Countering FIMI. A review of seven countries under the Beacon Project
UID: eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi
Pubdate: 1/15/2025
Revision: vaywf2weo3t5arfprll3vf4i5t6 - 1/23/2025
Language Details: {"OriginalLanguages":1,"ContentItemLanguages":1,"ContentItemTranslations":21}
{"language_codes":["en"]}
Links: {"en":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromContentUrl":true,"firstLanguage":true},"bg":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"cs":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"de":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"el":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"es":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"fi":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"fr":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"hr":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"hu":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"it":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"nl":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"pl":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"pt":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"ro":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"ru":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"sk":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"sr":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"sv":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"tr":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"},"uk":{"value":"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569","fromLang":"en"}}

Seven countries from Central and Eastern Europe have been analysed in a sequence of IRI policy reports on foreign information manipulation and interference (FIMI) under the Beacon Project label which ended in September 2024. The seven countries are distinct cases which have been impacted by FIMI, yet they have a lot in common not least because all of them have been targeted by Russian malign actions to a degree or another, or instrumentalized to project FIMI toward “strategic enemies” (see the case of Macedonia which became the hub for FIMI against US in the 2016 presidential race).
The analysis in these reports stops three months before this review is written, thus it can be affirmed that they are up to date, but in some cases TTPs (tactics, techniques and procedures) change so fast that two or three months after the publishing of the reports the situation could look (even) radically different. Such is the case of the Romanian report which could not foresee the political, electoral and constitutional crisis which occurred in late November and was caused seemingly by a malign interference from both internal (primarily) and Russian sources. With all the above, we would suggest to any researcher, expert, analyst and informed reader to start their investigation and processing of the reports with the case of Ukraine, and not Romania then proceed further on with the Estonian report, then the ones on Poland, Romania, Czechia, Slovakia and end up with North Macedonia. Such a sequence would offer a perspective from the most intricate FIMI battleground, through the most secured to the least prepared ones.
The report on Ukraine is the most thoroughly written while following an analytical matrix imposed by IRI comprising and introduction into FIMI problematics regarding the national specifics, timeline of topic related events, institutional-legal and regulatory-prescriptive setting developed to tackle FIMI and the role of these institutions, evolution and dynamics of FIMI including topical narratives, outlook and recommendations. Basically all the seven reports include variations of this structure, obviously respecting the country specifics, as every country is unique in this regard, having adopted different approaches and timeframes to fighting this kind of threats, while some having lagged behind in terms of institutional layout development and social awareness about FIMI. Thus, while FIMI is a long term statement of intentions from hostile external actors it has not impacted equally strong all the seven countries, respectively there have been different perceptions about FIMI and institutional reactions to it.
Why should Ukraine serve as the starting report? Because if there is one country that stands out in this cycle of reports then it is Ukraine. Ukraine has been building an institutional framework to combat FIMI since 2014 when it was first attacked by Russia both kinetically and through active measures, having proved to become the spearhead on the European continent to fighting against Russian-originated and sponsored FIMI. In the case of Ukraine, FIMI went hand and hand with kinetic actions by Russia, not least the annexation of Crimea and the war in Donbas, and later in a full-scale war starting in February 2022. Although inconsistencies exist between institutions with similar job descriptions, and the authors of the report point to the wanting coherence within the plethora of institutions and legislative norms, Ukraine has achieved a certain degree of synergy in this regard, enough to be presented as an example of efficient fight against Russian FIMI together with the kinetic fight. The report describing FIMI in Ukraine might very well represent the fight of tomorrow (3-5 years) in many if not all of the countries on the Eastern Flank.
One takeaway that singles out Ukraine as the agenda setter of the fight against FIMI on a global level is the idea of organizing an “Information Ramstein”. The idea about an “Information Ramstein” has not yet come to fruition, but the fact that it is an initiative launched by Ukraine, backed by a rich experience of fighting FIMI in the zero line, is not a random fact. The report does speak about the necessity to organize such a reunion with both an incumbent and preventative scope, one reason being FIMI originating against target countries first and foremost in Russia, and only occasionally or more rarely in China, Belarus or elsewhere.
The next in line of the IRI reports on FIMI would be Estonia and that would be for one reason: Estonia is a case of institutional efficiency and discipline. What singles out Estonia in this landscape is the early awareness about FIMI (at least since 2007, as a result of the Soviet Hero monument attack) and the media and information literacy program on a wide educational scale. Otherwise put, Estonia is the example to be inspired from in terms of education, both on the level of bureaucracy and population at large, and StratCom infrastructure. Estonia, as the report conveys, is an eloquent example in how strategic communication has to be organized throughout all the executive institutions. A quote from the report would be of use: “Each ministry and state agency in Estonia has at least one official who has undergone training in and is tasked with specific responsibilities pertaining to strategic communication within the purview of that organisation.”
Interestingly enough, Estonia has been fighting FIMI long before the term came into use even given the case of Ukraine, which was forced into a massive reform in order to combat FIMI once it felt it went hand in hand with the existential threat of a massive hot war. Estonia, while being also inspired by well-informed observation of the creeping then open invasion in Ukraine, came to the following key experience based conclusions: “The experience of Estonia demonstrates that three factors are indispensable for resilience against FIMI. Firstly, there must be the formulation and implementation of strategic communications in accordance with a robust national framework of structural documents. Secondly, an environment must be created that safeguards the autonomy of the media. Thirdly, public confidence in democratic processes and state institutions must be preserved.”
These takeaways, together with the institutional experience and eco-systemic resilience built by Ukraine, could serve as a guidance trio to check the descriptive content expressed in the rest of the reports. This brings us to the next report, on Poland. What is notable in this report is the equalling of FIMI to the long-time known term and category of “active measures”. Throughout the report one of the main threads is that Poland has developed resilience not so much and not exclusively due to the institutional and regulatory system as to the non-state sector. In other words, Poland does remind to a certain extent the Estonian case, due to its wide network of civic organizations, academia and public space in general. This implicitly drives at the social educational ecosystem which does not necessarily need a rigid regulatory framework to build resilience, but knowledge, access to it on a wide scale and vehicles for this knowledge to be spread. One could argue that there is also a supplementary factor, implied but not explicitly mentioned, that of identity which is telling about awareness of constant external threats. In other words, once there is high awareness about FIMI as a “Russian threat” on a wide scale, the Polish society acquires a way of its own to build resilience against this threat through media activism, civil society organizations, academia and not least state institutions. It goes without saying that the Polish case is not different from the Estonian and Ukrainian ones.
The remaining reports dwell on cases which could be interpreted as building insufficient resilience to combating FIMI. The report on Romania should be treated with a bit of scepticism for the simple reason that what happened in November and December 2024 around the presidential and parliamentary elections in Romania might be a case of FIMI only in appearance. We need much more structured investigations, yet for the time being we can speculate that the Romanian case might have been an inside job[1] - DIMI, that is Domestic Information Manipulation and Interference - which at a certain point had lost control over itself and became part of a FIMI operation. Although, clearly the structure of the report was dictated by the IRI matrix of analysis, the authors of the report on Romania should also seek the response to the question whether the nature of the Romanian ruling class could be a structural hindrance to the way the state functions and whether the institutional setting for combatting FIMI is an empty shell on the background of oligarchic capture. In other words, are the ubiquitous Romanian secret services (there are six such institutions in Romania) a structural factor which divert our attention from FIMI toward something that still does not have a widely accepted term and understanding overall.
Somewhat misleadingly, given the size and funding of the intelligence and security apparatus in Romania (approx. one per cent of GDP), the country should be a leader in combating FIMI and a bulwark in front of Russian active measures. However, as the authors point out, the main guiding document and institution - the Security Strategy of Romania, together with the Supreme Defence Council - have been behind a meta-narrative in the domain and/or a reactive instrument, and not a builder of policies to tackle FIMI per se. Another central institution to tackle FIMI has been the National Audio-Visual Council, which is indicative about a relatively narrow understanding of what FIMI may be, unlike in other countries in the IRI list, vide Ukraine, Estonia and Poland.
The remaining three reports (on Czechia, Slovakia and North Macedonia) could be lumped together in a subgroup from the point of view of a less resilient institutional setting for combating FIMI, at least strictly judging by the description of the regulatory system aiming FIMI. What is however notable are the references to the EU Digital Service Act and Cybersecurity Act as a guiding principle for developing institutions and regulations in this sense. It clearly specifies that efficiency in combating FIMI cannot achieve by being a stand-alone actor. As the report on Czechia cogently indicates, for actors with lesser institutional resources, the EU Digital Service Act is a mandatory umbrella against FIMI:
“At the international level, while the EU has established regulations such as the Digital Services Act and Cybersecurity Act, the coordination between member states is still lacking. FIMI, by nature, transcends borders, and yet national-level responses remain fragmented. The EU could improve mechanisms for the real-time exchange of intelligence on FIMI operations and foster closer cooperation between cybersecurity agencies, intelligence services, and private platforms. Without a robust system for data sharing, joint action, and mutual support, the effectiveness of EU-wide strategies remains limited.”
As the report on North Macedonia brightly suggests, civil society is the sector that compensates for weak institutional settings in combating FIMI. It should not be treated as a panacea, but it is a silver lining to the knowledge that the state institutions do not always react adequately or optimally to insidious manipulations meant to sow chaos within societies.
One possible conclusion from reading the seven IRI reports is that everyone has something to learn from the other. Fighting (most often Russian) FIMI is a process of permanent learning and relentless fight against renewed attempts to undermine social fabric and institutional resilience of the state. The report on Poland did mention that FIMI is just another way to point towards “active measures”, a term invented one century ago by the infamous Cheka. This is a very useful observation. Fighting against FIMI is not something new. During the Cold War, entire institutional ecosystems in the West were dedicated to fighting these types of threats. We just need to refresh, occasionally rebuild, and adapt many of those lessons learned to present reality of information society.
Last, but not least, the IRI reports may suggest a follow up effort to build a FIMI efficiency combating index. Evidently a much larger body of research is needed, bringing on board many other cases, including from countries that have accumulated experience in the first line of fighting FIMI. Examples include Moldova, Armenia, Georgia or much bigger actors like Germany. All of these countries have had to withstand intensive and extensive campaigns of FIMI operations, some (like Germany) having had this experience since the early stages of the Cold War.
This text is part of a special cooperation project between IRI and New Eastern Europe which aims to promote awareness of foreign information manipulation and interference in democratic societies.
Oktawian Milewski is a political scientist specialising in Central and East European studies. He is currently a Poland resident correspondent for Radio France Internationale, Romanian office.
[1] A recent investigation by the Snoop.ro portal suggests convincingly enough that what has happened in Romania in the last two months was not part of a FIMI campaign, but an inside job with the direct participation of people connected to Romanian secret services through the second biggest systemic party at the time, National Liberal Party (PNL). For more see: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/
# | MediaType | Title | FileWidgets |
---|---|---|---|
1 | image | Broadcasting,Power.,Hand,With,Man,Holding,Large,Megaphone.,Authoritative,Voice |
DUMP Item Data via GQL
{ key:"uid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"title": { key:"en": { key:"value": string:"Countering FIMI. A review of seven countries under the Beacon Project" } }, key:"subtitle": { key:"en": { key:"value": string:"" } }, key:"summary": { key:"en": { key:"value": string:"<I>Last year, the International Republican Institute’s (IRI) Beacon Project did a comprehensive study to understand foreign information manipulation and interference in various European countries (as well as Taiwan). The results show different approaches, but also common lessons that can and should be applied to strengthen democratic resilience against growing these increasing threats.</I>" } }, key:"content": { key:"en": { key:"value": string:"<p>Seven countries from Central and Eastern Europe have been analysed in <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">a sequence of IRI policy reports</a> on foreign information manipulation and interference (FIMI) under <a href=\"https://www.iribeaconproject.org/\">the Beacon Project</a> label which ended in September 2024. The seven countries are distinct cases which have been impacted by FIMI, yet they have a lot in common not least because all of them have been targeted by Russian malign actions to a degree or another, or instrumentalized to project FIMI toward “strategic enemies” (see the case of Macedonia which became the hub for FIMI against US in the 2016 presidential race).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>The analysis in these reports stops three months before this review is written, thus it can be affirmed that they are up to date, but in some cases TTPs (tactics, techniques and procedures) change so fast that two or three months after the publishing of the reports the situation could look (even) radically different. Such is the case of the Romanian report which could not foresee the political, electoral and constitutional crisis which occurred in late November and was caused seemingly by a malign interference from both internal (primarily) and Russian sources. With all the above, we would suggest to any researcher, expert, analyst and informed reader to start their investigation and processing of the reports with the case of <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukraine</a>, and not Romania then proceed further on with the <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">Estonian</a> report, then the ones on <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Poland</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Romania</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Czechia</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovakia</a> and end up with <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">North Macedonia</a>. Such a sequence would offer a perspective from the most intricate FIMI battleground, through the most secured to the least prepared ones.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>The report on Ukraine is the most thoroughly written while following an analytical matrix imposed by IRI comprising and introduction into FIMI problematics regarding the national specifics, timeline of topic related events, institutional-legal and regulatory-prescriptive setting developed to tackle FIMI and the role of these institutions, evolution and dynamics of FIMI including topical narratives, outlook and recommendations. Basically all the seven reports include variations of this structure, obviously respecting the country specifics, as every country is unique in this regard, having adopted different approaches and timeframes to fighting this kind of threats, while some having lagged behind in terms of institutional layout development and social awareness about FIMI. Thus, while FIMI is a long term statement of intentions from hostile external actors it has not impacted equally strong all the seven countries, respectively there have been different perceptions about FIMI and institutional reactions to it.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Why should Ukraine serve as the starting report? Because if there is one country that stands out in this cycle of reports then it is Ukraine. Ukraine has been building an institutional framework to combat FIMI since 2014 when it was first attacked by Russia both kinetically and through active measures, having proved to become the spearhead on the European continent to fighting against Russian-originated and sponsored FIMI. In the case of Ukraine, FIMI went hand and hand with kinetic actions by Russia, not least the annexation of Crimea and the war in Donbas, and later in a full-scale war starting in February 2022. Although inconsistencies exist between institutions with similar job descriptions, and the authors of the report point to the wanting coherence within the plethora of institutions and legislative norms, Ukraine has achieved a certain degree of synergy in this regard, enough to be presented as an example of efficient fight against Russian FIMI together with the kinetic fight. The report describing FIMI in Ukraine might very well represent the fight of tomorrow (3-5 years) in many if not all of the countries on the Eastern Flank.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>One takeaway that singles out Ukraine as the agenda setter of the fight against FIMI on a global level is the idea of organizing an “Information Ramstein”. The idea about an “Information Ramstein” has not yet come to fruition, but the fact that it is an initiative launched by Ukraine, backed by a rich experience of fighting FIMI in the zero line, is not a random fact. The report does speak about the necessity to organize such a reunion with both an incumbent and preventative scope, one reason being FIMI originating against target countries first and foremost in Russia, and only occasionally or more rarely in China, Belarus or elsewhere.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>The next in line of the IRI reports on FIMI would be Estonia and that would be for one reason: Estonia is a case of institutional efficiency and discipline. What singles out Estonia in this landscape is the early awareness about FIMI (at least since 2007, as a result of the <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">Soviet Hero monument attack</a>) and the media and information literacy program on a wide educational scale. Otherwise put, Estonia is the example to be inspired from in terms of education, both on the level of bureaucracy and population at large, and StratCom infrastructure. Estonia, as the report conveys, is an eloquent example in how strategic communication has to be organized throughout all the executive institutions. A quote from the report would be of use: “Each ministry and state agency in Estonia has at least one official who has undergone training in and is tasked with specific responsibilities pertaining to strategic communication within the purview of that organisation.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Interestingly enough, Estonia has been fighting FIMI long before the term came into use even given the case of Ukraine, which was forced into a massive reform in order to combat FIMI once it felt it went hand in hand with the existential threat of a massive hot war. Estonia, while being also inspired by well-informed observation of the creeping then open invasion in Ukraine, came to the following key experience based conclusions: “The experience of Estonia demonstrates that three factors are indispensable for resilience against FIMI. Firstly, there must be the formulation and implementation of strategic communications in accordance with a robust national framework of structural documents. Secondly, an environment must be created that safeguards the autonomy of the media. Thirdly, public confidence in democratic processes and state institutions must be preserved.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>These takeaways, together with the institutional experience and eco-systemic resilience built by Ukraine, could serve as a guidance trio to check the descriptive content expressed in the rest of the reports. This brings us to the next report, on Poland. What is notable in this report is the equalling of FIMI to the long-time known term and category of “active measures”. Throughout the report one of the main threads is that Poland has developed resilience not so much and not exclusively due to the institutional and regulatory system as to the non-state sector. In other words, Poland does remind to a certain extent the Estonian case, due to its wide network of civic organizations, academia and public space in general. This implicitly drives at the social educational ecosystem which does not necessarily need a rigid regulatory framework to build resilience, but knowledge, access to it on a wide scale and vehicles for this knowledge to be spread. One could argue that there is also a supplementary factor, implied but not explicitly mentioned, that of identity which is telling about awareness of constant external threats. In other words, once there is high awareness about FIMI as a “Russian threat” on a wide scale, the Polish society acquires a way of its own to build resilience against this threat through media activism, civil society organizations, academia and not least state institutions. It goes without saying that the Polish case is not different from the Estonian and Ukrainian ones.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>The remaining reports dwell on cases which could be interpreted as building insufficient resilience to combating FIMI. The report on Romania should be treated with a bit of scepticism for the simple reason that what happened in November and December 2024 around the presidential and parliamentary elections in Romania might be a case of FIMI only in appearance. We need much more structured investigations, yet for the time being we can speculate that the Romanian case might have been an inside job<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, that is Domestic Information Manipulation and Interference - which at a certain point had lost control over itself and became part of a FIMI operation. Although, clearly the structure of the report was dictated by the IRI matrix of analysis, the authors of the report on Romania should also seek the response to the question whether the nature of the Romanian ruling class could be a structural hindrance to the way the state functions and whether the institutional setting for combatting FIMI is an empty shell on the background of oligarchic capture. In other words, are the ubiquitous Romanian secret services (there are six such institutions in Romania) a structural factor which divert our attention from FIMI toward something that still does not have a widely accepted term and understanding overall.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Somewhat misleadingly, given the size and funding of the intelligence and security apparatus in Romania (approx. one per cent of GDP), the country should be a leader in combating FIMI and a bulwark in front of Russian active measures. However, as the authors point out, the main guiding document and institution - the Security Strategy of Romania, together with the Supreme Defence Council - have been behind a meta-narrative in the domain and/or a reactive instrument, and not a builder of policies to tackle FIMI per se. Another central institution to tackle FIMI has been the National Audio-Visual Council, which is indicative about a relatively narrow understanding of what FIMI may be, unlike in other countries in the IRI list, vide Ukraine, Estonia and Poland.</p>\n<p>The remaining three reports (on Czechia, Slovakia and North Macedonia) could be lumped together in a subgroup from the point of view of a less resilient institutional setting for combating FIMI, at least strictly judging by the description of the regulatory system aiming FIMI. What is however notable are the references to the EU Digital Service Act and Cybersecurity Act as a guiding principle for developing institutions and regulations in this sense. It clearly specifies that efficiency in combating FIMI cannot achieve by being a stand-alone actor. As the report on Czechia cogently indicates, for actors with lesser institutional resources, the EU Digital Service Act is a mandatory umbrella against FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“At the international level, while the EU has established regulations such as the Digital Services Act and Cybersecurity Act, the coordination between member states is still lacking. FIMI, by nature, transcends borders, and yet national-level responses remain fragmented. The EU could improve mechanisms for the real-time exchange of intelligence on FIMI operations and foster closer cooperation between cybersecurity agencies, intelligence services, and private platforms. Without a robust system for data sharing, joint action, and mutual support, the effectiveness of EU-wide strategies remains limited.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>As the report on North Macedonia brightly suggests, civil society is the sector that compensates for weak institutional settings in combating FIMI. It should not be treated as a panacea, but it is a silver lining to the knowledge that the state institutions do not always react adequately or optimally to insidious manipulations meant to sow chaos within societies.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>One possible conclusion from reading the seven IRI reports is that everyone has something to learn from the other. Fighting (most often Russian) FIMI is a process of permanent learning and relentless fight against renewed attempts to undermine social fabric and institutional resilience of the state. The report on Poland did mention that FIMI is just another way to point towards “active measures”, a term invented one century ago by the infamous Cheka. This is a very useful observation. Fighting against FIMI is not something new. During the Cold War, entire institutional ecosystems in the West were dedicated to fighting these types of threats. We just need to refresh, occasionally rebuild, and adapt many of those lessons learned to present reality of information society.</p>\n<p>Last, but not least, the IRI reports may suggest a follow up effort to build a FIMI efficiency combating index. Evidently a much larger body of research is needed, bringing on board many other cases, including from countries that have accumulated experience in the first line of fighting FIMI. Examples include Moldova, Armenia, Georgia or much bigger actors like Germany. All of these countries have had to withstand intensive and extensive campaigns of FIMI operations, some (like Germany) having had this experience since the early stages of the Cold War.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>This text is part of a special cooperation project between IRI and New Eastern Europe which aims to promote awareness of </em><em>foreign information manipulation and interference in democratic societies</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> is a political scientist specialising in Central and East European studies. He is currently a Poland resident correspondent for Radio France Internationale, Romanian office.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> A recent investigation by the Snoop.ro portal suggests convincingly enough that what has happened in Romania in the last two months was not part of a FIMI campaign, but an inside job with the direct participation of people connected to Romanian secret services through the second biggest systemic party at the time, National Liberal Party (PNL). For more see: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>\n" } }, key:"titleTranslations": { key:"bg": { key:"value": string:"Противодействие на FIMI. Преглед на седем държави в рамките на проекта Beacon", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"cs": { key:"value": string:"Countering FIMI. Přehled sedmi zemí v rámci projektu Beacon", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"de": { key:"value": string:"FIMI entgegenwirken. Eine Überprüfung von sieben Ländern im Rahmen des Beacon-Projekts", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"el": { key:"value": string:"Αντεπίθεση FIMI. Μια ανασκόπηση επτά χωρών στο πλαίσιο του έργου Beacon", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"en": { key:"value": string:"Countering FIMI. A review of seven countries under the Beacon Project", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"es": { key:"value": string:"Contrarrestando FIMI. Una revisión de siete países bajo el Proyecto Beacon", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"fi": { key:"value": string:"Vastustaminen FIMI:stä. Katsaus seitsemään maahan Beacon-projektin alla", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"fr": { key:"value": string:"Contre le FIMI. Un examen de sept pays dans le cadre du projet Beacon", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"hr": { key:"value": string:"Borba protiv FIMI. Pregled sedam zemalja u okviru Beacon projekta", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"hu": { key:"value": string:"FIMI ellensúlyozása. A Beacon Project keretében hét ország áttekintése", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"it": { key:"value": string:"Contrastare il FIMI. Una revisione di sette paesi sotto il Progetto Beacon", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"nl": { key:"value": string:"Tegenmaatregelen tegen FIMI. Een beoordeling van zeven landen onder het Beacon Project", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"pl": { key:"value": string:"Przeciwdziałanie FIMI. Przegląd siedmiu krajów w ramach Projektu Beacon", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"pt": { key:"value": string:"Contrarrestando o FIMI. Uma revisão de sete países sob o Projeto Beacon", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"ro": { key:"value": string:"Contracararea FIMI. O revizuire a șapte țări în cadrul Proiectului Beacon", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"ru": { key:"value": string:"Противодействие FIMI. Обзор семи стран в рамках Проекта Beacon", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"sk": { key:"value": string:"Proti FIMI. Prehľad siedmich krajín v rámci projektu Beacon", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"sv": { key:"value": string:"Motverka FIMI. En översikt av sju länder under Beacon-projektet", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"tr": { key:"value": string:"FIMI'ye Karşı. Beacon Projesi Kapsamında Yedi Ülkenin İncelemesi", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"uk": { key:"value": string:"Протидія FIMI. Огляд семи країн у рамках Проекту Beacon", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" } }, key:"subtitleTranslations": { key:"bg": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"cs": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"de": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"el": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"en": { key:"value": string:"", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"es": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"fi": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"fr": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"hr": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"hu": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"it": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"nl": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"pl": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"pt": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"ro": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"ru": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"sk": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"sv": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"tr": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"uk": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null } }, key:"summaryTranslations": { key:"bg": { key:"value": string:"<I>Миналата година проектът Beacon на Международния републикански институт (IRI) направи обширно проучване, за да разбере манипулацията и намесата на чужда информация в различни европейски страни (както и в Тайван). Резултатите показват различни подходи, но също така и общи уроци, които могат и трябва да бъдат приложени, за да се укрепи демократичната устойчивост срещу нарастващите заплахи.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"cs": { key:"value": string:"<I>Minulý rok provedl Beacon Project Mezinárodního republikánského institutu (IRI) komplexní studii, aby porozuměl manipulaci a zasahování do zahraničních informací v různých evropských zemích (a také na Tchaj-wanu). Výsledky ukazují různé přístupy, ale také společné lekce, které mohou a měly by být aplikovány na posílení demokratické odolnosti vůči rostoucím těmto hrozbám.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"de": { key:"value": string:"<I>Im letzten Jahr führte das Beacon-Projekt des International Republican Institute (IRI) eine umfassende Studie durch, um die Manipulation und Beeinflussung von Informationen aus dem Ausland in verschiedenen europäischen Ländern (sowie in Taiwan) zu verstehen. Die Ergebnisse zeigen unterschiedliche Ansätze, aber auch gemeinsame Lehren, die angewendet werden können und sollten, um die demokratische Resilienz gegen diese wachsenden Bedrohungen zu stärken.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"el": { key:"value": string:"<I>Πέρυσι, το έργο Beacon του Διεθνούς Ρεπουμπλικανικού Ινστιτούτου (IRI) πραγματοποίησε μια εκτενή μελέτη για να κατανοήσει την ξένη χειραγώγηση πληροφοριών και την παρέμβαση σε διάφορες ευρωπαϊκές χώρες (καθώς και στην Ταϊβάν). Τα αποτελέσματα δείχνουν διαφορετικές προσεγγίσεις, αλλά και κοινά διδάγματα που μπορούν και πρέπει να εφαρμοστούν για να ενισχύσουν την δημοκρατική ανθεκτικότητα απέναντι σε αυτές τις αυξανόμενες απειλές.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"en": { key:"value": string:"<I>Last year, the International Republican Institute’s (IRI) Beacon Project did a comprehensive study to understand foreign information manipulation and interference in various European countries (as well as Taiwan). The results show different approaches, but also common lessons that can and should be applied to strengthen democratic resilience against growing these increasing threats.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"es": { key:"value": string:"<I>El año pasado, el Proyecto Beacon del Instituto Republicano Internacional (IRI) realizó un estudio exhaustivo para entender la manipulación de información extranjera y la interferencia en varios países europeos (así como en Taiwán). Los resultados muestran diferentes enfoques, pero también lecciones comunes que pueden y deben aplicarse para fortalecer la resiliencia democrática contra estas crecientes amenazas.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"fi": { key:"value": string:"<I>Viime vuonna Kansainvälisen republikaanisen instituutin (IRI) Beacon-projekti teki kattavan tutkimuksen ymmärtääkseen ulkomaista tiedon manipulointia ja häirintää eri Euroopan maissa (sekä Taiwanissa). Tulokset osoittavat erilaisia lähestymistapoja, mutta myös yhteisiä opetuksia, joita voidaan ja pitäisi soveltaa vahvistamaan demokraattista kestävyyttä näitä kasvavia uhkia vastaan.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"fr": { key:"value": string:"<I>L'année dernière, le projet Beacon de l'Institut républicain international (IRI) a réalisé une étude complète pour comprendre la manipulation et l'interférence d'informations étrangères dans divers pays européens (ainsi qu'à Taïwan). Les résultats montrent différentes approches, mais aussi des leçons communes qui peuvent et doivent être appliquées pour renforcer la résilience démocratique face à ces menaces croissantes.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"hr": { key:"value": string:"<I>Prošle godine, Projekt Beacon Međunarodnog republikanskog instituta (IRI) proveo je sveobuhvatno istraživanje kako bi razumio stranu manipulaciju informacijama i ometanje u raznim europskim zemljama (kao i na Tajvanu). Rezultati pokazuju različite pristupe, ali i zajedničke lekcije koje se mogu i trebaju primijeniti za jačanje demokratske otpornosti protiv rastućih prijetnji.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"hu": { key:"value": string:"<I> tavaly az International Republican Institute (IRI) Beacon Project átfogó tanulmányt végzett a külföldi információmanipuláció és beavatkozás megértésére különböző európai országokban (valamint Tajvanon). Az eredmények különböző megközelítéseket mutatnak, de közös tanulságokat is, amelyeket alkalmazni lehet és kell a demokratikus ellenállás megerősítésére a növekvő fenyegetésekkel szemben.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"it": { key:"value": string:"<I>Lo scorso anno, il Beacon Project dell'International Republican Institute (IRI) ha condotto uno studio completo per comprendere la manipolazione e l'interferenza delle informazioni straniere in vari paesi europei (così come a Taiwan). I risultati mostrano approcci diversi, ma anche lezioni comuni che possono e devono essere applicate per rafforzare la resilienza democratica contro queste crescenti minacce.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"nl": { key:"value": string:"<I>Vorig jaar heeft het Beacon Project van het International Republican Institute (IRI) een uitgebreide studie uitgevoerd om buitenlandse informatie-manipulatie en -interferentie in verschillende Europese landen (en Taiwan) te begrijpen. De resultaten tonen verschillende benaderingen, maar ook gemeenschappelijke lessen die kunnen en moeten worden toegepast om de democratische veerkracht te versterken tegen deze toenemende bedreigingen.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"pl": { key:"value": string:"<I>W zeszłym roku Projekt Beacon Międzynarodowego Instytutu Republikańskiego (IRI) przeprowadził kompleksowe badania, aby zrozumieć manipulację informacjami i ingerencję z zagranicy w różnych krajach europejskich (a także na Tajwanie). Wyniki pokazują różne podejścia, ale także wspólne lekcje, które można i należy zastosować, aby wzmocnić demokratyczną odporność na rosnące te zagrożenia.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"pt": { key:"value": string:"<I>No ano passado, o Projeto Beacon do Instituto Republicano Internacional (IRI) fez um estudo abrangente para entender a manipulação e a interferência de informações estrangeiras em vários países europeus (assim como em Taiwan). Os resultados mostram abordagens diferentes, mas também lições comuns que podem e devem ser aplicadas para fortalecer a resiliência democrática contra o aumento dessas ameaças crescentes.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"ro": { key:"value": string:"<I>Anul trecut, Proiectul Beacon al Institutului Republican Internațional (IRI) a realizat un studiu cuprinzător pentru a înțelege manipularea informațiilor externe și interferența în diverse țări europene (precum și în Taiwan). Rezultatele arată abordări diferite, dar și lecții comune care pot și ar trebui aplicate pentru a întări reziliența democratică împotriva acestor amenințări în creștere.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"ru": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"sk": { key:"value": string:"<I>Minulý rok vykonal Projekt Beacon Medzinárodného republikánskeho inštitútu (IRI) komplexnú štúdiu na pochopenie manipulácie a zasahovania do zahraničných informácií v rôznych európskych krajinách (ako aj na Taiwane). Výsledky ukazujú rôzne prístupy, ale aj spoločné ponaučenia, ktoré môžu a mali by sa aplikovať na posilnenie demokratickej odolnosti voči rastúcim týmto hrozbám.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"sv": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"tr": { key:"value": string:"<I>Geçen yıl, Uluslararası Cumhuriyetçi Enstitü'nün (IRI) Beacon Projesi, çeşitli Avrupa ülkelerinde (ve ayrıca Tayvan'da) yabancı bilgi manipülasyonu ve müdahalesini anlamak için kapsamlı bir çalışma yaptı. Sonuçlar farklı yaklaşımlar gösteriyor, ancak aynı zamanda bu artan tehditlere karşı demokratik dayanıklılığı güçlendirmek için uygulanabilecek ve uygulanması gereken ortak dersler de var.</I>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"uk": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null } }, key:"contentTranslations": { key:"bg": { key:"value": string:"<p>Седем държави от Централна и Източна Европа бяха анализирани в <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">последователност от политически доклади на IRI</a> относно манипулация и намеса с чужда информация (FIMI) под етикета <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">Проектът Beacon</a>, който приключи през септември 2024 г. Седемте държави са различни случаи, които са били засегнати от FIMI, но имат много общо, не на последно място, защото всички те са били цел на злонамерени действия от Русия в известна степен или са били инструментализирани за проектиране на FIMI към \"стратегически врагове\" (виж случая с Македония, която стана хъб за FIMI срещу САЩ в президентските избори през 2016 г.).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Анализът в тези доклади спира три месеца преди написването на този преглед, така че може да се потвърди, че те са актуални, но в някои случаи TTP (тактики, техники и процедури) се променят толкова бързо, че два или три месеца след публикуването на докладите ситуацията може да изглежда (дори) радикално различна. Такъв е случаят с румънския доклад, който не можа да предвиди политическата, изборната и конституционната криза, която настъпи в края на ноември и която изглеждаше причинена от злонамерена намеса както от вътрешни (преди всичко), така и от руски източници. С всичко това, бихме предложили на всеки изследовател, експерт, анализатор и информиран читател да започне своето разследване и обработка на докладите с случая на <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Украйна</a>, а не с Румъния, след което да продължи с <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">естонския</a> доклад, след това с тези за <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Полша</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Румъния</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Чехия</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Словакия</a> и да завърши с <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Северна Македония</a>. Такава последователност би предложила перспектива от най-сложния фронт на FIMI, през най-сигурния до най-малко подготвените.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Докладът за Украйна е най-подробно написан, следвайки аналитична матрица, наложена от IRI, която включва и въведение в проблематиката на FIMI относно националните специфики, времева линия на събития, свързани с темата, институционално-правна и регулаторно-препоръчителна обстановка, разработена за справяне с FIMI и ролята на тези институции, еволюция и динамика на FIMI, включително актуални наративи, перспективи и препоръки. Основно всички седем доклада включват вариации на тази структура, очевидно спазвайки специфичностите на страната, тъй като всяка страна е уникална в това отношение, като е приела различни подходи и времеви рамки за борба с този вид заплахи, докато някои са изостанали по отношение на развитието на институционалната структура и социалната осведоменост относно FIMI. Така, докато FIMI е дългосрочно изявление на намерения от враждебни външни актьори, той не е оказал еднакво силно влияние на всички седем държави, съответно е имало различни възприятия относно FIMI и институционални реакции към него.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Защо Украйна трябва да служи като началния доклад? Защото ако има една страна, която се откроява в този цикъл от доклади, то това е Украйна. Украйна изгражда институционална рамка за борба с FIMI от 2014 г., когато беше атакувана за първи път от Русия както кинетично, така и чрез активни мерки, доказвайки, че е на преден план на европейския континент в борбата срещу FIMI с руски произход и спонсорство. В случая с Украйна, FIMI вървеше ръка за ръка с кинетични действия от Русия, не на последно място анексията на Крим и войната в Донбас, а по-късно в мащабна война, започнала през февруари 2022 г. Въпреки че съществуват несъответствия между институции с подобни описания на работа, и авторите на доклада посочват липсата на последователност в множеството институции и законодателни норми, Украйна е постигнала определена степен на синергия в това отношение, достатъчна да бъде представена като пример за ефективна борба срещу руската FIMI заедно с кинетичната борба. Докладът, описващ FIMI в Украйна, може много добре да представлява борбата на утрешния ден (3-5 години) в много, ако не и всички, страни на Източния фланг.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Едно от изводите, които отличават Украйна като задаваща дневния ред в борбата срещу FIMI на глобално ниво, е идеята за организиране на \"Информационен Рамщайн\". Идеята за \"Информационен Рамщайн\" все още не е реализирана, но фактът, че това е инициатива, стартирана от Украйна, подкрепена от богат опит в борбата с FIMI на нулевата линия, не е случайно. Докладът говори за необходимостта от организиране на такава среща с както текуща, така и превантивна цел, една от причините е, че FIMI произлиза срещу целевите държави преди всичко в Русия, и само от време на време или по-рядко в Китай, Беларус или другаде.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Следващият в реда на докладите на IRI за FIMI би бил Естония и това би било по една причина: Естония е случай на институционална ефективност и дисциплина. Това, което отличава Естония в този контекст, е ранната осведоменост относно FIMI (поне от 2007 г., в резултат на <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">атаката на паметника на съветския герой</a>) и програмата за медийна и информационна грамотност на широко образователно ниво. С други думи, Естония е пример, от който да се вдъхновим по отношение на образованието, както на ниво бюрокрация, така и на населението като цяло, и инфраструктурата на StratCom. Естония, както докладът предава, е красноречив пример за това как стратегическата комуникация трябва да бъде организирана в цялата изпълнителна институция. Цитат от доклада би бил полезен: \"Всяко министерство и държавна агенция в Естония има поне един служител, който е преминал обучение и е натоварен с конкретни отговорности, свързани със стратегическата комуникация в рамките на тази организация.\"</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Интересно е, че Естония е борила FIMI много преди терминът да бъде използван, дори преди случая с Украйна, която беше принудена да извърши масивна реформа, за да се бори с FIMI, след като усети, че той върви ръка за ръка с екзистенциалната заплаха от масивна гореща война. Естония, вдъхновена от добре информираното наблюдение на настъпващата, а след това открита инвазия в Украйна, стигна до следните ключови изводи: \"Опитът на Естония демонстрира, че три фактора са незаменими за устойчивост срещу FIMI. Първо, трябва да има формулиране и прилагане на стратегически комуникации в съответствие с надеждна национална рамка от структурни документи. Второ, трябва да бъде създадена среда, която да защитава автономията на медиите. Трето, общественото доверие в демократичните процеси и държавните институции трябва да бъде запазено.\"</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Тези изводи, заедно с институционалния опит и екосистемната устойчивост, изградена от Украйна, биха могли да служат като ръководство за проверка на описателното съдържание, изразено в останалите доклади. Това ни води до следващия доклад, за Полша. Забележителното в този доклад е равняването на FIMI с дълго известния термин и категория \"активни мерки\". През целия доклад една от основните теми е, че Полша е развила устойчивост не толкова и не изключително благодарение на институционалната и регулаторната система, а на не-държавния сектор. С други думи, Полша напомня до известна степен на естонския случай, благодарение на широка мрежа от граждански организации, академия и обществено пространство като цяло. Това имплицитно насочва към социалната образователна екосистема, която не се нуждае непременно от строга регулаторна рамка, за да изгражда устойчивост, а от знания, достъп до тях в широк мащаб и средства за разпространение на тези знания. Може да се твърди, че съществува и допълнителен фактор, подразбиращ се, но не изрично споменат, а именно идентичността, която говори за осведомеността за постоянни външни заплахи. С други думи, когато има висока осведоменост относно FIMI като \"руска заплаха\" в широк мащаб, полското общество придобива свой собствен начин да изгражда устойчивост срещу тази заплаха чрез медийна активност, организации на гражданското общество, академия и не на последно място държавни институции. Не е нужно да се казва, че полският случай не е различен от естонските и украинските.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Останалите доклади разглеждат случаи, които могат да се интерпретират като изграждане на недостатъчна устойчивост за борба с FIMI. Докладът за Румъния трябва да бъде разглеждан с известна доза скептицизъм по простата причина, че това, което се случи през ноември и декември 2024 г. около президентските и парламентарните избори в Румъния, може да бъде случай на FIMI само на вид. Нуждаем се от много по-структурирани разследвания, но за момента можем да спекулираме, че румънският случай може да е бил вътрешна работа<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, т.е. Вътрешна манипулация и намеса с информация - която в определен момент е загубила контрол над себе си и е станала част от операция FIMI. Въпреки че структурата на доклада очевидно е диктувана от матрицата на анализа на IRI, авторите на доклада за Румъния също трябва да търсят отговор на въпроса дали природата на румънския управляващ клас може да бъде структурна пречка за начина, по който функционира държавата и дали институционалната обстановка за борба с FIMI е празна черупка на фона на олигархичното завладяване. С други думи, дали всеобхватните румънски тайни служби (има шест такива институции в Румъния) са структурен фактор, който отклонява вниманието ни от FIMI към нещо, което все още няма широко приет термин и разбиране като цяло.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Някак си подвеждащо, предвид размера и финансирането на разузнавателния и охранителния апарат в Румъния (приблизително един процент от БВП), страната трябва да бъде лидер в борбата с FIMI и укрепление пред руските активни мерки. Въпреки това, както посочват авторите, основният ръководен документ и институция - Стратегията за сигурност на Румъния, заедно с Върховния съвет за отбрана - са били зад мета-нарратива в домейна и/или реактивен инструмент, а не строител на политики за справяне с FIMI сам по себе си. Друга централна институция за справяне с FIMI е Националният аудиовизуален съвет, който е показателен за относително тясното разбиране на това какво може да бъде FIMI, за разлика от другите държави в списъка на IRI, например Украйна, Естония и Полша.</p>\n<p>Останалите три доклада (за Чехия, Словакия и Северна Македония) могат да бъдат обединени в подгрупа от гледна точка на по-малко устойчива институционална обстановка за борба с FIMI, поне строго съдейки по описанието на регулаторната система, насочена към FIMI. Забележително обаче са препратките към Регламента на ЕС за цифровите услуги и Закона за киберсигурност като ръководен принцип за развитие на институции и регулации в този смисъл. Ясно е, че ефективността в борбата с FIMI не може да бъде постигната, като се бъде самостоятелен актьор. Както убедително посочва докладът за Чехия, за актьори с по-малко институционални ресурси, Регламентът на ЕС за цифровите услуги е задължителен чадър срещу FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“На международно ниво, докато ЕС е установил регулации като Регламента за цифровите услуги и Закона за киберсигурност, координацията между държавите членки все още липсва. FIMI по своята същност надхвърля границите, и все пак отговорите на национално ниво остават фрагментирани. ЕС би могъл да подобри механизмите за обмен на разузнавателна информация в реално време относно операциите на FIMI и да насърчи по-тясно сътрудничество между агенциите за киберсигурност, разузнавателните служби и частните платформи. Без надеждна система за споделяне на данни, съвместни действия и взаимна подкрепа, ефективността на стратегиите на ниво ЕС остава ограничена.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Както ярко предполага докладът за Северна Македония, гражданското общество е секторът, който компенсира слабите институционални настройки в борбата с FIMI. Не трябва да се разглежда като панацея, но е светла страна на знанието, че държавните институции не винаги реагират адекватно или оптимално на подмолни манипулации, предназначени да сеят хаос в обществата.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Един възможен извод от прочитането на седемте доклада на IRI е, че всеки има нещо да научи от другия. Борбата (най-често с руски) FIMI е процес на постоянно учене и неуморна борба срещу нови опити за подкопаване на социалната структура и институционалната устойчивост на държавата. Докладът за Полша споменава, че FIMI е просто още един начин да се посочи към \"активни мерки\", термин, изобретен преди един век от зловещата ЧК. Това е много полезно наблюдение. Борбата срещу FIMI не е нещо ново. По време на Студената война, цели институционални екосистеми на Запад бяха посветени на борба с тези видове заплахи. Просто трябва да освежим, от време на време да реконструираме и адаптираме много от тези научени уроци към настоящата реалност на информационното общество.</p>\n<p>Накрая, но не на последно място, докладите на IRI могат да предложат последващи усилия за изграждане на индекс за ефективност в борбата с FIMI. Очевидно е, че е необходимо много по-голямо количество изследвания, включващи много други случаи, включително от държави, които са натрупали опит на първа линия в борбата с FIMI. Примери включват Молдова, Армения, Грузия или много по-големи актьори като Германия. Всички тези държави са били принудени да устоят на интензивни и обширни кампании на операции FIMI, някои (като Германия) имат този опит от ранните етапи на Студената война.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Текстът е част от специален проект за сътрудничество между IRI и New Eastern Europe, който цели да повиши осведомеността за </em><em>чужда манипулация и намеса с информация в демократичните общества</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Октавиан Милеевски</strong> е политолог, специализирал се в изследвания на Централна и Източна Европа. В момента е кореспондент на Радио Франс Интернационал в Румъния.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Н recent investigation by the Snoop.ro portal suggests convincingly enough that what has happened in Romania in the last two months was not part of a FIMI campaign, but an inside job with the direct participation of people connected to Romanian secret services through the second biggest systemic party at the time, National Liberal Party (PNL). For more see: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"cs": { key:"value": string:"<p>Bylo analyzováno sedm zemí ze střední a východní Evropy v <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">sérii politických zpráv IRI</a> o manipulaci a zasahování do zahraničních informací (FIMI) pod <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">značkou Beacon Project</a>, která skončila v září 2024. Těchto sedm zemí představuje odlišné případy, které byly ovlivněny FIMI, přičemž mají mnoho společného, zejména proto, že všechny byly cíleny ruskými zlovolnými akcemi do určité míry, nebo byly instrumentalizovány k projekci FIMI vůči „strategickým nepřátelům“ (viz případ Makedonie, která se stala centrem FIMI proti USA v prezidentských volbách v roce 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Analýza v těchto zprávách končí tři měsíce před napsáním této recenze, takže lze potvrdit, že jsou aktuální, ale v některých případech se TTP (taktiky, techniky a postupy) mění tak rychle, že situace by mohla vypadat (dokonce) radikálně jinak dva nebo tři měsíce po zveřejnění zpráv. Takovým případem je rumunská zpráva, která nemohla předvídat politickou, volební a ústavní krizi, která nastala na konci listopadu a byla zřejmě způsobena zlovolným zásahem jak z vnitřních (především), tak ruských zdrojů. S ohledem na výše uvedené bychom doporučili jakémukoli výzkumníkovi, expertovi, analytikovi a informovanému čtenáři, aby začal své vyšetřování a zpracování zpráv případem <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukrajiny</a>, a ne Rumunska, a poté pokračoval dále se <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">zprávou o Estonsku</a>, poté těmi o <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polsku</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Rumunsku</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Česku</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovensku</a> a skončil s <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Severní Makedonií</a>. Taková sekvence by nabídla perspektivu z nejkomplexnějšího bojiště FIMI, přes nejbezpečnější až po nejméně připravené.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Zpráva o Ukrajině je nejpodrobněji napsaná a následuje analytickou matici stanovenou IRI, která zahrnuje úvod do problematiky FIMI týkající se národních specifik, časovou osu událostí souvisejících s tématem, institucionálně-právní a regulačně-preskriptivní rámec vyvinutý k řešení FIMI a roli těchto institucí, evoluci a dynamiku FIMI včetně tematických narativů, výhled a doporučení. V podstatě všechny sedm zpráv zahrnuje variace této struktury, přičemž samozřejmě respektují specifika jednotlivých zemí, protože každá země je v tomto ohledu jedinečná, přijala různé přístupy a časové rámce k boji proti těmto typům hrozeb, přičemž některé zaostávaly v rozvoji institucionálního uspořádání a sociálního povědomí o FIMI. Takže, zatímco FIMI je dlouhodobé prohlášení záměrů od nepřátelských externích aktérů, neovlivnilo všechny sedm zemí stejně silně, respektive existovaly různé vnímání FIMI a institucionální reakce na něj.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Proč by měla Ukrajina sloužit jako výchozí zpráva? Protože pokud existuje jedna země, která v tomto cyklu zpráv vyniká, pak je to Ukrajina. Ukrajina buduje institucionální rámec pro boj s FIMI od roku 2014, kdy byla poprvé napadena Ruskem jak kineticky, tak prostřednictvím aktivních opatření, a prokázala se jako přední země na evropském kontinentu v boji proti FIMI původem a sponzorovanému Ruskem. V případě Ukrajiny šla FIMI ruku v ruce s kinetickými akcemi Ruska, a to nejen anexí Krymu a válkou v Donbasu, ale později v plnohodnotné válce, která začala v únoru 2022. Ačkoli existují nesrovnalosti mezi institucemi se podobnými pracovními popisy, a autoři zprávy poukazují na nedostatečnou koherenci v množství institucí a legislativních norem, Ukrajina dosáhla určitého stupně synergie v tomto ohledu, dostatečného k tomu, aby byla prezentována jako příklad efektivního boje proti ruskému FIMI spolu s kinetickým bojem. Zpráva popisující FIMI na Ukrajině by mohla velmi dobře reprezentovat boj zítřka (3-5 let) v mnoha, pokud ne ve všech zemích na východním křídle.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jedním z poznatků, který vyzdvihuje Ukrajinu jako tvůrce agendy boje proti FIMI na globální úrovni, je myšlenka organizovat „Informační Ramstein“. Myšlenka o „Informačním Ramsteinu“ dosud nebyla realizována, ale skutečnost, že je to iniciativa zahájená Ukrajinou, podpořená bohatými zkušenostmi v boji proti FIMI na nulté linii, není náhodná. Zpráva hovoří o nutnosti organizovat takové setkání s jak současným, tak preventivním rozsahem, jedním z důvodů je, že FIMI pochází proti cílovým zemím především z Ruska, a pouze příležitostně nebo vzácně z Číny, Běloruska nebo jiných míst.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Další v řadě zpráv IRI o FIMI by bylo Estonsko a to z jednoho důvodu: Estonsko je příkladem institucionální efektivity a disciplíny. Co vyzdvihuje Estonsko v této oblasti, je včasné povědomí o FIMI (alespoň od roku 2007, v důsledku <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">útoku na sochu sovětského hrdiny</a>) a program mediální a informační gramotnosti na široké vzdělávací úrovni. Jinými slovy, Estonsko je příkladem, z něhož se lze inspirovat v oblasti vzdělání, jak na úrovni byrokracie, tak široké populace, a infrastruktury StratCom. Estonsko, jak zpráva uvádí, je výmluvným příkladem toho, jak musí být strategická komunikace organizována ve všech výkonných institucích. Citát ze zprávy by byl užitečný: „Každé ministerstvo a státní agentura v Estonsku má alespoň jednoho úředníka, který prošel školením a má specifické odpovědnosti týkající se strategické komunikace v rámci této organizace.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Co je zajímavé, Estonsko bojovalo s FIMI dlouho předtím, než se tento termín začal používat, dokonce i v případě Ukrajiny, která byla nucena k masivní reformě, aby bojovala s FIMI, jakmile pocítila, že jde ruku v ruce s existenciální hrozbou masivní horké války. Estonsko, inspirováno dobře informovaným pozorováním postupující, poté otevřené invaze na Ukrajinu, dospělo k následujícím klíčovým zkušenostem: „Zkušenost Estonska ukazuje, že tři faktory jsou nezbytné pro odolnost proti FIMI. Za prvé, musí být formulovány a implementovány strategické komunikace v souladu s robustním národním rámcem strukturálních dokumentů. Za druhé, musí být vytvořeno prostředí, které chrání autonomii médií. Za třetí, musí být zachována veřejná důvěra v demokratické procesy a státní instituce.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Tato zjištění, spolu s institucionálními zkušenostmi a ekosystémovou odolností vybudovanou Ukrajinou, by mohla sloužit jako vodítko pro kontrolu popisného obsahu vyjádřeného v ostatních zprávách. To nás přivádí k další zprávě, o Polsku. Co je v této zprávě pozoruhodné, je zrovnoprávnění FIMI s dlouho známým termínem a kategorií „aktivní opatření“. V celé zprávě je jedním z hlavních témat, že Polsko vyvinulo odolnost nikoli tolik a nikoli výhradně díky institucionálnímu a regulačnímu systému, ale díky nevládnímu sektoru. Jinými slovy, Polsko do určité míry připomíná estonský případ, díky své široké síti občanských organizací, akademie a veřejného prostoru obecně. To implicitně směřuje k sociálnímu vzdělávacímu ekosystému, který nemusí nutně potřebovat rigidní regulační rámec k vybudování odolnosti, ale znalosti, přístup k nim na široké úrovni a prostředky pro šíření těchto znalostí. Lze tvrdit, že existuje také doplňkový faktor, naznačený, ale výslovně nezmíněný, a to identita, která je výmluvná o povědomí o neustálých externích hrozbách. Jinými slovy, jakmile existuje vysoké povědomí o FIMI jako o „ruské hrozbě“ na široké úrovni, polská společnost si vytváří vlastní způsob, jak budovat odolnost proti této hrozbě prostřednictvím mediálního aktivismu, občanských organizací, akademie a v neposlední řadě státních institucí. Není třeba říkat, že polský případ se neliší od estonských a ukrajinských.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Zbývající zprávy se zabývají případy, které by mohly být interpretovány jako budování nedostatečné odolnosti proti boji s FIMI. Zpráva o Rumunsku by měla být posuzována s určitou dávkou skepticismu z prostého důvodu, že to, co se stalo v listopadu a prosinci 2024 kolem prezidentských a parlamentních voleb v Rumunsku, by mohlo být případem FIMI pouze na první pohled. Potřebujeme mnohem strukturovanější vyšetřování, ale prozatím můžeme spekulovat, že rumunský případ mohl být vnitřní záležitostí<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, tedy domácí manipulace a zasahování do informací - které v určitém okamžiku ztratilo kontrolu nad sebou a stalo se součástí operace FIMI. Ačkoli struktura zprávy byla jasně určena analytickou maticí IRI, autoři zprávy o Rumunsku by se měli také ptát na odpověď na otázku, zda povaha rumunské vládnoucí třídy může být strukturální překážkou pro fungování státu a zda institucionální rámec pro boj s FIMI je prázdnou schránkou na pozadí oligarchického uchopení. Jinými slovy, jsou všudypřítomné rumunské tajné služby (v Rumunsku existuje šest takových institucí) strukturálním faktorem, který odvádí naši pozornost od FIMI k něčemu, co stále nemá široce akceptovaný termín a celkové porozumění.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Poněkud zavádějící, vzhledem k velikosti a financování zpravodajských a bezpečnostních aparátů v Rumunsku (přibližně jedno procento HDP), by měla být země lídrem v boji proti FIMI a pevností proti ruským aktivním opatřením. Nicméně, jak autoři poukazují, hlavní řídící dokument a instituce - Bezpečnostní strategie Rumunska, spolu se Nejvyšší obranou radou - byly pozadu za meta-narativem v této oblasti a/nebo reaktivním nástrojem, a nikoli tvůrcem politiky k řešení FIMI jako takovému. Další centrální institucí pro boj s FIMI byl Národní audiovizuální úřad, což naznačuje relativně úzké chápání toho, co FIMI může být, na rozdíl od jiných zemí na seznamu IRI, jako je Ukrajina, Estonsko a Polsko.</p>\n<p>Zbývající tři zprávy (o Česku, Slovensku a Severní Makedonii) by mohly být seskupeny do podskupiny z pohledu méně odolného institucionálního uspořádání pro boj s FIMI, alespoň přísně posuzováno podle popisu regulačního systému zaměřeného na FIMI. Co je však pozoruhodné, jsou odkazy na Akt o digitálních službách EU a Akt o kybernetické bezpečnosti jako na řídící princip pro rozvoj institucí a regulací v tomto smyslu. Jasně specifikuje, že efektivita v boji proti FIMI nemůže být dosažena tím, že bude samostatným aktérem. Jak zpráva o Česku přesvědčivě naznačuje, pro aktéry s menšími institucionálními zdroji je Akt o digitálních službách EU povinným deštníkem proti FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>„Na mezinárodní úrovni, zatímco EU zavedla regulace, jako je Akt o digitálních službách a Akt o kybernetické bezpečnosti, koordinace mezi členskými státy stále chybí. FIMI, svou podstatou, překračuje hranice, a přesto zůstávají reakce na národní úrovni fragmentované. EU by mohla zlepšit mechanismy pro výměnu informací o operacích FIMI v reálném čase a podpořit bližší spolupráci mezi agenturami pro kybernetickou bezpečnost, zpravodajskými službami a soukromými platformami. Bez robustního systému pro sdílení dat, společné akce a vzájemnou podporu zůstává účinnost strategií na úrovni EU omezená.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jak jasně naznačuje zpráva o Severní Makedonii, občanská společnost je sektorem, který kompenzuje slabá institucionální uspořádání v boji proti FIMI. Neměla by být považována za všelék, ale je to pozitivní aspekt, který ukazuje, že státní instituce ne vždy reagují adekvátně nebo optimálně na záludné manipulace, které mají za cíl zasévat chaos ve společnostech.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jedním možným závěrem z četby sedmi zpráv IRI je, že každý má co učit se od ostatních. Boj (nejčastěji ruský) FIMI je proces trvalého učení a neúprosného boje proti obnoveným pokusům podkopat sociální strukturu a institucionální odolnost státu. Zpráva o Polsku zmínila, že FIMI je jen dalším způsobem, jak poukázat na „aktivní opatření“, termín vynalezený před sto lety nechvalně proslulou Čekou. To je velmi užitečná poznámka. Boj proti FIMI není nic nového. Během studené války byly celé institucionální ekosystémy na Západě věnovány boji proti těmto typům hrozeb. Potřebujeme jen osvěžit, občas přestavět a přizpůsobit mnohé z těchto naučených lekcí současné realitě informační společnosti.</p>\n<p>Poslední, ale nikoli méně důležité, zprávy IRI mohou naznačovat následnou snahu vybudovat index efektivity boje proti FIMI. Je zřejmé, že je potřeba mnohem širšího výzkumu, který by zahrnoval mnoho dalších případů, včetně zemí, které nasbíraly zkušenosti v první linii boje proti FIMI. Příklady zahrnují Moldavsko, Arménii, Gruzii nebo mnohem větší aktéry, jako je Německo. Všechny tyto země musely odolat intenzivním a rozsáhlým kampaním operací FIMI, některé (jako Německo) měly tuto zkušenost již od raných fází studené války.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Tento text je součástí speciálního spolupráce mezi IRI a New Eastern Europe, která má za cíl zvýšit povědomí o </em><em>manipulaci a zasahování do zahraničních informací v demokratických společnostech</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> je politolog specializující se na studia střední a východní Evropy. V současnosti je polským rezidentním zpravodajem pro Radio France Internationale, rumunskou kancelář.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Nedávné vyšetřování portálu Snoop.ro naznačuje dostatečně přesvědčivě, že to, co se stalo v Rumunsku v posledních dvou měsících, nebylo součástí kampaně FIMI, ale vnitřní záležitostí s přímou účastí lidí spojených s rumunskými tajnými službami prostřednictvím druhé největší systémové strany v té době, Národní liberální strany (PNL). Více informací viz: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"de": { key:"value": string:"<p>Sieben Länder aus Mittel- und Osteuropa wurden in <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">einer Reihe von IRI-Politikberichten</a> über ausländische Informationsmanipulation und -einmischung (FIMI) unter dem <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">Beacon-Projekt</a> Label analysiert, das im September 2024 endete. Die sieben Länder sind unterschiedliche Fälle, die von FIMI betroffen sind, haben jedoch viel gemeinsam, nicht zuletzt, weil alle von russischen bösartigen Aktionen in unterschiedlichem Maße ins Visier genommen wurden oder instrumentalisiert wurden, um FIMI gegen „strategische Feinde“ zu projizieren (siehe den Fall von Mazedonien, das zum Zentrum für FIMI gegen die USA im Präsidentschaftswahlkampf 2016 wurde).