REPCO

Replication & Collector

Europe still needs a security council

UID: eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4
Pubdate: 11/29/2024
Revision: vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta - 12/7/2024
Language Details: {"OriginalLangauges":1,"ContentItemLangauges":1,"ContentItemTranslations":21}
{"language_codes":["en"]}
Links: {"en":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromContentUrl":true,"firstLanguage":true},"bg":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"cs":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"de":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"el":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"es":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"fi":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"fr":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"hr":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"hu":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"it":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"nl":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"pl":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"pt":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"ro":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"ru":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"sk":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"sr":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"sv":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"tr":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"},"uk":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250","fromLang":"en"}}

{"en":{"value":"New,York,,Ny,,Usa,September,06,2023,-,Empty,Security"}}

Donald Trump’s reelection as US president is likely to reignite tensions with European leaders over transatlantic security. Nevertheless, even if the United States remains actively engaged in NATO during and after Trump’s second term as president, Europe faces an uncomfortable reality: the era of unconditional US security guarantees is over. Meanwhile, the continent confronts a resurgent threat from Russia as its invasion of Ukraine continues unabated.

However, this context of uncertainty could serve as the impetus for European states to establish a European Security Council (ESC) to better coordinate their defense and foreign policies. First proposed by French and German leaders in 2019, the ESC would function as a high-level and streamlined decision-making structure to preserve peace and security in Europe. Crucially, it would operate as a steering committee for European states to take the lead in maintaining regional security while remaining aligned with NATO and EU structures.

The ESC will tackle the most pressing deficits in existing European security structures. Firstly, the ESC would ensure European states can proactively determine defense policies among themselves. Even without Trump’s reelection, the United States was already increasing its attention on the Indo-Pacific region, and would hence be less likely to continue its leading role in Europe’s defense. Such coordination could even bolster NATO’s “European pillar” if ESC members hold each other responsible for meeting their 2 per cent of GDP defense spending commitments. This added layer of mutual accountability will reinforce Europe’s collective defensive capabilities while simultaneously addressing Trump’s longstanding criticisms of Europe’s “freeloading” off of the United States’ existing military presence in the region.

Secondly, the ESC could facilitate the strengthening of the UK’s defense cooperation with the EU after Brexit. Despite departing from EU defense mechanisms in 2020, Britain remains a key stakeholder in European security. In fact, French President Emannuel Macron first proposed the ESC to maintain Britain’s involvement in Europe’s defenses, but the idea gained little attention in London at the time. Now though, the Starmer ministry is pursuing a defense pact with the EU while remaining outside of the bloc, and the party of European Commission president Ursula von der Leyen has similarly argued that the ESC should include Britain.

Finally, during times of emergency, the ESC would act as a convening place for European leaders to rapidly develop responses to such crises. NATO and the EU have sometimes struggled with decision-making due to their size and the need for consensus, whereas the ESC could respond quickly to rapidly emerging threats like cyberattacks and hybrid warfare. By avoiding the same need for unanimity that especially marks EU decision-making, the ESC could pre-empt obstruction from pro-Kremlin leaders like Hungary’s Viktor Orbán or Slovakia’s Robert Fico.

With that in mind, the ESC must be selective and geographically diverse with its membership, as well as stay at a relatively small size of 12-14 rotating seats. A smaller council ensures swift decision-making while rotating seats bring fresh perspectives and prevent dominance by larger powers, striking a balance between efficiency and inclusivity. Prospective members must also be non-neutral European states that have high military readiness, geostrategic importance, and sufficient democratic consolidation. Perhaps most importantly, the ESC must be capable of adaptability and self-renewal, so it should review its membership, structure, and procedures every decade to accommodate any shifts in Europe’s geopolitical dynamics.

Under those terms, the ESC should have five core members serving staggered five-year terms. This would ensure continuity and strategic leadership without the structural ossification that can arise with permanent membership in collective security bodies like the UN Security Council. Furthermore, these core members should be a geographically diverse group of European states which are already major contributors to European security with large standing armed forces. Consequently, France, Germany, Italy, Poland, and the UK would be the most logical candidates to become the five founding core ESC members.

In addition to these core members, the ESC should have seven to nine supporting members serving in two-year staggered rotating terms. Like the core members group, the supporting members group must be regionally varied to ensure the broader representation of all European states, including smaller EU members like Luxembourg and non-EU NATO allies like Norway. Observer status could likewise be extended to international bodies relevant to European security like NATO and the European Union, allies outside of NATO and the EU like Ukraine, and neutral European countries like Ireland and Switzerland.

That said, some critics have argued that the ESC would simply replicate or even weaken the mechanisms that already exist in NATO and EU structures. To be clear, the ESC must be designed to complement those structures by addressing the existing deficits within and between them. NATO would thus remain the cornerstone of transatlantic defense, while the ESC would act as a steering committee for Europe to be more self-sufficient with its defenses. This will enable European states to respond to regional crises more quickly, decisively, and effectively.

Although Trump’s second term will probably be a much more significant challenge to the transatlantic alliance than his first, it might actually provide an opportunity for Europe to take a leading role in its own security. Establishing the ESC would therefore signal Europe’s readiness to preserve peace and security in its own region without undermining existing alliance structures like those in NATO and the EU.

Francis Shin is an author and research analyst focused on global governance, democratic resilience, and grand strategy. His expertise spans anti-corruption regulations, clean energy policy, and alliance structures. He has held roles at various prominent think tanks around the world, including the Atlantic Council, the Royal United Services Institute, and the Center for a New American Security.

 

#MediaTypeTitleFileWidgets
1imageNew,York,,Ny,,Usa,September,06,2023,-,Empty,Security

