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Češka poznata i nepoznata",
                key:"uid": string:"527ad8bb-1564-4d5b-81bd-16eaedd35989",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-17T07:24:45.474",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sr",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Czechija poznata i nepoznata",
                key:"uid": string:"54ee1717-27ed-48f7-904b-44ff8fd32634",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Nepopularnost trenutne vlade</strong></p>\n<p>Danas, nakon tri godine vlade centra-desnice, na čelu s premijerom Petrom Fialom, situacija je drugačija. ANO dosljedno vodi u anketama s više od 30 posto podrške. Drugi u utrci je koalicija <em>Spolu</em> koju predvodi ODS, koja se kreće oko 20 posto (ODS sama, bez koalicijskih partnera, doseže maksimalno 15 posto). Jaka pozicija ANO-a je prilično jasna, s obzirom na to da je prije tri godine Babiš izgubio vlast vrlo tijesno i uglavnom slučajno. U to vrijeme, više od milijun Čeha glasovalo je za stranke koje nisu ušle u parlament, dok su dva potencijalna koalicijska partnera dobila 4,66 i 4,68 posto glasova.</p>\n<p>Više od svega, ANO duguje svoju visoku podršku u anketama nepovoljnosti trenutne vlade. Čak i birači vladinih stranaka često priznaju da su razočarani vladom i smjerom u kojem njihova zemlja ide te razmišljaju o neizlasku na predstojeće izbore. Jedina iznimka je vanjska politika, a posebno trenutna politika prema Ukrajini. Najveća briga Čeha je stanje ekonomije, jer njihova zemlja stagnira već neko vrijeme. Naime, Češka je bila jedna od posljednjih zemalja u Europskoj uniji koja je dostigla razine ekonomske razvijenosti prije COVID-a, a ove godine rast BDP-a procjenjuje se na samo 1,2 posto. Za obične ljude to podsjeća na situaciju nakon 2008. godine, kada je oporavak od ekonomske krize trajao vrlo dugo.</p>\n<p>Recesija i spora obnova, u kombinaciji s drastičnim rezovima proračuna, učinili su značajan dio društva siromašnijim nego prije. Zbog visoke inflacije, koja je imala, kao i drugdje, negativne učinke na potrošačke izbore ljudi, realne plaće su iste kao 2018. godine. Situacija običnih ljudi snažno se kontrastira s onima najbogatijih Čeha, posebno oligarha koji djeluju u energetskom sektoru, koji su postali bogatiji, profitirajući od trenutne krize. Vlada nije bila najuspješnija u svom ključnom programu prioriteta smanjenja proračunskog deficita, zbog čega je kritiziraju vrlo glasni fiskalni \"jastrebi\" koji pozivaju na još veće stezanje remena. U ovoj situaciji, vijest da su plaće u susjednoj Poljskoj – koju su Čehi dugo stereotipizirali kao mnogo siromašniju zemlju – sada premašile one u Češkoj došla je kao veliko iznenađenje.</p>\n<p>Vlada se također čini da se bori s komunikacijom i čini se nesposobnom učinkovito predstaviti svoje postignuće javnosti, što je u oštrom kontrastu s vrlo uspješnim PR-om Andreja Babiša. Tako je samo široko rasprostranjeno neodobravanje Babiša spriječilo još veći pad podrške trenutnim koalicijskim partnerima. Međutim, ovaj put, birači trenutne koalicije mogli bi biti manje motivirani sudjelovati na izborima, zbog predsjednika Petra Pavela, kojeg vide kao političara \"s njihove strane\". Godine 2021. bila je to kombinacija premijera Babiša i prethodnog predsjednika Miloša Zemana koja je mobilizirala birače da podrže <em>Spolu</em> i druge koalicijske stranke.</p>\n<p><strong>Politički kameleon</strong></p>\n<p>Babiš je vrlo vjerojatno ponovno postati premijer Češke Republike. Jedina stvar koja ostaje neizvjesna je kako će vladati i s kim. Uostalom, govorimo o populistu bez ikakve ideologije. Babiš se već predstavio kao politički kameleon sposoban prilagoditi se potrebama svojih birača i adresirati dominantnu političku atmosferu. Nema problema s promjenom stavova, čak i za 180 stupnjeva.</p>\n<p>Razmislite o njegovim transformacijama u prošlosti. Kada je Babiš ušao u politiku, bio je desničarski slobodni tržišni ekonomist, a većina njegove podrške dolazila je od poslovnih ljudi koji tradicionalno glasaju za ODS. Kasnije je napustio svoju izvorno pro-tržišnu poziciju kako bi privukao birače Socijalnih demokrata. Uspio je gurnuti ovu stranku, koja je najstarija od svih postojećih čeških političkih stranaka s poviješću koja datira iz druge polovice 19. stoljeća, ispod izbornog praga.</p>\n<p>Prateći političku plimu, Babišov posljednji pomak bio je prema ekstremnoj desnici, što dokazuje njegova anti-imigrantska i anti-europska retorika. Ova promjena približava bivšeg – i potencijalnog budućeg – češkog premijera političarima poput mađarskog premijera Viktora Orbána. Zajedno s Orbánovom strankom, Fidesz, kao i Nacionalnim okupljanjem Marine Le Pen, FPÖ Herbert Kickla ili Ligom Matteoa Salvinija, Babišov ANO formirao je novu frakciju u Europskom parlamentu pod nazivom Patriots for Europe. Tako je, na iznenađenje vlastitih europarlamentaraca, Babiš počeo udaljavati se od liberala i svog bivšeg \"prijatelja\" Emmanuela Macrona.</p>\n<p>Kao što je ranije spomenuto, odluka s kim će ANO formirati koalicijsku vladu donosi veliku neizvjesnost u Češkoj. Još jedno nepoznato pitanje uključuje hoće li tijekom kampanje Babiš pokušati privući umjerene ili radikalne birače? Ako ANO ne uspije dobiti većinu koja će mu omogućiti da samostalno vlada, scenarij koji se sada čini malo vjerojatnim, postoje tri moguća scenarija za raspodjelu vlasti koje bi češka javnost mogla vidjeti.</p>\n<p><strong>Prvi scenarij</strong></p>\n<p>Možda bi najpoželjniji scenarij za Babiša bio formirati koaliciju s jednom od političkih snaga koja je sada izvan parlamenta, ali ima šansu ući u njega sljedeće godine. To uključuje koaliciju s lako pamtljivim, biračima privlačnim imenom <em>Stačilo!</em> (Dosta!) koju predvodi Komunistička partija Češke i Morave (KSČM), koja je prošla vrlo uspješno rebranding. Uspjela je prikupiti 9,56 posto glasova na ovogodišnjim izborima za Europski parlament, kada je dobila dva mjesta. Osim toga, na regionalnim izborima, održanim u rujnu ove godine, <em>Stačilo!</em> je prešla prag od pet posto u 11 od 13 čeških regija. Njihov najgori rezultat zabilježen je, paradoksalno, u regiji gdje je KSČM kampanjirala sama; pod svojim tradicionalnim barjakom.</p>\n<p>Ovi rezultati pokazuju da je Komunistička partija, koja je postala poznata po tome što su joj članovi brzo umirali i bili loše poraženi od ANO 2021. godine, ove godine uspješno \"oživljena\" od strane svoje karizmatične predsjednice Kateřine Konečné. Ono što dodatno jača šanse <em>Stačilo!</em> kao koalicijskog partnera za ANO je to što nova predsjednica Socijalne demokracije, koja se ne čini da ima šanse proći prag od pet posto sama, Jana Maláčová, nije isključila suradnju s ovom strankom. U ovom slučaju, važno je zapamtiti da Babiš ima povijest suradnje s komunistima. Nakon izbora 2017. godine, manjinska vlada koju je ANO formirao sa Socijalnim demokratima tiho je podržavala KSČM.</p>\n<p>Druga opcija koju ANO ima je suradnja s koalicijom koju čine dvije stranke: <em>Přísaha</em> (Zakletva), koju je osnovao bivši šef policijske jedinice za organizirani kriminal, Robert Šlachta, i <em>Motoristé sobě</em> (Vozači za sebe), koja ima veze s krugovima bivšeg predsjednika Václava Klausa. Ove dvije stranke formirale su koaliciju prije izbora za Europski parlament, što im je omogućilo da postignu iznenađujuće dobar rezultat od 10,26 posto glasova. Za ANO, koalicija s ovom političkom snagom bila bi logičan izbor: njihova dva europarlamentarca već su se pridružila frakciji Patriots for Europe koju je Babiš formirao u Europskom parlamentu s drugim euroskepticima.</p>\n<p><strong>Drugi scenariji </strong></p>\n<p>Drugi mogući scenarij je koalicija s ekstremno desničarskom strankom SPD (Sloboda i izravna demokracija) koju vodi Tomio Okamura. Okamura je češki političar polu-japanskog podrijetla koji je od 2013. godine dobio između pet i deset posto izborne podrške na uzastopnim izborima. Do sada, međutim, nije bio član nijedne vlade. Okamura je nedavno izgubio neke od svojih birača, koji smatraju da nije uspio pretvoriti svoje zahtjeve u političke odluke i pronašli su nove, karizmatičnije vođe koje mogu podržati.</p>\n<p>Okamura će tako rado pristati na koaliciju s Babišem. Sve dok je Babiš, koji je sam odbio mnoge Okamurine prijedloge, zainteresiran na prvom mjestu. Do sada, Babiš nije želio zaprljati ruke suradnjom s tako ekstremnim političarom kao što je Okamura. Međutim, sada je prilično jasno da se Babiš priprema za moguću suradnju s SPD-om. Kako bismo drugačije objasnili zašto je, nakon ovogodišnjih regionalnih izbora, ANO formirao koaliciju s ovom strankom u nekoliko regija, čak i ako to nije bilo potrebno za stjecanje većine.</p>\n<p>Treći scenarij, ponekad spominjan u češkom javnom diskursu, sugerira da bi ANO moglo surađivati s jednom od stranaka koje čine trenutnu vladajuću koaliciju. Iako su trenutna vlada i njezini birači vrlo neprijateljski raspoloženi prema Babišu, također nije tajna da se posebno konzervativna ODS koju vodi premijer Fiala slaže s ANO-om oko mnogih programskih pitanja. Ima dugu povijest euroskepticizma i podržava mađarskog Viktora Orbána ili američkog predsjednika Donalda Trumpa. Na primjer, nakon izbora za gradsko vijeće 2022. godine, neki od ODS-ovih političara u gradskom vijeću Praga željeli su formirati koaliciju s ANO-om. Njihova ideja da se odluče za ANO, umjesto za bilo koje liberale, propala je tek nakon intervencije premijera i vodstva ODS-a. Iz tog razloga, nije potpuno isključeno da će ODS \"žrtvovati sebe\" i formirati koaliciju s Babišem kako bi spriječila uspostavu vlade s ekstremistima. Takav scenarij bio bi moguć samo ako se ispune nekoliko uvjeta. Prvo, trenutna koalicija <em>Spolu</em> morala bi se raspasti, a premijer Petr Fiala morao bi odstupiti, što bi se moglo dogoditi nakon lošeg izbornog rezultata sljedeće godine.</p>\n<p><strong>Jake institucije </strong></p>\n<p>Jednako neizvjesno kao i Babišovi potencijalni koalicijski partneri je odgovor na pitanje kakve će biti njegove politike. Babiš ne skriva svoju fascinaciju ljudima poput Orbána u Mađarskoj ili Roberta Fice u Slovačkoj. Kao i oni, često napada medije i civilno društvo. Vođa ANO-a također je poznat po svojoj anti-imigrantskoj, ili anti-europskoj, retorici. No, u isto vrijeme, Babiš nije toliko tehnokrat moći kao Orbán. Također nije vođen potrebom za osvetom, kao što je slučaj s Ficom, koji je sada počeo okruživati se vrlo konspirativnim krugom. Dok bi Babiš vjerojatno želio preuzeti javne medije, njegov imidž je više umjereni političar u usporedbi s vođama nekih zemalja u regiji. Na primjer, anti-vakcinacijske grupe oštro su napale Babiša zbog politika koje je njegova vlada uvela tijekom pandemije COVID-19.</p>\n<p>Čak i ako Babiš slijedi stope Orbána i Fice u unutarnjim poslovima, što nije unaprijed određeno, Češka će imati jednu imovinu koju može iskoristiti. To će biti njezine jake i dobro funkcionirajuće institucije. Bit će vrlo teško marginalizirati njihovu ulogu jer ove institucije uključuju, prije svega, pravosudni sustav i, iznad svega, ustavni sud nad kojim ni premijer ni donji dom parlamenta nemaju utjecaj. Ustavni sud bira predsjednik, a zatim ga odobrava Senat, gdje stranke koje čine trenutnu vladu održavaju, zahvaljujući različitom izbornom sustavu, sigurnu većinu. Još jedna institucija koju češki sustav sada ima i koju bi mogao iskoristiti za zaštitu svoje demokracije, ako se takva potreba pojavi, je ured trenutnog predsjednika. Trenutni predsjednik, Petr Pavel, uživa podršku birača trenutne vlade i zahvaljujući svojoj poziciji ima veliki utjecaj u društvu, čak i ako njegova moć nije najveća. Za razliku od ostalih zemalja Višegradske skupine, Češka ima istinski neovisne i utjecajne javne medijske grupe koje se ne boje kritizirati bilo koju vladu. Iako su Babiš i njegovi saveznici uspjeli imenovati nekoliko svojih pristaša u vijeće Češke televizije, bilo bi vrlo teško potpuno ga kontrolirati. Također možemo očekivati da će svaki pokušaj preuzimanja javnih medija izazvati brojne prosvjede.</p>\n<p><strong>Manje pomoći za Ukrajinu, ali ne nužno pro-ruski</strong></p>\n<p>Neizvjesnost također okružuje Babiševu buduću vanjsku politiku, prvenstveno zato što je vođa ANO-a nedavno bio glasovit u svojoj anti-europskoj retorici. Njegova frakcija u Europskom parlamentu također je počela surađivati s poznatim euroskepticima. Babiš se protivi nastavku podrške Ukrajini koja, prema njegovom mišljenju, dolazi na račun čeških građana. Umjesto toga, inzistira na traženju mira, bez obzira na uvjete za Ukrajinu. Većina potencijalnih koalicijskih partnera ANO-a dijeli slična stajališta.</p>\n<p>U isto vrijeme, međutim, trebali bismo imati na umu sve Babiševe prošle transformacije i činjenicu da on nije tipični pro-ruski političar. Na primjer, tijekom mandata njegove vlade otkriveno je da je ruska vojska GRU izazvala eksplozije u skladištima streljiva na istoku Češke Republike 2014. godine. To je rezultiralo \"čišćenjem\" ruske ambasade, koja je do tada imala nesrazmjerno veliki broj zaposlenika koji su služili kao obavještajna mreža za cijelu Srednju Europu. Također vrijedi spomenuti Babišev posjet Kijevu 2019. godine. Nakon boravka u Ukrajini vratio se u Prag, oduševljen prilikama koje bi Ukrajina mogla ponuditi češkom poslovanju. Također je u prošlosti ANO pristao na neka od ključnih načela češke vanjske politike i, na primjer, podržao Sporazum o obrambenoj suradnji sa Sjedinjenim Američkim Državama u parlamentu. Sve to rečeno, možemo očekivati da će kada je u pitanju bilo koja istočna politika vlade ANO doći do smanjenja proaktivnog stava prema Ukrajini. Međutim, to ne znači nužno skretanje prema Rusiji. Istina je da će češka politika prema Ukrajini ovisiti ne samo o vladi, već i o kontinuitetu u službenim stajalištima čeških ministarstava.</p>\n<p>Stoga, Češka ulazi u posljednju godinu prije parlamentarnih izbora s pozicijama i Babiša i ANO-a nepromjenjivima. Vrlo je vjerojatno da će ova stranka pobijediti na izborima, s velikim uspjehom. Ipak, još uvijek postoji velika neizvjesnost kada je u pitanju predviđanje što će se dogoditi nakon Babiševe pobjede. S kontinuiranim transformacijama u političkoj sceni Češke, kao i onima koje se tiču samog političkog \"kameleona\", ostaje nejasno s kim će Babiš i ANO vladati ili kako će izgledati njihove politike, kako unutarnje tako i vanjske.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška je istraživač u AMO-u, Pragu, Udruzi za međunarodne poslove. Njegovo istraživanje fokusira se na politiku, sigurnost i društvo u Ukrajini, Poljskoj i Bjelorusiji, kao i na ukrajinsko-poljske odnose.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:34:24.595",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Godinu dana prije parlamentarnih izbora u Češkoj, ankete pokazuju značajnu prednost za ANO, populističku stranku koju je osnovao jedan od najbogatijih oligarha i bivši premijer Andrej Babiš. Sviđa se to ili ne, Babišev povratak čini se neizbježnim. Ipak, s ovom neizbježnosti dolazi nesigurnost u vezi s tim s kim i kako će Babiš ponovno vladati.</I>\n<br><br>\nČeški Andrej Babiš je bio težak politički igrač od parlamentarnih izbora 2013. godine. Tada je ANO imao svoj prvi izborni uspjeh. Neočekivano, zauzeo je drugo mjesto u utrci, osvojivši više od 18 posto glasova, zaostajući samo za Socijaldemokratima, koji su osigurali prvu poziciju. Ovaj izborni uspjeh omogućio je Babišu da se pridruži koalicijskoj vladi kao ministar financija. Četiri godine kasnije, na sljedećim parlamentarnim izborima, ANO je odlučno pobijedio. Rezultat deset posto viši nego 2013. godine donio mu je apsolutnu pobjedu i prvo mjesto u utrci. Druga je bila desničarska Građanska demokratska stranka ili ODS, koja je dobila samo 11,32 posto glasova. Godine 2021., iako je ANO izgubio s minimalnom razlikom od ODS-om vođene koalicije Spolu (Zajedno), i dalje je zabilježio dobar rezultat od više od 27 posto glasova.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:34:24.596",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Csehország ismert és ismeretlen",
                key:"uid": string:"5cbf942c-dff8-4030-8111-a8f5462d74d6",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>A jelenlegi kormány népszerűtlensége</strong></p>\n<p>Ma, három évvel a Petr Fiala miniszterelnök vezette centrum-jobboldali kormány után, a helyzet más. Az ANO folyamatosan vezet a közvélemény-kutatásokban, több mint 30 százalékos támogatottsággal. A verseny második helyén az ODS által vezetett <em>Spolu</em> koalíció áll, amely körülbelül 20 százalékon mozog (az ODS önállóan, koalíciós partnerek nélkül, maximum 15 százalékot ér el). Az ANO erős pozíciója egyértelmű, figyelembe véve, hogy három évvel ezelőtt Babiš nagyon szoros versenyben, nagyrészt véletlen folytán veszítette el a hatalmat. Akkor több mint egymillió cseh szavazott olyan pártokra, amelyek nem jutottak be a parlamentbe, míg két potenciális koalíciós partner 4,66 és 4,68 százalékot kapott.</p>\n<p>Több mint bármi mást, az ANO a jelenlegi kormány népszerűtlenségének köszönheti magas támogatottságát a közvélemény-kutatásokban. Még a kormányzó pártok szavazói is gyakran elismerik, hogy csalódottak a kormányban és az országuk irányában, és fontolgatják, hogy nem szavaznak a közelgő választásokon. Az egyetlen kivétel a külpolitika, és legfőképpen a jelenlegi Ukrajnával kapcsolatos politika. A csehek legnagyobb aggodalma a gazdaság állapota, mivel az országuk már egy ideje stagnál. Valóban, Csehország az egyik utolsó ország volt az Európai Unióban, amely elérte a COVID előtti gazdasági fejlődési szintet, és idén a GDP növekedését mindössze 1,2 százalékra becsülik. Az átlagemberek számára ez a 2008 utáni helyzethez hasonlít, amikor a gazdasági válságból való kilábalás nagyon hosszú időt vett igénybe.</p>\n<p>A recesszió és a lassú helyreállás, súlyos költségvetési megszorításokkal kombinálva, a társadalom jelentős részét szegényebbé tette, mint korábban. A magas infláció miatt, amelynek, mint máshol, negatív hatásai voltak az emberek fogyasztási választásaira, a reálbérek megegyeznek a 2018-as szinttel. Az átlagemberek helyzete éles ellentétben áll a leggazdagabb csehek, különösen az energia szektorban működő oligarchák helyzetével, akik meggazdagodtak, profitálva a jelenlegi válságból. A kormány nem volt a legsikeresebb a költségvetési hiány csökkentésének kulcsfontosságú programprioritásában, amiért nagyon hangos fiskális „sólymok” kritizálják, akik még szigorúbb megszorításokat követelnek. Ebben a helyzetben a hír, hogy a szomszédos Lengyelországban a bérek – amelyet a csehek régóta sokkal szegényebb országnak tartanak – most már meghaladták a csehországiakat, nagy meglepetésként érkezett.</p>\n<p>A kormány úgy tűnik, hogy a kommunikációval is küzd, és nem képes hatékonyan bemutatni eredményeit a közvéleménynek, ami éles ellentétben áll Andrej Babiš nagyon sikeres PR-jével. Így csak a Babiš iránti széleskörű ellenszenv akadályozta meg a jelenlegi koalíciós partnerek támogatásának még nagyobb csökkenését. Azonban ezúttal a jelenlegi koalíció szavazói talán kevésbé motiváltak a választásokon való részvételre, a Petr Pavel elnök miatt, akit „a saját oldaluk” politikusának látnak. 2021-ben Babiš miniszterelnök és a korábbi elnök, Miloš Zeman kombinációja mozgósította a szavazókat, hogy támogassák a <em>Spolu</em>t és a többi koalíciós pártot.</p>\n<p><strong>Egy politikai kaméleon</strong></p>\n<p>Babiš valószínűleg ismét a Cseh Köztársaság miniszterelnöke lesz. Az egyetlen dolog, ami bizonytalan, az az, hogy hogyan fog kormányozni, és kivel. Végül is egy ideológia nélküli populistáról beszélünk. Babiš már bemutatta magát, mint egy politikai kaméleon, aki képes alkalmazkodni a szavazói igényeihez és reagálni a domináló politikai légkörre. Nincsenek problémái a nézetek megváltoztatásával, akár 180 fokos fordulatokkal is.</p>\n<p>Gondoljunk a múltbeli átalakulásaira. Amikor Babiš belépett a politikába, jobboldali szabadpiac párti volt, támogatásának nagy része olyan üzletemberektől származott, akik hagyományosan az ODS-re szavaznak. Később elhagyta eredeti pro-piaci álláspontját, hogy megszerezze a szociáldemokraták szavazóit. Sikerült ezt a pártot, amely a legidősebb a létező cseh politikai pártok közül, a 19. század második felére visszanyúló történelemmel, a választási küszöb alá szorítania.</p>\n<p>A politikai áramlatokat követve, Babiš legutóbbi elmozdulása a szélsőjobboldal felé történt, amit anti-migráns és anti-európai retorikája is bizonyít. Ez a változás közelebb hozza a volt – és potenciálisan jövőbeli – cseh miniszterelnököt olyan politikusokhoz, mint Viktor Orbán, Magyarország miniszterelnöke. Orbán pártjával, a Fidesz-szel, valamint Marine Le Pen Nemzeti Tömörülésével, Herbert Kickl FPÖ-jével, vagy Matteo Salvini Ligájával, Babiš ANO-ja új frakciót alakított az Európai Parlamentben, amelyet „Patrióták Európáért” néven ismernek. Így, saját EP-képviselői meglepetésére, Babiš elkezdett távolodni a liberálisoktól és korábbi „barátjától”, Emmanuel Macrontól.</p>\n<p>Ahogy korábban említettük, az ANO koalíciós kormányának kialakításával kapcsolatos döntés nagy bizonytalanságot hoz Csehországban. Egy másik ismeretlen kérdés, hogy a kampány során Babiš próbálja-e vonzani a mérsékelt vagy radikális szavazókat? Ha az ANO nem tudja megszerezni a többséget, amely lehetővé tenné számára, hogy önállóan kormányozzon, ami most valószínűtlennek tűnik, három lehetséges forgatókönyv van a hatalmi elrendezésekre, amelyeket a cseh közvélemény még láthat.</p>\n<p><strong>Első forgatókönyv</strong></p>\n<p>Talán Babiš legkedvezőbb forgatókönyve az lenne, ha koalíciót alakítana egy olyan politikai erővel, amely most kívül van a parlamenten, de jövőre van esélye bejutni. Ez magában foglalja a könnyen megjegyezhető, szavazóbarát <em>Stačilo!</em> (Elég!) nevű koalíciót, amelyet a Cseh és Morva Kommunista Párt (KSČM) vezet, amely nagyon sikeres újrapozicionáláson ment keresztül. Idén a választások során 9,56 százalékot sikerült elérnie az Európai Parlamentbe, ahol két helyet szerzett. Ezenkívül a szeptemberi regionális választásokon a <em>Stačilo!</em> 11 cseh régióból 13-ban átlépte az öt százalékos küszöböt. A legrosszabb eredményét paradox módon abban a régióban érte el, ahol a KSČM egyedül kampányolt; a hagyományos zászlaja alatt.</p>\n<p>Ezek az eredmények azt mutatják, hogy a Kommunista Párt, amely hírhedtté vált arról, hogy tagjai gyorsan elhaláloznak, és 2021-ben súlyosan legyőzte az ANO-t, idén sikeresen „újraélesztette” karizmatikus elnöke, Kateřina Konečná. Ami tovább erősíti a <em>Stačilo!</em> koalíciós partnerként való esélyeit az ANO számára, az az, hogy a Szociáldemokrácia új elnöke, aki úgy tűnik, hogy nincs esélye egyedül átlépni az öt százalékos küszöböt, Jana Maláčová, nem zárta ki a párttal való együttműködést. Ebben az esetben fontos megjegyezni, hogy Babišnek van tapasztalata a kommunistákkal való együttműködésben. A 2017-es választások után az ANO által a Szociáldemokratákkal alakított kisebbségi kormányt a KSČM csendben támogatta.</p>\n<p>A második lehetőség, amely az ANO előtt áll, az együttműködés egy koalícióval, amelyet két párt alkot: <em>Přísaha</em> (Eskü), amelyet a volt rendőrségi szervezett bűnözés elleni egység vezetője, Robert Šlachta alapított, és a <em>Motoristé sobě</em> (Autósok maguknak), amely kapcsolatban áll a volt elnök, Václav Klaus körével. Ezek a két párt koalíciót alakított a Európai Parlament választások előtt, amely lehetővé tette számukra, hogy váratlanul jó, 10,26 százalékos eredményt érjenek el. Az ANO számára egy koalíció ezzel a politikai erővel logikus választás lenne: két EP-képviselőjük már csatlakozott a Babiš által az Európai Parlamentben más euroszkeptikusokkal alakított Patrióták Európáért frakcióhoz.</p>\n<p><strong>Más forgatókönyvek</strong></p>\n<p>A második lehetséges forgatókönyv egy koalíció a szélsőjobboldali SPD (Szabadság és Közvetlen Demokrácia) párttal, amelyet Tomio Okamura vezet. Okamura egy félig japán származású cseh politikus, aki 2013 óta az egymást követő választásokon öt és tíz százalék közötti választói támogatást kapott. Eddig azonban nem volt tagja egyetlen kormánynak sem. Okamura nemrégiben elvesztette néhány szavazóját, akik úgy vélik, hogy nem tudta politikai döntésekké alakítani követeléseit, és új, karizmatikusabb vezetőket találtak, akiket támogathatnak.</p>\n<p>Okamura így szívesen csatlakozna egy Babiš-féle koalícióhoz. Amíg Babiš, aki maga sok Okamura-javaslatot elutasított, az első helyen érdekelt. Eddig Babiš nem akarta összekeverni a kezét egy olyan szélsőséges politikussal, mint Okamura. Azonban most már világos, hogy Babiš is készül a SPD-vel való lehetséges együttműködésre. Hogyan magyarázhatnánk másképp, hogy az idei regionális választások után az ANO több régióban koalíciót alakított ezzel a párttal, még akkor is, ha nem volt szüksége rá a többség megszerzéséhez.</p>\n<p>A harmadik forgatókönyv, amelyet néha a cseh közbeszédben említenek, azt sugallja, hogy az ANO együttműködhet a jelenlegi kormányzó koalíció egyik pártjával. Igaz, hogy a jelenlegi kormány és szavazói nagyon ellenségesek Babiš iránt, de az sem titok, hogy különösen a Fiala miniszterelnök vezette konzervatív ODS sok programkérdésben egyetért az ANO-val. Hosszú története van az euroszkepticizmusnak és Magyarország Viktor Orbánjának vagy az Egyesült Államok elnökének, Donald Trumpnak a támogatásának. Például a 2022-es önkormányzati választások után néhány ODS politikus a prágai városi tanácsban koalíciót akart alakítani az ANO-val. Az ő ötletük, hogy az ANO-t válasszák, bármilyen liberális helyett, csak a miniszterelnök és az ODS vezetésének beavatkozása után bukott el. Ezért nem teljesen kizárt, hogy az ODS „feláldozza magát”, és koalíciót alakít Babiš-sel, hogy megakadályozza egy szélsőségesekből álló kormány megalakulását. Ilyen forgatókönyv csak akkor lenne lehetséges, ha több feltétel teljesül. Először is, a jelenlegi <em>Spolu</em> koalíciónak fel kellene bomlania, és Petr Fiala miniszterelnöknek le kellene mondania, ami esetleg a jövő évi rossz választási eredmények után történhet.</p>\n<p><strong>Erős intézmények</strong></p>\n<p>Akárcsak Babiš lehetséges koalíciós partnereivel, úgy a kérdésre is, hogy milyen politikái lesznek, ugyanolyan bizonytalan a válasz. Babiš nem rejti véka alá, hogy lenyűgözi Orbán Magyarországon vagy Robert Fico Szlovákiában. Hozzá hasonlóan gyakran támadja a médiát és a civil társadalmat. Az ANO vezetője szintén ismert anti-migráns vagy anti-európai retorikájáról. De ugyanakkor Babiš nem annyira hatalmi technológus, mint Orbán. Őt sem a bosszúvágy hajtja, mint Ficot, aki most kezdett el egy erősen összeesküvéselmélet-vezérelt környezetet kialakítani. Míg Babiš valószínűleg szeretné átvenni a közszolgálati médiát, az ő imázsa mérsékelt politikusé, összehasonlítva a régió egyes országainak vezetőivel. Például az oltásellenes csoportok éles kritikát fogalmaztak meg Babiš ellen a COVID-19 járvány alatt bevezetett politikái miatt.</p>\n<p>Még ha Babiš követi is Orbán és Fico nyomdokait a belpolitikában, ami nem biztos, hogy így lesz, Csehországnak lesz egy eszköze, amit felhasználhat. Ez pedig az erős és jól működő intézményei lesznek. Nagyon nehéz lesz marginalizálni a szerepüket, mivel ezek az intézmények elsősorban az igazságszolgáltatást és különösen az alkotmánybíróságot foglalják magukban, amely felett sem a miniszterelnök, sem az alsóház nem gyakorolhat befolyást. Az alkotmánybíróságot az elnök választja, majd a Szenátus hagyja jóvá, ahol a jelenlegi kormányt alkotó pártok a különböző választási rendszernek köszönhetően biztos többséggel rendelkeznek. Egy másik intézmény, amely a cseh rendszerben most van, és amelyet felhasználhat a demokrácia védelmére, ha szükség lenne rá, a jelenlegi elnök hivatala. Az aktuális elnök, Petr Pavel, élvezi a jelenlegi kormány szavazóinak támogatását, és pozíciójából adódóan nagy befolyással bír a társadalomban, még ha a hatalma nem is a legnagyobb. A Visegrádi országok többi részéhez képest Csehországnak valóban független és befolyásos közszolgálati médiacsoportjai vannak, amelyek nem félnek bármely kormányt kritizálni. Bár Babiš és szövetségesei sikeresen kineveztek néhány támogatójukat a Cseh Televízió tanácsába, nagyon nehéz lenne teljesen ellenőrizni azt. Azt is várhatjuk, hogy bármilyen kísérlet a közszolgálati média átvételére számos tiltakozást fog kiváltani.</p>\n<p><strong>Kevesebb segítség Ukrajnának, de nem feltétlenül pro-orosz</strong></p>\n<p>Bizonytalanság övezi Babiš jövőbeli külpolitikáját is, főként azért, mert az ANO vezetője nemrégiben hangot adott anti-európai retorikájának. Az Európai Parlamentben lévő frakciója is elkezdett együttműködni jól ismert euroszkeptikusokkal. Babiš ellenzi Ukrajna folyamatos támogatását, amely véleménye szerint a cseh állampolgárok kárára történik. Ehelyett a béke keresésére inszisztál, függetlenül Ukrajna feltételeitől. Az ANO potenciális koalíciós partnereinek többsége hasonló nézeteket vall.</p>\n<p>Ugyanakkor azonban érdemes figyelembe venni Babiš múltbeli átalakulásait, és azt a tényt, hogy ő nem egy tipikus pro-orosz politikus. Például a kormánya idején derült ki, hogy Oroszország GRU katonai hírszerző ügynöksége robbanásokat okozott a cseh köztársaság keleti részén található lőszerraktárakban 2014-ben. Ez a „tisztogatáshoz” vezetett az orosz nagykövetségen, amely addig aránytalan számú alkalmazottal rendelkezett, akik Közép-Európa egész területén hírszerző hálózatként működtek. Érdemes emlékezni Babiš 2019-es kijevi látogatására is. Ukrajnában tett látogatása után Prágába tért vissza, lelkesedve az Ukrajna által a cseh üzleti élet számára kínált lehetőségekről. Az ANO a múltban egyetértett a cseh külpolitika néhány kulcsfontosságú elvével, és például támogatta a védelmi együttműködési megállapodást az Egyesült Államokkal a parlamentben. Mindezeket figyelembe véve várható, hogy az ANO kormányának keleti politikájában csökkenni fog a proaktív hozzáállás Ukrajnához. Ez azonban nem feltétlenül jelenti Oroszország felé való elmozdulást. Az igazság az, hogy a cseh politika Ukrajnával kapcsolatban nemcsak a kormánytól, hanem a cseh minisztériumok hivatalos álláspontjainak folytonosságától is függ.</p>\n<p>Így Csehország belép az utolsó évbe a parlamenti választások előtt, Babiš és az ANO pozíciói megingathatatlanok. Nagyon valószínű, hogy ez a párt megnyeri a választásokat, nagy sikerrel. Mégis, még mindig nagy a bizonytalanság, amikor arról van szó, hogy mi fog történni, miután Babiš nyer. A cseh politikai színtéren zajló átalakulásokkal, valamint a politikai „kaméleon” önmagával kapcsolatban továbbra is kérdéses, hogy Babiš és az ANO kivel fognak kormányozni, vagy milyen politikáik lesznek, mind belföldön, mind nemzetközi szinten.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška az AMO, a prágai székhelyű Nemzetközi Ügyek Egyesületének kutatója. Kutatása a politikára, biztonságra és a társadalomra összpontosít Ukrajnában, Lengyelországban és Fehéroroszországban, valamint az ukrán-lengyel kapcsolatokra.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:30:52.161",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>A cseh parlamenti választások előtt egy évvel a közvélemény-kutatások jelentős előnyt mutatnak az ANO, a leggazdagabb oligarchák egyike és volt miniszterelnök, Andrej Babiš által alapított populista párt számára. Tetszik, nem tetszik, Babiš visszatérése elkerülhetetlennek tűnik. Azonban ezzel az elkerülhetetlenséggel együtt bizonytalanság is jár, hogy kivel és hogyan fog Babiš ismét kormányozni.</I>\n<br><br>\nCsehország Andrej Babiš 2013 óta jelentős politikai szereplő. Akkoriban az ANO első választási sikerét érte el. Váratlanul a második helyen végzett a versenyben, több mint 18 százalékot szerezve, csak a Szociáldemokraták mögött, akik az első helyet biztosították. Ez a választási siker lehetővé tette Babiš számára, hogy csatlakozzon a koalíciós kormányhoz pénzügyminiszterként. Négy évvel később, a következő parlamenti választásokon az ANO döntő győzelmet aratott. A 2013-hoz képest tíz százalékkal magasabb eredmény abszolút győzelmet és első helyet biztosított a versenyben. Második helyen a jobboldali Polgári Demokratikus Párt, az ODS végzett, amely csupán 11,32 százalékot kapott. 2021-ben, bár az ANO minimális hátránnyal veszített az ODS vezette Spolu (Együtt) koalícióval szemben, mégis jó eredményt ért el, több mint 27 százalékot szerezve.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hu",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:30:52.166",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Çek Cumhuriyeti’nin bilinen ve bilinmeyenleri",