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Die Analyse in diesen Berichten endet drei Monate bevor diese Überprüfung geschrieben wird, sodass festgestellt werden kann, dass sie aktuell sind, aber in einigen Fällen ändern sich TTPs (Taktiken, Techniken und Verfahren) so schnell, dass die Situation zwei oder drei Monate nach der Veröffentlichung der Berichte (sogar) radikal anders aussehen könnte. So ist der Fall des rumänischen Berichts, der die politische, wahlbezogene und verfassungsmäßige Krise, die Ende November auftrat und scheinbar durch eine bösartige Einmischung sowohl von internen (primär) als auch von russischen Quellen verursacht wurde, nicht voraussehen konnte. Vor diesem Hintergrund würden wir jedem Forscher, Experten, Analysten und informierten Leser empfehlen, ihre Untersuchung und Verarbeitung der Berichte mit dem Fall von <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukraine</a> zu beginnen und nicht mit Rumänien, dann weiterzumachen mit dem <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estnischen</a> Bericht, dann den Berichten über <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polen</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Rumänien</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Tschechien</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slowakei</a> und enden mit <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Nordmazedonien</a>. Eine solche Reihenfolge würde eine Perspektive vom komplexesten FIMI-Schlachtfeld über die am besten gesicherten bis hin zu den am wenigsten vorbereiteten bieten.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Der Bericht über die Ukraine ist der gründlichste, während er einer analytischen Matrix folgt, die von IRI auferlegt wurde und eine Einführung in die FIMI-Problematik in Bezug auf die nationalen Besonderheiten, den Zeitrahmen der themenbezogenen Ereignisse, den institutionell-rechtlichen und regulativen Rahmen umfasst, der entwickelt wurde, um FIMI zu bekämpfen, sowie die Rolle dieser Institutionen, die Evolution und Dynamik von FIMI einschließlich thematischer Narrative, Ausblick und Empfehlungen. Grundsätzlich enthalten alle sieben Berichte Variationen dieser Struktur, wobei die länderspezifischen Besonderheiten offensichtlich respektiert werden, da jedes Land in dieser Hinsicht einzigartig ist und unterschiedliche Ansätze und Zeitrahmen zur Bekämpfung dieser Art von Bedrohungen angenommen hat, während einige in Bezug auf die Entwicklung des institutionellen Rahmens und das soziale Bewusstsein über FIMI zurückgeblieben sind. Daher, während FIMI eine langfristige Absichtserklärung von feindlichen externen Akteuren ist, hat es nicht alle sieben Länder gleichermaßen stark betroffen, respektive gab es unterschiedliche Wahrnehmungen über FIMI und institutionelle Reaktionen darauf.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Warum sollte die Ukraine als Ausgangsbericht dienen? Weil, wenn es ein Land gibt, das in diesem Zyklus von Berichten heraussticht, dann ist es die Ukraine. Die Ukraine hat seit 2014 einen institutionellen Rahmen zur Bekämpfung von FIMI aufgebaut, als sie erstmals sowohl kinetisch als auch durch aktive Maßnahmen von Russland angegriffen wurde und sich als Speerspitze auf dem europäischen Kontinent im Kampf gegen russisch-originierte und gesponserte FIMI erwiesen hat. Im Fall der Ukraine ging FIMI Hand in Hand mit kinetischen Aktionen Russlands, nicht zuletzt der Annexion der Krim und dem Krieg im Donbass, und später in einem umfassenden Krieg, der im Februar 2022 begann. Obwohl es Inkonsistenzen zwischen Institutionen mit ähnlichen Aufgaben gibt und die Autoren des Berichts auf die fehlende Kohärenz innerhalb der Vielzahl von Institutionen und legislativen Normen hinweisen, hat die Ukraine in dieser Hinsicht einen gewissen Grad an Synergie erreicht, genug, um als Beispiel für einen effizienten Kampf gegen russische FIMI zusammen mit dem kinetischen Kampf präsentiert zu werden. Der Bericht, der FIMI in der Ukraine beschreibt, könnte sehr gut den Kampf von morgen (3-5 Jahre) in vielen, wenn nicht allen Ländern an der Ostflanke repräsentieren.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Eine Erkenntnis, die die Ukraine als Agenda-Setter im Kampf gegen FIMI auf globaler Ebene hervorhebt, ist die Idee, ein „Informations-Ramstein“ zu organisieren. Die Idee eines „Informations-Ramstein“ ist noch nicht verwirklicht worden, aber die Tatsache, dass es eine von der Ukraine initiierte Initiative ist, die auf einer reichen Erfahrung im Kampf gegen FIMI an der Null-Linie basiert, ist kein Zufall. Der Bericht spricht von der Notwendigkeit, ein solches Treffen sowohl mit einem aktuellen als auch mit einem präventiven Ansatz zu organisieren, wobei ein Grund darin besteht, dass FIMI in erster Linie gegen die Zielstaaten in Russland und nur gelegentlich oder seltener in China, Weißrussland oder anderswo entsteht.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Der nächste Bericht in der Reihe der IRI-Berichte über FIMI wäre Estland, und das aus einem Grund: Estland ist ein Beispiel für institutionelle Effizienz und Disziplin. Was Estland in diesem Kontext auszeichnet, ist das frühe Bewusstsein für FIMI (mindestens seit 2007, als Folge des <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">Angriffs auf das sowjetische Heldendenkmal</a>) und das Medien- und Informationskompetenzprogramm in einem breiten Bildungsspektrum. Anders ausgedrückt, Estland ist das Beispiel, von dem man sich inspirieren lassen sollte, sowohl auf der Ebene der Bürokratie als auch in der breiten Bevölkerung und der StratCom-Infrastruktur. Estland, wie der Bericht vermittelt, ist ein eloquentes Beispiel dafür, wie strategische Kommunikation in allen Exekutivinstitutionen organisiert werden muss. Ein Zitat aus dem Bericht wäre nützlich: „Jedes Ministerium und jede staatliche Behörde in Estland hat mindestens einen Beamten, der in strategischer Kommunikation ausgebildet wurde und spezifische Verantwortlichkeiten im Rahmen dieser Organisation hat.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Interessanterweise hat Estland FIMI lange bevor der Begriff in Gebrauch kam, sogar im Fall der Ukraine, die gezwungen war, massive Reformen durchzuführen, um FIMI zu bekämpfen, als es das Gefühl hatte, dass es Hand in Hand mit der existenziellen Bedrohung eines massiven heißen Krieges ging. Estland, inspiriert durch gut informierte Beobachtungen der schleichenden dann offenen Invasion in der Ukraine, kam zu den folgenden schlüsselerfahrungsbasierten Schlussfolgerungen: „Die Erfahrung Estlands zeigt, dass drei Faktoren für die Resilienz gegen FIMI unerlässlich sind. Erstens muss die Formulierung und Umsetzung strategischer Kommunikation in Übereinstimmung mit einem robusten nationalen Rahmen von strukturellen Dokumenten erfolgen. Zweitens muss ein Umfeld geschaffen werden, das die Autonomie der Medien schützt. Drittens muss das öffentliche Vertrauen in demokratische Prozesse und staatliche Institutionen erhalten bleiben.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Diese Erkenntnisse, zusammen mit der institutionellen Erfahrung und der ökosystemischen Resilienz, die von der Ukraine aufgebaut wurde, könnten als Leitfaden-Trio dienen, um den beschreibenden Inhalt in den restlichen Berichten zu überprüfen. Dies führt uns zum nächsten Bericht über Polen. Was in diesem Bericht bemerkenswert ist, ist die Gleichsetzung von FIMI mit dem seit langem bekannten Begriff und der Kategorie „aktive Maßnahmen“. Im gesamten Bericht ist einer der Hauptstränge, dass Polen Resilienz nicht so sehr und nicht ausschließlich aufgrund des institutionellen und regulativen Systems entwickelt hat, sondern aufgrund des nichtstaatlichen Sektors. Mit anderen Worten, Polen erinnert in gewissem Maße an den estnischen Fall, aufgrund seines breiten Netzwerks von zivilgesellschaftlichen Organisationen, der Wissenschaft und des öffentlichen Raums im Allgemeinen. Dies zielt implizit auf das soziale Bildungssystem ab, das nicht unbedingt einen starren regulativen Rahmen benötigt, um Resilienz aufzubauen, sondern Wissen, Zugang zu diesem Wissen in großem Maßstab und Mittel, um dieses Wissen zu verbreiten. Man könnte argumentieren, dass es auch einen ergänzenden Faktor gibt, der angedeutet, aber nicht ausdrücklich erwähnt wird, nämlich die Identität, die über das Bewusstsein ständiger externer Bedrohungen aussagt. Mit anderen Worten, sobald ein hohes Bewusstsein über FIMI als „russische Bedrohung“ in großem Maßstab besteht, erwirbt die polnische Gesellschaft eine eigene Art, Resilienz gegen diese Bedrohung durch Medienaktivismus, zivilgesellschaftliche Organisationen, Wissenschaft und nicht zuletzt staatliche Institutionen aufzubauen. Es versteht sich von selbst, dass der polnische Fall nicht anders ist als die estnischen und ukrainischen Fälle.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Die verbleibenden Berichte befassen sich mit Fällen, die als unzureichende Resilienz im Kampf gegen FIMI interpretiert werden könnten. Der Bericht über Rumänien sollte mit etwas Skepsis betrachtet werden, aus dem einfachen Grund, dass das, was im November und Dezember 2024 rund um die Präsidentschafts- und Parlamentswahlen in Rumänien geschah, möglicherweise nur auf den ersten Blick ein Fall von FIMI war. Wir benötigen viel strukturiertere Untersuchungen, doch vorerst können wir spekulieren, dass der rumänische Fall möglicherweise ein Inside-Job<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, das heißt Domestic Information Manipulation and Interference - war, der zu einem bestimmten Zeitpunkt die Kontrolle über sich selbst verloren hat und Teil einer FIMI-Operation wurde. Obwohl die Struktur des Berichts eindeutig durch die IRI-Analyse-Matrix diktiert wurde, sollten die Autoren des Berichts über Rumänien auch die Antwort auf die Frage suchen, ob die Natur der rumänischen herrschenden Klasse ein strukturelles Hindernis für die Funktionsweise des Staates darstellen könnte und ob der institutionelle Rahmen zur Bekämpfung von FIMI eine leere Hülle im Hintergrund der oligarchischen Erfassung ist. Mit anderen Worten, sind die allgegenwärtigen rumänischen Geheimdienste (es gibt sechs solcher Institutionen in Rumänien) ein struktureller Faktor, der unsere Aufmerksamkeit von FIMI auf etwas lenkt, das insgesamt noch keinen weithin akzeptierten Begriff und Verständnis hat.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Etwas irreführend, angesichts der Größe und Finanzierung des Geheimdienst- und Sicherheitsapparats in Rumänien (ca. ein Prozent des BIP), sollte das Land ein Vorreiter im Kampf gegen FIMI und ein Bollwerk gegen russische aktive Maßnahmen sein. Wie die Autoren jedoch anmerken, sind das Hauptdokument und die Institution - die Sicherheitsstrategie Rumäniens, zusammen mit dem Obersten Verteidigungsrat - hinter einer Meta-Narrative im Bereich und/oder einem reaktiven Instrument zurückgeblieben und nicht ein Erbauer von Politiken zur Bekämpfung von FIMI an sich. Eine weitere zentrale Institution zur Bekämpfung von FIMI war der Nationale Audiovisuelle Rat, der auf ein relativ enges Verständnis dessen hinweist, was FIMI sein könnte, im Gegensatz zu anderen Ländern auf der IRI-Liste, wie der Ukraine, Estland und Polen.</p>\n<p>Die verbleibenden drei Berichte (über Tschechien, die Slowakei und Nordmazedonien) könnten aus der Sicht eines weniger resilienten institutionellen Rahmens zur Bekämpfung von FIMI in eine Untergruppe eingeordnet werden, zumindest streng beurteilt nach der Beschreibung des regulativen Systems, das auf FIMI abzielt. Was jedoch bemerkenswert ist, sind die Verweise auf das EU-Digitaldienstgesetz und das Cybersicherheitsgesetz als Leitprinzip für die Entwicklung von Institutionen und Vorschriften in diesem Sinne. Es wird eindeutig festgelegt, dass Effizienz im Kampf gegen FIMI nicht erreicht werden kann, indem man ein eigenständiger Akteur ist. Wie der Bericht über Tschechien überzeugend anmerkt, ist das EU-Digitaldienstgesetz für Akteure mit geringeren institutionellen Ressourcen ein obligatorischer Schutzschirm gegen FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>„Auf internationaler Ebene, während die EU Vorschriften wie das Digital Services Act und das Cybersecurity Act etabliert hat, fehlt es noch an der Koordination zwischen den Mitgliedstaaten. FIMI überschreitet von Natur aus Grenzen, und dennoch bleiben die nationalen Antworten fragmentiert. Die EU könnte Mechanismen für den Echtzeitaustausch von Informationen über FIMI-Operationen verbessern und eine engere Zusammenarbeit zwischen Cybersicherheitsbehörden, Geheimdiensten und privaten Plattformen fördern. Ohne ein robustes System für den Datenaustausch, gemeinsame Aktionen und gegenseitige Unterstützung bleibt die Effektivität der EU-weit Strategien begrenzt.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Wie der Bericht über Nordmazedonien deutlich macht, ist die Zivilgesellschaft der Sektor, der schwache institutionelle Rahmenbedingungen im Kampf gegen FIMI kompensiert. Sie sollte nicht als Allheilmittel betrachtet werden, aber sie ist ein Silberstreif am Horizont, um zu wissen, dass die staatlichen Institutionen nicht immer angemessen oder optimal auf heimtückische Manipulationen reagieren, die darauf abzielen, Chaos innerhalb der Gesellschaften zu säen.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Eine mögliche Schlussfolgerung aus dem Lesen der sieben IRI-Berichte ist, dass jeder etwas von den anderen lernen kann. Der Kampf gegen (meist russische) FIMI ist ein Prozess des permanenten Lernens und des unermüdlichen Kampfes gegen erneute Versuche, das soziale Gefüge und die institutionelle Resilienz des Staates zu untergraben. Der Bericht über Polen erwähnte, dass FIMI nur eine andere Möglichkeit ist, auf „aktive Maßnahmen“ hinzuweisen, ein Begriff, der vor einem Jahrhundert von der berüchtigten Tscheka erfunden wurde. Dies ist eine sehr nützliche Beobachtung. Der Kampf gegen FIMI ist nichts Neues. Während des Kalten Krieges waren ganze institutionelle Ökosysteme im Westen dem Kampf gegen diese Arten von Bedrohungen gewidmet. Wir müssen nur viele dieser gelernten Lektionen an die gegenwärtige Realität der Informationsgesellschaft auffrischen, gelegentlich neu aufbauen und anpassen.</p>\n<p>Zu guter Letzt könnten die IRI-Berichte einen Folgeantrag zur Erstellung eines Index zur Effizienz im Kampf gegen FIMI nahelegen. Offensichtlich ist ein viel größerer Forschungsaufwand erforderlich, der viele andere Fälle einbezieht, einschließlich aus Ländern, die Erfahrungen an der ersten Front im Kampf gegen FIMI gesammelt haben. Beispiele sind Moldawien, Armenien, Georgien oder viel größere Akteure wie Deutschland. All diese Länder mussten intensiven und umfangreichen Kampagnen von FIMI-Operationen standhalten, einige (wie Deutschland) haben diese Erfahrung seit den frühen Phasen des Kalten Krieges gemacht.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Dieser Text ist Teil eines speziellen Kooperationsprojekts zwischen IRI und New Eastern Europe, das darauf abzielt, das Bewusstsein für </em><em>ausländische Informationsmanipulation und -einmischung in demokratischen Gesellschaften</em><em> zu fördern.</em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> ist Politikwissenschaftler mit Schwerpunkt auf Mittel- und Osteuropa. Er ist derzeit Korrespondent für Radio France Internationale im rumänischen Büro.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Eine aktuelle Untersuchung des Portals Snoop.ro legt überzeugend nahe, dass das, was in Rumänien in den letzten zwei Monaten geschehen ist, nicht Teil einer FIMI-Kampagne war, sondern ein Inside-Job mit direkter Beteiligung von Personen, die über die damals zweitgrößte systemische Partei, die Nationale Liberale Partei (PNL), mit den rumänischen Geheimdiensten verbunden sind. Weitere Informationen finden Sie unter: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"el": { key:"value": string:"<p>Επτά χώρες από την Κεντρική και Ανατολική Ευρώπη έχουν αναλυθεί σε <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">μια σειρά πολιτικών εκθέσεων του IRI</a> σχετικά με την ξένη χειραγώγηση και παρέμβαση πληροφοριών (FIMI) υπό την ετικέτα <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">του Beacon Project</a> που ολοκληρώθηκε τον Σεπτέμβριο του 2024. Οι επτά χώρες είναι ξεχωριστές περιπτώσεις που έχουν επηρεαστεί από το FIMI, ωστόσο έχουν πολλά κοινά, όχι λιγότερο επειδή όλες τους έχουν στοχοποιηθεί από κακόβουλες ρωσικές ενέργειες σε κάποιο βαθμό ή άλλο, ή έχουν χρησιμοποιηθεί για να προβάλλουν το FIMI προς “στρατηγικούς εχθρούς” (βλ. την περίπτωση της Μακεδονίας που έγινε το κέντρο του FIMI κατά των ΗΠΑ στις προεδρικές εκλογές του 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Η ανάλυση σε αυτές τις εκθέσεις σταματά τρεις μήνες πριν από τη συγγραφή αυτής της ανασκόπησης, επομένως μπορεί να επιβεβαιωθεί ότι είναι ενημερωμένες, αλλά σε ορισμένες περιπτώσεις οι TTPs (τακτικές, τεχνικές και διαδικασίες) αλλάζουν τόσο γρήγορα που δύο ή τρεις μήνες μετά τη δημοσίευση των εκθέσεων η κατάσταση θα μπορούσε να φαίνεται (ακόμα και) ριζικά διαφορετική. Τέτοια είναι η περίπτωση της ρουμανικής έκθεσης που δεν μπορούσε να προβλέψει την πολιτική, εκλογική και συνταγματική κρίση που συνέβη στα τέλη Νοεμβρίου και προκλήθηκε φαινομενικά από κακόβουλη παρέμβαση τόσο από εσωτερικές (κυρίως) όσο και από ρωσικές πηγές. Με όλα τα παραπάνω, θα προτείναμε σε οποιονδήποτε ερευνητή, ειδικό, αναλυτή και ενημερωμένο αναγνώστη να ξεκινήσει την έρευνά του και την επεξεργασία των εκθέσεων με την περίπτωση της <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ουκρανίας</a>, και όχι της Ρουμανίας και στη συνέχεια να προχωρήσει με την <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">εσθονική</a> έκθεση, στη συνέχεια τις εκθέσεις για <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Πολωνία</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ρουμανία</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Τσεχία</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Σλοβακία</a> και να καταλήξει με <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Βόρεια Μακεδονία</a>. Μια τέτοια σειρά θα προσφέρει μια προοπτική από το πιο περίπλοκο πεδίο μάχης FIMI, μέσω των πιο ασφαλών έως τις λιγότερο προετοιμασμένες χώρες.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Η έκθεση για την Ουκρανία είναι η πιο λεπτομερώς γραμμένη, ακολουθώντας μια αναλυτική μήτρα που επιβάλλεται από το IRI, περιλαμβάνοντας μια εισαγωγή στα προβλήματα του FIMI σχετικά με τις εθνικές ιδιαιτερότητες, το χρονολόγιο των σχετικών γεγονότων, το θεσμικό-νομικό και ρυθμιστικό-κανονιστικό πλαίσιο που αναπτύχθηκε για την καταπολέμηση του FIMI και το ρόλο αυτών των θεσμών, την εξέλιξη και τη δυναμική του FIMI συμπεριλαμβανομένων των θεματικών αφηγήσεων, την προοπτική και τις συστάσεις. Βασικά, όλες οι επτά εκθέσεις περιλαμβάνουν παραλλαγές αυτής της δομής, προφανώς σεβόμενες τις εθνικές ιδιαιτερότητες, καθώς κάθε χώρα είναι μοναδική σε αυτό το θέμα, έχοντας υιοθετήσει διαφορετικές προσεγγίσεις και χρονοδιαγράμματα για την καταπολέμηση αυτού του είδους απειλών, ενώ κάποιες έχουν μείνει πίσω όσον αφορά την ανάπτυξη θεσμικής διάρθρωσης και κοινωνικής συνείδησης σχετικά με το FIMI. Έτσι, ενώ το FIMI είναι μια μακροχρόνια δήλωση προθέσεων από εχθρικούς εξωτερικούς παράγοντες, δεν έχει επηρεάσει εξίσου ισχυρά όλες τις επτά χώρες, αντίστοιχα υπήρξαν διαφορετικές αντιλήψεις σχετικά με το FIMI και θεσμικές αντιδράσεις σε αυτό.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Γιατί θα πρέπει η Ουκρανία να χρησιμεύσει ως η αρχική έκθεση; Επειδή αν υπάρχει μια χώρα που ξεχωρίζει σε αυτόν τον κύκλο εκθέσεων, τότε είναι η Ουκρανία. Η Ουκρανία έχει οικοδομήσει ένα θεσμικό πλαίσιο για την καταπολέμηση του FIMI από το 2014, όταν δέχθηκε την πρώτη επίθεση από τη Ρωσία τόσο κινητικά όσο και μέσω ενεργών μέτρων, αποδεικνύοντας ότι έχει γίνει η αιχμή του δόρατος στην ευρωπαϊκή ήπειρο στην καταπολέμηση του FIMI που προέρχεται από τη Ρωσία και χρηματοδοτείται από αυτήν. Στην περίπτωση της Ουκρανίας, το FIMI πήγε χέρι-χέρι με κινητικές ενέργειες από τη Ρωσία, όχι λιγότερο από την προσάρτηση της Κριμαίας και τον πόλεμο στο Ντονμπάς, και αργότερα σε έναν πλήρους κλίμακας πόλεμο που ξεκίνησε τον Φεβρουάριο του 2022. Αν και υπάρχουν ασυνέπειες μεταξύ θεσμών με παρόμοιες περιγραφές εργασίας, και οι συγγραφείς της έκθεσης επισημαίνουν την έλλειψη συνοχής εντός της πληθώρας θεσμών και νομοθετικών κανόνων, η Ουκρανία έχει επιτύχει έναν ορισμένο βαθμό συνέργειας σε αυτό το θέμα, αρκετό για να παρουσιαστεί ως παράδειγμα αποτελεσματικής μάχης κατά του ρωσικού FIMI μαζί με την κινητική μάχη. Η έκθεση που περιγράφει το FIMI στην Ουκρανία μπορεί πολύ καλά να αντιπροσωπεύει τη μάχη του αύριο (3-5 χρόνια) σε πολλές αν όχι όλες τις χώρες της Ανατολικής Πτέρυγας.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ένα συμπέρασμα που ξεχωρίζει την Ουκρανία ως τον καθοριστή της ατζέντας στη μάχη κατά του FIMI σε παγκόσμιο επίπεδο είναι η ιδέα της οργάνωσης ενός “Information Ramstein”. Η ιδέα για ένα “Information Ramstein” δεν έχει ακόμη γίνει πραγματικότητα, αλλά το γεγονός ότι είναι μια πρωτοβουλία που ξεκίνησε από την Ουκρανία, υποστηριζόμενη από μια πλούσια εμπειρία στην καταπολέμηση του FIMI στη γραμμή μηδέν, δεν είναι τυχαίο γεγονός. Η έκθεση μιλάει για την αναγκαιότητα οργάνωσης μιας τέτοιας συνάντησης με τόσο τρέχουσα όσο και προληπτική σκοπιά, ένας λόγος είναι ότι το FIMI προέρχεται κατά κύριο λόγο από χώρες στόχους στη Ρωσία, και μόνο περιστασιακά ή πιο σπάνια από την Κίνα, τη Λευκορωσία ή αλλού.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Η επόμενη στην σειρά των εκθέσεων του IRI για το FIMI θα είναι η Εσθονία και αυτό θα είναι για έναν λόγο: η Εσθονία είναι μια περίπτωση θεσμικής αποδοτικότητας και πειθαρχίας. Αυτό που ξεχωρίζει την Εσθονία σε αυτό το τοπίο είναι η πρώιμη συνειδητοποίηση του FIMI (τουλάχιστον από το 2007, ως αποτέλεσμα της <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">επίθεσης στο μνημείο Σοβιετικού Ήρωα</a>) και το πρόγραμμα εκπαίδευσης στα μέσα ενημέρωσης και την πληροφοριακή παιδεία σε ευρεία εκπαιδευτική κλίμακα. Με άλλα λόγια, η Εσθονία είναι το παράδειγμα από το οποίο πρέπει να εμπνευστούμε όσον αφορά την εκπαίδευση, τόσο σε επίπεδο γραφειοκρατίας όσο και του πληθυσμού γενικότερα, καθώς και της υποδομής StratCom. Η Εσθονία, όπως μεταφέρει η έκθεση, είναι ένα εύγλωττο παράδειγμα του πώς πρέπει να οργανώνεται η στρατηγική επικοινωνία σε όλα τα εκτελεστικά ιδρύματα. Ένα απόσπασμα από την έκθεση θα ήταν χρήσιμο: “Κάθε υπουργείο και κρατική υπηρεσία στην Εσθονία έχει τουλάχιστον έναν υπάλληλο που έχει υποβληθεί σε εκπαίδευση και έχει ανατεθεί συγκεκριμένες ευθύνες που σχετίζονται με τη στρατηγική επικοινωνία εντός της αρμοδιότητας αυτού του οργανισμού.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ενδιαφέρον είναι ότι η Εσθονία έχει αγωνιστεί κατά του FIMI πολύ πριν ο όρος γίνει ευρέως χρησιμοποιούμενος, ακόμη και δεδομένης της περίπτωσης της Ουκρανίας, η οποία αναγκάστηκε σε μια μαζική μεταρρύθμιση προκειμένου να καταπολεμήσει το FIMI μόλις ένιωσε ότι αυτό συνδέεται με την υπαρξιακή απειλή ενός μαζικού θερμού πολέμου. Η Εσθονία, ενώ εμπνεόταν επίσης από την καλά ενημερωμένη παρατήρηση της κλιμακούμενης και στη συνέχεια ανοιχτής εισβολής στην Ουκρανία, κατέληξε στα εξής βασικά συμπεράσματα: “Η εμπειρία της Εσθονίας δείχνει ότι τρεις παράγοντες είναι απαραίτητοι για την ανθεκτικότητα κατά του FIMI. Πρώτον, πρέπει να υπάρξει η διατύπωση και εφαρμογή στρατηγικών επικοινωνιών σύμφωνα με ένα ισχυρό εθνικό πλαίσιο δομικών εγγράφων. Δεύτερον, πρέπει να δημιουργηθεί ένα περιβάλλον που να διασφαλίζει την αυτονομία των μέσων ενημέρωσης. Τρίτον, πρέπει να διατηρηθεί η δημόσια εμπιστοσύνη στις δημοκρατικές διαδικασίες και τα κρατικά ιδρύματα.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Αυτά τα συμπεράσματα, μαζί με την θεσμική εμπειρία και την οικοσυστημική ανθεκτικότητα που έχει οικοδομηθεί από την Ουκρανία, θα μπορούσαν να χρησιμεύσουν ως τριάδα καθοδήγησης για να ελέγξουμε το περιγραφικό περιεχόμενο που εκφράζεται στις υπόλοιπες εκθέσεις. Αυτό μας φέρνει στην επόμενη έκθεση, για την Πολωνία. Αυτό που είναι αξιοσημείωτο σε αυτή την έκθεση είναι η εξίσωση του FIMI με τον γνωστό εδώ και καιρό όρο και κατηγορία των “ενεργών μέτρων”. Σε όλη την έκθεση, μία από τις κύριες γραμμές είναι ότι η Πολωνία έχει αναπτύξει ανθεκτικότητα όχι τόσο και όχι αποκλειστικά λόγω του θεσμικού και ρυθμιστικού συστήματος όσο λόγω του μη κρατικού τομέα. Με άλλα λόγια, η Πολωνία θυμίζει σε κάποιο βαθμό την περίπτωση της Εσθονίας, λόγω του ευρέος δικτύου πολιτικών οργανώσεων, ακαδημαϊκών και του δημόσιου χώρου γενικότερα. Αυτό υπονοεί έμμεσα το κοινωνικό εκπαιδευτικό οικοσύστημα που δεν χρειάζεται απαραίτητα ένα αυστηρό ρυθμιστικό πλαίσιο για να οικοδομήσει ανθεκτικότητα, αλλά γνώση, πρόσβαση σε αυτή σε ευρεία κλίμακα και οχήματα για να διαδοθεί αυτή η γνώση. Κάποιος θα μπορούσε να υποστηρίξει ότι υπάρχει επίσης ένας συμπληρωματικός παράγοντας, υπονοούμενος αλλά όχι ρητά αναφερόμενος, αυτός της ταυτότητας που είναι ενδεικτικός της συνείδησης για τις συνεχείς εξωτερικές απειλές. Με άλλα λόγια, μόλις υπάρχει υψηλή συνείδηση για το FIMI ως “ρωσική απειλή” σε ευρεία κλίμακα, η πολωνική κοινωνία αποκτά έναν δικό της τρόπο να οικοδομήσει ανθεκτικότητα κατά αυτής της απειλής μέσω της δημοσιογραφικής δραστηριότητας, των οργανώσεων της κοινωνίας των πολιτών, της ακαδημίας και όχι λιγότερο των κρατικών θεσμών. Είναι περιττό να πούμε ότι η πολωνική περίπτωση δεν διαφέρει από τις εσθονικές και ουκρανικές περιπτώσεις.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Οι υπόλοιπες εκθέσεις αναφέρονται σε περιπτώσεις που θα μπορούσαν να ερμηνευτούν ως οικοδόμηση ανεπαρκούς ανθεκτικότητας στην καταπολέμηση του FIMI. Η έκθεση για τη Ρουμανία θα πρέπει να αντιμετωπιστεί με λίγο σκεπτικισμό για τον απλό λόγο ότι αυτό που συνέβη τον Νοέμβριο και τον Δεκέμβριο του 2024 γύρω από τις προεδρικές και κοινοβουλευτικές εκλογές στη Ρουμανία θα μπορούσε να είναι μια περίπτωση FIMI μόνο στην εμφάνιση. Χρειαζόμαστε πολύ πιο δομημένες έρευνες, ωστόσο προς το παρόν μπορούμε να υποθέσουμε ότι η ρουμανική περίπτωση μπορεί να ήταν μια εσωτερική δουλειά<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, δηλαδή Εγχώρια Χειραγώγηση και Παρέμβαση Πληροφοριών - η οποία σε κάποιο σημείο είχε χάσει τον έλεγχο και έγινε μέρος μιας επιχείρησης FIMI. Αν και, προφανώς, η δομή της έκθεσης καθορίστηκε από τη μήτρα ανάλυσης του IRI, οι συγγραφείς της έκθεσης για τη Ρουμανία θα πρέπει επίσης να αναζητήσουν την απάντηση στο ερώτημα αν η φύση της ρουμανικής κυρίαρχης τάξης θα μπορούσε να είναι μια δομική εμπόδιο στον τρόπο που λειτουργεί το κράτος και αν η θεσμική διάρθρωση για την καταπολέμηση του FIMI είναι ένα κενό κέλυφος στο υπόβαθρο της ολιγαρχικής κατάληψης. Με άλλα λόγια, είναι οι πανταχού παρούσες ρουμανικές μυστικές υπηρεσίες (υπάρχουν έξι τέτοιες υπηρεσίες στη Ρουμανία) ένας δομικός παράγοντας που αποσπά την προσοχή μας από το FIMI προς κάτι που ακόμα δεν έχει ευρέως αποδεκτό όρο και κατανόηση συνολικά.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Κάπως παραπλανητικά, δεδομένου του μεγέθους και της χρηματοδότησης του μηχανισμού πληροφοριών και ασφάλειας στη Ρουμανία (περίπου το ένα τοις εκατό του ΑΕΠ), η χώρα θα έπρεπε να είναι ηγέτης στην καταπολέμηση του FIMI και ένα οχυρό μπροστά από τα ρωσικά ενεργά μέτρα. Ωστόσο, όπως επισημαίνουν οι συγγραφείς, το κύριο καθοδηγητικό έγγραφο και θεσμός - η Στρατηγική Ασφαλείας της Ρουμανίας, μαζί με το Ανώτατο Συμβούλιο Άμυνας - έχουν μείνει πίσω από μια μετα-αφήγηση στον τομέα και/ή ένα αντιδραστικό εργαλείο, και όχι ένας κατασκευαστής πολιτικών για την καταπολέμηση του FIMI καθαυτό. Ένας άλλος κεντρικός θεσμός για την καταπολέμηση του FIMI έχει υπάρξει το Εθνικό Συμβούλιο Ραδιοτηλεόρασης, το οποίο είναι ενδεικτικό μιας σχετικά στενής κατανόησης του τι μπορεί να είναι το FIMI, σε αντίθεση με άλλες χώρες στη λίστα του IRI, βλ. Ουκρανία, Εσθονία και Πολωνία.</p>\n<p>Οι υπόλοιπες τρεις εκθέσεις (για την Τσεχία, τη Σλοβακία και τη Βόρεια Μακεδονία) θα μπορούσαν να ομαδοποιηθούν σε μια υποομάδα από την άποψη μιας λιγότερο ανθεκτικής θεσμικής διάρθρωσης για την καταπολέμηση του FIMI, τουλάχιστον αυστηρά κρινόμενης από την περιγραφή του ρυθμιστικού συστήματος που στοχεύει το FIMI. Αυτό που είναι ωστόσο αξιοσημείωτο είναι οι αναφορές στον Κανονισμό Ψηφιακών Υπηρεσιών της ΕΕ και τον Νόμο Κυβερνοασφάλειας ως καθοδηγητική αρχή για την ανάπτυξη θεσμών και κανονισμών σε αυτό το πλαίσιο. Προσδιορίζει σαφώς ότι η αποδοτικότητα στην καταπολέμηση του FIMI δεν μπορεί να επιτευχθεί με το να είναι ένας αυτόνομος παράγοντας. Όπως υποδεικνύει η έκθεση για την Τσεχία, για παράγοντες με λιγότερους θεσμικούς πόρους, ο Κανονισμός Ψηφιακών Υπηρεσιών της ΕΕ είναι μια υποχρεωτική ομπρέλα κατά του FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Σε διεθνές επίπεδο, ενώ η ΕΕ έχει θεσπίσει κανονισμούς όπως ο Κανονισμός Ψηφιακών Υπηρεσιών και ο Νόμος Κυβερνοασφάλειας, η συντονισμένη δράση μεταξύ των κρατών μελών εξακολουθεί να λείπει. Το FIMI, από τη φύση του, υπερβαίνει τα σύνορα, και παρ' όλα αυτά οι εθνικές απαντήσεις παραμένουν κατακερματισμένες. Η ΕΕ θα μπορούσε να βελτιώσει τους μηχανισμούς για την ανταλλαγή πληροφοριών σε πραγματικό χρόνο σχετικά με τις επιχειρήσεις FIMI και να προάγει πιο στενή συνεργασία μεταξύ των υπηρεσιών κυβερνοασφάλειας, των υπηρεσιών πληροφοριών και των ιδιωτικών πλατφορμών. Χωρίς ένα ισχυρό σύστημα για την ανταλλαγή δεδομένων, τη συλλογική δράση και την αμοιβαία υποστήριξη, η αποτελεσματικότητα των στρατηγικών σε επίπεδο ΕΕ παραμένει περιορισμένη.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Όπως υποδεικνύει η έκθεση για τη Βόρεια Μακεδονία, η κοινωνία των πολιτών είναι ο τομέας που αντισταθμίζει τις αδύναμες θεσμικές ρυθμίσεις στην καταπολέμηση του FIMI. Δεν θα πρέπει να αντιμετωπίζεται ως πανάκεια, αλλά είναι μια αχτίδα ελπίδας για τη γνώση ότι οι κρατικές θεσμοί δεν αντιδρούν πάντα επαρκώς ή βέλτιστα σε ύπουλες χειραγωγήσεις που προορίζονται να σπείρουν χάος μέσα στις κοινωνίες.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ένα πιθανό συμπέρασμα από την ανάγνωση των επτά εκθέσεων του IRI είναι ότι όλοι έχουν κάτι να μάθουν από τους άλλους. Η καταπολέμηση (συχνότερα ρωσικού) FIMI είναι μια διαδικασία μόνιμης μάθησης και αδιάκοπης μάχης κατά των ανανεωμένων προσπαθειών να υπονομεύσουν τον κοινωνικό ιστό και την θεσμική ανθεκτικότητα του κράτους. Η έκθεση για την Πολωνία ανέφερε ότι το FIMI είναι απλώς ένας άλλος τρόπος να δείξει κανείς προς τα “ενεργά μέτρα”, ένας όρος που εφευρέθηκε πριν από έναν αιώνα από την α infamous Cheka. Αυτή είναι μια πολύ χρήσιμη παρατήρηση. Η μάχη κατά του FIMI δεν είναι κάτι νέο. Κατά τη διάρκεια του Ψυχρού Πολέμου, ολόκληρα θεσμικά οικοσυστήματα στη Δύση ήταν αφιερωμένα στην καταπολέμηση αυτού του είδους απειλών. Χρειαζόμαστε απλώς να ανανεώσουμε, περιστασιακά να ξαναχτίσουμε και να προσαρμόσουμε πολλά από αυτά τα διδάγματα στην παρούσα πραγματικότητα της κοινωνίας της πληροφορίας.</p>\n<p>Τέλος, αλλά όχι λιγότερο σημαντικό, οι εκθέσεις του IRI μπορεί να προτείνουν μια επόμενη προσπάθεια για την οικοδόμηση ενός δείκτη αποδοτικότητας καταπολέμησης του FIMI. Προφανώς, απαιτείται μια πολύ μεγαλύτερη βάση έρευνας, φέρνοντας στο προσκήνιο πολλές άλλες περιπτώσεις, συμπεριλαμβανομένων χωρών που έχουν συσσωρεύσει εμπειρία στην πρώτη γραμμή της καταπολέμησης του FIMI. Παραδείγματα περιλαμβάνουν τη Μολδαβία, την Αρμενία, τη Γεωργία ή πολύ μεγαλύτερους παράγοντες όπως η Γερμανία. Όλες αυτές οι χώρες έχουν αναγκαστεί να αντέξουν σε εντατικές και εκτενείς εκστρατείες επιχειρήσεων FIMI, κάποιες (όπως η Γερμανία) έχοντας αυτή την εμπειρία από τα πρώτα στάδια του Ψυχρού Πολέμου.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Αυτό το κείμενο είναι μέρος ενός ειδικού έργου συνεργασίας μεταξύ του IRI και της Νέας Ανατολικής Ευρώπης που στοχεύει στην προώθηση της ευαισθητοποίησης σχετικά με </em><em>την ξένη χειραγώγηση και παρέμβαση πληροφοριών σε δημοκρατικές κοινωνίες</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Οκτάβιαν Μιλέφσκι</strong> είναι πολιτικός επιστήμονας που ειδικεύεται στις σπουδές Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης. Είναι επί του παρόντος μόνιμος ανταποκριτής στην Πολωνία για το Radio France Internationale, γραφείο Ρουμανίας.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Μια πρόσφατη έρευνα από την πύλη Snoop.ro υποδεικνύει πειστικά ότι αυτό που συνέβη στη Ρουμανία τους τελευταίους δύο μήνες δεν ήταν μέρος μιας εκστρατείας FIMI, αλλά μια εσωτερική δουλειά με άμεση συμμετοχή ανθρώπων που συνδέονται με τις ρουμανικές μυστικές υπηρεσίες μέσω του δεύτερου μεγαλύτερου συστημικού κόμματος εκείνη την εποχή, του Εθνικού Φιλελεύθερου Κόμματος (PNL). Για περισσότερα δείτε: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"en": { key:"value": string:"<p>Seven countries from Central and Eastern Europe have been analysed in <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">a sequence of IRI policy reports</a> on foreign information manipulation and interference (FIMI) under <a href=\"https://www.iribeaconproject.org/\">the Beacon Project</a> label which ended in September 2024. The seven countries are distinct cases which have been impacted by FIMI, yet they have a lot in common not least because all of them have been targeted by Russian malign actions to a degree or another, or instrumentalized to project FIMI toward “strategic enemies” (see the case of Macedonia which became the hub for FIMI against US in the 2016 presidential race).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>The analysis in these reports stops three months before this review is written, thus it can be affirmed that they are up to date, but in some cases TTPs (tactics, techniques and procedures) change so fast that two or three months after the publishing of the reports the situation could look (even) radically different. Such is the case of the Romanian report which could not foresee the political, electoral and constitutional crisis which occurred in late November and was caused seemingly by a malign interference from both internal (primarily) and Russian sources. With all the above, we would suggest to any researcher, expert, analyst and informed reader to start their investigation and processing of the reports with the case of <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukraine</a>, and not Romania then proceed further on with the <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">Estonian</a> report, then the ones on <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Poland</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Romania</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Czechia</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovakia</a> and end up with <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">North Macedonia</a>. Such a sequence would offer a perspective from the most intricate FIMI battleground, through the most secured to the least prepared ones.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>The report on Ukraine is the most thoroughly written while following an analytical matrix imposed by IRI comprising and introduction into FIMI problematics regarding the national specifics, timeline of topic related events, institutional-legal and regulatory-prescriptive setting developed to tackle FIMI and the role of these institutions, evolution and dynamics of FIMI including topical narratives, outlook and recommendations. Basically all the seven reports include variations of this structure, obviously respecting the country specifics, as every country is unique in this regard, having adopted different approaches and timeframes to fighting this kind of threats, while some having lagged behind in terms of institutional layout development and social awareness about FIMI. Thus, while FIMI is a long term statement of intentions from hostile external actors it has not impacted equally strong all the seven countries, respectively there have been different perceptions about FIMI and institutional reactions to it.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Why should Ukraine serve as the starting report? Because if there is one country that stands out in this cycle of reports then it is Ukraine. Ukraine has been building an institutional framework to combat FIMI since 2014 when it was first attacked by Russia both kinetically and through active measures, having proved to become the spearhead on the European continent to fighting against Russian-originated and sponsored FIMI. In the case of Ukraine, FIMI went hand and hand with kinetic actions by Russia, not least the annexation of Crimea and the war in Donbas, and later in a full-scale war starting in February 2022. Although inconsistencies exist between institutions with similar job descriptions, and the authors of the report point to the wanting coherence within the plethora of institutions and legislative norms, Ukraine has achieved a certain degree of synergy in this regard, enough to be presented as an example of efficient fight against Russian FIMI together with the kinetic fight. The report describing FIMI in Ukraine might very well represent the fight of tomorrow (3-5 years) in many if not all of the countries on the Eastern Flank.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>One takeaway that singles out Ukraine as the agenda setter of the fight against FIMI on a global level is the idea of organizing an “Information Ramstein”. The idea about an “Information Ramstein” has not yet come to fruition, but the fact that it is an initiative launched by Ukraine, backed by a rich experience of fighting FIMI in the zero line, is not a random fact. The report does speak about the necessity to organize such a reunion with both an incumbent and preventative scope, one reason being FIMI originating against target countries first and foremost in Russia, and only occasionally or more rarely in China, Belarus or elsewhere.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>The next in line of the IRI reports on FIMI would be Estonia and that would be for one reason: Estonia is a case of institutional efficiency and discipline. What singles out Estonia in this landscape is the early awareness about FIMI (at least since 2007, as a result of the <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">Soviet Hero monument attack</a>) and the media and information literacy program on a wide educational scale. Otherwise put, Estonia is the example to be inspired from in terms of education, both on the level of bureaucracy and population at large, and StratCom infrastructure. Estonia, as the report conveys, is an eloquent example in how strategic communication has to be organized throughout all the executive institutions. A quote from the report would be of use: “Each ministry and state agency in Estonia has at least one official who has undergone training in and is tasked with specific responsibilities pertaining to strategic communication within the purview of that organisation.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Interestingly enough, Estonia has been fighting FIMI long before the term came into use even given the case of Ukraine, which was forced into a massive reform in order to combat FIMI once it felt it went hand in hand with the existential threat of a massive hot war. Estonia, while being also inspired by well-informed observation of the creeping then open invasion in Ukraine, came to the following key experience based conclusions: “The experience of Estonia demonstrates that three factors are indispensable for resilience against FIMI. Firstly, there must be the formulation and implementation of strategic communications in accordance with a robust national framework of structural documents. Secondly, an environment must be created that safeguards the autonomy of the media. Thirdly, public confidence in democratic processes and state institutions must be preserved.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>These takeaways, together with the institutional experience and eco-systemic resilience built by Ukraine, could serve as a guidance trio to check the descriptive content expressed in the rest of the reports. This brings us to the next report, on Poland. What is notable in this report is the equalling of FIMI to the long-time known term and category of “active measures”. Throughout the report one of the main threads is that Poland has developed resilience not so much and not exclusively due to the institutional and regulatory system as to the non-state sector. In other words, Poland does remind to a certain extent the Estonian case, due to its wide network of civic organizations, academia and public space in general. This implicitly drives at the social educational ecosystem which does not necessarily need a rigid regulatory framework to build resilience, but knowledge, access to it on a wide scale and vehicles for this knowledge to be spread. One could argue that there is also a supplementary factor, implied but not explicitly mentioned, that of identity which is telling about awareness of constant external threats. In other words, once there is high awareness about FIMI as a “Russian threat” on a wide scale, the Polish society acquires a way of its own to build resilience against this threat through media activism, civil society organizations, academia and not least state institutions. It goes without saying that the Polish case is not different from the Estonian and Ukrainian ones.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>The remaining reports dwell on cases which could be interpreted as building insufficient resilience to combating FIMI. The report on Romania should be treated with a bit of scepticism for the simple reason that what happened in November and December 2024 around the presidential and parliamentary elections in Romania might be a case of FIMI only in appearance. We need much more structured investigations, yet for the time being we can speculate that the Romanian case might have been an inside job<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, that is Domestic Information Manipulation and Interference - which at a certain point had lost control over itself and became part of a FIMI operation. Although, clearly the structure of the report was dictated by the IRI matrix of analysis, the authors of the report on Romania should also seek the response to the question whether the nature of the Romanian ruling class could be a structural hindrance to the way the state functions and whether the institutional setting for combatting FIMI is an empty shell on the background of oligarchic capture. In other words, are the ubiquitous Romanian secret services (there are six such institutions in Romania) a structural factor which divert our attention from FIMI toward something that still does not have a widely accepted term and understanding overall.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Somewhat misleadingly, given the size and funding of the intelligence and security apparatus in Romania (approx. one per cent of GDP), the country should be a leader in combating FIMI and a bulwark in front of Russian active measures. However, as the authors point out, the main guiding document and institution - the Security Strategy of Romania, together with the Supreme Defence Council - have been behind a meta-narrative in the domain and/or a reactive instrument, and not a builder of policies to tackle FIMI per se. Another central institution to tackle FIMI has been the National Audio-Visual Council, which is indicative about a relatively narrow understanding of what FIMI may be, unlike in other countries in the IRI list, vide Ukraine, Estonia and Poland.</p>\n<p>The remaining three reports (on Czechia, Slovakia and North Macedonia) could be lumped together in a subgroup from the point of view of a less resilient institutional setting for combating FIMI, at least strictly judging by the description of the regulatory system aiming FIMI. What is however notable are the references to the EU Digital Service Act and Cybersecurity Act as a guiding principle for developing institutions and regulations in this sense. It clearly specifies that efficiency in combating FIMI cannot achieve by being a stand-alone actor. As the report on Czechia cogently indicates, for actors with lesser institutional resources, the EU Digital Service Act is a mandatory umbrella against FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“At the international level, while the EU has established regulations such as the Digital Services Act and Cybersecurity Act, the coordination between member states is still lacking. FIMI, by nature, transcends borders, and yet national-level responses remain fragmented. The EU could improve mechanisms for the real-time exchange of intelligence on FIMI operations and foster closer cooperation between cybersecurity agencies, intelligence services, and private platforms. Without a robust system for data sharing, joint action, and mutual support, the effectiveness of EU-wide strategies remains limited.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>As the report on North Macedonia brightly suggests, civil society is the sector that compensates for weak institutional settings in combating FIMI. It should not be treated as a panacea, but it is a silver lining to the knowledge that the state institutions do not always react adequately or optimally to insidious manipulations meant to sow chaos within societies.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>One possible conclusion from reading the seven IRI reports is that everyone has something to learn from the other. Fighting (most often Russian) FIMI is a process of permanent learning and relentless fight against renewed attempts to undermine social fabric and institutional resilience of the state. The report on Poland did mention that FIMI is just another way to point towards “active measures”, a term invented one century ago by the infamous Cheka. This is a very useful observation. Fighting against FIMI is not something new. During the Cold War, entire institutional ecosystems in the West were dedicated to fighting these types of threats. We just need to refresh, occasionally rebuild, and adapt many of those lessons learned to present reality of information society.</p>\n<p>Last, but not least, the IRI reports may suggest a follow up effort to build a FIMI efficiency combating index. Evidently a much larger body of research is needed, bringing on board many other cases, including from countries that have accumulated experience in the first line of fighting FIMI. Examples include Moldova, Armenia, Georgia or much bigger actors like Germany. All of these countries have had to withstand intensive and extensive campaigns of FIMI operations, some (like Germany) having had this experience since the early stages of the Cold War.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>This text is part of a special cooperation project between IRI and New Eastern Europe which aims to promote awareness of </em><em>foreign information manipulation and interference in democratic societies</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> is a political scientist specialising in Central and East European studies. He is currently a Poland resident correspondent for Radio France Internationale, Romanian office.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> A recent investigation by the Snoop.ro portal suggests convincingly enough that what has happened in Romania in the last two months was not part of a FIMI campaign, but an inside job with the direct participation of people connected to Romanian secret services through the second biggest systemic party at the time, National Liberal Party (PNL). For more see: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>\n", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"es": { key:"value": string:"<p>Se han analizado siete países de Europa Central y del Este en <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">una secuencia de informes de políticas de IRI</a> sobre manipulación e interferencia de información extranjera (FIMI) bajo el <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">nombre del Proyecto Beacon</a> que finalizó en septiembre de 2024. Los siete países son casos distintos que han sido impactados por FIMI, sin embargo, tienen mucho en común, no menos porque todos han sido objeto de acciones malignas rusas en mayor o menor medida, o instrumentalizados para proyectar FIMI hacia \"enemigos estratégicos\" (ver el caso de Macedonia, que se convirtió en el centro de FIMI contra EE. UU. en la carrera presidencial de 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>El análisis en estos informes se detiene tres meses antes de que se escriba esta revisión, por lo que se puede afirmar que están actualizados, pero en algunos casos, las TTP (tácticas, técnicas y procedimientos) cambian tan rápido que dos o tres meses después de la publicación de los informes, la situación podría verse (incluso) radicalmente diferente. Tal es el caso del informe rumano, que no pudo prever la crisis política, electoral y constitucional que ocurrió a finales de noviembre y que fue causada aparentemente por una interferencia maligna tanto de fuentes internas (principalmente) como rusas. Con todo lo anterior, sugeriríamos a cualquier investigador, experto, analista y lector informado que comience su investigación y procesamiento de los informes con el caso de <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ucrania</a>, y no Rumanía, y luego continúe con el informe <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estonio</a>, luego los de <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polonia</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Rumanía</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Chequia</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Eslovaquia</a> y terminar con <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Macedonia del Norte</a>. Tal secuencia ofrecería una perspectiva desde el campo de batalla de FIMI más intrincado, pasando por los más seguros hasta los menos preparados.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>El informe sobre Ucrania es el más exhaustivamente redactado, siguiendo una matriz analítica impuesta por IRI que comprende una introducción a la problemática de FIMI respecto a las especificidades nacionales, la cronología de eventos relacionados con el tema, el marco institucional-legal y regulatorio-prescriptivo desarrollado para abordar FIMI y el papel de estas instituciones, la evolución y dinámica de FIMI, incluyendo narrativas temáticas, perspectivas y recomendaciones. Básicamente, todos los siete informes incluyen variaciones de esta estructura, respetando, por supuesto, las especificidades del país, ya que cada país es único en este sentido, habiendo adoptado diferentes enfoques y plazos para combatir este tipo de amenazas, mientras que algunos han quedado rezagados en términos de desarrollo de la estructura institucional y conciencia social sobre FIMI. Así, mientras que FIMI es una declaración de intenciones a largo plazo de actores externos hostiles, no ha impactado de manera igualmente fuerte a los siete países, respectivamente ha habido diferentes percepciones sobre FIMI y reacciones institucionales a ello.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>¿Por qué debería Ucrania servir como el informe inicial? Porque si hay un país que destaca en este ciclo de informes, ese es Ucrania. Ucrania ha estado construyendo un marco institucional para combatir FIMI desde 2014, cuando fue atacada por primera vez por Rusia tanto de manera cinética como a través de medidas activas, habiendo demostrado convertirse en la vanguardia en el continente europeo en la lucha contra FIMI de origen y patrocinio ruso. En el caso de Ucrania, FIMI fue de la mano con acciones cinéticas por parte de Rusia, no menos que la anexión de Crimea y la guerra en Donbás, y más tarde en una guerra a gran escala que comenzó en febrero de 2022. Aunque existen inconsistencias entre instituciones con descripciones de trabajo similares, y los autores del informe señalan la falta de coherencia dentro de la plétora de instituciones y normas legislativas, Ucrania ha logrado un cierto grado de sinergia en este sentido, suficiente para ser presentada como un ejemplo de lucha eficiente contra FIMI ruso junto con la lucha cinética. El informe que describe FIMI en Ucrania podría representar muy bien la lucha del mañana (3-5 años) en muchos, si no en todos, los países del Flanco Este.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Una conclusión que destaca a Ucrania como el establecimiento de la agenda en la lucha contra FIMI a nivel global es la idea de organizar un \"Ramstein de la Información\". La idea de un \"Ramstein de la Información\" aún no se ha materializado, pero el hecho de que sea una iniciativa lanzada por Ucrania, respaldada por una rica experiencia en la lucha contra FIMI en la línea cero, no es un hecho aleatorio. El informe habla de la necesidad de organizar tal reunión con un alcance tanto incumbente como preventivo, una razón siendo que FIMI se origina contra los países objetivo, principalmente en Rusia, y solo ocasionalmente o más raramente en China, Bielorrusia u otros lugares.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>El siguiente en la línea de los informes de IRI sobre FIMI sería Estonia y eso sería por una razón: Estonia es un caso de eficiencia institucional y disciplina. Lo que distingue a Estonia en este panorama es la conciencia temprana sobre FIMI (al menos desde 2007, como resultado del <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">ataque al monumento del héroe soviético</a>) y el programa de alfabetización mediática e informativa a gran escala educativa. Dicho de otra manera, Estonia es el ejemplo del que inspirarse en términos de educación, tanto a nivel de burocracia como de la población en general, y la infraestructura de StratCom. Estonia, como transmite el informe, es un ejemplo elocuente de cómo debe organizarse la comunicación estratégica en todas las instituciones ejecutivas. Una cita del informe sería útil: “Cada ministerio y agencia estatal en Estonia tiene al menos un funcionario que ha recibido capacitación y tiene responsabilidades específicas relacionadas con la comunicación estratégica dentro del ámbito de esa organización.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Curiosamente, Estonia ha estado luchando contra FIMI mucho antes de que el término entrara en uso, incluso dado el caso de Ucrania, que se vio obligada a una reforma masiva para combatir FIMI una vez que sintió que iba de la mano con la amenaza existencial de una guerra caliente masiva. Estonia, al estar también inspirada por la observación bien informada de la invasión que se deslizaba y luego abierta en Ucrania, llegó a las siguientes conclusiones basadas en experiencias clave: “La experiencia de Estonia demuestra que tres factores son indispensables para la resiliencia contra FIMI. En primer lugar, debe haber la formulación e implementación de comunicaciones estratégicas de acuerdo con un sólido marco nacional de documentos estructurales. En segundo lugar, debe crearse un entorno que salvaguarde la autonomía de los medios. En tercer lugar, debe preservarse la confianza pública en los procesos democráticos y las instituciones estatales.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Estas conclusiones, junto con la experiencia institucional y la resiliencia ecosistémica construida por Ucrania, podrían servir como un trío de orientación para verificar el contenido descriptivo expresado en el resto de los informes. Esto nos lleva al siguiente informe, sobre Polonia. Lo que es notable en este informe es la equiparación de FIMI con el término y categoría de \"medidas activas\", conocido desde hace mucho tiempo. A lo largo del informe, uno de los hilos principales es que Polonia ha desarrollado resiliencia no tanto y no exclusivamente debido al sistema institucional y regulatorio, sino al sector no estatal. En otras palabras, Polonia recuerda hasta cierto punto el caso estonio, debido a su amplia red de organizaciones cívicas, academia y espacio público en general. Esto impulsa implícitamente el ecosistema educativo social que no necesariamente necesita un marco regulatorio rígido para construir resiliencia, sino conocimiento, acceso a él a gran escala y vehículos para que este conocimiento se difunda. Se podría argumentar que también hay un factor suplementario, implícito pero no mencionado explícitamente, que es la identidad, que habla sobre la conciencia de amenazas externas constantes. En otras palabras, una vez que hay una alta conciencia sobre FIMI como una \"amenaza rusa\" a gran escala, la sociedad polaca adquiere una forma propia de construir resiliencia contra esta amenaza a través del activismo mediático, organizaciones de la sociedad civil, academia y no menos instituciones estatales. No hace falta decir que el caso polaco no es diferente de los casos estonio y ucraniano.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Los informes restantes se centran en casos que podrían interpretarse como la construcción de una resiliencia insuficiente para combatir FIMI. El informe sobre Rumanía debe ser tratado con un poco de escepticismo por la simple razón de que lo que ocurrió en noviembre y diciembre de 2024 en torno a las elecciones presidenciales y parlamentarias en Rumanía podría ser un caso de FIMI solo en apariencia. Necesitamos investigaciones mucho más estructuradas, sin embargo, por el momento podemos especular que el caso rumano podría haber sido un trabajo interno<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, es decir, Manipulación e Interferencia de Información Doméstica - que en un cierto momento había perdido el control sobre sí misma y se convirtió en parte de una operación de FIMI. Aunque, claramente, la estructura del informe fue dictada por la matriz de análisis de IRI, los autores del informe sobre Rumanía también deberían buscar la respuesta a la pregunta de si la naturaleza de la clase gobernante rumana podría ser un obstáculo estructural para el funcionamiento del estado y si el marco institucional para combatir FIMI es una cáscara vacía en el contexto de la captura oligárquica. En otras palabras, ¿son los omnipresentes servicios secretos rumanos (hay seis tales instituciones en Rumanía) un factor estructural que desvía nuestra atención de FIMI hacia algo que aún no tiene un término y comprensión ampliamente aceptados en general?</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Algo engañoso, dado el tamaño y la financiación del aparato de inteligencia y seguridad en Rumanía (aproximadamente un uno por ciento del PIB), el país debería ser un líder en la lucha contra FIMI y un baluarte frente a las medidas activas rusas. Sin embargo, como señalan los autores, el principal documento e institución rectores - la Estrategia de Seguridad de Rumanía, junto con el Consejo Supremo de Defensa - han estado detrás de una meta-narrativa en el dominio y/o un instrumento reactivo, y no un constructor de políticas para abordar FIMI per se. Otra institución central para abordar FIMI ha sido el Consejo Nacional de Audiovisual, lo que indica una comprensión relativamente estrecha de lo que FIMI puede ser, a diferencia de otros países en la lista de IRI, como Ucrania, Estonia y Polonia.</p>\n<p>Los tres informes restantes (sobre Chequia, Eslovaquia y Macedonia del Norte) podrían agruparse en un subgrupo desde el punto de vista de un entorno institucional menos resiliente para combatir FIMI, al menos juzgando estrictamente por la descripción del sistema regulatorio que apunta a FIMI. Lo que es notable son las referencias a la Ley de Servicios Digitales de la UE y la Ley de Ciberseguridad como un principio orientador para desarrollar instituciones y regulaciones en este sentido. Especifica claramente que la eficiencia en la lucha contra FIMI no puede lograrse siendo un actor independiente. Como indica de manera convincente el informe sobre Chequia, para actores con menores recursos institucionales, la Ley de Servicios Digitales de la UE es un paraguas obligatorio contra FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“A nivel internacional, mientras la UE ha establecido regulaciones como la Ley de Servicios Digitales y la Ley de Ciberseguridad, la coordinación entre los estados miembros sigue siendo deficiente. FIMI, por naturaleza, trasciende fronteras, y sin embargo, las respuestas a nivel nacional siguen siendo fragmentadas. La UE podría mejorar los mecanismos para el intercambio en tiempo real de inteligencia sobre operaciones de FIMI y fomentar una cooperación más estrecha entre agencias de ciberseguridad, servicios de inteligencia y plataformas privadas. Sin un sistema robusto para el intercambio de datos, la acción conjunta y el apoyo mutuo, la efectividad de las estrategias a nivel de la UE sigue siendo limitada.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Como sugiere brillantemente el informe sobre Macedonia del Norte, la sociedad civil es el sector que compensa los débiles entornos institucionales en la lucha contra FIMI. No debe ser tratado como una panacea, pero es un rayo de esperanza ante el conocimiento de que las instituciones estatales no siempre reaccionan de manera adecuada u óptima a manipulaciones insidiosas destinadas a sembrar el caos dentro de las sociedades.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Una posible conclusión de la lectura de los siete informes de IRI es que todos tienen algo que aprender del otro. Luchar contra FIMI (más a menudo ruso) es un proceso de aprendizaje permanente y una lucha incansable contra los intentos renovados de socavar el tejido social y la resiliencia institucional del estado. El informe sobre Polonia mencionó que FIMI es solo otra forma de señalar hacia \"medidas activas\", un término inventado hace un siglo por la infame Cheka. Esta es una observación muy útil. Luchar contra FIMI no es algo nuevo. Durante la Guerra Fría, ecosistemas institucionales enteros en Occidente estaban dedicados a combatir este tipo de amenazas. Solo necesitamos refrescar, ocasionalmente reconstruir y adaptar muchas de esas lecciones aprendidas a la realidad actual de la sociedad de la información.</p>\n<p>Por último, pero no menos importante, los informes de IRI pueden sugerir un esfuerzo de seguimiento para construir un índice de eficiencia en la lucha contra FIMI. Evidentemente, se necesita un cuerpo de investigación mucho más grande, incorporando muchos otros casos, incluidos países que han acumulado experiencia en la primera línea de lucha contra FIMI. Ejemplos incluyen Moldavia, Armenia, Georgia o actores mucho más grandes como Alemania. Todos estos países han tenido que soportar campañas intensivas y extensivas de operaciones de FIMI, algunos (como Alemania) habiendo tenido esta experiencia desde las primeras etapas de la Guerra Fría.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Este texto es parte de un proyecto de cooperación especial entre IRI y New Eastern Europe que tiene como objetivo promover la conciencia sobre </em><em>la manipulación e interferencia de información extranjera en sociedades democráticas</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> es un científico político especializado en estudios de Europa Central y del Este. Actualmente es corresponsal residente en Polonia para Radio Francia Internacional, oficina de Rumanía.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Una investigación reciente del portal Snoop.ro sugiere de manera convincente que lo que ha sucedido en Rumanía en los últimos dos meses no fue parte de una campaña de FIMI, sino un trabajo interno con la participación directa de personas conectadas a los servicios secretos rumanos a través del segundo partido sistémico más grande en ese momento, el Partido Nacional Liberal (PNL). Para más información, ver: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"fi": { key:"value": string:"<p>Seitsemän maata Keski- ja Itä-Euroopasta on analysoitu <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">IRI:n politiikkaraporttien sarjassa</a>, joka käsittelee ulkomaista informaatiomanipulaatiota ja häirintää (FIMI) <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">Beacon Project</a> -nimikkeen alla, ja joka päättyi syyskuussa 2024. Nämä seitsemän maata ovat erillisiä tapauksia, joita FIMI on vaikuttanut, mutta niillä on paljon yhteistä, ei vähiten siksi, että kaikki niistä ovat olleet Venäjän haitallisten toimien kohteena jossain määrin tai niitä on käytetty hyväksi FIMI:n projisoimiseksi \"strategisia vihollisia\" kohtaan (katso esimerkiksi Makedonian tapaus, joka tuli FIMI:n keskukseksi Yhdysvaltoja vastaan vuoden 2016 presidentinvaaleissa).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Näiden raporttien analyysi päättyy kolme kuukautta ennen tämän arvion kirjoittamista, joten voidaan todeta, että ne ovat ajantasaisia, mutta joissakin tapauksissa TTP:t (taktiikat, tekniikat ja menettelyt) muuttuvat niin nopeasti, että kaksi tai kolme kuukautta raporttien julkaisemisen jälkeen tilanne voi näyttää (jopa) radikaalisti erilaiselta. Tällainen on Romanian raportin tilanne, joka ei voinut ennakoida poliittista, vaalista ja perustuslaillista kriisiä, joka tapahtui marraskuun lopussa ja jonka syynä näytti olevan haitallinen häirintä sekä sisäisistä (pääasiassa) että venäläisistä lähteistä. Kaiken edellä mainitun perusteella ehdotamme kaikille tutkijoille, asiantuntijoille, analyytikoille ja hyvin informoiduille lukijoille, että he aloittavat tutkimuksensa ja raporttien käsittelynsä Ukrainan tapauksesta <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">ja eivät Romaniasta, ja jatkavat sitten <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">Viron</a> raportilla, sitten raporttien kanssa <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Puolasta</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Romaniasta</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Tšekistä</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovakiasta</a> ja päätyvät <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Pohjois-Makedoniaan</a>. Tällainen järjestys tarjoaisi näkökulman kaikkein monimutkaisimmasta FIMI-taistelukentästä, kaikkein suojatuimmasta vähiten valmistautuneisiin.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ukrainan raportti on perusteellisin, ja se seuraa IRI:n asettamaa analyyttista matriisia, joka sisältää johdannon FIMI-ongelmiin kansallisista erityispiirteistä, aiheeseen liittyvien tapahtumien aikajanasta, FIMI:n käsittelyyn kehitetystä institutionaalisesta, oikeudellisesta ja sääntely- ja määräysperusteisesta ympäristöstä sekä näiden instituutioiden roolista, FIMI:n kehityksestä ja dynamiikasta, mukaan lukien ajankohtaisista kertomuksista, näkymistä ja suosituksista. Periaatteessa kaikki seitsemän raporttia sisältävät tämän rakenteen muunnelmia, kunnioittaen tietenkin maiden erityispiirteitä, sillä jokainen maa on ainutlaatuinen tässä suhteessa, ja ne ovat omaksuneet erilaisia lähestymistapoja ja aikarajoja tämänkaltaisten uhkien torjumiseksi, kun taas jotkut ovat jääneet jälkeen institutionaalisen rakenteen kehittämisessä ja sosiaalisessa tietoisuudessa FIMI:stä. Näin ollen, vaikka FIMI on pitkäaikainen aikomuslausuma vihamielisiltä ulkoisilta toimijoilta, se ei ole vaikuttanut yhtä voimakkaasti kaikkiin seitsemään maahan, ja siten on ollut erilaisia käsityksiä FIMI:stä ja institutionaalisia reaktioita siihen.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p> miksi Ukrainan tulisi olla aloitusraportti? Koska jos on yksi maa, joka erottuu tässä raporttien syklissä, niin se on Ukraina. Ukraina on rakentanut institutionaalista kehystä FIMI:n torjumiseksi vuodesta 2014, jolloin se ensimmäisen kerran joutui Venäjän hyökkäyksen kohteeksi sekä kineettisesti että aktiivisten toimien kautta, ja se on osoittautunut Euroopan mantereella kärkihyökkäykseksi Venäjän alkuperäistä ja sponsoroimaa FIMI:tä vastaan. Ukrainan tapauksessa FIMI kulki käsi kädessä Venäjän kineettisten toimien kanssa, ei vähiten Krimin liittämisen ja Donbasin sodan myötä, ja myöhemmin täysimittaisena sotana, joka alkoi helmikuussa 2022. Vaikka instituutioiden välillä on epäjohdonmukaisuuksia, ja raportin kirjoittajat viittaavat haluttomaan johdonmukaisuuteen instituutioiden ja lainsäädännön normien moninaisuudessa, Ukraina on saavuttanut tietyn asteen synergiaa tässä suhteessa, riittävästi ollakseen esimerkki tehokkaasta taistelusta Venäjän FIMI:tä vastaan yhdessä kineettisen taistelun kanssa. Raportti, joka kuvaa FIMI:tä Ukrainassa, saattaa hyvin edustaa huomisen taistelua (3-5 vuotta) monissa, ellei kaikissa Itäisen siiven maissa.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Yksi keskeinen seikka, joka erottuu Ukrainasta globaalilla tasolla FIMI:n torjunnassa, on ajatus \"Informaatiosta Ramstein\". Ajatus \"Informaatiosta Ramstein\" ei ole vielä toteutunut, mutta se, että se on Ukrainan käynnistämä aloite, jota tukee rikas kokemus FIMI:n torjumisesta nollalinjalla, ei ole sattumaa. Raportti puhuu tarpeesta järjestää tällainen kokous sekä nykyisellä että ennaltaehkäisevällä näkökulmalla, yksi syy on se, että FIMI syntyy ensisijaisesti kohdemaita vastaan Venäjältä, ja vain satunnaisesti tai harvemmin Kiinasta, Valko-Venäjältä tai muualta.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Seuraava IRI:n raportti FIMI:stä olisi Viro, ja syy on yksi: Viro on esimerkki institutionaalisesta tehokkuudesta ja kurista. Mikä erottaa Viron tässä maisemassa, on varhainen tietoisuus FIMI:stä (vähintään vuodesta 2007, <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">Soviet Hero -monumentin hyökkäyksen</a> seurauksena) ja laaja media- ja informaatiokoulutusohjelma. Toisin sanoen, Viro on esimerkki, josta voidaan ottaa inspiraatiota koulutuksessa, sekä byrokratian että laajemman väestön tasolla, ja StratCom-infrastruktuurissa. Viro, kuten raportti välittää, on eloisa esimerkki siitä, miten strateginen viestintä on järjestettävä kaikissa toimeenpanevissa instituutioissa. Raportista voisi lainata: \"Jokaisella Viron ministeriöllä ja valtion virastolla on vähintään yksi virallinen, joka on saanut koulutusta ja jolla on erityisiä vastuita strategisesta viestinnästä kyseisen organisaation alalla.\"</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Kiinnostavaa on, että Viro on taistellut FIMI:tä vastaan kauan ennen kuin termi tuli käyttöön, jopa Ukrainan tapauksessa, joka pakotettiin massiiviseen uudistukseen FIMI:n torjumiseksi, kun se tunsi, että se kulki käsi kädessä olemassa olevan uhan kanssa massiivisesta kuumasta sodasta. Viro, ollessaan myös inspiroitunut hyvin informoidusta havainnosta Ukrainan hiipivästä ja sitten avoimesta hyökkäyksestä, tuli seuraaviin keskeisiin kokemuksiin perustuville johtopäätöksille: \"Vironn kokemukset osoittavat, että kolme tekijää ovat välttämättömiä FIMI:lle vastustuskyvyn saavuttamiseksi. Ensinnäkin on oltava strategisen viestinnän muotoilu ja toteutus vahvan kansallisen rakenteen asiakirjojen mukaisesti. Toiseksi on luotava ympäristö, joka suojaa median autonomiaa. Kolmanneksi on säilytettävä julkinen luottamus demokraattisiin prosesseihin ja valtion instituutioihin.\"</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Nämä opit yhdessä Ukrainan rakentaman institutionaalisen kokemuksen ja ekosysteemisen vastustuskyvyn kanssa voisivat toimia ohjeena tarkistaa kuvailevaa sisältöä, joka on esitetty muissa raporteissa. Tämä vie meidät seuraavaan raporttiin, Puolasta. Tässä raportissa on huomionarvoista FIMI:n rinnastaminen pitkään tunnettuun termiin ja kategoriaan \"aktiiviset toimet\". Koko raportin ajan yksi pääteemoista on, että Puola on kehittänyt vastustuskykyä ei niinkään ja ei yksinomaan institutionaalisen ja sääntelyjärjestelmän ansiosta, vaan ei-valtiollisen sektorin ansiosta. Toisin sanoen Puola muistuttaa tietyssä määrin Viron tapausta, sen laajan kansalaisjärjestöjen, akatemian ja julkisen tilan verkoston vuoksi. Tämä ohjaa implisiittisesti sosiaalista koulutusekosysteemiä, joka ei välttämättä tarvitse jäykkää sääntelykehystä vastustuskyvyn rakentamiseksi, vaan tietoa, pääsyä siihen laajasti ja välineitä tämän tiedon levittämiseksi. Voisi väittää, että on myös lisätekijä, joka on vihjaava mutta ei eksplisiittisesti mainittu, identiteetti, joka kertoo jatkuvista ulkoisista uhista. Toisin sanoen, kun tietoisuus FIMI:stä \"venäläisenä uhkana\" on laajaa, Puolan yhteiskunta löytää oman tapansa rakentaa vastustuskykyä tätä uhkaa vastaan median aktivismin, kansalaisyhteiskunnan organisaatioiden, akatemian ja ei vähiten valtion instituutioiden kautta. On itsestään selvää, että Puolan tapaus ei eroa Viron ja Ukrainan tapauksista.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jäljelle jäävät raportit käsittelevät tapauksia, joita voitaisiin tulkita riittämättömän vastustuskyvyn rakentamiseksi FIMI:n torjumiseksi. Romanian raporttia tulisi käsitellä hieman skeptisesti yksinkertaisesta syystä, että se, mitä tapahtui marraskuussa ja joulukuussa 2024 Romanian presidentti- ja parlamenttivaalien ympärillä, saattaa olla FIMI:n tapaus vain pinnallisesti. Tarvitsemme paljon enemmän jäsenneltyjä tutkimuksia, mutta toistaiseksi voimme spekuloida, että Romanian tapaus saattoi olla sisäinen työ<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, eli kotimainen informaatiomanipulaatio ja häirintä - joka jossain vaiheessa menetti hallinnan itsestään ja tuli osaksi FIMI-operaatiota. Vaikka raportin rakenne oli selvästi IRI:n analyysimatriisin sanelemana, raportin kirjoittajien tulisi myös etsiä vastausta kysymykseen, voisiko Romanian hallitsevan luokan luonne olla rakenteellinen este valtion toiminnalle ja onko FIMI:n torjumiseen liittyvä institutionaalinen ympäristö tyhjää kuorta oligarkkisen kaappauksen taustalla. Toisin sanoen, ovatko kaikkialla läsnä olevat Romanian salaiset palvelut (Romaniassa on kuusi tällaista instituutiota) rakenteellinen tekijä, joka ohjaa huomioimme FIMI:stä kohti jotain, jolle ei vieläkään ole laajasti hyväksyttyä termiä ja ymmärrystä.