DUMP Item Data via GQL

{
    key:"uid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
    key:"title": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"Europe still needs a security council"
        }
    },
    key:"subtitle": {
        key:"en": {
            key:"value": string:""
        }
    },
    key:"summary": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<I>The creation of a European Security Council could be the right answer to growing uncertainty on the continent and beyond. Such a new format would be a signal to both allies and adversaries that Europe takes its own security seriously.</I>"
        }
    },
    key:"content": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<p>Donald Trump’s reelection as US president is likely to reignite <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">tensions</a> with European leaders over transatlantic security. Nevertheless, even if the United States remains actively engaged in NATO during and after Trump’s second term as president, Europe faces an uncomfortable reality: the era of unconditional US security guarantees is over. Meanwhile, the continent confronts a resurgent threat from Russia as its invasion of Ukraine continues unabated.</p>\n<p>However, this context of uncertainty could serve as the impetus for European states to establish a <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">European Security Council (ESC)</a> to better coordinate their defense and foreign policies. First proposed by <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">French and German leaders in 2019</a>, the ESC would function as a high-level and streamlined decision-making structure to preserve peace and security in Europe. Crucially, it would operate as a steering committee for European states to take the lead in maintaining regional security while remaining aligned with NATO and EU structures.</p>\n<p>The ESC will tackle the most pressing deficits in existing European security structures. Firstly, the ESC would ensure European states can proactively determine defense policies among themselves. Even without Trump’s reelection, the United States was already increasing <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">its attention on the Indo-Pacific region</a>, and would hence be less likely to continue its leading role in Europe’s defense. Such coordination could even bolster NATO’s “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">European pillar</a>” if ESC members hold each other responsible for meeting their <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">2 per cent of GDP defense spending commitments</a>. This added layer of mutual accountability will reinforce Europe’s collective defensive capabilities while simultaneously addressing Trump’s longstanding criticisms of Europe’s “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">freeloading</a>” off of the United States’ existing military presence in the region.</p>\n<p>Secondly, the ESC could facilitate the strengthening of the UK’s defense cooperation with the EU after Brexit. Despite departing from EU defense mechanisms in 2020, Britain remains a key stakeholder in European security. In fact, French President Emannuel Macron first <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">proposed</a> the ESC to maintain Britain’s involvement in Europe’s defenses, but the idea gained little attention in London at the time. Now though, the Starmer ministry is pursuing a <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">defense pact</a> with the EU while remaining outside of the bloc, and the party of European Commission president Ursula von der Leyen has similarly argued that the ESC should <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">include Britain</a>.</p>\n<p>Finally, during times of emergency, the ESC would act as a convening place for European leaders to rapidly develop responses to such crises. NATO and the EU have sometimes struggled with decision-making due to their size and the need for consensus, whereas the ESC could respond quickly to rapidly emerging threats like cyberattacks and hybrid warfare. By avoiding the same need for unanimity that especially marks <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU decision-making</a>, the ESC could pre-empt obstruction from pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">leaders</a> like Hungary’s Viktor Orbán or Slovakia’s Robert Fico.</p>\n<p>With that in mind, the ESC must be selective and geographically diverse with its membership, as well as stay at a relatively small size of 12-14 rotating seats. A smaller council ensures swift decision-making while rotating seats bring fresh perspectives and prevent dominance by larger powers, striking a balance between efficiency and inclusivity. Prospective members must also be non-neutral European states that have high military readiness, geostrategic importance, and sufficient democratic consolidation. Perhaps most importantly, the ESC must be capable of adaptability and self-renewal, so it should review its membership, structure, and procedures every decade to accommodate any shifts in Europe’s geopolitical dynamics.</p>\n<p>Under those terms, the ESC should have five core members serving staggered five-year terms. This would ensure continuity and strategic leadership without the structural ossification that can arise with <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">permanent membership</a> in collective security bodies like the UN Security Council. Furthermore, these core members should be a geographically diverse group of European states which are already major contributors to European security with large standing armed forces. Consequently, France, Germany, Italy, Poland, and the UK would be the most logical candidates to become the five founding core ESC members.</p>\n<p>In addition to these core members, the ESC should have seven to nine supporting members serving in two-year staggered rotating terms. Like the core members group, the supporting members group must be regionally varied to ensure the broader representation of all European states, including smaller EU members like Luxembourg and non-EU NATO allies like Norway. Observer status could likewise be extended to international bodies relevant to European security like NATO and the European Union, allies outside of NATO and the EU like Ukraine, and neutral European countries like Ireland and Switzerland.</p>\n<p>That said, some critics have <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">argued</a> that the ESC would simply replicate or even weaken the mechanisms that already exist in NATO and EU structures. To be clear, the ESC must be designed to complement those structures by addressing the existing deficits within and between them. NATO would thus remain the cornerstone of transatlantic defense, while the ESC would act as a steering committee for Europe to be more self-sufficient with its defenses. This will enable European states to respond to regional crises more quickly, decisively, and effectively.</p>\n<p>Although Trump’s second term will probably be a much more significant challenge to the transatlantic alliance than his first, it might actually provide an opportunity for Europe to take a leading role in its own security. Establishing the ESC would therefore signal Europe’s readiness to preserve peace and security in its own region without undermining existing alliance structures like those in NATO and the EU.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> is an author and research analyst focused on global governance, democratic resilience, and grand strategy. His expertise spans anti-corruption regulations, clean energy policy, and alliance structures. He has held roles at various prominent think tanks around the world, including the Atlantic Council, the Royal United Services Institute, and the Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>\n"
        }
    },
    key:"titleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"Европа все още се нуждае от съвет за сигурност\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"Evropa stále potřebuje bezpečnostní radu\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"Europa braucht immer noch einen Sicherheitsrat\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"Η Ευρώπη εξακολουθεί να χρειάζεται ένα συμβούλιο ασφαλείας\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"Europe still needs a security council\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"Europa todavía necesita un consejo de seguridad\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"Eurooppa tarvitsee edelleen turvallisuusneuvoston\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"L'Europe a encore besoin d'un conseil de sécurité\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"Europa još uvijek treba sigurnosni savjet.\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"Európának még mindig szüksége van egy biztonsági tanácsra\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"L'Europa ha ancora bisogno di un consiglio di sicurezza\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"Europa heeft nog steeds een veiligheidsraad nodig\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"Europa wciąż potrzebuje rady bezpieczeństwa\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"A Europa ainda precisa de um conselho de segurança\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"Europa încă are nevoie de un consiliu de securitate\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"Европе все еще нужен совет безопасности\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"Európa stále potrebuje bezpečnostnú radu\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"Europa behöver fortfarande en säkerhetsråd\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"Avrupa'nın hala bir güvenlik konseyine ihtiyacı var.\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"Європі все ще потрібна рада безпеки\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        }
    },
    key:"subtitleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"summaryTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<i>Създаването на Европейски съвет за сигурност може да бъде правилният отговор на нарастващата несигурност на континента и извън него. Такъв нов формат би бил сигнал както към съюзниците, така и към противниците, че Европа взема собствената си сигурност сериозно.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<i>Tvorba Evropské bezpečnostní rady by mohla být správnou odpovědí na rostoucí nejistotu na kontinentu a mimo něj. Takový nový formát by byl signálem jak pro spojence, tak pro protivníky, že Evropa bere svou vlastní bezpečnost vážně.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<i>Die Schaffung eines Europäischen Sicherheitsrats könnte die richtige Antwort auf die wachsende Unsicherheit auf dem Kontinent und darüber hinaus sein. Ein solches neues Format wäre ein Signal sowohl an Verbündete als auch an Gegner, dass Europa seine eigene Sicherheit ernst nimmt.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<i>Η δημιουργία ενός Ευρωπαϊκού Συμβουλίου Ασφαλείας θα μπορούσε να είναι η σωστή απάντηση στην αυξανόμενη αβεβαιότητα στην ήπειρο και πέρα από αυτήν. Ένα τέτοιο νέο σχήμα θα ήταν ένα σήμα τόσο προς τους συμμάχους όσο και προς τους αντιπάλους ότι η Ευρώπη παίρνει σοβαρά την ασφάλειά της.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<i>The creation of a European Security Council could be the right answer to growing uncertainty on the continent and beyond. Such a new format would be a signal to both allies and adversaries that Europe takes its own security seriously.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<i>La creación de un Consejo de Seguridad Europeo podría ser la respuesta adecuada a la creciente incertidumbre en el continente y más allá. Tal nuevo formato sería una señal tanto para aliados como para adversarios de que Europa se toma en serio su propia seguridad.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<i>Euroopan turvallisuusneuvoston perustaminen voisi olla oikea vastaus kasvavaan epävarmuuteen mantereella ja sen ulkopuolella. Tällainen uusi muoto olisi signaali sekä liittolaisille että vastustajille, että Eurooppa ottaa oman turvallisuutensa vakavasti.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<i>La création d'un Conseil de sécurité européen pourrait être la bonne réponse à l'incertitude croissante sur le continent et au-delà. Un tel nouveau format serait un signal à la fois pour les alliés et les adversaires que l'Europe prend sa propre sécurité au sérieux.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<i>Kreiranje Europskog sigurnosnog vijeća moglo bi biti pravi odgovor na rastuću nesigurnost na kontinentu i izvan njega. Ovaj novi format bio bi signal i saveznicima i protivnicima da Europa ozbiljno shvaća svoju sigurnost.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<i>A Európai Biztonsági Tanács létrehozása lehet a helyes válasz a kontinensen és azon túl növekvő bizonytalanságra. Egy ilyen új formátum jelzés lenne mind a szövetségesek, mind az ellenfelek számára, hogy Európa komolyan veszi a saját biztonságát.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<i>La creazione di un Consiglio di Sicurezza Europeo potrebbe essere la risposta giusta all'incertezza crescente nel continente e oltre. Un nuovo formato del genere sarebbe un segnale sia per gli alleati che per gli avversari che l'Europa prende sul serio la propria sicurezza.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<i>De oprichting van een Europese Veiligheidsraad zou het juiste antwoord kunnen zijn op de groeiende onzekerheid op het continent en daarbuiten. Zo'n nieuw formaat zou een signaal zijn naar zowel bondgenoten als tegenstanders dat Europa zijn eigen veiligheid serieus neemt.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<i>Utworzenie Europejskiej Rady Bezpieczeństwa mogłoby być właściwą odpowiedzią na rosnącą niepewność na kontynencie i poza nim. Taki nowy format byłby sygnałem zarówno dla sojuszników, jak i przeciwników, że Europa traktuje swoje bezpieczeństwo poważnie.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<i>A criação de um Conselho de Segurança Europeu poderia ser a resposta certa para a crescente incerteza no continente e além. Tal novo formato seria um sinal tanto para aliados quanto para adversários de que a Europa leva sua própria segurança a sério.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<i>Crearea unui Consiliu European de Securitate ar putea fi răspunsul corect la incertitudinea în creștere de pe continent și dincolo de acesta. Un astfel de nou format ar fi un semnal atât pentru aliați, cât și pentru adversari că Europa își ia în serios propria securitate.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<i>Tvorba Európskeho bezpečnostného výboru by mohla byť správnou odpoveďou na rastúcu neistotu na kontinente a mimo neho. Takýto nový formát by bol signálom pre spojencov aj protivníkov, že Európa berie svoju vlastnú bezpečnosť vážne.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<i>Skapandet av en europeisk säkerhetsråd skulle kunna vara det rätta svaret på den växande osäkerheten på kontinenten och bortom. Ett sådant nytt format skulle vara ett tecken till både allierade och motståndare att Europa tar sin egen säkerhet på allvar.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<i>Avrupa Güvenlik Konseyi'nin oluşturulması, kıtada ve ötesinde artan belirsizliklere doğru bir yanıt olabilir. Böyle bir yeni format, Avrupa'nın kendi güvenliğini ciddiye aldığını hem müttefiklere hem de düşmanlara bir sinyal olacaktır.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"contentTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">През reelection на Доналд Тръмп за президент на САЩ вероятно ще възобнови <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">напрежението</a> с европейските лидери относно трансатлантическата сигурност. Въпреки това, дори и Съединените щати да останат активно ангажирани в НАТО по време на и след втория мандат на Тръмп като президент, Европа се изправя пред неудобна реалност: ерата на безусловните гаранции за сигурност от САЩ е приключила. Междувременно континентът се сблъсква с възобновяваща се заплаха от Русия, тъй като нейното нашествие в Украйна продължава без прекъсване.</span>\n<span class=\"para\">Въпреки това, този контекст на несигурност може да послужи като импулс за европейските държави да създадат <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Европейски съвет за сигурност (ESC)</a>, за да координират по-добре своите отбранителни и външни политики. Първоначално предложен от <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">френските и германските лидери през 2019 г.</a>, ESC ще функционира като структура за вземане на решения на високо ниво и опростена, за да запази мира и сигурността в Европа. Критично е, че той ще действа като steering committee за европейските държави, за да поемат водеща роля в поддържането на регионалната сигурност, като същевременно остават в съответствие с НАТО и структурите на ЕС.</span>\n<span class=\"para\">ESC ще се справи с най-належащите дефицити в съществуващите европейски структури за сигурност. Първо, ESC ще осигури на европейските държави да могат проактивно да определят отбранителните политики помежду си. Дори и без преизбирането на Тръмп, Съединените щати вече увеличаваха <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">вниманието си към Индо-Тихоокеанския регион</a> и следователно ще бъдат по-малко вероятно да продължат водещата си роля в отбраната на Европа. Такава координация дори може да укрепи \" <a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">европейския стълб</a> \" на НАТО, ако членовете на ESC се държат взаимно отговорни за изпълнението на своите <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">ангажименти за разходи за отбрана от 2 процента от БВП</a>. Този допълнителен слой на взаимна отговорност ще укрепи колективните отбранителни способности на Европа, като същевременно адресира дългогодишната критика на Тръмп към \" <a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">безплатното ползване</a> \" на Съединените щати от съществуващото военно присъствие в региона.</span>\n<span class=\"para\">Второ, ESC може да улесни укрепването на отбранителното сътрудничество на Обединеното кралство с ЕС след Брекзит. Въпреки че напусна механизмите за отбрана на ЕС през 2020 г., Великобритания остава ключов участник в европейската сигурност. Всъщност, френският президент Еманюел Макрон първи <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">предложи</a> ESC, за да запази участието на Великобритания в отбраната на Европа, но идеята не получи голямо внимание в Лондон по това време. Сега обаче, министерството на Стармер преследва <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">пакт за отбрана</a> с ЕС, оставайки извън блока, а партията на председателя на Европейската комисия Урсула фон дер Лайен също е аргументирала, че ESC трябва да <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">включва Великобритания</a>.</span>\n<span class=\"para\">Накрая, по време на извънредни ситуации, ESC ще действа като място за събиране на европейските лидери, за да разработят бързо отговори на такива кризи. НАТО и ЕС понякога са имали трудности с вземането на решения поради размера си и необходимостта от консенсус, докато ESC може да реагира бързо на бързо възникващи заплахи като кибератаки и хибридна война. Като избягва същата необходимост от единодушие, която особено характеризира <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">вземането на решения в ЕС</a>, ESC може да предотврати блокиране от про-Кремъл <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">лидери</a> като Виктор Орбан от Унгария или Роберт Фицо от Словакия.</span>\n<span class=\"para\">С оглед на това, ESC трябва да бъде селективен и географски разнообразен с членството си, както и да остане с относително малък размер от 12-14 ротационни места. По-малкият съвет осигурява бързо вземане на решения, докато ротационните места носят свежи перспективи и предотвратяват доминирането на по-големи сили, постигаща баланс между ефективност и инклузивност. Потенциалните членове също трябва да бъдат неутрални европейски държави с висока военна готовност, геостратегическо значение и достатъчна демократична консолидация. Може би най-важното, ESC трябва да бъде способен на адаптивност и самообновление, така че да преглежда своето членство, структура и процедури на всеки десет години, за да се адаптира към всякакви промени в геополитическите динамики на Европа.</span>\n<span class=\"para\">При тези условия, ESC трябва да има пет основни членове, които да служат на редувани петгодишни мандати. Това ще осигури непрекъснатост и стратегическо лидерство без структурна остарялост, която може да възникне с <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">постоянно членство</a> в колективни органи за сигурност като Съвета за сигурност на ООН. Освен това, тези основни членове трябва да бъдат географски разнообразна група от европейски държави, които вече са основни участници в европейската сигурност с големи постоянни въоръжени сили. Следователно, Франция, Германия, Италия, Полша и Обединеното кралство биха били най-логичните кандидати да станат петте основни основни членове на ESC.</span>\n<span class=\"para\">В допълнение към тези основни членове, ESC трябва да има седем до девет поддържащи членове, които да служат на редувани двугодишни мандати. Както групата на основните членове, групата на поддържащите членове трябва да бъде регионално разнообразна, за да осигури по-широко представителство на всички европейски държави, включително по-малки членове на ЕС като Люксембург и не-ЕС НАТО съюзници като Норвегия. Статус на наблюдател може също да бъде предоставен на международни органи, свързани с европейската сигурност, като НАТО и Европейския съюз, съюзници извън НАТО и ЕС като Украйна и неутрални европейски държави като Ирландия и Швейцария.</span>\n<span class=\"para\">С това казано, някои критици са <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">аргументирали</a>, че ESC просто ще репликира или дори ще отслаби механизмите, които вече съществуват в структурите на НАТО и ЕС. За да бъдем ясни, ESC трябва да бъде проектиран да допълва тези структури, като адресира съществуващите дефицити в тях и между тях. НАТО ще остане основата на трансатлантическата отбрана, докато ESC ще действа като steering committee за Европа, за да бъде по-самостоятелна в отбраната си. Това ще позволи на европейските държави да реагират на регионални кризи по-бързо, решително и ефективно.</span>\n<span class=\"para\">Въпреки че вторият мандат на Тръмп вероятно ще бъде много по-сериозно предизвикателство за трансатлантическия алианс, отколкото първият, той всъщност може да предостави възможност на Европа да поеме водеща роля в собствената си сигурност. Създаването на ESC би сигнализирало готовността на Европа да запази мира и сигурността в собствения си регион, без да подкопава съществуващите алиансни структури като тези в НАТО и ЕС.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Франсис Шин</a></strong> е автор и изследовател, фокусиран върху глобалното управление, демократичната устойчивост и голямата стратегия. Неговата експертиза обхваща регулации за борба с корупцията, политика за чиста енергия и алиансни структури. Той е заемал роли в различни известни мозъчни тръстове по света, включително Атлантическия съвет, Кралския институт за обединени служби и Центъра за нова американска сигурност.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Opětovné zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA pravděpodobně znovu vyvolá <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">napětí</a> s evropskými lídry ohledně transatlantické bezpečnosti. Nicméně, i když Spojené státy zůstanou aktivně zapojeny do NATO během a po Trumpově druhém funkčním období, Evropa čelí nepříjemné realitě: éra bezpodmínečných záruk bezpečnosti ze strany USA je u konce. Mezitím kontinent čelí oživené hrozbě z Ruska, protože jeho invaze na Ukrajinu pokračuje bez přerušení.</span>\n<span class=\"para\">Tento kontext nejistoty by však mohl sloužit jako podnět pro evropské státy, aby zřídily <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Evropskou bezpečnostní radu (ESC)</a>, která by lépe koordinovala jejich obranné a zahraniční politiky. Prvně navržena <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">francouzskými a německými lídry v roce 2019</a>, ESC by fungovala jako vysoce postavená a zjednodušená rozhodovací struktura pro zachování míru a bezpečnosti v Evropě. Klíčové je, že by fungovala jako řídící výbor pro evropské státy, aby převzaly vedení v udržování regionální bezpečnosti, přičemž by zůstaly v souladu se strukturami NATO a EU.</span>\n<span class=\"para\">ESC se zaměří na nejpalčivější nedostatky v existujících evropských bezpečnostních strukturách. Za prvé, ESC by zajistila, že evropské státy mohou proaktivně určovat obranné politiky mezi sebou. I bez Trumpova zvolení, Spojené státy již zvyšovaly <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">svou pozornost na region Indo-Pacifik</a>, a proto by bylo méně pravděpodobné, že by pokračovaly ve své vedoucí roli v obraně Evropy. Taková koordinace by mohla dokonce posílit „<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">evropský pilíř</a>“ NATO, pokud by si členové ESC vzájemně odpovídali za splnění svých <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">povinností vynakládat 2 procenta HDP na obranu</a>. Tato přidaná vrstva vzájemné odpovědnosti posílí kolektivní obranné schopnosti Evropy a zároveň se vypořádá s Trumpovými dlouhodobými kritikami „<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">vykořisťování</a>“ ze strany Evropy na existující vojenské přítomnosti USA v regionu.</span>\n<span class=\"para\">Za druhé, ESC by mohla usnadnit posílení obranné spolupráce Velké Británie s EU po brexitu. I když se v roce 2020 vzdala obranných mechanismů EU, Británie zůstává klíčovým aktérem v evropské bezpečnosti. Ve skutečnosti francouzský prezident Emmanuel Macron poprvé <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">navrhl</a> ESC, aby udržel zapojení Británie do evropských obranných záležitostí, ale myšlenka v té době v Londýně získala jen malou pozornost. Nyní však ministerstvo Starmera usiluje o <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">obrannou dohodu</a> s EU, přičemž zůstává mimo blok, a strana předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen rovněž argumentovala, že by ESC měla <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">zahrnovat Británii</a>.</span>\n<span class=\"para\">Konečně, v době nouze by ESC fungovala jako shromaždiště pro evropské lídry, aby rychle vyvinuli reakce na takové krize. NATO a EU se někdy potýkaly s rozhodováním kvůli své velikosti a potřebě konsensu, zatímco ESC by mohla rychle reagovat na rychle se objevující hrozby, jako jsou kybernetické útoky a hybridní válka. Vyhnutím se stejné potřebě jednomyslnosti, která zejména charakterizuje <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">rozhodování EU</a>, by ESC mohla předejít obstrukcím ze strany pro-kremlovských <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">lídrů</a> jako je Viktor Orbán z Maďarska nebo Robert Fico ze Slovenska.</span>\n<span class=\"para\">Vzhledem k tomu, ESC musí být selektivní a geograficky rozmanitá ve svém členství, a také zůstat v relativně malém počtu 12-14 rotujících míst. Menší rada zajišťuje rychlé rozhodování, zatímco rotující místa přinášejí nové perspektivy a zabraňují dominanci větších mocností, čímž se dosahuje rovnováhy mezi efektivitou a inkluzivností. Potenciální členové musí být také ne-neutrální evropské státy, které mají vysokou vojenskou připravenost, geostrategický význam a dostatečnou demokratickou konsolidaci. Snad nejdůležitější je, že ESC musí být schopna adaptability a sebeobnovy, takže by měla každé desetiletí přezkoumávat své členství, strukturu a postupy, aby se přizpůsobila jakýmkoli změnám v geopolitické dynamice Evropy.</span>\n<span class=\"para\">Za těchto podmínek by ESC měla mít pět základních členů, kteří by sloužili v po sobě jdoucích pětiletých obdobích. To by zajistilo kontinuitu a strategické vedení bez strukturální zkostnatělosti, která může vzniknout s <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">trvalým členstvím</a> v kolektivních bezpečnostních orgánech, jako je Rada bezpečnosti OSN. Dále by tito základní členové měli být geograficky rozmanitou skupinou evropských států, které již jsou významnými přispěvateli k evropské bezpečnosti s velkými stálými ozbrojenými silami. Důsledně by tedy Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie byly nejlogičtějšími kandidáty na pět zakládajících základních členů ESC.</span>\n<span class=\"para\">Kromě těchto základních členů by měla mít ESC sedm až devět podpůrných členů, kteří by sloužili v dvouletých po sobě jdoucích rotujících obdobích. Stejně jako skupina základních členů, skupina podpůrných členů musí být regionálně rozmanitá, aby zajistila širší zastoupení všech evropských států, včetně menších členů EU, jako je Lucembursko, a nečlenských spojenců NATO, jako je Norsko. Status pozorovatele by mohl být rovněž rozšířen na mezinárodní orgány relevantní pro evropskou bezpečnost, jako je NATO a Evropská unie, spojence mimo NATO a EU, jako je Ukrajina, a neutrální evropské země, jako je Irsko a Švýcarsko.</span>\n<span class=\"para\">To však někteří kritici <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">tvrdili</a>, že ESC by jednoduše replikovala nebo dokonce oslabovala mechanismy, které již existují ve strukturách NATO a EU. Aby bylo jasno, ESC musí být navržena tak, aby doplňovala tyto struktury tím, že se zabývá existujícími nedostatky uvnitř a mezi nimi. NATO by tedy zůstalo základem transatlantické obrany, zatímco ESC by fungovala jako řídící výbor pro Evropu, aby byla v obranných záležitostech soběstačnější. To umožní evropským státům reagovat na regionální krize rychleji, rozhodněji a efektivněji.</span>\n<span class=\"para\">I když bude Trumpovo druhé funkční období pravděpodobně mnohem větší výzvou pro transatlantickou alianci než jeho první, může to ve skutečnosti poskytnout příležitost Evropě převzít vedoucí roli v její vlastní bezpečnosti. Zřízení ESC by tedy signalizovalo připravenost Evropy zachovat mír a bezpečnost ve svém vlastním regionu, aniž by podkopávalo existující alianční struktury, jako jsou ty v NATO a EU.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> je autorem a výzkumným analytikem zaměřeným na globální správu, demokratickou odolnost a velkou strategii. Jeho odborné znalosti zahrnují regulace proti korupci, politiku čisté energie a alianční struktury. Zastával různé role v několika významných think-tancích po celém světě, včetně Atlantic Council, Royal United Services Institute a Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Die Wiederwahl von Donald Trump zum US-Präsidenten wird voraussichtlich die <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">Spannungen</a> mit europäischen Führern über die transatlantische Sicherheit neu entfachen. Dennoch sieht sich Europa, selbst wenn die Vereinigten Staaten während und nach Trumps zweiter Amtszeit aktiv in der NATO engagiert bleiben, einer unangenehmen Realität gegenüber: Die Ära der bedingungslosen Sicherheitsgarantien der USA ist vorbei. In der Zwischenzeit sieht sich der Kontinent einer wiederauflebenden Bedrohung durch Russland gegenüber, da dessen Invasion in der Ukraine unvermindert fortschreitet.</span>\n<span class=\"para\">Dieser Kontext der Unsicherheit könnte jedoch als Anstoß für europäische Staaten dienen, einen <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Europäischen Sicherheitsrat (ESC)</a> zu etablieren, um ihre Verteidigungs- und Außenpolitik besser zu koordinieren. Erstmals von <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">französischen und deutschen Führern im Jahr 2019</a> vorgeschlagen, würde der ESC als hochrangige und schlanke Entscheidungsstruktur fungieren, um Frieden und Sicherheit in Europa zu bewahren. Entscheidend wäre, dass er als Lenkungsausschuss für europäische Staaten agiert, um die Führung bei der Aufrechterhaltung der regionalen Sicherheit zu übernehmen, während sie weiterhin mit den NATO- und EU-Strukturen in Einklang bleiben.</span>\n<span class=\"para\">Der ESC wird die drängendsten Defizite in den bestehenden europäischen Sicherheitsstrukturen angehen. Erstens würde der ESC sicherstellen, dass europäische Staaten proaktiv ihre Verteidigungspolitik untereinander bestimmen können. Selbst ohne Trumps Wiederwahl hatte die Vereinigten Staaten bereits <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">ihre Aufmerksamkeit auf die Indo-Pazifik-Region</a> erhöht und wäre daher weniger geneigt, ihre führende Rolle in der Verteidigung Europas fortzusetzen. Eine solche Koordination könnte sogar die „<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">europäische Säule</a>“ der NATO stärken, wenn die ESC-Mitglieder einander zur Verantwortung ziehen, um ihre <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">Verpflichtungen zur Verteidigungsausgaben von 2 Prozent des BIP</a> zu erfüllen. Diese zusätzliche Ebene der gegenseitigen Verantwortung wird die kollektiven Verteidigungsfähigkeiten Europas stärken und gleichzeitig Trumps langjährige Kritik an Europas „<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">Schmarotzertum</a>“ an der bestehenden militärischen Präsenz der Vereinigten Staaten in der Region ansprechen.</span>\n<span class=\"para\">Zweitens könnte der ESC die Stärkung der Verte Cooperation des Vereinigten Königreichs mit der EU nach dem Brexit erleichtern. Trotz des Austritts aus den EU-Verteidigungsmechanismen im Jahr 2020 bleibt Großbritannien ein wichtiger Akteur in der europäischen Sicherheit. Tatsächlich schlug der französische Präsident Emmanuel Macron erstmals <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">den ESC vor</a>, um Großbritanniens Beteiligung an den Verteidigungen Europas aufrechtzuerhalten, aber die Idee fand damals in London wenig Beachtung. Jetzt jedoch verfolgt das Starmer-Ministerium einen <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">Verteidigungspakt</a> mit der EU, während es außerhalb des Blocks bleibt, und die Partei der Präsidentin der Europäischen Kommission, Ursula von der Leyen, hat ebenfalls argumentiert, dass der ESC <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">Großbritannien einbeziehen</a> sollte.</span>\n<span class=\"para\">Schließlich würde der ESC in Krisenzeiten als Versammlungsort für europäische Führer fungieren, um schnell auf solche Krisen zu reagieren. NATO und die EU hatten manchmal Schwierigkeiten mit der Entscheidungsfindung aufgrund ihrer Größe und des Bedarfs an Konsens, während der ESC schnell auf schnell auftretende Bedrohungen wie Cyberangriffe und hybride Kriegsführung reagieren könnte. Indem er die gleiche Notwendigkeit zur Einstimmigkeit vermeidet, die insbesondere die <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU-Entscheidungsfindung</a> kennzeichnet, könnte der ESC eine Behinderung durch pro-kremlische <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">Führer</a> wie Ungarns Viktor Orbán oder der Slowakei Robert Fico verhindern.</span>\n\n<span class=\"para\">Unter diesen Bedingungen sollte der ESC fünf Kernmitglieder haben, die gestaffelte fünfjährige Amtszeiten dienen. Dies würde Kontinuität und strategische Führung gewährleisten, ohne die strukturelle Versteifung, die bei <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">permanenten Mitgliedschaften</a> in kollektiven Sicherheitsgremien wie dem UN-Sicherheitsrat entstehen kann. Darüber hinaus sollten diese Kernmitglieder eine geografisch vielfältige Gruppe europäischer Staaten sein, die bereits bedeutende Beiträge zur europäischen Sicherheit mit großen stehenden Streitkräften leisten. Folglich wären Frankreich, Deutschland, Italien, Polen und das Vereinigte Königreich die logischsten Kandidaten, um die fünf Gründungsmitglieder des ESC zu werden.</span>\n<span class=\"para\">Zusätzlich zu diesen Kernmitgliedern sollte der ESC sieben bis neun unterstützende Mitglieder haben, die in zwei Jahre gestaffelten rotierenden Amtszeiten dienen. Wie die Gruppe der Kernmitglieder muss die Gruppe der unterstützenden Mitglieder regional vielfältig sein, um eine breitere Vertretung aller europäischen Staaten, einschließlich kleinerer EU-Mitglieder wie Luxemburg und nicht-EU-NATO-Verbündeter wie Norwegen, sicherzustellen. Der Beobachterstatus könnte ebenfalls internationalen Gremien, die für die europäische Sicherheit relevant sind, wie NATO und der Europäischen Union, Verbündeten außerhalb von NATO und EU wie der Ukraine und neutralen europäischen Ländern wie Irland und der Schweiz, gewährt werden.</span>\n<span class=\"para\">Das gesagt, haben einige Kritiker <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">argumentiert</a>, dass der ESC einfach die bereits bestehenden Mechanismen in NATO- und EU-Strukturen replizieren oder sogar schwächen würde. Um klarzustellen, muss der ESC so gestaltet sein, dass er diese Strukturen ergänzt, indem er die bestehenden Defizite innerhalb und zwischen ihnen anspricht. Die NATO würde somit das Fundament der transatlantischen Verteidigung bleiben, während der ESC als Lenkungsausschuss für Europa fungieren würde, um bei seinen Verteidigungen selbstständiger zu sein. Dies wird es den europäischen Staaten ermöglichen, schneller, entschlossener und effektiver auf regionale Krisen zu reagieren.</span>\n<span class=\"para\">Obwohl Trumps zweite Amtszeit wahrscheinlich eine viel größere Herausforderung für die transatlantische Allianz darstellen wird als seine erste, könnte sie tatsächlich eine Gelegenheit für Europa bieten, eine führende Rolle in seiner eigenen Sicherheit zu übernehmen. Die Etablierung des ESC würde daher Europas Bereitschaft signalisieren, Frieden und Sicherheit in seiner eigenen Region zu bewahren, ohne bestehende Allianzstrukturen wie die in der NATO und der EU zu untergraben.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> ist ein Autor und Forschungsanalyst, der sich auf globale Governance, demokratische Resilienz und Großstrategie konzentriert. Sein Fachwissen umfasst Antikorruptionsvorschriften, saubere Energiepolitik und Allianzstrukturen. Er hat in verschiedenen renommierten Denkfabriken weltweit, darunter das Atlantic Council, das Royal United Services Institute und das Center for a New American Security, gearbeitet.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Η επανεκλογή του Ντόναλντ Τραμπ ως πρόεδρος των ΗΠΑ είναι πιθανό να αναζωπυρώσει <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">τις εντάσεις</a> με τους Ευρωπαίους ηγέτες σχετικά με την διατλαντική ασφάλεια. Παρ' όλα αυτά, ακόμη και αν οι Ηνωμένες Πολιτείες παραμείνουν ενεργά εμπλεκόμενες στο ΝΑΤΟ κατά τη διάρκεια και μετά την δεύτερη θητεία του Τραμπ ως προεδρικού, η Ευρώπη αντιμετωπίζει μια άβολη πραγματικότητα: η εποχή των άνευ όρων εγγυήσεων ασφάλειας από τις ΗΠΑ έχει τελειώσει. Εν τω μεταξύ, η ήπειρος αντιμετωπίζει μια αναδυόμενη απειλή από τη Ρωσία καθώς η εισβολή της στην Ουκρανία συνεχίζεται αδιάκοπα.</span>\n<span class=\"para\">Ωστόσο, αυτό το πλαίσιο αβεβαιότητας θα μπορούσε να χρησιμεύσει ως κίνητρο για τις ευρωπαϊκές χώρες να ιδρύσουν ένα <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Ευρωπαϊκό Συμβούλιο Ασφαλείας (ESC)</a> για να συντονίσουν καλύτερα τις αμυντικές και εξωτερικές τους πολιτικές. Πρώτα προτάθηκε από <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">Γάλλους και Γερμανούς ηγέτες το 2019</a>, το ESC θα λειτουργήσει ως μια δομή λήψης αποφάσεων υψηλού επιπέδου και απλοποιημένης διαδικασίας για τη διατήρηση της ειρήνης και της ασφάλειας στην Ευρώπη. Κρίσιμο είναι ότι θα λειτουργεί ως επιτροπή καθοδήγησης για τις ευρωπαϊκές χώρες ώστε να αναλάβουν την πρωτοβουλία στη διατήρηση της περιφερειακής ασφάλειας, παραμένοντας παράλληλα ευθυγραμμισμένες με τις δομές του ΝΑΤΟ και της ΕΕ.</span>\n<span class=\"para\">Το ESC θα αντιμετωπίσει τα πιο πιεστικά ελλείμματα στις υπάρχουσες ευρωπαϊκές δομές ασφάλειας. Πρώτον, το ESC θα διασφαλίσει ότι οι ευρωπαϊκές χώρες μπορούν να προσδιορίζουν προληπτικά τις αμυντικές πολιτικές μεταξύ τους. Ακόμη και χωρίς την επανεκλογή του Τραμπ, οι Ηνωμένες Πολιτείες ήδη αύξαναν <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">την προσοχή τους στην περιοχή Ινδο-Ειρηνικού</a>, και επομένως θα ήταν λιγότερο πιθανό να συνεχίσουν τον ηγετικό τους ρόλο στην άμυνα της Ευρώπης. Αυτή η συντονισμένη προσπάθεια θα μπορούσε ακόμη να ενισχύσει τον “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">ευρωπαϊκό πυλώνα</a>” του ΝΑΤΟ αν τα μέλη του ESC αναλάβουν την ευθύνη να τηρούν τις <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">δεσμεύσεις δαπανών άμυνας 2% του ΑΕΠ</a>. Αυτή η πρόσθετη διάσταση αμοιβαίας λογοδοσίας θα ενισχύσει τις συλλογικές αμυντικές ικανότητες της Ευρώπης, ενώ ταυτόχρονα θα αντιμετωπίσει τις μακροχρόνιες επικρίσεις του Τραμπ για την “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">εκμετάλλευση</a>” της υπάρχουσας στρατιωτικής παρουσίας των Ηνωμένων Πολιτειών στην περιοχή.</span>\n<span class=\"para\">Δεύτερον, το ESC θα μπορούσε να διευκολύνει την ενίσχυση της συνεργασίας άμυνας του Ηνωμένου Βασιλείου με την ΕΕ μετά το Brexit. Παρά την αποχώρηση από τους μηχανισμούς άμυνας της ΕΕ το 2020, η Βρετανία παραμένει βασικός ενδιαφερόμενος στην ευρωπαϊκή ασφάλεια. Στην πραγματικότητα, ο Γάλλος πρόεδρος Εμανουέλ Μακρόν πρώτος <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">πρότεινε</a> το ESC για να διατηρήσει τη συμμετοχή της Βρετανίας στις άμυνες της Ευρώπης, αλλά η ιδέα δεν κέρδισε μεγάλη προσοχή στο Λονδίνο εκείνη την εποχή. Τώρα όμως, η κυβέρνηση του Στάρμερ επιδιώκει ένα <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">σύμφωνο άμυνας</a> με την ΕΕ ενώ παραμένει εκτός του μπλοκ, και το κόμμα της προεδρεύουσας της Ευρωπαϊκής Επιτροπής Ούρσουλα φον ντερ Λάιεν έχει επίσης υποστηρίξει ότι το ESC θα πρέπει να <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">περιλαμβάνει τη Βρετανία</a>.</span>\n<span class=\"para\">Τέλος, κατά τη διάρκεια καταστάσεων έκτακτης ανάγκης, το ESC θα λειτουργεί ως τόπος συγκέντρωσης για τους Ευρωπαίους ηγέτες ώστε να αναπτύσσουν γρήγορα απαντήσεις σε τέτοιες κρίσεις. Το ΝΑΤΟ και η ΕΕ έχουν μερικές φορές δυσκολευτεί με τη λήψη αποφάσεων λόγω του μεγέθους τους και της ανάγκης για συναίνεση, ενώ το ESC θα μπορούσε να ανταποκριθεί γρήγορα σε ταχέως αναδυόμενες απειλές όπως οι κυβερνοεπιθέσεις και ο υβριδικός πόλεμος. Αποφεύγοντας την ίδια ανάγκη για ομοφωνία που χαρακτηρίζει ιδιαίτερα <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">τη διαδικασία λήψης αποφάσεων της ΕΕ</a>, το ESC θα μπορούσε να προλάβει την παρεμπόδιση από φιλο-Κρεμλινικούς <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">ηγέτες</a> όπως ο Βίκτορ Όρμπαν της Ουγγαρίας ή ο Ρόμπερτ Φίτσο της Σλοβακίας.</span>\n<span class=\"para\">Με αυτό στο μυαλό, το ESC πρέπει να είναι επιλεκτικό και γεωγραφικά ποικιλόμορφο με τη σύνθεσή του, καθώς και να παραμείνει σε σχετικά μικρό μέγεθος 12-14 εναλλασσόμενων θέσεων. Ένα μικρότερο συμβούλιο διασφαλίζει ταχεία λήψη αποφάσεων, ενώ οι εναλλασσόμενες θέσεις φέρνουν νέες προοπτικές και αποτρέπουν την κυριαρχία από μεγαλύτερες δυνάμεις, επιτυγχάνοντας μια ισορροπία μεταξύ αποτελεσματικότητας και συμπερίληψης. Οι υποψήφιοι μέλη πρέπει επίσης να είναι μη ουδέτερες ευρωπαϊκές χώρες που έχουν υψηλή στρατιωτική ετοιμότητα, γεωστρατηγική σημασία και επαρκή δημοκρατική εδραίωση. Ίσως το πιο σημαντικό, το ESC πρέπει να είναι ικανό για προσαρμοστικότητα και αυτοανανέωση, επομένως θα πρέπει να αναθεωρεί τη σύνθεση, τη δομή και τις διαδικασίες του κάθε δεκαετία για να προσαρμόζεται σε οποιεσδήποτε αλλαγές στη γεωπολιτική δυναμική της Ευρώπης.</span>\n<span class=\"para\">Με αυτούς τους όρους, το ESC θα πρέπει να έχει πέντε βασικά μέλη που θα υπηρετούν εναλλασσόμενες πενταετείς θητείες. Αυτό θα διασφαλίσει τη συνέχεια και τη στρατηγική ηγεσία χωρίς την δομική οστεοποίηση που μπορεί να προκύψει με <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">μόνιμα μέλη</a> σε συλλογικά σώματα ασφάλειας όπως το Συμβούλιο Ασφαλείας του ΟΗΕ. Επιπλέον, αυτά τα βασικά μέλη θα πρέπει να είναι μια γεωγραφικά ποικιλόμορφη ομάδα ευρωπαϊκών κρατών που είναι ήδη σημαντικοί συνεισφέροντες στην ευρωπαϊκή ασφάλεια με μεγάλες μόνιμες ένοπλες δυνάμεις. Ως εκ τούτου, η Γαλλία, η Γερμανία, η Ιταλία, η Πολωνία και το Ηνωμένο Βασίλειο θα ήταν οι πιο λογικοί υποψήφιοι για να γίνουν τα πέντε ιδρυτικά βασικά μέλη του ESC.