                key:"uid": string:"87f5a570-59f0-4a1d-9046-b0c9fd66b4dd",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Mevcut hükümetin popülaritesizliği</strong></p>\n<p>Bugün, Başbakan Petr Fiala'nın liderliğindeki merkez sağ hükümetin üzerinden üç yıl geçtikten sonra durum farklı. ANO, anketlerde %30'un üzerinde destekle istikrarlı bir şekilde önde gidiyor. Yarışta ikinci sırada ODS liderliğindeki <em>Spolu</em> koalisyonu, %20 civarında dolaşıyor (ODS yalnızca, koalisyon ortakları olmadan, en fazla %15'e ulaşabiliyor). ANO'nun güçlü konumu oldukça net, zira üç yıl önce Babiš iktidarı çok yakın bir şekilde ve büyük ölçüde şansa kaybetmişti. O zaman, bir milyondan fazla Çek, parlamentoya giremeyen partilere oy vermişken, iki potansiyel koalisyon ortağı sırasıyla %4.66 ve %4.68 oy almıştı.</p>\n<p>Her şeyden çok, ANO'nun anketlerdeki yüksek desteği mevcut hükümetin popülaritesizliğine borçlu. Hükümet partilerinin seçmenleri bile genellikle hükümetten ve ülkelerinin gittiği yönden hayal kırıklığına uğradıklarını kabul ediyor ve yaklaşan seçimlerde oy vermemeyi düşünüyorlar. Tek istisna, dış politika ve özellikle Ukrayna'ya yönelik mevcut politika. Çeklerin en büyük endişesi ekonominin durumu, çünkü ülkeleri bir süredir duraklama döneminde. Gerçekten de, Çek Cumhuriyeti, COVID öncesi ekonomik gelişim seviyelerine ulaşan Avrupa Birliği'ndeki son ülkelerden biri oldu ve bu yıl GSYİH büyümesi yalnızca %1.2 olarak tahmin ediliyor. Sıradan insanlar için bu, 2008 sonrası durumu hatırlatıyor; ekonomik krizden kurtulmak çok uzun zaman aldı.</p>\n<p>Resesyon ve yavaş toparlanma, sert bütçe kesintileriyle birleştiğinde, toplumun önemli bir kısmını öncekinden daha yoksul hale getirdi. Yüksek enflasyon nedeniyle, diğer yerlerde olduğu gibi, insanların tüketim tercihlerinde olumsuz etkiler yaratan gerçek ücretler 2018 seviyesinde kalmış durumda. Sıradan insanların durumu, özellikle enerji sektöründe faaliyet gösteren oligarklar gibi en zengin Çeklerin durumu ile güçlü bir şekilde tezat oluşturuyor; bu oligarklar mevcut krizden kâr elde ederek daha da zenginleşti. Hükümet, bütçe açığını azaltma konusundaki ana program önceliğinde en başarılı olanı değil; bu nedenle, daha fazla kemer sıkma çağrısında bulunan çok sesli mali \"şahinler\" tarafından eleştiriliyor. Bu durumda, komşu Polonya'daki maaşların - Çekler tarafından uzun zamandır çok daha yoksul bir ülke olarak stereotip haline getirilen - artık Çek Cumhuriyeti'ni geçtiği haberi büyük bir sürpriz oldu.</p>\n<p>Hükümet ayrıca iletişimde zorluk yaşıyor gibi görünüyor ve başarılarını kamuoyuna etkili bir şekilde sunamıyor; bu, Andrej Babiš'in çok başarılı PR'ı ile keskin bir tezat oluşturuyor. Böylece, yalnızca Babiš'e karşı yaygın bir hoşnutsuzluk, mevcut koalisyon ortaklarının desteklerinde daha büyük bir düşüşü engelledi. Ancak bu sefer, mevcut koalisyonun seçmenleri, kendilerini \"kendi taraflarından\" bir politikacı olarak gördükleri Başkan Petr Pavel nedeniyle seçimlere katılma konusunda daha az motive olabilirler. 2021'de, Başbakan Babiš ve önceki Başkan Miloš Zeman'ın kombinasyonu, seçmenleri <em>Spolu</em> ve diğer koalisyon partilerini desteklemeye mobilize etti.</p>\n<p><strong>Bir siyasi bukalemun</strong></p>\n<p>Babiš'in Çek Cumhuriyeti'nin bir kez daha başbakanı olma olasılığı oldukça yüksek. Tek belirsiz kalan, nasıl yöneteceği ve kiminle olacağı. Sonuçta, ideolojisi olmayan bir popülistten bahsediyoruz. Babiš, seçmenlerinin ihtiyaçlarına uyum sağlama ve baskın siyasi atmosfere hitap etme yeteneğine sahip bir siyasi bukalemun olarak kendini tanıttı. Görüşlerini 180 derece bile değiştirmekten çekinmiyor.</p>\n<p>Geçmişteki dönüşümlerini düşünün. Babiš siyasete girdiğinde, ODS için geleneksel olarak oy veren iş insanlarından büyük destek alan sağcı bir serbest piyasa savunucusuydu. Daha sonra, Sosyal Demokratların seçmenlerini kazanmak için orijinal pro-pazar pozisyonunu terk etti. Bu, 19. yüzyilin ikinci yarısına kadar uzanan tarihi ile mevcut Çek siyasi partileri arasında en eski olan bu partiyi, seçim barajının altına itmekte başarılı oldu.</p>\n<p>Siyasi dalgalara ayak uydurarak, Babiš'in son kayması aşırı sağa doğru oldu; bu, anti-göçmen ve anti-Avrupa retoriği ile kanıtlanıyor. Bu değişim, eski - ve potansiyel olarak gelecekteki - Çek başbakanını, Macaristan Başbakanı Viktor Orbán gibi politikacılara daha da yaklaştırıyor. Orbán'ın partisi Fidesz ile birlikte, Marine Le Pen'in Ulusal Birliği, Herbert Kickl'in FPÖ'sü veya Matteo Salvini'nin Ligi ile birlikte, Babiš'in ANO'su Avrupa Parlamentosu'nda \"Avrupa için Patriotlar\" adlı yeni bir fraksiyon oluşturdu. Böylece, kendi Avrupa Parlamentosu milletvekillerinin sürprizine, Babiš liberallerden ve eski \"arkadaşı\" Emmanuel Macron'dan uzaklaşmaya başladı.</p>\n<p>Daha önce belirtildiği gibi, ANO'nun hangi koalisyon hükümeti ile kurulacağı kararı, Çek Cumhuriyeti'nde büyük belirsizlik getiriyor. Diğer bir bilinmeyen konu, Babiš'in kampanya sırasında ılımlı mı yoksa radikal seçmenleri mi çekmeye çalışacağıdır? ANO, kendi başına yönetme yetkisini elde edecek çoğunluğu sağlayamazsa, şu anda pek olası görünmeyen bir senaryo, Çek kamuoyunun görebileceği güç düzenlemeleri için üç olası senaryo vardır.</p>\n<p><strong>Birinci senaryo</strong></p>\n<p>Babiš için belki de en tercih edilen senaryo, şu anda parlamentonun dışında olan ancak gelecek yıl girmesi muhtemel olan siyasi güçlerden biriyle koalisyon kurmak olacaktır. Bu, Komünist Parti'nin (KSČM) liderliğindeki, hatırlaması kolay, seçmen çekici <em>Stačilo!</em> (Yeter!) ile bir koalisyonu içeriyor; bu parti çok başarılı bir yeniden markalaşma süreci geçirdi. Bu yıl Avrupa Parlamentosu seçimlerinde %9.56 oy almayı başardı ve iki sandalye kazandı. Ayrıca, bu yıl Eylül ayında yapılan yerel seçimlerde <em>Stačilo!</em> 13 Çek bölgesinin 11'inde %5 barajını geçti. En kötü sonucu, KSČM'nin yalnızca kendi geleneksel bayrağı altında kampanya yürüttüğü bölgede kaydetti.</p>\n<p>Bu sonuçlar, 2021'de ANO tarafından hızla yok edilen ve üyeleri hızla ölen Komünist Parti'nin, bu yıl karizmatik başkanı Kateřina Konečná tarafından başarılı bir şekilde \"hayata döndürüldüğünü\" gösteriyor. ANO için koalisyon ortağı olarak <em>Stačilo!</em>'nın şansını artıran bir diğer faktör, beş %5 barajını tek başına geçme şansı görünmeyen Sosyal Demokrasi'nin yeni başkanı Jana Maláčová'nın bu partiyle işbirliğini dışlamamış olmasıdır. Bu durumda, Babiš'in komünistlerle işbirliği yapma geçmişini hatırlamak önemlidir. 2017 seçimlerinden sonra, ANO'nun Sosyal Demokratlarla kurduğu azınlık hükümeti, KSČM tarafından sessizce desteklenmiştir.</p>\n<p>ANO'nun ikinci seçeneği, eski polis organize suç birimi başkanı Robert Šlachta tarafından kurulan <em>Přísaha</em> (Yemin) ve eski başkan Václav Klaus'un çevreleriyle bağlantılı <em>Motoristé sobě</em> (Kendine Motorcular) adlı iki partiden oluşan bir koalisyonla işbirliği yapmaktır. Bu iki parti, Avrupa Parlamentosu seçimlerinden önce bir koalisyon kurarak %10.26 oy almayı başardılar. ANO için, bu siyasi güçle bir koalisyon mantıklı bir seçim olacaktır: iki Avrupa Parlamentosu milletvekilleri, Babiš'in Avrupa Parlamentosu'nda diğer Avrupa karşıtlarıyla oluşturduğu Avrupa için Patriotlar fraksiyonuna katıldılar.</p>\n<p><strong>Diğer senaryolar </strong></p>\n<p>İkinci olası senaryo, Tomio Okamura'nın liderliğindeki aşırı sağ SPD (Özgürlük ve Doğrudan Demokrasi) partisiyle bir koalisyon kurmaktır. Okamura, 2013'ten bu yana ardışık seçimlerde %5 ile %10 arasında oy desteği alan yarı Japon kökenli bir Çek politikacısıdır. Ancak şimdiye kadar herhangi bir hükümetin üyesi olmamıştır. Okamura, son zamanlarda, taleplerini siyasi kararlara dönüştürme konusunda başarısız olduğu ve destekleyebileceği daha karizmatik liderler buldukları görüşünde olan bazı seçmenlerini kaybetti.</p>\n<p>Okamura, bu nedenle Babiš ile bir koalisyona katılmaktan memnuniyet duyacaktır. Babiš, Okamura'nın birçok önerisini reddetmiş olsa da, öncelikle bu işbirliğine ilgi duyması gerekiyor. Şimdiye kadar, Babiš, Okamura gibi aşırı bir politikacıyla işbirliği yaparak ellerini kirletmek istemedi. Ancak şimdi, Babiš'in SPD ile olası bir işbirliği için zemin hazırladığı oldukça net. Bu yılki yerel seçimlerden sonra, ANO'nun birkaç bölgede bu partiyle koalisyon kurduğunu açıklamak başka nasıl mümkün olabilir ki; çoğunluğu elde etmek için bunu yapmasına gerek yoktu.</p>\n<p>Çek kamuoyunda bazen gündeme getirilen üçüncü bir senaryo, ANO'nun mevcut iktidar koalisyonunu oluşturan partilerden biriyle işbirliği yapabileceğini öne sürüyor. Şüphesiz, mevcut hükümet ve seçmenleri Babiš'e karşı çok düşmanca, ancak özellikle Başbakan Fiala'nın liderliğindeki muhafazakar ODS'nin birçok program meselesinde ANO ile hemfikir olduğu da bir sır değil. Uzun bir Avrupa karşıtlığı geçmişine sahip ve Macaristan'ın Viktor Orbán'ını veya ABD Başkanı Donald Trump'ı destekliyor. Örneğin, 2022 yerel seçimlerinden sonra, Prag şehir konseyindeki bazı ODS politikacıları ANO ile bir koalisyon kurmak istediler. ANO'yu, herhangi bir liberali tercih etmek yerine seçme fikirleri, yalnızca başbakanın ve ODS liderliğinin müdahalesiyle başarısız oldu. Bu nedenle, ODS'nin \"kendini feda etmesi\" ve aşırılarla bir hükümet kurulmasını engellemek için Babiš ile bir koalisyon kurması tamamen dışlanmış değildir. Böyle bir senaryo yalnızca birkaç koşul yerine getirildiğinde mümkün olacaktır. Öncelikle, mevcut <em>Spolu</em> koalisyonunun dağılması ve Başbakan Petr Fiala'nın istifa etmesi gerekecektir; bu, gelecek yıl kötü bir seçim sonucundan sonra mümkün olabilir.</p>\n<p><strong>Güçlü kurumlar </strong></p>\n<p>Babiš'in potansiyel koalisyon ortakları kadar belirsiz olan bir diğer soru da, politikalarının nasıl olacağıdır. Babiš, Orbán gibi Macaristan'daki veya Fico gibi Slovakya'daki insanlara olan hayranlığını gizlemiyor. Onlar gibi, medyayı ve sivil toplumu sık sık eleştiriyor. ANO'nun lideri, anti-göçmen veya anti-Avrupa retoriği ile de tanınıyor. Ancak, aynı zamanda, Babiš, Orbán kadar bir güç teknisyeni değil. Fico'nun durumunda olduğu gibi, intikam alma ihtiyacıyla da hareket etmiyor; Fico şimdi kendini oldukça komplocu bir çevreyle çevrelemeye başladı. Babiš, muhtemelen kamu medyasını ele geçirmek istemiş olsa da, imajı, bölgedeki bazı ülkelerin liderlerine kıyasla daha ılımlı bir politikacı olarak öne çıkıyor. Örneğin, aşı karşıtı gruplar, hükümetinin COVID-19 pandemisi sırasında uyguladığı politikalar nedeniyle Babiš'i sert bir şekilde eleştirdi.</p>\n<p>Babiš, iç meselelerde Orbán ve Fico'nun izinden giderse, bu kesin bir sonuç değildir; Çek Cumhuriyeti'nin kullanabileceği bir varlık olacaktır. Bu, güçlü ve iyi işleyen kurumları olacaktır. Bu kurumların rolünü marjinalleştirmek çok zor olacaktır; çünkü bu kurumlar, öncelikle yargı ve en önemlisi, başbakanın veya alt meclisin etkisi olmayan anayasa mahkemesini içerir. Anayasa mahkemesi, başkan tarafından seçilir ve ardından mevcut hükümeti oluşturan partilerin, farklı seçim sistemi sayesinde, güvenli bir çoğunluğu koruduğu Senato tarafından onaylanır. Çek sisteminin şimdi sahip olduğu ve böyle bir ihtiyaç doğarsa demokrasisini korumak için kullanabileceği bir diğer kurum, mevcut başkanlık ofisidir. Mevcut başkan Petr Pavel, mevcut hükümetin seçmenlerinin desteğini alıyor ve konumu gereği toplumda büyük bir etkiye sahip; bu, gücü en büyük olmasa da. Visegrad ülkelerinin geri kalanından farklı olarak, Çek Cumhuriyeti, herhangi bir hükümeti eleştirmekten korkmayan gerçekten bağımsız ve etkili kamu medya gruplarına sahiptir. Babiš ve müttefikleri, Çek TV konseyine birkaç destekçilerini atamayı başarmış olsalar da, bunu tamamen kontrol etmek çok zor olacaktır. Kamu medyasını ele geçirme girişiminin birçok protestoya yol açacağını da bekleyebiliriz.</p>\n<p><strong>Ukrayna'ya daha az yardım, ama mutlaka pro-Rus değil</strong></p>\n<p>Babiš'in gelecekteki dış politikası da belirsizlik içindedir; bu, ANO'nun liderinin son zamanlarda anti-Avrupa retoriğinde sesli olması nedeniyle. Avrupa Parlamentosu'ndaki fraksiyonu da tanınmış Avrupa karşıtlarıyla çalışmaya başladı. Babiš, Çek vatandaşlarının maliyetine mal olduğunu düşündüğü Ukrayna'ya devam eden desteğe karşıdır. Bunun yerine, Ukrayna'nın koşullarından bağımsız olarak barış arayışında ısrar ediyor. ANO'nun potansiyel koalisyon ortaklarının çoğu benzer görüşlere sahip.</p>\n<p>Ancak, Babiš'in geçmişteki tüm dönüşümlerini ve tipik bir pro-Rus politikacı olmadığını unutmamalıyız. Örneğin, hükümetinin görev süresi boyunca, Rusya'nın GRU askeri istihbarat ajansının 2014'te Çek Cumhuriyeti'nin doğusundaki mühimmat depolarında patlamalara neden olduğu bilgisi ortaya çıktı. Bu, o zamana kadar Orta Avrupa'nın tamamı için bir istihbarat ağı olarak hizmet eden orantısız sayıda çalışanı olan Rus büyükelçiliğinin \"temizlenmesine\" yol açtı. Ayrıca, Babiš'in 2019'da Kyiv'e yaptığı ziyareti hatırlamak da önemlidir. Ukrayna'daki kalışının ardından, Çek iş dünyası için Ukrayna'nın sunabileceği fırsatlardan heyecanla Prag'a döndü. Ayrıca, geçmişte ANO, Çek dış politikasının bazı temel ilkeleri üzerinde anlaşmış ve örneğin, parlamentoda Amerika Birleşik Devletleri ile Savunma İşbirliği Anlaşması'nı desteklemiştir. Tüm bunları göz önünde bulundurarak, ANO hükümetinin Doğu politikası söz konusu olduğunda, Ukrayna'ya yönelik proaktif tutumda bir azalma bekleyebiliriz. Ancak bu, mutlaka Rusya'ya bir dönüş anlamına gelmez. Gerçek şu ki, Çek politikasının Ukrayna üzerindeki etkisi yalnızca hükümete değil, aynı zamanda Çek bakanlıklarının resmi pozisyonlarındaki sürekliliğe de bağlı olacaktır.</p>\n<p>Böylece, Çek Cumhuriyeti, parlamenter seçimlerden önceki son yıla, hem Babiš'in hem de ANO'nun sarsılmaz pozisyonlarıyla giriyor. Bu partinin seçimleri büyük bir başarıyla kazanması oldukça muhtemel. Ancak, Babiš'in kazanmasının ardından ne olacağını tahmin etmekte hala büyük bir belirsizlik var. Çek Cumhuriyeti'nin siyasi sahnesindeki devam eden dönüşümler ve siyasi \"bukalemun\" ile ilgili dönüşümler göz önüne alındığında, Babiš ve ANO'nun kiminle yöneteceği veya politikalarının hem iç hem de uluslararası alanda nasıl olacağı belirsizliğini koruyor.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška, Prag merkezli Uluslararası İlişkiler Derneği AMO'da araştırmacıdır. Araştırmaları, Ukrayna, Polonya ve Belarus'taki politika, güvenlik ve topluma, ayrıca Ukrayna-Polonya ilişkilerine odaklanmaktadır.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:37.378",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Çek Cumhuriyeti'nin parlamento seçimlerinden bir yıl önce, anketler, en zengin oligarklardan biri ve eski Başbakan Andrej Babiš tarafından kurulan popülist parti ANO'nun önemli bir önde olduğunu gösteriyor. İster beğenin ister beğenmeyin, Babiš'in geri dönüşü kaçınılmaz görünüyor. Ancak bu kaçınılmazlık, Babiš'in yeniden kiminle ve nasıl yöneteceği konusunda belirsizlik getiriyor.</I>\n<br><br>\nÇek Cumhuriyeti'nin Andrej Babiš, 2013 parlamento seçimlerinden bu yana ağır siklet bir siyasi oyuncu oldu. O zamanlar, ANO ilk seçim başarısını elde etti. Beklenmedik bir şekilde, yarışta ikinci sırada yer aldı ve oyların yüzde 18'inden fazlasını alarak, en üst sırayı güvence altına alan Sosyal Demokratların arkasında kaldı. Bu seçim başarısı, Babiš'in koalisyon hükümetine maliye bakanı olarak katılmasına olanak tanıdı. Dört yıl sonra, sonraki parlamento seçimlerinde, ANO kesin bir zafer kazandı. 2013'teki oy oranından yüzde on daha yüksek bir sonuç, ona mutlak bir zafer ve yarışta birincilik sağladı. İkinci sırada, yalnızca yüzde 11.32 oy alan sağcı Yurttaş Demokrat Partisi veya ODS yer aldı. 2021'de, ANO ODS liderliğindeki Spolu (Birlikte) koalisyonuna karşı minimal bir farkla kaybetmesine rağmen, yine de oyların yüzde 27'sinden fazlasını alarak iyi bir sonuç kaydetti.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"tr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:37.379",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Чехия: известное и неизвестное",
                key:"uid": string:"8f39f065-39a0-45fd-80ae-6a1438dde53d",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:33.861",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ru",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Η γνωστή και η άγνωστη Τσεχία",
                key:"uid": string:"9c370a55-8d72-424a-adb5-f0960bdb1c22",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Αντιδημοτικότητα της τρέχουσας κυβέρνησης</strong></p>\n<p>Σήμερα, μετά από τρία χρόνια της κεντροδεξιάς κυβέρνησης, υπό την ηγεσία του Πρωθυπουργού Πέτρ Φιάλα, η κατάσταση είναι διαφορετική. Το ANO ηγείται σταθερά στις δημοσκοπήσεις με περισσότερα από 30 τοις εκατό υποστήριξη. Δεύτερη στη κούρσα είναι η συμμαχία <em>Spolu</em> που ηγείται η ODS, που κυμαίνεται γύρω από το 20 τοις εκατό (η ODS μόνη της, χωρίς εταίρους της συμμαχίας, φτάνει το 15 τοις εκατό). Η ισχυρή θέση του ANO είναι αρκετά σαφής, αν σκεφτεί κανείς ότι πριν από τρία χρόνια ο Μπάμπις έχασε την εξουσία πολύ στενά και κυρίως από τύχη. Τότε, περισσότεροι από ένα εκατομμύριο Τσέχοι ψήφισαν για κόμματα που δεν κατάφεραν να μπουν στο κοινοβούλιο, ενώ δύο δυνητικοί εταίροι της συμμαχίας έλαβαν 4.66 και 4.68 τοις εκατό των ψήφων αντίστοιχα.</p>\n<p>Περισσότερο από οτιδήποτε άλλο, το ANO οφείλει την υψηλή υποστήριξή του στις δημοσκοπήσεις στην αντιδημοτικότητα της τρέχουσας κυβέρνησης. Ακόμα και οι ψηφοφόροι των κυβερνητικών κομμάτων παραδέχονται συχνά ότι είναι απογοητευμένοι από την κυβέρνηση και την κατεύθυνση στην οποία πηγαίνει η χώρα τους και σκέφτονται να μην ψηφίσουν στις επερχόμενες εκλογές. Η μόνη εξαίρεση είναι η εξωτερική πολιτική και πιο συγκεκριμένα η τρέχουσα πολιτική προς την Ουκρανία. Η μεγαλύτερη ανησυχία των Τσέχων είναι η κατάσταση της οικονομίας, καθώς η χώρα τους έχει σταματήσει να αναπτύσσεται εδώ και κάποιο καιρό. Πράγματι, η Τσεχία έχει υπάρξει μία από τις τελευταίες χώρες της Ευρωπαϊκής Ένωσης που έφτασε τα επίπεδα οικονομικής ανάπτυξης πριν από την COVID και φέτος η ανάπτυξη του ΑΕΠ εκτιμάται μόλις στο 1.2 τοις εκατό. Για τους απλούς ανθρώπους, αυτό θυμίζει την κατάσταση μετά το 2008, όταν η ανάκαμψη από την οικονομική κρίση πήρε πολύ χρόνο.</p>\n<p>Η ύφεση και η αργή ανάκαμψη, σε συνδυασμό με σοβαρές περικοπές στον προϋπολογισμό, έχουν κάνει ένα σημαντικό μέρος της κοινωνίας φτωχότερο από πριν. Λόγω της υψηλής πληθωρισμού, που έχει, όπως αλλού, αρνητικές επιπτώσεις στις καταναλωτικές επιλογές των ανθρώπων, οι πραγματικοί μισθοί είναι οι ίδιοι με το 2018. Η κατάσταση των απλών ανθρώπων αντιτίθεται έντονα με αυτή των πλουσιότερων Τσέχων, ειδικά των ολιγαρχών που δραστηριοποιούνται στον τομέα της ενέργειας, οι οποίοι έχουν πλουτίσει, κερδίζοντας από την τρέχουσα κρίση. Η κυβέρνηση δεν έχει επιτύχει να είναι η πιο επιτυχημένη στην κύρια προγραμματική της προτεραιότητα της μείωσης του ελλείμματος του προϋπολογισμού, για την οποία επικρίνεται από πολύ φωνακλάδες «γεράκια» της δημοσιονομικής πολιτικής που καλούν για ακόμη περισσότερη λιτότητα. Σε αυτή την κατάσταση, η είδηση ότι οι μισθοί στην γειτονική Πολωνία – που οι Τσέχοι έχουν μακροχρόνια στερεοτυπίσει ως μια πολύ φτωχότερη χώρα – έχουν τώρα ξεπεράσει αυτούς στην Τσεχία ήρθε ως μεγάλη έκπληξη.</p>\n<p>Η κυβέρνηση φαίνεται επίσης να δυσκολεύεται με την επικοινωνία και φαίνεται ανίκανη να παρουσιάσει αποτελεσματικά τα επιτεύγματά της στο κοινό, κάτι που είναι σε έντονη αντίθεση με την πολύ επιτυχημένη PR του Αντρέι Μπάμπις. Έτσι, μόνο η ευρεία αντιπάθεια για τον Μπάμπις έχει αποτρέψει μια ακόμη μεγαλύτερη πτώση της υποστήριξης για τους τρέχοντες εταίρους της συμμαχίας. Ωστόσο, αυτή τη φορά, οι ψηφοφόροι της τρέχουσας συμμαχίας μπορεί να είναι λιγότερο παρακινημένοι να συμμετάσχουν στις εκλογές, λόγω του Προέδρου Πέτρου Πάβελ, τον οποίο βλέπουν ως πολιτικό από «την πλευρά τους». Το 2021, ήταν ο συνδυασμός του Πρωθυπουργού Μπάμπις και του προηγούμενου Προέδρου Μίλος Ζέμαν, που κινητοποίησε τους ψηφοφόρους να υποστηρίξουν <em>Spolu</em> και τα άλλα κόμματα της συμμαχίας.</p>\n<p><strong>Ένας πολιτικός χαμαιλέων</strong></p>\n<p>Ο Μπάμπις είναι πολύ πιθανό να γίνει ξανά ο πρωθυπουργός της Τσεχικής Δημοκρατίας. Το μόνο που παραμένει αβέβαιο είναι πώς θα κυβερνήσει και με ποιους. Άλλωστε, μιλάμε για έναν λαϊκιστή χωρίς καμία ιδεολογία. Ο Μπάμπις έχει ήδη παρουσιαστεί ως πολιτικός χαμαιλέων ικανός να προσαρμόζεται στις ανάγκες των ψηφοφόρων του και να αντιμετωπίζει την κυρίαρχη πολιτική ατμόσφαιρα. Δεν έχει κανένα πρόβλημα να αλλάζει απόψεις, ακόμα και κατά 180 μοίρες.</p>\n<p>Σκεφτείτε τις μεταμορφώσεις του στο παρελθόν. Όταν ο Μπάμπις μπήκε στην πολιτική, ήταν ένας δεξιός ελεύθερος αγοραστής, με μεγάλο μέρος της υποστήριξής του να προέρχεται από επιχειρηματίες που παραδοσιακά ψηφίζουν την ODS. Αργότερα εγκατέλειψε τη αρχική του φιλοαγορά θέση για να προσελκύσει τους ψηφοφόρους των Σοσιαλδημοκρατών. Κατάφερε να σπρώξει αυτό το κόμμα, το οποίο είναι το παλαιότερο από όλα τα υπάρχοντα τσέχικα πολιτικά κόμματα με ιστορία που χρονολογείται από το δεύτερο μισό του 19ου αιώνα, κάτω από το εκλογικό όριο.</p>\n<p>Ακολουθώντας την πολιτική τάση, η τελευταία στροφή του Μπάμπις έχει γίνει προς την άκρα δεξιά, όπως αποδεικνύεται από τη ρητορική του κατά των μεταναστών και κατά της Ευρώπης. Αυτή η αλλαγή φέρνει τον πρώην – και πιθανώς μελλοντικό – Τσέχο πρωθυπουργό πιο κοντά σε πολιτικούς όπως ο Πρωθυπουργός της Ουγγαρίας Βίκτορ Όρμπαν. Μαζί με το κόμμα του Όρμπαν, το Fidesz, καθώς και το Εθνικό Μέτωπο της Μαρίν Λε Πεν, το FPÖ του Χέρμπερτ Κίκλ ή τη Λίγκα του Ματέο Σαλβίνι, το ANO του Μπάμπις έχει σχηματίσει μια νέα φaction στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο που ονομάζεται Πατριώτες για την Ευρώπη. Έτσι, προς έκπληξη των δικών του ευρωβουλευτών, ο Μπάμπις άρχισε να απομακρύνεται από τους φιλελεύθερους και τον πρώην «φίλο» του Εμμανουέλ Μακρόν.</p>\n<p>Όπως αναφέρθηκε νωρίτερα, η απόφαση με ποιους θα σχηματίσει κυβέρνηση συμμαχίας το ANO φέρνει μεγάλη αβεβαιότητα στην Τσεχία. Ένα άλλο άγνωστο ζήτημα περιλαμβάνει το αν κατά τη διάρκεια της εκστρατείας ο Μπάμπις θα προσπαθήσει να προσελκύσει μετριοπαθείς ή ριζοσπαστικούς ψηφοφόρους; Εάν το ANO αποτύχει να αποκτήσει την πλειοψηφία που θα του επιτρέψει να κυβερνήσει μόνο του, ένα σενάριο που φαίνεται απίθανο τώρα, υπάρχουν τρία πιθανά σενάρια για τις ρυθμίσεις εξουσίας που μπορεί να δει το τσεχικό κοινό.</p>\n<p><strong>Πρώτο σενάριο</strong></p>\n<p>Ίσως το πιο προτιμώμενο σενάριο για τον Μπάμπις θα ήταν να σχηματίσει μια συμμαχία με μία από τις πολιτικές δυνάμεις που είναι τώρα εκτός κοινοβουλίου, αλλά έχει πιθανότητες να εισέλθει σε αυτό το επόμενο έτος. Αυτό περιλαμβάνει μια συμμαχία με το εύκολο να θυμηθεί κανείς, ελκυστικό για τους ψηφοφόρους όνομα <em>Stačilo!</em> (Αρκετά!) που ηγείται το Κομμουνιστικό Κόμμα Βοημίας και Μοραβίας (KSČM), το οποίο έχει υποστεί μια πολύ επιτυχημένη αναβάθμιση. Κατάφερε να συγκεντρώσει το 9.56 τοις εκατό των ψήφων στις φετινές εκλογές για το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο, όταν κέρδισε δύο έδρες. Επιπλέον, στις περιφερειακές εκλογές, που διεξήχθησαν τον Σεπτέμβριο αυτού του έτους, το <em>Stačilo!</em> πέρασε το πέντε τοις εκατό όριο σε 11 από τις 13 τσέχικες περιοχές. Η χειρότερη βαθμολογία του καταγράφηκε, παραδόξως, στην περιοχή όπου το KSČM εκστρατεύθηκε μόνο του; κάτω από την παραδοσιακή του σημαία.</p>\n<p>Αυτά τα αποτελέσματα δείχνουν ότι το Κομμουνιστικό Κόμμα, το οποίο έγινε διαβόητο για την ταχεία απώλεια μελών και την κακή ήττα από το ANO το 2021, έχει «αναστηθεί» επιτυχώς από την χαρισματική πρόεδρό του Κατερίνα Κονετσνά φέτος. Αυτό που επιπλέον ενισχύει την πιθανότητα του <em>Stačilo!</em> ως εταίρου συμμαχίας για το ANO είναι ότι η νέα πρόεδρος της Σοσιαλδημοκρατίας, η οποία δεν φαίνεται να έχει πιθανότητες να περάσει το πέντε τοις εκατό όριο μόνη της, Γιάνα Μαλάτσοβα, δεν έχει αποκλείσει τη συνεργασία με αυτό το κόμμα. Σε αυτή την περίπτωση, είναι σημαντικό να θυμόμαστε ότι ο Μπάμπις έχει ιστορικό συνεργασίας με τους κομμουνιστές. Μετά τις εκλογές του 2017, η μειοψηφική κυβέρνηση που σχημάτισε το ANO με τους Σοσιαλδημοκράτες υποστηρίχθηκε σιωπηλά από το KSČM.</p>\n<p>Η δεύτερη επιλογή που έχει το ANO είναι η συνεργασία με μια συμμαχία που σχηματίστηκε από δύο κόμματα: <em>Přísaha</em> (Όρκος), που ιδρύθηκε από τον πρώην επικεφαλής της αστυνομικής μονάδας οργανωμένου εγκλήματος, Ρόμπερτ Σλάχτα, και <em>Motoristé sobě</em> (Οδηγοί για τον εαυτό τους), που έχει συνδέσεις με κύκλους του πρώην προεδρικού Βάτσλαβ Κλάους. Αυτά τα δύο κόμματα σχημάτισαν μια συμμαχία πριν από τις εκλογές του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου, που τους επέτρεψε να αποκτήσουν ένα αναπάντεχα καλό αποτέλεσμα του 10.26 τοις εκατό των ψήφων. Για το ANO, μια συμμαχία με αυτή τη πολιτική δύναμη θα ήταν μια λογική επιλογή: οι δύο ευρωβουλευτές τους έχουν ήδη ενταχθεί στην φaction Πατριώτες για την Ευρώπη που έχει σχηματίσει ο Μπάμπις στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο με άλλους ευρωσκεπτικιστές.</p>\n<p><strong>Άλλα σενάρια </strong></p>\n<p>Το δεύτερο πιθανό σενάριο είναι μια συμμαχία με το ακροδεξιό κόμμα SPD (Ελευθερία και Άμεση Δημοκρατία) που ηγείται ο Τομίου Οκαμούρα. Ο Οκαμούρα είναι Τσέχος πολιτικός μισής Ιαπωνικής καταγωγής που έχει λάβει μεταξύ πέντε και δέκα τοις εκατό εκλογικής υποστήριξης σε επόμενες εκλογές από το 2013. Μέχρι τώρα, ωστόσο, δεν έχει υπάρξει μέλος καμίας κυβέρνησης. Ο Οκαμούρα έχει πρόσφατα χάσει μερικούς από τους ψηφοφόρους του, οι οποίοι πιστεύουν ότι δεν έχει καταφέρει να μετατρέψει τις απαιτήσεις του σε πολιτικές αποφάσεις και βρήκαν νέους πιο χαρισματικούς ηγέτες που μπορούν να υποστηρίξουν.</p>\n<p>Ο Οκαμούρα θα ενταχθεί έτσι ευχαρίστως σε μια συμμαχία με τον Μπάμπις. Αρκεί ο Μπάμπις, ο οποίος ο ίδιος έχει απορρίψει πολλές από τις προτάσεις του Οκαμούρα, να ενδιαφέρεται πρώτα. Μέχρι τώρα, ο Μπάμπις δεν ήθελε να βάλει τα χέρια του σε τέτοιους ακραίους πολιτικούς όπως ο Οκαμούρα. Ωστόσο, τώρα είναι αρκετά σαφές ότι ο Μπάμπις έχει προετοιμάσει το έδαφος για μια πιθανή συνεργασία με το SPD επίσης. Πώς αλλιώς θα μπορούσαμε να εξηγήσουμε γιατί, μετά τις φετινές περιφερειακές εκλογές, το ANO σχημάτισε μια συμμαχία με αυτό το κόμμα σε πολλές περιοχές, ακόμα και αν δεν χρειάστηκε να το κάνει για να αποκτήσει πλειοψηφία.