REPCO

{
    key:"uid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
    key:"title": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"In the Western Balkans, Brussels must side with North Macedonia in its dispute with Bulgaria"
        }
    },
    key:"subtitle": {
        key:"en": {
            key:"value": string:""
        }
    },
    key:"summary": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<I>North Macedonia’s path to the EU has now been stalled by a dispute with Bulgaria related to language and identity. Such issues have now become embedded in the integration process. The bloc must do everything it can to make sure that this problem does not hold up other discussions related to Skopje’s accession.</I>"
        }
    },
    key:"content": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<p>North Macedonia's path to EU membership has become a Sisyphean task. Each time my country makes progress, it is dragged backwards again by historical baggage. This leads to a situation where our European dream risks becoming a geopolitical nightmare for the European Union, as alternatives like BRICS begin to fill the vacuum. The EU must act decisively or face an unravelling influence at the heart of the Balkans.</p>\n<p>North Macedonia was the first of the Western Balkan countries to apply for EU membership in 2004. Two decades later, with the <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separation</a> of Albania and North Macedonia in the EU integration process, the country lags behind three other countries in the region: Serbia, Montenegro and now Albania. Although the European integration process usually means reforms, in the case of North Macedonia, the bilateral problems with its neighbours, first with Greece and now with Bulgaria, took precedence, prolonging the process for decades.</p>\n<p>Some <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">polls</a> indicate that pro-EU sentiment in North Macedonia has dropped significantly, from nearly 70 per cent in 2019 to 56 in 2023. This follows the country's constitutional name change from the Republic of Macedonia to the Republic of North Macedonia, ending a decade-long dispute with Greece, as a prerequisite for Euro-Atlantic integration.</p>\n<p>While NATO membership proceeded swiftly, the promised EU accession was once again stalled. France blocked the opening of accession talks in 2019, citing the need for internal EU reforms before admitting new members. Once France lifted its objections, Bulgaria imposed a veto, tying North Macedonia's EU progress to disputes over language and historical identity, which became formalized in the negotiation framework under the French proposal.</p>\n<p>In the meantime, North Macedonia got a new nationalist government. This followed a landslide victory reflecting dissatisfaction among voters with the previous approach to the French agreement and negotiations with the EU and Bulgaria. The new government now calls for a delayed effect regarding any constitutional changes after joining the EU. This is due to a lack of guarantees from Sofia that further demands will not arise during the process.</p>\n<p>Тhe constitutional changes were the main topic of discussion during a recent <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">meeting</a> between European Commission President Ursula von der Leyen and North Macedonia’s Prime Minister Hristijan Mickoski. However, it remains unclear whether Brussels supports the idea of delayed constitutional amendments, as proposed by the Macedonian government.</p>\n<p>In fact, the French proposal, currently in force, effectively makes North Macedonia's EU accession process depend on Bulgaria's approval, allowing for the possibility for future vetoes and nationalism from the Bulgarian side. It has explicitly embedded the bilateral issues concerning identity, history and minority rights, without reciprocity, into the formal EU negotiation framework. That has not happened in any other country before. Even if the country makes the necessary constitutional changes, there are no guarantees other vetoes will not arise. This is especially true given the fact that both countries have completely different views on the identity questions.</p>\n<p>If the EU wants the region to move forward, the formal accession process and reforms in the country must not be tied to resolving the dispute with Bulgaria. Changes in the framework; guarantees; or delayed implementation of the constitutional changes are all options to be discussed by Brussels, Skopje and Sofia. Bilateral disputes, as they stand now, should not derail the process or impact the broader accession agenda.</p>\n<p>If the EU wants to keep the discussion on the table, it must put more pressure on both sides. However, repeating the usual rhetoric, be it directly from Brussels or through official visits in Skopje and Sofia, might not be enough. Positive reinforcement and incentives for funding projects of common interest in the region would be more successful.</p>\n<p> </p>\n<p>As a last resort, if the current government in North Macedonia and the new government in Bulgaria remain firm on their positions on the dispute, the EU will need to assess how significant this dispute is, as it could lead to a loss of influence in a key part of the region.</p>\n<p> </p>\n<p>If the EU sides with Bulgarian demands, the message to North Macedonia will be clear: we are not welcome in the EU for the foreseeable future. However, if the EU prioritizes enlargement and internal reforms over bilateral disputes, there could be alternative mechanisms to apply pressure on Bulgaria too. This would ensure that the broader goal of regional stability and integration is not overshadowed by narrow disagreements.</p>\n<p> </p>\n<p>The blocking of North Macedonia’s EU integration for the current reasons related to the country’s history, language and identity could go on forever. This outcome is clearly not in the EU’s interest. It would create a vacuum for other geopolitical actors, such as Russia and China, or even a shift toward alliances not common for the region like BRICS. The EU has several options that could shape the process. Its leadership might subsequently determine the European future of the region.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> is a political scientist in international and intercultural studies based in North Macedonia. Bojan is also a writing fellow with Young Voices Europe and an activist and researcher.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>\n"
        }
    },
    key:"titleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"В Западните Балкани Брюксел трябва да застане на страната на Северна Македония в спора ѝ с България\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"Na Západním Balkánu musí Brusel stát na straně Severní Makedonie v jejím sporu s Bulharskem\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"Im Westbalkan muss Brüssel sich auf die Seite Nordmazedoniens in seinem Streit mit Bulgarien stellen.\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"Στα Δυτικά Βαλκάνια, οι Βρυξέλλες πρέπει να στηρίξουν τη Βόρεια Μακεδονία στη διαμάχη της με τη Βουλγαρία\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"In the Western Balkans, Brussels must side with North Macedonia in its dispute with Bulgaria\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"En los Balcanes Occidentales, Bruselas debe apoyar a Macedonia del Norte en su disputa con Bulgaria\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"Länsi-Balkanilla Brysselin on tuettava Pohjois-Makedoniaa sen riidassa Bulgarian kanssa\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"Dans les Balkans occidentaux, Bruxelles doit soutenir la Macédoine du Nord dans son différend avec la Bulgarie\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"U Zapadnom Balkanu, Bruxelles mora stati na stranu Sjeverne Makedonije u njenom sporu s Bugarskom\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"A Nyugat-Balkánon Brüsszelnek a Bulgáriával folytatott vitájában Észak-Macedóniát kell támogatnia.\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"Nei Balcani occidentali, Bruxelles deve schierarsi con la Macedonia del Nord nella sua disputa con la Bulgaria\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"In de Westelijke Balkan moet Brussel zich aan de kant van Noord-Macedonië scharen in zijn geschil met Bulgarije\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"W Zachodnich Bałkanach Bruksela musi stanąć po stronie Macedonii Północnej w jej sporze z Bułgarią\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"Nos Bálcãs Ocidentais, Bruxelas deve apoiar a Macedônia do Norte em sua disputa com a Bulgária\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"În Balcanii de Vest, Bruxelles-ul trebuie să se alăture Macedoniei de Nord în disputa sa cu Bulgaria\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"На Западных Балканах Брюсселю необходимо поддержать Северную Македонию в ее споре с Болгарией\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"V západnom Balkáne musí Brusel stáť na strane Severného Makedónie v jeho spore s Bulharskom\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"I Västra Balkan måste Bryssel ställa sig på Nordmakedoniens sida i dess tvist med Bulgarien\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"Batı Balkanlar'da, Brüksel'in Bulgaristan ile olan ihtilafında Kuzey Makedonya'nın yanında yer alması gerekiyor.\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"У Західних Балканах Брюссель повинен стати на бік Північної Македонії у її суперечці з Болгарією\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        }
    },
    key:"subtitleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"summaryTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<i>Пътят на Северна Македония към ЕС сега е блокиран от спор с България, свързан с езика и идентичността. Такива въпроси вече са се вградили в процеса на интеграция. Блокът трябва да направи всичко възможно, за да се увери, че този проблем не забавя други дискусии, свързани с присъединяването на Скопие.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<i>Severomakedonská cesta k EU byla nyní zablokována sporem s Bulharskem týkajícím se jazyka a identity. Takové problémy se nyní staly součástí integračního procesu. Blok musí udělat vše, co je v jeho silách, aby zajistil, že tento problém nezastaví další diskuse týkající se přístupu Skopje.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<i>Der Weg Nordmazedoniens zur EU ist nun durch einen Streit mit Bulgarien über Sprache und Identität ins Stocken geraten. Solche Probleme sind mittlerweile im Integrationsprozess verankert. Der Block muss alles tun, um sicherzustellen, dass dieses Problem andere Diskussionen über den Beitritt Skopjes nicht aufhält.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<i>Ο δρόμος της Βόρειας Μακεδονίας προς την ΕΕ έχει τώρα σταματήσει λόγω μιας διαμάχης με τη Βουλγαρία που σχετίζεται με τη γλώσσα και την ταυτότητα. Τέτοια ζητήματα έχουν τώρα ενσωματωθεί στη διαδικασία ένταξης. Ο μπλοκ πρέπει να κάνει τα πάντα για να διασφαλίσει ότι αυτό το πρόβλημα δεν θα καθυστερήσει άλλες συζητήσεις που σχετίζονται με την προσχώρηση των Σκοπίων.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<i>North Macedonia’s path to the EU has now been stalled by a dispute with Bulgaria related to language and identity. Such issues have now become embedded in the integration process. The bloc must do everything it can to make sure that this problem does not hold up other discussions related to Skopje’s accession.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<i>El camino de Macedonia del Norte hacia la UE se ha visto ahora estancado por una disputa con Bulgaria relacionada con el idioma y la identidad. Tales problemas se han incrustado ahora en el proceso de integración. El bloque debe hacer todo lo posible para asegurarse de que este problema no retrase otras discusiones relacionadas con la adhesión de Skopje.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<i>Pohjois-Makedonian tie EU:hun on nyt pysähtynyt riitaan Bulgarian kanssa, joka liittyy kieleen ja identiteettiin. Tällaiset kysymykset ovat nyt juurtuneet integraatioprosessiin. Liiton on tehtävä kaikkensa varmistaakseen, että tämä ongelma ei estä muita keskusteluja, jotka liittyvät Skopjen liittymiseen.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<i>Le chemin de la Macédoine du Nord vers l'UE est désormais bloqué par un différend avec la Bulgarie lié à la langue et à l'identité. De telles questions sont désormais ancrées dans le processus d'intégration. Le bloc doit faire tout ce qui est en son pouvoir pour s'assurer que ce problème ne retarde pas d'autres discussions liées à l'adhésion de Skopje.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<i>Put Sjeverne Makedonije prema EU sada je zaustavljen sporom s Bugarskom vezanim uz jezik i identitet. Takva pitanja sada su postala ukorijenjena u procesu integracije. Blok mora učiniti sve što može kako bi osigurao da ovaj problem ne ometa druge rasprave vezane uz pristup Skoplja.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<i>Észak-Macedónia EU-hoz vezető útját most egy Bulgáriával kapcsolatos nyelvi és identitási vita állította meg. Az ilyen problémák most már beágyazódtak az integrációs folyamatba. A blokk mindent meg kell tegyen annak érdekében, hogy ez a probléma ne akadályozza meg a Szkopje csatlakozásával kapcsolatos egyéb tárgyalásokat.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<i>Il percorso della Macedonia del Nord verso l'UE è ora bloccato da una disputa con la Bulgaria relativa alla lingua e all'identità. Tali questioni sono ora diventate parte integrante del processo di integrazione. Il blocco deve fare tutto il possibile per garantire che questo problema non ostacoli altre discussioni relative all'adesione di Skopje.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<i>De weg van Noord-Macedonië naar de EU is nu vertraagd door een geschil met Bulgarije met betrekking tot taal en identiteit. Dergelijke kwesties zijn nu verankerd in het integratieproces. De unie moet alles doen wat in haar macht ligt om ervoor te zorgen dat dit probleem andere discussies met betrekking tot de toetreding van Skopje niet vertraagt.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<i>Droga Macedonii Północnej do UE została teraz zablokowana przez spór z Bułgarią związany z językiem i tożsamością. Takie kwestie stały się teraz zakorzenione w procesie integracji. Blok musi zrobić wszystko, co w jego mocy, aby upewnić się, że ten problem nie wstrzyma innych dyskusji związanych z akcesją Skopje.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<i>O caminho da Macedônia do Norte para a UE agora está paralisado por uma disputa com a Bulgária relacionada à língua e identidade. Esses problemas agora se tornaram parte integrante do processo de integração. O bloco deve fazer tudo o que puder para garantir que esse problema não atrase outras discussões relacionadas à adesão de Skopje.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<i>Calea Macedoniei de Nord către UE a fost acum blocată de un conflict cu Bulgaria legat de limbă și identitate. Astfel de probleme au devenit acum înrădăcinate în procesul de integrare. Blocul trebuie să facă tot ce poate pentru a se asigura că această problemă nu va împiedica alte discuții legate de aderarea Skopje-ului.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<i>Cesta Severného Makedónie k EÚ bola teraz zablokovaná sporom s Bulharskom týkajúcim sa jazyka a identity. Takéto otázky sa teraz stali zakorenené v integračnom procese. Blok musí urobiť všetko, čo je v jeho silách, aby zabezpečil, že tento problém nezastaví iné diskusie týkajúce sa prístupu Skopje.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<i>Nordmakedoniens väg till EU har nu stannat av på grund av en tvist med Bulgarien relaterad till språk och identitet. Sådana frågor har nu blivit inbäddade i integrationsprocessen. Blocket måste göra allt det kan för att säkerställa att detta problem inte hindrar andra diskussioner relaterade till Skopjes anslutning.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<i>Kuzey Makedonya'nın AB'ye giden yolu, artık dil ve kimlik ile ilgili Bulgaristan ile bir anlaşmazlık nedeniyle tıkanmış durumda. Bu tür sorunlar artık entegrasyon sürecine yerleşmiş durumda. Blok, bu sorunun Üsküp'ün katılımıyla ilgili diğer tartışmaları engellememesi için elinden gelen her şeyi yapmalıdır.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"contentTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Пътят на Северна Македония към членство в ЕС се е превърнал в сизифовска задача. Всеки път, когато моята страна напредва, тя отново е изтегляна назад от историческия багаж. Това води до ситуация, в която нашата европейска мечта рискува да се превърне в геополитичен кошмар за Европейския съюз, тъй като алтернативи като БРИКС започват да запълват вакуума. ЕС трябва да действа решително или да се изправи пред разпад на влиянието си в сърцето на Балканите.</span>\n<span class=\"para\">Северна Македония беше първата от страните на Западните Балкани, която подаде заявление за членство в ЕС през 2004 г. Две десетилетия по-късно, с <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">разделянето</a> на Албания и Северна Македония в процеса на интеграция в ЕС, страната изостава зад три други държави в региона: Сърбия, Черна гора и сега Албания. Въпреки че процесът на европейска интеграция обикновено означава реформи, в случая на Северна Македония, двустранните проблеми с нейните съседи, първо с Гърция и сега с България, взеха предимство, удължавайки процеса с десетилетия.</span>\n<span class=\"para\">Някои <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">проучвания</a> показват, че проевропейските настроения в Северна Македония значително са спаднали, от почти 70 процента през 2019 г. до 56 през 2023 г. Това следва след конституционната промяна на името на страната от Република Македония на Република Северна Македония, с което приключи десетилетен спор с Гърция, като предпоставка за евроатлантическа интеграция.</span>\n<span class=\"para\">Докато членството в НАТО протече бързо, обещаното присъединяване към ЕС отново беше спряно. Франция блокира откритията на преговорите за присъединяване през 2019 г., позовавайки се на необходимостта от вътрешни реформи в ЕС преди приемането на нови членове. След като Франция вдигна objections, България наложи вето, свързвайки напредъка на Северна Македония в ЕС с спорове относно езика и историческата идентичност, които бяха формализирани в преговорната рамка под френското предложение.</span>\n<span class=\"para\">Междувременно, Северна Македония получи ново националистическо правителство. Това последва след разгромна победа, отразяваща недоволството на избирателите от предишния подход към френското споразумение и преговорите с ЕС и България. Новото правителство сега призовава за отложен ефект относно всякакви конституционни промени след присъединяването към ЕС. Това се дължи на липсата на гаранции от София, че допълнителни искания няма да възникнат по време на процеса.</span>\n<span class=\"para\">Конституционните промени бяха основна тема на обсъждане по време на наскоро <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">среща</a> между председателя на Европейската комисия Урсула фон дер Лайен и премиера на Северна Македония Христијан Мицкоски. Въпреки това, остава неясно дали Брюксел подкрепя идеята за отложени конституционни изменения, както предложи македонското правителство.</span>\n<span class=\"para\">Всъщност, френското предложение, което в момента е в сила, ефективно прави процеса на присъединяване на Северна Македония към ЕС зависим от одобрението на България, позволявайки възможността за бъдещи вета и национализъм от българска страна. То изрично е вградило двустранните въпроси, свързани с идентичността, историята и правата на малцинствата, без взаимност, в официалната преговорна рамка на ЕС. Такова нещо не се е случвало в никоя друга страна преди. Дори ако страната направи необходимите конституционни промени, няма гаранции, че няма да възникнат други вета. Това е особено вярно, като се има предвид, че двете страни имат напълно различни възгледи по въпросите на идентичността.</span>\n<span class=\"para\">Ако ЕС иска регионът да напредва, формалният процес на присъединяване и реформите в страната не трябва да бъдат свързани с разрешаването на спора с България. Промените в рамката; гаранции; или отложено прилагане на конституционните промени са всички опции, които трябва да бъдат обсъдени от Брюксел, Скопие и София. Двустранните спорове, както стоят в момента, не трябва да спират процеса или да влияят на по-широката програма за присъединяване.</span>\n<span class=\"para\">Ако ЕС иска да запази дискусията на масата, той трябва да оказва повече натиск и на двете страни. Въпреки това, повтарянето на обичайната риторика, било то директно от Брюксел или чрез официални посещения в Скопие и София, може да не е достатъчно. Положителното подсилване и стимулите за финансиране на проекти от общ интерес в региона биха били по-успешни.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Като последна мярка, ако настоящото правителство в Северна Македония и новото правителство в България останат твърди в позициите си по спора, ЕС ще трябва да оцени колко значим е този спор, тъй като той може да доведе до загуба на влияние в ключова част от региона.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Ако ЕС застане на страната на българските искания, посланието към Северна Македония ще бъде ясно: не сме желани в ЕС за предвидимото бъдеще. Въпреки това, ако ЕС приоритизира разширяването и вътрешните реформи пред двустранните спорове, могат да се появят алтернативни механизми за оказване на натиск и върху България. Това би осигурило, че по-широката цел за регионална стабилност и интеграция не е засенчена от тесни разногласия.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Блокирането на интеграцията на Северна Македония в ЕС по текущите причини, свързани с историята, езика и идентичността на страната, може да продължи безкрайно. Този резултат очевидно не е в интерес на ЕС. Той би създал вакуум за други геополитически актьори, като Русия и Китай, или дори за преместване към съюзи, които не са обичайни за региона, като БРИКС. ЕС има няколко опции, които биха могли да оформят процеса. Неговото ръководство може впоследствие да определи европейското бъдеще на региона.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Боян Лазаревски</strong> е политолог в международни и интеркултурни изследвания, базиран в Северна Македония. Боян е също така писател в Young Voices Europe и активист и изследовател.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Cesta Severní Makedonie k členství v EU se stala sisyfovským úkolem. Každýkrát, když moje země dosáhne pokroku, je znovu zatažena zpět historickým břemenem. To vede k situaci, kdy naše evropské sny riskují, že se stanou geopolitickou noční můrou pro Evropskou unii, protože alternativy jako BRICS začínají vyplňovat vakuum. EU musí jednat rozhodně, jinak čelí rozpadání vlivu v srdci Balkánu.</span>\n<span class=\"para\">Severní Makedonie byla první ze zemí západního Balkánu, která požádala o členství v EU v roce 2004. O dvě desetiletí později, s <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">oddělením</a> Albánie a Severní Makedonie v procesu integrace do EU, zaostává země za třemi dalšími zeměmi v regionu: Srbskem, Černou Horou a nyní Albánií. Ačkoli proces evropské integrace obvykle znamená reformy, v případě Severní Makedonie měly bilaterální problémy s jejími sousedy, nejprve s Řeckem a nyní s Bulharskem, přednost, což prodloužilo proces o desetiletí.</span>\n<span class=\"para\">Některé <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">průzkumy</a> naznačují, že proevropské sentimenty v Severní Makedonii výrazně klesly, z téměř 70 procent v roce 2019 na 56 v roce 2023. To následuje po změně ústavního názvu země z Republiky Makedonie na Republiku Severní Makedonie, čímž skončil desetiletý spor s Řeckem, jakožto předpoklad pro euroatlantickou integraci.</span>\n<span class=\"para\">Zatímco členství v NATO probíhalo rychle, slíbené přistoupení k EU bylo opět zpožděno. Francie zablokovala zahájení přístupových jednání v roce 2019 s odůvodněním, že je třeba provést vnitřní reformy EU před přijetím nových členů. Jakmile Francie zrušila své námitky, Bulharsko uvalilo veto, čímž spojilo pokrok Severní Makedonie v EU s spory o jazyk a historickou identitu, které byly formalizovány v jednacím rámci podle francouzského návrhu.</span>\n<span class=\"para\">Mezitím Severní Makedonie získala novou nacionalistickou vládu. To následovalo po drtivém vítězství, které odráželo nespokojenost voličů s předchozím přístupem k francouzské dohodě a jednáním s EU a Bulharskem. Nová vláda nyní požaduje odložený účinek jakýchkoli ústavních změn po vstupu do EU. To je způsobeno nedostatkem záruk ze Sofie, že během procesu nevzniknou další požadavky.</span>\n<span class=\"para\">Ústavní změny byly hlavním tématem diskuse během nedávného <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">setkání</a> mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a premiérem Severní Makedonie Hristijanem Mickoskim. Nicméně zůstává nejasné, zda Brusel podporuje myšlenku odložených ústavních změn, jak navrhuje makedonská vláda.</span>\n<span class=\"para\">Ve skutečnosti francouzský návrh, který je v současnosti v platnosti, efektivně činí proces přistoupení Severní Makedonie k EU závislým na schválení Bulharska, což umožňuje možnost budoucích vet a nacionalismu ze strany Bulharska. Výslovně zakotvil bilaterální otázky týkající se identity, historie a práv menšin, bez vzájemnosti, do formálního rámce jednání EU. To se v žádné jiné zemi dosud nestalo. I když země provede potřebné ústavní změny, neexistují žádné záruky, že nevzniknou další veta. To platí zejména vzhledem k tomu, že obě země mají zcela odlišné názory na otázky identity.</span>\n<span class=\"para\">Pokud chce EU, aby se region posunul vpřed, nesmí být formální přístupový proces a reformy v zemi spojeny s řešením sporu s Bulharskem. Změny v rámci; záruky; nebo odložená implementace ústavních změn jsou všechny možnosti, které by měly být projednány Bruselem, Skopje a Sofií. Bilaterální spory, jak nyní stojí, by neměly zbrzdit proces nebo ovlivnit širší přístupovou agendu.</span>\n<span class=\"para\">Pokud chce EU udržet diskusi na stole, musí vyvinout větší tlak na obě strany. Nicméně opakování obvyklé rétoriky, ať už přímo z Bruselu nebo prostřednictvím oficiálních návštěv ve Skopje a Sofii, nemusí být dostatečné. Pozitivní posílení a pobídky pro financování projektů společného zájmu v regionu by byly úspěšnější.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Jako poslední možnost, pokud současná vláda v Severní Makedonii a nová vláda v Bulharsku zůstanou pevné ve svých pozicích ohledně sporu, bude EU muset posoudit, jak významný tento spor je, protože by mohl vést ke ztrátě vlivu v klíčové části regionu.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Pokud se EU postaví na stranu bulharských požadavků, bude zpráva pro Severní Makedonii jasná: v EU nejsme vítáni v dohledné době. Nicméně pokud EU upřednostní rozšíření a vnitřní reformy před bilaterálními spory, mohly by existovat alternativní mechanismy, jak vyvinout tlak i na Bulharsko. To by zajistilo, že širší cíl regionální stability a integrace nebude zastíněn úzkými neshodami.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Blokování integrace Severní Makedonie do EU z aktuálních důvodů souvisejících s historií, jazykem a identitou země by mohlo trvat navždy. Tento výsledek rozhodně není v zájmu EU. Vytvořilo by to vakuum pro jiné geopolitické aktéry, jako jsou Rusko a Čína, nebo dokonce posun směrem k aliancím, které nejsou pro region obvyklé, jako je BRICS. EU má několik možností, které by mohly formovat proces. Její vedení by následně mohlo určit evropskou budoucnost regionu.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> je politolog v oblasti mezinárodních a interkulturních studií se sídlem v Severní Makedonii. Bojan je také psaní fellow s Young Voices Europe a aktivista a výzkumník.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Der Weg Nordmazedoniens zur EU-Mitgliedschaft ist zu einer sisyphusartigen Aufgabe geworden. Jedes Mal, wenn mein Land Fortschritte macht, wird es wieder durch historische Lasten zurückgezogen. Dies führt zu einer Situation, in der unser europäischer Traum zu einem geopolitischen Albtraum für die Europäische Union zu werden droht, da Alternativen wie BRICS beginnen, das Vakuum zu füllen. Die EU muss entschlossen handeln oder sieht sich einem schwindenden Einfluss im Herzen des Balkans gegenüber.</span>\n<span class=\"para\">Nordmazedonien war das erste der westlichen Balkanländer, das 2004 einen Antrag auf EU-Mitgliedschaft stellte. Zwei Jahrzehnte später, mit der <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">Trennung</a> von Albanien und Nordmazedonien im EU-Integrationsprozess, hinkt das Land drei anderen Ländern in der Region hinterher: Serbien, Montenegro und jetzt Albanien. Obwohl der europäische Integrationsprozess normalerweise Reformen bedeutet, hatten im Fall von Nordmazedonien die bilateralen Probleme mit seinen Nachbarn, zuerst mit Griechenland und jetzt mit Bulgarien, Vorrang, was den Prozess über Jahrzehnte hinaus verlängerte.</span>\n<span class=\"para\">Einige <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">Umfragen</a> zeigen, dass die pro-europäische Stimmung in Nordmazedonien erheblich gesunken ist, von fast 70 Prozent im Jahr 2019 auf 56 im Jahr 2023. Dies folgt auf die verfassungsmäßige Namensänderung des Landes von der Republik Mazedonien zur Republik Nordmazedonien, die einen jahrzehntelangen Streit mit Griechenland beendete und als Voraussetzung für die euro-atlantische Integration diente.</span>\n<span class=\"para\">Während die NATO-Mitgliedschaft zügig voranschritt, wurde der versprochene EU-Beitritt erneut blockiert. Frankreich verhinderte 2019 die Eröffnung von Beitrittsgesprächen und verwies auf die Notwendigkeit interner EU-Reformen, bevor neue Mitglieder aufgenommen werden. Nachdem Frankreich seine Einwände aufgehoben hatte, verhängte Bulgarien ein Veto und verknüpfte den EU-Fortschritt Nordmazedoniens mit Streitigkeiten über Sprache und historische Identität, die im Verhandlungsrahmen unter dem französischen Vorschlag formalisiert wurden.</span>\n<span class=\"para\">In der Zwischenzeit erhielt Nordmazedonien eine neue nationalistische Regierung. Dies folgte auf einen Erdrutschsieg, der die Unzufriedenheit der Wähler mit dem vorherigen Ansatz zum französischen Abkommen und den Verhandlungen mit der EU und Bulgarien widerspiegelte. Die neue Regierung fordert nun eine verzögerte Wirkung bezüglich etwaiger verfassungsmäßiger Änderungen nach dem Beitritt zur EU. Dies liegt an einem Mangel an Garantien aus Sofia, dass während des Prozesses keine weiteren Forderungen aufkommen werden.</span>\n<span class=\"para\">Die verfassungsmäßigen Änderungen waren das Hauptthema während eines kürzlichen <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">Treffen</a> zwischen der Präsidentin der Europäischen Kommission, Ursula von der Leyen, und dem Ministerpräsidenten Nordmazedoniens, Hristijan Mickoski. Es bleibt jedoch unklar, ob Brüssel die Idee verzögerter verfassungsmäßiger Änderungen, wie sie von der mazedonischen Regierung vorgeschlagen wurde, unterstützt.