</span>\n<span class=\"para\">Εκτός από αυτά τα βασικά μέλη, το ESC θα πρέπει να έχει επτά έως εννέα υποστηρικτικά μέλη που θα υπηρετούν σε εναλλασσόμενες θητείες δύο ετών. Όπως και η ομάδα των βασικών μελών, η ομάδα των υποστηρικτικών μελών πρέπει να είναι περιφερειακά ποικιλόμορφη για να διασφαλίσει την ευρύτερη εκπροσώπηση όλων των ευρωπαϊκών κρατών, συμπεριλαμβανομένων μικρότερων μελών της ΕΕ όπως το Λουξεμβούργο και μη μέλη της ΕΕ συμμάχους του ΝΑΤΟ όπως η Νορβηγία. Καθεστώς παρατηρητή θα μπορούσε επίσης να παραχωρηθεί σε διεθνείς οργανισμούς που σχετίζονται με την ευρωπαϊκή ασφάλεια όπως το ΝΑΤΟ και η Ευρωπαϊκή Ένωση, συμμάχους εκτός του ΝΑΤΟ και της ΕΕ όπως η Ουκρανία, και ουδέτερες ευρωπαϊκές χώρες όπως η Ιρλανδία και η Ελβετία.</span>\n<span class=\"para\">Αυτό που πρέπει να σημειωθεί είναι ότι ορισμένοι επικριτές έχουν <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">υποστηρίξει</a> ότι το ESC θα αναπαράγει απλώς ή ακόμη και θα αποδυναμώσει τους μηχανισμούς που ήδη υπάρχουν στις δομές του ΝΑΤΟ και της ΕΕ. Για να είμαστε σαφείς, το ESC πρέπει να σχεδιαστεί για να συμπληρώνει αυτές τις δομές αντιμετωπίζοντας τα υπάρχοντα ελλείμματα εντός και μεταξύ τους. Το ΝΑΤΟ θα παραμείνει έτσι ο ακρογωνιαίος λίθος της διατλαντικής άμυνας, ενώ το ESC θα λειτουργεί ως επιτροπή καθοδήγησης για την Ευρώπη ώστε να είναι πιο αυτοδύναμη στις άμυνές της. Αυτό θα επιτρέψει στις ευρωπαϊκές χώρες να ανταποκριθούν σε περιφερειακές κρίσεις πιο γρήγορα, αποφασιστικά και αποτελεσματικά.</span>\n<span class=\"para\">Αν και η δεύτερη θητεία του Τραμπ θα είναι πιθανότατα μια πολύ πιο σημαντική πρόκληση για τη διατλαντική συμμαχία από την πρώτη του, μπορεί στην πραγματικότητα να προσφέρει μια ευκαιρία για την Ευρώπη να αναλάβει ηγετικό ρόλο στην ασφάλειά της. Η ίδρυση του ESC θα σήμαινε επομένως την ετοιμότητα της Ευρώπης να διατηρήσει την ειρήνη και την ασφάλεια στην περιοχή της χωρίς να υπονομεύσει τις υπάρχουσες δομές συμμαχίας όπως αυτές στο ΝΑΤΟ και την ΕΕ.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Φράνσις Σιν</a></strong> είναι συγγραφέας και αναλυτής έρευνας που επικεντρώνεται στη παγκόσμια διακυβέρνηση, την δημοκρατική ανθεκτικότητα και τη μεγάλη στρατηγική. Η εμπειρία του εκτείνεται σε κανονισμούς κατά της διαφθοράς, πολιτική καθαρής ενέργειας και δομές συμμαχίας. Έχει κατέχει ρόλους σε διάφορα σημαντικά δεξαμενές σκέψης σε όλο τον κόσμο, συμπεριλαμβανομένων του Atlantic Council, του Royal United Services Institute και του Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Donald Trump’s reelection as US president is likely to reignite <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">tensions</a> with European leaders over transatlantic security. Nevertheless, even if the United States remains actively engaged in NATO during and after Trump’s second term as president, Europe faces an uncomfortable reality: the era of unconditional US security guarantees is over. Meanwhile, the continent confronts a resurgent threat from Russia as its invasion of Ukraine continues unabated.</span>\n<span class=\"para\">However, this context of uncertainty could serve as the impetus for European states to establish a <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">European Security Council (ESC)</a> to better coordinate their defense and foreign policies. First proposed by <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">French and German leaders in 2019</a>, the ESC would function as a high-level and streamlined decision-making structure to preserve peace and security in Europe. Crucially, it would operate as a steering committee for European states to take the lead in maintaining regional security while remaining aligned with NATO and EU structures.</span>\n<span class=\"para\">The ESC will tackle the most pressing deficits in existing European security structures. Firstly, the ESC would ensure European states can proactively determine defense policies among themselves. Even without Trump’s reelection, the United States was already increasing <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">its attention on the Indo-Pacific region</a>, and would hence be less likely to continue its leading role in Europe’s defense. Such coordination could even bolster NATO’s “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">European pillar</a>” if ESC members hold each other responsible for meeting their <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">2 per cent of GDP defense spending commitments</a>. This added layer of mutual accountability will reinforce Europe’s collective defensive capabilities while simultaneously addressing Trump’s longstanding criticisms of Europe’s “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">freeloading</a>” off of the United States’ existing military presence in the region.</span>\n<span class=\"para\">Secondly, the ESC could facilitate the strengthening of the UK’s defense cooperation with the EU after Brexit. Despite departing from EU defense mechanisms in 2020, Britain remains a key stakeholder in European security. In fact, French President Emannuel Macron first <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">proposed</a> the ESC to maintain Britain’s involvement in Europe’s defenses, but the idea gained little attention in London at the time. Now though, the Starmer ministry is pursuing a <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">defense pact</a> with the EU while remaining outside of the bloc, and the party of European Commission president Ursula von der Leyen has similarly argued that the ESC should <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">include Britain</a>.</span>\n<span class=\"para\">Finally, during times of emergency, the ESC would act as a convening place for European leaders to rapidly develop responses to such crises. NATO and the EU have sometimes struggled with decision-making due to their size and the need for consensus, whereas the ESC could respond quickly to rapidly emerging threats like cyberattacks and hybrid warfare. By avoiding the same need for unanimity that especially marks <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU decision-making</a>, the ESC could pre-empt obstruction from pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">leaders</a> like Hungary’s Viktor Orbán or Slovakia’s Robert Fico.</span>\n<span class=\"para\">With that in mind, the ESC must be selective and geographically diverse with its membership, as well as stay at a relatively small size of 12-14 rotating seats. A smaller council ensures swift decision-making while rotating seats bring fresh perspectives and prevent dominance by larger powers, striking a balance between efficiency and inclusivity. Prospective members must also be non-neutral European states that have high military readiness, geostrategic importance, and sufficient democratic consolidation. Perhaps most importantly, the ESC must be capable of adaptability and self-renewal, so it should review its membership, structure, and procedures every decade to accommodate any shifts in Europe’s geopolitical dynamics.</span>\n<span class=\"para\">Under those terms, the ESC should have five core members serving staggered five-year terms. This would ensure continuity and strategic leadership without the structural ossification that can arise with <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">permanent membership</a> in collective security bodies like the UN Security Council. Furthermore, these core members should be a geographically diverse group of European states which are already major contributors to European security with large standing armed forces. Consequently, France, Germany, Italy, Poland, and the UK would be the most logical candidates to become the five founding core ESC members.</span>\n<span class=\"para\">In addition to these core members, the ESC should have seven to nine supporting members serving in two-year staggered rotating terms. Like the core members group, the supporting members group must be regionally varied to ensure the broader representation of all European states, including smaller EU members like Luxembourg and non-EU NATO allies like Norway. Observer status could likewise be extended to international bodies relevant to European security like NATO and the European Union, allies outside of NATO and the EU like Ukraine, and neutral European countries like Ireland and Switzerland.</span>\n<span class=\"para\">That said, some critics have <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">argued</a> that the ESC would simply replicate or even weaken the mechanisms that already exist in NATO and EU structures. To be clear, the ESC must be designed to complement those structures by addressing the existing deficits within and between them. NATO would thus remain the cornerstone of transatlantic defense, while the ESC would act as a steering committee for Europe to be more self-sufficient with its defenses. This will enable European states to respond to regional crises more quickly, decisively, and effectively.</span>\n<span class=\"para\">Although Trump’s second term will probably be a much more significant challenge to the transatlantic alliance than his first, it might actually provide an opportunity for Europe to take a leading role in its own security. Establishing the ESC would therefore signal Europe’s readiness to preserve peace and security in its own region without undermining existing alliance structures like those in NATO and the EU.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> is an author and research analyst focused on global governance, democratic resilience, and grand strategy. His expertise spans anti-corruption regulations, clean energy policy, and alliance structures. He has held roles at various prominent think tanks around the world, including the Atlantic Council, the Royal United Services Institute, and the Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">La reelección de Donald Trump como presidente de EE. UU. probablemente reavivará <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">tensiones</a> con los líderes europeos sobre la seguridad transatlántica. Sin embargo, incluso si Estados Unidos sigue comprometido activamente con la OTAN durante y después del segundo mandato de Trump como presidente, Europa enfrenta una realidad incómoda: la era de las garantías de seguridad incondicionales de EE. UU. ha terminado. Mientras tanto, el continente se enfrenta a una amenaza resurgente de Rusia, ya que su invasión de Ucrania continúa sin cesar.</span>\n<span class=\"para\">Sin embargo, este contexto de incertidumbre podría servir como el impulso para que los estados europeos establezcan un <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Consejo de Seguridad Europeo (ESC)</a> para coordinar mejor sus políticas de defensa y exteriores. Propuesto por primera vez por <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">líderes franceses y alemanes en 2019</a>, el ESC funcionaría como una estructura de toma de decisiones de alto nivel y simplificada para preservar la paz y la seguridad en Europa. Crucialmente, operaría como un comité directivo para que los estados europeos lideren el mantenimiento de la seguridad regional mientras se mantienen alineados con las estructuras de la OTAN y la UE.</span>\n<span class=\"para\">El ESC abordará los déficits más apremiantes en las estructuras de seguridad europeas existentes. En primer lugar, el ESC garantizaría que los estados europeos puedan determinar proactivamente las políticas de defensa entre ellos. Incluso sin la reelección de Trump, Estados Unidos ya estaba aumentando <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">su atención en la región del Indo-Pacífico</a>, y por lo tanto sería menos probable que continuara su papel de liderazgo en la defensa de Europa. Tal coordinación podría incluso fortalecer el “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">pilar europeo</a>” de la OTAN si los miembros del ESC se responsabilizan mutuamente por cumplir con sus <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">compromisos de gasto en defensa del 2 por ciento del PIB</a>. Esta capa adicional de responsabilidad mutua reforzará las capacidades defensivas colectivas de Europa mientras aborda simultáneamente las críticas de larga data de Trump sobre el “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">aprovechamiento</a>” de Europa de la presencia militar existente de EE. UU. en la región.</span>\n<span class=\"para\">En segundo lugar, el ESC podría facilitar el fortalecimiento de la cooperación en defensa del Reino Unido con la UE después del Brexit. A pesar de haberse retirado de los mecanismos de defensa de la UE en 2020, Gran Bretaña sigue siendo un actor clave en la seguridad europea. De hecho, el presidente francés Emmanuel Macron primero <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">propuso</a> el ESC para mantener la participación de Gran Bretaña en las defensas de Europa, pero la idea recibió poca atención en Londres en ese momento. Sin embargo, ahora el ministerio de Starmer está persiguiendo un <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">pacto de defensa</a> con la UE mientras permanece fuera del bloque, y el partido de la presidenta de la Comisión Europea, Ursula von der Leyen, ha argumentado de manera similar que el ESC debería <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">incluir a Gran Bretaña</a>.</span>\n<span class=\"para\">Finalmente, en tiempos de emergencia, el ESC actuaría como un lugar de reunión para que los líderes europeos desarrollen rápidamente respuestas a tales crisis. La OTAN y la UE a veces han tenido dificultades con la toma de decisiones debido a su tamaño y la necesidad de consenso, mientras que el ESC podría responder rápidamente a amenazas emergentes rápidamente, como ciberataques y guerra híbrida. Al evitar la misma necesidad de unanimidad que caracteriza especialmente la <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">toma de decisiones de la UE</a>, el ESC podría anticipar la obstrucción de líderes pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">como Viktor Orbán de Hungría o Robert Fico de Eslovaquia.</a></span>\n<span class=\"para\">Con eso en mente, el ESC debe ser selectivo y geográficamente diverso en su membresía, así como mantenerse en un tamaño relativamente pequeño de 12-14 asientos rotativos. Un consejo más pequeño asegura una toma de decisiones rápida, mientras que los asientos rotativos aportan nuevas perspectivas y previenen el dominio de potencias más grandes, logrando un equilibrio entre eficiencia e inclusividad. Los miembros prospectivos también deben ser estados europeos no neutrales que tengan alta preparación militar, importancia geoestratégica y suficiente consolidación democrática. Quizás lo más importante, el ESC debe ser capaz de adaptarse y renovarse a sí mismo, por lo que debería revisar su membresía, estructura y procedimientos cada década para acomodar cualquier cambio en la dinámica geopolítica de Europa.</span>\n<span class=\"para\">Bajo esos términos, el ESC debería tener cinco miembros centrales que sirvan en mandatos escalonados de cinco años. Esto aseguraría continuidad y liderazgo estratégico sin la osificación estructural que puede surgir con la <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">membresía permanente</a> en cuerpos de seguridad colectiva como el Consejo de Seguridad de la ONU. Además, estos miembros centrales deberían ser un grupo geográficamente diverso de estados europeos que ya son grandes contribuyentes a la seguridad europea con grandes fuerzas armadas permanentes. En consecuencia, Francia, Alemania, Italia, Polonia y el Reino Unido serían los candidatos más lógicos para convertirse en los cinco miembros centrales fundadores del ESC.</span>\n<span class=\"para\">Además de estos miembros centrales, el ESC debería tener de siete a nueve miembros de apoyo que sirvan en mandatos rotativos escalonados de dos años. Al igual que el grupo de miembros centrales, el grupo de miembros de apoyo debe ser regionalmente variado para asegurar la representación más amplia de todos los estados europeos, incluidos miembros más pequeños de la UE como Luxemburgo y aliados de la OTAN no pertenecientes a la UE como Noruega. El estatus de observador también podría extenderse a organismos internacionales relevantes para la seguridad europea como la OTAN y la Unión Europea, aliados fuera de la OTAN y la UE como Ucrania, y países europeos neutrales como Irlanda y Suiza.</span>\n<span class=\"para\">Dicho esto, algunos críticos han <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">argumentado</a> que el ESC simplemente replicaría o incluso debilitaría los mecanismos que ya existen en las estructuras de la OTAN y la UE. Para ser claros, el ESC debe diseñarse para complementar esas estructuras abordando los déficits existentes dentro y entre ellas. Así, la OTAN seguiría siendo la piedra angular de la defensa transatlántica, mientras que el ESC actuaría como un comité directivo para que Europa sea más autosuficiente en sus defensas. Esto permitirá a los estados europeos responder a crisis regionales de manera más rápida, decisiva y efectiva.</span>\n<span class=\"para\">Aunque el segundo mandato de Trump probablemente será un desafío mucho más significativo para la alianza transatlántica que el primero, podría proporcionar una oportunidad para que Europa asuma un papel de liderazgo en su propia seguridad. Establecer el ESC, por lo tanto, señalaría la disposición de Europa para preservar la paz y la seguridad en su propia región sin socavar las estructuras de alianza existentes como las de la OTAN y la UE.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> es un autor y analista de investigación enfocado en la gobernanza global, la resiliencia democrática y la gran estrategia. Su experiencia abarca regulaciones anticorrupción, políticas de energía limpia y estructuras de alianza. Ha ocupado roles en varios think tanks prominentes alrededor del mundo, incluyendo el Atlantic Council, el Royal United Services Institute y el Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Donald Trumpin uudelleenvalinta Yhdysvaltojen presidentiksi todennäköisesti herättää uudelleen <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">jännitteitä</a> eurooppalaisten johtajien kanssa transatlanttisesta turvallisuudesta. Siitä huolimatta, vaikka Yhdysvallat pysyy aktiivisesti mukana Naton toiminnassa Trumpin toisen presidenttikauden aikana ja sen jälkeen, Eurooppa kohtaa epämiellyttävän todellisuuden: aikakausi ehdottomista Yhdysvaltojen turvallisuustakuista on ohi. Samaan aikaan manner kohtaa elpyvän uhan Venäjältä, kun sen hyökkäys Ukrainaan jatkuu keskeytyksettä.</span>\n<span class=\"para\">Kuitenkin tämä epävarmuuden konteksti voisi toimia sysäyksenä eurooppalaisille valtioille perustaa <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Euroopan turvallisuusneuvosto (ESC)</a> paremman puolustus- ja ulkopolitiikan koordinoinnin saavuttamiseksi. Ranskalaiset ja saksalaiset johtajat ehdottivat ESC:tä ensimmäisen kerran <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">vuonna 2019</a>, ja sen tarkoituksena olisi toimia korkeatasoisena ja virtaviivaisena päätöksentekorakenteena rauhan ja turvallisuuden säilyttämiseksi Euroopassa. Olennaista on, että se toimisi ohjauskomiteana eurooppalaisille valtioille, jotta ne voisivat johtaa alueellisen turvallisuuden ylläpitämistä samalla kun ne pysyvät Naton ja EU:n rakenteiden kanssa linjassa.</span>\n<span class=\"para\">ESC käsittelee olemassa olevien eurooppalaisten turvallisuusrakenteiden kaikkein kiireellisimpiä puutteita. Ensinnäkin ESC varmistaisi, että eurooppalaiset valtiot voivat ennakoivasti määrittää puolustuspolitiikkansa keskenään. Jopa ilman Trumpin uudelleenvalintaa Yhdysvallat oli jo lisäämässä <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">huomiotaan Indo-Tyynenmeren alueelle</a>, ja olisi siten vähemmän todennäköistä jatkaa johtavaa rooliaan Euroopan puolustuksessa. Tällainen koordinointi voisi jopa vahvistaa Naton “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">eurooppalaista pilaria</a>”, jos ESC:n jäsenet pitävät toisiaan vastuullisina täyttämään <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">2 prosentin BKT:n puolustusmenojen sitoumuksia</a>. Tämä lisäkerros keskinäistä vastuullisuutta vahvistaa Euroopan kollektiivisia puolustuskykyjä samalla kun se käsittelee Trumpin pitkäaikaisia kritiikkejä Euroopan “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">ilmaista ratsastamista</a>” Yhdysvaltojen olemassa olevan sotilaallisen läsnäolon kustannuksella alueella.</span>\n<span class=\"para\">Toiseksi ESC voisi helpottaa Yhdistyneen kuningaskunnan puolustusyhteistyön vahvistamista EU:n kanssa Brexitin jälkeen. Huolimatta EU:n puolustusmekanismeista eroamisesta vuonna 2020, Britannia on edelleen keskeinen toimija Euroopan turvallisuudessa. Itse asiassa Ranskan presidentti Emmanuel Macron ehdotti ensimmäisenä <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">ESC:tä</a> ylläpitääkseen Britannian osallistumista Euroopan puolustukseen, mutta idea sai tuolloin vain vähän huomiota Lontoossa. Nyt kuitenkin Starmerin hallitus pyrkii <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">puolustusliittoon</a> EU:n kanssa pysyen samalla blokin ulkopuolella, ja Euroopan komission puheenjohtajan Ursula von der Leyenin puolue on samoin väittänyt, että ESC:n tulisi <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">sisältää Britannia</a>.</span>\n<span class=\"para\">Lopuksi, hätätilanteissa ESC toimisi kokoontumispaikkana eurooppalaisille johtajille, jotta he voisivat nopeasti kehittää vastauksia tällaisiin kriiseihin. Naton ja EU:n on joskus ollut vaikeaa tehdä päätöksiä koon ja konsensuksen tarpeen vuoksi, kun taas ESC voisi reagoida nopeasti nopeasti nouseviin uhkiin, kuten kyberhyökkäyksiin ja hybridisotaan. Välttämällä samaa yksimielisyyden tarvetta, joka erityisesti leimaa <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU:n päätöksentekoa</a>, ESC voisi estää esteitä pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">johtajilta</a>, kuten Unkarin Viktor Orbánilta tai Slovakian Robert Ficolta.</span>\n<span class=\"para\">Sen vuoksi ESC:n on oltava valikoiva ja maantieteellisesti monimuotoinen jäsenyydessään, ja sen on pysyttävä suhteellisen pienikokoisena, 12-14 kiertävällä paikalla. Pienempi neuvosto varmistaa nopean päätöksenteon, kun taas kiertävät paikat tuovat uusia näkökulmia ja estävät suurempien valtioiden dominoinnin, mikä luo tasapainon tehokkuuden ja osallistavuuden välillä. Mahdollisten jäsenten on myös oltava ei-neutraaleja eurooppalaisia valtioita, joilla on korkea sotilaallinen valmius, geostrateginen merkitys ja riittävä demokraattinen konsolidointi. Ehkä tärkeintä on, että ESC:n on oltava sopeutumiskykyinen ja itseuudistuva, joten sen tulisi tarkistaa jäsenyytensä, rakenteensa ja menettelynsä joka vuosikymmen, jotta se voi mukautua Euroopan geopoliittisten dynamiikkojen muutoksiin.</span>\n<span class=\"para\">Näillä ehdoilla ESC:llä tulisi olla viisi ydinjäsentä, jotka palvelevat porrastettuja viiden vuoden kausia. Tämä varmistaisi jatkuvuuden ja strategisen johtajuuden ilman rakenteellista jäykkyyttä, joka voi syntyä <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">pysyvästä jäsenyydestä</a> kollektiivisissa turvallisuuselimissä, kuten YK:n turvallisuusneuvostossa. Lisäksi näiden ydinjäsenten tulisi olla maantieteellisesti monimuotoinen ryhmä eurooppalaisia valtioita, jotka ovat jo merkittäviä kontribuuttoreita Euroopan turvallisuudelle suurilla pysyvillä asevoimilla. Tämän seurauksena Ranska, Saksa, Italia, Puola ja Yhdistynyt kuningaskunta olisivat loogisimmat ehdokkaat viideksi perustavaksi ydinjäseneksi ESC:ssä.</span>\n<span class=\"para\">Näiden ydinjäsenten lisäksi ESC:llä tulisi olla seitsemän yhdeksän tukijäsentä, jotka palvelevat kahden vuoden porrastetuissa kiertävissä kausissa. Kuten ydinjäsenten ryhmä, tukijäsenten ryhmän on oltava alueellisesti monimuotoinen, jotta kaikki eurooppalaiset valtiot, mukaan lukien pienemmät EU-jäsenet, kuten Luxemburg, ja EU:n ulkopuoliset Naton liittolaiset, kuten Norja, saavat laajemman edustuksen. Tarkkailijastatus voitaisiin myös myöntää kansainvälisille elimille, jotka ovat merkityksellisiä Euroopan turvallisuudelle, kuten Naton ja Euroopan unionin, Naton ja EU:n ulkopuolisille liittolaisille, kuten Ukrainalle, sekä neutraaleille eurooppalaisille maille, kuten Irlannille ja Sveitsille.</span>\n<span class=\"para\">Siitä huolimatta jotkut kriitikot ovat <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">väittäneet</a>, että ESC yksinkertaisesti toistaisi tai jopa heikentäisi mekanismeja, jotka jo olemassa Naton ja EU:n rakenteissa. Selvennykseksi, ESC:n on oltava suunniteltu täydentämään näitä rakenteita käsittelemällä olemassa olevia puutteita niiden sisällä ja välillä. Nato pysyy siten transatlanttisen puolustuksen kulmakivenä, kun taas ESC toimii ohjauskomiteana Euroopalle, jotta se voisi olla itsenäisempi puolustuksessaan. Tämä mahdollistaa eurooppalaisten valtioiden reagoida alueellisiin kriiseihin nopeammin, päättäväisemmin ja tehokkaammin.</span>\n<span class=\"para\">Vaikka Trumpin toinen kausi tulee todennäköisesti olemaan paljon merkittävämpi haaste transatlanttiselle liitolle kuin hänen ensimmäinen, se saattaa itse asiassa tarjota Euroopalle mahdollisuuden ottaa johtava rooli omassa turvallisuudessaan. ESC:n perustaminen merkitsisi siten Euroopan valmiutta säilyttää rauha ja turvallisuus omalla alueellaan ilman, että se heikentäisi olemassa olevia liittorakenteita, kuten Naton ja EU:n.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> on kirjoittaja ja tutkimusanalyytikko, joka keskittyy globaaliin hallintaan, demokraattiseen resilienssiin ja suurstrategiaan. Hänen asiantuntemuksensa kattaa korruptionvastaiset säädökset, puhtaan energiapolitiikan ja liittorakenteet. Hän on toiminut eri merkittävissä ajatushautomoissa ympäri maailmaa, mukaan lukien Atlantic Council, Royal United Services Institute ja Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">La réélection de Donald Trump en tant que président des États-Unis est susceptible de raviver <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">les tensions</a> avec les dirigeants européens concernant la sécurité transatlantique. Néanmoins, même si les États-Unis restent activement engagés dans l'OTAN pendant et après le second mandat de Trump, l'Europe fait face à une réalité inconfortable : l'ère des garanties de sécurité inconditionnelles des États-Unis est terminée. Pendant ce temps, le continent est confronté à une menace renaissante de la Russie alors que son invasion de l'Ukraine se poursuit sans relâche.</span>\n<span class=\"para\">Cependant, ce contexte d'incertitude pourrait servir d'impulsion aux États européens pour établir un <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Conseil de sécurité européen (CSE)</a> afin de mieux coordonner leurs politiques de défense et étrangères. Proposé pour la première fois par <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">les dirigeants français et allemands en 2019</a>, le CSE fonctionnerait comme une structure de prise de décision de haut niveau et rationalisée pour préserver la paix et la sécurité en Europe. Crucialement, il agirait comme un comité directeur pour que les États européens prennent les devants dans le maintien de la sécurité régionale tout en restant alignés avec les structures de l'OTAN et de l'UE.</span>\n<span class=\"para\">Le CSE s'attaquera aux déficits les plus pressants dans les structures de sécurité européennes existantes. Tout d'abord, le CSE garantirait que les États européens puissent déterminer proactivement leurs politiques de défense entre eux. Même sans la réélection de Trump, les États-Unis augmentaient déjà <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">leur attention sur la région indo-pacifique</a>, et seraient donc moins susceptibles de continuer leur rôle de leader dans la défense de l'Europe. Une telle coordination pourrait même renforcer le “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">pilier européen</a>” de l'OTAN si les membres du CSE se tiennent mutuellement responsables de respecter leurs <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">engagements de dépenses de défense de 2 % du PIB</a>. Cette couche supplémentaire de responsabilité mutuelle renforcera les capacités défensives collectives de l'Europe tout en répondant simultanément aux critiques de longue date de Trump concernant le “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">profiteur</a>” de la présence militaire existante des États-Unis dans la région.</span>\n<span class=\"para\">Deuxièmement, le CSE pourrait faciliter le renforcement de la coopération en matière de défense du Royaume-Uni avec l'UE après le Brexit. Malgré son départ des mécanismes de défense de l'UE en 2020, la Grande-Bretagne reste un acteur clé de la sécurité européenne. En fait, le président français Emmanuel Macron a d'abord <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">proposé</a> le CSE pour maintenir l'implication de la Grande-Bretagne dans les défenses de l'Europe, mais l'idée a peu retenu l'attention à Londres à l'époque. Maintenant, cependant, le ministère Starmer poursuit un <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">pacte de défense</a> avec l'UE tout en restant en dehors du bloc, et le parti de la présidente de la Commission européenne Ursula von der Leyen a également soutenu que le CSE devrait <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">inclure la Grande-Bretagne</a>.</span>\n<span class=\"para\">Enfin, en période d'urgence, le CSE agirait comme un lieu de réunion pour que les dirigeants européens développent rapidement des réponses à de telles crises. L'OTAN et l'UE ont parfois eu du mal avec la prise de décision en raison de leur taille et de la nécessité d'un consensus, tandis que le CSE pourrait répondre rapidement à des menaces émergentes comme les cyberattaques et la guerre hybride. En évitant le même besoin d'unanimité qui caractérise particulièrement <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">la prise de décision de l'UE</a>, le CSE pourrait anticiper les obstructions de dirigeants pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">comme Viktor Orbán de Hongrie ou Robert Fico de Slovaquie.</a></span>\n<span class=\"para\">Dans cet esprit, le CSE doit être sélectif et géographiquement diversifié dans sa composition, tout en restant à une taille relativement petite de 12 à 14 sièges tournants. Un conseil plus petit garantit une prise de décision rapide tandis que les sièges tournants apportent de nouvelles perspectives et empêchent la domination par des puissances plus grandes, trouvant un équilibre entre efficacité et inclusivité. Les membres potentiels doivent également être des États européens non neutres ayant une grande préparation militaire, une importance géostratégique et une consolidation démocratique suffisante. Peut-être plus important encore, le CSE doit être capable d'adaptabilité et de renouvellement, il devrait donc revoir sa composition, sa structure et ses procédures tous les dix ans pour s'adapter à tout changement dans les dynamiques géopolitiques de l'Europe.</span>\n<span class=\"para\">Dans ces conditions, le CSE devrait avoir cinq membres principaux servant des mandats échelonnés de cinq ans. Cela garantirait la continuité et le leadership stratégique sans l'ossification structurelle qui peut survenir avec <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">l'adhésion permanente</a> à des organes de sécurité collective comme le Conseil de sécurité de l'ONU. De plus, ces membres principaux devraient être un groupe géographiquement diversifié d'États européens qui sont déjà de grands contributeurs à la sécurité européenne avec de grandes forces armées permanentes. Par conséquent, la France, l'Allemagne, l'Italie, la Pologne et le Royaume-Uni seraient les candidats les plus logiques pour devenir les cinq membres fondateurs principaux du CSE.</span>\n<span class=\"para\">En plus de ces membres principaux, le CSE devrait avoir de sept à neuf membres de soutien servant des mandats tournants échelonnés de deux ans. Comme le groupe des membres principaux, le groupe des membres de soutien doit être régionalement varié pour garantir une représentation plus large de tous les États européens, y compris des membres plus petits de l'UE comme le Luxembourg et des alliés non membres de l'UE comme la Norvège. Un statut d'observateur pourrait également être accordé à des organes internationaux pertinents pour la sécurité européenne comme l'OTAN et l'Union européenne, des alliés en dehors de l'OTAN et de l'UE comme l'Ukraine, et des pays européens neutres comme l'Irlande et la Suisse.</span>\n<span class=\"para\">Cela dit, certains critiques ont <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">soutenu</a> que le CSE ne ferait que reproduire ou même affaiblir les mécanismes qui existent déjà dans les structures de l'OTAN et de l'UE. Pour être clair, le CSE doit être conçu pour compléter ces structures en abordant les déficits existants à l'intérieur et entre elles. L'OTAN resterait ainsi la pierre angulaire de la défense transatlantique, tandis que le CSE agirait comme un comité directeur pour que l'Europe soit plus autonome dans ses défenses. Cela permettra aux États européens de répondre plus rapidement, de manière décisive et efficace aux crises régionales.</span>\n<span class=\"para\">Bien que le second mandat de Trump soit probablement un défi beaucoup plus significatif pour l'alliance transatlantique que son premier, il pourrait en fait offrir une opportunité à l'Europe de jouer un rôle de leader dans sa propre sécurité. L'établissement du CSE signalerait donc la volonté de l'Europe de préserver la paix et la sécurité dans sa propre région sans compromettre les structures d'alliance existantes comme celles de l'OTAN et de l'UE.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> est un auteur et analyste de recherche axé sur la gouvernance mondiale, la résilience démocratique et la grande stratégie. Son expertise couvre les réglementations anti-corruption, la politique énergétique propre et les structures d'alliance. Il a occupé des postes dans divers think tanks de premier plan à travers le monde, y compris le Atlantic Council, le Royal United Services Institute et le Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Ponovno izabran Donald Trump kao predsjednik SAD-a vjerojatno će ponovno pokrenuti <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">napetosti</a> s europskim liderima oko transatlantske sigurnosti. Ipak, čak i ako Sjedinjene Države ostanu aktivno uključene u NATO tijekom i nakon Trumpovog drugog mandata kao predsjednika, Europa se suočava s neugodnom stvarnošću: era bezuvjetnih američkih sigurnosnih jamstava je završila. U međuvremenu, kontinent se suočava s ponovnim prijetnjama iz Rusije dok njezina invazija na Ukrajinu ne jenjava.</span>\n<span class=\"para\">Međutim, ovaj kontekst nesigurnosti mogao bi poslužiti kao poticaj europskim državama da uspostave <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Europsko vijeće za sigurnost (ESC)</a> kako bi bolje koordinirale svoje obrambene i vanjske politike. Prvo su ga predložili <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">francuski i njemački lideri 2019. godine</a>, a ESC bi funkcionirao kao visoko razina i pojednostavljena struktura odlučivanja za očuvanje mira i sigurnosti u Europi. Ključno je da bi djelovao kao upravni odbor za europske države kako bi preuzele vodstvo u održavanju regionalne sigurnosti, dok bi ostale usklađene s NATO-om i EU strukturama.</span>\n<span class=\"para\">ESC će se baviti najhitnijim deficitima u postojećim europskim sigurnosnim strukturama. Prvo, ESC bi osigurao da europske države mogu proaktivno odrediti obrambene politike među sobom. Čak i bez Trumpove ponovne izborne pobjede, Sjedinjene Države su već povećavale <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">svoju pažnju na Indo-Pacifičku regiju</a>, te bi stoga bile manje sklone nastaviti svoju vodeću ulogu u europskoj obrani. Takva koordinacija mogla bi čak ojačati NATO-ov “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">europski stup</a>” ako članice ESC-a drže jedna drugu odgovornima za ispunjavanje svojih <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">obveza potrošnje na obranu od 2 posto BDP-a</a>. Ova dodatna razina međusobne odgovornosti ojačat će kolektivne obrambene sposobnosti Europe, dok će istovremeno odgovoriti na Trumpove dugotrajne kritike Europe zbog “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">besplatnog korištenja</a>” postojećeg vojnog prisustva Sjedinjenih Država u regiji.</span>\n<span class=\"para\">Drugo, ESC bi mogao olakšati jačanje obrambene suradnje Ujedinjenog Kraljevstva s EU nakon Brexita. Unatoč napuštanju mehanizama obrane EU 2020. godine, Britanija ostaje ključni dionik u europskoj sigurnosti. Zapravo, francuski predsjednik Emmanuel Macron prvi je <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">predložio</a> ESC kako bi održao britansko sudjelovanje u europskoj obrani, ali ideja je tada dobila malo pažnje u Londonu. Sada, međutim, Starmerova vlada nastoji sklopiti <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">obrambeni pakt</a> s EU-om dok ostaje izvan bloka, a stranka predsjednice Europske komisije Ursule von der Leyen također je tvrdila da bi ESC trebao <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">uključiti Britaniju</a>.</span>\n<span class=\"para\">Konačno, u vremenima hitnosti, ESC bi djelovao kao mjesto okupljanja za europske lidere kako bi brzo razvili odgovore na takve krize. NATO i EU ponekad su se mučili s donošenjem odluka zbog svoje veličine i potrebe za konsenzusom, dok bi ESC mogao brzo odgovoriti na brzo nastale prijetnje poput cyber napada i hibridnog rata. Izbjegavajući istu potrebu za jednoglasnošću koja posebno obilježava <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">odlučivanje u EU</a>, ESC bi mogao spriječiti opstrukciju od pro-Kremljskih <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">lidera</a> poput Viktor Orbána iz Mađarske ili Roberta Fica iz Slovačke.</span>\n<span class=\"para\">U tom smislu, ESC mora biti selektivan i geografski raznolik u svom članstvu, kao i ostati relativno male veličine od 12-14 rotirajućih mjesta. Manji vijeće osigurava brzo donošenje odluka, dok rotirajuća mjesta donose nove perspektive i sprječavaju dominaciju većih sila, postižući ravnotežu između učinkovitosti i uključivosti. Potencijalni članovi također moraju biti neovisne europske države koje imaju visoku vojnu spremnost, geostratešku važnost i dovoljnu demokratsku konsolidaciju. Možda najvažnije, ESC mora biti sposoban za prilagodbu i samopomlađivanje, stoga bi trebao pregledavati svoje članstvo, strukturu i procedure svake dekade kako bi se prilagodio bilo kakvim promjenama u geopolitičkim dinamikama Europe.</span>\n<span class=\"para\">Pod tim uvjetima, ESC bi trebao imati pet osnovnih članova koji služe na izmjeničnim petogodišnjim mandatima. To bi osiguralo kontinuitet i strateško vodstvo bez strukturne okamenjenosti koja može nastati s <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">trajnim članstvom</a> u kolektivnim sigurnosnim tijelima poput Vijeća sigurnosti UN-a. Nadalje, ovi osnovni članovi trebali bi biti geografski raznolika skupina europskih država koje su već veliki doprinositelji europskoj sigurnosti s velikim stalnim oružanim snagama. Posljedično, Francuska, Njemačka, Italija, Poljska i Ujedinjeno Kraljevstvo bili bi najlogičniji kandidati za pet osnovnih članova ESC-a.</span>\n<span class=\"para\">Pored ovih osnovnih članova, ESC bi trebao imati sedam do devet potpornih članova koji služe na dvogodišnjim izmjeničnim rotirajućim mandatima. Kao i skupina osnovnih članova, skupina potpornih članova mora biti regionalno raznolika kako bi osigurala širu reprezentaciju svih europskih država, uključujući manje članice EU poput Luksemburga i ne-EU NATO saveznike poput Norveške. Status promatrača također bi se mogao proširiti na međunarodna tijela relevantna za europsku sigurnost poput NATO-a i Europske unije, saveznike izvan NATO-a i EU-a poput Ukrajine, te neutralne europske zemlje poput Irske i Švicarske.</span>\n<span class=\"para\">Ipak, neki kritičari su <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">tvrdili</a> da bi ESC jednostavno replicirao ili čak oslabio mehanizme koji već postoje u NATO-u i EU strukturama. Da budemo jasni, ESC mora biti osmišljen kako bi dopunio te strukture rješavanjem postojećih deficita unutar i između njih. NATO bi tako ostao kamen temeljac transatlantske obrane, dok bi ESC djelovao kao upravni odbor za Europu kako bi bila samostalnija u svojoj obrani. To će omogućiti europskim državama da brže, odlučnije i učinkovitije odgovore na regionalne krize.</span>\n<span class=\"para\">Iako će Trumpov drugi mandat vjerojatno biti mnogo značajniji izazov za transatlantski savez nego njegov prvi, to bi zapravo moglo pružiti priliku Europi da preuzme vodeću ulogu u vlastitoj sigurnosti. Uspostava ESC-a stoga bi signalizirala spremnost Europe da očuva mir i sigurnost u vlastitoj regiji bez potkopavanja postojećih struktura saveza poput onih u NATO-u i EU-u.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> je autor i istraživač fokusiran na globalno upravljanje, demokratsku otpornost i veliku strategiju. Njegovo znanje obuhvaća regulative protiv korupcije, politiku čiste energije i strukture saveza. Imao je uloge u raznim istaknutim think tankovima širom svijeta, uključujući Atlantsko vijeće, Kraljevski institut za jedinstvene usluge i Centar za novu američku sigurnost.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Donald Trump újraválasztása az Egyesült Államok elnökeként valószínűleg újraéleszti <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">feszültségeket</a> az európai vezetőkkel a transzatlanti biztonság terén. Mindazonáltal, még ha az Egyesült Államok aktívan részt is vesz a NATO-ban Trump második elnöki ciklusa alatt és után, Európa egy kényelmetlen valósággal néz szembe: az időszak, amikor az Egyesült Államok feltétel nélküli biztonsági garanciákat nyújtott, véget ért. Eközben a kontinens egy újjáéledő fenyegetéssel néz szembe Oroszországtól, mivel az inváziója Ukrajnába töretlenül folytatódik.</span>\n<span class=\"para\">Ez a bizonytalanság kontextusa azonban ösztönzőként szolgálhat az európai államok számára, hogy létrehozzanak egy <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Európai Biztonsági Tanácsot (EBT)</a>, amely jobban koordinálja védelmi és külpolitikájukat. Először <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">francia és német vezetők javasolták 2019-ben</a>, hogy az EBT egy magas szintű és egyszerűsített döntéshozatali struktúraként működjön, amely megőrzi a békét és a biztonságot Európában. Lényeges, hogy az EBT irányító bizottságként működjön az európai államok számára, hogy vezető szerepet vállaljanak a regionális biztonság fenntartásában, miközben összhangban maradnak a NATO és az EU struktúráival.</span>\n<span class=\"para\">Az EBT a legégetőbb hiányosságokat fogja kezelni a meglévő európai biztonsági struktúrákban. Először is, az EBT biztosítja, hogy az európai államok proaktívan meghatározhassák védelmi politikáikat egymás között. Még Trump újraválasztása nélkül is az Egyesült Államok már növelte <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">figyelmét az Indo-Csendes-óceáni térségre</a>, és ezért valószínűleg kevésbé folytatja vezető szerepét Európa védelmében. Az ilyen koordináció akár megerősítheti a NATO “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">európai pillérét</a>” is, ha az EBT tagjai felelősségre vonják egymást a <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">GDP 2%-os védelmi kiadási kötelezettségeik</a> teljesítése miatt. Ez a kölcsönös elszámoltathatóság további rétege megerősíti Európa kollektív védelmi képességeit, miközben egyidejűleg foglalkozik Trump régóta fennálló kritikáival Európa “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">ingyenéléséről</a>” az Egyesült Államok meglévő katonai jelenlétéből a térségben.