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jossain määrin harhaanjohtavasti, ottaen huomioon Romanian tiedustelu- ja turvallisuuslaitoksen koko ja rahoitus (noin yksi prosentti BKT:stä), maan tulisi olla johtaja FIMI:n torjunnassa ja venäläisten aktiivisten toimien edessä. Kuitenkin, kuten kirjoittajat huomauttavat, pääasiallinen ohjaava asiakirja ja instituutio - Romanian turvallisuusstrategia yhdessä ylimmän puolustusneuvoston kanssa - ovat olleet meta-narratiivin takana alalla ja/tai reaktiivinen instrumentti, eivätkä FIMI:n torjuntaan liittyvien politiikkojen rakentaja. Toinen keskeinen instituutio FIMI:n torjumiseksi on ollut kansallinen audiovisuaalinen neuvosto, mikä viittaa suhteellisen kapeaan ymmärrykseen siitä, mitä FIMI voi olla, toisin kuin muissa IRI-listan maissa, kuten Ukrainassa, Virossa ja Puolassa.</p>\n<p>Jäljelle jäävät kolme raporttia (Tšekistä, Slovakiasta ja Pohjois-Makedoniasta) voitaisiin niputtaa yhteen alaryhmään, kun tarkastellaan vähemmän vastustuskykyistä institutionaalista ympäristöä FIMI:n torjumiseksi, ainakin tiukasti arvioiden sääntelyjärjestelmän kuvausta, joka tähtää FIMI:in. Huomionarvoista on kuitenkin viittaukset EU:n digitaalisiin palvelusääntöihin ja kyberturvallisuuslakiin ohjaavana periaatteena instituutioiden ja sääntöjen kehittämisessä tässä mielessä. Se määrittelee selvästi, että tehokkuus FIMI:n torjunnassa ei voi toteutua olemalla itsenäinen toimija. Kuten Tšekin raportti vakuuttavasti osoittaa, vähemmän institutionaalisia resursseja omaaville toimijoille EU:n digitaalinen palvelulaki on pakollinen suoja FIMI:tä vastaan:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Kansainvälisellä tasolla, vaikka EU on perustanut sääntöjä, kuten digitaalisten palveluiden laki ja kyberturvallisuuslaki, jäsenvaltioiden välinen koordinointi on edelleen puutteellista. FIMI ylittää luonteeltaan rajat, ja silti kansalliset vastaukset pysyvät fragmentoituneina. EU voisi parantaa mekanismeja FIMI-operaatioiden reaaliaikaiseen tiedonvaihtoon ja edistää tiiviimpää yhteistyötä kyberturvallisuusviranomaisten, tiedustelupalveluiden ja yksityisten alustojen välillä. Ilman vahvaa järjestelmää tietojen jakamiseen, yhteisiin toimiin ja keskinäiseen tukeen, EU:n laajuisten strategioiden tehokkuus pysyy rajoitettuna.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Kuten Pohjois-Makedonian raportti kirkkaasti ehdottaa, kansalaisyhteiskunta on sektori, joka kompensoi heikkoja institutionaalisia asetuksia FIMI:n torjumisessa. Sitä ei tulisi pitää panaceana, mutta se on hopeareunus tiedolle, että valtion instituutiot eivät aina reagoi riittävästi tai optimaalisesti insidious manipulaatioihin, jotka on tarkoitettu kylvämään kaaosta yhteiskunnissa.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Yksi mahdollinen johtopäätös seitsemän IRI-raportin lukemisesta on, että kaikilla on jotain opittavaa toisiltaan. Taistelu (useimmiten venäläistä) FIMI:tä vastaan on jatkuva oppimisprosessi ja väsymätön taistelu uusien yritysten torjumiseksi, jotka pyrkivät rapauttamaan sosiaalista kudosta ja valtion institutionaalista vastustuskykyä. Puolan raportti mainitsi, että FIMI on vain toinen tapa viitata \"aktiivisiin toimiin\", termiin, jonka tunnettu Cheka keksi vuosisata sitten. Tämä on erittäin hyödyllinen havainto. Taistelu FIMI:tä vastaan ei ole mitään uutta. Kylmän sodan aikana koko institutionaaliset ekosysteemit lännessä omistautuivat näiden kaltaisten uhkien torjumiseen. Meidän tarvitsee vain päivittää, ajoittain rakentaa uudelleen ja mukauttaa monia näistä opituista opetuksista nykyiseen informaatioyhteiskunnan todellisuuteen.</p>\n<p>Viimeiseksi, mutta ei vähäisimpänä, IRI-raportit voivat ehdottaa jatkotoimia FIMI:n torjunnan tehokkuuden rakentamiseksi. Ilmeisesti tarvitaan paljon laajempaa tutkimusta, joka tuo mukaan monia muita tapauksia, mukaan lukien maita, jotka ovat keränneet kokemusta FIMI:n torjunnan eturintamassa. Esimerkkejä ovat Moldova, Armenia, Georgia tai paljon suuremmat toimijat, kuten Saksa. Kaikkien näiden maiden on täytynyt kestää intensiivisiä ja laajoja FIMI-operaatioiden kampanjoita, joista osa (kuten Saksa) on kokenut tämän kokemuksen kylmän sodan varhaisvaiheista lähtien.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Tämä teksti on osa erityistä yhteistyöprojektia IRI:n ja New Eastern Europen välillä, jonka tavoitteena on lisätä tietoisuutta </em><em>ulkomaalaisesta informaatiomanipulaatiosta ja häirinnästä demokraattisissa yhteiskunnissa</em><em>.</em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> on poliittinen tutkija, joka erikoistuu Keski- ja Itä-Euroopan tutkimukseen. Hän on tällä hetkellä Puolan asukastoimittaja Radio France Internationalen Romanian toimistossa.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Äskettäinen tutkimus Snoop.ro-portaalilta viittaa vakuuttavasti siihen, että se, mitä Romaniassa on tapahtunut viimeisten kahden kuukauden aikana, ei ollut osa FIMI-kampanjaa, vaan sisäinen työ, johon osallistui suoraan ihmisiä, jotka olivat yhteydessä Romanian salaisiin palveluihin toisen suurimman systeemisen puolueen kautta tuolloin, Kansallisen liberaalipuolueen (PNL). Lisätietoja: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"fr": { key:"value": string:"<p>Sept pays d'Europe centrale et orientale ont été analysés dans <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">une série de rapports politiques de l'IRI</a> sur la manipulation et l'interférence d'informations étrangères (FIMI) sous l'étiquette <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">du projet Beacon</a> qui s'est terminée en septembre 2024. Les sept pays sont des cas distincts qui ont été impactés par le FIMI, mais ils ont beaucoup en commun, notamment parce que tous ont été ciblés par des actions malveillantes russes à un degré ou un autre, ou instrumentalisés pour projeter le FIMI vers des \"ennemis stratégiques\" (voir le cas de la Macédoine qui est devenue le hub pour le FIMI contre les États-Unis lors de la course présidentielle de 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>L'analyse dans ces rapports s'arrête trois mois avant la rédaction de cette revue, il peut donc être affirmé qu'ils sont à jour, mais dans certains cas, les TTP (tactiques, techniques et procédures) changent si rapidement que deux ou trois mois après la publication des rapports, la situation pourrait sembler (même) radicalement différente. C'est le cas du rapport roumain qui n'a pas pu prévoir la crise politique, électorale et constitutionnelle qui s'est produite fin novembre et qui a été apparemment causée par une interférence malveillante provenant à la fois de sources internes (principalement) et russes. Avec tout ce qui précède, nous suggérerions à tout chercheur, expert, analyste et lecteur informé de commencer leur enquête et le traitement des rapports par le cas de <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">l'Ukraine</a>, et non la Roumanie, puis de poursuivre avec le rapport <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estonien</a>, puis ceux sur <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">la Pologne</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">la Roumanie</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">la Tchéquie</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">la Slovaquie</a> et finir par <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">la Macédoine du Nord</a>. Une telle séquence offrirait une perspective depuis le champ de bataille FIMI le plus complexe, à travers les plus sécurisés jusqu'aux moins préparés.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Le rapport sur l'Ukraine est le plus soigneusement rédigé tout en suivant une matrice analytique imposée par l'IRI comprenant une introduction aux problématiques FIMI concernant les spécificités nationales, la chronologie des événements liés au sujet, le cadre institutionnel-legal et réglementaire développé pour lutter contre le FIMI et le rôle de ces institutions, l'évolution et la dynamique du FIMI y compris les récits thématiques, les perspectives et les recommandations. En gros, tous les sept rapports incluent des variations de cette structure, respectant évidemment les spécificités des pays, chaque pays étant unique à cet égard, ayant adopté différentes approches et délais pour lutter contre ce type de menaces, certains ayant pris du retard en termes de développement de la structure institutionnelle et de sensibilisation sociale au FIMI. Ainsi, bien que le FIMI soit une déclaration d'intentions à long terme de la part d'acteurs externes hostiles, il n'a pas impacté de manière également forte les sept pays, respectivement il y a eu différentes perceptions du FIMI et des réactions institutionnelles à celui-ci.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Pourquoi l'Ukraine devrait-elle servir de rapport de départ ? Parce que s'il y a un pays qui se distingue dans ce cycle de rapports, c'est l'Ukraine. L'Ukraine a construit un cadre institutionnel pour combattre le FIMI depuis 2014, lorsqu'elle a été attaquée pour la première fois par la Russie à la fois de manière cinétique et par des mesures actives, prouvant qu'elle est devenue le fer de lance sur le continent européen dans la lutte contre le FIMI d'origine et sponsorisé par la Russie. Dans le cas de l'Ukraine, le FIMI allait de pair avec des actions cinétiques de la Russie, notamment l'annexion de la Crimée et la guerre dans le Donbass, et plus tard dans une guerre à grande échelle commençant en février 2022. Bien que des incohérences existent entre les institutions ayant des descriptions de travail similaires, et que les auteurs du rapport soulignent le manque de cohérence au sein de la pléthore d'institutions et de normes législatives, l'Ukraine a atteint un certain degré de synergie à cet égard, suffisant pour être présentée comme un exemple de lutte efficace contre le FIMI russe, en parallèle avec la lutte cinétique. Le rapport décrivant le FIMI en Ukraine pourrait très bien représenter la lutte de demain (3-5 ans) dans de nombreux, sinon tous, les pays du flanc est.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Un point à retenir qui distingue l'Ukraine comme le leader de l'agenda de la lutte contre le FIMI à l'échelle mondiale est l'idée d'organiser un \"Ramstein de l'information\". L'idée d'un \"Ramstein de l'information\" n'a pas encore vu le jour, mais le fait qu'il s'agisse d'une initiative lancée par l'Ukraine, soutenue par une riche expérience de lutte contre le FIMI sur la ligne zéro, n'est pas un fait aléatoire. Le rapport parle de la nécessité d'organiser une telle réunion avec à la fois un objectif actuel et préventif, une des raisons étant que le FIMI provient principalement des pays cibles en Russie, et seulement occasionnellement ou plus rarement de Chine, de Biélorussie ou d'ailleurs.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Le prochain rapport de la série IRI sur le FIMI serait celui de l'Estonie et cela pour une raison : l'Estonie est un cas d'efficacité institutionnelle et de discipline. Ce qui distingue l'Estonie dans ce paysage est la prise de conscience précoce du FIMI (au moins depuis 2007, à la suite de l'<a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">attaque du monument soviétique</a>) et le programme d'alphabétisation médiatique et informationnelle à grande échelle éducative. En d'autres termes, l'Estonie est l'exemple dont s'inspirer en matière d'éducation, tant au niveau de la bureaucratie que de la population en général, et de l'infrastructure StratCom. L'Estonie, comme le rapporte, est un exemple éloquent de la manière dont la communication stratégique doit être organisée dans toutes les institutions exécutives. Une citation du rapport serait utile : \"Chaque ministère et agence d'État en Estonie a au moins un fonctionnaire qui a suivi une formation et est chargé de responsabilités spécifiques concernant la communication stratégique dans le cadre de cette organisation.\"</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Il est intéressant de noter que l'Estonie lutte contre le FIMI bien avant que le terme ne soit utilisé, même en tenant compte du cas de l'Ukraine, qui a été contrainte à une réforme massive pour combattre le FIMI une fois qu'elle a ressenti qu'il allait de pair avec la menace existentielle d'une guerre chaude massive. L'Estonie, tout en étant également inspirée par l'observation bien informée de l'invasion rampante puis ouverte en Ukraine, est arrivée aux conclusions suivantes basées sur des expériences clés : \"L'expérience de l'Estonie démontre que trois facteurs sont indispensables pour la résilience contre le FIMI. Premièrement, il doit y avoir la formulation et la mise en œuvre de communications stratégiques conformément à un cadre national robuste de documents structurels. Deuxièmement, un environnement doit être créé qui protège l'autonomie des médias. Troisièmement, la confiance du public dans les processus démocratiques et les institutions de l'État doit être préservée.\"</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ces enseignements, associés à l'expérience institutionnelle et à la résilience écosystémique construite par l'Ukraine, pourraient servir de trio de guidance pour vérifier le contenu descriptif exprimé dans le reste des rapports. Cela nous amène au prochain rapport, sur la Pologne. Ce qui est notable dans ce rapport est l'égalité du FIMI avec le terme et la catégorie bien connus des \"mesures actives\". Tout au long du rapport, l'un des principaux fils conducteurs est que la Pologne a développé une résilience non pas tant et pas exclusivement en raison du système institutionnel et réglementaire, mais grâce au secteur non étatique. En d'autres termes, la Pologne rappelle dans une certaine mesure le cas estonien, en raison de son large réseau d'organisations civiques, d'académies et d'espace public en général. Cela vise implicitement l'écosystème éducatif social qui n'a pas nécessairement besoin d'un cadre réglementaire rigide pour construire la résilience, mais de connaissances, d'accès à celles-ci à grande échelle et de véhicules pour que ces connaissances soient diffusées. On pourrait soutenir qu'il existe également un facteur supplémentaire, implicite mais non explicitement mentionné, celui de l'identité qui est révélateur de la prise de conscience des menaces externes constantes. En d'autres termes, une fois qu'il y a une forte prise de conscience du FIMI en tant que \"menace russe\" à grande échelle, la société polonaise acquiert sa propre manière de construire la résilience contre cette menace par le biais de l'activisme médiatique, des organisations de la société civile, des académies et non des institutions étatiques. Il va sans dire que le cas polonais n'est pas différent des cas estonien et ukrainien.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Les rapports restants traitent de cas qui pourraient être interprétés comme construisant une résilience insuffisante pour combattre le FIMI. Le rapport sur la Roumanie doit être traité avec un peu de scepticisme pour la simple raison que ce qui s'est passé en novembre et décembre 2024 autour des élections présidentielles et parlementaires en Roumanie pourrait n'être qu'un cas de FIMI en apparence. Nous avons besoin d'enquêtes beaucoup plus structurées, mais pour l'instant, nous pouvons spéculer que le cas roumain pourrait avoir été un travail interne<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, c'est-à-dire la manipulation et l'interférence d'informations domestiques - qui à un certain moment a perdu le contrôle sur elle-même et est devenue partie d'une opération FIMI. Bien que, clairement, la structure du rapport ait été dictée par la matrice d'analyse de l'IRI, les auteurs du rapport sur la Roumanie devraient également chercher à répondre à la question de savoir si la nature de la classe dirigeante roumaine pourrait être un obstacle structurel au fonctionnement de l'État et si le cadre institutionnel pour lutter contre le FIMI est une coquille vide sur fond de capture oligarchique. En d'autres termes, les services secrets roumains omniprésents (il y a six de ces institutions en Roumanie) sont-ils un facteur structurel qui détourne notre attention du FIMI vers quelque chose qui n'a pas encore de terme et de compréhension largement acceptés dans l'ensemble.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Quelque peu trompeur, étant donné la taille et le financement de l'appareil de renseignement et de sécurité en Roumanie (environ un pour cent du PIB), le pays devrait être un leader dans la lutte contre le FIMI et un rempart contre les mesures actives russes. Cependant, comme le soulignent les auteurs, le principal document et institution directeurs - la Stratégie de sécurité de la Roumanie, ainsi que le Conseil suprême de défense - ont été derrière une méta-narration dans le domaine et/ou un instrument réactif, et non un bâtisseur de politiques pour lutter contre le FIMI en tant que tel. Une autre institution centrale pour lutter contre le FIMI a été le Conseil national de l'audiovisuel, ce qui indique une compréhension relativement étroite de ce que le FIMI peut être, contrairement à d'autres pays de la liste de l'IRI, comme l'Ukraine, l'Estonie et la Pologne.</p>\n<p>Les trois rapports restants (sur la Tchéquie, la Slovaquie et la Macédoine du Nord) pourraient être regroupés dans un sous-groupe du point de vue d'un cadre institutionnel moins résilient pour lutter contre le FIMI, du moins en jugeant strictement par la description du système réglementaire visant le FIMI. Ce qui est cependant notable, ce sont les références à la loi sur les services numériques de l'UE et à la loi sur la cybersécurité comme principe directeur pour le développement d'institutions et de réglementations dans ce sens. Il précise clairement que l'efficacité dans la lutte contre le FIMI ne peut être atteinte en étant un acteur autonome. Comme le souligne de manière convaincante le rapport sur la Tchéquie, pour les acteurs ayant moins de ressources institutionnelles, la loi sur les services numériques de l'UE est un parapluie obligatoire contre le FIMI :</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Au niveau international, bien que l'UE ait établi des réglementations telles que la loi sur les services numériques et la loi sur la cybersécurité, la coordination entre les États membres fait encore défaut. Le FIMI, par nature, transcende les frontières, et pourtant les réponses au niveau national restent fragmentées. L'UE pourrait améliorer les mécanismes d'échange en temps réel de renseignements sur les opérations FIMI et favoriser une coopération plus étroite entre les agences de cybersécurité, les services de renseignement et les plateformes privées. Sans un système robuste de partage de données, d'action conjointe et de soutien mutuel, l'efficacité des stratégies à l'échelle de l'UE reste limitée.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Comme le suggère brillamment le rapport sur la Macédoine du Nord, la société civile est le secteur qui compense les faibles cadres institutionnels dans la lutte contre le FIMI. Elle ne doit pas être considérée comme une panacée, mais elle est une lueur d'espoir face à la connaissance que les institutions étatiques ne réagissent pas toujours de manière adéquate ou optimale aux manipulations insidieuses destinées à semer le chaos au sein des sociétés.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Une conclusion possible de la lecture des sept rapports de l'IRI est que chacun a quelque chose à apprendre des autres. Lutter contre le FIMI (le plus souvent russe) est un processus d'apprentissage permanent et de lutte incessante contre les tentatives renouvelées de saper le tissu social et la résilience institutionnelle de l'État. Le rapport sur la Pologne a mentionné que le FIMI n'est qu'une autre façon de pointer vers les \"mesures actives\", un terme inventé il y a un siècle par l'infâme Tchéka. C'est une observation très utile. Lutter contre le FIMI n'est pas quelque chose de nouveau. Pendant la guerre froide, des écosystèmes institutionnels entiers en Occident étaient dédiés à la lutte contre ces types de menaces. Nous devons juste rafraîchir, reconstruire occasionnellement et adapter beaucoup de ces leçons apprises à la réalité actuelle de la société de l'information.</p>\n<p>Enfin, mais non des moindres, les rapports de l'IRI peuvent suggérer un effort de suivi pour construire un indice d'efficacité de lutte contre le FIMI. Évidemment, un corps de recherche beaucoup plus large est nécessaire, impliquant de nombreux autres cas, y compris ceux de pays qui ont accumulé de l'expérience en première ligne de la lutte contre le FIMI. Des exemples incluent la Moldavie, l'Arménie, la Géorgie ou des acteurs beaucoup plus grands comme l'Allemagne. Tous ces pays ont dû résister à des campagnes intensives et étendues d'opérations FIMI, certains (comme l'Allemagne) ayant eu cette expérience depuis les premières étapes de la guerre froide.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Ce texte fait partie d'un projet de coopération spécial entre l'IRI et New Eastern Europe qui vise à promouvoir la sensibilisation à </em><em>la manipulation et l'interférence d'informations étrangères dans les sociétés démocratiques</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> est un politologue spécialisé dans les études d'Europe centrale et orientale. Il est actuellement correspondant résident en Pologne pour Radio France Internationale, bureau roumain.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Une enquête récente menée par le portail Snoop.ro suggère de manière convaincante que ce qui s'est passé en Roumanie au cours des deux derniers mois ne faisait pas partie d'une campagne FIMI, mais d'un travail interne avec la participation directe de personnes liées aux services secrets roumains par l'intermédiaire du deuxième plus grand parti systémique à l'époque, le Parti national libéral (PNL). Pour plus d'informations, voir : https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"hr": { key:"value": string:"<p>Analizirano je sedam zemalja iz Srednje i Istočne Europe u <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">nizu IRI izvještaja o politici</a> o manipulaciji i ometanju stranih informacija (FIMI) pod oznakom <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">Beacon Project</a> koja je završila u rujnu 2024. Sedam zemalja su različiti slučajevi koji su bili pogođeni FIMI, no imaju mnogo zajedničkog, ne samo zato što su sve bile meta ruskih zlonamjernih akcija u određenoj mjeri, ili su instrumentalizirane za projiciranje FIMI prema \"strateškim neprijateljima\" (vidi slučaj Makedonije koja je postala središte za FIMI protiv SAD-a u predsjedničkoj utrci 2016. godine).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Analiza u ovim izvještajima prestaje tri mjeseca prije nego što je ovaj pregled napisan, stoga se može potvrditi da su ažurirani, ali u nekim slučajevima TTP-ovi (taktike, tehnike i procedure) se mijenjaju tako brzo da bi situacija dva ili tri mjeseca nakon objavljivanja izvještaja mogla izgledati (čak) radikalno drugačije. Takav je slučaj rumunskog izvještaja koji nije mogao predvidjeti političku, izbornu i ustavnu krizu koja se dogodila krajem studenog i koja je očito bila uzrokovana zlonamjernim ometanjem iz unutarnjih (prvenstveno) i ruskih izvora. Sa svime navedenim, sugerirali bismo svakom istraživaču, stručnjaku, analitičaru i informiranom čitatelju da započne svoje istraživanje i obradu izvještaja s slučajem <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukrajine</a>, a ne Rumunjske, a zatim da nastavi s <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estonskim</a> izvještajem, zatim onima o <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Poljskoj</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Rumunjskoj</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Češkoj</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovačkoj</a> i završiti s <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Sjevernom Makedonijom</a>. Takav slijed bi ponudio perspektivu s najkompleksnijeg FIMI bojišta, kroz najsigurnije do najmanje pripremljenih.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Izvještaj o Ukrajini je najtemeljitije napisan dok slijedi analitičku matricu koju je postavio IRI koja obuhvaća uvod u FIMI problematiku u vezi s nacionalnim specifičnostima, vremenskom linijom događaja povezanih s temom, institucionalno-pravnim i regulativno-preskriptivnim okvirom razvijenim za borbu protiv FIMI i ulogom tih institucija, evolucijom i dinamikom FIMI uključujući tematske narative, izglede i preporuke. U osnovi, svih sedam izvještaja uključuje varijacije ove strukture, očito poštujući specifičnosti svake zemlje, budući da je svaka zemlja jedinstvena u tom pogledu, usvojivši različite pristupe i vremenske okvire u borbi protiv ovakvih prijetnji, dok su neki zaostajali u smislu razvoja institucionalnog okvira i društvene svijesti o FIMI. Tako, dok je FIMI dugoročna izjava namjera od strane neprijateljskih vanjskih aktera, nije jednako snažno utjecao na svih sedam zemalja, odnosno postojale su različite percepcije o FIMI i institucionalne reakcije na to.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Zašto bi Ukrajina trebala biti početni izvještaj? Zato što ako postoji jedna zemlja koja se ističe u ovom ciklusu izvještaja, to je Ukrajina. Ukrajina gradi institucionalni okvir za borbu protiv FIMI od 2014. godine kada je prvi put napadnuta od strane Rusije, kako kinetički, tako i kroz aktivne mjere, dokazuje da je postala prednja linija na europskom kontinentu u borbi protiv FIMI koji potječe iz Rusije i koji je sponzoriran od strane Rusije. U slučaju Ukrajine, FIMI je išao ruku pod ruku s kinetičkim akcijama Rusije, ne manje od aneksije Krima i rata u Donbasu, a kasnije u punom ratu koji je započeo u veljači 2022. Iako postoje nesuglasice između institucija sličnih opisa posla, a autori izvještaja ukazuju na nedostatak koherentnosti unutar mnoštva institucija i zakonodavnih normi, Ukrajina je postigla određeni stupanj sinergije u tom pogledu, dovoljno da se predstavi kao primjer učinkovite borbe protiv ruskog FIMI zajedno s kinetičkom borbom. Izvještaj koji opisuje FIMI u Ukrajini mogao bi vrlo dobro predstavljati borbu sutrašnjice (3-5 godina) u mnogim, ako ne i svim zemljama na Istočnom Frontu.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jedna od ključnih ideja koja izdvaja Ukrajinu kao postavljača agende borbe protiv FIMI na globalnoj razini je ideja o organiziranju \"Informacijskog Ramsteina\". Ideja o \"Informacijskom Ramsteinu\" još nije ostvarena, ali činjenica da je to inicijativa koju je pokrenula Ukrajina, potkrijepljena bogatim iskustvom borbe protiv FIMI na nultoj liniji, nije slučajnost. Izvještaj govori o nužnosti organiziranja takvog okupljanja s obzirom na trenutne i preventivne aspekte, jedan od razloga je taj što FIMI potječe protiv zemalja ciljeva prvenstveno iz Rusije, a samo povremeno ili rjeđe iz Kine, Bjelorusije ili drugdje.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Sljedeći u nizu IRI izvještaja o FIMI bi bio Estonija i to iz jednog razloga: Estonija je slučaj institucionalne učinkovitosti i discipline. Ono što izdvaja Estoniju u ovom kontekstu je rana svijest o FIMI (barem od 2007. godine, kao rezultat <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">napada na spomenik sovjetskom heroju</a>) i program medijske i informacijske pismenosti na širokoj obrazovnoj razini. Drugim riječima, Estonija je primjer iz kojeg se treba inspirirati u pogledu obrazovanja, kako na razini birokracije, tako i na razini šire populacije, te StratCom infrastrukture. Estonija, kako izvještaj prenosi, je elokventan primjer kako se strateška komunikacija mora organizirati kroz sve izvršne institucije. Citati iz izvještaja bi bili korisni: “Svako ministarstvo i državna agencija u Estoniji ima barem jednog službenika koji je prošao obuku i kojem su dodijeljene specifične odgovornosti vezane uz stratešku komunikaciju unutar nadležnosti te organizacije.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Što je zanimljivo, Estonija se bori protiv FIMI mnogo prije nego što je termin došao u upotrebu, čak i uzimajući u obzir slučaj Ukrajine, koja je bila prisiljena na masovnu reformu kako bi se borila protiv FIMI kada je osjetila da ide ruku pod ruku s egzistencijalnom prijetnjom masovnog vrućeg rata. Estonija, dok je također bila inspirirana dobro informiranim promatranjem postupne, a zatim otvorene invazije u Ukrajini, došla je do sljedećih ključnih iskustava temeljenih zaključaka: “Iskustvo Estonije pokazuje da su tri faktora neophodna za otpornost protiv FIMI. Prvo, mora postojati formulacija i implementacija strateških komunikacija u skladu s robusnim nacionalnim okvirom strukturnih dokumenata. Drugo, mora se stvoriti okruženje koje štiti autonomiju medija. Treće, javno povjerenje u demokratske procese i državne institucije mora se očuvati.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ove spoznaje, zajedno s institucionalnim iskustvom i ekosistemskom otpornošću koju je izgradila Ukrajina, mogle bi poslužiti kao vodič trojici za provjeru deskriptivnog sadržaja izraženog u ostalim izvještajima. To nas dovodi do sljedećeg izvještaja, o Poljskoj. Ono što je značajno u ovom izvještaju je izjednačavanje FIMI s dugotrajno poznatim pojmom i kategorijom \"aktivne mjere\". Kroz izvještaj jedna od glavnih niti je da je Poljska razvila otpornost ne toliko i ne isključivo zbog institucionalnog i regulativnog sustava, već zbog ne-državnog sektora. Drugim riječima, Poljska do određene mjere podsjeća na estonski slučaj, zbog svoje široke mreže građanskih organizacija, akademske zajednice i javnog prostora u cjelini. To implicitno ukazuje na društveno obrazovni ekosustav koji ne mora nužno imati kruti regulativni okvir za izgradnju otpornosti, već znanje, pristup njemu na širokoj razini i sredstva za širenje tog znanja. Moglo bi se tvrditi da postoji i dodatni faktor, impliciran ali ne izričito spomenut, a to je identitet koji govori o svijesti o stalnim vanjskim prijetnjama. Drugim riječima, kada postoji visoka svijest o FIMI kao \"ruskoj prijetnji\" na širokoj razini, poljsko društvo stječe svoj način izgradnje otpornosti protiv te prijetnje kroz medijski aktivizam, organizacije civilnog društva, akademsku zajednicu i ne manje važno državne institucije. Podrazumijeva se da poljski slučaj nije drugačiji od estonskog i ukrajinskog.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Preostali izvještaji bave se slučajevima koji se mogu interpretirati kao izgradnja nedovoljne otpornosti u borbi protiv FIMI. Izvještaj o Rumunjskoj treba tretirati s malo skepticizma iz jednostavnog razloga što se ono što se dogodilo u studenom i prosincu 2024. oko predsjedničkih i parlamentarnih izbora u Rumunjskoj može činiti kao slučaj FIMI samo naizgled. Potrebna su nam mnogo strukturiranija istraživanja, no za sada možemo spekulirati da je rumunski slučaj mogao biti unutarnji posao<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, to jest domaća manipulacija i ometanje informacija - koja je u određenom trenutku izgubila kontrolu nad sobom i postala dio FIMI operacije. Iako je, očito, struktura izvještaja bila diktirana IRI matricom analize, autori izvještaja o Rumunjskoj trebali bi također potražiti odgovor na pitanje može li priroda rumunjske vladajuće klase biti strukturna prepreka načinu na koji država funkcionira i je li institucionalni okvir za borbu protiv FIMI prazna ljuska na pozadini oligarhijskog hvatanja. Drugim riječima, jesu li sveprisutne rumunjske tajne službe (ima ih šest u Rumunjskoj) strukturni faktor koji odvraća našu pažnju od FIMI prema nečemu što još uvijek nema široko prihvaćen termin i razumijevanje u cjelini.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Pomalo zavaravajuće, s obzirom na veličinu i financiranje obavještajnog i sigurnosnog aparata u Rumunjskoj (približno jedan posto BDP-a), zemlja bi trebala biti lider u borbi protiv FIMI i bedem pred ruskim aktivnim mjerama. Međutim, kao što autori ističu, glavni dokument i institucija - Sigurnosna strategija Rumunjske, zajedno s Vijećem za vrhovnu obranu - bili su iza meta-narativa u toj domeni i/ili reaktivnog instrumenta, a ne graditelja politika za borbu protiv FIMI per se. Druga središnja institucija za borbu protiv FIMI bila je Nacionalno audio-vizualno vijeće, što ukazuje na relativno usko razumijevanje onoga što FIMI može biti, za razliku od drugih zemalja na IRI popisu, poput Ukrajine, Estonije i Poljske.</p>\n<p>Preostala tri izvještaja (o Češkoj, Slovačkoj i Sjevernoj Makedoniji) mogla bi se grupirati u podgrupu s gledišta manje otpornog institucionalnog okvira za borbu protiv FIMI, barem strogo sudeći prema opisu regulativnog sustava koji se bavi FIMI. Ono što je međutim značajno su reference na EU Digital Services Act i Cybersecurity Act kao vodič za razvoj institucija i regulativa u tom smislu. Jasno se navodi da učinkovitost u borbi protiv FIMI ne može se postići djelovanjem kao samostalni akter. Kao što izvještaj o Češkoj uvjerljivo ukazuje, za aktere s manjim institucionalnim resursima, EU Digital Services Act je obavezan kišobran protiv FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Na međunarodnoj razini, dok je EU uspostavila regulative kao što su Digital Services Act i Cybersecurity Act, koordinacija između država članica još uvijek nedostaje. FIMI, po svojoj prirodi, nadilazi granice, a nacionalne reakcije ostaju fragmentirane. EU bi mogla poboljšati mehanizme za razmjenu obavještajnih podataka o FIMI operacijama u stvarnom vremenu i potaknuti bližu suradnju između agencija za kibernetičku sigurnost, obavještajnih službi i privatnih platformi. Bez robusnog sustava za dijeljenje podataka, zajedničko djelovanje i uzajamnu podršku, učinkovitost strategija na razini EU ostaje ograničena.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Kao što izvještaj o Sjevernoj Makedoniji jasno sugerira, civilno društvo je sektor koji nadoknađuje slabe institucionalne okvire u borbi protiv FIMI. Ne bi se trebao tretirati kao panaceja, ali je to svijetla točka u saznanju da državne institucije ne reagiraju uvijek adekvatno ili optimalno na podmukle manipulacije koje imaju za cilj posijati kaos unutar društava.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jedan mogući zaključak iz čitanja sedam IRI izvještaja je da svatko ima nešto za naučiti od drugih. Borba (najčešće protiv ruskog) FIMI je proces stalnog učenja i neumorne borbe protiv obnovljenih pokušaja da se potkopa društvena struktura i institucionalna otpornost države. Izvještaj o Poljskoj spominje da je FIMI samo još jedan način ukazivanja na \"aktivne mjere\", termin koji je izumljen prije jednog stoljeća od strane zloglasne Čeke. Ovo je vrlo korisna opservacija. Borba protiv FIMI nije nešto novo. Tijekom Hladnog rata, cijeli institucionalni ekosustavi na Zapadu bili su posvećeni borbi protiv ovakvih vrsta prijetnji. Samo trebamo osvježiti, povremeno obnoviti i prilagoditi mnoge od tih naučenih lekcija sadašnjoj stvarnosti informatičkog društva.</p>\n<p>Na kraju, ali ne manje važno, IRI izvještaji mogu sugerirati daljnji napor za izgradnju indeksa učinkovitosti borbe protiv FIMI. Očigledno je potrebno mnogo veće tijelo istraživanja, koje bi uključilo mnoge druge slučajeve, uključujući iz zemalja koje su akumulirale iskustvo na prvoj liniji borbe protiv FIMI. Primjeri uključuju Moldaviju, Armeniju, Gruziju ili mnogo veće aktere poput Njemačke. Sve ove zemlje su morale izdržati intenzivne i opsežne kampanje FIMI operacija, neke (poput Njemačke) imaju to iskustvo od ranih faza Hladnog rata.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Ovaj tekst je dio posebnog projekta suradnje između IRI i New Eastern Europe koji ima za cilj promicanje svijesti o </em><em>manipulaciji i ometanju stranih informacija u demokratskim društvima</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> je politički znanstvenik specijaliziran za studije Srednje i Istočne Europe. Trenutno je dopisnik iz Poljske za Radio France Internationale, rumunski ured.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Nedavna istraga portala Snoop.ro uvjerljivo sugerira da ono što se dogodilo u Rumunjskoj u posljednja dva mjeseca nije bilo dio FIMI kampanje, već unutarnji posao s izravnim sudjelovanjem ljudi povezanih s rumunjskim tajnim službama kroz tada drugu najveću sistemsku stranku, Nacionalnu liberalnu stranku (PNL). Za više informacija vidi: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"hu": { key:"value": string:"<p>Hét közép- és kelet-európai országot elemeztek az <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">IRI politikai jelentéseinek sorozatában</a>, amelyek a külföldi információmanipulációval és beavatkozással (FIMI) foglalkoznak a <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">Beacon Project</a> keretében, amely 2024 szeptemberében zárult le. A hét ország különböző esetek, amelyeket érintett a FIMI, mégis sok közös vonásuk van, nem utolsósorban azért, mert mindegyiküket orosz rosszindulatú cselekedetek célozták meg valamilyen mértékben, vagy eszközként használták a FIMI “stratégiai ellenségek” ellen irányítására (lásd Macedónia esetét, amely a 2016-os elnökválasztás során az Egyesült Államok ellen irányuló FIMI központjává vált).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>A jelentésekben végzett elemzés három hónappal ezelőtt áll meg, így megállapítható, hogy naprakészen tükrözik a helyzetet, de egyes esetekben a TTP-k (taktikák, technikák és eljárások) olyan gyorsan változnak, hogy a jelentések közzététele után két vagy három hónappal a helyzet (még) radikálisan eltérő lehet. Ilyen a román jelentés esete, amely nem tudta előre jelezni a politikai, választási és alkotmányos válságot, amely november végén következett be, és amely látszólag belső (elsősorban) és orosz forrásokból származó rosszindulatú beavatkozás következménye volt. Mindezek fényében javasolnánk bármely kutatónak, szakértőnek, elemzőnek és tájékozott olvasónak, hogy a jelentések feldolgozását Ukrajna esetével kezdje, és ne Romániával, majd folytassa az <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">észt</a> jelentéssel, majd a <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Lengyelország</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Románia</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Csehország</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Szlovákia</a> jelentéseivel, és végül a <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Észak-Macedóniával</a> zárja. Egy ilyen sorrend perspektívát nyújt a legbonyolultabb FIMI csatatérről, a legbiztonságosabbtól a legkevésbé felkészültig.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Az ukrajnai jelentés a legalaposabban megírt, miközben követi az IRI által előírt analitikai mátrixot, amely bevezetést tartalmaz a FIMI problémáiba a nemzeti sajátosságok, a témához kapcsolódó események idővonala, a FIMI kezelésére kidolgozott intézményi-jogi és szabályozási keret, valamint ezeknek az intézményeknek a szerepe, a FIMI fejlődése és dinamikája, beleértve a témához kapcsolódó narratívákat, kilátásokat és ajánlásokat. Gyakorlatilag mind a hét jelentés tartalmazza ennek a struktúrának a változatait, nyilvánvalóan tiszteletben tartva az országok sajátosságait, mivel minden ország egyedi e tekintetben, különböző megközelítéseket és időkereteket alkalmazva a fenyegetések elleni küzdelemben, míg egyesek elmaradtak az intézményi keretek fejlesztésében és a FIMI-vel kapcsolatos társadalmi tudatosságban. Így, míg a FIMI a rosszindulatú külső szereplők hosszú távú szándékainak kinyilvánítása, nem minden hét országra gyakorolt egyenlő mértékben hatást, ennek megfelelően különböző percepciók alakultak ki a FIMI-ről és az arra adott intézményi reakciókról.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Miért kellene Ukrajnának szolgálnia a kezdő jelentésként? Mert ha van egy ország, amely kiemelkedik ebben a jelentéssorozatban, akkor az Ukrajna. Ukrajna 2014 óta építi az intézményi keretet a FIMI elleni küzdelemre, amikor először támadta meg Oroszország, mind kinetikusan, mind aktív intézkedésekkel, és bizonyította, hogy a legfontosabb éllovasa lett az európai kontinensen az orosz eredetű és szponzorált FIMI elleni harcnak. Ukrajna esetében a FIMI kéz a kézben járt Oroszország kinetikus cselekedeteivel, nem utolsósorban a Krím annexiójával és a Donbászban zajló háborúval, majd pedig egy teljes körű háborúval, amely 2022 februárjában kezdődött. Bár ellentmondások vannak a hasonló munkakörökkel rendelkező intézmények között, és a jelentés szerzői a sokféle intézmény és jogszabályi norma közötti hiányzó koherenciára mutatnak rá, Ukrajna bizonyos fokú szinergiát ért el e tekintetben, elegendő ahhoz, hogy hatékony harcként mutassák be az orosz FIMI ellen, együtt a kinetikus harccal. A FIMI-t Ukrajnában leíró jelentés nagyon jól képviselheti a holnapi harcot (3-5 év) sok, ha nem az összes ország számára a Keleti Flankon.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Az egyik tanulság, amely kiemeli Ukrajnát a FIMI elleni globális harc napirendjének meghatározójaként, az “Információs Ramstein” megszervezésének ötlete. Az “Információs Ramstein” ötlete még nem valósult meg, de az a tény, hogy ez egy Ukrajna által indított kezdeményezés, amelyet a FIMI elleni harcban szerzett gazdag tapasztalat támogat, nem véletlen. A jelentés beszél a szükségességről, hogy ilyen találkozót szervezzenek, mind a jelenlegi, mind a megelőző célokkal, az egyik ok az, hogy a FIMI elsősorban Oroszországban, és csak alkalmanként vagy ritkábban Kínában, Fehéroroszországban vagy máshol irányul a célországok ellen.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>A következő IRI jelentés a FIMI-ről Észtország lenne, és ennek egy oka van: Észtország az intézményi hatékonyság és fegyelem esete. Ami kiemeli Észtországot ebben a tájban, az a FIMI iránti korai tudatosság (legalább 2007 óta, a <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">Szovjet Hős emlékmű támadása</a> következtében) és a média- és információs műveltségi program széleskörű oktatási skálán. Más szavakkal, Észtország az a példa, amelyből inspirálódni lehet az oktatás terén, mind a bürokrácia, mind a lakosság szintjén, valamint a StratCom infrastruktúrában. Ahogy a jelentés közvetíti, Észtország egy ékesszóló példa arra, hogyan kell a stratégiai kommunikációt megszervezni az összes végrehajtó intézményben. Egy idézet a jelentésből hasznos lenne: “Minden minisztériumnak és állami ügynökségnek Észtországban van legalább egy hivatalnok, aki képzésen vett részt, és akinek konkrét felelősségei vannak a stratégiai kommunikációval kapcsolatban az adott szervezet keretein belül.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Érdekes módon, Észtország már jóval a FIMI kifejezés használatba vétele előtt harcolt a FIMI ellen, még a ukrán esetet is figyelembe véve, amely kénytelen volt hatalmas reformot végrehajtani a FIMI elleni küzdelem érdekében, miután úgy érezte, hogy az kéz a kézben jár a hatalmas forró háború létfontosságú fenyegetésével. Észtország, miközben szintén a Ukrajnában zajló fokozatos, majd nyílt invázió jól tájékozott megfigyeléséből merített inspirációt, a következő kulcsfontosságú tapasztalatok alapján levont következtetésekre jutott: “Észtország tapasztalata azt mutatja, hogy három tényező elengedhetetlen a FIMI elleni ellenálláshoz. Először is, meg kell fogalmazni és végrehajtani a stratégiai kommunikációt egy robusztus nemzeti keretrendszer szerint, amely struktúrált dokumentumokat tartalmaz. Másodszor, olyan környezetet kell létrehozni, amely megőrzi a média autonómiáját. Harmadszor, meg kell őrizni a közbizalmat a demokratikus folyamatokban és az állami intézményekben.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ezek a tanulságok, együtt az Ukrajna által felépített intézményi tapasztalattal és ökoszisztémás ellenállósággal, irányadó hármasként szolgálhatnak a többi jelentésben kifejezett leíró tartalom ellenőrzésére. Ez elvezet minket a következő jelentéshez, Lengyelországról. Ami figyelemre méltó ebben a jelentésben, az a FIMI egyenlővé tétele a régóta ismert “aktív intézkedések” kifejezéssel és kategóriával. A jelentés során az egyik fő szál az, hogy Lengyelország nem annyira és nem kizárólag az intézményi és szabályozási rendszer miatt fejlesztett ellenállást, hanem a nem állami szektor miatt. Más szavakkal, Lengyelország bizonyos mértékig emlékeztet az észt esetre, széles civilszervezetek, akadémia és a közszféra hálózatával. Ez implicit módon a társadalmi oktatási ökoszisztémára utal, amely nem feltétlenül igényel szigorú szabályozási keretet az ellenállás felépítéséhez, hanem tudást, széleskörű hozzáférést és eszközöket a tudás terjesztésére. Azt is lehet állítani, hogy van egy kiegészítő tényező, amely utal a folyamatos külső fenyegetések tudatosságára, de nem említik kifejezetten, az identitás tényezője. Más szavakkal, ha széleskörű tudatosság van a FIMI-ről, mint “orosz fenyegetés”, a lengyel társadalom saját módját szerzi meg az ellenállás felépítésére e fenyegetés ellen a médiaaktivizmus, civil társadalmi szervezetek, akadémia és nem utolsósorban az állami intézmények révén. Magától értetődő, hogy a lengyel eset nem különbözik az észt és ukrán esetektől.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>A fennmaradó jelentések olyan esetekkel foglalkoznak, amelyeket úgy lehet értelmezni, mint a FIMI elleni küzdelemhez való elégtelen ellenállás építését. A román jelentést egy kicsit szkepticizmussal kell kezelni, egyszerűen azért, mert ami novemberben és decemberben történt Romániában az elnöki és parlamenti választások körül, az csak látszólag lehetett FIMI eset. Sokkal strukturáltabb vizsgálatokra van szükség, de egyelőre spekulálhatunk, hogy a román eset egy belső munka lehetett<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, azaz Belső Információmanipuláció és Beavatkozás - amely egy bizonyos ponton elvesztette az irányítást önmaga felett, és a FIMI művelet részévé vált. Bár nyilvánvalóan a jelentés struktúráját az IRI elemzési mátrixa diktálta, a román jelentés szerzőinek is választ kell keresniük arra a kérdésre, hogy a román uralkodó osztály természete lehet-e strukturális akadálya az állam működésének, és hogy a FIMI elleni küzdelem intézményi kerete üres héj-e az oligarchikus elfoglalás hátterében. Más szavakkal, a mindenütt jelenlévő román titkosszolgálatok (Romániában hat ilyen intézmény van) strukturális tényező-e, amely eltereli a figyelmünket a FIMI-ről valami olyanra, aminek még nincs széles körben elfogadott kifejezése és megértése.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Valamelyest félrevezető, figyelembe véve a romániai hírszerző és biztonsági apparátus méretét és finanszírozását (kb. a GDP egy százaléka), az országnak vezető szerepet kellene betöltenie a FIMI elleni küzdelemben, és védelmet kellene nyújtania az orosz aktív intézkedések ellen. Azonban, ahogy a szerzők rámutatnak, a fő irányító dokumentum és intézmény - Románia Biztonsági Stratégiája, együtt a Legfelsőbb Védelmi Tanáccsal - a területen egy meta-narratíva mögött állt, és/vagy egy reakciós eszköz volt, nem pedig a FIMI kezelésére irányuló politikák építője. A FIMI kezelésére egy másik központi intézmény a Nemzeti Audiovizuális Tanács volt, amely a FIMI fogalmának viszonylag szűk értelmezésére utal, ellentétben az IRI listáján szereplő más országokkal, mint például Ukrajna, Észtország és Lengyelország.</p>\n<p>A fennmaradó három jelentés (Csehországról, Szlovákiáról és Észak-Macedóniáról) egy csoportba sorolható a FIMI elleni küzdelemhez való kevésbé ellenálló intézményi keret szempontjából, legalábbis szigorúan a FIMI-t célzó szabályozási rendszer leírása alapján. Ami azonban figyelemre méltó, az az EU Digitális Szolgáltatási Törvényére és a Kiberbiztonsági Törvényre való hivatkozás, mint irányadó elv az intézmények és szabályozások fejlesztésében ebben az értelemben. Világosan megfogalmazza, hogy a FIMI elleni küzdelem hatékonysága nem érhető el önálló szereplőként. Ahogy a csehországi jelentés meggyőzően jelzi, a kisebb intézményi forrásokkal rendelkező szereplők számára az EU Digitális Szolgáltatási Törvénye kötelező védőernyő a FIMI ellen:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“A nemzetközi szinten, míg az EU olyan szabályozásokat hozott létre, mint a Digitális Szolgáltatási Törvény és a Kiberbiztonsági Törvény, a tagállamok közötti koordináció még mindig hiányzik. A FIMI természete szerint átlépi a határokat, és mégis a nemzeti szintű válaszok fragmentáltak. Az EU javíthatná a FIMI műveletekről szóló hírszerzés valós idejű cseréjének mechanizmusait, és elősegíthetné a szorosabb együttműködést a kiberbiztonsági ügynökségek, hírszerző szolgálatok és magánplatformok között. Robusztus adatmegosztási, közös fellépési és kölcsönös támogatási rendszer nélkül az EU-szintű stratégiák hatékonysága korlátozott marad.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ahogy az Észak-Macedóniáról szóló jelentés világosan sugallja, a civil társadalom az a szektor, amely kompenzálja a FIMI elleni küzdelem gyenge intézményi kereteit. Ezt nem szabad panaceaként kezelni, de ez egy ezüstbélés a tudásra, hogy az állami intézmények nem mindig reagálnak megfelelően vagy optimálisan a társadalmakban káoszt szító alattomos manipulációkra.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Az egyik lehetséges következtetés a hét IRI jelentés olvasásából az, hogy mindenki tanulhat valamit a másiktól. A (leggyakrabban orosz) FIMI elleni küzdelem egy folyamatos tanulási folyamat és a társadalmi szövet és az állam intézményi ellenállóságának aláásására irányuló megújult kísérletek elleni könyörtelen harc. A lengyel jelentés említette, hogy a FIMI csak egy másik módja az “aktív intézkedések” felé mutatásnak, egy kifejezés, amelyet egy évszázaddal ezelőtt találtak ki az hírhedt Cseka. Ez egy nagyon hasznos megfigyelés. A FIMI elleni harc nem új dolog. A hidegháború alatt az egész intézményi ökoszisztémák a Nyugaton a fenyegetések e típusainak leküzdésére voltak szentelve. Csak frissítenünk, alkalmanként újjá kell építenünk, és alkalmaznunk kell sok olyan tanulságot, amelyet a jelen információs társadalmi valóságához igazítunk.</p>\n<p>Végül, de nem utolsósorban, az IRI jelentések javasolhatnak egy következő lépést a FIMI hatékonyságának mérésére szolgáló index kidolgozására. Nyilvánvalóan sokkal nagyobb kutatási anyagra van szükség, amely magában foglalja sok más esetet is, beleértve azokat az országokat, amelyek tapasztalatokat halmoztak fel a FIMI elleni harc első vonalában. Példák közé tartozik Moldova, Örményország, Grúzia vagy sokkal nagyobb szereplők, mint Németország. Mindegyik ország intenzív és kiterjedt FIMI műveletek kampányainak kellett ellenállnia, néhány (mint Németország) már a hidegháború korai szakaszától kezdve tapasztalattal rendelkezik.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Ez a szöveg az IRI és az Új Kelet-Európa közötti különleges együttműködési projekt része, amelynek célja a </em><em>külföldi információmanipuláció és beavatkozás tudatosságának előmozdítása a demokratikus társadalmakban</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> politikai tudós, aki a közép- és kelet-európai tanulmányokra specializálódott. Jelenleg a Radio France Internationale lengyelországi tudósítója.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> A Snoop.ro portál legutóbbi vizsgálata meggyőzően sugallja, hogy ami Romániában az utolsó két hónapban történt, nem volt része egy FIMI kampánynak, hanem egy belső munka volt, amelyben közvetlenül részt vettek a román titkosszolgálatokhoz kapcsolódó emberek a korábbi legnagyobb rendszerszintű párton, a Nemzeti Liberális Párton (PNL) keresztül. További információkért lásd: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"it": { key:"value": string:"<p>Sette paesi dell'Europa centrale e orientale sono stati analizzati in <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">una sequenza di rapporti politici IRI</a> sulla manipolazione e interferenza delle informazioni straniere (FIMI) sotto l'etichetta <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">del Beacon Project</a> che si è conclusa a settembre 2024. I sette paesi sono casi distinti che sono stati colpiti da FIMI, eppure hanno molto in comune, non ultimo perché tutti sono stati presi di mira da azioni maligne russe in una misura o nell'altra, o strumentalizzati per proiettare FIMI verso \"nemici strategici\" (vedi il caso della Macedonia che è diventata il centro per FIMI contro gli Stati Uniti nella corsa presidenziale del 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>L'analisi in questi rapporti si ferma tre mesi prima che questa revisione venga scritta, quindi si può affermare che sono aggiornati, ma in alcuni casi le TTP (tattiche, tecniche e procedure) cambiano così rapidamente che due o tre mesi dopo la pubblicazione dei rapporti la situazione potrebbe apparire (anche) radicalmente diversa. È il caso del rapporto romeno che non ha potuto prevedere la crisi politica, elettorale e costituzionale che si è verificata a fine novembre e che è stata causata apparentemente da un'interferenza maligna sia da fonti interne (principalmente) che russe. Con tutto ciò, suggeriremmo a qualsiasi ricercatore, esperto, analista e lettore informato di iniziare la propria indagine e l'elaborazione dei rapporti con il caso di <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ucraina</a>, e non Romania, per poi proseguire con il rapporto <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estone</a>, poi quelli su <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polonia</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Romania</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Cechia</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovacchia</a> e concludere con <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Macedonia del Nord</a>. Tale sequenza offrirebbe una prospettiva dal campo di battaglia FIMI più intricato, passando dai più sicuri ai meno preparati.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Il rapporto sull'Ucraina è il più dettagliato, seguendo una matrice analitica imposta dall'IRI che comprende un'introduzione alle problematiche FIMI riguardanti le specificità nazionali, la cronologia degli eventi correlati all'argomento, il contesto istituzionale-legale e normativo-prescrittivo sviluppato per affrontare la FIMI e il ruolo di queste istituzioni, l'evoluzione e la dinamica della FIMI, comprese le narrazioni tematiche, le prospettive e le raccomandazioni. Fondamentalmente, tutti e sette i rapporti includono variazioni di questa struttura, rispettando ovviamente le specificità del paese, poiché ogni paese è unico in questo senso, avendo adottato approcci e tempistiche diverse per combattere questo tipo di minacce, mentre alcuni hanno ritardato nello sviluppo della struttura istituzionale e nella consapevolezza sociale riguardo alla FIMI. Pertanto, mentre la FIMI è una dichiarazione di intenti a lungo termine da parte di attori esterni ostili, non ha impattato in modo altrettanto forte tutti e sette i paesi, rispettivamente ci sono state percezioni diverse riguardo alla FIMI e reazioni istituzionali ad essa.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Perché l'Ucraina dovrebbe servire come rapporto iniziale? Perché se c'è un paese che si distingue in questo ciclo di rapporti, allora è l'Ucraina. L'Ucraina ha costruito un quadro istituzionale per combattere la FIMI dal 2014, quando è stata attaccata per la prima volta dalla Russia sia in modo cinetico che attraverso misure attive, dimostrando di diventare la punta di lancia nel continente europeo nella lotta contro la FIMI di origine e sponsorizzata russa. Nel caso dell'Ucraina, la FIMI è andata di pari passo con azioni cinetiche da parte della Russia, non ultimo l'annessione della Crimea e la guerra nel Donbas, e successivamente in una guerra su larga scala iniziata a febbraio 2022. Sebbene esistano incoerenze tra le istituzioni con descrizioni di lavoro simili, e gli autori del rapporto sottolineino la mancanza di coerenza all'interno della pletora di istituzioni e norme legislative, l'Ucraina ha raggiunto un certo grado di sinergia in questo senso, sufficiente per essere presentata come un esempio di lotta efficiente contro la FIMI russa insieme alla lotta cinetica. Il rapporto che descrive la FIMI in Ucraina potrebbe rappresentare molto bene la lotta di domani (3-5 anni) in molti, se non in tutti, i paesi del Fianco Orientale.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Un punto chiave che distingue l'Ucraina come l'agenda setter della lotta contro la FIMI a livello globale è l'idea di organizzare un \"Ramstein dell'Informazione\". L'idea di un \"Ramstein dell'Informazione\" non si è ancora concretizzata, ma il fatto che sia un'iniziativa lanciata dall'Ucraina, supportata da una ricca esperienza nella lotta contro la FIMI nella linea zero, non è un fatto casuale. Il rapporto parla della necessità di organizzare tale riunione con un ambito sia attuale che preventivo, una delle ragioni è che la FIMI origina contro i paesi target prima di tutto in Russia, e solo occasionalmente o più raramente in Cina, Bielorussia o altrove.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Il prossimo rapporto IRI sulla FIMI sarebbe quello dell'Estonia e ciò sarebbe per un motivo: l'Estonia è un caso di efficienza e disciplina istituzionale. Ciò che distingue l'Estonia in questo panorama è la consapevolezza precoce riguardo alla FIMI (almeno dal 2007, a seguito dell'<a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">attacco al monumento dell'eroe sovietico</a>) e il programma di alfabetizzazione mediatica e informativa su larga scala educativa. In altre parole, l'Estonia è l'esempio da cui trarre ispirazione in termini di istruzione, sia a livello burocratico che della popolazione in generale, e infrastruttura StratCom. L'Estonia, come comunica il rapporto, è un esempio eloquente di come la comunicazione strategica debba essere organizzata in tutte le istituzioni esecutive. Una citazione dal rapporto sarebbe utile: “Ogni ministero e agenzia statale in Estonia ha almeno un funzionario che ha ricevuto formazione e ha compiti specifici riguardanti la comunicazione strategica nell'ambito di quell'organizzazione.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>È interessante notare che l'Estonia ha combattuto la FIMI molto prima che il termine venisse utilizzato, anche considerando il caso dell'Ucraina, che è stata costretta a una massiccia riforma per combattere la FIMI una volta che ha percepito che andava di pari passo con la minaccia esistenziale di una guerra calda massiccia. L'Estonia, pur essendo anche ispirata da un'osservazione ben informata dell'invasione strisciante e poi aperta in Ucraina, è giunta alle seguenti conclusioni basate su esperienze chiave: “L'esperienza dell'Estonia dimostra che tre fattori sono indispensabili per la resilienza contro la FIMI. In primo luogo, deve esserci la formulazione e l'implementazione di comunicazioni strategiche in conformità con un robusto quadro nazionale di documenti strutturali. In secondo luogo, deve essere creato un ambiente che salvaguardi l'autonomia dei media. In terzo luogo, deve essere preservata la fiducia pubblica nei processi democratici e nelle istituzioni statali.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Questi insegnamenti, insieme all'esperienza istituzionale e alla resilienza ecosistemica costruita dall'Ucraina, potrebbero servire come un trio guida per controllare il contenuto descrittivo espresso nel resto dei rapporti. Questo ci porta al prossimo rapporto, sulla Polonia. Ciò che è notevole in questo rapporto è l'equivalenza della FIMI al termine e alla categoria da tempo conosciuti di “misure attive”. In tutto il rapporto uno dei temi principali è che la Polonia ha sviluppato resilienza non tanto e non esclusivamente a causa del sistema istituzionale e normativo, quanto per il settore non statale. In altre parole, la Polonia ricorda in una certa misura il caso estone, grazie alla sua vasta rete di organizzazioni civiche, accademia e spazio pubblico in generale. Questo implica implicitamente l'ecosistema educativo sociale che non ha necessariamente bisogno di un rigido quadro normativo per costruire resilienza, ma di conoscenza, accesso ad essa su larga scala e veicoli per diffondere tale conoscenza. Si potrebbe sostenere che c'è anche un fattore supplementare, implicito ma non esplicitamente menzionato, quello dell'identità che è indicativo della consapevolezza delle costanti minacce esterne. In altre parole, una volta che c'è una forte consapevolezza riguardo alla FIMI come \"minaccia russa\" su larga scala, la società polacca acquisisce un modo tutto suo di costruire resilienza contro questa minaccia attraverso l'attivismo mediatico, le organizzazioni della società civile, l'accademia e non ultime le istituzioni statali. È superfluo dire che il caso polacco non è diverso da quelli estoni e ucraini.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>I rapporti rimanenti trattano casi che potrebbero essere interpretati come costruzione di una resilienza insufficiente nella lotta contro la FIMI. Il rapporto sulla Romania dovrebbe essere trattato con un po' di scetticismo per il semplice motivo che ciò che è accaduto a novembre e dicembre 2024 intorno alle elezioni presidenziali e parlamentari in Romania potrebbe essere un caso di FIMI solo in apparenza. Abbiamo bisogno di indagini molto più strutturate, eppure per il momento possiamo speculare che il caso romeno potrebbe essere stato un lavoro interno<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, cioè Manipolazione e Interferenza delle Informazioni Domestiche - che a un certo punto ha perso il controllo su se stesso ed è diventato parte di un'operazione FIMI. Sebbene, chiaramente, la struttura del rapporto sia stata dettata dalla matrice di analisi dell'IRI, gli autori del rapporto sulla Romania dovrebbero anche cercare la risposta alla domanda se la natura della classe dirigente romena possa essere un ostacolo strutturale al funzionamento dello stato e se il contesto istituzionale per combattere la FIMI sia un guscio vuoto sullo sfondo della cattura oligarchica. In altre parole, i servizi segreti romeni onnipresenti (ci sono sei di queste istituzioni in Romania) sono un fattore strutturale che distoglie la nostra attenzione dalla FIMI verso qualcosa che ancora non ha un termine e una comprensione ampiamente accettati.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>In modo un po' fuorviante, data la dimensione e il finanziamento dell'apparato di intelligence e sicurezza in Romania (circa l'uno per cento del PIL), il paese dovrebbe essere un leader nella lotta contro la FIMI e una barriera contro le misure attive russe. Tuttavia, come sottolineano gli autori, il principale documento e istituzione guida - la Strategia di Sicurezza della Romania, insieme al Consiglio Supremo di Difesa - sono stati dietro una meta-narrazione nel dominio e/o uno strumento reattivo, e non un costruttore di politiche per affrontare la FIMI in sé. Un'altra istituzione centrale per affrontare la FIMI è stato il Consiglio Nazionale dell'Audiovisivo, che è indicativo di una comprensione relativamente ristretta di ciò che la FIMI può essere, a differenza di altri paesi nella lista dell'IRI, come Ucraina, Estonia e Polonia.</p>\n<p>Gli altri tre rapporti (su Cechia, Slovacchia e Macedonia del Nord) potrebbero essere raggruppati insieme in un sottogruppo dal punto di vista di un contesto istituzionale meno resiliente per combattere la FIMI, almeno giudicando rigorosamente dalla descrizione del sistema normativo mirato alla FIMI. Ciò che è però notevole sono i riferimenti al Digital Services Act dell'UE e al Cybersecurity Act come principio guida per sviluppare istituzioni e regolamenti in questo senso. Specifica chiaramente che l'efficienza nella lotta contro la FIMI non può essere raggiunta essendo un attore autonomo. Come indica in modo convincente il rapporto sulla Cechia, per attori con minori risorse istituzionali, il Digital Services Act dell'UE è un ombrello obbligatorio contro la FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“A livello internazionale, mentre l'UE ha stabilito regolamenti come il Digital Services Act e il Cybersecurity Act, la coordinazione tra gli stati membri è ancora carente. La FIMI, per sua natura, trascende i confini, eppure le risposte a livello nazionale rimangono frammentate. L'UE potrebbe migliorare i meccanismi per lo scambio in tempo reale di informazioni sui funzionamenti della FIMI e promuovere una cooperazione più stretta tra agenzie di cybersecurity, servizi di intelligence e piattaforme private. Senza un sistema robusto per la condivisione dei dati, l'azione congiunta e il supporto reciproco, l'efficacia delle strategie a livello dell'UE rimane limitata.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Come suggerisce brillantemente il rapporto sulla Macedonia del Nord, la società civile è il settore che compensa le debolezze delle impostazioni istituzionali nella lotta contro la FIMI. Non dovrebbe essere trattata come una panacea, ma è un raggio di speranza rispetto alla consapevolezza che le istituzioni statali non sempre reagiscono in modo adeguato o ottimale a manipolazioni insidiose destinate a seminare il caos all'interno delle società.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Una possibile conclusione dalla lettura dei sette rapporti IRI è che ognuno ha qualcosa da imparare dall'altro. Combattere la FIMI (più spesso russa) è un processo di apprendimento permanente e lotta incessante contro tentativi rinnovati di minare il tessuto sociale e la resilienza istituzionale dello stato. Il rapporto sulla Polonia ha menzionato che la FIMI è solo un altro modo per indicare le “misure attive”, un termine inventato un secolo fa dall'infame Cheka. Questa è un'osservazione molto utile. Combattere contro la FIMI non è qualcosa di nuovo. Durante la Guerra Fredda, interi ecosistemi istituzionali in Occidente erano dedicati a combattere questi tipi di minacce. Dobbiamo solo rinfrescare, occasionalmente ricostruire e adattare molte di quelle lezioni apprese alla realtà attuale della società dell'informazione.</p>\n<p>Ultimo, ma non meno importante, i rapporti IRI possono suggerire uno sforzo di follow-up per costruire un indice di efficienza nella lotta contro la FIMI. È evidente che è necessaria una base di ricerca molto più ampia, coinvolgendo molti altri casi, compresi quelli di paesi che hanno accumulato esperienza in prima linea nella lotta contro la FIMI. Esempi includono Moldova, Armenia, Georgia o attori molto più grandi come la Germania. Tutti questi paesi hanno dovuto resistere a campagne intensive ed estese di operazioni FIMI, alcuni (come la Germania) avendo avuto questa esperienza sin dalle prime fasi della Guerra Fredda.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Questo testo fa parte di un progetto di cooperazione speciale tra IRI e New Eastern Europe che mira a promuovere la consapevolezza della </em><em>manipolazione e interferenza delle informazioni straniere nelle società democratiche</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> è un politologo specializzato negli studi dell'Europa centrale e orientale. Attualmente è corrispondente residente in Polonia per Radio France Internationale, ufficio romeno.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Un'indagine recente del portale Snoop.ro suggerisce in modo convincente che ciò che è accaduto in Romania negli ultimi due mesi non faceva parte di una campagna FIMI, ma era un lavoro interno con la partecipazione diretta di persone collegate ai servizi segreti romeni attraverso il secondo partito sistemico più grande dell'epoca, il Partito Nazionale Liberale (PNL). Per ulteriori informazioni vedere: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"nl": { key:"value": string:"<p>Zeven landen uit Centraal- en Oost-Europa zijn geanalyseerd in <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">een reeks IRI-beleidsrapporten</a> over buitenlandse informatie-manipulatie en -interferentie (FIMI) onder <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">de Beacon Project</a> label die eindigde in september 2024. De zeven landen zijn verschillende gevallen die door FIMI zijn beïnvloed, maar ze hebben veel gemeen, niet in de laatste plaats omdat ze allemaal in meer of mindere mate zijn doelwit geweest van kwaadaardige acties van Rusland, of zijn geïnstrumentaliseerd om FIMI te projecteren naar “strategische vijanden” (zie het geval van Macedonië, dat het centrum werd voor FIMI tegen de VS in de presidentsverkiezingen van 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>De analyse in deze rapporten stopt drie maanden voordat deze beoordeling is geschreven, zodat kan worden bevestigd dat ze actueel zijn, maar in sommige gevallen veranderen TTP's (tactieken, technieken en procedures) zo snel dat de situatie twee of drie maanden na de publicatie van de rapporten (zelfs) radicaal anders kan lijken. Dit is het geval met het Roemeense rapport, dat de politieke, electorale en constitutionele crisis die eind november plaatsvond en schijnbaar werd veroorzaakt door een kwaadaardige interferentie van zowel interne (voornamelijk) als Russische bronnen, niet kon voorzien. Gezien het bovenstaande zouden we elke onderzoeker, expert, analist en geïnformeerde lezer aanraden om hun onderzoek en verwerking van de rapporten te beginnen met het geval van <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Oekraïne</a>, en niet Roemenië, en vervolgens verder te gaan met het <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">Estse</a> rapport, dan de rapporten over <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polen</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Roemenië</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Tsjechië</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slowakije</a> en eindigen met <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Noord-Macedonië</a>. Een dergelijke volgorde zou een perspectief bieden van het meest complexe FIMI-veldslag, via de meest beveiligde tot de minst voorbereide.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Het rapport over Oekraïne is het meest grondig geschreven en volgt een analytische matrix die door IRI is opgelegd, bestaande uit een inleiding in de FIMI-problematiek met betrekking tot de nationale specificaties, tijdlijn van themagerelateerde gebeurtenissen, institutioneel-juridische en regulatoire-voorschrijvende setting ontwikkeld om FIMI aan te pakken en de rol van deze instellingen, evolutie en dynamiek van FIMI inclusief actuele narratieven, vooruitzichten en aanbevelingen. In principe bevatten alle zeven rapporten variaties van deze structuur, waarbij uiteraard rekening wordt gehouden met de specifieke kenmerken van elk land, aangezien elk land uniek is in dit opzicht, met verschillende benaderingen en tijdschema's voor het bestrijden van dit soort bedreigingen, terwijl sommige achterlopen op het gebied van de ontwikkeling van institutionele indelingen en sociale bewustwording over FIMI. Dus, terwijl FIMI een langetermijnverklaring van bedoelingen is van vijandige externe actoren, heeft het niet even sterk alle zeven landen beïnvloed; respectievelijk zijn er verschillende percepties geweest over FIMI en institutionele reacties daarop.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Waarom zou Oekraïne als startrapport moeten dienen? Omdat als er één land is dat opvalt in deze cyclus van rapporten, het Oekraïne is. Oekraïne heeft sinds 2014 een institutioneel kader opgebouwd om FIMI te bestrijden, toen het voor het eerst door Rusland zowel kinetisch als via actieve maatregelen werd aangevallen, en heeft bewezen de speerpunt te zijn op het Europese continent in de strijd tegen Russische oorsprong en gesponsorde FIMI. In het geval van Oekraïne ging FIMI hand in hand met kinetische acties door Rusland, niet in de laatste plaats de annexatie van de Krim en de oorlog in Donbas, en later in een grootschalige oorlog die begon in februari 2022. Hoewel er inconsistenties bestaan tussen instellingen met vergelijkbare functiebeschrijvingen, wijzen de auteurs van het rapport op de ontbrekende samenhang binnen de overvloed aan instellingen en wettelijke normen, heeft Oekraïne in dit opzicht een zekere mate van synergie bereikt, genoeg om als voorbeeld van een efficiënte strijd tegen Russische FIMI samen met de kinetische strijd te worden gepresenteerd. Het rapport dat FIMI in Oekraïne beschrijft, kan heel goed de strijd van morgen (3-5 jaar) in veel, zo niet alle, landen aan de oostflank vertegenwoordigen.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Een belangrijke conclusie die Oekraïne als de agenda-setter van de strijd tegen FIMI op wereldniveau onderscheidt, is het idee om een “Informatie Ramstein” te organiseren. Het idee van een “Informatie Ramstein” is nog niet gerealiseerd, maar het feit dat het een initiatief is dat door Oekraïne is gelanceerd, gesteund door een rijke ervaring in de strijd tegen FIMI in de nul-lijn, is geen toevallige zaak. Het rapport spreekt over de noodzaak om een dergelijke bijeenkomst te organiseren met zowel een zittend als preventief bereik, een reden is dat FIMI voornamelijk tegen doelwitten in Rusland ontstaat, en slechts af en toe of zelden in China, Wit-Rusland of elders.