</p>\n<p>Ένα τρίτο σενάριο, που μερικές φορές αναφέρεται στη δημόσια συζήτηση στην Τσεχία, προτείνει ότι το ANO θα μπορούσε να συνεργαστεί με ένα από τα κόμματα που σχηματίζουν την τρέχουσα κυβερνητική συμμαχία. Παραδεχόμαστε ότι η τρέχουσα κυβέρνηση και οι ψηφοφόροι της είναι πολύ εχθρικοί προς τον Μπάμπις, αλλά δεν είναι επίσης μυστικό ότι ειδικά η συντηρητική ODS υπό την ηγεσία του Πρωθυπουργού Φιάλα συμφωνεί με το ANO σε πολλά προγραμματικά ζητήματα. Έχει μια μακρά ιστορία ευρωσκεπτικισμού και υποστήριξης του Βίκτορ Όρμπαν της Ουγγαρίας ή του Αμερικανού προεδρικού Ντόναλντ Τραμπ. Για παράδειγμα, μετά τις δημοτικές εκλογές του 2022, μερικοί από τους πολιτικούς της ODS στο δημοτικό συμβούλιο της Πράγας ήθελαν να σχηματίσουν μια συμμαχία με το ANO. Η ιδέα τους να επιλέξουν το ANO, αντί για οποιουσδήποτε φιλελεύθερους, απέτυχε μόνο μετά την παρέμβαση του πρωθυπουργού και της ηγεσίας της ODS. Για αυτό το λόγο, δεν είναι εντελώς απίθανο ότι η ODS θα «θυσιάσει τον εαυτό της» και θα σχηματίσει μια συμμαχία με τον Μπάμπις για να εμποδίσει την ίδρυση μιας κυβέρνησης με ακραίους. Ένα τέτοιο σενάριο θα ήταν δυνατό μόνο αν πληρούνταν αρκετές προϋποθέσεις. Πρώτον, η τρέχουσα <em>Spolu</em> συμμαχία θα έπρεπε να διαλυθεί και ο Πρωθυπουργός Πέτρ Φιάλα θα έπρεπε να παραιτηθεί, κάτι που θα μπορούσε ενδεχομένως να συμβεί μετά από κακό εκλογικό αποτέλεσμα το επόμενο έτος.</p>\n<p><strong>Δυνατές θεσμοί </strong></p>\n<p>Όσο αβέβαιοι είναι οι πιθανοί εταίροι συμμαχίας του Μπάμπις, τόσο αβέβαιη είναι η απάντηση στο ερώτημα πώς θα είναι οι πολιτικές του. Ο Μπάμπις δεν κρύβει τη γοητεία του για ανθρώπους όπως ο Όρμπαν στην Ουγγαρία ή ο Ρόμπερτ Φίτσο στη Σλοβακία. Όπως αυτοί, επιτίθεται συχνά στα μέσα ενημέρωσης και την κοινωνία των πολιτών. Ο ηγέτης του ANO είναι επίσης γνωστός για τη ρητορική του κατά των μεταναστών ή κατά της Ευρώπης. Αλλά, ταυτόχρονα, ο Μπάμπις δεν είναι τόσο τεχνοκράτης της εξουσίας όσο ο Όρμπαν. Δεν καθοδηγείται επίσης από την ανάγκη για εκδίκηση, όπως συμβαίνει με τον Φίτσο, ο οποίος έχει αρχίσει τώρα να περιβάλλεται από έναν πολύ συνωμοτικό κύκλο. Ενώ ο Μπάμπις πιθανότατα θα ήθελε να αναλάβει τα δημόσια μέσα ενημέρωσης, η εικόνα του είναι περισσότερο ενός μετριοπαθούς πολιτικού σε σύγκριση με τους ηγέτες ορισμένων χωρών της περιοχής. Για παράδειγμα, οι ομάδες κατά των εμβολίων έχουν επιτεθεί σφοδρά στον Μπάμπις για τις πολιτικές που εισήγαγε η κυβέρνηση του κατά τη διάρκεια της πανδημίας COVID-19.</p>\n<p>Ακόμα και αν ο Μπάμπις ακολουθήσει τα βήματα του Όρμπαν και του Φίτσο σε εσωτερικές υποθέσεις, κάτι που δεν είναι δεδομένο, η Τσεχία θα έχει ένα πλεονέκτημα να χρησιμοποιήσει. Αυτό θα είναι οι ισχυροί και καλά λειτουργούντες θεσμοί της. Θα είναι πολύ δύσκολο να περιθωριοποιηθεί ο ρόλος τους καθώς αυτοί οι θεσμοί περιλαμβάνουν, πρώτα απ' όλα, τη δικαιοσύνη και, πάνω απ' όλα, το συνταγματικό δικαστήριο, πάνω στο οποίο ούτε ο πρωθυπουργός ούτε η κάτω βουλή του κοινοβουλίου έχουν επιρροή. Το συνταγματικό δικαστήριο επιλέγεται από τον πρόεδρο και στη συνέχεια εγκρίνεται από τη Γερουσία, όπου τα κόμματα που σχηματίζουν την τρέχουσα κυβέρνηση διατηρούν, χάρη στο διαφορετικό εκλογικό σύστημα, μια ασφαλή πλειοψηφία. Ένας άλλος θεσμός που έχει τώρα το τσεχικό σύστημα και θα μπορούσε να χρησιμοποιηθεί για να προστατεύσει τη δημοκρατία του, αν προκύψει τέτοια ανάγκη, είναι το γραφείο του τρέχοντος προεδρεύοντος. Ο νυν, Πέτρ Πάβελ, απολαμβάνει την υποστήριξη των ψηφοφόρων της τρέχουσας κυβέρνησης και λόγω της θέσης του έχει μεγάλη επιρροή στην κοινωνία, ακόμα και αν η εξουσία του δεν είναι η μεγαλύτερη. Σε αντίθεση με τις υπόλοιπες χώρες του Βίσεγκραντ, η Τσεχία έχει πραγματικά ανεξάρτητες και επιδραστικές δημόσιες ομάδες μέσων ενημέρωσης που δεν φοβούνται να επικρίνουν οποιαδήποτε κυβέρνηση. Αν και ο Μπάμπις και οι σύμμαχοί του έχουν καταφέρει να διορίσουν αρκετούς υποστηρικτές τους στο συμβούλιο της Τσεχικής Τηλεόρασης, θα ήταν πολύ δύσκολο να το ελέγξουν πλήρως. Μπορούμε επίσης να αναμένουμε ότι οποιαδήποτε προσπάθεια να αναλάβουν τα δημόσια μέσα ενημέρωσης θα προκαλέσει πολλές διαμαρτυρίες.</p>\n<p><strong>Λιγότερη βοήθεια για την Ουκρανία, αλλά όχι απαραίτητα φιλορωσική</strong></p>\n<p>Η αβεβαιότητα περιβάλλει επίσης την μελλοντική εξωτερική πολιτική του Μπάμπις, κυρίως επειδή ο ηγέτης του ANO έχει πρόσφατα εκφράσει τη ρητορική του κατά της Ευρώπης. Η φaction του στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο έχει επίσης αρχίσει να συνεργάζεται με γνωστούς ευρωσκεπτικιστές. Ο Μπάμπις είναι κατά της συνέχισης της υποστήριξης προς την Ουκρανία, η οποία, κατά την άποψή του, έρχεται σε βάρος των Τσέχων πολιτών. Αντίθετα, επιμένει στην αναζήτηση της ειρήνης, ανεξαρτήτως των όρων για την Ουκρανία. Οι περισσότεροι από τους δυνητικούς εταίρους της συμμαχίας του ANO έχουν παρόμοιες απόψεις.</p>\n<p>Ταυτόχρονα, ωστόσο, θα πρέπει να έχουμε κατά νου όλες τις προηγούμενες μεταμορφώσεις του Μπάμπις και το γεγονός ότι δεν είναι ένας τυπικός φιλορωσικός πολιτικός. Για παράδειγμα, κατά τη διάρκεια της θητείας της κυβέρνησής του αποκαλύφθηκε ότι η ρωσική στρατιωτική υπηρεσία πληροφοριών GRU είχε προκαλέσει εκρήξεις σε αποθήκες πυρομαχικών στην ανατολική Τσεχία το 2014. Αυτό είχε ως αποτέλεσμα τον «καθαρισμό» της ρωσικής πρεσβείας, η οποία μέχρι τότε είχε έναν δυσανάλογο αριθμό υπαλλήλων που υπηρετούσαν ως δίκτυο πληροφοριών για όλη την Κεντρική Ευρώπη. Αξίζει επίσης να θυμόμαστε την επίσκεψη του Μπάμπις το 2019 στο Κίεβο. Μετά την παραμονή του στην Ουκρανία, επέστρεψε στην Πράγα, ενθουσιασμένος για τις ευκαιρίες που θα μπορούσε να προσφέρει η Ουκρανία για τις τσέχικες επιχειρήσεις. Επίσης στο παρελθόν, το ANO συμφώνησε σε ορισμένες από τις βασικές αρχές της τσέχικης εξωτερικής πολιτικής και για παράδειγμα υποστήριξε τη Συμφωνία Συνεργασίας Άμυνας με τις Ηνωμένες Πολιτείες στο κοινοβούλιο. Όλα αυτά τα λεγόμενα, μπορούμε να αναμένουμε ότι όταν πρόκειται για οποιαδήποτε ανατολική πολιτική της κυβέρνησης ANO, θα υπάρξει μείωση της προληπτικής στάσης προς την Ουκρανία. Ωστόσο, αυτό δεν σημαίνει απαραίτητα στροφή προς τη Ρωσία. Η αλήθεια είναι ότι η τσέχικη πολιτική για την Ουκρανία δεν θα εξαρτάται μόνο από την κυβέρνηση αλλά και από τη συνέχεια στις επίσημες θέσεις των τσέχικων υπουργείων.</p>\n<p>Έτσι, η Τσεχία εισέρχεται στον τελευταίο χρόνο πριν από τις κοινοβουλευτικές εκλογές με τις θέσεις τόσο του Μπάμπις όσο και του ANO αμετάβλητες. Είναι πολύ πιθανό ότι αυτό το κόμμα θα κερδίσει τις εκλογές, με μεγάλη επιτυχία. Ωστόσο, υπάρχει ακόμα μεγάλη αβεβαιότητα όσον αφορά την πρόβλεψη του τι θα συμβεί μετά τη νίκη του Μπάμπις. Με τις συνεχείς μεταμορφώσεις στην πολιτική σκηνή της Τσεχίας, καθώς και αυτές που αφορούν τον ίδιο τον πολιτικό «χαμαιλέοντα», παραμένει ασαφές με ποιους θα κυβερνήσουν ο Μπάμπις και το ANO ή πώς θα είναι οι πολιτικές τους, τόσο σε εσωτερικό όσο και σε διεθνές επίπεδο.</p>\n<p> </p>\n<p>Ο Μιχάλ Λεμπντούσκα είναι ερευνητής στο AMO, την Ένωση Διεθνών Υποθέσεων με έδρα την Πράγα. Η έρευνά του επικεντρώνεται στην πολιτική, την ασφάλεια και την κοινωνία στην Ουκρανία, την Πολωνία και τη Λευκορωσία, καθώς και στις ουκρανοπολωνικές σχέσεις.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:25:43.589",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Ένα χρόνο πριν από τις κοινοβουλευτικές εκλογές της Τσεχίας, οι δημοσκοπήσεις δείχνουν μια σημαντική διαφορά υπέρ του ANO, του λαϊκιστικού κόμματος που ιδρύθηκε από έναν από τους πλουσιότερους ολιγάρχες και πρώην Πρωθυπουργό Αντρέι Μπάμπις. Θέλουμε δεν θέλουμε, η επιστροφή του Μπάμπις φαίνεται αναπόφευκτη. Ωστόσο, με αυτή την αναπόφευκτη κατάσταση έρχεται και η αβεβαιότητα σχετικά με το με ποιον και πώς θα κυβερνήσει ξανά ο Μπάμπις.</I>\n<br><br>\nΟ Αντρέι Μπάμπις της Τσεχίας είναι ένας ισχυρός πολιτικός παίκτης από τις κοινοβουλευτικές εκλογές του 2013. Τότε, το ANO είχε την πρώτη του εκλογική επιτυχία. Απροσδόκητα, κατέλαβε τη δεύτερη θέση στην κούρσα, αποσπώντας πάνω από 18 τοις εκατό των ψήφων, πίσω μόνο από τους Σοσιαλδημοκράτες, οι οποίοι εξασφάλισαν την κορυφαία θέση. Αυτή η εκλογική επιτυχία επέτρεψε στον Μπάμπις να ενταχθεί στην κυβερνητική συμμαχία ως υπουργός Οικονομικών. Τέσσερα χρόνια αργότερα, στις επόμενες κοινοβουλευτικές εκλογές, το ANO κέρδισε αποφασιστικά. Ένα ποσοστό δέκα τοις εκατό υψηλότερο από το 2013 του έδωσε απόλυτη νίκη και την πρώτη θέση στην κούρσα. Δεύτερο ήταν το δεξιό Κόμμα Πολιτών Δημοκρατών ή ODS, το οποίο έλαβε μόνο 11.32 τοις εκατό των ψήφων. Το 2021, αν και το ANO έχασε με μια ελάχιστη διαφορά από την συμμαχία Spolu (Μαζί) που ηγείτο η ODS, κατέγραψε ακόμα ένα καλό ποσοστό άνω του 27 τοις εκατό των ψήφων.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"el",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:26:10.324",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Czechia’s known and unknown",
                key:"uid": string:"bf5dd198-26ed-414e-9b41-ade6c53b8fdb",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Nepopularita současné vlády</strong></p>\n<p>Dnes, po třech letech vlády středopravé koalice vedené premiérem Petrem Fialou, je situace jiná. ANO stabilně vede v průzkumech s více než 30 procenty podpory. Druhé místo v závodě zaujímá koalice <em>Spolu</em> vedená ODS, která se pohybuje kolem 20 procent (ODS sama, bez koaličních partnerů, dosahuje maximálně 15 procent). Silná pozice ANO je docela jasná, když vezmeme v úvahu, že před třemi lety Babiš přišel o moc velmi těsně a do značné míry náhodou. V té době více než milion Čechů volil strany, které se do parlamentu nedostaly, zatímco dva potenciální koaliční partneři získali 4,66 a 4,68 procenta hlasů.</p>\n<p>Více než cokoliv jiného, ANO vděčí za svou vysokou podporu v průzkumech neppopularitě současné vlády. I voliči vládních stran často přiznávají, že jsou zklamáni vládou a směrem, kterým se jejich země ubírá, a zvažují, že se nezúčastní nadcházejících voleb. Jedinou výjimkou je zahraniční politika, a to zejména současná politika vůči Ukrajině. Největší obavou Čechů je stav ekonomiky, protože jejich země stagnuje už nějakou dobu. Opravdu, Česko bylo jednou z posledních zemí v Evropské unii, která dosáhla předcovidových úrovní ekonomického rozvoje, a letos se odhaduje růst HDP na pouhých 1,2 procenta. Pro obyčejné lidi to připomíná situaci po roce 2008, kdy obnova po ekonomické krizi trvala velmi dlouho.</p>\n<p>Recesi a pomalému oživení, v kombinaci s drastickými rozpočtovými škrty, se stala významná část společnosti chudší než předtím. Vzhledem k vysoké inflaci, která měla, jako jinde, negativní dopady na spotřebitelské volby lidí, jsou reálné mzdy na stejné úrovni jako v roce 2018. Situace obyčejných lidí silně kontrastuje s tím, co zažívají nejbohatší Češi, zejména oligarchové působící v energetickém sektoru, kteří z aktuální krize zbohatli. Vláda nebyla v klíčovém programovém prioritě snižování rozpočtového deficitu příliš úspěšná, za což je kritizována velmi hlasitými fiskálními „jestřáby“, kteří volají po ještě větším utahování opasků. V této situaci přišla zpráva, že mzdy v sousedním Polsku – dlouho stereotypně považovaném Čechy za mnohem chudší zemi – nyní překonaly ty v Česku, jako velké překvapení.</p>\n<p>Vláda se také zdá, že má problémy s komunikací a zdá se, že není schopna efektivně prezentovat své úspěchy veřejnosti, což je v ostrém kontrastu s velmi úspěšným PR Andreje Babiše. Takže pouze široce rozšířená nechuť k Babišovi zabránila ještě většímu poklesu podpory pro současné koaliční partnery. Nicméně tentokrát by mohli být voliči současné koalice méně motivováni zúčastnit se voleb, kvůli prezidentovi Petru Pavlovi, kterého vidí jako politika „z jejich strany“. V roce 2021 to byla kombinace premiéra Babiše a předchozího prezidenta Miloše Zemana, která mobilizovala voliče k podpoře <em>Spolu</em> a dalších koaličních stran.</p>\n<p><strong>Politický chameleon</strong></p>\n<p>Babiš má velmi vysokou pravděpodobnost, že se opět stane premiérem České republiky. Jediná věc, která zůstává nejistá, je, jak bude vládnout, a s kým. Koneckonců, mluvíme o populistovi bez jakékoli ideologie. Babiš se již představil jako politický chameleon schopný přizpůsobit se potřebám svých voličů a reagovat na dominující politickou atmosféru. Nemá problém měnit názory, dokonce o 180 stupňů.</p>\n<p>Zvažte jeho transformace v minulosti. Když Babiš vstoupil do politiky, byl pravicovým volným tržním ekonomem, přičemž většina jeho podpory pocházela od podnikatelů, kteří tradičně volí ODS. Později opustil svou původní pro-tržní pozici, aby získal voliče sociálních demokratů. Podařilo se mu dostat tuto stranu, která je nejstarší ze všech existujících českých politických stran s historií sahající do druhé poloviny 19. století, pod volební práh.</p>\n<p>Podle politického proudu, Babišův poslední posun byl směrem k extrémní pravici, jak dokazuje jeho antiimigrační a antievropská rétorika. Tato změna přibližuje bývalého – a potenciálně budoucího – českého premiéra k politikům, jako je maďarský premiér Viktor Orbán. Společně s Orbánovou stranou Fidesz, stejně jako Národním shromážděním Marine Le Pen, FPÖ Herberta Kickla nebo Ligou Mattea Salviniho, Babišovo ANO vytvořilo novou frakci v Evropském parlamentu nazvanou Patrioti pro Evropu. Tímto způsobem, k překvapení svých vlastních europoslanců, Babiš začal distancovat se od liberálů a svého bývalého „přítele“ Emmanuela Macrona.</p>\n<p>Jak bylo zmíněno dříve, rozhodnutí s kým ANO vytvoří koaliční vládu přináší velkou nejistotu v Česku. Další neznámou otázkou je, zda se během kampaně Babiš pokusí přilákat umírněné nebo radikální voliče? Pokud ANO nedokáže získat většinu, která by mu umožnila vládnout samostatně, což se nyní zdá nepravděpodobné, existují tři možné scénáře pro mocenské uspořádání, které česká veřejnost může ještě vidět.</p>\n<p><strong>První scénář</strong></p>\n<p>Možná nejpreferovanějším scénářem pro Babiše by bylo vytvořit koalici s jednou z politických sil, které jsou nyní mimo parlament, ale mají šanci se do něj dostat příští rok. To zahrnuje koalici s lehce zapamatovatelným, voličsky přitažlivým názvem <em>Stačilo!</em> (Dost!) vedenou Komunistickou stranou Čech a Moravy (KSČM), která prošla velmi úspěšným rebrandingem. Podařilo se jí získat 9,56 procenta hlasů v letošních volbách do Evropského parlamentu, kdy získala dvě křesla. Navíc, v regionálních volbách, které se konaly v září tohoto roku, <em>Stačilo!</em> překročilo pětiprocentní práh v 11 z 13 českých krajů. Její nejhorší výsledek byl paradoxně zaznamenán v kraji, kde KSČM kandidovala sama; pod svým tradičním bannerem.</p>\n<p>Tyto výsledky ukazují, že Komunistická strana, která se stala notoricky známou tím, že její členové rychle umírali a byli špatně poraženi ANO v roce 2021, byla letos úspěšně „oživena“ svou charismatickou předsedkyní Kateřinou Konečnou. Co navíc posiluje šanci <em>Stačilo!</em> jako koaličního partnera pro ANO je to, že nová předsedkyně sociální demokracie, která se zdá, že nemá šanci projít pětiprocentním prahem sama, Jana Maláčová, nevyloučila spolupráci s touto stranou. V tomto případě je důležité si pamatovat, že Babiš má zkušenosti se spoluprací s komunisty. Po volbách v roce 2017 byla menšinová vláda, kterou ANO vytvořilo se sociálními demokraty, tiše podporována KSČM.</p>\n<p>Druhou možností, kterou ANO má, je spolupráce s koalicí tvořenou dvěma stranami: <em>Přísaha</em> (Oath), kterou založil bývalý šéf policejního útvaru pro organizovaný zločin, Robert Šlachta, a <em>Motoristé sobě</em> (Motorists for themselves), která má vazby na kruhy bývalého prezidenta Václava Klause. Tyto dvě strany vytvořily koalici před volbami do Evropského parlamentu, což jim umožnilo získat nečekaně dobrý výsledek 10,26 procenta hlasů. Pro ANO by byla koalice s touto politickou silou logickou volbou: jejich dva europoslanci se již připojili k frakci Patrioti pro Evropu, kterou Babiš vytvořil v Evropském parlamentu s dalšími euroskeptiky.</p>\n<p><strong>Další scénáře </strong></p>\n<p>Druhým možným scénářem je koalice s extrémně pravicovou stranou SPD (Svoboda a přímá demokracie), kterou vede Tomio Okamura. Okamura je český politik poloviční japonského původu, který od roku 2013 získal mezi pěti až deseti procenty volební podpory v následných volbách. Do nynějška však nebyl členem žádné vlády. Okamura nedávno ztratil některé ze svých voličů, kteří jsou názoru, že se mu nepodařilo přetavit jeho požadavky na politická rozhodnutí a našli nové charismatické vůdce, které mohou podpořit.</p>\n<p>Okamura se tedy rád připojí k koalici s Babišem. Dokud bude Babiš, který sám odmítl mnoho Okamurových návrhů, mít zájem v první řadě. Do nynějška Babiš nechtěl mít špinavé ruce spoluprací s tak extrémním politikem, jako je Okamura. Nicméně nyní je zcela jasné, že Babiš připravoval půdu pro možnou spolupráci se SPD také. Jak jinak bychom mohli vysvětlit, proč po letošních regionálních volbách ANO vytvořilo koalici s touto stranou v několika regionech, i když to nepotřebovalo k získání většiny.</p>\n<p>Třetí scénář, který se někdy objevuje v české veřejné diskusi, naznačuje, že ANO by mohlo spolupracovat s jednou ze stran, které tvoří současnou vládní koalici. Přiznejme si, že současná vláda a její voliči jsou velmi nepřátelští vůči Babišovi, ale také není tajemstvím, že zejména konzervativní ODS vedená premiérem Fialou souhlasí s ANO v mnoha programových otázkách. Má dlouhou historii euroskepticismu a podpory maďarského Viktora Orbána nebo amerického prezidenta Donalda Trumpa. Například po komunálních volbách v roce 2022 někteří politici ODS v pražském zastupitelstvu chtěli vytvořit koalici s ANO. Jejich myšlenka zvolit ANO místo jakýchkoli liberálů selhala pouze po zásahu premiéra a vedení ODS. Z tohoto důvodu není zcela vyloučeno, že ODS „obětuje sama sebe“ a vytvoří koalici s Babišem, aby zabránila vzniku vlády s extremisty. Takový scénář by byl možný pouze za splnění několika podmínek. Za prvé, současná koalice <em>Spolu</em> by se musela rozpadnout a premiér Petr Fiala by se musel vzdát, což by se mohlo stát po špatném volebním výsledku příští rok.</p>\n<p><strong>Silné instituce </strong></p>\n<p>Stejně jako nejisté jsou potenciální koaliční partneři Babiše, je odpověď na otázku, jaké budou jeho politiky, také nejistá. Babiš neskrývá svou fascinaci lidmi jako Orbán v Maďarsku nebo Robert Fico na Slovensku. Stejně jako oni často útočí na média a občanskou společnost. Lídr ANO je také známý svou antiimigrační nebo antievropskou rétorikou. Ale zároveň Babiš není takovým mocenským technokratem jako Orbán. Není také poháněn potřebou pomsty, jak je tomu u Fica, který nyní začal obklopovat se vysoce konspiračním kruhem. Zatímco by Babiš pravděpodobně chtěl převzít veřejná média, jeho obraz je spíše jako umírněného politika ve srovnání s vůdci některých zemí v regionu. Například, proti-vakcinační skupiny ostře napadly Babiše za politiky, které jeho vláda zavedla během pandemie COVID-19.</p>\n<p>I když Babiš bude následovat kroky Orbána a Fica v domácích záležitostech, což není zdaleka jisté, Česko bude mít jeden majetek, který může využít. Tím budou jeho silné a dobře fungující instituce. Bude velmi obtížné marginalizovat jejich roli, protože tyto instituce zahrnují především soudnictví a především ústavní soud, nad kterým nemá vliv ani premiér, ani dolní komora parlamentu. Ústavní soud je vybírán prezidentem a poté schvalován Senátem, kde strany, které tvoří současnou vládu, díky odlišnému volebnímu systému udržují bezpečnou většinu. Další institucí, kterou český systém nyní má a mohl by ji využít k ochraně své demokracie, pokud by taková potřeba vznikla, je úřad současného prezidenta. Současný prezident, Petr Pavel, si užívá podporu voličů současné vlády a díky své pozici má velký vliv ve společnosti, i když jeho moc není největší. Na rozdíl od ostatních zemí Visegrádské skupiny má Česko skutečně nezávislé a vlivné veřejné mediální skupiny, které se nebojí kritizovat jakoukoli vládu. Ačkoli se Babišovi a jeho spojencům podařilo jmenovat několik svých podporovatelů do rady České televize, bylo by velmi obtížné ji plně kontrolovat. Můžeme také očekávat, že jakýkoli pokus o převzetí veřejných médií vyvolá četné protesty.</p>\n<p><strong>Menší pomoc pro Ukrajinu, ale ne nutně proruská</strong></p>\n<p>Nejistota také obklopuje Babišovu budoucí zahraniční politiku, především proto, že lídr ANO se nedávno vyjadřoval v anti-evropské rétorice. Jeho frakce v Evropském parlamentu také začala spolupracovat s dobře známými euroskeptiky. Babiš je proti pokračující podpoře Ukrajiny, která podle něj přichází na úkor českých občanů. Místo toho trvá na hledání míru, bez ohledu na podmínky pro Ukrajinu. Většina potenciálních koaličních partnerů ANO sdílí podobné názory.</p>\n<p>Současně bychom však měli mít na paměti všechny Babišovy minulé transformace a skutečnost, že není typickým proruským politikem. Například, právě během jeho vlády byly odhaleny informace, že ruská vojenská rozvědka GRU způsobila výbuchy na muničních skladech na východě České republiky v roce 2014. To vedlo k „vyčištění“ ruské ambasády, která do té doby měla nepřiměřený počet zaměstnanců sloužících jako zpravodajská síť pro celé střední Evropy. Také stojí za to si pamatovat Babišovu návštěvu Kyjeva v roce 2019. Po svém pobytu na Ukrajině se vrátil do Prahy nadšený příležitostmi, které Ukrajina mohla nabídnout českému podnikání. Také v minulosti ANO souhlasilo s některými klíčovými principy české zahraniční politiky a například podpořilo Dohodu o obranné spolupráci se Spojenými státy v parlamentu. To vše naznačuje, že když přijde na jakoukoli východní politiku vlády ANO, dojde k poklesu proaktivního postoje vůči Ukrajině. Nicméně to nutně neznamená obrat směrem k Rusku. Pravda je, že česká politika vůči Ukrajině nebude záviset pouze na vládě, ale také na kontinuitě v oficiálních postojích českých ministerstev.</p>\n<p>Takže Česko vstupuje do posledního roku před parlamentními volbami s pozicemi jak Babiše, tak ANO neotřesitelnými. Je velmi pravděpodobné, že tato strana vyhraje volby s velkým úspěchem. Přesto stále existuje velká míra nejistoty, pokud jde o předpověď, co se stane po Babišově vítězství. S probíhajícími transformacemi v české politické scéně, stejně jako těmi, které se týkají samotného politického „chameleona“, zůstává nejasné, s kým Babiš a ANO budou vládnout nebo jaké budou jejich politiky, jak v domácích, tak v mezinárodních záležitostech.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška je výzkumným pracovníkem AMO, pražské Asociace pro mezinárodní vztahy. Jeho výzkum se zaměřuje na politiku, bezpečnost a společnost na Ukrajině, v Polsku a v Bělorusku, stejně jako na ukrajinsko-polské vztahy.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:36:47.038",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Jedno rok před parlamentními volbami v Česku ukazují průzkumy značný náskok pro ANO, populistickou stranu založenou jedním z nejbohatších oligarchů a bývalým premiérem Andrejem Babišem. Ať se to líbí nebo ne, Babišův návrat se zdá být nevyhnutelný. S touto nevyhnutelností však přichází nejistota ohledně toho, s kým a jak bude Babiš znovu vládnout.</I>\n<br><br>\nAndrej Babiš z Česka je od parlamentních voleb v roce 2013 těžkou váhou politické scény. V té době mělo ANO svůj první volební úspěch. Neočekávaně obsadilo druhé místo v závodu, když získalo více než 18 procent hlasů, a to pouze za sociálními demokraty, kteří zajistili první pozici. Tento volební úspěch umožnil Babišovi vstoupit do koaliční vlády jako ministr financí. O čtyři roky později, v následujících parlamentních volbách, ANO vyhrálo rozhodně. Výsledek o deset procent vyšší než v roce 2013 mu zajistil absolutní vítězství a první místo v závodu. Druhá byla pravicová Občanská demokratická strana, tedy ODS, která získala pouze 11,32 procenta hlasů. V roce 2021, i když ANO prohrálo těsně s koalicí Spolu (Společně) vedenou ODS, přesto zaznamenalo dobrý výsledek přes 27 procent hlasů.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"cs",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:02.18",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Відома та невідома Чехія",
                key:"uid": string:"c2b0a8a1-d1cc-4199-a429-28a953b7cbfb",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:11.081",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"uk",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Tjeckiens kända och okända",
                key:"uid": string:"c95ff448-8e25-4542-8515-6e1b9cd03e34",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Ogillande av den nuvarande regeringen</strong></p>\n<p>I dag, efter tre år av den center-högra regeringen, ledd av premiärminister Petr Fiala, är situationen annorlunda. ANO leder stadigt i opinionsundersökningarna med mer än 30 procent stöd. Andra i racet är ODS-ledda <em>Spolu</em>-koalitionen, som svävar runt 20 procent (ODS ensam, utan koalitionspartner, maxar på 15 procent). ANOs starka ställning är ganska tydlig, med tanke på att Babiš för tre år sedan förlorade makten mycket knappt och till stor del av en slump. Vid den tiden röstade mer än en miljon tjecker på partier som inte kom in i parlamentet, medan två potentiella koalitionspartner fick 4,66 respektive 4,68 procent av rösterna.</p>\n<p>Mer än något annat, är ANOs höga stöd i opinionsundersökningarna en följd av ogillandet av den nuvarande regeringen. Även väljare från regeringspartierna erkänner ofta att de är besvikna på regeringen och den riktning som deras land tar och de överväger att inte rösta i de kommande valen. Det enda undantaget är utrikespolitiken och framför allt den nuvarande politiken gentemot Ukraina. Den största oron bland tjeckerna är tillståndet i ekonomin, eftersom deras land har stagnerat under en tid nu. Faktum är att Tjeckien har varit ett av de sista länderna i Europeiska unionen att nå pre-COVID-nivåer av ekonomisk utveckling och i år beräknas BNP-tillväxten till blott 1,2 procent. För vanliga människor liknar detta situationen efter 2008, när återhämtningen från den ekonomiska krisen tog mycket lång tid.</p>\n<p>Recession och långsam återhämtning, kombinerat med kraftiga budgetnedskärningar, har gjort en betydande del av samhället fattigare än tidigare. På grund av den höga inflationen, som har haft, liksom på andra håll, negativa effekter på människors konsumtionsval, är de reella lönerna desamma som 2018. Situationen för vanliga människor står i stark kontrast till de rikaste tjeckerna, särskilt oligarker som verkar inom energisektorn, som har blivit rikare, och profiterar på den nuvarande krisen. Regeringen har inte varit den mest framgångsrika i sitt centrala programprioritet att minska budgetunderskottet, för vilket den kritiseras av mycket högljudda finanspolitiska \"hökar\" som kräver ännu mer åtstramning. I denna situation kom nyheten att lönerna i grannlandet Polen – länge stereotypiserat av tjeckerna som ett mycket fattigare land – nu har överträffat de i Tjeckien som en stor överraskning.</p>\n<p>Regeringen verkar också ha problem med kommunikationen och verkar oförmögen att effektivt presentera sina prestationer för allmänheten, vilket står i skarp kontrast till den mycket framgångsrika PR:n av Andrej Babiš. Således har endast den utbredda ogillandet av Babiš förhindrat ett ännu större fall i stödet för de nuvarande koalitionspartnerna. Men den här gången kan väljarna från den nuvarande koalitionen vara mindre motiverade att delta i valen, på grund av president Petr Pavel, som de ser som en politiker från \"deras sida\". År 2021 var det kombinationen av premiärminister Babiš och den tidigare presidenten Miloš Zeman som mobiliserade väljarna att stödja <em>Spolu</em> och de andra koalitionspartierna.</p>\n<p><strong>En politisk kameleont</strong></p>\n<p>Babiš är mycket troligt att återigen bli premiärminister i Tjeckiska republiken. Det enda som förblir osäkert är hur han kommer att styra, och med vem. Trots allt pratar vi om en populist utan någon ideologi. Babiš har redan presenterat sig själv som en politisk kameleont som kan anpassa sig till sina väljares behov och adressera den dominerande politiska atmosfären. Han har inga problem med att ändra åsikter, även med 180 grader.</p>\n<p>Överväg hans transformationer i det förflutna. När Babiš gick in i politiken var han en högerorienterad fri marknadsförespråkare, med mycket av sitt stöd från affärsmän som traditionellt röstar på ODS. Senare övergav han sin ursprungliga pro-marknadsposition för att få väljare från socialdemokraterna. Han lyckades pressa detta parti, som är det äldsta av alla existerande tjeckiska politiska partier med en historia som går tillbaka till andra hälften av 1800-talet, under den valmässiga tröskeln.</p>\n<p>Följande den politiska tidvattnet har Babiš senaste skifte varit mot den yttersta högern, vilket bevisas av hans anti-invandrings- och anti-europeiska retorik. Denna förändring för Babiš, den tidigare – och potentiellt framtida – tjeckiska premiärministern närmare politiker som Ungerns premiärminister Viktor Orbán. Tillsammans med Orbáns parti, Fidesz, samt Marine Le Pens National Rally, Herbert Kickls FPÖ, eller Matteo Salvini's Liga, har Babišs ANO bildat en ny fraktion i Europaparlamentet kallad Patriots for Europe. Därmed, till överraskning för sina egna MEP:er, började Babiš distansera sig från liberalerna och sin tidigare \"vän\" Emmanuel Macron.</p>\n<p>Som nämnts tidigare, beslutet om med vem ANO kommer att bilda en koalitionsregering medför stor osäkerhet i Tjeckien. En annan okänd fråga är om Babiš under kampanjen kommer att försöka attrahera måttliga eller radikala väljare? Om ANO misslyckas med att få den majoritet som kommer att tillåta dem att styra på egen hand, ett scenario som nu verkar osannolikt, finns det tre möjliga scenarier för maktfördelningen som den tjeckiska allmänheten kan få se.</p>\n<p><strong>Första scenariot</strong></p>\n<p>Kanske det mest föredragna scenariot för Babiš skulle vara att bilda en koalition med en av de politiska krafterna som nu är utanför parlamentet, men har en chans att komma in nästa år. Detta inkluderar en koalition med det lätt att komma ihåg, väljartilltalande namnet <em>Stačilo!