</span>\n<span class=\"para\">Másodszor, az EBT elősegítheti az Egyesült Királyság védelmi együttműködésének megerősítését az EU-val a Brexit után. Annak ellenére, hogy 2020-ban kilépett az EU védelmi mechanizmusaiból, Nagy-Britannia továbbra is kulcsszereplője az európai biztonságnak. Valójában Emmanuel Macron francia elnök először <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">javasolta</a> az EBT-t, hogy fenntartja Nagy-Britannia részvételét Európa védelmében, de az ötlet akkoriban nem kapott nagy figyelmet Londonban. Most azonban a Starmer-kormány egy <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">védelmi paktumot</a> folytat az EU-val, miközben kívül marad a blokkban, és Ursula von der Leyen, az Európai Bizottság elnökének pártja is hasonlóan érvelt, hogy az EBT-nek <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">tartalmaznia kell Nagy-Britanniát</a>.</span>\n<span class=\"para\">Végül, vészhelyzetek idején az EBT olyan találkozóhelyként működne, ahol az európai vezetők gyorsan kidolgozhatják a válaszokat az ilyen válságokra. A NATO és az EU néha küzdött a döntéshozatallal a méretük és a konszenzus szükségessége miatt, míg az EBT gyorsan reagálhatna a gyorsan felmerülő fenyegetésekre, mint például a kibertámadások és a hibrid háború. Az EBT elkerülheti a különösen az <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU döntéshozatalát</a> jellemző egyetértés szükségességét, így megelőzheti a pro-Kreml <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">vezetők</a> akadályozását, mint például Magyarország Viktor Orbánja vagy Szlovákia Robert Ficoja.</span>\n<span class=\"para\">Ezt szem előtt tartva, az EBT-nek szelektívnek és földrajzilag sokszínűnek kell lennie a tagságával, valamint viszonylag kicsi méretűnek kell maradnia, 12-14 rotáló hellyel. Egy kisebb tanács biztosítja a gyors döntéshozatalt, míg a rotáló helyek friss perspektívákat hoznak, és megakadályozzák a nagyhatalmak dominálását, egyensúlyt teremtve a hatékonyság és a befogadás között. A leendő tagoknak emellett nem semleges európai államoknak kell lenniük, amelyek magas katonai készenléttel, geostratégiai fontossággal és elegendő demokratikus konszolidációval rendelkeznek. Talán a legfontosabb, hogy az EBT-nek képesnek kell lennie az alkalmazkodásra és az önmegújulásra, ezért minden évtizedben felül kell vizsgálnia tagságát, struktúráját és eljárásait, hogy alkalmazkodjon Európa geopolitikai dinamikájában bekövetkező változásokhoz.</span>\n<span class=\"para\">Ezért az EBT-nek öt alapvető tagja kell, hogy legyen, akik váltakozó öt éves ciklusokban szolgálnak. Ez biztosítja a folytonosságot és a stratégiai vezetést anélkül, hogy a <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">tartós tagság</a> által okozott strukturális megkövesedés bekövetkezne a kollektív biztonsági testületekben, mint például az ENSZ Biztonsági Tanácsában. Továbbá, ezeknek az alapvető tagoknak földrajzilag sokszínű csoportot kell alkotniuk, amely már jelentős hozzájárulója az európai biztonságnak, nagy állandó fegyveres erőkkel. Ennek megfelelően Franciaország, Németország, Olaszország, Lengyelország és az Egyesült Királyság lennének a leglogikusabb jelöltek az öt alapító EBT taggá válásra.</span>\n<span class=\"para\">Ezeken az alapvető tagokon kívül az EBT-nek hét-tíz támogató tagja kell, hogy legyen, akik kétéves váltakozó rotáló ciklusokban szolgálnak. A támogató tagok csoportjának is regionálisan változatosnak kell lennie, hogy biztosítsa az összes európai állam szélesebb képviseletét, beleértve a kisebb EU-tagokat, mint például Luxemburg, és az EU-n kívüli NATO-szövetségeseket, mint például Norvégia. Megfigyelői státuszt hasonlóképpen kiterjeszthetnek olyan nemzetközi testületekre, amelyek relevánsak az európai biztonság szempontjából, mint például a NATO és az Európai Unió, NATO-n és az EU-n kívüli szövetségesek, mint például Ukrajna, és semleges európai országok, mint például Írország és Svájc.</span>\n<span class=\"para\">Mindazonáltal egyes kritikusok <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">érveltek</a> amellett, hogy az EBT egyszerűen megismételné vagy akár gyengítené a már létező mechanizmusokat a NATO és az EU struktúráiban. Világosan kell megfogalmazni, hogy az EBT-t úgy kell megtervezni, hogy kiegészítse ezeket a struktúrákat azáltal, hogy foglalkozik a meglévő hiányosságokkal közöttük és azokban. A NATO így továbbra is a transzatlanti védelem sarokköve marad, míg az EBT irányító bizottságként működik Európa számára, hogy önállóbb legyen a védelme terén. Ez lehetővé teszi az európai államok számára, hogy gyorsabban, határozottabban és hatékonyabban reagáljanak a regionális válságokra.</span>\n<span class=\"para\">Bár Trump második ciklusa valószínűleg sokkal jelentősebb kihívást jelent a transzatlanti szövetség számára, mint az első, valójában lehetőséget adhat Európának, hogy vezető szerepet vállaljon a saját biztonságában. Az EBT létrehozása tehát azt jelezné, hogy Európa készen áll arra, hogy megőrizze a békét és a biztonságot a saját régiójában anélkül, hogy aláásná a meglévő szövetségi struktúrákat, mint például a NATO-t és az EU-t.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> egy szerző és kutatási elemző, aki a globális kormányzásra, a demokratikus ellenállásra és a nagy stratégiára összpontosít. Szakértelme kiterjed a korrupcióellenes szabályozásokra, a tiszta energia politikára és a szövetségi struktúrákra. Számos neves agytrösztben betöltött szerepet világszerte, beleértve az Atlanti Tanácsot, a Királyi Egyesületi Intézetet és az Új Amerikai Biztonsági Központot.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">La rielezione di Donald Trump a presidente degli Stati Uniti è destinata a riaccendere <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">tensioni</a> con i leader europei riguardo alla sicurezza transatlantica. Tuttavia, anche se gli Stati Uniti rimangono attivamente impegnati nella NATO durante e dopo il secondo mandato di Trump come presidente, l'Europa affronta una realtà scomoda: l'era delle garanzie di sicurezza incondizionate da parte degli Stati Uniti è finita. Nel frattempo, il continente si confronta con una minaccia in ripresa dalla Russia mentre la sua invasione dell'Ucraina continua senza sosta.</span>\n<span class=\"para\">Tuttavia, questo contesto di incertezza potrebbe servire da impulso per gli stati europei a stabilire un <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Consiglio di Sicurezza Europeo (ESC)</a> per coordinare meglio le loro politiche di difesa e estere. Proposto per la prima volta da <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">leader francesi e tedeschi nel 2019</a>, l'ESC funzionerebbe come una struttura decisionale di alto livello e semplificata per preservare la pace e la sicurezza in Europa. Fondamentale, opererebbe come un comitato direttivo per gli stati europei per prendere l'iniziativa nel mantenere la sicurezza regionale rimanendo allineati con le strutture della NATO e dell'UE.</span>\n<span class=\"para\">L'ESC affronterà i deficit più pressanti nelle attuali strutture di sicurezza europee. In primo luogo, l'ESC garantirebbe che gli stati europei possano determinare proattivamente le politiche di difesa tra di loro. Anche senza la rielezione di Trump, gli Stati Uniti stavano già aumentando <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">la loro attenzione sulla regione indo-pacifica</a>, e quindi sarebbero stati meno propensi a continuare il loro ruolo di leadership nella difesa dell'Europa. Tale coordinamento potrebbe persino rafforzare il “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">pilastro europeo</a>” della NATO se i membri dell'ESC si ritenessero reciprocamente responsabili per il rispetto dei loro <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">impegni di spesa per la difesa del 2% del PIL</a>. Questo ulteriore strato di responsabilità reciproca rafforzerà le capacità difensive collettive dell'Europa affrontando al contempo le critiche di lunga data di Trump sul “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">vivere a spese</a>” della presenza militare esistente degli Stati Uniti nella regione.</span>\n<span class=\"para\">In secondo luogo, l'ESC potrebbe facilitare il rafforzamento della cooperazione difensiva del Regno Unito con l'UE dopo la Brexit. Nonostante l'uscita dai meccanismi di difesa dell'UE nel 2020, la Gran Bretagna rimane un attore chiave nella sicurezza europea. Infatti, il presidente francese Emannuel Macron ha <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">proposto</a> per la prima volta l'ESC per mantenere il coinvolgimento della Gran Bretagna nelle difese europee, ma l'idea ha ricevuto poca attenzione a Londra all'epoca. Ora però, il ministero Starmer sta perseguendo un <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">patto di difesa</a> con l'UE rimanendo al di fuori del blocco, e il partito della presidente della Commissione Europea Ursula von der Leyen ha sostenuto che l'ESC dovrebbe <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">includere la Gran Bretagna</a>.</span>\n<span class=\"para\">Infine, durante i periodi di emergenza, l'ESC fungerebbe da luogo di incontro per i leader europei per sviluppare rapidamente risposte a tali crisi. La NATO e l'UE hanno talvolta faticato con il processo decisionale a causa delle loro dimensioni e della necessità di consenso, mentre l'ESC potrebbe rispondere rapidamente a minacce emergenti come attacchi informatici e guerre ibride. Evitando la stessa necessità di unanimità che contraddistingue in particolare il <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">processo decisionale dell'UE</a>, l'ESC potrebbe prevenire l'ostruzione da parte di <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">leader</a> pro-Kremlin come il Viktor Orbán ungherese o il Robert Fico slovacco.</span>\n<span class=\"para\">Tenendo presente ciò, l'ESC deve essere selettivo e geograficamente diversificato con la sua composizione, oltre a mantenere una dimensione relativamente ridotta di 12-14 seggi rotanti. Un consiglio più piccolo garantisce decisioni rapide mentre i seggi rotanti portano nuove prospettive e prevengono il dominio delle potenze più grandi, trovando un equilibrio tra efficienza e inclusività. I membri prospettici devono anche essere stati europei non neutrali che abbiano un'elevata prontezza militare, importanza geostrategica e una sufficiente consolidazione democratica. Forse, cosa più importante, l'ESC deve essere in grado di adattarsi e rinnovarsi, quindi dovrebbe rivedere la sua composizione, struttura e procedure ogni decennio per adattarsi a eventuali cambiamenti nelle dinamiche geopolitiche europee.</span>\n<span class=\"para\">In base a tali termini, l'ESC dovrebbe avere cinque membri fondamentali che servono mandati scaglionati di cinque anni. Questo garantirebbe continuità e leadership strategica senza l'ossificazione strutturale che può sorgere con <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">membri permanenti</a> in organismi di sicurezza collettiva come il Consiglio di Sicurezza dell'ONU. Inoltre, questi membri fondamentali dovrebbero essere un gruppo geograficamente diversificato di stati europei che sono già grandi contributori alla sicurezza europea con forze armate permanenti di grandi dimensioni. Di conseguenza, Francia, Germania, Italia, Polonia e Regno Unito sarebbero i candidati più logici per diventare i cinque membri fondatori dell'ESC.</span>\n<span class=\"para\">Oltre a questi membri fondamentali, l'ESC dovrebbe avere da sette a nove membri di supporto che servono in mandati rotanti scaglionati di due anni. Come il gruppo dei membri fondamentali, il gruppo dei membri di supporto deve essere regionalmente variegato per garantire una rappresentanza più ampia di tutti gli stati europei, inclusi membri più piccoli dell'UE come il Lussemburgo e alleati NATO non UE come la Norvegia. Lo status di osservatore potrebbe essere esteso anche a organismi internazionali rilevanti per la sicurezza europea come la NATO e l'Unione Europea, alleati al di fuori della NATO e dell'UE come l'Ucraina, e paesi europei neutrali come l'Irlanda e la Svizzera.</span>\n<span class=\"para\">Detto ciò, alcuni critici hanno <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">sostenuto</a> che l'ESC replicerebbe semplicemente o addirittura indebolirebbe i meccanismi già esistenti nelle strutture della NATO e dell'UE. Per essere chiari, l'ESC deve essere progettato per completare quelle strutture affrontando i deficit esistenti all'interno e tra di esse. La NATO rimarrebbe quindi la pietra angolare della difesa transatlantica, mentre l'ESC fungerebbe da comitato direttivo per l'Europa per essere più autosufficiente nelle sue difese. Questo consentirà agli stati europei di rispondere più rapidamente, decisamente ed efficacemente alle crisi regionali.</span>\n<span class=\"para\">Sebbene il secondo mandato di Trump sarà probabilmente una sfida molto più significativa per l'alleanza transatlantica rispetto al suo primo, potrebbe effettivamente fornire un'opportunità per l'Europa di assumere un ruolo di leadership nella propria sicurezza. Stabilire l'ESC segnerebbe quindi la prontezza dell'Europa a preservare la pace e la sicurezza nella propria regione senza compromettere le strutture di alleanza esistenti come quelle della NATO e dell'UE.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> è un autore e analista di ricerca focalizzato sulla governance globale, sulla resilienza democratica e sulla grande strategia. La sua esperienza spazia dalle normative anti-corruzione, alla politica energetica pulita, e alle strutture di alleanza. Ha ricoperto ruoli in vari importanti centri di ricerca in tutto il mondo, tra cui l'Atlantic Council, il Royal United Services Institute e il Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">De herverkiezing van Donald Trump als president van de VS zal waarschijnlijk de <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">spanningen</a> met Europese leiders over transatlantische veiligheid opnieuw aanwakkeren. Niettemin, zelfs als de Verenigde Staten actief betrokken blijven bij de NAVO tijdens en na Trumps tweede termijn als president, staat Europa voor een ongemakkelijke realiteit: het tijdperk van onvoorwaardelijke Amerikaanse veiligheidsgaranties is voorbij. Ondertussen wordt het continent geconfronteerd met een heroplevende dreiging vanuit Rusland, terwijl de invasie van Oekraïne onverminderd doorgaat.</span>\n<span class=\"para\">Deze context van onzekerheid zou echter als de aanzet kunnen dienen voor Europese staten om een <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Europees Veiligheidsraad (EVR)</a> op te richten om hun defensie- en buitenlands beleid beter te coördineren. Voor het eerst voorgesteld door <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">Franse en Duitse leiders in 2019</a>, zou de EVR functioneren als een hoogwaardig en gestroomlijnd besluitvormingsorgaan om vrede en veiligheid in Europa te waarborgen. Cruciaal is dat het zou opereren als een stuurgroep voor Europese staten om de leiding te nemen in het handhaven van regionale veiligheid, terwijl het in lijn blijft met de NAVO- en EU-structuren.</span>\n<span class=\"para\">De EVR zal de meest dringende tekortkomingen in de bestaande Europese veiligheidsstructuren aanpakken. Ten eerste zou de EVR ervoor zorgen dat Europese staten proactief defensiebeleid onderling kunnen bepalen. Zelfs zonder Trumps herverkiezing was de Verenigde Staten al bezig <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">haar aandacht op de Indo-Pacifische regio</a> te vergroten, en zou het daarom minder waarschijnlijk zijn dat het zijn leidende rol in de verdediging van Europa zou voortzetten. Een dergelijke coördinatie zou zelfs de “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">Europese pijler</a>” van de NAVO kunnen versterken als EVR-leden elkaar verantwoordelijk houden voor het voldoen aan hun <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">2 procent van het BBP defensie-uitgavenverplichtingen</a>. Deze extra laag van wederzijdse verantwoordelijkheid zal de collectieve defensieve capaciteiten van Europa versterken, terwijl het tegelijkertijd Trumps langdurige kritiek op Europa’s “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">gratis rijden</a>” op de bestaande militaire aanwezigheid van de Verenigde Staten in de regio aanpakt.</span>\n<span class=\"para\">Ten tweede zou de EVR de versterking van de defensiesamenwerking van het VK met de EU na de Brexit kunnen vergemakkelijken. Ondanks het vertrek uit de EU-defensiemechanismen in 2020, blijft Groot-Brittannië een belangrijke belanghebbende in de Europese veiligheid. In feite stelde de Franse president Emannuel Macron voor het eerst <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">de EVR voor</a> om de betrokkenheid van Groot-Brittannië bij de verdedigingen van Europa te behouden, maar het idee kreeg destijds weinig aandacht in Londen. Nu echter streeft het Starmer-ministerie naar een <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">defensiepact</a> met de EU terwijl het buiten de bloc blijft, en de partij van de voorzitter van de Europese Commissie Ursula von der Leyen heeft eveneens betoogd dat de EVR <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">Groot-Brittannië moet opnemen</a>.</span>\n<span class=\"para\">Ten slotte zou de EVR in tijden van nood fungeren als een ontmoetingsplaats voor Europese leiders om snel reacties op dergelijke crises te ontwikkelen. De NAVO en de EU hebben soms moeite gehad met besluitvorming vanwege hun omvang en de noodzaak van consensus, terwijl de EVR snel zou kunnen reageren op snel opkomende bedreigingen zoals cyberaanvallen en hybride oorlogsvoering. Door dezelfde noodzaak voor unanieme besluitvorming te vermijden die vooral kenmerkend is voor <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU-besluitvorming</a>, zou de EVR obstructie van pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">leiders</a> zoals de Hongaarse Viktor Orbán of de Slowaakse Robert Fico kunnen voorkomen.</span>\n<span class=\"para\">Met dat in gedachten moet de EVR selectief en geografisch divers zijn in zijn lidmaatschap, en moet het ook een relatief kleine omvang van 12-14 rotaties hebben. Een kleinere raad zorgt voor snelle besluitvorming, terwijl roterende zetels frisse perspectieven bieden en dominantie door grotere machten voorkomen, wat een balans creëert tussen efficiëntie en inclusiviteit. Toekomstige leden moeten ook niet-neutrale Europese staten zijn die een hoge militaire paraatheid, geostrategisch belang en voldoende democratische consolidatie hebben. Misschien nog belangrijker is dat de EVR in staat moet zijn tot aanpassing en zelfvernieuwing, zodat het zijn lidmaatschap, structuur en procedures elke tien jaar moet herzien om eventuele verschuivingen in de geopolitieke dynamiek van Europa te accommoderen.</span>\n<span class=\"para\">Onder die voorwaarden zou de EVR vijf kernleden moeten hebben die afwisselend vijfjarige termijnen dienen. Dit zou continuïteit en strategisch leiderschap waarborgen zonder de structurele verstening die kan ontstaan met <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">permanente lidmaatschappen</a> in collectieve veiligheidsorganen zoals de VN-Veiligheidsraad. Bovendien zouden deze kernleden een geografisch diverse groep van Europese staten moeten zijn die al belangrijke bijdragers zijn aan de Europese veiligheid met grote staande strijdkrachten. Bijgevolg zouden Frankrijk, Duitsland, Italië, Polen en het VK de meest logische kandidaten zijn om de vijf oprichters van de kern EVR-leden te worden.</span>\n<span class=\"para\">Naast deze kernleden zou de EVR zeven tot negen ondersteunende leden moeten hebben die in tweejarige afwisselende rotatietermijnen dienen. Net als de groep van kernleden, moet de groep van ondersteunende leden regionaal gevarieerd zijn om een bredere vertegenwoordiging van alle Europese staten te waarborgen, inclusief kleinere EU-leden zoals Luxemburg en niet-EU NAVO-bondgenoten zoals Noorwegen. Ook zou de status van waarnemer kunnen worden uitgebreid tot internationale organen die relevant zijn voor de Europese veiligheid, zoals de NAVO en de Europese Unie, bondgenoten buiten de NAVO en de EU zoals Oekraïne, en neutrale Europese landen zoals Ierland en Zwitserland.</span>\n<span class=\"para\">Dat gezegd hebbende, hebben sommige critici <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">geargumenteerd</a> dat de EVR simpelweg de mechanismen zou repliceren of zelfs verzwakken die al bestaan in de NAVO- en EU-structuren. Om duidelijk te zijn, de EVR moet worden ontworpen om die structuren aan te vullen door de bestaande tekortkomingen binnen en tussen hen aan te pakken. De NAVO zou dus de hoeksteen van de transatlantische verdediging blijven, terwijl de EVR zou fungeren als een stuurgroep voor Europa om zelfvoorzienender te zijn met zijn defensies. Dit zal Europese staten in staat stellen om sneller, beslissender en effectiever te reageren op regionale crises.</span>\n<span class=\"para\">Hoewel Trumps tweede termijn waarschijnlijk een veel grotere uitdaging zal zijn voor de transatlantische alliantie dan zijn eerste, kan het eigenlijk een kans bieden voor Europa om een leidende rol in zijn eigen veiligheid te nemen. Het oprichten van de EVR zou daarom Europa's bereidheid signaleren om vrede en veiligheid in zijn eigen regio te waarborgen zonder de bestaande alliantie-structuren zoals die in de NAVO en de EU te ondermijnen.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> is een auteur en onderzoeksanalist die zich richt op wereldwijde governance, democratische veerkracht en grote strategie. Zijn expertise omvat anti-corruptiewetgeving, beleid voor schone energie en alliantie-structuren. Hij heeft functies bekleed bij verschillende prominente denktanks over de hele wereld, waaronder de Atlantic Council, het Royal United Services Institute en het Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Reelekcja Donalda Trumpa na prezydenta USA prawdopodobnie na nowo wznieci <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">napięcia</a> z europejskimi liderami w kwestii bezpieczeństwa transatlantyckiego. Niemniej jednak, nawet jeśli Stany Zjednoczone pozostaną aktywnie zaangażowane w NATO podczas i po drugiej kadencji Trumpa, Europa staje w obliczu niewygodnej rzeczywistości: era bezwarunkowych gwarancji bezpieczeństwa ze strony USA dobiegła końca. W międzyczasie kontynent staje w obliczu odradzającego się zagrożenia ze strony Rosji, ponieważ jej inwazja na Ukrainę trwa bez wytchnienia.</span>\n<span class=\"para\">Jednak ten kontekst niepewności może stanowić impuls dla państw europejskich do ustanowienia <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Europejskiej Rady Bezpieczeństwa (ESC)</a>, aby lepiej koordynować swoje polityki obronne i zagraniczne. Po raz pierwszy zaproponowana przez <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">francuskich i niemieckich liderów w 2019 roku</a>, ESC miałaby funkcjonować jako struktura podejmowania decyzji na wysokim szczeblu, aby zachować pokój i bezpieczeństwo w Europie. Kluczowe jest to, że działałaby jako komitet sterujący dla państw europejskich, aby przejąć inicjatywę w utrzymywaniu bezpieczeństwa regionalnego, pozostając jednocześnie w zgodzie z strukturami NATO i UE.</span>\n<span class=\"para\">ESC zajmie się najpilniejszymi niedoborami w istniejących europejskich strukturach bezpieczeństwa. Po pierwsze, ESC zapewni, że państwa europejskie będą mogły proaktywnie określać polityki obronne między sobą. Nawet bez reelekcji Trumpa, Stany Zjednoczone już zwiększały <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">swoją uwagę na region Indo-Pacyfiku</a>, a zatem będą mniej skłonne do kontynuowania swojej wiodącej roli w obronie Europy. Taka koordynacja mogłaby nawet wzmocnić „<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">europejski filar</a>” NATO, jeśli członkowie ESC będą się wzajemnie rozliczać z realizacji swoich <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">zobowiązań dotyczących wydatków na obronę na poziomie 2 procent PKB</a>. Ta dodatkowa warstwa wzajemnej odpowiedzialności wzmocni zbiorowe zdolności obronne Europy, jednocześnie odpowiadając na długotrwałe krytyki Trumpa dotyczące „<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">korzystania za darmo</a>” z istniejącej obecności wojskowej Stanów Zjednoczonych w regionie.</span>\n<span class=\"para\">Po drugie, ESC mogłaby ułatwić wzmocnienie współpracy obronnej Wielkiej Brytanii z UE po Brexicie. Pomimo odejścia od mechanizmów obronnych UE w 2020 roku, Wielka Brytania pozostaje kluczowym uczestnikiem europejskiego bezpieczeństwa. W rzeczywistości, prezydent Francji Emmanuel Macron po raz pierwszy <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">zaproponował</a> ESC, aby utrzymać zaangażowanie Wielkiej Brytanii w obronę Europy, ale pomysł ten wówczas zyskał niewielką uwagę w Londynie. Teraz jednak ministerstwo Starmera dąży do <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">paktu obronnego</a> z UE, pozostając jednocześnie poza blokiem, a partia przewodniczącej Komisji Europejskiej Ursuli von der Leyen podobnie argumentowała, że ESC powinna <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">uwzględniać Wielką Brytanię</a>.</span>\n<span class=\"para\">Wreszcie, w czasach kryzysu, ESC działałaby jako miejsce spotkań dla europejskich liderów, aby szybko opracować odpowiedzi na takie kryzysy. NATO i UE czasami miały trudności z podejmowaniem decyzji z powodu swojej wielkości i potrzeby konsensusu, podczas gdy ESC mogłaby szybko reagować na szybko pojawiające się zagrożenia, takie jak cyberataki i wojna hybrydowa. Unikając tej samej potrzeby jednomyślności, która szczególnie charakteryzuje <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">podejmowanie decyzji w UE</a>, ESC mogłaby zapobiec blokadzie ze strony pro-Kremlowskich <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">liderów</a>, takich jak Viktor Orbán z Węgier czy Robert Fico ze Słowacji.</span>\n<span class=\"para\">Mając to na uwadze, ESC musi być selektywna i geograficznie zróżnicowana w swoim składzie, a także pozostać w stosunkowo małej liczbie 12-14 rotacyjnych miejsc. Mniejsza rada zapewnia szybkie podejmowanie decyzji, podczas gdy rotacyjne miejsca wprowadzają świeże perspektywy i zapobiegają dominacji większych mocarstw, osiągając równowagę między efektywnością a inkluzyjnością. Potencjalni członkowie muszą być również nie-neutralnymi państwami europejskimi, które mają wysoką gotowość wojskową, geostrategiczne znaczenie i wystarczoną konsolidację demokratyczną. Być może najważniejsze jest to, że ESC musi być zdolna do adaptacji i samoodnowy, dlatego powinna co dekadę przeglądać swój skład, strukturę i procedury, aby dostosować się do wszelkich zmian w geopolitycznej dynamice Europy.</span>\n<span class=\"para\">Na tych warunkach, ESC powinna mieć pięciu członków podstawowych pełniących rotacyjne pięcioletnie kadencje. Zapewni to ciągłość i strategiczne przywództwo bez strukturalnej skostniałości, która może pojawić się w przypadku <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">stałego członkostwa</a> w kolektywnych organach bezpieczeństwa, takich jak Rada Bezpieczeństwa ONZ. Ponadto, ci członkowie podstawowi powinni być geograficznie zróżnicowaną grupą państw europejskich, które już są głównymi uczestnikami europejskiego bezpieczeństwa z dużymi stałymi siłami zbrojnymi. W związku z tym, Francja, Niemcy, Włochy, Polska i Wielka Brytania byłyby najbardziej logicznymi kandydatami na pięciu założycieli podstawowych członków ESC.</span>\n<span class=\"para\">Oprócz tych członków podstawowych, ESC powinna mieć siedmiu do dziewięciu członków wspierających pełniących rotacyjne dwuletnie kadencje. Podobnie jak grupa członków podstawowych, grupa członków wspierających musi być regionalnie zróżnicowana, aby zapewnić szerszą reprezentację wszystkich państw europejskich, w tym mniejszych członków UE, takich jak Luksemburg, oraz sojuszników spoza UE, takich jak Norwegia. Status obserwatora mógłby również zostać przyznany międzynarodowym organom istotnym dla europejskiego bezpieczeństwa, takim jak NATO i Unia Europejska, sojusznikom spoza NATO i UE, takim jak Ukraina, oraz neutralnym krajom europejskim, takim jak Irlandia i Szwajcaria.</span>\n<span class=\"para\">Jednak niektórzy krytycy <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">twierdzili</a>, że ESC po prostu powieli lub nawet osłabi mechanizmy, które już istnieją w strukturach NATO i UE. Aby było jasne, ESC musi być zaprojektowana w celu uzupełnienia tych struktur poprzez adresowanie istniejących niedoborów w ich obrębie i między nimi. NATO pozostanie zatem fundamentem transatlantyckiej obrony, podczas gdy ESC będzie działać jako komitet sterujący dla Europy, aby stać się bardziej samowystarczalną w swojej obronie. To umożliwi państwom europejskim szybsze, zdecydowane i skuteczne reagowanie na kryzysy regionalne.</span>\n<span class=\"para\">Chociaż druga kadencja Trumpa prawdopodobnie będzie znacznie większym wyzwaniem dla sojuszu transatlantyckiego niż jego pierwsza, może to w rzeczywistości stworzyć okazję dla Europy do odegrania wiodącej roli w swoim własnym bezpieczeństwie. Ustanowienie ESC sygnalizowałoby zatem gotowość Europy do zachowania pokoju i bezpieczeństwa w swoim regionie, nie podważając istniejących struktur sojuszniczych, takich jak te w NATO i UE.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> jest autorem i analitykiem badań skoncentrowanym na globalnym zarządzaniu, odporności demokratycznej i wielkiej strategii. Jego ekspertyza obejmuje regulacje antykorupcyjne, politykę czystej energii i struktury sojusznicze. Pełnił role w różnych prominentnych think tankach na całym świecie, w tym w Atlantic Council, Royal United Services Institute oraz Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">A reeleição de Donald Trump como presidente dos EUA provavelmente reacenderá <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">tensões</a> com líderes europeus sobre segurança transatlântica. No entanto, mesmo que os Estados Unidos permaneçam ativamente engajados na OTAN durante e após o segundo mandato de Trump como presidente, a Europa enfrenta uma realidade desconfortável: a era das garantias de segurança incondicionais dos EUA acabou. Enquanto isso, o continente confronta uma ameaça ressurgente da Rússia, à medida que sua invasão da Ucrânia continua sem interrupções.</span>\n<span class=\"para\">No entanto, esse contexto de incerteza poderia servir como o impulso para que os estados europeus estabeleçam um <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Conselho de Segurança Europeu (ESC)</a> para coordenar melhor suas políticas de defesa e exteriores. Primeiro proposto por <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">líderes franceses e alemães em 2019</a>, o ESC funcionaria como uma estrutura de tomada de decisão de alto nível e simplificada para preservar a paz e a segurança na Europa. Crucialmente, ele operaria como um comitê diretor para que os estados europeus assumissem a liderança na manutenção da segurança regional, enquanto permanecessem alinhados com as estruturas da OTAN e da UE.</span>\n<span class=\"para\">O ESC abordará os déficits mais prementes nas estruturas de segurança europeias existentes. Em primeiro lugar, o ESC garantiria que os estados europeus possam determinar proativamente as políticas de defesa entre si. Mesmo sem a reeleição de Trump, os Estados Unidos já estavam aumentando <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">sua atenção na região do Indo-Pacífico</a>, e, portanto, seria menos provável que continuassem seu papel de liderança na defesa da Europa. Tal coordenação poderia até fortalecer o “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">pilar europeu</a>” da OTAN se os membros do ESC se responsabilizarem mutuamente por atender seus <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">compromissos de gastos com defesa de 2% do PIB</a>. Essa camada adicional de responsabilidade mútua reforçará as capacidades defensivas coletivas da Europa, ao mesmo tempo em que aborda as críticas de longa data de Trump sobre o “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">aproveitamento</a>” da presença militar existente dos Estados Unidos na região.</span>\n<span class=\"para\">Em segundo lugar, o ESC poderia facilitar o fortalecimento da cooperação de defesa do Reino Unido com a UE após o Brexit. Apesar de ter se afastado dos mecanismos de defesa da UE em 2020, a Grã-Bretanha continua sendo um ator-chave na segurança europeia. De fato, o presidente francês Emmanuel Macron primeiro <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">propôs</a> o ESC para manter o envolvimento da Grã-Bretanha nas defesas da Europa, mas a ideia recebeu pouca atenção em Londres na época. Agora, no entanto, o ministério de Starmer está buscando um <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">pacto de defesa</a> com a UE enquanto permanece fora do bloco, e o partido da presidente da Comissão Europeia, Ursula von der Leyen, também argumentou que o ESC deveria <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">incluir a Grã-Bretanha</a>.</span>\n<span class=\"para\">Finalmente, em tempos de emergência, o ESC atuaria como um local de reunião para que os líderes europeus desenvolvessem rapidamente respostas a tais crises. A OTAN e a UE às vezes lutam com a tomada de decisões devido ao seu tamanho e à necessidade de consenso, enquanto o ESC poderia responder rapidamente a ameaças emergentes rapidamente, como ciberataques e guerra híbrida. Ao evitar a mesma necessidade de unanimidade que marca especialmente a <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">tomada de decisão da UE</a>, o ESC poderia antecipar obstruções de líderes pró-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">como Viktor Orbán, da Hungria, ou Robert Fico, da Eslováquia.</a></span>\n<span class=\"para\">Com isso em mente, o ESC deve ser seletivo e geograficamente diverso em sua composição, além de manter um tamanho relativamente pequeno de 12 a 14 assentos rotativos. Um conselho menor garante uma tomada de decisão ágil, enquanto os assentos rotativos trazem novas perspectivas e evitam a dominação por potências maiores, equilibrando eficiência e inclusão. Os membros potenciais também devem ser estados europeus não neutros que tenham alta prontidão militar, importância geoestratégica e consolidação democrática suficiente. Talvez o mais importante, o ESC deve ser capaz de se adaptar e se renovar, portanto, deve revisar sua composição, estrutura e procedimentos a cada década para acomodar quaisquer mudanças nas dinâmicas geopolíticas da Europa.</span>\n<span class=\"para\">Nesses termos, o ESC deve ter cinco membros principais servindo mandatos escalonados de cinco anos. Isso garantiria continuidade e liderança estratégica sem a ossificação estrutural que pode surgir com a <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">membresia permanente</a> em órgãos de segurança coletiva, como o Conselho de Segurança da ONU. Além disso, esses membros principais devem ser um grupo geograficamente diverso de estados europeus que já são grandes contribuintes para a segurança europeia, com grandes forças armadas permanentes. Consequentemente, França, Alemanha, Itália, Polônia e Reino Unido seriam os candidatos mais lógicos para se tornarem os cinco membros fundadores principais do ESC.</span>\n<span class=\"para\">Além desses membros principais, o ESC deve ter de sete a nove membros de apoio servindo em mandatos rotativos escalonados de dois anos. Assim como o grupo de membros principais, o grupo de membros de apoio deve ser regionalmente variado para garantir a representação mais ampla de todos os estados europeus, incluindo membros menores da UE, como Luxemburgo, e aliados da OTAN fora da UE, como a Noruega. O status de observador também poderia ser estendido a órgãos internacionais relevantes para a segurança europeia, como a OTAN e a União Europeia, aliados fora da OTAN e da UE, como a Ucrânia, e países europeus neutros, como a Irlanda e a Suíça.</span>\n<span class=\"para\">Dito isso, alguns críticos <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">argumentaram</a> que o ESC simplesmente replicaria ou até enfraqueceria os mecanismos que já existem nas estruturas da OTAN e da UE. Para ser claro, o ESC deve ser projetado para complementar essas estruturas, abordando os déficits existentes dentro e entre elas. A OTAN, portanto, permanecerá a pedra angular da defesa transatlântica, enquanto o ESC atuará como um comitê diretor para que a Europa seja mais autossuficiente em suas defesas. Isso permitirá que os estados europeus respondam a crises regionais de forma mais rápida, decisiva e eficaz.</span>\n<span class=\"para\">Embora o segundo mandato de Trump provavelmente seja um desafio muito mais significativo para a aliança transatlântica do que o primeiro, pode, na verdade, proporcionar uma oportunidade para a Europa assumir um papel de liderança em sua própria segurança. Estabelecer o ESC, portanto, sinalizaria a disposição da Europa de preservar a paz e a segurança em sua própria região, sem minar as estruturas de aliança existentes, como as da OTAN e da UE.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> é autor e analista de pesquisa focado em governança global, resiliência democrática e grande estratégia. Sua experiência abrange regulamentos anticorrupção, políticas de energia limpa e estruturas de aliança. Ele ocupou cargos em vários think tanks proeminentes ao redor do mundo, incluindo o Atlantic Council, o Royal United Services Institute e o Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Realegerea lui Donald Trump ca președinte al SUA este probabil să reaprindă <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">tensiunile</a> cu liderii europeni în legătură cu securitatea transatlantică. Cu toate acestea, chiar dacă Statele Unite rămân implicate activ în NATO în timpul și după al doilea mandat al lui Trump ca președinte, Europa se confruntă cu o realitate inconfortabilă: era garanțiilor de securitate necondiționate din partea SUA s-a încheiat. Între timp, continentul se confruntă cu o amenințare resurgente din partea Rusiei, pe măsură ce invazia sa în Ucraina continuă fără încetare.</span>\n<span class=\"para\">Cu toate acestea, acest context de incertitudine ar putea servi ca un impuls pentru statele europene să stabilească un <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Consiliu European de Securitate (ESC)</a> pentru a coordona mai bine politicile lor de apărare și externe. Propus pentru prima dată de <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">liderii francezi și germani în 2019</a>, ESC ar funcționa ca o structură de decizie de înalt nivel și eficientă pentru a păstra pacea și securitatea în Europa. Crucial, ar opera ca un comitet de conducere pentru statele europene pentru a prelua conducerea în menținerea securității regionale, rămânând în același timp aliniate cu structurile NATO și UE.</span>\n<span class=\"para\">ESC va aborda cele mai presante deficite din structurile existente de securitate europeană. În primul rând, ESC ar asigura că statele europene pot determina proactiv politicile de apărare între ele. Chiar și fără realegerea lui Trump, Statele Unite își creșteau deja <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">atenția asupra regiunii Indo-Pacific</a>, și, prin urmare, ar fi mai puțin probabil să continue rolul său de lider în apărarea Europei. O astfel de coordonare ar putea chiar să întărească „<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">pilonul european</a>” al NATO dacă membrii ESC se țin responsabili unii față de alții pentru îndeplinirea <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">angajamentelor de cheltuieli pentru apărare de 2% din PIB</a>. Această adăugare de responsabilitate reciprocă va întări capacitățile defensive colective ale Europei, abordând în același timp criticile de lungă durată ale lui Trump la adresa „<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">profitorilor</a>” de pe urma prezenței militare existente a Statelor Unite în regiune.</span>\n<span class=\"para\">În al doilea rând, ESC ar putea facilita întărirea cooperării în domeniul apărării a Regatului Unit cu UE după Brexit. În ciuda plecării din mecanismele de apărare ale UE în 2020, Marea Britanie rămâne un actor cheie în securitatea europeană. De fapt, președintele francez Emmanuel Macron a <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">propus</a> pentru prima dată ESC pentru a menține implicarea Marii Britanii în apărările Europei, dar ideea a primit puțină atenție la Londra la acea vreme. Acum, însă, ministerul Starmer urmărește un <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">pact de apărare</a> cu UE, rămânând în afara blocului, iar partidul președintelui Comisiei Europene Ursula von der Leyen a susținut de asemenea că ESC ar trebui să <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">includă Marea Britanie</a>.</span>\n<span class=\"para\">În cele din urmă, în timpul situațiilor de urgență, ESC ar acționa ca un loc de întâlnire pentru liderii europeni pentru a dezvolta rapid răspunsuri la astfel de crize. NATO și UE s-au confruntat uneori cu dificultăți în luarea deciziilor din cauza dimensiunii lor și a necesității de consens, în timp ce ESC ar putea răspunde rapid la amenințări emergente rapid, cum ar fi atacurile cibernetice și războiul hibrid. Prin evitarea aceleași necesități de unanimitate care marchează în special <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">luarea deciziilor în UE</a>, ESC ar putea preveni obstrucționarea din partea <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">liderilor</a> pro-Kremlin, cum ar fi Viktor Orbán din Ungaria sau Robert Fico din Slovacia.</span>\n<span class=\"para\">Având în vedere acest lucru, ESC trebuie să fie selectiv și geografic diversificat în ceea ce privește membrii săi, precum și să rămână la o dimensiune relativ mică de 12-14 locuri rotative. Un consiliu mai mic asigură o luare rapidă a deciziilor, în timp ce locurile rotative aduc perspective noi și previn dominarea de către puteri mai mari, găsind un echilibru între eficiență și incluziune. Membrii potențiali trebuie să fie, de asemenea, state europene non-neutre care au o pregătire militară ridicată, o importanță geostrategică și o consolidare democratică suficientă. Poate cel mai important, ESC trebuie să fie capabil de adaptabilitate și auto-renovare, astfel încât să își revizuiască membrii, structura și procedurile la fiecare zece ani pentru a se adapta la orice schimbări în dinamica geopolitică a Europei.</span>\nmembri permanenți în organismele de securitate colectivă, cum ar fi Consiliul de Securitate al ONU. În plus, acești membri de bază ar trebui să fie un grup geografic diversificat de state europene care sunt deja contribuabili majori la securitatea europeană, având forțe armate mari. Prin urmare, Franța, Germania, Italia, Polonia și Regatul Unit ar fi cei mai logici candidați pentru a deveni cei cinci membri fondatori ai ESC.<span class=\"para\"></span>\n<span class=\"para\">În plus față de acești membri de bază, ESC ar trebui să aibă între șapte și nouă membri de sprijin care să servească în mandate rotative de doi ani. La fel ca grupul de membri de bază, grupul de membri de sprijin trebuie să fie variat regional pentru a asigura o reprezentare mai largă a tuturor statelor europene, inclusiv a membrilor mai mici ai UE, cum ar fi Luxemburg, și a aliaților NATO din afara UE, cum ar fi Norvegia. Statutul de observator ar putea fi de asemenea extins la organisme internaționale relevante pentru securitatea europeană, cum ar fi NATO și Uniunea Europeană, aliați din afara NATO și UE, cum ar fi Ucraina, și țări europene neutre, cum ar fi Irlanda și Elveția.</span>\n<span class=\"para\">Cu toate acestea, unii critici au <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">susținut</a> că ESC ar replica pur și simplu sau chiar ar slăbi mecanismele care există deja în structurile NATO și UE. Pentru a fi clar, ESC trebuie să fie conceput pentru a completa aceste structuri, abordând deficitele existente în cadrul și între ele. NATO ar rămâne astfel piatra de temelie a apărării transatlantice, în timp ce ESC ar acționa ca un comitet de conducere pentru ca Europa să fie mai autosuficientă în apărarea sa. Acest lucru va permite statelor europene să răspundă mai repede, decisiv și eficient la crizele regionale.</span>\n<span class=\"para\">Deși al doilea mandat al lui Trump va fi probabil o provocare mult mai semnificativă pentru alianța transatlantică decât primul său, ar putea oferi de fapt o oportunitate pentru Europa de a prelua un rol de lider în propria sa securitate. Stabilirea ESC ar semnala, așadar, pregătirea Europei de a păstra pacea și securitatea în propria sa regiune fără a submina structurile de alianță existente, cum ar fi cele din NATO și UE.