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>De volgende in de rij van de IRI-rapporten over FIMI zou Estland zijn en dat zou om één reden zijn: Estland is een geval van institutionele efficiëntie en discipline. Wat Estland in dit landschap onderscheidt, is het vroege bewustzijn van FIMI (ten minste sinds 2007, als gevolg van de <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">aanval op het Sovjetheldenmonument</a>) en het media- en informatievaardighedenprogramma op brede educatieve schaal. Anders gezegd, Estland is het voorbeeld waaruit inspiratie kan worden gehaald op het gebied van onderwijs, zowel op het niveau van de bureaucratie als van de bevolking in het algemeen, en StratCom-infrastructuur. Estland, zoals het rapport aangeeft, is een eloquent voorbeeld van hoe strategische communicatie moet worden georganiseerd binnen alle uitvoerende instellingen. Een citaat uit het rapport zou nuttig zijn: “Elk ministerie en staatsagentschap in Estland heeft ten minste één ambtenaar die training heeft gehad en specifieke verantwoordelijkheden heeft met betrekking tot strategische communicatie binnen de bevoegdheid van die organisatie.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Interessant genoeg heeft Estland FIMI al veel eerder bestreden voordat de term in gebruik kwam, zelfs gezien het geval van Oekraïne, dat gedwongen werd tot een enorme hervorming om FIMI te bestrijden zodra het voelde dat het hand in hand ging met de existentiële dreiging van een massale hete oorlog. Estland, terwijl het ook geïnspireerd werd door goed geïnformeerde observatie van de sluipende en vervolgens open invasie in Oekraïne, kwam tot de volgende op basis van ervaring gebaseerde conclusies: “De ervaring van Estland toont aan dat drie factoren onmisbaar zijn voor veerkracht tegen FIMI. Ten eerste moet er een formulering en implementatie van strategische communicatie zijn in overeenstemming met een robuust nationaal kader van structurele documenten. Ten tweede moet er een omgeving worden gecreëerd die de autonomie van de media waarborgt. Ten derde moet het publieke vertrouwen in democratische processen en staatsinstellingen worden behouden.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Deze conclusies, samen met de institutionele ervaring en ecosysteemveerkracht die door Oekraïne is opgebouwd, kunnen dienen als een leidend trio om de beschrijvende inhoud die in de rest van de rapporten wordt uitgedrukt, te controleren. Dit brengt ons bij het volgende rapport, over Polen. Wat opvalt in dit rapport is de gelijkstelling van FIMI aan de al lang bekende term en categorie van “actieve maatregelen”. Gedurende het rapport is een van de belangrijkste lijnen dat Polen veerkracht heeft ontwikkeld, niet zozeer en niet uitsluitend vanwege het institutionele en regulatoire systeem, maar vanwege de niet-statelijke sector. Met andere woorden, Polen doet in zekere zin denken aan het Estse geval, vanwege het brede netwerk van burgerorganisaties, de academische wereld en de publieke ruimte in het algemeen. Dit drijft impliciet op het sociale educatieve ecosysteem dat niet noodzakelijkerwijs een rigide regulatoire structuur nodig heeft om veerkracht op te bouwen, maar kennis, toegang tot die kennis op grote schaal en middelen om deze kennis te verspreiden. Men zou kunnen stellen dat er ook een aanvullend factor is, impliciet maar niet expliciet genoemd, dat van identiteit, wat iets zegt over het bewustzijn van constante externe bedreigingen. Met andere woorden, zodra er een hoog bewustzijn is over FIMI als een “Russische dreiging” op grote schaal, verwerft de Poolse samenleving een eigen manier om veerkracht tegen deze dreiging op te bouwen via media-activisme, maatschappelijke organisaties, de academische wereld en niet in de laatste plaats staatsinstellingen. Het spreekt voor zich dat het Poolse geval niet anders is dan de Estse en Oekraïense gevallen.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>De resterende rapporten behandelen gevallen die kunnen worden geïnterpreteerd als het opbouwen van onvoldoende veerkracht tegen het bestrijden van FIMI. Het rapport over Roemenië moet met enige scepsis worden behandeld om de eenvoudige reden dat wat er in november en december 2024 gebeurde rond de presidentiële en parlementaire verkiezingen in Roemenië mogelijk slechts een schijn van FIMI was. We hebben veel meer gestructureerde onderzoeken nodig, maar voor nu kunnen we speculeren dat het Roemeense geval een binnenlandse klus kan zijn<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, dat is Binnenlandse Informatie Manipulatie en Interferentie - die op een bepaald moment de controle over zichzelf had verloren en deel was geworden van een FIMI-operatie. Hoewel de structuur van het rapport duidelijk werd gedicteerd door de IRI-analysematrix, zouden de auteurs van het rapport over Roemenië ook moeten zoeken naar een antwoord op de vraag of de aard van de Roemeense heersende klasse een structurele belemmering zou kunnen zijn voor de manier waarop de staat functioneert en of de institutionele setting voor het bestrijden van FIMI een lege schil is op de achtergrond van oligarchische vangst. Met andere woorden, zijn de alomtegenwoordige Roemeense inlichtingendiensten (er zijn zes van dergelijke instellingen in Roemenië) een structurele factor die onze aandacht van FIMI afleidt naar iets dat nog steeds geen algemeen aanvaarde term en begrip heeft.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Enigszins misleidend, gezien de omvang en financiering van het inlichtingen- en veiligheidsapparaat in Roemenië (ongeveer één procent van het BBP), zou het land een leider moeten zijn in de strijd tegen FIMI en een bolwerk tegen Russische actieve maatregelen. Echter, zoals de auteurs opmerken, is het belangrijkste leidende document en de instelling - de Veiligheidsstrategie van Roemenië, samen met de Hoge Defensie Raad - achter een meta-narratief in het domein en/of een reactief instrument gebleven, en niet een bouwer van beleid om FIMI per se aan te pakken. Een andere centrale instelling om FIMI aan te pakken is de Nationale Raad voor Audiovisuele Media, wat indicatief is voor een relatief smalle opvatting van wat FIMI kan zijn, in tegenstelling tot andere landen op de IRI-lijst, zoals Oekraïne, Estland en Polen.</p>\n<p>De resterende drie rapporten (over Tsjechië, Slowakije en Noord-Macedonië) kunnen vanuit het oogpunt van een minder veerkrachtige institutionele setting voor het bestrijden van FIMI in een subgroep worden samengevoegd, althans strikt beoordeeld op basis van de beschrijving van het regulatoire systeem dat gericht is op FIMI. Wat echter opvalt, zijn de verwijzingen naar de EU Digital Services Act en Cybersecurity Act als een leidend principe voor het ontwikkelen van instellingen en regelgeving in deze zin. Het specificeert duidelijk dat efficiëntie in het bestrijden van FIMI niet kan worden bereikt door een op zichzelf staande actor te zijn. Zoals het rapport over Tsjechië overtuigend aangeeft, is de EU Digital Services Act een verplichte paraplu tegen FIMI voor actoren met minder institutionele middelen:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Op internationaal niveau, terwijl de EU regelgeving heeft vastgesteld zoals de Digital Services Act en Cybersecurity Act, ontbreekt het nog aan coördinatie tussen de lidstaten. FIMI, per definitie, overstijgt grenzen, en toch blijven nationale reacties gefragmenteerd. De EU zou mechanismen kunnen verbeteren voor de realtime-uitwisseling van inlichtingen over FIMI-operaties en nauwere samenwerking tussen cybersecurity-agentschappen, inlichtingendiensten en private platforms kunnen bevorderen. Zonder een robuust systeem voor gegevensuitwisseling, gezamenlijke actie en wederzijdse ondersteuning, blijft de effectiviteit van EU-brede strategieën beperkt.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Zoals het rapport over Noord-Macedonië helder suggereert, is het maatschappelijk middenveld de sector die compenseert voor zwakke institutionele instellingen in de strijd tegen FIMI. Het moet niet worden behandeld als een panacee, maar het is een lichtpuntje in de wetenschap dat de staatsinstellingen niet altijd adequaat of optimaal reageren op insidieuze manipulaties die bedoeld zijn om chaos binnen samenlevingen te zaaien.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Een mogelijke conclusie uit het lezen van de zeven IRI-rapporten is dat iedereen iets te leren heeft van de ander. De strijd tegen (meestal Russische) FIMI is een proces van permanente leren en onophoudelijke strijd tegen hernieuwde pogingen om het sociale weefsel en de institutionele veerkracht van de staat te ondermijnen. Het rapport over Polen vermeldde dat FIMI slechts een andere manier is om te wijzen op “actieve maatregelen”, een term die een eeuw geleden werd uitgevonden door de beruchte Cheka. Dit is een zeer nuttige observatie. De strijd tegen FIMI is niets nieuws. Tijdens de Koude Oorlog waren hele institutionele ecosystemen in het Westen gewijd aan het bestrijden van dit soort bedreigingen. We moeten gewoon veel van die lessen die zijn geleerd, af en toe vernieuwen, opnieuw opbouwen en aanpassen aan de huidige realiteit van de informatiemaatschappij.</p>\n<p>Last but not least, de IRI-rapporten kunnen een vervolg inspanning suggereren om een index voor de efficiëntie van het bestrijden van FIMI op te bouwen. Blijkbaar is er veel meer onderzoek nodig, waarbij veel andere gevallen worden betrokken, inclusief uit landen die ervaring hebben opgedaan in de frontlinie van de strijd tegen FIMI. Voorbeelden zijn Moldavië, Armenië, Georgië of veel grotere actoren zoals Duitsland. Al deze landen hebben intensieve en uitgebreide campagnes van FIMI-operaties moeten doorstaan, sommige (zoals Duitsland) hebben deze ervaring sinds de vroege stadia van de Koude Oorlog.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Deze tekst maakt deel uit van een speciaal samenwerkingsproject tussen IRI en New Eastern Europe dat tot doel heeft het bewustzijn van </em><em>buitenlandse informatie-manipulatie en -interferentie in democratische samenlevingen</em><em> te bevorderen.</em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> is een politicoloog die gespecialiseerd is in Centraal- en Oost-Europese studies. Hij is momenteel correspondent in Polen voor Radio France Internationale, Roemeense kantoor.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Een recent onderzoek door het Snoop.ro-portaal suggereert overtuigend genoeg dat wat er in Roemenië in de afgelopen twee maanden is gebeurd geen deel uitmaakte van een FIMI-campagne, maar een binnenlandse klus met de directe deelname van mensen die verbonden zijn met de Roemeense inlichtingendiensten via de op een na grootste systeempartij op dat moment, de Nationale Liberale Partij (PNL). Voor meer informatie zie: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"pl": { key:"value": string:"<p>Siedem krajów z Europy Środkowej i Wschodniej zostało przeanalizowanych w <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">sekwencji raportów politycznych IRI</a> dotyczących manipulacji informacjami zagranicznymi i ingerencji (FIMI) w ramach <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">projektu Beacon</a>, który zakończył się we wrześniu 2024 roku. Siedem krajów to odrębne przypadki, które zostały dotknięte FIMI, jednak mają wiele wspólnego, nie mniej dlatego, że wszystkie z nich były celem rosyjskich złośliwych działań w mniejszym lub większym stopniu, lub zostały wykorzystane do projektowania FIMI w kierunku „strategicznych wrogów” (patrz przypadek Macedonii, która stała się centrum FIMI przeciwko USA w wyścigu prezydenckim w 2016 roku).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Analiza w tych raportach kończy się trzy miesiące przed napisaniem tej recenzji, dlatego można stwierdzić, że są one aktualne, ale w niektórych przypadkach TTP (taktyki, techniki i procedury) zmieniają się tak szybko, że dwa lub trzy miesiące po publikacji raportów sytuacja może wyglądać (nawet) radykalnie inaczej. Tak jest w przypadku raportu rumuńskiego, który nie mógł przewidzieć kryzysu politycznego, wyborczego i konstytucyjnego, który miał miejsce pod koniec listopada i był spowodowany złośliwą ingerencją zarówno ze źródeł wewnętrznych (głównie), jak i rosyjskich. W związku z powyższym sugerujemy każdemu badaczowi, ekspertowi, analitykowi i poinformowanemu czytelnikowi, aby rozpoczął swoje badania i przetwarzanie raportów od przypadku <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukrainy</a>, a nie Rumunii, a następnie przeszedł do raportu <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estońskiego</a>, potem do tych dotyczących <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polski</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Rumunii</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Czech</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Słowacji</a> i zakończyć na <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Północnej Macedonii</a>. Taka sekwencja oferowałaby perspektywę z najbardziej skomplikowanego pola bitwy FIMI, przez najbardziej zabezpieczone do najmniej przygotowanych.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Raport dotyczący Ukrainy jest najdokładniej napisany, śledząc analityczną matrycę narzuconą przez IRI, obejmującą wprowadzenie do problematyki FIMI dotyczącej specyfiki krajowej, harmonogram wydarzeń związanych z tematem, ustawodawstwo instytucjonalne i regulacyjne oraz ramy opracowane w celu zwalczania FIMI i rolę tych instytucji, ewolucję i dynamikę FIMI, w tym narracje tematyczne, perspektywy i rekomendacje. W zasadzie wszystkie siedem raportów zawiera wariacje tej struktury, oczywiście z poszanowaniem specyfiki kraju, ponieważ każdy kraj jest w tym względzie unikalny, przyjmując różne podejścia i ramy czasowe do walki z tego rodzaju zagrożeniami, podczas gdy niektóre pozostają w tyle pod względem rozwoju układu instytucjonalnego i świadomości społecznej na temat FIMI. Tak więc, podczas gdy FIMI jest długoterminowym oświadczeniem intencji ze strony wrogich aktorów zewnętrznych, nie wpłynęło ono w równym stopniu na wszystkie siedem krajów, odpowiednio istniały różne postrzegania FIMI i reakcje instytucjonalne na nie.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Dlaczego Ukraina powinna być punktem wyjścia? Ponieważ jeśli jest jeden kraj, który wyróżnia się w tej cyklu raportów, to jest to Ukraina. Ukraina buduje ramy instytucjonalne do walki z FIMI od 2014 roku, kiedy po raz pierwszy została zaatakowana przez Rosję zarówno w sposób kinetyczny, jak i poprzez aktywne działania, udowadniając, że stała się czołową siłą na kontynencie europejskim w walce przeciwko FIMI pochodzenia rosyjskiego i sponsorowanego przez Rosję. W przypadku Ukrainy FIMI szło w parze z działaniami kinetycznymi Rosji, nie mniej niż aneksja Krymu i wojna w Donbasie, a później w pełnoskalowej wojnie, która rozpoczęła się w lutym 2022 roku. Chociaż istnieją niespójności między instytucjami o podobnych opisach zadań, a autorzy raportu wskazują na brak spójności wśród licznych instytucji i norm legislacyjnych, Ukraina osiągnęła pewien stopień synergii w tym zakresie, wystarczający, aby być przedstawionym jako przykład efektywnej walki z rosyjskim FIMI razem z walką kinetyczną. Raport opisujący FIMI w Ukrainie może bardzo dobrze reprezentować walkę jutra (3-5 lat) w wielu, jeśli nie we wszystkich krajach na Wschodniej Flance.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jednym z wniosków, które wyróżniają Ukrainę jako wyznaczającego agendę w walce z FIMI na poziomie globalnym, jest pomysł zorganizowania „Informacyjnego Ramsteinu”. Pomysł na „Informacyjny Ramstein” jeszcze nie został zrealizowany, ale fakt, że jest to inicjatywa uruchomiona przez Ukrainę, wspierana przez bogate doświadczenie w walce z FIMI w linii zerowej, nie jest przypadkowy. Raport mówi o konieczności zorganizowania takiego spotkania zarówno w zakresie bieżącym, jak i prewencyjnym, jednym z powodów jest to, że FIMI pochodzi głównie z Rosji przeciwko krajom docelowym, a tylko okazjonalnie lub rzadziej z Chin, Białorusi czy innych miejsc.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Następnym w kolejności raportem IRI na temat FIMI byłby raport estoński i to z jednego powodu: Estonia jest przypadkiem efektywności instytucjonalnej i dyscypliny. Co wyróżnia Estonię w tym krajobrazie, to wczesna świadomość o FIMI (przynajmniej od 2007 roku, w wyniku <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">ataku na pomnik radzieckiego bohatera</a>) oraz program edukacji medialnej i informacyjnej na szeroką skalę. Innymi słowy, Estonia jest przykładem, z którego warto czerpać inspirację w zakresie edukacji, zarówno na poziomie biurokracji, jak i społeczeństwa jako całości, oraz infrastruktury StratCom. Estonia, jak przekazuje raport, jest wymownym przykładem tego, jak strategiczna komunikacja musi być organizowana we wszystkich instytucjach wykonawczych. Cytat z raportu byłby przydatny: „Każde ministerstwo i agencja rządowa w Estonii ma przynajmniej jednego urzędnika, który przeszedł szkolenie i ma przypisane konkretne obowiązki związane z komunikacją strategiczną w ramach tej organizacji.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Co ciekawe, Estonia walczyła z FIMI na długo przed tym, jak termin ten wszedł do użycia, nawet w przypadku Ukrainy, która została zmuszona do przeprowadzenia masowej reformy, aby zwalczać FIMI, gdy poczuła, że idzie to w parze z egzystencjalnym zagrożeniem masowej wojny. Estonia, będąc również inspirowana dobrze poinformowaną obserwacją narastającej, a następnie otwartej inwazji na Ukrainę, doszła do następujących kluczowych wniosków: „Doświadczenie Estonii pokazuje, że trzy czynniki są niezbędne dla odporności na FIMI. Po pierwsze, musi być sformułowanie i wdrożenie komunikacji strategicznej zgodnie z solidnym krajowym ramowym dokumentem strukturalnym. Po drugie, należy stworzyć środowisko, które chroni autonomię mediów. Po trzecie, należy zachować zaufanie publiczne do procesów demokratycznych i instytucji państwowych.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Te wnioski, razem z doświadczeniem instytucjonalnym i ekosystemową odpornością zbudowaną przez Ukrainę, mogą służyć jako trio wskazówek do sprawdzenia treści opisowej wyrażonej w pozostałych raportach. To prowadzi nas do następnego raportu, dotyczącego Polski. Co jest godne uwagi w tym raporcie, to zrównanie FIMI z długo znanym terminem i kategorią „aktywnych działań”. W całym raporcie jednym z głównych wątków jest to, że Polska rozwinęła odporność nie tyle i nie wyłącznie dzięki systemowi instytucjonalnemu i regulacyjnemu, co dzięki sektorowi pozarządowemu. Innymi słowy, Polska przypomina w pewnym stopniu przypadek estoński, ze względu na swoją szeroką sieć organizacji obywatelskich, akademii i przestrzeni publicznej w ogóle. To nieuchronnie prowadzi do społecznego ekosystemu edukacyjnego, który niekoniecznie potrzebuje sztywnego ramowego systemu regulacyjnego do budowania odporności, ale wiedzy, dostępu do niej na szeroką skalę i środków do jej rozpowszechniania. Można argumentować, że istnieje również czynnik dodatkowy, domniemany, ale nie wymieniony wprost, dotyczący tożsamości, który mówi o świadomości stałych zagrożeń zewnętrznych. Innymi słowy, gdy istnieje wysoka świadomość o FIMI jako „rosyjskim zagrożeniu” na szeroką skalę, polskie społeczeństwo nabywa własny sposób budowania odporności na to zagrożenie poprzez aktywizm medialny, organizacje społeczeństwa obywatelskiego, akademię i nie mniej instytucje państwowe. Nie trzeba dodawać, że przypadek Polski nie różni się od estońskiego i ukraińskiego.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Pozostałe raporty dotyczą przypadków, które można interpretować jako budowanie niewystarczającej odporności w walce z FIMI. Raport dotyczący Rumunii powinien być traktowany z pewnym sceptycyzmem z prostego powodu, że to, co wydarzyło się w listopadzie i grudniu 2024 roku wokół wyborów prezydenckich i parlamentarnych w Rumunii, może być przypadkiem FIMI tylko z pozoru. Potrzebujemy znacznie bardziej strukturalnych badań, jednak na razie możemy spekulować, że przypadek rumuński mógł być wewnętrzną robotą<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, czyli krajową manipulacją i ingerencją informacyjną - która w pewnym momencie straciła nad sobą kontrolę i stała się częścią operacji FIMI. Chociaż struktura raportu była wyraźnie narzucona przez matrycę analizy IRI, autorzy raportu dotyczącego Rumunii powinni również poszukiwać odpowiedzi na pytanie, czy natura rumuńskiej klasy rządzącej może być strukturalną przeszkodą w funkcjonowaniu państwa oraz czy ustawodawstwo dotyczące walki z FIMI jest pustą skorupą w obliczu oligarchicznego przejęcia. Innymi słowy, czy wszechobecne rumuńskie służby wywiadowcze (w Rumunii istnieje sześć takich instytucji) są czynnikiem strukturalnym, który odwraca naszą uwagę od FIMI w kierunku czegoś, co wciąż nie ma powszechnie akceptowanego terminu i zrozumienia ogólnie.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Nieco myląco, biorąc pod uwagę rozmiar i finansowanie aparatu wywiadowczego i bezpieczeństwa w Rumunii (około jeden procent PKB), kraj ten powinien być liderem w walce z FIMI i bastionem przed rosyjskimi aktywnymi działaniami. Jednak, jak zauważają autorzy, główny dokument i instytucja kierująca - Strategia Bezpieczeństwa Rumunii, wraz z Najwyższą Radą Obrony - były za narracją meta w tej dziedzinie i/lub instrumentem reaktywnym, a nie budowniczym polityki mającej na celu zwalczanie FIMI per se. Inną centralną instytucją zajmującą się FIMI była Krajowa Rada Audiowizualna, co wskazuje na stosunkowo wąskie rozumienie tego, czym może być FIMI, w przeciwieństwie do innych krajów z listy IRI, jak Ukraina, Estonia i Polska.</p>\n<p>Pozostałe trzy raporty (dotyczące Czech, Słowacji i Północnej Macedonii) można zgrupować w podgrupę z punktu widzenia mniej odpornego ustawodawstwa instytucjonalnego w walce z FIMI, przynajmniej ściśle oceniając opis systemu regulacyjnego mającego na celu FIMI. Co jednak godne uwagi, to odniesienia do Aktu o Usługach Cyfrowych UE i Aktu o Cyberbezpieczeństwie jako zasady przewodniej dla rozwoju instytucji i regulacji w tym sensie. Wyraźnie określa, że efektywność w walce z FIMI nie może być osiągnięta przez bycie samodzielnym aktorem. Jak trafnie wskazuje raport dotyczący Czech, dla aktorów z mniejszymi zasobami instytucjonalnymi, Akt o Usługach Cyfrowych UE jest obowiązkowym parasolem przeciwko FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>„Na poziomie międzynarodowym, podczas gdy UE ustanowiła regulacje takie jak Akt o Usługach Cyfrowych i Akt o Cyberbezpieczeństwie, koordynacja między państwami członkowskimi wciąż jest niewystarczająca. FIMI z natury przekracza granice, a jednak odpowiedzi na poziomie krajowym pozostają fragmentaryczne. UE mogłaby poprawić mechanizmy wymiany informacji wywiadowczych na temat operacji FIMI w czasie rzeczywistym i wspierać bliższą współpracę między agencjami ds. cyberbezpieczeństwa, służbami wywiadowczymi i prywatnymi platformami. Bez solidnego systemu wymiany danych, wspólnych działań i wzajemnego wsparcia, skuteczność strategii na poziomie UE pozostaje ograniczona.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jak jasno sugeruje raport dotyczący Północnej Macedonii, społeczeństwo obywatelskie jest sektorem, który kompensuje słabe ustawodawstwo instytucjonalne w walce z FIMI. Nie powinno być traktowane jako panaceum, ale jest to pozytywny sygnał, że instytucje państwowe nie zawsze reagują adekwatnie lub optymalnie na podstępne manipulacje mające na celu sianie chaosu w społeczeństwie.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jednym z możliwych wniosków z lektury siedmiu raportów IRI jest to, że każdy ma coś do nauczenia się od innych. Walka (najczęściej z rosyjskim) FIMI jest procesem ciągłego uczenia się i nieustannej walki z nowymi próbami podważenia struktury społecznej i odporności instytucjonalnej państwa. Raport dotyczący Polski wspomniał, że FIMI to tylko inny sposób wskazywania na „aktywne działania”, termin wymyślony sto lat temu przez niesławne Czeka. To bardzo użyteczna obserwacja. Walka z FIMI nie jest czymś nowym. W czasie zimnej wojny całe ekosystemy instytucjonalne na Zachodzie były poświęcone walce z tego rodzaju zagrożeniami. Musimy tylko odświeżyć, od czasu do czasu odbudować i dostosować wiele z tych wyciągniętych lekcji do obecnej rzeczywistości społeczeństwa informacyjnego.</p>\n<p>Na koniec, ale nie mniej ważne, raporty IRI mogą sugerować dalsze wysiłki w celu zbudowania indeksu efektywności w walce z FIMI. Oczywiście potrzebne są znacznie szersze badania, obejmujące wiele innych przypadków, w tym z krajów, które zgromadziły doświadczenie w pierwszej linii walki z FIMI. Przykłady to Mołdawia, Armenia, Gruzja czy znacznie więksi aktorzy, jak Niemcy. Wszystkie te kraje musiały stawić czoła intensywnym i rozległym kampaniom operacji FIMI, niektóre (jak Niemcy) mając to doświadczenie od wczesnych etapów zimnej wojny.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Ten tekst jest częścią specjalnego projektu współpracy między IRI a New Eastern Europe, który ma na celu promowanie świadomości o </em><em>manipulacji informacjami zagranicznymi i ingerencji w demokratycznych społeczeństwach</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> jest politologiem specjalizującym się w badaniach Europy Środkowej i Wschodniej. Obecnie jest korespondentem w Polsce dla Radio France Internationale, biuro rumuńskie.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Niedawne śledztwo portalu Snoop.ro sugeruje dość przekonująco, że to, co wydarzyło się w Rumunii w ciągu ostatnich dwóch miesięcy, nie było częścią kampanii FIMI, lecz wewnętrzną robotą z bezpośrednim udziałem osób związanych z rumuńskimi służbami wywiadowczymi poprzez drugą co do wielkości partię systemową w tym czasie, Narodową Partię Liberalną (PNL). Więcej informacji: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"pt": { key:"value": string:"<p>Sete países da Europa Central e Oriental foram analisados em <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">uma sequência de relatórios de política do IRI</a> sobre manipulação e interferência de informações estrangeiras (FIMI) sob a etiqueta <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">do Projeto Beacon</a>, que terminou em setembro de 2024. Os sete países são casos distintos que foram impactados por FIMI, mas têm muito em comum, não menos porque todos eles foram alvo de ações malignas russas em maior ou menor grau, ou instrumentalizados para projetar FIMI em direção a “inimigos estratégicos” (veja o caso da Macedônia, que se tornou o centro de FIMI contra os EUA na corrida presidencial de 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>A análise nesses relatórios para três meses antes da redação desta revisão, portanto, pode-se afirmar que estão atualizados, mas em alguns casos, TTPs (táticas, técnicas e procedimentos) mudam tão rapidamente que dois ou três meses após a publicação dos relatórios, a situação pode parecer (até mesmo) radicalmente diferente. Tal é o caso do relatório romeno, que não pôde prever a crise política, eleitoral e constitucional que ocorreu no final de novembro e foi aparentemente causada por uma interferência maligna tanto de fontes internas (principalmente) quanto russas. Com tudo isso, sugerimos a qualquer pesquisador, especialista, analista e leitor informado que comece sua investigação e processamento dos relatórios com o caso da <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ucrânia</a>, e não da Romênia, e depois prossiga com o relatório <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">da Estônia</a>, depois os sobre <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polônia</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Romênia</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">República Tcheca</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Eslováquia</a> e termine com <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Macedônia do Norte</a>. Tal sequência ofereceria uma perspectiva do campo de batalha FIMI mais intrincado, passando pelos mais seguros até os menos preparados.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>O relatório sobre a Ucrânia é o mais bem elaborado, seguindo uma matriz analítica imposta pelo IRI, que compreende uma introdução às problemáticas de FIMI em relação às especificidades nacionais, cronologia de eventos relacionados ao tema, configuração institucional-legal e regulatória-prescritiva desenvolvida para enfrentar o FIMI e o papel dessas instituições, evolução e dinâmica do FIMI, incluindo narrativas tópicas, perspectivas e recomendações. Basicamente, todos os sete relatórios incluem variações dessa estrutura, respeitando, obviamente, as especificidades de cada país, uma vez que cada país é único nesse aspecto, tendo adotado diferentes abordagens e prazos para combater esse tipo de ameaça, enquanto alguns ficaram para trás em termos de desenvolvimento de layout institucional e conscientização social sobre FIMI. Assim, enquanto o FIMI é uma declaração de intenções de longo prazo de atores externos hostis, não impactou igualmente forte todos os sete países; respectivamente, houve diferentes percepções sobre o FIMI e reações institucionais a ele.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Por que a Ucrânia deve servir como o relatório inicial? Porque se há um país que se destaca neste ciclo de relatórios, então é a Ucrânia. A Ucrânia tem construído uma estrutura institucional para combater o FIMI desde 2014, quando foi atacada pela primeira vez pela Rússia, tanto de forma cinética quanto por meio de medidas ativas, provando ser a vanguarda no continente europeu na luta contra o FIMI de origem e patrocínio russo. No caso da Ucrânia, o FIMI andou de mãos dadas com ações cinéticas da Rússia, não menos que a anexação da Crimeia e a guerra no Donbass, e mais tarde em uma guerra em grande escala que começou em fevereiro de 2022. Embora existam inconsistências entre instituições com descrições de trabalho semelhantes, e os autores do relatório apontem para a falta de coerência dentro da plêiade de instituições e normas legislativas, a Ucrânia alcançou um certo grau de sinergia nesse aspecto, o suficiente para ser apresentada como um exemplo de luta eficiente contra o FIMI russo junto com a luta cinética. O relatório que descreve o FIMI na Ucrânia pode muito bem representar a luta de amanhã (3-5 anos) em muitos, se não em todos, os países da Flanco Oriental.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Uma conclusão que destaca a Ucrânia como a definidora da agenda na luta contra o FIMI em nível global é a ideia de organizar um “Ramstein da Informação”. A ideia de um “Ramstein da Informação” ainda não se concretizou, mas o fato de que é uma iniciativa lançada pela Ucrânia, respaldada por uma rica experiência de combate ao FIMI na linha zero, não é um fato aleatório. O relatório fala sobre a necessidade de organizar tal reunião com um escopo tanto incumbente quanto preventivo, uma razão sendo que o FIMI se origina contra os países-alvo, principalmente na Rússia, e apenas ocasionalmente ou mais raramente na China, Bielorrússia ou em outros lugares.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>O próximo na linha dos relatórios do IRI sobre FIMI seria a Estônia, e isso seria por uma razão: a Estônia é um caso de eficiência e disciplina institucional. O que destaca a Estônia nesse cenário é a conscientização precoce sobre o FIMI (pelo menos desde 2007, como resultado do <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">ataque ao monumento do Herói Soviético</a>) e o programa de alfabetização midiática e informacional em uma ampla escala educacional. Em outras palavras, a Estônia é o exemplo a ser seguido em termos de educação, tanto no nível da burocracia quanto da população em geral, e infraestrutura de StratCom. A Estônia, como o relatório transmite, é um exemplo eloquente de como a comunicação estratégica deve ser organizada em todas as instituições executivas. Uma citação do relatório seria útil: “Cada ministério e agência estatal na Estônia tem pelo menos um funcionário que passou por treinamento e é encarregado de responsabilidades específicas relacionadas à comunicação estratégica dentro da jurisdição daquela organização.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Curiosamente, a Estônia tem lutado contra o FIMI muito antes do termo entrar em uso, mesmo considerando o caso da Ucrânia, que foi forçada a uma reforma maciça para combater o FIMI uma vez que sentiu que isso andava de mãos dadas com a ameaça existencial de uma guerra quente maciça. A Estônia, enquanto também se inspirava na observação bem-informada da invasão sorrateira e depois aberta na Ucrânia, chegou às seguintes conclusões baseadas em experiências-chave: “A experiência da Estônia demonstra que três fatores são indispensáveis para a resiliência contra o FIMI. Primeiro, deve haver a formulação e implementação de comunicações estratégicas de acordo com um robusto quadro nacional de documentos estruturais. Em segundo lugar, deve ser criado um ambiente que proteja a autonomia da mídia. Em terceiro lugar, a confiança pública nos processos democráticos e nas instituições estatais deve ser preservada.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Essas conclusões, juntamente com a experiência institucional e a resiliência ecológica construída pela Ucrânia, poderiam servir como um trio orientador para verificar o conteúdo descritivo expresso no restante dos relatórios. Isso nos leva ao próximo relatório, sobre a Polônia. O que é notável neste relatório é a equiparação do FIMI ao termo e categoria de “medidas ativas”, conhecido há muito tempo. Ao longo do relatório, um dos principais temas é que a Polônia desenvolveu resiliência não tanto e não exclusivamente devido ao sistema institucional e regulatório, mas sim ao setor não estatal. Em outras palavras, a Polônia lembra, até certo ponto, o caso da Estônia, devido à sua ampla rede de organizações cívicas, academia e espaço público em geral. Isso implica implicitamente no ecossistema educacional social que não necessariamente precisa de um rígido quadro regulatório para construir resiliência, mas sim de conhecimento, acesso a ele em larga escala e veículos para que esse conhecimento seja disseminado. Pode-se argumentar que há também um fator suplementar, implícito mas não explicitamente mencionado, que é a identidade, que diz respeito à conscientização sobre ameaças externas constantes. Em outras palavras, uma vez que há uma alta conscientização sobre o FIMI como uma “ameaça russa” em larga escala, a sociedade polonesa adquire uma maneira própria de construir resiliência contra essa ameaça por meio de ativismo midiático, organizações da sociedade civil, academia e, não menos, instituições estatais. É desnecessário dizer que o caso polonês não é diferente dos casos estoniano e ucraniano.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Os relatórios restantes tratam de casos que poderiam ser interpretados como construção de resiliência insuficiente para combater o FIMI. O relatório sobre a Romênia deve ser tratado com um pouco de ceticismo pela simples razão de que o que aconteceu em novembro e dezembro de 2024 em torno das eleições presidenciais e parlamentares na Romênia pode ser um caso de FIMI apenas em aparência. Precisamos de investigações muito mais estruturadas, mas por enquanto podemos especular que o caso romeno pode ter sido um trabalho interno<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, ou seja, Manipulação e Interferência de Informação Doméstica - que em certo ponto perdeu o controle sobre si mesmo e se tornou parte de uma operação de FIMI. Embora, claramente, a estrutura do relatório tenha sido ditada pela matriz de análise do IRI, os autores do relatório sobre a Romênia também devem buscar a resposta à questão se a natureza da classe dominante romena poderia ser um obstáculo estrutural ao funcionamento do estado e se a configuração institucional para combater o FIMI é uma casca vazia no contexto da captura oligárquica. Em outras palavras, os onipresentes serviços secretos romenos (existem seis tais instituições na Romênia) são um fator estrutural que desvia nossa atenção do FIMI para algo que ainda não tem um termo e compreensão amplamente aceitos.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Um tanto enganoso, dada a dimensão e o financiamento do aparato de inteligência e segurança na Romênia (aproximadamente um por cento do PIB), o país deveria ser um líder no combate ao FIMI e uma barreira contra as medidas ativas russas. No entanto, como os autores apontam, o principal documento orientador e instituição - a Estratégia de Segurança da Romênia, juntamente com o Conselho Supremo de Defesa - têm estado atrás de uma meta-narrativa no domínio e/ou um instrumento reativo, e não um construtor de políticas para enfrentar o FIMI per se. Outra instituição central para enfrentar o FIMI tem sido o Conselho Nacional de Audiovisual, que é indicativo de uma compreensão relativamente estreita do que o FIMI pode ser, ao contrário de outros países na lista do IRI, vide Ucrânia, Estônia e Polônia.</p>\n<p>Os três relatórios restantes (sobre a República Tcheca, Eslováquia e Macedônia do Norte) poderiam ser agrupados em um subgrupo do ponto de vista de uma configuração institucional menos resiliente para combater o FIMI, pelo menos julgando estritamente pela descrição do sistema regulatório voltado para o FIMI. O que é, no entanto, notável são as referências ao Ato de Serviços Digitais da UE e ao Ato de Cibersegurança como um princípio orientador para o desenvolvimento de instituições e regulamentos nesse sentido. Especifica claramente que a eficiência no combate ao FIMI não pode ser alcançada sendo um ator isolado. Como o relatório sobre a República Tcheca indica de forma convincente, para atores com menos recursos institucionais, o Ato de Serviços Digitais da UE é um guarda-chuva obrigatório contra o FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Em nível internacional, enquanto a UE estabeleceu regulamentos como o Ato de Serviços Digitais e o Ato de Cibersegurança, a coordenação entre os estados membros ainda é insuficiente. O FIMI, por natureza, transcende fronteiras, e ainda assim as respostas em nível nacional permanecem fragmentadas. A UE poderia melhorar os mecanismos para a troca em tempo real de inteligência sobre operações de FIMI e promover uma cooperação mais estreita entre agências de cibersegurança, serviços de inteligência e plataformas privadas. Sem um sistema robusto para compartilhamento de dados, ação conjunta e apoio mútuo, a eficácia das estratégias em toda a UE permanece limitada.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Como o relatório sobre a Macedônia do Norte sugere brilhantemente, a sociedade civil é o setor que compensa as fracas configurações institucionais no combate ao FIMI. Não deve ser tratado como uma panaceia, mas é um raio de esperança diante do conhecimento de que as instituições estatais nem sempre reagem de forma adequada ou otimizada a manipulações insidiosas destinadas a semear o caos dentro das sociedades.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Uma possível conclusão ao ler os sete relatórios do IRI é que todos têm algo a aprender uns com os outros. Combater o FIMI (mais frequentemente russo) é um processo de aprendizado permanente e luta incansável contra novas tentativas de minar o tecido social e a resiliência institucional do estado. O relatório sobre a Polônia mencionou que o FIMI é apenas outra maneira de apontar para “medidas ativas”, um termo inventado há um século pela infame Cheka. Esta é uma observação muito útil. Lutar contra o FIMI não é algo novo. Durante a Guerra Fria, ecossistemas institucionais inteiros no Ocidente foram dedicados a combater esses tipos de ameaças. Precisamos apenas refrescar, ocasionalmente reconstruir e adaptar muitas dessas lições aprendidas à realidade atual da sociedade da informação.</p>\n<p>Por último, mas não menos importante, os relatórios do IRI podem sugerir um esforço de acompanhamento para construir um índice de eficiência no combate ao FIMI. Evidentemente, um corpo de pesquisa muito maior é necessário, trazendo a bordo muitos outros casos, incluindo de países que acumularam experiência na linha de frente do combate ao FIMI. Exemplos incluem Moldávia, Armênia, Geórgia ou atores muito maiores como a Alemanha. Todos esses países tiveram que suportar campanhas intensivas e extensivas de operações de FIMI, alguns (como a Alemanha) tendo essa experiência desde os primeiros estágios da Guerra Fria.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Este texto é parte de um projeto de cooperação especial entre o IRI e a Nova Europa Oriental que visa promover a conscientização sobre </em><em>manipulação e interferência de informações estrangeiras em sociedades democráticas</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> é um cientista político especializado em estudos da Europa Central e Oriental. Ele é atualmente correspondente residente na Polônia para a Radio France Internationale, escritório romeno.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Uma investigação recente pelo portal Snoop.ro sugere de forma convincente que o que aconteceu na Romênia nos últimos dois meses não fazia parte de uma campanha de FIMI, mas um trabalho interno com a participação direta de pessoas conectadas aos serviços secretos romenos através do segundo maior partido sistêmico na época, o Partido Nacional Liberal (PNL). Para mais informações, veja: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"ro": { key:"value": string:"<p>Șapte țări din Europa Centrală și de Est au fost analizate în <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">o serie de rapoarte de politică IRI</a> privind manipularea și interferența informațiilor externe (FIMI) sub <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">eticheta Beacon Project</a>, care s-a încheiat în septembrie 2024. Cele șapte țări sunt cazuri distincte care au fost afectate de FIMI, totuși au multe în comun, nu în ultimul rând pentru că toate au fost țintite de acțiuni maligne rusești într-o măsură sau alta, sau instrumentalizate pentru a proiecta FIMI către „dușmani strategici” (vezi cazul Macedoniei, care a devenit hub-ul pentru FIMI împotriva SUA în cursa prezidențială din 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Analiza din aceste rapoarte se oprește cu trei luni înainte ca acest review să fie scris, astfel că se poate afirma că sunt actualizate, dar în unele cazuri TTP-urile (tactici, tehnici și proceduri) se schimbă atât de repede încât două sau trei luni după publicarea rapoartelor situația ar putea arăta (chiar) radical diferit. Așa este cazul raportului românesc, care nu a putut prevedea criza politică, electorală și constituțională care a avut loc la sfârșitul lunii noiembrie și a fost cauzată aparent de o interferență malignă din surse interne (în principal) și rusești. Cu toate cele de mai sus, am sugera oricărui cercetător, expert, analist și cititor informat să își înceapă investigația și procesarea rapoartelor cu cazul <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ucraina</a>, și nu România, apoi să continue cu raportul <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">Estoniei</a>, apoi cu cele pe <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polonia</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">România</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Cehia</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovacia</a> și să încheie cu <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Macedonia de Nord</a>. O astfel de secvență ar oferi o perspectivă din cel mai complex câmp de luptă FIMI, prin cele mai securizate până la cele mai puțin pregătite.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Raportul despre Ucraina este cel mai bine scris, urmând o matrice analitică impusă de IRI, care cuprinde o introducere în problematicile FIMI referitoare la specificitățile naționale, cronologia evenimentelor legate de subiect, cadrul instituțional-legal și reglementările prescrise dezvoltate pentru a aborda FIMI și rolul acestor instituții, evoluția și dinamica FIMI, inclusiv narațiuni tematice, perspective și recomandări. Practic, toate cele șapte rapoarte includ variații ale acestei structuri, respectând evident specificitățile fiecărei țări, deoarece fiecare țară este unică în acest sens, având abordări și termene diferite în combaterea acestui tip de amenințări, unele întârziind în ceea ce privește dezvoltarea structurii instituționale și conștientizarea socială despre FIMI. Astfel, deși FIMI este o declarație pe termen lung a intențiilor din partea actorilor externi ostili, nu a afectat în mod egal toate cele șapte țări, respectiv au existat percepții diferite despre FIMI și reacții instituționale la aceasta.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>De ce ar trebui Ucraina să servească drept raport de început? Pentru că, dacă există o țară care se remarcă în acest ciclu de rapoarte, atunci aceasta este Ucraina. Ucraina a construit un cadru instituțional pentru a combate FIMI încă din 2014, când a fost atacată pentru prima dată de Rusia atât cinetic, cât și prin măsuri active, demonstrându-se a fi vârful de lance pe continentul european în lupta împotriva FIMI de origine și sponsorizare rusă. În cazul Ucrainei, FIMI a mers mână în mână cu acțiunile cinetice ale Rusiei, nu în ultimul rând anexarea Crimeei și războiul din Donbas, și mai târziu într-un război la scară largă începând din februarie 2022. Deși există inconsecvențe între instituții cu descrieri de muncă similare, iar autorii raportului subliniază lipsa de coerență în cadrul plajei de instituții și norme legislative, Ucraina a realizat un anumit grad de sinergie în acest sens, suficient pentru a fi prezentată ca un exemplu de luptă eficientă împotriva FIMI rusești împreună cu lupta cinetică. Raportul care descrie FIMI în Ucraina ar putea foarte bine să reprezinte lupta de mâine (3-5 ani) în multe, dacă nu în toate, țările de pe Flancul Estic.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Un aspect care o evidențiază pe Ucraina ca stabilitor de agendă în lupta împotriva FIMI la nivel global este ideea de a organiza un „Ramstein al Informațiilor”. Ideea despre un „Ramstein al Informațiilor” nu a fost încă realizată, dar faptul că este o inițiativă lansată de Ucraina, susținută de o experiență bogată în lupta împotriva FIMI în linia zero, nu este un fapt întâmplător. Raportul vorbește despre necesitatea de a organiza o astfel de reuniune cu un scop atât curent, cât și preventiv, un motiv fiind că FIMI provine împotriva țărilor țintă în primul rând din Rusia și doar ocazional sau mai rar din China, Belarus sau alte locuri.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Următorul raport din seria IRI despre FIMI ar fi Estonia și asta ar fi dintr-un singur motiv: Estonia este un caz de eficiență și disciplină instituțională. Ceea ce o evidențiază pe Estonia în acest peisaj este conștientizarea timpurie despre FIMI (cel puțin din 2007, ca rezultat al <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">atacului asupra monumentului eroului sovietic</a>) și programul de alfabetizare media și informațională la o scară educațională largă. Cu alte cuvinte, Estonia este exemplul de la care să ne inspirăm în ceea ce privește educația, atât la nivelul birocrației, cât și al populației în general, și infrastructura StratCom. Estonia, așa cum transmite raportul, este un exemplu elocvent despre cum trebuie organizată comunicarea strategică în toate instituțiile executive. O citat din raport ar fi util: „Fiecare minister și agenție de stat din Estonia are cel puțin un oficial care a fost instruit și are sarcini specifice legate de comunicarea strategică în cadrul acelei organizații.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Interesant este că Estonia a luptat împotriva FIMI cu mult înainte ca termenul să fie folosit, chiar având în vedere cazul Ucrainei, care a fost forțată să facă o reformă masivă pentru a combate FIMI odată ce a simțit că aceasta merge mână în mână cu amenințarea existențială a unui război cald masiv. Estonia, fiind de asemenea inspirată de observația bine informată a invaziei subtile, apoi deschise, în Ucraina, a ajuns la următoarele concluzii bazate pe experiență: „Experiența Estoniei demonstrează că trei factori sunt indispensabili pentru reziliența împotriva FIMI. În primul rând, trebuie să existe formularea și implementarea comunicării strategice în conformitate cu un cadru național robust de documente structurale. În al doilea rând, trebuie creat un mediu care să protejeze autonomia mass-media. În al treilea rând, trebuie păstrată încrederea publicului în procesele democratice și instituțiile statului.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Aceste concluzii, împreună cu experiența instituțională și reziliența ecosistemică construită de Ucraina, ar putea servi ca un trio de orientare pentru a verifica conținutul descriptiv exprimat în restul rapoartelor. Acest lucru ne aduce la următorul raport, despre Polonia. Ceea ce este notabil în acest raport este echivalarea FIMI cu termenul și categoria cunoscută de mult timp „măsuri active”. Pe parcursul raportului, unul dintre firurile principale este că Polonia a dezvoltat reziliență nu atât și nu exclusiv datorită sistemului instituțional și de reglementare, ci datorită sectorului non-stat. Cu alte cuvinte, Polonia amintește într-o anumită măsură de cazul eston, datorită rețelei sale largi de organizații civice, academice și spațiului public în general. Acest lucru conduce implicit la ecosistemul educațional social care nu necesită neapărat un cadru de reglementare rigid pentru a construi reziliență, ci cunoștințe, acces la acestea pe o scară largă și vehicule pentru a răspândi aceste cunoștințe. S-ar putea argumenta că există și un factor suplimentar, implicat dar nu menționat explicit, acela al identității, care este relevant pentru conștientizarea amenințărilor externe constante. Cu alte cuvinte, odată ce există o conștientizare ridicată despre FIMI ca o „amenințare rusă” pe o scară largă, societatea poloneză își dezvoltă o modalitate proprie de a construi reziliență împotriva acestei amenințări prin activismul mediatic, organizațiile societății civile, academia și nu în ultimul rând instituțiile statului. Este de la sine înțeles că cazul polonez nu este diferit de cele eston și ucrainean.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Rapoartele rămase se concentrează pe cazuri care ar putea fi interpretate ca având o reziliență insuficientă în combaterea FIMI. Raportul despre România ar trebui tratat cu un pic de scepticism din simplul motiv că ceea ce s-a întâmplat în noiembrie și decembrie 2024 în jurul alegerilor prezidențiale și parlamentare din România ar putea fi un caz de FIMI doar în aparență. Avem nevoie de investigații mult mai structurate, totuși, pentru moment, putem specula că cazul românesc ar fi putut fi o lucrare internă<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, adică Manipularea și Interferența Informațiilor Interne - care la un anumit moment a pierdut controlul asupra sa și a devenit parte a unei operațiuni FIMI. Deși, evident, structura raportului a fost dictată de matricea de analiză IRI, autorii raportului despre România ar trebui de asemenea să caute răspunsul la întrebarea dacă natura clasei conducătoare românești ar putea fi un obstacol structural în modul în care funcționează statul și dacă cadrul instituțional pentru combaterea FIMI este o cochilie goală pe fundalul capturii oligarhice. Cu alte cuvinte, sunt serviciile secrete românești omniprezente (există șase astfel de instituții în România) un factor structural care ne abate atenția de la FIMI către ceva ce încă nu are un termen și o înțelegere acceptată pe scară largă.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>În mod oarecum înșelător, având în vedere dimensiunea și finanțarea aparatului de informații și securitate din România (aproximativ un procent din PIB), țara ar trebui să fie un lider în combaterea FIMI și un bastion împotriva măsurilor active rusești. Cu toate acestea, așa cum subliniază autorii, documentul și instituția principală de orientare - Strategia de Securitate a României, împreună cu Consiliul Suprem de Apărare - au fost în spatele unei meta-narațiuni în domeniu și/sau un instrument reactiv, și nu un constructor de politici pentru a aborda FIMI în sine. O altă instituție centrală pentru a aborda FIMI a fost Consiliul Național al Audiovizualului, ceea ce este indicativ pentru o înțelegere relativ îngustă a ceea ce ar putea fi FIMI, spre deosebire de alte țări din lista IRI, cum ar fi Ucraina, Estonia și Polonia.</p>\n<p>Rapoartele rămase (despre Cehia, Slovacia și Macedonia de Nord) ar putea fi grupate împreună într-un subgrup din punctul de vedere al unui cadru instituțional mai puțin rezilient pentru combaterea FIMI, cel puțin judecând strict după descrierea sistemului de reglementare destinat FIMI. Ceea ce este totuși notabil sunt referințele la Actul Serviciilor Digitale al UE și Actul de Securitate Cibernetică ca principiu de orientare pentru dezvoltarea instituțiilor și reglementărilor în acest sens. Se specifică clar că eficiența în combaterea FIMI nu poate fi realizată fiind un actor independent. Așa cum indică raportul despre Cehia, pentru actorii cu resurse instituționale mai reduse, Actul Serviciilor Digitale al UE este o umbrelă obligatorie împotriva FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>„La nivel internațional, în timp ce UE a stabilit reglementări precum Actul Serviciilor Digitale și Actul de Securitate Cibernetică, coordonarea între statele membre este încă insuficientă. FIMI, prin natura sa, transcende granițele, și totuși răspunsurile la nivel național rămân fragmentate. UE ar putea îmbunătăți mecanismele pentru schimbul de informații în timp real despre operațiunile FIMI și ar putea încuraja o cooperare mai strânsă între agențiile de securitate cibernetică, serviciile de informații și platformele private. Fără un sistem robust pentru partajarea datelor, acțiuni comune și sprijin reciproc, eficiența strategiilor la nivelul UE rămâne limitată.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Așa cum sugerează raportul despre Macedonia de Nord, societatea civilă este sectorul care compensează pentru setările instituționale slabe în combaterea FIMI. Nu ar trebui tratată ca o panacee, dar este o rază de speranță în cunoștința că instituțiile statului nu reacționează întotdeauna adecvat sau optim la manipulările insidioase menite să semene haos în societăți.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>O posibilă concluzie din citirea celor șapte rapoarte IRI este că fiecare are ceva de învățat de la celălalt. Lupta (cel mai adesea împotriva FIMI rusești) este un proces de învățare permanentă și o luptă neîncetată împotriva încercărilor reînnoite de a submina țesătura socială și reziliența instituțională a statului. Raportul despre Polonia a menționat că FIMI este doar o altă modalitate de a indica „măsuri active”, un termen inventat cu un secol în urmă de infamul Cheka. Aceasta este o observație foarte utilă. Lupta împotriva FIMI nu este ceva nou. În timpul Războiului Rece, întregi ecosisteme instituționale din Occident erau dedicate luptei împotriva acestor tipuri de amenințări. Trebuie doar să reîmprospătăm, ocazional să reconstruim și să adaptăm multe dintre lecțiile învățate la realitatea prezentă a societății informaționale.</p>\n<p>În cele din urmă, dar nu în ultimul rând, rapoartele IRI ar putea sugera un efort de urmărire pentru a construi un index de eficiență în combaterea FIMI. Evident, este nevoie de un corp de cercetare mult mai mare, aducând la bord multe alte cazuri, inclusiv din țări care au acumulat experiență în prima linie a luptei împotriva FIMI. Exemple includ Moldova, Armenia, Georgia sau actori mult mai mari precum Germania. Toate aceste țări au trebuit să reziste campaniilor intensive și extinse de operațiuni FIMI, unele (precum Germania) având această experiență încă din primele etape ale Războiului Rece.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Acest text face parte dintr-un proiect special de cooperare între IRI și New Eastern Europe, care își propune să promoveze conștientizarea </em><em>manipulării și interferenței informațiilor externe în societățile democratice</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> este un om de știință politic specializat în studii despre Europa Centrală și de Est. În prezent, este corespondent rezident în Polonia pentru Radio France Internationale, biroul românesc.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> O investigație recentă realizată de portalul Snoop.ro sugerează suficient de convingător că ceea ce s-a întâmplat în România în ultimele două luni nu a fost parte a unei campanii FIMI, ci o lucrare internă cu participarea directă a unor persoane conectate la serviciile secrete românești prin al doilea cel mai mare partid sistemic de la acea vreme, Partidul Național Liberal (PNL). Pentru mai multe detalii, vezi: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"ru": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"sk": { key:"value": string:"<p>V siedmich krajinách strednej a východnej Európy bola vykonaná analýza v <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">sérii politických správ IRI</a> o manipulácii a zasahovaní do zahraničných informácií (FIMI) pod <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">značkou Beacon Project</a>, ktorá sa skončila v septembri 2024. Tieto krajiny sú odlišné prípady, ktoré boli ovplyvnené FIMI, no majú toho veľa spoločného, najmä preto, že všetky boli do určitej miery cieľom ruských zlovestných akcií alebo boli instrumentalizované na projekciu FIMI voči „strategickým nepriateľom“ (pozri prípad Makedónie, ktorá sa stala centrom FIMI proti USA v prezidentských voľbách v roku 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Analýza v týchto správach končí tri mesiace pred napísaním tejto recenzie, takže sa dá potvrdiť, že sú aktuálne, ale v niektorých prípadoch sa TTP (taktiky, techniky a postupy) menia tak rýchlo, že situácia by mohla vyzerať (aj) radikálne inak dva alebo tri mesiace po zverejnení správ. Takýmto prípadom je rumunská správa, ktorá nemohla predvídať politickú, volebnú a ústavnú krízu, ktorá sa vyskytla koncom novembra a bola zjavne spôsobená zlovestným zasahovaním z vnútorných (predovšetkým) a ruských zdrojov. S ohľadom na všetko vyššie uvedené by sme odporučili akémukoľvek výskumníkovi, expertovi, analytikovi a informovanému čitateľovi začať svoje vyšetrovanie a spracovanie správ s prípadom <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukrajiny</a>, a nie Rumunska, a potom pokračovať s <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estónskou</a> správou, potom s tými o <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Poľsku</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Rumunsku</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Česku</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovensku</a> a skončiť s <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Severným Makedónskom</a>. Takáto sekvencia by ponúkla perspektívu z najzložitějších bojísk FIMI, cez najbezpečnejšie až po najmenej pripravené.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Správa o Ukrajine je najpodrobnejšie napísaná a sleduje analytickú maticu, ktorú stanovila IRI, zahŕňajúcu úvod do problematiky FIMI týkajúcej sa národných špecifík, časovú os udalostí súvisiacich s témou, inštitucionálno-právne a regulačno-preskriptívne nastavenie vyvinuté na riešenie FIMI a úlohu týchto inštitúcií, evolúciu a dynamiku FIMI vrátane tematických naratívov, výhľad a odporúčania. V podstate všetky sedem správ obsahuje variácie tejto štruktúry, pričom zjavne rešpektujú špecifiká krajiny, keďže každá krajina je v tomto ohľade jedinečná, prijala rôzne prístupy a časové rámce na boj proti tomuto druhu hrozieb, pričom niektoré zaostávali v oblasti rozvoja inštitucionálneho usporiadania a sociálneho povedomia o FIMI. Takže, zatiaľ čo FIMI je dlhodobé vyhlásenie úmyslov od nepriateľských vonkajších aktérov, neovplyvnilo rovnako silno všetkých sedem krajín, resp. existovali rôzne vnímania FIMI a inštitucionálne reakcie na ňu.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Prečo by mala Ukrajina slúžiť ako východisková správa? Pretože ak existuje jedna krajina, ktorá vyniká v tomto cykle správ, je to Ukrajina. Ukrajina budovala inštitucionálny rámec na boj proti FIMI od roku 2014, keď bola prvýkrát napadnutá Ruskom, a to kineticky aj prostredníctvom aktívnych opatrení, pričom sa ukázala ako prednášajúca na európskom kontinente v boji proti FIMI pôvodom a sponzorovanému Ruskom. V prípade Ukrajiny išlo FIMI ruka v ruke s kinetickými akciami Ruska, a to nielen anexiou Krymu a vojnou v Donbase, ale neskôr v plnohodnotnej vojne, ktorá sa začala vo februári 2022. Hoci existujú nezrovnalosti medzi inštitúciami s podobnými pracovnými popismi, a autori správy poukazujú na chýbajúcu koherenciu v množstve inštitúcií a legislatívnych noriem, Ukrajina dosiahla určitý stupeň synergie v tomto ohľade, dostatočný na to, aby bola prezentovaná ako príklad efektívneho boja proti ruskému FIMI spolu s kinetickým bojom. Správa popisujúca FIMI na Ukrajine môže veľmi dobre reprezentovať boj zajtrajška (3-5 rokov) v mnohých, ak nie vo všetkých krajinách na východnom krídle.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jedným z poznatkov, ktorý vyčleňuje Ukrajinu ako agendu nastavujúcu boj proti FIMI na globálnej úrovni, je myšlienka organizovania „Informačného Ramsteinu“. Myšlienka o „Informačnom Ramsteine“ sa zatiaľ nenaplnila, ale fakt, že ide o iniciatívu, ktorú spustila Ukrajina, podporenú bohatými skúsenosťami v boji proti FIMI na nulovej línii, nie je náhodný fakt. Správa hovorí o potrebe organizovať takéto stretnutie s oboma súčasnými a preventívnymi rozmermi, jedným z dôvodov je, že FIMI pochádza proti cieľovým krajinám predovšetkým z Ruska, a len občas alebo zriedkavo z Číny, Bieloruska alebo iných miest.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ďalšou správou v poradí správ IRI o FIMI by bola Estónia a to z jedného dôvodu: Estónia je prípad inštitucionálnej efektívnosti a disciplíny. Čo vyčleňuje Estónia v tejto krajine, je skoré uvedomenie si FIMI (aspoň od roku 2007, v dôsledku <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">útoku na sochu sovietskeho hrdinu</a>) a program mediálnej a informačnej gramotnosti na širokej vzdelávacej úrovni. Inými slovami, Estónia je príklad, z ktorého sa treba inšpirovať, pokiaľ ide o vzdelávanie, ako na úrovni byrokracie, tak aj populácie ako celku, a infraštruktúru StratCom. Estónia, ako správa uvádza, je výrečným príkladom toho, ako by mala byť strategická komunikácia organizovaná vo všetkých výkonných inštitúciách. Citát zo správy by bol užitočný: „Každé ministerstvo a štátna agentúra v Estónsku má aspoň jedného úradníka, ktorý absolvoval školenie a má konkrétne zodpovednosti týkajúce sa strategickej komunikácie v rámci tejto organizácie.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Zaujímavé je, že Estónia bojovala proti FIMI dávno predtým, ako sa tento termín začal používať, dokonca aj v prípade Ukrajiny, ktorá bola nútená do masívnej reformy, aby bojovala proti FIMI, keď pocítila, že ide ruka v ruke s existenciálnou hrozbou masívnej horúcej vojny. Estónia, inšpirovaná dobre informovaným pozorovaním postupujúcej, potom otvorenej invázie na Ukrajine, dospela k nasledujúcim kľúčovým skúsenostiam: „Skúsenosť Estónie ukazuje, že tri faktory sú nevyhnutné pre odolnosť voči FIMI. Po prvé, musí existovať formulácia a implementácia strategickej komunikácie v súlade s robustným národným rámcom štrukturálnych dokumentov. Po druhé, musí byť vytvorené prostredie, ktoré chráni autonómiu médií. Po tretie, verejná dôvera v demokratické procesy a štátne inštitúcie musí byť zachovaná.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Tieto poznatky, spolu s inštitucionálnymi skúsenosťami a ekosystémovou odolnosťou vybudovanou Ukrajinou, by mohli slúžiť ako trojica usmernení na kontrolu popisného obsahu vyjadreného v ostatných správach. To nás privádza k nasledujúcej správe o Poľsku. Čo je pozoruhodné v tejto správe, je zrovnanie FIMI s dlhodobo známym termínom a kategóriou „aktívne opatrenia“. V celej správe je jednou z hlavných tém, že Poľsko vyvinulo odolnosť nie tak veľmi a nie výlučne vďaka inštitucionálnemu a regulačnému systému, ale skôr vďaka neštátnemu sektoru. Inými slovami, Poľsko do určitej miery pripomína estónsky prípad, vďaka svojej širokej sieti občianskych organizácií, akademickej obce a verejného priestoru vo všeobecnosti. To implicitne smeruje k sociálnemu vzdelávaciemu ekosystému, ktorý nemusí nutne potrebovať rigidný regulačný rámec na budovanie odolnosti, ale vedomosti, prístup k nim na širokej úrovni a prostriedky na šírenie týchto vedomostí. Môžeme tvrdiť, že existuje aj doplnkový faktor, naznačený, ale nie explicitne uvedený, a to identita, ktorá hovorí o povedomí o neustálych vonkajších hrozbách. Inými slovami, ak existuje vysoké povedomie o FIMI ako o „ruskej hrozbe“ na širokej úrovni, poľská spoločnosť si vytvára svoj vlastný spôsob, ako budovať odolnosť voči tejto hrozbe prostredníctvom mediálneho aktivizmu, občianskych organizácií, akademickej obce a v neposlednom rade štátnych inštitúcií. Niet pochýb o tom, že poľský prípad nie je odlišný od estónskych a ukrajinských.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ostatné správy sa zaoberajú prípadmi, ktoré by sa dali interpretovať ako budovanie nedostatočnej odolnosti voči boju proti FIMI. Správa o Rumunsku by mala byť posudzovaná s určitým skepticizmom z jednoduchého dôvodu, že to, čo sa stalo v novembri a decembri 2024 okolo prezidentských a parlamentných volieb v Rumunsku, by mohlo byť len na pohľad prípadom FIMI. Potrebujeme oveľa štruktúrovanejšie vyšetrovania, no zatiaľ môžeme špekulovať, že rumunský prípad mohol byť vnútornou záležitosťou<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, teda Domáca manipulácia a zasahovanie do informácií - ktoré v určitom momente stratilo kontrolu nad sebou a stalo sa súčasťou operácie FIMI. Hoci jasne štruktúra správy bola diktovaná analytickou maticou IRI, autori správy o Rumunsku by sa mali tiež pýtať na odpoveď na otázku, či povaha rumunskej vládnucej triedy môže byť štrukturálnou prekážkou pre fungovanie štátu a či inštitucionálne nastavenie na boj proti FIMI je prázdnym obalom na pozadí oligarchickej okupácie. Inými slovami, sú všadeprítomné rumunské tajné služby (v Rumunsku existuje šesť takýchto inštitúcií) štrukturálnym faktorom, ktorý odvádza našu pozornosť od FIMI k niečomu, čo stále nemá široko akceptovaný termín a celkové porozumenie.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Do istej miery zavádzajúco, vzhľadom na veľkosť a financovanie spravodajských a bezpečnostných aparátov v Rumunsku (približne jedno percento HDP), by krajina mala byť lídrom v boji proti FIMI a pevnosťou pred ruskými aktívnymi opatreniami. Avšak, ako autori poukazujú, hlavný riadiaci dokument a inštitúcia - Bezpečnostná stratégia Rumunska, spolu so Supreme Defence Council - boli za meta-narativom v tejto oblasti a/alebo reaktívnym nástrojom, a nie budovateľom politík na riešenie FIMI per se. Ďalšou centrálnou inštitúciou na boj proti FIMI bol Národný audiovizuálny úrad, ktorý naznačuje relatívne úzke chápanie toho, čo FIMI môže byť, na rozdiel od iných krajín v zozname IRI, ako sú Ukrajina, Estónia a Poľsko.</p>\n<p>Ostatné tri správy (o Česku, Slovensku a Severnom Makedónsku) by sa dali zoskupiť do podskupiny z pohľadu menej odolného inštitucionálneho nastavenia na boj proti FIMI, aspoň prísne posudzujúc podľa popisu regulačného systému zameraného na FIMI. Čo je však pozoruhodné, sú odkazy na Akt o digitálnych službách EÚ a Akt o kybernetickej bezpečnosti ako na usmerňujúci princíp pre rozvoj inštitúcií a regulácií v tomto zmysle. Jasne sa špecifikuje, že efektívnosť v boji proti FIMI nemožno dosiahnuť tým, že budeme samostatným aktérom. Ako správa o Česku presne naznačuje, pre aktérov s menšími inštitucionálnymi zdrojmi je Akt o digitálnych službách EÚ povinným dáždnikom proti FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>„Na medzinárodnej úrovni, zatiaľ čo EÚ zaviedla regulácie ako Akt o digitálnych službách a Akt o kybernetickej bezpečnosti, koordinácia medzi členskými štátmi stále chýba. FIMI, svojou podstatou, presahuje hranice, a predsa reakcie na národnej úrovni zostávajú fragmentované. EÚ by mohla zlepšiť mechanizmy na výmenu spravodajských informácií o operáciách FIMI v reálnom čase a podporiť bližšiu spoluprácu medzi agentúrami pre kybernetickú bezpečnosť, spravodajskými službami a súkromnými platformami. Bez robustného systému na zdieľanie údajov, spoločné akcie a vzájomnú podporu zostáva efektívnosť stratégií na úrovni EÚ obmedzená.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ako správa o Severnom Makedónsku jasne naznačuje, občianska spoločnosť je sektor, ktorý kompenzuje slabé inštitucionálne nastavenia v boji proti FIMI. Nemala by byť považovaná za všeliek, ale je to pozitívny aspekt vedomia, že štátne inštitúcie nie vždy reagujú adekvátne alebo optimálne na zlovestné manipulácie, ktoré majú za cieľ zasievať chaos v spoločnostiach.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jedným z možných záverov z čítania siedmich správ IRI je, že každý má čo sa naučiť od druhého. Boj (najčastejšie ruský) FIMI je proces trvalého učenia a neúprosného boja proti obnoveným pokusom podkopať sociálnu štruktúru a inštitucionálnu odolnosť štátu. Správa o Poľsku spomenula, že FIMI je len ďalší spôsob, ako poukázať na „aktívne opatrenia“, termín vynájdený pred sto rokmi neblaho preslávenou Čekou. Toto je veľmi užitočná pozorovanie. Boj proti FIMI nie je nič nové. Počas studenej vojny boli celé inštitucionálne ekosystémy na Západe venované boju proti týmto typom hrozieb. Musíme len osviežiť, občas obnoviť a prispôsobiť mnohé z týchto naučených lekcií súčasnej realite informačnej spoločnosti.</p>\n<p>Napokon, ale nie menej dôležité, správy IRI môžu naznačovať následné úsilie o vybudovanie indexu efektívnosti boja proti FIMI. Zjavne je potrebný oveľa väčší objem výskumu, ktorý by zahŕňal mnoho ďalších prípadov, vrátane krajín, ktoré nazbierali skúsenosti v prvej línii boja proti FIMI. Príklady zahŕňajú Moldavsko, Arménsko, Gruzínsko alebo oveľa väčších aktérov, ako je Nemecko. Všetky tieto krajiny museli odolať intenzívnym a rozsiahlym kampaniam operácií FIMI, niektoré (ako Nemecko) mali túto skúsenosť už od raných fáz studenej vojny.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Tento text je súčasťou špeciálneho kooperatívneho projektu medzi IRI a New Eastern Europe, ktorý má za cieľ podporiť povedomie o </em><em>manipulácii a zasahovaní do zahraničných informácií v demokratických spoločnostiach</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> je politológ špecializujúci sa na štúdie strednej a východnej Európy. V súčasnosti je korešpondentom pre Rádio France Internationale v Rumunsku.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Nedávne vyšetrovanie portálu Snoop.ro presvedčivo naznačuje, že to, čo sa stalo v Rumunsku v posledných dvoch mesiacoch, nebolo súčasťou kampane FIMI, ale vnútornou záležitosťou s priamou účasťou ľudí spojených s rumunskými tajnými službami prostredníctvom druhej najväčšej systémovej strany v tom čase, Národnej liberálnej strany (PNL). Viac informácií nájdete na: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"sv": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null }, key:"tr": { key:"value": string:"<p>Orta ve Doğu Avrupa'dan yedi ülke, <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">yabancı bilgi manipülasyonu ve müdahalesi (FIMI) üzerine IRI politika raporları</a> dizisinde analiz edilmiştir. Bu raporlar, Eylül 2024'te sona eren <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">Beacon Projesi</a> etiketi altında hazırlanmıştır. Yedi ülke, FIMI'den etkilenen farklı vakalardır, ancak hepsi, Rusya'nın kötü niyetli eylemleri tarafından bir dereceye kadar hedef alınmış olmaları veya \"stratejik düşmanlara\" FIMI'yi yönlendirmek için kullanılmaları nedeniyle birçok ortak noktaya sahiptir (2016 başkanlık yarışında ABD'ye karşı FIMI'nin merkezi haline gelen Makedonya örneğine bakınız).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Bu raporlardaki analiz, bu inceleme yazılmadan üç ay önce durmaktadır, bu nedenle güncel oldukları söylenebilir, ancak bazı durumlarda TTP'ler (taktikler, teknikler ve prosedürler) o kadar hızlı değişmektedir ki, raporların yayımlanmasından iki veya üç ay sonra durum (hatta) köklü bir şekilde farklı görünebilir. Romanya raporunun durumu böyle olup, bu rapor, Kasım ayının sonlarında meydana gelen ve görünüşte hem iç (öncelikle) hem de Rus kaynaklarından kaynaklanan kötü niyetli bir müdahale tarafından tetiklenen siyasi, seçim ve anayasal krizi öngörememiştir. Yukarıda belirtilen tüm bu nedenlerle, herhangi bir araştırmacıya, uzmana, analiste ve bilgili okuyucuya, raporları incelemeye <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukrayna</a> vakasıyla başlamalarını ve ardından <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">Estonya</a> raporuna geçmelerini, ardından <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polonya</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Romanya</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Çek Cumhuriyeti</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovakya</a> üzerine olan raporlarla devam etmelerini ve en son <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Kuzey Makedonya</a> ile bitirmelerini öneririz. Böyle bir sıra, en karmaşık FIMI savaş alanından, en güvenli olanına ve en az hazırlıklı olanlarına kadar bir perspektif sunacaktır.