</span>\n<span class=\"para\">Tatsächlich macht der derzeit gültige französische Vorschlag den EU-Beitrittsprozess Nordmazedoniens effektiv von der Zustimmung Bulgariens abhängig, was die Möglichkeit zukünftiger Vetos und Nationalismus von bulgarischer Seite eröffnet. Er hat die bilateralen Fragen bezüglich Identität, Geschichte und Minderheitenrechte ohne Gegenseitigkeit in den formalen EU-Verhandlungsrahmen eingebettet. Das ist in keinem anderen Land zuvor geschehen. Selbst wenn das Land die notwendigen verfassungsmäßigen Änderungen vornimmt, gibt es keine Garantien, dass keine weiteren Vetos auftreten werden. Dies gilt insbesondere, da beide Länder völlig unterschiedliche Ansichten zu den Identitätsfragen haben.</span>\n<span class=\"para\">Wenn die EU möchte, dass die Region vorankommt, dürfen der formale Beitrittsprozess und die Reformen im Land nicht an die Lösung des Streits mit Bulgarien gebunden werden. Änderungen im Rahmen; Garantien; oder eine verzögerte Umsetzung der verfassungsmäßigen Änderungen sind alles Optionen, die von Brüssel, Skopje und Sofia diskutiert werden sollten. Bilaterale Streitigkeiten, wie sie derzeit bestehen, sollten den Prozess nicht entgleisen oder die breitere Beitrittsagenda beeinträchtigen.</span>\n<span class=\"para\">Wenn die EU die Diskussion aufrechterhalten möchte, muss sie mehr Druck auf beide Seiten ausüben. Allerdings könnte es nicht ausreichen, die übliche Rhetorik zu wiederholen, sei es direkt aus Brüssel oder durch offizielle Besuche in Skopje und Sofia. Positive Verstärkung und Anreize für die Finanzierung von Projekten von gemeinsamem Interesse in der Region wären erfolgreicher.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Als letztes Mittel, wenn die derzeitige Regierung in Nordmazedonien und die neue Regierung in Bulgarien an ihren Positionen im Streit festhalten, muss die EU bewerten, wie bedeutend dieser Streit ist, da er zu einem Verlust von Einfluss in einem Schlüsselbereich der Region führen könnte.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Wenn die EU sich den bulgarischen Forderungen anschließt, wird die Botschaft an Nordmazedonien klar sein: Wir sind in der EU für die absehbare Zukunft nicht willkommen. Wenn die EU jedoch die Erweiterung und interne Reformen über bilaterale Streitigkeiten priorisiert, könnte es auch alternative Mechanismen geben, um Druck auf Bulgarien auszuüben. Dies würde sicherstellen, dass das übergeordnete Ziel der regionalen Stabilität und Integration nicht von engen Meinungsverschiedenheiten überschattet wird.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Die Blockade der EU-Integration Nordmazedoniens aus den aktuellen Gründen, die mit der Geschichte, der Sprache und der Identität des Landes zusammenhängen, könnte ewig andauern. Dieses Ergebnis liegt eindeutig nicht im Interesse der EU. Es würde ein Vakuum für andere geopolitische Akteure schaffen, wie Russland und China, oder sogar eine Verschiebung hin zu Allianzen, die für die Region nicht üblich sind, wie BRICS. Die EU hat mehrere Optionen, die den Prozess gestalten könnten. Ihre Führung könnte anschließend die europäische Zukunft der Region bestimmen.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> ist Politikwissenschaftler in internationalen und interkulturellen Studien mit Sitz in Nordmazedonien. Bojan ist auch ein Schreibstipendiat bei Young Voices Europe sowie Aktivist und Forscher.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Ο δρόμος της Βόρειας Μακεδονίας προς την ένταξη στην ΕΕ έχει γίνει μια Σισύφεια εργασία. Κάθε φορά που η χώρα μου προχωρά, ξανασύρεται πίσω από το ιστορικό βάρος. Αυτό οδηγεί σε μια κατάσταση όπου το ευρωπαϊκό μας όνειρο κινδυνεύει να γίνει γεωπολιτικός εφιάλτης για την Ευρωπαϊκή Ένωση, καθώς εναλλακτικές όπως οι BRICS αρχίζουν να γεμίζουν το κενό. Η ΕΕ πρέπει να δράσει αποφασιστικά ή να αντιμετωπίσει μια αποδιοργάνωση της επιρροής στο κέντρο των Βαλκανίων.</span>\n<span class=\"para\">Η Βόρεια Μακεδονία ήταν η πρώτη από τις χώρες των Δυτικών Βαλκανίων που υπέβαλε αίτηση για ένταξη στην ΕΕ το 2004. Δύο δεκαετίες αργότερα, με τη <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">διαχωριστική</a> γραμμή της Αλβανίας και της Βόρειας Μακεδονίας στη διαδικασία ένταξης στην ΕΕ, η χώρα υστερεί πίσω από τρεις άλλες χώρες της περιοχής: τη Σερβία, το Μαυροβούνιο και τώρα την Αλβανία. Αν και η διαδικασία ευρωπαϊκής ένταξης συνήθως σημαίνει μεταρρυθμίσεις, στην περίπτωση της Βόρειας Μακεδονίας, τα διμερή προβλήματα με τους γείτονές της, πρώτα με την Ελλάδα και τώρα με τη Βουλγαρία, είχαν προτεραιότητα, παρατείνοντας τη διαδικασία για δεκαετίες.</span>\n<span class=\"para\">Ορισμένες <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">δημοσκοπήσεις</a> δείχνουν ότι η υποστήριξη για την ΕΕ στη Βόρεια Μακεδονία έχει μειωθεί σημαντικά, από σχεδόν 70 τοις εκατό το 2019 σε 56 το 2023. Αυτό ακολουθεί την αλλαγή του συνταγματικού ονόματος από Δημοκρατία της Μακεδονίας σε Δημοκρατία της Βόρειας Μακεδονίας, τερματίζοντας μια δεκαετή διαμάχη με την Ελλάδα, ως προϋπόθεση για την Ευρω-Ατλαντική ένταξη.</span>\n<span class=\"para\">Ενώ η ένταξη στο ΝΑΤΟ προχώρησε γρήγορα, η υποσχεθείσα ένταξη στην ΕΕ καθυστέρησε και πάλι. Η Γαλλία μπλόκαρε το άνοιγμα των διαπραγματεύσεων ένταξης το 2019, επικαλούμενη την ανάγκη για εσωτερικές μεταρρυθμίσεις στην ΕΕ πριν από την αποδοχή νέων μελών. Μόλις η Γαλλία άρθηκε τις αντιρρήσεις της, η Βουλγαρία επέβαλε βέτο, συνδέοντας την πρόοδο της Βόρειας Μακεδονίας στην ΕΕ με διαμάχες σχετικά με τη γλώσσα και την ιστορική ταυτότητα, οι οποίες τυποποιήθηκαν στο πλαίσιο διαπραγμάτευσης υπό την γαλλική πρόταση.</span>\n<span class=\"para\">Στο μεταξύ, η Βόρεια Μακεδονία απέκτησε μια νέα εθνικιστική κυβέρνηση. Αυτό ακολούθησε μια συντριπτική νίκη που αντικατοπτρίζει την δυσαρέσκεια των ψηφοφόρων με την προηγούμενη προσέγγιση στη γαλλική συμφωνία και τις διαπραγματεύσεις με την ΕΕ και τη Βουλγαρία. Η νέα κυβέρνηση τώρα ζητά μια καθυστερημένη εφαρμογή οποιωνδήποτε συνταγματικών αλλαγών μετά την ένταξη στην ΕΕ. Αυτό οφείλεται στην έλλειψη εγγυήσεων από τη Σόφια ότι δεν θα προκύψουν περαιτέρω απαιτήσεις κατά τη διάρκεια της διαδικασίας.</span>\n<span class=\"para\">Οι συνταγματικές αλλαγές ήταν το κύριο θέμα συζήτησης κατά τη διάρκεια μιας πρόσφατης <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">συνάντηση</a> μεταξύ της Προεδρίας της Ευρωπαϊκής Επιτροπής Ούρσουλα φον ντερ Λάιεν και του Πρωθυπουργού της Βόρειας Μακεδονίας Χριστιάν Μίτσκοσκι. Ωστόσο, παραμένει ασαφές αν οι Βρυξέλλες υποστηρίζουν την ιδέα των καθυστερημένων συνταγματικών τροποποιήσεων, όπως προτάθηκε από την κυβέρνηση της Μακεδονίας.</span>\n<span class=\"para\">Στην πραγματικότητα, η γαλλική πρόταση, που είναι σε ισχύ, καθιστά ουσιαστικά τη διαδικασία ένταξης της Βόρειας Μακεδονίας στην ΕΕ εξαρτώμενη από την έγκριση της Βουλγαρίας, επιτρέποντας τη δυνατότητα μελλοντικών βετο και εθνικισμού από την πλευρά της Βουλγαρίας. Έχει ρητά ενσωματώσει τα διμερή ζητήματα που αφορούν την ταυτότητα, την ιστορία και τα δικαιώματα των μειονοτήτων, χωρίς αμοιβαιότητα, στο επίσημο πλαίσιο διαπραγμάτευσης της ΕΕ. Αυτό δεν έχει συμβεί σε καμία άλλη χώρα πριν. Ακόμη και αν η χώρα κάνει τις απαραίτητες συνταγματικές αλλαγές, δεν υπάρχουν εγγυήσεις ότι δεν θα προκύψουν άλλα βέτο. Αυτό ισχύει ιδιαίτερα δεδομένου ότι και οι δύο χώρες έχουν εντελώς διαφορετικές απόψεις σχετικά με τα ζητήματα ταυτότητας.</span>\n<span class=\"para\">Αν η ΕΕ θέλει η περιοχή να προχωρήσει, η επίσημη διαδικασία ένταξης και οι μεταρρυθμίσεις στη χώρα δεν πρέπει να συνδέονται με την επίλυση της διαμάχης με τη Βουλγαρία. Αλλαγές στο πλαίσιο; εγγυήσεις; ή καθυστερημένη εφαρμογή των συνταγματικών αλλαγών είναι όλες επιλογές που πρέπει να συζητηθούν από τις Βρυξέλλες, τα Σκόπια και τη Σόφια. Οι διμερείς διαμάχες, όπως είναι τώρα, δεν θα πρέπει να εκτροχιάσουν τη διαδικασία ή να επηρεάσουν την ευρύτερη ατζέντα ένταξης.</span>\n<span class=\"para\">Αν η ΕΕ θέλει να κρατήσει τη συζήτηση στο τραπέζι, πρέπει να ασκήσει περισσότερη πίεση και στις δύο πλευρές. Ωστόσο, η επανάληψη της συνήθους ρητορικής, είτε άμεσα από τις Βρυξέλλες είτε μέσω επίσημων επισκέψεων στα Σκόπια και τη Σόφια, μπορεί να μην είναι αρκετή. Η θετική ενίσχυση και τα κίνητρα για χρηματοδότηση έργων κοινού ενδιαφέροντος στην περιοχή θα ήταν πιο επιτυχείς.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Ως έσχατη λύση, αν η τρέχουσα κυβέρνηση στη Βόρεια Μακεδονία και η νέα κυβέρνηση στη Βουλγαρία παραμείνουν σταθερές στις θέσεις τους σχετικά με τη διαμάχη, η ΕΕ θα χρειαστεί να αξιολογήσει πόσο σημαντική είναι αυτή η διαμάχη, καθώς θα μπορούσε να οδηγήσει σε απώλεια επιρροής σε ένα κρίσιμο μέρος της περιοχής.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Αν η ΕΕ υποστηρίξει τις βουλγαρικές απαιτήσεις, το μήνυμα προς τη Βόρεια Μακεδονία θα είναι σαφές: δεν είμαστε ευπρόσδεκτοι στην ΕΕ για το προσεχές μέλλον. Ωστόσο, αν η ΕΕ δώσει προτεραιότητα στην επέκταση και τις εσωτερικές μεταρρυθμίσεις σε βάρος των διμερών διαφωνιών, θα μπορούσαν να υπάρξουν εναλλακτικοί μηχανισμοί για να ασκηθεί πίεση και στη Βουλγαρία. Αυτό θα διασφαλίσει ότι ο ευρύτερος στόχος της περιφερειακής σταθερότητας και ένταξης δεν θα επισκιαστεί από στενές διαφωνίες.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Ο αποκλεισμός της ένταξης της Βόρειας Μακεδονίας στην ΕΕ για τους τρέχοντες λόγους που σχετίζονται με την ιστορία, τη γλώσσα και την ταυτότητα της χώρας θα μπορούσε να συνεχιστεί για πάντα. Αυτό το αποτέλεσμα δεν είναι σαφώς προς το συμφέρον της ΕΕ. Θα δημιουργούσε ένα κενό για άλλους γεωπολιτικούς παράγοντες, όπως η Ρωσία και η Κίνα, ή ακόμη και μια στροφή προς συμμαχίες που δεν είναι κοινές για την περιοχή όπως οι BRICS. Η ΕΕ έχει πολλές επιλογές που θα μπορούσαν να διαμορφώσουν τη διαδικασία. Η ηγεσία της θα μπορούσε στη συνέχεια να καθορίσει το ευρωπαϊκό μέλλον της περιοχής.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Μπόγιαν Λαζαρέφσκι</strong> είναι πολιτικός επιστήμονας σε διεθνείς και διαπολιτισμικές σπουδές με έδρα τη Βόρεια Μακεδονία. Ο Μπόγιαν είναι επίσης συνεργάτης συγγραφέας με την Young Voices Europe και ακτιβιστής και ερευνητής.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">North Macedonia's path to EU membership has become a Sisyphean task. Each time my country makes progress, it is dragged backwards again by historical baggage. This leads to a situation where our European dream risks becoming a geopolitical nightmare for the European Union, as alternatives like BRICS begin to fill the vacuum. The EU must act decisively or face an unravelling influence at the heart of the Balkans.</span>\n<span class=\"para\">North Macedonia was the first of the Western Balkan countries to apply for EU membership in 2004. Two decades later, with the <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separation</a> of Albania and North Macedonia in the EU integration process, the country lags behind three other countries in the region: Serbia, Montenegro and now Albania. Although the European integration process usually means reforms, in the case of North Macedonia, the bilateral problems with its neighbours, first with Greece and now with Bulgaria, took precedence, prolonging the process for decades.</span>\n<span class=\"para\">Some <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">polls</a> indicate that pro-EU sentiment in North Macedonia has dropped significantly, from nearly 70 per cent in 2019 to 56 in 2023. This follows the country's constitutional name change from the Republic of Macedonia to the Republic of North Macedonia, ending a decade-long dispute with Greece, as a prerequisite for Euro-Atlantic integration.</span>\n<span class=\"para\">While NATO membership proceeded swiftly, the promised EU accession was once again stalled. France blocked the opening of accession talks in 2019, citing the need for internal EU reforms before admitting new members. Once France lifted its objections, Bulgaria imposed a veto, tying North Macedonia's EU progress to disputes over language and historical identity, which became formalized in the negotiation framework under the French proposal.</span>\n<span class=\"para\">In the meantime, North Macedonia got a new nationalist government. This followed a landslide victory reflecting dissatisfaction among voters with the previous approach to the French agreement and negotiations with the EU and Bulgaria. The new government now calls for a delayed effect regarding any constitutional changes after joining the EU. This is due to a lack of guarantees from Sofia that further demands will not arise during the process.</span>\n<span class=\"para\">Тhe constitutional changes were the main topic of discussion during a recent <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">meeting</a> between European Commission President Ursula von der Leyen and North Macedonia’s Prime Minister Hristijan Mickoski. However, it remains unclear whether Brussels supports the idea of delayed constitutional amendments, as proposed by the Macedonian government.</span>\n<span class=\"para\">In fact, the French proposal, currently in force, effectively makes North Macedonia's EU accession process depend on Bulgaria's approval, allowing for the possibility for future vetoes and nationalism from the Bulgarian side. It has explicitly embedded the bilateral issues concerning identity, history and minority rights, without reciprocity, into the formal EU negotiation framework. That has not happened in any other country before. Even if the country makes the necessary constitutional changes, there are no guarantees other vetoes will not arise. This is especially true given the fact that both countries have completely different views on the identity questions.</span>\n<span class=\"para\">If the EU wants the region to move forward, the formal accession process and reforms in the country must not be tied to resolving the dispute with Bulgaria. Changes in the framework; guarantees; or delayed implementation of the constitutional changes are all options to be discussed by Brussels, Skopje and Sofia. Bilateral disputes, as they stand now, should not derail the process or impact the broader accession agenda.</span>\n<span class=\"para\">If the EU wants to keep the discussion on the table, it must put more pressure on both sides. However, repeating the usual rhetoric, be it directly from Brussels or through official visits in Skopje and Sofia, might not be enough. Positive reinforcement and incentives for funding projects of common interest in the region would be more successful.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">As a last resort, if the current government in North Macedonia and the new government in Bulgaria remain firm on their positions on the dispute, the EU will need to assess how significant this dispute is, as it could lead to a loss of influence in a key part of the region.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">If the EU sides with Bulgarian demands, the message to North Macedonia will be clear: we are not welcome in the EU for the foreseeable future. However, if the EU prioritizes enlargement and internal reforms over bilateral disputes, there could be alternative mechanisms to apply pressure on Bulgaria too. This would ensure that the broader goal of regional stability and integration is not overshadowed by narrow disagreements.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">The blocking of North Macedonia’s EU integration for the current reasons related to the country’s history, language and identity could go on forever. This outcome is clearly not in the EU’s interest. It would create a vacuum for other geopolitical actors, such as Russia and China, or even a shift toward alliances not common for the region like BRICS. The EU has several options that could shape the process. Its leadership might subsequently determine the European future of the region.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> is a political scientist in international and intercultural studies based in North Macedonia. Bojan is also a writing fellow with Young Voices Europe and an activist and researcher.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">El camino de Macedonia del Norte hacia la membresía en la UE se ha convertido en una tarea sisífica. Cada vez que mi país avanza, es arrastrado hacia atrás nuevamente por el lastre histórico. Esto lleva a una situación en la que nuestro sueño europeo corre el riesgo de convertirse en una pesadilla geopolítica para la Unión Europea, ya que alternativas como BRICS comienzan a llenar el vacío. La UE debe actuar de manera decisiva o enfrentar una influencia desmoronada en el corazón de los Balcanes.</span>\n<span class=\"para\">Macedonia del Norte fue el primero de los países de los Balcanes Occidentales en solicitar la membresía en la UE en 2004. Dos décadas después, con la <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separación</a> de Albania y Macedonia del Norte en el proceso de integración de la UE, el país se queda atrás de otros tres países de la región: Serbia, Montenegro y ahora Albania. Aunque el proceso de integración europea generalmente significa reformas, en el caso de Macedonia del Norte, los problemas bilaterales con sus vecinos, primero con Grecia y ahora con Bulgaria, tuvieron prioridad, prolongando el proceso durante décadas.</span>\n<span class=\"para\">Algunas <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">encuestas</a> indican que el sentimiento pro-UE en Macedonia del Norte ha caído significativamente, de casi el 70 por ciento en 2019 a 56 en 2023. Esto sigue al cambio de nombre constitucional del país de República de Macedonia a República de Macedonia del Norte, poniendo fin a una disputa de una década con Grecia, como requisito previo para la integración euroatlántica.</span>\n<span class=\"para\">Mientras que la membresía en la OTAN avanzó rápidamente, la prometida adhesión a la UE se estancó una vez más. Francia bloqueó la apertura de las negociaciones de adhesión en 2019, citando la necesidad de reformas internas en la UE antes de admitir nuevos miembros. Una vez que Francia levantó sus objeciones, Bulgaria impuso un veto, vinculando el progreso de Macedonia del Norte en la UE a disputas sobre el idioma y la identidad histórica, que se formalizaron en el marco de negociación bajo la propuesta francesa.</span>\n<span class=\"para\">Mientras tanto, Macedonia del Norte obtuvo un nuevo gobierno nacionalista. Esto siguió a una victoria aplastante que reflejó la insatisfacción entre los votantes con el enfoque anterior hacia el acuerdo francés y las negociaciones con la UE y Bulgaria. El nuevo gobierno ahora pide un efecto retrasado respecto a cualquier cambio constitucional después de unirse a la UE. Esto se debe a la falta de garantías de Sofía de que no surgirán más demandas durante el proceso.</span>\n<span class=\"para\">Los cambios constitucionales fueron el tema principal de discusión durante una reciente <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">reunión</a> entre la presidenta de la Comisión Europea, Ursula von der Leyen, y el primer ministro de Macedonia del Norte, Hristijan Mickoski. Sin embargo, sigue sin estar claro si Bruselas apoya la idea de enmiendas constitucionales retrasadas, como propone el gobierno macedonio.</span>\n<span class=\"para\">De hecho, la propuesta francesa, actualmente en vigor, hace que el proceso de adhesión de Macedonia del Norte a la UE dependa efectivamente de la aprobación de Bulgaria, permitiendo la posibilidad de futuros vetos y nacionalismo por parte de Bulgaria. Ha incrustado explícitamente los problemas bilaterales relacionados con la identidad, la historia y los derechos de las minorías, sin reciprocidad, en el marco formal de negociación de la UE. Eso no ha sucedido en ningún otro país antes. Incluso si el país realiza los cambios constitucionales necesarios, no hay garantías de que no surjan otros vetos. Esto es especialmente cierto dado el hecho de que ambos países tienen visiones completamente diferentes sobre las cuestiones de identidad.</span>\n<span class=\"para\">Si la UE quiere que la región avance, el proceso de adhesión formal y las reformas en el país no deben estar vinculados a la resolución de la disputa con Bulgaria. Cambios en el marco; garantías; o la implementación retrasada de los cambios constitucionales son todas opciones que deben discutirse entre Bruselas, Skopje y Sofía. Las disputas bilaterales, tal como están ahora, no deberían descarrilar el proceso ni afectar la agenda de adhesión más amplia.</span>\n<span class=\"para\">Si la UE quiere mantener la discusión sobre la mesa, debe ejercer más presión sobre ambas partes. Sin embargo, repetir la retórica habitual, ya sea directamente desde Bruselas o a través de visitas oficiales en Skopje y Sofía, puede no ser suficiente. El refuerzo positivo y los incentivos para financiar proyectos de interés común en la región serían más exitosos.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Como último recurso, si el gobierno actual en Macedonia del Norte y el nuevo gobierno en Bulgaria se mantienen firmes en sus posiciones sobre la disputa, la UE necesitará evaluar cuán significativa es esta disputa, ya que podría llevar a una pérdida de influencia en una parte clave de la región.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Si la UE se alinea con las demandas búlgaras, el mensaje para Macedonia del Norte será claro: no somos bienvenidos en la UE en el futuro previsible. Sin embargo, si la UE prioriza la ampliación y las reformas internas sobre las disputas bilaterales, podría haber mecanismos alternativos para ejercer presión sobre Bulgaria también. Esto aseguraría que el objetivo más amplio de estabilidad e integración regional no se vea eclipsado por desacuerdos estrechos.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">El bloqueo de la integración de Macedonia del Norte en la UE por las razones actuales relacionadas con la historia, el idioma y la identidad del país podría continuar para siempre. Este resultado claramente no está en el interés de la UE. Crearía un vacío para otros actores geopolíticos, como Rusia y China, o incluso un cambio hacia alianzas no comunes para la región como BRICS. La UE tiene varias opciones que podrían dar forma al proceso. Su liderazgo podría determinar posteriormente el futuro europeo de la región.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> es un científico político en estudios internacionales e interculturales con sede en Macedonia del Norte. Bojan también es un becario de escritura con Young Voices Europe y un activista e investigador.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Pohjois-Makedonian tie EU-jäsenyyteen on muuttunut sisyfoslaiseksi tehtäväksi. Joka kerta, kun maani etenee, se vedetään takaisin historiallisten taakkojen vuoksi. Tämä johtaa tilanteeseen, jossa eurooppalainen unelmamme uhkaa muuttua geopoliittiseksi painajaiseksi Euroopan unionille, kun vaihtoehdot kuten BRICS alkavat täyttää tyhjiötä. EU:n on toimittava päättäväisesti tai se kohtaa vaikutusvallan purkautumisen Balkanin sydämessä.</span>\n<span class=\"para\">Pohjois-Makedonia oli ensimmäinen Länsi-Balkanin maista, joka haki EU-jäsenyyttä vuonna 2004. Kaksi vuosikymmentä myöhemmin, Albanian ja Pohjois-Makedonian <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">erottuessa</a> EU-integraatioprosessissa, maa jää kolmen muun alueen maan, Serbian, Montenegron ja nyt Albanian, taakse. Vaikka eurooppalainen integraatioprosessi tarkoittaa yleensä uudistuksia, Pohjois-Makedonian tapauksessa bilateraaliset ongelmat naapurimaiden kanssa, ensin Kreikan ja nyt Bulgarian, ovat olleet etusijalla, mikä on pidentänyt prosessia vuosikymmeniksi.</span>\n<span class=\"para\">Jotkut <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">kyselyt</a> osoittavat, että EU-myönteisyys Pohjois-Makedoniassa on laskenut merkittävästi, lähes 70 prosentista vuonna 2019 56 prosenttiin vuonna 2023. Tämä seuraa maan perustuslain nimenmuutosta Makedonian tasavallasta Pohjois-Makedonian tasavallaksi, mikä päätti kymmenvuotisen kiistan Kreikan kanssa, Euro-Atlanttisen integraation edellytyksenä.</span>\n<span class=\"para\">Vaikka Naton jäsenyys eteni nopeasti, luvattu EU-jäsenyys viivästyi jälleen. Ranska esti liittymisneuvottelujen aloittamisen vuonna 2019, vedoten tarpeeseen tehdä sisäisiä EU-uudistuksia ennen uusien jäsenten hyväksymistä. Kun Ranska nosti vastustuksensa, Bulgaria asetti veto-oikeuden, sitomalla Pohjois-Makedonian EU-edistymisen kieli- ja historiallisia identiteettikiistoja koskeviin kysymyksiin, jotka virallistettiin neuvottelukehyksessä Ranskan ehdotuksen mukaan.</span>\n<span class=\"para\">Samaan aikaan Pohjois-Makedonia sai uuden nationalistisen hallituksen. Tämä seurasi murskavoittoa, joka heijasti äänestäjien tyytymättömyyttä edelliseen lähestymistapaan Ranskan sopimuksen ja neuvottelujen kanssa EU:n ja Bulgarian kanssa. Uusi hallitus vaatii nyt viivästynyttä vaikutusta kaikille perustuslain muutoksille EU:hun liittymisen jälkeen. Tämä johtuu Sofiaan saatujen takuujen puutteesta, että prosessin aikana ei tule uusia vaatimuksia.</span>\n<span class=\"para\">Perustuslain muutokset olivat pääaiheena äskettäisessä <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">kokouksessa</a>, jossa olivat läsnä Euroopan komission puheenjohtaja Ursula von der Leyen ja Pohjois-Makedonian pääministeri Hristijan Mickoski. On kuitenkin epäselvää, tukevatko Bryssel perustuslain muutosten viivästyttämistä, kuten Pohjois-Makedonian hallitus ehdottaa.</span>\n<span class=\"para\">Itse asiassa voimassa oleva Ranskan ehdotus tekee Pohjois-Makedonian EU-jäsenyysprosessista riippuvan Bulgarian hyväksynnästä, mikä mahdollistaa tulevat veto-oikeudet ja nationalismin Bulgarian puolelta. Se on nimenomaisesti sisällyttänyt identiteettiä, historiaa ja vähemmistöoikeuksia koskevat bilateraaliset kysymykset ilman vastavuoroisuutta viralliseen EU-neuvottelukehykseen. Tätä ei ole tapahtunut missään muussa maassa aiemmin. Vaikka maa tekisi tarvittavat perustuslain muutokset, ei ole takeita siitä, etteikö muita veto-oikeuksia syntyisi. Tämä on erityisen totta, kun otetaan huomioon, että molemmilla mailla on täysin erilaiset näkemykset identiteettikysymyksistä.</span>\n<span class=\"para\">Jos EU haluaa alueen etenevän, virallista liittymisprosessia ja uudistuksia maassa ei saa sitoa riidan ratkaisemiseen Bulgarian kanssa. Kehyksen muutokset; takuut; tai perustuslain muutosten viivästynyt toteuttaminen ovat kaikki vaihtoehtoja, joita Brysselin, Skopjen ja Sofian on käsiteltävä. Bilateraaliset kiistat, sellaisina kuin ne nyt ovat, eivät saisi estää prosessia tai vaikuttaa laajempaan liittymisagendaan.</span>\n<span class=\"para\">Jos EU haluaa pitää keskustelun pöydällä, sen on kohdistettava enemmän painetta molemmille osapuolille. Kuitenkin tavallisen retoriikan toistaminen, olipa se suoraan Brysselistä tai virallisten vierailujen kautta Skopjessa ja Sofiassa, ei välttämättä riitä. Positiivinen vahvistaminen ja kannustimet rahoittaa alueen yhteisiä etuja palvelevia hankkeita olisivat menestyksellisempiä.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Viimeisenä keinona, jos nykyinen hallitus Pohjois-Makedoniassa ja uusi hallitus Bulgariassa pysyvät lujina riidan osalta, EU:n on arvioitava, kuinka merkittävä tämä riita on, sillä se voisi johtaa vaikutusvallan menettämiseen alueen keskeisellä alueella.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Jos EU asettuu Bulgarian vaatimusten puolelle, viesti Pohjois-Makedonialle on selvä: emme ole tervetulleita EU:hun lähitulevaisuudessa. Kuitenkin, jos EU priorisoi laajentumista ja sisäisiä uudistuksia bilateraalisten kiistojen yli, voisi olla vaihtoehtoisia mekanismeja painostaa myös Bulgariaa. Tämä varmistaisi, että alueellisen vakauden ja integraation laajempi tavoite ei jää kapeiden erimielisyyksien varjoon.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Pohjois-Makedonian EU-integraation estäminen nykyisten syiden vuoksi, jotka liittyvät maan historiaan, kieleen ja identiteettiin, voisi jatkua ikuisesti. Tämä lopputulos ei selvästi ole EU:n etujen mukainen. Se luo tyhjiön muille geopoliittisille toimijoille, kuten Venäjälle ja Kiinalle, tai jopa siirtymän liittoutumiin, jotka eivät ole tyypillisiä alueelle, kuten BRICS. EU:lla on useita vaihtoehtoja, jotka voisivat muokata prosessia. Sen johtajuus saattaa sittemmin määrittää alueen eurooppalaisen tulevaisuuden.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> on poliittinen tutkija kansainvälisissä ja kulttuurienvälisissä tutkimuksissa Pohjois-Makedoniassa. Bojan on myös kirjoittajakumppani Young Voices Europessa sekä aktivisti ja tutkija.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Le chemin de la Macédoine du Nord vers l'adhésion à l'UE est devenu une tâche sisyphéenne. Chaque fois que mon pays progresse, il est à nouveau entraîné en arrière par un bagage historique. Cela conduit à une situation où notre rêve européen risque de devenir un cauchemar géopolitique pour l'Union européenne, alors que des alternatives comme les BRICS commencent à combler le vide. L'UE doit agir de manière décisive ou faire face à une influence en déclin au cœur des Balkans.</span>\n<span class=\"para\">La Macédoine du Nord a été le premier des pays des Balkans occidentaux à demander l'adhésion à l'UE en 2004. Deux décennies plus tard, avec la <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">séparation</a> de l'Albanie et de la Macédoine du Nord dans le processus d'intégration européenne, le pays est à la traîne par rapport à trois autres pays de la région : la Serbie, le Monténégro et maintenant l'Albanie. Bien que le processus d'intégration européenne signifie généralement des réformes, dans le cas de la Macédoine du Nord, les problèmes bilatéraux avec ses voisins, d'abord avec la Grèce et maintenant avec la Bulgarie, ont pris le pas, prolongeant le processus pendant des décennies.</span>\n<span class=\"para\">Certains <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">sondages</a> indiquent que le sentiment pro-UE en Macédoine du Nord a considérablement chuté, passant de près de 70 % en 2019 à 56 en 2023. Cela fait suite au changement de nom constitutionnel du pays, de République de Macédoine à République de Macédoine du Nord, mettant fin à un différend de dix ans avec la Grèce, comme condition préalable à l'intégration euro-atlantique.</span>\n<span class=\"para\">Alors que l'adhésion à l'OTAN s'est déroulée rapidement, l'adhésion promise à l'UE a de nouveau été bloquée. La France a bloqué l'ouverture des négociations d'adhésion en 2019, invoquant la nécessité de réformes internes de l'UE avant d'admettre de nouveaux membres. Une fois que la France a levé ses objections, la Bulgarie a imposé un veto, liant les progrès de la Macédoine du Nord dans l'UE à des différends sur la langue et l'identité historique, qui ont été formalisés dans le cadre de négociation sous la proposition française.</span>\n<span class=\"para\">Entre-temps, la Macédoine du Nord a obtenu un nouveau gouvernement nationaliste. Cela a suivi une victoire écrasante reflétant le mécontentement des électeurs vis-à-vis de l'approche précédente concernant l'accord français et les négociations avec l'UE et la Bulgarie. Le nouveau gouvernement appelle désormais à un effet différé concernant tout changement constitutionnel après l'adhésion à l'UE. Cela est dû à un manque de garanties de Sofia que d'autres demandes ne surgiront pas pendant le processus.</span>\n<span class=\"para\">Les changements constitutionnels étaient le principal sujet de discussion lors d'une récente <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">réunion</a> entre la présidente de la Commission européenne, Ursula von der Leyen, et le Premier ministre de la Macédoine du Nord, Hristijan Mickoski. Cependant, il reste incertain si Bruxelles soutient l'idée d'amendements constitutionnels différés, comme proposé par le gouvernement macédonien.