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> este un autor și analist de cercetare concentrat pe guvernanța globală, reziliența democratică și strategia grandioasă. Expertiza sa acoperă reglementările anti-corupție, politica de energie curată și structurile de alianță. A ocupat funcții în diverse think tank-uri de renume din întreaga lume, inclusiv la Atlantic Council, Royal United Services Institute și Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Reelekcia Donalda Trumpa za prezidenta USA pravdepodobne opäť vyvolá <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">napätie</a> s európskymi lídrami v otázkach transatlantickej bezpečnosti. Napriek tomu, aj keď Spojené štáty zostanú aktívne zapojené do NATO počas a po Trumpovom druhom funkčnom období, Európa čelí nepríjemnej realite: éra bezpodmienečných záruk bezpečnosti zo strany USA je preč. Medzitým kontinent čelí ožívajúcej hrozbe z Ruska, keďže jeho invázia na Ukrajinu pokračuje bez prestania.</span>\n<span class=\"para\">Avšak tento kontext neistoty by mohol slúžiť ako podnet pre európske štáty, aby vytvorili <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Európsku bezpečnostnú radu (ESC)</a>, ktorá by lepšie koordinovala ich obranné a zahraničné politiky. Prvýkrát ju navrhli <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">francúzski a nemeckí lídri v roku 2019</a>, ESC by fungovala ako vysoká a zjednodušená rozhodovacia štruktúra na zachovanie mieru a bezpečnosti v Európe. Kľúčové je, že by fungovala ako riadiaci výbor pre európske štáty, aby prevzali vedenie v udržiavaní regionálnej bezpečnosti, pričom by zostali v súlade so štruktúrami NATO a EÚ.</span>\n<span class=\"para\">ESC sa zameria na najnaliehavejšie nedostatky v existujúcich európskych bezpečnostných štruktúrach. Po prvé, ESC by zabezpečila, že európske štáty môžu proaktívne určovať obranné politiky medzi sebou. Aj bez Trumpovej reelekcie Spojené štáty už zvyšovali <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">svoju pozornosť na región Indo-Pacifiku</a>, a preto by bolo menej pravdepodobné, že budú pokračovať vo svojej vedúcej úlohe v obrane Európy. Takáto koordinácia by dokonca mohla posilniť NATO “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">európsky pilier</a>”, ak by si členovia ESC navzájom zodpovedali za splnenie svojich <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">2 percenta HDP záväzkov na obranné výdavky</a>. Táto pridaná vrstva vzájomnej zodpovednosti posilní kolektívne obranné schopnosti Európy a zároveň sa zaoberá Trumpovými dlhoročnými kritikami “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">využívania</a>” Európy na existujúcu vojenskú prítomnosť USA v regióne.</span>\n<span class=\"para\">Po druhé, ESC by mohla uľahčiť posilnenie obranné spolupráce Spojeného kráľovstva s EÚ po brexite. Napriek odchodu z obranných mechanizmov EÚ v roku 2020 zostáva Británia kľúčovým aktérom v európskej bezpečnosti. V skutočnosti francúzsky prezident Emmanuel Macron prvý <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">navrhol</a> ESC, aby udržal zapojenie Británie do obrany Európy, ale táto myšlienka v Londýne vtedy získala len malú pozornosť. Teraz však ministerstvo Starmera usiluje o <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">obrannú dohodu</a> s EÚ, pričom zostáva mimo bloku, a strana predsedníčky Európskej komisie Ursuly von der Leyen podobne tvrdila, že ESC by mala <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">zahŕňať Britániu</a>.</span>\n<span class=\"para\">Napokon, v časoch núdze by ESC slúžila ako miesto stretnutia pre európskych lídrov, aby rýchlo vyvinuli reakcie na takéto krízy. NATO a EÚ sa niekedy stretávajú s problémami pri rozhodovaní kvôli svojej veľkosti a potrebe konsenzu, zatiaľ čo ESC by mohla rýchlo reagovať na rýchlo sa objavujúce hrozby, ako sú kybernetické útoky a hybridná vojna. Vyhnutím sa tej istej potrebe jednomyseľnosti, ktorá najmä charakterizuje <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">rozhodovanie EÚ</a>, by ESC mohla predchádzať prekážkam zo strany pro-Kremlinských <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">líderov</a>, ako je Viktor Orbán z Maďarska alebo Robert Fico zo Slovenska.</span>\n<span class=\"para\">Vzhľadom na to, ESC musí byť selektívna a geograficky rozmanitá vo svojom členstve, ako aj zostať na relatívne malej veľkosti 12-14 rotujúcich miest. Menšia rada zabezpečuje rýchle rozhodovanie, zatiaľ čo rotujúce miesta prinášajú nové perspektívy a zabraňujú dominancii väčších mocností, čím sa dosahuje rovnováha medzi efektívnosťou a inkluzívnosťou. Potenciálni členovia musia byť tiež ne-neutrálne európske štáty, ktoré majú vysokú vojenskú pripravenosť, geostrategický význam a dostatočnú demokratickú konsolidáciu. Možno najdôležitejšie je, že ESC musí byť schopná adaptability a sebaobnovy, takže by mala každú dekádu preskúmať svoje členstvo, štruktúru a postupy, aby sa prispôsobila akýmkoľvek zmenám v geopolitických dynamikách Európy.</span>\n<span class=\"para\">Pod tými podmienkami by mala mať ESC päť základných členov, ktorí by slúžili v striedavých päťročných funkčných obdobiach. To by zabezpečilo kontinuitu a strategické vedenie bez štrukturálnej sklerózy, ktorá môže vzniknúť s <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">trvalým členstvom</a> v kolektívnych bezpečnostných orgánoch, ako je Bezpečnostná rada OSN. Okrem toho by títo základní členovia mali byť geograficky rozmanitou skupinou európskych štátov, ktoré sú už významnými prispievateľmi k európskej bezpečnosti s veľkými stálymi ozbrojenými silami. Dôsledne by Francúzsko, Nemecko, Taliansko, Poľsko a Spojené kráľovstvo boli najlogickejšími kandidátmi na to, aby sa stali piatimi zakladajúcimi základnými členmi ESC.</span>\n<span class=\"para\">Navyše k týmto základným členom by mala mať ESC sedem až deväť podporných členov, ktorí by slúžili v dvochročných striedavých rotujúcich funkčných obdobiach. Rovnako ako skupina základných členov, aj skupina podporných členov musí byť regionálne rozmanitá, aby zabezpečila širšie zastúpenie všetkých európskych štátov, vrátane menších členských štátov EÚ, ako je Luxembursko, a nečlenských spojencov NATO, ako je Nórsko. Štatút pozorovateľa by mohol byť rovnako rozšírený na medzinárodné orgány relevantné pre európsku bezpečnosť, ako sú NATO a Európska únia, spojenci mimo NATO a EÚ, ako je Ukrajina, a neutrálne európske krajiny, ako je Írsko a Švajčiarsko.</span>\n<span class=\"para\">To povedané, niektorí kritici <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">tvrdili</a>, že ESC by jednoducho replikovala alebo dokonca oslabila mechanizmy, ktoré už existujú v štruktúrach NATO a EÚ. Aby bolo jasné, ESC musí byť navrhnutá tak, aby dopĺňala tieto štruktúry tým, že sa zaoberá existujúcimi nedostatkami v rámci a medzi nimi. NATO by teda zostalo základným kameňom transatlantickej obrany, zatiaľ čo ESC by fungovala ako riadiaci výbor pre Európu, aby bola vo svojich obranách sebestačnejšia. To umožní európskym štátom reagovať na regionálne krízy rýchlejšie, rozhodnejšie a efektívnejšie.</span>\n<span class=\"para\">Aj keď Trumpovo druhé funkčné obdobie pravdepodobne predstaví oveľa väčšiu výzvu pre transatlantickú alianciu ako jeho prvé, môže to v skutočnosti poskytnúť príležitosť pre Európu prevziať vedúcu úlohu vo svojej vlastnej bezpečnosti. Zriadenie ESC by preto signalizovalo pripravenosť Európy zachovať mier a bezpečnosť vo svojom vlastnom regióne bez podkopávania existujúcich aliancných štruktúr, ako sú tie v NATO a EÚ.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> je autor a výskumný analytik zameraný na globálne riadenie, demokratickú odolnosť a veľkú stratégiu. Jeho odborné znalosti sa rozprestierajú od regulácií proti korupcii, cez politiku čistej energie, až po aliancné štruktúry. Zastával rôzne úlohy v rôznych významných think tankoch po celom svete, vrátane Atlantic Council, Royal United Services Institute a Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Donald Trumps återval som USAs president kommer sannolikt att återuppväcka <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">spänningar</a> med europeiska ledare angående transatlantisk säkerhet. Ändå, även om USA förblir aktivt engagerat i NATO under och efter Trumps andra mandatperiod som president, står Europa inför en obekväm verklighet: eran av ovillkorliga amerikanska säkerhetsgarantier är över. Under tiden konfronterar kontinenten ett återuppvaknande hot från Ryssland när dess invasion av Ukraina fortsätter utan avbrott.</span>\n<span class=\"para\">Denna osäkerhetskontext kan dock fungera som en drivkraft för europeiska stater att etablera en <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Europeisk säkerhetsråd (ESC)</a> för att bättre samordna sina försvars- och utrikespolitiska strategier. Först föreslagen av <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">franska och tyska ledare 2019</a>, skulle ESC fungera som en hög nivå och strömlinjeformad beslutsstruktur för att bevara fred och säkerhet i Europa. Avgörande är att det skulle fungera som en styrkommitté för europeiska stater att ta ledningen i att upprätthålla regional säkerhet samtidigt som de förblir i linje med NATO och EU-strukturer.</span>\n<span class=\"para\">ESC kommer att ta itu med de mest akuta bristerna i befintliga europeiska säkerhetsstrukturer. För det första skulle ESC säkerställa att europeiska stater proaktivt kan bestämma försvarspolitik sinsemellan. Även utan Trumps återval, hade USA redan ökat <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">sin uppmärksamhet på Indo-Stillahavsområdet</a>, och skulle därför vara mindre benägna att fortsätta sin ledande roll i Europas försvar. Sådan samordning skulle till och med kunna stärka NATOs “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">europeiska pelare</a>” om ESC-medlemmar håller varandra ansvariga för att uppfylla sina <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">2 procent av BNP:s försvarsutgiftsåtaganden</a>. Detta tillägg av ömsesidigt ansvar kommer att förstärka Europas kollektiva defensiva kapabiliteter samtidigt som det adresserar Trumps långvariga kritik av Europas “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">gratisåkande</a>” av USA:s befintliga militära närvaro i regionen.</span>\n<span class=\"para\">För det andra skulle ESC kunna underlätta stärkandet av Storbritanniens försvarssamarbete med EU efter Brexit. Trots att de lämnade EU:s försvarsmekanismer 2020, förblir Storbritannien en nyckelaktör i europeisk säkerhet. Faktum är att den franske presidenten Emannuel Macron först <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">föreslog</a> ESC för att upprätthålla Storbritanniens engagemang i Europas försvar, men idén fick lite uppmärksamhet i London vid den tiden. Nu, dock, strävar Starmer-regeringen efter ett <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">försvarspakt</a> med EU medan de förblir utanför blocket, och partiet för Europeiska kommissionens ordförande Ursula von der Leyen har på liknande sätt hävdat att ESC bör <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">inkludera Storbritannien</a>.</span>\n<span class=\"para\">Slutligen, under nödsituationer, skulle ESC fungera som en samlingsplats för europeiska ledare att snabbt utveckla svar på sådana kriser. NATO och EU har ibland haft svårt med beslutsfattande på grund av sin storlek och behovet av konsensus, medan ESC skulle kunna svara snabbt på snabbt uppkommande hot som cyberattacker och hybridkrigföring. Genom att undvika samma behov av enighet som särskilt kännetecknar <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU:s beslutsfattande</a>, skulle ESC kunna förekomma hinder från pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">ledare</a> som Ungerns Viktor Orbán eller Slovakiens Robert Fico.</span>\n<span class=\"para\">Med det i åtanke måste ESC vara selektiv och geografiskt mångsidig med sitt medlemskap, samt förbli i en relativt liten storlek av 12-14 roterande platser. En mindre råd säkerställer snabb beslutsfattande medan roterande platser ger nya perspektiv och förhindrar dominans av större makter, vilket skapar en balans mellan effektivitet och inkludering. Potentiella medlemmar måste också vara icke-neutrala europeiska stater som har hög militär beredskap, geostrategisk betydelse och tillräcklig demokratisk konsolidering. Kanske viktigast av allt, ESC måste vara kapabel till anpassning och självförnyelse, så den bör granska sitt medlemskap, struktur och procedurer varje decennium för att rymma eventuella förändringar i Europas geopolitiska dynamik.</span>\n<span class=\"para\">Under dessa villkor bör ESC ha fem kärnmedlemmar som tjänar växelvis femåriga mandat. Detta skulle säkerställa kontinuitet och strategiskt ledarskap utan den strukturella försteningen som kan uppstå med <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">permanent medlemskap</a> i kollektiva säkerhetsorgan som FN:s säkerhetsråd. Dessutom bör dessa kärnmedlemmar vara en geografiskt mångsidig grupp av europeiska stater som redan är stora bidragsgivare till europeisk säkerhet med stora stående väpnade styrkor. Följaktligen skulle Frankrike, Tyskland, Italien, Polen och Storbritannien vara de mest logiska kandidaterna att bli de fem grundande kärnmedlemmarna i ESC.</span>\n<span class=\"para\">Förutom dessa kärnmedlemmar bör ESC ha sju till nio stödjande medlemmar som tjänar i tvååriga växelvis roterande mandat. Liksom kärnmedlemmarna måste stödjande medlemmar vara regionalt varierade för att säkerställa bredare representation av alla europeiska stater, inklusive mindre EU-medlemmar som Luxemburg och icke-EU NATO-allierade som Norge. Observatörsstatus skulle också kunna utvidgas till internationella organ som är relevanta för europeisk säkerhet som NATO och Europeiska unionen, allierade utanför NATO och EU som Ukraina, och neutrala europeiska länder som Irland och Schweiz.</span>\n<span class=\"para\">Det sagt, har vissa kritiker <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">hävdat</a> att ESC helt enkelt skulle återskapa eller till och med försvaga de mekanismer som redan finns i NATO och EU-strukturer. För att vara tydlig, måste ESC utformas för att komplettera dessa strukturer genom att adressera de befintliga bristerna inom och mellan dem. NATO skulle således förbli hörnstenen i transatlantiskt försvar, medan ESC skulle fungera som en styrkommitté för Europa att bli mer självförsörjande med sina försvar. Detta kommer att möjliggöra för europeiska stater att svara på regionala kriser snabbare, beslutsamt och effektivt.</span>\n<span class=\"para\">Även om Trumps andra mandatperiod sannolikt kommer att vara en mycket mer betydande utmaning för den transatlantiska alliansen än hans första, kan det faktiskt ge en möjlighet för Europa att ta en ledande roll i sin egen säkerhet. Att etablera ESC skulle därför signalera Europas beredskap att bevara fred och säkerhet i sin egen region utan att undergräva befintliga alliansstrukturer som de i NATO och EU.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> är en författare och forskningsanalytiker med fokus på global styrning, demokratisk motståndskraft och stor strategi. Hans expertis omfattar regler mot korruption, politik för ren energi och alliansstrukturer. Han har haft roller vid olika framstående tankesmedjor runt om i världen, inklusive Atlantic Council, Royal United Services Institute och Center for a New American Security.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<span class=\"para\">Donald Trump’ın ABD başkanı olarak yeniden seçilmesi, transatlantik güvenlik konusunda Avrupa liderleriyle <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">gerilimleri</a> yeniden alevlendirebilir. Ancak, ABD Trump’ın ikinci döneminde ve sonrasında NATO’da aktif bir şekilde yer alsa bile, Avrupa rahatsız edici bir gerçekle karşı karşıya: koşulsuz ABD güvenlik garantileri dönemi sona erdi. Bu arada, kıta, Rusya’nın Ukrayna’yı durmaksızın işgaliyle birlikte yeniden canlanan bir tehdit ile yüzleşiyor.</span>\n<span class=\"para\">Ancak, bu belirsizlik ortamı, Avrupa devletlerinin savunma ve dış politikalarını daha iyi koordine etmek için bir <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Avrupa Güvenlik Konseyi (ESC)</a> kurmaları için bir itici güç olabilir. İlk olarak <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">Fransız ve Alman liderler tarafından 2019’da önerilen</a> ESC, Avrupa’da barış ve güvenliği korumak için yüksek düzeyde ve sadeleştirilmiş bir karar alma yapısı olarak işlev görecektir. Kritik olarak, NATO ve AB yapılarıyla uyumlu kalırken, Avrupa devletlerinin bölgesel güvenliği sürdürmede öncülük etmeleri için bir yönlendirme komitesi olarak çalışacaktır.</span>\n<span class=\"para\">ESC, mevcut Avrupa güvenlik yapılarındaki en acil eksiklikleri ele alacaktır. Öncelikle, ESC, Avrupa devletlerinin savunma politikalarını proaktif bir şekilde kendi aralarında belirleyebilmelerini sağlayacaktır. Trump’ın yeniden seçilmesi olmadan bile, ABD zaten <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">Hindistan-Pasifik bölgesine olan dikkatini artırıyordu</a> ve bu nedenle Avrupa’nın savunmasındaki liderlik rolünü sürdürme olasılığı daha düşük olacaktır. Böyle bir koordinasyon, ESC üyeleri birbirlerini <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">GSYİH’nın %2’si savunma harcama taahhütlerini</a> yerine getirmeleri konusunda sorumlu tutarlarsa, NATO’nun “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">Avrupa sütunu</a>”nu bile güçlendirebilir. Bu karşılıklı hesap verebilirlik katmanı, Avrupa’nın kolektif savunma yeteneklerini pekiştirirken, aynı zamanda Trump’ın Avrupa’nın “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">bedavacılık</a>” eleştirilerini de ele alacaktır.</span>\n<span class=\"para\">İkincisi, ESC, Brexit sonrası İngiltere’nin AB ile savunma işbirliğini güçlendirmesine yardımcı olabilir. 2020’de AB savunma mekanizmalarından ayrılmasına rağmen, Britanya Avrupa güvenliğinde önemli bir paydaş olmaya devam etmektedir. Aslında, Fransız Cumhurbaşkanı Emannuel Macron, Britanya’nın Avrupa savunmalarındaki katılımını sürdürmek için ilk olarak <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">ESC’yi önerdi</a>, ancak bu fikir o zaman Londra’da pek ilgi görmedi. Ancak şimdi, Starmer hükümeti, blok dışında kalırken AB ile bir <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">savunma paktı</a> peşinde ve Avrupa Komisyonu Başkanı Ursula von der Leyen’in partisi de benzer şekilde ESC’nin <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">Britanya’yı içermesi gerektiğini</a> savunmuştur.</span>\n<span class=\"para\">Son olarak, acil durumlar sırasında, ESC, Avrupa liderlerinin bu tür krizlere hızlı yanıtlar geliştirmek için toplanacağı bir yer olarak işlev görecektir. NATO ve AB, büyüklükleri ve uzlaşma gerekliliği nedeniyle bazen karar alma konusunda zorluklar yaşamışken, ESC, siber saldırılar ve hibrit savaşlar gibi hızla ortaya çıkan tehditlere hızlı bir şekilde yanıt verebilir. Özellikle <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">AB karar alma süreçlerini</a> belirleyen aynı oybirliği gerekliliğinden kaçınarak, ESC, pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">liderlerden</a> Macaristan’ın Viktor Orbán’ı veya Slovakya’nın Robert Fico’sunu engellemeyi önleyebilir.</span>\n<span class=\"para\">Bunu göz önünde bulundurarak, ESC, üyeliğinde seçici ve coğrafi olarak çeşitli olmalı ve 12-14 döner koltukla nispeten küçük bir boyutta kalmalıdır. Daha küçük bir konsey, hızlı karar alma sağlar, döner koltuklar ise taze bakış açıları getirir ve daha büyük güçlerin hakimiyetini önler, verimlilik ve kapsayıcılık arasında bir denge kurar. Potansiyel üyeler ayrıca yüksek askeri hazırlık, jeostratejik önem ve yeterli demokratik konsolidasyona sahip olan tarafsız olmayan Avrupa devletleri olmalıdır. Belki de en önemlisi, ESC, uyum sağlama ve kendini yenileme yeteneğine sahip olmalı, bu nedenle Avrupa’nın jeopolitik dinamiklerindeki herhangi bir değişimi karşılamak için her on yılda bir üyeliğini, yapısını ve prosedürlerini gözden geçirmelidir.</span>\n<span class=\"para\">Bu şartlar altında, ESC’nin beş ana üyesi, beş yıllık döner dönemler halinde görev yapmalıdır. Bu, <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">kalıcı üyelik</a> gibi kolektif güvenlik organlarında ortaya çıkabilecek yapısal katılığın önüne geçerken, süreklilik ve stratejik liderlik sağlayacaktır. Ayrıca, bu ana üyeler, zaten büyük kalıcı silahlı kuvvetlere sahip olan Avrupa devletlerinden coğrafi olarak çeşitli bir grup olmalıdır. Sonuç olarak, Fransa, Almanya, İtalya, Polonya ve Birleşik Krallık, beş kurucu ana ESC üyesi olma konusunda en mantıklı adaylar olacaktır.</span>\n<span class=\"para\">Bu ana üyelere ek olarak, ESC’nin iki yıllık döner dönemlerde görev yapacak yedi ila dokuz destekleyici üyesi olmalıdır. Ana üyeler grubuna benzer şekilde, destekleyici üyeler grubu, tüm Avrupa devletlerinin daha geniş temsilini sağlamak için bölgesel olarak çeşitli olmalıdır; bu, Lüksemburg gibi daha küçük AB üyelerini ve Norveç gibi AB dışındaki NATO müttefiklerini de içermelidir. Gözlemci statüsü, ayrıca Avrupa güvenliği ile ilgili uluslararası kuruluşlara, NATO ve Avrupa Birliği gibi, NATO ve AB dışındaki müttefiklere, Ukrayna gibi, ve İrlanda ve İsviçre gibi tarafsız Avrupa ülkelerine de genişletilebilir.</span>\n<span class=\"para\">Bununla birlikte, bazı eleştirmenler <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">ESC’nin</a> zaten NATO ve AB yapılarında mevcut olan mekanizmaları basitçe kopyalayacağını veya hatta zayıflatacağını savunmuştur. Açık olmak gerekirse, ESC, bu yapılar arasındaki mevcut eksiklikleri ele alarak bu yapıları tamamlayacak şekilde tasarlanmalıdır. Böylece NATO, transatlantik savunmanın temel taşı olmaya devam ederken, ESC, Avrupa’nın savunmalarında daha bağımsız olabilmesi için bir yönlendirme komitesi olarak işlev görecektir. Bu, Avrupa devletlerinin bölgesel krizlere daha hızlı, kararlı ve etkili bir şekilde yanıt vermelerini sağlayacaktır.</span>\n<span class=\"para\">Trump’ın ikinci dönemi, muhtemelen transatlantik ittifak için birinci dönemine göre çok daha büyük bir zorluk olacaktır, ancak bu aslında Avrupa’nın kendi güvenliğinde liderlik rolü üstlenmesi için bir fırsat sunabilir. Bu nedenle, ESC’nin kurulması, Avrupa’nın kendi bölgesinde barış ve güvenliği korumaya hazır olduğunu, NATO ve AB gibi mevcut ittifak yapılarının altını oymadan gösterecektir.</span>\n<span class=\"para\"><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong>, küresel yönetişim, demokratik dayanıklılık ve büyük strateji üzerine odaklanmış bir yazar ve araştırma analistidir. Uzmanlık alanları, yolsuzlukla mücadele düzenlemeleri, temiz enerji politikası ve ittifak yapılarıdır. Atlantic Council, Royal United Services Institute ve Center for a New American Security gibi dünyanın çeşitli önde gelen düşünce kuruluşlarında görev almıştır.</span>\n<span class=\"para\"><span> </span></span>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
    key:"pubDate": string:"2024-11-29T12:54:42",
    key:"contentUrl": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromContentUrl": boolean:true,
            key:"firstLanguage": boolean:true
        },
        key:"bg": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38250",
            key:"fromLang": string:"en"
        }
    },
    key:"languageDetails": {
        key:"OriginalLangauges": number:1,
        key:"ContentItemLangauges": number:1,
        key:"ContentItemTranslations": number:21
    },
    key:"originalLanguages": {
        key:"language_codes": [
            string:"en"
        ]
    },
    key:"revision": {
        key:"dateModified": string:"2024-12-07T00:32:59.429",
        key:"__typename": string:"Revision"
    },
    key:"mediaAssets": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"uid": string:"eayukgrp6ww4arjxg7sd2v2sam2",
                key:"mediaType": string:"image",
                key:"title": {
                    key:"en": {
                        key:"value": string:"New,York,,Ny,,Usa,September,06,2023,-,Empty,Security"
                    }
                },
                key:"duration": null:null,
                key:"files": {
                    key:"nodes": [
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-scaled-e1732880385930.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-300x225.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-1024x768.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-1536x1152.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-2048x1536.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-1024x683.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-150x150.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-768x576.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-1024x492.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-1024x660.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-1024x900.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-180x180.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-300x300.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-600x600.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-600x450.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2024/11/shutterstock_2519821423-100x100.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        }
                    ],
                    key:"__typename": string:"MediaAssetFilesByFileToMediaAssetBAndAManyToManyConnection"
                },
                key:"__typename": string:"MediaAsset"
            }
        ],
        key:"__typename": string:"ContentItemMediaAssetsByContentItemToMediaAssetAAndBManyToManyConnection"
    },
    key:"contentItemTranslations": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"title": string:"Eurooppa tarvitsee edelleen turvallisuusneuvoston",
                key:"uid": string:"0a00f5ae-67f7-4f9d-905e-159f1312d0cc",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Donald Trumpin uudelleenvalinta Yhdysvaltojen presidentiksi todennäköisesti herättää uudelleen <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">jännitteitä</a> eurooppalaisten johtajien kanssa transatlanttisesta turvallisuudesta. Siitä huolimatta, vaikka Yhdysvallat pysyy aktiivisesti mukana Naton toiminnassa Trumpin toisen presidenttikauden aikana ja sen jälkeen, Eurooppa kohtaa epämiellyttävän todellisuuden: aikakausi ehdottomista Yhdysvaltojen turvallisuustakuista on ohi. Samaan aikaan manner kohtaa elpyvän uhan Venäjältä, kun sen hyökkäys Ukrainaan jatkuu keskeytyksettä.</p>\n<p>Kuitenkin tämä epävarmuuden konteksti voisi toimia sysäyksenä eurooppalaisille valtioille perustaa <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Euroopan turvallisuusneuvosto (ESC)</a> paremman puolustus- ja ulkopolitiikan koordinoinnin saavuttamiseksi. Ranskalaiset ja saksalaiset johtajat ehdottivat ESC:tä ensimmäisen kerran <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">vuonna 2019</a>, ja sen tarkoituksena olisi toimia korkeatasoisena ja virtaviivaisena päätöksentekorakenteena rauhan ja turvallisuuden säilyttämiseksi Euroopassa. Olennaista on, että se toimisi ohjauskomiteana eurooppalaisille valtioille, jotta ne voisivat johtaa alueellisen turvallisuuden ylläpitämistä samalla kun ne pysyvät Naton ja EU:n rakenteiden kanssa linjassa.</p>\n<p>ESC käsittelee olemassa olevien eurooppalaisten turvallisuusrakenteiden kaikkein kiireellisimpiä puutteita. Ensinnäkin ESC varmistaisi, että eurooppalaiset valtiot voivat ennakoivasti määrittää puolustuspolitiikkansa keskenään. Jopa ilman Trumpin uudelleenvalintaa Yhdysvallat oli jo lisäämässä <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">huomiotaan Indo-Tyynenmeren alueelle</a>, ja olisi siten vähemmän todennäköistä jatkaa johtavaa rooliaan Euroopan puolustuksessa. Tällainen koordinointi voisi jopa vahvistaa Naton “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">eurooppalaista pilaria</a>”, jos ESC:n jäsenet pitävät toisiaan vastuullisina täyttämään <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">2 prosentin BKT:n puolustusmenojen sitoumuksia</a>. Tämä lisäkerros keskinäistä vastuullisuutta vahvistaa Euroopan kollektiivisia puolustuskykyjä samalla kun se käsittelee Trumpin pitkäaikaisia kritiikkejä Euroopan “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">ilmaista ratsastamista</a>” Yhdysvaltojen olemassa olevan sotilaallisen läsnäolon kustannuksella alueella.</p>\n<p>Toiseksi ESC voisi helpottaa Yhdistyneen kuningaskunnan puolustusyhteistyön vahvistamista EU:n kanssa Brexitin jälkeen. Huolimatta EU:n puolustusmekanismeista eroamisesta vuonna 2020, Britannia on edelleen keskeinen toimija Euroopan turvallisuudessa. Itse asiassa Ranskan presidentti Emmanuel Macron ehdotti ensimmäisenä <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">ESC:tä</a> ylläpitääkseen Britannian osallistumista Euroopan puolustukseen, mutta idea sai tuolloin vain vähän huomiota Lontoossa. Nyt kuitenkin Starmerin hallitus pyrkii <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">puolustusliittoon</a> EU:n kanssa pysyen samalla blokin ulkopuolella, ja Euroopan komission puheenjohtajan Ursula von der Leyenin puolue on samoin väittänyt, että ESC:n tulisi <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">sisältää Britannia</a>.</p>\n<p>Lopuksi, hätätilanteissa ESC toimisi kokoontumispaikkana eurooppalaisille johtajille, jotta he voisivat nopeasti kehittää vastauksia tällaisiin kriiseihin. Naton ja EU:n on joskus ollut vaikeaa tehdä päätöksiä koon ja konsensuksen tarpeen vuoksi, kun taas ESC voisi reagoida nopeasti nopeasti nouseviin uhkiin, kuten kyberhyökkäyksiin ja hybridisotaan. Välttämällä samaa yksimielisyyden tarvetta, joka erityisesti leimaa <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU:n päätöksentekoa</a>, ESC voisi estää esteitä pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">johtajilta</a>, kuten Unkarin Viktor Orbánilta tai Slovakian Robert Ficolta.</p>\n<p>Sen vuoksi ESC:n on oltava valikoiva ja maantieteellisesti monimuotoinen jäsenyydessään, ja sen on pysyttävä suhteellisen pienikokoisena, 12-14 kiertävällä paikalla. Pienempi neuvosto varmistaa nopean päätöksenteon, kun taas kiertävät paikat tuovat uusia näkökulmia ja estävät suurempien valtioiden dominoinnin, mikä luo tasapainon tehokkuuden ja osallistavuuden välillä. Mahdollisten jäsenten on myös oltava ei-neutraaleja eurooppalaisia valtioita, joilla on korkea sotilaallinen valmius, geostrateginen merkitys ja riittävä demokraattinen konsolidointi. Ehkä tärkeintä on, että ESC:n on oltava sopeutumiskykyinen ja itseuudistuva, joten sen tulisi tarkistaa jäsenyytensä, rakenteensa ja menettelynsä joka vuosikymmen, jotta se voi mukautua Euroopan geopoliittisten dynamiikkojen muutoksiin.</p>\n<p>Näillä ehdoilla ESC:llä tulisi olla viisi ydinjäsentä, jotka palvelevat porrastettuja viiden vuoden kausia. Tämä varmistaisi jatkuvuuden ja strategisen johtajuuden ilman rakenteellista jäykkyyttä, joka voi syntyä <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">pysyvästä jäsenyydestä</a> kollektiivisissa turvallisuuselimissä, kuten YK:n turvallisuusneuvostossa. Lisäksi näiden ydinjäsenten tulisi olla maantieteellisesti monimuotoinen ryhmä eurooppalaisia valtioita, jotka ovat jo merkittäviä kontribuuttoreita Euroopan turvallisuudelle suurilla pysyvillä asevoimilla. Tämän seurauksena Ranska, Saksa, Italia, Puola ja Yhdistynyt kuningaskunta olisivat loogisimmat ehdokkaat viideksi perustavaksi ydinjäseneksi ESC:ssä.</p>\n<p>Näiden ydinjäsenten lisäksi ESC:llä tulisi olla seitsemän yhdeksän tukijäsentä, jotka palvelevat kahden vuoden porrastetuissa kiertävissä kausissa. Kuten ydinjäsenten ryhmä, tukijäsenten ryhmän on oltava alueellisesti monimuotoinen, jotta kaikki eurooppalaiset valtiot, mukaan lukien pienemmät EU-jäsenet, kuten Luxemburg, ja EU:n ulkopuoliset Naton liittolaiset, kuten Norja, saavat laajemman edustuksen. Tarkkailijastatus voitaisiin myös myöntää kansainvälisille elimille, jotka ovat merkityksellisiä Euroopan turvallisuudelle, kuten Naton ja Euroopan unionin, Naton ja EU:n ulkopuolisille liittolaisille, kuten Ukrainalle, sekä neutraaleille eurooppalaisille maille, kuten Irlannille ja Sveitsille.</p>\n<p>Siitä huolimatta jotkut kriitikot ovat <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">väittäneet</a>, että ESC yksinkertaisesti toistaisi tai jopa heikentäisi mekanismeja, jotka jo olemassa Naton ja EU:n rakenteissa. Selvennykseksi, ESC:n on oltava suunniteltu täydentämään näitä rakenteita käsittelemällä olemassa olevia puutteita niiden sisällä ja välillä. Nato pysyy siten transatlanttisen puolustuksen kulmakivenä, kun taas ESC toimii ohjauskomiteana Euroopalle, jotta se voisi olla itsenäisempi puolustuksessaan. Tämä mahdollistaa eurooppalaisten valtioiden reagoida alueellisiin kriiseihin nopeammin, päättäväisemmin ja tehokkaammin.</p>\n<p>Vaikka Trumpin toinen kausi tulee todennäköisesti olemaan paljon merkittävämpi haaste transatlanttiselle liitolle kuin hänen ensimmäinen, se saattaa itse asiassa tarjota Euroopalle mahdollisuuden ottaa johtava rooli omassa turvallisuudessaan. ESC:n perustaminen merkitsisi siten Euroopan valmiutta säilyttää rauha ja turvallisuus omalla alueellaan ilman, että se heikentäisi olemassa olevia liittorakenteita, kuten Naton ja EU:n.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> on kirjoittaja ja tutkimusanalyytikko, joka keskittyy globaaliin hallintaan, demokraattiseen resilienssiin ja suurstrategiaan. Hänen asiantuntemuksensa kattaa korruptionvastaiset säädökset, puhtaan energiapolitiikan ja liittorakenteet. Hän on toiminut eri merkittävissä ajatushautomoissa ympäri maailmaa, mukaan lukien Atlantic Council, Royal United Services Institute ja Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:00:13.676",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Euroopan turvallisuusneuvoston perustaminen voisi olla oikea vastaus kasvavaan epävarmuuteen mantereella ja sen ulkopuolella. Tällainen uusi muoto olisi signaali sekä liittolaisille että vastustajille, että Eurooppa ottaa oman turvallisuutensa vakavasti.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fi",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:01:01.445",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Európa stále potrebuje bezpečnostnú radu",
                key:"uid": string:"130fabe9-c9ae-48e5-8ce7-1429d773acf6",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Reelekcia Donalda Trumpa za prezidenta USA pravdepodobne opäť vyvolá <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">napätie</a> s európskymi lídrami v otázkach transatlantickej bezpečnosti. Napriek tomu, aj keď Spojené štáty zostanú aktívne zapojené do NATO počas a po Trumpovom druhom funkčnom období, Európa čelí nepríjemnej realite: éra bezpodmienečných záruk bezpečnosti zo strany USA je preč. Medzitým kontinent čelí ožívajúcej hrozbe z Ruska, keďže jeho invázia na Ukrajinu pokračuje bez prestania.</p>\n<p>Avšak tento kontext neistoty by mohol slúžiť ako podnet pre európske štáty, aby vytvorili <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Európsku bezpečnostnú radu (ESC)</a>, ktorá by lepšie koordinovala ich obranné a zahraničné politiky. Prvýkrát ju navrhli <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">francúzski a nemeckí lídri v roku 2019</a>, ESC by fungovala ako vysoká a zjednodušená rozhodovacia štruktúra na zachovanie mieru a bezpečnosti v Európe. Kľúčové je, že by fungovala ako riadiaci výbor pre európske štáty, aby prevzali vedenie v udržiavaní regionálnej bezpečnosti, pričom by zostali v súlade so štruktúrami NATO a EÚ.</p>\n<p>ESC sa zameria na najnaliehavejšie nedostatky v existujúcich európskych bezpečnostných štruktúrach. Po prvé, ESC by zabezpečila, že európske štáty môžu proaktívne určovať obranné politiky medzi sebou. Aj bez Trumpovej reelekcie Spojené štáty už zvyšovali <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">svoju pozornosť na región Indo-Pacifiku</a>, a preto by bolo menej pravdepodobné, že budú pokračovať vo svojej vedúcej úlohe v obrane Európy. Takáto koordinácia by dokonca mohla posilniť NATO “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">európsky pilier</a>”, ak by si členovia ESC navzájom zodpovedali za splnenie svojich <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">2 percenta HDP záväzkov na obranné výdavky</a>. Táto pridaná vrstva vzájomnej zodpovednosti posilní kolektívne obranné schopnosti Európy a zároveň sa zaoberá Trumpovými dlhoročnými kritikami “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">využívania</a>” Európy na existujúcu vojenskú prítomnosť USA v regióne.</p>\n<p>Po druhé, ESC by mohla uľahčiť posilnenie obranné spolupráce Spojeného kráľovstva s EÚ po brexite. Napriek odchodu z obranných mechanizmov EÚ v roku 2020 zostáva Británia kľúčovým aktérom v európskej bezpečnosti. V skutočnosti francúzsky prezident Emmanuel Macron prvý <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">navrhol</a> ESC, aby udržal zapojenie Británie do obrany Európy, ale táto myšlienka v Londýne vtedy získala len malú pozornosť. Teraz však ministerstvo Starmera usiluje o <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">obrannú dohodu</a> s EÚ, pričom zostáva mimo bloku, a strana predsedníčky Európskej komisie Ursuly von der Leyen podobne tvrdila, že ESC by mala <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">zahŕňať Britániu</a>.</p>\n<p>Napokon, v časoch núdze by ESC slúžila ako miesto stretnutia pre európskych lídrov, aby rýchlo vyvinuli reakcie na takéto krízy. NATO a EÚ sa niekedy stretávajú s problémami pri rozhodovaní kvôli svojej veľkosti a potrebe konsenzu, zatiaľ čo ESC by mohla rýchlo reagovať na rýchlo sa objavujúce hrozby, ako sú kybernetické útoky a hybridná vojna. Vyhnutím sa tej istej potrebe jednomyseľnosti, ktorá najmä charakterizuje <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">rozhodovanie EÚ</a>, by ESC mohla predchádzať prekážkam zo strany pro-Kremlinských <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">líderov</a>, ako je Viktor Orbán z Maďarska alebo Robert Fico zo Slovenska.</p>\n<p>Vzhľadom na to, ESC musí byť selektívna a geograficky rozmanitá vo svojom členstve, ako aj zostať na relatívne malej veľkosti 12-14 rotujúcich miest. Menšia rada zabezpečuje rýchle rozhodovanie, zatiaľ čo rotujúce miesta prinášajú nové perspektívy a zabraňujú dominancii väčších mocností, čím sa dosahuje rovnováha medzi efektívnosťou a inkluzívnosťou. Potenciálni členovia musia byť tiež ne-neutrálne európske štáty, ktoré majú vysokú vojenskú pripravenosť, geostrategický význam a dostatočnú demokratickú konsolidáciu. Možno najdôležitejšie je, že ESC musí byť schopná adaptability a sebaobnovy, takže by mala každú dekádu preskúmať svoje členstvo, štruktúru a postupy, aby sa prispôsobila akýmkoľvek zmenám v geopolitických dynamikách Európy.</p>\n<p>Pod tými podmienkami by mala mať ESC päť základných členov, ktorí by slúžili v striedavých päťročných funkčných obdobiach. To by zabezpečilo kontinuitu a strategické vedenie bez štrukturálnej sklerózy, ktorá môže vzniknúť s <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">trvalým členstvom</a> v kolektívnych bezpečnostných orgánoch, ako je Bezpečnostná rada OSN. Okrem toho by títo základní členovia mali byť geograficky rozmanitou skupinou európskych štátov, ktoré sú už významnými prispievateľmi k európskej bezpečnosti s veľkými stálymi ozbrojenými silami. Dôsledne by Francúzsko, Nemecko, Taliansko, Poľsko a Spojené kráľovstvo boli najlogickejšími kandidátmi na to, aby sa stali piatimi zakladajúcimi základnými členmi ESC.</p>\n<p>Navyše k týmto základným členom by mala mať ESC sedem až deväť podporných členov, ktorí by slúžili v dvochročných striedavých rotujúcich funkčných obdobiach. Rovnako ako skupina základných členov, aj skupina podporných členov musí byť regionálne rozmanitá, aby zabezpečila širšie zastúpenie všetkých európskych štátov, vrátane menších členských štátov EÚ, ako je Luxembursko, a nečlenských spojencov NATO, ako je Nórsko. Štatút pozorovateľa by mohol byť rovnako rozšírený na medzinárodné orgány relevantné pre európsku bezpečnosť, ako sú NATO a Európska únia, spojenci mimo NATO a EÚ, ako je Ukrajina, a neutrálne európske krajiny, ako je Írsko a Švajčiarsko.</p>\n<p>To povedané, niektorí kritici <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">tvrdili</a>, že ESC by jednoducho replikovala alebo dokonca oslabila mechanizmy, ktoré už existujú v štruktúrach NATO a EÚ. Aby bolo jasné, ESC musí byť navrhnutá tak, aby dopĺňala tieto štruktúry tým, že sa zaoberá existujúcimi nedostatkami v rámci a medzi nimi. NATO by teda zostalo základným kameňom transatlantickej obrany, zatiaľ čo ESC by fungovala ako riadiaci výbor pre Európu, aby bola vo svojich obranách sebestačnejšia. To umožní európskym štátom reagovať na regionálne krízy rýchlejšie, rozhodnejšie a efektívnejšie.</p>\n<p>Aj keď Trumpovo druhé funkčné obdobie pravdepodobne predstaví oveľa väčšiu výzvu pre transatlantickú alianciu ako jeho prvé, môže to v skutočnosti poskytnúť príležitosť pre Európu prevziať vedúcu úlohu vo svojej vlastnej bezpečnosti. Zriadenie ESC by preto signalizovalo pripravenosť Európy zachovať mier a bezpečnosť vo svojom vlastnom regióne bez podkopávania existujúcich aliancných štruktúr, ako sú tie v NATO a EÚ.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> je autor a výskumný analytik zameraný na globálne riadenie, demokratickú odolnosť a veľkú stratégiu. Jeho odborné znalosti sa rozprestierajú od regulácií proti korupcii, cez politiku čistej energie, až po aliancné štruktúry. Zastával rôzne úlohy v rôznych významných think tankoch po celom svete, vrátane Atlantic Council, Royal United Services Institute a Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:33:48.007",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Tvorba Európskeho bezpečnostného výboru by mohla byť správnou odpoveďou na rastúcu neistotu na kontinente a mimo neho. Takýto nový formát by bol signálom pre spojencov aj protivníkov, že Európa berie svoju vlastnú bezpečnosť vážne.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sk",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:33:48.008",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Η Ευρώπη εξακολουθεί να χρειάζεται ένα συμβούλιο ασφαλείας",