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ukrayna raporu, FIMI sorunlarıyla ilgili ulusal özellikler, konu ile ilgili olayların zaman çizelgesi, FIMI ile başa çıkmak için geliştirilen kurumsal-hukuki ve düzenleyici-tavsiyeli çerçeve ve bu kurumların rolü, FIMI'nin evrimi ve dinamikleri dahil olmak üzere konusal anlatılar, görünüm ve öneriler içeren IRI tarafından dayatılan analitik bir matris izlenerek en kapsamlı şekilde yazılmıştır. Temelde yedi raporun hepsi, bu yapının varyasyonlarını içermekte olup, her ülkenin bu konuda benzersiz olması nedeniyle ülke özelliklerine saygı göstermektedir. Her ülke, bu tür tehditlerle mücadelede farklı yaklaşımlar ve zaman dilimleri benimsemişken, bazıları kurumsal yapı gelişimi ve FIMI hakkında sosyal farkındalık açısından geri kalmıştır. Böylece, FIMI, düşman dış aktörlerden gelen uzun vadeli niyet beyanı olmasına rağmen, yedi ülkenin hepsini eşit derecede güçlü bir şekilde etkilememiştir; dolayısıyla FIMI'ye dair farklı algılar ve kurumsal tepkiler olmuştur.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Neden Ukrayna başlangıç raporu olmalıdır? Çünkü bu raporlar döngüsünde öne çıkan bir ülke varsa, o da Ukrayna'dır. Ukrayna, 2014'te Rusya tarafından hem kinetik hem de aktif önlemlerle ilk kez saldırıya uğradığında, FIMI ile mücadele etmek için bir kurumsal çerçeve inşa etmeye başlamıştır ve Rus kökenli ve destekli FIMI'ye karşı Avrupa kıtasında öncü olmayı başarmıştır. Ukrayna'da FIMI, Rusya'nın kinetik eylemleriyle el ele gitmiştir; bunlar arasında Kırım'ın ilhakı ve Donbas'taki savaş ve daha sonra Şubat 2022'de başlayan tam ölçekli savaş bulunmaktadır. Benzer iş tanımlarına sahip kurumlar arasında tutarsızlıklar bulunsa da, raporun yazarları, çok sayıda kurum ve yasama normları arasında istenen uyumun olmadığını belirtmektedir. Ukrayna, bu konuda belirli bir sinerji elde etmiştir; bu, Rus FIMI'ye karşı etkili bir mücadele örneği olarak sunulacak kadar yeterlidir. Ukrayna'daki FIMI'yi tanımlayan rapor, birçok, hatta tüm Doğu Kanadı ülkelerinde yarının (3-5 yıl) mücadelesini temsil edebilir.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ukrayna'yı FIMI ile mücadelede küresel düzeyde gündem belirleyici olarak öne çıkaran bir sonuç, “Bilgi Ramstein” organizasyonu fikridir. “Bilgi Ramstein” fikri henüz hayata geçmemiştir, ancak bunun Ukrayna tarafından başlatılan, FIMI ile sıfır noktasında mücadele etme konusunda zengin bir deneyime dayanan bir girişim olması rastgele bir durum değildir. Rapor, hem mevcut hem de önleyici bir kapsamda böyle bir toplantının organize edilmesi gerekliliğinden bahsetmektedir; bunun bir nedeni, FIMI'nin hedef ülkeler üzerinde öncelikle Rusya'da ve yalnızca ara sıra veya daha nadir olarak Çin, Belarus veya başka yerlerde ortaya çıkmasıdır.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>IRI raporları arasında sıradaki ülke Estonya olacaktır ve bunun bir nedeni vardır: Estonya, kurumsal verimlilik ve disiplin örneğidir. Estonya'yı bu manzarada öne çıkaran, FIMI hakkında erken farkındalıktır (en azından 2007'den beri, <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">Sovyet Kahramanı anıtı saldırısı</a> sonucunda) ve geniş bir eğitim ölçeğinde medya ve bilgi okuryazarlığı programıdır. Başka bir deyişle, Estonya, hem bürokrasi hem de genel nüfus düzeyinde eğitim açısından ilham alınacak bir örnektir. Rapor, Estonya'nın stratejik iletişimin tüm yürütme kurumları arasında nasıl organize edilmesi gerektiği konusunda etkileyici bir örnek olduğunu iletmektedir. Raporun bir alıntısı faydalı olacaktır: “Estonya'daki her bakanlık ve devlet kurumu, stratejik iletişimle ilgili belirli sorumlulukları üstlenmiş ve eğitim almış en az bir yetkiliye sahiptir.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>İlginç bir şekilde, Estonya, terimin kullanılmaya başlamasından çok önce FIMI ile mücadele ediyordu; Ukrayna örneği göz önüne alındığında, Ukrayna, FIMI ile mücadele etmek için büyük bir reforma zorlanmıştı, çünkü bu durum, büyük bir sıcak savaşın varoluşsal tehdidi ile el ele gitmekteydi. Estonya, Ukrayna'daki sızan ve ardından açık işgali iyi gözlemleyerek ilham almış ve şu temel deneyimlere dayanan sonuçlara ulaşmıştır: “Estonya'nın deneyimi, FIMI'ye karşı dayanıklılık için üç faktörün zorunlu olduğunu göstermektedir. Öncelikle, sağlam bir ulusal yapı belgesi çerçevesine uygun olarak stratejik iletişimlerin formüle edilmesi ve uygulanması gerekmektedir. İkincisi, medyanın özerkliğini koruyan bir ortam yaratılmalıdır. Üçüncüsü, demokratik süreçlere ve devlet kurumlarına kamu güveni korunmalıdır.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Bu çıkarımlar, Ukrayna tarafından inşa edilen kurumsal deneyim ve ekosistem dayanıklılığı ile birlikte, diğer raporlardaki tanımlayıcı içeriği kontrol etmek için bir rehber üçlüsü olarak hizmet edebilir. Bu bizi Polonya raporuna getiriyor. Bu raporda dikkat çeken bir nokta, FIMI'nin uzun zamandır bilinen “aktif önlemler” terimi ve kategorisi ile eşitlenmesidir. Rapor boyunca ana temalardan biri, Polonya'nın dayanıklılığı, kurumsal ve düzenleyici sistemden ziyade, sivil toplum sektörüne dayandığıdır. Başka bir deyişle, Polonya, sivil organizasyonlar, akademi ve genel kamu alanı açısından geniş bir ağa sahip olduğu için belirli bir ölçüde Estonya örneğini hatırlatmaktadır. Bu, dayanıklılık inşa etmek için katı bir düzenleyici çerçeveye ihtiyaç duymayan sosyal eğitim ekosistemine işaret etmektedir; bunun yerine bilgi, geniş bir ölçekte erişim ve bu bilginin yayılması için araçlar gerekmektedir. Ayrıca, sürekli dış tehditler hakkında farkındalığı gösteren bir kimlik faktörü de vardır; bu, FIMI'nin “Rus tehdidi” olarak geniş bir ölçekte yüksek bir farkındalık olduğunda, Polonya toplumunun bu tehdide karşı medya aktivizmi, sivil toplum kuruluşları, akademi ve en azından devlet kurumları aracılığıyla kendi dayanıklılığını inşa etme yolunu bulduğunu göstermektedir. Polonya örneğinin, Estonya ve Ukrayna örneklerinden farklı olmadığı aşikardır.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Kalan raporlar, FIMI ile mücadelede yetersiz dayanıklılık inşa edilebileceği durumları ele almaktadır. Romanya raporu, Kasım ve Aralık 2024'te Romanya'daki başkanlık ve parlamento seçimleri etrafında meydana gelenlerin yalnızca görünüşte bir FIMI vakası olabileceği basit bir nedenle biraz şüpheyle ele alınmalıdır. Daha yapılandırılmış araştırmalara ihtiyacımız var, ancak şu anda Romanya örneğinin bir iç iş olduğunu speküle edebiliriz<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, yani Yerel Bilgi Manipülasyonu ve Müdahalesi - belirli bir noktada kontrolünü kaybetmiş ve bir FIMI operasyonunun parçası haline gelmiştir. Raporun yapısının açıkça IRI analiz matrisine göre belirlendiği göz önüne alındığında, Romanya raporunun yazarları, Romanya'nın egemen sınıfının doğasının, devletin işleyişine yapısal bir engel olup olmadığını ve FIMI ile mücadele için kurumsal çerçevenin, oligarkik ele geçirme arka planında boş bir kabuk olup olmadığını sorgulamalıdır. Başka bir deyişle, Romanya'daki her yerde bulunan gizli servisler (Romanya'da altı böyle kurum bulunmaktadır) FIMI'den dikkatimizi başka bir şeye, henüz geniş kabul görmüş bir terim ve anlayışa sahip olmayan bir şeye yönlendiren yapısal bir faktör müdür?</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Romanya'daki istihbarat ve güvenlik aparatının büyüklüğü ve finansmanı (GSYİH'nın yaklaşık yüzde biri) göz önüne alındığında, ülkenin FIMI ile mücadelede lider olması ve Rus aktif önlemlerine karşı bir siper olması beklenmektedir. Ancak, yazarların belirttiği gibi, ana kılavuz belge ve kurum - Romanya'nın Güvenlik Stratejisi ve Yüksek Savunma Konseyi - bu alanda bir meta-anlatının arkasında kalmış ve/veya reaktif bir araç olmuştur; FIMI ile başa çıkmak için politikalar inşa eden bir yapı olmamıştır. FIMI ile mücadelede bir diğer merkezi kurum, FIMI'nin ne olabileceği konusunda nispeten dar bir anlayışa işaret eden Ulusal Görsel-İşitsel Konseyi olmuştur; bu, IRI listesindeki diğer ülkelerle, örneğin Ukrayna, Estonya ve Polonya ile karşılaştırıldığında farklıdır.</p>\n<p>Kalan üç rapor (Çek Cumhuriyeti, Slovakya ve Kuzey Makedonya üzerine) FIMI ile mücadelede daha az dayanıklı bir kurumsal çerçeve açısından bir alt grupta bir araya getirilebilir; en azından FIMI'yi hedefleyen düzenleyici sistemin tanımına göre katı bir şekilde yargılandığında. Ancak dikkat çekici olan, bu anlamda kurumların ve düzenlemelerin geliştirilmesi için bir kılavuz ilke olarak AB Dijital Hizmetler Yasası ve Siber Güvenlik Yasası'na yapılan atıflardır. Bu, FIMI ile mücadelede etkinliğin, bağımsız bir aktör olarak var olmanın ötesine geçemeyeceğini açıkça belirtmektedir. Çek Cumhuriyeti raporunun mantıklı bir şekilde belirttiği gibi, daha az kurumsal kaynağa sahip aktörler için AB Dijital Hizmetler Yasası, FIMI'ye karşı zorunlu bir şemsiyedir:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Uluslararası düzeyde, AB Dijital Hizmetler Yasası ve Siber Güvenlik Yasası gibi düzenlemeler oluşturulmuş olsa da, üye devletler arasındaki koordinasyon hala eksiktir. FIMI, doğası gereği sınırları aşmakta ve yine de ulusal düzeydeki tepkiler parçalı kalmaktadır. AB, FIMI operasyonları hakkında gerçek zamanlı istihbarat değişimi için mekanizmaları geliştirebilir ve siber güvenlik ajansları, istihbarat servisleri ve özel platformlar arasında daha yakın işbirliğini teşvik edebilir. Güçlü bir veri paylaşım, ortak eylem ve karşılıklı destek sistemi olmadan, AB genelindeki stratejilerin etkinliği sınırlı kalmaktadır.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Kuzey Makedonya raporunun açıkça belirttiği gibi, sivil toplum, FIMI ile mücadelede zayıf kurumsal ayarları telafi eden sektördür. Bu, bir panzehir olarak ele alınmamalıdır, ancak devlet kurumlarının her zaman uygun veya optimal bir şekilde toplum içinde kaos yaymayı amaçlayan sinsice manipülasyonlara yanıt vermediği gerçeğine dair bir umut ışığıdır.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Yedi IRI raporunu okumanın bir olası sonucu, herkesin diğerinden öğrenebileceği bir şey olduğudur. (Çoğunlukla Rus) FIMI ile mücadele, sosyal dokuyu ve devletin kurumsal dayanıklılığını zayıflatmaya yönelik sürekli öğrenme ve yenilenen girişimlere karşı amansız bir mücadele sürecidir. Polonya raporu, FIMI'nin sadece “aktif önlemler”e işaret eden başka bir yol olduğunu belirtmiştir; bu terim, bir yüzyıl önce ünlü Çeka tarafından icat edilmiştir. Bu çok faydalı bir gözlemdir. FIMI ile mücadele yeni bir şey değildir. Soğuk Savaş döneminde, Batı'daki tüm kurumsal ekosistemler bu tür tehditlerle mücadeleye adanmıştır. Sadece bu dersleri güncel bilgi toplumunun mevcut gerçekliğine uyarlamak, zaman zaman yeniden inşa etmek ve tazelemek gerekiyor.</p>\n<p>Son olarak, IRI raporları, FIMI ile mücadelede bir etkinlik endeksi oluşturma çabası öneriyor olabilir. Açıkça daha büyük bir araştırma gövdesine ihtiyaç vardır; bu, FIMI ile mücadelede birinci sırada deneyim biriktirmiş birçok başka vakayı da içermelidir. Örnekler arasında Moldova, Ermenistan, Gürcistan veya Almanya gibi çok daha büyük aktörler bulunmaktadır. Bu ülkelerin hepsi, FIMI operasyonlarının yoğun ve kapsamlı kampanyalarına dayanmak zorunda kalmıştır; bazıları (Almanya gibi) bu deneyimi Soğuk Savaş'ın erken aşamalarından beri yaşamaktadır.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Bu metin, demokratik toplumlarda yabancı bilgi manipülasyonu ve müdahalesi konusunda farkındalığı artırmayı amaçlayan IRI ve Yeni Doğu Avrupa arasında özel bir işbirliği projesinin parçasıdır.</em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong>, Orta ve Doğu Avrupa çalışmaları konusunda uzmanlaşmış bir siyaset bilimcisidir. Şu anda Radio France Internationale'ın Polonya'daki muhabiridir.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Snoop.ro portalının yakın tarihli bir araştırması, son iki ayda Romanya'da meydana gelenlerin bir FIMI kampanyasının parçası olmadığını, ancak o dönemdeki ikinci en büyük sistemik parti olan Ulusal Liberal Parti (PNL) aracılığıyla Romanya gizli servisleriyle bağlantılı kişilerin doğrudan katılımıyla bir iç iş olduğunu yeterince ikna edici bir şekilde önermektedir. Daha fazla bilgi için: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18" }, key:"uk": { key:"value": null:null, key:"engine": null:null } }, key:"revisionId": string:"vaywf2weo3t5arfprll3vf4i5t6", key:"pubDate": string:"2025-01-15T16:44:13", key:"contentUrl": { key:"en": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromContentUrl": boolean:true, key:"firstLanguage": boolean:true }, key:"bg": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"cs": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"de": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"el": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"es": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"fi": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"fr": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"hr": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"hu": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"it": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"nl": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"pl": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"pt": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"ro": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"ru": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"sk": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"sr": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"sv": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"tr": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" }, key:"uk": { key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38569", key:"fromLang": string:"en" } }, key:"languageDetails": { key:"OriginalLanguages": number:1, key:"ContentItemLanguages": number:1, key:"ContentItemTranslations": number:21 }, key:"originalLanguages": { key:"language_codes": [ string:"en" ] }, key:"revision": { key:"dateModified": string:"2025-01-23T10:48:06.695", key:"__typename": string:"Revision" }, key:"mediaAssets": { key:"nodes": [ { key:"uid": string:"eayv4bdgysulqre643kda23nyjs", key:"mediaType": string:"image", key:"title": { key:"en": { key:"value": string:"Broadcasting,Power.,Hand,With,Man,Holding,Large,Megaphone.,Authoritative,Voice" } }, key:"duration": null:null, key:"files": { key:"nodes": [ { key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/shutterstock_2465604943-e1736955718573.jpg", key:"mimeType": string:"image/jpeg", key:"__typename": string:"File" }, { key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/shutterstock_2465604943-300x169.jpg", key:"mimeType": string:"image/jpeg", key:"__typename": string:"File" }, { key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/shutterstock_2465604943-1024x576.jpg", key:"mimeType": string:"image/jpeg", key:"__typename": string:"File" }, { key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/shutterstock_2465604943-768x432.jpg", key:"mimeType": string:"image/jpeg", key:"__typename": string:"File" }, { key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/shutterstock_2465604943-600x338.jpg", key:"mimeType": string:"image/jpeg", key:"__typename": string:"File" } ], key:"__typename": string:"MediaAssetFilesByFileToMediaAssetBAndAManyToManyConnection" }, key:"__typename": string:"MediaAsset" } ], key:"__typename": string:"ContentItemMediaAssetsByContentItemToMediaAssetAAndBManyToManyConnection" }, key:"contentItemTranslations": { key:"nodes": [ { key:"title": string:"Przeciwdziałanie FIMI. Przegląd siedmiu krajów w ramach Projektu Beacon", key:"uid": string:"0a259e64-1703-4abb-b2cb-8d9f1fca41f6", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Siedem krajów z Europy Środkowej i Wschodniej zostało przeanalizowanych w <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">sekwencji raportów politycznych IRI</a> dotyczących manipulacji informacjami zagranicznymi i ingerencji (FIMI) w ramach <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">projektu Beacon</a>, który zakończył się we wrześniu 2024 roku. Siedem krajów to odrębne przypadki, które zostały dotknięte FIMI, jednak mają wiele wspólnego, nie mniej dlatego, że wszystkie z nich były celem rosyjskich złośliwych działań w mniejszym lub większym stopniu, lub zostały wykorzystane do projektowania FIMI w kierunku „strategicznych wrogów” (patrz przypadek Macedonii, która stała się centrum FIMI przeciwko USA w wyścigu prezydenckim w 2016 roku).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Analiza w tych raportach kończy się trzy miesiące przed napisaniem tej recenzji, dlatego można stwierdzić, że są one aktualne, ale w niektórych przypadkach TTP (taktyki, techniki i procedury) zmieniają się tak szybko, że dwa lub trzy miesiące po publikacji raportów sytuacja może wyglądać (nawet) radykalnie inaczej. Tak jest w przypadku raportu rumuńskiego, który nie mógł przewidzieć kryzysu politycznego, wyborczego i konstytucyjnego, który miał miejsce pod koniec listopada i był spowodowany złośliwą ingerencją zarówno ze źródeł wewnętrznych (głównie), jak i rosyjskich. W związku z powyższym sugerujemy każdemu badaczowi, ekspertowi, analitykowi i poinformowanemu czytelnikowi, aby rozpoczął swoje badania i przetwarzanie raportów od przypadku <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukrainy</a>, a nie Rumunii, a następnie przeszedł do raportu <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estońskiego</a>, potem do tych dotyczących <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polski</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Rumunii</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Czech</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Słowacji</a> i zakończyć na <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Północnej Macedonii</a>. Taka sekwencja oferowałaby perspektywę z najbardziej skomplikowanego pola bitwy FIMI, przez najbardziej zabezpieczone do najmniej przygotowanych.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Raport dotyczący Ukrainy jest najdokładniej napisany, śledząc analityczną matrycę narzuconą przez IRI, obejmującą wprowadzenie do problematyki FIMI dotyczącej specyfiki krajowej, harmonogram wydarzeń związanych z tematem, ustawodawstwo instytucjonalne i regulacyjne oraz ramy opracowane w celu zwalczania FIMI i rolę tych instytucji, ewolucję i dynamikę FIMI, w tym narracje tematyczne, perspektywy i rekomendacje. W zasadzie wszystkie siedem raportów zawiera wariacje tej struktury, oczywiście z poszanowaniem specyfiki kraju, ponieważ każdy kraj jest w tym względzie unikalny, przyjmując różne podejścia i ramy czasowe do walki z tego rodzaju zagrożeniami, podczas gdy niektóre pozostają w tyle pod względem rozwoju układu instytucjonalnego i świadomości społecznej na temat FIMI. Tak więc, podczas gdy FIMI jest długoterminowym oświadczeniem intencji ze strony wrogich aktorów zewnętrznych, nie wpłynęło ono w równym stopniu na wszystkie siedem krajów, odpowiednio istniały różne postrzegania FIMI i reakcje instytucjonalne na nie.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Dlaczego Ukraina powinna być punktem wyjścia? Ponieważ jeśli jest jeden kraj, który wyróżnia się w tej cyklu raportów, to jest to Ukraina. Ukraina buduje ramy instytucjonalne do walki z FIMI od 2014 roku, kiedy po raz pierwszy została zaatakowana przez Rosję zarówno w sposób kinetyczny, jak i poprzez aktywne działania, udowadniając, że stała się czołową siłą na kontynencie europejskim w walce przeciwko FIMI pochodzenia rosyjskiego i sponsorowanego przez Rosję. W przypadku Ukrainy FIMI szło w parze z działaniami kinetycznymi Rosji, nie mniej niż aneksja Krymu i wojna w Donbasie, a później w pełnoskalowej wojnie, która rozpoczęła się w lutym 2022 roku. Chociaż istnieją niespójności między instytucjami o podobnych opisach zadań, a autorzy raportu wskazują na brak spójności wśród licznych instytucji i norm legislacyjnych, Ukraina osiągnęła pewien stopień synergii w tym zakresie, wystarczający, aby być przedstawionym jako przykład efektywnej walki z rosyjskim FIMI razem z walką kinetyczną. Raport opisujący FIMI w Ukrainie może bardzo dobrze reprezentować walkę jutra (3-5 lat) w wielu, jeśli nie we wszystkich krajach na Wschodniej Flance.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jednym z wniosków, które wyróżniają Ukrainę jako wyznaczającego agendę w walce z FIMI na poziomie globalnym, jest pomysł zorganizowania „Informacyjnego Ramsteinu”. Pomysł na „Informacyjny Ramstein” jeszcze nie został zrealizowany, ale fakt, że jest to inicjatywa uruchomiona przez Ukrainę, wspierana przez bogate doświadczenie w walce z FIMI w linii zerowej, nie jest przypadkowy. Raport mówi o konieczności zorganizowania takiego spotkania zarówno w zakresie bieżącym, jak i prewencyjnym, jednym z powodów jest to, że FIMI pochodzi głównie z Rosji przeciwko krajom docelowym, a tylko okazjonalnie lub rzadziej z Chin, Białorusi czy innych miejsc.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Następnym w kolejności raportem IRI na temat FIMI byłby raport estoński i to z jednego powodu: Estonia jest przypadkiem efektywności instytucjonalnej i dyscypliny. Co wyróżnia Estonię w tym krajobrazie, to wczesna świadomość o FIMI (przynajmniej od 2007 roku, w wyniku <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">ataku na pomnik radzieckiego bohatera</a>) oraz program edukacji medialnej i informacyjnej na szeroką skalę. Innymi słowy, Estonia jest przykładem, z którego warto czerpać inspirację w zakresie edukacji, zarówno na poziomie biurokracji, jak i społeczeństwa jako całości, oraz infrastruktury StratCom. Estonia, jak przekazuje raport, jest wymownym przykładem tego, jak strategiczna komunikacja musi być organizowana we wszystkich instytucjach wykonawczych. Cytat z raportu byłby przydatny: „Każde ministerstwo i agencja rządowa w Estonii ma przynajmniej jednego urzędnika, który przeszedł szkolenie i ma przypisane konkretne obowiązki związane z komunikacją strategiczną w ramach tej organizacji.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Co ciekawe, Estonia walczyła z FIMI na długo przed tym, jak termin ten wszedł do użycia, nawet w przypadku Ukrainy, która została zmuszona do przeprowadzenia masowej reformy, aby zwalczać FIMI, gdy poczuła, że idzie to w parze z egzystencjalnym zagrożeniem masowej wojny. Estonia, będąc również inspirowana dobrze poinformowaną obserwacją narastającej, a następnie otwartej inwazji na Ukrainę, doszła do następujących kluczowych wniosków: „Doświadczenie Estonii pokazuje, że trzy czynniki są niezbędne dla odporności na FIMI. Po pierwsze, musi być sformułowanie i wdrożenie komunikacji strategicznej zgodnie z solidnym krajowym ramowym dokumentem strukturalnym. Po drugie, należy stworzyć środowisko, które chroni autonomię mediów. Po trzecie, należy zachować zaufanie publiczne do procesów demokratycznych i instytucji państwowych.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Te wnioski, razem z doświadczeniem instytucjonalnym i ekosystemową odpornością zbudowaną przez Ukrainę, mogą służyć jako trio wskazówek do sprawdzenia treści opisowej wyrażonej w pozostałych raportach. To prowadzi nas do następnego raportu, dotyczącego Polski. Co jest godne uwagi w tym raporcie, to zrównanie FIMI z długo znanym terminem i kategorią „aktywnych działań”. W całym raporcie jednym z głównych wątków jest to, że Polska rozwinęła odporność nie tyle i nie wyłącznie dzięki systemowi instytucjonalnemu i regulacyjnemu, co dzięki sektorowi pozarządowemu. Innymi słowy, Polska przypomina w pewnym stopniu przypadek estoński, ze względu na swoją szeroką sieć organizacji obywatelskich, akademii i przestrzeni publicznej w ogóle. To nieuchronnie prowadzi do społecznego ekosystemu edukacyjnego, który niekoniecznie potrzebuje sztywnego ramowego systemu regulacyjnego do budowania odporności, ale wiedzy, dostępu do niej na szeroką skalę i środków do jej rozpowszechniania. Można argumentować, że istnieje również czynnik dodatkowy, domniemany, ale nie wymieniony wprost, dotyczący tożsamości, który mówi o świadomości stałych zagrożeń zewnętrznych. Innymi słowy, gdy istnieje wysoka świadomość o FIMI jako „rosyjskim zagrożeniu” na szeroką skalę, polskie społeczeństwo nabywa własny sposób budowania odporności na to zagrożenie poprzez aktywizm medialny, organizacje społeczeństwa obywatelskiego, akademię i nie mniej instytucje państwowe. Nie trzeba dodawać, że przypadek Polski nie różni się od estońskiego i ukraińskiego.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Pozostałe raporty dotyczą przypadków, które można interpretować jako budowanie niewystarczającej odporności w walce z FIMI. Raport dotyczący Rumunii powinien być traktowany z pewnym sceptycyzmem z prostego powodu, że to, co wydarzyło się w listopadzie i grudniu 2024 roku wokół wyborów prezydenckich i parlamentarnych w Rumunii, może być przypadkiem FIMI tylko z pozoru. Potrzebujemy znacznie bardziej strukturalnych badań, jednak na razie możemy spekulować, że przypadek rumuński mógł być wewnętrzną robotą<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, czyli krajową manipulacją i ingerencją informacyjną - która w pewnym momencie straciła nad sobą kontrolę i stała się częścią operacji FIMI. Chociaż struktura raportu była wyraźnie narzucona przez matrycę analizy IRI, autorzy raportu dotyczącego Rumunii powinni również poszukiwać odpowiedzi na pytanie, czy natura rumuńskiej klasy rządzącej może być strukturalną przeszkodą w funkcjonowaniu państwa oraz czy ustawodawstwo dotyczące walki z FIMI jest pustą skorupą w obliczu oligarchicznego przejęcia. Innymi słowy, czy wszechobecne rumuńskie służby wywiadowcze (w Rumunii istnieje sześć takich instytucji) są czynnikiem strukturalnym, który odwraca naszą uwagę od FIMI w kierunku czegoś, co wciąż nie ma powszechnie akceptowanego terminu i zrozumienia ogólnie.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Nieco myląco, biorąc pod uwagę rozmiar i finansowanie aparatu wywiadowczego i bezpieczeństwa w Rumunii (około jeden procent PKB), kraj ten powinien być liderem w walce z FIMI i bastionem przed rosyjskimi aktywnymi działaniami. Jednak, jak zauważają autorzy, główny dokument i instytucja kierująca - Strategia Bezpieczeństwa Rumunii, wraz z Najwyższą Radą Obrony - były za narracją meta w tej dziedzinie i/lub instrumentem reaktywnym, a nie budowniczym polityki mającej na celu zwalczanie FIMI per se. Inną centralną instytucją zajmującą się FIMI była Krajowa Rada Audiowizualna, co wskazuje na stosunkowo wąskie rozumienie tego, czym może być FIMI, w przeciwieństwie do innych krajów z listy IRI, jak Ukraina, Estonia i Polska.</p>\n<p>Pozostałe trzy raporty (dotyczące Czech, Słowacji i Północnej Macedonii) można zgrupować w podgrupę z punktu widzenia mniej odpornego ustawodawstwa instytucjonalnego w walce z FIMI, przynajmniej ściśle oceniając opis systemu regulacyjnego mającego na celu FIMI. Co jednak godne uwagi, to odniesienia do Aktu o Usługach Cyfrowych UE i Aktu o Cyberbezpieczeństwie jako zasady przewodniej dla rozwoju instytucji i regulacji w tym sensie. Wyraźnie określa, że efektywność w walce z FIMI nie może być osiągnięta przez bycie samodzielnym aktorem. Jak trafnie wskazuje raport dotyczący Czech, dla aktorów z mniejszymi zasobami instytucjonalnymi, Akt o Usługach Cyfrowych UE jest obowiązkowym parasolem przeciwko FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>„Na poziomie międzynarodowym, podczas gdy UE ustanowiła regulacje takie jak Akt o Usługach Cyfrowych i Akt o Cyberbezpieczeństwie, koordynacja między państwami członkowskimi wciąż jest niewystarczająca. FIMI z natury przekracza granice, a jednak odpowiedzi na poziomie krajowym pozostają fragmentaryczne. UE mogłaby poprawić mechanizmy wymiany informacji wywiadowczych na temat operacji FIMI w czasie rzeczywistym i wspierać bliższą współpracę między agencjami ds. cyberbezpieczeństwa, służbami wywiadowczymi i prywatnymi platformami. Bez solidnego systemu wymiany danych, wspólnych działań i wzajemnego wsparcia, skuteczność strategii na poziomie UE pozostaje ograniczona.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jak jasno sugeruje raport dotyczący Północnej Macedonii, społeczeństwo obywatelskie jest sektorem, który kompensuje słabe ustawodawstwo instytucjonalne w walce z FIMI. Nie powinno być traktowane jako panaceum, ale jest to pozytywny sygnał, że instytucje państwowe nie zawsze reagują adekwatnie lub optymalnie na podstępne manipulacje mające na celu sianie chaosu w społeczeństwie.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jednym z możliwych wniosków z lektury siedmiu raportów IRI jest to, że każdy ma coś do nauczenia się od innych. Walka (najczęściej z rosyjskim) FIMI jest procesem ciągłego uczenia się i nieustannej walki z nowymi próbami podważenia struktury społecznej i odporności instytucjonalnej państwa. Raport dotyczący Polski wspomniał, że FIMI to tylko inny sposób wskazywania na „aktywne działania”, termin wymyślony sto lat temu przez niesławne Czeka. To bardzo użyteczna obserwacja. Walka z FIMI nie jest czymś nowym. W czasie zimnej wojny całe ekosystemy instytucjonalne na Zachodzie były poświęcone walce z tego rodzaju zagrożeniami. Musimy tylko odświeżyć, od czasu do czasu odbudować i dostosować wiele z tych wyciągniętych lekcji do obecnej rzeczywistości społeczeństwa informacyjnego.</p>\n<p>Na koniec, ale nie mniej ważne, raporty IRI mogą sugerować dalsze wysiłki w celu zbudowania indeksu efektywności w walce z FIMI. Oczywiście potrzebne są znacznie szersze badania, obejmujące wiele innych przypadków, w tym z krajów, które zgromadziły doświadczenie w pierwszej linii walki z FIMI. Przykłady to Mołdawia, Armenia, Gruzja czy znacznie więksi aktorzy, jak Niemcy. Wszystkie te kraje musiały stawić czoła intensywnym i rozległym kampaniom operacji FIMI, niektóre (jak Niemcy) mając to doświadczenie od wczesnych etapów zimnej wojny.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Ten tekst jest częścią specjalnego projektu współpracy między IRI a New Eastern Europe, który ma na celu promowanie świadomości o </em><em>manipulacji informacjami zagranicznymi i ingerencji w demokratycznych społeczeństwach</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> jest politologiem specjalizującym się w badaniach Europy Środkowej i Wschodniej. Obecnie jest korespondentem w Polsce dla Radio France Internationale, biuro rumuńskie.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Niedawne śledztwo portalu Snoop.ro sugeruje dość przekonująco, że to, co wydarzyło się w Rumunii w ciągu ostatnich dwóch miesięcy, nie było częścią kampanii FIMI, lecz wewnętrzną robotą z bezpośrednim udziałem osób związanych z rumuńskimi służbami wywiadowczymi poprzez drugą co do wielkości partię systemową w tym czasie, Narodową Partię Liberalną (PNL). Więcej informacji: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:56:43.788", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>W zeszłym roku Projekt Beacon Międzynarodowego Instytutu Republikańskiego (IRI) przeprowadził kompleksowe badania, aby zrozumieć manipulację informacjami i ingerencję z zagranicy w różnych krajach europejskich (a także na Tajwanie). Wyniki pokazują różne podejścia, ale także wspólne lekcje, które można i należy zastosować, aby wzmocnić demokratyczną odporność na rosnące te zagrożenia.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"pl", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:57:35.823", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"FIMI'ye Karşı. Beacon Projesi Kapsamında Yedi Ülkenin İncelemesi", key:"uid": string:"0b1fad9f-aac6-451d-bd02-4965724ea2d4", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Orta ve Doğu Avrupa'dan yedi ülke, <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">yabancı bilgi manipülasyonu ve müdahalesi (FIMI) üzerine IRI politika raporları</a> dizisinde analiz edilmiştir. Bu raporlar, Eylül 2024'te sona eren <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">Beacon Projesi</a> etiketi altında hazırlanmıştır. Yedi ülke, FIMI'den etkilenen farklı vakalardır, ancak hepsi, Rusya'nın kötü niyetli eylemleri tarafından bir dereceye kadar hedef alınmış olmaları veya \"stratejik düşmanlara\" FIMI'yi yönlendirmek için kullanılmaları nedeniyle birçok ortak noktaya sahiptir (2016 başkanlık yarışında ABD'ye karşı FIMI'nin merkezi haline gelen Makedonya örneğine bakınız).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Bu raporlardaki analiz, bu inceleme yazılmadan üç ay önce durmaktadır, bu nedenle güncel oldukları söylenebilir, ancak bazı durumlarda TTP'ler (taktikler, teknikler ve prosedürler) o kadar hızlı değişmektedir ki, raporların yayımlanmasından iki veya üç ay sonra durum (hatta) köklü bir şekilde farklı görünebilir. Romanya raporunun durumu böyle olup, bu rapor, Kasım ayının sonlarında meydana gelen ve görünüşte hem iç (öncelikle) hem de Rus kaynaklarından kaynaklanan kötü niyetli bir müdahale tarafından tetiklenen siyasi, seçim ve anayasal krizi öngörememiştir. Yukarıda belirtilen tüm bu nedenlerle, herhangi bir araştırmacıya, uzmana, analiste ve bilgili okuyucuya, raporları incelemeye <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukrayna</a> vakasıyla başlamalarını ve ardından <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">Estonya</a> raporuna geçmelerini, ardından <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polonya</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Romanya</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Çek Cumhuriyeti</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovakya</a> üzerine olan raporlarla devam etmelerini ve en son <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Kuzey Makedonya</a> ile bitirmelerini öneririz. Böyle bir sıra, en karmaşık FIMI savaş alanından, en güvenli olanına ve en az hazırlıklı olanlarına kadar bir perspektif sunacaktır.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ukrayna raporu, FIMI sorunlarıyla ilgili ulusal özellikler, konu ile ilgili olayların zaman çizelgesi, FIMI ile başa çıkmak için geliştirilen kurumsal-hukuki ve düzenleyici-tavsiyeli çerçeve ve bu kurumların rolü, FIMI'nin evrimi ve dinamikleri dahil olmak üzere konusal anlatılar, görünüm ve öneriler içeren IRI tarafından dayatılan analitik bir matris izlenerek en kapsamlı şekilde yazılmıştır. Temelde yedi raporun hepsi, bu yapının varyasyonlarını içermekte olup, her ülkenin bu konuda benzersiz olması nedeniyle ülke özelliklerine saygı göstermektedir. Her ülke, bu tür tehditlerle mücadelede farklı yaklaşımlar ve zaman dilimleri benimsemişken, bazıları kurumsal yapı gelişimi ve FIMI hakkında sosyal farkındalık açısından geri kalmıştır. Böylece, FIMI, düşman dış aktörlerden gelen uzun vadeli niyet beyanı olmasına rağmen, yedi ülkenin hepsini eşit derecede güçlü bir şekilde etkilememiştir; dolayısıyla FIMI'ye dair farklı algılar ve kurumsal tepkiler olmuştur.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Neden Ukrayna başlangıç raporu olmalıdır? Çünkü bu raporlar döngüsünde öne çıkan bir ülke varsa, o da Ukrayna'dır. Ukrayna, 2014'te Rusya tarafından hem kinetik hem de aktif önlemlerle ilk kez saldırıya uğradığında, FIMI ile mücadele etmek için bir kurumsal çerçeve inşa etmeye başlamıştır ve Rus kökenli ve destekli FIMI'ye karşı Avrupa kıtasında öncü olmayı başarmıştır. Ukrayna'da FIMI, Rusya'nın kinetik eylemleriyle el ele gitmiştir; bunlar arasında Kırım'ın ilhakı ve Donbas'taki savaş ve daha sonra Şubat 2022'de başlayan tam ölçekli savaş bulunmaktadır. Benzer iş tanımlarına sahip kurumlar arasında tutarsızlıklar bulunsa da, raporun yazarları, çok sayıda kurum ve yasama normları arasında istenen uyumun olmadığını belirtmektedir. Ukrayna, bu konuda belirli bir sinerji elde etmiştir; bu, Rus FIMI'ye karşı etkili bir mücadele örneği olarak sunulacak kadar yeterlidir. Ukrayna'daki FIMI'yi tanımlayan rapor, birçok, hatta tüm Doğu Kanadı ülkelerinde yarının (3-5 yıl) mücadelesini temsil edebilir.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ukrayna'yı FIMI ile mücadelede küresel düzeyde gündem belirleyici olarak öne çıkaran bir sonuç, “Bilgi Ramstein” organizasyonu fikridir. “Bilgi Ramstein” fikri henüz hayata geçmemiştir, ancak bunun Ukrayna tarafından başlatılan, FIMI ile sıfır noktasında mücadele etme konusunda zengin bir deneyime dayanan bir girişim olması rastgele bir durum değildir. Rapor, hem mevcut hem de önleyici bir kapsamda böyle bir toplantının organize edilmesi gerekliliğinden bahsetmektedir; bunun bir nedeni, FIMI'nin hedef ülkeler üzerinde öncelikle Rusya'da ve yalnızca ara sıra veya daha nadir olarak Çin, Belarus veya başka yerlerde ortaya çıkmasıdır.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>IRI raporları arasında sıradaki ülke Estonya olacaktır ve bunun bir nedeni vardır: Estonya, kurumsal verimlilik ve disiplin örneğidir. Estonya'yı bu manzarada öne çıkaran, FIMI hakkında erken farkındalıktır (en azından 2007'den beri, <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">Sovyet Kahramanı anıtı saldırısı</a> sonucunda) ve geniş bir eğitim ölçeğinde medya ve bilgi okuryazarlığı programıdır. Başka bir deyişle, Estonya, hem bürokrasi hem de genel nüfus düzeyinde eğitim açısından ilham alınacak bir örnektir. Rapor, Estonya'nın stratejik iletişimin tüm yürütme kurumları arasında nasıl organize edilmesi gerektiği konusunda etkileyici bir örnek olduğunu iletmektedir. Raporun bir alıntısı faydalı olacaktır: “Estonya'daki her bakanlık ve devlet kurumu, stratejik iletişimle ilgili belirli sorumlulukları üstlenmiş ve eğitim almış en az bir yetkiliye sahiptir.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>İlginç bir şekilde, Estonya, terimin kullanılmaya başlamasından çok önce FIMI ile mücadele ediyordu; Ukrayna örneği göz önüne alındığında, Ukrayna, FIMI ile mücadele etmek için büyük bir reforma zorlanmıştı, çünkü bu durum, büyük bir sıcak savaşın varoluşsal tehdidi ile el ele gitmekteydi. Estonya, Ukrayna'daki sızan ve ardından açık işgali iyi gözlemleyerek ilham almış ve şu temel deneyimlere dayanan sonuçlara ulaşmıştır: “Estonya'nın deneyimi, FIMI'ye karşı dayanıklılık için üç faktörün zorunlu olduğunu göstermektedir. Öncelikle, sağlam bir ulusal yapı belgesi çerçevesine uygun olarak stratejik iletişimlerin formüle edilmesi ve uygulanması gerekmektedir. İkincisi, medyanın özerkliğini koruyan bir ortam yaratılmalıdır. Üçüncüsü, demokratik süreçlere ve devlet kurumlarına kamu güveni korunmalıdır.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Bu çıkarımlar, Ukrayna tarafından inşa edilen kurumsal deneyim ve ekosistem dayanıklılığı ile birlikte, diğer raporlardaki tanımlayıcı içeriği kontrol etmek için bir rehber üçlüsü olarak hizmet edebilir. Bu bizi Polonya raporuna getiriyor. Bu raporda dikkat çeken bir nokta, FIMI'nin uzun zamandır bilinen “aktif önlemler” terimi ve kategorisi ile eşitlenmesidir. Rapor boyunca ana temalardan biri, Polonya'nın dayanıklılığı, kurumsal ve düzenleyici sistemden ziyade, sivil toplum sektörüne dayandığıdır. Başka bir deyişle, Polonya, sivil organizasyonlar, akademi ve genel kamu alanı açısından geniş bir ağa sahip olduğu için belirli bir ölçüde Estonya örneğini hatırlatmaktadır. Bu, dayanıklılık inşa etmek için katı bir düzenleyici çerçeveye ihtiyaç duymayan sosyal eğitim ekosistemine işaret etmektedir; bunun yerine bilgi, geniş bir ölçekte erişim ve bu bilginin yayılması için araçlar gerekmektedir. Ayrıca, sürekli dış tehditler hakkında farkındalığı gösteren bir kimlik faktörü de vardır; bu, FIMI'nin “Rus tehdidi” olarak geniş bir ölçekte yüksek bir farkındalık olduğunda, Polonya toplumunun bu tehdide karşı medya aktivizmi, sivil toplum kuruluşları, akademi ve en azından devlet kurumları aracılığıyla kendi dayanıklılığını inşa etme yolunu bulduğunu göstermektedir. Polonya örneğinin, Estonya ve Ukrayna örneklerinden farklı olmadığı aşikardır.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Kalan raporlar, FIMI ile mücadelede yetersiz dayanıklılık inşa edilebileceği durumları ele almaktadır. Romanya raporu, Kasım ve Aralık 2024'te Romanya'daki başkanlık ve parlamento seçimleri etrafında meydana gelenlerin yalnızca görünüşte bir FIMI vakası olabileceği basit bir nedenle biraz şüpheyle ele alınmalıdır. Daha yapılandırılmış araştırmalara ihtiyacımız var, ancak şu anda Romanya örneğinin bir iç iş olduğunu speküle edebiliriz<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, yani Yerel Bilgi Manipülasyonu ve Müdahalesi - belirli bir noktada kontrolünü kaybetmiş ve bir FIMI operasyonunun parçası haline gelmiştir. Raporun yapısının açıkça IRI analiz matrisine göre belirlendiği göz önüne alındığında, Romanya raporunun yazarları, Romanya'nın egemen sınıfının doğasının, devletin işleyişine yapısal bir engel olup olmadığını ve FIMI ile mücadele için kurumsal çerçevenin, oligarkik ele geçirme arka planında boş bir kabuk olup olmadığını sorgulamalıdır. Başka bir deyişle, Romanya'daki her yerde bulunan gizli servisler (Romanya'da altı böyle kurum bulunmaktadır) FIMI'den dikkatimizi başka bir şeye, henüz geniş kabul görmüş bir terim ve anlayışa sahip olmayan bir şeye yönlendiren yapısal bir faktör müdür?</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Romanya'daki istihbarat ve güvenlik aparatının büyüklüğü ve finansmanı (GSYİH'nın yaklaşık yüzde biri) göz önüne alındığında, ülkenin FIMI ile mücadelede lider olması ve Rus aktif önlemlerine karşı bir siper olması beklenmektedir. Ancak, yazarların belirttiği gibi, ana kılavuz belge ve kurum - Romanya'nın Güvenlik Stratejisi ve Yüksek Savunma Konseyi - bu alanda bir meta-anlatının arkasında kalmış ve/veya reaktif bir araç olmuştur; FIMI ile başa çıkmak için politikalar inşa eden bir yapı olmamıştır. FIMI ile mücadelede bir diğer merkezi kurum, FIMI'nin ne olabileceği konusunda nispeten dar bir anlayışa işaret eden Ulusal Görsel-İşitsel Konseyi olmuştur; bu, IRI listesindeki diğer ülkelerle, örneğin Ukrayna, Estonya ve Polonya ile karşılaştırıldığında farklıdır.</p>\n<p>Kalan üç rapor (Çek Cumhuriyeti, Slovakya ve Kuzey Makedonya üzerine) FIMI ile mücadelede daha az dayanıklı bir kurumsal çerçeve açısından bir alt grupta bir araya getirilebilir; en azından FIMI'yi hedefleyen düzenleyici sistemin tanımına göre katı bir şekilde yargılandığında. Ancak dikkat çekici olan, bu anlamda kurumların ve düzenlemelerin geliştirilmesi için bir kılavuz ilke olarak AB Dijital Hizmetler Yasası ve Siber Güvenlik Yasası'na yapılan atıflardır. Bu, FIMI ile mücadelede etkinliğin, bağımsız bir aktör olarak var olmanın ötesine geçemeyeceğini açıkça belirtmektedir. Çek Cumhuriyeti raporunun mantıklı bir şekilde belirttiği gibi, daha az kurumsal kaynağa sahip aktörler için AB Dijital Hizmetler Yasası, FIMI'ye karşı zorunlu bir şemsiyedir:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Uluslararası düzeyde, AB Dijital Hizmetler Yasası ve Siber Güvenlik Yasası gibi düzenlemeler oluşturulmuş olsa da, üye devletler arasındaki koordinasyon hala eksiktir. FIMI, doğası gereği sınırları aşmakta ve yine de ulusal düzeydeki tepkiler parçalı kalmaktadır. AB, FIMI operasyonları hakkında gerçek zamanlı istihbarat değişimi için mekanizmaları geliştirebilir ve siber güvenlik ajansları, istihbarat servisleri ve özel platformlar arasında daha yakın işbirliğini teşvik edebilir. Güçlü bir veri paylaşım, ortak eylem ve karşılıklı destek sistemi olmadan, AB genelindeki stratejilerin etkinliği sınırlı kalmaktadır.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Kuzey Makedonya raporunun açıkça belirttiği gibi, sivil toplum, FIMI ile mücadelede zayıf kurumsal ayarları telafi eden sektördür. Bu, bir panzehir olarak ele alınmamalıdır, ancak devlet kurumlarının her zaman uygun veya optimal bir şekilde toplum içinde kaos yaymayı amaçlayan sinsice manipülasyonlara yanıt vermediği gerçeğine dair bir umut ışığıdır.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Yedi IRI raporunu okumanın bir olası sonucu, herkesin diğerinden öğrenebileceği bir şey olduğudur. (Çoğunlukla Rus) FIMI ile mücadele, sosyal dokuyu ve devletin kurumsal dayanıklılığını zayıflatmaya yönelik sürekli öğrenme ve yenilenen girişimlere karşı amansız bir mücadele sürecidir. Polonya raporu, FIMI'nin sadece “aktif önlemler”e işaret eden başka bir yol olduğunu belirtmiştir; bu terim, bir yüzyıl önce ünlü Çeka tarafından icat edilmiştir. Bu çok faydalı bir gözlemdir. FIMI ile mücadele yeni bir şey değildir. Soğuk Savaş döneminde, Batı'daki tüm kurumsal ekosistemler bu tür tehditlerle mücadeleye adanmıştır. Sadece bu dersleri güncel bilgi toplumunun mevcut gerçekliğine uyarlamak, zaman zaman yeniden inşa etmek ve tazelemek gerekiyor.</p>\n<p>Son olarak, IRI raporları, FIMI ile mücadelede bir etkinlik endeksi oluşturma çabası öneriyor olabilir. Açıkça daha büyük bir araştırma gövdesine ihtiyaç vardır; bu, FIMI ile mücadelede birinci sırada deneyim biriktirmiş birçok başka vakayı da içermelidir. Örnekler arasında Moldova, Ermenistan, Gürcistan veya Almanya gibi çok daha büyük aktörler bulunmaktadır. Bu ülkelerin hepsi, FIMI operasyonlarının yoğun ve kapsamlı kampanyalarına dayanmak zorunda kalmıştır; bazıları (Almanya gibi) bu deneyimi Soğuk Savaş'ın erken aşamalarından beri yaşamaktadır.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Bu metin, demokratik toplumlarda yabancı bilgi manipülasyonu ve müdahalesi konusunda farkındalığı artırmayı amaçlayan IRI ve Yeni Doğu Avrupa arasında özel bir işbirliği projesinin parçasıdır.</em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong>, Orta ve Doğu Avrupa çalışmaları konusunda uzmanlaşmış bir siyaset bilimcisidir. Şu anda Radio France Internationale'ın Polonya'daki muhabiridir.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Snoop.ro portalının yakın tarihli bir araştırması, son iki ayda Romanya'da meydana gelenlerin bir FIMI kampanyasının parçası olmadığını, ancak o dönemdeki ikinci en büyük sistemik parti olan Ulusal Liberal Parti (PNL) aracılığıyla Romanya gizli servisleriyle bağlantılı kişilerin doğrudan katılımıyla bir iç iş olduğunu yeterince ikna edici bir şekilde önermektedir. Daha fazla bilgi için: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:38:02.519", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>Geçen yıl, Uluslararası Cumhuriyetçi Enstitü'nün (IRI) Beacon Projesi, çeşitli Avrupa ülkelerinde (ve ayrıca Tayvan'da) yabancı bilgi manipülasyonu ve müdahalesini anlamak için kapsamlı bir çalışma yaptı. Sonuçlar farklı yaklaşımlar gösteriyor, ancak aynı zamanda bu artan tehditlere karşı demokratik dayanıklılığı güçlendirmek için uygulanabilecek ve uygulanması gereken ortak dersler de var.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"tr", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:38:31.659", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Vastustaminen FIMI:stä. Katsaus seitsemään maahan Beacon-projektin alla", key:"uid": string:"10fc1502-5c89-47e9-8ff7-edd5c12b31be", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Seitsemän maata Keski- ja Itä-Euroopasta on analysoitu <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">IRI:n politiikkaraporttien sarjassa</a>, joka käsittelee ulkomaista informaatiomanipulaatiota ja häirintää (FIMI) <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">Beacon Project</a> -nimikkeen alla, ja joka päättyi syyskuussa 2024. Nämä seitsemän maata ovat erillisiä tapauksia, joita FIMI on vaikuttanut, mutta niillä on paljon yhteistä, ei vähiten siksi, että kaikki niistä ovat olleet Venäjän haitallisten toimien kohteena jossain määrin tai niitä on käytetty hyväksi FIMI:n projisoimiseksi \"strategisia vihollisia\" kohtaan (katso esimerkiksi Makedonian tapaus, joka tuli FIMI:n keskukseksi Yhdysvaltoja vastaan vuoden 2016 presidentinvaaleissa).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Näiden raporttien analyysi päättyy kolme kuukautta ennen tämän arvion kirjoittamista, joten voidaan todeta, että ne ovat ajantasaisia, mutta joissakin tapauksissa TTP:t (taktiikat, tekniikat ja menettelyt) muuttuvat niin nopeasti, että kaksi tai kolme kuukautta raporttien julkaisemisen jälkeen tilanne voi näyttää (jopa) radikaalisti erilaiselta. Tällainen on Romanian raportin tilanne, joka ei voinut ennakoida poliittista, vaalista ja perustuslaillista kriisiä, joka tapahtui marraskuun lopussa ja jonka syynä näytti olevan haitallinen häirintä sekä sisäisistä (pääasiassa) että venäläisistä lähteistä. Kaiken edellä mainitun perusteella ehdotamme kaikille tutkijoille, asiantuntijoille, analyytikoille ja hyvin informoiduille lukijoille, että he aloittavat tutkimuksensa ja raporttien käsittelynsä Ukrainan tapauksesta <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">ja eivät Romaniasta, ja jatkavat sitten <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">Viron</a> raportilla, sitten raporttien kanssa <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Puolasta</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Romaniasta</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Tšekistä</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovakiasta</a> ja päätyvät <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Pohjois-Makedoniaan</a>. Tällainen järjestys tarjoaisi näkökulman kaikkein monimutkaisimmasta FIMI-taistelukentästä, kaikkein suojatuimmasta vähiten valmistautuneisiin.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ukrainan raportti on perusteellisin, ja se seuraa IRI:n asettamaa analyyttista matriisia, joka sisältää johdannon FIMI-ongelmiin kansallisista erityispiirteistä, aiheeseen liittyvien tapahtumien aikajanasta, FIMI:n käsittelyyn kehitetystä institutionaalisesta, oikeudellisesta ja sääntely- ja määräysperusteisesta ympäristöstä sekä näiden instituutioiden roolista, FIMI:n kehityksestä ja dynamiikasta, mukaan lukien ajankohtaisista kertomuksista, näkymistä ja suosituksista. Periaatteessa kaikki seitsemän raporttia sisältävät tämän rakenteen muunnelmia, kunnioittaen tietenkin maiden erityispiirteitä, sillä jokainen maa on ainutlaatuinen tässä suhteessa, ja ne ovat omaksuneet erilaisia lähestymistapoja ja aikarajoja tämänkaltaisten uhkien torjumiseksi, kun taas jotkut ovat jääneet jälkeen institutionaalisen rakenteen kehittämisessä ja sosiaalisessa tietoisuudessa FIMI:stä. Näin ollen, vaikka FIMI on pitkäaikainen aikomuslausuma vihamielisiltä ulkoisilta toimijoilta, se ei ole vaikuttanut yhtä voimakkaasti kaikkiin seitsemään maahan, ja siten on ollut erilaisia käsityksiä FIMI:stä ja institutionaalisia reaktioita siihen.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p> miksi Ukrainan tulisi olla aloitusraportti? Koska jos on yksi maa, joka erottuu tässä raporttien syklissä, niin se on Ukraina. Ukraina on rakentanut institutionaalista kehystä FIMI:n torjumiseksi vuodesta 2014, jolloin se ensimmäisen kerran joutui Venäjän hyökkäyksen kohteeksi sekä kineettisesti että aktiivisten toimien kautta, ja se on osoittautunut Euroopan mantereella kärkihyökkäykseksi Venäjän alkuperäistä ja sponsoroimaa FIMI:tä vastaan. Ukrainan tapauksessa FIMI kulki käsi kädessä Venäjän kineettisten toimien kanssa, ei vähiten Krimin liittämisen ja Donbasin sodan myötä, ja myöhemmin täysimittaisena sotana, joka alkoi helmikuussa 2022. Vaikka instituutioiden välillä on epäjohdonmukaisuuksia, ja raportin kirjoittajat viittaavat haluttomaan johdonmukaisuuteen instituutioiden ja lainsäädännön normien moninaisuudessa, Ukraina on saavuttanut tietyn asteen synergiaa tässä suhteessa, riittävästi ollakseen esimerkki tehokkaasta taistelusta Venäjän FIMI:tä vastaan yhdessä kineettisen taistelun kanssa. Raportti, joka kuvaa FIMI:tä Ukrainassa, saattaa hyvin edustaa huomisen taistelua (3-5 vuotta) monissa, ellei kaikissa Itäisen siiven maissa.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Yksi keskeinen seikka, joka erottuu Ukrainasta globaalilla tasolla FIMI:n torjunnassa, on ajatus \"Informaatiosta Ramstein\". Ajatus \"Informaatiosta Ramstein\" ei ole vielä toteutunut, mutta se, että se on Ukrainan käynnistämä aloite, jota tukee rikas kokemus FIMI:n torjumisesta nollalinjalla, ei ole sattumaa. Raportti puhuu tarpeesta järjestää tällainen kokous sekä nykyisellä että ennaltaehkäisevällä näkökulmalla, yksi syy on se, että FIMI syntyy ensisijaisesti kohdemaita vastaan Venäjältä, ja vain satunnaisesti tai harvemmin Kiinasta, Valko-Venäjältä tai muualta.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Seuraava IRI:n raportti FIMI:stä olisi Viro, ja syy on yksi: Viro on esimerkki institutionaalisesta tehokkuudesta ja kurista. Mikä erottaa Viron tässä maisemassa, on varhainen tietoisuus FIMI:stä (vähintään vuodesta 2007, <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">Soviet Hero -monumentin hyökkäyksen</a> seurauksena) ja laaja media- ja informaatiokoulutusohjelma. Toisin sanoen, Viro on esimerkki, josta voidaan ottaa inspiraatiota koulutuksessa, sekä byrokratian että laajemman väestön tasolla, ja StratCom-infrastruktuurissa. Viro, kuten raportti välittää, on eloisa esimerkki siitä, miten strateginen viestintä on järjestettävä kaikissa toimeenpanevissa instituutioissa. Raportista voisi lainata: \"Jokaisella Viron ministeriöllä ja valtion virastolla on vähintään yksi virallinen, joka on saanut koulutusta ja jolla on erityisiä vastuita strategisesta viestinnästä kyseisen organisaation alalla.\"</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Kiinnostavaa on, että Viro on taistellut FIMI:tä vastaan kauan ennen kuin termi tuli käyttöön, jopa Ukrainan tapauksessa, joka pakotettiin massiiviseen uudistukseen FIMI:n torjumiseksi, kun se tunsi, että se kulki käsi kädessä olemassa olevan uhan kanssa massiivisesta kuumasta sodasta. Viro, ollessaan myös inspiroitunut hyvin informoidusta havainnosta Ukrainan hiipivästä ja sitten avoimesta hyökkäyksestä, tuli seuraaviin keskeisiin kokemuksiin perustuville johtopäätöksille: \"Vironn kokemukset osoittavat, että kolme tekijää ovat välttämättömiä FIMI:lle vastustuskyvyn saavuttamiseksi. Ensinnäkin on oltava strategisen viestinnän muotoilu ja toteutus vahvan kansallisen rakenteen asiakirjojen mukaisesti. Toiseksi on luotava ympäristö, joka suojaa median autonomiaa. Kolmanneksi on säilytettävä julkinen luottamus demokraattisiin prosesseihin ja valtion instituutioihin.\"</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Nämä opit yhdessä Ukrainan rakentaman institutionaalisen kokemuksen ja ekosysteemisen vastustuskyvyn kanssa voisivat toimia ohjeena tarkistaa kuvailevaa sisältöä, joka on esitetty muissa raporteissa. Tämä vie meidät seuraavaan raporttiin, Puolasta. Tässä raportissa on huomionarvoista FIMI:n rinnastaminen pitkään tunnettuun termiin ja kategoriaan \"aktiiviset toimet\". Koko raportin ajan yksi pääteemoista on, että Puola on kehittänyt vastustuskykyä ei niinkään ja ei yksinomaan institutionaalisen ja sääntelyjärjestelmän ansiosta, vaan ei-valtiollisen sektorin ansiosta. Toisin sanoen Puola muistuttaa tietyssä määrin Viron tapausta, sen laajan kansalaisjärjestöjen, akatemian ja julkisen tilan verkoston vuoksi. Tämä ohjaa implisiittisesti sosiaalista koulutusekosysteemiä, joka ei välttämättä tarvitse jäykkää sääntelykehystä vastustuskyvyn rakentamiseksi, vaan tietoa, pääsyä siihen laajasti ja välineitä tämän tiedon levittämiseksi. Voisi väittää, että on myös lisätekijä, joka on vihjaava mutta ei eksplisiittisesti mainittu, identiteetti, joka kertoo jatkuvista ulkoisista uhista. Toisin sanoen, kun tietoisuus FIMI:stä \"venäläisenä uhkana\" on laajaa, Puolan yhteiskunta löytää oman tapansa rakentaa vastustuskykyä tätä uhkaa vastaan median aktivismin, kansalaisyhteiskunnan organisaatioiden, akatemian ja ei vähiten valtion instituutioiden kautta. On itsestään selvää, että Puolan tapaus ei eroa Viron ja Ukrainan tapauksista.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jäljelle jäävät raportit käsittelevät tapauksia, joita voitaisiin tulkita riittämättömän vastustuskyvyn rakentamiseksi FIMI:n torjumiseksi. Romanian raporttia tulisi käsitellä hieman skeptisesti yksinkertaisesta syystä, että se, mitä tapahtui marraskuussa ja joulukuussa 2024 Romanian presidentti- ja parlamenttivaalien ympärillä, saattaa olla FIMI:n tapaus vain pinnallisesti. Tarvitsemme paljon enemmän jäsenneltyjä tutkimuksia, mutta toistaiseksi voimme spekuloida, että Romanian tapaus saattoi olla sisäinen työ<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, eli kotimainen informaatiomanipulaatio ja häirintä - joka jossain vaiheessa menetti hallinnan itsestään ja tuli osaksi FIMI-operaatiota. Vaikka raportin rakenne oli selvästi IRI:n analyysimatriisin sanelemana, raportin kirjoittajien tulisi myös etsiä vastausta kysymykseen, voisiko Romanian hallitsevan luokan luonne olla rakenteellinen este valtion toiminnalle ja onko FIMI:n torjumiseen liittyvä institutionaalinen ympäristö tyhjää kuorta oligarkkisen kaappauksen taustalla. Toisin sanoen, ovatko kaikkialla läsnä olevat Romanian salaiset palvelut (Romaniassa on kuusi tällaista instituutiota) rakenteellinen tekijä, joka ohjaa huomioimme FIMI:stä kohti jotain, jolle ei vieläkään ole laajasti hyväksyttyä termiä ja ymmärrystä.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jossain määrin harhaanjohtavasti, ottaen huomioon Romanian tiedustelu- ja turvallisuuslaitoksen koko ja rahoitus (noin yksi prosentti BKT:stä), maan tulisi olla johtaja FIMI:n torjunnassa ja venäläisten aktiivisten toimien edessä. Kuitenkin, kuten kirjoittajat huomauttavat, pääasiallinen ohjaava asiakirja ja instituutio - Romanian turvallisuusstrategia yhdessä ylimmän puolustusneuvoston kanssa - ovat olleet meta-narratiivin takana alalla ja/tai reaktiivinen instrumentti, eivätkä FIMI:n torjuntaan liittyvien politiikkojen rakentaja. Toinen keskeinen instituutio FIMI:n torjumiseksi on ollut kansallinen audiovisuaalinen neuvosto, mikä viittaa suhteellisen kapeaan ymmärrykseen siitä, mitä FIMI voi olla, toisin kuin muissa IRI-listan maissa, kuten Ukrainassa, Virossa ja Puolassa.</p>\n<p>Jäljelle jäävät kolme raporttia (Tšekistä, Slovakiasta ja Pohjois-Makedoniasta) voitaisiin niputtaa yhteen alaryhmään, kun tarkastellaan vähemmän vastustuskykyistä institutionaalista ympäristöä FIMI:n torjumiseksi, ainakin tiukasti arvioiden sääntelyjärjestelmän kuvausta, joka tähtää FIMI:in. Huomionarvoista on kuitenkin viittaukset EU:n digitaalisiin palvelusääntöihin ja kyberturvallisuuslakiin ohjaavana periaatteena instituutioiden ja sääntöjen kehittämisessä tässä mielessä. Se määrittelee selvästi, että tehokkuus FIMI:n torjunnassa ei voi toteutua olemalla itsenäinen toimija. Kuten Tšekin raportti vakuuttavasti osoittaa, vähemmän institutionaalisia resursseja omaaville toimijoille EU:n digitaalinen palvelulaki on pakollinen suoja FIMI:tä vastaan:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Kansainvälisellä tasolla, vaikka EU on perustanut sääntöjä, kuten digitaalisten palveluiden laki ja kyberturvallisuuslaki, jäsenvaltioiden välinen koordinointi on edelleen puutteellista. FIMI ylittää luonteeltaan rajat, ja silti kansalliset vastaukset pysyvät fragmentoituneina. EU voisi parantaa mekanismeja FIMI-operaatioiden reaaliaikaiseen tiedonvaihtoon ja edistää tiiviimpää yhteistyötä kyberturvallisuusviranomaisten, tiedustelupalveluiden ja yksityisten alustojen välillä. Ilman vahvaa järjestelmää tietojen jakamiseen, yhteisiin toimiin ja keskinäiseen tukeen, EU:n laajuisten strategioiden tehokkuus pysyy rajoitettuna.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Kuten Pohjois-Makedonian raportti kirkkaasti ehdottaa, kansalaisyhteiskunta on sektori, joka kompensoi heikkoja institutionaalisia asetuksia FIMI:n torjumisessa. Sitä ei tulisi pitää panaceana, mutta se on hopeareunus tiedolle, että valtion instituutiot eivät aina reagoi riittävästi tai optimaalisesti insidious manipulaatioihin, jotka on tarkoitettu kylvämään kaaosta yhteiskunnissa.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Yksi mahdollinen johtopäätös seitsemän IRI-raportin lukemisesta on, että kaikilla on jotain opittavaa toisiltaan. Taistelu (useimmiten venäläistä) FIMI:tä vastaan on jatkuva oppimisprosessi ja väsymätön taistelu uusien yritysten torjumiseksi, jotka pyrkivät rapauttamaan sosiaalista kudosta ja valtion institutionaalista vastustuskykyä. Puolan raportti mainitsi, että FIMI on vain toinen tapa viitata \"aktiivisiin toimiin\", termiin, jonka tunnettu Cheka keksi vuosisata sitten. Tämä on erittäin hyödyllinen havainto. Taistelu FIMI:tä vastaan ei ole mitään uutta. Kylmän sodan aikana koko institutionaaliset ekosysteemit lännessä omistautuivat näiden kaltaisten uhkien torjumiseen. Meidän tarvitsee vain päivittää, ajoittain rakentaa uudelleen ja mukauttaa monia näistä opituista opetuksista nykyiseen informaatioyhteiskunnan todellisuuteen.</p>\n<p>Viimeiseksi, mutta ei vähäisimpänä, IRI-raportit voivat ehdottaa jatkotoimia FIMI:n torjunnan tehokkuuden rakentamiseksi. Ilmeisesti tarvitaan paljon laajempaa tutkimusta, joka tuo mukaan monia muita tapauksia, mukaan lukien maita, jotka ovat keränneet kokemusta FIMI:n torjunnan eturintamassa. Esimerkkejä ovat Moldova, Armenia, Georgia tai paljon suuremmat toimijat, kuten Saksa. Kaikkien näiden maiden on täytynyt kestää intensiivisiä ja laajoja FIMI-operaatioiden kampanjoita, joista osa (kuten Saksa) on kokenut tämän kokemuksen kylmän sodan varhaisvaiheista lähtien.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Tämä teksti on osa erityistä yhteistyöprojektia IRI:n ja New Eastern Europen välillä, jonka tavoitteena on lisätä tietoisuutta </em><em>ulkomaalaisesta informaatiomanipulaatiosta ja häirinnästä demokraattisissa yhteiskunnissa</em><em>.</em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> on poliittinen tutkija, joka erikoistuu Keski- ja Itä-Euroopan tutkimukseen. Hän on tällä hetkellä Puolan asukastoimittaja Radio France Internationalen Romanian toimistossa.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Äskettäinen tutkimus Snoop.ro-portaalilta viittaa vakuuttavasti siihen, että se, mitä Romaniassa on tapahtunut viimeisten kahden kuukauden aikana, ei ollut osa FIMI-kampanjaa, vaan sisäinen työ, johon osallistui suoraan ihmisiä, jotka olivat yhteydessä Romanian salaisiin palveluihin toisen suurimman systeemisen puolueen kautta tuolloin, Kansallisen liberaalipuolueen (PNL). Lisätietoja: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:48:41.505", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>Viime vuonna Kansainvälisen republikaanisen instituutin (IRI) Beacon-projekti teki kattavan tutkimuksen ymmärtääkseen ulkomaista tiedon manipulointia ja häirintää eri Euroopan maissa (sekä Taiwanissa). Tulokset osoittavat erilaisia lähestymistapoja, mutta myös yhteisiä opetuksia, joita voidaan ja pitäisi soveltaa vahvistamaan demokraattista kestävyyttä näitä kasvavia uhkia vastaan.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"fi", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:49:00.011", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Borba protiv FIMI. Pregled sedam zemalja u okviru Beacon projekta", key:"uid": string:"21ef1068-0d7f-484a-9e84-ee6537b61214", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Analizirano je sedam zemalja iz Srednje i Istočne Europe u <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">nizu IRI izvještaja o politici</a> o manipulaciji i ometanju stranih informacija (FIMI) pod oznakom <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">Beacon Project</a> koja je završila u rujnu 2024. Sedam zemalja su različiti slučajevi koji su bili pogođeni FIMI, no imaju mnogo zajedničkog, ne samo zato što su sve bile meta ruskih zlonamjernih akcija u određenoj mjeri, ili su instrumentalizirane za projiciranje FIMI prema \"strateškim neprijateljima\" (vidi slučaj Makedonije koja je postala središte za FIMI protiv SAD-a u predsjedničkoj utrci 2016. godine).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Analiza u ovim izvještajima prestaje tri mjeseca prije nego što je ovaj pregled napisan, stoga se može potvrditi da su ažurirani, ali u nekim slučajevima TTP-ovi (taktike, tehnike i procedure) se mijenjaju tako brzo da bi situacija dva ili tri mjeseca nakon objavljivanja izvještaja mogla izgledati (čak) radikalno drugačije. Takav je slučaj rumunskog izvještaja koji nije mogao predvidjeti političku, izbornu i ustavnu krizu koja se dogodila krajem studenog i koja je očito bila uzrokovana zlonamjernim ometanjem iz unutarnjih (prvenstveno) i ruskih izvora. Sa svime navedenim, sugerirali bismo svakom istraživaču, stručnjaku, analitičaru i informiranom čitatelju da započne svoje istraživanje i obradu izvještaja s slučajem <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukrajine</a>, a ne Rumunjske, a zatim da nastavi s <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estonskim</a> izvještajem, zatim onima o <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Poljskoj</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Rumunjskoj</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Češkoj</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovačkoj</a> i završiti s <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Sjevernom Makedonijom</a>. Takav slijed bi ponudio perspektivu s najkompleksnijeg FIMI bojišta, kroz najsigurnije do najmanje pripremljenih.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Izvještaj o Ukrajini je najtemeljitije napisan dok slijedi analitičku matricu koju je postavio IRI koja obuhvaća uvod u FIMI problematiku u vezi s nacionalnim specifičnostima, vremenskom linijom događaja povezanih s temom, institucionalno-pravnim i regulativno-preskriptivnim okvirom razvijenim za borbu protiv FIMI i ulogom tih institucija, evolucijom i dinamikom FIMI uključujući tematske narative, izglede i preporuke. U osnovi, svih sedam izvještaja uključuje varijacije ove strukture, očito poštujući specifičnosti svake zemlje, budući da je svaka zemlja jedinstvena u tom pogledu, usvojivši različite pristupe i vremenske okvire u borbi protiv ovakvih prijetnji, dok su neki zaostajali u smislu razvoja institucionalnog okvira i društvene svijesti o FIMI. Tako, dok je FIMI dugoročna izjava namjera od strane neprijateljskih vanjskih aktera, nije jednako snažno utjecao na svih sedam zemalja, odnosno postojale su različite percepcije o FIMI i institucionalne reakcije na to.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Zašto bi Ukrajina trebala biti početni izvještaj? Zato što ako postoji jedna zemlja koja se ističe u ovom ciklusu izvještaja, to je Ukrajina. Ukrajina gradi institucionalni okvir za borbu protiv FIMI od 2014. godine kada je prvi put napadnuta od strane Rusije, kako kinetički, tako i kroz aktivne mjere, dokazuje da je postala prednja linija na europskom kontinentu u borbi protiv FIMI koji potječe iz Rusije i koji je sponzoriran od strane Rusije. U slučaju Ukrajine, FIMI je išao ruku pod ruku s kinetičkim akcijama Rusije, ne manje od aneksije Krima i rata u Donbasu, a kasnije u punom ratu koji je započeo u veljači 2022. Iako postoje nesuglasice između institucija sličnih opisa posla, a autori izvještaja ukazuju na nedostatak koherentnosti unutar mnoštva institucija i zakonodavnih normi, Ukrajina je postigla određeni stupanj sinergije u tom pogledu, dovoljno da se predstavi kao primjer učinkovite borbe protiv ruskog FIMI zajedno s kinetičkom borbom. Izvještaj koji opisuje FIMI u Ukrajini mogao bi vrlo dobro predstavljati borbu sutrašnjice (3-5 godina) u mnogim, ako ne i svim zemljama na Istočnom Frontu.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jedna od ključnih ideja koja izdvaja Ukrajinu kao postavljača agende borbe protiv FIMI na globalnoj razini je ideja o organiziranju \"Informacijskog Ramsteina\". Ideja o \"Informacijskom Ramsteinu\" još nije ostvarena, ali činjenica da je to inicijativa koju je pokrenula Ukrajina, potkrijepljena bogatim iskustvom borbe protiv FIMI na nultoj liniji, nije slučajnost. Izvještaj govori o nužnosti organiziranja takvog okupljanja s obzirom na trenutne i preventivne aspekte, jedan od razloga je taj što FIMI potječe protiv zemalja ciljeva prvenstveno iz Rusije, a samo povremeno ili rjeđe iz Kine, Bjelorusije ili drugdje.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Sljedeći u nizu IRI izvještaja o FIMI bi bio Estonija i to iz jednog razloga: Estonija je slučaj institucionalne učinkovitosti i discipline. Ono što izdvaja Estoniju u ovom kontekstu je rana svijest o FIMI (barem od 2007. godine, kao rezultat <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">napada na spomenik sovjetskom heroju</a>) i program medijske i informacijske pismenosti na širokoj obrazovnoj razini. Drugim riječima, Estonija je primjer iz kojeg se treba inspirirati u pogledu obrazovanja, kako na razini birokracije, tako i na razini šire populacije, te StratCom infrastrukture. Estonija, kako izvještaj prenosi, je elokventan primjer kako se strateška komunikacija mora organizirati kroz sve izvršne institucije. Citati iz izvještaja bi bili korisni: “Svako ministarstvo i državna agencija u Estoniji ima barem jednog službenika koji je prošao obuku i kojem su dodijeljene specifične odgovornosti vezane uz stratešku komunikaciju unutar nadležnosti te organizacije.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Što je zanimljivo, Estonija se bori protiv FIMI mnogo prije nego što je termin došao u upotrebu, čak i uzimajući u obzir slučaj Ukrajine, koja je bila prisiljena na masovnu reformu kako bi se borila protiv FIMI kada je osjetila da ide ruku pod ruku s egzistencijalnom prijetnjom masovnog vrućeg rata. Estonija, dok je također bila inspirirana dobro informiranim promatranjem postupne, a zatim otvorene invazije u Ukrajini, došla je do sljedećih ključnih iskustava temeljenih zaključaka: “Iskustvo Estonije pokazuje da su tri faktora neophodna za otpornost protiv FIMI. Prvo, mora postojati formulacija i implementacija strateških komunikacija u skladu s robusnim nacionalnim okvirom strukturnih dokumenata. Drugo, mora se stvoriti okruženje koje štiti autonomiju medija. Treće, javno povjerenje u demokratske procese i državne institucije mora se očuvati.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ove spoznaje, zajedno s institucionalnim iskustvom i ekosistemskom otpornošću koju je izgradila Ukrajina, mogle bi poslužiti kao vodič trojici za provjeru deskriptivnog sadržaja izraženog u ostalim izvještajima. To nas dovodi do sljedećeg izvještaja, o Poljskoj. Ono što je značajno u ovom izvještaju je izjednačavanje FIMI s dugotrajno poznatim pojmom i kategorijom \"aktivne mjere\". Kroz izvještaj jedna od glavnih niti je da je Poljska razvila otpornost ne toliko i ne isključivo zbog institucionalnog i regulativnog sustava, već zbog ne-državnog sektora. Drugim riječima, Poljska do određene mjere podsjeća na estonski slučaj, zbog svoje široke mreže građanskih organizacija, akademske zajednice i javnog prostora u cjelini. To implicitno ukazuje na društveno obrazovni ekosustav koji ne mora nužno imati kruti regulativni okvir za izgradnju otpornosti, već znanje, pristup njemu na širokoj razini i sredstva za širenje tog znanja. Moglo bi se tvrditi da postoji i dodatni faktor, impliciran ali ne izričito spomenut, a to je identitet koji govori o svijesti o stalnim vanjskim prijetnjama. Drugim riječima, kada postoji visoka svijest o FIMI kao \"ruskoj prijetnji\" na širokoj razini, poljsko društvo stječe svoj način izgradnje otpornosti protiv te prijetnje kroz medijski aktivizam, organizacije civilnog društva, akademsku zajednicu i ne manje važno državne institucije. Podrazumijeva se da poljski slučaj nije drugačiji od estonskog i ukrajinskog.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Preostali izvještaji bave se slučajevima koji se mogu interpretirati kao izgradnja nedovoljne otpornosti u borbi protiv FIMI. Izvještaj o Rumunjskoj treba tretirati s malo skepticizma iz jednostavnog razloga što se ono što se dogodilo u studenom i prosincu 2024. oko predsjedničkih i parlamentarnih izbora u Rumunjskoj može činiti kao slučaj FIMI samo naizgled. Potrebna su nam mnogo strukturiranija istraživanja, no za sada možemo spekulirati da je rumunski slučaj mogao biti unutarnji posao<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, to jest domaća manipulacija i ometanje informacija - koja je u određenom trenutku izgubila kontrolu nad sobom i postala dio FIMI operacije. Iako je, očito, struktura izvještaja bila diktirana IRI matricom analize, autori izvještaja o Rumunjskoj trebali bi također potražiti odgovor na pitanje može li priroda rumunjske vladajuće klase biti strukturna prepreka načinu na koji država funkcionira i je li institucionalni okvir za borbu protiv FIMI prazna ljuska na pozadini oligarhijskog hvatanja. Drugim riječima, jesu li sveprisutne rumunjske tajne službe (ima ih šest u Rumunjskoj) strukturni faktor koji odvraća našu pažnju od FIMI prema nečemu što još uvijek nema široko prihvaćen termin i razumijevanje u cjelini.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Pomalo zavaravajuće, s obzirom na veličinu i financiranje obavještajnog i sigurnosnog aparata u Rumunjskoj (približno jedan posto BDP-a), zemlja bi trebala biti lider u borbi protiv FIMI i bedem pred ruskim aktivnim mjerama. Međutim, kao što autori ističu, glavni dokument i institucija - Sigurnosna strategija Rumunjske, zajedno s Vijećem za vrhovnu obranu - bili su iza meta-narativa u toj domeni i/ili reaktivnog instrumenta, a ne graditelja politika za borbu protiv FIMI per se. Druga središnja institucija za borbu protiv FIMI bila je Nacionalno audio-vizualno vijeće, što ukazuje na relativno usko razumijevanje onoga što FIMI može biti, za razliku od drugih zemalja na IRI popisu, poput Ukrajine, Estonije i Poljske.