</span>\n<span class=\"para\">En fait, la proposition française, actuellement en vigueur, rend effectivement le processus d'adhésion de la Macédoine du Nord dépendant de l'approbation de la Bulgarie, permettant la possibilité de futurs veto et nationalisme de la part bulgare. Elle a explicitement intégré les questions bilatérales concernant l'identité, l'histoire et les droits des minorités, sans réciprocité, dans le cadre formel de négociation de l'UE. Cela ne s'est jamais produit dans aucun autre pays auparavant. Même si le pays effectue les changements constitutionnels nécessaires, il n'y a aucune garantie que d'autres veto ne surgiront pas. Cela est particulièrement vrai étant donné que les deux pays ont des points de vue complètement différents sur les questions d'identité.</span>\n<span class=\"para\">Si l'UE veut que la région avance, le processus d'adhésion formel et les réformes dans le pays ne doivent pas être liés à la résolution du différend avec la Bulgarie. Des changements dans le cadre ; des garanties ; ou une mise en œuvre différée des changements constitutionnels sont toutes des options à discuter par Bruxelles, Skopje et Sofia. Les différends bilatéraux, tels qu'ils se présentent actuellement, ne devraient pas faire dérailler le processus ou impacter l'agenda d'adhésion plus large.</span>\n<span class=\"para\">Si l'UE veut maintenir la discussion sur la table, elle doit mettre plus de pression sur les deux parties. Cependant, répéter la rhétorique habituelle, que ce soit directement depuis Bruxelles ou à travers des visites officielles à Skopje et Sofia, pourrait ne pas suffire. Un renforcement positif et des incitations pour financer des projets d'intérêt commun dans la région seraient plus efficaces.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">En dernier recours, si le gouvernement actuel de la Macédoine du Nord et le nouveau gouvernement de Bulgarie restent fermes sur leurs positions concernant le différend, l'UE devra évaluer à quel point ce différend est significatif, car il pourrait entraîner une perte d'influence dans une partie clé de la région.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Si l'UE se range du côté des demandes bulgares, le message à la Macédoine du Nord sera clair : nous ne sommes pas les bienvenus dans l'UE pour un avenir prévisible. Cependant, si l'UE priorise l'élargissement et les réformes internes par rapport aux différends bilatéraux, il pourrait y avoir des mécanismes alternatifs pour faire pression sur la Bulgarie également. Cela garantirait que l'objectif plus large de stabilité régionale et d'intégration ne soit pas éclipsé par des désaccords étroits.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Le blocage de l'intégration de la Macédoine du Nord pour les raisons actuelles liées à l'histoire, à la langue et à l'identité du pays pourrait se poursuivre indéfiniment. Ce résultat n'est clairement pas dans l'intérêt de l'UE. Cela créerait un vide pour d'autres acteurs géopolitiques, tels que la Russie et la Chine, ou même un glissement vers des alliances peu communes pour la région comme les BRICS. L'UE a plusieurs options qui pourraient façonner le processus. Son leadership pourrait ensuite déterminer l'avenir européen de la région.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> est un politologue spécialisé dans les études internationales et interculturelles basé en Macédoine du Nord. Bojan est également un boursier d'écriture avec Young Voices Europe et un activiste et chercheur.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Put Sjeverne Makedonije prema članstvu u EU postao je sisifovski zadatak. Svaki put kada moja zemlja napravi napredak, ponovno je povučena unatrag povijesnim teretom. To dovodi do situacije u kojoj naš europski san riskira postati geopolitička noćna mora za Europsku uniju, dok alternativne opcije poput BRICS-a počinju ispunjavati vakuum. EU mora djelovati odlučno ili se suočiti s raspadom utjecaja u srcu Balkana.</span>\n<span class=\"para\">Sjeverna Makedonija bila je prva od zemalja zapadnog Balkana koja je 2004. godine podnijela zahtjev za članstvo u EU. Dvije desetljeća kasnije, s <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">odvojenim</a> putem Albanije i Sjeverne Makedonije u procesu integracije u EU, zemlja zaostaje za tri druge zemlje u regiji: Srbijom, Crnom Gorom i sada Albanijom. Iako proces europske integracije obično podrazumijeva reforme, u slučaju Sjeverne Makedonije, bilateralni problemi s njenim susjedima, prvo s Grčkom, a sada s Bugarskom, imali su prioritet, produžujući proces na desetljeća.</span>\n<span class=\"para\">Neki <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">istraživanja</a> pokazuju da je proeuropsko raspoloženje u Sjevernoj Makedoniji značajno opalo, s gotovo 70 posto u 2019. na 56 u 2023. To slijedi nakon promjene ustavnog imena iz Republike Makedonije u Republiku Sjevernu Makedoniju, čime je okončan desetogodišnji spor s Grčkom, kao preduvjet za euro-atlantsku integraciju.</span>\n<span class=\"para\">Dok je članstvo u NATO-u brzo napredovalo, obećano članstvo u EU ponovno je zaustavljeno. Francuska je blokirala otvaranje pregovora o pristupanju 2019. godine, navodeći potrebu za unutarnjim reformama EU prije prihvaćanja novih članica. Kada je Francuska ukinula svoje prigovore, Bugarska je uvela veto, povezujući napredak Sjeverne Makedonije u EU s sporovima oko jezika i povijesnog identiteta, što je formalizirano u pregovaračkom okviru prema francuskom prijedlogu.</span>\n<span class=\"para\">U međuvremenu, Sjeverna Makedonija je dobila novu nacionalističku vladu. To je uslijedilo nakon uvjerljive pobjede koja odražava nezadovoljstvo među biračima s prethodnim pristupom francuskom sporazumu i pregovorima s EU i Bugarskom. Nova vlada sada traži odgođeni učinak u vezi s bilo kakvim ustavnim promjenama nakon pridruživanja EU. To je zbog nedostatka jamstava iz Sofije da daljnji zahtjevi neće nastati tijekom procesa.</span>\n<span class=\"para\">Ustavne promjene bile su glavna tema rasprave tijekom nedavnog <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">sastanku</a> između predsjednice Europske komisije Ursule von der Leyen i premijera Sjeverne Makedonije Hristijana Mickoskoga. Međutim, ostaje nejasno podržava li Bruxelles ideju odgođenih ustavnih amandmana, kako je predložila makedonska vlada.</span>\n<span class=\"para\">U stvari, francuski prijedlog, koji je trenutno na snazi, učinkovito čini proces pristupanja Sjeverne Makedonije EU ovisnim o odobrenju Bugarske, omogućujući mogućnost budućih veta i nacionalizma s bugarske strane. Izričito je uvrstio bilateralna pitanja koja se tiču identiteta, povijesti i prava manjina, bez reciprociteta, u formalni okvir pregovora EU. To se prije nije dogodilo ni u jednoj drugoj zemlji. Čak i ako zemlja izvrši potrebne ustavne promjene, nema jamstava da se drugi vetovi neće pojaviti. To je posebno istinito s obzirom na to da obje zemlje imaju potpuno različite poglede na pitanja identiteta.</span>\n<span class=\"para\">Ako EU želi da regija napreduje, formalni proces pristupanja i reforme u zemlji ne smiju biti povezani s rješavanjem spora s Bugarskom. Promjene u okviru; jamstva; ili odgođena provedba ustavnih promjena su sve opcije koje treba raspraviti Bruxelles, Skoplje i Sofija. Bilateralni sporovi, kakvi su sada, ne bi trebali ometati proces ili utjecati na širu agendu pristupanja.</span>\n<span class=\"para\">Ako EU želi zadržati raspravu na stolu, mora staviti veći pritisak na obje strane. Međutim, ponavljanje uobičajene retorike, bilo izravno iz Bruxellesa ili putem službenih posjeta u Skoplju i Sofiji, možda neće biti dovoljno. Pozitivno poticanje i poticaji za financiranje projekata od zajedničkog interesa u regiji bili bi uspješniji.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Kao posljednje sredstvo, ako trenutna vlada u Sjevernoj Makedoniji i nova vlada u Bugarskoj ostanu čvrste u svojim stavovima o sporu, EU će morati procijeniti koliko je taj spor značajan, jer bi mogao dovesti do gubitka utjecaja u ključnom dijelu regije.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Ako EU stane na stranu bugarskih zahtjeva, poruka Sjevernoj Makedoniji bit će jasna: nismo dobrodošli u EU u doglednoj budućnosti. Međutim, ako EU prioritizira proširenje i unutarnje reforme nad bilateralnim sporovima, mogla bi postojati alternativna mehanizmi za pritisak na Bugarsku također. To bi osiguralo da širi cilj regionalne stabilnosti i integracije ne bude zasjenjen uskim nesuglasicama.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Blokiranje integracije Sjeverne Makedonije u EU zbog trenutnih razloga povezanih s poviješću zemlje, jezikom i identitetom moglo bi trajati vječno. Ovaj ishod očito nije u interesu EU. Stvorilo bi vakuum za druge geopolitičke aktere, poput Rusije i Kine, ili čak pomak prema savezništvima koja nisu uobičajena za regiju poput BRICS-a. EU ima nekoliko opcija koje bi mogle oblikovati proces. Njeno vodstvo bi moglo kasnije odrediti europsku budućnost regije.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> je politički znanstvenik u međunarodnim i interkulturalnim studijama sa sjedištem u Sjevernoj Makedoniji. Bojan je također stipendist za pisanje s Young Voices Europe i aktivist i istraživač.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Észak-Macedónia EU-tagságra vezető útja Sisyphuszi feladattá vált. Minden alkalommal, amikor az országom előrelép, a történelmi terhek ismét hátrafelé húzzák. Ez olyan helyzethez vezet, ahol európai álmunk kockázatot jelenthet a geopolitikai rémálomra az Európai Unió számára, mivel olyan alternatívák, mint a BRICS, kezdik kitölteni az űrt. Az EU-nak határozottan kell cselekednie, különben a Balkán szívében lévő befolyása szétesik.</span>\n<span class=\"para\">Észak-Macedónia volt az első a nyugat-balkáni országok közül, amely 2004-ben EU-tagságra pályázott. Két évtizeddel később, az <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">Albánia és Észak-Macedónia</a> EU-integrációs folyamatban való szétválasztásával az ország három másik ország mögött kullog a régióban: Szerbia, Montenegró és most Albánia. Bár az európai integrációs folyamat általában reformokat jelent, Észak-Macedónia esetében a szomszédokkal, először Görögországgal, majd Bulgáriával fennálló bilaterális problémák kerültek előtérbe, ami évtizedekre meghosszabbította a folyamatot.</span>\n<span class=\"para\">Néhány <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">felmérés</a> azt mutatja, hogy az EU-párti érzület Észak-Macedóniában jelentősen csökkent, 2019-ben közel 70%-ról 2023-ra 56%-ra. Ez követi az ország alkotmányos névváltoztatását a Macedón Köztársaságból Észak-Macedón Köztársaságra, amely lezárta a Görögországgal folytatott évtizedes vitát, mint a euro-atlanti integráció előfeltételét.</span>\n<span class=\"para\">Míg a NATO-tagság gyorsan haladt, a megígért EU-csatlakozás ismét megrekedt. Franciaország 2019-ben blokkolta a csatlakozási tárgyalások megnyitását, hivatkozva arra, hogy szükség van belső EU-reformokra, mielőtt új tagokat fogadnának be. Miután Franciaország feloldotta kifogásait, Bulgária vétót emelt, összekapcsolva Észak-Macedónia EU-s előrehaladását a nyelvi és történelmi identitással kapcsolatos vitákkal, amelyek a francia javaslat keretein belül formalizálódtak.</span>\n<span class=\"para\">Közben Észak-Macedóniában új nacionalista kormány alakult. Ez egy földcsuszamlásszerű győzelem következménye volt, amely a választók elégedetlenségét tükrözte a francia megállapodásra és az EU-val, valamint Bulgáriával folytatott tárgyalásokra adott korábbi válaszokkal szemben. Az új kormány most késleltetett hatást kér bármilyen alkotmánymódosításra az EU-hoz való csatlakozás után. Ennek oka, hogy Szófiától nincs garancia arra, hogy a folyamat során további követelések nem merülnek fel.</span>\n<span class=\"para\">Az alkotmánymódosítások voltak a fő téma egy nemrégiben tartott <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">találkozón</a> Ursula von der Leyen, az Európai Bizottság elnöke és Észak-Macedónia miniszterelnöke, Hristijan Mickoski között. Azonban nem világos, hogy Brüsszel támogatja-e a Macedón kormány által javasolt késleltetett alkotmánymódosítások ötletét.</span>\n<span class=\"para\">Valójában a jelenleg hatályos francia javaslat lényegében Észak-Macedónia EU-csatlakozási folyamatát Bulgária jóváhagyásához köti, lehetővé téve a jövőbeli vétók és a bolgár nacionalizmus lehetőségét. Kifejezetten beágyazta a identitással, történelemmel és kisebbségi jogokkal kapcsolatos bilaterális kérdéseket, kölcsönösség nélkül, a hivatalos EU-tárgyalási keretbe. Ilyen még egy másik országban sem történt. Még ha az ország végrehajtja a szükséges alkotmánymódosításokat, nincs garancia arra, hogy más vétók nem merülnek fel. Ez különösen igaz, figyelembe véve, hogy mindkét ország teljesen eltérő nézeteket képvisel az identitás kérdéseiben.</span>\n<span class=\"para\">Ha az EU azt akarja, hogy a régió előrehaladjon, a hivatalos csatlakozási folyamatot és a reformokat az országban nem szabad összekapcsolni a Bulgáriával folytatott vita megoldásával. A keretbeli változások; garanciák; vagy az alkotmánymódosítások késleltetett végrehajtása mind olyan lehetőségek, amelyeket Brüsszelnek, Szkopjének és Szófiának meg kell vitatnia. A bilaterális viták, ahogy most állnak, nem akadályozhatják a folyamatot, vagy nem befolyásolhatják a szélesebb csatlakozási napirendet.</span>\n<span class=\"para\">Ha az EU azt akarja, hogy a téma napirenden maradjon, nagyobb nyomást kell gyakorolnia mindkét félre. Azonban a szokásos retorika megismétlése, akár közvetlenül Brüsszelből, akár hivatalos látogatásokon keresztül Szkopjében és Szófiában, valószínűleg nem lesz elegendő. A pozitív megerősítés és a közös érdekű projektek finanszírozására vonatkozó ösztönzők sikeresebbek lennének.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Utolsó lehetőségként, ha az Észak-Macedóniában lévő jelenlegi kormány és a Bulgáriában lévő új kormány kitart a vitában képviselt álláspontja mellett, az EU-nak fel kell mérnie, hogy mennyire jelentős ez a vita, mivel ez befolyásvesztéshez vezethet a régió kulcsfontosságú részén.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Ha az EU a bolgár követelések mellett áll, az üzenet Észak-Macedóniának világos lesz: a közeljövőben nem vagyunk kívánatosak az EU-ban. Azonban, ha az EU a bővítést és a belső reformokat helyezi előtérbe a bilaterális viták felett, alternatív mechanizmusok is létezhetnek a Bulgáriára gyakorolt nyomásra. Ez biztosítaná, hogy a regionális stabilitás és integráció szélesebb célja ne legyen elhomályosítva szűk nézeteltérések által.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Észak-Macedónia EU-integrációjának blokkolása a jelenlegi, az ország történetével, nyelvével és identitásával kapcsolatos okok miatt örökké tarthat. Ez az eredmény nyilvánvalóan nem az EU érdeke. Ez űrt teremtene más geopolitikai szereplők, például Oroszország és Kína számára, vagy akár olyan szövetségek felé való elmozdulást is eredményezhet, amelyek nem szokványosak a régióban, mint a BRICS. Az EU-nak számos lehetősége van, amelyek formálhatják a folyamatot. Vezetése később meghatározhatja a régió európai jövőjét.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> politikai tudós, aki nemzetközi és interkulturális tanulmányokkal foglalkozik Észak-Macedóniában. Bojan a Young Voices Europe írói ösztöndíjasa, valamint aktivista és kutató.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Il percorso della Macedonia del Nord verso l'adesione all'UE è diventato un compito sisifeo. Ogni volta che il mio paese fa progressi, viene trascinato indietro da un bagaglio storico. Questo porta a una situazione in cui il nostro sogno europeo rischia di diventare un incubo geopolitico per l'Unione Europea, poiché alternative come i BRICS iniziano a riempire il vuoto. L'UE deve agire in modo decisivo o affrontare un'influenza in dissoluzione nel cuore dei Balcani.</span>\n<span class=\"para\">La Macedonia del Nord è stata la prima delle nazioni dei Balcani occidentali a richiedere l'adesione all'UE nel 2004. Due decenni dopo, con la <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separazione</a> dell'Albania e della Macedonia del Nord nel processo di integrazione nell'UE, il paese è in ritardo rispetto ad altre tre nazioni della regione: Serbia, Montenegro e ora Albania. Sebbene il processo di integrazione europea significhi solitamente riforme, nel caso della Macedonia del Nord, i problemi bilaterali con i suoi vicini, prima con la Grecia e ora con la Bulgaria, hanno avuto la precedenza, prolungando il processo per decenni.</span>\n<span class=\"para\">Alcuni <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">sondaggi</a> indicano che il sentimento pro-UE in Macedonia del Nord è diminuito significativamente, passando da quasi il 70% nel 2019 al 56 nel 2023. Questo segue il cambiamento del nome costituzionale del paese da Repubblica di Macedonia a Repubblica di Macedonia del Nord, ponendo fine a una disputa decennale con la Grecia, come prerequisito per l'integrazione euro-atlantica.</span>\n<span class=\"para\">Mentre l'adesione alla NATO è proceduta rapidamente, l'adesione promessa all'UE è stata nuovamente bloccata. La Francia ha bloccato l'apertura dei colloqui di adesione nel 2019, citando la necessità di riforme interne all'UE prima di ammettere nuovi membri. Una volta che la Francia ha sollevato le sue obiezioni, la Bulgaria ha imposto un veto, legando i progressi della Macedonia del Nord nell'UE a dispute su lingua e identità storica, che sono state formalizzate nel quadro di negoziazione sotto la proposta francese.</span>\n<span class=\"para\">Nel frattempo, la Macedonia del Nord ha ottenuto un nuovo governo nazionalista. Questo è seguito a una vittoria schiacciante che rifletteva il malcontento tra gli elettori nei confronti dell'approccio precedente all'accordo francese e ai negoziati con l'UE e la Bulgaria. Il nuovo governo ora chiede un effetto ritardato riguardo a eventuali cambiamenti costituzionali dopo l'adesione all'UE. Questo è dovuto a una mancanza di garanzie da Sofia che ulteriori richieste non sorgeranno durante il processo.</span>\n<span class=\"para\">I cambiamenti costituzionali sono stati il tema principale di discussione durante un recente <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">incontro</a> tra la Presidente della Commissione Europea Ursula von der Leyen e il Primo Ministro della Macedonia del Nord Hristijan Mickoski. Tuttavia, rimane poco chiaro se Bruxelles supporti l'idea di emendamenti costituzionali ritardati, come proposto dal governo macedone.</span>\n<span class=\"para\">In effetti, la proposta francese, attualmente in vigore, rende effettivamente il processo di adesione della Macedonia del Nord dipendente dall'approvazione della Bulgaria, consentendo la possibilità di futuri veti e nazionalismo da parte bulgara. Ha esplicitamente incorporato le questioni bilaterali riguardanti identità, storia e diritti delle minoranze, senza reciprocità, nel quadro formale di negoziazione dell'UE. Questo non è mai accaduto in nessun altro paese prima. Anche se il paese apporta le necessarie modifiche costituzionali, non ci sono garanzie che non sorgeranno ulteriori veti. Questo è particolarmente vero dato che entrambi i paesi hanno visioni completamente diverse sulle questioni identitarie.</span>\n<span class=\"para\">Se l'UE vuole che la regione vada avanti, il processo di adesione formale e le riforme nel paese non devono essere legati alla risoluzione della disputa con la Bulgaria. Cambiamenti nel quadro; garanzie; o attuazione ritardata delle modifiche costituzionali sono tutte opzioni da discutere tra Bruxelles, Skopje e Sofia. Le dispute bilaterali, così come sono ora, non dovrebbero deragliare il processo o influenzare l'agenda di adesione più ampia.</span>\n<span class=\"para\">Se l'UE vuole mantenere la discussione sul tavolo, deve esercitare maggiore pressione su entrambe le parti. Tuttavia, ripetere la solita retorica, sia direttamente da Bruxelles che attraverso visite ufficiali a Skopje e Sofia, potrebbe non essere sufficiente. Un rinforzo positivo e incentivi per finanziare progetti di interesse comune nella regione sarebbero più efficaci.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Come ultima risorsa, se l'attuale governo della Macedonia del Nord e il nuovo governo della Bulgaria rimangono fermi sulle loro posizioni riguardo alla disputa, l'UE dovrà valutare quanto sia significativa questa disputa, poiché potrebbe portare a una perdita di influenza in una parte chiave della regione.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Se l'UE si schiera con le richieste bulgare, il messaggio per la Macedonia del Nord sarà chiaro: non siamo i benvenuti nell'UE per il prossimo futuro. Tuttavia, se l'UE dà priorità all'allargamento e alle riforme interne rispetto alle dispute bilaterali, potrebbero esserci meccanismi alternativi per esercitare pressione anche sulla Bulgaria. Questo garantirebbe che l'obiettivo più ampio di stabilità e integrazione regionale non venga oscurato da disaccordi ristretti.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Il blocco dell'integrazione della Macedonia del Nord per le attuali ragioni legate alla storia, alla lingua e all'identità del paese potrebbe continuare per sempre. Questo risultato non è chiaramente nell'interesse dell'UE. Creerebbe un vuoto per altri attori geopolitici, come Russia e Cina, o persino un cambiamento verso alleanze non comuni per la regione come i BRICS. L'UE ha diverse opzioni che potrebbero plasmare il processo. La sua leadership potrebbe successivamente determinare il futuro europeo della regione.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> è un politologo negli studi internazionali e interculturali con sede in Macedonia del Nord. Bojan è anche un fellow di scrittura con Young Voices Europe e un attivista e ricercatore.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">De weg van Noord-Macedonië naar EU-lidmaatschap is een Sisyphus-taak geworden. Elke keer dat mijn land vooruitgang boekt, wordt het weer teruggetrokken door historische bagage. Dit leidt tot een situatie waarin onze Europese droom het risico loopt een geopolitieke nachtmerrie te worden voor de Europese Unie, terwijl alternatieven zoals BRICS beginnen het vacuüm op te vullen. De EU moet doortastend handelen of geconfronteerd worden met een afbrokkelende invloed in het hart van de Balkan.</span>\n<span class=\"para\">Noord-Macedonië was het eerste van de Westelijke Balkanlanden dat in 2004 een aanvraag indiende voor EU-lidmaatschap. Twee decennia later, met de <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">scheiding</a> van Albanië en Noord-Macedonië in het EU-integratieproces, loopt het land achter op drie andere landen in de regio: Servië, Montenegro en nu Albanië. Hoewel het Europese integratieproces meestal hervormingen met zich meebrengt, kregen in het geval van Noord-Macedonië de bilaterale problemen met zijn buren, eerst met Griekenland en nu met Bulgarije, voorrang, waardoor het proces decennia werd vertraagd.</span>\n<span class=\"para\">Sommige <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">peilingen</a> geven aan dat de pro-EU-sentimenten in Noord-Macedonië aanzienlijk zijn gedaald, van bijna 70 procent in 2019 naar 56 in 2023. Dit volgt op de constitutionele naamsverandering van de Republiek Macedonië naar de Republiek Noord-Macedonië, waarmee een decennialange geschil met Griekenland werd beëindigd, als een voorwaarde voor Euro-Atlantische integratie.</span>\n<span class=\"para\">Terwijl het NAVO-lidmaatschap snel verliep, werd de beloofde EU-toetreding opnieuw vertraagd. Frankrijk blokkeerde de opening van toetredingsgesprekken in 2019, met als reden de noodzaak van interne EU-hervormingen voordat nieuwe leden werden toegelaten. Zodra Frankrijk zijn bezwaren ophefte, legde Bulgarije een veto op, waarbij de voortgang van Noord-Macedonië in de EU werd gekoppeld aan geschillen over taal en historische identiteit, die werden geformaliseerd in het onderhandelingskader onder het Franse voorstel.</span>\n<span class=\"para\">In de tussentijd kreeg Noord-Macedonië een nieuwe nationalistische regering. Dit volgde op een verpletterende overwinning die de onvrede onder kiezers over de vorige aanpak van de Franse overeenkomst en de onderhandelingen met de EU en Bulgarije weerspiegelde. De nieuwe regering roept nu op tot een vertraagd effect met betrekking tot eventuele constitutionele wijzigingen na toetreding tot de EU. Dit is te wijten aan een gebrek aan garanties van Sofia dat er tijdens het proces geen verdere eisen zullen ontstaan.</span>\n<span class=\"para\">De constitutionele wijzigingen waren het belangrijkste onderwerp van discussie tijdens een recente <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">bijeenkomst</a> tussen de voorzitter van de Europese Commissie, Ursula von der Leyen, en de premier van Noord-Macedonië, Hristijan Mickoski. Het blijft echter onduidelijk of Brussel de idee van vertraagde constitutionele amendementen, zoals voorgesteld door de Macedonische regering, steunt.</span>\n<span class=\"para\">In feite maakt het Franse voorstel, dat momenteel van kracht is, het EU-toetredingsproces van Noord-Macedonië afhankelijk van de goedkeuring van Bulgarije, wat de mogelijkheid van toekomstige veto's en nationalisme van de Bulgaarse kant met zich meebrengt. Het heeft de bilaterale kwesties met betrekking tot identiteit, geschiedenis en minderheidsrechten, zonder wederkerigheid, expliciet ingebed in het formele EU-onderhandelingskader. Dit is in geen enkel ander land eerder gebeurd. Zelfs als het land de noodzakelijke constitutionele wijzigingen doorvoert, zijn er geen garanties dat er geen andere veto's zullen ontstaan. Dit is vooral waar gezien het feit dat beide landen volledig verschillende opvattingen hebben over de identiteitskwesties.</span>\n<span class=\"para\">Als de EU wil dat de regio vooruitgaat, mogen het formele toetredingsproces en hervormingen in het land niet worden gekoppeld aan het oplossen van het geschil met Bulgarije. Wijzigingen in het kader; garanties; of vertraagde uitvoering van de constitutionele wijzigingen zijn allemaal opties die door Brussel, Skopje en Sofia moeten worden besproken. Bilaterale geschillen, zoals ze er nu staan, mogen het proces niet ondermijnen of de bredere toetredingsagenda beïnvloeden.</span>\n<span class=\"para\">Als de EU de discussie op de agenda wil houden, moet ze meer druk uitoefenen op beide partijen. Het herhalen van de gebruikelijke retoriek, hetzij rechtstreeks vanuit Brussel of via officiële bezoeken in Skopje en Sofia, is misschien niet genoeg. Positieve versterking en prikkels voor het financieren van projecten van gemeenschappelijk belang in de regio zouden succesvoller zijn.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Als laatste redmiddel, als de huidige regering in Noord-Macedonië en de nieuwe regering in Bulgarije vasthouden aan hun standpunten over het geschil, zal de EU moeten beoordelen hoe significant dit geschil is, aangezien het kan leiden tot een verlies van invloed in een sleutelgebied van de regio.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Als de EU zich aansluit bij de Bulgaarse eisen, zal de boodschap aan Noord-Macedonië duidelijk zijn: we zijn in de nabije toekomst niet welkom in de EU. Als de EU echter uitbreiding en interne hervormingen boven bilaterale geschillen prioriteit geeft, kunnen er ook alternatieve mechanismen zijn om druk uit te oefenen op Bulgarije. Dit zou ervoor zorgen dat het bredere doel van regionale stabiliteit en integratie niet wordt overschaduwd door smalle meningsverschillen.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">De blokkering van de EU-integratie van Noord-Macedonië om de huidige redenen die verband houden met de geschiedenis, taal en identiteit van het land kan eindeloos doorgaan. Deze uitkomst is duidelijk niet in het belang van de EU. Het zou een vacuüm creëren voor andere geopolitieke actoren, zoals Rusland en China, of zelfs een verschuiving naar allianties die niet gebruikelijk zijn voor de regio, zoals BRICS. De EU heeft verschillende opties die het proces kunnen vormgeven. Het leiderschap kan vervolgens de Europese toekomst van de regio bepalen.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> is politicoloog in internationale en interculturele studies, gevestigd in Noord-Macedonië. Bojan is ook een schrijfgenoot bij Young Voices Europe en een activist en onderzoeker.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Droga Macedonii Północnej do członkostwa w UE stała się syzyfową pracą. Za każdym razem, gdy mój kraj robi postępy, jest znowu wciągany wstecz przez historyczny bagaż. Prowadzi to do sytuacji, w której nasze europejskie marzenie ryzykuje przekształcenie się w geopolityczny koszmar dla Unii Europejskiej, ponieważ alternatywy takie jak BRICS zaczynają wypełniać tę lukę. UE musi działać zdecydowanie, inaczej stanie w obliczu rozkładu wpływów w sercu Bałkanów.</span>\n<span class=\"para\">Macedonia Północna była pierwszym z krajów zachodnich Bałkanów, które złożyły wniosek o członkostwo w UE w 2004 roku. Dwie dekady później, po <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separacji</a> Albanii i Macedonii Północnej w procesie integracji z UE, kraj pozostaje w tyle za trzema innymi krajami w regionie: Serbią, Czarnogórą i teraz Albanią. Chociaż proces integracji europejskiej zazwyczaj oznacza reformy, w przypadku Macedonii Północnej bilateralne problemy z sąsiadami, najpierw z Grecją, a teraz z Bułgarią, miały pierwszeństwo, wydłużając proces o dziesięciolecia.</span>\n<span class=\"para\">Niektóre <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">sondaże</a> wskazują, że poparcie dla UE w Macedonii Północnej znacznie spadło, z niemal 70 procent w 2019 roku do 56 w 2023 roku. To nastąpiło po zmianie konstytucyjnej nazwy z Republiki Macedonii na Republikę Macedonię Północną, kończąc dziesięcioletni spór z Grecją, jako warunek wstępny dla integracji euroatlantyckiej.</span>\n<span class=\"para\">Podczas gdy członkostwo w NATO przebiegało szybko, obiecane przystąpienie do UE zostało ponownie wstrzymane. Francja zablokowała otwarcie rozmów akcesyjnych w 2019 roku, powołując się na potrzebę reform wewnętrznych w UE przed przyjęciem nowych członków. Gdy Francja zdjęła swoje zastrzeżenia, Bułgaria nałożyła weto, wiążąc postępy Macedonii Północnej w UE z sporami o język i tożsamość historyczną, które zostały sformalizowane w ramach negocjacji w ramach francuskiej propozycji.</span>\n<span class=\"para\">W międzyczasie Macedonia Północna uzyskała nowy rząd nacjonalistyczny. To nastąpiło po miażdżącym zwycięstwie, które odzwierciedlało niezadowolenie wyborców z poprzedniego podejścia do francuskiej umowy i negocjacji z UE oraz Bułgarią. Nowy rząd wzywa teraz do opóźnienia wprowadzenia jakichkolwiek zmian konstytucyjnych po przystąpieniu do UE. Wynika to z braku gwarancji ze strony Sofii, że podczas procesu nie pojawią się dalsze żądania.</span>\n<span class=\"para\">Zmiany konstytucyjne były głównym tematem dyskusji podczas niedawnego <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">spotkaniu</a> między przewodniczącą Komisji Europejskiej Ursulą von der Leyen a premierem Macedonii Północnej Hristijanem Mickoskim. Jednak wciąż nie jest jasne, czy Bruksela popiera pomysł opóźnionych zmian konstytucyjnych, jak zaproponował rząd macedoński.