                key:"uid": string:"1a57e28e-dd40-4e3b-95b5-5ffe03583e8e",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Η επανεκλογή του Ντόναλντ Τραμπ ως πρόεδρος των ΗΠΑ είναι πιθανό να αναζωπυρώσει <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">τις εντάσεις</a> με τους Ευρωπαίους ηγέτες σχετικά με την διατλαντική ασφάλεια. Παρ' όλα αυτά, ακόμη και αν οι Ηνωμένες Πολιτείες παραμείνουν ενεργά εμπλεκόμενες στο ΝΑΤΟ κατά τη διάρκεια και μετά την δεύτερη θητεία του Τραμπ ως προεδρικού, η Ευρώπη αντιμετωπίζει μια άβολη πραγματικότητα: η εποχή των άνευ όρων εγγυήσεων ασφάλειας από τις ΗΠΑ έχει τελειώσει. Εν τω μεταξύ, η ήπειρος αντιμετωπίζει μια αναδυόμενη απειλή από τη Ρωσία καθώς η εισβολή της στην Ουκρανία συνεχίζεται αδιάκοπα.</p>\n<p>Ωστόσο, αυτό το πλαίσιο αβεβαιότητας θα μπορούσε να χρησιμεύσει ως κίνητρο για τις ευρωπαϊκές χώρες να ιδρύσουν ένα <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Ευρωπαϊκό Συμβούλιο Ασφαλείας (ESC)</a> για να συντονίσουν καλύτερα τις αμυντικές και εξωτερικές τους πολιτικές. Πρώτα προτάθηκε από <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">Γάλλους και Γερμανούς ηγέτες το 2019</a>, το ESC θα λειτουργήσει ως μια δομή λήψης αποφάσεων υψηλού επιπέδου και απλοποιημένης διαδικασίας για τη διατήρηση της ειρήνης και της ασφάλειας στην Ευρώπη. Κρίσιμο είναι ότι θα λειτουργεί ως επιτροπή καθοδήγησης για τις ευρωπαϊκές χώρες ώστε να αναλάβουν την πρωτοβουλία στη διατήρηση της περιφερειακής ασφάλειας, παραμένοντας παράλληλα ευθυγραμμισμένες με τις δομές του ΝΑΤΟ και της ΕΕ.</p>\n<p>Το ESC θα αντιμετωπίσει τα πιο πιεστικά ελλείμματα στις υπάρχουσες ευρωπαϊκές δομές ασφάλειας. Πρώτον, το ESC θα διασφαλίσει ότι οι ευρωπαϊκές χώρες μπορούν να προσδιορίζουν προληπτικά τις αμυντικές πολιτικές μεταξύ τους. Ακόμη και χωρίς την επανεκλογή του Τραμπ, οι Ηνωμένες Πολιτείες ήδη αύξαναν <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">την προσοχή τους στην περιοχή Ινδο-Ειρηνικού</a>, και επομένως θα ήταν λιγότερο πιθανό να συνεχίσουν τον ηγετικό τους ρόλο στην άμυνα της Ευρώπης. Αυτή η συντονισμένη προσπάθεια θα μπορούσε ακόμη να ενισχύσει τον “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">ευρωπαϊκό πυλώνα</a>” του ΝΑΤΟ αν τα μέλη του ESC αναλάβουν την ευθύνη να τηρούν τις <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">δεσμεύσεις δαπανών άμυνας 2% του ΑΕΠ</a>. Αυτή η πρόσθετη διάσταση αμοιβαίας λογοδοσίας θα ενισχύσει τις συλλογικές αμυντικές ικανότητες της Ευρώπης, ενώ ταυτόχρονα θα αντιμετωπίσει τις μακροχρόνιες επικρίσεις του Τραμπ για την “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">εκμετάλλευση</a>” της υπάρχουσας στρατιωτικής παρουσίας των Ηνωμένων Πολιτειών στην περιοχή.</p>\n<p>Δεύτερον, το ESC θα μπορούσε να διευκολύνει την ενίσχυση της συνεργασίας άμυνας του Ηνωμένου Βασιλείου με την ΕΕ μετά το Brexit. Παρά την αποχώρηση από τους μηχανισμούς άμυνας της ΕΕ το 2020, η Βρετανία παραμένει βασικός ενδιαφερόμενος στην ευρωπαϊκή ασφάλεια. Στην πραγματικότητα, ο Γάλλος πρόεδρος Εμανουέλ Μακρόν πρώτος <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">πρότεινε</a> το ESC για να διατηρήσει τη συμμετοχή της Βρετανίας στις άμυνες της Ευρώπης, αλλά η ιδέα δεν κέρδισε μεγάλη προσοχή στο Λονδίνο εκείνη την εποχή. Τώρα όμως, η κυβέρνηση του Στάρμερ επιδιώκει ένα <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">σύμφωνο άμυνας</a> με την ΕΕ ενώ παραμένει εκτός του μπλοκ, και το κόμμα της προεδρεύουσας της Ευρωπαϊκής Επιτροπής Ούρσουλα φον ντερ Λάιεν έχει επίσης υποστηρίξει ότι το ESC θα πρέπει να <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">περιλαμβάνει τη Βρετανία</a>.</p>\n<p>Τέλος, κατά τη διάρκεια καταστάσεων έκτακτης ανάγκης, το ESC θα λειτουργεί ως τόπος συγκέντρωσης για τους Ευρωπαίους ηγέτες ώστε να αναπτύσσουν γρήγορα απαντήσεις σε τέτοιες κρίσεις. Το ΝΑΤΟ και η ΕΕ έχουν μερικές φορές δυσκολευτεί με τη λήψη αποφάσεων λόγω του μεγέθους τους και της ανάγκης για συναίνεση, ενώ το ESC θα μπορούσε να ανταποκριθεί γρήγορα σε ταχέως αναδυόμενες απειλές όπως οι κυβερνοεπιθέσεις και ο υβριδικός πόλεμος. Αποφεύγοντας την ίδια ανάγκη για ομοφωνία που χαρακτηρίζει ιδιαίτερα <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">τη διαδικασία λήψης αποφάσεων της ΕΕ</a>, το ESC θα μπορούσε να προλάβει την παρεμπόδιση από φιλο-Κρεμλινικούς <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">ηγέτες</a> όπως ο Βίκτορ Όρμπαν της Ουγγαρίας ή ο Ρόμπερτ Φίτσο της Σλοβακίας.</p>\n<p>Με αυτό στο μυαλό, το ESC πρέπει να είναι επιλεκτικό και γεωγραφικά ποικιλόμορφο με τη σύνθεσή του, καθώς και να παραμείνει σε σχετικά μικρό μέγεθος 12-14 εναλλασσόμενων θέσεων. Ένα μικρότερο συμβούλιο διασφαλίζει ταχεία λήψη αποφάσεων, ενώ οι εναλλασσόμενες θέσεις φέρνουν νέες προοπτικές και αποτρέπουν την κυριαρχία από μεγαλύτερες δυνάμεις, επιτυγχάνοντας μια ισορροπία μεταξύ αποτελεσματικότητας και συμπερίληψης. Οι υποψήφιοι μέλη πρέπει επίσης να είναι μη ουδέτερες ευρωπαϊκές χώρες που έχουν υψηλή στρατιωτική ετοιμότητα, γεωστρατηγική σημασία και επαρκή δημοκρατική εδραίωση. Ίσως το πιο σημαντικό, το ESC πρέπει να είναι ικανό για προσαρμοστικότητα και αυτοανανέωση, επομένως θα πρέπει να αναθεωρεί τη σύνθεση, τη δομή και τις διαδικασίες του κάθε δεκαετία για να προσαρμόζεται σε οποιεσδήποτε αλλαγές στη γεωπολιτική δυναμική της Ευρώπης.</p>\n<p>Με αυτούς τους όρους, το ESC θα πρέπει να έχει πέντε βασικά μέλη που θα υπηρετούν εναλλασσόμενες πενταετείς θητείες. Αυτό θα διασφαλίσει τη συνέχεια και τη στρατηγική ηγεσία χωρίς την δομική οστεοποίηση που μπορεί να προκύψει με <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">μόνιμα μέλη</a> σε συλλογικά σώματα ασφάλειας όπως το Συμβούλιο Ασφαλείας του ΟΗΕ. Επιπλέον, αυτά τα βασικά μέλη θα πρέπει να είναι μια γεωγραφικά ποικιλόμορφη ομάδα ευρωπαϊκών κρατών που είναι ήδη σημαντικοί συνεισφέροντες στην ευρωπαϊκή ασφάλεια με μεγάλες μόνιμες ένοπλες δυνάμεις. Ως εκ τούτου, η Γαλλία, η Γερμανία, η Ιταλία, η Πολωνία και το Ηνωμένο Βασίλειο θα ήταν οι πιο λογικοί υποψήφιοι για να γίνουν τα πέντε ιδρυτικά βασικά μέλη του ESC.</p>\n<p>Εκτός από αυτά τα βασικά μέλη, το ESC θα πρέπει να έχει επτά έως εννέα υποστηρικτικά μέλη που θα υπηρετούν σε εναλλασσόμενες θητείες δύο ετών. Όπως και η ομάδα των βασικών μελών, η ομάδα των υποστηρικτικών μελών πρέπει να είναι περιφερειακά ποικιλόμορφη για να διασφαλίσει την ευρύτερη εκπροσώπηση όλων των ευρωπαϊκών κρατών, συμπεριλαμβανομένων μικρότερων μελών της ΕΕ όπως το Λουξεμβούργο και μη μέλη της ΕΕ συμμάχους του ΝΑΤΟ όπως η Νορβηγία. Καθεστώς παρατηρητή θα μπορούσε επίσης να παραχωρηθεί σε διεθνείς οργανισμούς που σχετίζονται με την ευρωπαϊκή ασφάλεια όπως το ΝΑΤΟ και η Ευρωπαϊκή Ένωση, συμμάχους εκτός του ΝΑΤΟ και της ΕΕ όπως η Ουκρανία, και ουδέτερες ευρωπαϊκές χώρες όπως η Ιρλανδία και η Ελβετία.</p>\n<p>Αυτό που πρέπει να σημειωθεί είναι ότι ορισμένοι επικριτές έχουν <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">υποστηρίξει</a> ότι το ESC θα αναπαράγει απλώς ή ακόμη και θα αποδυναμώσει τους μηχανισμούς που ήδη υπάρχουν στις δομές του ΝΑΤΟ και της ΕΕ. Για να είμαστε σαφείς, το ESC πρέπει να σχεδιαστεί για να συμπληρώνει αυτές τις δομές αντιμετωπίζοντας τα υπάρχοντα ελλείμματα εντός και μεταξύ τους. Το ΝΑΤΟ θα παραμείνει έτσι ο ακρογωνιαίος λίθος της διατλαντικής άμυνας, ενώ το ESC θα λειτουργεί ως επιτροπή καθοδήγησης για την Ευρώπη ώστε να είναι πιο αυτοδύναμη στις άμυνές της. Αυτό θα επιτρέψει στις ευρωπαϊκές χώρες να ανταποκριθούν σε περιφερειακές κρίσεις πιο γρήγορα, αποφασιστικά και αποτελεσματικά.</p>\n<p>Αν και η δεύτερη θητεία του Τραμπ θα είναι πιθανότατα μια πολύ πιο σημαντική πρόκληση για τη διατλαντική συμμαχία από την πρώτη του, μπορεί στην πραγματικότητα να προσφέρει μια ευκαιρία για την Ευρώπη να αναλάβει ηγετικό ρόλο στην ασφάλειά της. Η ίδρυση του ESC θα σήμαινε επομένως την ετοιμότητα της Ευρώπης να διατηρήσει την ειρήνη και την ασφάλεια στην περιοχή της χωρίς να υπονομεύσει τις υπάρχουσες δομές συμμαχίας όπως αυτές στο ΝΑΤΟ και την ΕΕ.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Φράνσις Σιν</a></strong> είναι συγγραφέας και αναλυτής έρευνας που επικεντρώνεται στη παγκόσμια διακυβέρνηση, την δημοκρατική ανθεκτικότητα και τη μεγάλη στρατηγική. Η εμπειρία του εκτείνεται σε κανονισμούς κατά της διαφθοράς, πολιτική καθαρής ενέργειας και δομές συμμαχίας. Έχει κατέχει ρόλους σε διάφορα σημαντικά δεξαμενές σκέψης σε όλο τον κόσμο, συμπεριλαμβανομένων του Atlantic Council, του Royal United Services Institute και του Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:25:43.608",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Η δημιουργία ενός Ευρωπαϊκού Συμβουλίου Ασφαλείας θα μπορούσε να είναι η σωστή απάντηση στην αυξανόμενη αβεβαιότητα στην ήπειρο και πέρα από αυτήν. Ένα τέτοιο νέο σχήμα θα ήταν ένα σήμα τόσο προς τους συμμάχους όσο και προς τους αντιπάλους ότι η Ευρώπη παίρνει σοβαρά την ασφάλειά της.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"el",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:26:10.342",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Europa braucht immer noch einen Sicherheitsrat",
                key:"uid": string:"21866e0e-000c-49ad-9183-970275436979",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Die Wiederwahl von Donald Trump zum US-Präsidenten wird voraussichtlich die <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">Spannungen</a> mit europäischen Führern über die transatlantische Sicherheit neu entfachen. Dennoch sieht sich Europa, selbst wenn die Vereinigten Staaten während und nach Trumps zweiter Amtszeit aktiv in der NATO engagiert bleiben, einer unangenehmen Realität gegenüber: Die Ära der bedingungslosen Sicherheitsgarantien der USA ist vorbei. In der Zwischenzeit sieht sich der Kontinent einer wiederauflebenden Bedrohung durch Russland gegenüber, da dessen Invasion in der Ukraine unvermindert fortschreitet.</p>\n<p>Dieser Kontext der Unsicherheit könnte jedoch als Anstoß für europäische Staaten dienen, einen <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Europäischen Sicherheitsrat (ESC)</a> zu etablieren, um ihre Verteidigungs- und Außenpolitik besser zu koordinieren. Erstmals von <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">französischen und deutschen Führern im Jahr 2019</a> vorgeschlagen, würde der ESC als hochrangige und schlanke Entscheidungsstruktur fungieren, um Frieden und Sicherheit in Europa zu bewahren. Entscheidend wäre, dass er als Lenkungsausschuss für europäische Staaten agiert, um die Führung bei der Aufrechterhaltung der regionalen Sicherheit zu übernehmen, während sie weiterhin mit den NATO- und EU-Strukturen in Einklang bleiben.</p>\n<p>Der ESC wird die drängendsten Defizite in den bestehenden europäischen Sicherheitsstrukturen angehen. Erstens würde der ESC sicherstellen, dass europäische Staaten proaktiv ihre Verteidigungspolitik untereinander bestimmen können. Selbst ohne Trumps Wiederwahl hatte die Vereinigten Staaten bereits <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">ihre Aufmerksamkeit auf die Indo-Pazifik-Region</a> erhöht und wäre daher weniger geneigt, ihre führende Rolle in der Verteidigung Europas fortzusetzen. Eine solche Koordination könnte sogar die „<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">europäische Säule</a>“ der NATO stärken, wenn die ESC-Mitglieder einander zur Verantwortung ziehen, um ihre <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">Verpflichtungen zur Verteidigungsausgaben von 2 Prozent des BIP</a> zu erfüllen. Diese zusätzliche Ebene der gegenseitigen Verantwortung wird die kollektiven Verteidigungsfähigkeiten Europas stärken und gleichzeitig Trumps langjährige Kritik an Europas „<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">Schmarotzertum</a>“ an der bestehenden militärischen Präsenz der Vereinigten Staaten in der Region ansprechen.</p>\n<p>Zweitens könnte der ESC die Stärkung der Verte Cooperation des Vereinigten Königreichs mit der EU nach dem Brexit erleichtern. Trotz des Austritts aus den EU-Verteidigungsmechanismen im Jahr 2020 bleibt Großbritannien ein wichtiger Akteur in der europäischen Sicherheit. Tatsächlich schlug der französische Präsident Emmanuel Macron erstmals <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">den ESC vor</a>, um Großbritanniens Beteiligung an den Verteidigungen Europas aufrechtzuerhalten, aber die Idee fand damals in London wenig Beachtung. Jetzt jedoch verfolgt das Starmer-Ministerium einen <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">Verteidigungspakt</a> mit der EU, während es außerhalb des Blocks bleibt, und die Partei der Präsidentin der Europäischen Kommission, Ursula von der Leyen, hat ebenfalls argumentiert, dass der ESC <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">Großbritannien einbeziehen</a> sollte.</p>\n<p>Schließlich würde der ESC in Krisenzeiten als Versammlungsort für europäische Führer fungieren, um schnell auf solche Krisen zu reagieren. NATO und die EU hatten manchmal Schwierigkeiten mit der Entscheidungsfindung aufgrund ihrer Größe und des Bedarfs an Konsens, während der ESC schnell auf schnell auftretende Bedrohungen wie Cyberangriffe und hybride Kriegsführung reagieren könnte. Indem er die gleiche Notwendigkeit zur Einstimmigkeit vermeidet, die insbesondere die <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU-Entscheidungsfindung</a> kennzeichnet, könnte der ESC eine Behinderung durch pro-kremlische <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">Führer</a> wie Ungarns Viktor Orbán oder der Slowakei Robert Fico verhindern.</p>\n<pIn Anbetracht dessen muss der ESC selektiv und geografisch vielfältig in seiner Mitgliedschaft sein und sollte eine relativ kleine Größe von 12-14 rotierenden Sitzen beibehalten. Ein kleinerer Rat gewährleistet eine schnelle Entscheidungsfindung, während rotierende Sitze frische Perspektiven bringen und eine Dominanz durch größere Mächte verhindern, was ein Gleichgewicht zwischen Effizienz und Inklusivität schafft. Zukünftige Mitglieder müssen auch nicht-neutrale europäische Staaten sein, die eine hohe militärische Bereitschaft, geostrategische Bedeutung und ausreichende demokratische Konsolidierung aufweisen. Vielleicht am wichtigsten ist, dass der ESC anpassungsfähig und selbst erneuernd sein muss, sodass er seine Mitgliedschaft, Struktur und Verfahren alle zehn Jahre überprüfen sollte, um etwaige Veränderungen in den geopolitischen Dynamiken Europas zu berücksichtigen.</p>\n<p>Unter diesen Bedingungen sollte der ESC fünf Kernmitglieder haben, die gestaffelte fünfjährige Amtszeiten dienen. Dies würde Kontinuität und strategische Führung gewährleisten, ohne die strukturelle Versteifung, die bei <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">permanenten Mitgliedschaften</a> in kollektiven Sicherheitsgremien wie dem UN-Sicherheitsrat entstehen kann. Darüber hinaus sollten diese Kernmitglieder eine geografisch vielfältige Gruppe europäischer Staaten sein, die bereits bedeutende Beiträge zur europäischen Sicherheit mit großen stehenden Streitkräften leisten. Folglich wären Frankreich, Deutschland, Italien, Polen und das Vereinigte Königreich die logischsten Kandidaten, um die fünf Gründungsmitglieder des ESC zu werden.</p>\n<p>Zusätzlich zu diesen Kernmitgliedern sollte der ESC sieben bis neun unterstützende Mitglieder haben, die in zwei Jahre gestaffelten rotierenden Amtszeiten dienen. Wie die Gruppe der Kernmitglieder muss die Gruppe der unterstützenden Mitglieder regional vielfältig sein, um eine breitere Vertretung aller europäischen Staaten, einschließlich kleinerer EU-Mitglieder wie Luxemburg und nicht-EU-NATO-Verbündeter wie Norwegen, sicherzustellen. Der Beobachterstatus könnte ebenfalls internationalen Gremien, die für die europäische Sicherheit relevant sind, wie NATO und der Europäischen Union, Verbündeten außerhalb von NATO und EU wie der Ukraine und neutralen europäischen Ländern wie Irland und der Schweiz, gewährt werden.</p>\n<p>Das gesagt, haben einige Kritiker <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">argumentiert</a>, dass der ESC einfach die bereits bestehenden Mechanismen in NATO- und EU-Strukturen replizieren oder sogar schwächen würde. Um klarzustellen, muss der ESC so gestaltet sein, dass er diese Strukturen ergänzt, indem er die bestehenden Defizite innerhalb und zwischen ihnen anspricht. Die NATO würde somit das Fundament der transatlantischen Verteidigung bleiben, während der ESC als Lenkungsausschuss für Europa fungieren würde, um bei seinen Verteidigungen selbstständiger zu sein. Dies wird es den europäischen Staaten ermöglichen, schneller, entschlossener und effektiver auf regionale Krisen zu reagieren.</p>\n<p>Obwohl Trumps zweite Amtszeit wahrscheinlich eine viel größere Herausforderung für die transatlantische Allianz darstellen wird als seine erste, könnte sie tatsächlich eine Gelegenheit für Europa bieten, eine führende Rolle in seiner eigenen Sicherheit zu übernehmen. Die Etablierung des ESC würde daher Europas Bereitschaft signalisieren, Frieden und Sicherheit in seiner eigenen Region zu bewahren, ohne bestehende Allianzstrukturen wie die in der NATO und der EU zu untergraben.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> ist ein Autor und Forschungsanalyst, der sich auf globale Governance, demokratische Resilienz und Großstrategie konzentriert. Sein Fachwissen umfasst Antikorruptionsvorschriften, saubere Energiepolitik und Allianzstrukturen. Er hat in verschiedenen renommierten Denkfabriken weltweit, darunter das Atlantic Council, das Royal United Services Institute und das Center for a New American Security, gearbeitet.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:37:04.2",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Die Schaffung eines Europäischen Sicherheitsrats könnte die richtige Antwort auf die wachsende Unsicherheit auf dem Kontinent und darüber hinaus sein. Ein solches neues Format wäre ein Signal sowohl an Verbündete als auch an Gegner, dass Europa seine eigene Sicherheit ernst nimmt.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"de",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:14.1",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Europa wciąż potrzebuje rady bezpieczeństwa",
                key:"uid": string:"2f0de95c-e8e4-4dbe-8e8d-2fb7519c09ed",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Reelekcja Donalda Trumpa na prezydenta USA prawdopodobnie na nowo wznieci <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">napięcia</a> z europejskimi liderami w kwestii bezpieczeństwa transatlantyckiego. Niemniej jednak, nawet jeśli Stany Zjednoczone pozostaną aktywnie zaangażowane w NATO podczas i po drugiej kadencji Trumpa, Europa staje w obliczu niewygodnej rzeczywistości: era bezwarunkowych gwarancji bezpieczeństwa ze strony USA dobiegła końca. W międzyczasie kontynent staje w obliczu odradzającego się zagrożenia ze strony Rosji, ponieważ jej inwazja na Ukrainę trwa bez wytchnienia.</p>\n<p>Jednak ten kontekst niepewności może stanowić impuls dla państw europejskich do ustanowienia <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Europejskiej Rady Bezpieczeństwa (ESC)</a>, aby lepiej koordynować swoje polityki obronne i zagraniczne. Po raz pierwszy zaproponowana przez <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">francuskich i niemieckich liderów w 2019 roku</a>, ESC miałaby funkcjonować jako struktura podejmowania decyzji na wysokim szczeblu, aby zachować pokój i bezpieczeństwo w Europie. Kluczowe jest to, że działałaby jako komitet sterujący dla państw europejskich, aby przejąć inicjatywę w utrzymywaniu bezpieczeństwa regionalnego, pozostając jednocześnie w zgodzie z strukturami NATO i UE.</p>\n<p>ESC zajmie się najpilniejszymi niedoborami w istniejących europejskich strukturach bezpieczeństwa. Po pierwsze, ESC zapewni, że państwa europejskie będą mogły proaktywnie określać polityki obronne między sobą. Nawet bez reelekcji Trumpa, Stany Zjednoczone już zwiększały <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">swoją uwagę na region Indo-Pacyfiku</a>, a zatem będą mniej skłonne do kontynuowania swojej wiodącej roli w obronie Europy. Taka koordynacja mogłaby nawet wzmocnić „<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">europejski filar</a>” NATO, jeśli członkowie ESC będą się wzajemnie rozliczać z realizacji swoich <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">zobowiązań dotyczących wydatków na obronę na poziomie 2 procent PKB</a>. Ta dodatkowa warstwa wzajemnej odpowiedzialności wzmocni zbiorowe zdolności obronne Europy, jednocześnie odpowiadając na długotrwałe krytyki Trumpa dotyczące „<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">korzystania za darmo</a>” z istniejącej obecności wojskowej Stanów Zjednoczonych w regionie.</p>\n<p>Po drugie, ESC mogłaby ułatwić wzmocnienie współpracy obronnej Wielkiej Brytanii z UE po Brexicie. Pomimo odejścia od mechanizmów obronnych UE w 2020 roku, Wielka Brytania pozostaje kluczowym uczestnikiem europejskiego bezpieczeństwa. W rzeczywistości, prezydent Francji Emmanuel Macron po raz pierwszy <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">zaproponował</a> ESC, aby utrzymać zaangażowanie Wielkiej Brytanii w obronę Europy, ale pomysł ten wówczas zyskał niewielką uwagę w Londynie. Teraz jednak ministerstwo Starmera dąży do <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">paktu obronnego</a> z UE, pozostając jednocześnie poza blokiem, a partia przewodniczącej Komisji Europejskiej Ursuli von der Leyen podobnie argumentowała, że ESC powinna <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">uwzględniać Wielką Brytanię</a>.</p>\n<p>Wreszcie, w czasach kryzysu, ESC działałaby jako miejsce spotkań dla europejskich liderów, aby szybko opracować odpowiedzi na takie kryzysy. NATO i UE czasami miały trudności z podejmowaniem decyzji z powodu swojej wielkości i potrzeby konsensusu, podczas gdy ESC mogłaby szybko reagować na szybko pojawiające się zagrożenia, takie jak cyberataki i wojna hybrydowa. Unikając tej samej potrzeby jednomyślności, która szczególnie charakteryzuje <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">podejmowanie decyzji w UE</a>, ESC mogłaby zapobiec blokadzie ze strony pro-Kremlowskich <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">liderów</a>, takich jak Viktor Orbán z Węgier czy Robert Fico ze Słowacji.</p>\n<p>Mając to na uwadze, ESC musi być selektywna i geograficznie zróżnicowana w swoim składzie, a także pozostać w stosunkowo małej liczbie 12-14 rotacyjnych miejsc. Mniejsza rada zapewnia szybkie podejmowanie decyzji, podczas gdy rotacyjne miejsca wprowadzają świeże perspektywy i zapobiegają dominacji większych mocarstw, osiągając równowagę między efektywnością a inkluzyjnością. Potencjalni członkowie muszą być również nie-neutralnymi państwami europejskimi, które mają wysoką gotowość wojskową, geostrategiczne znaczenie i wystarczoną konsolidację demokratyczną. Być może najważniejsze jest to, że ESC musi być zdolna do adaptacji i samoodnowy, dlatego powinna co dekadę przeglądać swój skład, strukturę i procedury, aby dostosować się do wszelkich zmian w geopolitycznej dynamice Europy.</p>\n<p>Na tych warunkach, ESC powinna mieć pięciu członków podstawowych pełniących rotacyjne pięcioletnie kadencje. Zapewni to ciągłość i strategiczne przywództwo bez strukturalnej skostniałości, która może pojawić się w przypadku <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">stałego członkostwa</a> w kolektywnych organach bezpieczeństwa, takich jak Rada Bezpieczeństwa ONZ. Ponadto, ci członkowie podstawowi powinni być geograficznie zróżnicowaną grupą państw europejskich, które już są głównymi uczestnikami europejskiego bezpieczeństwa z dużymi stałymi siłami zbrojnymi. W związku z tym, Francja, Niemcy, Włochy, Polska i Wielka Brytania byłyby najbardziej logicznymi kandydatami na pięciu założycieli podstawowych członków ESC.</p>\n<p>Oprócz tych członków podstawowych, ESC powinna mieć siedmiu do dziewięciu członków wspierających pełniących rotacyjne dwuletnie kadencje. Podobnie jak grupa członków podstawowych, grupa członków wspierających musi być regionalnie zróżnicowana, aby zapewnić szerszą reprezentację wszystkich państw europejskich, w tym mniejszych członków UE, takich jak Luksemburg, oraz sojuszników spoza UE, takich jak Norwegia. Status obserwatora mógłby również zostać przyznany międzynarodowym organom istotnym dla europejskiego bezpieczeństwa, takim jak NATO i Unia Europejska, sojusznikom spoza NATO i UE, takim jak Ukraina, oraz neutralnym krajom europejskim, takim jak Irlandia i Szwajcaria.</p>\n<p>Jednak niektórzy krytycy <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">twierdzili</a>, że ESC po prostu powieli lub nawet osłabi mechanizmy, które już istnieją w strukturach NATO i UE. Aby było jasne, ESC musi być zaprojektowana w celu uzupełnienia tych struktur poprzez adresowanie istniejących niedoborów w ich obrębie i między nimi. NATO pozostanie zatem fundamentem transatlantyckiej obrony, podczas gdy ESC będzie działać jako komitet sterujący dla Europy, aby stać się bardziej samowystarczalną w swojej obronie. To umożliwi państwom europejskim szybsze, zdecydowane i skuteczne reagowanie na kryzysy regionalne.</p>\n<p>Chociaż druga kadencja Trumpa prawdopodobnie będzie znacznie większym wyzwaniem dla sojuszu transatlantyckiego niż jego pierwsza, może to w rzeczywistości stworzyć okazję dla Europy do odegrania wiodącej roli w swoim własnym bezpieczeństwie. Ustanowienie ESC sygnalizowałoby zatem gotowość Europy do zachowania pokoju i bezpieczeństwa w swoim regionie, nie podważając istniejących struktur sojuszniczych, takich jak te w NATO i UE.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> jest autorem i analitykiem badań skoncentrowanym na globalnym zarządzaniu, odporności demokratycznej i wielkiej strategii. Jego ekspertyza obejmuje regulacje antykorupcyjne, politykę czystej energii i struktury sojusznicze. Pełnił role w różnych prominentnych think tankach na całym świecie, w tym w Atlantic Council, Royal United Services Institute oraz Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:09:03.097",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Utworzenie Europejskiej Rady Bezpieczeństwa mogłoby być właściwą odpowiedzią na rosnącą niepewność na kontynencie i poza nim. Taki nowy format byłby sygnałem zarówno dla sojuszników, jak i przeciwników, że Europa traktuje swoje bezpieczeństwo poważnie.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:09:22.887",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Evropa stále potřebuje bezpečnostní radu",
                key:"uid": string:"348083c6-2215-4cd9-a9f5-d436975218d4",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Opětovné zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA pravděpodobně znovu vyvolá <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">napětí</a> s evropskými lídry ohledně transatlantické bezpečnosti. Nicméně, i když Spojené státy zůstanou aktivně zapojeny do NATO během a po Trumpově druhém funkčním období, Evropa čelí nepříjemné realitě: éra bezpodmínečných záruk bezpečnosti ze strany USA je u konce. Mezitím kontinent čelí oživené hrozbě z Ruska, protože jeho invaze na Ukrajinu pokračuje bez přerušení.</p>\n<p>Tento kontext nejistoty by však mohl sloužit jako podnět pro evropské státy, aby zřídily <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Evropskou bezpečnostní radu (ESC)</a>, která by lépe koordinovala jejich obranné a zahraniční politiky. Prvně navržena <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">francouzskými a německými lídry v roce 2019</a>, ESC by fungovala jako vysoce postavená a zjednodušená rozhodovací struktura pro zachování míru a bezpečnosti v Evropě. Klíčové je, že by fungovala jako řídící výbor pro evropské státy, aby převzaly vedení v udržování regionální bezpečnosti, přičemž by zůstaly v souladu se strukturami NATO a EU.</p>\n<p>ESC se zaměří na nejpalčivější nedostatky v existujících evropských bezpečnostních strukturách. Za prvé, ESC by zajistila, že evropské státy mohou proaktivně určovat obranné politiky mezi sebou. I bez Trumpova zvolení, Spojené státy již zvyšovaly <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">svou pozornost na region Indo-Pacifik</a>, a proto by bylo méně pravděpodobné, že by pokračovaly ve své vedoucí roli v obraně Evropy. Taková koordinace by mohla dokonce posílit „<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">evropský pilíř</a>“ NATO, pokud by si členové ESC vzájemně odpovídali za splnění svých <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">povinností vynakládat 2 procenta HDP na obranu</a>. Tato přidaná vrstva vzájemné odpovědnosti posílí kolektivní obranné schopnosti Evropy a zároveň se vypořádá s Trumpovými dlouhodobými kritikami „<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">vykořisťování</a>“ ze strany Evropy na existující vojenské přítomnosti USA v regionu.</p>\n<p>Za druhé, ESC by mohla usnadnit posílení obranné spolupráce Velké Británie s EU po brexitu. I když se v roce 2020 vzdala obranných mechanismů EU, Británie zůstává klíčovým aktérem v evropské bezpečnosti. Ve skutečnosti francouzský prezident Emmanuel Macron poprvé <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">navrhl</a> ESC, aby udržel zapojení Británie do evropských obranných záležitostí, ale myšlenka v té době v Londýně získala jen malou pozornost. Nyní však ministerstvo Starmera usiluje o <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">obrannou dohodu</a> s EU, přičemž zůstává mimo blok, a strana předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen rovněž argumentovala, že by ESC měla <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">zahrnovat Británii</a>.</p>\n<p>Konečně, v době nouze by ESC fungovala jako shromaždiště pro evropské lídry, aby rychle vyvinuli reakce na takové krize. NATO a EU se někdy potýkaly s rozhodováním kvůli své velikosti a potřebě konsensu, zatímco ESC by mohla rychle reagovat na rychle se objevující hrozby, jako jsou kybernetické útoky a hybridní válka. Vyhnutím se stejné potřebě jednomyslnosti, která zejména charakterizuje <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">rozhodování EU</a>, by ESC mohla předejít obstrukcím ze strany pro-kremlovských <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">lídrů</a> jako je Viktor Orbán z Maďarska nebo Robert Fico ze Slovenska.</p>\n<p>Vzhledem k tomu, ESC musí být selektivní a geograficky rozmanitá ve svém členství, a také zůstat v relativně malém počtu 12-14 rotujících míst. Menší rada zajišťuje rychlé rozhodování, zatímco rotující místa přinášejí nové perspektivy a zabraňují dominanci větších mocností, čímž se dosahuje rovnováhy mezi efektivitou a inkluzivností. Potenciální členové musí být také ne-neutrální evropské státy, které mají vysokou vojenskou připravenost, geostrategický význam a dostatečnou demokratickou konsolidaci. Snad nejdůležitější je, že ESC musí být schopna adaptability a sebeobnovy, takže by měla každé desetiletí přezkoumávat své členství, strukturu a postupy, aby se přizpůsobila jakýmkoli změnám v geopolitické dynamice Evropy.</p>\n<p>Za těchto podmínek by ESC měla mít pět základních členů, kteří by sloužili v po sobě jdoucích pětiletých obdobích. To by zajistilo kontinuitu a strategické vedení bez strukturální zkostnatělosti, která může vzniknout s <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">trvalým členstvím</a> v kolektivních bezpečnostních orgánech, jako je Rada bezpečnosti OSN. Dále by tito základní členové měli být geograficky rozmanitou skupinou evropských států, které již jsou významnými přispěvateli k evropské bezpečnosti s velkými stálými ozbrojenými silami. Důsledně by tedy Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie byly nejlogičtějšími kandidáty na pět zakládajících základních členů ESC.</p>\n<p>Kromě těchto základních členů by měla mít ESC sedm až devět podpůrných členů, kteří by sloužili v dvouletých po sobě jdoucích rotujících obdobích. Stejně jako skupina základních členů, skupina podpůrných členů musí být regionálně rozmanitá, aby zajistila širší zastoupení všech evropských států, včetně menších členů EU, jako je Lucembursko, a nečlenských spojenců NATO, jako je Norsko. Status pozorovatele by mohl být rovněž rozšířen na mezinárodní orgány relevantní pro evropskou bezpečnost, jako je NATO a Evropská unie, spojence mimo NATO a EU, jako je Ukrajina, a neutrální evropské země, jako je Irsko a Švýcarsko.</p>\n<p>To však někteří kritici <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">tvrdili</a>, že ESC by jednoduše replikovala nebo dokonce oslabovala mechanismy, které již existují ve strukturách NATO a EU. Aby bylo jasno, ESC musí být navržena tak, aby doplňovala tyto struktury tím, že se zabývá existujícími nedostatky uvnitř a mezi nimi. NATO by tedy zůstalo základem transatlantické obrany, zatímco ESC by fungovala jako řídící výbor pro Evropu, aby byla v obranných záležitostech soběstačnější. To umožní evropským státům reagovat na regionální krize rychleji, rozhodněji a efektivněji.</p>\n<p>I když bude Trumpovo druhé funkční období pravděpodobně mnohem větší výzvou pro transatlantickou alianci než jeho první, může to ve skutečnosti poskytnout příležitost Evropě převzít vedoucí roli v její vlastní bezpečnosti. Zřízení ESC by tedy signalizovalo připravenost Evropy zachovat mír a bezpečnost ve svém vlastním regionu, aniž by podkopávalo existující alianční struktury, jako jsou ty v NATO a EU.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> je autorem a výzkumným analytikem zaměřeným na globální správu, demokratickou odolnost a velkou strategii. Jeho odborné znalosti zahrnují regulace proti korupci, politiku čisté energie a alianční struktury. Zastával různé role v několika významných think-tancích po celém světě, včetně Atlantic Council, Royal United Services Institute a Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:36:47.052",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Tvorba Evropské bezpečnostní rady by mohla být správnou odpovědí na rostoucí nejistotu na kontinentu a mimo něj. Takový nový formát by byl signálem jak pro spojence, tak pro protivníky, že Evropa bere svou vlastní bezpečnost vážně.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"cs",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:02.197",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Європі все ще потрібна рада безпеки",
                key:"uid": string:"42b90f7d-2eb3-4349-b020-8c17c0693f4e",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:11.085",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"uk",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Europa încă are nevoie de un consiliu de securitate",
                key:"uid": string:"42bc81e6-7f19-4f44-a946-6461eb5d35de",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Realegerea lui Donald Trump ca președinte al SUA este probabil să reaprindă <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">tensiunile</a> cu liderii europeni în legătură cu securitatea transatlantică. Cu toate acestea, chiar dacă Statele Unite rămân implicate activ în NATO în timpul și după al doilea mandat al lui Trump ca președinte, Europa se confruntă cu o realitate inconfortabilă: era garanțiilor de securitate necondiționate din partea SUA s-a încheiat. Între timp, continentul se confruntă cu o amenințare resurgente din partea Rusiei, pe măsură ce invazia sa în Ucraina continuă fără încetare.</p>\n<p>Cu toate acestea, acest context de incertitudine ar putea servi ca un impuls pentru statele europene să stabilească un <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Consiliu European de Securitate (ESC)</a> pentru a coordona mai bine politicile lor de apărare și externe. Propus pentru prima dată de <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">liderii francezi și germani în 2019</a>, ESC ar funcționa ca o structură de decizie de înalt nivel și eficientă pentru a păstra pacea și securitatea în Europa. Crucial, ar opera ca un comitet de conducere pentru statele europene pentru a prelua conducerea în menținerea securității regionale, rămânând în același timp aliniate cu structurile NATO și UE.</p>\n<p>ESC va aborda cele mai presante deficite din structurile existente de securitate europeană. În primul rând, ESC ar asigura că statele europene pot determina proactiv politicile de apărare între ele. Chiar și fără realegerea lui Trump, Statele Unite își creșteau deja <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">atenția asupra regiunii Indo-Pacific</a>, și, prin urmare, ar fi mai puțin probabil să continue rolul său de lider în apărarea Europei. O astfel de coordonare ar putea chiar să întărească „<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">pilonul european</a>” al NATO dacă membrii ESC se țin responsabili unii față de alții pentru îndeplinirea <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">angajamentelor de cheltuieli pentru apărare de 2% din PIB</a>. Această adăugare de responsabilitate reciprocă va întări capacitățile defensive colective ale Europei, abordând în același timp criticile de lungă durată ale lui Trump la adresa „<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">profitorilor</a>” de pe urma prezenței militare existente a Statelor Unite în regiune.</p>\n<p>În al doilea rând, ESC ar putea facilita întărirea cooperării în domeniul apărării a Regatului Unit cu UE după Brexit. În ciuda plecării din mecanismele de apărare ale UE în 2020, Marea Britanie rămâne un actor cheie în securitatea europeană. De fapt, președintele francez Emmanuel Macron a <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">propus</a> pentru prima dată ESC pentru a menține implicarea Marii Britanii în apărările Europei, dar ideea a primit puțină atenție la Londra la acea vreme. Acum, însă, ministerul Starmer urmărește un <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">pact de apărare</a> cu UE, rămânând în afara blocului, iar partidul președintelui Comisiei Europene Ursula von der Leyen a susținut de asemenea că ESC ar trebui să <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">includă Marea Britanie</a>.</p>\n<p>În cele din urmă, în timpul situațiilor de urgență, ESC ar acționa ca un loc de întâlnire pentru liderii europeni pentru a dezvolta rapid răspunsuri la astfel de crize. NATO și UE s-au confruntat uneori cu dificultăți în luarea deciziilor din cauza dimensiunii lor și a necesității de consens, în timp ce ESC ar putea răspunde rapid la amenințări emergente rapid, cum ar fi atacurile cibernetice și războiul hibrid. Prin evitarea aceleași necesități de unanimitate care marchează în special <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">luarea deciziilor în UE</a>, ESC ar putea preveni obstrucționarea din partea <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">liderilor</a> pro-Kremlin, cum ar fi Viktor Orbán din Ungaria sau Robert Fico din Slovacia.</p>\n<p>Având în vedere acest lucru, ESC trebuie să fie selectiv și geografic diversificat în ceea ce privește membrii săi, precum și să rămână la o dimensiune relativ mică de 12-14 locuri rotative. Un consiliu mai mic asigură o luare rapidă a deciziilor, în timp ce locurile rotative aduc perspective noi și previn dominarea de către puteri mai mari, găsind un echilibru între eficiență și incluziune. Membrii potențiali trebuie să fie, de asemenea, state europene non-neutre care au o pregătire militară ridicată, o importanță geostrategică și o consolidare democratică suficientă. Poate cel mai important, ESC trebuie să fie capabil de adaptabilitate și auto-renovare, astfel încât să își revizuiască membrii, structura și procedurile la fiecare zece ani pentru a se adapta la orice schimbări în dinamica geopolitică a Europei.</p>\n<pÎn aceste condiții, ESC ar trebui să aibă cinci membri de bază care să servească mandate de cinci ani, în etape. Acest lucru ar asigura continuitate și leadership strategic fără osificarea structurală care poate apărea cu <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">membri permanenți</a> în organismele de securitate colectivă, cum ar fi Consiliul de Securitate al ONU. În plus, acești membri de bază ar trebui să fie un grup geografic diversificat de state europene care sunt deja contribuabili majori la securitatea europeană, având forțe armate mari. Prin urmare, Franța, Germania, Italia, Polonia și Regatul Unit ar fi cei mai logici candidați pentru a deveni cei cinci membri fondatori ai ESC.</p>\n<p>În plus față de acești membri de bază, ESC ar trebui să aibă între șapte și nouă membri de sprijin care să servească în mandate rotative de doi ani. La fel ca grupul de membri de bază, grupul de membri de sprijin trebuie să fie variat regional pentru a asigura o reprezentare mai largă a tuturor statelor europene, inclusiv a membrilor mai mici ai UE, cum ar fi Luxemburg, și a aliaților NATO din afara UE, cum ar fi Norvegia. Statutul de observator ar putea fi de asemenea extins la organisme internaționale relevante pentru securitatea europeană, cum ar fi NATO și Uniunea Europeană, aliați din afara NATO și UE, cum ar fi Ucraina, și țări europene neutre, cum ar fi Irlanda și Elveția.</p>\n<p>Cu toate acestea, unii critici au <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">susținut</a> că ESC ar replica pur și simplu sau chiar ar slăbi mecanismele care există deja în structurile NATO și UE. Pentru a fi clar, ESC trebuie să fie conceput pentru a completa aceste structuri, abordând deficitele existente în cadrul și între ele. NATO ar rămâne astfel piatra de temelie a apărării transatlantice, în timp ce ESC ar acționa ca un comitet de conducere pentru ca Europa să fie mai autosuficientă în apărarea sa. Acest lucru va permite statelor europene să răspundă mai repede, decisiv și eficient la crizele regionale.</p>\n<p>Deși al doilea mandat al lui Trump va fi probabil o provocare mult mai semnificativă pentru alianța transatlantică decât primul său, ar putea oferi de fapt o oportunitate pentru Europa de a prelua un rol de lider în propria sa securitate. Stabilirea ESC ar semnala, așadar, pregătirea Europei de a păstra pacea și securitatea în propria sa regiune fără a submina structurile de alianță existente, cum ar fi cele din NATO și UE.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> este un autor și analist de cercetare concentrat pe guvernanța globală, reziliența democratică și strategia grandioasă. Expertiza sa acoperă reglementările anti-corupție, politica de energie curată și structurile de alianță. A ocupat funcții în diverse think tank-uri de renume din întreaga lume, inclusiv la Atlantic Council, Royal United Services Institute și Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:03:56.294",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Crearea unui Consiliu European de Securitate ar putea fi răspunsul corect la incertitudinea în creștere de pe continent și dincolo de acesta. Un astfel de nou format ar fi un semnal atât pentru aliați, cât și pentru adversari că Europa își ia în serios propria securitate.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ro",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:05:32.793",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"L'Europe a encore besoin d'un conseil de sécurité",