</p>\n<p>Preostala tri izvještaja (o Češkoj, Slovačkoj i Sjevernoj Makedoniji) mogla bi se grupirati u podgrupu s gledišta manje otpornog institucionalnog okvira za borbu protiv FIMI, barem strogo sudeći prema opisu regulativnog sustava koji se bavi FIMI. Ono što je međutim značajno su reference na EU Digital Services Act i Cybersecurity Act kao vodič za razvoj institucija i regulativa u tom smislu. Jasno se navodi da učinkovitost u borbi protiv FIMI ne može se postići djelovanjem kao samostalni akter. Kao što izvještaj o Češkoj uvjerljivo ukazuje, za aktere s manjim institucionalnim resursima, EU Digital Services Act je obavezan kišobran protiv FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Na međunarodnoj razini, dok je EU uspostavila regulative kao što su Digital Services Act i Cybersecurity Act, koordinacija između država članica još uvijek nedostaje. FIMI, po svojoj prirodi, nadilazi granice, a nacionalne reakcije ostaju fragmentirane. EU bi mogla poboljšati mehanizme za razmjenu obavještajnih podataka o FIMI operacijama u stvarnom vremenu i potaknuti bližu suradnju između agencija za kibernetičku sigurnost, obavještajnih službi i privatnih platformi. Bez robusnog sustava za dijeljenje podataka, zajedničko djelovanje i uzajamnu podršku, učinkovitost strategija na razini EU ostaje ograničena.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Kao što izvještaj o Sjevernoj Makedoniji jasno sugerira, civilno društvo je sektor koji nadoknađuje slabe institucionalne okvire u borbi protiv FIMI. Ne bi se trebao tretirati kao panaceja, ali je to svijetla točka u saznanju da državne institucije ne reagiraju uvijek adekvatno ili optimalno na podmukle manipulacije koje imaju za cilj posijati kaos unutar društava.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jedan mogući zaključak iz čitanja sedam IRI izvještaja je da svatko ima nešto za naučiti od drugih. Borba (najčešće protiv ruskog) FIMI je proces stalnog učenja i neumorne borbe protiv obnovljenih pokušaja da se potkopa društvena struktura i institucionalna otpornost države. Izvještaj o Poljskoj spominje da je FIMI samo još jedan način ukazivanja na \"aktivne mjere\", termin koji je izumljen prije jednog stoljeća od strane zloglasne Čeke. Ovo je vrlo korisna opservacija. Borba protiv FIMI nije nešto novo. Tijekom Hladnog rata, cijeli institucionalni ekosustavi na Zapadu bili su posvećeni borbi protiv ovakvih vrsta prijetnji. Samo trebamo osvježiti, povremeno obnoviti i prilagoditi mnoge od tih naučenih lekcija sadašnjoj stvarnosti informatičkog društva.</p>\n<p>Na kraju, ali ne manje važno, IRI izvještaji mogu sugerirati daljnji napor za izgradnju indeksa učinkovitosti borbe protiv FIMI. Očigledno je potrebno mnogo veće tijelo istraživanja, koje bi uključilo mnoge druge slučajeve, uključujući iz zemalja koje su akumulirale iskustvo na prvoj liniji borbe protiv FIMI. Primjeri uključuju Moldaviju, Armeniju, Gruziju ili mnogo veće aktere poput Njemačke. Sve ove zemlje su morale izdržati intenzivne i opsežne kampanje FIMI operacija, neke (poput Njemačke) imaju to iskustvo od ranih faza Hladnog rata.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Ovaj tekst je dio posebnog projekta suradnje između IRI i New Eastern Europe koji ima za cilj promicanje svijesti o </em><em>manipulaciji i ometanju stranih informacija u demokratskim društvima</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> je politički znanstvenik specijaliziran za studije Srednje i Istočne Europe. Trenutno je dopisnik iz Poljske za Radio France Internationale, rumunski ured.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Nedavna istraga portala Snoop.ro uvjerljivo sugerira da ono što se dogodilo u Rumunjskoj u posljednja dva mjeseca nije bilo dio FIMI kampanje, već unutarnji posao s izravnim sudjelovanjem ljudi povezanih s rumunjskim tajnim službama kroz tada drugu najveću sistemsku stranku, Nacionalnu liberalnu stranku (PNL). Za više informacija vidi: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:44:30.586", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>Prošle godine, Projekt Beacon Međunarodnog republikanskog instituta (IRI) proveo je sveobuhvatno istraživanje kako bi razumio stranu manipulaciju informacijama i ometanje u raznim europskim zemljama (kao i na Tajvanu). Rezultati pokazuju različite pristupe, ali i zajedničke lekcije koje se mogu i trebaju primijeniti za jačanje demokratske otpornosti protiv rastućih prijetnji.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"hr", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:44:30.587", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Протидія FIMI. Огляд семи країн у рамках Проекту Beacon", key:"uid": string:"2be0f098-986d-41ec-b1c3-80c272055179", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": null:null, key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:53:55.06", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": null:null, key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"uk", key:"updatedAt": null:null, key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"FIMI ellensúlyozása. A Beacon Project keretében hét ország áttekintése", key:"uid": string:"2e20f327-a39c-438f-aad6-76dc6cf6acfd", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Hét közép- és kelet-európai országot elemeztek az <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">IRI politikai jelentéseinek sorozatában</a>, amelyek a külföldi információmanipulációval és beavatkozással (FIMI) foglalkoznak a <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">Beacon Project</a> keretében, amely 2024 szeptemberében zárult le. A hét ország különböző esetek, amelyeket érintett a FIMI, mégis sok közös vonásuk van, nem utolsósorban azért, mert mindegyiküket orosz rosszindulatú cselekedetek célozták meg valamilyen mértékben, vagy eszközként használták a FIMI “stratégiai ellenségek” ellen irányítására (lásd Macedónia esetét, amely a 2016-os elnökválasztás során az Egyesült Államok ellen irányuló FIMI központjává vált).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>A jelentésekben végzett elemzés három hónappal ezelőtt áll meg, így megállapítható, hogy naprakészen tükrözik a helyzetet, de egyes esetekben a TTP-k (taktikák, technikák és eljárások) olyan gyorsan változnak, hogy a jelentések közzététele után két vagy három hónappal a helyzet (még) radikálisan eltérő lehet. Ilyen a román jelentés esete, amely nem tudta előre jelezni a politikai, választási és alkotmányos válságot, amely november végén következett be, és amely látszólag belső (elsősorban) és orosz forrásokból származó rosszindulatú beavatkozás következménye volt. Mindezek fényében javasolnánk bármely kutatónak, szakértőnek, elemzőnek és tájékozott olvasónak, hogy a jelentések feldolgozását Ukrajna esetével kezdje, és ne Romániával, majd folytassa az <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">észt</a> jelentéssel, majd a <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Lengyelország</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Románia</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Csehország</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Szlovákia</a> jelentéseivel, és végül a <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Észak-Macedóniával</a> zárja. Egy ilyen sorrend perspektívát nyújt a legbonyolultabb FIMI csatatérről, a legbiztonságosabbtól a legkevésbé felkészültig.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Az ukrajnai jelentés a legalaposabban megírt, miközben követi az IRI által előírt analitikai mátrixot, amely bevezetést tartalmaz a FIMI problémáiba a nemzeti sajátosságok, a témához kapcsolódó események idővonala, a FIMI kezelésére kidolgozott intézményi-jogi és szabályozási keret, valamint ezeknek az intézményeknek a szerepe, a FIMI fejlődése és dinamikája, beleértve a témához kapcsolódó narratívákat, kilátásokat és ajánlásokat. Gyakorlatilag mind a hét jelentés tartalmazza ennek a struktúrának a változatait, nyilvánvalóan tiszteletben tartva az országok sajátosságait, mivel minden ország egyedi e tekintetben, különböző megközelítéseket és időkereteket alkalmazva a fenyegetések elleni küzdelemben, míg egyesek elmaradtak az intézményi keretek fejlesztésében és a FIMI-vel kapcsolatos társadalmi tudatosságban. Így, míg a FIMI a rosszindulatú külső szereplők hosszú távú szándékainak kinyilvánítása, nem minden hét országra gyakorolt egyenlő mértékben hatást, ennek megfelelően különböző percepciók alakultak ki a FIMI-ről és az arra adott intézményi reakciókról.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Miért kellene Ukrajnának szolgálnia a kezdő jelentésként? Mert ha van egy ország, amely kiemelkedik ebben a jelentéssorozatban, akkor az Ukrajna. Ukrajna 2014 óta építi az intézményi keretet a FIMI elleni küzdelemre, amikor először támadta meg Oroszország, mind kinetikusan, mind aktív intézkedésekkel, és bizonyította, hogy a legfontosabb éllovasa lett az európai kontinensen az orosz eredetű és szponzorált FIMI elleni harcnak. Ukrajna esetében a FIMI kéz a kézben járt Oroszország kinetikus cselekedeteivel, nem utolsósorban a Krím annexiójával és a Donbászban zajló háborúval, majd pedig egy teljes körű háborúval, amely 2022 februárjában kezdődött. Bár ellentmondások vannak a hasonló munkakörökkel rendelkező intézmények között, és a jelentés szerzői a sokféle intézmény és jogszabályi norma közötti hiányzó koherenciára mutatnak rá, Ukrajna bizonyos fokú szinergiát ért el e tekintetben, elegendő ahhoz, hogy hatékony harcként mutassák be az orosz FIMI ellen, együtt a kinetikus harccal. A FIMI-t Ukrajnában leíró jelentés nagyon jól képviselheti a holnapi harcot (3-5 év) sok, ha nem az összes ország számára a Keleti Flankon.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Az egyik tanulság, amely kiemeli Ukrajnát a FIMI elleni globális harc napirendjének meghatározójaként, az “Információs Ramstein” megszervezésének ötlete. Az “Információs Ramstein” ötlete még nem valósult meg, de az a tény, hogy ez egy Ukrajna által indított kezdeményezés, amelyet a FIMI elleni harcban szerzett gazdag tapasztalat támogat, nem véletlen. A jelentés beszél a szükségességről, hogy ilyen találkozót szervezzenek, mind a jelenlegi, mind a megelőző célokkal, az egyik ok az, hogy a FIMI elsősorban Oroszországban, és csak alkalmanként vagy ritkábban Kínában, Fehéroroszországban vagy máshol irányul a célországok ellen.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>A következő IRI jelentés a FIMI-ről Észtország lenne, és ennek egy oka van: Észtország az intézményi hatékonyság és fegyelem esete. Ami kiemeli Észtországot ebben a tájban, az a FIMI iránti korai tudatosság (legalább 2007 óta, a <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">Szovjet Hős emlékmű támadása</a> következtében) és a média- és információs műveltségi program széleskörű oktatási skálán. Más szavakkal, Észtország az a példa, amelyből inspirálódni lehet az oktatás terén, mind a bürokrácia, mind a lakosság szintjén, valamint a StratCom infrastruktúrában. Ahogy a jelentés közvetíti, Észtország egy ékesszóló példa arra, hogyan kell a stratégiai kommunikációt megszervezni az összes végrehajtó intézményben. Egy idézet a jelentésből hasznos lenne: “Minden minisztériumnak és állami ügynökségnek Észtországban van legalább egy hivatalnok, aki képzésen vett részt, és akinek konkrét felelősségei vannak a stratégiai kommunikációval kapcsolatban az adott szervezet keretein belül.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Érdekes módon, Észtország már jóval a FIMI kifejezés használatba vétele előtt harcolt a FIMI ellen, még a ukrán esetet is figyelembe véve, amely kénytelen volt hatalmas reformot végrehajtani a FIMI elleni küzdelem érdekében, miután úgy érezte, hogy az kéz a kézben jár a hatalmas forró háború létfontosságú fenyegetésével. Észtország, miközben szintén a Ukrajnában zajló fokozatos, majd nyílt invázió jól tájékozott megfigyeléséből merített inspirációt, a következő kulcsfontosságú tapasztalatok alapján levont következtetésekre jutott: “Észtország tapasztalata azt mutatja, hogy három tényező elengedhetetlen a FIMI elleni ellenálláshoz. Először is, meg kell fogalmazni és végrehajtani a stratégiai kommunikációt egy robusztus nemzeti keretrendszer szerint, amely struktúrált dokumentumokat tartalmaz. Másodszor, olyan környezetet kell létrehozni, amely megőrzi a média autonómiáját. Harmadszor, meg kell őrizni a közbizalmat a demokratikus folyamatokban és az állami intézményekben.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ezek a tanulságok, együtt az Ukrajna által felépített intézményi tapasztalattal és ökoszisztémás ellenállósággal, irányadó hármasként szolgálhatnak a többi jelentésben kifejezett leíró tartalom ellenőrzésére. Ez elvezet minket a következő jelentéshez, Lengyelországról. Ami figyelemre méltó ebben a jelentésben, az a FIMI egyenlővé tétele a régóta ismert “aktív intézkedések” kifejezéssel és kategóriával. A jelentés során az egyik fő szál az, hogy Lengyelország nem annyira és nem kizárólag az intézményi és szabályozási rendszer miatt fejlesztett ellenállást, hanem a nem állami szektor miatt. Más szavakkal, Lengyelország bizonyos mértékig emlékeztet az észt esetre, széles civilszervezetek, akadémia és a közszféra hálózatával. Ez implicit módon a társadalmi oktatási ökoszisztémára utal, amely nem feltétlenül igényel szigorú szabályozási keretet az ellenállás felépítéséhez, hanem tudást, széleskörű hozzáférést és eszközöket a tudás terjesztésére. Azt is lehet állítani, hogy van egy kiegészítő tényező, amely utal a folyamatos külső fenyegetések tudatosságára, de nem említik kifejezetten, az identitás tényezője. Más szavakkal, ha széleskörű tudatosság van a FIMI-ről, mint “orosz fenyegetés”, a lengyel társadalom saját módját szerzi meg az ellenállás felépítésére e fenyegetés ellen a médiaaktivizmus, civil társadalmi szervezetek, akadémia és nem utolsósorban az állami intézmények révén. Magától értetődő, hogy a lengyel eset nem különbözik az észt és ukrán esetektől.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>A fennmaradó jelentések olyan esetekkel foglalkoznak, amelyeket úgy lehet értelmezni, mint a FIMI elleni küzdelemhez való elégtelen ellenállás építését. A román jelentést egy kicsit szkepticizmussal kell kezelni, egyszerűen azért, mert ami novemberben és decemberben történt Romániában az elnöki és parlamenti választások körül, az csak látszólag lehetett FIMI eset. Sokkal strukturáltabb vizsgálatokra van szükség, de egyelőre spekulálhatunk, hogy a román eset egy belső munka lehetett<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, azaz Belső Információmanipuláció és Beavatkozás - amely egy bizonyos ponton elvesztette az irányítást önmaga felett, és a FIMI művelet részévé vált. Bár nyilvánvalóan a jelentés struktúráját az IRI elemzési mátrixa diktálta, a román jelentés szerzőinek is választ kell keresniük arra a kérdésre, hogy a román uralkodó osztály természete lehet-e strukturális akadálya az állam működésének, és hogy a FIMI elleni küzdelem intézményi kerete üres héj-e az oligarchikus elfoglalás hátterében. Más szavakkal, a mindenütt jelenlévő román titkosszolgálatok (Romániában hat ilyen intézmény van) strukturális tényező-e, amely eltereli a figyelmünket a FIMI-ről valami olyanra, aminek még nincs széles körben elfogadott kifejezése és megértése.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Valamelyest félrevezető, figyelembe véve a romániai hírszerző és biztonsági apparátus méretét és finanszírozását (kb. a GDP egy százaléka), az országnak vezető szerepet kellene betöltenie a FIMI elleni küzdelemben, és védelmet kellene nyújtania az orosz aktív intézkedések ellen. Azonban, ahogy a szerzők rámutatnak, a fő irányító dokumentum és intézmény - Románia Biztonsági Stratégiája, együtt a Legfelsőbb Védelmi Tanáccsal - a területen egy meta-narratíva mögött állt, és/vagy egy reakciós eszköz volt, nem pedig a FIMI kezelésére irányuló politikák építője. A FIMI kezelésére egy másik központi intézmény a Nemzeti Audiovizuális Tanács volt, amely a FIMI fogalmának viszonylag szűk értelmezésére utal, ellentétben az IRI listáján szereplő más országokkal, mint például Ukrajna, Észtország és Lengyelország.</p>\n<p>A fennmaradó három jelentés (Csehországról, Szlovákiáról és Észak-Macedóniáról) egy csoportba sorolható a FIMI elleni küzdelemhez való kevésbé ellenálló intézményi keret szempontjából, legalábbis szigorúan a FIMI-t célzó szabályozási rendszer leírása alapján. Ami azonban figyelemre méltó, az az EU Digitális Szolgáltatási Törvényére és a Kiberbiztonsági Törvényre való hivatkozás, mint irányadó elv az intézmények és szabályozások fejlesztésében ebben az értelemben. Világosan megfogalmazza, hogy a FIMI elleni küzdelem hatékonysága nem érhető el önálló szereplőként. Ahogy a csehországi jelentés meggyőzően jelzi, a kisebb intézményi forrásokkal rendelkező szereplők számára az EU Digitális Szolgáltatási Törvénye kötelező védőernyő a FIMI ellen:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“A nemzetközi szinten, míg az EU olyan szabályozásokat hozott létre, mint a Digitális Szolgáltatási Törvény és a Kiberbiztonsági Törvény, a tagállamok közötti koordináció még mindig hiányzik. A FIMI természete szerint átlépi a határokat, és mégis a nemzeti szintű válaszok fragmentáltak. Az EU javíthatná a FIMI műveletekről szóló hírszerzés valós idejű cseréjének mechanizmusait, és elősegíthetné a szorosabb együttműködést a kiberbiztonsági ügynökségek, hírszerző szolgálatok és magánplatformok között. Robusztus adatmegosztási, közös fellépési és kölcsönös támogatási rendszer nélkül az EU-szintű stratégiák hatékonysága korlátozott marad.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ahogy az Észak-Macedóniáról szóló jelentés világosan sugallja, a civil társadalom az a szektor, amely kompenzálja a FIMI elleni küzdelem gyenge intézményi kereteit. Ezt nem szabad panaceaként kezelni, de ez egy ezüstbélés a tudásra, hogy az állami intézmények nem mindig reagálnak megfelelően vagy optimálisan a társadalmakban káoszt szító alattomos manipulációkra.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Az egyik lehetséges következtetés a hét IRI jelentés olvasásából az, hogy mindenki tanulhat valamit a másiktól. A (leggyakrabban orosz) FIMI elleni küzdelem egy folyamatos tanulási folyamat és a társadalmi szövet és az állam intézményi ellenállóságának aláásására irányuló megújult kísérletek elleni könyörtelen harc. A lengyel jelentés említette, hogy a FIMI csak egy másik módja az “aktív intézkedések” felé mutatásnak, egy kifejezés, amelyet egy évszázaddal ezelőtt találtak ki az hírhedt Cseka. Ez egy nagyon hasznos megfigyelés. A FIMI elleni harc nem új dolog. A hidegháború alatt az egész intézményi ökoszisztémák a Nyugaton a fenyegetések e típusainak leküzdésére voltak szentelve. Csak frissítenünk, alkalmanként újjá kell építenünk, és alkalmaznunk kell sok olyan tanulságot, amelyet a jelen információs társadalmi valóságához igazítunk.</p>\n<p>Végül, de nem utolsósorban, az IRI jelentések javasolhatnak egy következő lépést a FIMI hatékonyságának mérésére szolgáló index kidolgozására. Nyilvánvalóan sokkal nagyobb kutatási anyagra van szükség, amely magában foglalja sok más esetet is, beleértve azokat az országokat, amelyek tapasztalatokat halmoztak fel a FIMI elleni harc első vonalában. Példák közé tartozik Moldova, Örményország, Grúzia vagy sokkal nagyobb szereplők, mint Németország. Mindegyik ország intenzív és kiterjedt FIMI műveletek kampányainak kellett ellenállnia, néhány (mint Németország) már a hidegháború korai szakaszától kezdve tapasztalattal rendelkezik.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Ez a szöveg az IRI és az Új Kelet-Európa közötti különleges együttműködési projekt része, amelynek célja a </em><em>külföldi információmanipuláció és beavatkozás tudatosságának előmozdítása a demokratikus társadalmakban</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> politikai tudós, aki a közép- és kelet-európai tanulmányokra specializálódott. Jelenleg a Radio France Internationale lengyelországi tudósítója.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> A Snoop.ro portál legutóbbi vizsgálata meggyőzően sugallja, hogy ami Romániában az utolsó két hónapban történt, nem volt része egy FIMI kampánynak, hanem egy belső munka volt, amelyben közvetlenül részt vettek a román titkosszolgálatokhoz kapcsolódó emberek a korábbi legnagyobb rendszerszintű párton, a Nemzeti Liberális Párton (PNL) keresztül. További információkért lásd: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:30:37.085", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I> tavaly az International Republican Institute (IRI) Beacon Project átfogó tanulmányt végzett a külföldi információmanipuláció és beavatkozás megértésére különböző európai országokban (valamint Tajvanon). Az eredmények különböző megközelítéseket mutatnak, de közös tanulságokat is, amelyeket alkalmazni lehet és kell a demokratikus ellenállás megerősítésére a növekvő fenyegetésekkel szemben.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"hu", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:30:37.087", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Motverka FIMI. En översikt av sju länder under Beacon-projektet", key:"uid": string:"33fa5103-dc07-4f1e-9c5f-7df352adbe64", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": null:null, key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:54:57.98", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": null:null, key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"sv", key:"updatedAt": null:null, key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Contre le FIMI. Un examen de sept pays dans le cadre du projet Beacon", key:"uid": string:"3c220dc9-d9a2-4b21-b8bc-b4d4e4c3fb60", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Sept pays d'Europe centrale et orientale ont été analysés dans <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">une série de rapports politiques de l'IRI</a> sur la manipulation et l'interférence d'informations étrangères (FIMI) sous l'étiquette <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">du projet Beacon</a> qui s'est terminée en septembre 2024. Les sept pays sont des cas distincts qui ont été impactés par le FIMI, mais ils ont beaucoup en commun, notamment parce que tous ont été ciblés par des actions malveillantes russes à un degré ou un autre, ou instrumentalisés pour projeter le FIMI vers des \"ennemis stratégiques\" (voir le cas de la Macédoine qui est devenue le hub pour le FIMI contre les États-Unis lors de la course présidentielle de 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>L'analyse dans ces rapports s'arrête trois mois avant la rédaction de cette revue, il peut donc être affirmé qu'ils sont à jour, mais dans certains cas, les TTP (tactiques, techniques et procédures) changent si rapidement que deux ou trois mois après la publication des rapports, la situation pourrait sembler (même) radicalement différente. C'est le cas du rapport roumain qui n'a pas pu prévoir la crise politique, électorale et constitutionnelle qui s'est produite fin novembre et qui a été apparemment causée par une interférence malveillante provenant à la fois de sources internes (principalement) et russes. Avec tout ce qui précède, nous suggérerions à tout chercheur, expert, analyste et lecteur informé de commencer leur enquête et le traitement des rapports par le cas de <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">l'Ukraine</a>, et non la Roumanie, puis de poursuivre avec le rapport <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estonien</a>, puis ceux sur <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">la Pologne</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">la Roumanie</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">la Tchéquie</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">la Slovaquie</a> et finir par <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">la Macédoine du Nord</a>. Une telle séquence offrirait une perspective depuis le champ de bataille FIMI le plus complexe, à travers les plus sécurisés jusqu'aux moins préparés.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Le rapport sur l'Ukraine est le plus soigneusement rédigé tout en suivant une matrice analytique imposée par l'IRI comprenant une introduction aux problématiques FIMI concernant les spécificités nationales, la chronologie des événements liés au sujet, le cadre institutionnel-legal et réglementaire développé pour lutter contre le FIMI et le rôle de ces institutions, l'évolution et la dynamique du FIMI y compris les récits thématiques, les perspectives et les recommandations. En gros, tous les sept rapports incluent des variations de cette structure, respectant évidemment les spécificités des pays, chaque pays étant unique à cet égard, ayant adopté différentes approches et délais pour lutter contre ce type de menaces, certains ayant pris du retard en termes de développement de la structure institutionnelle et de sensibilisation sociale au FIMI. Ainsi, bien que le FIMI soit une déclaration d'intentions à long terme de la part d'acteurs externes hostiles, il n'a pas impacté de manière également forte les sept pays, respectivement il y a eu différentes perceptions du FIMI et des réactions institutionnelles à celui-ci.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Pourquoi l'Ukraine devrait-elle servir de rapport de départ ? Parce que s'il y a un pays qui se distingue dans ce cycle de rapports, c'est l'Ukraine. L'Ukraine a construit un cadre institutionnel pour combattre le FIMI depuis 2014, lorsqu'elle a été attaquée pour la première fois par la Russie à la fois de manière cinétique et par des mesures actives, prouvant qu'elle est devenue le fer de lance sur le continent européen dans la lutte contre le FIMI d'origine et sponsorisé par la Russie. Dans le cas de l'Ukraine, le FIMI allait de pair avec des actions cinétiques de la Russie, notamment l'annexion de la Crimée et la guerre dans le Donbass, et plus tard dans une guerre à grande échelle commençant en février 2022. Bien que des incohérences existent entre les institutions ayant des descriptions de travail similaires, et que les auteurs du rapport soulignent le manque de cohérence au sein de la pléthore d'institutions et de normes législatives, l'Ukraine a atteint un certain degré de synergie à cet égard, suffisant pour être présentée comme un exemple de lutte efficace contre le FIMI russe, en parallèle avec la lutte cinétique. Le rapport décrivant le FIMI en Ukraine pourrait très bien représenter la lutte de demain (3-5 ans) dans de nombreux, sinon tous, les pays du flanc est.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Un point à retenir qui distingue l'Ukraine comme le leader de l'agenda de la lutte contre le FIMI à l'échelle mondiale est l'idée d'organiser un \"Ramstein de l'information\". L'idée d'un \"Ramstein de l'information\" n'a pas encore vu le jour, mais le fait qu'il s'agisse d'une initiative lancée par l'Ukraine, soutenue par une riche expérience de lutte contre le FIMI sur la ligne zéro, n'est pas un fait aléatoire. Le rapport parle de la nécessité d'organiser une telle réunion avec à la fois un objectif actuel et préventif, une des raisons étant que le FIMI provient principalement des pays cibles en Russie, et seulement occasionnellement ou plus rarement de Chine, de Biélorussie ou d'ailleurs.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Le prochain rapport de la série IRI sur le FIMI serait celui de l'Estonie et cela pour une raison : l'Estonie est un cas d'efficacité institutionnelle et de discipline. Ce qui distingue l'Estonie dans ce paysage est la prise de conscience précoce du FIMI (au moins depuis 2007, à la suite de l'<a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">attaque du monument soviétique</a>) et le programme d'alphabétisation médiatique et informationnelle à grande échelle éducative. En d'autres termes, l'Estonie est l'exemple dont s'inspirer en matière d'éducation, tant au niveau de la bureaucratie que de la population en général, et de l'infrastructure StratCom. L'Estonie, comme le rapporte, est un exemple éloquent de la manière dont la communication stratégique doit être organisée dans toutes les institutions exécutives. Une citation du rapport serait utile : \"Chaque ministère et agence d'État en Estonie a au moins un fonctionnaire qui a suivi une formation et est chargé de responsabilités spécifiques concernant la communication stratégique dans le cadre de cette organisation.\"</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Il est intéressant de noter que l'Estonie lutte contre le FIMI bien avant que le terme ne soit utilisé, même en tenant compte du cas de l'Ukraine, qui a été contrainte à une réforme massive pour combattre le FIMI une fois qu'elle a ressenti qu'il allait de pair avec la menace existentielle d'une guerre chaude massive. L'Estonie, tout en étant également inspirée par l'observation bien informée de l'invasion rampante puis ouverte en Ukraine, est arrivée aux conclusions suivantes basées sur des expériences clés : \"L'expérience de l'Estonie démontre que trois facteurs sont indispensables pour la résilience contre le FIMI. Premièrement, il doit y avoir la formulation et la mise en œuvre de communications stratégiques conformément à un cadre national robuste de documents structurels. Deuxièmement, un environnement doit être créé qui protège l'autonomie des médias. Troisièmement, la confiance du public dans les processus démocratiques et les institutions de l'État doit être préservée.\"</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ces enseignements, associés à l'expérience institutionnelle et à la résilience écosystémique construite par l'Ukraine, pourraient servir de trio de guidance pour vérifier le contenu descriptif exprimé dans le reste des rapports. Cela nous amène au prochain rapport, sur la Pologne. Ce qui est notable dans ce rapport est l'égalité du FIMI avec le terme et la catégorie bien connus des \"mesures actives\". Tout au long du rapport, l'un des principaux fils conducteurs est que la Pologne a développé une résilience non pas tant et pas exclusivement en raison du système institutionnel et réglementaire, mais grâce au secteur non étatique. En d'autres termes, la Pologne rappelle dans une certaine mesure le cas estonien, en raison de son large réseau d'organisations civiques, d'académies et d'espace public en général. Cela vise implicitement l'écosystème éducatif social qui n'a pas nécessairement besoin d'un cadre réglementaire rigide pour construire la résilience, mais de connaissances, d'accès à celles-ci à grande échelle et de véhicules pour que ces connaissances soient diffusées. On pourrait soutenir qu'il existe également un facteur supplémentaire, implicite mais non explicitement mentionné, celui de l'identité qui est révélateur de la prise de conscience des menaces externes constantes. En d'autres termes, une fois qu'il y a une forte prise de conscience du FIMI en tant que \"menace russe\" à grande échelle, la société polonaise acquiert sa propre manière de construire la résilience contre cette menace par le biais de l'activisme médiatique, des organisations de la société civile, des académies et non des institutions étatiques. Il va sans dire que le cas polonais n'est pas différent des cas estonien et ukrainien.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Les rapports restants traitent de cas qui pourraient être interprétés comme construisant une résilience insuffisante pour combattre le FIMI. Le rapport sur la Roumanie doit être traité avec un peu de scepticisme pour la simple raison que ce qui s'est passé en novembre et décembre 2024 autour des élections présidentielles et parlementaires en Roumanie pourrait n'être qu'un cas de FIMI en apparence. Nous avons besoin d'enquêtes beaucoup plus structurées, mais pour l'instant, nous pouvons spéculer que le cas roumain pourrait avoir été un travail interne<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, c'est-à-dire la manipulation et l'interférence d'informations domestiques - qui à un certain moment a perdu le contrôle sur elle-même et est devenue partie d'une opération FIMI. Bien que, clairement, la structure du rapport ait été dictée par la matrice d'analyse de l'IRI, les auteurs du rapport sur la Roumanie devraient également chercher à répondre à la question de savoir si la nature de la classe dirigeante roumaine pourrait être un obstacle structurel au fonctionnement de l'État et si le cadre institutionnel pour lutter contre le FIMI est une coquille vide sur fond de capture oligarchique. En d'autres termes, les services secrets roumains omniprésents (il y a six de ces institutions en Roumanie) sont-ils un facteur structurel qui détourne notre attention du FIMI vers quelque chose qui n'a pas encore de terme et de compréhension largement acceptés dans l'ensemble.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Quelque peu trompeur, étant donné la taille et le financement de l'appareil de renseignement et de sécurité en Roumanie (environ un pour cent du PIB), le pays devrait être un leader dans la lutte contre le FIMI et un rempart contre les mesures actives russes. Cependant, comme le soulignent les auteurs, le principal document et institution directeurs - la Stratégie de sécurité de la Roumanie, ainsi que le Conseil suprême de défense - ont été derrière une méta-narration dans le domaine et/ou un instrument réactif, et non un bâtisseur de politiques pour lutter contre le FIMI en tant que tel. Une autre institution centrale pour lutter contre le FIMI a été le Conseil national de l'audiovisuel, ce qui indique une compréhension relativement étroite de ce que le FIMI peut être, contrairement à d'autres pays de la liste de l'IRI, comme l'Ukraine, l'Estonie et la Pologne.</p>\n<p>Les trois rapports restants (sur la Tchéquie, la Slovaquie et la Macédoine du Nord) pourraient être regroupés dans un sous-groupe du point de vue d'un cadre institutionnel moins résilient pour lutter contre le FIMI, du moins en jugeant strictement par la description du système réglementaire visant le FIMI. Ce qui est cependant notable, ce sont les références à la loi sur les services numériques de l'UE et à la loi sur la cybersécurité comme principe directeur pour le développement d'institutions et de réglementations dans ce sens. Il précise clairement que l'efficacité dans la lutte contre le FIMI ne peut être atteinte en étant un acteur autonome. Comme le souligne de manière convaincante le rapport sur la Tchéquie, pour les acteurs ayant moins de ressources institutionnelles, la loi sur les services numériques de l'UE est un parapluie obligatoire contre le FIMI :</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Au niveau international, bien que l'UE ait établi des réglementations telles que la loi sur les services numériques et la loi sur la cybersécurité, la coordination entre les États membres fait encore défaut. Le FIMI, par nature, transcende les frontières, et pourtant les réponses au niveau national restent fragmentées. L'UE pourrait améliorer les mécanismes d'échange en temps réel de renseignements sur les opérations FIMI et favoriser une coopération plus étroite entre les agences de cybersécurité, les services de renseignement et les plateformes privées. Sans un système robuste de partage de données, d'action conjointe et de soutien mutuel, l'efficacité des stratégies à l'échelle de l'UE reste limitée.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Comme le suggère brillamment le rapport sur la Macédoine du Nord, la société civile est le secteur qui compense les faibles cadres institutionnels dans la lutte contre le FIMI. Elle ne doit pas être considérée comme une panacée, mais elle est une lueur d'espoir face à la connaissance que les institutions étatiques ne réagissent pas toujours de manière adéquate ou optimale aux manipulations insidieuses destinées à semer le chaos au sein des sociétés.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Une conclusion possible de la lecture des sept rapports de l'IRI est que chacun a quelque chose à apprendre des autres. Lutter contre le FIMI (le plus souvent russe) est un processus d'apprentissage permanent et de lutte incessante contre les tentatives renouvelées de saper le tissu social et la résilience institutionnelle de l'État. Le rapport sur la Pologne a mentionné que le FIMI n'est qu'une autre façon de pointer vers les \"mesures actives\", un terme inventé il y a un siècle par l'infâme Tchéka. C'est une observation très utile. Lutter contre le FIMI n'est pas quelque chose de nouveau. Pendant la guerre froide, des écosystèmes institutionnels entiers en Occident étaient dédiés à la lutte contre ces types de menaces. Nous devons juste rafraîchir, reconstruire occasionnellement et adapter beaucoup de ces leçons apprises à la réalité actuelle de la société de l'information.</p>\n<p>Enfin, mais non des moindres, les rapports de l'IRI peuvent suggérer un effort de suivi pour construire un indice d'efficacité de lutte contre le FIMI. Évidemment, un corps de recherche beaucoup plus large est nécessaire, impliquant de nombreux autres cas, y compris ceux de pays qui ont accumulé de l'expérience en première ligne de la lutte contre le FIMI. Des exemples incluent la Moldavie, l'Arménie, la Géorgie ou des acteurs beaucoup plus grands comme l'Allemagne. Tous ces pays ont dû résister à des campagnes intensives et étendues d'opérations FIMI, certains (comme l'Allemagne) ayant eu cette expérience depuis les premières étapes de la guerre froide.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Ce texte fait partie d'un projet de coopération spécial entre l'IRI et New Eastern Europe qui vise à promouvoir la sensibilisation à </em><em>la manipulation et l'interférence d'informations étrangères dans les sociétés démocratiques</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> est un politologue spécialisé dans les études d'Europe centrale et orientale. Il est actuellement correspondant résident en Pologne pour Radio France Internationale, bureau roumain.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Une enquête récente menée par le portail Snoop.ro suggère de manière convaincante que ce qui s'est passé en Roumanie au cours des deux derniers mois ne faisait pas partie d'une campagne FIMI, mais d'un travail interne avec la participation directe de personnes liées aux services secrets roumains par l'intermédiaire du deuxième plus grand parti systémique à l'époque, le Parti national libéral (PNL). Pour plus d'informations, voir : https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:35:26.084", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>L'année dernière, le projet Beacon de l'Institut républicain international (IRI) a réalisé une étude complète pour comprendre la manipulation et l'interférence d'informations étrangères dans divers pays européens (ainsi qu'à Taïwan). Les résultats montrent différentes approches, mais aussi des leçons communes qui peuvent et doivent être appliquées pour renforcer la résilience démocratique face à ces menaces croissantes.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"fr", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:35:40.884", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"FIMI entgegenwirken. Eine Überprüfung von sieben Ländern im Rahmen des Beacon-Projekts", key:"uid": string:"4765f5a6-34c0-4a5f-97f9-6cb5e510f63d", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Sieben Länder aus Mittel- und Osteuropa wurden in <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">einer Reihe von IRI-Politikberichten</a> über ausländische Informationsmanipulation und -einmischung (FIMI) unter dem <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">Beacon-Projekt</a> Label analysiert, das im September 2024 endete. Die sieben Länder sind unterschiedliche Fälle, die von FIMI betroffen sind, haben jedoch viel gemeinsam, nicht zuletzt, weil alle von russischen bösartigen Aktionen in unterschiedlichem Maße ins Visier genommen wurden oder instrumentalisiert wurden, um FIMI gegen „strategische Feinde“ zu projizieren (siehe den Fall von Mazedonien, das zum Zentrum für FIMI gegen die USA im Präsidentschaftswahlkampf 2016 wurde).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Die Analyse in diesen Berichten endet drei Monate bevor diese Überprüfung geschrieben wird, sodass festgestellt werden kann, dass sie aktuell sind, aber in einigen Fällen ändern sich TTPs (Taktiken, Techniken und Verfahren) so schnell, dass die Situation zwei oder drei Monate nach der Veröffentlichung der Berichte (sogar) radikal anders aussehen könnte. So ist der Fall des rumänischen Berichts, der die politische, wahlbezogene und verfassungsmäßige Krise, die Ende November auftrat und scheinbar durch eine bösartige Einmischung sowohl von internen (primär) als auch von russischen Quellen verursacht wurde, nicht voraussehen konnte. Vor diesem Hintergrund würden wir jedem Forscher, Experten, Analysten und informierten Leser empfehlen, ihre Untersuchung und Verarbeitung der Berichte mit dem Fall von <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukraine</a> zu beginnen und nicht mit Rumänien, dann weiterzumachen mit dem <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estnischen</a> Bericht, dann den Berichten über <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polen</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Rumänien</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Tschechien</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slowakei</a> und enden mit <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Nordmazedonien</a>. Eine solche Reihenfolge würde eine Perspektive vom komplexesten FIMI-Schlachtfeld über die am besten gesicherten bis hin zu den am wenigsten vorbereiteten bieten.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Der Bericht über die Ukraine ist der gründlichste, während er einer analytischen Matrix folgt, die von IRI auferlegt wurde und eine Einführung in die FIMI-Problematik in Bezug auf die nationalen Besonderheiten, den Zeitrahmen der themenbezogenen Ereignisse, den institutionell-rechtlichen und regulativen Rahmen umfasst, der entwickelt wurde, um FIMI zu bekämpfen, sowie die Rolle dieser Institutionen, die Evolution und Dynamik von FIMI einschließlich thematischer Narrative, Ausblick und Empfehlungen. Grundsätzlich enthalten alle sieben Berichte Variationen dieser Struktur, wobei die länderspezifischen Besonderheiten offensichtlich respektiert werden, da jedes Land in dieser Hinsicht einzigartig ist und unterschiedliche Ansätze und Zeitrahmen zur Bekämpfung dieser Art von Bedrohungen angenommen hat, während einige in Bezug auf die Entwicklung des institutionellen Rahmens und das soziale Bewusstsein über FIMI zurückgeblieben sind. Daher, während FIMI eine langfristige Absichtserklärung von feindlichen externen Akteuren ist, hat es nicht alle sieben Länder gleichermaßen stark betroffen, respektive gab es unterschiedliche Wahrnehmungen über FIMI und institutionelle Reaktionen darauf.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Warum sollte die Ukraine als Ausgangsbericht dienen? Weil, wenn es ein Land gibt, das in diesem Zyklus von Berichten heraussticht, dann ist es die Ukraine. Die Ukraine hat seit 2014 einen institutionellen Rahmen zur Bekämpfung von FIMI aufgebaut, als sie erstmals sowohl kinetisch als auch durch aktive Maßnahmen von Russland angegriffen wurde und sich als Speerspitze auf dem europäischen Kontinent im Kampf gegen russisch-originierte und gesponserte FIMI erwiesen hat. Im Fall der Ukraine ging FIMI Hand in Hand mit kinetischen Aktionen Russlands, nicht zuletzt der Annexion der Krim und dem Krieg im Donbass, und später in einem umfassenden Krieg, der im Februar 2022 begann. Obwohl es Inkonsistenzen zwischen Institutionen mit ähnlichen Aufgaben gibt und die Autoren des Berichts auf die fehlende Kohärenz innerhalb der Vielzahl von Institutionen und legislativen Normen hinweisen, hat die Ukraine in dieser Hinsicht einen gewissen Grad an Synergie erreicht, genug, um als Beispiel für einen effizienten Kampf gegen russische FIMI zusammen mit dem kinetischen Kampf präsentiert zu werden. Der Bericht, der FIMI in der Ukraine beschreibt, könnte sehr gut den Kampf von morgen (3-5 Jahre) in vielen, wenn nicht allen Ländern an der Ostflanke repräsentieren.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Eine Erkenntnis, die die Ukraine als Agenda-Setter im Kampf gegen FIMI auf globaler Ebene hervorhebt, ist die Idee, ein „Informations-Ramstein“ zu organisieren. Die Idee eines „Informations-Ramstein“ ist noch nicht verwirklicht worden, aber die Tatsache, dass es eine von der Ukraine initiierte Initiative ist, die auf einer reichen Erfahrung im Kampf gegen FIMI an der Null-Linie basiert, ist kein Zufall. Der Bericht spricht von der Notwendigkeit, ein solches Treffen sowohl mit einem aktuellen als auch mit einem präventiven Ansatz zu organisieren, wobei ein Grund darin besteht, dass FIMI in erster Linie gegen die Zielstaaten in Russland und nur gelegentlich oder seltener in China, Weißrussland oder anderswo entsteht.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Der nächste Bericht in der Reihe der IRI-Berichte über FIMI wäre Estland, und das aus einem Grund: Estland ist ein Beispiel für institutionelle Effizienz und Disziplin. Was Estland in diesem Kontext auszeichnet, ist das frühe Bewusstsein für FIMI (mindestens seit 2007, als Folge des <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">Angriffs auf das sowjetische Heldendenkmal</a>) und das Medien- und Informationskompetenzprogramm in einem breiten Bildungsspektrum. Anders ausgedrückt, Estland ist das Beispiel, von dem man sich inspirieren lassen sollte, sowohl auf der Ebene der Bürokratie als auch in der breiten Bevölkerung und der StratCom-Infrastruktur. Estland, wie der Bericht vermittelt, ist ein eloquentes Beispiel dafür, wie strategische Kommunikation in allen Exekutivinstitutionen organisiert werden muss. Ein Zitat aus dem Bericht wäre nützlich: „Jedes Ministerium und jede staatliche Behörde in Estland hat mindestens einen Beamten, der in strategischer Kommunikation ausgebildet wurde und spezifische Verantwortlichkeiten im Rahmen dieser Organisation hat.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Interessanterweise hat Estland FIMI lange bevor der Begriff in Gebrauch kam, sogar im Fall der Ukraine, die gezwungen war, massive Reformen durchzuführen, um FIMI zu bekämpfen, als es das Gefühl hatte, dass es Hand in Hand mit der existenziellen Bedrohung eines massiven heißen Krieges ging. Estland, inspiriert durch gut informierte Beobachtungen der schleichenden dann offenen Invasion in der Ukraine, kam zu den folgenden schlüsselerfahrungsbasierten Schlussfolgerungen: „Die Erfahrung Estlands zeigt, dass drei Faktoren für die Resilienz gegen FIMI unerlässlich sind. Erstens muss die Formulierung und Umsetzung strategischer Kommunikation in Übereinstimmung mit einem robusten nationalen Rahmen von strukturellen Dokumenten erfolgen. Zweitens muss ein Umfeld geschaffen werden, das die Autonomie der Medien schützt. Drittens muss das öffentliche Vertrauen in demokratische Prozesse und staatliche Institutionen erhalten bleiben.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Diese Erkenntnisse, zusammen mit der institutionellen Erfahrung und der ökosystemischen Resilienz, die von der Ukraine aufgebaut wurde, könnten als Leitfaden-Trio dienen, um den beschreibenden Inhalt in den restlichen Berichten zu überprüfen. Dies führt uns zum nächsten Bericht über Polen. Was in diesem Bericht bemerkenswert ist, ist die Gleichsetzung von FIMI mit dem seit langem bekannten Begriff und der Kategorie „aktive Maßnahmen“. Im gesamten Bericht ist einer der Hauptstränge, dass Polen Resilienz nicht so sehr und nicht ausschließlich aufgrund des institutionellen und regulativen Systems entwickelt hat, sondern aufgrund des nichtstaatlichen Sektors. Mit anderen Worten, Polen erinnert in gewissem Maße an den estnischen Fall, aufgrund seines breiten Netzwerks von zivilgesellschaftlichen Organisationen, der Wissenschaft und des öffentlichen Raums im Allgemeinen. Dies zielt implizit auf das soziale Bildungssystem ab, das nicht unbedingt einen starren regulativen Rahmen benötigt, um Resilienz aufzubauen, sondern Wissen, Zugang zu diesem Wissen in großem Maßstab und Mittel, um dieses Wissen zu verbreiten. Man könnte argumentieren, dass es auch einen ergänzenden Faktor gibt, der angedeutet, aber nicht ausdrücklich erwähnt wird, nämlich die Identität, die über das Bewusstsein ständiger externer Bedrohungen aussagt. Mit anderen Worten, sobald ein hohes Bewusstsein über FIMI als „russische Bedrohung“ in großem Maßstab besteht, erwirbt die polnische Gesellschaft eine eigene Art, Resilienz gegen diese Bedrohung durch Medienaktivismus, zivilgesellschaftliche Organisationen, Wissenschaft und nicht zuletzt staatliche Institutionen aufzubauen. Es versteht sich von selbst, dass der polnische Fall nicht anders ist als die estnischen und ukrainischen Fälle.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Die verbleibenden Berichte befassen sich mit Fällen, die als unzureichende Resilienz im Kampf gegen FIMI interpretiert werden könnten. Der Bericht über Rumänien sollte mit etwas Skepsis betrachtet werden, aus dem einfachen Grund, dass das, was im November und Dezember 2024 rund um die Präsidentschafts- und Parlamentswahlen in Rumänien geschah, möglicherweise nur auf den ersten Blick ein Fall von FIMI war. Wir benötigen viel strukturiertere Untersuchungen, doch vorerst können wir spekulieren, dass der rumänische Fall möglicherweise ein Inside-Job<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, das heißt Domestic Information Manipulation and Interference - war, der zu einem bestimmten Zeitpunkt die Kontrolle über sich selbst verloren hat und Teil einer FIMI-Operation wurde. Obwohl die Struktur des Berichts eindeutig durch die IRI-Analyse-Matrix diktiert wurde, sollten die Autoren des Berichts über Rumänien auch die Antwort auf die Frage suchen, ob die Natur der rumänischen herrschenden Klasse ein strukturelles Hindernis für die Funktionsweise des Staates darstellen könnte und ob der institutionelle Rahmen zur Bekämpfung von FIMI eine leere Hülle im Hintergrund der oligarchischen Erfassung ist. Mit anderen Worten, sind die allgegenwärtigen rumänischen Geheimdienste (es gibt sechs solcher Institutionen in Rumänien) ein struktureller Faktor, der unsere Aufmerksamkeit von FIMI auf etwas lenkt, das insgesamt noch keinen weithin akzeptierten Begriff und Verständnis hat.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Etwas irreführend, angesichts der Größe und Finanzierung des Geheimdienst- und Sicherheitsapparats in Rumänien (ca. ein Prozent des BIP), sollte das Land ein Vorreiter im Kampf gegen FIMI und ein Bollwerk gegen russische aktive Maßnahmen sein. Wie die Autoren jedoch anmerken, sind das Hauptdokument und die Institution - die Sicherheitsstrategie Rumäniens, zusammen mit dem Obersten Verteidigungsrat - hinter einer Meta-Narrative im Bereich und/oder einem reaktiven Instrument zurückgeblieben und nicht ein Erbauer von Politiken zur Bekämpfung von FIMI an sich. Eine weitere zentrale Institution zur Bekämpfung von FIMI war der Nationale Audiovisuelle Rat, der auf ein relativ enges Verständnis dessen hinweist, was FIMI sein könnte, im Gegensatz zu anderen Ländern auf der IRI-Liste, wie der Ukraine, Estland und Polen.</p>\n<p>Die verbleibenden drei Berichte (über Tschechien, die Slowakei und Nordmazedonien) könnten aus der Sicht eines weniger resilienten institutionellen Rahmens zur Bekämpfung von FIMI in eine Untergruppe eingeordnet werden, zumindest streng beurteilt nach der Beschreibung des regulativen Systems, das auf FIMI abzielt. Was jedoch bemerkenswert ist, sind die Verweise auf das EU-Digitaldienstgesetz und das Cybersicherheitsgesetz als Leitprinzip für die Entwicklung von Institutionen und Vorschriften in diesem Sinne. Es wird eindeutig festgelegt, dass Effizienz im Kampf gegen FIMI nicht erreicht werden kann, indem man ein eigenständiger Akteur ist. Wie der Bericht über Tschechien überzeugend anmerkt, ist das EU-Digitaldienstgesetz für Akteure mit geringeren institutionellen Ressourcen ein obligatorischer Schutzschirm gegen FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>„Auf internationaler Ebene, während die EU Vorschriften wie das Digital Services Act und das Cybersecurity Act etabliert hat, fehlt es noch an der Koordination zwischen den Mitgliedstaaten. FIMI überschreitet von Natur aus Grenzen, und dennoch bleiben die nationalen Antworten fragmentiert. Die EU könnte Mechanismen für den Echtzeitaustausch von Informationen über FIMI-Operationen verbessern und eine engere Zusammenarbeit zwischen Cybersicherheitsbehörden, Geheimdiensten und privaten Plattformen fördern. Ohne ein robustes System für den Datenaustausch, gemeinsame Aktionen und gegenseitige Unterstützung bleibt die Effektivität der EU-weit Strategien begrenzt.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Wie der Bericht über Nordmazedonien deutlich macht, ist die Zivilgesellschaft der Sektor, der schwache institutionelle Rahmenbedingungen im Kampf gegen FIMI kompensiert. Sie sollte nicht als Allheilmittel betrachtet werden, aber sie ist ein Silberstreif am Horizont, um zu wissen, dass die staatlichen Institutionen nicht immer angemessen oder optimal auf heimtückische Manipulationen reagieren, die darauf abzielen, Chaos innerhalb der Gesellschaften zu säen.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Eine mögliche Schlussfolgerung aus dem Lesen der sieben IRI-Berichte ist, dass jeder etwas von den anderen lernen kann. Der Kampf gegen (meist russische) FIMI ist ein Prozess des permanenten Lernens und des unermüdlichen Kampfes gegen erneute Versuche, das soziale Gefüge und die institutionelle Resilienz des Staates zu untergraben. Der Bericht über Polen erwähnte, dass FIMI nur eine andere Möglichkeit ist, auf „aktive Maßnahmen“ hinzuweisen, ein Begriff, der vor einem Jahrhundert von der berüchtigten Tscheka erfunden wurde. Dies ist eine sehr nützliche Beobachtung. Der Kampf gegen FIMI ist nichts Neues. Während des Kalten Krieges waren ganze institutionelle Ökosysteme im Westen dem Kampf gegen diese Arten von Bedrohungen gewidmet. Wir müssen nur viele dieser gelernten Lektionen an die gegenwärtige Realität der Informationsgesellschaft auffrischen, gelegentlich neu aufbauen und anpassen.</p>\n<p>Zu guter Letzt könnten die IRI-Berichte einen Folgeantrag zur Erstellung eines Index zur Effizienz im Kampf gegen FIMI nahelegen. Offensichtlich ist ein viel größerer Forschungsaufwand erforderlich, der viele andere Fälle einbezieht, einschließlich aus Ländern, die Erfahrungen an der ersten Front im Kampf gegen FIMI gesammelt haben. Beispiele sind Moldawien, Armenien, Georgien oder viel größere Akteure wie Deutschland. All diese Länder mussten intensiven und umfangreichen Kampagnen von FIMI-Operationen standhalten, einige (wie Deutschland) haben diese Erfahrung seit den frühen Phasen des Kalten Krieges gemacht.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Dieser Text ist Teil eines speziellen Kooperationsprojekts zwischen IRI und New Eastern Europe, das darauf abzielt, das Bewusstsein für </em><em>ausländische Informationsmanipulation und -einmischung in demokratischen Gesellschaften</em><em> zu fördern.</em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> ist Politikwissenschaftler mit Schwerpunkt auf Mittel- und Osteuropa. Er ist derzeit Korrespondent für Radio France Internationale im rumänischen Büro.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Eine aktuelle Untersuchung des Portals Snoop.ro legt überzeugend nahe, dass das, was in Rumänien in den letzten zwei Monaten geschehen ist, nicht Teil einer FIMI-Kampagne war, sondern ein Inside-Job mit direkter Beteiligung von Personen, die über die damals zweitgrößte systemische Partei, die Nationale Liberale Partei (PNL), mit den rumänischen Geheimdiensten verbunden sind. Weitere Informationen finden Sie unter: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:31:48.485", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>Im letzten Jahr führte das Beacon-Projekt des International Republican Institute (IRI) eine umfassende Studie durch, um die Manipulation und Beeinflussung von Informationen aus dem Ausland in verschiedenen europäischen Ländern (sowie in Taiwan) zu verstehen. Die Ergebnisse zeigen unterschiedliche Ansätze, aber auch gemeinsame Lehren, die angewendet werden können und sollten, um die demokratische Resilienz gegen diese wachsenden Bedrohungen zu stärken.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"de", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:31:48.487", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Proti FIMI. Prehľad siedmich krajín v rámci projektu Beacon", key:"uid": string:"570e2720-361f-4952-84a8-2e65dec6fdf9", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>V siedmich krajinách strednej a východnej Európy bola vykonaná analýza v <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">sérii politických správ IRI</a> o manipulácii a zasahovaní do zahraničných informácií (FIMI) pod <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">značkou Beacon Project</a>, ktorá sa skončila v septembri 2024. Tieto krajiny sú odlišné prípady, ktoré boli ovplyvnené FIMI, no majú toho veľa spoločného, najmä preto, že všetky boli do určitej miery cieľom ruských zlovestných akcií alebo boli instrumentalizované na projekciu FIMI voči „strategickým nepriateľom“ (pozri prípad Makedónie, ktorá sa stala centrom FIMI proti USA v prezidentských voľbách v roku 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Analýza v týchto správach končí tri mesiace pred napísaním tejto recenzie, takže sa dá potvrdiť, že sú aktuálne, ale v niektorých prípadoch sa TTP (taktiky, techniky a postupy) menia tak rýchlo, že situácia by mohla vyzerať (aj) radikálne inak dva alebo tri mesiace po zverejnení správ. Takýmto prípadom je rumunská správa, ktorá nemohla predvídať politickú, volebnú a ústavnú krízu, ktorá sa vyskytla koncom novembra a bola zjavne spôsobená zlovestným zasahovaním z vnútorných (predovšetkým) a ruských zdrojov. S ohľadom na všetko vyššie uvedené by sme odporučili akémukoľvek výskumníkovi, expertovi, analytikovi a informovanému čitateľovi začať svoje vyšetrovanie a spracovanie správ s prípadom <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukrajiny</a>, a nie Rumunska, a potom pokračovať s <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estónskou</a> správou, potom s tými o <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Poľsku</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Rumunsku</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Česku</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovensku</a> a skončiť s <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Severným Makedónskom</a>. Takáto sekvencia by ponúkla perspektívu z najzložitějších bojísk FIMI, cez najbezpečnejšie až po najmenej pripravené.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Správa o Ukrajine je najpodrobnejšie napísaná a sleduje analytickú maticu, ktorú stanovila IRI, zahŕňajúcu úvod do problematiky FIMI týkajúcej sa národných špecifík, časovú os udalostí súvisiacich s témou, inštitucionálno-právne a regulačno-preskriptívne nastavenie vyvinuté na riešenie FIMI a úlohu týchto inštitúcií, evolúciu a dynamiku FIMI vrátane tematických naratívov, výhľad a odporúčania. V podstate všetky sedem správ obsahuje variácie tejto štruktúry, pričom zjavne rešpektujú špecifiká krajiny, keďže každá krajina je v tomto ohľade jedinečná, prijala rôzne prístupy a časové rámce na boj proti tomuto druhu hrozieb, pričom niektoré zaostávali v oblasti rozvoja inštitucionálneho usporiadania a sociálneho povedomia o FIMI. Takže, zatiaľ čo FIMI je dlhodobé vyhlásenie úmyslov od nepriateľských vonkajších aktérov, neovplyvnilo rovnako silno všetkých sedem krajín, resp. existovali rôzne vnímania FIMI a inštitucionálne reakcie na ňu.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Prečo by mala Ukrajina slúžiť ako východisková správa? Pretože ak existuje jedna krajina, ktorá vyniká v tomto cykle správ, je to Ukrajina. Ukrajina budovala inštitucionálny rámec na boj proti FIMI od roku 2014, keď bola prvýkrát napadnutá Ruskom, a to kineticky aj prostredníctvom aktívnych opatrení, pričom sa ukázala ako prednášajúca na európskom kontinente v boji proti FIMI pôvodom a sponzorovanému Ruskom. V prípade Ukrajiny išlo FIMI ruka v ruke s kinetickými akciami Ruska, a to nielen anexiou Krymu a vojnou v Donbase, ale neskôr v plnohodnotnej vojne, ktorá sa začala vo februári 2022. Hoci existujú nezrovnalosti medzi inštitúciami s podobnými pracovnými popismi, a autori správy poukazujú na chýbajúcu koherenciu v množstve inštitúcií a legislatívnych noriem, Ukrajina dosiahla určitý stupeň synergie v tomto ohľade, dostatočný na to, aby bola prezentovaná ako príklad efektívneho boja proti ruskému FIMI spolu s kinetickým bojom. Správa popisujúca FIMI na Ukrajine môže veľmi dobre reprezentovať boj zajtrajška (3-5 rokov) v mnohých, ak nie vo všetkých krajinách na východnom krídle.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jedným z poznatkov, ktorý vyčleňuje Ukrajinu ako agendu nastavujúcu boj proti FIMI na globálnej úrovni, je myšlienka organizovania „Informačného Ramsteinu“. Myšlienka o „Informačnom Ramsteine“ sa zatiaľ nenaplnila, ale fakt, že ide o iniciatívu, ktorú spustila Ukrajina, podporenú bohatými skúsenosťami v boji proti FIMI na nulovej línii, nie je náhodný fakt. Správa hovorí o potrebe organizovať takéto stretnutie s oboma súčasnými a preventívnymi rozmermi, jedným z dôvodov je, že FIMI pochádza proti cieľovým krajinám predovšetkým z Ruska, a len občas alebo zriedkavo z Číny, Bieloruska alebo iných miest.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ďalšou správou v poradí správ IRI o FIMI by bola Estónia a to z jedného dôvodu: Estónia je prípad inštitucionálnej efektívnosti a disciplíny. Čo vyčleňuje Estónia v tejto krajine, je skoré uvedomenie si FIMI (aspoň od roku 2007, v dôsledku <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">útoku na sochu sovietskeho hrdinu</a>) a program mediálnej a informačnej gramotnosti na širokej vzdelávacej úrovni. Inými slovami, Estónia je príklad, z ktorého sa treba inšpirovať, pokiaľ ide o vzdelávanie, ako na úrovni byrokracie, tak aj populácie ako celku, a infraštruktúru StratCom. Estónia, ako správa uvádza, je výrečným príkladom toho, ako by mala byť strategická komunikácia organizovaná vo všetkých výkonných inštitúciách. Citát zo správy by bol užitočný: „Každé ministerstvo a štátna agentúra v Estónsku má aspoň jedného úradníka, ktorý absolvoval školenie a má konkrétne zodpovednosti týkajúce sa strategickej komunikácie v rámci tejto organizácie.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Zaujímavé je, že Estónia bojovala proti FIMI dávno predtým, ako sa tento termín začal používať, dokonca aj v prípade Ukrajiny, ktorá bola nútená do masívnej reformy, aby bojovala proti FIMI, keď pocítila, že ide ruka v ruke s existenciálnou hrozbou masívnej horúcej vojny. Estónia, inšpirovaná dobre informovaným pozorovaním postupujúcej, potom otvorenej invázie na Ukrajine, dospela k nasledujúcim kľúčovým skúsenostiam: „Skúsenosť Estónie ukazuje, že tri faktory sú nevyhnutné pre odolnosť voči FIMI. Po prvé, musí existovať formulácia a implementácia strategickej komunikácie v súlade s robustným národným rámcom štrukturálnych dokumentov. Po druhé, musí byť vytvorené prostredie, ktoré chráni autonómiu médií. Po tretie, verejná dôvera v demokratické procesy a štátne inštitúcie musí byť zachovaná.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Tieto poznatky, spolu s inštitucionálnymi skúsenosťami a ekosystémovou odolnosťou vybudovanou Ukrajinou, by mohli slúžiť ako trojica usmernení na kontrolu popisného obsahu vyjadreného v ostatných správach. To nás privádza k nasledujúcej správe o Poľsku. Čo je pozoruhodné v tejto správe, je zrovnanie FIMI s dlhodobo známym termínom a kategóriou „aktívne opatrenia“. V celej správe je jednou z hlavných tém, že Poľsko vyvinulo odolnosť nie tak veľmi a nie výlučne vďaka inštitucionálnemu a regulačnému systému, ale skôr vďaka neštátnemu sektoru. Inými slovami, Poľsko do určitej miery pripomína estónsky prípad, vďaka svojej širokej sieti občianskych organizácií, akademickej obce a verejného priestoru vo všeobecnosti. To implicitne smeruje k sociálnemu vzdelávaciemu ekosystému, ktorý nemusí nutne potrebovať rigidný regulačný rámec na budovanie odolnosti, ale vedomosti, prístup k nim na širokej úrovni a prostriedky na šírenie týchto vedomostí. Môžeme tvrdiť, že existuje aj doplnkový faktor, naznačený, ale nie explicitne uvedený, a to identita, ktorá hovorí o povedomí o neustálych vonkajších hrozbách. Inými slovami, ak existuje vysoké povedomie o FIMI ako o „ruskej hrozbe“ na širokej úrovni, poľská spoločnosť si vytvára svoj vlastný spôsob, ako budovať odolnosť voči tejto hrozbe prostredníctvom mediálneho aktivizmu, občianskych organizácií, akademickej obce a v neposlednom rade štátnych inštitúcií. Niet pochýb o tom, že poľský prípad nie je odlišný od estónskych a ukrajinských.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ostatné správy sa zaoberajú prípadmi, ktoré by sa dali interpretovať ako budovanie nedostatočnej odolnosti voči boju proti FIMI. Správa o Rumunsku by mala byť posudzovaná s určitým skepticizmom z jednoduchého dôvodu, že to, čo sa stalo v novembri a decembri 2024 okolo prezidentských a parlamentných volieb v Rumunsku, by mohlo byť len na pohľad prípadom FIMI. Potrebujeme oveľa štruktúrovanejšie vyšetrovania, no zatiaľ môžeme špekulovať, že rumunský prípad mohol byť vnútornou záležitosťou<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, teda Domáca manipulácia a zasahovanie do informácií - ktoré v určitom momente stratilo kontrolu nad sebou a stalo sa súčasťou operácie FIMI. Hoci jasne štruktúra správy bola diktovaná analytickou maticou IRI, autori správy o Rumunsku by sa mali tiež pýtať na odpoveď na otázku, či povaha rumunskej vládnucej triedy môže byť štrukturálnou prekážkou pre fungovanie štátu a či inštitucionálne nastavenie na boj proti FIMI je prázdnym obalom na pozadí oligarchickej okupácie. Inými slovami, sú všadeprítomné rumunské tajné služby (v Rumunsku existuje šesť takýchto inštitúcií) štrukturálnym faktorom, ktorý odvádza našu pozornosť od FIMI k niečomu, čo stále nemá široko akceptovaný termín a celkové porozumenie.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Do istej miery zavádzajúco, vzhľadom na veľkosť a financovanie spravodajských a bezpečnostných aparátov v Rumunsku (približne jedno percento HDP), by krajina mala byť lídrom v boji proti FIMI a pevnosťou pred ruskými aktívnymi opatreniami. Avšak, ako autori poukazujú, hlavný riadiaci dokument a inštitúcia - Bezpečnostná stratégia Rumunska, spolu so Supreme Defence Council - boli za meta-narativom v tejto oblasti a/alebo reaktívnym nástrojom, a nie budovateľom politík na riešenie FIMI per se. Ďalšou centrálnou inštitúciou na boj proti FIMI bol Národný audiovizuálny úrad, ktorý naznačuje relatívne úzke chápanie toho, čo FIMI môže byť, na rozdiel od iných krajín v zozname IRI, ako sú Ukrajina, Estónia a Poľsko.</p>\n<p>Ostatné tri správy (o Česku, Slovensku a Severnom Makedónsku) by sa dali zoskupiť do podskupiny z pohľadu menej odolného inštitucionálneho nastavenia na boj proti FIMI, aspoň prísne posudzujúc podľa popisu regulačného systému zameraného na FIMI. Čo je však pozoruhodné, sú odkazy na Akt o digitálnych službách EÚ a Akt o kybernetickej bezpečnosti ako na usmerňujúci princíp pre rozvoj inštitúcií a regulácií v tomto zmysle. Jasne sa špecifikuje, že efektívnosť v boji proti FIMI nemožno dosiahnuť tým, že budeme samostatným aktérom. Ako správa o Česku presne naznačuje, pre aktérov s menšími inštitucionálnymi zdrojmi je Akt o digitálnych službách EÚ povinným dáždnikom proti FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>„Na medzinárodnej úrovni, zatiaľ čo EÚ zaviedla regulácie ako Akt o digitálnych službách a Akt o kybernetickej bezpečnosti, koordinácia medzi členskými štátmi stále chýba. FIMI, svojou podstatou, presahuje hranice, a predsa reakcie na národnej úrovni zostávajú fragmentované. EÚ by mohla zlepšiť mechanizmy na výmenu spravodajských informácií o operáciách FIMI v reálnom čase a podporiť bližšiu spoluprácu medzi agentúrami pre kybernetickú bezpečnosť, spravodajskými službami a súkromnými platformami. Bez robustného systému na zdieľanie údajov, spoločné akcie a vzájomnú podporu zostáva efektívnosť stratégií na úrovni EÚ obmedzená.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ako správa o Severnom Makedónsku jasne naznačuje, občianska spoločnosť je sektor, ktorý kompenzuje slabé inštitucionálne nastavenia v boji proti FIMI. Nemala by byť považovaná za všeliek, ale je to pozitívny aspekt vedomia, že štátne inštitúcie nie vždy reagujú adekvátne alebo optimálne na zlovestné manipulácie, ktoré majú za cieľ zasievať chaos v spoločnostiach.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jedným z možných záverov z čítania siedmich správ IRI je, že každý má čo sa naučiť od druhého. Boj (najčastejšie ruský) FIMI je proces trvalého učenia a neúprosného boja proti obnoveným pokusom podkopať sociálnu štruktúru a inštitucionálnu odolnosť štátu. Správa o Poľsku spomenula, že FIMI je len ďalší spôsob, ako poukázať na „aktívne opatrenia“, termín vynájdený pred sto rokmi neblaho preslávenou Čekou. Toto je veľmi užitočná pozorovanie. Boj proti FIMI nie je nič nové. Počas studenej vojny boli celé inštitucionálne ekosystémy na Západe venované boju proti týmto typom hrozieb. Musíme len osviežiť, občas obnoviť a prispôsobiť mnohé z týchto naučených lekcií súčasnej realite informačnej spoločnosti.</p>\n<p>Napokon, ale nie menej dôležité, správy IRI môžu naznačovať následné úsilie o vybudovanie indexu efektívnosti boja proti FIMI. Zjavne je potrebný oveľa väčší objem výskumu, ktorý by zahŕňal mnoho ďalších prípadov, vrátane krajín, ktoré nazbierali skúsenosti v prvej línii boja proti FIMI. Príklady zahŕňajú Moldavsko, Arménsko, Gruzínsko alebo oveľa väčších aktérov, ako je Nemecko. Všetky tieto krajiny museli odolať intenzívnym a rozsiahlym kampaniam operácií FIMI, niektoré (ako Nemecko) mali túto skúsenosť už od raných fáz studenej vojny.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Tento text je súčasťou špeciálneho kooperatívneho projektu medzi IRI a New Eastern Europe, ktorý má za cieľ podporiť povedomie o </em><em>manipulácii a zasahovaní do zahraničných informácií v demokratických spoločnostiach</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> je politológ špecializujúci sa na štúdie strednej a východnej Európy. V súčasnosti je korešpondentom pre Rádio France Internationale v Rumunsku.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Nedávne vyšetrovanie portálu Snoop.ro presvedčivo naznačuje, že to, čo sa stalo v Rumunsku v posledných dvoch mesiacoch, nebolo súčasťou kampane FIMI, ale vnútornou záležitosťou s priamou účasťou ľudí spojených s rumunskými tajnými službami prostredníctvom druhej najväčšej systémovej strany v tom čase, Národnej liberálnej strany (PNL). Viac informácií nájdete na: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:40:13.166", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>Minulý rok vykonal Projekt Beacon Medzinárodného republikánskeho inštitútu (IRI) komplexnú štúdiu na pochopenie manipulácie a zasahovania do zahraničných informácií v rôznych európskych krajinách (ako aj na Taiwane). Výsledky ukazujú rôzne prístupy, ale aj spoločné ponaučenia, ktoré môžu a mali by sa aplikovať na posilnenie demokratickej odolnosti voči rastúcim týmto hrozbám.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"sk", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:40:55.718", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Contrarrestando FIMI. Una revisión de siete países bajo el Proyecto Beacon", key:"uid": string:"64ed0322-abf4-4017-b94b-04a06d405e9e", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Se han analizado siete países de Europa Central y del Este en <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">una secuencia de informes de políticas de IRI</a> sobre manipulación e interferencia de información extranjera (FIMI) bajo el <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">nombre del Proyecto Beacon</a> que finalizó en septiembre de 2024. Los siete países son casos distintos que han sido impactados por FIMI, sin embargo, tienen mucho en común, no menos porque todos han sido objeto de acciones malignas rusas en mayor o menor medida, o instrumentalizados para proyectar FIMI hacia \"enemigos estratégicos\" (ver el caso de Macedonia, que se convirtió en el centro de FIMI contra EE. UU. en la carrera presidencial de 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>El análisis en estos informes se detiene tres meses antes de que se escriba esta revisión, por lo que se puede afirmar que están actualizados, pero en algunos casos, las TTP (tácticas, técnicas y procedimientos) cambian tan rápido que dos o tres meses después de la publicación de los informes, la situación podría verse (incluso) radicalmente diferente. Tal es el caso del informe rumano, que no pudo prever la crisis política, electoral y constitucional que ocurrió a finales de noviembre y que fue causada aparentemente por una interferencia maligna tanto de fuentes internas (principalmente) como rusas. Con todo lo anterior, sugeriríamos a cualquier investigador, experto, analista y lector informado que comience su investigación y procesamiento de los informes con el caso de <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ucrania</a>, y no Rumanía, y luego continúe con el informe <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estonio</a>, luego los de <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polonia</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Rumanía</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Chequia</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Eslovaquia</a> y terminar con <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Macedonia del Norte</a>. Tal secuencia ofrecería una perspectiva desde el campo de batalla de FIMI más intrincado, pasando por los más seguros hasta los menos preparados.