</span>\n<span class=\"para\">W rzeczywistości, francuska propozycja, która obecnie obowiązuje, skutecznie uzależnia proces akcesyjny Macedonii Północnej do UE od zgody Bułgarii, co stwarza możliwość przyszłych wet i nacjonalizmu ze strony bułgarskiej. Wyraźnie włączyła bilateralne kwestie dotyczące tożsamości, historii i praw mniejszości, bez wzajemności, do formalnego ram negocjacyjnych UE. To nie miało miejsca w żadnym innym kraju wcześniej. Nawet jeśli kraj wprowadzi niezbędne zmiany konstytucyjne, nie ma gwarancji, że nie pojawią się inne weta. Jest to szczególnie prawdziwe, biorąc pod uwagę fakt, że oba kraje mają całkowicie różne poglądy na kwestie tożsamości.</span>\n<span class=\"para\">Jeśli UE chce, aby region poszedł naprzód, formalny proces akcesyjny i reformy w kraju nie mogą być związane z rozwiązaniem sporu z Bułgarią. Zmiany w ramach; gwarancje; lub opóźniona realizacja zmian konstytucyjnych to wszystkie opcje, które powinny być omawiane przez Brukselę, Skopje i Sofię. Bilateralne spory, w obecnej formie, nie powinny zakłócać procesu ani wpływać na szerszą agendę akcesyjną.</span>\n<span class=\"para\">Jeśli UE chce utrzymać dyskusję na stole, musi wywierać większą presję na obie strony. Jednak powtarzanie zwykłej retoryki, czy to bezpośrednio z Brukseli, czy poprzez oficjalne wizyty w Skopje i Sofii, może nie być wystarczające. Pozytywne wzmocnienie i zachęty do finansowania projektów wspólnego interesu w regionie byłyby bardziej skuteczne.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Jako ostateczność, jeśli obecny rząd w Macedonii Północnej i nowy rząd w Bułgarii pozostaną stanowcze w swoich stanowiskach w sprawie sporu, UE będzie musiała ocenić, jak istotny jest ten spór, ponieważ może to prowadzić do utraty wpływów w kluczowej części regionu.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Jeśli UE stanie po stronie bułgarskich żądań, wiadomość do Macedonii Północnej będzie jasna: nie jesteśmy mile widziani w UE w przewidywalnej przyszłości. Jednak jeśli UE priorytetowo traktuje rozszerzenie i reformy wewnętrzne nad sporami bilateralnymi, mogą istnieć alternatywne mechanizmy wywierania presji na Bułgarię. To zapewni, że szerszy cel stabilności regionalnej i integracji nie zostanie przyćmiony przez wąskie nieporozumienia.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Blokowanie integracji Macedonii Północnej w UE z obecnych powodów związanych z historią, językiem i tożsamością kraju może trwać w nieskończoność. Taki wynik z pewnością nie leży w interesie UE. Stworzyłoby to lukę dla innych aktorów geopolitycznych, takich jak Rosja i Chiny, a nawet przesunięcie w kierunku sojuszy, które nie są powszechne w regionie, jak BRICS. UE ma kilka opcji, które mogą kształtować ten proces. Jej przywództwo może następnie określić europejską przyszłość regionu.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> jest politologiem w dziedzinie studiów międzynarodowych i międzykulturowych z siedzibą w Macedonii Północnej. Bojan jest również stypendystą Young Voices Europe oraz aktywistą i badaczem.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">O caminho da Macedônia do Norte para a adesão à UE tornou-se uma tarefa sisífica. Cada vez que meu país avança, é arrastado para trás novamente por bagagens históricas. Isso leva a uma situação em que nosso sonho europeu corre o risco de se tornar um pesadelo geopolítico para a União Europeia, à medida que alternativas como os BRICS começam a preencher o vácuo. A UE deve agir de forma decisiva ou enfrentar uma influência desmoronando no coração dos Bálcãs.</span>\n<span class=\"para\">A Macedônia do Norte foi o primeiro dos países dos Bálcãs Ocidentais a solicitar a adesão à UE em 2004. Duas décadas depois, com a <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separação</a> da Albânia e da Macedônia do Norte no processo de integração da UE, o país fica atrás de outros três países da região: Sérvia, Montenegro e agora Albânia. Embora o processo de integração europeia geralmente signifique reformas, no caso da Macedônia do Norte, os problemas bilaterais com seus vizinhos, primeiro com a Grécia e agora com a Bulgária, tiveram prioridade, prolongando o processo por décadas.</span>\n<span class=\"para\">Alguns <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">pesquisas</a> indicam que o sentimento pró-UE na Macedônia do Norte caiu significativamente, de quase 70 por cento em 2019 para 56 em 2023. Isso se seguiu à mudança constitucional do nome do país de República da Macedônia para República da Macedônia do Norte, encerrando uma disputa de uma década com a Grécia, como pré-requisito para a integração euro-atlântica.</span>\n<span class=\"para\">Enquanto a adesão à OTAN prosseguiu rapidamente, a prometida adesão à UE foi mais uma vez paralisada. A França bloqueou a abertura das negociações de adesão em 2019, citando a necessidade de reformas internas na UE antes de admitir novos membros. Assim que a França levantou suas objeções, a Bulgária impôs um veto, ligando o progresso da Macedônia do Norte na UE a disputas sobre linguagem e identidade histórica, que foram formalizadas no quadro de negociação sob a proposta francesa.</span>\n<span class=\"para\">Enquanto isso, a Macedônia do Norte obteve um novo governo nacionalista. Isso se seguiu a uma vitória esmagadora refletindo a insatisfação entre os eleitores com a abordagem anterior ao acordo francês e às negociações com a UE e a Bulgária. O novo governo agora pede um efeito retardado em relação a quaisquer mudanças constitucionais após a adesão à UE. Isso se deve à falta de garantias de Sofia de que novas demandas não surgirão durante o processo.</span>\n<span class=\"para\">As mudanças constitucionais foram o principal tópico de discussão durante uma recente <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">reunião</a> entre a Presidente da Comissão Europeia, Ursula von der Leyen, e o Primeiro-Ministro da Macedônia do Norte, Hristijan Mickoski. No entanto, permanece incerto se Bruxelas apoia a ideia de emendas constitucionais retardadas, conforme proposto pelo governo macedônio.</span>\n<span class=\"para\">Na verdade, a proposta francesa, atualmente em vigor, efetivamente faz com que o processo de adesão da Macedônia do Norte à UE dependa da aprovação da Bulgária, permitindo a possibilidade de futuros vetos e nacionalismo por parte da Bulgária. Ela incorporou explicitamente as questões bilaterais relacionadas à identidade, história e direitos das minorias, sem reciprocidade, no quadro formal de negociação da UE. Isso não aconteceu em nenhum outro país antes. Mesmo que o país faça as necessárias mudanças constitucionais, não há garantias de que outros vetos não surgirão. Isso é especialmente verdadeiro dado o fato de que ambos os países têm visões completamente diferentes sobre as questões de identidade.</span>\n<span class=\"para\">Se a UE quiser que a região avance, o processo formal de adesão e as reformas no país não devem estar atrelados à resolução da disputa com a Bulgária. Mudanças no quadro; garantias; ou implementação retardada das mudanças constitucionais são todas opções a serem discutidas por Bruxelas, Skopje e Sofia. Disputas bilaterais, como estão agora, não devem desviar o processo ou impactar a agenda de adesão mais ampla.</span>\n<span class=\"para\">Se a UE quiser manter a discussão na mesa, deve pressionar mais ambos os lados. No entanto, repetir a retórica usual, seja diretamente de Bruxelas ou através de visitas oficiais em Skopje e Sofia, pode não ser suficiente. Reforço positivo e incentivos para financiar projetos de interesse comum na região seriam mais bem-sucedidos.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Como último recurso, se o governo atual da Macedônia do Norte e o novo governo da Bulgária permanecerem firmes em suas posições sobre a disputa, a UE precisará avaliar quão significativa é essa disputa, pois pode levar a uma perda de influência em uma parte chave da região.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Se a UE ceder às demandas búlgaras, a mensagem para a Macedônia do Norte será clara: não somos bem-vindos na UE no futuro próximo. No entanto, se a UE priorizar a ampliação e reformas internas em vez de disputas bilaterais, pode haver mecanismos alternativos para pressionar a Bulgária também. Isso garantiria que o objetivo mais amplo de estabilidade e integração regional não seja ofuscado por desavenças estreitas.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">O bloqueio da integração da Macedônia do Norte à UE por razões atuais relacionadas à história, linguagem e identidade do país pode continuar para sempre. Esse resultado claramente não está nos interesses da UE. Criaria um vácuo para outros atores geopolíticos, como Rússia e China, ou até mesmo uma mudança em direção a alianças não comuns para a região, como os BRICS. A UE tem várias opções que poderiam moldar o processo. Sua liderança poderia, subsequentemente, determinar o futuro europeu da região.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> é cientista político em estudos internacionais e interculturais baseado na Macedônia do Norte. Bojan também é um bolsista de escrita com o Young Voices Europe e um ativista e pesquisador.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Calea Macedoniei de Nord către aderarea la UE a devenit o sarcină sisifică. De fiecare dată când țara mea face progrese, este trasă înapoi din nou de bagajul istoric. Aceasta duce la o situație în care visul nostru european riscă să devină un coșmar geopolitic pentru Uniunea Europeană, pe măsură ce alternative precum BRICS încep să umple vidul. UE trebuie să acționeze decisiv sau să se confrunte cu o influență în declin în inima Balcanilor.</span>\n<span class=\"para\">Macedonia de Nord a fost prima dintre țările din Balcanii de Vest care a solicitat aderarea la UE în 2004. Două decenii mai târziu, cu <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separarea</a> Albaniei de Macedonia de Nord în procesul de integrare în UE, țara rămâne în urmă față de alte trei țări din regiune: Serbia, Muntenegru și acum Albania. Deși procesul de integrare europeană înseamnă de obicei reforme, în cazul Macedoniei de Nord, problemele bilaterale cu vecinii săi, mai întâi cu Grecia și acum cu Bulgaria, au avut prioritate, prelungind procesul timp de decenii.</span>\n<span class=\"para\">Unele <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">sondaje</a> indică faptul că sentimentul pro-UE în Macedonia de Nord a scăzut semnificativ, de la aproape 70 la sută în 2019 la 56 în 2023. Acest lucru urmează schimbării numelui constituțional al țării din Republica Macedonia în Republica Macedonia de Nord, punând capăt unei dispute de un deceniu cu Grecia, ca o condiție prealabilă pentru integrarea euro-atlantică.</span>\n<span class=\"para\">În timp ce aderarea la NATO a decurs rapid, aderarea promisă la UE a fost din nou blocată. Franța a blocat deschiderea negocierilor de aderare în 2019, invocând necesitatea reformelor interne în UE înainte de a admite noi membri. Odată ce Franța și-a ridicat obiecțiile, Bulgaria a impus un veto, legând progresul Macedoniei de Nord în UE de dispute legate de limbă și identitate istorică, care au fost formalizate în cadrul de negociere sub propunerea franceză.</span>\n<span class=\"para\">Între timp, Macedonia de Nord a obținut un nou guvern naționalist. Acest lucru a urmat unei victorii zdrobitoare care reflectă nemulțumirea alegătorilor față de abordarea anterioară a acordului francez și negocierile cu UE și Bulgaria. Noul guvern solicită acum un efect întârziat în ceea ce privește orice modificări constituționale după aderarea la UE. Acest lucru se datorează lipsei de garanții din partea Sofiei că nu vor apărea cereri suplimentare în timpul procesului.</span>\n<span class=\"para\">Modificările constituționale au fost subiectul principal de discuție în cadrul unei recente <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">întâlniri</a> între președintele Comisiei Europene, Ursula von der Leyen, și prim-ministrul Macedoniei de Nord, Hristijan Mickoski. Cu toate acestea, rămâne neclar dacă Bruxelles-ul susține ideea modificărilor constituționale întârziate, așa cum a propus guvernul macedonean.</span>\n<span class=\"para\">De fapt, propunerea franceză, aflată în vigoare, face ca procesul de aderare al Macedoniei de Nord la UE să depindă efectiv de aprobarea Bulgariei, permițând posibilitatea unor viitoare veto-uri și naționalism din partea Bulgariei. Aceasta a încorporat explicit problemele bilaterale legate de identitate, istorie și drepturile minorităților, fără reciprocitate, în cadrul formal de negociere al UE. Acest lucru nu s-a întâmplat în nicio altă țară înainte. Chiar dacă țara face modificările constituționale necesare, nu există garanții că nu vor apărea alte veto-uri. Acest lucru este cu atât mai adevărat având în vedere faptul că ambele țări au viziuni complet diferite asupra întrebărilor de identitate.</span>\n<span class=\"para\">Dacă UE dorește ca regiunea să avanseze, procesul formal de aderare și reformele din țară nu trebuie legate de rezolvarea disputei cu Bulgaria. Schimbările în cadru; garanții; sau implementarea întârziată a modificărilor constituționale sunt toate opțiuni care trebuie discutate de Bruxelles, Skopje și Sofia. Disputele bilaterale, așa cum sunt acum, nu ar trebui să deraieze procesul sau să afecteze agenda mai largă de aderare.</span>\n<span class=\"para\">Dacă UE dorește să mențină discuția pe masă, trebuie să pună mai multă presiune asupra ambelor părți. Cu toate acestea, repetarea retoricii obișnuite, fie că este direct din Bruxelles sau prin vizite oficiale în Skopje și Sofia, s-ar putea să nu fie suficientă. Întărirea pozitivă și stimulentele pentru finanțarea proiectelor de interes comun în regiune ar fi mai de succes.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Ca ultimă soluție, dacă guvernul actual din Macedonia de Nord și noul guvern din Bulgaria rămân fervenți în pozițiile lor privind disputa, UE va trebui să evalueze cât de semnificativă este această dispută, deoarece ar putea duce la o pierdere de influență într-o parte cheie a regiunii.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Dacă UE se aliniază cerințelor bulgare, mesajul pentru Macedonia de Nord va fi clar: nu suntem bineveniți în UE pentru viitorul previzibil. Cu toate acestea, dacă UE prioritizează extinderea și reformele interne în detrimentul disputelor bilaterale, ar putea exista mecanisme alternative pentru a aplica presiune și asupra Bulgariei. Acest lucru ar asigura că obiectivul mai larg al stabilității regionale și integrării nu este umbrit de neînțelegeri înguste.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Blocarea integrării Macedoniei de Nord în UE din motivele actuale legate de istoria, limba și identitatea țării ar putea continua la nesfârșit. Acest rezultat nu este în mod clar în interesul UE. Ar crea un vid pentru alți actori geopolitici, cum ar fi Rusia și China, sau chiar o schimbare către alianțe neobișnuite pentru regiune, precum BRICS. UE are mai multe opțiuni care ar putea modela procesul. Conducerea sa ar putea determina ulterior viitorul european al regiunii.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> este un om de știință politic în studii internaționale și interculturale cu sediul în Macedonia de Nord. Bojan este de asemenea un bursier de scriere cu Young Voices Europe și un activist și cercetător.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Cesta Severného Makedónie k členstvu v EÚ sa stala sisyfovskou úlohou. Každý raz, keď moja krajina dosiahne pokrok, je opäť ťahaná späť historickým bremenom. To vedie k situácii, kde náš európsky sen riskuje, že sa stane geopolitickou nočnou morou pre Európsku úniu, keďže alternatívy ako BRICS začínajú zapĺňať prázdnotu. EÚ musí konať rozhodne, inak čelí rozpadávajúcemu sa vplyvu v srdci Balkánu.</span>\n<span class=\"para\">Severné Makedónia bola prvou z krajín Západného Balkánu, ktorá požiadala o členstvo v EÚ v roku 2004. O dve desaťročia neskôr, s <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">oddelením</a> Albánska a Severného Makedónie v procese integrácie do EÚ, krajina zaostáva za tromi ďalšími krajinami v regióne: Srbskom, Čiernou Horou a teraz Albánskom. Hoci proces európskej integrácie zvyčajne znamená reformy, v prípade Severného Makedónie mali bilaterálne problémy s jej susedmi, najprv s Gréckom a teraz s Bulharskom, prednosť, čo predlžovalo proces o desaťročia.</span>\n<span class=\"para\">Niekteré <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">prieskumy</a> naznačujú, že pro-európska nálada v Severnom Makedónie sa výrazne znížila, z takmer 70 percent v roku 2019 na 56 v roku 2023. To nasledovalo po zmene ústavy názvu krajiny z Republiky Makedónia na Republiku Severné Makedónia, čím sa ukončil desaťročný spor s Gréckom, ako predpoklad pre euroatlantickú integráciu.</span>\n<span class=\"para\">Zatiaľ čo členstvo v NATO prebiehalo rýchlo, sľubované členstvo v EÚ bolo opäť pozastavené. Francúzsko zablokovalo otvorenie prístupových rokovaní v roku 2019, pričom uviedlo potrebu vnútorných reforiem EÚ pred prijatím nových členov. Keď Francúzsko zrušilo svoje námietky, Bulharsko uvalilo veto, pričom spojilo pokrok Severného Makedónie v EÚ so sporami o jazyk a historickú identitu, ktoré sa formalizovali v rokovacom rámci podľa francúzskeho návrhu.</span>\n<span class=\"para\">Medzitým získalo Severné Makedónia novú nacionalistickú vládu. To nasledovalo po drtivom víťazstve, ktoré odrážalo nespokojnosť voličov s predchádzajúcim prístupom k francúzskej dohode a rokovaniam s EÚ a Bulharskom. Nová vláda teraz požaduje oneskorený účinok týkajúci sa akýchkoľvek ústavných zmien po vstupe do EÚ. To je spôsobené nedostatkom záruk zo Sofie, že počas procesu nevzniknú ďalšie požiadavky.</span>\n<span class=\"para\">Ústavné zmeny boli hlavným témou diskusie počas nedávneho <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">stretnutí</a> medzi predsedníčkou Európskej komisie Ursulou von der Leyen a premiérom Severného Makedónie Hristijanom Mickoskim. Avšak zostáva nejasné, či Brusel podporuje myšlienku oneskorených ústavných zmien, ako navrhla makedónska vláda.</span>\n<span class=\"para\">V skutočnosti francúzsky návrh, ktorý je v súčasnosti v platnosti, efektívne robí proces prístupu Severného Makedónie do EÚ závislým od schválenia Bulharska, čo umožňuje možnosť budúcich vetovaní a nacionalizmu zo strany Bulharska. Výslovne zakomponoval bilaterálne otázky týkajúce sa identity, histórie a práv menšín, bez reciprocity, do formálneho rokovacieho rámca EÚ. To sa predtým nestalo v žiadnej inej krajine. Aj keď krajina vykoná potrebné ústavné zmeny, nie sú záruky, že nevzniknú ďalšie veto. To platí najmä vzhľadom na to, že obidve krajiny majú úplne odlišné názory na otázky identity.</span>\n<span class=\"para\">Ak chce EÚ, aby sa región posunul vpred, formálny prístupový proces a reformy v krajine nesmú byť viazané na vyriešenie sporu s Bulharskom. Zmeny v rámci; záruky; alebo oneskorená implementácia ústavných zmien sú všetky možnosti, ktoré by mali byť prediskutované Bruselom, Skopje a Sofiou. Bilaterálne spory, ako sú teraz, by nemali narušiť proces alebo ovplyvniť širšiu prístupovú agendu.</span>\n<span class=\"para\">Ak chce EÚ udržať diskusiu na stole, musí vyvinúť väčší tlak na obidve strany. Avšak opakovanie obvyklej rétoriky, či už priamo z Bruselu alebo prostredníctvom oficiálnych návštev v Skopje a Sofii, nemusí byť dostatočné. Pozitívne posilnenie a stimuly na financovanie projektov spoločného záujmu v regióne by boli úspešnejšie.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">V krajnom prípade, ak súčasná vláda v Severnom Makedónie a nová vláda v Bulharsku zostanú pevné vo svojich pozíciách v spore, EÚ bude musieť posúdiť, aký významný je tento spor, pretože by mohol viesť k strate vplyvu v kľúčovej časti regiónu.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Ak sa EÚ postaví na stranu bulharských požiadaviek, správa pre Severné Makedónie bude jasná: nie sme vítaní v EÚ v dohľadnej budúcnosti. Avšak, ak EÚ uprednostní rozšírenie a vnútorné reformy pred bilaterálnymi sporami, mohli by existovať alternatívne mechanizmy na vyvíjanie tlaku aj na Bulharsko. To by zabezpečilo, že širší cieľ regionálnej stability a integrácie nebude zatienený úzkymi nezhodami.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Blokovanie integrácie Severného Makedónie do EÚ z aktuálnych dôvodov súvisiacich s históriou krajiny, jazykom a identitou by mohlo pokračovať navždy. Tento výsledok nie je zjavne v záujme EÚ. Vytvorilo by to prázdnotu pre iných geopolitických aktérov, ako sú Rusko a Čína, alebo dokonca posun smerom k alianciám, ktoré nie sú pre región bežné, ako BRICS. EÚ má niekoľko možností, ktoré by mohli formovať proces. Jej vedenie by následne mohlo určiť európsku budúcnosť regiónu.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> je politológ v oblasti medzinárodných a interkultúrnych štúdií so sídlom v Severnom Makedónie. Bojan je tiež písaným spolupracovníkom s Young Voices Europe a aktivistom a výskumníkom.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Nordmakedoniens väg till EU-medlemskap har blivit en sisyfosuppgift. Varje gång mitt land gör framsteg, dras det tillbaka igen av historiskt bagage. Detta leder till en situation där vår europeiska dröm riskerar att bli en geopolitiskt mardröm för Europeiska unionen, eftersom alternativ som BRICS börjar fylla vakuumet. EU måste agera beslutsamt eller stå inför en upplösning av inflytande i hjärtat av Balkan.</span>\n<span class=\"para\">Nordmakedonien var det första av de västra Balkanländerna som ansökte om EU-medlemskap 2004. Två decennier senare, med <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separationen</a> av Albanien och Nordmakedonien i EU-integrationsprocessen, ligger landet efter tre andra länder i regionen: Serbien, Montenegro och nu Albanien. Även om den europeiska integrationsprocessen vanligtvis innebär reformer, har de bilaterala problemen med grannländerna, först med Grekland och nu med Bulgarien, tagit företräde i fallet Nordmakedonien, vilket förlängt processen i årtionden.</span>\n<span class=\"para\">Vissa <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">undersökningar</a> indikerar att pro-EU-sentimentet i Nordmakedonien har minskat avsevärt, från nästan 70 procent 2019 till 56 år 2023. Detta följer landets konstitutionella namnändring från Republiken Makedonien till Republiken Nordmakedonien, vilket avslutade en decennielång tvist med Grekland, som en förutsättning för euro-atlantisk integration.</span>\n<span class=\"para\">Medan NATO-medlemskapet fortskred snabbt, stannade det lovade EU-anslutningen återigen upp. Frankrike blockerade öppnandet av anslutningsförhandlingar 2019, med hänvisning till behovet av interna EU-reformer innan nya medlemmar kan antas. När Frankrike lyfte sina invändningar, införde Bulgarien ett veto, vilket knöt Nordmakedoniens EU-framsteg till tvister om språk och historisk identitet, vilket blev formaliserat i förhandlingsramen under det franska förslaget.</span>\n<span class=\"para\">Under tiden fick Nordmakedonien en ny nationalistisk regering. Detta följde en jordskredsseger som återspeglade missnöje bland väljarna med den tidigare inställningen till det franska avtalet och förhandlingarna med EU och Bulgarien. Den nya regeringen kräver nu en fördröjd effekt avseende eventuella konstitutionella förändringar efter att ha gått med i EU. Detta beror på bristen på garantier från Sofia att ytterligare krav inte kommer att uppstå under processen.</span>\n<span class=\"para\">De konstitutionella förändringarna var huvudämnet för diskussion under ett nyligen <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">möte</a> mellan Europeiska kommissionens ordförande Ursula von der Leyen och Nordmakedoniens premiärminister Hristijan Mickoski. Det är dock fortfarande oklart om Bryssel stöder idén om fördröjda konstitutionella ändringar, som föreslagits av den makedonska regeringen.</span>\n<span class=\"para\">I själva verket gör det franska förslaget, som för närvarande är i kraft, att Nordmakedoniens EU-anslutningsprocess effektivt beror på Bulgariens godkännande, vilket möjliggör framtida veton och nationalism från den bulgariska sidan. Det har uttryckligen integrerat de bilaterala frågorna rörande identitet, historia och minoritetsrättigheter, utan ömsesidighet, i den formella EU-förhandlingsramen. Det har inte hänt i något annat land tidigare. Även om landet gör de nödvändiga konstitutionella förändringarna, finns det inga garantier för att andra veton inte kommer att uppstå. Detta är särskilt sant med tanke på att båda länderna har helt olika syn på identitetsfrågorna.</span>\n<span class=\"para\">Om EU vill att regionen ska gå framåt, får den formella anslutningsprocessen och reformerna i landet inte knytas till att lösa tvisten med Bulgarien. Förändringar i ramen; garantier; eller fördröjd genomförande av de konstitutionella förändringarna är alla alternativ som bör diskuteras av Bryssel, Skopje och Sofia. Bilaterala tvister, som de står nu, bör inte fördröja processen eller påverka den bredare anslutningsagendan.</span>\n<span class=\"para\">Om EU vill hålla diskussionen på bordet, måste den sätta mer press på båda sidor. Att upprepa den vanliga retoriken, vare sig direkt från Bryssel eller genom officiella besök i Skopje och Sofia, kanske inte är tillräckligt. Positiv förstärkning och incitament för finansieringsprojekt av gemensamt intresse i regionen skulle vara mer framgångsrika.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Som en sista utväg, om den nuvarande regeringen i Nordmakedonien och den nya regeringen i Bulgarien förblir fasta i sina positioner angående tvisten, kommer EU att behöva bedöma hur betydande denna tvist är, eftersom den kan leda till en förlust av inflytande i en nyckeldel av regionen.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Om EU går på bulgariska krav, kommer meddelandet till Nordmakedonien att vara tydligt: vi är inte välkomna i EU under överskådlig framtid. Men om EU prioriterar utvidgning och interna reformer framför bilaterala tvister, kan det finnas alternativa mekanismer för att utöva press på Bulgarien också. Detta skulle säkerställa att det bredare målet om regional stabilitet och integration inte överskuggas av snäva oenigheter.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Blockeringen av Nordmakedoniens EU-integration av nuvarande skäl relaterade till landets historia, språk och identitet kan pågå för evigt. Detta resultat ligger uppenbarligen inte i EU:s intresse. Det skulle skapa ett vakuum för andra geopolitiska aktörer, såsom Ryssland och Kina, eller till och med en förskjutning mot allianser som inte är vanliga för regionen som BRICS. EU har flera alternativ som kan forma processen. Dess ledarskap kan därmed avgöra regionens europeiska framtid.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong> är statsvetare inom internationella och interkulturella studier baserad i Nordmakedonien. Bojan är också en skrivande fellow med Young Voices Europe och en aktivist och forskare.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Kuzey Makedonya'nın AB üyeliği yolundaki çabası Sisyphus'un görevine dönüşmüştür. Ülkem her ilerleme kaydettiğinde, tarihi yükler tarafından geri çekilmektedir. Bu durum, Avrupa hayalimizin Avrupa Birliği için jeopolitik bir kabusa dönüşme riski taşıdığı bir duruma yol açmaktadır; zira BRICS gibi alternatifler boşluğu doldurmaya başlamaktadır. AB, kararlı bir şekilde hareket etmelidir ya da Balkanlar'ın kalbinde etkisinin çözülmesiyle karşı karşıya kalacaktır.</span>\n<span class=\"para\">Kuzey Makedonya, 2004 yılında AB üyeliği için başvuran Batı Balkan ülkelerinin ilki olmuştur. İki on yıl sonra, AB entegrasyon sürecinde Arnavutluk ve Kuzey Makedonya'nın <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">ayrılması</a> ile birlikte, ülke bölgedeki Sırbistan, Karadağ ve şimdi de Arnavutluk gibi üç diğer ülkenin gerisinde kalmıştır. Avrupa entegrasyon süreci genellikle reformları ifade etse de, Kuzey Makedonya'nın durumunda, önce Yunanistan ile ardından Bulgaristan ile olan ikili sorunlar öncelik kazanmış ve süreci on yıllar boyunca uzatmıştır.</span>\n<span class=\"para\">Bazı <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">anketler</a>, Kuzey Makedonya'daki AB yanlısı duyguların 2019'da neredeyse %70'ten 2023'te %56'ya düştüğünü göstermektedir. Bu, ülkenin Anayasa'sının Makedonya Cumhuriyeti'nden Kuzey Makedonya Cumhuriyeti'ne değişimi ile Yunanistan ile on yıl süren bir anlaşmazlığı sona erdirmesi, Euro-Atlantik entegrasyonu için bir ön koşul olarak gerçekleşmiştir.</span>\n<span class=\"para\">NATO üyeliği hızlı bir şekilde ilerlerken, vaat edilen AB üyeliği bir kez daha duraklamıştır. Fransa, 2019'da yeni üyelerin kabulünden önce AB içinde reformlar gerekliliğini öne sürerek üyelik müzakerelerinin açılmasını engellemiştir. Fransa itirazlarını kaldırdıktan sonra, Bulgaristan bir vetoda bulunmuş ve Kuzey Makedonya'nın AB ilerlemesini dil ve tarihsel kimlik üzerindeki anlaşmazlıklara bağlamıştır; bu durum Fransız önerisi altında müzakere çerçevesinde resmileştirilmiştir.</span>\n<span class=\"para\">Bu arada, Kuzey Makedonya yeni bir milliyetçi hükümet elde etmiştir. Bu, önceki Fransız anlaşması ve AB ile Bulgaristan ile yapılan müzakerelere yönelik seçmenler arasında memnuniyetsizliği yansıtan bir toprak kaybı zaferinin ardından gerçekleşmiştir. Yeni hükümet, AB'ye katıldıktan sonra herhangi bir anayasa değişikliği ile ilgili gecikmeli bir etki talep etmektedir. Bu, Sofya'dan süreç boyunca daha fazla talep çıkmayacağına dair garanti eksikliğinden kaynaklanmaktadır.</span>\n<span class=\"para\">Anayasa değişiklikleri, Avrupa Komisyonu Başkanı Ursula von der Leyen ile Kuzey Makedonya Başbakanı Hristijan Mickoski arasında yapılan son <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">toplantıda</a> ana tartışma konusu olmuştur. Ancak, Brüksel'in Makedon hükümetinin önerdiği gecikmeli anayasa değişiklikleri fikrini destekleyip desteklemediği belirsizliğini korumaktadır.</span>\n<span class=\"para\">Aslında, şu anda geçerli olan Fransız önerisi, Kuzey Makedonya'nın AB üyelik sürecini Bulgaristan'ın onayına bağımlı hale getirmekte ve Bulgar tarafında gelecekteki vetolar ve milliyetçilik olasılığını mümkün kılmaktadır. Kimlik, tarih ve azınlık hakları ile ilgili ikili sorunları, karşılıklılık olmaksızın, resmi AB müzakere çerçevesine açıkça yerleştirmiştir. Bu, daha önce başka bir ülkede olmamıştır. Ülke gerekli anayasa değişikliklerini yapsa bile, başka vetoların çıkmayacağına dair garanti yoktur. Bu, her iki ülkenin kimlik soruları konusunda tamamen farklı görüşlere sahip olduğu gerçeği göz önüne alındığında özellikle doğrudur.</span>\n<span class=\"para\">AB, bölgenin ilerlemesini istiyorsa, resmi üyelik süreci ve ülkedeki reformlar Bulgaristan ile olan anlaşmazlığın çözümüne bağlı olmamalıdır. Çerçevede değişiklikler; garantiler; veya anayasa değişikliklerinin gecikmeli uygulanması, Brüksel, Üsküp ve Sofya tarafından tartışılması gereken tüm seçeneklerdir. Şu anda mevcut olan ikili anlaşmazlıklar, süreci aksatmamalı veya daha geniş üyelik gündemini etkilememelidir.</span>\n<span class=\"para\">AB, tartışmayı masada tutmak istiyorsa, her iki tarafa daha fazla baskı yapmalıdır. Ancak, Brüksel'den doğrudan veya Üsküp ve Sofya'daki resmi ziyaretler aracılığıyla tekrarlanan alışılmış söylem yeterli olmayabilir. Bölgedeki ortak çıkar projeleri için olumlu pekiştirme ve teşvikler daha başarılı olacaktır.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Son çare olarak, Kuzey Makedonya'daki mevcut hükümet ve Bulgaristan'daki yeni hükümet, anlaşmazlık konusundaki pozisyonlarında ısrarcı kalırlarsa, AB bu anlaşmazlığın ne kadar önemli olduğunu değerlendirmek zorunda kalacaktır; zira bu, bölgenin anahtar bir bölümünde etki kaybına yol açabilir.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">AB, Bulgar taleplerine taraf olursa, Kuzey Makedonya'ya verilecek mesaj net olacaktır: görünürdeki gelecekte AB'de hoş karşılanmıyoruz. Ancak, AB, ikili anlaşmazlıklar yerine genişlemeyi ve iç reformları önceliklendirilirse, Bulgaristan'a baskı uygulamak için alternatif mekanizmalar da olabilir. Bu, bölgesel istikrar ve entegrasyonun daha dar anlaşmazlıklar tarafından gölgelenmemesini sağlayacaktır.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\">Kuzey Makedonya'nın AB entegrasyonunun, ülkenin tarihi, dili ve kimliği ile ilgili mevcut nedenlerle engellenmesi sonsuza kadar sürebilir. Bu sonuç, açıkça AB'nin çıkarına değildir. Diğer jeopolitik aktörler, örneğin Rusya ve Çin için bir boşluk yaratacaktır; hatta BRICS gibi bölge için alışılmadık ittifaklara doğru bir kayma bile olabilir. AB'nin süreci şekillendirebilecek birkaç seçeneği vardır. Liderliği, bölgenin Avrupa geleceğini belirleyebilir.</span>\n<span class=\"para\"> </span>\n<span class=\"para\"><strong>Bojan Lazarevski</strong>, Kuzey Makedonya merkezli uluslararası ve kültürlerarası çalışmalar alanında bir siyaset bilimcisidir. Bojan ayrıca Young Voices Europe ile bir yazı üyesi ve aktivist ve araştırmacıdır.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