                key:"uid": string:"43469bef-63fb-45e2-86ed-c2e4e3e24dcc",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>La réélection de Donald Trump en tant que président des États-Unis est susceptible de raviver <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">les tensions</a> avec les dirigeants européens concernant la sécurité transatlantique. Néanmoins, même si les États-Unis restent activement engagés dans l'OTAN pendant et après le second mandat de Trump, l'Europe fait face à une réalité inconfortable : l'ère des garanties de sécurité inconditionnelles des États-Unis est terminée. Pendant ce temps, le continent est confronté à une menace renaissante de la Russie alors que son invasion de l'Ukraine se poursuit sans relâche.</p>\n<p>Cependant, ce contexte d'incertitude pourrait servir d'impulsion aux États européens pour établir un <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Conseil de sécurité européen (CSE)</a> afin de mieux coordonner leurs politiques de défense et étrangères. Proposé pour la première fois par <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">les dirigeants français et allemands en 2019</a>, le CSE fonctionnerait comme une structure de prise de décision de haut niveau et rationalisée pour préserver la paix et la sécurité en Europe. Crucialement, il agirait comme un comité directeur pour que les États européens prennent les devants dans le maintien de la sécurité régionale tout en restant alignés avec les structures de l'OTAN et de l'UE.</p>\n<p>Le CSE s'attaquera aux déficits les plus pressants dans les structures de sécurité européennes existantes. Tout d'abord, le CSE garantirait que les États européens puissent déterminer proactivement leurs politiques de défense entre eux. Même sans la réélection de Trump, les États-Unis augmentaient déjà <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">leur attention sur la région indo-pacifique</a>, et seraient donc moins susceptibles de continuer leur rôle de leader dans la défense de l'Europe. Une telle coordination pourrait même renforcer le “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">pilier européen</a>” de l'OTAN si les membres du CSE se tiennent mutuellement responsables de respecter leurs <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">engagements de dépenses de défense de 2 % du PIB</a>. Cette couche supplémentaire de responsabilité mutuelle renforcera les capacités défensives collectives de l'Europe tout en répondant simultanément aux critiques de longue date de Trump concernant le “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">profiteur</a>” de la présence militaire existante des États-Unis dans la région.</p>\n<p>Deuxièmement, le CSE pourrait faciliter le renforcement de la coopération en matière de défense du Royaume-Uni avec l'UE après le Brexit. Malgré son départ des mécanismes de défense de l'UE en 2020, la Grande-Bretagne reste un acteur clé de la sécurité européenne. En fait, le président français Emmanuel Macron a d'abord <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">proposé</a> le CSE pour maintenir l'implication de la Grande-Bretagne dans les défenses de l'Europe, mais l'idée a peu retenu l'attention à Londres à l'époque. Maintenant, cependant, le ministère Starmer poursuit un <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">pacte de défense</a> avec l'UE tout en restant en dehors du bloc, et le parti de la présidente de la Commission européenne Ursula von der Leyen a également soutenu que le CSE devrait <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">inclure la Grande-Bretagne</a>.</p>\n<p>Enfin, en période d'urgence, le CSE agirait comme un lieu de réunion pour que les dirigeants européens développent rapidement des réponses à de telles crises. L'OTAN et l'UE ont parfois eu du mal avec la prise de décision en raison de leur taille et de la nécessité d'un consensus, tandis que le CSE pourrait répondre rapidement à des menaces émergentes comme les cyberattaques et la guerre hybride. En évitant le même besoin d'unanimité qui caractérise particulièrement <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">la prise de décision de l'UE</a>, le CSE pourrait anticiper les obstructions de dirigeants pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">comme Viktor Orbán de Hongrie ou Robert Fico de Slovaquie.</p>\n<p>Dans cet esprit, le CSE doit être sélectif et géographiquement diversifié dans sa composition, tout en restant à une taille relativement petite de 12 à 14 sièges tournants. Un conseil plus petit garantit une prise de décision rapide tandis que les sièges tournants apportent de nouvelles perspectives et empêchent la domination par des puissances plus grandes, trouvant un équilibre entre efficacité et inclusivité. Les membres potentiels doivent également être des États européens non neutres ayant une grande préparation militaire, une importance géostratégique et une consolidation démocratique suffisante. Peut-être plus important encore, le CSE doit être capable d'adaptabilité et de renouvellement, il devrait donc revoir sa composition, sa structure et ses procédures tous les dix ans pour s'adapter à tout changement dans les dynamiques géopolitiques de l'Europe.</p>\n<p>Dans ces conditions, le CSE devrait avoir cinq membres principaux servant des mandats échelonnés de cinq ans. Cela garantirait la continuité et le leadership stratégique sans l'ossification structurelle qui peut survenir avec <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">l'adhésion permanente</a> à des organes de sécurité collective comme le Conseil de sécurité de l'ONU. De plus, ces membres principaux devraient être un groupe géographiquement diversifié d'États européens qui sont déjà de grands contributeurs à la sécurité européenne avec de grandes forces armées permanentes. Par conséquent, la France, l'Allemagne, l'Italie, la Pologne et le Royaume-Uni seraient les candidats les plus logiques pour devenir les cinq membres fondateurs principaux du CSE.</p>\n<p>En plus de ces membres principaux, le CSE devrait avoir de sept à neuf membres de soutien servant des mandats tournants échelonnés de deux ans. Comme le groupe des membres principaux, le groupe des membres de soutien doit être régionalement varié pour garantir une représentation plus large de tous les États européens, y compris des membres plus petits de l'UE comme le Luxembourg et des alliés non membres de l'UE comme la Norvège. Un statut d'observateur pourrait également être accordé à des organes internationaux pertinents pour la sécurité européenne comme l'OTAN et l'Union européenne, des alliés en dehors de l'OTAN et de l'UE comme l'Ukraine, et des pays européens neutres comme l'Irlande et la Suisse.</p>\n<p>Cela dit, certains critiques ont <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">soutenu</a> que le CSE ne ferait que reproduire ou même affaiblir les mécanismes qui existent déjà dans les structures de l'OTAN et de l'UE. Pour être clair, le CSE doit être conçu pour compléter ces structures en abordant les déficits existants à l'intérieur et entre elles. L'OTAN resterait ainsi la pierre angulaire de la défense transatlantique, tandis que le CSE agirait comme un comité directeur pour que l'Europe soit plus autonome dans ses défenses. Cela permettra aux États européens de répondre plus rapidement, de manière décisive et efficace aux crises régionales.</p>\n<p>Bien que le second mandat de Trump soit probablement un défi beaucoup plus significatif pour l'alliance transatlantique que son premier, il pourrait en fait offrir une opportunité à l'Europe de jouer un rôle de leader dans sa propre sécurité. L'établissement du CSE signalerait donc la volonté de l'Europe de préserver la paix et la sécurité dans sa propre région sans compromettre les structures d'alliance existantes comme celles de l'OTAN et de l'UE.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> est un auteur et analyste de recherche axé sur la gouvernance mondiale, la résilience démocratique et la grande stratégie. Son expertise couvre les réglementations anti-corruption, la politique énergétique propre et les structures d'alliance. Il a occupé des postes dans divers think tanks de premier plan à travers le monde, y compris le Atlantic Council, le Royal United Services Institute et le Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:53:38.61",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>La création d'un Conseil de sécurité européen pourrait être la bonne réponse à l'incertitude croissante sur le continent et au-delà. Un tel nouveau format serait un signal à la fois pour les alliés et les adversaires que l'Europe prend sa propre sécurité au sérieux.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:53:38.611",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Европе все еще нужен совет безопасности",
                key:"uid": string:"48aced12-0b5b-4422-8ad2-d7bf1135331c",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:33.866",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ru",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Europe still needs a security council",
                key:"uid": string:"559fae8f-5e85-4afe-bdcf-8f3a288da994",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Donald Trump’s reelection as US president is likely to reignite <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">tensions</a> with European leaders over transatlantic security. Nevertheless, even if the United States remains actively engaged in NATO during and after Trump’s second term as president, Europe faces an uncomfortable reality: the era of unconditional US security guarantees is over. Meanwhile, the continent confronts a resurgent threat from Russia as its invasion of Ukraine continues unabated.</p>\n<p>However, this context of uncertainty could serve as the impetus for European states to establish a <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">European Security Council (ESC)</a> to better coordinate their defense and foreign policies. First proposed by <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">French and German leaders in 2019</a>, the ESC would function as a high-level and streamlined decision-making structure to preserve peace and security in Europe. Crucially, it would operate as a steering committee for European states to take the lead in maintaining regional security while remaining aligned with NATO and EU structures.</p>\n<p>The ESC will tackle the most pressing deficits in existing European security structures. Firstly, the ESC would ensure European states can proactively determine defense policies among themselves. Even without Trump’s reelection, the United States was already increasing <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">its attention on the Indo-Pacific region</a>, and would hence be less likely to continue its leading role in Europe’s defense. Such coordination could even bolster NATO’s “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">European pillar</a>” if ESC members hold each other responsible for meeting their <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">2 per cent of GDP defense spending commitments</a>. This added layer of mutual accountability will reinforce Europe’s collective defensive capabilities while simultaneously addressing Trump’s longstanding criticisms of Europe’s “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">freeloading</a>” off of the United States’ existing military presence in the region.</p>\n<p>Secondly, the ESC could facilitate the strengthening of the UK’s defense cooperation with the EU after Brexit. Despite departing from EU defense mechanisms in 2020, Britain remains a key stakeholder in European security. In fact, French President Emannuel Macron first <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">proposed</a> the ESC to maintain Britain’s involvement in Europe’s defenses, but the idea gained little attention in London at the time. Now though, the Starmer ministry is pursuing a <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">defense pact</a> with the EU while remaining outside of the bloc, and the party of European Commission president Ursula von der Leyen has similarly argued that the ESC should <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">include Britain</a>.</p>\n<p>Finally, during times of emergency, the ESC would act as a convening place for European leaders to rapidly develop responses to such crises. NATO and the EU have sometimes struggled with decision-making due to their size and the need for consensus, whereas the ESC could respond quickly to rapidly emerging threats like cyberattacks and hybrid warfare. By avoiding the same need for unanimity that especially marks <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU decision-making</a>, the ESC could pre-empt obstruction from pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">leaders</a> like Hungary’s Viktor Orbán or Slovakia’s Robert Fico.</p>\n<p>With that in mind, the ESC must be selective and geographically diverse with its membership, as well as stay at a relatively small size of 12-14 rotating seats. A smaller council ensures swift decision-making while rotating seats bring fresh perspectives and prevent dominance by larger powers, striking a balance between efficiency and inclusivity. Prospective members must also be non-neutral European states that have high military readiness, geostrategic importance, and sufficient democratic consolidation. Perhaps most importantly, the ESC must be capable of adaptability and self-renewal, so it should review its membership, structure, and procedures every decade to accommodate any shifts in Europe’s geopolitical dynamics.</p>\n<p>Under those terms, the ESC should have five core members serving staggered five-year terms. This would ensure continuity and strategic leadership without the structural ossification that can arise with <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">permanent membership</a> in collective security bodies like the UN Security Council. Furthermore, these core members should be a geographically diverse group of European states which are already major contributors to European security with large standing armed forces. Consequently, France, Germany, Italy, Poland, and the UK would be the most logical candidates to become the five founding core ESC members.</p>\n<p>In addition to these core members, the ESC should have seven to nine supporting members serving in two-year staggered rotating terms. Like the core members group, the supporting members group must be regionally varied to ensure the broader representation of all European states, including smaller EU members like Luxembourg and non-EU NATO allies like Norway. Observer status could likewise be extended to international bodies relevant to European security like NATO and the European Union, allies outside of NATO and the EU like Ukraine, and neutral European countries like Ireland and Switzerland.</p>\n<p>That said, some critics have <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">argued</a> that the ESC would simply replicate or even weaken the mechanisms that already exist in NATO and EU structures. To be clear, the ESC must be designed to complement those structures by addressing the existing deficits within and between them. NATO would thus remain the cornerstone of transatlantic defense, while the ESC would act as a steering committee for Europe to be more self-sufficient with its defenses. This will enable European states to respond to regional crises more quickly, decisively, and effectively.</p>\n<p>Although Trump’s second term will probably be a much more significant challenge to the transatlantic alliance than his first, it might actually provide an opportunity for Europe to take a leading role in its own security. Establishing the ESC would therefore signal Europe’s readiness to preserve peace and security in its own region without undermining existing alliance structures like those in NATO and the EU.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> is an author and research analyst focused on global governance, democratic resilience, and grand strategy. His expertise spans anti-corruption regulations, clean energy policy, and alliance structures. He has held roles at various prominent think tanks around the world, including the Atlantic Council, the Royal United Services Institute, and the Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:15:21.026",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>The creation of a European Security Council could be the right answer to growing uncertainty on the continent and beyond. Such a new format would be a signal to both allies and adversaries that Europe takes its own security seriously.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"en",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:15:51.695",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Avrupa'nın hala bir güvenlik konseyine ihtiyacı var.",
                key:"uid": string:"72952484-e193-4d90-9ead-eb2b2468c0c7",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Donald Trump’ın ABD başkanı olarak yeniden seçilmesi, transatlantik güvenlik konusunda Avrupa liderleriyle <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">gerilimleri</a> yeniden alevlendirebilir. Ancak, ABD Trump’ın ikinci döneminde ve sonrasında NATO’da aktif bir şekilde yer alsa bile, Avrupa rahatsız edici bir gerçekle karşı karşıya: koşulsuz ABD güvenlik garantileri dönemi sona erdi. Bu arada, kıta, Rusya’nın Ukrayna’yı durmaksızın işgaliyle birlikte yeniden canlanan bir tehdit ile yüzleşiyor.</p>\n<p>Ancak, bu belirsizlik ortamı, Avrupa devletlerinin savunma ve dış politikalarını daha iyi koordine etmek için bir <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Avrupa Güvenlik Konseyi (ESC)</a> kurmaları için bir itici güç olabilir. İlk olarak <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">Fransız ve Alman liderler tarafından 2019’da önerilen</a> ESC, Avrupa’da barış ve güvenliği korumak için yüksek düzeyde ve sadeleştirilmiş bir karar alma yapısı olarak işlev görecektir. Kritik olarak, NATO ve AB yapılarıyla uyumlu kalırken, Avrupa devletlerinin bölgesel güvenliği sürdürmede öncülük etmeleri için bir yönlendirme komitesi olarak çalışacaktır.</p>\n<p>ESC, mevcut Avrupa güvenlik yapılarındaki en acil eksiklikleri ele alacaktır. Öncelikle, ESC, Avrupa devletlerinin savunma politikalarını proaktif bir şekilde kendi aralarında belirleyebilmelerini sağlayacaktır. Trump’ın yeniden seçilmesi olmadan bile, ABD zaten <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">Hindistan-Pasifik bölgesine olan dikkatini artırıyordu</a> ve bu nedenle Avrupa’nın savunmasındaki liderlik rolünü sürdürme olasılığı daha düşük olacaktır. Böyle bir koordinasyon, ESC üyeleri birbirlerini <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">GSYİH’nın %2’si savunma harcama taahhütlerini</a> yerine getirmeleri konusunda sorumlu tutarlarsa, NATO’nun “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">Avrupa sütunu</a>”nu bile güçlendirebilir. Bu karşılıklı hesap verebilirlik katmanı, Avrupa’nın kolektif savunma yeteneklerini pekiştirirken, aynı zamanda Trump’ın Avrupa’nın “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">bedavacılık</a>” eleştirilerini de ele alacaktır.</p>\n<p>İkincisi, ESC, Brexit sonrası İngiltere’nin AB ile savunma işbirliğini güçlendirmesine yardımcı olabilir. 2020’de AB savunma mekanizmalarından ayrılmasına rağmen, Britanya Avrupa güvenliğinde önemli bir paydaş olmaya devam etmektedir. Aslında, Fransız Cumhurbaşkanı Emannuel Macron, Britanya’nın Avrupa savunmalarındaki katılımını sürdürmek için ilk olarak <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">ESC’yi önerdi</a>, ancak bu fikir o zaman Londra’da pek ilgi görmedi. Ancak şimdi, Starmer hükümeti, blok dışında kalırken AB ile bir <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">savunma paktı</a> peşinde ve Avrupa Komisyonu Başkanı Ursula von der Leyen’in partisi de benzer şekilde ESC’nin <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">Britanya’yı içermesi gerektiğini</a> savunmuştur.</p>\n<p>Son olarak, acil durumlar sırasında, ESC, Avrupa liderlerinin bu tür krizlere hızlı yanıtlar geliştirmek için toplanacağı bir yer olarak işlev görecektir. NATO ve AB, büyüklükleri ve uzlaşma gerekliliği nedeniyle bazen karar alma konusunda zorluklar yaşamışken, ESC, siber saldırılar ve hibrit savaşlar gibi hızla ortaya çıkan tehditlere hızlı bir şekilde yanıt verebilir. Özellikle <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">AB karar alma süreçlerini</a> belirleyen aynı oybirliği gerekliliğinden kaçınarak, ESC, pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">liderlerden</a> Macaristan’ın Viktor Orbán’ı veya Slovakya’nın Robert Fico’sunu engellemeyi önleyebilir.</p>\n<p>Bunu göz önünde bulundurarak, ESC, üyeliğinde seçici ve coğrafi olarak çeşitli olmalı ve 12-14 döner koltukla nispeten küçük bir boyutta kalmalıdır. Daha küçük bir konsey, hızlı karar alma sağlar, döner koltuklar ise taze bakış açıları getirir ve daha büyük güçlerin hakimiyetini önler, verimlilik ve kapsayıcılık arasında bir denge kurar. Potansiyel üyeler ayrıca yüksek askeri hazırlık, jeostratejik önem ve yeterli demokratik konsolidasyona sahip olan tarafsız olmayan Avrupa devletleri olmalıdır. Belki de en önemlisi, ESC, uyum sağlama ve kendini yenileme yeteneğine sahip olmalı, bu nedenle Avrupa’nın jeopolitik dinamiklerindeki herhangi bir değişimi karşılamak için her on yılda bir üyeliğini, yapısını ve prosedürlerini gözden geçirmelidir.</p>\n<p>Bu şartlar altında, ESC’nin beş ana üyesi, beş yıllık döner dönemler halinde görev yapmalıdır. Bu, <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">kalıcı üyelik</a> gibi kolektif güvenlik organlarında ortaya çıkabilecek yapısal katılığın önüne geçerken, süreklilik ve stratejik liderlik sağlayacaktır. Ayrıca, bu ana üyeler, zaten büyük kalıcı silahlı kuvvetlere sahip olan Avrupa devletlerinden coğrafi olarak çeşitli bir grup olmalıdır. Sonuç olarak, Fransa, Almanya, İtalya, Polonya ve Birleşik Krallık, beş kurucu ana ESC üyesi olma konusunda en mantıklı adaylar olacaktır.</p>\n<p>Bu ana üyelere ek olarak, ESC’nin iki yıllık döner dönemlerde görev yapacak yedi ila dokuz destekleyici üyesi olmalıdır. Ana üyeler grubuna benzer şekilde, destekleyici üyeler grubu, tüm Avrupa devletlerinin daha geniş temsilini sağlamak için bölgesel olarak çeşitli olmalıdır; bu, Lüksemburg gibi daha küçük AB üyelerini ve Norveç gibi AB dışındaki NATO müttefiklerini de içermelidir. Gözlemci statüsü, ayrıca Avrupa güvenliği ile ilgili uluslararası kuruluşlara, NATO ve Avrupa Birliği gibi, NATO ve AB dışındaki müttefiklere, Ukrayna gibi, ve İrlanda ve İsviçre gibi tarafsız Avrupa ülkelerine de genişletilebilir.</p>\n<p>Bununla birlikte, bazı eleştirmenler <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">ESC’nin</a> zaten NATO ve AB yapılarında mevcut olan mekanizmaları basitçe kopyalayacağını veya hatta zayıflatacağını savunmuştur. Açık olmak gerekirse, ESC, bu yapılar arasındaki mevcut eksiklikleri ele alarak bu yapıları tamamlayacak şekilde tasarlanmalıdır. Böylece NATO, transatlantik savunmanın temel taşı olmaya devam ederken, ESC, Avrupa’nın savunmalarında daha bağımsız olabilmesi için bir yönlendirme komitesi olarak işlev görecektir. Bu, Avrupa devletlerinin bölgesel krizlere daha hızlı, kararlı ve etkili bir şekilde yanıt vermelerini sağlayacaktır.</p>\n<p>Trump’ın ikinci dönemi, muhtemelen transatlantik ittifak için birinci dönemine göre çok daha büyük bir zorluk olacaktır, ancak bu aslında Avrupa’nın kendi güvenliğinde liderlik rolü üstlenmesi için bir fırsat sunabilir. Bu nedenle, ESC’nin kurulması, Avrupa’nın kendi bölgesinde barış ve güvenliği korumaya hazır olduğunu, NATO ve AB gibi mevcut ittifak yapılarının altını oymadan gösterecektir.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong>, küresel yönetişim, demokratik dayanıklılık ve büyük strateji üzerine odaklanmış bir yazar ve araştırma analistidir. Uzmanlık alanları, yolsuzlukla mücadele düzenlemeleri, temiz enerji politikası ve ittifak yapılarıdır. Atlantic Council, Royal United Services Institute ve Center for a New American Security gibi dünyanın çeşitli önde gelen düşünce kuruluşlarında görev almıştır.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:37.396",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Avrupa Güvenlik Konseyi'nin oluşturulması, kıtada ve ötesinde artan belirsizliklere doğru bir yanıt olabilir. Böyle bir yeni format, Avrupa'nın kendi güvenliğini ciddiye aldığını hem müttefiklere hem de düşmanlara bir sinyal olacaktır.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"tr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:37.397",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Evropa još uvek treba savet za bezbednost",
                key:"uid": string:"83d39434-a73a-4a75-82a8-2c21e9295999",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-17T07:24:45.478",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sr",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"A Europa ainda precisa de um conselho de segurança",
                key:"uid": string:"91ac359b-ec32-4f09-b6f9-2a86995e1434",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>A reeleição de Donald Trump como presidente dos EUA provavelmente reacenderá <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">tensões</a> com líderes europeus sobre segurança transatlântica. No entanto, mesmo que os Estados Unidos permaneçam ativamente engajados na OTAN durante e após o segundo mandato de Trump como presidente, a Europa enfrenta uma realidade desconfortável: a era das garantias de segurança incondicionais dos EUA acabou. Enquanto isso, o continente confronta uma ameaça ressurgente da Rússia, à medida que sua invasão da Ucrânia continua sem interrupções.</p>\n<p>No entanto, esse contexto de incerteza poderia servir como o impulso para que os estados europeus estabeleçam um <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Conselho de Segurança Europeu (ESC)</a> para coordenar melhor suas políticas de defesa e exteriores. Primeiro proposto por <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">líderes franceses e alemães em 2019</a>, o ESC funcionaria como uma estrutura de tomada de decisão de alto nível e simplificada para preservar a paz e a segurança na Europa. Crucialmente, ele operaria como um comitê diretor para que os estados europeus assumissem a liderança na manutenção da segurança regional, enquanto permanecessem alinhados com as estruturas da OTAN e da UE.</p>\n<p>O ESC abordará os déficits mais prementes nas estruturas de segurança europeias existentes. Em primeiro lugar, o ESC garantiria que os estados europeus possam determinar proativamente as políticas de defesa entre si. Mesmo sem a reeleição de Trump, os Estados Unidos já estavam aumentando <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">sua atenção na região do Indo-Pacífico</a>, e, portanto, seria menos provável que continuassem seu papel de liderança na defesa da Europa. Tal coordenação poderia até fortalecer o “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">pilar europeu</a>” da OTAN se os membros do ESC se responsabilizarem mutuamente por atender seus <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">compromissos de gastos com defesa de 2% do PIB</a>. Essa camada adicional de responsabilidade mútua reforçará as capacidades defensivas coletivas da Europa, ao mesmo tempo em que aborda as críticas de longa data de Trump sobre o “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">aproveitamento</a>” da presença militar existente dos Estados Unidos na região.</p>\n<p>Em segundo lugar, o ESC poderia facilitar o fortalecimento da cooperação de defesa do Reino Unido com a UE após o Brexit. Apesar de ter se afastado dos mecanismos de defesa da UE em 2020, a Grã-Bretanha continua sendo um ator-chave na segurança europeia. De fato, o presidente francês Emmanuel Macron primeiro <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">propôs</a> o ESC para manter o envolvimento da Grã-Bretanha nas defesas da Europa, mas a ideia recebeu pouca atenção em Londres na época. Agora, no entanto, o ministério de Starmer está buscando um <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">pacto de defesa</a> com a UE enquanto permanece fora do bloco, e o partido da presidente da Comissão Europeia, Ursula von der Leyen, também argumentou que o ESC deveria <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">incluir a Grã-Bretanha</a>.</p>\n<p>Finalmente, em tempos de emergência, o ESC atuaria como um local de reunião para que os líderes europeus desenvolvessem rapidamente respostas a tais crises. A OTAN e a UE às vezes lutam com a tomada de decisões devido ao seu tamanho e à necessidade de consenso, enquanto o ESC poderia responder rapidamente a ameaças emergentes rapidamente, como ciberataques e guerra híbrida. Ao evitar a mesma necessidade de unanimidade que marca especialmente a <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">tomada de decisão da UE</a>, o ESC poderia antecipar obstruções de líderes pró-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">como Viktor Orbán, da Hungria, ou Robert Fico, da Eslováquia.</p>\n<p>Com isso em mente, o ESC deve ser seletivo e geograficamente diverso em sua composição, além de manter um tamanho relativamente pequeno de 12 a 14 assentos rotativos. Um conselho menor garante uma tomada de decisão ágil, enquanto os assentos rotativos trazem novas perspectivas e evitam a dominação por potências maiores, equilibrando eficiência e inclusão. Os membros potenciais também devem ser estados europeus não neutros que tenham alta prontidão militar, importância geoestratégica e consolidação democrática suficiente. Talvez o mais importante, o ESC deve ser capaz de se adaptar e se renovar, portanto, deve revisar sua composição, estrutura e procedimentos a cada década para acomodar quaisquer mudanças nas dinâmicas geopolíticas da Europa.</p>\n<p>Nesses termos, o ESC deve ter cinco membros principais servindo mandatos escalonados de cinco anos. Isso garantiria continuidade e liderança estratégica sem a ossificação estrutural que pode surgir com a <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">membresia permanente</a> em órgãos de segurança coletiva, como o Conselho de Segurança da ONU. Além disso, esses membros principais devem ser um grupo geograficamente diverso de estados europeus que já são grandes contribuintes para a segurança europeia, com grandes forças armadas permanentes. Consequentemente, França, Alemanha, Itália, Polônia e Reino Unido seriam os candidatos mais lógicos para se tornarem os cinco membros fundadores principais do ESC.</p>\n<p>Além desses membros principais, o ESC deve ter de sete a nove membros de apoio servindo em mandatos rotativos escalonados de dois anos. Assim como o grupo de membros principais, o grupo de membros de apoio deve ser regionalmente variado para garantir a representação mais ampla de todos os estados europeus, incluindo membros menores da UE, como Luxemburgo, e aliados da OTAN fora da UE, como a Noruega. O status de observador também poderia ser estendido a órgãos internacionais relevantes para a segurança europeia, como a OTAN e a União Europeia, aliados fora da OTAN e da UE, como a Ucrânia, e países europeus neutros, como a Irlanda e a Suíça.</p>\n<p>Dito isso, alguns críticos <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">argumentaram</a> que o ESC simplesmente replicaria ou até enfraqueceria os mecanismos que já existem nas estruturas da OTAN e da UE. Para ser claro, o ESC deve ser projetado para complementar essas estruturas, abordando os déficits existentes dentro e entre elas. A OTAN, portanto, permanecerá a pedra angular da defesa transatlântica, enquanto o ESC atuará como um comitê diretor para que a Europa seja mais autossuficiente em suas defesas. Isso permitirá que os estados europeus respondam a crises regionais de forma mais rápida, decisiva e eficaz.</p>\n<p>Embora o segundo mandato de Trump provavelmente seja um desafio muito mais significativo para a aliança transatlântica do que o primeiro, pode, na verdade, proporcionar uma oportunidade para a Europa assumir um papel de liderança em sua própria segurança. Estabelecer o ESC, portanto, sinalizaria a disposição da Europa de preservar a paz e a segurança em sua própria região, sem minar as estruturas de aliança existentes, como as da OTAN e da UE.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> é autor e analista de pesquisa focado em governança global, resiliência democrática e grande estratégia. Sua experiência abrange regulamentos anticorrupção, políticas de energia limpa e estruturas de aliança. Ele ocupou cargos em vários think tanks proeminentes ao redor do mundo, incluindo o Atlantic Council, o Royal United Services Institute e o Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:17:41.378",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>A criação de um Conselho de Segurança Europeu poderia ser a resposta certa para a crescente incerteza no continente e além. Tal novo formato seria um sinal tanto para aliados quanto para adversários de que a Europa leva sua própria segurança a sério.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pt",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:17:41.379",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Európának még mindig szüksége van egy biztonsági tanácsra",
                key:"uid": string:"bdcb29ab-6564-49c0-ae35-a5bc72aadae1",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Donald Trump újraválasztása az Egyesült Államok elnökeként valószínűleg újraéleszti <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">feszültségeket</a> az európai vezetőkkel a transzatlanti biztonság terén. Mindazonáltal, még ha az Egyesült Államok aktívan részt is vesz a NATO-ban Trump második elnöki ciklusa alatt és után, Európa egy kényelmetlen valósággal néz szembe: az időszak, amikor az Egyesült Államok feltétel nélküli biztonsági garanciákat nyújtott, véget ért. Eközben a kontinens egy újjáéledő fenyegetéssel néz szembe Oroszországtól, mivel az inváziója Ukrajnába töretlenül folytatódik.</p>\n<p>Ez a bizonytalanság kontextusa azonban ösztönzőként szolgálhat az európai államok számára, hogy létrehozzanak egy <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Európai Biztonsági Tanácsot (EBT)</a>, amely jobban koordinálja védelmi és külpolitikájukat. Először <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">francia és német vezetők javasolták 2019-ben</a>, hogy az EBT egy magas szintű és egyszerűsített döntéshozatali struktúraként működjön, amely megőrzi a békét és a biztonságot Európában. Lényeges, hogy az EBT irányító bizottságként működjön az európai államok számára, hogy vezető szerepet vállaljanak a regionális biztonság fenntartásában, miközben összhangban maradnak a NATO és az EU struktúráival.</p>\n<p>Az EBT a legégetőbb hiányosságokat fogja kezelni a meglévő európai biztonsági struktúrákban. Először is, az EBT biztosítja, hogy az európai államok proaktívan meghatározhassák védelmi politikáikat egymás között. Még Trump újraválasztása nélkül is az Egyesült Államok már növelte <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">figyelmét az Indo-Csendes-óceáni térségre</a>, és ezért valószínűleg kevésbé folytatja vezető szerepét Európa védelmében. Az ilyen koordináció akár megerősítheti a NATO “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">európai pillérét</a>” is, ha az EBT tagjai felelősségre vonják egymást a <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">GDP 2%-os védelmi kiadási kötelezettségeik</a> teljesítése miatt. Ez a kölcsönös elszámoltathatóság további rétege megerősíti Európa kollektív védelmi képességeit, miközben egyidejűleg foglalkozik Trump régóta fennálló kritikáival Európa “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">ingyenéléséről</a>” az Egyesült Államok meglévő katonai jelenlétéből a térségben.</p>\n<p>Másodszor, az EBT elősegítheti az Egyesült Királyság védelmi együttműködésének megerősítését az EU-val a Brexit után. Annak ellenére, hogy 2020-ban kilépett az EU védelmi mechanizmusaiból, Nagy-Britannia továbbra is kulcsszereplője az európai biztonságnak. Valójában Emmanuel Macron francia elnök először <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">javasolta</a> az EBT-t, hogy fenntartja Nagy-Britannia részvételét Európa védelmében, de az ötlet akkoriban nem kapott nagy figyelmet Londonban. Most azonban a Starmer-kormány egy <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">védelmi paktumot</a> folytat az EU-val, miközben kívül marad a blokkban, és Ursula von der Leyen, az Európai Bizottság elnökének pártja is hasonlóan érvelt, hogy az EBT-nek <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">tartalmaznia kell Nagy-Britanniát</a>.</p>\n<p>Végül, vészhelyzetek idején az EBT olyan találkozóhelyként működne, ahol az európai vezetők gyorsan kidolgozhatják a válaszokat az ilyen válságokra. A NATO és az EU néha küzdött a döntéshozatallal a méretük és a konszenzus szükségessége miatt, míg az EBT gyorsan reagálhatna a gyorsan felmerülő fenyegetésekre, mint például a kibertámadások és a hibrid háború. Az EBT elkerülheti a különösen az <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU döntéshozatalát</a> jellemző egyetértés szükségességét, így megelőzheti a pro-Kreml <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">vezetők</a> akadályozását, mint például Magyarország Viktor Orbánja vagy Szlovákia Robert Ficoja.</p>\n<p>Ezt szem előtt tartva, az EBT-nek szelektívnek és földrajzilag sokszínűnek kell lennie a tagságával, valamint viszonylag kicsi méretűnek kell maradnia, 12-14 rotáló hellyel. Egy kisebb tanács biztosítja a gyors döntéshozatalt, míg a rotáló helyek friss perspektívákat hoznak, és megakadályozzák a nagyhatalmak dominálását, egyensúlyt teremtve a hatékonyság és a befogadás között. A leendő tagoknak emellett nem semleges európai államoknak kell lenniük, amelyek magas katonai készenléttel, geostratégiai fontossággal és elegendő demokratikus konszolidációval rendelkeznek. Talán a legfontosabb, hogy az EBT-nek képesnek kell lennie az alkalmazkodásra és az önmegújulásra, ezért minden évtizedben felül kell vizsgálnia tagságát, struktúráját és eljárásait, hogy alkalmazkodjon Európa geopolitikai dinamikájában bekövetkező változásokhoz.</p>\n<p>Ezért az EBT-nek öt alapvető tagja kell, hogy legyen, akik váltakozó öt éves ciklusokban szolgálnak. Ez biztosítja a folytonosságot és a stratégiai vezetést anélkül, hogy a <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">tartós tagság</a> által okozott strukturális megkövesedés bekövetkezne a kollektív biztonsági testületekben, mint például az ENSZ Biztonsági Tanácsában. Továbbá, ezeknek az alapvető tagoknak földrajzilag sokszínű csoportot kell alkotniuk, amely már jelentős hozzájárulója az európai biztonságnak, nagy állandó fegyveres erőkkel. Ennek megfelelően Franciaország, Németország, Olaszország, Lengyelország és az Egyesült Királyság lennének a leglogikusabb jelöltek az öt alapító EBT taggá válásra.</p>\n<p>Ezeken az alapvető tagokon kívül az EBT-nek hét-tíz támogató tagja kell, hogy legyen, akik kétéves váltakozó rotáló ciklusokban szolgálnak. A támogató tagok csoportjának is regionálisan változatosnak kell lennie, hogy biztosítsa az összes európai állam szélesebb képviseletét, beleértve a kisebb EU-tagokat, mint például Luxemburg, és az EU-n kívüli NATO-szövetségeseket, mint például Norvégia. Megfigyelői státuszt hasonlóképpen kiterjeszthetnek olyan nemzetközi testületekre, amelyek relevánsak az európai biztonság szempontjából, mint például a NATO és az Európai Unió, NATO-n és az EU-n kívüli szövetségesek, mint például Ukrajna, és semleges európai országok, mint például Írország és Svájc.</p>\n<p>Mindazonáltal egyes kritikusok <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">érveltek</a> amellett, hogy az EBT egyszerűen megismételné vagy akár gyengítené a már létező mechanizmusokat a NATO és az EU struktúráiban. Világosan kell megfogalmazni, hogy az EBT-t úgy kell megtervezni, hogy kiegészítse ezeket a struktúrákat azáltal, hogy foglalkozik a meglévő hiányosságokkal közöttük és azokban. A NATO így továbbra is a transzatlanti védelem sarokköve marad, míg az EBT irányító bizottságként működik Európa számára, hogy önállóbb legyen a védelme terén. Ez lehetővé teszi az európai államok számára, hogy gyorsabban, határozottabban és hatékonyabban reagáljanak a regionális válságokra.</p>\n<p>Bár Trump második ciklusa valószínűleg sokkal jelentősebb kihívást jelent a transzatlanti szövetség számára, mint az első, valójában lehetőséget adhat Európának, hogy vezető szerepet vállaljon a saját biztonságában. Az EBT létrehozása tehát azt jelezné, hogy Európa készen áll arra, hogy megőrizze a békét és a biztonságot a saját régiójában anélkül, hogy aláásná a meglévő szövetségi struktúrákat, mint például a NATO-t és az EU-t.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> egy szerző és kutatási elemző, aki a globális kormányzásra, a demokratikus ellenállásra és a nagy stratégiára összpontosít. Szakértelme kiterjed a korrupcióellenes szabályozásokra, a tiszta energia politikára és a szövetségi struktúrákra. Számos neves agytrösztben betöltött szerepet világszerte, beleértve az Atlanti Tanácsot, a Királyi Egyesületi Intézetet és az Új Amerikai Biztonsági Központot.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:30:52.203",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>A Európai Biztonsági Tanács létrehozása lehet a helyes válasz a kontinensen és azon túl növekvő bizonytalanságra. Egy ilyen új formátum jelzés lenne mind a szövetségesek, mind az ellenfelek számára, hogy Európa komolyan veszi a saját biztonságát.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hu",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:30:52.205",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Европа все още се нуждае от съвет за сигурност",
                key:"uid": string:"d3af6f7d-35b1-4d32-88ca-5f8fcd5f018c",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>През reelection на Доналд Тръмп за президент на САЩ вероятно ще възобнови <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">напрежението</a> с европейските лидери относно трансатлантическата сигурност. Въпреки това, дори и Съединените щати да останат активно ангажирани в НАТО по време на и след втория мандат на Тръмп като президент, Европа се изправя пред неудобна реалност: ерата на безусловните гаранции за сигурност от САЩ е приключила. Междувременно континентът се сблъсква с възобновяваща се заплаха от Русия, тъй като нейното нашествие в Украйна продължава без прекъсване.</p>\n<p>Въпреки това, този контекст на несигурност може да послужи като импулс за европейските държави да създадат <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Европейски съвет за сигурност (ESC)</a>, за да координират по-добре своите отбранителни и външни политики. Първоначално предложен от <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">френските и германските лидери през 2019 г.</a>, ESC ще функционира като структура за вземане на решения на високо ниво и опростена, за да запази мира и сигурността в Европа. Критично е, че той ще действа като steering committee за европейските държави, за да поемат водеща роля в поддържането на регионалната сигурност, като същевременно остават в съответствие с НАТО и структурите на ЕС.</p>\n<p>ESC ще се справи с най-належащите дефицити в съществуващите европейски структури за сигурност. Първо, ESC ще осигури на европейските държави да могат проактивно да определят отбранителните политики помежду си. Дори и без преизбирането на Тръмп, Съединените щати вече увеличаваха <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">вниманието си към Индо-Тихоокеанския регион</a> и следователно ще бъдат по-малко вероятно да продължат водещата си роля в отбраната на Европа. Такава координация дори може да укрепи \" <a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">европейския стълб</a> \" на НАТО, ако членовете на ESC се държат взаимно отговорни за изпълнението на своите <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">ангажименти за разходи за отбрана от 2 процента от БВП</a>. Този допълнителен слой на взаимна отговорност ще укрепи колективните отбранителни способности на Европа, като същевременно адресира дългогодишната критика на Тръмп към \" <a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">безплатното ползване</a> \" на Съединените щати от съществуващото военно присъствие в региона.</p>\n<p>Второ, ESC може да улесни укрепването на отбранителното сътрудничество на Обединеното кралство с ЕС след Брекзит. Въпреки че напусна механизмите за отбрана на ЕС през 2020 г., Великобритания остава ключов участник в европейската сигурност. Всъщност, френският президент Еманюел Макрон първи <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">предложи</a> ESC, за да запази участието на Великобритания в отбраната на Европа, но идеята не получи голямо внимание в Лондон по това време. Сега обаче, министерството на Стармер преследва <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">пакт за отбрана</a> с ЕС, оставайки извън блока, а партията на председателя на Европейската комисия Урсула фон дер Лайен също е аргументирала, че ESC трябва да <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">включва Великобритания</a>.</p>\n<p>Накрая, по време на извънредни ситуации, ESC ще действа като място за събиране на европейските лидери, за да разработят бързо отговори на такива кризи. НАТО и ЕС понякога са имали трудности с вземането на решения поради размера си и необходимостта от консенсус, докато ESC може да реагира бързо на бързо възникващи заплахи като кибератаки и хибридна война. Като избягва същата необходимост от единодушие, която особено характеризира <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">вземането на решения в ЕС</a>, ESC може да предотврати блокиране от про-Кремъл <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">лидери</a> като Виктор Орбан от Унгария или Роберт Фицо от Словакия.</p>\n<p>С оглед на това, ESC трябва да бъде селективен и географски разнообразен с членството си, както и да остане с относително малък размер от 12-14 ротационни места. По-малкият съвет осигурява бързо вземане на решения, докато ротационните места носят свежи перспективи и предотвратяват доминирането на по-големи сили, постигаща баланс между ефективност и инклузивност. Потенциалните членове също трябва да бъдат неутрални европейски държави с висока военна готовност, геостратегическо значение и достатъчна демократична консолидация. Може би най-важното, ESC трябва да бъде способен на адаптивност и самообновление, така че да преглежда своето членство, структура и процедури на всеки десет години, за да се адаптира към всякакви промени в геополитическите динамики на Европа.</p>\n<p>При тези условия, ESC трябва да има пет основни членове, които да служат на редувани петгодишни мандати. Това ще осигури непрекъснатост и стратегическо лидерство без структурна остарялост, която може да възникне с <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">постоянно членство</a> в колективни органи за сигурност като Съвета за сигурност на ООН. Освен това, тези основни членове трябва да бъдат географски разнообразна група от европейски държави, които вече са основни участници в европейската сигурност с големи постоянни въоръжени сили. Следователно, Франция, Германия, Италия, Полша и Обединеното кралство биха били най-логичните кандидати да станат петте основни основни членове на ESC.</p>\n<p>В допълнение към тези основни членове, ESC трябва да има седем до девет поддържащи членове, които да служат на редувани двугодишни мандати. Както групата на основните членове, групата на поддържащите членове трябва да бъде регионално разнообразна, за да осигури по-широко представителство на всички европейски държави, включително по-малки членове на ЕС като Люксембург и не-ЕС НАТО съюзници като Норвегия. Статус на наблюдател може също да бъде предоставен на международни органи, свързани с европейската сигурност, като НАТО и Европейския съюз, съюзници извън НАТО и ЕС като Украйна и неутрални европейски държави като Ирландия и Швейцария.</p>\n<p>С това казано, някои критици са <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">аргументирали</a>, че ESC просто ще репликира или дори ще отслаби механизмите, които вече съществуват в структурите на НАТО и ЕС. За да бъдем ясни, ESC трябва да бъде проектиран да допълва тези структури, като адресира съществуващите дефицити в тях и между тях. НАТО ще остане основата на трансатлантическата отбрана, докато ESC ще действа като steering committee за Европа, за да бъде по-самостоятелна в отбраната си. Това ще позволи на европейските държави да реагират на регионални кризи по-бързо, решително и ефективно.</p>\n<p>Въпреки че вторият мандат на Тръмп вероятно ще бъде много по-сериозно предизвикателство за трансатлантическия алианс, отколкото първият, той всъщност може да предостави възможност на Европа да поеме водеща роля в собствената си сигурност. Създаването на ESC би сигнализирало готовността на Европа да запази мира и сигурността в собствения си регион, без да подкопава съществуващите алиансни структури като тези в НАТО и ЕС.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Франсис Шин</a></strong> е автор и изследовател, фокусиран върху глобалното управление, демократичната устойчивост и голямата стратегия. Неговата експертиза обхваща регулации за борба с корупцията, политика за чиста енергия и алиансни структури. Той е заемал роли в различни известни мозъчни тръстове по света, включително Атлантическия съвет, Кралския институт за обединени служби и Центъра за нова американска сигурност.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:59:03.738",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Създаването на Европейски съвет за сигурност може да бъде правилният отговор на нарастващата несигурност на континента и извън него. Такъв нов формат би бил сигнал както към съюзниците, така и към противниците, че Европа взема собствената си сигурност сериозно.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"bg",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:59:03.739",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"L'Europa ha ancora bisogno di un consiglio di sicurezza",