</em> (Tillräckligt!) ledd av Kommunistpartiet i Böhmen och Mähren (KSČM), som har genomgått en mycket framgångsrik rebranding. Det lyckades samla 9,56 procent av rösterna i årets val till Europaparlamentet, när det fick två platser. Dessutom, i de regionala valen, som hölls i september i år, passerade <em>Stačilo!</em> femprocentströskeln i 11 av de 13 tjeckiska regionerna. Dess sämsta resultat registrerades, paradoxalt nog, i den region där KSČM kampanjade ensamt; under sitt traditionella banner.</p>\n<p>Dessa resultat visar att Kommunistpartiet, som blev beryktat för att ha medlemmar som snabbt dog ut och blev hårt slagna av ANO 2021, har blivit framgångsrikt \"återupplivat\" av sin karismatiska ordförande Kateřina Konečná i år. Vad som ytterligare stärker chansen för <em>Stačilo!</em> som koalitionspartner för ANO är att den nya ordföranden för Socialdemokratin, som inte verkar ha en chans att passera femprocentströskeln på egen hand, Jana Maláčová, inte har uteslutit samarbete med detta parti. I detta fall är det viktigt att komma ihåg att Babiš har en historia av samarbete med kommunisterna. Efter valet 2017 stöddes den minoritetsregering som ANO bildade med socialdemokraterna tyst av KSČM.</p>\n<p>Det andra alternativet som ANO har är samarbete med en koalition som bildats av två partier: <em>Přísaha</em> (Ed), som grundades av den tidigare chefen för polisens enhet för organiserad brottslighet, Robert Šlachta, och <em>Motoristé sobě</em> (Motorister för sig själva), som har kopplingar till den tidigare presidenten Václav Klaus kretsar. Dessa två partier bildade en koalition före Europaparlamentsvalen, vilket gjorde att de fick ett oväntat bra resultat på 10,26 procent av rösterna. För ANO skulle en koalition med denna politiska kraft vara ett logiskt val: deras två MEP:er har redan anslutit sig till Patriots for Europe-fraktionen som Babiš har bildat i Europaparlamentet med andra euroskeptiker.</p>\n<p><strong>Andra scenarier </strong></p>\n<p>Det andra möjliga scenariot är en koalition med det yttersta högerpartiet SPD (Frihet och Direkt Demokrati) som leds av Tomio Okamura. Okamura är en tjeckisk politiker med halvt japanskt ursprung som har fått mellan fem till tio procent av det valmässiga stödet i efterföljande val sedan 2013. Fram till nu har han dock inte varit medlem av någon regering. Okamura har nyligen förlorat en del av sina väljare, som anser att han har misslyckats med att omvandla sina krav till politiska beslut och funnit nya mer karismatiska ledare som de kan stödja.</p>\n<p>Okamura kommer därför gärna att gå med i en koalition med Babiš. Så länge Babiš, som själv har avvisat många av Okamuras förslag, är intresserad i första hand. Fram till nu har Babiš inte velat få sina händer smutsiga genom att samarbeta med en så extrem politiker som Okamura. Men nu är det ganska klart att Babiš har förberett marken för ett möjligt samarbete med SPD också. Hur skulle vi annars kunna förklara varför, efter årets regionala val, ANO bildade en koalition med detta parti i flera regioner, även om det inte behövde göra det för att få en majoritet.</p>\n<p>Ett tredje scenario, som ibland tas upp i tjeckisk offentlig diskurs, föreslår att ANO skulle kunna samarbeta med något av de partier som bildar den nuvarande regerande koalitionen. Visserligen är den nuvarande regeringen och dess väljare mycket fientliga mot Babiš, men det är inte heller någon hemlighet att särskilt det konservativa ODS, lett av premiärminister Fiala, håller med ANO om många programfrågor. Det har en lång historia av euroskepticism och stöd för Ungerns Viktor Orbán eller den amerikanske presidenten Donald Trump. Till exempel, efter kommunalvalen 2022 ville några av ODS-politikerna i Prag stadsfullmäktige bilda en koalition med ANO. Deras idé att välja ANO, istället för några liberaler, misslyckades först efter premiärministerns och ODS-ledningens ingripande. Av denna anledning är det inte helt uteslutet att ODS kommer att \"offra sig\" och bilda en koalition med Babiš för att hindra bildandet av en regering med extremister. Ett sådant scenario skulle endast vara möjligt om flera villkor uppfylls. För det första skulle den nuvarande <em>Spolu</em>-koalitionen behöva brytas upp och premiärminister Petr Fiala skulle behöva avgå, vilket eventuellt kan hända efter ett dåligt valresultat nästa år.</p>\n<p><strong>Starka institutioner </strong></p>\n<p>Precis som osäkerheten kring Babišs potentiella koalitionspartner är svaret på frågan om hur hans politik kommer att se ut. Babiš döljer inte sin fascination för människor som Orbán i Ungern eller Robert Fico i Slovakien. Liksom dem attackerar han ofta medierna och det civila samhället. ANOs ledare är också känd för sin anti-invandrings- eller anti-europeiska retorik. Men, samtidigt, är Babiš inte lika mycket en maktteknolog som Orbán. Han drivs inte heller av behovet av hämnd, som är fallet med Fico, som nu har börjat omge sig med en mycket konspiratorisk krets. Medan Babiš förmodligen skulle ha önskat att ta över de offentliga medierna, är hans bild mer av en moderat politiker jämfört med ledarna för några av länderna i regionen. Till exempel har antivaccin-grupper hårt attackerat Babiš för de politik hans regering införde under COVID-19-pandemin.</p>\n<p>Även om Babiš följer i fotspåren av Orbán och Fico i inrikesfrågor, vilket inte är en självklarhet, kommer Tjeckien att ha en tillgång att använda. Detta kommer att vara dess starka och välfungerande institutioner. Det kommer att vara mycket svårt att marginalisera deras roll eftersom dessa institutioner inkluderar, framför allt, rättsväsendet och framför allt, författningsdomstolen över vilken varken premiärministern eller underhuset har inflytande. Författningsdomstolen utses av presidenten och godkänns sedan av senaten, där de partier som bildar den nuvarande regeringen upprätthåller, tack vare det olika valsystemet, en säker majoritet. En annan institution som det tjeckiska systemet nu har och skulle kunna använda för att skydda sin demokrati, om ett sådant behov skulle uppstå, är kontoret för den nuvarande presidenten. Den sittande, Petr Pavel, åtnjuter stöd från den nuvarande regeringens väljare och har genom sin position stort inflytande i samhället, även om hans makt inte är den största. Till skillnad från resten av Visegrad-länderna har Tjeckien genuint oberoende och inflytelserika offentliga mediegrupper som inte är rädda för att kritisera någon regering. Även om Babiš och hans allierade har lyckats utnämna flera av sina supportrar till Tjeckisk TV:s råd, skulle det vara mycket svårt att helt kontrollera det. Vi kan också förvänta oss att varje försök att ta över de offentliga medierna kommer att leda till otaliga protester.</p>\n<p><strong>Mindre hjälp till Ukraina, men inte nödvändigtvis pro-ryska</strong></p>\n<p>Osäkerhet omger också Babišs framtida utrikespolitik, främst eftersom ANOs ledare nyligen har varit högljudd i sin anti-europeiska retorik. Hans fraktion i Europaparlamentet har också börjat samarbeta med välkända euroskeptiker. Babiš är emot fortsatt stöd till Ukraina som, enligt hans åsikt, kommer på bekostnad av tjeckiska medborgare. Istället insisterar han på att söka fred, oavsett villkoren för Ukraina. De flesta av ANOs potentiella koalitionspartner har liknande åsikter.</p>\n<p>Samtidigt bör vi dock ha i åtanke alla Babišs tidigare transformationer, och det faktum att han inte är en typisk pro-rysk politiker. Till exempel var det under hans regerings tid som information avslöjades om att Rysslands GRU militär underrättelsetjänst hade orsakat explosioner vid ammunitionsdepåer i östra Tjeckien 2014. Detta resulterade i \"rensningen\" av den ryska ambassaden, som vid den tiden hade ett oproportionerligt antal anställda som tjänade som ett underrättelsenätverk för hela Centraleuropa. Det är också värt att minnas Babišs besök i Kyiv 2019. Efter sin vistelse i Ukraina återvände han till Prag, entusiastisk över de möjligheter som Ukraina kunde erbjuda för tjeckisk affärsverksamhet. Även i det förflutna har ANO kommit överens om några av de centrala principerna för tjeckisk utrikespolitik och till exempel stöttat Försvarssamarbetsavtalet med USA i parlamentet. Med allt detta sagt kan vi förvänta oss att när det gäller någon ANO-regerings östpolitik, kommer det att ske en nedgång i den proaktiva hållningen gentemot Ukraina. Men detta betyder inte nödvändigtvis en sväng mot Ryssland. Sanningen är att tjeckisk politik om Ukraina inte bara kommer att bero på regeringen utan också på kontinuitet i de officiella positionerna hos tjeckiska ministerier.</p>\n<p>Således går Tjeckien in i det sista året före parlamentsvalen med både Babišs och ANOs positioner oförändrade. Det är mycket troligt att detta parti kommer att vinna valen, med stor framgång. Ändå finns det fortfarande en stor osäkerhet när det gäller att förutsäga vad som kommer att hända efter att Babiš vinner. Med de pågående transformationerna i Tjeckiens politiska scen, liksom de som rör den politiska \"kameleonten\" själv, förblir det oklart med vem Babiš och ANO kommer att styra eller hur deras politik kommer att se ut, både inrikes och utrikes.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška är forskningsmedarbetare vid AMO, den Prag-baserade Föreningen för internationella frågor. Hans forskning fokuserar på politik, säkerhet och samhälle i Ukraina, Polen och Vitryssland samt ukrainsk-polska relationer.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:46:00.148",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Ett år före Tjeckiens parlamentsval visar opinionsundersökningar en betydande ledning för ANO, det populistiska partiet grundat av en av de rikaste oligarkerna och tidigare premiärministern Andrej Babiš. Gilla det eller ej, Babišs comeback verkar oundviklig. Men med denna oundviklighet kommer osäkerhet kring med vem och hur Babiš återigen kommer att styra.</I>\n<br><br>\nTjeckiens Andrej Babiš har varit en tung politisk aktör sedan parlamentsvalet 2013. Vid den tiden hade ANO sin första valframgång. Oväntat placerade det sig på andra plats i racet, med över 18 procent av rösterna, endast efter Socialdemokraterna, som säkrade förstaplatsen. Denna valframgång gjorde det möjligt för Babiš att gå med i koalitionsregeringen som finansminister. Fyra år senare, i de efterföljande parlamentsvalen, vann ANO avgörande. En poäng tio procent högre än 2013 gav det en absolut seger och förstaplats i racet. Andra var det högerorienterade Medborgarpartiet eller ODS, som endast fick 11,32 procent av rösterna. År 2021, även om ANO förlorade med en minimal marginal till ODS-ledda Spolu (Tillsammans) koalitionen, registrerade det fortfarande en bra poäng på mer än 27 procent av rösterna.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sv",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:46:00.15",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Czechy znane i nieznane",
                key:"uid": string:"d03834e8-d1c8-489d-bd2b-b57e185a51b9",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Niepopularność obecnego rządu</strong></p>\n<p>Dziś, po trzech latach rządu centroprawicowego, kierowanego przez premiera Petra Fialę, sytuacja jest inna. ANO nieprzerwanie prowadzi w sondażach z poparciem przekraczającym 30 procent. Drugie miejsce zajmuje koalicja <em>Spolu</em> kierowana przez ODS, oscylująca wokół 20 procent (ODS samodzielnie, bez partnerów koalicyjnych, osiąga maksymalnie 15 procent). Silna pozycja ANO jest dość jasna, biorąc pod uwagę, że trzy lata temu Babiš stracił władzę bardzo blisko i w dużej mierze przez przypadek. Wówczas ponad milion Czechów głosowało na partie, które nie weszły do parlamentu, podczas gdy dwóch potencjalnych partnerów koalicyjnych otrzymało odpowiednio 4,66 i 4,68 procent głosów.</p>\n<p>Więcej niż czemukolwiek innemu, ANO zawdzięcza swoje wysokie poparcie w sondażach niepopularności obecnego rządu. Nawet wyborcy partii rządowych często przyznają, że są rozczarowani rządem i kierunkiem, w którym zmierza ich kraj, i rozważają niegłosowanie w nadchodzących wyborach. Jedynym wyjątkiem jest polityka zagraniczna, a w szczególności obecna polityka wobec Ukrainy. Największym zmartwieniem Czechów jest stan gospodarki, ponieważ ich kraj od jakiegoś czasu stagnuje. Rzeczywiście, Czechy były jednym z ostatnich krajów w Unii Europejskiej, które osiągnęły poziomy rozwoju gospodarczego sprzed COVID, a w tym roku wzrost PKB szacowany jest na zaledwie 1,2 procent. Dla zwykłych ludzi przypomina to sytuację po 2008 roku, kiedy odbudowa po kryzysie gospodarczym zajęła bardzo dużo czasu.</p>\n<p>Recesja i powolna odbudowa, w połączeniu z drastycznymi cięciami budżetowymi, sprawiły, że znaczna część społeczeństwa stała się biedniejsza niż wcześniej. Z powodu wysokiej inflacji, która miała, jak wszędzie, negatywne skutki dla wyborów konsumpcyjnych ludzi, realne płace są na tym samym poziomie co w 2018 roku. Sytuacja zwykłych ludzi silnie kontrastuje z sytuacją najbogatszych Czechów, zwłaszcza oligarchów działających w sektorze energetycznym, którzy stali się bogatsi, korzystając z obecnego kryzysu. Rząd nie odniósł największych sukcesów w swoim kluczowym priorytecie programowym, jakim jest redukcja deficytu budżetowego, za co jest krytykowany przez bardzo głośnych „jastrzębi” fiskalnych, którzy wzywają do jeszcze większego zaciskania pasa. W tej sytuacji wiadomość, że płace w sąsiedniej Polsce – od dawna stereotypowo postrzeganej przez Czechów jako znacznie biedniejszy kraj – teraz przewyższają te w Czechach, była wielkim zaskoczeniem.</p>\n<p>Rząd wydaje się również mieć problemy z komunikacją i wydaje się niezdolny do skutecznego przedstawienia swoich osiągnięć społeczeństwu, co jest w jaskrawej kontrast z bardzo udanym PR Andreja Babiša. Tak więc tylko powszechna niechęć do Babiša zapobiegła jeszcze większemu spadkowi poparcia dla obecnych partnerów koalicyjnych. Jednak tym razem wyborcy obecnej koalicji mogą być mniej zmotywowani do wzięcia udziału w wyborach, z powodu prezydenta Petra Pavla, którego postrzegają jako polityka z „ich strony”. W 2021 roku to połączenie premiera Babiša i poprzedniego prezydenta Miloša Zemana zmobilizowało wyborców do wsparcia <em>Spolu</em> i innych partii koalicyjnych.</p>\n<p><strong>Polityczny kameleon</strong></p>\n<p>Babiš ma wysokie prawdopodobieństwo, że ponownie zostanie premierem Czech. Jedyną rzeczą, która pozostaje niepewna, jest to, jak będzie rządził i z kim. W końcu mówimy o populisty bez jakiejkolwiek ideologii. Babiš już zaprezentował się jako polityczny kameleon zdolny do dostosowania się do potrzeb swoich wyborców i reagowania na dominującą atmosferę polityczną. Nie ma problemów ze zmianą poglądów, nawet o 180 stopni.</p>\n<p>Rozważ jego transformacje w przeszłości. Kiedy Babiš wszedł do polityki, był prawicowym liberałem rynkowym, a większość jego poparcia pochodziła od biznesmenów, którzy tradycyjnie głosują na ODS. Później porzucił swoje pierwotne pro-rynkowe stanowisko, aby zdobyć wyborców Socjaldemokratów. Udało mu się zepchnąć tę partię, która jest najstarszą z istniejących czeskich partii politycznych z historią sięgającą drugiej połowy XIX wieku, poniżej progu wyborczego.</p>\n<p>Podążając za politycznym nurtem, ostatnia zmiana Babiša była w kierunku skrajnej prawicy, co potwierdzają jego antyimigrancka i antyeuropejska retoryka. Ta zmiana przybliża byłego – i potencjalnego przyszłego – premiera Czech do polityków takich jak węgierski premier Viktor Orbán. Razem z partią Orbána, Fidesz, a także z Narodowym Zgromadzeniem Marine Le Pen, FPÖ Herberta Kickla czy Ligą Matteo Salviniego, ANO Babiša utworzyło nową frakcję w Parlamencie Europejskim nazwaną Patriotami dla Europy. W ten sposób, ku zaskoczeniu swoich własnych europosłów, Babiš zaczął dystansować się od liberałów i swojego byłego „przyjaciela” Emmanuela Macrona.</p>\n<p>Jak wspomniano wcześniej, decyzja, z kim ANO utworzy rząd koalicyjny, przynosi wielką niepewność w Czechach. Inną nieznaną kwestią jest to, czy podczas kampanii Babiš będzie starał się przyciągnąć umiarkowanych czy radykalnych wyborców? Jeśli ANO nie uda się zdobyć większości, która pozwoliłaby mu rządzić samodzielnie, co wydaje się teraz mało prawdopodobne, istnieją trzy możliwe scenariusze dotyczące układów władzy, które czeska opinia publiczna może jeszcze zobaczyć.</p>\n<p><strong>Pierwszy scenariusz</strong></p>\n<p>Być może najbardziej preferowanym scenariuszem dla Babiša byłoby utworzenie koalicji z jedną z sił politycznych, które obecnie są poza parlamentem, ale mają szansę na wejście do niego w przyszłym roku. Obejmuje to koalicję o łatwej do zapamiętania, atrakcyjnej dla wyborców nazwie <em>Stačilo!</em> (Wystarczy!), kierowaną przez Komunistyczną Partię Czech i Moraw (KSČM), która przeszła bardzo udaną rebranding. Udało jej się zdobyć 9,56 procent głosów w tegorocznych wyborach do Parlamentu Europejskiego, kiedy to zdobyła dwa miejsca. Dodatkowo, w wyborach regionalnych, które odbyły się we wrześniu tego roku, <em>Stačilo!</em> przekroczyło pięcioprocentowy próg w 11 z 13 czeskich regionów. Najgorszy wynik odnotowano, paradoksalnie, w regionie, gdzie KSČM prowadziła kampanię samodzielnie; pod swoim tradycyjnym sztandarem.</p>\n<p>Te wyniki pokazują, że Komunistyczna Partia, która stała się znana z tego, że jej członkowie szybko umierali i byli mocno bici przez ANO w 2021 roku, została w tym roku skutecznie „resuscytowana” przez swoją charyzmatyczną przewodniczącą Kateřinę Konečną. Co dodatkowo wzmacnia szansę <em>Stačilo!</em> jako partnera koalicyjnego dla ANO, to fakt, że nowa przewodnicząca Socjaldemokracji, która nie wydaje się mieć szans na samodzielne przekroczenie pięcioprocentowego progu, Jana Maláčová, nie wykluczyła współpracy z tą partią. W tym przypadku ważne jest, aby pamiętać, że Babiš ma doświadczenie w współpracy z komunistami. Po wyborach w 2017 roku mniejszościowy rząd, który ANO utworzyło z Socjaldemokratami, był cicho wspierany przez KSČM.</p>\n<p>Drugą opcją, którą ma ANO, jest współpraca z koalicją utworzoną przez dwie partie: <em>Přísaha</em> (Przysięga), która została założona przez byłego szefa policji ds. przestępczości zorganizowanej, Roberta Šlachtę, oraz <em>Motoristé sobě</em> (Kierowcy dla siebie), która ma powiązania z kręgami byłego prezydenta Václava Klausa. Te dwie partie utworzyły koalicję przed wyborami do Parlamentu Europejskiego, co pozwoliło im uzyskać niespodziewanie dobry wynik 10,26 procent głosów. Dla ANO koalicja z tą siłą polityczną byłaby logicznym wyborem: ich dwaj europosłowie już dołączyli do frakcji Patriotów dla Europy, którą Babiš utworzył w Parlamencie Europejskim z innymi eurosceptykami.</p>\n<p><strong>Inne scenariusze </strong></p>\n<p>Drugim możliwym scenariuszem jest koalicja z skrajnie prawicową partią SPD (Wolność i Bezpośrednia Demokracja), którą kieruje Tomio Okamura. Okamura jest czeskim politykiem o półjapońskim pochodzeniu, który od 2013 roku uzyskuje od pięciu do dziesięciu procent poparcia wyborczego w kolejnych wyborach. Do tej pory jednak nie był członkiem żadnego rządu. Okamura niedawno stracił część swoich wyborców, którzy są zdania, że nie udało mu się przekuć swoich żądań w decyzje polityczne i znaleźli nowych, bardziej charyzmatycznych liderów, których mogą wspierać.</p>\n<p>Okamura z radością dołączy więc do koalicji z Babišem. O ile Babiš, który sam odrzucił wiele propozycji Okamury, będzie zainteresowany w pierwszej kolejności. Do tej pory Babiš nie chciał brudzić sobie rąk współpracą z tak ekstremalnym politykiem jak Okamura. Jednak teraz jest całkiem jasne, że Babiš przygotowuje grunt pod możliwą współpracę z SPD. Jak inaczej można by wyjaśnić, dlaczego po tegorocznych wyborach regionalnych ANO utworzyło koalicję z tą partią w kilku regionach, nawet jeśli nie musiało tego robić, aby zdobyć większość.</p>\n<p>Trzeci scenariusz, czasami poruszany w czeskiej debacie publicznej, sugeruje, że ANO mogłoby współpracować z jedną z partii, które tworzą obecną rządzącą koalicję. Co prawda obecny rząd i jego wyborcy są bardzo wrogo nastawieni do Babiša, ale nie jest tajemnicą, że zwłaszcza konserwatywna ODS kierowana przez premiera Fialę zgadza się z ANO w wielu kwestiach programowych. Ma długą historię eurosceptycyzmu i wspierania węgierskiego Viktora Orbána czy amerykańskiego prezydenta Donalda Trumpa. Na przykład po wyborach samorządowych w 2022 roku niektórzy politycy ODS w radzie miejskiej Pragi chcieli utworzyć koalicję z ANO. Ich pomysł, aby postawić na ANO, zamiast na jakichkolwiek liberałów, nie powiódł się tylko po interwencji premiera i kierownictwa ODS. Z tego powodu nie jest całkowicie wykluczone, że ODS „poświęci się” i utworzy koalicję z Babišem, aby uniemożliwić powstanie rządu z ekstremistami. Taki scenariusz byłby możliwy tylko, jeśli spełnione zostaną pewne warunki. Po pierwsze, obecna koalicja <em>Spolu</em> musiałaby się rozpaść, a premier Petr Fiala musiałby ustąpić, co mogłoby się zdarzyć po złym wyniku wyborczym w przyszłym roku.</p>\n<p><strong>Silne instytucje </strong></p>\n<p>Tak samo niepewna jak potencjalna koalicja Babiša jest odpowiedź na pytanie, jakie będą jego polityki. Babiš nie ukrywa swojego fascynacji ludźmi takimi jak Orbán na Węgrzech czy Robert Fico na Słowacji. Podobnie jak oni, często atakuje media i społeczeństwo obywatelskie. Lider ANO jest również znany ze swojej antyimigranckiej, czy antyeuropejskiej retoryki. Ale jednocześnie Babiš nie jest tak technokratyczny jak Orbán. Nie kieruje się również potrzebą zemsty, jak ma to miejsce w przypadku Fico, który teraz zaczął otaczać się bardzo spiskowym kręgiem. Podczas gdy Babiš prawdopodobnie chciałby przejąć media publiczne, jego wizerunek jest bardziej umiarkowany w porównaniu do liderów niektórych krajów w regionie. Na przykład grupy antyszczepionkowe ostro zaatakowały Babiša za polityki, które jego rząd wprowadził podczas pandemii COVID-19.</p>\n<p>Nawet jeśli Babiš podąży śladami Orbána i Fico w sprawach wewnętrznych, co nie jest przesądzone, Czechy będą miały jeden atut do wykorzystania. Będą to ich silne i dobrze funkcjonujące instytucje. Będzie bardzo trudno zminimalizować ich rolę, ponieważ instytucje te obejmują przede wszystkim sądownictwo, a przede wszystkim Trybunał Konstytucyjny, nad którym ani premier, ani niższa izba parlamentu nie mają wpływu. Trybunał Konstytucyjny jest wybierany przez prezydenta, a następnie zatwierdzany przez Senat, gdzie partie tworzące obecny rząd utrzymują, dzięki różnemu systemowi wyborczemu, bezpieczną większość. Inną instytucją, którą czeski system ma teraz i mógłby wykorzystać do ochrony swojej demokracji, jeśli zajdzie taka potrzeba, jest urząd obecnego prezydenta. Urzędujący, Petr Pavel, cieszy się poparciem wyborców obecnego rządu i z racji swojego stanowiska ma duży wpływ w społeczeństwie, nawet jeśli jego władza nie jest największa. W przeciwieństwie do pozostałych krajów Grupy Wyszehradzkiej, Czechy mają naprawdę niezależne i wpływowe grupy mediów publicznych, które nie boją się krytykować żadnego rządu. Chociaż Babiš i jego sojusznicy zdołali powołać kilku swoich zwolenników do rady czeskiej telewizji, byłoby bardzo trudno w pełni ją kontrolować. Możemy również oczekiwać, że każda próba przejęcia mediów publicznych wywoła liczne protesty.</p>\n<p><strong>Mniej pomocy dla Ukrainy, ale niekoniecznie prorosyjska</strong></p>\n<p>Niepewność otacza również przyszłą politykę zagraniczną Babiša, głównie dlatego, że lider ANO ostatnio głośno wyrażał swoje antyeuropejskie poglądy. Jego frakcja w Parlamencie Europejskim również zaczęła współpracować z dobrze znanymi eurosceptykami. Babiš jest przeciwny dalszemu wsparciu dla Ukrainy, które, jego zdaniem, odbywa się kosztem czeskich obywateli. Zamiast tego nalega na poszukiwanie pokoju, niezależnie od warunków dla Ukrainy. Większość potencjalnych partnerów koalicyjnych ANO podziela podobne poglądy.</p>\n<p>Jednocześnie jednak powinniśmy pamiętać o wszystkich przeszłych transformacjach Babiša i o tym, że nie jest on typowym prorosyjskim politykiem. Na przykład to podczas kadencji jego rządu ujawniono, że rosyjska agencja wywiadowcza GRU spowodowała eksplozje w magazynach amunicji na wschodzie Czech w 2014 roku. Doprowadziło to do „oczyszczenia” rosyjskiej ambasady, która do tego czasu miała nieproporcjonalną liczbę pracowników służących jako sieć wywiadowcza dla całej Europy Środkowej. Warto również przypomnieć wizytę Babiša w Kijowie w 2019 roku. Po pobycie na Ukrainie wrócił do Pragi, zachwycony możliwościami, jakie Ukraina mogłaby zaoferować czeskiemu biznesowi. Również w przeszłości ANO zgodziło się na niektóre z kluczowych zasad czeskiej polityki zagranicznej i na przykład poparło Umowę o współpracy obronnej z Stanami Zjednoczonymi w parlamencie. Wszystko to sugeruje, że możemy się spodziewać, iż jeśli chodzi o jakąkolwiek politykę wschodnią rządu ANO, nastąpi spadek proaktywnego podejścia do Ukrainy. Jednak niekoniecznie oznacza to zwrot w stronę Rosji. Prawda jest taka, że czeska polityka wobec Ukrainy nie będzie zależała tylko od rządu, ale także od ciągłości w oficjalnych stanowiskach czeskich ministerstw.</p>\n<p>W ten sposób Czechy wchodzą w ostatni rok przed wyborami parlamentarnymi z pozycjami zarówno Babiša, jak i ANO niezachwianymi. Jest bardzo prawdopodobne, że ta partia wygra wybory z wielkim sukcesem. Niemniej jednak wciąż istnieje wiele niepewności, jeśli chodzi o przewidywanie, co się stanie po wygranej Babiša. W obliczu trwających transformacji na czeskiej scenie politycznej, a także tych dotyczących samego politycznego „kameleona”, pozostaje niejasne, z kim Babiš i ANO będą rządzić lub jak będą wyglądać ich polityki, zarówno w kraju, jak i za granicą.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška jest pracownikiem badawczym w AMO, praskiej Stowarzyszeniu Spraw Międzynarodowych. Jego badania koncentrują się na polityce, bezpieczeństwie i społeczeństwie na Ukrainie, w Polsce i na Białorusi, a także na relacjach ukraińsko-polskich.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:09:03.075",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Rok przed wyborami parlamentarnymi w Czechach, sondaże pokazują znaczną przewagę dla ANO, populistycznej partii założonej przez jednego z najbogatszych oligarchów i byłego premiera Andreja Babiša. Chcąc, nie chcąc, powrót Babiša wydaje się nieunikniony. Jednak z tą nieuniknionością wiąże się niepewność co do tego, z kim i jak Babiš znów będzie rządził.</I>\n<br><br>\nAndrej Babiš z Czech był ciężkim graczem politycznym od wyborów parlamentarnych w 2013 roku. W tym czasie ANO odniosło swój pierwszy sukces wyborczy. Niespodziewanie zajęło drugie miejsce w wyścigu, zdobywając ponad 18 procent głosów, ustępując jedynie Socjaldemokratom, którzy zajęli pierwszą pozycję. Ten sukces wyborczy pozwolił Babišowi dołączyć do rządzącej koalicji jako minister finansów. Cztery lata później, w kolejnych wyborach parlamentarnych, ANO wygrało zdecydowanie. Wynik o dziesięć procent wyższy niż w 2013 roku dał mu absolutne zwycięstwo i pierwsze miejsce w wyścigu. Drugie było prawicowe Obywatelskie Forum Demokratyczne, czyli ODS, które otrzymało tylko 11,32 procent głosów. W 2021 roku, mimo że ANO przegrało minimalnie z koalicją Spolu (Razem) kierowaną przez ODS, nadal odnotowało dobry wynik ponad 27 procent głosów.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:09:22.861",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Cehia cunoscută și necunoscută",