    key:"pubDate": string:"2024-11-22T10:45:29",
    key:"contentUrl": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromContentUrl": boolean:true,
            key:"firstLanguage": boolean:true
        },
        key:"bg": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38167",
            key:"fromLang": string:"en"
        }
    },
    key:"languageDetails": {
        key:"OriginalLangauges": number:1,
        key:"ContentItemLangauges": number:1,
        key:"ContentItemTranslations": number:21
    },
    key:"originalLanguages": {
        key:"language_codes": [
            string:"en"
        ]
    },
    key:"revision": {
        key:"dateModified": string:"2024-12-07T00:30:40.066",
        key:"__typename": string:"Revision"
    },
    key:"mediaAssets": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"uid": string:"eayukgpnqdvdqrfbe6vr5idbua6",
                key:"mediaType": string:"image",
                key:"title": {
                    key:"en": {
                        key:"value": string:"Charles,Michel,,President,Of,The,European,Council,Welcomes,The,Hristijan"
                    }
                },
                key:"duration": null:null,
                key:"files": {
                    key:"nodes": [
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-scaled-e1732268671995.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-300x200.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-1024x683.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-150x150.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-768x512.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-1536x1024.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-1024x492.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-1024x660.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-1024x900.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-4096x2731.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-180x180.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-300x300.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-600x600.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-600x400.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519236633-100x100.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        }
                    ],
                    key:"__typename": string:"MediaAssetFilesByFileToMediaAssetBAndAManyToManyConnection"
                },
                key:"__typename": string:"MediaAsset"
            }
        ],
        key:"__typename": string:"ContentItemMediaAssetsByContentItemToMediaAssetAAndBManyToManyConnection"
    },
    key:"contentItemTranslations": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"title": string:"Im Westbalkan muss Brüssel sich auf die Seite Nordmazedoniens in seinem Streit mit Bulgarien stellen.",
                key:"uid": string:"0f3a97bc-811a-4afa-9757-8f1df9716b46",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Der Weg Nordmazedoniens zur EU-Mitgliedschaft ist zu einer sisyphusartigen Aufgabe geworden. Jedes Mal, wenn mein Land Fortschritte macht, wird es wieder durch historische Lasten zurückgezogen. Dies führt zu einer Situation, in der unser europäischer Traum zu einem geopolitischen Albtraum für die Europäische Union zu werden droht, da Alternativen wie BRICS beginnen, das Vakuum zu füllen. Die EU muss entschlossen handeln oder sieht sich einem schwindenden Einfluss im Herzen des Balkans gegenüber.</p>\n<p>Nordmazedonien war das erste der westlichen Balkanländer, das 2004 einen Antrag auf EU-Mitgliedschaft stellte. Zwei Jahrzehnte später, mit der <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">Trennung</a> von Albanien und Nordmazedonien im EU-Integrationsprozess, hinkt das Land drei anderen Ländern in der Region hinterher: Serbien, Montenegro und jetzt Albanien. Obwohl der europäische Integrationsprozess normalerweise Reformen bedeutet, hatten im Fall von Nordmazedonien die bilateralen Probleme mit seinen Nachbarn, zuerst mit Griechenland und jetzt mit Bulgarien, Vorrang, was den Prozess über Jahrzehnte hinaus verlängerte.</p>\n<p>Einige <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">Umfragen</a> zeigen, dass die pro-europäische Stimmung in Nordmazedonien erheblich gesunken ist, von fast 70 Prozent im Jahr 2019 auf 56 im Jahr 2023. Dies folgt auf die verfassungsmäßige Namensänderung des Landes von der Republik Mazedonien zur Republik Nordmazedonien, die einen jahrzehntelangen Streit mit Griechenland beendete und als Voraussetzung für die euro-atlantische Integration diente.</p>\n<p>Während die NATO-Mitgliedschaft zügig voranschritt, wurde der versprochene EU-Beitritt erneut blockiert. Frankreich verhinderte 2019 die Eröffnung von Beitrittsgesprächen und verwies auf die Notwendigkeit interner EU-Reformen, bevor neue Mitglieder aufgenommen werden. Nachdem Frankreich seine Einwände aufgehoben hatte, verhängte Bulgarien ein Veto und verknüpfte den EU-Fortschritt Nordmazedoniens mit Streitigkeiten über Sprache und historische Identität, die im Verhandlungsrahmen unter dem französischen Vorschlag formalisiert wurden.</p>\n<p>In der Zwischenzeit erhielt Nordmazedonien eine neue nationalistische Regierung. Dies folgte auf einen Erdrutschsieg, der die Unzufriedenheit der Wähler mit dem vorherigen Ansatz zum französischen Abkommen und den Verhandlungen mit der EU und Bulgarien widerspiegelte. Die neue Regierung fordert nun eine verzögerte Wirkung bezüglich etwaiger verfassungsmäßiger Änderungen nach dem Beitritt zur EU. Dies liegt an einem Mangel an Garantien aus Sofia, dass während des Prozesses keine weiteren Forderungen aufkommen werden.</p>\n<p>Die verfassungsmäßigen Änderungen waren das Hauptthema während eines kürzlichen <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">Treffen</a> zwischen der Präsidentin der Europäischen Kommission, Ursula von der Leyen, und dem Ministerpräsidenten Nordmazedoniens, Hristijan Mickoski. Es bleibt jedoch unklar, ob Brüssel die Idee verzögerter verfassungsmäßiger Änderungen, wie sie von der mazedonischen Regierung vorgeschlagen wurde, unterstützt.</p>\n<p>Tatsächlich macht der derzeit gültige französische Vorschlag den EU-Beitrittsprozess Nordmazedoniens effektiv von der Zustimmung Bulgariens abhängig, was die Möglichkeit zukünftiger Vetos und Nationalismus von bulgarischer Seite eröffnet. Er hat die bilateralen Fragen bezüglich Identität, Geschichte und Minderheitenrechte ohne Gegenseitigkeit in den formalen EU-Verhandlungsrahmen eingebettet. Das ist in keinem anderen Land zuvor geschehen. Selbst wenn das Land die notwendigen verfassungsmäßigen Änderungen vornimmt, gibt es keine Garantien, dass keine weiteren Vetos auftreten werden. Dies gilt insbesondere, da beide Länder völlig unterschiedliche Ansichten zu den Identitätsfragen haben.</p>\n<p>Wenn die EU möchte, dass die Region vorankommt, dürfen der formale Beitrittsprozess und die Reformen im Land nicht an die Lösung des Streits mit Bulgarien gebunden werden. Änderungen im Rahmen; Garantien; oder eine verzögerte Umsetzung der verfassungsmäßigen Änderungen sind alles Optionen, die von Brüssel, Skopje und Sofia diskutiert werden sollten. Bilaterale Streitigkeiten, wie sie derzeit bestehen, sollten den Prozess nicht entgleisen oder die breitere Beitrittsagenda beeinträchtigen.</p>\n<p>Wenn die EU die Diskussion aufrechterhalten möchte, muss sie mehr Druck auf beide Seiten ausüben. Allerdings könnte es nicht ausreichen, die übliche Rhetorik zu wiederholen, sei es direkt aus Brüssel oder durch offizielle Besuche in Skopje und Sofia. Positive Verstärkung und Anreize für die Finanzierung von Projekten von gemeinsamem Interesse in der Region wären erfolgreicher.</p>\n<p> </p>\n<p>Als letztes Mittel, wenn die derzeitige Regierung in Nordmazedonien und die neue Regierung in Bulgarien an ihren Positionen im Streit festhalten, muss die EU bewerten, wie bedeutend dieser Streit ist, da er zu einem Verlust von Einfluss in einem Schlüsselbereich der Region führen könnte.</p>\n<p> </p>\n<p>Wenn die EU sich den bulgarischen Forderungen anschließt, wird die Botschaft an Nordmazedonien klar sein: Wir sind in der EU für die absehbare Zukunft nicht willkommen. Wenn die EU jedoch die Erweiterung und interne Reformen über bilaterale Streitigkeiten priorisiert, könnte es auch alternative Mechanismen geben, um Druck auf Bulgarien auszuüben. Dies würde sicherstellen, dass das übergeordnete Ziel der regionalen Stabilität und Integration nicht von engen Meinungsverschiedenheiten überschattet wird.</p>\n<p> </p>\n<p>Die Blockade der EU-Integration Nordmazedoniens aus den aktuellen Gründen, die mit der Geschichte, der Sprache und der Identität des Landes zusammenhängen, könnte ewig andauern. Dieses Ergebnis liegt eindeutig nicht im Interesse der EU. Es würde ein Vakuum für andere geopolitische Akteure schaffen, wie Russland und China, oder sogar eine Verschiebung hin zu Allianzen, die für die Region nicht üblich sind, wie BRICS. Die EU hat mehrere Optionen, die den Prozess gestalten könnten. Ihre Führung könnte anschließend die europäische Zukunft der Region bestimmen.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> ist Politikwissenschaftler in internationalen und interkulturellen Studien mit Sitz in Nordmazedonien. Bojan ist auch ein Schreibstipendiat bei Young Voices Europe sowie Aktivist und Forscher.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:37:04.19",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Der Weg Nordmazedoniens zur EU ist nun durch einen Streit mit Bulgarien über Sprache und Identität ins Stocken geraten. Solche Probleme sind mittlerweile im Integrationsprozess verankert. Der Block muss alles tun, um sicherzustellen, dass dieses Problem andere Diskussionen über den Beitritt Skopjes nicht aufhält.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"de",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:14.091",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"В Западните Балкани Брюксел трябва да застане на страната на Северна Македония в спора ѝ с България",
                key:"uid": string:"10164b71-81f0-42bb-843f-69fdf1216870",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Пътят на Северна Македония към членство в ЕС се е превърнал в сизифовска задача. Всеки път, когато моята страна напредва, тя отново е изтегляна назад от историческия багаж. Това води до ситуация, в която нашата европейска мечта рискува да се превърне в геополитичен кошмар за Европейския съюз, тъй като алтернативи като БРИКС започват да запълват вакуума. ЕС трябва да действа решително или да се изправи пред разпад на влиянието си в сърцето на Балканите.</p>\n<p>Северна Македония беше първата от страните на Западните Балкани, която подаде заявление за членство в ЕС през 2004 г. Две десетилетия по-късно, с <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">разделянето</a> на Албания и Северна Македония в процеса на интеграция в ЕС, страната изостава зад три други държави в региона: Сърбия, Черна гора и сега Албания. Въпреки че процесът на европейска интеграция обикновено означава реформи, в случая на Северна Македония, двустранните проблеми с нейните съседи, първо с Гърция и сега с България, взеха предимство, удължавайки процеса с десетилетия.</p>\n<p>Някои <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">проучвания</a> показват, че проевропейските настроения в Северна Македония значително са спаднали, от почти 70 процента през 2019 г. до 56 през 2023 г. Това следва след конституционната промяна на името на страната от Република Македония на Република Северна Македония, с което приключи десетилетен спор с Гърция, като предпоставка за евроатлантическа интеграция.</p>\n<p>Докато членството в НАТО протече бързо, обещаното присъединяване към ЕС отново беше спряно. Франция блокира откритията на преговорите за присъединяване през 2019 г., позовавайки се на необходимостта от вътрешни реформи в ЕС преди приемането на нови членове. След като Франция вдигна objections, България наложи вето, свързвайки напредъка на Северна Македония в ЕС с спорове относно езика и историческата идентичност, които бяха формализирани в преговорната рамка под френското предложение.</p>\n<p>Междувременно, Северна Македония получи ново националистическо правителство. Това последва след разгромна победа, отразяваща недоволството на избирателите от предишния подход към френското споразумение и преговорите с ЕС и България. Новото правителство сега призовава за отложен ефект относно всякакви конституционни промени след присъединяването към ЕС. Това се дължи на липсата на гаранции от София, че допълнителни искания няма да възникнат по време на процеса.</p>\n<p>Конституционните промени бяха основна тема на обсъждане по време на наскоро <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">среща</a> между председателя на Европейската комисия Урсула фон дер Лайен и премиера на Северна Македония Христијан Мицкоски. Въпреки това, остава неясно дали Брюксел подкрепя идеята за отложени конституционни изменения, както предложи македонското правителство.</p>\n<p>Всъщност, френското предложение, което в момента е в сила, ефективно прави процеса на присъединяване на Северна Македония към ЕС зависим от одобрението на България, позволявайки възможността за бъдещи вета и национализъм от българска страна. То изрично е вградило двустранните въпроси, свързани с идентичността, историята и правата на малцинствата, без взаимност, в официалната преговорна рамка на ЕС. Такова нещо не се е случвало в никоя друга страна преди. Дори ако страната направи необходимите конституционни промени, няма гаранции, че няма да възникнат други вета. Това е особено вярно, като се има предвид, че двете страни имат напълно различни възгледи по въпросите на идентичността.</p>\n<p>Ако ЕС иска регионът да напредва, формалният процес на присъединяване и реформите в страната не трябва да бъдат свързани с разрешаването на спора с България. Промените в рамката; гаранции; или отложено прилагане на конституционните промени са всички опции, които трябва да бъдат обсъдени от Брюксел, Скопие и София. Двустранните спорове, както стоят в момента, не трябва да спират процеса или да влияят на по-широката програма за присъединяване.</p>\n<p>Ако ЕС иска да запази дискусията на масата, той трябва да оказва повече натиск и на двете страни. Въпреки това, повтарянето на обичайната риторика, било то директно от Брюксел или чрез официални посещения в Скопие и София, може да не е достатъчно. Положителното подсилване и стимулите за финансиране на проекти от общ интерес в региона биха били по-успешни.</p>\n<p> </p>\n<p>Като последна мярка, ако настоящото правителство в Северна Македония и новото правителство в България останат твърди в позициите си по спора, ЕС ще трябва да оцени колко значим е този спор, тъй като той може да доведе до загуба на влияние в ключова част от региона.</p>\n<p> </p>\n<p>Ако ЕС застане на страната на българските искания, посланието към Северна Македония ще бъде ясно: не сме желани в ЕС за предвидимото бъдеще. Въпреки това, ако ЕС приоритизира разширяването и вътрешните реформи пред двустранните спорове, могат да се появят алтернативни механизми за оказване на натиск и върху България. Това би осигурило, че по-широката цел за регионална стабилност и интеграция не е засенчена от тесни разногласия.</p>\n<p> </p>\n<p>Блокирането на интеграцията на Северна Македония в ЕС по текущите причини, свързани с историята, езика и идентичността на страната, може да продължи безкрайно. Този резултат очевидно не е в интерес на ЕС. Той би създал вакуум за други геополитически актьори, като Русия и Китай, или дори за преместване към съюзи, които не са обичайни за региона, като БРИКС. ЕС има няколко опции, които биха могли да оформят процеса. Неговото ръководство може впоследствие да определи европейското бъдеще на региона.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Боян Лазаревски</strong> е политолог в международни и интеркултурни изследвания, базиран в Северна Македония. Боян е също така писател в Young Voices Europe и активист и изследовател.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:59:03.726",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Пътят на Северна Македония към ЕС сега е блокиран от спор с България, свързан с езика и идентичността. Такива въпроси вече са се вградили в процеса на интеграция. Блокът трябва да направи всичко възможно, за да се увери, че този проблем не забавя други дискусии, свързани с присъединяването на Скопие.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"bg",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:59:03.727",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Na Západním Balkánu musí Brusel stát na straně Severní Makedonie v jejím sporu s Bulharskem",
                key:"uid": string:"2ae7f50d-52d8-4ad0-9ecb-18b366204a0a",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Cesta Severní Makedonie k členství v EU se stala sisyfovským úkolem. Každýkrát, když moje země dosáhne pokroku, je znovu zatažena zpět historickým břemenem. To vede k situaci, kdy naše evropské sny riskují, že se stanou geopolitickou noční můrou pro Evropskou unii, protože alternativy jako BRICS začínají vyplňovat vakuum. EU musí jednat rozhodně, jinak čelí rozpadání vlivu v srdci Balkánu.</p>\n<p>Severní Makedonie byla první ze zemí západního Balkánu, která požádala o členství v EU v roce 2004. O dvě desetiletí později, s <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">oddělením</a> Albánie a Severní Makedonie v procesu integrace do EU, zaostává země za třemi dalšími zeměmi v regionu: Srbskem, Černou Horou a nyní Albánií. Ačkoli proces evropské integrace obvykle znamená reformy, v případě Severní Makedonie měly bilaterální problémy s jejími sousedy, nejprve s Řeckem a nyní s Bulharskem, přednost, což prodloužilo proces o desetiletí.</p>\n<p>Některé <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">průzkumy</a> naznačují, že proevropské sentimenty v Severní Makedonii výrazně klesly, z téměř 70 procent v roce 2019 na 56 v roce 2023. To následuje po změně ústavního názvu země z Republiky Makedonie na Republiku Severní Makedonie, čímž skončil desetiletý spor s Řeckem, jakožto předpoklad pro euroatlantickou integraci.</p>\n<p>Zatímco členství v NATO probíhalo rychle, slíbené přistoupení k EU bylo opět zpožděno. Francie zablokovala zahájení přístupových jednání v roce 2019 s odůvodněním, že je třeba provést vnitřní reformy EU před přijetím nových členů. Jakmile Francie zrušila své námitky, Bulharsko uvalilo veto, čímž spojilo pokrok Severní Makedonie v EU s spory o jazyk a historickou identitu, které byly formalizovány v jednacím rámci podle francouzského návrhu.</p>\n<p>Mezitím Severní Makedonie získala novou nacionalistickou vládu. To následovalo po drtivém vítězství, které odráželo nespokojenost voličů s předchozím přístupem k francouzské dohodě a jednáním s EU a Bulharskem. Nová vláda nyní požaduje odložený účinek jakýchkoli ústavních změn po vstupu do EU. To je způsobeno nedostatkem záruk ze Sofie, že během procesu nevzniknou další požadavky.</p>\n<p>Ústavní změny byly hlavním tématem diskuse během nedávného <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">setkání</a> mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a premiérem Severní Makedonie Hristijanem Mickoskim. Nicméně zůstává nejasné, zda Brusel podporuje myšlenku odložených ústavních změn, jak navrhuje makedonská vláda.</p>\n<p>Ve skutečnosti francouzský návrh, který je v současnosti v platnosti, efektivně činí proces přistoupení Severní Makedonie k EU závislým na schválení Bulharska, což umožňuje možnost budoucích vet a nacionalismu ze strany Bulharska. Výslovně zakotvil bilaterální otázky týkající se identity, historie a práv menšin, bez vzájemnosti, do formálního rámce jednání EU. To se v žádné jiné zemi dosud nestalo. I když země provede potřebné ústavní změny, neexistují žádné záruky, že nevzniknou další veta. To platí zejména vzhledem k tomu, že obě země mají zcela odlišné názory na otázky identity.</p>\n<p>Pokud chce EU, aby se region posunul vpřed, nesmí být formální přístupový proces a reformy v zemi spojeny s řešením sporu s Bulharskem. Změny v rámci; záruky; nebo odložená implementace ústavních změn jsou všechny možnosti, které by měly být projednány Bruselem, Skopje a Sofií. Bilaterální spory, jak nyní stojí, by neměly zbrzdit proces nebo ovlivnit širší přístupovou agendu.</p>\n<p>Pokud chce EU udržet diskusi na stole, musí vyvinout větší tlak na obě strany. Nicméně opakování obvyklé rétoriky, ať už přímo z Bruselu nebo prostřednictvím oficiálních návštěv ve Skopje a Sofii, nemusí být dostatečné. Pozitivní posílení a pobídky pro financování projektů společného zájmu v regionu by byly úspěšnější.</p>\n<p> </p>\n<p>Jako poslední možnost, pokud současná vláda v Severní Makedonii a nová vláda v Bulharsku zůstanou pevné ve svých pozicích ohledně sporu, bude EU muset posoudit, jak významný tento spor je, protože by mohl vést ke ztrátě vlivu v klíčové části regionu.</p>\n<p> </p>\n<p>Pokud se EU postaví na stranu bulharských požadavků, bude zpráva pro Severní Makedonii jasná: v EU nejsme vítáni v dohledné době. Nicméně pokud EU upřednostní rozšíření a vnitřní reformy před bilaterálními spory, mohly by existovat alternativní mechanismy, jak vyvinout tlak i na Bulharsko. To by zajistilo, že širší cíl regionální stability a integrace nebude zastíněn úzkými neshodami.</p>\n<p> </p>\n<p>Blokování integrace Severní Makedonie do EU z aktuálních důvodů souvisejících s historií, jazykem a identitou země by mohlo trvat navždy. Tento výsledek rozhodně není v zájmu EU. Vytvořilo by to vakuum pro jiné geopolitické aktéry, jako jsou Rusko a Čína, nebo dokonce posun směrem k aliancím, které nejsou pro region obvyklé, jako je BRICS. EU má několik možností, které by mohly formovat proces. Její vedení by následně mohlo určit evropskou budoucnost regionu.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> je politolog v oblasti mezinárodních a interkulturních studií se sídlem v Severní Makedonii. Bojan je také psaní fellow s Young Voices Europe a aktivista a výzkumník.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:36:47.044",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Severomakedonská cesta k EU byla nyní zablokována sporem s Bulharskem týkajícím se jazyka a identity. Takové problémy se nyní staly součástí integračního procesu. Blok musí udělat vše, co je v jeho silách, aby zajistil, že tento problém nezastaví další diskuse týkající se přístupu Skopje.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"cs",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:02.187",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"I Västra Balkan måste Bryssel ställa sig på Nordmakedoniens sida i dess tvist med Bulgarien",
                key:"uid": string:"4375ba80-31c9-44bb-86ed-32b42352bfb6",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Nordmakedoniens väg till EU-medlemskap har blivit en sisyfosuppgift. Varje gång mitt land gör framsteg, dras det tillbaka igen av historiskt bagage. Detta leder till en situation där vår europeiska dröm riskerar att bli en geopolitiskt mardröm för Europeiska unionen, eftersom alternativ som BRICS börjar fylla vakuumet. EU måste agera beslutsamt eller stå inför en upplösning av inflytande i hjärtat av Balkan.</p>\n<p>Nordmakedonien var det första av de västra Balkanländerna som ansökte om EU-medlemskap 2004. Två decennier senare, med <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separationen</a> av Albanien och Nordmakedonien i EU-integrationsprocessen, ligger landet efter tre andra länder i regionen: Serbien, Montenegro och nu Albanien. Även om den europeiska integrationsprocessen vanligtvis innebär reformer, har de bilaterala problemen med grannländerna, först med Grekland och nu med Bulgarien, tagit företräde i fallet Nordmakedonien, vilket förlängt processen i årtionden.</p>\n<p>Vissa <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">undersökningar</a> indikerar att pro-EU-sentimentet i Nordmakedonien har minskat avsevärt, från nästan 70 procent 2019 till 56 år 2023. Detta följer landets konstitutionella namnändring från Republiken Makedonien till Republiken Nordmakedonien, vilket avslutade en decennielång tvist med Grekland, som en förutsättning för euro-atlantisk integration.</p>\n<p>Medan NATO-medlemskapet fortskred snabbt, stannade det lovade EU-anslutningen återigen upp. Frankrike blockerade öppnandet av anslutningsförhandlingar 2019, med hänvisning till behovet av interna EU-reformer innan nya medlemmar kan antas. När Frankrike lyfte sina invändningar, införde Bulgarien ett veto, vilket knöt Nordmakedoniens EU-framsteg till tvister om språk och historisk identitet, vilket blev formaliserat i förhandlingsramen under det franska förslaget.</p>\n<p>Under tiden fick Nordmakedonien en ny nationalistisk regering. Detta följde en jordskredsseger som återspeglade missnöje bland väljarna med den tidigare inställningen till det franska avtalet och förhandlingarna med EU och Bulgarien. Den nya regeringen kräver nu en fördröjd effekt avseende eventuella konstitutionella förändringar efter att ha gått med i EU. Detta beror på bristen på garantier från Sofia att ytterligare krav inte kommer att uppstå under processen.</p>\n<p>De konstitutionella förändringarna var huvudämnet för diskussion under ett nyligen <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">möte</a> mellan Europeiska kommissionens ordförande Ursula von der Leyen och Nordmakedoniens premiärminister Hristijan Mickoski. Det är dock fortfarande oklart om Bryssel stöder idén om fördröjda konstitutionella ändringar, som föreslagits av den makedonska regeringen.</p>\n<p>I själva verket gör det franska förslaget, som för närvarande är i kraft, att Nordmakedoniens EU-anslutningsprocess effektivt beror på Bulgariens godkännande, vilket möjliggör framtida veton och nationalism från den bulgariska sidan. Det har uttryckligen integrerat de bilaterala frågorna rörande identitet, historia och minoritetsrättigheter, utan ömsesidighet, i den formella EU-förhandlingsramen. Det har inte hänt i något annat land tidigare. Även om landet gör de nödvändiga konstitutionella förändringarna, finns det inga garantier för att andra veton inte kommer att uppstå. Detta är särskilt sant med tanke på att båda länderna har helt olika syn på identitetsfrågorna.</p>\n<p>Om EU vill att regionen ska gå framåt, får den formella anslutningsprocessen och reformerna i landet inte knytas till att lösa tvisten med Bulgarien. Förändringar i ramen; garantier; eller fördröjd genomförande av de konstitutionella förändringarna är alla alternativ som bör diskuteras av Bryssel, Skopje och Sofia. Bilaterala tvister, som de står nu, bör inte fördröja processen eller påverka den bredare anslutningsagendan.</p>\n<p>Om EU vill hålla diskussionen på bordet, måste den sätta mer press på båda sidor. Att upprepa den vanliga retoriken, vare sig direkt från Bryssel eller genom officiella besök i Skopje och Sofia, kanske inte är tillräckligt. Positiv förstärkning och incitament för finansieringsprojekt av gemensamt intresse i regionen skulle vara mer framgångsrika.</p>\n<p> </p>\n<p>Som en sista utväg, om den nuvarande regeringen i Nordmakedonien och den nya regeringen i Bulgarien förblir fasta i sina positioner angående tvisten, kommer EU att behöva bedöma hur betydande denna tvist är, eftersom den kan leda till en förlust av inflytande i en nyckeldel av regionen.</p>\n<p> </p>\n<p>Om EU går på bulgariska krav, kommer meddelandet till Nordmakedonien att vara tydligt: vi är inte välkomna i EU under överskådlig framtid. Men om EU prioriterar utvidgning och interna reformer framför bilaterala tvister, kan det finnas alternativa mekanismer för att utöva press på Bulgarien också. Detta skulle säkerställa att det bredare målet om regional stabilitet och integration inte överskuggas av snäva oenigheter.</p>\n<p> </p>\n<p>Blockeringen av Nordmakedoniens EU-integration av nuvarande skäl relaterade till landets historia, språk och identitet kan pågå för evigt. Detta resultat ligger uppenbarligen inte i EU:s intresse. Det skulle skapa ett vakuum för andra geopolitiska aktörer, såsom Ryssland och Kina, eller till och med en förskjutning mot allianser som inte är vanliga för regionen som BRICS. EU har flera alternativ som kan forma processen. Dess ledarskap kan därmed avgöra regionens europeiska framtid.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> är statsvetare inom internationella och interkulturella studier baserad i Nordmakedonien. Bojan är också en skrivande fellow med Young Voices Europe och en aktivist och forskare.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:46:00.154",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Nordmakedoniens väg till EU har nu stannat av på grund av en tvist med Bulgarien relaterad till språk och identitet. Sådana frågor har nu blivit inbäddade i integrationsprocessen. Blocket måste göra allt det kan för att säkerställa att detta problem inte hindrar andra diskussioner relaterade till Skopjes anslutning.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sv",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:46:00.155",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Nos Bálcãs Ocidentais, Bruxelas deve apoiar a Macedônia do Norte em sua disputa com a Bulgária",