                key:"uid": string:"de50cf40-7ba3-40ce-94fb-4e746c1e8d5a",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>La rielezione di Donald Trump a presidente degli Stati Uniti è destinata a riaccendere <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">tensioni</a> con i leader europei riguardo alla sicurezza transatlantica. Tuttavia, anche se gli Stati Uniti rimangono attivamente impegnati nella NATO durante e dopo il secondo mandato di Trump come presidente, l'Europa affronta una realtà scomoda: l'era delle garanzie di sicurezza incondizionate da parte degli Stati Uniti è finita. Nel frattempo, il continente si confronta con una minaccia in ripresa dalla Russia mentre la sua invasione dell'Ucraina continua senza sosta.</p>\n<p>Tuttavia, questo contesto di incertezza potrebbe servire da impulso per gli stati europei a stabilire un <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Consiglio di Sicurezza Europeo (ESC)</a> per coordinare meglio le loro politiche di difesa e estere. Proposto per la prima volta da <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">leader francesi e tedeschi nel 2019</a>, l'ESC funzionerebbe come una struttura decisionale di alto livello e semplificata per preservare la pace e la sicurezza in Europa. Fondamentale, opererebbe come un comitato direttivo per gli stati europei per prendere l'iniziativa nel mantenere la sicurezza regionale rimanendo allineati con le strutture della NATO e dell'UE.</p>\n<p>L'ESC affronterà i deficit più pressanti nelle attuali strutture di sicurezza europee. In primo luogo, l'ESC garantirebbe che gli stati europei possano determinare proattivamente le politiche di difesa tra di loro. Anche senza la rielezione di Trump, gli Stati Uniti stavano già aumentando <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">la loro attenzione sulla regione indo-pacifica</a>, e quindi sarebbero stati meno propensi a continuare il loro ruolo di leadership nella difesa dell'Europa. Tale coordinamento potrebbe persino rafforzare il “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">pilastro europeo</a>” della NATO se i membri dell'ESC si ritenessero reciprocamente responsabili per il rispetto dei loro <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">impegni di spesa per la difesa del 2% del PIL</a>. Questo ulteriore strato di responsabilità reciproca rafforzerà le capacità difensive collettive dell'Europa affrontando al contempo le critiche di lunga data di Trump sul “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">vivere a spese</a>” della presenza militare esistente degli Stati Uniti nella regione.</p>\n<p>In secondo luogo, l'ESC potrebbe facilitare il rafforzamento della cooperazione difensiva del Regno Unito con l'UE dopo la Brexit. Nonostante l'uscita dai meccanismi di difesa dell'UE nel 2020, la Gran Bretagna rimane un attore chiave nella sicurezza europea. Infatti, il presidente francese Emannuel Macron ha <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">proposto</a> per la prima volta l'ESC per mantenere il coinvolgimento della Gran Bretagna nelle difese europee, ma l'idea ha ricevuto poca attenzione a Londra all'epoca. Ora però, il ministero Starmer sta perseguendo un <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">patto di difesa</a> con l'UE rimanendo al di fuori del blocco, e il partito della presidente della Commissione Europea Ursula von der Leyen ha sostenuto che l'ESC dovrebbe <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">includere la Gran Bretagna</a>.</p>\n<p>Infine, durante i periodi di emergenza, l'ESC fungerebbe da luogo di incontro per i leader europei per sviluppare rapidamente risposte a tali crisi. La NATO e l'UE hanno talvolta faticato con il processo decisionale a causa delle loro dimensioni e della necessità di consenso, mentre l'ESC potrebbe rispondere rapidamente a minacce emergenti come attacchi informatici e guerre ibride. Evitando la stessa necessità di unanimità che contraddistingue in particolare il <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">processo decisionale dell'UE</a>, l'ESC potrebbe prevenire l'ostruzione da parte di <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">leader</a> pro-Kremlin come il Viktor Orbán ungherese o il Robert Fico slovacco.</p>\n<p>Tenendo presente ciò, l'ESC deve essere selettivo e geograficamente diversificato con la sua composizione, oltre a mantenere una dimensione relativamente ridotta di 12-14 seggi rotanti. Un consiglio più piccolo garantisce decisioni rapide mentre i seggi rotanti portano nuove prospettive e prevengono il dominio delle potenze più grandi, trovando un equilibrio tra efficienza e inclusività. I membri prospettici devono anche essere stati europei non neutrali che abbiano un'elevata prontezza militare, importanza geostrategica e una sufficiente consolidazione democratica. Forse, cosa più importante, l'ESC deve essere in grado di adattarsi e rinnovarsi, quindi dovrebbe rivedere la sua composizione, struttura e procedure ogni decennio per adattarsi a eventuali cambiamenti nelle dinamiche geopolitiche europee.</p>\n<p>In base a tali termini, l'ESC dovrebbe avere cinque membri fondamentali che servono mandati scaglionati di cinque anni. Questo garantirebbe continuità e leadership strategica senza l'ossificazione strutturale che può sorgere con <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">membri permanenti</a> in organismi di sicurezza collettiva come il Consiglio di Sicurezza dell'ONU. Inoltre, questi membri fondamentali dovrebbero essere un gruppo geograficamente diversificato di stati europei che sono già grandi contributori alla sicurezza europea con forze armate permanenti di grandi dimensioni. Di conseguenza, Francia, Germania, Italia, Polonia e Regno Unito sarebbero i candidati più logici per diventare i cinque membri fondatori dell'ESC.</p>\n<p>Oltre a questi membri fondamentali, l'ESC dovrebbe avere da sette a nove membri di supporto che servono in mandati rotanti scaglionati di due anni. Come il gruppo dei membri fondamentali, il gruppo dei membri di supporto deve essere regionalmente variegato per garantire una rappresentanza più ampia di tutti gli stati europei, inclusi membri più piccoli dell'UE come il Lussemburgo e alleati NATO non UE come la Norvegia. Lo status di osservatore potrebbe essere esteso anche a organismi internazionali rilevanti per la sicurezza europea come la NATO e l'Unione Europea, alleati al di fuori della NATO e dell'UE come l'Ucraina, e paesi europei neutrali come l'Irlanda e la Svizzera.</p>\n<p>Detto ciò, alcuni critici hanno <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">sostenuto</a> che l'ESC replicerebbe semplicemente o addirittura indebolirebbe i meccanismi già esistenti nelle strutture della NATO e dell'UE. Per essere chiari, l'ESC deve essere progettato per completare quelle strutture affrontando i deficit esistenti all'interno e tra di esse. La NATO rimarrebbe quindi la pietra angolare della difesa transatlantica, mentre l'ESC fungerebbe da comitato direttivo per l'Europa per essere più autosufficiente nelle sue difese. Questo consentirà agli stati europei di rispondere più rapidamente, decisamente ed efficacemente alle crisi regionali.</p>\n<p>Sebbene il secondo mandato di Trump sarà probabilmente una sfida molto più significativa per l'alleanza transatlantica rispetto al suo primo, potrebbe effettivamente fornire un'opportunità per l'Europa di assumere un ruolo di leadership nella propria sicurezza. Stabilire l'ESC segnerebbe quindi la prontezza dell'Europa a preservare la pace e la sicurezza nella propria regione senza compromettere le strutture di alleanza esistenti come quelle della NATO e dell'UE.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> è un autore e analista di ricerca focalizzato sulla governance globale, sulla resilienza democratica e sulla grande strategia. La sua esperienza spazia dalle normative anti-corruzione, alla politica energetica pulita, e alle strutture di alleanza. Ha ricoperto ruoli in vari importanti centri di ricerca in tutto il mondo, tra cui l'Atlantic Council, il Royal United Services Institute e il Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:37:39.726",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>La creazione di un Consiglio di Sicurezza Europeo potrebbe essere la risposta giusta all'incertezza crescente nel continente e oltre. Un nuovo formato del genere sarebbe un segnale sia per gli alleati che per gli avversari che l'Europa prende sul serio la propria sicurezza.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"it",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:37:39.727",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Europa još uvijek treba sigurnosni savjet.",
                key:"uid": string:"e36b4cd9-7f93-44cf-9aed-1e125be9f62f",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Ponovno izabran Donald Trump kao predsjednik SAD-a vjerojatno će ponovno pokrenuti <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">napetosti</a> s europskim liderima oko transatlantske sigurnosti. Ipak, čak i ako Sjedinjene Države ostanu aktivno uključene u NATO tijekom i nakon Trumpovog drugog mandata kao predsjednika, Europa se suočava s neugodnom stvarnošću: era bezuvjetnih američkih sigurnosnih jamstava je završila. U međuvremenu, kontinent se suočava s ponovnim prijetnjama iz Rusije dok njezina invazija na Ukrajinu ne jenjava.</p>\n<p>Međutim, ovaj kontekst nesigurnosti mogao bi poslužiti kao poticaj europskim državama da uspostave <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Europsko vijeće za sigurnost (ESC)</a> kako bi bolje koordinirale svoje obrambene i vanjske politike. Prvo su ga predložili <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">francuski i njemački lideri 2019. godine</a>, a ESC bi funkcionirao kao visoko razina i pojednostavljena struktura odlučivanja za očuvanje mira i sigurnosti u Europi. Ključno je da bi djelovao kao upravni odbor za europske države kako bi preuzele vodstvo u održavanju regionalne sigurnosti, dok bi ostale usklađene s NATO-om i EU strukturama.</p>\n<p>ESC će se baviti najhitnijim deficitima u postojećim europskim sigurnosnim strukturama. Prvo, ESC bi osigurao da europske države mogu proaktivno odrediti obrambene politike među sobom. Čak i bez Trumpove ponovne izborne pobjede, Sjedinjene Države su već povećavale <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">svoju pažnju na Indo-Pacifičku regiju</a>, te bi stoga bile manje sklone nastaviti svoju vodeću ulogu u europskoj obrani. Takva koordinacija mogla bi čak ojačati NATO-ov “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">europski stup</a>” ako članice ESC-a drže jedna drugu odgovornima za ispunjavanje svojih <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">obveza potrošnje na obranu od 2 posto BDP-a</a>. Ova dodatna razina međusobne odgovornosti ojačat će kolektivne obrambene sposobnosti Europe, dok će istovremeno odgovoriti na Trumpove dugotrajne kritike Europe zbog “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">besplatnog korištenja</a>” postojećeg vojnog prisustva Sjedinjenih Država u regiji.</p>\n<p>Drugo, ESC bi mogao olakšati jačanje obrambene suradnje Ujedinjenog Kraljevstva s EU nakon Brexita. Unatoč napuštanju mehanizama obrane EU 2020. godine, Britanija ostaje ključni dionik u europskoj sigurnosti. Zapravo, francuski predsjednik Emmanuel Macron prvi je <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">predložio</a> ESC kako bi održao britansko sudjelovanje u europskoj obrani, ali ideja je tada dobila malo pažnje u Londonu. Sada, međutim, Starmerova vlada nastoji sklopiti <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">obrambeni pakt</a> s EU-om dok ostaje izvan bloka, a stranka predsjednice Europske komisije Ursule von der Leyen također je tvrdila da bi ESC trebao <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">uključiti Britaniju</a>.</p>\n<p>Konačno, u vremenima hitnosti, ESC bi djelovao kao mjesto okupljanja za europske lidere kako bi brzo razvili odgovore na takve krize. NATO i EU ponekad su se mučili s donošenjem odluka zbog svoje veličine i potrebe za konsenzusom, dok bi ESC mogao brzo odgovoriti na brzo nastale prijetnje poput cyber napada i hibridnog rata. Izbjegavajući istu potrebu za jednoglasnošću koja posebno obilježava <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">odlučivanje u EU</a>, ESC bi mogao spriječiti opstrukciju od pro-Kremljskih <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">lidera</a> poput Viktor Orbána iz Mađarske ili Roberta Fica iz Slovačke.</p>\n<p>U tom smislu, ESC mora biti selektivan i geografski raznolik u svom članstvu, kao i ostati relativno male veličine od 12-14 rotirajućih mjesta. Manji vijeće osigurava brzo donošenje odluka, dok rotirajuća mjesta donose nove perspektive i sprječavaju dominaciju većih sila, postižući ravnotežu između učinkovitosti i uključivosti. Potencijalni članovi također moraju biti neovisne europske države koje imaju visoku vojnu spremnost, geostratešku važnost i dovoljnu demokratsku konsolidaciju. Možda najvažnije, ESC mora biti sposoban za prilagodbu i samopomlađivanje, stoga bi trebao pregledavati svoje članstvo, strukturu i procedure svake dekade kako bi se prilagodio bilo kakvim promjenama u geopolitičkim dinamikama Europe.</p>\n<p>Pod tim uvjetima, ESC bi trebao imati pet osnovnih članova koji služe na izmjeničnim petogodišnjim mandatima. To bi osiguralo kontinuitet i strateško vodstvo bez strukturne okamenjenosti koja može nastati s <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">trajnim članstvom</a> u kolektivnim sigurnosnim tijelima poput Vijeća sigurnosti UN-a. Nadalje, ovi osnovni članovi trebali bi biti geografski raznolika skupina europskih država koje su već veliki doprinositelji europskoj sigurnosti s velikim stalnim oružanim snagama. Posljedično, Francuska, Njemačka, Italija, Poljska i Ujedinjeno Kraljevstvo bili bi najlogičniji kandidati za pet osnovnih članova ESC-a.</p>\n<p>Pored ovih osnovnih članova, ESC bi trebao imati sedam do devet potpornih članova koji služe na dvogodišnjim izmjeničnim rotirajućim mandatima. Kao i skupina osnovnih članova, skupina potpornih članova mora biti regionalno raznolika kako bi osigurala širu reprezentaciju svih europskih država, uključujući manje članice EU poput Luksemburga i ne-EU NATO saveznike poput Norveške. Status promatrača također bi se mogao proširiti na međunarodna tijela relevantna za europsku sigurnost poput NATO-a i Europske unije, saveznike izvan NATO-a i EU-a poput Ukrajine, te neutralne europske zemlje poput Irske i Švicarske.</p>\n<p>Ipak, neki kritičari su <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">tvrdili</a> da bi ESC jednostavno replicirao ili čak oslabio mehanizme koji već postoje u NATO-u i EU strukturama. Da budemo jasni, ESC mora biti osmišljen kako bi dopunio te strukture rješavanjem postojećih deficita unutar i između njih. NATO bi tako ostao kamen temeljac transatlantske obrane, dok bi ESC djelovao kao upravni odbor za Europu kako bi bila samostalnija u svojoj obrani. To će omogućiti europskim državama da brže, odlučnije i učinkovitije odgovore na regionalne krize.</p>\n<p>Iako će Trumpov drugi mandat vjerojatno biti mnogo značajniji izazov za transatlantski savez nego njegov prvi, to bi zapravo moglo pružiti priliku Europi da preuzme vodeću ulogu u vlastitoj sigurnosti. Uspostava ESC-a stoga bi signalizirala spremnost Europe da očuva mir i sigurnost u vlastitoj regiji bez potkopavanja postojećih struktura saveza poput onih u NATO-u i EU-u.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> je autor i istraživač fokusiran na globalno upravljanje, demokratsku otpornost i veliku strategiju. Njegovo znanje obuhvaća regulative protiv korupcije, politiku čiste energije i strukture saveza. Imao je uloge u raznim istaknutim think tankovima širom svijeta, uključujući Atlantsko vijeće, Kraljevski institut za jedinstvene usluge i Centar za novu američku sigurnost.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:34:24.606",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Kreiranje Europskog sigurnosnog vijeća moglo bi biti pravi odgovor na rastuću nesigurnost na kontinentu i izvan njega. Ovaj novi format bio bi signal i saveznicima i protivnicima da Europa ozbiljno shvaća svoju sigurnost.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:34:24.607",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Europa heeft nog steeds een veiligheidsraad nodig",
                key:"uid": string:"ebefc22a-7814-4d1d-8b2a-8d8d8e7aaccd",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>De herverkiezing van Donald Trump als president van de VS zal waarschijnlijk de <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">spanningen</a> met Europese leiders over transatlantische veiligheid opnieuw aanwakkeren. Niettemin, zelfs als de Verenigde Staten actief betrokken blijven bij de NAVO tijdens en na Trumps tweede termijn als president, staat Europa voor een ongemakkelijke realiteit: het tijdperk van onvoorwaardelijke Amerikaanse veiligheidsgaranties is voorbij. Ondertussen wordt het continent geconfronteerd met een heroplevende dreiging vanuit Rusland, terwijl de invasie van Oekraïne onverminderd doorgaat.</p>\n<p>Deze context van onzekerheid zou echter als de aanzet kunnen dienen voor Europese staten om een <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Europees Veiligheidsraad (EVR)</a> op te richten om hun defensie- en buitenlands beleid beter te coördineren. Voor het eerst voorgesteld door <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">Franse en Duitse leiders in 2019</a>, zou de EVR functioneren als een hoogwaardig en gestroomlijnd besluitvormingsorgaan om vrede en veiligheid in Europa te waarborgen. Cruciaal is dat het zou opereren als een stuurgroep voor Europese staten om de leiding te nemen in het handhaven van regionale veiligheid, terwijl het in lijn blijft met de NAVO- en EU-structuren.</p>\n<p>De EVR zal de meest dringende tekortkomingen in de bestaande Europese veiligheidsstructuren aanpakken. Ten eerste zou de EVR ervoor zorgen dat Europese staten proactief defensiebeleid onderling kunnen bepalen. Zelfs zonder Trumps herverkiezing was de Verenigde Staten al bezig <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">haar aandacht op de Indo-Pacifische regio</a> te vergroten, en zou het daarom minder waarschijnlijk zijn dat het zijn leidende rol in de verdediging van Europa zou voortzetten. Een dergelijke coördinatie zou zelfs de “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">Europese pijler</a>” van de NAVO kunnen versterken als EVR-leden elkaar verantwoordelijk houden voor het voldoen aan hun <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">2 procent van het BBP defensie-uitgavenverplichtingen</a>. Deze extra laag van wederzijdse verantwoordelijkheid zal de collectieve defensieve capaciteiten van Europa versterken, terwijl het tegelijkertijd Trumps langdurige kritiek op Europa’s “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">gratis rijden</a>” op de bestaande militaire aanwezigheid van de Verenigde Staten in de regio aanpakt.</p>\n<p>Ten tweede zou de EVR de versterking van de defensiesamenwerking van het VK met de EU na de Brexit kunnen vergemakkelijken. Ondanks het vertrek uit de EU-defensiemechanismen in 2020, blijft Groot-Brittannië een belangrijke belanghebbende in de Europese veiligheid. In feite stelde de Franse president Emannuel Macron voor het eerst <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">de EVR voor</a> om de betrokkenheid van Groot-Brittannië bij de verdedigingen van Europa te behouden, maar het idee kreeg destijds weinig aandacht in Londen. Nu echter streeft het Starmer-ministerie naar een <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">defensiepact</a> met de EU terwijl het buiten de bloc blijft, en de partij van de voorzitter van de Europese Commissie Ursula von der Leyen heeft eveneens betoogd dat de EVR <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">Groot-Brittannië moet opnemen</a>.</p>\n<p>Ten slotte zou de EVR in tijden van nood fungeren als een ontmoetingsplaats voor Europese leiders om snel reacties op dergelijke crises te ontwikkelen. De NAVO en de EU hebben soms moeite gehad met besluitvorming vanwege hun omvang en de noodzaak van consensus, terwijl de EVR snel zou kunnen reageren op snel opkomende bedreigingen zoals cyberaanvallen en hybride oorlogsvoering. Door dezelfde noodzaak voor unanieme besluitvorming te vermijden die vooral kenmerkend is voor <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU-besluitvorming</a>, zou de EVR obstructie van pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">leiders</a> zoals de Hongaarse Viktor Orbán of de Slowaakse Robert Fico kunnen voorkomen.</p>\n<p>Met dat in gedachten moet de EVR selectief en geografisch divers zijn in zijn lidmaatschap, en moet het ook een relatief kleine omvang van 12-14 rotaties hebben. Een kleinere raad zorgt voor snelle besluitvorming, terwijl roterende zetels frisse perspectieven bieden en dominantie door grotere machten voorkomen, wat een balans creëert tussen efficiëntie en inclusiviteit. Toekomstige leden moeten ook niet-neutrale Europese staten zijn die een hoge militaire paraatheid, geostrategisch belang en voldoende democratische consolidatie hebben. Misschien nog belangrijker is dat de EVR in staat moet zijn tot aanpassing en zelfvernieuwing, zodat het zijn lidmaatschap, structuur en procedures elke tien jaar moet herzien om eventuele verschuivingen in de geopolitieke dynamiek van Europa te accommoderen.</p>\n<p>Onder die voorwaarden zou de EVR vijf kernleden moeten hebben die afwisselend vijfjarige termijnen dienen. Dit zou continuïteit en strategisch leiderschap waarborgen zonder de structurele verstening die kan ontstaan met <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">permanente lidmaatschappen</a> in collectieve veiligheidsorganen zoals de VN-Veiligheidsraad. Bovendien zouden deze kernleden een geografisch diverse groep van Europese staten moeten zijn die al belangrijke bijdragers zijn aan de Europese veiligheid met grote staande strijdkrachten. Bijgevolg zouden Frankrijk, Duitsland, Italië, Polen en het VK de meest logische kandidaten zijn om de vijf oprichters van de kern EVR-leden te worden.</p>\n<p>Naast deze kernleden zou de EVR zeven tot negen ondersteunende leden moeten hebben die in tweejarige afwisselende rotatietermijnen dienen. Net als de groep van kernleden, moet de groep van ondersteunende leden regionaal gevarieerd zijn om een bredere vertegenwoordiging van alle Europese staten te waarborgen, inclusief kleinere EU-leden zoals Luxemburg en niet-EU NAVO-bondgenoten zoals Noorwegen. Ook zou de status van waarnemer kunnen worden uitgebreid tot internationale organen die relevant zijn voor de Europese veiligheid, zoals de NAVO en de Europese Unie, bondgenoten buiten de NAVO en de EU zoals Oekraïne, en neutrale Europese landen zoals Ierland en Zwitserland.</p>\n<p>Dat gezegd hebbende, hebben sommige critici <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">geargumenteerd</a> dat de EVR simpelweg de mechanismen zou repliceren of zelfs verzwakken die al bestaan in de NAVO- en EU-structuren. Om duidelijk te zijn, de EVR moet worden ontworpen om die structuren aan te vullen door de bestaande tekortkomingen binnen en tussen hen aan te pakken. De NAVO zou dus de hoeksteen van de transatlantische verdediging blijven, terwijl de EVR zou fungeren als een stuurgroep voor Europa om zelfvoorzienender te zijn met zijn defensies. Dit zal Europese staten in staat stellen om sneller, beslissender en effectiever te reageren op regionale crises.</p>\n<p>Hoewel Trumps tweede termijn waarschijnlijk een veel grotere uitdaging zal zijn voor de transatlantische alliantie dan zijn eerste, kan het eigenlijk een kans bieden voor Europa om een leidende rol in zijn eigen veiligheid te nemen. Het oprichten van de EVR zou daarom Europa's bereidheid signaleren om vrede en veiligheid in zijn eigen regio te waarborgen zonder de bestaande alliantie-structuren zoals die in de NAVO en de EU te ondermijnen.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> is een auteur en onderzoeksanalist die zich richt op wereldwijde governance, democratische veerkracht en grote strategie. Zijn expertise omvat anti-corruptiewetgeving, beleid voor schone energie en alliantie-structuren. Hij heeft functies bekleed bij verschillende prominente denktanks over de hele wereld, waaronder de Atlantic Council, het Royal United Services Institute en het Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:30.653",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>De oprichting van een Europese Veiligheidsraad zou het juiste antwoord kunnen zijn op de groeiende onzekerheid op het continent en daarbuiten. Zo'n nieuw formaat zou een signaal zijn naar zowel bondgenoten als tegenstanders dat Europa zijn eigen veiligheid serieus neemt.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"nl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:30.655",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Europa todavía necesita un consejo de seguridad",
                key:"uid": string:"ee7dc359-1b5c-417e-9368-48f790b02ac3",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>La reelección de Donald Trump como presidente de EE. UU. probablemente reavivará <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">tensiones</a> con los líderes europeos sobre la seguridad transatlántica. Sin embargo, incluso si Estados Unidos sigue comprometido activamente con la OTAN durante y después del segundo mandato de Trump como presidente, Europa enfrenta una realidad incómoda: la era de las garantías de seguridad incondicionales de EE. UU. ha terminado. Mientras tanto, el continente se enfrenta a una amenaza resurgente de Rusia, ya que su invasión de Ucrania continúa sin cesar.</p>\n<p>Sin embargo, este contexto de incertidumbre podría servir como el impulso para que los estados europeos establezcan un <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Consejo de Seguridad Europeo (ESC)</a> para coordinar mejor sus políticas de defensa y exteriores. Propuesto por primera vez por <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">líderes franceses y alemanes en 2019</a>, el ESC funcionaría como una estructura de toma de decisiones de alto nivel y simplificada para preservar la paz y la seguridad en Europa. Crucialmente, operaría como un comité directivo para que los estados europeos lideren el mantenimiento de la seguridad regional mientras se mantienen alineados con las estructuras de la OTAN y la UE.</p>\n<p>El ESC abordará los déficits más apremiantes en las estructuras de seguridad europeas existentes. En primer lugar, el ESC garantizaría que los estados europeos puedan determinar proactivamente las políticas de defensa entre ellos. Incluso sin la reelección de Trump, Estados Unidos ya estaba aumentando <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">su atención en la región del Indo-Pacífico</a>, y por lo tanto sería menos probable que continuara su papel de liderazgo en la defensa de Europa. Tal coordinación podría incluso fortalecer el “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">pilar europeo</a>” de la OTAN si los miembros del ESC se responsabilizan mutuamente por cumplir con sus <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">compromisos de gasto en defensa del 2 por ciento del PIB</a>. Esta capa adicional de responsabilidad mutua reforzará las capacidades defensivas colectivas de Europa mientras aborda simultáneamente las críticas de larga data de Trump sobre el “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">aprovechamiento</a>” de Europa de la presencia militar existente de EE. UU. en la región.</p>\n<p>En segundo lugar, el ESC podría facilitar el fortalecimiento de la cooperación en defensa del Reino Unido con la UE después del Brexit. A pesar de haberse retirado de los mecanismos de defensa de la UE en 2020, Gran Bretaña sigue siendo un actor clave en la seguridad europea. De hecho, el presidente francés Emmanuel Macron primero <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">propuso</a> el ESC para mantener la participación de Gran Bretaña en las defensas de Europa, pero la idea recibió poca atención en Londres en ese momento. Sin embargo, ahora el ministerio de Starmer está persiguiendo un <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">pacto de defensa</a> con la UE mientras permanece fuera del bloque, y el partido de la presidenta de la Comisión Europea, Ursula von der Leyen, ha argumentado de manera similar que el ESC debería <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">incluir a Gran Bretaña</a>.</p>\n<p>Finalmente, en tiempos de emergencia, el ESC actuaría como un lugar de reunión para que los líderes europeos desarrollen rápidamente respuestas a tales crisis. La OTAN y la UE a veces han tenido dificultades con la toma de decisiones debido a su tamaño y la necesidad de consenso, mientras que el ESC podría responder rápidamente a amenazas emergentes rápidamente, como ciberataques y guerra híbrida. Al evitar la misma necesidad de unanimidad que caracteriza especialmente la <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">toma de decisiones de la UE</a>, el ESC podría anticipar la obstrucción de líderes pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">como Viktor Orbán de Hungría o Robert Fico de Eslovaquia.</p>\n<p>Con eso en mente, el ESC debe ser selectivo y geográficamente diverso en su membresía, así como mantenerse en un tamaño relativamente pequeño de 12-14 asientos rotativos. Un consejo más pequeño asegura una toma de decisiones rápida, mientras que los asientos rotativos aportan nuevas perspectivas y previenen el dominio de potencias más grandes, logrando un equilibrio entre eficiencia e inclusividad. Los miembros prospectivos también deben ser estados europeos no neutrales que tengan alta preparación militar, importancia geoestratégica y suficiente consolidación democrática. Quizás lo más importante, el ESC debe ser capaz de adaptarse y renovarse a sí mismo, por lo que debería revisar su membresía, estructura y procedimientos cada década para acomodar cualquier cambio en la dinámica geopolítica de Europa.</p>\n<p>Bajo esos términos, el ESC debería tener cinco miembros centrales que sirvan en mandatos escalonados de cinco años. Esto aseguraría continuidad y liderazgo estratégico sin la osificación estructural que puede surgir con la <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">membresía permanente</a> en cuerpos de seguridad colectiva como el Consejo de Seguridad de la ONU. Además, estos miembros centrales deberían ser un grupo geográficamente diverso de estados europeos que ya son grandes contribuyentes a la seguridad europea con grandes fuerzas armadas permanentes. En consecuencia, Francia, Alemania, Italia, Polonia y el Reino Unido serían los candidatos más lógicos para convertirse en los cinco miembros centrales fundadores del ESC.</p>\n<p>Además de estos miembros centrales, el ESC debería tener de siete a nueve miembros de apoyo que sirvan en mandatos rotativos escalonados de dos años. Al igual que el grupo de miembros centrales, el grupo de miembros de apoyo debe ser regionalmente variado para asegurar la representación más amplia de todos los estados europeos, incluidos miembros más pequeños de la UE como Luxemburgo y aliados de la OTAN no pertenecientes a la UE como Noruega. El estatus de observador también podría extenderse a organismos internacionales relevantes para la seguridad europea como la OTAN y la Unión Europea, aliados fuera de la OTAN y la UE como Ucrania, y países europeos neutrales como Irlanda y Suiza.</p>\n<p>Dicho esto, algunos críticos han <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">argumentado</a> que el ESC simplemente replicaría o incluso debilitaría los mecanismos que ya existen en las estructuras de la OTAN y la UE. Para ser claros, el ESC debe diseñarse para complementar esas estructuras abordando los déficits existentes dentro y entre ellas. Así, la OTAN seguiría siendo la piedra angular de la defensa transatlántica, mientras que el ESC actuaría como un comité directivo para que Europa sea más autosuficiente en sus defensas. Esto permitirá a los estados europeos responder a crisis regionales de manera más rápida, decisiva y efectiva.</p>\n<p>Aunque el segundo mandato de Trump probablemente será un desafío mucho más significativo para la alianza transatlántica que el primero, podría proporcionar una oportunidad para que Europa asuma un papel de liderazgo en su propia seguridad. Establecer el ESC, por lo tanto, señalaría la disposición de Europa para preservar la paz y la seguridad en su propia región sin socavar las estructuras de alianza existentes como las de la OTAN y la UE.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> es un autor y analista de investigación enfocado en la gobernanza global, la resiliencia democrática y la gran estrategia. Su experiencia abarca regulaciones anticorrupción, políticas de energía limpia y estructuras de alianza. Ha ocupado roles en varios think tanks prominentes alrededor del mundo, incluyendo el Atlantic Council, el Royal United Services Institute y el Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:49:04.694",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>La creación de un Consejo de Seguridad Europeo podría ser la respuesta adecuada a la creciente incertidumbre en el continente y más allá. Tal nuevo formato sería una señal tanto para aliados como para adversarios de que Europa se toma en serio su propia seguridad.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"es",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:49:04.695",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Europa behöver fortfarande en säkerhetsråd",
                key:"uid": string:"ff724172-da7e-4d68-bf01-324db6ee63cf",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Donald Trumps återval som USAs president kommer sannolikt att återuppväcka <a href=\"https://cepa.org/article/europes-trump-problem/\">spänningar</a> med europeiska ledare angående transatlantisk säkerhet. Ändå, även om USA förblir aktivt engagerat i NATO under och efter Trumps andra mandatperiod som president, står Europa inför en obekväm verklighet: eran av ovillkorliga amerikanska säkerhetsgarantier är över. Under tiden konfronterar kontinenten ett återuppvaknande hot från Ryssland när dess invasion av Ukraina fortsätter utan avbrott.</p>\n<p>Denna osäkerhetskontext kan dock fungera som en drivkraft för europeiska stater att etablera en <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">Europeisk säkerhetsråd (ESC)</a> för att bättre samordna sina försvars- och utrikespolitiska strategier. Först föreslagen av <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">franska och tyska ledare 2019</a>, skulle ESC fungera som en hög nivå och strömlinjeformad beslutsstruktur för att bevara fred och säkerhet i Europa. Avgörande är att det skulle fungera som en styrkommitté för europeiska stater att ta ledningen i att upprätthålla regional säkerhet samtidigt som de förblir i linje med NATO och EU-strukturer.</p>\n<p>ESC kommer att ta itu med de mest akuta bristerna i befintliga europeiska säkerhetsstrukturer. För det första skulle ESC säkerställa att europeiska stater proaktivt kan bestämma försvarspolitik sinsemellan. Även utan Trumps återval, hade USA redan ökat <a href=\"https://www.fpri.org/article/2024/11/trumps-return-implications-for-the-indo-pacific/\">sin uppmärksamhet på Indo-Stillahavsområdet</a>, och skulle därför vara mindre benägna att fortsätta sin ledande roll i Europas försvar. Sådan samordning skulle till och med kunna stärka NATOs “<a href=\"https://www.foreignaffairs.com/united-states/natos-missing-pillar\">europeiska pelare</a>” om ESC-medlemmar håller varandra ansvariga för att uppfylla sina <a href=\"https://www.nato.int/cps/ic/natohq/official_texts_112964.htm\">2 procent av BNP:s försvarsutgiftsåtaganden</a>. Detta tillägg av ömsesidigt ansvar kommer att förstärka Europas kollektiva defensiva kapabiliteter samtidigt som det adresserar Trumps långvariga kritik av Europas “<a href=\"https://www.politico.eu/article/donald-trump-reelection-european-defense-security-germany-boris-pistorius-france-sebastien-lecornu/\">gratisåkande</a>” av USA:s befintliga militära närvaro i regionen.</p>\n<p>För det andra skulle ESC kunna underlätta stärkandet av Storbritanniens försvarssamarbete med EU efter Brexit. Trots att de lämnade EU:s försvarsmekanismer 2020, förblir Storbritannien en nyckelaktör i europeisk säkerhet. Faktum är att den franske presidenten Emannuel Macron först <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-european-security-council\">föreslog</a> ESC för att upprätthålla Storbritanniens engagemang i Europas försvar, men idén fick lite uppmärksamhet i London vid den tiden. Nu, dock, strävar Starmer-regeringen efter ett <a href=\"https://www.cer.eu/insights/towards-uk-eu-security-pact\">försvarspakt</a> med EU medan de förblir utanför blocket, och partiet för Europeiska kommissionens ordförande Ursula von der Leyen har på liknande sätt hävdat att ESC bör <a href=\"https://www.politico.eu/article/brexit-britain-security-council-european-peoples-party/\">inkludera Storbritannien</a>.</p>\n<p>Slutligen, under nödsituationer, skulle ESC fungera som en samlingsplats för europeiska ledare att snabbt utveckla svar på sådana kriser. NATO och EU har ibland haft svårt med beslutsfattande på grund av sin storlek och behovet av konsensus, medan ESC skulle kunna svara snabbt på snabbt uppkommande hot som cyberattacker och hybridkrigföring. Genom att undvika samma behov av enighet som särskilt kännetecknar <a href=\"https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/voting-system/unanimity/\">EU:s beslutsfattande</a>, skulle ESC kunna förekomma hinder från pro-Kremlin <a href=\"https://www.politico.eu/article/slovakia-robert-fico-shooting-vladimir-putin-hungary-viktor-orban/\">ledare</a> som Ungerns Viktor Orbán eller Slovakiens Robert Fico.</p>\n<p>Med det i åtanke måste ESC vara selektiv och geografiskt mångsidig med sitt medlemskap, samt förbli i en relativt liten storlek av 12-14 roterande platser. En mindre råd säkerställer snabb beslutsfattande medan roterande platser ger nya perspektiv och förhindrar dominans av större makter, vilket skapar en balans mellan effektivitet och inkludering. Potentiella medlemmar måste också vara icke-neutrala europeiska stater som har hög militär beredskap, geostrategisk betydelse och tillräcklig demokratisk konsolidering. Kanske viktigast av allt, ESC måste vara kapabel till anpassning och självförnyelse, så den bör granska sitt medlemskap, struktur och procedurer varje decennium för att rymma eventuella förändringar i Europas geopolitiska dynamik.</p>\n<p>Under dessa villkor bör ESC ha fem kärnmedlemmar som tjänar växelvis femåriga mandat. Detta skulle säkerställa kontinuitet och strategiskt ledarskap utan den strukturella försteningen som kan uppstå med <a href=\"https://carnegieendowment.org/research/2023/06/un-security-council-reform-what-the-world-thinks?lang=en&center=global\">permanent medlemskap</a> i kollektiva säkerhetsorgan som FN:s säkerhetsråd. Dessutom bör dessa kärnmedlemmar vara en geografiskt mångsidig grupp av europeiska stater som redan är stora bidragsgivare till europeisk säkerhet med stora stående väpnade styrkor. Följaktligen skulle Frankrike, Tyskland, Italien, Polen och Storbritannien vara de mest logiska kandidaterna att bli de fem grundande kärnmedlemmarna i ESC.</p>\n<p>Förutom dessa kärnmedlemmar bör ESC ha sju till nio stödjande medlemmar som tjänar i tvååriga växelvis roterande mandat. Liksom kärnmedlemmarna måste stödjande medlemmar vara regionalt varierade för att säkerställa bredare representation av alla europeiska stater, inklusive mindre EU-medlemmar som Luxemburg och icke-EU NATO-allierade som Norge. Observatörsstatus skulle också kunna utvidgas till internationella organ som är relevanta för europeisk säkerhet som NATO och Europeiska unionen, allierade utanför NATO och EU som Ukraina, och neutrala europeiska länder som Irland och Schweiz.</p>\n<p>Det sagt, har vissa kritiker <a href=\"https://carnegieendowment.org/europe/strategic-europe/2020/01/the-pros-and-cons-of-a-european-security-council?lang=en\">hävdat</a> att ESC helt enkelt skulle återskapa eller till och med försvaga de mekanismer som redan finns i NATO och EU-strukturer. För att vara tydlig, måste ESC utformas för att komplettera dessa strukturer genom att adressera de befintliga bristerna inom och mellan dem. NATO skulle således förbli hörnstenen i transatlantiskt försvar, medan ESC skulle fungera som en styrkommitté för Europa att bli mer självförsörjande med sina försvar. Detta kommer att möjliggöra för europeiska stater att svara på regionala kriser snabbare, beslutsamt och effektivt.</p>\n<p>Även om Trumps andra mandatperiod sannolikt kommer att vara en mycket mer betydande utmaning för den transatlantiska alliansen än hans första, kan det faktiskt ge en möjlighet för Europa att ta en ledande roll i sin egen säkerhet. Att etablera ESC skulle därför signalera Europas beredskap att bevara fred och säkerhet i sin egen region utan att undergräva befintliga alliansstrukturer som de i NATO och EU.</p>\n<p><strong><a href=\"https://www.francisshin.com\">Francis Shin</a></strong> är en författare och forskningsanalytiker med fokus på global styrning, demokratisk motståndskraft och stor strategi. Hans expertis omfattar regler mot korruption, politik för ren energi och alliansstrukturer. Han har haft roller vid olika framstående tankesmedjor runt om i världen, inklusive Atlantic Council, Royal United Services Institute och Center for a New American Security.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayukgrp6ww4qro27zsfcdjsst4",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:46:00.164",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayukgrqh3iiqrmbpowylvbqyta",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Skapandet av en europeisk säkerhetsråd skulle kunna vara det rätta svaret på den växande osäkerheten på kontinenten och bortom. Ett sådant nytt format skulle vara ett tecken till både allierade och motståndare att Europa tar sin egen säkerhet på allvar.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sv",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:46:00.165",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            }
        ],
        key:"totalCount": number:21,
        key:"__typename": string:"ContentItemTranslationsConnection"
    },
    key:"__typename": string:"ContentItem"
}