                key:"uid": string:"d0647e20-c58e-42b8-9575-25f7cddd8ab9",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Nepopularitatea guvernului actual</strong></p>\n<p>Azi, după trei ani de guvernare de centru-dreapta, condusă de prim-ministrul Petr Fiala, situația este diferită. ANO conduce constant în sondaje cu mai mult de 30 la sută sprijin. Al doilea în cursă este coaliția <em>Spolu</em>, condusă de ODS, care se află în jur de 20 la sută (ODS singur, fără parteneri de coaliție, ajunge la maximum 15 la sută). Poziția puternică a ANO este destul de clară, având în vedere că acum trei ani Babiš a pierdut puterea foarte strâns și în mare parte dintr-o întâmplare. La acea vreme, mai mult de un milion de cehi au votat pentru partide care nu au reușit să ajungă în parlament, în timp ce doi potențiali parteneri de coaliție au obținut 4.66 și 4.68 la sută din voturi, respectiv.</p>\n<p>Mai mult decât orice altceva, ANO își datorează sprijinul ridicat în sondaje nepopularității guvernului actual. Chiar și alegătorii partidelor guvernamentale admit adesea că sunt dezamăgiți de guvern și de direcția în care se îndreaptă țara lor și iau în considerare să nu voteze la alegerile viitoare. Singura excepție este politica externă și, în special, politica actuală față de Ucraina. Cea mai mare îngrijorare a cehilor este starea economiei, deoarece țara lor a stagnat de ceva timp. De fapt, Cehia a fost una dintre ultimele țări din Uniunea Europeană care a atins nivelurile de dezvoltare economică de dinainte de COVID, iar anul acesta creșterea PIB-ului este estimată la doar 1.2 la sută. Pentru oamenii obișnuiți, aceasta seamănă cu situația de după 2008, când recuperarea din criza economică a durat foarte mult timp.</p>\n<p>Recesiunea și recuperarea lentă, combinate cu tăieri severe de buget, au făcut ca o parte semnificativă a societății să fie mai săracă decât înainte. Din cauza inflației ridicate, care a avut, ca și în alte părți, efecte negative asupra alegerilor de consum ale oamenilor, salariile reale sunt aceleași ca în 2018. Situația oamenilor obișnuiți contrastează puternic cu cea a celor mai bogați cehi, în special a oligarhilor care activează în sectorul energetic, care s-au îmbogățit, profitând de criza actuală. Guvernul nu a fost cel mai de succes în prioritatea sa cheie de program de reducere a deficitului bugetar, pentru care este criticat de „șoimii” fiscali foarte vocali care cer și mai multe tăieri. În această situație, vestea că salariile din Polonia vecină – stereotipizată de mult de cehi ca o țară mult mai săracă – au depășit acum cele din Cehia a venit ca o mare surpriză.</p>\n<p>Guvernul pare, de asemenea, să aibă dificultăți în comunicare și pare incapabil să își prezinte eficient realizările publicului, ceea ce este într-un contrast puternic cu PR-ul foarte de succes al lui Andrej Babiš. Astfel, doar antipatia generalizată față de Babiš a împiedicat o scădere și mai mare a sprijinului pentru partenerii actuali ai coaliției. Cu toate acestea, de data aceasta, alegătorii coaliției actuale ar putea fi mai puțin motivați să participe la alegeri, din cauza președintelui Petr Pavel, pe care îl văd ca pe un politician de „partea lor”. În 2021, combinația dintre prim-ministrul Babiš și fostul președinte Miloš Zeman a mobilizat alegătorii să sprijine <em>Spolu</em> și celelalte partide din coaliție.</p>\n<p><strong>Un cameleon politic</strong></p>\n<p>Babiš este foarte probabil să devină din nou prim-ministru al Republicii Cehe. Singurul lucru care rămâne incert este cum va guverna și cu cine. La urma urmei, vorbim despre un populist fără nicio ideologie. Babiš s-a prezentat deja ca un cameleon politic capabil să se adapteze nevoilor alegătorilor săi și să abordeze atmosfera politică dominantă. Nu are probleme cu schimbarea opiniilor, chiar și cu 180 de grade.</p>\n<p>Considerați transformările sale din trecut. Când Babiš a intrat în politică, era un liberal de dreapta, cu o mare parte din sprijinul său venind de la oameni de afaceri care votează tradițional pentru ODS. Mai târziu, și-a abandonat poziția pro-piață inițială pentru a obține voturile social-democraților. A reușit să împingă acest partid, care este cel mai vechi dintre toate partidele politice cehe existente, cu o istorie care datează din a doua jumătate a secolului al XIX-lea, sub pragul electoral.</p>\n<p>Urmând valul politic, cea mai recentă schimbare a lui Babiš a fost spre extrema dreaptă, așa cum reiese din retorica sa anti-imigrantă și anti-europeană. Această schimbare îl aduce pe fostul – și potențialul viitor – prim-ministru ceh mai aproape de politicieni precum prim-ministrul Ungariei, Viktor Orbán. Împreună cu partidul lui Orbán, Fidesz, precum și cu Raliul Național al Marinei Le Pen, FPÖ-ul lui Herbert Kickl sau Liga lui Matteo Salvini, ANO al lui Babiš a format o nouă facțiune în Parlamentul European numită Patrioți pentru Europă. Astfel, spre surprinderea propriilor săi europarlamentari, Babiš a început să se distanțeze de liberali și de fostul său „prieten” Emmanuel Macron.</p>\n<p>Așa cum s-a menționat anterior, decizia cu cine va forma ANO un guvern de coaliție aduce o mare incertitudine în Cehia. O altă problemă necunoscută include dacă în timpul campaniei Babiš va încerca să atragă alegători moderati sau radicali? Dacă ANO nu reușește să obțină majoritatea care îi va permite să guverneze singur, un scenariu care pare puțin probabil acum, există trei scenarii posibile pentru aranjamentele de putere pe care publicul ceh le-ar putea vedea.</p>\n<p><strong>Primul scenariu</strong></p>\n<p>Poate cel mai preferat scenariu pentru Babiš ar fi să formeze o coaliție cu una dintre forțele politice care acum sunt în afara parlamentului, dar au șanse să intre în el anul viitor. Aceasta include o coaliție cu numele ușor de reținut, atrăgător pentru alegători, <em>Stačilo!</em> (Destul!) condusă de Partidul Comunist din Boemia și Moravia (KSČM), care a suferit o rebranding foarte reușit. A reușit să obțină 9.56 la sută din voturi la alegerile din acest an pentru Parlamentul European, când a obținut două locuri. În plus, la alegerile regionale, desfășurate în septembrie anul acesta, <em>Stačilo!</em> a trecut pragul de cinci procente în 11 din cele 13 regiuni cehe. Cel mai slab rezultat a fost înregistrat, paradoxal, în regiunea în care KSČM a făcut campanie singură; sub bannerul său tradițional.</p>\n<p>Aceste rezultate arată că Partidul Comunist, care a devenit notoriu pentru că avea membri care mureau rapid și fiind bătut rău de ANO în 2021, a fost „resuscitat” cu succes de președintele său carismatic, Kateřina Konečná, în acest an. Cei care întăresc suplimentar șansele <em>Stačilo!</em> ca partener de coaliție pentru ANO sunt că noua președintă a Social Democrației, care nu pare să aibă șanse să treacă pragul de cinci procente singură, Jana Maláčová, nu a exclus cooperarea cu acest partid. În acest caz, este important să ne amintim că Babiš are un istoric de cooperare cu comuniștii. După alegerile din 2017, guvernul minoritar pe care ANO l-a format cu social-democrații a fost susținut în liniște de KSČM.</p>\n<p>A doua opțiune pe care ANO o are este cooperarea cu o coaliție formată din două partide: <em>Přísaha</em> (Jurământ), care a fost înființată de fostul șef al unității de crimă organizată a poliției, Robert Šlachta, și <em>Motoristé sobě</em> (Șoferi pentru ei înșiși), care are legături cu cercurile fostului președinte Václav Klaus. Aceste două partide au format o coaliție înainte de alegerile pentru Parlamentul European, ceea ce le-a permis să obțină un rezultat neașteptat de bun de 10.26 la sută din voturi. Pentru ANO, o coaliție cu această forță politică ar fi o alegere logică: cei doi europarlamentari ai lor s-au alăturat deja facțiunii Patrioți pentru Europă pe care Babiš a format-o în Parlamentul European cu alți eurosceptici.</p>\n<p><strong>Alte scenarii </strong></p>\n<p>Al doilea scenariu posibil este o coaliție cu partidul de extremă dreapta SPD (Libertate și Demnitate Directă) condus de Tomio Okamura. Okamura este un politician ceh de origine japoneză care a obținut între cinci și zece procente de sprijin electoral în alegerile succesive din 2013. Până acum, însă, nu a fost membru al niciunui guvern. Okamura a pierdut recent o parte din alegătorii săi, care sunt de părere că nu a reușit să transforme cererile sale în decizii politice și au găsit noi lideri mai carismatici pe care îi pot susține.</p>\n<p>Okamura va fi astfel fericit să se alăture unei coaliții cu Babiš. Atâta timp cât Babiš, care el însuși a respins multe dintre propunerile lui Okamura, va fi interesat în primul rând. Până acum, Babiš nu a dorit să se murdărească prin cooperarea cu un politician atât de extrem precum Okamura. Cu toate acestea, acum este destul de clar că Babiš a pregătit terenul pentru o posibilă cooperare cu SPD. Cum altfel am putea explica de ce, după alegerile regionale din acest an, ANO a format o coaliție cu acest partid în mai multe regiuni, chiar dacă nu avea nevoie să o facă pentru a obține o majoritate.</p>\n<p>Un al treilea scenariu, uneori adus în discuția publică cehă, sugerează că ANO ar putea coopera cu unul dintre partidele care formează actuala coaliție de guvernare. Adevărat, guvernul actual și alegătorii săi sunt foarte ostili față de Babiš, dar nu este niciun secret că, în special conservatorii ODS conduși de prim-ministrul Fiala sunt de acord cu ANO pe multe probleme de program. Au o lungă istorie de euroscepticism și de susținere a lui Viktor Orbán din Ungaria sau a președintelui american Donald Trump. De exemplu, după alegerile municipale din 2022, unii dintre politicienii ODS din consiliul orașului Praga au dorit să formeze o coaliție cu ANO. Ideea lor de a opta pentru ANO, în loc de orice liberali, a eșuat doar după intervenția prim-ministrului și a conducerii ODS. Din acest motiv, nu este complet exclus ca ODS să „se sacrifice” și să formeze o coaliție cu Babiš pentru a împiedica înființarea unui guvern cu extremiști. Un astfel de scenariu ar fi posibil doar dacă mai multe condiții sunt îndeplinite. În primul rând, actuala coaliție <em>Spolu</em> ar trebui să se destrame și prim-ministrul Petr Fiala ar trebui să demisioneze, ceea ce ar putea avea loc după un rezultat electoral slab anul viitor.</p>\n<p><strong>Instituții puternice </strong></p>\n<p>La fel de incertă ca partenerii de coaliție potențiali ai lui Babiš este și răspunsul la întrebarea cum vor fi politicile sale. Babiš nu își ascunde fascinația pentru oameni precum Orbán în Ungaria sau Robert Fico în Slovacia. Ca și ei, atacă adesea mass-media și societatea civilă. Liderul ANO este, de asemenea, cunoscut pentru retorica sa anti-imigrantă sau anti-europeană. Dar, în același timp, Babiš nu este atât de mult un tehnologist al puterii ca Orbán. De asemenea, nu este condus de nevoia de răzbunare, așa cum este cazul cu Fico, care a început acum să se înconjoare de un cerc foarte conspirativ. Deși Babiš ar fi dorit probabil să preia mass-media publică, imaginea sa este mai mult de politician moderat comparativ cu liderii unor țări din regiune. De exemplu, grupurile anti-vaccin au atacat dur Babiš pentru politicile pe care guvernul său le-a introdus în timpul pandemiei COVID-19.</p>\n<p>Chiar dacă Babiš ar urma pașii lui Orbán și Fico în afacerile interne, ceea ce nu este o concluzie inevitabilă, Cehia va avea un atu de folosit. Acesta va fi instituțiile sale puternice și bine funcționale. Va fi foarte dificil să se marginalizeze rolul lor, deoarece aceste instituții includ, în primul rând, puterea judecătorească și, mai presus de toate, curtea constituțională asupra căreia nici prim-ministrul, nici camera inferioară a parlamentului nu au influență. Curtea constituțională este selectată de președinte și apoi este aprobată de Senat, unde partidele care formează guvernul actual mențin, datorită sistemului electoral diferit, o majoritate sigură. O altă instituție pe care sistemul ceh o are acum și ar putea folosi pentru a-și proteja democrația, în cazul în care ar apărea o astfel de nevoie, este biroul actualului președinte. Actualul, Petr Pavel, se bucură de sprijinul alegătorilor guvernului actual și, prin natura poziției sale, are o mare influență în societate, chiar dacă puterea sa nu este cea mai mare. Spre deosebire de restul țărilor din grupul de la Visegrad, Cehia are grupuri de mass-media publice cu adevărat independente și influente care nu se tem să critice orice guvern. Deși Babiš și aliații săi au reușit să numească câțiva dintre susținătorii lor în consiliul TV ceh, ar fi foarte dificil să o controleze complet. De asemenea, ne putem aștepta ca orice încercare de a prelua mass-media publică să genereze numeroase proteste.</p>\n<p><strong>Mai puțin ajutor pentru Ucraina, dar nu neapărat pro-rus</strong></p>\n<p>Incertitudinea înconjoară, de asemenea, politica externă viitoare a lui Babiš, în principal pentru că liderul ANO a fost recent vocal în retorica sa anti-europeană. Facțiunea sa din Parlamentul European a început, de asemenea, să colaboreze cu eurosceptici bine cunoscuți. Babiš este împotriva continuării sprijinului pentru Ucraina, care, în opinia sa, vine cu costuri pentru cetățenii cehi. În schimb, el insistă asupra căutării păcii, indiferent de condițiile pentru Ucraina. Cei mai mulți dintre potențialii parteneri de coaliție ai ANO au viziuni similare.</p>\n<p>În același timp, însă, ar trebui să avem în vedere toate transformările anterioare ale lui Babiš și faptul că el nu este un politician tipic pro-rus. De exemplu, a fost în timpul mandatului guvernului său când au fost dezvăluite informații că agenția de informații militare GRU a Rusiei a provocat explozii la depozitele de muniție din estul Republicii Cehe în 2014. Acest lucru a dus la „curățarea” ambasadei ruse, care până atunci avea un număr disproporționat de angajați care serveau ca rețea de informații pentru toată Europa Centrală. De asemenea, merită amintit vizita lui Babiš din 2019 la Kiev. După șederea sa în Ucraina, s-a întors la Praga, entuziasmat de oportunitățile pe care Ucraina le-ar putea oferi pentru afacerile cehe. De asemenea, în trecut, ANO a fost de acord cu unele dintre principiile cheie ale politicii externe cehe și, de exemplu, a susținut Acordul de Cooperare în Domeniul Apărării cu Statele Unite în parlament. Toate acestea fiind spuse, ne putem aștepta ca, în ceea ce privește politica de Est a oricărui guvern ANO, să existe o scădere a poziției proactive față de Ucraina. Cu toate acestea, acest lucru nu înseamnă neapărat o întoarcere către Rusia. Adevărul este că politica cehă față de Ucraina nu va depinde doar de guvern, ci și de continuitatea în pozițiile oficiale ale ministerelor cehe.</p>\n<p>Așadar, Cehia intră în ultimul an înainte de alegerile parlamentare cu pozițiile atât ale lui Babiš, cât și ale ANO neclintite. Este foarte probabil ca acest partid să câștige alegerile, cu un mare succes. Cu toate acestea, există încă o mare incertitudine în ceea ce privește prezicerea a ceea ce se va întâmpla după ce Babiš va câștiga. Cu transformările în curs de desfășurare în scena politică cehă, precum și cele referitoare la „cameleonul” politic în sine, rămâne neclar cu cine va guverna Babiš și ANO sau cum vor arăta politicile lor, atât pe plan intern, cât și internațional.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška este cercetător asociat la AMO, Asociația pentru Afaceri Internaționale cu sediul la Praga. Cercetarea sa se concentrează pe politică, securitate și societate în Ucraina, Polonia și Belarus, precum și pe relațiile ucraineno-poloneze.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:03:56.281",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Cu un an înainte de alegerile parlamentare din Cehia, sondajele arată un avantaj substanțial pentru ANO, partidul populist fondat de unul dintre cei mai bogați oligarhi și fostul prim-ministru Andrej Babiš. Vrei sau nu, revenirea lui Babiš pare inevitabilă. Totuși, odată cu această inevitabilitate vine incertitudinea cu cine și cum va guverna din nou Babiš.</I>\n<br><br>\nAndrej Babiš din Cehia a fost un jucător politic de marcă încă din alegerile parlamentare din 2013. La acea vreme, ANO a avut primul său succes electoral. În mod neașteptat, s-a clasat pe locul doi în cursă, capturând peste 18 procente din voturi, fiind depășit doar de Social-Democrați, care au obținut prima poziție. Acest succes electoral i-a permis lui Babiš să se alăture guvernului de coaliție ca ministru de finanțe. Patru ani mai târziu, în alegerile parlamentare ulterioare, ANO a câștigat decisiv. Un scor cu zece procente mai mare decât în 2013 i-a adus o victorie absolută și prima poziție în cursă. Pe locul doi s-a clasat Partidul Civic Democrat de dreapta sau ODS, care a obținut doar 11,32 procente din voturi. În 2021, chiar dacă ANO a pierdut cu o marjă minimă în fața coaliției Spolu (Împreună) condusă de ODS, a înregistrat totuși un scor bun de peste 27 procente din voturi.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ro",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:05:32.78",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Czechie connue et inconnue",
                key:"uid": string:"d32704fa-5cdc-44ed-9977-502039046af9",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>La désaffection du gouvernement actuel</strong></p>\n<p>Aujourd'hui, après trois ans de gouvernement de centre-droit, dirigé par le Premier ministre Petr Fiala, la situation est différente. L'ANO est en tête des sondages avec plus de 30 % de soutien. Deuxième dans la course, la coalition <em>Spolu</em> dirigée par l'ODS, tourne autour de 20 % (l'ODS seul, sans partenaires de coalition, atteint un maximum de 15 %). La position forte de l'ANO est assez claire, considérant qu'il y a trois ans, Babiš a perdu le pouvoir de justesse et en grande partie par chance. À ce moment-là, plus d'un million de Tchèques ont voté pour des partis qui n'ont pas réussi à entrer au parlement, tandis que deux partenaires de coalition potentiels ont reçu respectivement 4,66 et 4,68 % des voix.</p>\n<p>Plus que tout, l'ANO doit son haut soutien dans les sondages à la désaffection du gouvernement actuel. Même les électeurs des partis gouvernementaux admettent souvent qu'ils sont déçus par le gouvernement et la direction que prend leur pays et envisagent de ne pas voter aux prochaines élections. La seule exception concerne la politique étrangère et notamment la politique actuelle envers l'Ukraine. La plus grande préoccupation des Tchèques est l'état de l'économie, car leur pays stagne depuis un certain temps maintenant. En effet, la Tchéquie a été l'un des derniers pays de l'Union européenne à atteindre les niveaux de développement économique d'avant COVID et cette année, la croissance du PIB est estimée à seulement 1,2 %. Pour les gens ordinaires, cela rappelle la situation après 2008, lorsque la reprise de la crise économique a pris beaucoup de temps.</p>\n<p>La récession et la lente reprise, combinées à de sévères coupes budgétaires, ont rendu une partie significative de la société plus pauvre qu'auparavant. En raison de l'inflation élevée, qui a eu, comme ailleurs, des effets négatifs sur les choix de consommation des gens, les salaires réels sont les mêmes qu'en 2018. La situation des gens ordinaires contraste fortement avec celle des Tchèques les plus riches, en particulier des oligarques opérant dans le secteur de l'énergie, qui se sont enrichis, profitant de la crise actuelle. Le gouvernement n'a pas été le plus réussi dans sa priorité clé de programme de réduction du déficit budgétaire, pour laquelle il est critiqué par des \"faucons\" fiscaux très vocaux qui appellent à encore plus de rigueur budgétaire. Dans cette situation, la nouvelle que les salaires en Pologne voisine – longtemps stéréotypée par les Tchèques comme un pays beaucoup plus pauvre – ont maintenant dépassé ceux de la Tchéquie a été une grande surprise.</p>\n<p>Le gouvernement semble également avoir des difficultés avec la communication et semble incapable de présenter efficacement ses réalisations au public, ce qui contraste fortement avec le PR très réussi d'Andrej Babiš. Ainsi, seule la désaffection généralisée pour Babiš a empêché une chute encore plus grande du soutien pour les partenaires de coalition actuels. Cependant, cette fois, les électeurs de la coalition actuelle pourraient être moins motivés à participer aux élections, en raison du président Petr Pavel, qu'ils voient comme un homme politique de \"leur côté\". En 2021, c'était la combinaison du Premier ministre Babiš et de l'ancien président Miloš Zeman qui a mobilisé les électeurs pour soutenir <em>Spolu</em> et les autres partis de la coalition.</p>\n<p><strong>Un caméléon politique</strong></p>\n<p>Babiš est très probablement sur le point de redevenir le Premier ministre de la République tchèque. La seule chose qui reste incertaine est de savoir comment il gouvernera, et avec qui. Après tout, nous parlons d'un populiste sans aucune idéologie. Babiš s'est déjà présenté comme un caméléon politique capable de s'adapter aux besoins de ses électeurs et de répondre à l'atmosphère politique dominante. Il n'a aucun problème à changer d'avis, même de 180 degrés.</p>\n<p>Considérez ses transformations dans le passé. Lorsque Babiš est entré en politique, il était un libéral de droite, avec une grande partie de son soutien venant d'hommes d'affaires qui votent traditionnellement pour l'ODS. Plus tard, il a abandonné sa position pro-marché d'origine pour attirer les électeurs des sociaux-démocrates. Il a réussi à faire passer ce parti, qui est le plus ancien de tous les partis politiques tchèques existants avec une histoire remontant à la seconde moitié du 19ème siècle, en dessous du seuil électoral.</p>\n<p>Suivant la marée politique, le dernier virage de Babiš a été vers l'extrême droite, comme en témoigne sa rhétorique anti-immigrés et anti-européenne. Ce changement rapproche l'ancien – et potentiellement futur – Premier ministre tchèque de politiciens tels que le Premier ministre hongrois Viktor Orbán. Avec le parti d'Orbán, le Fidesz, ainsi que le Rassemblement national de Marine Le Pen, le FPÖ de Herbert Kickl, ou la Ligue de Matteo Salvini, l'ANO de Babiš a formé une nouvelle faction au Parlement européen appelée les Patriotes pour l'Europe. Ainsi, à la surprise de ses propres députés européens, Babiš a commencé à se distancier des libéraux et de son ancien \"ami\" Emmanuel Macron.</p>\n<p>Comme mentionné précédemment, la décision de savoir avec qui l'ANO formera un gouvernement de coalition apporte une grande incertitude en Tchéquie. Une autre question inconnue est de savoir si, pendant la campagne, Babiš essaiera d'attirer des électeurs modérés ou radicaux ? Si l'ANO échoue à obtenir la majorité qui lui permettra de gouverner seul, un scénario qui semble peu probable maintenant, il y a trois scénarios possibles pour les arrangements de pouvoir que le public tchèque pourrait encore voir.</p>\n<p><strong>Premier scénario</strong></p>\n<p>Peut-être que le scénario le plus préféré pour Babiš serait de former une coalition avec l'une des forces politiques qui sont maintenant en dehors du parlement, mais qui a une chance d'y entrer l'année prochaine. Cela inclut une coalition avec le nom facile à retenir et attrayant pour les électeurs de <em>Stačilo!</em> (Assez !) dirigée par le Parti communiste de Bohême et de Moravie (KSČM), qui a subi un rebranding très réussi. Elle a réussi à obtenir 9,56 % des voix lors des élections de cette année au Parlement européen, où elle a obtenu deux sièges. De plus, lors des élections régionales, tenues en septembre de cette année, <em>Stačilo!</em> a franchi le seuil de cinq pour cent dans 11 des 13 régions tchèques. Son pire score a été enregistré, paradoxalement, dans la région où le KSČM a fait campagne seul ; sous sa bannière traditionnelle.</p>\n<p>Ces résultats montrent que le Parti communiste, qui est devenu notoire pour avoir des membres qui mouraient rapidement et qui a été battu à plate couture par l'ANO en 2021, a été \"réanimé\" avec succès par sa présidente charismatique Kateřina Konečná cette année. Ce qui renforce encore la chance de <em>Stačilo!</em> en tant que partenaire de coalition pour l'ANO, c'est que la nouvelle présidente de la social-démocratie, qui ne semble pas avoir de chance de passer le seuil de cinq pour cent seule, Jana Maláčová, n'a pas exclu la coopération avec ce parti. Dans ce cas, il est important de se rappeler que Babiš a un passé de coopération avec les communistes. Après les élections de 2017, le gouvernement minoritaire que l'ANO a formé avec les sociaux-démocrates a été soutenu discrètement par le KSČM.</p>\n<p>La deuxième option que l'ANO a est la coopération avec une coalition formée par deux partis : <em>Přísaha</em> (Serment), qui a été établi par l'ancien chef de l'unité de lutte contre le crime organisé, Robert Šlachta, et <em>Motoristé sobě</em> (Automobilistes pour eux-mêmes), qui a des liens avec les cercles de l'ancien président Václav Klaus. Ces deux partis ont formé une coalition avant les élections au Parlement européen, ce qui leur a permis d'obtenir un résultat étonnamment bon de 10,26 % des voix. Pour l'ANO, une coalition avec cette force politique serait un choix logique : leurs deux députés européens ont déjà rejoint la faction des Patriotes pour l'Europe que Babiš a formée au Parlement européen avec d'autres eurosceptiques.</p>\n<p><strong>Autres scénarios </strong></p>\n<p>Le deuxième scénario possible est une coalition avec le parti d'extrême droite SPD (Liberté et démocratie directe) dirigé par Tomio Okamura. Okamura est un homme politique tchèque d'origine mi-japonaise qui a reçu entre cinq et dix pour cent de soutien électoral lors des élections successives depuis 2013. Jusqu'à présent, cependant, il n'a pas été membre d'aucun gouvernement. Okamura a récemment perdu certains de ses électeurs, qui estiment qu'il n'a pas réussi à transformer ses revendications en décisions politiques et ont trouvé de nouveaux leaders plus charismatiques qu'ils peuvent soutenir.</p>\n<p>Okamura rejoindra donc avec plaisir une coalition avec Babiš. Tant que Babiš, qui lui-même a rejeté de nombreuses propositions d'Okamura, sera intéressé en premier lieu. Jusqu'à présent, Babiš ne voulait pas se salir les mains en coopérant avec un homme politique aussi extrême qu'Okamura. Cependant, il est maintenant assez clair que Babiš a préparé le terrain pour une possible coopération avec le SPD également. Comment pourrions-nous expliquer autrement pourquoi, après les élections régionales de cette année, l'ANO a formé une coalition avec ce parti dans plusieurs régions, même s'il n'en avait pas besoin pour obtenir une majorité.</p>\n<p>Un troisième scénario, parfois évoqué dans le discours public tchèque, suggère que l'ANO pourrait coopérer avec l'un des partis qui forment la coalition gouvernementale actuelle. Certes, le gouvernement actuel et ses électeurs sont très hostiles à Babiš, mais il n'est pas non plus un secret que surtout l'ODS conservateur dirigé par le Premier ministre Fiala s'accorde avec l'ANO sur de nombreuses questions de programme. Il a une longue histoire d'euroscepticisme et de soutien à Viktor Orbán en Hongrie ou au président américain Donald Trump. Par exemple, après les élections municipales de 2022, certains des politiciens de l'ODS au conseil municipal de Prague ont voulu former une coalition avec l'ANO. Leur idée d'opter pour l'ANO, au lieu de tout libéral, a échoué seulement après l'intervention du Premier ministre et de la direction de l'ODS. Pour cette raison, il n'est pas complètement exclu que l'ODS \"se sacrifie\" et forme une coalition avec Babiš pour empêcher l'établissement d'un gouvernement avec des extrémistes. Un tel scénario ne serait possible que si plusieurs conditions sont remplies. Tout d'abord, la coalition actuelle <em>Spolu</em> devrait se dissoudre et le Premier ministre Petr Fiala devrait démissionner, ce qui pourrait éventuellement se produire après un mauvais résultat électoral l'année prochaine.</p>\n<p><strong>Des institutions fortes </strong></p>\n<p>Aussi incertain que soient les partenaires de coalition potentiels de Babiš, la réponse à la question de ce que seront ses politiques l'est tout autant. Babiš ne cache pas sa fascination pour des personnes comme Orbán en Hongrie ou Robert Fico en Slovaquie. Comme eux, il attaque souvent les médias et la société civile. Le leader de l'ANO est également connu pour sa rhétorique anti-immigrés, ou anti-européenne. Mais, en même temps, Babiš n'est pas autant un technologue du pouvoir qu'Orbán. Il n'est pas non plus motivé par le besoin de vengeance, comme c'est le cas avec Fico, qui a maintenant commencé à s'entourer d'un cercle hautement conspirationniste. Bien que Babiš souhaiterait probablement prendre le contrôle des médias publics, son image est plus celle d'un homme politique modéré par rapport aux dirigeants de certains des pays de la région. Par exemple, des groupes anti-vaccins ont durement attaqué Babiš pour les politiques que son gouvernement a introduites pendant la pandémie de COVID-19.</p>\n<p>Même si Babiš suit les traces d'Orbán et de Fico en matière de politique intérieure, ce qui n'est pas une conclusion acquise, la Tchéquie aura un atout à utiliser. Ce sera ses institutions fortes et bien fonctionnelles. Il sera très difficile de marginaliser leur rôle car ces institutions incluent, avant tout, le système judiciaire et, surtout, la cour constitutionnelle sur laquelle ni le Premier ministre ni la chambre basse du parlement n'ont d'influence. La cour constitutionnelle est sélectionnée par le président et elle est ensuite approuvée par le Sénat, où les partis qui forment le gouvernement actuel maintiennent, grâce à un système électoral différent, une majorité sûre. Une autre institution que le système tchèque a maintenant et pourrait utiliser pour protéger sa démocratie, si besoin est, est le bureau de l'actuel président. L'actuel, Petr Pavel, bénéficie du soutien des électeurs du gouvernement actuel et, de par sa position, a une grande influence dans la société, même si son pouvoir n'est pas le plus grand. Contrairement au reste des pays de Visegrad, la Tchéquie dispose de groupes de médias publics véritablement indépendants et influents qui n'ont pas peur de critiquer n'importe quel gouvernement. Bien que Babiš et ses alliés aient réussi à nommer plusieurs de leurs partisans au conseil de la télévision tchèque, il serait très difficile de le contrôler entièrement. Nous pouvons également nous attendre à ce que toute tentative de prendre le contrôle des médias publics entraîne de nombreuses manifestations.</p>\n<p><strong>Moins d'aide pour l'Ukraine, mais pas nécessairement pro-russe</strong></p>\n<p>L'incertitude entoure également la future politique étrangère de Babiš, principalement parce que le leader de l'ANO a récemment été vocal dans sa rhétorique anti-européenne. Sa faction au Parlement européen a également commencé à travailler avec des eurosceptiques bien connus. Babiš est contre le soutien continu à l'Ukraine qui, selon lui, se fait au détriment des citoyens tchèques. Au lieu de cela, il insiste sur la recherche de la paix, quelles que soient les conditions pour l'Ukraine. La plupart des partenaires de coalition potentiels de l'ANO partagent des vues similaires.</p>\n<p>En même temps, cependant, nous devrions garder à l'esprit toutes les transformations passées de Babiš, et le fait qu'il n'est pas un homme politique typiquement pro-russe. Par exemple, c'est sous le mandat de son gouvernement que des informations ont été révélées selon lesquelles l'agence de renseignement militaire GRU de la Russie avait provoqué des explosions dans des dépôts de munitions à l'est de la République tchèque en 2014. Cela a entraîné le \"nettoyage\" de l'ambassade de Russie, qui avait alors un nombre disproportionné d'employés servant de réseau de renseignement pour toute l'Europe centrale. Il convient également de rappeler la visite de Babiš à Kyiv en 2019. Après son séjour en Ukraine, il est revenu à Prague, enthousiasmé par les opportunités que l'Ukraine pourrait offrir aux entreprises tchèques. De plus, par le passé, l'ANO a convenu de certains des principes clés de la politique étrangère tchèque et a par exemple soutenu l'accord de coopération en matière de défense avec les États-Unis au parlement. Cela dit, nous pouvons nous attendre à ce qu'en ce qui concerne la politique orientale de tout gouvernement de l'ANO, il y ait un déclin de la position proactive envers l'Ukraine. Cependant, cela ne signifie pas nécessairement un tournant vers la Russie. La vérité est que la politique tchèque sur l'Ukraine dépendra non seulement du gouvernement, mais aussi de la continuité dans les positions officielles des ministères tchèques.</p>\n<p>Ainsi, la Tchéquie entre dans la dernière année avant les élections parlementaires avec les positions de Babiš et de l'ANO inébranlables. Il est très probable que ce parti remportera les élections, avec un grand succès. Pourtant, il reste encore beaucoup d'incertitudes quant à la prévision de ce qui se passera après la victoire de Babiš. Avec les transformations en cours sur la scène politique tchèque, ainsi que celles concernant le \"caméléon\" politique lui-même, il reste incertain avec qui Babiš et l'ANO gouverneront ou à quoi ressembleront leurs politiques, tant sur le plan national qu'international.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška est chercheur à l'AMO, l'Association pour les affaires internationales basée à Prague. Ses recherches portent sur la politique, la sécurité et la société en Ukraine, en Pologne et en Biélorussie ainsi que sur les relations ukraino-polonaises.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:53:38.59",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Un an avant les élections parlementaires de la République tchèque, les sondages montrent une avance substantielle pour ANO, le parti populiste fondé par l'un des oligarques les plus riches et ancien Premier ministre Andrej Babiš. Que cela plaise ou non, le retour de Babiš semble inévitable. Pourtant, avec cette inévitabilité vient l'incertitude quant à qui et comment Babiš gouvernera à nouveau.</I>\n<br><br>\nAndrej Babiš de la République tchèque est un acteur politique de poids depuis les élections parlementaires de 2013. À cette époque, ANO a connu son premier succès électoral. De manière inattendue, il a terminé deuxième de la course, capturant plus de 18 pour cent des voix, juste derrière les sociaux-démocrates, qui ont sécurisé la première position. Ce succès électoral a permis à Babiš de rejoindre le gouvernement de coalition en tant que ministre des Finances. Quatre ans plus tard, lors des élections parlementaires suivantes, ANO a remporté de manière décisive. Un score dix pour cent plus élevé qu'en 2013 lui a donné une victoire absolue et la première place dans la course. Deuxième était le Parti démocratique civique de droite ou ODS, qui n'a reçu que 11,32 pour cent des voix. En 2021, même si ANO a perdu de justesse contre la coalition Spolu (Ensemble) dirigée par l'ODS, il a tout de même enregistré un bon score de plus de 27 pour cent des voix.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:53:38.592",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Czechia’s known and unknown",