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>El informe sobre Ucrania es el más exhaustivamente redactado, siguiendo una matriz analítica impuesta por IRI que comprende una introducción a la problemática de FIMI respecto a las especificidades nacionales, la cronología de eventos relacionados con el tema, el marco institucional-legal y regulatorio-prescriptivo desarrollado para abordar FIMI y el papel de estas instituciones, la evolución y dinámica de FIMI, incluyendo narrativas temáticas, perspectivas y recomendaciones. Básicamente, todos los siete informes incluyen variaciones de esta estructura, respetando, por supuesto, las especificidades del país, ya que cada país es único en este sentido, habiendo adoptado diferentes enfoques y plazos para combatir este tipo de amenazas, mientras que algunos han quedado rezagados en términos de desarrollo de la estructura institucional y conciencia social sobre FIMI. Así, mientras que FIMI es una declaración de intenciones a largo plazo de actores externos hostiles, no ha impactado de manera igualmente fuerte a los siete países, respectivamente ha habido diferentes percepciones sobre FIMI y reacciones institucionales a ello.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>¿Por qué debería Ucrania servir como el informe inicial? Porque si hay un país que destaca en este ciclo de informes, ese es Ucrania. Ucrania ha estado construyendo un marco institucional para combatir FIMI desde 2014, cuando fue atacada por primera vez por Rusia tanto de manera cinética como a través de medidas activas, habiendo demostrado convertirse en la vanguardia en el continente europeo en la lucha contra FIMI de origen y patrocinio ruso. En el caso de Ucrania, FIMI fue de la mano con acciones cinéticas por parte de Rusia, no menos que la anexión de Crimea y la guerra en Donbás, y más tarde en una guerra a gran escala que comenzó en febrero de 2022. Aunque existen inconsistencias entre instituciones con descripciones de trabajo similares, y los autores del informe señalan la falta de coherencia dentro de la plétora de instituciones y normas legislativas, Ucrania ha logrado un cierto grado de sinergia en este sentido, suficiente para ser presentada como un ejemplo de lucha eficiente contra FIMI ruso junto con la lucha cinética. El informe que describe FIMI en Ucrania podría representar muy bien la lucha del mañana (3-5 años) en muchos, si no en todos, los países del Flanco Este.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Una conclusión que destaca a Ucrania como el establecimiento de la agenda en la lucha contra FIMI a nivel global es la idea de organizar un \"Ramstein de la Información\". La idea de un \"Ramstein de la Información\" aún no se ha materializado, pero el hecho de que sea una iniciativa lanzada por Ucrania, respaldada por una rica experiencia en la lucha contra FIMI en la línea cero, no es un hecho aleatorio. El informe habla de la necesidad de organizar tal reunión con un alcance tanto incumbente como preventivo, una razón siendo que FIMI se origina contra los países objetivo, principalmente en Rusia, y solo ocasionalmente o más raramente en China, Bielorrusia u otros lugares.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>El siguiente en la línea de los informes de IRI sobre FIMI sería Estonia y eso sería por una razón: Estonia es un caso de eficiencia institucional y disciplina. Lo que distingue a Estonia en este panorama es la conciencia temprana sobre FIMI (al menos desde 2007, como resultado del <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">ataque al monumento del héroe soviético</a>) y el programa de alfabetización mediática e informativa a gran escala educativa. Dicho de otra manera, Estonia es el ejemplo del que inspirarse en términos de educación, tanto a nivel de burocracia como de la población en general, y la infraestructura de StratCom. Estonia, como transmite el informe, es un ejemplo elocuente de cómo debe organizarse la comunicación estratégica en todas las instituciones ejecutivas. Una cita del informe sería útil: “Cada ministerio y agencia estatal en Estonia tiene al menos un funcionario que ha recibido capacitación y tiene responsabilidades específicas relacionadas con la comunicación estratégica dentro del ámbito de esa organización.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Curiosamente, Estonia ha estado luchando contra FIMI mucho antes de que el término entrara en uso, incluso dado el caso de Ucrania, que se vio obligada a una reforma masiva para combatir FIMI una vez que sintió que iba de la mano con la amenaza existencial de una guerra caliente masiva. Estonia, al estar también inspirada por la observación bien informada de la invasión que se deslizaba y luego abierta en Ucrania, llegó a las siguientes conclusiones basadas en experiencias clave: “La experiencia de Estonia demuestra que tres factores son indispensables para la resiliencia contra FIMI. En primer lugar, debe haber la formulación e implementación de comunicaciones estratégicas de acuerdo con un sólido marco nacional de documentos estructurales. En segundo lugar, debe crearse un entorno que salvaguarde la autonomía de los medios. En tercer lugar, debe preservarse la confianza pública en los procesos democráticos y las instituciones estatales.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Estas conclusiones, junto con la experiencia institucional y la resiliencia ecosistémica construida por Ucrania, podrían servir como un trío de orientación para verificar el contenido descriptivo expresado en el resto de los informes. Esto nos lleva al siguiente informe, sobre Polonia. Lo que es notable en este informe es la equiparación de FIMI con el término y categoría de \"medidas activas\", conocido desde hace mucho tiempo. A lo largo del informe, uno de los hilos principales es que Polonia ha desarrollado resiliencia no tanto y no exclusivamente debido al sistema institucional y regulatorio, sino al sector no estatal. En otras palabras, Polonia recuerda hasta cierto punto el caso estonio, debido a su amplia red de organizaciones cívicas, academia y espacio público en general. Esto impulsa implícitamente el ecosistema educativo social que no necesariamente necesita un marco regulatorio rígido para construir resiliencia, sino conocimiento, acceso a él a gran escala y vehículos para que este conocimiento se difunda. Se podría argumentar que también hay un factor suplementario, implícito pero no mencionado explícitamente, que es la identidad, que habla sobre la conciencia de amenazas externas constantes. En otras palabras, una vez que hay una alta conciencia sobre FIMI como una \"amenaza rusa\" a gran escala, la sociedad polaca adquiere una forma propia de construir resiliencia contra esta amenaza a través del activismo mediático, organizaciones de la sociedad civil, academia y no menos instituciones estatales. No hace falta decir que el caso polaco no es diferente de los casos estonio y ucraniano.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Los informes restantes se centran en casos que podrían interpretarse como la construcción de una resiliencia insuficiente para combatir FIMI. El informe sobre Rumanía debe ser tratado con un poco de escepticismo por la simple razón de que lo que ocurrió en noviembre y diciembre de 2024 en torno a las elecciones presidenciales y parlamentarias en Rumanía podría ser un caso de FIMI solo en apariencia. Necesitamos investigaciones mucho más estructuradas, sin embargo, por el momento podemos especular que el caso rumano podría haber sido un trabajo interno<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, es decir, Manipulación e Interferencia de Información Doméstica - que en un cierto momento había perdido el control sobre sí misma y se convirtió en parte de una operación de FIMI. Aunque, claramente, la estructura del informe fue dictada por la matriz de análisis de IRI, los autores del informe sobre Rumanía también deberían buscar la respuesta a la pregunta de si la naturaleza de la clase gobernante rumana podría ser un obstáculo estructural para el funcionamiento del estado y si el marco institucional para combatir FIMI es una cáscara vacía en el contexto de la captura oligárquica. En otras palabras, ¿son los omnipresentes servicios secretos rumanos (hay seis tales instituciones en Rumanía) un factor estructural que desvía nuestra atención de FIMI hacia algo que aún no tiene un término y comprensión ampliamente aceptados en general?</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Algo engañoso, dado el tamaño y la financiación del aparato de inteligencia y seguridad en Rumanía (aproximadamente un uno por ciento del PIB), el país debería ser un líder en la lucha contra FIMI y un baluarte frente a las medidas activas rusas. Sin embargo, como señalan los autores, el principal documento e institución rectores - la Estrategia de Seguridad de Rumanía, junto con el Consejo Supremo de Defensa - han estado detrás de una meta-narrativa en el dominio y/o un instrumento reactivo, y no un constructor de políticas para abordar FIMI per se. Otra institución central para abordar FIMI ha sido el Consejo Nacional de Audiovisual, lo que indica una comprensión relativamente estrecha de lo que FIMI puede ser, a diferencia de otros países en la lista de IRI, como Ucrania, Estonia y Polonia.</p>\n<p>Los tres informes restantes (sobre Chequia, Eslovaquia y Macedonia del Norte) podrían agruparse en un subgrupo desde el punto de vista de un entorno institucional menos resiliente para combatir FIMI, al menos juzgando estrictamente por la descripción del sistema regulatorio que apunta a FIMI. Lo que es notable son las referencias a la Ley de Servicios Digitales de la UE y la Ley de Ciberseguridad como un principio orientador para desarrollar instituciones y regulaciones en este sentido. Especifica claramente que la eficiencia en la lucha contra FIMI no puede lograrse siendo un actor independiente. Como indica de manera convincente el informe sobre Chequia, para actores con menores recursos institucionales, la Ley de Servicios Digitales de la UE es un paraguas obligatorio contra FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“A nivel internacional, mientras la UE ha establecido regulaciones como la Ley de Servicios Digitales y la Ley de Ciberseguridad, la coordinación entre los estados miembros sigue siendo deficiente. FIMI, por naturaleza, trasciende fronteras, y sin embargo, las respuestas a nivel nacional siguen siendo fragmentadas. La UE podría mejorar los mecanismos para el intercambio en tiempo real de inteligencia sobre operaciones de FIMI y fomentar una cooperación más estrecha entre agencias de ciberseguridad, servicios de inteligencia y plataformas privadas. Sin un sistema robusto para el intercambio de datos, la acción conjunta y el apoyo mutuo, la efectividad de las estrategias a nivel de la UE sigue siendo limitada.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Como sugiere brillantemente el informe sobre Macedonia del Norte, la sociedad civil es el sector que compensa los débiles entornos institucionales en la lucha contra FIMI. No debe ser tratado como una panacea, pero es un rayo de esperanza ante el conocimiento de que las instituciones estatales no siempre reaccionan de manera adecuada u óptima a manipulaciones insidiosas destinadas a sembrar el caos dentro de las sociedades.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Una posible conclusión de la lectura de los siete informes de IRI es que todos tienen algo que aprender del otro. Luchar contra FIMI (más a menudo ruso) es un proceso de aprendizaje permanente y una lucha incansable contra los intentos renovados de socavar el tejido social y la resiliencia institucional del estado. El informe sobre Polonia mencionó que FIMI es solo otra forma de señalar hacia \"medidas activas\", un término inventado hace un siglo por la infame Cheka. Esta es una observación muy útil. Luchar contra FIMI no es algo nuevo. Durante la Guerra Fría, ecosistemas institucionales enteros en Occidente estaban dedicados a combatir este tipo de amenazas. Solo necesitamos refrescar, ocasionalmente reconstruir y adaptar muchas de esas lecciones aprendidas a la realidad actual de la sociedad de la información.</p>\n<p>Por último, pero no menos importante, los informes de IRI pueden sugerir un esfuerzo de seguimiento para construir un índice de eficiencia en la lucha contra FIMI. Evidentemente, se necesita un cuerpo de investigación mucho más grande, incorporando muchos otros casos, incluidos países que han acumulado experiencia en la primera línea de lucha contra FIMI. Ejemplos incluyen Moldavia, Armenia, Georgia o actores mucho más grandes como Alemania. Todos estos países han tenido que soportar campañas intensivas y extensivas de operaciones de FIMI, algunos (como Alemania) habiendo tenido esta experiencia desde las primeras etapas de la Guerra Fría.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Este texto es parte de un proyecto de cooperación especial entre IRI y New Eastern Europe que tiene como objetivo promover la conciencia sobre </em><em>la manipulación e interferencia de información extranjera en sociedades democráticas</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> es un científico político especializado en estudios de Europa Central y del Este. Actualmente es corresponsal residente en Polonia para Radio Francia Internacional, oficina de Rumanía.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Una investigación reciente del portal Snoop.ro sugiere de manera convincente que lo que ha sucedido en Rumanía en los últimos dos meses no fue parte de una campaña de FIMI, sino un trabajo interno con la participación directa de personas conectadas a los servicios secretos rumanos a través del segundo partido sistémico más grande en ese momento, el Partido Nacional Liberal (PNL). Para más información, ver: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:26:58.221", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>El año pasado, el Proyecto Beacon del Instituto Republicano Internacional (IRI) realizó un estudio exhaustivo para entender la manipulación de información extranjera y la interferencia en varios países europeos (así como en Taiwán). Los resultados muestran diferentes enfoques, pero también lecciones comunes que pueden y deben aplicarse para fortalecer la resiliencia democrática contra estas crecientes amenazas.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"es", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:26:58.222", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Противодействие на FIMI. Преглед на седем държави в рамките на проекта Beacon", key:"uid": string:"6702c501-3286-4af6-94fd-be0abab91ebb", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Седем държави от Централна и Източна Европа бяха анализирани в <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">последователност от политически доклади на IRI</a> относно манипулация и намеса с чужда информация (FIMI) под етикета <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">Проектът Beacon</a>, който приключи през септември 2024 г. Седемте държави са различни случаи, които са били засегнати от FIMI, но имат много общо, не на последно място, защото всички те са били цел на злонамерени действия от Русия в известна степен или са били инструментализирани за проектиране на FIMI към \"стратегически врагове\" (виж случая с Македония, която стана хъб за FIMI срещу САЩ в президентските избори през 2016 г.).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Анализът в тези доклади спира три месеца преди написването на този преглед, така че може да се потвърди, че те са актуални, но в някои случаи TTP (тактики, техники и процедури) се променят толкова бързо, че два или три месеца след публикуването на докладите ситуацията може да изглежда (дори) радикално различна. Такъв е случаят с румънския доклад, който не можа да предвиди политическата, изборната и конституционната криза, която настъпи в края на ноември и която изглеждаше причинена от злонамерена намеса както от вътрешни (преди всичко), така и от руски източници. С всичко това, бихме предложили на всеки изследовател, експерт, анализатор и информиран читател да започне своето разследване и обработка на докладите с случая на <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Украйна</a>, а не с Румъния, след което да продължи с <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">естонския</a> доклад, след това с тези за <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Полша</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Румъния</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Чехия</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Словакия</a> и да завърши с <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Северна Македония</a>. Такава последователност би предложила перспектива от най-сложния фронт на FIMI, през най-сигурния до най-малко подготвените.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Докладът за Украйна е най-подробно написан, следвайки аналитична матрица, наложена от IRI, която включва и въведение в проблематиката на FIMI относно националните специфики, времева линия на събития, свързани с темата, институционално-правна и регулаторно-препоръчителна обстановка, разработена за справяне с FIMI и ролята на тези институции, еволюция и динамика на FIMI, включително актуални наративи, перспективи и препоръки. Основно всички седем доклада включват вариации на тази структура, очевидно спазвайки специфичностите на страната, тъй като всяка страна е уникална в това отношение, като е приела различни подходи и времеви рамки за борба с този вид заплахи, докато някои са изостанали по отношение на развитието на институционалната структура и социалната осведоменост относно FIMI. Така, докато FIMI е дългосрочно изявление на намерения от враждебни външни актьори, той не е оказал еднакво силно влияние на всички седем държави, съответно е имало различни възприятия относно FIMI и институционални реакции към него.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Защо Украйна трябва да служи като началния доклад? Защото ако има една страна, която се откроява в този цикъл от доклади, то това е Украйна. Украйна изгражда институционална рамка за борба с FIMI от 2014 г., когато беше атакувана за първи път от Русия както кинетично, така и чрез активни мерки, доказвайки, че е на преден план на европейския континент в борбата срещу FIMI с руски произход и спонсорство. В случая с Украйна, FIMI вървеше ръка за ръка с кинетични действия от Русия, не на последно място анексията на Крим и войната в Донбас, а по-късно в мащабна война, започнала през февруари 2022 г. Въпреки че съществуват несъответствия между институции с подобни описания на работа, и авторите на доклада посочват липсата на последователност в множеството институции и законодателни норми, Украйна е постигнала определена степен на синергия в това отношение, достатъчна да бъде представена като пример за ефективна борба срещу руската FIMI заедно с кинетичната борба. Докладът, описващ FIMI в Украйна, може много добре да представлява борбата на утрешния ден (3-5 години) в много, ако не и всички, страни на Източния фланг.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Едно от изводите, които отличават Украйна като задаваща дневния ред в борбата срещу FIMI на глобално ниво, е идеята за организиране на \"Информационен Рамщайн\". Идеята за \"Информационен Рамщайн\" все още не е реализирана, но фактът, че това е инициатива, стартирана от Украйна, подкрепена от богат опит в борбата с FIMI на нулевата линия, не е случайно. Докладът говори за необходимостта от организиране на такава среща с както текуща, така и превантивна цел, една от причините е, че FIMI произлиза срещу целевите държави преди всичко в Русия, и само от време на време или по-рядко в Китай, Беларус или другаде.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Следващият в реда на докладите на IRI за FIMI би бил Естония и това би било по една причина: Естония е случай на институционална ефективност и дисциплина. Това, което отличава Естония в този контекст, е ранната осведоменост относно FIMI (поне от 2007 г., в резултат на <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">атаката на паметника на съветския герой</a>) и програмата за медийна и информационна грамотност на широко образователно ниво. С други думи, Естония е пример, от който да се вдъхновим по отношение на образованието, както на ниво бюрокрация, така и на населението като цяло, и инфраструктурата на StratCom. Естония, както докладът предава, е красноречив пример за това как стратегическата комуникация трябва да бъде организирана в цялата изпълнителна институция. Цитат от доклада би бил полезен: \"Всяко министерство и държавна агенция в Естония има поне един служител, който е преминал обучение и е натоварен с конкретни отговорности, свързани със стратегическата комуникация в рамките на тази организация.\"</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Интересно е, че Естония е борила FIMI много преди терминът да бъде използван, дори преди случая с Украйна, която беше принудена да извърши масивна реформа, за да се бори с FIMI, след като усети, че той върви ръка за ръка с екзистенциалната заплаха от масивна гореща война. Естония, вдъхновена от добре информираното наблюдение на настъпващата, а след това открита инвазия в Украйна, стигна до следните ключови изводи: \"Опитът на Естония демонстрира, че три фактора са незаменими за устойчивост срещу FIMI. Първо, трябва да има формулиране и прилагане на стратегически комуникации в съответствие с надеждна национална рамка от структурни документи. Второ, трябва да бъде създадена среда, която да защитава автономията на медиите. Трето, общественото доверие в демократичните процеси и държавните институции трябва да бъде запазено.\"</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Тези изводи, заедно с институционалния опит и екосистемната устойчивост, изградена от Украйна, биха могли да служат като ръководство за проверка на описателното съдържание, изразено в останалите доклади. Това ни води до следващия доклад, за Полша. Забележителното в този доклад е равняването на FIMI с дълго известния термин и категория \"активни мерки\". През целия доклад една от основните теми е, че Полша е развила устойчивост не толкова и не изключително благодарение на институционалната и регулаторната система, а на не-държавния сектор. С други думи, Полша напомня до известна степен на естонския случай, благодарение на широка мрежа от граждански организации, академия и обществено пространство като цяло. Това имплицитно насочва към социалната образователна екосистема, която не се нуждае непременно от строга регулаторна рамка, за да изгражда устойчивост, а от знания, достъп до тях в широк мащаб и средства за разпространение на тези знания. Може да се твърди, че съществува и допълнителен фактор, подразбиращ се, но не изрично споменат, а именно идентичността, която говори за осведомеността за постоянни външни заплахи. С други думи, когато има висока осведоменост относно FIMI като \"руска заплаха\" в широк мащаб, полското общество придобива свой собствен начин да изгражда устойчивост срещу тази заплаха чрез медийна активност, организации на гражданското общество, академия и не на последно място държавни институции. Не е нужно да се казва, че полският случай не е различен от естонските и украинските.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Останалите доклади разглеждат случаи, които могат да се интерпретират като изграждане на недостатъчна устойчивост за борба с FIMI. Докладът за Румъния трябва да бъде разглеждан с известна доза скептицизъм по простата причина, че това, което се случи през ноември и декември 2024 г. около президентските и парламентарните избори в Румъния, може да бъде случай на FIMI само на вид. Нуждаем се от много по-структурирани разследвания, но за момента можем да спекулираме, че румънският случай може да е бил вътрешна работа<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, т.е. Вътрешна манипулация и намеса с информация - която в определен момент е загубила контрол над себе си и е станала част от операция FIMI. Въпреки че структурата на доклада очевидно е диктувана от матрицата на анализа на IRI, авторите на доклада за Румъния също трябва да търсят отговор на въпроса дали природата на румънския управляващ клас може да бъде структурна пречка за начина, по който функционира държавата и дали институционалната обстановка за борба с FIMI е празна черупка на фона на олигархичното завладяване. С други думи, дали всеобхватните румънски тайни служби (има шест такива институции в Румъния) са структурен фактор, който отклонява вниманието ни от FIMI към нещо, което все още няма широко приет термин и разбиране като цяло.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Някак си подвеждащо, предвид размера и финансирането на разузнавателния и охранителния апарат в Румъния (приблизително един процент от БВП), страната трябва да бъде лидер в борбата с FIMI и укрепление пред руските активни мерки. Въпреки това, както посочват авторите, основният ръководен документ и институция - Стратегията за сигурност на Румъния, заедно с Върховния съвет за отбрана - са били зад мета-нарратива в домейна и/или реактивен инструмент, а не строител на политики за справяне с FIMI сам по себе си. Друга централна институция за справяне с FIMI е Националният аудиовизуален съвет, който е показателен за относително тясното разбиране на това какво може да бъде FIMI, за разлика от другите държави в списъка на IRI, например Украйна, Естония и Полша.</p>\n<p>Останалите три доклада (за Чехия, Словакия и Северна Македония) могат да бъдат обединени в подгрупа от гледна точка на по-малко устойчива институционална обстановка за борба с FIMI, поне строго съдейки по описанието на регулаторната система, насочена към FIMI. Забележително обаче са препратките към Регламента на ЕС за цифровите услуги и Закона за киберсигурност като ръководен принцип за развитие на институции и регулации в този смисъл. Ясно е, че ефективността в борбата с FIMI не може да бъде постигната, като се бъде самостоятелен актьор. Както убедително посочва докладът за Чехия, за актьори с по-малко институционални ресурси, Регламентът на ЕС за цифровите услуги е задължителен чадър срещу FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“На международно ниво, докато ЕС е установил регулации като Регламента за цифровите услуги и Закона за киберсигурност, координацията между държавите членки все още липсва. FIMI по своята същност надхвърля границите, и все пак отговорите на национално ниво остават фрагментирани. ЕС би могъл да подобри механизмите за обмен на разузнавателна информация в реално време относно операциите на FIMI и да насърчи по-тясно сътрудничество между агенциите за киберсигурност, разузнавателните служби и частните платформи. Без надеждна система за споделяне на данни, съвместни действия и взаимна подкрепа, ефективността на стратегиите на ниво ЕС остава ограничена.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Както ярко предполага докладът за Северна Македония, гражданското общество е секторът, който компенсира слабите институционални настройки в борбата с FIMI. Не трябва да се разглежда като панацея, но е светла страна на знанието, че държавните институции не винаги реагират адекватно или оптимално на подмолни манипулации, предназначени да сеят хаос в обществата.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Един възможен извод от прочитането на седемте доклада на IRI е, че всеки има нещо да научи от другия. Борбата (най-често с руски) FIMI е процес на постоянно учене и неуморна борба срещу нови опити за подкопаване на социалната структура и институционалната устойчивост на държавата. Докладът за Полша споменава, че FIMI е просто още един начин да се посочи към \"активни мерки\", термин, изобретен преди един век от зловещата ЧК. Това е много полезно наблюдение. Борбата срещу FIMI не е нещо ново. По време на Студената война, цели институционални екосистеми на Запад бяха посветени на борба с тези видове заплахи. Просто трябва да освежим, от време на време да реконструираме и адаптираме много от тези научени уроци към настоящата реалност на информационното общество.</p>\n<p>Накрая, но не на последно място, докладите на IRI могат да предложат последващи усилия за изграждане на индекс за ефективност в борбата с FIMI. Очевидно е, че е необходимо много по-голямо количество изследвания, включващи много други случаи, включително от държави, които са натрупали опит на първа линия в борбата с FIMI. Примери включват Молдова, Армения, Грузия или много по-големи актьори като Германия. Всички тези държави са били принудени да устоят на интензивни и обширни кампании на операции FIMI, някои (като Германия) имат този опит от ранните етапи на Студената война.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Текстът е част от специален проект за сътрудничество между IRI и New Eastern Europe, който цели да повиши осведомеността за </em><em>чужда манипулация и намеса с информация в демократичните общества</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Октавиан Милеевски</strong> е политолог, специализирал се в изследвания на Централна и Източна Европа. В момента е кореспондент на Радио Франс Интернационал в Румъния.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Н recent investigation by the Snoop.ro portal suggests convincingly enough that what has happened in Romania in the last two months was not part of a FIMI campaign, but an inside job with the direct participation of people connected to Romanian secret services through the second biggest systemic party at the time, National Liberal Party (PNL). For more see: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:23:10.78", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>Миналата година проектът Beacon на Международния републикански институт (IRI) направи обширно проучване, за да разбере манипулацията и намесата на чужда информация в различни европейски страни (както и в Тайван). Резултатите показват различни подходи, но също така и общи уроци, които могат и трябва да бъдат приложени, за да се укрепи демократичната устойчивост срещу нарастващите заплахи.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"bg", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:23:29.052", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Countering FIMI. A review of seven countries under the Beacon Project", key:"uid": string:"71db63b2-7737-458a-a191-e1c90f116130", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Seven countries from Central and Eastern Europe have been analysed in <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">a sequence of IRI policy reports</a> on foreign information manipulation and interference (FIMI) under <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">the Beacon Project</a> label which ended in September 2024. The seven countries are distinct cases which have been impacted by FIMI, yet they have a lot in common not least because all of them have been targeted by Russian malign actions to a degree or another, or instrumentalized to project FIMI toward “strategic enemies” (see the case of Macedonia which became the hub for FIMI against US in the 2016 presidential race).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>The analysis in these reports stops three months before this review is written, thus it can be affirmed that they are up to date, but in some cases TTPs (tactics, techniques and procedures) change so fast that two or three months after the publishing of the reports the situation could look (even) radically different. Such is the case of the Romanian report which could not foresee the political, electoral and constitutional crisis which occurred in late November and was caused seemingly by a malign interference from both internal (primarily) and Russian sources. With all the above, we would suggest to any researcher, expert, analyst and informed reader to start their investigation and processing of the reports with the case of <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukraine</a>, and not Romania then proceed further on with the <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">Estonian</a> report, then the ones on <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Poland</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Romania</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Czechia</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovakia</a> and end up with <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">North Macedonia</a>. Such a sequence would offer a perspective from the most intricate FIMI battleground, through the most secured to the least prepared ones.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>The report on Ukraine is the most thoroughly written while following an analytical matrix imposed by IRI comprising and introduction into FIMI problematics regarding the national specifics, timeline of topic related events, institutional-legal and regulatory-prescriptive setting developed to tackle FIMI and the role of these institutions, evolution and dynamics of FIMI including topical narratives, outlook and recommendations. Basically all the seven reports include variations of this structure, obviously respecting the country specifics, as every country is unique in this regard, having adopted different approaches and timeframes to fighting this kind of threats, while some having lagged behind in terms of institutional layout development and social awareness about FIMI. Thus, while FIMI is a long term statement of intentions from hostile external actors it has not impacted equally strong all the seven countries, respectively there have been different perceptions about FIMI and institutional reactions to it.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Why should Ukraine serve as the starting report? Because if there is one country that stands out in this cycle of reports then it is Ukraine. Ukraine has been building an institutional framework to combat FIMI since 2014 when it was first attacked by Russia both kinetically and through active measures, having proved to become the spearhead on the European continent to fighting against Russian-originated and sponsored FIMI. In the case of Ukraine, FIMI went hand and hand with kinetic actions by Russia, not least the annexation of Crimea and the war in Donbas, and later in a full-scale war starting in February 2022. Although inconsistencies exist between institutions with similar job descriptions, and the authors of the report point to the wanting coherence within the plethora of institutions and legislative norms, Ukraine has achieved a certain degree of synergy in this regard, enough to be presented as an example of efficient fight against Russian FIMI together with the kinetic fight. The report describing FIMI in Ukraine might very well represent the fight of tomorrow (3-5 years) in many if not all of the countries on the Eastern Flank.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>One takeaway that singles out Ukraine as the agenda setter of the fight against FIMI on a global level is the idea of organizing an “Information Ramstein”. The idea about an “Information Ramstein” has not yet come to fruition, but the fact that it is an initiative launched by Ukraine, backed by a rich experience of fighting FIMI in the zero line, is not a random fact. The report does speak about the necessity to organize such a reunion with both an incumbent and preventative scope, one reason being FIMI originating against target countries first and foremost in Russia, and only occasionally or more rarely in China, Belarus or elsewhere.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>The next in line of the IRI reports on FIMI would be Estonia and that would be for one reason: Estonia is a case of institutional efficiency and discipline. What singles out Estonia in this landscape is the early awareness about FIMI (at least since 2007, as a result of the <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">Soviet Hero monument attack</a>) and the media and information literacy program on a wide educational scale. Otherwise put, Estonia is the example to be inspired from in terms of education, both on the level of bureaucracy and population at large, and StratCom infrastructure. Estonia, as the report conveys, is an eloquent example in how strategic communication has to be organized throughout all the executive institutions. A quote from the report would be of use: “Each ministry and state agency in Estonia has at least one official who has undergone training in and is tasked with specific responsibilities pertaining to strategic communication within the purview of that organisation.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Interestingly enough, Estonia has been fighting FIMI long before the term came into use even given the case of Ukraine, which was forced into a massive reform in order to combat FIMI once it felt it went hand in hand with the existential threat of a massive hot war. Estonia, while being also inspired by well-informed observation of the creeping then open invasion in Ukraine, came to the following key experience based conclusions: “The experience of Estonia demonstrates that three factors are indispensable for resilience against FIMI. Firstly, there must be the formulation and implementation of strategic communications in accordance with a robust national framework of structural documents. Secondly, an environment must be created that safeguards the autonomy of the media. Thirdly, public confidence in democratic processes and state institutions must be preserved.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>These takeaways, together with the institutional experience and eco-systemic resilience built by Ukraine, could serve as a guidance trio to check the descriptive content expressed in the rest of the reports. This brings us to the next report, on Poland. What is notable in this report is the equalling of FIMI to the long-time known term and category of “active measures”. Throughout the report one of the main threads is that Poland has developed resilience not so much and not exclusively due to the institutional and regulatory system as to the non-state sector. In other words, Poland does remind to a certain extent the Estonian case, due to its wide network of civic organizations, academia and public space in general. This implicitly drives at the social educational ecosystem which does not necessarily need a rigid regulatory framework to build resilience, but knowledge, access to it on a wide scale and vehicles for this knowledge to be spread. One could argue that there is also a supplementary factor, implied but not explicitly mentioned, that of identity which is telling about awareness of constant external threats. In other words, once there is high awareness about FIMI as a “Russian threat” on a wide scale, the Polish society acquires a way of its own to build resilience against this threat through media activism, civil society organizations, academia and not least state institutions. It goes without saying that the Polish case is not different from the Estonian and Ukrainian ones.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>The remaining reports dwell on cases which could be interpreted as building insufficient resilience to combating FIMI. The report on Romania should be treated with a bit of scepticism for the simple reason that what happened in November and December 2024 around the presidential and parliamentary elections in Romania might be a case of FIMI only in appearance. We need much more structured investigations, yet for the time being we can speculate that the Romanian case might have been an inside job<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, that is Domestic Information Manipulation and Interference - which at a certain point had lost control over itself and became part of a FIMI operation. Although, clearly the structure of the report was dictated by the IRI matrix of analysis, the authors of the report on Romania should also seek the response to the question whether the nature of the Romanian ruling class could be a structural hindrance to the way the state functions and whether the institutional setting for combatting FIMI is an empty shell on the background of oligarchic capture. In other words, are the ubiquitous Romanian secret services (there are six such institutions in Romania) a structural factor which divert our attention from FIMI toward something that still does not have a widely accepted term and understanding overall.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Somewhat misleadingly, given the size and funding of the intelligence and security apparatus in Romania (approx. one per cent of GDP), the country should be a leader in combating FIMI and a bulwark in front of Russian active measures. However, as the authors point out, the main guiding document and institution - the Security Strategy of Romania, together with the Supreme Defence Council - have been behind a meta-narrative in the domain and/or a reactive instrument, and not a builder of policies to tackle FIMI per se. Another central institution to tackle FIMI has been the National Audio-Visual Council, which is indicative about a relatively narrow understanding of what FIMI may be, unlike in other countries in the IRI list, vide Ukraine, Estonia and Poland.</p>\n<p>The remaining three reports (on Czechia, Slovakia and North Macedonia) could be lumped together in a subgroup from the point of view of a less resilient institutional setting for combating FIMI, at least strictly judging by the description of the regulatory system aiming FIMI. What is however notable are the references to the EU Digital Service Act and Cybersecurity Act as a guiding principle for developing institutions and regulations in this sense. It clearly specifies that efficiency in combating FIMI cannot achieve by being a stand-alone actor. As the report on Czechia cogently indicates, for actors with lesser institutional resources, the EU Digital Service Act is a mandatory umbrella against FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“At the international level, while the EU has established regulations such as the Digital Services Act and Cybersecurity Act, the coordination between member states is still lacking. FIMI, by nature, transcends borders, and yet national-level responses remain fragmented. The EU could improve mechanisms for the real-time exchange of intelligence on FIMI operations and foster closer cooperation between cybersecurity agencies, intelligence services, and private platforms. Without a robust system for data sharing, joint action, and mutual support, the effectiveness of EU-wide strategies remains limited.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>As the report on North Macedonia brightly suggests, civil society is the sector that compensates for weak institutional settings in combating FIMI. It should not be treated as a panacea, but it is a silver lining to the knowledge that the state institutions do not always react adequately or optimally to insidious manipulations meant to sow chaos within societies.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>One possible conclusion from reading the seven IRI reports is that everyone has something to learn from the other. Fighting (most often Russian) FIMI is a process of permanent learning and relentless fight against renewed attempts to undermine social fabric and institutional resilience of the state. The report on Poland did mention that FIMI is just another way to point towards “active measures”, a term invented one century ago by the infamous Cheka. This is a very useful observation. Fighting against FIMI is not something new. During the Cold War, entire institutional ecosystems in the West were dedicated to fighting these types of threats. We just need to refresh, occasionally rebuild, and adapt many of those lessons learned to present reality of information society.</p>\n<p>Last, but not least, the IRI reports may suggest a follow up effort to build a FIMI efficiency combating index. Evidently a much larger body of research is needed, bringing on board many other cases, including from countries that have accumulated experience in the first line of fighting FIMI. Examples include Moldova, Armenia, Georgia or much bigger actors like Germany. All of these countries have had to withstand intensive and extensive campaigns of FIMI operations, some (like Germany) having had this experience since the early stages of the Cold War.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>This text is part of a special cooperation project between IRI and New Eastern Europe which aims to promote awareness of </em><em>foreign information manipulation and interference in democratic societies</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> is a political scientist specialising in Central and East European studies. He is currently a Poland resident correspondent for Radio France Internationale, Romanian office.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> A recent investigation by the Snoop.ro portal suggests convincingly enough that what has happened in Romania in the last two months was not part of a FIMI campaign, but an inside job with the direct participation of people connected to Romanian secret services through the second biggest systemic party at the time, National Liberal Party (PNL). For more see: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-01-24T10:47:14.543", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>Last year, the International Republican Institute’s (IRI) Beacon Project did a comprehensive study to understand foreign information manipulation and interference in various European countries (as well as Taiwan). The results show different approaches, but also common lessons that can and should be applied to strengthen democratic resilience against growing these increasing threats.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"en", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:59:47.157", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Contrastare il FIMI. Una revisione di sette paesi sotto il Progetto Beacon", key:"uid": string:"8d87e2de-a054-448f-8d3b-363477a4e995", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Sette paesi dell'Europa centrale e orientale sono stati analizzati in <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">una sequenza di rapporti politici IRI</a> sulla manipolazione e interferenza delle informazioni straniere (FIMI) sotto l'etichetta <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">del Beacon Project</a> che si è conclusa a settembre 2024. I sette paesi sono casi distinti che sono stati colpiti da FIMI, eppure hanno molto in comune, non ultimo perché tutti sono stati presi di mira da azioni maligne russe in una misura o nell'altra, o strumentalizzati per proiettare FIMI verso \"nemici strategici\" (vedi il caso della Macedonia che è diventata il centro per FIMI contro gli Stati Uniti nella corsa presidenziale del 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>L'analisi in questi rapporti si ferma tre mesi prima che questa revisione venga scritta, quindi si può affermare che sono aggiornati, ma in alcuni casi le TTP (tattiche, tecniche e procedure) cambiano così rapidamente che due o tre mesi dopo la pubblicazione dei rapporti la situazione potrebbe apparire (anche) radicalmente diversa. È il caso del rapporto romeno che non ha potuto prevedere la crisi politica, elettorale e costituzionale che si è verificata a fine novembre e che è stata causata apparentemente da un'interferenza maligna sia da fonti interne (principalmente) che russe. Con tutto ciò, suggeriremmo a qualsiasi ricercatore, esperto, analista e lettore informato di iniziare la propria indagine e l'elaborazione dei rapporti con il caso di <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ucraina</a>, e non Romania, per poi proseguire con il rapporto <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">estone</a>, poi quelli su <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polonia</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Romania</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Cechia</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovacchia</a> e concludere con <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Macedonia del Nord</a>. Tale sequenza offrirebbe una prospettiva dal campo di battaglia FIMI più intricato, passando dai più sicuri ai meno preparati.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Il rapporto sull'Ucraina è il più dettagliato, seguendo una matrice analitica imposta dall'IRI che comprende un'introduzione alle problematiche FIMI riguardanti le specificità nazionali, la cronologia degli eventi correlati all'argomento, il contesto istituzionale-legale e normativo-prescrittivo sviluppato per affrontare la FIMI e il ruolo di queste istituzioni, l'evoluzione e la dinamica della FIMI, comprese le narrazioni tematiche, le prospettive e le raccomandazioni. Fondamentalmente, tutti e sette i rapporti includono variazioni di questa struttura, rispettando ovviamente le specificità del paese, poiché ogni paese è unico in questo senso, avendo adottato approcci e tempistiche diverse per combattere questo tipo di minacce, mentre alcuni hanno ritardato nello sviluppo della struttura istituzionale e nella consapevolezza sociale riguardo alla FIMI. Pertanto, mentre la FIMI è una dichiarazione di intenti a lungo termine da parte di attori esterni ostili, non ha impattato in modo altrettanto forte tutti e sette i paesi, rispettivamente ci sono state percezioni diverse riguardo alla FIMI e reazioni istituzionali ad essa.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Perché l'Ucraina dovrebbe servire come rapporto iniziale? Perché se c'è un paese che si distingue in questo ciclo di rapporti, allora è l'Ucraina. L'Ucraina ha costruito un quadro istituzionale per combattere la FIMI dal 2014, quando è stata attaccata per la prima volta dalla Russia sia in modo cinetico che attraverso misure attive, dimostrando di diventare la punta di lancia nel continente europeo nella lotta contro la FIMI di origine e sponsorizzata russa. Nel caso dell'Ucraina, la FIMI è andata di pari passo con azioni cinetiche da parte della Russia, non ultimo l'annessione della Crimea e la guerra nel Donbas, e successivamente in una guerra su larga scala iniziata a febbraio 2022. Sebbene esistano incoerenze tra le istituzioni con descrizioni di lavoro simili, e gli autori del rapporto sottolineino la mancanza di coerenza all'interno della pletora di istituzioni e norme legislative, l'Ucraina ha raggiunto un certo grado di sinergia in questo senso, sufficiente per essere presentata come un esempio di lotta efficiente contro la FIMI russa insieme alla lotta cinetica. Il rapporto che descrive la FIMI in Ucraina potrebbe rappresentare molto bene la lotta di domani (3-5 anni) in molti, se non in tutti, i paesi del Fianco Orientale.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Un punto chiave che distingue l'Ucraina come l'agenda setter della lotta contro la FIMI a livello globale è l'idea di organizzare un \"Ramstein dell'Informazione\". L'idea di un \"Ramstein dell'Informazione\" non si è ancora concretizzata, ma il fatto che sia un'iniziativa lanciata dall'Ucraina, supportata da una ricca esperienza nella lotta contro la FIMI nella linea zero, non è un fatto casuale. Il rapporto parla della necessità di organizzare tale riunione con un ambito sia attuale che preventivo, una delle ragioni è che la FIMI origina contro i paesi target prima di tutto in Russia, e solo occasionalmente o più raramente in Cina, Bielorussia o altrove.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Il prossimo rapporto IRI sulla FIMI sarebbe quello dell'Estonia e ciò sarebbe per un motivo: l'Estonia è un caso di efficienza e disciplina istituzionale. Ciò che distingue l'Estonia in questo panorama è la consapevolezza precoce riguardo alla FIMI (almeno dal 2007, a seguito dell'<a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">attacco al monumento dell'eroe sovietico</a>) e il programma di alfabetizzazione mediatica e informativa su larga scala educativa. In altre parole, l'Estonia è l'esempio da cui trarre ispirazione in termini di istruzione, sia a livello burocratico che della popolazione in generale, e infrastruttura StratCom. L'Estonia, come comunica il rapporto, è un esempio eloquente di come la comunicazione strategica debba essere organizzata in tutte le istituzioni esecutive. Una citazione dal rapporto sarebbe utile: “Ogni ministero e agenzia statale in Estonia ha almeno un funzionario che ha ricevuto formazione e ha compiti specifici riguardanti la comunicazione strategica nell'ambito di quell'organizzazione.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>È interessante notare che l'Estonia ha combattuto la FIMI molto prima che il termine venisse utilizzato, anche considerando il caso dell'Ucraina, che è stata costretta a una massiccia riforma per combattere la FIMI una volta che ha percepito che andava di pari passo con la minaccia esistenziale di una guerra calda massiccia. L'Estonia, pur essendo anche ispirata da un'osservazione ben informata dell'invasione strisciante e poi aperta in Ucraina, è giunta alle seguenti conclusioni basate su esperienze chiave: “L'esperienza dell'Estonia dimostra che tre fattori sono indispensabili per la resilienza contro la FIMI. In primo luogo, deve esserci la formulazione e l'implementazione di comunicazioni strategiche in conformità con un robusto quadro nazionale di documenti strutturali. In secondo luogo, deve essere creato un ambiente che salvaguardi l'autonomia dei media. In terzo luogo, deve essere preservata la fiducia pubblica nei processi democratici e nelle istituzioni statali.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Questi insegnamenti, insieme all'esperienza istituzionale e alla resilienza ecosistemica costruita dall'Ucraina, potrebbero servire come un trio guida per controllare il contenuto descrittivo espresso nel resto dei rapporti. Questo ci porta al prossimo rapporto, sulla Polonia. Ciò che è notevole in questo rapporto è l'equivalenza della FIMI al termine e alla categoria da tempo conosciuti di “misure attive”. In tutto il rapporto uno dei temi principali è che la Polonia ha sviluppato resilienza non tanto e non esclusivamente a causa del sistema istituzionale e normativo, quanto per il settore non statale. In altre parole, la Polonia ricorda in una certa misura il caso estone, grazie alla sua vasta rete di organizzazioni civiche, accademia e spazio pubblico in generale. Questo implica implicitamente l'ecosistema educativo sociale che non ha necessariamente bisogno di un rigido quadro normativo per costruire resilienza, ma di conoscenza, accesso ad essa su larga scala e veicoli per diffondere tale conoscenza. Si potrebbe sostenere che c'è anche un fattore supplementare, implicito ma non esplicitamente menzionato, quello dell'identità che è indicativo della consapevolezza delle costanti minacce esterne. In altre parole, una volta che c'è una forte consapevolezza riguardo alla FIMI come \"minaccia russa\" su larga scala, la società polacca acquisisce un modo tutto suo di costruire resilienza contro questa minaccia attraverso l'attivismo mediatico, le organizzazioni della società civile, l'accademia e non ultime le istituzioni statali. È superfluo dire che il caso polacco non è diverso da quelli estoni e ucraini.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>I rapporti rimanenti trattano casi che potrebbero essere interpretati come costruzione di una resilienza insufficiente nella lotta contro la FIMI. Il rapporto sulla Romania dovrebbe essere trattato con un po' di scetticismo per il semplice motivo che ciò che è accaduto a novembre e dicembre 2024 intorno alle elezioni presidenziali e parlamentari in Romania potrebbe essere un caso di FIMI solo in apparenza. Abbiamo bisogno di indagini molto più strutturate, eppure per il momento possiamo speculare che il caso romeno potrebbe essere stato un lavoro interno<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, cioè Manipolazione e Interferenza delle Informazioni Domestiche - che a un certo punto ha perso il controllo su se stesso ed è diventato parte di un'operazione FIMI. Sebbene, chiaramente, la struttura del rapporto sia stata dettata dalla matrice di analisi dell'IRI, gli autori del rapporto sulla Romania dovrebbero anche cercare la risposta alla domanda se la natura della classe dirigente romena possa essere un ostacolo strutturale al funzionamento dello stato e se il contesto istituzionale per combattere la FIMI sia un guscio vuoto sullo sfondo della cattura oligarchica. In altre parole, i servizi segreti romeni onnipresenti (ci sono sei di queste istituzioni in Romania) sono un fattore strutturale che distoglie la nostra attenzione dalla FIMI verso qualcosa che ancora non ha un termine e una comprensione ampiamente accettati.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>In modo un po' fuorviante, data la dimensione e il finanziamento dell'apparato di intelligence e sicurezza in Romania (circa l'uno per cento del PIL), il paese dovrebbe essere un leader nella lotta contro la FIMI e una barriera contro le misure attive russe. Tuttavia, come sottolineano gli autori, il principale documento e istituzione guida - la Strategia di Sicurezza della Romania, insieme al Consiglio Supremo di Difesa - sono stati dietro una meta-narrazione nel dominio e/o uno strumento reattivo, e non un costruttore di politiche per affrontare la FIMI in sé. Un'altra istituzione centrale per affrontare la FIMI è stato il Consiglio Nazionale dell'Audiovisivo, che è indicativo di una comprensione relativamente ristretta di ciò che la FIMI può essere, a differenza di altri paesi nella lista dell'IRI, come Ucraina, Estonia e Polonia.</p>\n<p>Gli altri tre rapporti (su Cechia, Slovacchia e Macedonia del Nord) potrebbero essere raggruppati insieme in un sottogruppo dal punto di vista di un contesto istituzionale meno resiliente per combattere la FIMI, almeno giudicando rigorosamente dalla descrizione del sistema normativo mirato alla FIMI. Ciò che è però notevole sono i riferimenti al Digital Services Act dell'UE e al Cybersecurity Act come principio guida per sviluppare istituzioni e regolamenti in questo senso. Specifica chiaramente che l'efficienza nella lotta contro la FIMI non può essere raggiunta essendo un attore autonomo. Come indica in modo convincente il rapporto sulla Cechia, per attori con minori risorse istituzionali, il Digital Services Act dell'UE è un ombrello obbligatorio contro la FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“A livello internazionale, mentre l'UE ha stabilito regolamenti come il Digital Services Act e il Cybersecurity Act, la coordinazione tra gli stati membri è ancora carente. La FIMI, per sua natura, trascende i confini, eppure le risposte a livello nazionale rimangono frammentate. L'UE potrebbe migliorare i meccanismi per lo scambio in tempo reale di informazioni sui funzionamenti della FIMI e promuovere una cooperazione più stretta tra agenzie di cybersecurity, servizi di intelligence e piattaforme private. Senza un sistema robusto per la condivisione dei dati, l'azione congiunta e il supporto reciproco, l'efficacia delle strategie a livello dell'UE rimane limitata.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Come suggerisce brillantemente il rapporto sulla Macedonia del Nord, la società civile è il settore che compensa le debolezze delle impostazioni istituzionali nella lotta contro la FIMI. Non dovrebbe essere trattata come una panacea, ma è un raggio di speranza rispetto alla consapevolezza che le istituzioni statali non sempre reagiscono in modo adeguato o ottimale a manipolazioni insidiose destinate a seminare il caos all'interno delle società.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Una possibile conclusione dalla lettura dei sette rapporti IRI è che ognuno ha qualcosa da imparare dall'altro. Combattere la FIMI (più spesso russa) è un processo di apprendimento permanente e lotta incessante contro tentativi rinnovati di minare il tessuto sociale e la resilienza istituzionale dello stato. Il rapporto sulla Polonia ha menzionato che la FIMI è solo un altro modo per indicare le “misure attive”, un termine inventato un secolo fa dall'infame Cheka. Questa è un'osservazione molto utile. Combattere contro la FIMI non è qualcosa di nuovo. Durante la Guerra Fredda, interi ecosistemi istituzionali in Occidente erano dedicati a combattere questi tipi di minacce. Dobbiamo solo rinfrescare, occasionalmente ricostruire e adattare molte di quelle lezioni apprese alla realtà attuale della società dell'informazione.</p>\n<p>Ultimo, ma non meno importante, i rapporti IRI possono suggerire uno sforzo di follow-up per costruire un indice di efficienza nella lotta contro la FIMI. È evidente che è necessaria una base di ricerca molto più ampia, coinvolgendo molti altri casi, compresi quelli di paesi che hanno accumulato esperienza in prima linea nella lotta contro la FIMI. Esempi includono Moldova, Armenia, Georgia o attori molto più grandi come la Germania. Tutti questi paesi hanno dovuto resistere a campagne intensive ed estese di operazioni FIMI, alcuni (come la Germania) avendo avuto questa esperienza sin dalle prime fasi della Guerra Fredda.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Questo testo fa parte di un progetto di cooperazione speciale tra IRI e New Eastern Europe che mira a promuovere la consapevolezza della </em><em>manipolazione e interferenza delle informazioni straniere nelle società democratiche</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> è un politologo specializzato negli studi dell'Europa centrale e orientale. Attualmente è corrispondente residente in Polonia per Radio France Internationale, ufficio romeno.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Un'indagine recente del portale Snoop.ro suggerisce in modo convincente che ciò che è accaduto in Romania negli ultimi due mesi non faceva parte di una campagna FIMI, ma era un lavoro interno con la partecipazione diretta di persone collegate ai servizi segreti romeni attraverso il secondo partito sistemico più grande dell'epoca, il Partito Nazionale Liberale (PNL). Per ulteriori informazioni vedere: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:37:55.837", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>Lo scorso anno, il Beacon Project dell'International Republican Institute (IRI) ha condotto uno studio completo per comprendere la manipolazione e l'interferenza delle informazioni straniere in vari paesi europei (così come a Taiwan). I risultati mostrano approcci diversi, ma anche lezioni comuni che possono e devono essere applicate per rafforzare la resilienza democratica contro queste crescenti minacce.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"it", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:38:09.747", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Αντεπίθεση FIMI. Μια ανασκόπηση επτά χωρών στο πλαίσιο του έργου Beacon", key:"uid": string:"94d329a6-4abe-4729-80e8-4ee435482ee3", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Επτά χώρες από την Κεντρική και Ανατολική Ευρώπη έχουν αναλυθεί σε <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">μια σειρά πολιτικών εκθέσεων του IRI</a> σχετικά με την ξένη χειραγώγηση και παρέμβαση πληροφοριών (FIMI) υπό την ετικέτα <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">του Beacon Project</a> που ολοκληρώθηκε τον Σεπτέμβριο του 2024. Οι επτά χώρες είναι ξεχωριστές περιπτώσεις που έχουν επηρεαστεί από το FIMI, ωστόσο έχουν πολλά κοινά, όχι λιγότερο επειδή όλες τους έχουν στοχοποιηθεί από κακόβουλες ρωσικές ενέργειες σε κάποιο βαθμό ή άλλο, ή έχουν χρησιμοποιηθεί για να προβάλλουν το FIMI προς “στρατηγικούς εχθρούς” (βλ. την περίπτωση της Μακεδονίας που έγινε το κέντρο του FIMI κατά των ΗΠΑ στις προεδρικές εκλογές του 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Η ανάλυση σε αυτές τις εκθέσεις σταματά τρεις μήνες πριν από τη συγγραφή αυτής της ανασκόπησης, επομένως μπορεί να επιβεβαιωθεί ότι είναι ενημερωμένες, αλλά σε ορισμένες περιπτώσεις οι TTPs (τακτικές, τεχνικές και διαδικασίες) αλλάζουν τόσο γρήγορα που δύο ή τρεις μήνες μετά τη δημοσίευση των εκθέσεων η κατάσταση θα μπορούσε να φαίνεται (ακόμα και) ριζικά διαφορετική. Τέτοια είναι η περίπτωση της ρουμανικής έκθεσης που δεν μπορούσε να προβλέψει την πολιτική, εκλογική και συνταγματική κρίση που συνέβη στα τέλη Νοεμβρίου και προκλήθηκε φαινομενικά από κακόβουλη παρέμβαση τόσο από εσωτερικές (κυρίως) όσο και από ρωσικές πηγές. Με όλα τα παραπάνω, θα προτείναμε σε οποιονδήποτε ερευνητή, ειδικό, αναλυτή και ενημερωμένο αναγνώστη να ξεκινήσει την έρευνά του και την επεξεργασία των εκθέσεων με την περίπτωση της <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ουκρανίας</a>, και όχι της Ρουμανίας και στη συνέχεια να προχωρήσει με την <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">εσθονική</a> έκθεση, στη συνέχεια τις εκθέσεις για <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Πολωνία</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ρουμανία</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Τσεχία</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Σλοβακία</a> και να καταλήξει με <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Βόρεια Μακεδονία</a>. Μια τέτοια σειρά θα προσφέρει μια προοπτική από το πιο περίπλοκο πεδίο μάχης FIMI, μέσω των πιο ασφαλών έως τις λιγότερο προετοιμασμένες χώρες.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Η έκθεση για την Ουκρανία είναι η πιο λεπτομερώς γραμμένη, ακολουθώντας μια αναλυτική μήτρα που επιβάλλεται από το IRI, περιλαμβάνοντας μια εισαγωγή στα προβλήματα του FIMI σχετικά με τις εθνικές ιδιαιτερότητες, το χρονολόγιο των σχετικών γεγονότων, το θεσμικό-νομικό και ρυθμιστικό-κανονιστικό πλαίσιο που αναπτύχθηκε για την καταπολέμηση του FIMI και το ρόλο αυτών των θεσμών, την εξέλιξη και τη δυναμική του FIMI συμπεριλαμβανομένων των θεματικών αφηγήσεων, την προοπτική και τις συστάσεις. Βασικά, όλες οι επτά εκθέσεις περιλαμβάνουν παραλλαγές αυτής της δομής, προφανώς σεβόμενες τις εθνικές ιδιαιτερότητες, καθώς κάθε χώρα είναι μοναδική σε αυτό το θέμα, έχοντας υιοθετήσει διαφορετικές προσεγγίσεις και χρονοδιαγράμματα για την καταπολέμηση αυτού του είδους απειλών, ενώ κάποιες έχουν μείνει πίσω όσον αφορά την ανάπτυξη θεσμικής διάρθρωσης και κοινωνικής συνείδησης σχετικά με το FIMI. Έτσι, ενώ το FIMI είναι μια μακροχρόνια δήλωση προθέσεων από εχθρικούς εξωτερικούς παράγοντες, δεν έχει επηρεάσει εξίσου ισχυρά όλες τις επτά χώρες, αντίστοιχα υπήρξαν διαφορετικές αντιλήψεις σχετικά με το FIMI και θεσμικές αντιδράσεις σε αυτό.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Γιατί θα πρέπει η Ουκρανία να χρησιμεύσει ως η αρχική έκθεση; Επειδή αν υπάρχει μια χώρα που ξεχωρίζει σε αυτόν τον κύκλο εκθέσεων, τότε είναι η Ουκρανία. Η Ουκρανία έχει οικοδομήσει ένα θεσμικό πλαίσιο για την καταπολέμηση του FIMI από το 2014, όταν δέχθηκε την πρώτη επίθεση από τη Ρωσία τόσο κινητικά όσο και μέσω ενεργών μέτρων, αποδεικνύοντας ότι έχει γίνει η αιχμή του δόρατος στην ευρωπαϊκή ήπειρο στην καταπολέμηση του FIMI που προέρχεται από τη Ρωσία και χρηματοδοτείται από αυτήν. Στην περίπτωση της Ουκρανίας, το FIMI πήγε χέρι-χέρι με κινητικές ενέργειες από τη Ρωσία, όχι λιγότερο από την προσάρτηση της Κριμαίας και τον πόλεμο στο Ντονμπάς, και αργότερα σε έναν πλήρους κλίμακας πόλεμο που ξεκίνησε τον Φεβρουάριο του 2022. Αν και υπάρχουν ασυνέπειες μεταξύ θεσμών με παρόμοιες περιγραφές εργασίας, και οι συγγραφείς της έκθεσης επισημαίνουν την έλλειψη συνοχής εντός της πληθώρας θεσμών και νομοθετικών κανόνων, η Ουκρανία έχει επιτύχει έναν ορισμένο βαθμό συνέργειας σε αυτό το θέμα, αρκετό για να παρουσιαστεί ως παράδειγμα αποτελεσματικής μάχης κατά του ρωσικού FIMI μαζί με την κινητική μάχη. Η έκθεση που περιγράφει το FIMI στην Ουκρανία μπορεί πολύ καλά να αντιπροσωπεύει τη μάχη του αύριο (3-5 χρόνια) σε πολλές αν όχι όλες τις χώρες της Ανατολικής Πτέρυγας.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ένα συμπέρασμα που ξεχωρίζει την Ουκρανία ως τον καθοριστή της ατζέντας στη μάχη κατά του FIMI σε παγκόσμιο επίπεδο είναι η ιδέα της οργάνωσης ενός “Information Ramstein”. Η ιδέα για ένα “Information Ramstein” δεν έχει ακόμη γίνει πραγματικότητα, αλλά το γεγονός ότι είναι μια πρωτοβουλία που ξεκίνησε από την Ουκρανία, υποστηριζόμενη από μια πλούσια εμπειρία στην καταπολέμηση του FIMI στη γραμμή μηδέν, δεν είναι τυχαίο γεγονός. Η έκθεση μιλάει για την αναγκαιότητα οργάνωσης μιας τέτοιας συνάντησης με τόσο τρέχουσα όσο και προληπτική σκοπιά, ένας λόγος είναι ότι το FIMI προέρχεται κατά κύριο λόγο από χώρες στόχους στη Ρωσία, και μόνο περιστασιακά ή πιο σπάνια από την Κίνα, τη Λευκορωσία ή αλλού.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Η επόμενη στην σειρά των εκθέσεων του IRI για το FIMI θα είναι η Εσθονία και αυτό θα είναι για έναν λόγο: η Εσθονία είναι μια περίπτωση θεσμικής αποδοτικότητας και πειθαρχίας. Αυτό που ξεχωρίζει την Εσθονία σε αυτό το τοπίο είναι η πρώιμη συνειδητοποίηση του FIMI (τουλάχιστον από το 2007, ως αποτέλεσμα της <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">επίθεσης στο μνημείο Σοβιετικού Ήρωα</a>) και το πρόγραμμα εκπαίδευσης στα μέσα ενημέρωσης και την πληροφοριακή παιδεία σε ευρεία εκπαιδευτική κλίμακα. Με άλλα λόγια, η Εσθονία είναι το παράδειγμα από το οποίο πρέπει να εμπνευστούμε όσον αφορά την εκπαίδευση, τόσο σε επίπεδο γραφειοκρατίας όσο και του πληθυσμού γενικότερα, καθώς και της υποδομής StratCom. Η Εσθονία, όπως μεταφέρει η έκθεση, είναι ένα εύγλωττο παράδειγμα του πώς πρέπει να οργανώνεται η στρατηγική επικοινωνία σε όλα τα εκτελεστικά ιδρύματα. Ένα απόσπασμα από την έκθεση θα ήταν χρήσιμο: “Κάθε υπουργείο και κρατική υπηρεσία στην Εσθονία έχει τουλάχιστον έναν υπάλληλο που έχει υποβληθεί σε εκπαίδευση και έχει ανατεθεί συγκεκριμένες ευθύνες που σχετίζονται με τη στρατηγική επικοινωνία εντός της αρμοδιότητας αυτού του οργανισμού.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ενδιαφέρον είναι ότι η Εσθονία έχει αγωνιστεί κατά του FIMI πολύ πριν ο όρος γίνει ευρέως χρησιμοποιούμενος, ακόμη και δεδομένης της περίπτωσης της Ουκρανίας, η οποία αναγκάστηκε σε μια μαζική μεταρρύθμιση προκειμένου να καταπολεμήσει το FIMI μόλις ένιωσε ότι αυτό συνδέεται με την υπαρξιακή απειλή ενός μαζικού θερμού πολέμου. Η Εσθονία, ενώ εμπνεόταν επίσης από την καλά ενημερωμένη παρατήρηση της κλιμακούμενης και στη συνέχεια ανοιχτής εισβολής στην Ουκρανία, κατέληξε στα εξής βασικά συμπεράσματα: “Η εμπειρία της Εσθονίας δείχνει ότι τρεις παράγοντες είναι απαραίτητοι για την ανθεκτικότητα κατά του FIMI. Πρώτον, πρέπει να υπάρξει η διατύπωση και εφαρμογή στρατηγικών επικοινωνιών σύμφωνα με ένα ισχυρό εθνικό πλαίσιο δομικών εγγράφων. Δεύτερον, πρέπει να δημιουργηθεί ένα περιβάλλον που να διασφαλίζει την αυτονομία των μέσων ενημέρωσης. Τρίτον, πρέπει να διατηρηθεί η δημόσια εμπιστοσύνη στις δημοκρατικές διαδικασίες και τα κρατικά ιδρύματα.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Αυτά τα συμπεράσματα, μαζί με την θεσμική εμπειρία και την οικοσυστημική ανθεκτικότητα που έχει οικοδομηθεί από την Ουκρανία, θα μπορούσαν να χρησιμεύσουν ως τριάδα καθοδήγησης για να ελέγξουμε το περιγραφικό περιεχόμενο που εκφράζεται στις υπόλοιπες εκθέσεις. Αυτό μας φέρνει στην επόμενη έκθεση, για την Πολωνία. Αυτό που είναι αξιοσημείωτο σε αυτή την έκθεση είναι η εξίσωση του FIMI με τον γνωστό εδώ και καιρό όρο και κατηγορία των “ενεργών μέτρων”. Σε όλη την έκθεση, μία από τις κύριες γραμμές είναι ότι η Πολωνία έχει αναπτύξει ανθεκτικότητα όχι τόσο και όχι αποκλειστικά λόγω του θεσμικού και ρυθμιστικού συστήματος όσο λόγω του μη κρατικού τομέα. Με άλλα λόγια, η Πολωνία θυμίζει σε κάποιο βαθμό την περίπτωση της Εσθονίας, λόγω του ευρέος δικτύου πολιτικών οργανώσεων, ακαδημαϊκών και του δημόσιου χώρου γενικότερα. Αυτό υπονοεί έμμεσα το κοινωνικό εκπαιδευτικό οικοσύστημα που δεν χρειάζεται απαραίτητα ένα αυστηρό ρυθμιστικό πλαίσιο για να οικοδομήσει ανθεκτικότητα, αλλά γνώση, πρόσβαση σε αυτή σε ευρεία κλίμακα και οχήματα για να διαδοθεί αυτή η γνώση. Κάποιος θα μπορούσε να υποστηρίξει ότι υπάρχει επίσης ένας συμπληρωματικός παράγοντας, υπονοούμενος αλλά όχι ρητά αναφερόμενος, αυτός της ταυτότητας που είναι ενδεικτικός της συνείδησης για τις συνεχείς εξωτερικές απειλές. Με άλλα λόγια, μόλις υπάρχει υψηλή συνείδηση για το FIMI ως “ρωσική απειλή” σε ευρεία κλίμακα, η πολωνική κοινωνία αποκτά έναν δικό της τρόπο να οικοδομήσει ανθεκτικότητα κατά αυτής της απειλής μέσω της δημοσιογραφικής δραστηριότητας, των οργανώσεων της κοινωνίας των πολιτών, της ακαδημίας και όχι λιγότερο των κρατικών θεσμών. Είναι περιττό να πούμε ότι η πολωνική περίπτωση δεν διαφέρει από τις εσθονικές και ουκρανικές περιπτώσεις.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Οι υπόλοιπες εκθέσεις αναφέρονται σε περιπτώσεις που θα μπορούσαν να ερμηνευτούν ως οικοδόμηση ανεπαρκούς ανθεκτικότητας στην καταπολέμηση του FIMI. Η έκθεση για τη Ρουμανία θα πρέπει να αντιμετωπιστεί με λίγο σκεπτικισμό για τον απλό λόγο ότι αυτό που συνέβη τον Νοέμβριο και τον Δεκέμβριο του 2024 γύρω από τις προεδρικές και κοινοβουλευτικές εκλογές στη Ρουμανία θα μπορούσε να είναι μια περίπτωση FIMI μόνο στην εμφάνιση. Χρειαζόμαστε πολύ πιο δομημένες έρευνες, ωστόσο προς το παρόν μπορούμε να υποθέσουμε ότι η ρουμανική περίπτωση μπορεί να ήταν μια εσωτερική δουλειά<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, δηλαδή Εγχώρια Χειραγώγηση και Παρέμβαση Πληροφοριών - η οποία σε κάποιο σημείο είχε χάσει τον έλεγχο και έγινε μέρος μιας επιχείρησης FIMI. Αν και, προφανώς, η δομή της έκθεσης καθορίστηκε από τη μήτρα ανάλυσης του IRI, οι συγγραφείς της έκθεσης για τη Ρουμανία θα πρέπει επίσης να αναζητήσουν την απάντηση στο ερώτημα αν η φύση της ρουμανικής κυρίαρχης τάξης θα μπορούσε να είναι μια δομική εμπόδιο στον τρόπο που λειτουργεί το κράτος και αν η θεσμική διάρθρωση για την καταπολέμηση του FIMI είναι ένα κενό κέλυφος στο υπόβαθρο της ολιγαρχικής κατάληψης. Με άλλα λόγια, είναι οι πανταχού παρούσες ρουμανικές μυστικές υπηρεσίες (υπάρχουν έξι τέτοιες υπηρεσίες στη Ρουμανία) ένας δομικός παράγοντας που αποσπά την προσοχή μας από το FIMI προς κάτι που ακόμα δεν έχει ευρέως αποδεκτό όρο και κατανόηση συνολικά.