                key:"uid": string:"59909bc1-9061-4677-9f89-e8a7a6d989d3",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>O caminho da Macedônia do Norte para a adesão à UE tornou-se uma tarefa sisífica. Cada vez que meu país avança, é arrastado para trás novamente por bagagens históricas. Isso leva a uma situação em que nosso sonho europeu corre o risco de se tornar um pesadelo geopolítico para a União Europeia, à medida que alternativas como os BRICS começam a preencher o vácuo. A UE deve agir de forma decisiva ou enfrentar uma influência desmoronando no coração dos Bálcãs.</p>\n<p>A Macedônia do Norte foi o primeiro dos países dos Bálcãs Ocidentais a solicitar a adesão à UE em 2004. Duas décadas depois, com a <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separação</a> da Albânia e da Macedônia do Norte no processo de integração da UE, o país fica atrás de outros três países da região: Sérvia, Montenegro e agora Albânia. Embora o processo de integração europeia geralmente signifique reformas, no caso da Macedônia do Norte, os problemas bilaterais com seus vizinhos, primeiro com a Grécia e agora com a Bulgária, tiveram prioridade, prolongando o processo por décadas.</p>\n<p>Alguns <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">pesquisas</a> indicam que o sentimento pró-UE na Macedônia do Norte caiu significativamente, de quase 70 por cento em 2019 para 56 em 2023. Isso se seguiu à mudança constitucional do nome do país de República da Macedônia para República da Macedônia do Norte, encerrando uma disputa de uma década com a Grécia, como pré-requisito para a integração euro-atlântica.</p>\n<p>Enquanto a adesão à OTAN prosseguiu rapidamente, a prometida adesão à UE foi mais uma vez paralisada. A França bloqueou a abertura das negociações de adesão em 2019, citando a necessidade de reformas internas na UE antes de admitir novos membros. Assim que a França levantou suas objeções, a Bulgária impôs um veto, ligando o progresso da Macedônia do Norte na UE a disputas sobre linguagem e identidade histórica, que foram formalizadas no quadro de negociação sob a proposta francesa.</p>\n<p>Enquanto isso, a Macedônia do Norte obteve um novo governo nacionalista. Isso se seguiu a uma vitória esmagadora refletindo a insatisfação entre os eleitores com a abordagem anterior ao acordo francês e às negociações com a UE e a Bulgária. O novo governo agora pede um efeito retardado em relação a quaisquer mudanças constitucionais após a adesão à UE. Isso se deve à falta de garantias de Sofia de que novas demandas não surgirão durante o processo.</p>\n<p>As mudanças constitucionais foram o principal tópico de discussão durante uma recente <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">reunião</a> entre a Presidente da Comissão Europeia, Ursula von der Leyen, e o Primeiro-Ministro da Macedônia do Norte, Hristijan Mickoski. No entanto, permanece incerto se Bruxelas apoia a ideia de emendas constitucionais retardadas, conforme proposto pelo governo macedônio.</p>\n<p>Na verdade, a proposta francesa, atualmente em vigor, efetivamente faz com que o processo de adesão da Macedônia do Norte à UE dependa da aprovação da Bulgária, permitindo a possibilidade de futuros vetos e nacionalismo por parte da Bulgária. Ela incorporou explicitamente as questões bilaterais relacionadas à identidade, história e direitos das minorias, sem reciprocidade, no quadro formal de negociação da UE. Isso não aconteceu em nenhum outro país antes. Mesmo que o país faça as necessárias mudanças constitucionais, não há garantias de que outros vetos não surgirão. Isso é especialmente verdadeiro dado o fato de que ambos os países têm visões completamente diferentes sobre as questões de identidade.</p>\n<p>Se a UE quiser que a região avance, o processo formal de adesão e as reformas no país não devem estar atrelados à resolução da disputa com a Bulgária. Mudanças no quadro; garantias; ou implementação retardada das mudanças constitucionais são todas opções a serem discutidas por Bruxelas, Skopje e Sofia. Disputas bilaterais, como estão agora, não devem desviar o processo ou impactar a agenda de adesão mais ampla.</p>\n<p>Se a UE quiser manter a discussão na mesa, deve pressionar mais ambos os lados. No entanto, repetir a retórica usual, seja diretamente de Bruxelas ou através de visitas oficiais em Skopje e Sofia, pode não ser suficiente. Reforço positivo e incentivos para financiar projetos de interesse comum na região seriam mais bem-sucedidos.</p>\n<p> </p>\n<p>Como último recurso, se o governo atual da Macedônia do Norte e o novo governo da Bulgária permanecerem firmes em suas posições sobre a disputa, a UE precisará avaliar quão significativa é essa disputa, pois pode levar a uma perda de influência em uma parte chave da região.</p>\n<p> </p>\n<p>Se a UE ceder às demandas búlgaras, a mensagem para a Macedônia do Norte será clara: não somos bem-vindos na UE no futuro próximo. No entanto, se a UE priorizar a ampliação e reformas internas em vez de disputas bilaterais, pode haver mecanismos alternativos para pressionar a Bulgária também. Isso garantiria que o objetivo mais amplo de estabilidade e integração regional não seja ofuscado por desavenças estreitas.</p>\n<p> </p>\n<p>O bloqueio da integração da Macedônia do Norte à UE por razões atuais relacionadas à história, linguagem e identidade do país pode continuar para sempre. Esse resultado claramente não está nos interesses da UE. Criaria um vácuo para outros atores geopolíticos, como Rússia e China, ou até mesmo uma mudança em direção a alianças não comuns para a região, como os BRICS. A UE tem várias opções que poderiam moldar o processo. Sua liderança poderia, subsequentemente, determinar o futuro europeu da região.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> é cientista político em estudos internacionais e interculturais baseado na Macedônia do Norte. Bojan também é um bolsista de escrita com o Young Voices Europe e um ativista e pesquisador.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:17:41.371",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>O caminho da Macedônia do Norte para a UE agora está paralisado por uma disputa com a Bulgária relacionada à língua e identidade. Esses problemas agora se tornaram parte integrante do processo de integração. O bloco deve fazer tudo o que puder para garantir que esse problema não atrase outras discussões relacionadas à adesão de Skopje.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pt",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:17:41.371",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"In de Westelijke Balkan moet Brussel zich aan de kant van Noord-Macedonië scharen in zijn geschil met Bulgarije",
                key:"uid": string:"7ed7a5f5-5dca-4063-b151-1f72964c0996",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>De weg van Noord-Macedonië naar EU-lidmaatschap is een Sisyphus-taak geworden. Elke keer dat mijn land vooruitgang boekt, wordt het weer teruggetrokken door historische bagage. Dit leidt tot een situatie waarin onze Europese droom het risico loopt een geopolitieke nachtmerrie te worden voor de Europese Unie, terwijl alternatieven zoals BRICS beginnen het vacuüm op te vullen. De EU moet doortastend handelen of geconfronteerd worden met een afbrokkelende invloed in het hart van de Balkan.</p>\n<p>Noord-Macedonië was het eerste van de Westelijke Balkanlanden dat in 2004 een aanvraag indiende voor EU-lidmaatschap. Twee decennia later, met de <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">scheiding</a> van Albanië en Noord-Macedonië in het EU-integratieproces, loopt het land achter op drie andere landen in de regio: Servië, Montenegro en nu Albanië. Hoewel het Europese integratieproces meestal hervormingen met zich meebrengt, kregen in het geval van Noord-Macedonië de bilaterale problemen met zijn buren, eerst met Griekenland en nu met Bulgarije, voorrang, waardoor het proces decennia werd vertraagd.</p>\n<p>Sommige <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">peilingen</a> geven aan dat de pro-EU-sentimenten in Noord-Macedonië aanzienlijk zijn gedaald, van bijna 70 procent in 2019 naar 56 in 2023. Dit volgt op de constitutionele naamsverandering van de Republiek Macedonië naar de Republiek Noord-Macedonië, waarmee een decennialange geschil met Griekenland werd beëindigd, als een voorwaarde voor Euro-Atlantische integratie.</p>\n<p>Terwijl het NAVO-lidmaatschap snel verliep, werd de beloofde EU-toetreding opnieuw vertraagd. Frankrijk blokkeerde de opening van toetredingsgesprekken in 2019, met als reden de noodzaak van interne EU-hervormingen voordat nieuwe leden werden toegelaten. Zodra Frankrijk zijn bezwaren ophefte, legde Bulgarije een veto op, waarbij de voortgang van Noord-Macedonië in de EU werd gekoppeld aan geschillen over taal en historische identiteit, die werden geformaliseerd in het onderhandelingskader onder het Franse voorstel.</p>\n<p>In de tussentijd kreeg Noord-Macedonië een nieuwe nationalistische regering. Dit volgde op een verpletterende overwinning die de onvrede onder kiezers over de vorige aanpak van de Franse overeenkomst en de onderhandelingen met de EU en Bulgarije weerspiegelde. De nieuwe regering roept nu op tot een vertraagd effect met betrekking tot eventuele constitutionele wijzigingen na toetreding tot de EU. Dit is te wijten aan een gebrek aan garanties van Sofia dat er tijdens het proces geen verdere eisen zullen ontstaan.</p>\n<p>De constitutionele wijzigingen waren het belangrijkste onderwerp van discussie tijdens een recente <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">bijeenkomst</a> tussen de voorzitter van de Europese Commissie, Ursula von der Leyen, en de premier van Noord-Macedonië, Hristijan Mickoski. Het blijft echter onduidelijk of Brussel de idee van vertraagde constitutionele amendementen, zoals voorgesteld door de Macedonische regering, steunt.</p>\n<p>In feite maakt het Franse voorstel, dat momenteel van kracht is, het EU-toetredingsproces van Noord-Macedonië afhankelijk van de goedkeuring van Bulgarije, wat de mogelijkheid van toekomstige veto's en nationalisme van de Bulgaarse kant met zich meebrengt. Het heeft de bilaterale kwesties met betrekking tot identiteit, geschiedenis en minderheidsrechten, zonder wederkerigheid, expliciet ingebed in het formele EU-onderhandelingskader. Dit is in geen enkel ander land eerder gebeurd. Zelfs als het land de noodzakelijke constitutionele wijzigingen doorvoert, zijn er geen garanties dat er geen andere veto's zullen ontstaan. Dit is vooral waar gezien het feit dat beide landen volledig verschillende opvattingen hebben over de identiteitskwesties.</p>\n<p>Als de EU wil dat de regio vooruitgaat, mogen het formele toetredingsproces en hervormingen in het land niet worden gekoppeld aan het oplossen van het geschil met Bulgarije. Wijzigingen in het kader; garanties; of vertraagde uitvoering van de constitutionele wijzigingen zijn allemaal opties die door Brussel, Skopje en Sofia moeten worden besproken. Bilaterale geschillen, zoals ze er nu staan, mogen het proces niet ondermijnen of de bredere toetredingsagenda beïnvloeden.</p>\n<p>Als de EU de discussie op de agenda wil houden, moet ze meer druk uitoefenen op beide partijen. Het herhalen van de gebruikelijke retoriek, hetzij rechtstreeks vanuit Brussel of via officiële bezoeken in Skopje en Sofia, is misschien niet genoeg. Positieve versterking en prikkels voor het financieren van projecten van gemeenschappelijk belang in de regio zouden succesvoller zijn.</p>\n<p> </p>\n<p>Als laatste redmiddel, als de huidige regering in Noord-Macedonië en de nieuwe regering in Bulgarije vasthouden aan hun standpunten over het geschil, zal de EU moeten beoordelen hoe significant dit geschil is, aangezien het kan leiden tot een verlies van invloed in een sleutelgebied van de regio.</p>\n<p> </p>\n<p>Als de EU zich aansluit bij de Bulgaarse eisen, zal de boodschap aan Noord-Macedonië duidelijk zijn: we zijn in de nabije toekomst niet welkom in de EU. Als de EU echter uitbreiding en interne hervormingen boven bilaterale geschillen prioriteit geeft, kunnen er ook alternatieve mechanismen zijn om druk uit te oefenen op Bulgarije. Dit zou ervoor zorgen dat het bredere doel van regionale stabiliteit en integratie niet wordt overschaduwd door smalle meningsverschillen.</p>\n<p> </p>\n<p>De blokkering van de EU-integratie van Noord-Macedonië om de huidige redenen die verband houden met de geschiedenis, taal en identiteit van het land kan eindeloos doorgaan. Deze uitkomst is duidelijk niet in het belang van de EU. Het zou een vacuüm creëren voor andere geopolitieke actoren, zoals Rusland en China, of zelfs een verschuiving naar allianties die niet gebruikelijk zijn voor de regio, zoals BRICS. De EU heeft verschillende opties die het proces kunnen vormgeven. Het leiderschap kan vervolgens de Europese toekomst van de regio bepalen.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> is politicoloog in internationale en interculturele studies, gevestigd in Noord-Macedonië. Bojan is ook een schrijfgenoot bij Young Voices Europe en een activist en onderzoeker.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:30.641",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>De weg van Noord-Macedonië naar de EU is nu vertraagd door een geschil met Bulgarije met betrekking tot taal en identiteit. Dergelijke kwesties zijn nu verankerd in het integratieproces. De unie moet alles doen wat in haar macht ligt om ervoor te zorgen dat dit probleem andere discussies met betrekking tot de toetreding van Skopje niet vertraagt.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"nl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:30.642",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"In the Western Balkans, Brussels must side with North Macedonia in its dispute with Bulgaria",
                key:"uid": string:"81243d20-97d2-4990-9ca7-8793c45cf220",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>North Macedonia's path to EU membership has become a Sisyphean task. Each time my country makes progress, it is dragged backwards again by historical baggage. This leads to a situation where our European dream risks becoming a geopolitical nightmare for the European Union, as alternatives like BRICS begin to fill the vacuum. The EU must act decisively or face an unravelling influence at the heart of the Balkans.</p>\n<p>North Macedonia was the first of the Western Balkan countries to apply for EU membership in 2004. Two decades later, with the <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separation</a> of Albania and North Macedonia in the EU integration process, the country lags behind three other countries in the region: Serbia, Montenegro and now Albania. Although the European integration process usually means reforms, in the case of North Macedonia, the bilateral problems with its neighbours, first with Greece and now with Bulgaria, took precedence, prolonging the process for decades.</p>\n<p>Some <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">polls</a> indicate that pro-EU sentiment in North Macedonia has dropped significantly, from nearly 70 per cent in 2019 to 56 in 2023. This follows the country's constitutional name change from the Republic of Macedonia to the Republic of North Macedonia, ending a decade-long dispute with Greece, as a prerequisite for Euro-Atlantic integration.</p>\n<p>While NATO membership proceeded swiftly, the promised EU accession was once again stalled. France blocked the opening of accession talks in 2019, citing the need for internal EU reforms before admitting new members. Once France lifted its objections, Bulgaria imposed a veto, tying North Macedonia's EU progress to disputes over language and historical identity, which became formalized in the negotiation framework under the French proposal.</p>\n<p>In the meantime, North Macedonia got a new nationalist government. This followed a landslide victory reflecting dissatisfaction among voters with the previous approach to the French agreement and negotiations with the EU and Bulgaria. The new government now calls for a delayed effect regarding any constitutional changes after joining the EU. This is due to a lack of guarantees from Sofia that further demands will not arise during the process.</p>\n<p>The constitutional changes were the main topic of discussion during a recent <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">meeting</a> between European Commission President Ursula von der Leyen and North Macedonia’s Prime Minister Hristijan Mickoski. However, it remains unclear whether Brussels supports the idea of delayed constitutional amendments, as proposed by the Macedonian government.</p>\n<p>In fact, the French proposal, currently in force, effectively makes North Macedonia's EU accession process depend on Bulgaria's approval, allowing for the possibility for future vetoes and nationalism from the Bulgarian side. It has explicitly embedded the bilateral issues concerning identity, history and minority rights, without reciprocity, into the formal EU negotiation framework. That has not happened in any other country before. Even if the country makes the necessary constitutional changes, there are no guarantees other vetoes will not arise. This is especially true given the fact that both countries have completely different views on the identity questions.</p>\n<p>If the EU wants the region to move forward, the formal accession process and reforms in the country must not be tied to resolving the dispute with Bulgaria. Changes in the framework; guarantees; or delayed implementation of the constitutional changes are all options to be discussed by Brussels, Skopje and Sofia. Bilateral disputes, as they stand now, should not derail the process or impact the broader accession agenda.</p>\n<p>If the EU wants to keep the discussion on the table, it must put more pressure on both sides. However, repeating the usual rhetoric, be it directly from Brussels or through official visits in Skopje and Sofia, might not be enough. Positive reinforcement and incentives for funding projects of common interest in the region would be more successful.</p>\n<p> </p>\n<p>As a last resort, if the current government in North Macedonia and the new government in Bulgaria remain firm on their positions on the dispute, the EU will need to assess how significant this dispute is, as it could lead to a loss of influence in a key part of the region.</p>\n<p> </p>\n<p>If the EU sides with Bulgarian demands, the message to North Macedonia will be clear: we are not welcome in the EU for the foreseeable future. However, if the EU prioritizes enlargement and internal reforms over bilateral disputes, there could be alternative mechanisms to apply pressure on Bulgaria too. This would ensure that the broader goal of regional stability and integration is not overshadowed by narrow disagreements.</p>\n<p> </p>\n<p>The blocking of North Macedonia’s EU integration for the current reasons related to the country’s history, language and identity could go on forever. This outcome is clearly not in the EU’s interest. It would create a vacuum for other geopolitical actors, such as Russia and China, or even a shift toward alliances not common for the region like BRICS. The EU has several options that could shape the process. Its leadership might subsequently determine the European future of the region.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> is a political scientist in international and intercultural studies based in North Macedonia. Bojan is also a writing fellow with Young Voices Europe and an activist and researcher.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:15:21.018",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>North Macedonia’s path to the EU has now been stalled by a dispute with Bulgaria related to language and identity. Such issues have now become embedded in the integration process. The bloc must do everything it can to make sure that this problem does not hold up other discussions related to Skopje’s accession.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"en",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:15:51.688",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"En los Balcanes Occidentales, Bruselas debe apoyar a Macedonia del Norte en su disputa con Bulgaria",
                key:"uid": string:"8b38316e-ed9d-4fc5-8d1a-1895b30becc1",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>El camino de Macedonia del Norte hacia la membresía en la UE se ha convertido en una tarea sisífica. Cada vez que mi país avanza, es arrastrado hacia atrás nuevamente por el lastre histórico. Esto lleva a una situación en la que nuestro sueño europeo corre el riesgo de convertirse en una pesadilla geopolítica para la Unión Europea, ya que alternativas como BRICS comienzan a llenar el vacío. La UE debe actuar de manera decisiva o enfrentar una influencia desmoronada en el corazón de los Balcanes.</p>\n<p>Macedonia del Norte fue el primero de los países de los Balcanes Occidentales en solicitar la membresía en la UE en 2004. Dos décadas después, con la <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separación</a> de Albania y Macedonia del Norte en el proceso de integración de la UE, el país se queda atrás de otros tres países de la región: Serbia, Montenegro y ahora Albania. Aunque el proceso de integración europea generalmente significa reformas, en el caso de Macedonia del Norte, los problemas bilaterales con sus vecinos, primero con Grecia y ahora con Bulgaria, tuvieron prioridad, prolongando el proceso durante décadas.</p>\n<p>Algunas <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">encuestas</a> indican que el sentimiento pro-UE en Macedonia del Norte ha caído significativamente, de casi el 70 por ciento en 2019 a 56 en 2023. Esto sigue al cambio de nombre constitucional del país de República de Macedonia a República de Macedonia del Norte, poniendo fin a una disputa de una década con Grecia, como requisito previo para la integración euroatlántica.</p>\n<p>Mientras que la membresía en la OTAN avanzó rápidamente, la prometida adhesión a la UE se estancó una vez más. Francia bloqueó la apertura de las negociaciones de adhesión en 2019, citando la necesidad de reformas internas en la UE antes de admitir nuevos miembros. Una vez que Francia levantó sus objeciones, Bulgaria impuso un veto, vinculando el progreso de Macedonia del Norte en la UE a disputas sobre el idioma y la identidad histórica, que se formalizaron en el marco de negociación bajo la propuesta francesa.</p>\n<p>Mientras tanto, Macedonia del Norte obtuvo un nuevo gobierno nacionalista. Esto siguió a una victoria aplastante que reflejó la insatisfacción entre los votantes con el enfoque anterior hacia el acuerdo francés y las negociaciones con la UE y Bulgaria. El nuevo gobierno ahora pide un efecto retrasado respecto a cualquier cambio constitucional después de unirse a la UE. Esto se debe a la falta de garantías de Sofía de que no surgirán más demandas durante el proceso.</p>\n<p>Los cambios constitucionales fueron el tema principal de discusión durante una reciente <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">reunión</a> entre la presidenta de la Comisión Europea, Ursula von der Leyen, y el primer ministro de Macedonia del Norte, Hristijan Mickoski. Sin embargo, sigue sin estar claro si Bruselas apoya la idea de enmiendas constitucionales retrasadas, como propone el gobierno macedonio.</p>\n<p>De hecho, la propuesta francesa, actualmente en vigor, hace que el proceso de adhesión de Macedonia del Norte a la UE dependa efectivamente de la aprobación de Bulgaria, permitiendo la posibilidad de futuros vetos y nacionalismo por parte de Bulgaria. Ha incrustado explícitamente los problemas bilaterales relacionados con la identidad, la historia y los derechos de las minorías, sin reciprocidad, en el marco formal de negociación de la UE. Eso no ha sucedido en ningún otro país antes. Incluso si el país realiza los cambios constitucionales necesarios, no hay garantías de que no surjan otros vetos. Esto es especialmente cierto dado el hecho de que ambos países tienen visiones completamente diferentes sobre las cuestiones de identidad.</p>\n<p>Si la UE quiere que la región avance, el proceso de adhesión formal y las reformas en el país no deben estar vinculados a la resolución de la disputa con Bulgaria. Cambios en el marco; garantías; o la implementación retrasada de los cambios constitucionales son todas opciones que deben discutirse entre Bruselas, Skopje y Sofía. Las disputas bilaterales, tal como están ahora, no deberían descarrilar el proceso ni afectar la agenda de adhesión más amplia.</p>\n<p>Si la UE quiere mantener la discusión sobre la mesa, debe ejercer más presión sobre ambas partes. Sin embargo, repetir la retórica habitual, ya sea directamente desde Bruselas o a través de visitas oficiales en Skopje y Sofía, puede no ser suficiente. El refuerzo positivo y los incentivos para financiar proyectos de interés común en la región serían más exitosos.</p>\n<p> </p>\n<p>Como último recurso, si el gobierno actual en Macedonia del Norte y el nuevo gobierno en Bulgaria se mantienen firmes en sus posiciones sobre la disputa, la UE necesitará evaluar cuán significativa es esta disputa, ya que podría llevar a una pérdida de influencia en una parte clave de la región.</p>\n<p> </p>\n<p>Si la UE se alinea con las demandas búlgaras, el mensaje para Macedonia del Norte será claro: no somos bienvenidos en la UE en el futuro previsible. Sin embargo, si la UE prioriza la ampliación y las reformas internas sobre las disputas bilaterales, podría haber mecanismos alternativos para ejercer presión sobre Bulgaria también. Esto aseguraría que el objetivo más amplio de estabilidad e integración regional no se vea eclipsado por desacuerdos estrechos.</p>\n<p> </p>\n<p>El bloqueo de la integración de Macedonia del Norte en la UE por las razones actuales relacionadas con la historia, el idioma y la identidad del país podría continuar para siempre. Este resultado claramente no está en el interés de la UE. Crearía un vacío para otros actores geopolíticos, como Rusia y China, o incluso un cambio hacia alianzas no comunes para la región como BRICS. La UE tiene varias opciones que podrían dar forma al proceso. Su liderazgo podría determinar posteriormente el futuro europeo de la región.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> es un científico político en estudios internacionales e interculturales con sede en Macedonia del Norte. Bojan también es un becario de escritura con Young Voices Europe y un activista e investigador.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:49:04.679",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>El camino de Macedonia del Norte hacia la UE se ha visto ahora estancado por una disputa con Bulgaria relacionada con el idioma y la identidad. Tales problemas se han incrustado ahora en el proceso de integración. El bloque debe hacer todo lo posible para asegurarse de que este problema no retrase otras discusiones relacionadas con la adhesión de Skopje.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"es",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:49:04.681",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"На Западных Балканах Брюсселю необходимо поддержать Северную Македонию в ее споре с Болгарией",
                key:"uid": string:"948f38ae-26c4-4bcc-b742-b0529daf3c78",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:33.863",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ru",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"U Zapadnom Balkanu, Bruxelles mora stati na stranu Sjeverne Makedonije u njenom sporu s Bugarskom",
                key:"uid": string:"a2d5e5b2-dee6-4641-bcda-5c81cbf65316",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Put Sjeverne Makedonije prema članstvu u EU postao je sisifovski zadatak. Svaki put kada moja zemlja napravi napredak, ponovno je povučena unatrag povijesnim teretom. To dovodi do situacije u kojoj naš europski san riskira postati geopolitička noćna mora za Europsku uniju, dok alternativne opcije poput BRICS-a počinju ispunjavati vakuum. EU mora djelovati odlučno ili se suočiti s raspadom utjecaja u srcu Balkana.</p>\n<p>Sjeverna Makedonija bila je prva od zemalja zapadnog Balkana koja je 2004. godine podnijela zahtjev za članstvo u EU. Dvije desetljeća kasnije, s <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">odvojenim</a> putem Albanije i Sjeverne Makedonije u procesu integracije u EU, zemlja zaostaje za tri druge zemlje u regiji: Srbijom, Crnom Gorom i sada Albanijom. Iako proces europske integracije obično podrazumijeva reforme, u slučaju Sjeverne Makedonije, bilateralni problemi s njenim susjedima, prvo s Grčkom, a sada s Bugarskom, imali su prioritet, produžujući proces na desetljeća.</p>\n<p>Neki <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">istraživanja</a> pokazuju da je proeuropsko raspoloženje u Sjevernoj Makedoniji značajno opalo, s gotovo 70 posto u 2019. na 56 u 2023. To slijedi nakon promjene ustavnog imena iz Republike Makedonije u Republiku Sjevernu Makedoniju, čime je okončan desetogodišnji spor s Grčkom, kao preduvjet za euro-atlantsku integraciju.</p>\n<p>Dok je članstvo u NATO-u brzo napredovalo, obećano članstvo u EU ponovno je zaustavljeno. Francuska je blokirala otvaranje pregovora o pristupanju 2019. godine, navodeći potrebu za unutarnjim reformama EU prije prihvaćanja novih članica. Kada je Francuska ukinula svoje prigovore, Bugarska je uvela veto, povezujući napredak Sjeverne Makedonije u EU s sporovima oko jezika i povijesnog identiteta, što je formalizirano u pregovaračkom okviru prema francuskom prijedlogu.</p>\n<p>U međuvremenu, Sjeverna Makedonija je dobila novu nacionalističku vladu. To je uslijedilo nakon uvjerljive pobjede koja odražava nezadovoljstvo među biračima s prethodnim pristupom francuskom sporazumu i pregovorima s EU i Bugarskom. Nova vlada sada traži odgođeni učinak u vezi s bilo kakvim ustavnim promjenama nakon pridruživanja EU. To je zbog nedostatka jamstava iz Sofije da daljnji zahtjevi neće nastati tijekom procesa.</p>\n<p>Ustavne promjene bile su glavna tema rasprave tijekom nedavnog <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">sastanku</a> između predsjednice Europske komisije Ursule von der Leyen i premijera Sjeverne Makedonije Hristijana Mickoskoga. Međutim, ostaje nejasno podržava li Bruxelles ideju odgođenih ustavnih amandmana, kako je predložila makedonska vlada.</p>\n<p>U stvari, francuski prijedlog, koji je trenutno na snazi, učinkovito čini proces pristupanja Sjeverne Makedonije EU ovisnim o odobrenju Bugarske, omogućujući mogućnost budućih veta i nacionalizma s bugarske strane. Izričito je uvrstio bilateralna pitanja koja se tiču identiteta, povijesti i prava manjina, bez reciprociteta, u formalni okvir pregovora EU. To se prije nije dogodilo ni u jednoj drugoj zemlji. Čak i ako zemlja izvrši potrebne ustavne promjene, nema jamstava da se drugi vetovi neće pojaviti. To je posebno istinito s obzirom na to da obje zemlje imaju potpuno različite poglede na pitanja identiteta.</p>\n<p>Ako EU želi da regija napreduje, formalni proces pristupanja i reforme u zemlji ne smiju biti povezani s rješavanjem spora s Bugarskom. Promjene u okviru; jamstva; ili odgođena provedba ustavnih promjena su sve opcije koje treba raspraviti Bruxelles, Skoplje i Sofija. Bilateralni sporovi, kakvi su sada, ne bi trebali ometati proces ili utjecati na širu agendu pristupanja.</p>\n<p>Ako EU želi zadržati raspravu na stolu, mora staviti veći pritisak na obje strane. Međutim, ponavljanje uobičajene retorike, bilo izravno iz Bruxellesa ili putem službenih posjeta u Skoplju i Sofiji, možda neće biti dovoljno. Pozitivno poticanje i poticaji za financiranje projekata od zajedničkog interesa u regiji bili bi uspješniji.</p>\n<p> </p>\n<p>Kao posljednje sredstvo, ako trenutna vlada u Sjevernoj Makedoniji i nova vlada u Bugarskoj ostanu čvrste u svojim stavovima o sporu, EU će morati procijeniti koliko je taj spor značajan, jer bi mogao dovesti do gubitka utjecaja u ključnom dijelu regije.</p>\n<p> </p>\n<p>Ako EU stane na stranu bugarskih zahtjeva, poruka Sjevernoj Makedoniji bit će jasna: nismo dobrodošli u EU u doglednoj budućnosti. Međutim, ako EU prioritizira proširenje i unutarnje reforme nad bilateralnim sporovima, mogla bi postojati alternativna mehanizmi za pritisak na Bugarsku također. To bi osiguralo da širi cilj regionalne stabilnosti i integracije ne bude zasjenjen uskim nesuglasicama.</p>\n<p> </p>\n<p>Blokiranje integracije Sjeverne Makedonije u EU zbog trenutnih razloga povezanih s poviješću zemlje, jezikom i identitetom moglo bi trajati vječno. Ovaj ishod očito nije u interesu EU. Stvorilo bi vakuum za druge geopolitičke aktere, poput Rusije i Kine, ili čak pomak prema savezništvima koja nisu uobičajena za regiju poput BRICS-a. EU ima nekoliko opcija koje bi mogle oblikovati proces. Njeno vodstvo bi moglo kasnije odrediti europsku budućnost regije.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> je politički znanstvenik u međunarodnim i interkulturalnim studijama sa sjedištem u Sjevernoj Makedoniji. Bojan je također stipendist za pisanje s Young Voices Europe i aktivist i istraživač.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:34:24.599",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Put Sjeverne Makedonije prema EU sada je zaustavljen sporom s Bugarskom vezanim uz jezik i identitet. Takva pitanja sada su postala ukorijenjena u procesu integracije. Blok mora učiniti sve što može kako bi osigurao da ovaj problem ne ometa druge rasprave vezane uz pristup Skoplja.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:34:24.6",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Στα Δυτικά Βαλκάνια, οι Βρυξέλλες πρέπει να στηρίξουν τη Βόρεια Μακεδονία στη διαμάχη της με τη Βουλγαρία",