                key:"uid": string:"daaa430b-afb9-478a-bf6d-a69b1c555a9f",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>La impopularidad del gobierno actual</strong></p>\n<p>Hoy, después de tres años de gobierno de centro-derecha, encabezado por el Primer Ministro Petr Fiala, la situación es diferente. ANO lidera constantemente en las encuestas con más del 30 por ciento de apoyo. Segundo en la carrera está la coalición <em>Spolu</em> liderada por ODS, que ronda el 20 por ciento (ODS solo, sin socios de coalición, alcanza un máximo del 15 por ciento). La fuerte posición de ANO es bastante clara, considerando que hace tres años Babiš perdió el poder de manera muy ajustada y en gran medida por casualidad. En ese momento, más de un millón de checos votaron por partidos que no lograron llegar al parlamento, mientras que dos posibles socios de coalición recibieron el 4.66 y el 4.68 por ciento de los votos, respectivamente.</p>\n<p>Más que nada, ANO debe su alto apoyo en las encuestas a la impopularidad del gobierno actual. Incluso los votantes de los partidos gubernamentales a menudo admiten que están decepcionados con el gobierno y la dirección en la que va su país y consideran no votar en las próximas elecciones. La única excepción es la política exterior y, sobre todo, la política actual hacia Ucrania. La mayor preocupación de los checos es el estado de la economía, porque su país ha estado estancado durante algún tiempo. De hecho, Chequia ha sido uno de los últimos países de la Unión Europea en alcanzar los niveles de desarrollo económico previos al COVID y este año se estima que el crecimiento del PIB es de apenas el 1.2 por ciento. Para la gente común, esto se asemeja a la situación después de 2008, cuando la recuperación de la crisis económica tomó mucho tiempo.</p>\n<p>La recesión y la lenta recuperación, combinadas con severos recortes presupuestarios, han hecho que una parte significativa de la sociedad sea más pobre que antes. Debido a la alta inflación, que ha tenido, como en otros lugares, efectos negativos en las decisiones de consumo de las personas, los salarios reales son los mismos que en 2018. La situación de la gente común contrasta fuertemente con la de los checos más ricos, especialmente los oligarcas que operan en el sector energético, quienes se han enriquecido, beneficiándose de la crisis actual. El gobierno no ha sido el más exitoso en su prioridad clave del programa de reducir el déficit presupuestario, por lo que es criticado por los muy vocales “halcones” fiscales que piden aún más austeridad. En esta situación, la noticia de que los salarios en la vecina Polonia – tradicionalmente estereotipada por los checos como un país mucho más pobre – han superado ahora a los de Chequia llegó como una gran sorpresa.</p>\n<p>El gobierno también parece tener problemas de comunicación y parece incapaz de presentar efectivamente sus logros al público, lo que contrasta marcadamente con el muy exitoso PR de Andrej Babiš. Así, solo el desagrado generalizado hacia Babiš ha evitado una caída aún mayor en el apoyo a los actuales socios de coalición. Sin embargo, esta vez, los votantes de la actual coalición podrían estar menos motivados para participar en las elecciones, debido al Presidente Petr Pavel, a quien ven como un político de “su lado”. En 2021, fue la combinación del Primer Ministro Babiš y el anterior Presidente Miloš Zeman, lo que movilizó a los votantes para apoyar a <em>Spolu</em> y a los otros partidos de la coalición.</p>\n<p><strong>Un camaleón político</strong></p>\n<p>Babiš es muy probable que vuelva a convertirse en el primer ministro de la República Checa. Lo único que sigue siendo incierto es cómo gobernará y con quién. Después de todo, estamos hablando de un populista sin ninguna ideología. Babiš ya se ha presentado como un camaleón político capaz de adaptarse a las necesidades de sus votantes y abordar la atmósfera política dominante. No tiene problemas para cambiar de opinión, incluso en 180 grados.</p>\n<p>Considere sus transformaciones en el pasado. Cuando Babiš entró en la política, era un liberal de derecha, con gran parte de su apoyo proveniente de empresarios que tradicionalmente votan por ODS. Más tarde abandonó su posición pro-mercado original para atraer a los votantes de los Socialdemócratas. Logró empujar a este partido, que es el más antiguo de todos los partidos políticos checos existentes con una historia que se remonta a la segunda mitad del siglo XIX, por debajo del umbral electoral.</p>\n<p>Siguiendo la marea política, el último cambio de Babiš ha sido hacia la extrema derecha, como lo demuestra su retórica anti-inmigrante y anti-europea. Este cambio acerca al ex – y potencial futuro – primer ministro checo a políticos como el Primer Ministro de Hungría, Viktor Orbán. Junto con el partido de Orbán, Fidesz, así como el Rally Nacional de Marine Le Pen, el FPÖ de Herbert Kickl, o la Liga de Matteo Salvini, el ANO de Babiš ha formado una nueva facción en el Parlamento Europeo llamada Patriotas por Europa. Así, para sorpresa de sus propios eurodiputados, Babiš comenzó a distanciarse de los liberales y de su antiguo “amigo” Emmanuel Macron.</p>\n<p>Como se mencionó anteriormente, la decisión sobre con quién ANO formará un gobierno de coalición trae una gran incertidumbre en Chequia. Otro tema desconocido incluye si durante la campaña Babiš intentará atraer a votantes moderados o radicales. Si ANO no logra obtener la mayoría que le permita gobernar por su cuenta, un escenario que ahora parece poco probable, hay tres posibles escenarios para los arreglos de poder que el público checo podría ver.</p>\n<p><strong>Primer escenario</strong></p>\n<p>Quizás el escenario más preferido para Babiš sería formar una coalición con una de las fuerzas políticas que ahora están fuera del parlamento, pero que tienen una oportunidad de entrar el próximo año. Esto incluye una coalición con el fácil de recordar, atractivo para los votantes, nombre de <em>Stačilo!</em> (¡Suficiente!) encabezada por el Partido Comunista de Bohemia y Moravia (KSČM), que ha pasado por un rebranding muy exitoso. Logró obtener el 9.56 por ciento de los votos en las elecciones de este año al Parlamento Europeo, cuando obtuvo dos escaños. Además, en las elecciones regionales, celebradas en septiembre de este año, <em>Stačilo!</em> superó el umbral del cinco por ciento en 11 de las 13 regiones checas. Su peor puntuación se registró, paradójicamente, en la región donde KSČM hizo campaña sola; bajo su bandera tradicional.</p>\n<p>Estos resultados muestran que el Partido Comunista, que se volvió notorio por tener miembros que morían rápidamente y ser golpeado duramente por ANO en 2021, ha sido “resucitado” con éxito por su carismática presidenta Kateřina Konečná este año. Lo que además fortalece la oportunidad de <em>Stačilo!</em> como socio de coalición para ANO es que la nueva presidenta de la Socialdemocracia, que no parece tener una oportunidad de pasar el umbral del cinco por ciento sola, Jana Maláčová, no ha descartado la cooperación con este partido. En este caso, es importante recordar que Babiš tiene un historial de cooperación con los comunistas. Después de las elecciones de 2017, el gobierno minoritario que ANO formó con los Socialdemócratas fue apoyado en silencio por KSČM.</p>\n<p>La segunda opción que tiene ANO es la cooperación con una coalición formada por dos partidos: <em>Přísaha</em> (Juramento), que fue establecido por el exjefe de la unidad de crimen organizado de la policía, Robert Šlachta, y <em>Motoristé sobě</em> (Automovilistas por sí mismos), que tiene conexiones con los círculos del ex presidente Václav Klaus. Estos dos partidos formaron una coalición antes de las elecciones al Parlamento Europeo, lo que les permitió obtener un inesperadamente buen resultado del 10.26 por ciento de los votos. Para ANO, una coalición con esta fuerza política sería una elección lógica: sus dos eurodiputados ya se han unido a la facción Patriotas por Europa que Babiš ha formado en el Parlamento Europeo con otros euroescépticos.</p>\n<p><strong>Otros escenarios </strong></p>\n<p>El segundo escenario posible es una coalición con el partido de extrema derecha SPD (Libertad y Democracia Directa) que es liderado por Tomio Okamura. Okamura es un político checo de origen medio japonés que ha recibido entre el cinco y el diez por ciento de apoyo electoral en las elecciones sucesivas desde 2013. Hasta ahora, sin embargo, no ha sido miembro de ningún gobierno. Okamura ha perdido recientemente algunos de sus votantes, que opinan que no ha logrado convertir sus demandas en decisiones políticas y han encontrado nuevos líderes más carismáticos a quienes pueden apoyar.</p>\n<p>Okamura, por lo tanto, se unirá felizmente a una coalición con Babiš. Siempre que Babiš, quien él mismo ha rechazado muchas de las propuestas de Okamura, esté interesado en primer lugar. Hasta ahora, Babiš no quería ensuciarse las manos cooperando con un político tan extremo como Okamura. Sin embargo, ahora está bastante claro que Babiš ha estado preparando el terreno para una posible cooperación con SPD también. ¿Cómo más podríamos explicar por qué, después de las elecciones regionales de este año, ANO formó una coalición con este partido en varias regiones, incluso si no necesitaba hacerlo para obtener una mayoría?</p>\n<p>Un tercer escenario, a veces mencionado en el discurso público checo, sugiere que ANO podría cooperar con uno de los partidos que forman la actual coalición gobernante. Es cierto que el gobierno actual y sus votantes son muy hostiles a Babiš, pero tampoco es un secreto que especialmente el conservador ODS liderado por el Primer Ministro Fiala está de acuerdo con ANO en muchos temas del programa. Tiene una larga historia de euroescepticismo y de apoyo a Viktor Orbán de Hungría o al presidente estadounidense Donald Trump. Por ejemplo, después de las elecciones municipales de 2022, algunos de los políticos de ODS en el consejo de la ciudad de Praga querían formar una coalición con ANO. Su idea de optar por ANO, en lugar de cualquier liberal, fracasó solo después de la intervención del primer ministro y la dirección de ODS. Por esta razón, no está completamente fuera de la cuestión que ODS “se sacrifique” y forme una coalición con Babiš para obstaculizar el establecimiento de un gobierno con extremistas. Tal escenario solo sería posible si se cumplen varias condiciones. Primero, la actual coalición <em>Spolu</em> tendría que romperse y el Primer Ministro Petr Fiala tendría que renunciar, lo que podría suceder después de un mal resultado electoral el próximo año.</p>\n<p><strong>Instituciones fuertes </strong></p>\n<p>Tan incierta como son los posibles socios de coalición de Babiš es la respuesta a la pregunta de cómo serán sus políticas. Babiš no oculta su fascinación por personas como Orbán en Hungría o Robert Fico en Eslovaquia. Al igual que ellos, a menudo ataca a los medios de comunicación y a la sociedad civil. El líder de ANO también es conocido por su retórica anti-inmigrante o anti-europea. Pero, al mismo tiempo, Babiš no es tanto un tecnólogo del poder como Orbán. Tampoco está impulsado por la necesidad de venganza, como es el caso de Fico, quien ahora ha comenzado a rodearse de un círculo altamente conspirativo. Mientras que Babiš probablemente desearía hacerse cargo de los medios públicos, su imagen es más la de un político moderado en comparación con los líderes de algunos de los países de la región. Por ejemplo, los grupos anti-vacunas han atacado duramente a Babiš por las políticas que su gobierno introdujo durante la pandemia de COVID-19.</p>\n<p>Aun si Babiš sigue los pasos de Orbán y Fico en asuntos internos, lo cual no es una conclusión inevitable, Chequia tendrá un activo que utilizar. Este será sus instituciones fuertes y bien funcionando. Será muy difícil marginalizar su papel ya que estas instituciones incluyen, ante todo, el poder judicial y, sobre todo, el tribunal constitucional sobre el cual ni el primer ministro ni la cámara baja del parlamento tienen influencia. El tribunal constitucional es seleccionado por el presidente y luego es aprobado por el Senado, donde los partidos que forman el gobierno actual mantienen, gracias al diferente sistema electoral, una mayoría segura. Otra institución que el sistema checo tiene ahora y podría usar para proteger su democracia, si surge tal necesidad, es la oficina del actual presidente. El actual, Petr Pavel, goza del apoyo de los votantes del gobierno actual y, en virtud de su posición, tiene una gran influencia en la sociedad, incluso si su poder no es el mayor. A diferencia del resto de los países de Visegrado, Chequia tiene grupos de medios públicos genuinamente independientes e influyentes que no temen criticar a ningún gobierno. Aunque Babiš y sus aliados han logrado nombrar a varios de sus partidarios en el consejo de la TV checa, sería muy difícil controlarlo completamente. También podemos esperar que cualquier intento de apoderarse de los medios públicos provoque numerosas protestas.</p>\n<p><strong>Menos ayuda para Ucrania, pero no necesariamente pro-rusa</strong></p>\n<p>La incertidumbre también rodea la futura política exterior de Babiš, principalmente porque el líder de ANO ha sido recientemente muy vocal en su retórica anti-europea. Su facción en el Parlamento Europeo también ha comenzado a trabajar con conocidos euroescépticos. Babiš está en contra del apoyo continuo a Ucrania que, en su opinión, se hace a expensas de los ciudadanos checos. En cambio, insiste en buscar la paz, independientemente de las condiciones para Ucrania. La mayoría de los posibles socios de coalición de ANO tienen opiniones similares.</p>\n<p>Al mismo tiempo, sin embargo, debemos tener en cuenta todas las transformaciones pasadas de Babiš y el hecho de que no es un político típicamente pro-ruso. Por ejemplo, fue durante el mandato de su gobierno que se reveló que la agencia de inteligencia militar GRU de Rusia había causado explosiones en depósitos de municiones en el este de la República Checa en 2014. Esto resultó en la “limpieza” de la embajada rusa, que para entonces tenía un número desproporcionado de empleados que servían como una red de inteligencia para toda Europa Central. También vale la pena recordar la visita de Babiš a Kyiv en 2019. Después de su estancia en Ucrania, regresó a Praga, entusiasmado con las oportunidades que Ucrania podría ofrecer para los negocios checos. También en el pasado, ANO acordó algunos de los principios clave de la política exterior checa y, por ejemplo, apoyó el Acuerdo de Cooperación en Defensa con los Estados Unidos en el parlamento. Dicho esto, podemos esperar que cuando se trate de la política oriental de cualquier gobierno de ANO, habrá una disminución en la postura proactiva hacia Ucrania. Sin embargo, esto no significa necesariamente un giro hacia Rusia. La verdad es que la política checa sobre Ucrania no solo dependerá del gobierno, sino también de la continuidad en las posiciones oficiales de los ministerios checos.</p>\n<p>Así, Chequia entra en el último año antes de las elecciones parlamentarias con las posiciones tanto de Babiš como de ANO inquebrantables. Es muy probable que este partido gane las elecciones, con gran éxito. Sin embargo, todavía hay una gran cantidad de incertidumbre cuando se trata de predecir qué sucederá después de que Babiš gane. Con las transformaciones en curso en la escena política de Chequia, así como las que conciernen al propio “camaleón” político, sigue siendo incierto con quién gobernarán Babiš y ANO o cómo serán sus políticas, tanto a nivel nacional como internacional.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška es investigador asociado en AMO, la Asociación para Asuntos Internacionales con sede en Praga. Su investigación se centra en la política, la seguridad y la sociedad en Ucrania, Polonia y Bielorrusia, así como en las relaciones ucraniano-polacas.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:49:04.67",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Un año antes de las elecciones parlamentarias de Chequia, las encuestas muestran una ventaja sustancial para ANO, el partido populista fundado por uno de los oligarcas más ricos y ex Primer Ministro Andrej Babiš. Te guste o no, el regreso de Babiš parece inevitable. Sin embargo, con esta inevitabilidad viene la incertidumbre sobre con quién y cómo gobernará Babiš nuevamente.</I>\n<br><br>\nEl Andrej Babiš de Chequia ha sido un jugador político de peso desde las elecciones parlamentarias de 2013. En ese momento, ANO tuvo su primer éxito electoral. Inesperadamente, quedó en segundo lugar en la carrera, capturando más del 18 por ciento de los votos, solo detrás de los Socialdemócratas, que aseguraron la primera posición. Este éxito electoral permitió a Babiš unirse al gobierno de coalición como ministro de finanzas. Cuatro años después, en las siguientes elecciones parlamentarias, ANO ganó de manera decisiva. Un puntaje diez por ciento más alto que en 2013 le dio una victoria absoluta y el primer lugar en la carrera. En segundo lugar estuvo el Partido Cívico Democrático de derecha o ODS, que recibió solo el 11.32 por ciento de los votos. En 2021, a pesar de que ANO perdió por un margen mínimo ante la coalición Spolu (Juntos) liderada por ODS, aún registró un buen puntaje de más del 27 por ciento de los votos.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"es",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:49:04.672",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Tšekin tunnettu ja tuntematon",
                key:"uid": string:"dcaae66d-2a86-45ac-8c76-1abf96eaa92d",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Nykyisen hallituksen epäsuosio</strong></p>\n<p>Tänään, kolmen vuoden jälkeen keskustaoikeistolaisesta hallituksesta, jota johtaa pääministeri Petr Fiala, tilanne on erilainen. ANO johtaa vakaasti mielipidekyselyissä yli 30 prosentin kannatuksella. Toisena kilpailussa on ODS:n johtama <em>Spolu</em>-koalitio, joka pyörii noin 20 prosentin tuntumassa (ODS yksin, ilman koalitiokumppaneita, maksimoi 15 prosenttiin). ANO:n vahva asema on varsin selvä, kun otetaan huomioon, että kolme vuotta sitten Babiš menetti vallan hyvin tiukasti ja suurelta osin sattuman kautta. Silloin yli miljoona tšekkiä äänesti puolueita, jotka eivät päässeet parlamenttiin, kun taas kaksi potentiaalista koalitiokumppania sai 4,66 ja 4,68 prosenttia äänistä.</p>\n<p>Enemmän kuin mistään muusta, ANO on velkaa korkean kannatuksensa mielipidekyselyissä nykyisen hallituksen epäsuosiolle. Jopa hallituspuolueiden äänestäjät myöntävät usein, että he ovat pettyneitä hallitukseen ja suuntaan, johon heidän maansa on menossa, ja he harkitsevat äänestämättä jättämistä tulevissa vaaleissa. Ainoa poikkeus on ulkopolitiikka ja erityisesti nykyinen politiikka Ukrainaa kohtaan. Tšekkien suurin huolenaihe on talouden tila, koska heidän maansa on ollut pysähtyneenä jo jonkin aikaa. Itse asiassa Tšekki on ollut yksi viimeisistä maista Euroopan unionissa, joka on saavuttanut ennen COVID-tasoja taloudellisessa kehityksessä, ja tänä vuonna BKT:n kasvu arvioidaan vain 1,2 prosentiksi. Tavallisista ihmisistä tämä muistuttaa tilannetta vuoden 2008 jälkeen, jolloin toipuminen talouskriisistä kesti hyvin pitkään.</p>\n<p>Taantuma ja hidas toipuminen, yhdistettynä voimakkaisiin budjettileikkauksiin, on tehnyt merkittävästä osasta yhteiskuntaa köyhempää kuin ennen. Korkean inflaation vuoksi, joka on vaikuttanut, kuten muuallakin, negatiivisesti ihmisten kulutuspäätöksiin, reaalipalkat ovat samat kuin vuonna 2018. Tavallisten ihmisten tilanne on voimakkaasti ristiriidassa rikkaimpien tšekkien, erityisesti energiasektorilla toimivien oligarkkien, kanssa, jotka ovat rikastuneet nykyisestä kriisistä. Hallitus ei ole ollut kaikkein menestynein keskeisessä ohjelmaprioriteetissaan budjettialijäämän vähentämisessä, josta sitä kritisoivat hyvin äänekkäät talous \"hawk\" -ryhmät, jotka vaativat vielä enemmän vyön kiristämistä. Tässä tilanteessa uutinen siitä, että palkat naapurimaassa Puolassa – jota tšekit ovat pitkään stereotypoineet paljon köyhemmäksi maaksi – ovat nyt ylittäneet Tšekin palkat, tuli suurena yllätyksenä.</p>\n<p>Hallitus näyttää myös kamppailevan viestinnän kanssa ja vaikuttaa kykenemättömältä esittämään saavutuksiaan tehokkaasti yleisölle, mikä on jyrkässä ristiriidassa Andrej Babišin erittäin onnistuneen PR:n kanssa. Näin ollen vain laaja inho Babišia kohtaan on estänyt vielä suuremman tuen laskun nykyisille koalitiokumppaneille. Kuitenkin tällä kertaa nykyisen koalition äänestäjät saattavat olla vähemmän motivoituneita osallistumaan vaaleihin, johtuen presidentti Petr Pavelista, jota he pitävät \"oman puolen\" poliitikkona. Vuonna 2021 oli pääministeri Babišin ja edellisen presidentin Miloš Zemanin yhdistelmä, joka mobilisoi äänestäjiä tukemaan <em>Spolu</em>-ja muita koalitiopuolueita.</p>\n<p><strong>Poliittinen kameleontti</strong></p>\n<p>Babiš on erittäin todennäköisesti jälleen Tšekin tasavallan pääministeri. Ainoa asia, joka jää epäselväksi, on miten hän hallitsee ja kenen kanssa. Loppujen lopuksi puhumme populistista ilman mitään ideologiaa. Babiš on jo esittäytynyt poliittisena kameleonttina, joka kykenee sopeutumaan äänestäjiensä tarpeisiin ja käsittelemään hallitsevaa poliittista ilmapiiriä. Hänellä ei ole ongelmia muuttaa näkemyksiään, jopa 180 astetta.</p>\n<p>Ajattele hänen muutoksiaan menneisyydessä. Kun Babiš astui politiikkaan, hän oli oikeistolainen vapaan markkinatalouden kannattaja, ja suuri osa hänen tukijoukoistaan tuli liikemiehiltä, jotka perinteisesti äänestävät ODS:ää. Myöhemmin hän hylkäsi alkuperäisen markkinatalousasenteensa saadakseen sosiaalidemokraattien äänestäjät. Hän onnistui työntämään tämän puolueen, joka on vanhin kaikista olemassa olevista tšekkiläisistä puolueista, jonka historia ulottuu 1800-luvun toiseen puoliskoon, alle vaalirajan.</p>\n<p>Poliittisen aallon mukana Babišin viimeisin muutos on ollut kohti äärioikeistoa, kuten hänen maahanmuuttovastainen ja anti-eurooppalainen retoriikka osoittaa. Tämä muutos tuo entisen – ja mahdollisesti tulevan – tšekkiläisen pääministerin lähemmäksi poliitikkoja, kuten Unkarin pääministeri Viktor Orbán. Yhdessä Orbánin puolueen, Fideszin, sekä Marine Le Penin Kansallisen Liikkeen, Herbert Kicklin FPÖ:n tai Matteo Salviniin Liigan kanssa, Babišin ANO on muodostanut uuden ryhmän Euroopan parlamenttiin nimeltä Patriots for Europe. Näin ollen, omien europarlamentaarikoidensa yllätykseksi, Babiš alkoi etääntyä liberaaleista ja entisestä \"ystävästään\" Emmanuel Macronista.</p>\n<p>Kuten aiemmin mainittiin, päätös siitä, kenen kanssa ANO muodostaa koalitiovallan, tuo suurta epävarmuutta Tšekissä. Toinen tuntematon kysymys on, yrittääkö Babiš kampanjan aikana houkutella maltillisia vai radikaaleja äänestäjiä? Jos ANO ei onnistu saamaan enemmistöä, joka mahdollistaisi sen hallita itsenäisesti, skenaario, joka vaikuttaa nyt epätodennäköiseltä, on kolme mahdollista skenaariota vallanjakoon, joita tšekkiyleisö saattaa vielä nähdä.</p>\n<p><strong>Ensimmäinen skenaario</strong></p>\n<p>Ehkä Babišille mieluisin skenaario olisi muodostaa koalitio jonkin poliittisen voiman kanssa, joka on nyt parlamentin ulkopuolella, mutta jolla on mahdollisuus päästä siihen ensi vuonna. Tämä sisältää koalition helposti muistettavalla, äänestäjille houkuttelevalla nimellä <em>Stačilo!</em> (Riittää!), jota johtaa Böömin ja Moravian kommunistinen puolue (KSČM), joka on käynyt läpi erittäin onnistuneen brändiuudistuksen. Se onnistui keräämään 9,56 prosenttia äänistä tämän vuoden Euroopan parlamentin vaaleissa, jolloin se sai kaksi paikkaa. Lisäksi syyskuussa tänä vuonna pidetyissä aluevaaleissa <em>Stačilo!</em> ylitti viiden prosentin rajan 11:ssä 13:sta tšekkiläisestä maakunnasta. Sen huonoin tulos kirjattiin, paradoksaalisesti, maakunnassa, jossa KSČM kampanjoi yksin; sen perinteisen lipun alla.</p>\n<p>Nämä tulokset osoittavat, että kommunistinen puolue, joka tuli tunnetuksi siitä, että sen jäsenet kuolivat nopeasti ja saivat ANO:lta pahan selkäsaunan vuonna 2021, on tänä vuonna onnistuneesti \"elvytetty\" karismaattisen puheenjohtajansa Kateřina Konečná toimesta. Mitä lisäksi vahvistaa <em>Stačilo!</em>n mahdollisuuksia ANO:n koalitiokumppanina, on se, että sosiaalidemokratian uusi puheenjohtaja, jolla ei näytä olevan mahdollisuuksia ylittää viiden prosentin rajaa yksin, Jana Maláčová, ei ole sulkenut pois yhteistyötä tämän puolueen kanssa. Tässä tapauksessa on tärkeää muistaa, että Babišillä on ennätys yhteistyöstä kommunistien kanssa. Vuoden 2017 vaalien jälkeen ANO:n muodostamaa vähemmistöhallitusta tukivat hiljaa KSČM.</p>\n<p>Toinen vaihtoehto, joka ANO:lla on, on yhteistyö koalition kanssa, jonka muodostavat kaksi puoluetta: <em>Přísaha</em> (Valaistus), jonka perusti entinen poliisin järjestäytyneen rikollisuuden yksikön päällikkö Robert Šlachta, ja <em>Motoristé sobě</em> (Autoilijat itselleen), joka on yhteydessä entisen presidentin Václav Klausin piireihin. Nämä kaksi puoluetta muodostivat koalition ennen Euroopan parlamentin vaaleja, mikä mahdollisti heille odottamattoman hyvän tuloksen 10,26 prosenttia äänistä. ANO:lle koalitio tämän poliittisen voiman kanssa olisi looginen valinta: heidän kaksi europarlamentaarikkoaan ovat jo liittyneet Babišin Euroopan parlamentissa muiden euroskeptikkojen kanssa muodostamaan Patriots for Europe -ryhmään.</p>\n<p><strong>Muut skenaariot </strong></p>\n<p>Toinen mahdollinen skenaario on koalitio äärioikeistolaisen SPD:n (Vapaus ja Suora Demokratia) puolueen kanssa, jota johtaa Tomio Okamura. Okamura on tšekkiläinen poliitikko, jolla on puolijapanilainen tausta, ja joka on saanut viiden ja kymmenen prosentin välillä vaihtelevaa vaalituen osuutta vuodesta 2013 lähtien. Kuitenkin hän ei ole ollut minkään hallituksen jäsen. Okamura on äskettäin menettänyt osan äänestäjistään, jotka ovat sitä mieltä, että hän ei ole onnistunut kääntämään vaatimuksiaan poliittisiksi päätöksiksi ja löytäneet uusia karismaattisempia johtajia, joita he voivat tukea.