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Κάπως παραπλανητικά, δεδομένου του μεγέθους και της χρηματοδότησης του μηχανισμού πληροφοριών και ασφάλειας στη Ρουμανία (περίπου το ένα τοις εκατό του ΑΕΠ), η χώρα θα έπρεπε να είναι ηγέτης στην καταπολέμηση του FIMI και ένα οχυρό μπροστά από τα ρωσικά ενεργά μέτρα. Ωστόσο, όπως επισημαίνουν οι συγγραφείς, το κύριο καθοδηγητικό έγγραφο και θεσμός - η Στρατηγική Ασφαλείας της Ρουμανίας, μαζί με το Ανώτατο Συμβούλιο Άμυνας - έχουν μείνει πίσω από μια μετα-αφήγηση στον τομέα και/ή ένα αντιδραστικό εργαλείο, και όχι ένας κατασκευαστής πολιτικών για την καταπολέμηση του FIMI καθαυτό. Ένας άλλος κεντρικός θεσμός για την καταπολέμηση του FIMI έχει υπάρξει το Εθνικό Συμβούλιο Ραδιοτηλεόρασης, το οποίο είναι ενδεικτικό μιας σχετικά στενής κατανόησης του τι μπορεί να είναι το FIMI, σε αντίθεση με άλλες χώρες στη λίστα του IRI, βλ. Ουκρανία, Εσθονία και Πολωνία.</p>\n<p>Οι υπόλοιπες τρεις εκθέσεις (για την Τσεχία, τη Σλοβακία και τη Βόρεια Μακεδονία) θα μπορούσαν να ομαδοποιηθούν σε μια υποομάδα από την άποψη μιας λιγότερο ανθεκτικής θεσμικής διάρθρωσης για την καταπολέμηση του FIMI, τουλάχιστον αυστηρά κρινόμενης από την περιγραφή του ρυθμιστικού συστήματος που στοχεύει το FIMI. Αυτό που είναι ωστόσο αξιοσημείωτο είναι οι αναφορές στον Κανονισμό Ψηφιακών Υπηρεσιών της ΕΕ και τον Νόμο Κυβερνοασφάλειας ως καθοδηγητική αρχή για την ανάπτυξη θεσμών και κανονισμών σε αυτό το πλαίσιο. Προσδιορίζει σαφώς ότι η αποδοτικότητα στην καταπολέμηση του FIMI δεν μπορεί να επιτευχθεί με το να είναι ένας αυτόνομος παράγοντας. Όπως υποδεικνύει η έκθεση για την Τσεχία, για παράγοντες με λιγότερους θεσμικούς πόρους, ο Κανονισμός Ψηφιακών Υπηρεσιών της ΕΕ είναι μια υποχρεωτική ομπρέλα κατά του FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Σε διεθνές επίπεδο, ενώ η ΕΕ έχει θεσπίσει κανονισμούς όπως ο Κανονισμός Ψηφιακών Υπηρεσιών και ο Νόμος Κυβερνοασφάλειας, η συντονισμένη δράση μεταξύ των κρατών μελών εξακολουθεί να λείπει. Το FIMI, από τη φύση του, υπερβαίνει τα σύνορα, και παρ' όλα αυτά οι εθνικές απαντήσεις παραμένουν κατακερματισμένες. Η ΕΕ θα μπορούσε να βελτιώσει τους μηχανισμούς για την ανταλλαγή πληροφοριών σε πραγματικό χρόνο σχετικά με τις επιχειρήσεις FIMI και να προάγει πιο στενή συνεργασία μεταξύ των υπηρεσιών κυβερνοασφάλειας, των υπηρεσιών πληροφοριών και των ιδιωτικών πλατφορμών. Χωρίς ένα ισχυρό σύστημα για την ανταλλαγή δεδομένων, τη συλλογική δράση και την αμοιβαία υποστήριξη, η αποτελεσματικότητα των στρατηγικών σε επίπεδο ΕΕ παραμένει περιορισμένη.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Όπως υποδεικνύει η έκθεση για τη Βόρεια Μακεδονία, η κοινωνία των πολιτών είναι ο τομέας που αντισταθμίζει τις αδύναμες θεσμικές ρυθμίσεις στην καταπολέμηση του FIMI. Δεν θα πρέπει να αντιμετωπίζεται ως πανάκεια, αλλά είναι μια αχτίδα ελπίδας για τη γνώση ότι οι κρατικές θεσμοί δεν αντιδρούν πάντα επαρκώς ή βέλτιστα σε ύπουλες χειραγωγήσεις που προορίζονται να σπείρουν χάος μέσα στις κοινωνίες.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Ένα πιθανό συμπέρασμα από την ανάγνωση των επτά εκθέσεων του IRI είναι ότι όλοι έχουν κάτι να μάθουν από τους άλλους. Η καταπολέμηση (συχνότερα ρωσικού) FIMI είναι μια διαδικασία μόνιμης μάθησης και αδιάκοπης μάχης κατά των ανανεωμένων προσπαθειών να υπονομεύσουν τον κοινωνικό ιστό και την θεσμική ανθεκτικότητα του κράτους. Η έκθεση για την Πολωνία ανέφερε ότι το FIMI είναι απλώς ένας άλλος τρόπος να δείξει κανείς προς τα “ενεργά μέτρα”, ένας όρος που εφευρέθηκε πριν από έναν αιώνα από την α infamous Cheka. Αυτή είναι μια πολύ χρήσιμη παρατήρηση. Η μάχη κατά του FIMI δεν είναι κάτι νέο. Κατά τη διάρκεια του Ψυχρού Πολέμου, ολόκληρα θεσμικά οικοσυστήματα στη Δύση ήταν αφιερωμένα στην καταπολέμηση αυτού του είδους απειλών. Χρειαζόμαστε απλώς να ανανεώσουμε, περιστασιακά να ξαναχτίσουμε και να προσαρμόσουμε πολλά από αυτά τα διδάγματα στην παρούσα πραγματικότητα της κοινωνίας της πληροφορίας.</p>\n<p>Τέλος, αλλά όχι λιγότερο σημαντικό, οι εκθέσεις του IRI μπορεί να προτείνουν μια επόμενη προσπάθεια για την οικοδόμηση ενός δείκτη αποδοτικότητας καταπολέμησης του FIMI. Προφανώς, απαιτείται μια πολύ μεγαλύτερη βάση έρευνας, φέρνοντας στο προσκήνιο πολλές άλλες περιπτώσεις, συμπεριλαμβανομένων χωρών που έχουν συσσωρεύσει εμπειρία στην πρώτη γραμμή της καταπολέμησης του FIMI. Παραδείγματα περιλαμβάνουν τη Μολδαβία, την Αρμενία, τη Γεωργία ή πολύ μεγαλύτερους παράγοντες όπως η Γερμανία. Όλες αυτές οι χώρες έχουν αναγκαστεί να αντέξουν σε εντατικές και εκτενείς εκστρατείες επιχειρήσεων FIMI, κάποιες (όπως η Γερμανία) έχοντας αυτή την εμπειρία από τα πρώτα στάδια του Ψυχρού Πολέμου.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Αυτό το κείμενο είναι μέρος ενός ειδικού έργου συνεργασίας μεταξύ του IRI και της Νέας Ανατολικής Ευρώπης που στοχεύει στην προώθηση της ευαισθητοποίησης σχετικά με </em><em>την ξένη χειραγώγηση και παρέμβαση πληροφοριών σε δημοκρατικές κοινωνίες</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Οκτάβιαν Μιλέφσκι</strong> είναι πολιτικός επιστήμονας που ειδικεύεται στις σπουδές Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης. Είναι επί του παρόντος μόνιμος ανταποκριτής στην Πολωνία για το Radio France Internationale, γραφείο Ρουμανίας.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Μια πρόσφατη έρευνα από την πύλη Snoop.ro υποδεικνύει πειστικά ότι αυτό που συνέβη στη Ρουμανία τους τελευταίους δύο μήνες δεν ήταν μέρος μιας εκστρατείας FIMI, αλλά μια εσωτερική δουλειά με άμεση συμμετοχή ανθρώπων που συνδέονται με τις ρουμανικές μυστικές υπηρεσίες μέσω του δεύτερου μεγαλύτερου συστημικού κόμματος εκείνη την εποχή, του Εθνικού Φιλελεύθερου Κόμματος (PNL). Για περισσότερα δείτε: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:25:34.251", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>Πέρυσι, το έργο Beacon του Διεθνούς Ρεπουμπλικανικού Ινστιτούτου (IRI) πραγματοποίησε μια εκτενή μελέτη για να κατανοήσει την ξένη χειραγώγηση πληροφοριών και την παρέμβαση σε διάφορες ευρωπαϊκές χώρες (καθώς και στην Ταϊβάν). Τα αποτελέσματα δείχνουν διαφορετικές προσεγγίσεις, αλλά και κοινά διδάγματα που μπορούν και πρέπει να εφαρμοστούν για να ενισχύσουν την δημοκρατική ανθεκτικότητα απέναντι σε αυτές τις αυξανόμενες απειλές.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"el", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:26:00.908", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Противодействие FIMI. Обзор семи стран в рамках Проекта Beacon", key:"uid": string:"9fe1d7af-ba82-4a7b-a88e-053572033a0c", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": null:null, key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:54:30.969", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": null:null, key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"ru", key:"updatedAt": null:null, key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Countering FIMI. Přehled sedmi zemí v rámci projektu Beacon", key:"uid": string:"afc65837-9e90-4be5-b675-fe8ff66b9faa", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Bylo analyzováno sedm zemí ze střední a východní Evropy v <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">sérii politických zpráv IRI</a> o manipulaci a zasahování do zahraničních informací (FIMI) pod <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">značkou Beacon Project</a>, která skončila v září 2024. Těchto sedm zemí představuje odlišné případy, které byly ovlivněny FIMI, přičemž mají mnoho společného, zejména proto, že všechny byly cíleny ruskými zlovolnými akcemi do určité míry, nebo byly instrumentalizovány k projekci FIMI vůči „strategickým nepřátelům“ (viz případ Makedonie, která se stala centrem FIMI proti USA v prezidentských volbách v roce 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Analýza v těchto zprávách končí tři měsíce před napsáním této recenze, takže lze potvrdit, že jsou aktuální, ale v některých případech se TTP (taktiky, techniky a postupy) mění tak rychle, že situace by mohla vypadat (dokonce) radikálně jinak dva nebo tři měsíce po zveřejnění zpráv. Takovým případem je rumunská zpráva, která nemohla předvídat politickou, volební a ústavní krizi, která nastala na konci listopadu a byla zřejmě způsobena zlovolným zásahem jak z vnitřních (především), tak ruských zdrojů. S ohledem na výše uvedené bychom doporučili jakémukoli výzkumníkovi, expertovi, analytikovi a informovanému čtenáři, aby začal své vyšetřování a zpracování zpráv případem <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ukrajiny</a>, a ne Rumunska, a poté pokračoval dále se <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">zprávou o Estonsku</a>, poté těmi o <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polsku</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Rumunsku</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Česku</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovensku</a> a skončil s <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Severní Makedonií</a>. Taková sekvence by nabídla perspektivu z nejkomplexnějšího bojiště FIMI, přes nejbezpečnější až po nejméně připravené.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Zpráva o Ukrajině je nejpodrobněji napsaná a následuje analytickou matici stanovenou IRI, která zahrnuje úvod do problematiky FIMI týkající se národních specifik, časovou osu událostí souvisejících s tématem, institucionálně-právní a regulačně-preskriptivní rámec vyvinutý k řešení FIMI a roli těchto institucí, evoluci a dynamiku FIMI včetně tematických narativů, výhled a doporučení. V podstatě všechny sedm zpráv zahrnuje variace této struktury, přičemž samozřejmě respektují specifika jednotlivých zemí, protože každá země je v tomto ohledu jedinečná, přijala různé přístupy a časové rámce k boji proti těmto typům hrozeb, přičemž některé zaostávaly v rozvoji institucionálního uspořádání a sociálního povědomí o FIMI. Takže, zatímco FIMI je dlouhodobé prohlášení záměrů od nepřátelských externích aktérů, neovlivnilo všechny sedm zemí stejně silně, respektive existovaly různé vnímání FIMI a institucionální reakce na něj.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Proč by měla Ukrajina sloužit jako výchozí zpráva? Protože pokud existuje jedna země, která v tomto cyklu zpráv vyniká, pak je to Ukrajina. Ukrajina buduje institucionální rámec pro boj s FIMI od roku 2014, kdy byla poprvé napadena Ruskem jak kineticky, tak prostřednictvím aktivních opatření, a prokázala se jako přední země na evropském kontinentu v boji proti FIMI původem a sponzorovanému Ruskem. V případě Ukrajiny šla FIMI ruku v ruce s kinetickými akcemi Ruska, a to nejen anexí Krymu a válkou v Donbasu, ale později v plnohodnotné válce, která začala v únoru 2022. Ačkoli existují nesrovnalosti mezi institucemi se podobnými pracovními popisy, a autoři zprávy poukazují na nedostatečnou koherenci v množství institucí a legislativních norem, Ukrajina dosáhla určitého stupně synergie v tomto ohledu, dostatečného k tomu, aby byla prezentována jako příklad efektivního boje proti ruskému FIMI spolu s kinetickým bojem. Zpráva popisující FIMI na Ukrajině by mohla velmi dobře reprezentovat boj zítřka (3-5 let) v mnoha, pokud ne ve všech zemích na východním křídle.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jedním z poznatků, který vyzdvihuje Ukrajinu jako tvůrce agendy boje proti FIMI na globální úrovni, je myšlenka organizovat „Informační Ramstein“. Myšlenka o „Informačním Ramsteinu“ dosud nebyla realizována, ale skutečnost, že je to iniciativa zahájená Ukrajinou, podpořená bohatými zkušenostmi v boji proti FIMI na nulté linii, není náhodná. Zpráva hovoří o nutnosti organizovat takové setkání s jak současným, tak preventivním rozsahem, jedním z důvodů je, že FIMI pochází proti cílovým zemím především z Ruska, a pouze příležitostně nebo vzácně z Číny, Běloruska nebo jiných míst.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Další v řadě zpráv IRI o FIMI by bylo Estonsko a to z jednoho důvodu: Estonsko je příkladem institucionální efektivity a disciplíny. Co vyzdvihuje Estonsko v této oblasti, je včasné povědomí o FIMI (alespoň od roku 2007, v důsledku <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">útoku na sochu sovětského hrdiny</a>) a program mediální a informační gramotnosti na široké vzdělávací úrovni. Jinými slovy, Estonsko je příkladem, z něhož se lze inspirovat v oblasti vzdělání, jak na úrovni byrokracie, tak široké populace, a infrastruktury StratCom. Estonsko, jak zpráva uvádí, je výmluvným příkladem toho, jak musí být strategická komunikace organizována ve všech výkonných institucích. Citát ze zprávy by byl užitečný: „Každé ministerstvo a státní agentura v Estonsku má alespoň jednoho úředníka, který prošel školením a má specifické odpovědnosti týkající se strategické komunikace v rámci této organizace.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Co je zajímavé, Estonsko bojovalo s FIMI dlouho předtím, než se tento termín začal používat, dokonce i v případě Ukrajiny, která byla nucena k masivní reformě, aby bojovala s FIMI, jakmile pocítila, že jde ruku v ruce s existenciální hrozbou masivní horké války. Estonsko, inspirováno dobře informovaným pozorováním postupující, poté otevřené invaze na Ukrajinu, dospělo k následujícím klíčovým zkušenostem: „Zkušenost Estonska ukazuje, že tři faktory jsou nezbytné pro odolnost proti FIMI. Za prvé, musí být formulovány a implementovány strategické komunikace v souladu s robustním národním rámcem strukturálních dokumentů. Za druhé, musí být vytvořeno prostředí, které chrání autonomii médií. Za třetí, musí být zachována veřejná důvěra v demokratické procesy a státní instituce.“</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Tato zjištění, spolu s institucionálními zkušenostmi a ekosystémovou odolností vybudovanou Ukrajinou, by mohla sloužit jako vodítko pro kontrolu popisného obsahu vyjádřeného v ostatních zprávách. To nás přivádí k další zprávě, o Polsku. Co je v této zprávě pozoruhodné, je zrovnoprávnění FIMI s dlouho známým termínem a kategorií „aktivní opatření“. V celé zprávě je jedním z hlavních témat, že Polsko vyvinulo odolnost nikoli tolik a nikoli výhradně díky institucionálnímu a regulačnímu systému, ale díky nevládnímu sektoru. Jinými slovy, Polsko do určité míry připomíná estonský případ, díky své široké síti občanských organizací, akademie a veřejného prostoru obecně. To implicitně směřuje k sociálnímu vzdělávacímu ekosystému, který nemusí nutně potřebovat rigidní regulační rámec k vybudování odolnosti, ale znalosti, přístup k nim na široké úrovni a prostředky pro šíření těchto znalostí. Lze tvrdit, že existuje také doplňkový faktor, naznačený, ale výslovně nezmíněný, a to identita, která je výmluvná o povědomí o neustálých externích hrozbách. Jinými slovy, jakmile existuje vysoké povědomí o FIMI jako o „ruské hrozbě“ na široké úrovni, polská společnost si vytváří vlastní způsob, jak budovat odolnost proti této hrozbě prostřednictvím mediálního aktivismu, občanských organizací, akademie a v neposlední řadě státních institucí. Není třeba říkat, že polský případ se neliší od estonských a ukrajinských.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Zbývající zprávy se zabývají případy, které by mohly být interpretovány jako budování nedostatečné odolnosti proti boji s FIMI. Zpráva o Rumunsku by měla být posuzována s určitou dávkou skepticismu z prostého důvodu, že to, co se stalo v listopadu a prosinci 2024 kolem prezidentských a parlamentních voleb v Rumunsku, by mohlo být případem FIMI pouze na první pohled. Potřebujeme mnohem strukturovanější vyšetřování, ale prozatím můžeme spekulovat, že rumunský případ mohl být vnitřní záležitostí<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, tedy domácí manipulace a zasahování do informací - které v určitém okamžiku ztratilo kontrolu nad sebou a stalo se součástí operace FIMI. Ačkoli struktura zprávy byla jasně určena analytickou maticí IRI, autoři zprávy o Rumunsku by se měli také ptát na odpověď na otázku, zda povaha rumunské vládnoucí třídy může být strukturální překážkou pro fungování státu a zda institucionální rámec pro boj s FIMI je prázdnou schránkou na pozadí oligarchického uchopení. Jinými slovy, jsou všudypřítomné rumunské tajné služby (v Rumunsku existuje šest takových institucí) strukturálním faktorem, který odvádí naši pozornost od FIMI k něčemu, co stále nemá široce akceptovaný termín a celkové porozumění.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Poněkud zavádějící, vzhledem k velikosti a financování zpravodajských a bezpečnostních aparátů v Rumunsku (přibližně jedno procento HDP), by měla být země lídrem v boji proti FIMI a pevností proti ruským aktivním opatřením. Nicméně, jak autoři poukazují, hlavní řídící dokument a instituce - Bezpečnostní strategie Rumunska, spolu se Nejvyšší obranou radou - byly pozadu za meta-narativem v této oblasti a/nebo reaktivním nástrojem, a nikoli tvůrcem politiky k řešení FIMI jako takovému. Další centrální institucí pro boj s FIMI byl Národní audiovizuální úřad, což naznačuje relativně úzké chápání toho, co FIMI může být, na rozdíl od jiných zemí na seznamu IRI, jako je Ukrajina, Estonsko a Polsko.</p>\n<p>Zbývající tři zprávy (o Česku, Slovensku a Severní Makedonii) by mohly být seskupeny do podskupiny z pohledu méně odolného institucionálního uspořádání pro boj s FIMI, alespoň přísně posuzováno podle popisu regulačního systému zaměřeného na FIMI. Co je však pozoruhodné, jsou odkazy na Akt o digitálních službách EU a Akt o kybernetické bezpečnosti jako na řídící princip pro rozvoj institucí a regulací v tomto smyslu. Jasně specifikuje, že efektivita v boji proti FIMI nemůže být dosažena tím, že bude samostatným aktérem. Jak zpráva o Česku přesvědčivě naznačuje, pro aktéry s menšími institucionálními zdroji je Akt o digitálních službách EU povinným deštníkem proti FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>„Na mezinárodní úrovni, zatímco EU zavedla regulace, jako je Akt o digitálních službách a Akt o kybernetické bezpečnosti, koordinace mezi členskými státy stále chybí. FIMI, svou podstatou, překračuje hranice, a přesto zůstávají reakce na národní úrovni fragmentované. EU by mohla zlepšit mechanismy pro výměnu informací o operacích FIMI v reálném čase a podpořit bližší spolupráci mezi agenturami pro kybernetickou bezpečnost, zpravodajskými službami a soukromými platformami. Bez robustního systému pro sdílení dat, společné akce a vzájemnou podporu zůstává účinnost strategií na úrovni EU omezená.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jak jasně naznačuje zpráva o Severní Makedonii, občanská společnost je sektorem, který kompenzuje slabá institucionální uspořádání v boji proti FIMI. Neměla by být považována za všelék, ale je to pozitivní aspekt, který ukazuje, že státní instituce ne vždy reagují adekvátně nebo optimálně na záludné manipulace, které mají za cíl zasévat chaos ve společnostech.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Jedním možným závěrem z četby sedmi zpráv IRI je, že každý má co učit se od ostatních. Boj (nejčastěji ruský) FIMI je proces trvalého učení a neúprosného boje proti obnoveným pokusům podkopat sociální strukturu a institucionální odolnost státu. Zpráva o Polsku zmínila, že FIMI je jen dalším způsobem, jak poukázat na „aktivní opatření“, termín vynalezený před sto lety nechvalně proslulou Čekou. To je velmi užitečná poznámka. Boj proti FIMI není nic nového. Během studené války byly celé institucionální ekosystémy na Západě věnovány boji proti těmto typům hrozeb. Potřebujeme jen osvěžit, občas přestavět a přizpůsobit mnohé z těchto naučených lekcí současné realitě informační společnosti.</p>\n<p>Poslední, ale nikoli méně důležité, zprávy IRI mohou naznačovat následnou snahu vybudovat index efektivity boje proti FIMI. Je zřejmé, že je potřeba mnohem širšího výzkumu, který by zahrnoval mnoho dalších případů, včetně zemí, které nasbíraly zkušenosti v první linii boje proti FIMI. Příklady zahrnují Moldavsko, Arménii, Gruzii nebo mnohem větší aktéry, jako je Německo. Všechny tyto země musely odolat intenzivním a rozsáhlým kampaním operací FIMI, některé (jako Německo) měly tuto zkušenost již od raných fází studené války.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Tento text je součástí speciálního spolupráce mezi IRI a New Eastern Europe, která má za cíl zvýšit povědomí o </em><em>manipulaci a zasahování do zahraničních informací v demokratických společnostech</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> je politolog specializující se na studia střední a východní Evropy. V současnosti je polským rezidentním zpravodajem pro Radio France Internationale, rumunskou kancelář.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Nedávné vyšetřování portálu Snoop.ro naznačuje dostatečně přesvědčivě, že to, co se stalo v Rumunsku v posledních dvou měsících, nebylo součástí kampaně FIMI, ale vnitřní záležitostí s přímou účastí lidí spojených s rumunskými tajnými službami prostřednictvím druhé největší systémové strany v té době, Národní liberální strany (PNL). Více informací viz: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:36:37.767", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>Minulý rok provedl Beacon Project Mezinárodního republikánského institutu (IRI) komplexní studii, aby porozuměl manipulaci a zasahování do zahraničních informací v různých evropských zemích (a také na Tchaj-wanu). Výsledky ukazují různé přístupy, ale také společné lekce, které mohou a měly by být aplikovány na posílení demokratické odolnosti vůči rostoucím těmto hrozbám.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"cs", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:36:51.718", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Суочавање са ФИМИ. Преглед седам земаља у оквиру Пројекта Беакон", key:"uid": string:"c01b3484-02a0-4da0-a856-dbc711034769", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": null:null, key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-17T07:25:14.106", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vaywf2weo3t5arfprll3vf4i5t6", key:"subtitle": null:null, key:"summary": null:null, key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"sr", key:"updatedAt": null:null, key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Tegenmaatregelen tegen FIMI. Een beoordeling van zeven landen onder het Beacon Project", key:"uid": string:"dc988ad6-df8b-4f77-aaff-024d0f80fa30", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Zeven landen uit Centraal- en Oost-Europa zijn geanalyseerd in <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">een reeks IRI-beleidsrapporten</a> over buitenlandse informatie-manipulatie en -interferentie (FIMI) onder <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">de Beacon Project</a> label die eindigde in september 2024. De zeven landen zijn verschillende gevallen die door FIMI zijn beïnvloed, maar ze hebben veel gemeen, niet in de laatste plaats omdat ze allemaal in meer of mindere mate zijn doelwit geweest van kwaadaardige acties van Rusland, of zijn geïnstrumentaliseerd om FIMI te projecteren naar “strategische vijanden” (zie het geval van Macedonië, dat het centrum werd voor FIMI tegen de VS in de presidentsverkiezingen van 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>De analyse in deze rapporten stopt drie maanden voordat deze beoordeling is geschreven, zodat kan worden bevestigd dat ze actueel zijn, maar in sommige gevallen veranderen TTP's (tactieken, technieken en procedures) zo snel dat de situatie twee of drie maanden na de publicatie van de rapporten (zelfs) radicaal anders kan lijken. Dit is het geval met het Roemeense rapport, dat de politieke, electorale en constitutionele crisis die eind november plaatsvond en schijnbaar werd veroorzaakt door een kwaadaardige interferentie van zowel interne (voornamelijk) als Russische bronnen, niet kon voorzien. Gezien het bovenstaande zouden we elke onderzoeker, expert, analist en geïnformeerde lezer aanraden om hun onderzoek en verwerking van de rapporten te beginnen met het geval van <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Oekraïne</a>, en niet Roemenië, en vervolgens verder te gaan met het <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">Estse</a> rapport, dan de rapporten over <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polen</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Roemenië</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Tsjechië</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slowakije</a> en eindigen met <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Noord-Macedonië</a>. Een dergelijke volgorde zou een perspectief bieden van het meest complexe FIMI-veldslag, via de meest beveiligde tot de minst voorbereide.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Het rapport over Oekraïne is het meest grondig geschreven en volgt een analytische matrix die door IRI is opgelegd, bestaande uit een inleiding in de FIMI-problematiek met betrekking tot de nationale specificaties, tijdlijn van themagerelateerde gebeurtenissen, institutioneel-juridische en regulatoire-voorschrijvende setting ontwikkeld om FIMI aan te pakken en de rol van deze instellingen, evolutie en dynamiek van FIMI inclusief actuele narratieven, vooruitzichten en aanbevelingen. In principe bevatten alle zeven rapporten variaties van deze structuur, waarbij uiteraard rekening wordt gehouden met de specifieke kenmerken van elk land, aangezien elk land uniek is in dit opzicht, met verschillende benaderingen en tijdschema's voor het bestrijden van dit soort bedreigingen, terwijl sommige achterlopen op het gebied van de ontwikkeling van institutionele indelingen en sociale bewustwording over FIMI. Dus, terwijl FIMI een langetermijnverklaring van bedoelingen is van vijandige externe actoren, heeft het niet even sterk alle zeven landen beïnvloed; respectievelijk zijn er verschillende percepties geweest over FIMI en institutionele reacties daarop.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Waarom zou Oekraïne als startrapport moeten dienen? Omdat als er één land is dat opvalt in deze cyclus van rapporten, het Oekraïne is. Oekraïne heeft sinds 2014 een institutioneel kader opgebouwd om FIMI te bestrijden, toen het voor het eerst door Rusland zowel kinetisch als via actieve maatregelen werd aangevallen, en heeft bewezen de speerpunt te zijn op het Europese continent in de strijd tegen Russische oorsprong en gesponsorde FIMI. In het geval van Oekraïne ging FIMI hand in hand met kinetische acties door Rusland, niet in de laatste plaats de annexatie van de Krim en de oorlog in Donbas, en later in een grootschalige oorlog die begon in februari 2022. Hoewel er inconsistenties bestaan tussen instellingen met vergelijkbare functiebeschrijvingen, wijzen de auteurs van het rapport op de ontbrekende samenhang binnen de overvloed aan instellingen en wettelijke normen, heeft Oekraïne in dit opzicht een zekere mate van synergie bereikt, genoeg om als voorbeeld van een efficiënte strijd tegen Russische FIMI samen met de kinetische strijd te worden gepresenteerd. Het rapport dat FIMI in Oekraïne beschrijft, kan heel goed de strijd van morgen (3-5 jaar) in veel, zo niet alle, landen aan de oostflank vertegenwoordigen.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Een belangrijke conclusie die Oekraïne als de agenda-setter van de strijd tegen FIMI op wereldniveau onderscheidt, is het idee om een “Informatie Ramstein” te organiseren. Het idee van een “Informatie Ramstein” is nog niet gerealiseerd, maar het feit dat het een initiatief is dat door Oekraïne is gelanceerd, gesteund door een rijke ervaring in de strijd tegen FIMI in de nul-lijn, is geen toevallige zaak. Het rapport spreekt over de noodzaak om een dergelijke bijeenkomst te organiseren met zowel een zittend als preventief bereik, een reden is dat FIMI voornamelijk tegen doelwitten in Rusland ontstaat, en slechts af en toe of zelden in China, Wit-Rusland of elders.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>De volgende in de rij van de IRI-rapporten over FIMI zou Estland zijn en dat zou om één reden zijn: Estland is een geval van institutionele efficiëntie en discipline. Wat Estland in dit landschap onderscheidt, is het vroege bewustzijn van FIMI (ten minste sinds 2007, als gevolg van de <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">aanval op het Sovjetheldenmonument</a>) en het media- en informatievaardighedenprogramma op brede educatieve schaal. Anders gezegd, Estland is het voorbeeld waaruit inspiratie kan worden gehaald op het gebied van onderwijs, zowel op het niveau van de bureaucratie als van de bevolking in het algemeen, en StratCom-infrastructuur. Estland, zoals het rapport aangeeft, is een eloquent voorbeeld van hoe strategische communicatie moet worden georganiseerd binnen alle uitvoerende instellingen. Een citaat uit het rapport zou nuttig zijn: “Elk ministerie en staatsagentschap in Estland heeft ten minste één ambtenaar die training heeft gehad en specifieke verantwoordelijkheden heeft met betrekking tot strategische communicatie binnen de bevoegdheid van die organisatie.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Interessant genoeg heeft Estland FIMI al veel eerder bestreden voordat de term in gebruik kwam, zelfs gezien het geval van Oekraïne, dat gedwongen werd tot een enorme hervorming om FIMI te bestrijden zodra het voelde dat het hand in hand ging met de existentiële dreiging van een massale hete oorlog. Estland, terwijl het ook geïnspireerd werd door goed geïnformeerde observatie van de sluipende en vervolgens open invasie in Oekraïne, kwam tot de volgende op basis van ervaring gebaseerde conclusies: “De ervaring van Estland toont aan dat drie factoren onmisbaar zijn voor veerkracht tegen FIMI. Ten eerste moet er een formulering en implementatie van strategische communicatie zijn in overeenstemming met een robuust nationaal kader van structurele documenten. Ten tweede moet er een omgeving worden gecreëerd die de autonomie van de media waarborgt. Ten derde moet het publieke vertrouwen in democratische processen en staatsinstellingen worden behouden.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Deze conclusies, samen met de institutionele ervaring en ecosysteemveerkracht die door Oekraïne is opgebouwd, kunnen dienen als een leidend trio om de beschrijvende inhoud die in de rest van de rapporten wordt uitgedrukt, te controleren. Dit brengt ons bij het volgende rapport, over Polen. Wat opvalt in dit rapport is de gelijkstelling van FIMI aan de al lang bekende term en categorie van “actieve maatregelen”. Gedurende het rapport is een van de belangrijkste lijnen dat Polen veerkracht heeft ontwikkeld, niet zozeer en niet uitsluitend vanwege het institutionele en regulatoire systeem, maar vanwege de niet-statelijke sector. Met andere woorden, Polen doet in zekere zin denken aan het Estse geval, vanwege het brede netwerk van burgerorganisaties, de academische wereld en de publieke ruimte in het algemeen. Dit drijft impliciet op het sociale educatieve ecosysteem dat niet noodzakelijkerwijs een rigide regulatoire structuur nodig heeft om veerkracht op te bouwen, maar kennis, toegang tot die kennis op grote schaal en middelen om deze kennis te verspreiden. Men zou kunnen stellen dat er ook een aanvullend factor is, impliciet maar niet expliciet genoemd, dat van identiteit, wat iets zegt over het bewustzijn van constante externe bedreigingen. Met andere woorden, zodra er een hoog bewustzijn is over FIMI als een “Russische dreiging” op grote schaal, verwerft de Poolse samenleving een eigen manier om veerkracht tegen deze dreiging op te bouwen via media-activisme, maatschappelijke organisaties, de academische wereld en niet in de laatste plaats staatsinstellingen. Het spreekt voor zich dat het Poolse geval niet anders is dan de Estse en Oekraïense gevallen.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>De resterende rapporten behandelen gevallen die kunnen worden geïnterpreteerd als het opbouwen van onvoldoende veerkracht tegen het bestrijden van FIMI. Het rapport over Roemenië moet met enige scepsis worden behandeld om de eenvoudige reden dat wat er in november en december 2024 gebeurde rond de presidentiële en parlementaire verkiezingen in Roemenië mogelijk slechts een schijn van FIMI was. We hebben veel meer gestructureerde onderzoeken nodig, maar voor nu kunnen we speculeren dat het Roemeense geval een binnenlandse klus kan zijn<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, dat is Binnenlandse Informatie Manipulatie en Interferentie - die op een bepaald moment de controle over zichzelf had verloren en deel was geworden van een FIMI-operatie. Hoewel de structuur van het rapport duidelijk werd gedicteerd door de IRI-analysematrix, zouden de auteurs van het rapport over Roemenië ook moeten zoeken naar een antwoord op de vraag of de aard van de Roemeense heersende klasse een structurele belemmering zou kunnen zijn voor de manier waarop de staat functioneert en of de institutionele setting voor het bestrijden van FIMI een lege schil is op de achtergrond van oligarchische vangst. Met andere woorden, zijn de alomtegenwoordige Roemeense inlichtingendiensten (er zijn zes van dergelijke instellingen in Roemenië) een structurele factor die onze aandacht van FIMI afleidt naar iets dat nog steeds geen algemeen aanvaarde term en begrip heeft.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Enigszins misleidend, gezien de omvang en financiering van het inlichtingen- en veiligheidsapparaat in Roemenië (ongeveer één procent van het BBP), zou het land een leider moeten zijn in de strijd tegen FIMI en een bolwerk tegen Russische actieve maatregelen. Echter, zoals de auteurs opmerken, is het belangrijkste leidende document en de instelling - de Veiligheidsstrategie van Roemenië, samen met de Hoge Defensie Raad - achter een meta-narratief in het domein en/of een reactief instrument gebleven, en niet een bouwer van beleid om FIMI per se aan te pakken. Een andere centrale instelling om FIMI aan te pakken is de Nationale Raad voor Audiovisuele Media, wat indicatief is voor een relatief smalle opvatting van wat FIMI kan zijn, in tegenstelling tot andere landen op de IRI-lijst, zoals Oekraïne, Estland en Polen.</p>\n<p>De resterende drie rapporten (over Tsjechië, Slowakije en Noord-Macedonië) kunnen vanuit het oogpunt van een minder veerkrachtige institutionele setting voor het bestrijden van FIMI in een subgroep worden samengevoegd, althans strikt beoordeeld op basis van de beschrijving van het regulatoire systeem dat gericht is op FIMI. Wat echter opvalt, zijn de verwijzingen naar de EU Digital Services Act en Cybersecurity Act als een leidend principe voor het ontwikkelen van instellingen en regelgeving in deze zin. Het specificeert duidelijk dat efficiëntie in het bestrijden van FIMI niet kan worden bereikt door een op zichzelf staande actor te zijn. Zoals het rapport over Tsjechië overtuigend aangeeft, is de EU Digital Services Act een verplichte paraplu tegen FIMI voor actoren met minder institutionele middelen:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Op internationaal niveau, terwijl de EU regelgeving heeft vastgesteld zoals de Digital Services Act en Cybersecurity Act, ontbreekt het nog aan coördinatie tussen de lidstaten. FIMI, per definitie, overstijgt grenzen, en toch blijven nationale reacties gefragmenteerd. De EU zou mechanismen kunnen verbeteren voor de realtime-uitwisseling van inlichtingen over FIMI-operaties en nauwere samenwerking tussen cybersecurity-agentschappen, inlichtingendiensten en private platforms kunnen bevorderen. Zonder een robuust systeem voor gegevensuitwisseling, gezamenlijke actie en wederzijdse ondersteuning, blijft de effectiviteit van EU-brede strategieën beperkt.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Zoals het rapport over Noord-Macedonië helder suggereert, is het maatschappelijk middenveld de sector die compenseert voor zwakke institutionele instellingen in de strijd tegen FIMI. Het moet niet worden behandeld als een panacee, maar het is een lichtpuntje in de wetenschap dat de staatsinstellingen niet altijd adequaat of optimaal reageren op insidieuze manipulaties die bedoeld zijn om chaos binnen samenlevingen te zaaien.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Een mogelijke conclusie uit het lezen van de zeven IRI-rapporten is dat iedereen iets te leren heeft van de ander. De strijd tegen (meestal Russische) FIMI is een proces van permanente leren en onophoudelijke strijd tegen hernieuwde pogingen om het sociale weefsel en de institutionele veerkracht van de staat te ondermijnen. Het rapport over Polen vermeldde dat FIMI slechts een andere manier is om te wijzen op “actieve maatregelen”, een term die een eeuw geleden werd uitgevonden door de beruchte Cheka. Dit is een zeer nuttige observatie. De strijd tegen FIMI is niets nieuws. Tijdens de Koude Oorlog waren hele institutionele ecosystemen in het Westen gewijd aan het bestrijden van dit soort bedreigingen. We moeten gewoon veel van die lessen die zijn geleerd, af en toe vernieuwen, opnieuw opbouwen en aanpassen aan de huidige realiteit van de informatiemaatschappij.</p>\n<p>Last but not least, de IRI-rapporten kunnen een vervolg inspanning suggereren om een index voor de efficiëntie van het bestrijden van FIMI op te bouwen. Blijkbaar is er veel meer onderzoek nodig, waarbij veel andere gevallen worden betrokken, inclusief uit landen die ervaring hebben opgedaan in de frontlinie van de strijd tegen FIMI. Voorbeelden zijn Moldavië, Armenië, Georgië of veel grotere actoren zoals Duitsland. Al deze landen hebben intensieve en uitgebreide campagnes van FIMI-operaties moeten doorstaan, sommige (zoals Duitsland) hebben deze ervaring sinds de vroege stadia van de Koude Oorlog.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Deze tekst maakt deel uit van een speciaal samenwerkingsproject tussen IRI en New Eastern Europe dat tot doel heeft het bewustzijn van </em><em>buitenlandse informatie-manipulatie en -interferentie in democratische samenlevingen</em><em> te bevorderen.</em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> is een politicoloog die gespecialiseerd is in Centraal- en Oost-Europese studies. Hij is momenteel correspondent in Polen voor Radio France Internationale, Roemeense kantoor.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Een recent onderzoek door het Snoop.ro-portaal suggereert overtuigend genoeg dat wat er in Roemenië in de afgelopen twee maanden is gebeurd geen deel uitmaakte van een FIMI-campagne, maar een binnenlandse klus met de directe deelname van mensen die verbonden zijn met de Roemeense inlichtingendiensten via de op een na grootste systeempartij op dat moment, de Nationale Liberale Partij (PNL). Voor meer informatie zie: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:32:58.764", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>Vorig jaar heeft het Beacon Project van het International Republican Institute (IRI) een uitgebreide studie uitgevoerd om buitenlandse informatie-manipulatie en -interferentie in verschillende Europese landen (en Taiwan) te begrijpen. De resultaten tonen verschillende benaderingen, maar ook gemeenschappelijke lessen die kunnen en moeten worden toegepast om de democratische veerkracht te versterken tegen deze toenemende bedreigingen.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"nl", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:33:13.371", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Contracararea FIMI. O revizuire a șapte țări în cadrul Proiectului Beacon", key:"uid": string:"e4acc424-68dc-4e60-99ef-e91601ce630f", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Șapte țări din Europa Centrală și de Est au fost analizate în <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">o serie de rapoarte de politică IRI</a> privind manipularea și interferența informațiilor externe (FIMI) sub <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">eticheta Beacon Project</a>, care s-a încheiat în septembrie 2024. Cele șapte țări sunt cazuri distincte care au fost afectate de FIMI, totuși au multe în comun, nu în ultimul rând pentru că toate au fost țintite de acțiuni maligne rusești într-o măsură sau alta, sau instrumentalizate pentru a proiecta FIMI către „dușmani strategici” (vezi cazul Macedoniei, care a devenit hub-ul pentru FIMI împotriva SUA în cursa prezidențială din 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Analiza din aceste rapoarte se oprește cu trei luni înainte ca acest review să fie scris, astfel că se poate afirma că sunt actualizate, dar în unele cazuri TTP-urile (tactici, tehnici și proceduri) se schimbă atât de repede încât două sau trei luni după publicarea rapoartelor situația ar putea arăta (chiar) radical diferit. Așa este cazul raportului românesc, care nu a putut prevedea criza politică, electorală și constituțională care a avut loc la sfârșitul lunii noiembrie și a fost cauzată aparent de o interferență malignă din surse interne (în principal) și rusești. Cu toate cele de mai sus, am sugera oricărui cercetător, expert, analist și cititor informat să își înceapă investigația și procesarea rapoartelor cu cazul <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ucraina</a>, și nu România, apoi să continue cu raportul <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">Estoniei</a>, apoi cu cele pe <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polonia</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">România</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">Cehia</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Slovacia</a> și să încheie cu <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Macedonia de Nord</a>. O astfel de secvență ar oferi o perspectivă din cel mai complex câmp de luptă FIMI, prin cele mai securizate până la cele mai puțin pregătite.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Raportul despre Ucraina este cel mai bine scris, urmând o matrice analitică impusă de IRI, care cuprinde o introducere în problematicile FIMI referitoare la specificitățile naționale, cronologia evenimentelor legate de subiect, cadrul instituțional-legal și reglementările prescrise dezvoltate pentru a aborda FIMI și rolul acestor instituții, evoluția și dinamica FIMI, inclusiv narațiuni tematice, perspective și recomandări. Practic, toate cele șapte rapoarte includ variații ale acestei structuri, respectând evident specificitățile fiecărei țări, deoarece fiecare țară este unică în acest sens, având abordări și termene diferite în combaterea acestui tip de amenințări, unele întârziind în ceea ce privește dezvoltarea structurii instituționale și conștientizarea socială despre FIMI. Astfel, deși FIMI este o declarație pe termen lung a intențiilor din partea actorilor externi ostili, nu a afectat în mod egal toate cele șapte țări, respectiv au existat percepții diferite despre FIMI și reacții instituționale la aceasta.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>De ce ar trebui Ucraina să servească drept raport de început? Pentru că, dacă există o țară care se remarcă în acest ciclu de rapoarte, atunci aceasta este Ucraina. Ucraina a construit un cadru instituțional pentru a combate FIMI încă din 2014, când a fost atacată pentru prima dată de Rusia atât cinetic, cât și prin măsuri active, demonstrându-se a fi vârful de lance pe continentul european în lupta împotriva FIMI de origine și sponsorizare rusă. În cazul Ucrainei, FIMI a mers mână în mână cu acțiunile cinetice ale Rusiei, nu în ultimul rând anexarea Crimeei și războiul din Donbas, și mai târziu într-un război la scară largă începând din februarie 2022. Deși există inconsecvențe între instituții cu descrieri de muncă similare, iar autorii raportului subliniază lipsa de coerență în cadrul plajei de instituții și norme legislative, Ucraina a realizat un anumit grad de sinergie în acest sens, suficient pentru a fi prezentată ca un exemplu de luptă eficientă împotriva FIMI rusești împreună cu lupta cinetică. Raportul care descrie FIMI în Ucraina ar putea foarte bine să reprezinte lupta de mâine (3-5 ani) în multe, dacă nu în toate, țările de pe Flancul Estic.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Un aspect care o evidențiază pe Ucraina ca stabilitor de agendă în lupta împotriva FIMI la nivel global este ideea de a organiza un „Ramstein al Informațiilor”. Ideea despre un „Ramstein al Informațiilor” nu a fost încă realizată, dar faptul că este o inițiativă lansată de Ucraina, susținută de o experiență bogată în lupta împotriva FIMI în linia zero, nu este un fapt întâmplător. Raportul vorbește despre necesitatea de a organiza o astfel de reuniune cu un scop atât curent, cât și preventiv, un motiv fiind că FIMI provine împotriva țărilor țintă în primul rând din Rusia și doar ocazional sau mai rar din China, Belarus sau alte locuri.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Următorul raport din seria IRI despre FIMI ar fi Estonia și asta ar fi dintr-un singur motiv: Estonia este un caz de eficiență și disciplină instituțională. Ceea ce o evidențiază pe Estonia în acest peisaj este conștientizarea timpurie despre FIMI (cel puțin din 2007, ca rezultat al <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">atacului asupra monumentului eroului sovietic</a>) și programul de alfabetizare media și informațională la o scară educațională largă. Cu alte cuvinte, Estonia este exemplul de la care să ne inspirăm în ceea ce privește educația, atât la nivelul birocrației, cât și al populației în general, și infrastructura StratCom. Estonia, așa cum transmite raportul, este un exemplu elocvent despre cum trebuie organizată comunicarea strategică în toate instituțiile executive. O citat din raport ar fi util: „Fiecare minister și agenție de stat din Estonia are cel puțin un oficial care a fost instruit și are sarcini specifice legate de comunicarea strategică în cadrul acelei organizații.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Interesant este că Estonia a luptat împotriva FIMI cu mult înainte ca termenul să fie folosit, chiar având în vedere cazul Ucrainei, care a fost forțată să facă o reformă masivă pentru a combate FIMI odată ce a simțit că aceasta merge mână în mână cu amenințarea existențială a unui război cald masiv. Estonia, fiind de asemenea inspirată de observația bine informată a invaziei subtile, apoi deschise, în Ucraina, a ajuns la următoarele concluzii bazate pe experiență: „Experiența Estoniei demonstrează că trei factori sunt indispensabili pentru reziliența împotriva FIMI. În primul rând, trebuie să existe formularea și implementarea comunicării strategice în conformitate cu un cadru național robust de documente structurale. În al doilea rând, trebuie creat un mediu care să protejeze autonomia mass-media. În al treilea rând, trebuie păstrată încrederea publicului în procesele democratice și instituțiile statului.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Aceste concluzii, împreună cu experiența instituțională și reziliența ecosistemică construită de Ucraina, ar putea servi ca un trio de orientare pentru a verifica conținutul descriptiv exprimat în restul rapoartelor. Acest lucru ne aduce la următorul raport, despre Polonia. Ceea ce este notabil în acest raport este echivalarea FIMI cu termenul și categoria cunoscută de mult timp „măsuri active”. Pe parcursul raportului, unul dintre firurile principale este că Polonia a dezvoltat reziliență nu atât și nu exclusiv datorită sistemului instituțional și de reglementare, ci datorită sectorului non-stat. Cu alte cuvinte, Polonia amintește într-o anumită măsură de cazul eston, datorită rețelei sale largi de organizații civice, academice și spațiului public în general. Acest lucru conduce implicit la ecosistemul educațional social care nu necesită neapărat un cadru de reglementare rigid pentru a construi reziliență, ci cunoștințe, acces la acestea pe o scară largă și vehicule pentru a răspândi aceste cunoștințe. S-ar putea argumenta că există și un factor suplimentar, implicat dar nu menționat explicit, acela al identității, care este relevant pentru conștientizarea amenințărilor externe constante. Cu alte cuvinte, odată ce există o conștientizare ridicată despre FIMI ca o „amenințare rusă” pe o scară largă, societatea poloneză își dezvoltă o modalitate proprie de a construi reziliență împotriva acestei amenințări prin activismul mediatic, organizațiile societății civile, academia și nu în ultimul rând instituțiile statului. Este de la sine înțeles că cazul polonez nu este diferit de cele eston și ucrainean.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Rapoartele rămase se concentrează pe cazuri care ar putea fi interpretate ca având o reziliență insuficientă în combaterea FIMI. Raportul despre România ar trebui tratat cu un pic de scepticism din simplul motiv că ceea ce s-a întâmplat în noiembrie și decembrie 2024 în jurul alegerilor prezidențiale și parlamentare din România ar putea fi un caz de FIMI doar în aparență. Avem nevoie de investigații mult mai structurate, totuși, pentru moment, putem specula că cazul românesc ar fi putut fi o lucrare internă<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, adică Manipularea și Interferența Informațiilor Interne - care la un anumit moment a pierdut controlul asupra sa și a devenit parte a unei operațiuni FIMI. Deși, evident, structura raportului a fost dictată de matricea de analiză IRI, autorii raportului despre România ar trebui de asemenea să caute răspunsul la întrebarea dacă natura clasei conducătoare românești ar putea fi un obstacol structural în modul în care funcționează statul și dacă cadrul instituțional pentru combaterea FIMI este o cochilie goală pe fundalul capturii oligarhice. Cu alte cuvinte, sunt serviciile secrete românești omniprezente (există șase astfel de instituții în România) un factor structural care ne abate atenția de la FIMI către ceva ce încă nu are un termen și o înțelegere acceptată pe scară largă.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>În mod oarecum înșelător, având în vedere dimensiunea și finanțarea aparatului de informații și securitate din România (aproximativ un procent din PIB), țara ar trebui să fie un lider în combaterea FIMI și un bastion împotriva măsurilor active rusești. Cu toate acestea, așa cum subliniază autorii, documentul și instituția principală de orientare - Strategia de Securitate a României, împreună cu Consiliul Suprem de Apărare - au fost în spatele unei meta-narațiuni în domeniu și/sau un instrument reactiv, și nu un constructor de politici pentru a aborda FIMI în sine. O altă instituție centrală pentru a aborda FIMI a fost Consiliul Național al Audiovizualului, ceea ce este indicativ pentru o înțelegere relativ îngustă a ceea ce ar putea fi FIMI, spre deosebire de alte țări din lista IRI, cum ar fi Ucraina, Estonia și Polonia.</p>\n<p>Rapoartele rămase (despre Cehia, Slovacia și Macedonia de Nord) ar putea fi grupate împreună într-un subgrup din punctul de vedere al unui cadru instituțional mai puțin rezilient pentru combaterea FIMI, cel puțin judecând strict după descrierea sistemului de reglementare destinat FIMI. Ceea ce este totuși notabil sunt referințele la Actul Serviciilor Digitale al UE și Actul de Securitate Cibernetică ca principiu de orientare pentru dezvoltarea instituțiilor și reglementărilor în acest sens. Se specifică clar că eficiența în combaterea FIMI nu poate fi realizată fiind un actor independent. Așa cum indică raportul despre Cehia, pentru actorii cu resurse instituționale mai reduse, Actul Serviciilor Digitale al UE este o umbrelă obligatorie împotriva FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>„La nivel internațional, în timp ce UE a stabilit reglementări precum Actul Serviciilor Digitale și Actul de Securitate Cibernetică, coordonarea între statele membre este încă insuficientă. FIMI, prin natura sa, transcende granițele, și totuși răspunsurile la nivel național rămân fragmentate. UE ar putea îmbunătăți mecanismele pentru schimbul de informații în timp real despre operațiunile FIMI și ar putea încuraja o cooperare mai strânsă între agențiile de securitate cibernetică, serviciile de informații și platformele private. Fără un sistem robust pentru partajarea datelor, acțiuni comune și sprijin reciproc, eficiența strategiilor la nivelul UE rămâne limitată.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Așa cum sugerează raportul despre Macedonia de Nord, societatea civilă este sectorul care compensează pentru setările instituționale slabe în combaterea FIMI. Nu ar trebui tratată ca o panacee, dar este o rază de speranță în cunoștința că instituțiile statului nu reacționează întotdeauna adecvat sau optim la manipulările insidioase menite să semene haos în societăți.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>O posibilă concluzie din citirea celor șapte rapoarte IRI este că fiecare are ceva de învățat de la celălalt. Lupta (cel mai adesea împotriva FIMI rusești) este un proces de învățare permanentă și o luptă neîncetată împotriva încercărilor reînnoite de a submina țesătura socială și reziliența instituțională a statului. Raportul despre Polonia a menționat că FIMI este doar o altă modalitate de a indica „măsuri active”, un termen inventat cu un secol în urmă de infamul Cheka. Aceasta este o observație foarte utilă. Lupta împotriva FIMI nu este ceva nou. În timpul Războiului Rece, întregi ecosisteme instituționale din Occident erau dedicate luptei împotriva acestor tipuri de amenințări. Trebuie doar să reîmprospătăm, ocazional să reconstruim și să adaptăm multe dintre lecțiile învățate la realitatea prezentă a societății informaționale.</p>\n<p>În cele din urmă, dar nu în ultimul rând, rapoartele IRI ar putea sugera un efort de urmărire pentru a construi un index de eficiență în combaterea FIMI. Evident, este nevoie de un corp de cercetare mult mai mare, aducând la bord multe alte cazuri, inclusiv din țări care au acumulat experiență în prima linie a luptei împotriva FIMI. Exemple includ Moldova, Armenia, Georgia sau actori mult mai mari precum Germania. Toate aceste țări au trebuit să reziste campaniilor intensive și extinse de operațiuni FIMI, unele (precum Germania) având această experiență încă din primele etape ale Războiului Rece.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Acest text face parte dintr-un proiect special de cooperare între IRI și New Eastern Europe, care își propune să promoveze conștientizarea </em><em>manipulării și interferenței informațiilor externe în societățile democratice</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> este un om de știință politic specializat în studii despre Europa Centrală și de Est. În prezent, este corespondent rezident în Polonia pentru Radio France Internationale, biroul românesc.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> O investigație recentă realizată de portalul Snoop.ro sugerează suficient de convingător că ceea ce s-a întâmplat în România în ultimele două luni nu a fost parte a unei campanii FIMI, ci o lucrare internă cu participarea directă a unor persoane conectate la serviciile secrete românești prin al doilea cel mai mare partid sistemic de la acea vreme, Partidul Național Liberal (PNL). Pentru mai multe detalii, vezi: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:55:29.133", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>Anul trecut, Proiectul Beacon al Institutului Republican Internațional (IRI) a realizat un studiu cuprinzător pentru a înțelege manipularea informațiilor externe și interferența în diverse țări europene (precum și în Taiwan). Rezultatele arată abordări diferite, dar și lecții comune care pot și ar trebui aplicate pentru a întări reziliența democratică împotriva acestor amenințări în creștere.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"ro", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:55:45.597", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" }, { key:"title": string:"Contrarrestando o FIMI. Uma revisão de sete países sob o Projeto Beacon", key:"uid": string:"eed92c84-0bab-4e23-82f9-a8b95059e96b", key:"autoTeaserLong": null:null, key:"autoTeaserShort": null:null, key:"content": string:"<p>Sete países da Europa Central e Oriental foram analisados em <a href=\"https://neweasterneurope.eu/state-responses-to-fimi-and-recommendations-for-resilience/\">uma sequência de relatórios de política do IRI</a> sobre manipulação e interferência de informações estrangeiras (FIMI) sob a etiqueta <a href=\"https://www.thebeaconproject.net/\">do Projeto Beacon</a>, que terminou em setembro de 2024. Os sete países são casos distintos que foram impactados por FIMI, mas têm muito em comum, não menos porque todos eles foram alvo de ações malignas russas em maior ou menor grau, ou instrumentalizados para projetar FIMI em direção a “inimigos estratégicos” (veja o caso da Macedônia, que se tornou o centro de FIMI contra os EUA na corrida presidencial de 2016).</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>A análise nesses relatórios para três meses antes da redação desta revisão, portanto, pode-se afirmar que estão atualizados, mas em alguns casos, TTPs (táticas, técnicas e procedimentos) mudam tão rapidamente que dois ou três meses após a publicação dos relatórios, a situação pode parecer (até mesmo) radicalmente diferente. Tal é o caso do relatório romeno, que não pôde prever a crise política, eleitoral e constitucional que ocorreu no final de novembro e foi aparentemente causada por uma interferência maligna tanto de fontes internas (principalmente) quanto russas. Com tudo isso, sugerimos a qualquer pesquisador, especialista, analista e leitor informado que comece sua investigação e processamento dos relatórios com o caso da <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Ucrânia</a>, e não da Romênia, e depois prossiga com o relatório <a href=\"https://kaitsen.ee/wp-content/uploads/2024/10/NCDSA-Resilience-to-FIMI-Research-Report-Estonia-Dmitri-Teperik.pdf\">da Estônia</a>, depois os sobre <a href=\"https://infoops.pl/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-poland/\">Polônia</a>, <a href=\"https://www.global-focus.eu/2024/10/foreign-information-manipulation-and-interference-threats-and-answers-in-romania-in-the-context-of-the-war-in-ukraine/\">Romênia</a>, <a href=\"https://www.informedsociety.cz/en/jak-ochranit-demokracii-proti-zahranicnim-informacnim-manipulacim-a-vmesovani/\">República Tcheca</a>, <a href=\"https://www.nest-institute.org/wp-content/uploads/2024/10/IRI-report-SVK-1.pdf\">Eslováquia</a> e termine com <a href=\"https://metamorphosis.org.mk/en/izdanija_arhiva/stability-under-threat-fimi-in-north-macedonia/\">Macedônia do Norte</a>. Tal sequência ofereceria uma perspectiva do campo de batalha FIMI mais intrincado, passando pelos mais seguros até os menos preparados.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>O relatório sobre a Ucrânia é o mais bem elaborado, seguindo uma matriz analítica imposta pelo IRI, que compreende uma introdução às problemáticas de FIMI em relação às especificidades nacionais, cronologia de eventos relacionados ao tema, configuração institucional-legal e regulatória-prescritiva desenvolvida para enfrentar o FIMI e o papel dessas instituições, evolução e dinâmica do FIMI, incluindo narrativas tópicas, perspectivas e recomendações. Basicamente, todos os sete relatórios incluem variações dessa estrutura, respeitando, obviamente, as especificidades de cada país, uma vez que cada país é único nesse aspecto, tendo adotado diferentes abordagens e prazos para combater esse tipo de ameaça, enquanto alguns ficaram para trás em termos de desenvolvimento de layout institucional e conscientização social sobre FIMI. Assim, enquanto o FIMI é uma declaração de intenções de longo prazo de atores externos hostis, não impactou igualmente forte todos os sete países; respectivamente, houve diferentes percepções sobre o FIMI e reações institucionais a ele.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Por que a Ucrânia deve servir como o relatório inicial? Porque se há um país que se destaca neste ciclo de relatórios, então é a Ucrânia. A Ucrânia tem construído uma estrutura institucional para combater o FIMI desde 2014, quando foi atacada pela primeira vez pela Rússia, tanto de forma cinética quanto por meio de medidas ativas, provando ser a vanguarda no continente europeu na luta contra o FIMI de origem e patrocínio russo. No caso da Ucrânia, o FIMI andou de mãos dadas com ações cinéticas da Rússia, não menos que a anexação da Crimeia e a guerra no Donbass, e mais tarde em uma guerra em grande escala que começou em fevereiro de 2022. Embora existam inconsistências entre instituições com descrições de trabalho semelhantes, e os autores do relatório apontem para a falta de coerência dentro da plêiade de instituições e normas legislativas, a Ucrânia alcançou um certo grau de sinergia nesse aspecto, o suficiente para ser apresentada como um exemplo de luta eficiente contra o FIMI russo junto com a luta cinética. O relatório que descreve o FIMI na Ucrânia pode muito bem representar a luta de amanhã (3-5 anos) em muitos, se não em todos, os países da Flanco Oriental.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Uma conclusão que destaca a Ucrânia como a definidora da agenda na luta contra o FIMI em nível global é a ideia de organizar um “Ramstein da Informação”. A ideia de um “Ramstein da Informação” ainda não se concretizou, mas o fato de que é uma iniciativa lançada pela Ucrânia, respaldada por uma rica experiência de combate ao FIMI na linha zero, não é um fato aleatório. O relatório fala sobre a necessidade de organizar tal reunião com um escopo tanto incumbente quanto preventivo, uma razão sendo que o FIMI se origina contra os países-alvo, principalmente na Rússia, e apenas ocasionalmente ou mais raramente na China, Bielorrússia ou em outros lugares.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>O próximo na linha dos relatórios do IRI sobre FIMI seria a Estônia, e isso seria por uma razão: a Estônia é um caso de eficiência e disciplina institucional. O que destaca a Estônia nesse cenário é a conscientização precoce sobre o FIMI (pelo menos desde 2007, como resultado do <a href=\"https://neweasterneurope.eu/2023/02/15/process-of-de-sovietisation-eastern-europe/\">ataque ao monumento do Herói Soviético</a>) e o programa de alfabetização midiática e informacional em uma ampla escala educacional. Em outras palavras, a Estônia é o exemplo a ser seguido em termos de educação, tanto no nível da burocracia quanto da população em geral, e infraestrutura de StratCom. A Estônia, como o relatório transmite, é um exemplo eloquente de como a comunicação estratégica deve ser organizada em todas as instituições executivas. Uma citação do relatório seria útil: “Cada ministério e agência estatal na Estônia tem pelo menos um funcionário que passou por treinamento e é encarregado de responsabilidades específicas relacionadas à comunicação estratégica dentro da jurisdição daquela organização.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Curiosamente, a Estônia tem lutado contra o FIMI muito antes do termo entrar em uso, mesmo considerando o caso da Ucrânia, que foi forçada a uma reforma maciça para combater o FIMI uma vez que sentiu que isso andava de mãos dadas com a ameaça existencial de uma guerra quente maciça. A Estônia, enquanto também se inspirava na observação bem-informada da invasão sorrateira e depois aberta na Ucrânia, chegou às seguintes conclusões baseadas em experiências-chave: “A experiência da Estônia demonstra que três fatores são indispensáveis para a resiliência contra o FIMI. Primeiro, deve haver a formulação e implementação de comunicações estratégicas de acordo com um robusto quadro nacional de documentos estruturais. Em segundo lugar, deve ser criado um ambiente que proteja a autonomia da mídia. Em terceiro lugar, a confiança pública nos processos democráticos e nas instituições estatais deve ser preservada.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Essas conclusões, juntamente com a experiência institucional e a resiliência ecológica construída pela Ucrânia, poderiam servir como um trio orientador para verificar o conteúdo descritivo expresso no restante dos relatórios. Isso nos leva ao próximo relatório, sobre a Polônia. O que é notável neste relatório é a equiparação do FIMI ao termo e categoria de “medidas ativas”, conhecido há muito tempo. Ao longo do relatório, um dos principais temas é que a Polônia desenvolveu resiliência não tanto e não exclusivamente devido ao sistema institucional e regulatório, mas sim ao setor não estatal. Em outras palavras, a Polônia lembra, até certo ponto, o caso da Estônia, devido à sua ampla rede de organizações cívicas, academia e espaço público em geral. Isso implica implicitamente no ecossistema educacional social que não necessariamente precisa de um rígido quadro regulatório para construir resiliência, mas sim de conhecimento, acesso a ele em larga escala e veículos para que esse conhecimento seja disseminado. Pode-se argumentar que há também um fator suplementar, implícito mas não explicitamente mencionado, que é a identidade, que diz respeito à conscientização sobre ameaças externas constantes. Em outras palavras, uma vez que há uma alta conscientização sobre o FIMI como uma “ameaça russa” em larga escala, a sociedade polonesa adquire uma maneira própria de construir resiliência contra essa ameaça por meio de ativismo midiático, organizações da sociedade civil, academia e, não menos, instituições estatais. É desnecessário dizer que o caso polonês não é diferente dos casos estoniano e ucraniano.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Os relatórios restantes tratam de casos que poderiam ser interpretados como construção de resiliência insuficiente para combater o FIMI. O relatório sobre a Romênia deve ser tratado com um pouco de ceticismo pela simples razão de que o que aconteceu em novembro e dezembro de 2024 em torno das eleições presidenciais e parlamentares na Romênia pode ser um caso de FIMI apenas em aparência. Precisamos de investigações muito mais estruturadas, mas por enquanto podemos especular que o caso romeno pode ter sido um trabalho interno<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]</a> - DIMI, ou seja, Manipulação e Interferência de Informação Doméstica - que em certo ponto perdeu o controle sobre si mesmo e se tornou parte de uma operação de FIMI. Embora, claramente, a estrutura do relatório tenha sido ditada pela matriz de análise do IRI, os autores do relatório sobre a Romênia também devem buscar a resposta à questão se a natureza da classe dominante romena poderia ser um obstáculo estrutural ao funcionamento do estado e se a configuração institucional para combater o FIMI é uma casca vazia no contexto da captura oligárquica. Em outras palavras, os onipresentes serviços secretos romenos (existem seis tais instituições na Romênia) são um fator estrutural que desvia nossa atenção do FIMI para algo que ainda não tem um termo e compreensão amplamente aceitos.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Um tanto enganoso, dada a dimensão e o financiamento do aparato de inteligência e segurança na Romênia (aproximadamente um por cento do PIB), o país deveria ser um líder no combate ao FIMI e uma barreira contra as medidas ativas russas. No entanto, como os autores apontam, o principal documento orientador e instituição - a Estratégia de Segurança da Romênia, juntamente com o Conselho Supremo de Defesa - têm estado atrás de uma meta-narrativa no domínio e/ou um instrumento reativo, e não um construtor de políticas para enfrentar o FIMI per se. Outra instituição central para enfrentar o FIMI tem sido o Conselho Nacional de Audiovisual, que é indicativo de uma compreensão relativamente estreita do que o FIMI pode ser, ao contrário de outros países na lista do IRI, vide Ucrânia, Estônia e Polônia.</p>\n<p>Os três relatórios restantes (sobre a República Tcheca, Eslováquia e Macedônia do Norte) poderiam ser agrupados em um subgrupo do ponto de vista de uma configuração institucional menos resiliente para combater o FIMI, pelo menos julgando estritamente pela descrição do sistema regulatório voltado para o FIMI. O que é, no entanto, notável são as referências ao Ato de Serviços Digitais da UE e ao Ato de Cibersegurança como um princípio orientador para o desenvolvimento de instituições e regulamentos nesse sentido. Especifica claramente que a eficiência no combate ao FIMI não pode ser alcançada sendo um ator isolado. Como o relatório sobre a República Tcheca indica de forma convincente, para atores com menos recursos institucionais, o Ato de Serviços Digitais da UE é um guarda-chuva obrigatório contra o FIMI:</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>“Em nível internacional, enquanto a UE estabeleceu regulamentos como o Ato de Serviços Digitais e o Ato de Cibersegurança, a coordenação entre os estados membros ainda é insuficiente. O FIMI, por natureza, transcende fronteiras, e ainda assim as respostas em nível nacional permanecem fragmentadas. A UE poderia melhorar os mecanismos para a troca em tempo real de inteligência sobre operações de FIMI e promover uma cooperação mais estreita entre agências de cibersegurança, serviços de inteligência e plataformas privadas. Sem um sistema robusto para compartilhamento de dados, ação conjunta e apoio mútuo, a eficácia das estratégias em toda a UE permanece limitada.”</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Como o relatório sobre a Macedônia do Norte sugere brilhantemente, a sociedade civil é o setor que compensa as fracas configurações institucionais no combate ao FIMI. Não deve ser tratado como uma panaceia, mas é um raio de esperança diante do conhecimento de que as instituições estatais nem sempre reagem de forma adequada ou otimizada a manipulações insidiosas destinadas a semear o caos dentro das sociedades.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p>Uma possível conclusão ao ler os sete relatórios do IRI é que todos têm algo a aprender uns com os outros. Combater o FIMI (mais frequentemente russo) é um processo de aprendizado permanente e luta incansável contra novas tentativas de minar o tecido social e a resiliência institucional do estado. O relatório sobre a Polônia mencionou que o FIMI é apenas outra maneira de apontar para “medidas ativas”, um termo inventado há um século pela infame Cheka. Esta é uma observação muito útil. Lutar contra o FIMI não é algo novo. Durante a Guerra Fria, ecossistemas institucionais inteiros no Ocidente foram dedicados a combater esses tipos de ameaças. Precisamos apenas refrescar, ocasionalmente reconstruir e adaptar muitas dessas lições aprendidas à realidade atual da sociedade da informação.</p>\n<p>Por último, mas não menos importante, os relatórios do IRI podem sugerir um esforço de acompanhamento para construir um índice de eficiência no combate ao FIMI. Evidentemente, um corpo de pesquisa muito maior é necessário, trazendo a bordo muitos outros casos, incluindo de países que acumularam experiência na linha de frente do combate ao FIMI. Exemplos incluem Moldávia, Armênia, Geórgia ou atores muito maiores como a Alemanha. Todos esses países tiveram que suportar campanhas intensivas e extensivas de operações de FIMI, alguns (como a Alemanha) tendo essa experiência desde os primeiros estágios da Guerra Fria.</p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><em>Este texto é parte de um projeto de cooperação especial entre o IRI e a Nova Europa Oriental que visa promover a conscientização sobre </em><em>manipulação e interferência de informações estrangeiras em sociedades democráticas</em><em>. </em></p>\n<p>&nbsp;</p>\n<p><strong>Oktawian Milewski</strong> é um cientista político especializado em estudos da Europa Central e Oriental. Ele é atualmente correspondente residente na Polônia para a Radio France Internationale, escritório romeno.</p>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]</a> Uma investigação recente pelo portal Snoop.ro sugere de forma convincente que o que aconteceu na Romênia nos últimos dois meses não fazia parte de uma campanha de FIMI, mas um trabalho interno com a participação direta de pessoas conectadas aos serviços secretos romenos através do segundo maior partido sistêmico na época, o Partido Nacional Liberal (PNL). Para mais informações, veja: https://snoop.ro/anaf-a-descoperit-ca-pnl-a-platit-o-campanie-care-l-a-promovat-masiv-pe-calin-georgescu-pe-tiktok/</p>", key:"contentCleaned": null:null, key:"contentItemUid": string:"eayv4bdgysumarpgc6h7pjfsryi", key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:17:33.052", key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18", key:"metadata": null:null, key:"revisionId": string:"vayv4bdgy26oqrb7swshos5ln32", key:"subtitle": null:null, key:"summary": string:"<I>No ano passado, o Projeto Beacon do Instituto Republicano Internacional (IRI) fez um estudo abrangente para entender a manipulação e a interferência de informações estrangeiras em vários países europeus (assim como em Taiwan). Os resultados mostram abordagens diferentes, mas também lições comuns que podem e devem ser aplicadas para fortalecer a resiliência democrática contra o aumento dessas ameaças crescentes.</I>", key:"summaryCleaned": null:null, key:"targetLanguage": string:"pt", key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:17:33.053", key:"__typename": string:"ContentItemTranslation" } ], key:"totalCount": number:21, key:"__typename": string:"ContentItemTranslationsConnection" }, key:"__typename": string:"ContentItem" }