                key:"uid": string:"a7657f4f-6869-4b1c-9b2b-387025e6ad08",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Ο δρόμος της Βόρειας Μακεδονίας προς την ένταξη στην ΕΕ έχει γίνει μια Σισύφεια εργασία. Κάθε φορά που η χώρα μου προχωρά, ξανασύρεται πίσω από το ιστορικό βάρος. Αυτό οδηγεί σε μια κατάσταση όπου το ευρωπαϊκό μας όνειρο κινδυνεύει να γίνει γεωπολιτικός εφιάλτης για την Ευρωπαϊκή Ένωση, καθώς εναλλακτικές όπως οι BRICS αρχίζουν να γεμίζουν το κενό. Η ΕΕ πρέπει να δράσει αποφασιστικά ή να αντιμετωπίσει μια αποδιοργάνωση της επιρροής στο κέντρο των Βαλκανίων.</p>\n<p>Η Βόρεια Μακεδονία ήταν η πρώτη από τις χώρες των Δυτικών Βαλκανίων που υπέβαλε αίτηση για ένταξη στην ΕΕ το 2004. Δύο δεκαετίες αργότερα, με τη <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">διαχωριστική</a> γραμμή της Αλβανίας και της Βόρειας Μακεδονίας στη διαδικασία ένταξης στην ΕΕ, η χώρα υστερεί πίσω από τρεις άλλες χώρες της περιοχής: τη Σερβία, το Μαυροβούνιο και τώρα την Αλβανία. Αν και η διαδικασία ευρωπαϊκής ένταξης συνήθως σημαίνει μεταρρυθμίσεις, στην περίπτωση της Βόρειας Μακεδονίας, τα διμερή προβλήματα με τους γείτονές της, πρώτα με την Ελλάδα και τώρα με τη Βουλγαρία, είχαν προτεραιότητα, παρατείνοντας τη διαδικασία για δεκαετίες.</p>\n<p>Ορισμένες <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">δημοσκοπήσεις</a> δείχνουν ότι η υποστήριξη για την ΕΕ στη Βόρεια Μακεδονία έχει μειωθεί σημαντικά, από σχεδόν 70 τοις εκατό το 2019 σε 56 το 2023. Αυτό ακολουθεί την αλλαγή του συνταγματικού ονόματος από Δημοκρατία της Μακεδονίας σε Δημοκρατία της Βόρειας Μακεδονίας, τερματίζοντας μια δεκαετή διαμάχη με την Ελλάδα, ως προϋπόθεση για την Ευρω-Ατλαντική ένταξη.</p>\n<p>Ενώ η ένταξη στο ΝΑΤΟ προχώρησε γρήγορα, η υποσχεθείσα ένταξη στην ΕΕ καθυστέρησε και πάλι. Η Γαλλία μπλόκαρε το άνοιγμα των διαπραγματεύσεων ένταξης το 2019, επικαλούμενη την ανάγκη για εσωτερικές μεταρρυθμίσεις στην ΕΕ πριν από την αποδοχή νέων μελών. Μόλις η Γαλλία άρθηκε τις αντιρρήσεις της, η Βουλγαρία επέβαλε βέτο, συνδέοντας την πρόοδο της Βόρειας Μακεδονίας στην ΕΕ με διαμάχες σχετικά με τη γλώσσα και την ιστορική ταυτότητα, οι οποίες τυποποιήθηκαν στο πλαίσιο διαπραγμάτευσης υπό την γαλλική πρόταση.</p>\n<p>Στο μεταξύ, η Βόρεια Μακεδονία απέκτησε μια νέα εθνικιστική κυβέρνηση. Αυτό ακολούθησε μια συντριπτική νίκη που αντικατοπτρίζει την δυσαρέσκεια των ψηφοφόρων με την προηγούμενη προσέγγιση στη γαλλική συμφωνία και τις διαπραγματεύσεις με την ΕΕ και τη Βουλγαρία. Η νέα κυβέρνηση τώρα ζητά μια καθυστερημένη εφαρμογή οποιωνδήποτε συνταγματικών αλλαγών μετά την ένταξη στην ΕΕ. Αυτό οφείλεται στην έλλειψη εγγυήσεων από τη Σόφια ότι δεν θα προκύψουν περαιτέρω απαιτήσεις κατά τη διάρκεια της διαδικασίας.</p>\n<p>Οι συνταγματικές αλλαγές ήταν το κύριο θέμα συζήτησης κατά τη διάρκεια μιας πρόσφατης <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">συνάντηση</a> μεταξύ της Προεδρίας της Ευρωπαϊκής Επιτροπής Ούρσουλα φον ντερ Λάιεν και του Πρωθυπουργού της Βόρειας Μακεδονίας Χριστιάν Μίτσκοσκι. Ωστόσο, παραμένει ασαφές αν οι Βρυξέλλες υποστηρίζουν την ιδέα των καθυστερημένων συνταγματικών τροποποιήσεων, όπως προτάθηκε από την κυβέρνηση της Μακεδονίας.</p>\n<p>Στην πραγματικότητα, η γαλλική πρόταση, που είναι σε ισχύ, καθιστά ουσιαστικά τη διαδικασία ένταξης της Βόρειας Μακεδονίας στην ΕΕ εξαρτώμενη από την έγκριση της Βουλγαρίας, επιτρέποντας τη δυνατότητα μελλοντικών βετο και εθνικισμού από την πλευρά της Βουλγαρίας. Έχει ρητά ενσωματώσει τα διμερή ζητήματα που αφορούν την ταυτότητα, την ιστορία και τα δικαιώματα των μειονοτήτων, χωρίς αμοιβαιότητα, στο επίσημο πλαίσιο διαπραγμάτευσης της ΕΕ. Αυτό δεν έχει συμβεί σε καμία άλλη χώρα πριν. Ακόμη και αν η χώρα κάνει τις απαραίτητες συνταγματικές αλλαγές, δεν υπάρχουν εγγυήσεις ότι δεν θα προκύψουν άλλα βέτο. Αυτό ισχύει ιδιαίτερα δεδομένου ότι και οι δύο χώρες έχουν εντελώς διαφορετικές απόψεις σχετικά με τα ζητήματα ταυτότητας.</p>\n<p>Αν η ΕΕ θέλει η περιοχή να προχωρήσει, η επίσημη διαδικασία ένταξης και οι μεταρρυθμίσεις στη χώρα δεν πρέπει να συνδέονται με την επίλυση της διαμάχης με τη Βουλγαρία. Αλλαγές στο πλαίσιο; εγγυήσεις; ή καθυστερημένη εφαρμογή των συνταγματικών αλλαγών είναι όλες επιλογές που πρέπει να συζητηθούν από τις Βρυξέλλες, τα Σκόπια και τη Σόφια. Οι διμερείς διαμάχες, όπως είναι τώρα, δεν θα πρέπει να εκτροχιάσουν τη διαδικασία ή να επηρεάσουν την ευρύτερη ατζέντα ένταξης.</p>\n<p>Αν η ΕΕ θέλει να κρατήσει τη συζήτηση στο τραπέζι, πρέπει να ασκήσει περισσότερη πίεση και στις δύο πλευρές. Ωστόσο, η επανάληψη της συνήθους ρητορικής, είτε άμεσα από τις Βρυξέλλες είτε μέσω επίσημων επισκέψεων στα Σκόπια και τη Σόφια, μπορεί να μην είναι αρκετή. Η θετική ενίσχυση και τα κίνητρα για χρηματοδότηση έργων κοινού ενδιαφέροντος στην περιοχή θα ήταν πιο επιτυχείς.</p>\n<p> </p>\n<p>Ως έσχατη λύση, αν η τρέχουσα κυβέρνηση στη Βόρεια Μακεδονία και η νέα κυβέρνηση στη Βουλγαρία παραμείνουν σταθερές στις θέσεις τους σχετικά με τη διαμάχη, η ΕΕ θα χρειαστεί να αξιολογήσει πόσο σημαντική είναι αυτή η διαμάχη, καθώς θα μπορούσε να οδηγήσει σε απώλεια επιρροής σε ένα κρίσιμο μέρος της περιοχής.</p>\n<p> </p>\n<p>Αν η ΕΕ υποστηρίξει τις βουλγαρικές απαιτήσεις, το μήνυμα προς τη Βόρεια Μακεδονία θα είναι σαφές: δεν είμαστε ευπρόσδεκτοι στην ΕΕ για το προσεχές μέλλον. Ωστόσο, αν η ΕΕ δώσει προτεραιότητα στην επέκταση και τις εσωτερικές μεταρρυθμίσεις σε βάρος των διμερών διαφωνιών, θα μπορούσαν να υπάρξουν εναλλακτικοί μηχανισμοί για να ασκηθεί πίεση και στη Βουλγαρία. Αυτό θα διασφαλίσει ότι ο ευρύτερος στόχος της περιφερειακής σταθερότητας και ένταξης δεν θα επισκιαστεί από στενές διαφωνίες.</p>\n<p> </p>\n<p>Ο αποκλεισμός της ένταξης της Βόρειας Μακεδονίας στην ΕΕ για τους τρέχοντες λόγους που σχετίζονται με την ιστορία, τη γλώσσα και την ταυτότητα της χώρας θα μπορούσε να συνεχιστεί για πάντα. Αυτό το αποτέλεσμα δεν είναι σαφώς προς το συμφέρον της ΕΕ. Θα δημιουργούσε ένα κενό για άλλους γεωπολιτικούς παράγοντες, όπως η Ρωσία και η Κίνα, ή ακόμη και μια στροφή προς συμμαχίες που δεν είναι κοινές για την περιοχή όπως οι BRICS. Η ΕΕ έχει πολλές επιλογές που θα μπορούσαν να διαμορφώσουν τη διαδικασία. Η ηγεσία της θα μπορούσε στη συνέχεια να καθορίσει το ευρωπαϊκό μέλλον της περιοχής.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Μπόγιαν Λαζαρέφσκι</strong> είναι πολιτικός επιστήμονας σε διεθνείς και διαπολιτισμικές σπουδές με έδρα τη Βόρεια Μακεδονία. Ο Μπόγιαν είναι επίσης συνεργάτης συγγραφέας με την Young Voices Europe και ακτιβιστής και ερευνητής.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:25:43.597",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Ο δρόμος της Βόρειας Μακεδονίας προς την ΕΕ έχει τώρα σταματήσει λόγω μιας διαμάχης με τη Βουλγαρία που σχετίζεται με τη γλώσσα και την ταυτότητα. Τέτοια ζητήματα έχουν τώρα ενσωματωθεί στη διαδικασία ένταξης. Ο μπλοκ πρέπει να κάνει τα πάντα για να διασφαλίσει ότι αυτό το πρόβλημα δεν θα καθυστερήσει άλλες συζητήσεις που σχετίζονται με την προσχώρηση των Σκοπίων.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"el",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:26:10.331",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"W Zachodnich Bałkanach Bruksela musi stanąć po stronie Macedonii Północnej w jej sporze z Bułgarią",
                key:"uid": string:"c005887d-f6ac-48b7-9fde-4a06c84713d7",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Droga Macedonii Północnej do członkostwa w UE stała się syzyfową pracą. Za każdym razem, gdy mój kraj robi postępy, jest znowu wciągany wstecz przez historyczny bagaż. Prowadzi to do sytuacji, w której nasze europejskie marzenie ryzykuje przekształcenie się w geopolityczny koszmar dla Unii Europejskiej, ponieważ alternatywy takie jak BRICS zaczynają wypełniać tę lukę. UE musi działać zdecydowanie, inaczej stanie w obliczu rozkładu wpływów w sercu Bałkanów.</p>\n<p>Macedonia Północna była pierwszym z krajów zachodnich Bałkanów, które złożyły wniosek o członkostwo w UE w 2004 roku. Dwie dekady później, po <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separacji</a> Albanii i Macedonii Północnej w procesie integracji z UE, kraj pozostaje w tyle za trzema innymi krajami w regionie: Serbią, Czarnogórą i teraz Albanią. Chociaż proces integracji europejskiej zazwyczaj oznacza reformy, w przypadku Macedonii Północnej bilateralne problemy z sąsiadami, najpierw z Grecją, a teraz z Bułgarią, miały pierwszeństwo, wydłużając proces o dziesięciolecia.</p>\n<p>Niektóre <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">sondaże</a> wskazują, że poparcie dla UE w Macedonii Północnej znacznie spadło, z niemal 70 procent w 2019 roku do 56 w 2023 roku. To nastąpiło po zmianie konstytucyjnej nazwy z Republiki Macedonii na Republikę Macedonię Północną, kończąc dziesięcioletni spór z Grecją, jako warunek wstępny dla integracji euroatlantyckiej.</p>\n<p>Podczas gdy członkostwo w NATO przebiegało szybko, obiecane przystąpienie do UE zostało ponownie wstrzymane. Francja zablokowała otwarcie rozmów akcesyjnych w 2019 roku, powołując się na potrzebę reform wewnętrznych w UE przed przyjęciem nowych członków. Gdy Francja zdjęła swoje zastrzeżenia, Bułgaria nałożyła weto, wiążąc postępy Macedonii Północnej w UE z sporami o język i tożsamość historyczną, które zostały sformalizowane w ramach negocjacji w ramach francuskiej propozycji.</p>\n<p>W międzyczasie Macedonia Północna uzyskała nowy rząd nacjonalistyczny. To nastąpiło po miażdżącym zwycięstwie, które odzwierciedlało niezadowolenie wyborców z poprzedniego podejścia do francuskiej umowy i negocjacji z UE oraz Bułgarią. Nowy rząd wzywa teraz do opóźnienia wprowadzenia jakichkolwiek zmian konstytucyjnych po przystąpieniu do UE. Wynika to z braku gwarancji ze strony Sofii, że podczas procesu nie pojawią się dalsze żądania.</p>\n<p>Zmiany konstytucyjne były głównym tematem dyskusji podczas niedawnego <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">spotkaniu</a> między przewodniczącą Komisji Europejskiej Ursulą von der Leyen a premierem Macedonii Północnej Hristijanem Mickoskim. Jednak wciąż nie jest jasne, czy Bruksela popiera pomysł opóźnionych zmian konstytucyjnych, jak zaproponował rząd macedoński.</p>\n<p>W rzeczywistości, francuska propozycja, która obecnie obowiązuje, skutecznie uzależnia proces akcesyjny Macedonii Północnej do UE od zgody Bułgarii, co stwarza możliwość przyszłych wet i nacjonalizmu ze strony bułgarskiej. Wyraźnie włączyła bilateralne kwestie dotyczące tożsamości, historii i praw mniejszości, bez wzajemności, do formalnego ram negocjacyjnych UE. To nie miało miejsca w żadnym innym kraju wcześniej. Nawet jeśli kraj wprowadzi niezbędne zmiany konstytucyjne, nie ma gwarancji, że nie pojawią się inne weta. Jest to szczególnie prawdziwe, biorąc pod uwagę fakt, że oba kraje mają całkowicie różne poglądy na kwestie tożsamości.</p>\n<p>Jeśli UE chce, aby region poszedł naprzód, formalny proces akcesyjny i reformy w kraju nie mogą być związane z rozwiązaniem sporu z Bułgarią. Zmiany w ramach; gwarancje; lub opóźniona realizacja zmian konstytucyjnych to wszystkie opcje, które powinny być omawiane przez Brukselę, Skopje i Sofię. Bilateralne spory, w obecnej formie, nie powinny zakłócać procesu ani wpływać na szerszą agendę akcesyjną.</p>\n<p>Jeśli UE chce utrzymać dyskusję na stole, musi wywierać większą presję na obie strony. Jednak powtarzanie zwykłej retoryki, czy to bezpośrednio z Brukseli, czy poprzez oficjalne wizyty w Skopje i Sofii, może nie być wystarczające. Pozytywne wzmocnienie i zachęty do finansowania projektów wspólnego interesu w regionie byłyby bardziej skuteczne.</p>\n<p> </p>\n<p>Jako ostateczność, jeśli obecny rząd w Macedonii Północnej i nowy rząd w Bułgarii pozostaną stanowcze w swoich stanowiskach w sprawie sporu, UE będzie musiała ocenić, jak istotny jest ten spór, ponieważ może to prowadzić do utraty wpływów w kluczowej części regionu.</p>\n<p> </p>\n<p>Jeśli UE stanie po stronie bułgarskich żądań, wiadomość do Macedonii Północnej będzie jasna: nie jesteśmy mile widziani w UE w przewidywalnej przyszłości. Jednak jeśli UE priorytetowo traktuje rozszerzenie i reformy wewnętrzne nad sporami bilateralnymi, mogą istnieć alternatywne mechanizmy wywierania presji na Bułgarię. To zapewni, że szerszy cel stabilności regionalnej i integracji nie zostanie przyćmiony przez wąskie nieporozumienia.</p>\n<p> </p>\n<p>Blokowanie integracji Macedonii Północnej w UE z obecnych powodów związanych z historią, językiem i tożsamością kraju może trwać w nieskończoność. Taki wynik z pewnością nie leży w interesie UE. Stworzyłoby to lukę dla innych aktorów geopolitycznych, takich jak Rosja i Chiny, a nawet przesunięcie w kierunku sojuszy, które nie są powszechne w regionie, jak BRICS. UE ma kilka opcji, które mogą kształtować ten proces. Jej przywództwo może następnie określić europejską przyszłość regionu.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> jest politologiem w dziedzinie studiów międzynarodowych i międzykulturowych z siedzibą w Macedonii Północnej. Bojan jest również stypendystą Young Voices Europe oraz aktywistą i badaczem.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:09:03.083",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Droga Macedonii Północnej do UE została teraz zablokowana przez spór z Bułgarią związany z językiem i tożsamością. Takie kwestie stały się teraz zakorzenione w procesie integracji. Blok musi zrobić wszystko, co w jego mocy, aby upewnić się, że ten problem nie wstrzyma innych dyskusji związanych z akcesją Skopje.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:09:22.869",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Länsi-Balkanilla Brysselin on tuettava Pohjois-Makedoniaa sen riidassa Bulgarian kanssa",
                key:"uid": string:"c3cf4eed-676b-4cd8-a529-48ce712e3b9e",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Pohjois-Makedonian tie EU-jäsenyyteen on muuttunut sisyfoslaiseksi tehtäväksi. Joka kerta, kun maani etenee, se vedetään takaisin historiallisten taakkojen vuoksi. Tämä johtaa tilanteeseen, jossa eurooppalainen unelmamme uhkaa muuttua geopoliittiseksi painajaiseksi Euroopan unionille, kun vaihtoehdot kuten BRICS alkavat täyttää tyhjiötä. EU:n on toimittava päättäväisesti tai se kohtaa vaikutusvallan purkautumisen Balkanin sydämessä.</p>\n<p>Pohjois-Makedonia oli ensimmäinen Länsi-Balkanin maista, joka haki EU-jäsenyyttä vuonna 2004. Kaksi vuosikymmentä myöhemmin, Albanian ja Pohjois-Makedonian <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">erottuessa</a> EU-integraatioprosessissa, maa jää kolmen muun alueen maan, Serbian, Montenegron ja nyt Albanian, taakse. Vaikka eurooppalainen integraatioprosessi tarkoittaa yleensä uudistuksia, Pohjois-Makedonian tapauksessa bilateraaliset ongelmat naapurimaiden kanssa, ensin Kreikan ja nyt Bulgarian, ovat olleet etusijalla, mikä on pidentänyt prosessia vuosikymmeniksi.</p>\n<p>Jotkut <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">kyselyt</a> osoittavat, että EU-myönteisyys Pohjois-Makedoniassa on laskenut merkittävästi, lähes 70 prosentista vuonna 2019 56 prosenttiin vuonna 2023. Tämä seuraa maan perustuslain nimenmuutosta Makedonian tasavallasta Pohjois-Makedonian tasavallaksi, mikä päätti kymmenvuotisen kiistan Kreikan kanssa, Euro-Atlanttisen integraation edellytyksenä.</p>\n<p>Vaikka Naton jäsenyys eteni nopeasti, luvattu EU-jäsenyys viivästyi jälleen. Ranska esti liittymisneuvottelujen aloittamisen vuonna 2019, vedoten tarpeeseen tehdä sisäisiä EU-uudistuksia ennen uusien jäsenten hyväksymistä. Kun Ranska nosti vastustuksensa, Bulgaria asetti veto-oikeuden, sitomalla Pohjois-Makedonian EU-edistymisen kieli- ja historiallisia identiteettikiistoja koskeviin kysymyksiin, jotka virallistettiin neuvottelukehyksessä Ranskan ehdotuksen mukaan.</p>\n<p>Samaan aikaan Pohjois-Makedonia sai uuden nationalistisen hallituksen. Tämä seurasi murskavoittoa, joka heijasti äänestäjien tyytymättömyyttä edelliseen lähestymistapaan Ranskan sopimuksen ja neuvottelujen kanssa EU:n ja Bulgarian kanssa. Uusi hallitus vaatii nyt viivästynyttä vaikutusta kaikille perustuslain muutoksille EU:hun liittymisen jälkeen. Tämä johtuu Sofiaan saatujen takuujen puutteesta, että prosessin aikana ei tule uusia vaatimuksia.</p>\n<p>Perustuslain muutokset olivat pääaiheena äskettäisessä <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">kokouksessa</a>, jossa olivat läsnä Euroopan komission puheenjohtaja Ursula von der Leyen ja Pohjois-Makedonian pääministeri Hristijan Mickoski. On kuitenkin epäselvää, tukevatko Bryssel perustuslain muutosten viivästyttämistä, kuten Pohjois-Makedonian hallitus ehdottaa.</p>\n<p>Itse asiassa voimassa oleva Ranskan ehdotus tekee Pohjois-Makedonian EU-jäsenyysprosessista riippuvan Bulgarian hyväksynnästä, mikä mahdollistaa tulevat veto-oikeudet ja nationalismin Bulgarian puolelta. Se on nimenomaisesti sisällyttänyt identiteettiä, historiaa ja vähemmistöoikeuksia koskevat bilateraaliset kysymykset ilman vastavuoroisuutta viralliseen EU-neuvottelukehykseen. Tätä ei ole tapahtunut missään muussa maassa aiemmin. Vaikka maa tekisi tarvittavat perustuslain muutokset, ei ole takeita siitä, etteikö muita veto-oikeuksia syntyisi. Tämä on erityisen totta, kun otetaan huomioon, että molemmilla mailla on täysin erilaiset näkemykset identiteettikysymyksistä.</p>\n<p>Jos EU haluaa alueen etenevän, virallista liittymisprosessia ja uudistuksia maassa ei saa sitoa riidan ratkaisemiseen Bulgarian kanssa. Kehyksen muutokset; takuut; tai perustuslain muutosten viivästynyt toteuttaminen ovat kaikki vaihtoehtoja, joita Brysselin, Skopjen ja Sofian on käsiteltävä. Bilateraaliset kiistat, sellaisina kuin ne nyt ovat, eivät saisi estää prosessia tai vaikuttaa laajempaan liittymisagendaan.</p>\n<p>Jos EU haluaa pitää keskustelun pöydällä, sen on kohdistettava enemmän painetta molemmille osapuolille. Kuitenkin tavallisen retoriikan toistaminen, olipa se suoraan Brysselistä tai virallisten vierailujen kautta Skopjessa ja Sofiassa, ei välttämättä riitä. Positiivinen vahvistaminen ja kannustimet rahoittaa alueen yhteisiä etuja palvelevia hankkeita olisivat menestyksellisempiä.</p>\n<p> </p>\n<p>Viimeisenä keinona, jos nykyinen hallitus Pohjois-Makedoniassa ja uusi hallitus Bulgariassa pysyvät lujina riidan osalta, EU:n on arvioitava, kuinka merkittävä tämä riita on, sillä se voisi johtaa vaikutusvallan menettämiseen alueen keskeisellä alueella.</p>\n<p> </p>\n<p>Jos EU asettuu Bulgarian vaatimusten puolelle, viesti Pohjois-Makedonialle on selvä: emme ole tervetulleita EU:hun lähitulevaisuudessa. Kuitenkin, jos EU priorisoi laajentumista ja sisäisiä uudistuksia bilateraalisten kiistojen yli, voisi olla vaihtoehtoisia mekanismeja painostaa myös Bulgariaa. Tämä varmistaisi, että alueellisen vakauden ja integraation laajempi tavoite ei jää kapeiden erimielisyyksien varjoon.</p>\n<p> </p>\n<p>Pohjois-Makedonian EU-integraation estäminen nykyisten syiden vuoksi, jotka liittyvät maan historiaan, kieleen ja identiteettiin, voisi jatkua ikuisesti. Tämä lopputulos ei selvästi ole EU:n etujen mukainen. Se luo tyhjiön muille geopoliittisille toimijoille, kuten Venäjälle ja Kiinalle, tai jopa siirtymän liittoutumiin, jotka eivät ole tyypillisiä alueelle, kuten BRICS. EU:lla on useita vaihtoehtoja, jotka voisivat muokata prosessia. Sen johtajuus saattaa sittemmin määrittää alueen eurooppalaisen tulevaisuuden.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> on poliittinen tutkija kansainvälisissä ja kulttuurienvälisissä tutkimuksissa Pohjois-Makedoniassa. Bojan on myös kirjoittajakumppani Young Voices Europessa sekä aktivisti ja tutkija.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:00:13.667",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Pohjois-Makedonian tie EU:hun on nyt pysähtynyt riitaan Bulgarian kanssa, joka liittyy kieleen ja identiteettiin. Tällaiset kysymykset ovat nyt juurtuneet integraatioprosessiin. Liiton on tehtävä kaikkensa varmistaakseen, että tämä ongelma ei estä muita keskusteluja, jotka liittyvät Skopjen liittymiseen.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fi",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:01:01.438",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"V západnom Balkáne musí Brusel stáť na strane Severného Makedónie v jeho spore s Bulharskom",
                key:"uid": string:"cf127824-f1a2-43f5-8edb-aeca8054c56c",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Cesta Severného Makedónie k členstvu v EÚ sa stala sisyfovskou úlohou. Každý raz, keď moja krajina dosiahne pokrok, je opäť ťahaná späť historickým bremenom. To vedie k situácii, kde náš európsky sen riskuje, že sa stane geopolitickou nočnou morou pre Európsku úniu, keďže alternatívy ako BRICS začínajú zapĺňať prázdnotu. EÚ musí konať rozhodne, inak čelí rozpadávajúcemu sa vplyvu v srdci Balkánu.</p>\n<p>Severné Makedónia bola prvou z krajín Západného Balkánu, ktorá požiadala o členstvo v EÚ v roku 2004. O dve desaťročia neskôr, s <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">oddelením</a> Albánska a Severného Makedónie v procese integrácie do EÚ, krajina zaostáva za tromi ďalšími krajinami v regióne: Srbskom, Čiernou Horou a teraz Albánskom. Hoci proces európskej integrácie zvyčajne znamená reformy, v prípade Severného Makedónie mali bilaterálne problémy s jej susedmi, najprv s Gréckom a teraz s Bulharskom, prednosť, čo predlžovalo proces o desaťročia.</p>\n<p>Niekteré <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">prieskumy</a> naznačujú, že pro-európska nálada v Severnom Makedónie sa výrazne znížila, z takmer 70 percent v roku 2019 na 56 v roku 2023. To nasledovalo po zmene ústavy názvu krajiny z Republiky Makedónia na Republiku Severné Makedónia, čím sa ukončil desaťročný spor s Gréckom, ako predpoklad pre euroatlantickú integráciu.</p>\n<p>Zatiaľ čo členstvo v NATO prebiehalo rýchlo, sľubované členstvo v EÚ bolo opäť pozastavené. Francúzsko zablokovalo otvorenie prístupových rokovaní v roku 2019, pričom uviedlo potrebu vnútorných reforiem EÚ pred prijatím nových členov. Keď Francúzsko zrušilo svoje námietky, Bulharsko uvalilo veto, pričom spojilo pokrok Severného Makedónie v EÚ so sporami o jazyk a historickú identitu, ktoré sa formalizovali v rokovacom rámci podľa francúzskeho návrhu.</p>\n<p>Medzitým získalo Severné Makedónia novú nacionalistickú vládu. To nasledovalo po drtivom víťazstve, ktoré odrážalo nespokojnosť voličov s predchádzajúcim prístupom k francúzskej dohode a rokovaniam s EÚ a Bulharskom. Nová vláda teraz požaduje oneskorený účinok týkajúci sa akýchkoľvek ústavných zmien po vstupe do EÚ. To je spôsobené nedostatkom záruk zo Sofie, že počas procesu nevzniknú ďalšie požiadavky.</p>\n<p>Ústavné zmeny boli hlavným témou diskusie počas nedávneho <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">stretnutí</a> medzi predsedníčkou Európskej komisie Ursulou von der Leyen a premiérom Severného Makedónie Hristijanom Mickoskim. Avšak zostáva nejasné, či Brusel podporuje myšlienku oneskorených ústavných zmien, ako navrhla makedónska vláda.</p>\n<p>V skutočnosti francúzsky návrh, ktorý je v súčasnosti v platnosti, efektívne robí proces prístupu Severného Makedónie do EÚ závislým od schválenia Bulharska, čo umožňuje možnosť budúcich vetovaní a nacionalizmu zo strany Bulharska. Výslovne zakomponoval bilaterálne otázky týkajúce sa identity, histórie a práv menšín, bez reciprocity, do formálneho rokovacieho rámca EÚ. To sa predtým nestalo v žiadnej inej krajine. Aj keď krajina vykoná potrebné ústavné zmeny, nie sú záruky, že nevzniknú ďalšie veto. To platí najmä vzhľadom na to, že obidve krajiny majú úplne odlišné názory na otázky identity.</p>\n<p>Ak chce EÚ, aby sa región posunul vpred, formálny prístupový proces a reformy v krajine nesmú byť viazané na vyriešenie sporu s Bulharskom. Zmeny v rámci; záruky; alebo oneskorená implementácia ústavných zmien sú všetky možnosti, ktoré by mali byť prediskutované Bruselom, Skopje a Sofiou. Bilaterálne spory, ako sú teraz, by nemali narušiť proces alebo ovplyvniť širšiu prístupovú agendu.</p>\n<p>Ak chce EÚ udržať diskusiu na stole, musí vyvinúť väčší tlak na obidve strany. Avšak opakovanie obvyklej rétoriky, či už priamo z Bruselu alebo prostredníctvom oficiálnych návštev v Skopje a Sofii, nemusí byť dostatočné. Pozitívne posilnenie a stimuly na financovanie projektov spoločného záujmu v regióne by boli úspešnejšie.</p>\n<p> </p>\n<p>V krajnom prípade, ak súčasná vláda v Severnom Makedónie a nová vláda v Bulharsku zostanú pevné vo svojich pozíciách v spore, EÚ bude musieť posúdiť, aký významný je tento spor, pretože by mohol viesť k strate vplyvu v kľúčovej časti regiónu.</p>\n<p> </p>\n<p>Ak sa EÚ postaví na stranu bulharských požiadaviek, správa pre Severné Makedónie bude jasná: nie sme vítaní v EÚ v dohľadnej budúcnosti. Avšak, ak EÚ uprednostní rozšírenie a vnútorné reformy pred bilaterálnymi sporami, mohli by existovať alternatívne mechanizmy na vyvíjanie tlaku aj na Bulharsko. To by zabezpečilo, že širší cieľ regionálnej stability a integrácie nebude zatienený úzkymi nezhodami.</p>\n<p> </p>\n<p>Blokovanie integrácie Severného Makedónie do EÚ z aktuálnych dôvodov súvisiacich s históriou krajiny, jazykom a identitou by mohlo pokračovať navždy. Tento výsledok nie je zjavne v záujme EÚ. Vytvorilo by to prázdnotu pre iných geopolitických aktérov, ako sú Rusko a Čína, alebo dokonca posun smerom k alianciám, ktoré nie sú pre región bežné, ako BRICS. EÚ má niekoľko možností, ktoré by mohli formovať proces. Jej vedenie by následne mohlo určiť európsku budúcnosť regiónu.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> je politológ v oblasti medzinárodných a interkultúrnych štúdií so sídlom v Severnom Makedónie. Bojan je tiež písaným spolupracovníkom s Young Voices Europe a aktivistom a výskumníkom.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:33:48",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Cesta Severného Makedónie k EÚ bola teraz zablokovaná sporom s Bulharskom týkajúcim sa jazyka a identity. Takéto otázky sa teraz stali zakorenené v integračnom procese. Blok musí urobiť všetko, čo je v jeho silách, aby zabezpečil, že tento problém nezastaví iné diskusie týkajúce sa prístupu Skopje.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sk",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:33:48.001",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"U Zapadnom Balkanu, Brisel mora stati na stranu Severne Makedonije u njenom sporu sa Bugarskom",
                key:"uid": string:"da6b346e-3bc0-4f83-9167-843655891680",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-17T07:24:45.475",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sr",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Nei Balcani occidentali, Bruxelles deve schierarsi con la Macedonia del Nord nella sua disputa con la Bulgaria",