</p>\n<p>Okamura liittyy siis mielellään koalitioon Babišin kanssa. Niin kauan kuin Babiš, joka itse on hylännyt monia Okamuran ehdotuksia, on kiinnostunut ensisijaisesti. Tähän asti Babiš ei ole halunnut sotkeutua yhteistyöhön niin äärimmäisen poliitikon kuin Okamuran kanssa. Kuitenkin nyt on varsin selvää, että Babiš on valmistelemassa maata mahdolliselle yhteistyölle SPD:n kanssa. Miten muuten voisimme selittää, miksi tämän vuoden aluevaalien jälkeen ANO muodosti koalition tämän puolueen kanssa useilla alueilla, vaikka sen ei tarvinnut tehdä sitä saadakseen enemmistön.</p>\n<p>Kolmas skenaario, jota joskus tuodaan esiin tšekkiläisessä julkisessa keskustelussa, ehdottaa, että ANO voisi tehdä yhteistyötä jonkin nykyisen hallitsevan koalition puolueen kanssa. On totta, että nykyinen hallitus ja sen äänestäjät ovat hyvin vihamielisiä Babišia kohtaan, mutta ei myöskään ole salaisuus, että erityisesti konservatiivinen ODS, jota johtaa pääministeri Fiala, on monista ohjelmakysymyksistä samaa mieltä ANO:n kanssa. Sillä on pitkä historia euroskeptisyydestä ja Unkarin Viktor Orbánin tai Yhdysvaltain presidentin Donald Trumpin tukemisesta. Esimerkiksi vuoden 2022 kunnallisvaalien jälkeen jotkut ODS:n poliitikot Prahan kaupunginvaltuustossa halusivat muodostaa koalition ANO:n kanssa. Heidän ideansa valita ANO, sen sijaan että valittaisiin mitään liberaaleja, epäonnistui vain pääministerin ja ODS:n johdon puuttumisen jälkeen. Tämän vuoksi ei ole täysin poissuljettua, että ODS \"uhraa itsensä\" ja muodostaa koalition Babišin kanssa estääkseen hallituksen muodostamisen ääriliikkeiden kanssa. Tällainen skenaario olisi mahdollinen vain, jos useat ehdot täyttyvät. Ensinnäkin nykyinen <em>Spolu</em>-koalitio pitäisi hajota ja pääministeri Petr Fiala pitäisi astua syrjään, mikä voisi mahdollisesti tapahtua huonojen vaalitulosten jälkeen ensi vuonna.</p>\n<p><strong>Vahvat instituutiot </strong></p>\n<p>Samoin epävarma kuin Babišin mahdolliset koalitiokumppanit on vastaus kysymykseen siitä, millaisia hänen politiikkansa tulee olemaan. Babiš ei peittele ihastustaan sellaisiin ihmisiin kuin Orbán Unkarissa tai Robert Fico Slovakiassa. Kuten he, hän hyökkää usein mediaa ja kansalaisyhteiskuntaa vastaan. ANO:n johtaja tunnetaan myös maahanmuuttovastaisesta tai anti-eurooppalaisesta retoriikastaan. Mutta samalla Babiš ei ole niin paljon vallan teknologi kuin Orbán. Hänet ei myöskään ohjaa koston tarve, kuten Ficon tapauksessa, joka on nyt alkanut ympäröidä itsensä erittäin salaliittomaisella piirillä. Vaikka Babiš todennäköisesti olisi toivonut ottavansa haltuunsa julkiset mediat, hänen kuvansa on enemmän kohtuullinen poliitikko verrattuna joidenkin alueen maiden johtajiin. Esimerkiksi rokotteita vastustavat ryhmät ovat hyökkänneet Babišin kimppuun hänen hallituksensa aikana COVID-19-pandemian aikana toteuttamien politiikkojen vuoksi.</p>\n<p>Vaikka Babiš seuraisi Orbánin ja Ficon jalanjälkiä sisäpolitiikassa, mikä ei ole itsestäänselvyys, Tšekillä on yksi etu käytettävissään. Tämä tulee olemaan sen vahvat ja hyvin toimivat instituutiot. On erittäin vaikeaa marginalisoida niiden roolia, sillä näihin instituutioihin kuuluu ensisijaisesti oikeuslaitos ja ennen kaikkea perustuslakituomioistuin, johon ei pääministerillä eikä alahuoneella ole vaikutusvaltaa. Perustuslakituomioistuin valitaan presidentin toimesta ja se hyväksytään sitten senaatissa, jossa nykyisen hallituksen muodostavat puolueet ylläpitävät, eri vaalijärjestelmän ansiosta, turvallista enemmistöä. Toinen instituutio, jota tšekkiläisellä järjestelmällä on nyt ja jota voitaisiin käyttää demokratian suojelemiseksi, jos tarve ilmenee, on nykyisen presidentin virka. Nykyinen presidentti, Petr Pavel, nauttii nykyisen hallituksen äänestäjien tuesta ja asemansa ansiosta hänellä on suuri vaikutus yhteiskunnassa, vaikka hänen valtansa ei ole suurin. Toisin kuin muissa Visegrad-maissa, Tšekillä on aidosti itsenäisiä ja vaikutusvaltaisia julkisia mediaryhmiä, jotka eivät pelkää kritisoida mitään hallitusta. Vaikka Babiš ja hänen liittolaisensa ovat onnistuneet nimittämään useita tukijoitaan Tšekin TV-neuvostoon, sen täydellinen hallinta olisi erittäin vaikeaa. Voimme myös odottaa, että mikä tahansa yritys ottaa haltuunsa julkiset mediat johtaa lukemattomiin protesteihin.</p>\n<p><strong>Vähemmän apua Ukrainalle, mutta ei välttämättä pro-venäläinen</strong></p>\n<p>Epävarmuus ympäröi myös Babišin tulevaa ulkopolitiikkaa, pääasiassa koska ANO:n johtaja on äskettäin ollut äänekäs anti-eurooppalaisessa retoriikassaan. Hänen ryhmänsä Euroopan parlamentissa on myös alkanut työskennellä tunnettujen euroskeptikkojen kanssa. Babiš on vastaan jatkuvaa tukea Ukrainalle, joka hänen mielestään tulee tšekkiläisten kansalaisten kustannuksella. Sen sijaan hän vaatii rauhan etsimistä, riippumatta Ukrainalle asetetuista ehdoista. Useimmat ANO:n mahdolliset koalitiokumppanit jakavat saman näkemyksen.</p>\n<p>Samalla meidän on kuitenkin pidettävä mielessä kaikki Babišin aiemmat muutokset ja se, että hän ei ole tyypillinen pro-venäläinen poliitikko. Esimerkiksi hänen hallituksensa aikana paljastui tietoja siitä, että Venäjän GRU:n sotilastiedustelu oli aiheuttanut räjähdyksiä Tšekin tasavallan itäosassa sijaitsevissa ammuskasettivarastoissa vuonna 2014. Tämä johti Venäjän suurlähetystön \"puhdistamiseen\", jossa oli siihen mennessä suhteettoman paljon työntekijöitä, jotka toimivat tiedustelunettinä koko Keski-Euroopassa. On myös syytä muistaa Babišin vierailu Kiovassa vuonna 2019. Ukrainassa vietetyn ajan jälkeen hän palasi Prahaan innostuneena siitä, mitä mahdollisuuksia Ukraina voisi tarjota tšekkiläiselle liiketoiminnalle. Myös aiemmin ANO on ollut samaa mieltä joistakin Tšekin ulkopolitiikan keskeisistä periaatteista ja esimerkiksi tukenut puolustusyhteistyösopimusta Yhdysvaltojen kanssa parlamentissa. Kaiken tämän sanottua, voimme odottaa, että kun on kyse ANO:n hallituksen itäisestä politiikasta, proaktiivinen asenne Ukrainaa kohtaan heikkenee. Tämä ei kuitenkaan välttämättä tarkoita kääntymistä Venäjälle. Totuus on, että Tšekin politiikka Ukrainaa kohtaan ei riipu vain hallituksesta, vaan myös Tšekin ministeriöiden virallisista kannoista.</p>\n<p>Niinpä Tšekki astuu viimeiseen vuoteen ennen parlamenttivaaleja sekä Babišin että ANO:n asemat horjumattomina. On erittäin todennäköistä, että tämä puolue voittaa vaalit suurella menestyksellä. Silti on edelleen paljon epävarmuutta ennustettaessa, mitä tapahtuu Babišin voiton jälkeen. Tšekin poliittisella kentällä tapahtuvien jatkuvien muutosten sekä poliittisen \"kameleontin\" itsensä osalta on epäselvää, kenen kanssa Babiš ja ANO hallitsevat tai miltä heidän politiikkansa näyttää sekä kotimaassa että kansainvälisesti.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška on tutkimusassistentti AMO:ssa, Prahassa sijaitsevassa kansainvälisiin asioihin keskittyvässä yhdistyksessä. Hänen tutkimuksensa keskittyy politiikkaan, turvallisuuteen ja yhteiskuntaan Ukrainassa, Puolassa ja Valko-Venäjällä sekä ukrainalais-puolalaisiin suhteisiin.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:00:13.662",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Vuosi ennen Tšekin parlamenttivaaleja mielipidetutkimukset osoittavat merkittävää etumatkaa ANO:lle, populistiselle puolueelle, jonka perusti yksi rikkaimmista oligarkeista ja entinen pääministeri Andrej Babiš. Halusimme tai emme, Babišin paluu vaikuttaa väistämättömältä. Kuitenkin tämän väistämättömyyden myötä tulee epävarmuutta siitä, kenen kanssa ja miten Babiš hallitsee jälleen.</I>\n<br><br>\nTšekin Andrej Babiš on ollut painava poliittinen pelaaja vuodesta 2013 lähtien, jolloin pidettiin parlamenttivaalit. Silloin ANO saavutti ensimmäisen vaalimenestyksensä. Odottamatta se sijoittui toiseksi kilpailussa, saaden yli 18 prosenttia äänistä, jääden vain sosiaalidemokraattien taakse, jotka varmistivat ykköspaikan. Tämä vaalimenestys mahdollisti Babišin liittymisen koalitiohallitukseen talousministerinä. Neljä vuotta myöhemmin, seuraavissa parlamenttivaaleissa, ANO voitti ratkaisevasti. Kymmenen prosenttiyksikköä korkeampi tulos kuin vuonna 2013 antoi sille ehdottoman voiton ja ykköspaikan kilpailussa. Toiseksi tuli oikeistolainen Kansalaisdemokraattinen puolue eli ODS, joka sai vain 11,32 prosenttia äänistä. Vuonna 2021, vaikka ANO hävisi ODS:n johtamalle Spolu (Yhdessä) -koalitiolle vain vähäisellä marginaalilla, se sai silti hyvän tuloksen, yli 27 prosenttia äänistä.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fi",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:01:01.433",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Чехия: известното и неизвестното",
                key:"uid": string:"e626db8c-58f7-44cc-88e5-d667e336fed1",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Непопулярност на настоящото правителство</strong></p>\n<p>Днес, след три години на център-дясното правителство, ръководено от премиера Петр Фиала, ситуацията е различна. ANO стабилно води в проучванията с над 30 процента подкрепа. На второ място в надпреварата е коалицията <em>Спolu</em>, водена от ОДС, която се колебае около 20 процента (ОДС сама, без коалиционни партньори, достига максимум 15 процента). Силната позиция на ANO е напълно ясна, като се има предвид, че преди три години Бабиш загуби властта много близо и до голяма степен по случайност. Тогава повече от един милион чехи гласуваха за партии, които не влязоха в парламента, докато двама потенциални коалиционни партньори получиха съответно 4.66 и 4.68 процента от гласовете.</p>\n<p>Повече от всичко друго, ANO дължи високата си подкрепа в проучванията на непопулярността на настоящото правителство. Дори избирателите на правителствените партии често признават, че са разочаровани от правителството и посоката, в която върви страната им, и обмислят да не гласуват на предстоящите избори. Единственото изключение е външната политика и по-специално настоящата политика спрямо Украйна. Най-голямата загриженост на чехите е състоянието на икономиката, тъй като страната им е в застой от известно време. Всъщност Чехия е една от последните страни в Европейския съюз, които достигнаха пред-COVID нива на икономическо развитие, а тази година растежът на БВП се оценява на едва 1.2 процента. За обикновените хора това напомня ситуацията след 2008 година, когато възстановяването от икономическата криза отне много време.</p>\n<p>Рецесията и бавното възстановяване, комбинирани с тежки бюджетни съкращения, направиха значителна част от обществото по-бедна от преди. Поради високата инфлация, която е имала, както навсякъде, негативни ефекти върху потребителските избори на хората, реалните заплати са същите като през 2018 година. Ситуацията на обикновените хора силно контрастира с тази на най-богатите чехи, особено олигарсите, работещи в енергийния сектор, които са станали по-богати, печелейки от настоящата криза. Правителството не е било най-успешно в ключовата си програма за намаляване на бюджетния дефицит, за което е критикувано от много гласовити фискални \"ястреби\", които призовават за още по-строги мерки. В тази ситуация новината, че заплатите в съседна Полша – дълго стереотипизирана от чехите като много по-бедна страна – вече са надминали тези в Чехия, дойде като голяма изненада.</p>\n<p>Правителството също така изглежда, че има проблеми с комуникацията и не може ефективно да представи постиженията си на обществото, което е в остър контраст с много успешния PR на Андрей Бабиш. Така само широко разпространената неприязън към Бабиш е предотвратила още по-голямо намаление на подкрепата за настоящите коалиционни партньори. Въпреки това, този път избирателите на настоящата коалиция може да са по-малко мотивирани да участват в изборите, заради президента Петр Павел, когото виждат като политик от \"тяхната страна\". През 2021 година именно комбинацията от премиера Бабиш и предишния президент Милош Земан мобилизира избирателите да подкрепят <em>Спolu</em> и другите коалиционни партии.</p>\n<p><strong>Политически хамелеон</strong></p>\n<p>Бабиш е много вероятно отново да стане премиер на Чешката република. Единственото нещо, което остава несигурно, е как ще управлява и с кого. В крайна сметка, говорим за популист без никаква идеология. Бабиш вече се е представил като политически хамелеон, способен да се адаптира към нуждите на избирателите си и да адресира доминиращата политическа атмосфера. Той няма проблеми с променянето на възгледите, дори с 180 градуса.</p>\n<p>Помислете за неговите трансформации в миналото. Когато Бабиш влезе в политиката, той беше десен свободен пазарен икономист, с много от подкрепата си идваща от бизнесмени, които традиционно гласуват за ОДС. По-късно той напусна първоначалната си про-пазарна позиция, за да привлече избирателите на социалдемократите. Той успя да свали тази партия, която е най-старата от всички съществуващи чешки политически партии с история, датираща от втората половина на 19-ти век, под изборния праг.</p>\n<p>Следвайки политическата вълна, последното преминаване на Бабиш е към крайната десница, което се доказва от неговата антиимигрантска и антиевропейска риторика. Тази промяна приближава бившия – и потенциално бъдещ – чешки премиер до политици като унгарския премиер Виктор Орбан. Заедно с партията на Орбан, Фидес, както и Националния фронт на Марин Льо Пен, FPÖ на Херберт Кикл или Лигата на Матео Салвини, ANO на Бабиш е създала нова фракция в Европейския парламент, наречена Патриоти за Европа. Така, за изненада на собствените си евродепутати, Бабиш започна да се дистанцира от либералите и своя бивш \"приятел\" Еманюел Макрон.</p>\n<p>Както беше споменато по-рано, решението с кого ANO ще формира коалиционно правителство носи голяма несигурност в Чехия. Друг неизвестен въпрос е дали по време на кампанията Бабиш ще се опита да привлече умерени или радикални избиратели? Ако ANO не успее да получи мнозинство, което да му позволи да управлява самостоятелно, сценарий, който в момента изглежда малко вероятен, има три възможни сценария за разпределението на властта, които чешката общественост може да види.</p>\n<p><strong>Първи сценарий</strong></p>\n<p>Може би най-предпочитаният сценарий за Бабиш би бил да формира коалиция с една от политическите сили, които в момента са извън парламента, но имат шанс да влязат в него следващата година. Това включва коалиция с лесно запомнящото се, привлекателно за избирателите име <em>Стига!</em> (Достатъчно!) начело с Комunistическата партия на Чехия и Моравия (КСЧМ), която е преминала през много успешен ребрандинг. Тя успя да събере 9.56 процента от гласовете на тазгодишните избори за Европейски парламент, когато получи два мандата. Освен това, на регионалните избори, проведени през септември тази година, <em>Стига!</em> премина прага от пет процента в 11 от 13 чешки региона. Най-лошият им резултат беше записан, парадоксално, в региона, където КСЧМ водеше кампания сама; под традиционния си флаг.</p>\n<p>Тези резултати показват, че Комunistическата партия, която стана известна с бързо умиращите си членове и с лошото си представяне срещу ANO през 2021 година, е била успешно \"реанимирана\" от харизматичната си председателка Катерина Конечна тази година. Какво допълнително укрепва шанса на <em>Стига!</em> като коалиционен партньор за ANO е, че новата председателка на Социалната демокрация, която не изглежда да има шанс да премине прага от пет процента сама, Яна Малачова, не е отхвърлила сътрудничеството с тази партия. В този случай е важно да се помни, че Бабиш има опит в сътрудничеството с комунистите. След изборите през 2017 година, малцинственото правителство, което ANO формира с социалдемократите, беше тихо подкрепяно от КСЧМ.</p>\n<p>Втората опция, която ANO има, е сътрудничество с коалиция, формирана от две партии: <em>Присяга</em>, която беше създадена от бившия ръководител на полицейското звено за организирана престъпност, Роберт Шлахта, и <em>Автомобилистите за себе си</em>, която има връзки с кръговете на бившия президент Вацлав Клаус. Тези две партии формираха коалиция преди изборите за Европейски парламент, което им позволи да получат неочаквано добър резултат от 10.26 процента от гласовете. За ANO, коалиция с тази политическа сила би била логичен избор: техните двама евродепутати вече се присъединиха към фракцията Патриоти за Европа, която Бабиш е създал в Европейския парламент с други евроскептици.</p>\n<p><strong>Други сценарии </strong></p>\n<p>Вторият възможен сценарий е коалиция с крайнодясната партия SPD (Свобода и пряка демокрация), която се ръководи от Томио Окамура. Окамура е чешки политик с полуджапонски произход, който е получил между пет и десет процента изборна подкрепа на последователни избори от 2013 година насам. До сега обаче той не е бил член на никакво правителство. Окамура наскоро загуби част от избирателите си, които смятат, че не е успял да превърне исканията си в политически решения и намериха нови, по-харизматични лидери, които могат да подкрепят.</p>\n<p>Окамура така ще се радва да се присъедини към коалиция с Бабиш. Дотолкова, доколкото Бабиш, който сам е отхвърлил много от предложенията на Окамура, ще бъде заинтересован на първо място. Досега Бабиш не искаше да се замесва в сътрудничество с такъв екстремен политик като Окамура. Въпреки това сега е напълно ясно, че Бабиш е подготвял терена за възможно сътрудничество и с SPD. Как иначе можем да обясним защо, след тазгодишните регионални избори, ANO формира коалиция с тази партия в няколко региона, дори и да не е трябвало да го прави, за да получи мнозинство.</p>\n<p>Трети сценарий, понякога споменаван в чешкия обществен дискурс, предполага, че ANO може да сътрудничи с една от партиите, които формират настоящата управляваща коалиция. Признавам, че настоящото правителство и неговите избиратели са много враждебни към Бабиш, но също така не е тайна, че особено консервативната ОДС, ръководена от премиера Фиала, се съгласява с ANO по много програмни въпроси. Тя има дълга история на евроскептицизъм и подкрепа на Виктор Орбан от Унгария или президента на САЩ Доналд Тръмп. Например, след местните избори през 2022 година, някои от политиците на ОДС в градския съвет на Прага искаха да формират коалиция с ANO. Идеята им да изберат ANO, вместо някакви либерали, се провали само след намесата на премиера и ръководството на ОДС. Поради тази причина не е напълно изключено, че ОДС ще \"жертва себе си\" и ще формира коалиция с Бабиш, за да попречи на създаването на правителство с екстремисти. Такъв сценарий би бил възможен само ако бъдат изпълнени няколко условия. Първо, настоящата коалиция <em>Спolu</em> трябва да се разпадне и премиерът Петр Фиала трябва да подаде оставка, което може да се случи след лош резултат на изборите следващата година.</p>\n<p><strong>Силни институции </strong></p>\n<p>Точно толкова несигурен, колкото и потенциалните коалиционни партньори на Бабиш, е отговорът на въпроса какви ще бъдат неговите политики. Бабиш не крие възхищението си от хора като Орбан в Унгария или Роберт Фицо в Словакия. Както тях, той често атакува медиите и гражданското общество. Лидерът на ANO също е известен с антиимигрантската или антиевропейската си риторика. Но, в същото време, Бабиш не е толкова технолог на властта, колкото Орбан. Той също не е движен от нуждата за отмъщение, както е случаят с Фицо, който сега е започнал да се обгражда с много конспиративен кръг. Докато Бабиш вероятно би искал да поеме обществените медии, неговият имидж е повече на умерен политик в сравнение с лидерите на някои от страните в региона. Например, анти-ваксинаторските групи остро атакуваха Бабиш за политиките, които правителството му въведе по време на пандемията COVID-19.</p>\n<p>Дори ако Бабиш следва стъпките на Орбан и Фицо в вътрешните работи, което не е предварително решено, Чехия ще има един актив, който да използва. Това ще бъдат силните и добре функциониращи институции. Ще бъде много трудно да се маргинализира тяхната роля, тъй като тези институции включват, преди всичко, съдебната система и, над всичко, конституционния съд, над който нито премиерът, нито долната камара на парламента имат влияние. Конституционният съд се избира от президента и след това се одобрява от Сената, където партиите, които формират настоящото правителство, поддържат, благодарение на различната избирателна система, безопасно мнозинство. Друга институция, която чешката система има сега и може да използва, за да защити демокрацията си, ако се наложи, е офисът на настоящия президент. Настоящият, Петр Павел, се радва на подкрепата на избирателите на настоящото правителство и по силата на позицията си има голямо влияние в обществото, дори и да не е най-голямата му власт. За разлика от останалите страни от Вишеградската група, Чехия има наистина независими и влиятелни обществени медийни групи, които не се страхуват да критикуват всяко правителство. Въпреки че Бабиш и неговите съюзници успяха да назначат няколко от своите поддръжници в съвета на Чешката телевизия, ще бъде много трудно да се контролира напълно. Можем също да очакваме, че всяка опит за поемане на обществените медии ще предизвика множество протести.</p>\n<p><strong>По-малко помощ за Украйна, но не непременно про-руска</strong></p>\n<p>Несигурност също обгръща бъдещата външна политика на Бабиш, главно защото лидерът на ANO напоследък е бил гласен в антиевропейската си риторика. Неговата фракция в Европейския парламент също е започнала да работи с известни евроскептици. Бабиш е против продължаването на подкрепата за Украйна, която, според него, идва за сметка на чешките граждани. Вместо това той настоява за търсене на мир, независимо от условията за Украйна. Повечето от потенциалните коалиционни партньори на ANO споделят подобни възгледи.</p>\n<p>В същото време обаче трябва да имаме предвид всички минали трансформации на Бабиш и факта, че той не е типичен про-руски политик. Например, именно по време на мандата на неговото правителство беше разкрито, че руската военна разузнавателна агенция ГРУ е предизвикала експлозии в складове с боеприпаси в източната част на Чешката република през 2014 година. Това доведе до \"прочистването\" на руското посолство, което до тогава имаше непропорционално голям брой служители, които служат като разузнавателна мрежа за цяла Централна Европа. Също така е важно да се помни посещението на Бабиш в Киев през 2019 година. След престоя си в Украйна той се върна в Прага, вдъхновен от възможностите, които Украйна може да предложи за чешкия бизнес. Също така в миналото ANO се съгласи с някои от ключовите принципи на чешката външна политика и например подкрепи Споразумението за отбранително сътрудничество със Съединените щати в парламента. Всичко това казано, можем да очакваме, че що се отнася до източната политика на всяко правителство на ANO, ще има спад в проактивната позиция спрямо Украйна. Въпреки това, това не означава непременно завой към Русия. Истината е, че чешката политика спрямо Украйна няма да зависи само от правителството, но и от продължителността на официалните позиции на чешките министерства.</p>\n<p>Така Чехия влиза в последната година преди парламентарните избори с позициите на Бабиш и ANO непоклатими. Много вероятно е тази партия да спечели изборите с голям успех. Въпреки това, все още има много несигурност, що се отнася до предсказването на това, което ще се случи след победата на Бабиш. С продължаващите трансформации в политическата сцена на Чехия, както и тези, касаещи самия политически \"хамелеон\", остава неясно с кого Бабиш и ANO ще управляват или какви ще бъдат политиките им, както в страната, така и на международната сцена.</p>\n<p> </p>\n<p>Михал Лебдушка е изследовател в АМО, базираната в Прага Асоциация за международни отношения. Неговото изследване се фокусира върху политиката, сигурността и обществото в Украйна, Полша и Беларус, както и върху украинско-полските отношения.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:59:03.719",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Една година преди парламентарните избори в Чехия, проучванията показват значителна преднина за ANO, популистката партия, основана от един от най-богатите олигарси и бившия министър-председател Андрей Бабиш. Харесва ли ви или не, завръщането на Бабиш изглежда неизбежно. Въпреки това, с тази неизбежност идва несигурност относно с кого и как Бабиш отново ще управлява.</I>\n<br><br>\nАндрей Бабиш от Чехия е тежка политическа фигура от парламентарните избори през 2013 година. Тогава ANO постигна първия си изборен успех. Неочаквано, партията зае второ място в надпреварата, получавайки над 18 процента от гласовете, изоставайки само зад Социалдемократите, които осигуриха първото място. Този изборен успех позволи на Бабиш да се присъедини към коалиционното правителство като министър на финансите. Четири години по-късно, на следващите парламентарни избори, ANO спечели решително. Резултатът с десет процента по-висок от 2013 година му осигури абсолютна победа и първо място в надпреварата. Втори беше десноцентристката Гражданска демократическа партия или ОДС, която получи само 11.32 процента от гласовете. През 2021 година, въпреки че ANO загуби с минимална разлика от коалицията Спolu (Заедно) под ръководството на ОДС, все пак записа добър резултат от над 27 процента от гласовете.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"bg",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:59:03.72",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Tsjechië's bekende en onbekende",
                key:"uid": string:"e98243d9-5e5d-47b4-8c0b-ddfa9101d154",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Onpopulariteit van de huidige regering</strong></p>\n<p>Vandaag, na drie jaar van de centrum-rechtse regering, geleid door premier Petr Fiala, is de situatie anders. ANO leidt gestaag in de peilingen met meer dan 30 procent steun. Tweede in de race is de ODS-geleide <em>Spolu</em> coalitie, die rond de 20 procent zweeft (ODS alleen, zonder coalitiepartners, haalt maximaal 15 procent). De sterke positie van ANO is vrij duidelijk, gezien het feit dat Babiš drie jaar geleden heel dicht de macht verloor, grotendeels door een kans. Op dat moment stemden meer dan een miljoen Tsjechen op partijen die het niet tot het parlement maakten, terwijl twee potentiële coalitiepartners respectievelijk 4,66 en 4,68 procent van de stemmen ontvingen.</p>\n<p>Meer dan wat dan ook, dankt ANO zijn hoge steun in de peilingen aan de onpopulariteit van de huidige regering. Zelfs kiezers van regeringspartijen geven vaak toe dat ze teleurgesteld zijn in de regering en de richting waarin hun land gaat, en overwegen niet te stemmen bij de komende verkiezingen. De enige uitzondering is het buitenlands beleid en met name het huidige beleid ten opzichte van Oekraïne. De grootste zorg van de Tsjechen is de staat van de economie, omdat hun land al enige tijd stagneert. Inderdaad, Tsjechië is een van de laatste landen in de Europese Unie die de pre-COVID-niveaus van economische ontwikkeling heeft bereikt en dit jaar wordt de groei van het BBP geschat op slechts 1,2 procent. Voor gewone mensen doet dit denken aan de situatie na 2008, toen het herstel van de economische crisis zeer lang duurde.</p>\n<p>Recessie en traag herstel, gecombineerd met zware bezuinigingen, hebben een aanzienlijk deel van de samenleving armer gemaakt dan voorheen. Vanwege de hoge inflatie, die net als elders negatieve effecten heeft gehad op de consumptiekeuzes van mensen, zijn de reële lonen hetzelfde als in 2018. De situatie van gewone mensen staat in sterk contrast met die van de rijkste Tsjechen, vooral oligarchen die actief zijn in de energiesector, die rijker zijn geworden door te profiteren van de huidige crisis. De regering is niet de meest succesvolle geweest in haar belangrijkste programmaprioriteit om het begrotingstekort te verminderen, waarvoor ze wordt bekritiseerd door zeer vocale fiscale “haviken” die oproepen tot nog meer riemverscherpingen. In deze situatie kwam het nieuws dat de lonen in het buurland Polen – dat door Tsjechen lange tijd als een veel armer land werd gezien – nu die in Tsjechië hebben overtroffen, als een grote verrassing.</p>\n<p>De regering lijkt ook moeite te hebben met communicatie en lijkt niet in staat om haar prestaties effectief aan het publiek te presenteren, wat in schril contrast staat met de zeer succesvolle PR van Andrej Babiš. Alleen de wijdverspreide afkeer van Babiš heeft een nog grotere daling van de steun voor de huidige coalitiepartners voorkomen. Echter, deze keer kunnen de kiezers van de huidige coalitie minder gemotiveerd zijn om deel te nemen aan de verkiezingen, vanwege president Petr Pavel, die zij zien als een politicus van “hun kant”. In 2021 was het de combinatie van premier Babiš en de vorige president Miloš Zeman die kiezers mobiliseerde om <em>Spolu</em> en de andere coalitiepartijen te steunen.</p>\n<p><strong>Een politiek kameleon</strong></p>\n<p>Babiš is zeer waarschijnlijk opnieuw de premier van de Tsjechische Republiek te worden. Het enige dat onzeker blijft, is hoe hij zal regeren, en met wie. Immers, we hebben het over een populist zonder enige ideologie. Babiš heeft zichzelf al gepresenteerd als een politiek kameleon die in staat is zich aan te passen aan de behoeften van zijn kiezers en de heersende politieke sfeer aan te pakken. Hij heeft geen problemen met het veranderen van standpunten, zelfs met 180 graden.</p>\n<p>Overweeg zijn transformaties in het verleden. Toen Babiš de politiek inging, was hij een rechtse vrijemarkter, met veel van zijn steun van zakenlieden die traditioneel op ODS stemmen. Later verliet hij zijn oorspronkelijke pro-marktpositie om de kiezers van de Sociaal-Democraten te winnen. Hij slaagde erin deze partij, die de oudste is van alle bestaande Tsjechische politieke partijen met een geschiedenis die teruggaat tot de tweede helft van de 19e eeuw, onder de kiesdrempel te duwen.</p>\n<p>Volgend de politieke stroom, is Babiš’ laatste verschuiving naar de extreem-rechts, zoals blijkt uit zijn anti-immigranten en anti-Europese retoriek. Deze verandering brengt de voormalige – en mogelijk toekomstige – Tsjechische premier dichter bij politici zoals de Hongaarse premier Viktor Orbán. Samen met Orbáns partij, Fidesz, evenals Marine Le Pen’s Nationale Rally, Herbert Kickl’s FPÖ, of Matteo Salvini's Liga, heeft Babiš’ ANO een nieuwe fractie gevormd in het Europees Parlement genaamd de Patriots for Europe. Daarmee begon Babiš, tot verrassing van zijn eigen Europarlementariërs, zich te distantiëren van de liberalen en zijn voormalige “vriend” Emmanuel Macron.</p>\n<p>Zoals eerder vermeld, brengt de beslissing met wie ANO een coalitieregering zal vormen grote onzekerheid in Tsjechië. Een andere onbekende kwestie is of Babiš tijdens de campagne zal proberen gematigde of radicale kiezers aan te trekken? Mocht ANO er niet in slagen de meerderheid te behalen die het in staat stelt om zelfstandig te regeren, een scenario dat nu onwaarschijnlijk lijkt, zijn er drie mogelijke scenario's voor de machtsverhoudingen die het Tsjechische publiek mogelijk nog zal zien.</p>\n<p><strong>Eerste scenario</strong></p>\n<pMisschien is het meest gewenste scenario voor Babiš om een coalitie te vormen met een van de politieke krachten die nu buiten het parlement staan, maar volgend jaar een kans hebben om erin te komen. Dit omvat een coalitie met de gemakkelijk te onthouden, kiezers aantrekkende naam <em>Stačilo!</em> (Genoeg!) geleid door de Communistische Partij van Bohemen en Moravië (KSČM), die een zeer succesvolle rebranding heeft ondergaan. Het slaagde erin 9,56 procent van de stemmen te behalen bij de verkiezingen voor het Europees Parlement dit jaar, toen het twee zetels kreeg. Bovendien, bij de regionale verkiezingen, gehouden in september dit jaar, overschreed <em>Stačilo!</em> de vijf procentdrempel in 11 van de 13 Tsjechische regio's. De slechtste score werd paradoxaal genoeg behaald in de regio waar KSČM alleen campagne voerde; onder zijn traditionele banner.</p>\n<p>Deze resultaten tonen aan dat de Communistische Partij, die berucht werd vanwege het feit dat leden snel overleden en slecht werden verslagen door ANO in 2021, dit jaar met succes is “gereanimeerd” door haar charismatische voorzitter Kateřina Konečná. Wat de kans van <em>Stačilo!</em> als coalitiepartner voor ANO verder versterkt, is dat de nieuwe voorzitster van de Social Democratie, die niet lijkt te hebben een kans om alleen de vijf procentdrempel te halen, Jana Maláčová, de samenwerking met deze partij niet heeft uitgesloten. In dit geval is het belangrijk te onthouden dat Babiš een geschiedenis heeft van samenwerking met de communisten. Na de verkiezingen van 2017 werd de minderheidsregering die ANO vormde met de Sociaal-Democraten stilletjes gesteund door KSČM.</p>\n<p>De tweede optie die ANO heeft, is samenwerking met een coalitie gevormd door twee partijen: <em>Přísaha</em> (Eed), die is opgericht door de voormalige hoofd van de politie eenheid georganiseerde misdaad, Robert Šlachta, en <em>Motoristé sobě</em> (Automobilisten voor zichzelf), die connecties heeft met de kringen van de voormalige president Václav Klaus. Deze twee partijen vormden een coalitie voor de verkiezingen voor het Europees Parlement, wat hen een onverwacht goed resultaat van 10,26 procent van de stemmen opleverde. Voor ANO zou een coalitie met deze politieke kracht een logische keuze zijn: hun twee Europarlementariërs zijn al toegetreden tot de fractie Patriots for Europe die Babiš in het Europees Parlement heeft gevormd met andere Eurosceptici.</p>\n<p><strong>Andere scenario's </strong></p>\n<p>Het tweede mogelijke scenario is een coalitie met de extreem-rechtse SPD (Vrijheid en Directe Democratie) partij die wordt geleid door Tomio Okamura. Okamura is een Tsjechische politicus van half-Japanse afkomst die sinds 2013 tussen de vijf en tien procent van de electorale steun heeft ontvangen in opeenvolgende verkiezingen. Tot nu toe is hij echter geen lid van enige regering geweest. Okamura heeft onlangs enkele van zijn kiezers verloren, die van mening zijn dat hij er niet in is geslaagd zijn eisen om te zetten in politieke beslissingen en nieuwe, charismatischere leiders heeft gevonden die ze kunnen steunen.</p>\n<p>Okamura zal dus graag toetreden tot een coalitie met Babiš. Zolang Babiš, die zelf veel van Okamura's voorstellen heeft afgewezen, in de eerste plaats geïnteresseerd zal zijn. Tot nu toe wilde Babiš zijn handen niet vuil maken door samen te werken met zo'n extreme politicus als Okamura. Echter, nu is het vrij duidelijk dat Babiš ook de grond heeft voorbereid voor een mogelijke samenwerking met SPD. Hoe anders kunnen we verklaren waarom ANO na de regionale verkiezingen van dit jaar in verschillende regio's een coalitie met deze partij heeft gevormd, zelfs als het dat niet nodig had om een meerderheid te behalen.</p>\n<p>Een derde scenario, dat soms in de Tsjechische publieke discussie wordt genoemd, suggereert dat ANO zou kunnen samenwerken met een van de partijen die de huidige regeringscoalitie vormen. Weliswaar zijn de huidige regering en haar kiezers zeer vijandig tegenover Babiš, maar het is ook geen geheim dat vooral de conservatieve ODS, geleid door premier Fiala, het met ANO eens is over veel programmapunten. Het heeft een lange geschiedenis van Euroscepticisme en het steunen van Hongarije’s Viktor Orbán of de Amerikaanse president Donald Trump. Bijvoorbeeld, na de gemeenteraadsverkiezingen van 2022 wilden enkele ODS-politici in de gemeenteraad van Praag een coalitie vormen met ANO. Hun idee om voor ANO te kiezen, in plaats van voor liberalen, mislukte pas na de tussenkomst van de premier en de ODS-leiding. Om deze reden is het niet volledig uitgesloten dat ODS zichzelf “zal opofferen” en een coalitie met Babiš zal vormen om de oprichting van een regering met extremisten te belemmeren. Een dergelijk scenario zou alleen mogelijk zijn als aan verschillende voorwaarden wordt voldaan. Ten eerste zou de huidige <em>Spolu</em> coalitie moeten uiteenvallen en zou premier Petr Fiala moeten aftreden, wat mogelijk zou kunnen gebeuren na een slecht verkiezingsresultaat volgend jaar.</p>\n<p><strong>Sterke instellingen </strong></p>\n<p>Net zo onzeker als Babiš’ potentiële coalitiepartners is het antwoord op de vraag hoe zijn beleid eruit zal zien. Babiš verbergt zijn fascinatie voor mensen zoals Orbán in Hongarije of Robert Fico in Slowakije niet. Net als zij valt hij vaak de media en de civil society aan. De leider van ANO staat ook bekend om zijn anti-immigranten, of anti-Europese, retoriek. Maar tegelijkertijd is Babiš niet zozeer een machts-technoloog als Orbán. Hij wordt ook niet gedreven door de behoefte aan wraak, zoals het geval is met Fico, die nu is begonnen zich te omringen met een zeer complotachtige kring. Terwijl Babiš waarschijnlijk had gewild dat hij de publieke media overnam, is zijn imago meer dat van een gematigde politicus in vergelijking met de leiders van sommige landen in de regio. Bijvoorbeeld, anti-vaccin groepen hebben Babiš hard aangevallen vanwege het beleid dat zijn regering tijdens de COVID-19-pandemie heeft geïntroduceerd.</p>\n<p>Zelfs als Babiš in de voetsporen van Orbán en Fico volgt in binnenlandse aangelegenheden, wat geen uitgemaakte zaak is, zal Tsjechië één troef hebben om te gebruiken. Dit zullen zijn sterke en goed functionerende instellingen zijn. Het zal zeer moeilijk zijn om hun rol te marginaliseren, aangezien deze instellingen in de eerste plaats de rechterlijke macht omvatten en vooral het constitutionele hof waarover noch de premier noch de Tweede Kamer invloed heeft. Het constitutionele hof wordt geselecteerd door de president en wordt vervolgens goedgekeurd door de Senaat, waar de partijen die de huidige regering vormen, dankzij het verschillende kiesstelsel, een veilige meerderheid behouden. Een andere instelling die het Tsjechische systeem nu heeft en zou kunnen gebruiken om zijn democratie te beschermen, mocht dat nodig zijn, is het kantoor van de huidige president. De zittende, Petr Pavel, geniet de steun van de kiezers van de huidige regering en heeft op grond van zijn positie grote invloed in de samenleving, ook al is zijn macht niet de grootste. In tegenstelling tot de rest van de Visegrad-landen heeft Tsjechië oprecht onafhankelijke en invloedrijke publieke mediagroepen die niet bang zijn om enige regering te bekritiseren. Hoewel Babiš en zijn bondgenoten erin zijn geslaagd verschillende van hun aanhangers in de Tsjechische TV-raad te benoemen, zou het zeer moeilijk zijn om deze volledig te controleren. We kunnen ook verwachten dat elke poging om de publieke media over te nemen, talrijke protesten zal uitlokken.</p>\n<p><strong> Minder hulp voor Oekraïne, maar niet noodzakelijk pro-Russisch</strong></p>\n<p>Onzekerheid omringt ook Babiš' toekomstige buitenlandse beleid, voornamelijk omdat de leider van ANO onlangs luidkeels zijn anti-Europese retoriek heeft geuit. Zijn fractie in het Europees Parlement is ook begonnen samen te werken met bekende Eurosceptici. Babiš is tegen voortdurende steun voor Oekraïne, die volgens hem ten koste gaat van de Tsjechische burgers. In plaats daarvan dringt hij aan op het zoeken naar vrede, ongeacht de voorwaarden voor Oekraïne. De meeste potentiële coalitiepartners van ANO delen vergelijkbare opvattingen.</p>\n<p>Tegelijkertijd moeten we echter alle transformaties van Babiš in het verleden in gedachten houden, en het feit dat hij geen typische pro-Russische politicus is. Bijvoorbeeld, het was tijdens de ambtstermijn van zijn regering dat informatie naar buiten kwam dat de Russische GRU militaire inlichtingendienst explosies had veroorzaakt in munitiedepots in het oosten van de Tsjechische Republiek in 2014. Dit resulteerde in de “zuivering” van de Russische ambassade, die tegen die tijd een onevenredig aantal medewerkers had die als een inlichtingennetwerk voor heel Midden-Europa dienden. Het is ook de moeite waard om Babiš’ bezoek aan Kyiv in 2019 te herinneren. Na zijn verblijf in Oekraïne keerde hij terug naar Praag, enthousiast over de kansen die Oekraïne kon bieden voor het Tsjechische bedrijfsleven. Ook in het verleden stemde ANO in het parlement in met enkele van de belangrijkste principes van het Tsjechische buitenlands beleid en steunde bijvoorbeeld de Defensiesamenwerkingsovereenkomst met de Verenigde Staten. Al met al kunnen we verwachten dat als het gaat om het oostelijk beleid van een eventuele ANO-regering, er een afname zal zijn van de proactieve houding ten opzichte van Oekraïne. Dit betekent echter niet noodzakelijk een draai naar Rusland. De waarheid is dat het Tsjechische beleid ten aanzien van Oekraïne niet alleen zal afhangen van de regering, maar ook van de continuïteit in de officiële standpunten van de Tsjechische ministeries.</p>\n<p>Zo betreedt Tsjechië het laatste jaar voor de parlementsverkiezingen met de posities van zowel Babiš als ANO onverzettelijk. Het is zeer waarschijnlijk dat deze partij de verkiezingen zal winnen, met groot succes. Toch blijft er veel onzekerheid als het gaat om het voorspellen van wat er zal gebeuren nadat Babiš wint. Met de voortdurende transformaties in de politieke scène van Tsjechië, evenals die met betrekking tot de politieke “kameleon” zelf, blijft het onduidelijk met wie Babiš en ANO zullen regeren of hoe hun beleid eruit zal zien, zowel nationaal als internationaal.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška is een onderzoeksmedewerker bij AMO, de in Praag gevestigde Vereniging voor Internationale Betrekkingen. Zijn onderzoek richt zich op politiek, veiligheid en samenleving in Oekraïne, Polen en Wit-Rusland, evenals op de Oekraïens-Poolse relaties.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:30.633",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Eén jaar voor de parlementaire verkiezingen in Tsjechië tonen peilingen een aanzienlijke voorsprong voor ANO, de populistische partij opgericht door een van de rijkste oligarchen en voormalig premier Andrej Babiš. Of je het leuk vindt of niet, de terugkeer van Babiš lijkt onvermijdelijk. Maar bij deze onvermijdelijkheid komt onzekerheid over met wie en hoe Babiš opnieuw zal regeren.</I>\n<br><br>\nDe Tsjechische Andrej Babiš is een zwaargewicht in de politiek sinds de parlementaire verkiezingen van 2013. Op dat moment had ANO zijn eerste electorale succes. Onverwacht eindigde het als tweede in de race, met meer dan 18 procent van de stemmen, alleen achter de Social Democraten, die de eerste plaats veroverden. Dit electorale succes stelde Babiš in staat om als minister van Financiën deel uit te maken van de coalitieregering. Vier jaar later, bij de daaropvolgende parlementaire verkiezingen, won ANO overtuigend. Een score van tien procent hoger dan in 2013 gaf het een absolute overwinning en de eerste plaats in de race. Tweede was de rechtse Burgerlijke Democratische Partij of ODS, die slechts 11,32 procent van de stemmen ontving. In 2021, hoewel ANO met een minimale marge verloor van de ODS-geleide Spolu (Samen) coalitie, noteerde het nog steeds een goede score van meer dan 27 procent van de stemmen.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"nl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:30.635",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Czechia’s known and unknown",
                key:"uid": string:"f98dfc3c-29d0-40f8-8372-88fe55864d82",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><strong>Nepopularita súčasnej vlády</strong></p>\n<p>Dnes, po troch rokoch vlády stredopravej koalície vedenéj premiérom Petrom Fialom, je situácia iná. ANO stabilne vedie v prieskumoch s viac ako 30 percentami podpory. Druhým v pretekoch je koalícia <em>Spolu</em> vedená ODS, ktorá sa pohybuje okolo 20 percent (ODS samostatne, bez koaličných partnerov, dosahuje maximálne 15 percent). Silná pozícia ANO je celkom jasná, keďže pred tromi rokmi Babiš veľmi tesne stratil moc a do značnej miery náhodou. V tom čase viac ako milión Čechov hlasovalo za strany, ktoré sa nedostali do parlamentu, zatiaľ čo dvaja potenciálni koaliční partneri dostali 4,66 a 4,68 percenta hlasov.</p>\n<p>Viac ako čokoľvek iné, ANO vďačí za svoju vysokú podporu v prieskumoch neppopularite súčasnej vlády. Dokonca aj voliči vládnych strán často priznávajú, že sú sklamaní z vlády a smeru, ktorým sa ich krajina uberá, a zvažujú, že sa nezúčastnia nadchádzajúcich volieb. Jedinou výnimkou je zahraničná politika a najmä súčasná politika voči Ukrajine. Najväčšou obavou Čechov je stav ekonomiky, pretože ich krajina stagnuje už nejaký čas. Skutočne, Česko patrí medzi posledné krajiny v Európskej únii, ktoré dosiahli pred-COVID úrovne hospodárskeho rozvoja a tento rok sa odhaduje rast HDP na iba 1,2 percenta. Pre obyčajných ľudí to pripomína situáciu po roku 2008, keď zotavenie z hospodárskej krízy trvalo veľmi dlho.</p>\n<p>Recesia a pomalé zotavenie, spojené so značnými rozpočtovými škrtmi, urobili významnú časť spoločnosti chudobnejšou ako predtým. V dôsledku vysokej inflácie, ktorá mala, ako inde, negatívne účinky na spotrebiteľské voľby ľudí, sú reálne mzdy na úrovni roku 2018. Situácia obyčajných ľudí silno kontrastuje so situáciou najbohatších Čechov, najmä oligarchov pôsobiacich v energetickom sektore, ktorí sa obohatili, profitujúc z aktuálnej krízy. Vláda nebola najúspešnejšia vo svojej kľúčovej programovej priorite znižovania rozpočtového deficitu, za čo je kritizovaná veľmi hlasnými fiškálnymi „holubmi“, ktorí volajú po ešte väčšom utiahnutí opaskov. V tejto situácii prišla správa, že mzdy v susednom Poľsku – dlhodobo stereotypizovanom Čechmi ako oveľa chudobnejšia krajina – teraz prekonali tie v Česku, ako veľké prekvapenie.</p>\n<p>Vláda sa tiež zdá, že má problémy s komunikáciou a zdá sa, že nie je schopná efektívne prezentovať svoje úspechy verejnosti, čo je v ostrom kontraste s veľmi úspešným PR Andreja Babiša. Takže len rozšírená neznášanlivosť voči Babišovi zabránila ešte väčšiemu poklesu podpory pre súčasných koaličných partnerov. Avšak tentoraz môžu byť voliči súčasnej koalície menej motivovaní zúčastniť sa volieb, kvôli prezidentovi Petrovi Pavlovi, ktorého považujú za politika z „ich strany“. V roku 2021 to bola kombinácia premiéra Babiša a predchádzajúceho prezidenta Miloša Zemana, ktorá mobilizovala voličov na podporu <em>Spolu</em> a ostatných koaličných strán.</p>\n<p><strong>Politický chameleón</strong></p>\n<p>Babiš je veľmi pravdepodobne opäť premiérom Českej republiky. Jediná vec, ktorá zostáva neistá, je, ako bude vládnuť a s kým. Napokon, hovoríme o populistovi bez akejkoľvek ideológie. Babiš sa už predstavil ako politický chameleón schopný prispôsobiť sa potrebám svojich voličov a reagovať na dominujúcu politickú atmosféru. Nemá problémy so zmenou názorov, dokonca o 180 stupňov.</p>\n<p>Zvážte jeho transformácie v minulosti. Keď Babiš vstúpil do politiky, bol pravicovým voľným trhom, pričom väčšina jeho podpory pochádzala od podnikateľov, ktorí tradične volia ODS. Neskôr opustil svoju pôvodnú pro-trhovú pozíciu, aby získal voličov sociálnych demokratov. Podarilo sa mu stlačiť túto stranu, ktorá je najstaršou zo všetkých existujúcich českých politických strán s históriou siahajúcou do druhej polovice 19. storočia, pod volebný prah.</p>\n<p>Nasledujúc politickú vlnu, Babišova najnovšia zmena bola smerom k extrémnej pravici, čo dokazuje jeho anti-imigračná a anti-európska rétorika. Táto zmena približuje bývalého – a potenciálne budúceho – českého premiéra k politikom ako je maďarský premiér Viktor Orbán. Spolu s Orbánovou stranou Fidesz, ako aj Národným zhromaždením Marine Le Pen, FPÖ Herberta Kickla alebo Ligou Mattea Salviniho, Babišovo ANO vytvorilo novú frakciu v Európskom parlamente nazvanú Patrioti pre Európu. Týmto, na prekvapenie jeho vlastných europoslancov, Babiš začal distancovať sa od liberálov a svojho bývalého „priateľa“ Emmanuela Macrona.</p>\n<p>Ako už bolo spomenuté, rozhodnutie s kým ANO vytvorí koaličnú vládu prináša veľkú neistotu v Česku. Ďalšou neznámou otázkou je, či sa Babiš počas kampane pokúsi prilákať umiernených alebo radikálnych voličov? Ak by ANO nedokázalo získať väčšinu, ktorá by mu umožnila vládnuť samostatne, scenár, ktorý sa teraz zdá nepravdepodobný, existujú tri možné scenáre pre mocenské usporiadania, ktoré môže česká verejnosť ešte vidieť.</p>\n<p><strong>Prvý scenár</strong></p>\n<p>Možno najpreferovanejším scenárom pre Babiša by bolo vytvoriť koalíciu s jednou z politických síl, ktorá je teraz mimo parlamentu, ale má šancu sa doň dostať budúci rok. To zahŕňa koalíciu s ľahko zapamätateľným, voličsky atraktívnym názvom <em>Stačilo!</em> (Dosť!) vedenou Komunistickou stranou Čiech a Moravy (KSČM), ktorá prešla veľmi úspešným rebrandingom. Podarilo sa jej získať 9,56 percenta hlasov v tohtoročných voľbách do Európskeho parlamentu, keď získala dve miesta. Okrem toho, v regionálnych voľbách, ktoré sa konali v septembri tohto roku, <em>Stačilo!</em> prekročilo päťpercentný prah v 11 z 13 českých regiónov. Jej najhorší výsledok bol zaznamenaný, paradoxne, v regióne, kde KSČM kampanila sama; pod svojou tradičnou vlajkou.</p>\n<p>Tieto výsledky ukazujú, že Komunistická strana, ktorá sa stala notoricky známou pre svojich členov, ktorí rýchlo umierali a boli ťažko porazení ANO v roku 2021, bola tento rok úspešne „oživená“ svojou charizmatickou predsedníčkou Kateřinou Konečnou. Čo ďalej posilňuje šancu <em>Stačilo!</em> ako koaličného partnera pre ANO je, že nová predsedníčka sociálnej demokracie, ktorá sa nezdá mať šancu prejsť päťpercentným prahom sama, Jana Maláčová, nevylúčila spoluprácu s touto stranou. V tomto prípade je dôležité si pamätať, že Babiš má históriu spolupráce s komunistami. Po voľbách v roku 2017 bola menšinová vláda, ktorú ANO vytvorilo so sociálnymi demokratmi, potichu podporovaná KSČM.</p>\n<p>Druhou možnosťou, ktorú ANO má, je spolupráca s koalíciou vytvorenou dvoma stranami: <em>Přísaha</em> (Prísaha), ktorú založil bývalý šéf policajnej jednotky organizovaného zločinu, Robert Šlachta, a <em>Motoristé sobě</em> (Motoristi pre seba), ktorá má väzby na kruhy bývalého prezidenta Václava Klausa. Tieto dve strany vytvorili koalíciu pred voľbami do Európskeho parlamentu, čo im umožnilo získať nečakane dobrý výsledok 10,26 percenta hlasov. Pre ANO by bola koalícia s touto politickou silou logickou voľbou: ich dvaja europoslanci sa už pripojili k frakcii Patrioti pre Európu, ktorú Babiš vytvoril v Európskom parlamente s ďalšími euroskeptikmi.</p>\n<p><strong>Iné scenáre </strong></p>\n<p>Druhým možným scenárom je koalícia s extrémne pravicovou stranou SPD (Sloboda a priama demokracia), ktorú vedie Tomio Okamura. Okamura je český politik polojaponského pôvodu, ktorý od roku 2013 získal medzi päť až desať percent volebných hlasov v nasledujúcich voľbách. Doteraz však nebol členom žiadnej vlády. Okamura nedávno stratil niektorých svojich voličov, ktorí sú presvedčení, že sa mu nepodarilo premeniť jeho požiadavky na politické rozhodnutia a našli nových charizmatickejších lídrov, ktorých môžu podporiť.</p>\n<p>Okamura sa teda rád pripojí k koalícii s Babišom. Pokiaľ sa Babiš, ktorý sám odmietol mnohé Okamurove návrhy, bude zaujímať v prvom rade. Doteraz Babiš nechcel mať špinavé ruky spoluprácou s takým extrémnym politikom, akým je Okamura. Avšak teraz je celkom jasné, že Babiš pripravoval pôdu pre možnú spoluprácu so SPD tiež. Ako inak by sme mohli vysvetliť, prečo, po tohtoročných regionálnych voľbách, ANO vytvorilo koalíciu s touto stranou v niekoľkých regiónoch, aj keď to nepotrebovalo na získanie väčšiny.</p>\n<p>Tretí scenár, ktorý sa niekedy objavuje v českej verejnej diskusii, naznačuje, že ANO by mohlo spolupracovať s jednou z strán, ktoré tvoria súčasnú vládnu koalíciu. Priznajme si, že súčasná vláda a jej voliči sú veľmi nepriateľskí voči Babišovi, ale nie je tiež tajomstvom, že najmä konzervatívna ODS vedená premiérom Fialom súhlasí s ANO v mnohých programových otázkach. Má dlhú históriu euroskepticizmu a podpory maďarského Viktora Orbána alebo amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napríklad po komunálnych voľbách v roku 2022 niektorí politici ODS v pražskom mestskom zastupiteľstve chceli vytvoriť koalíciu s ANO. Ich myšlienka zvoliť ANO namiesto akýchkoľvek liberálov zlyhala len po zásahu premiéra a vedenia ODS. Z tohto dôvodu nie je úplne vylúčené, že ODS „obetuje seba“ a vytvorí koalíciu s Babišom, aby zabránila vzniku vlády s extrémistami. Takýto scenár by bol možný len v prípade, že by boli splnené niektoré podmienky. Po prvé, súčasná koalícia <em>Spolu</em> by sa musela rozpadnúť a premiér Petr Fiala by sa musel vzdať, čo by sa mohlo stať po zlých volebných výsledkoch budúci rok.</p>\n<p><strong>Silné inštitúcie </strong></p>\n<p>Rovnako ako neisté sú Babišove potenciálne koaličné partneri, je aj odpoveď na otázku, aké budú jeho politiky. Babiš neskrýva svoju fascináciu ľuďmi ako Orbán v Maďarsku alebo Robert Fico na Slovensku. Rovnako ako oni, často útočí na médiá a občiansku spoločnosť. Líder ANO je tiež známy svojou anti-imigračnou alebo anti-európskou rétorikou. Ale zároveň, Babiš nie je takým mocenským technológom ako Orbán. Nie je tiež poháňaný potrebou pomsty, ako je to v prípade Fica, ktorý sa teraz začal obklopovať veľmi konšpiratívnym kruhom. Zatiaľ čo by Babiš pravdepodobne chcel prevziať verejné médiá, jeho obraz je skôr obrazom umierneného politika v porovnaní s lídrami niektorých krajín v regióne. Napríklad, anti-vakcinačné skupiny ostro kritizovali Babiša za politiky, ktoré jeho vláda zaviedla počas pandémie COVID-19.</p>\n<p>Aj keď Babiš kráča v stopách Orbána a Fica v domácich záležitostiach, čo nie je samozrejmosť, Česko bude mať jeden majetok, ktorý môže využiť. Tým budú jeho silné a dobre fungujúce inštitúcie. Bude veľmi ťažké marginalizovať ich úlohu, pretože tieto inštitúcie zahŕňajú predovšetkým súdnictvo a predovšetkým ústavný súd, nad ktorým nemá vplyv ani premiér, ani dolná komora parlamentu. Ústavný súd je vyberaný prezidentom a následne schválený Senátom, kde strany, ktoré tvoria súčasnú vládu, udržujú, vďaka odlišnému volebnému systému, bezpečnú väčšinu. Ďalšou inštitúciou, ktorú český systém má teraz a mohol by ju využiť na ochranu svojej demokracie, ak by taká potreba vznikla, je úrad súčasného prezidenta. Súčasný prezident, Petr Pavel, si užíva podporu voličov súčasnej vlády a vďaka svojej pozícii má veľký vplyv v spoločnosti, aj keď jeho moc nie je najväčšia. Na rozdiel od ostatných krajín V4, Česko má skutočne nezávislé a vplyvné verejné mediálne skupiny, ktoré sa neboja kritizovať akúkoľvek vládu. Hoci sa Babišovi a jeho spojencov podarilo vymenovať niekoľkých svojich podporovateľov do rady Českej televízie, bolo by veľmi ťažké ju úplne kontrolovať. Môžeme tiež očakávať, že akýkoľvek pokus o prevzatie verejných médií prinesie množstvo protestov.</p>\n<p><strong>Menej pomoci pre Ukrajinu, ale nie nevyhnutne pro-ruské</strong></p>\n<p>Neistota obklopuje aj Babišovu budúcu zahraničnú politiku, najmä preto, že líder ANO sa nedávno vyjadril v anti-európskej rétorike. Jeho frakcia v Európskom parlamente tiež začala spolupracovať s dobre známymi euroskeptikmi. Babiš je proti pokračovaniu podpory Ukrajine, ktorá, podľa jeho názoru, prichádza na úkor českých občanov. Namiesto toho trvá na hľadaní pokoja, bez ohľadu na podmienky pre Ukrajinu. Väčšina potenciálnych koaličných partnerov ANO má podobné názory.</p>\n<p>V rovnakom čase by sme však mali mať na pamäti všetky Babišove minulé transformácie a fakt, že nie je typickým pro-ruským politikom. Napríklad, práve počas jeho vlády sa objavili informácie, že ruská vojenská spravodajská agentúra GRU spôsobila výbuchy na muničných skladoch na východe Českej republiky v roku 2014. To viedlo k „čisteniu“ ruskej ambasády, ktorá mala vtedy neprimeraný počet zamestnancov slúžiacich ako spravodajská sieť pre celé stredné Európu. Rovnako stojí za zmienku Babišova návšteva Kyjeva v roku 2019. Po jeho pobyte na Ukrajine sa vrátil do Prahy nadšený z príležitostí, ktoré Ukrajina mohla ponúknuť českému biznisu. Taktiež v minulosti ANO súhlasilo s niektorými kľúčovými princípmi českej zahraničnej politiky a napríklad podporilo dohodu o obranných spoluprácach so Spojenými štátmi v parlamente. To všetko naznačuje, že keď príde na akúkoľvek východnú politiku vlády ANO, očakáva sa pokles proaktívneho postoja voči Ukrajine. Avšak to neznamená nevyhnutne obrat smerom k Rusku. Pravda je, že česká politika voči Ukrajine nebude závisieť len od vlády, ale aj od kontinuity v oficiálnych pozíciách českých ministerstiev.</p>\n<p>Takže Česko vstupuje do posledného roka pred parlamentnými voľbami s pozíciami Babiša a ANO neotrasiteľnými. Je veľmi pravdepodobné, že táto strana vyhrá voľby s veľkým úspechom. Napriek tomu stále existuje veľa neistoty, pokiaľ ide o predpovedanie toho, čo sa stane po Babišovom víťazstve. S prebiehajúcimi transformáciami v politickej scéne Česka, ako aj tými, ktoré sa týkajú samotného politického „chameleóna“, zostáva nejasné, s kým Babiš a ANO budú vládnuť alebo aké budú ich politiky, ako doma, tak aj v medzinárodnom meradle.</p>\n<p> </p>\n<p>Michal Lebduška je výskumný pracovník v AMO, pražskej Asociácii pre medzinárodné záležitosti. Jeho výskum sa zameriava na politiku, bezpečnosť a spoločnosť na Ukrajine, v Poľsku a Bielorusku, ako aj na ukrajinsko-poľské vzťahy.</p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgoxpgopqrsmsuup6f23j5c",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:33:47.995",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgoxrzqcqrd5okesxgxzkkg",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Rok pred parlamentnými voľbami v Česku prieskumy ukazujú značný náskok pre ANO, populistickú stranu založenú jedným z najbohatších oligarchov a bývalým premiérom Andrejom Babišom. Či sa to niekomu páči alebo nie, Babišov návrat sa zdá byť nevyhnutný. Avšak s touto nevyhnutnosťou prichádza neistota ohľadom toho, s kým a ako bude Babiš opäť vládnuť.</I>\n<br><br>\nAndrej Babiš z Česka je ťažkou váhou politickej scény od parlamentných volieb v roku 2013. V tom čase malo ANO svoj prvý volebný úspech. Neočakávane obsadilo druhé miesto v pretekoch, získajúc viac ako 18 percent hlasov, pričom zaostávalo len za sociálnymi demokratmi, ktorí zabezpečili prvé miesto. Tento volebný úspech umožnil Babišovi pripojiť sa k koaličnej vláde ako minister financií. O štyri roky neskôr, v nasledujúcich parlamentných voľbách, ANO vyhralo rozhodne. Výsledok o desať percent vyšší ako v roku 2013 mu zabezpečil absolútne víťazstvo a prvé miesto v pretekoch. Druhá bola pravicová Občianska demokratická strana alebo ODS, ktorá získala len 11,32 percenta hlasov. V roku 2021, aj keď ANO prehralo o minimálny rozdiel s koalíciou Spolu (Spolu) vedenou ODS, stále zaznamenalo dobrý výsledok viac ako 27 percent hlasov.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sk",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:33:47.996",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            }
        ],
        key:"totalCount": number:21,
        key:"__typename": string:"ContentItemTranslationsConnection"
    },
    key:"__typename": string:"ContentItem"
}