                key:"uid": string:"dfd8d29c-18c2-44c4-b7bf-8d48e544d892",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Il percorso della Macedonia del Nord verso l'adesione all'UE è diventato un compito sisifeo. Ogni volta che il mio paese fa progressi, viene trascinato indietro da un bagaglio storico. Questo porta a una situazione in cui il nostro sogno europeo rischia di diventare un incubo geopolitico per l'Unione Europea, poiché alternative come i BRICS iniziano a riempire il vuoto. L'UE deve agire in modo decisivo o affrontare un'influenza in dissoluzione nel cuore dei Balcani.</p>\n<p>La Macedonia del Nord è stata la prima delle nazioni dei Balcani occidentali a richiedere l'adesione all'UE nel 2004. Due decenni dopo, con la <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separazione</a> dell'Albania e della Macedonia del Nord nel processo di integrazione nell'UE, il paese è in ritardo rispetto ad altre tre nazioni della regione: Serbia, Montenegro e ora Albania. Sebbene il processo di integrazione europea significhi solitamente riforme, nel caso della Macedonia del Nord, i problemi bilaterali con i suoi vicini, prima con la Grecia e ora con la Bulgaria, hanno avuto la precedenza, prolungando il processo per decenni.</p>\n<p>Alcuni <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">sondaggi</a> indicano che il sentimento pro-UE in Macedonia del Nord è diminuito significativamente, passando da quasi il 70% nel 2019 al 56 nel 2023. Questo segue il cambiamento del nome costituzionale del paese da Repubblica di Macedonia a Repubblica di Macedonia del Nord, ponendo fine a una disputa decennale con la Grecia, come prerequisito per l'integrazione euro-atlantica.</p>\n<p>Mentre l'adesione alla NATO è proceduta rapidamente, l'adesione promessa all'UE è stata nuovamente bloccata. La Francia ha bloccato l'apertura dei colloqui di adesione nel 2019, citando la necessità di riforme interne all'UE prima di ammettere nuovi membri. Una volta che la Francia ha sollevato le sue obiezioni, la Bulgaria ha imposto un veto, legando i progressi della Macedonia del Nord nell'UE a dispute su lingua e identità storica, che sono state formalizzate nel quadro di negoziazione sotto la proposta francese.</p>\n<p>Nel frattempo, la Macedonia del Nord ha ottenuto un nuovo governo nazionalista. Questo è seguito a una vittoria schiacciante che rifletteva il malcontento tra gli elettori nei confronti dell'approccio precedente all'accordo francese e ai negoziati con l'UE e la Bulgaria. Il nuovo governo ora chiede un effetto ritardato riguardo a eventuali cambiamenti costituzionali dopo l'adesione all'UE. Questo è dovuto a una mancanza di garanzie da Sofia che ulteriori richieste non sorgeranno durante il processo.</p>\n<p>I cambiamenti costituzionali sono stati il tema principale di discussione durante un recente <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">incontro</a> tra la Presidente della Commissione Europea Ursula von der Leyen e il Primo Ministro della Macedonia del Nord Hristijan Mickoski. Tuttavia, rimane poco chiaro se Bruxelles supporti l'idea di emendamenti costituzionali ritardati, come proposto dal governo macedone.</p>\n<p>In effetti, la proposta francese, attualmente in vigore, rende effettivamente il processo di adesione della Macedonia del Nord dipendente dall'approvazione della Bulgaria, consentendo la possibilità di futuri veti e nazionalismo da parte bulgara. Ha esplicitamente incorporato le questioni bilaterali riguardanti identità, storia e diritti delle minoranze, senza reciprocità, nel quadro formale di negoziazione dell'UE. Questo non è mai accaduto in nessun altro paese prima. Anche se il paese apporta le necessarie modifiche costituzionali, non ci sono garanzie che non sorgeranno ulteriori veti. Questo è particolarmente vero dato che entrambi i paesi hanno visioni completamente diverse sulle questioni identitarie.</p>\n<p>Se l'UE vuole che la regione vada avanti, il processo di adesione formale e le riforme nel paese non devono essere legati alla risoluzione della disputa con la Bulgaria. Cambiamenti nel quadro; garanzie; o attuazione ritardata delle modifiche costituzionali sono tutte opzioni da discutere tra Bruxelles, Skopje e Sofia. Le dispute bilaterali, così come sono ora, non dovrebbero deragliare il processo o influenzare l'agenda di adesione più ampia.</p>\n<p>Se l'UE vuole mantenere la discussione sul tavolo, deve esercitare maggiore pressione su entrambe le parti. Tuttavia, ripetere la solita retorica, sia direttamente da Bruxelles che attraverso visite ufficiali a Skopje e Sofia, potrebbe non essere sufficiente. Un rinforzo positivo e incentivi per finanziare progetti di interesse comune nella regione sarebbero più efficaci.</p>\n<p> </p>\n<p>Come ultima risorsa, se l'attuale governo della Macedonia del Nord e il nuovo governo della Bulgaria rimangono fermi sulle loro posizioni riguardo alla disputa, l'UE dovrà valutare quanto sia significativa questa disputa, poiché potrebbe portare a una perdita di influenza in una parte chiave della regione.</p>\n<p> </p>\n<p>Se l'UE si schiera con le richieste bulgare, il messaggio per la Macedonia del Nord sarà chiaro: non siamo i benvenuti nell'UE per il prossimo futuro. Tuttavia, se l'UE dà priorità all'allargamento e alle riforme interne rispetto alle dispute bilaterali, potrebbero esserci meccanismi alternativi per esercitare pressione anche sulla Bulgaria. Questo garantirebbe che l'obiettivo più ampio di stabilità e integrazione regionale non venga oscurato da disaccordi ristretti.</p>\n<p> </p>\n<p>Il blocco dell'integrazione della Macedonia del Nord per le attuali ragioni legate alla storia, alla lingua e all'identità del paese potrebbe continuare per sempre. Questo risultato non è chiaramente nell'interesse dell'UE. Creerebbe un vuoto per altri attori geopolitici, come Russia e Cina, o persino un cambiamento verso alleanze non comuni per la regione come i BRICS. L'UE ha diverse opzioni che potrebbero plasmare il processo. La sua leadership potrebbe successivamente determinare il futuro europeo della regione.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> è un politologo negli studi internazionali e interculturali con sede in Macedonia del Nord. Bojan è anche un fellow di scrittura con Young Voices Europe e un attivista e ricercatore.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:37:39.716",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Il percorso della Macedonia del Nord verso l'UE è ora bloccato da una disputa con la Bulgaria relativa alla lingua e all'identità. Tali questioni sono ora diventate parte integrante del processo di integrazione. Il blocco deve fare tutto il possibile per garantire che questo problema non ostacoli altre discussioni relative all'adesione di Skopje.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"it",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:37:39.717",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"A Nyugat-Balkánon Brüsszelnek a Bulgáriával folytatott vitájában Észak-Macedóniát kell támogatnia.",
                key:"uid": string:"e0802e20-db97-44f9-8fae-9868cae768ff",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Észak-Macedónia EU-tagságra vezető útja Sisyphuszi feladattá vált. Minden alkalommal, amikor az országom előrelép, a történelmi terhek ismét hátrafelé húzzák. Ez olyan helyzethez vezet, ahol európai álmunk kockázatot jelenthet a geopolitikai rémálomra az Európai Unió számára, mivel olyan alternatívák, mint a BRICS, kezdik kitölteni az űrt. Az EU-nak határozottan kell cselekednie, különben a Balkán szívében lévő befolyása szétesik.</p>\n<p>Észak-Macedónia volt az első a nyugat-balkáni országok közül, amely 2004-ben EU-tagságra pályázott. Két évtizeddel később, az <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">Albánia és Észak-Macedónia</a> EU-integrációs folyamatban való szétválasztásával az ország három másik ország mögött kullog a régióban: Szerbia, Montenegró és most Albánia. Bár az európai integrációs folyamat általában reformokat jelent, Észak-Macedónia esetében a szomszédokkal, először Görögországgal, majd Bulgáriával fennálló bilaterális problémák kerültek előtérbe, ami évtizedekre meghosszabbította a folyamatot.</p>\n<p>Néhány <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">felmérés</a> azt mutatja, hogy az EU-párti érzület Észak-Macedóniában jelentősen csökkent, 2019-ben közel 70%-ról 2023-ra 56%-ra. Ez követi az ország alkotmányos névváltoztatását a Macedón Köztársaságból Észak-Macedón Köztársaságra, amely lezárta a Görögországgal folytatott évtizedes vitát, mint a euro-atlanti integráció előfeltételét.</p>\n<p>Míg a NATO-tagság gyorsan haladt, a megígért EU-csatlakozás ismét megrekedt. Franciaország 2019-ben blokkolta a csatlakozási tárgyalások megnyitását, hivatkozva arra, hogy szükség van belső EU-reformokra, mielőtt új tagokat fogadnának be. Miután Franciaország feloldotta kifogásait, Bulgária vétót emelt, összekapcsolva Észak-Macedónia EU-s előrehaladását a nyelvi és történelmi identitással kapcsolatos vitákkal, amelyek a francia javaslat keretein belül formalizálódtak.</p>\n<p>Közben Észak-Macedóniában új nacionalista kormány alakult. Ez egy földcsuszamlásszerű győzelem következménye volt, amely a választók elégedetlenségét tükrözte a francia megállapodásra és az EU-val, valamint Bulgáriával folytatott tárgyalásokra adott korábbi válaszokkal szemben. Az új kormány most késleltetett hatást kér bármilyen alkotmánymódosításra az EU-hoz való csatlakozás után. Ennek oka, hogy Szófiától nincs garancia arra, hogy a folyamat során további követelések nem merülnek fel.</p>\n<p>Az alkotmánymódosítások voltak a fő téma egy nemrégiben tartott <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">találkozón</a> Ursula von der Leyen, az Európai Bizottság elnöke és Észak-Macedónia miniszterelnöke, Hristijan Mickoski között. Azonban nem világos, hogy Brüsszel támogatja-e a Macedón kormány által javasolt késleltetett alkotmánymódosítások ötletét.</p>\n<p>Valójában a jelenleg hatályos francia javaslat lényegében Észak-Macedónia EU-csatlakozási folyamatát Bulgária jóváhagyásához köti, lehetővé téve a jövőbeli vétók és a bolgár nacionalizmus lehetőségét. Kifejezetten beágyazta a identitással, történelemmel és kisebbségi jogokkal kapcsolatos bilaterális kérdéseket, kölcsönösség nélkül, a hivatalos EU-tárgyalási keretbe. Ilyen még egy másik országban sem történt. Még ha az ország végrehajtja a szükséges alkotmánymódosításokat, nincs garancia arra, hogy más vétók nem merülnek fel. Ez különösen igaz, figyelembe véve, hogy mindkét ország teljesen eltérő nézeteket képvisel az identitás kérdéseiben.</p>\n<p>Ha az EU azt akarja, hogy a régió előrehaladjon, a hivatalos csatlakozási folyamatot és a reformokat az országban nem szabad összekapcsolni a Bulgáriával folytatott vita megoldásával. A keretbeli változások; garanciák; vagy az alkotmánymódosítások késleltetett végrehajtása mind olyan lehetőségek, amelyeket Brüsszelnek, Szkopjének és Szófiának meg kell vitatnia. A bilaterális viták, ahogy most állnak, nem akadályozhatják a folyamatot, vagy nem befolyásolhatják a szélesebb csatlakozási napirendet.</p>\n<p>Ha az EU azt akarja, hogy a téma napirenden maradjon, nagyobb nyomást kell gyakorolnia mindkét félre. Azonban a szokásos retorika megismétlése, akár közvetlenül Brüsszelből, akár hivatalos látogatásokon keresztül Szkopjében és Szófiában, valószínűleg nem lesz elegendő. A pozitív megerősítés és a közös érdekű projektek finanszírozására vonatkozó ösztönzők sikeresebbek lennének.</p>\n<p> </p>\n<p>Utolsó lehetőségként, ha az Észak-Macedóniában lévő jelenlegi kormány és a Bulgáriában lévő új kormány kitart a vitában képviselt álláspontja mellett, az EU-nak fel kell mérnie, hogy mennyire jelentős ez a vita, mivel ez befolyásvesztéshez vezethet a régió kulcsfontosságú részén.</p>\n<p> </p>\n<p>Ha az EU a bolgár követelések mellett áll, az üzenet Észak-Macedóniának világos lesz: a közeljövőben nem vagyunk kívánatosak az EU-ban. Azonban, ha az EU a bővítést és a belső reformokat helyezi előtérbe a bilaterális viták felett, alternatív mechanizmusok is létezhetnek a Bulgáriára gyakorolt nyomásra. Ez biztosítaná, hogy a regionális stabilitás és integráció szélesebb célja ne legyen elhomályosítva szűk nézeteltérések által.</p>\n<p> </p>\n<p>Észak-Macedónia EU-integrációjának blokkolása a jelenlegi, az ország történetével, nyelvével és identitásával kapcsolatos okok miatt örökké tarthat. Ez az eredmény nyilvánvalóan nem az EU érdeke. Ez űrt teremtene más geopolitikai szereplők, például Oroszország és Kína számára, vagy akár olyan szövetségek felé való elmozdulást is eredményezhet, amelyek nem szokványosak a régióban, mint a BRICS. Az EU-nak számos lehetősége van, amelyek formálhatják a folyamatot. Vezetése később meghatározhatja a régió európai jövőjét.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> politikai tudós, aki nemzetközi és interkulturális tanulmányokkal foglalkozik Észak-Macedóniában. Bojan a Young Voices Europe írói ösztöndíjasa, valamint aktivista és kutató.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:30:52.186",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Észak-Macedónia EU-hoz vezető útját most egy Bulgáriával kapcsolatos nyelvi és identitási vita állította meg. Az ilyen problémák most már beágyazódtak az integrációs folyamatba. A blokk mindent meg kell tegyen annak érdekében, hogy ez a probléma ne akadályozza meg a Szkopje csatlakozásával kapcsolatos egyéb tárgyalásokat.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hu",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:30:52.188",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Dans les Balkans occidentaux, Bruxelles doit soutenir la Macédoine du Nord dans son différend avec la Bulgarie",
                key:"uid": string:"e1fa2cdf-e455-4975-aabb-6d8289fa8dfd",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Le chemin de la Macédoine du Nord vers l'adhésion à l'UE est devenu une tâche sisyphéenne. Chaque fois que mon pays progresse, il est à nouveau entraîné en arrière par un bagage historique. Cela conduit à une situation où notre rêve européen risque de devenir un cauchemar géopolitique pour l'Union européenne, alors que des alternatives comme les BRICS commencent à combler le vide. L'UE doit agir de manière décisive ou faire face à une influence en déclin au cœur des Balkans.</p>\n<p>La Macédoine du Nord a été le premier des pays des Balkans occidentaux à demander l'adhésion à l'UE en 2004. Deux décennies plus tard, avec la <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">séparation</a> de l'Albanie et de la Macédoine du Nord dans le processus d'intégration européenne, le pays est à la traîne par rapport à trois autres pays de la région : la Serbie, le Monténégro et maintenant l'Albanie. Bien que le processus d'intégration européenne signifie généralement des réformes, dans le cas de la Macédoine du Nord, les problèmes bilatéraux avec ses voisins, d'abord avec la Grèce et maintenant avec la Bulgarie, ont pris le pas, prolongeant le processus pendant des décennies.</p>\n<p>Certains <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">sondages</a> indiquent que le sentiment pro-UE en Macédoine du Nord a considérablement chuté, passant de près de 70 % en 2019 à 56 en 2023. Cela fait suite au changement de nom constitutionnel du pays, de République de Macédoine à République de Macédoine du Nord, mettant fin à un différend de dix ans avec la Grèce, comme condition préalable à l'intégration euro-atlantique.</p>\n<p>Alors que l'adhésion à l'OTAN s'est déroulée rapidement, l'adhésion promise à l'UE a de nouveau été bloquée. La France a bloqué l'ouverture des négociations d'adhésion en 2019, invoquant la nécessité de réformes internes de l'UE avant d'admettre de nouveaux membres. Une fois que la France a levé ses objections, la Bulgarie a imposé un veto, liant les progrès de la Macédoine du Nord dans l'UE à des différends sur la langue et l'identité historique, qui ont été formalisés dans le cadre de négociation sous la proposition française.</p>\n<p>Entre-temps, la Macédoine du Nord a obtenu un nouveau gouvernement nationaliste. Cela a suivi une victoire écrasante reflétant le mécontentement des électeurs vis-à-vis de l'approche précédente concernant l'accord français et les négociations avec l'UE et la Bulgarie. Le nouveau gouvernement appelle désormais à un effet différé concernant tout changement constitutionnel après l'adhésion à l'UE. Cela est dû à un manque de garanties de Sofia que d'autres demandes ne surgiront pas pendant le processus.</p>\n<p>Les changements constitutionnels étaient le principal sujet de discussion lors d'une récente <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">réunion</a> entre la présidente de la Commission européenne, Ursula von der Leyen, et le Premier ministre de la Macédoine du Nord, Hristijan Mickoski. Cependant, il reste incertain si Bruxelles soutient l'idée d'amendements constitutionnels différés, comme proposé par le gouvernement macédonien.</p>\n<p>En fait, la proposition française, actuellement en vigueur, rend effectivement le processus d'adhésion de la Macédoine du Nord dépendant de l'approbation de la Bulgarie, permettant la possibilité de futurs veto et nationalisme de la part bulgare. Elle a explicitement intégré les questions bilatérales concernant l'identité, l'histoire et les droits des minorités, sans réciprocité, dans le cadre formel de négociation de l'UE. Cela ne s'est jamais produit dans aucun autre pays auparavant. Même si le pays effectue les changements constitutionnels nécessaires, il n'y a aucune garantie que d'autres veto ne surgiront pas. Cela est particulièrement vrai étant donné que les deux pays ont des points de vue complètement différents sur les questions d'identité.</p>\n<p>Si l'UE veut que la région avance, le processus d'adhésion formel et les réformes dans le pays ne doivent pas être liés à la résolution du différend avec la Bulgarie. Des changements dans le cadre ; des garanties ; ou une mise en œuvre différée des changements constitutionnels sont toutes des options à discuter par Bruxelles, Skopje et Sofia. Les différends bilatéraux, tels qu'ils se présentent actuellement, ne devraient pas faire dérailler le processus ou impacter l'agenda d'adhésion plus large.</p>\n<p>Si l'UE veut maintenir la discussion sur la table, elle doit mettre plus de pression sur les deux parties. Cependant, répéter la rhétorique habituelle, que ce soit directement depuis Bruxelles ou à travers des visites officielles à Skopje et Sofia, pourrait ne pas suffire. Un renforcement positif et des incitations pour financer des projets d'intérêt commun dans la région seraient plus efficaces.</p>\n<p> </p>\n<p>En dernier recours, si le gouvernement actuel de la Macédoine du Nord et le nouveau gouvernement de Bulgarie restent fermes sur leurs positions concernant le différend, l'UE devra évaluer à quel point ce différend est significatif, car il pourrait entraîner une perte d'influence dans une partie clé de la région.</p>\n<p> </p>\n<p>Si l'UE se range du côté des demandes bulgares, le message à la Macédoine du Nord sera clair : nous ne sommes pas les bienvenus dans l'UE pour un avenir prévisible. Cependant, si l'UE priorise l'élargissement et les réformes internes par rapport aux différends bilatéraux, il pourrait y avoir des mécanismes alternatifs pour faire pression sur la Bulgarie également. Cela garantirait que l'objectif plus large de stabilité régionale et d'intégration ne soit pas éclipsé par des désaccords étroits.</p>\n<p> </p>\n<p>Le blocage de l'intégration de la Macédoine du Nord pour les raisons actuelles liées à l'histoire, à la langue et à l'identité du pays pourrait se poursuivre indéfiniment. Ce résultat n'est clairement pas dans l'intérêt de l'UE. Cela créerait un vide pour d'autres acteurs géopolitiques, tels que la Russie et la Chine, ou même un glissement vers des alliances peu communes pour la région comme les BRICS. L'UE a plusieurs options qui pourraient façonner le processus. Son leadership pourrait ensuite déterminer l'avenir européen de la région.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> est un politologue spécialisé dans les études internationales et interculturelles basé en Macédoine du Nord. Bojan est également un boursier d'écriture avec Young Voices Europe et un activiste et chercheur.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:53:38.599",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Le chemin de la Macédoine du Nord vers l'UE est désormais bloqué par un différend avec la Bulgarie lié à la langue et à l'identité. De telles questions sont désormais ancrées dans le processus d'intégration. Le bloc doit faire tout ce qui est en son pouvoir pour s'assurer que ce problème ne retarde pas d'autres discussions liées à l'adhésion de Skopje.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:53:38.6",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"În Balcanii de Vest, Bruxelles-ul trebuie să se alăture Macedoniei de Nord în disputa sa cu Bulgaria",
                key:"uid": string:"ea8c160e-576e-4ae4-957a-311aa6d32b3a",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Calea Macedoniei de Nord către aderarea la UE a devenit o sarcină sisifică. De fiecare dată când țara mea face progrese, este trasă înapoi din nou de bagajul istoric. Aceasta duce la o situație în care visul nostru european riscă să devină un coșmar geopolitic pentru Uniunea Europeană, pe măsură ce alternative precum BRICS încep să umple vidul. UE trebuie să acționeze decisiv sau să se confrunte cu o influență în declin în inima Balcanilor.</p>\n<p>Macedonia de Nord a fost prima dintre țările din Balcanii de Vest care a solicitat aderarea la UE în 2004. Două decenii mai târziu, cu <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">separarea</a> Albaniei de Macedonia de Nord în procesul de integrare în UE, țara rămâne în urmă față de alte trei țări din regiune: Serbia, Muntenegru și acum Albania. Deși procesul de integrare europeană înseamnă de obicei reforme, în cazul Macedoniei de Nord, problemele bilaterale cu vecinii săi, mai întâi cu Grecia și acum cu Bulgaria, au avut prioritate, prelungind procesul timp de decenii.</p>\n<p>Unele <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">sondaje</a> indică faptul că sentimentul pro-UE în Macedonia de Nord a scăzut semnificativ, de la aproape 70 la sută în 2019 la 56 în 2023. Acest lucru urmează schimbării numelui constituțional al țării din Republica Macedonia în Republica Macedonia de Nord, punând capăt unei dispute de un deceniu cu Grecia, ca o condiție prealabilă pentru integrarea euro-atlantică.</p>\n<p>În timp ce aderarea la NATO a decurs rapid, aderarea promisă la UE a fost din nou blocată. Franța a blocat deschiderea negocierilor de aderare în 2019, invocând necesitatea reformelor interne în UE înainte de a admite noi membri. Odată ce Franța și-a ridicat obiecțiile, Bulgaria a impus un veto, legând progresul Macedoniei de Nord în UE de dispute legate de limbă și identitate istorică, care au fost formalizate în cadrul de negociere sub propunerea franceză.</p>\n<p>Între timp, Macedonia de Nord a obținut un nou guvern naționalist. Acest lucru a urmat unei victorii zdrobitoare care reflectă nemulțumirea alegătorilor față de abordarea anterioară a acordului francez și negocierile cu UE și Bulgaria. Noul guvern solicită acum un efect întârziat în ceea ce privește orice modificări constituționale după aderarea la UE. Acest lucru se datorează lipsei de garanții din partea Sofiei că nu vor apărea cereri suplimentare în timpul procesului.</p>\n<p>Modificările constituționale au fost subiectul principal de discuție în cadrul unei recente <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">întâlniri</a> între președintele Comisiei Europene, Ursula von der Leyen, și prim-ministrul Macedoniei de Nord, Hristijan Mickoski. Cu toate acestea, rămâne neclar dacă Bruxelles-ul susține ideea modificărilor constituționale întârziate, așa cum a propus guvernul macedonean.</p>\n<p>De fapt, propunerea franceză, aflată în vigoare, face ca procesul de aderare al Macedoniei de Nord la UE să depindă efectiv de aprobarea Bulgariei, permițând posibilitatea unor viitoare veto-uri și naționalism din partea Bulgariei. Aceasta a încorporat explicit problemele bilaterale legate de identitate, istorie și drepturile minorităților, fără reciprocitate, în cadrul formal de negociere al UE. Acest lucru nu s-a întâmplat în nicio altă țară înainte. Chiar dacă țara face modificările constituționale necesare, nu există garanții că nu vor apărea alte veto-uri. Acest lucru este cu atât mai adevărat având în vedere faptul că ambele țări au viziuni complet diferite asupra întrebărilor de identitate.</p>\n<p>Dacă UE dorește ca regiunea să avanseze, procesul formal de aderare și reformele din țară nu trebuie legate de rezolvarea disputei cu Bulgaria. Schimbările în cadru; garanții; sau implementarea întârziată a modificărilor constituționale sunt toate opțiuni care trebuie discutate de Bruxelles, Skopje și Sofia. Disputele bilaterale, așa cum sunt acum, nu ar trebui să deraieze procesul sau să afecteze agenda mai largă de aderare.</p>\n<p>Dacă UE dorește să mențină discuția pe masă, trebuie să pună mai multă presiune asupra ambelor părți. Cu toate acestea, repetarea retoricii obișnuite, fie că este direct din Bruxelles sau prin vizite oficiale în Skopje și Sofia, s-ar putea să nu fie suficientă. Întărirea pozitivă și stimulentele pentru finanțarea proiectelor de interes comun în regiune ar fi mai de succes.</p>\n<p> </p>\n<p>Ca ultimă soluție, dacă guvernul actual din Macedonia de Nord și noul guvern din Bulgaria rămân fervenți în pozițiile lor privind disputa, UE va trebui să evalueze cât de semnificativă este această dispută, deoarece ar putea duce la o pierdere de influență într-o parte cheie a regiunii.</p>\n<p> </p>\n<p>Dacă UE se aliniază cerințelor bulgare, mesajul pentru Macedonia de Nord va fi clar: nu suntem bineveniți în UE pentru viitorul previzibil. Cu toate acestea, dacă UE prioritizează extinderea și reformele interne în detrimentul disputelor bilaterale, ar putea exista mecanisme alternative pentru a aplica presiune și asupra Bulgariei. Acest lucru ar asigura că obiectivul mai larg al stabilității regionale și integrării nu este umbrit de neînțelegeri înguste.</p>\n<p> </p>\n<p>Blocarea integrării Macedoniei de Nord în UE din motivele actuale legate de istoria, limba și identitatea țării ar putea continua la nesfârșit. Acest rezultat nu este în mod clar în interesul UE. Ar crea un vid pentru alți actori geopolitici, cum ar fi Rusia și China, sau chiar o schimbare către alianțe neobișnuite pentru regiune, precum BRICS. UE are mai multe opțiuni care ar putea modela procesul. Conducerea sa ar putea determina ulterior viitorul european al regiunii.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong> este un om de știință politic în studii internaționale și interculturale cu sediul în Macedonia de Nord. Bojan este de asemenea un bursier de scriere cu Young Voices Europe și un activist și cercetător.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:03:56.286",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Calea Macedoniei de Nord către UE a fost acum blocată de un conflict cu Bulgaria legat de limbă și identitate. Astfel de probleme au devenit acum înrădăcinate în procesul de integrare. Blocul trebuie să facă tot ce poate pentru a se asigura că această problemă nu va împiedica alte discuții legate de aderarea Skopje-ului.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ro",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:05:32.785",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"У Західних Балканах Брюссель повинен стати на бік Північної Македонії у її суперечці з Болгарією",
                key:"uid": string:"eb198448-0295-4efc-bffd-3b7fa5e36013",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:11.083",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"uk",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Batı Balkanlar'da, Brüksel'in Bulgaristan ile olan ihtilafında Kuzey Makedonya'nın yanında yer alması gerekiyor.",
                key:"uid": string:"f3d02bd2-c029-4043-8cd8-4e05432fc219",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Kuzey Makedonya'nın AB üyeliği yolundaki çabası Sisyphus'un görevine dönüşmüştür. Ülkem her ilerleme kaydettiğinde, tarihi yükler tarafından geri çekilmektedir. Bu durum, Avrupa hayalimizin Avrupa Birliği için jeopolitik bir kabusa dönüşme riski taşıdığı bir duruma yol açmaktadır; zira BRICS gibi alternatifler boşluğu doldurmaya başlamaktadır. AB, kararlı bir şekilde hareket etmelidir ya da Balkanlar'ın kalbinde etkisinin çözülmesiyle karşı karşıya kalacaktır.</p>\n<p>Kuzey Makedonya, 2004 yılında AB üyeliği için başvuran Batı Balkan ülkelerinin ilki olmuştur. İki on yıl sonra, AB entegrasyon sürecinde Arnavutluk ve Kuzey Makedonya'nın <a href=\"https://schengen.news/eu-separates-albanias-accession-path-from-north-macedonia/\">ayrılması</a> ile birlikte, ülke bölgedeki Sırbistan, Karadağ ve şimdi de Arnavutluk gibi üç diğer ülkenin gerisinde kalmıştır. Avrupa entegrasyon süreci genellikle reformları ifade etse de, Kuzey Makedonya'nın durumunda, önce Yunanistan ile ardından Bulgaristan ile olan ikili sorunlar öncelik kazanmış ve süreci on yıllar boyunca uzatmıştır.</p>\n<p>Bazı <a href=\"https://plusinfo.mk/rekorden-evroskepticizam-vo-makedoni-a-seko-chetvrt-gra-anin-e-protiv-chlenstvoto-vo-eu/\">anketler</a>, Kuzey Makedonya'daki AB yanlısı duyguların 2019'da neredeyse %70'ten 2023'te %56'ya düştüğünü göstermektedir. Bu, ülkenin Anayasa'sının Makedonya Cumhuriyeti'nden Kuzey Makedonya Cumhuriyeti'ne değişimi ile Yunanistan ile on yıl süren bir anlaşmazlığı sona erdirmesi, Euro-Atlantik entegrasyonu için bir ön koşul olarak gerçekleşmiştir.</p>\n<p>NATO üyeliği hızlı bir şekilde ilerlerken, vaat edilen AB üyeliği bir kez daha duraklamıştır. Fransa, 2019'da yeni üyelerin kabulünden önce AB içinde reformlar gerekliliğini öne sürerek üyelik müzakerelerinin açılmasını engellemiştir. Fransa itirazlarını kaldırdıktan sonra, Bulgaristan bir vetoda bulunmuş ve Kuzey Makedonya'nın AB ilerlemesini dil ve tarihsel kimlik üzerindeki anlaşmazlıklara bağlamıştır; bu durum Fransız önerisi altında müzakere çerçevesinde resmileştirilmiştir.</p>\n<p>Bu arada, Kuzey Makedonya yeni bir milliyetçi hükümet elde etmiştir. Bu, önceki Fransız anlaşması ve AB ile Bulgaristan ile yapılan müzakerelere yönelik seçmenler arasında memnuniyetsizliği yansıtan bir toprak kaybı zaferinin ardından gerçekleşmiştir. Yeni hükümet, AB'ye katıldıktan sonra herhangi bir anayasa değişikliği ile ilgili gecikmeli bir etki talep etmektedir. Bu, Sofya'dan süreç boyunca daha fazla talep çıkmayacağına dair garanti eksikliğinden kaynaklanmaktadır.</p>\n<p>Anayasa değişiklikleri, Avrupa Komisyonu Başkanı Ursula von der Leyen ile Kuzey Makedonya Başbakanı Hristijan Mickoski arasında yapılan son <a href=\"https://www.vecer.press/%D1%84%D0%BE%D0%BD-%D0%B4%D0%B5%D1%80-%D0%BB%D0%B0%D1%98%D0%B5%D0%BD-%D0%B1%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D1%83%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8-%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BC%D0%B8%D1%86%D0%BA/\">toplantıda</a> ana tartışma konusu olmuştur. Ancak, Brüksel'in Makedon hükümetinin önerdiği gecikmeli anayasa değişiklikleri fikrini destekleyip desteklemediği belirsizliğini korumaktadır.</p>\n<p>Aslında, şu anda geçerli olan Fransız önerisi, Kuzey Makedonya'nın AB üyelik sürecini Bulgaristan'ın onayına bağımlı hale getirmekte ve Bulgar tarafında gelecekteki vetolar ve milliyetçilik olasılığını mümkün kılmaktadır. Kimlik, tarih ve azınlık hakları ile ilgili ikili sorunları, karşılıklılık olmaksızın, resmi AB müzakere çerçevesine açıkça yerleştirmiştir. Bu, daha önce başka bir ülkede olmamıştır. Ülke gerekli anayasa değişikliklerini yapsa bile, başka vetoların çıkmayacağına dair garanti yoktur. Bu, her iki ülkenin kimlik soruları konusunda tamamen farklı görüşlere sahip olduğu gerçeği göz önüne alındığında özellikle doğrudur.</p>\n<p>AB, bölgenin ilerlemesini istiyorsa, resmi üyelik süreci ve ülkedeki reformlar Bulgaristan ile olan anlaşmazlığın çözümüne bağlı olmamalıdır. Çerçevede değişiklikler; garantiler; veya anayasa değişikliklerinin gecikmeli uygulanması, Brüksel, Üsküp ve Sofya tarafından tartışılması gereken tüm seçeneklerdir. Şu anda mevcut olan ikili anlaşmazlıklar, süreci aksatmamalı veya daha geniş üyelik gündemini etkilememelidir.</p>\n<p>AB, tartışmayı masada tutmak istiyorsa, her iki tarafa daha fazla baskı yapmalıdır. Ancak, Brüksel'den doğrudan veya Üsküp ve Sofya'daki resmi ziyaretler aracılığıyla tekrarlanan alışılmış söylem yeterli olmayabilir. Bölgedeki ortak çıkar projeleri için olumlu pekiştirme ve teşvikler daha başarılı olacaktır.</p>\n<p> </p>\n<p>Son çare olarak, Kuzey Makedonya'daki mevcut hükümet ve Bulgaristan'daki yeni hükümet, anlaşmazlık konusundaki pozisyonlarında ısrarcı kalırlarsa, AB bu anlaşmazlığın ne kadar önemli olduğunu değerlendirmek zorunda kalacaktır; zira bu, bölgenin anahtar bir bölümünde etki kaybına yol açabilir.</p>\n<p> </p>\n<p>AB, Bulgar taleplerine taraf olursa, Kuzey Makedonya'ya verilecek mesaj net olacaktır: görünürdeki gelecekte AB'de hoş karşılanmıyoruz. Ancak, AB, ikili anlaşmazlıklar yerine genişlemeyi ve iç reformları önceliklendirilirse, Bulgaristan'a baskı uygulamak için alternatif mekanizmalar da olabilir. Bu, bölgesel istikrar ve entegrasyonun daha dar anlaşmazlıklar tarafından gölgelenmemesini sağlayacaktır.</p>\n<p> </p>\n<p>Kuzey Makedonya'nın AB entegrasyonunun, ülkenin tarihi, dili ve kimliği ile ilgili mevcut nedenlerle engellenmesi sonsuza kadar sürebilir. Bu sonuç, açıkça AB'nin çıkarına değildir. Diğer jeopolitik aktörler, örneğin Rusya ve Çin için bir boşluk yaratacaktır; hatta BRICS gibi bölge için alışılmadık ittifaklara doğru bir kayma bile olabilir. AB'nin süreci şekillendirebilecek birkaç seçeneği vardır. Liderliği, bölgenin Avrupa geleceğini belirleyebilir.</p>\n<p> </p>\n<p><strong>Bojan Lazarevski</strong>, Kuzey Makedonya merkezli uluslararası ve kültürlerarası çalışmalar alanında bir siyaset bilimcisidir. Bojan ayrıca Young Voices Europe ile bir yazı üyesi ve aktivist ve araştırmacıdır.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgpnqdveargrpx7xzqztc2a",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:37.385",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgpnxrquqrqa6l6bwbqdtzu",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Kuzey Makedonya'nın AB'ye giden yolu, artık dil ve kimlik ile ilgili Bulgaristan ile bir anlaşmazlık nedeniyle tıkanmış durumda. Bu tür sorunlar artık entegrasyon sürecine yerleşmiş durumda. Blok, bu sorunun Üsküp'ün katılımıyla ilgili diğer tartışmaları engellememesi için elinden gelen her şeyi yapmalıdır.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"tr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:37.386",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            }
        ],
        key:"totalCount": number:21,
        key:"__typename": string:"ContentItemTranslationsConnection"
    },
    key:"__typename": string:"ContentItem"
}