REPCO

{
    key:"uid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
    key:"title": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"A dead-end scramble?"
        }
    },
    key:"subtitle": {
        key:"en": {
            key:"value": string:""
        }
    },
    key:"summary": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"While China moves into its fifth decade of extracting rare earths and raw materials, Europe remains stuck between nationalistic industry priorities and democratic principles. "
        }
    },
    key:"content": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerium, praseodymium, scandium – silvery, malleable, flammable, exhilaratingly versatile. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Listening back to Julie Klinger</a>, author of </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, in conversation with Misha Glenny, at the Vienna Humanities Festival 2024, one can’t help but feel the thrill of rare earths for their impact on renewables. These materials are abundantly present in daily life: powering everything from phones and vaping pens to wind turbines and electric vehicles enabling the green transition.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">The industries behind mining and processing these metals operated quietly for a long time. That is, until Japanese coastguards arrested a Chinese fisherman in September 2010 after a collision in disputed waters, an area claimed by both nations. When conflict ensued, the </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Chinese government abruptly cut off its exports</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> of rare earths and raw materials to Japan. The result was no less than a global shock, as the prizes of rare earths soared. The move demonstrated China’s dominance, at that point controlling over 70% of the world’s rare earth extraction and processing, raising alarm bells for governments and companies all over the world. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Today, the scramble for rare earth elements is not merely competition between global superpowers for raw materials to meet energy transition goals. It is also heavily connected to military developments worldwide, as rare earths are increasingly integrated into modern weapon technology. According to Klinger, this is where the West’s true vulnerability lies, giving the US as example: ‘one of the conclusions in the recent Department of Defence report, which projected out the material needs for a hypothetical war with China by 2027, was that it wouldn’t be feasible, because so much of the important components for defence technologies come from China.’ Her audacious remark uncovers how deep the rare earth industry cuts into the future of all technology, and how current Western attempts to reduce dependency are merely scratching the surface. </span></p>\n<h2>Meanwhile in Europe</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">The EU’s initial response to the scramble was officially listing those raw materials critical to the green transition in 2011. In 2024, the list formed the basis of the Critical Raw Materials Act,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> promising to reduce dependency on China by ‘diversifying the supply’. But how’s that going? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">One of the EU’s biggest hurdles in the quest for more materials – one could say somewhat lavishly – is democracy. Rare earth mining is a dirty business and local communities fear pollution and environmental destruction. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Opposition to mining</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> is therefore building across Europe. And understandably so: ‘if 2%’ … of a mined area … ‘contains rare earth elements, that’s considered a really good deal,’ says Klinger. ‘When dug up, everything else, whatever it may be, whether it’s gold or silver or phosphate or uranium or thorium or arsenic, is left above ground. … Think about that: in a good scenario, 98% of the stuff that’s dug up is left behind as waste.’ In China, despite the processing and capture of these elements, decades of chemical build-up has made its way into the waterways, resulting in long-term impacts on children’s cognitive development and animal life. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic writes on one of </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Europe’s largest mining resistances</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protests against Rio Tinto’s project to open lithium mines in Serbia. The plans, which had seemingly been shelved, </span><span style=\"font-weight: 400;\">came back in full force</span><span style=\"font-weight: 400;\"> when </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić was re-elected president in 2022. Some of Serbia’s main prospective customers for the project are Olaf Scholz’s government and the EU. While Vučic and his right-wing government are repeatedly criticized for dismantling Serbian democracy, Germany and the EU continue with the planned collaboration.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">According to Momčilovic, one effect of these double standards could be the continued decline in Serbian citizen support for joining the EU. Serbians fear that the country will be ‘a sacrificial zone for the European green transition’, as the crucial environmental impact hasn’t been significantly considered. ‘It appears geopolitics has once again prevailed over ideals, and the priority is to secure Serbia’s lithium before China or Russia,’ writes </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Industrial nationalism</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic’s essay defines how the scramble raises a conflict of interest in the EU. Europe’s reliance on rare earth supplies from China is creating fear of yet another energy dependency situation, which, despite planning efforts, hasn’t shrunk yet. </span><span style=\"font-weight: 400;\">The fact that the EU has managed to reduce its dependence on Russian gas to some extent should perhaps indicate  an opportunity here, too. However,</span> the need for European mining agreements will likely be unpopular and no doubt press on the EU’s democratic principles.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Within this conflict of values, a type of ‘industrial nationalism’ is being formed, which legitimizes protectionism against superpowers such as China and Russia. The mine is being presented as the most politically viable symbol for this movement, as the extraction of the raw material is the most obvious step towards desired independence. What isn’t being mentioned, however, is how Europe would still be almost fully dependent on China for its processing needs.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">The EU has been caught short in trying to seize power over a commodity whose processing technology was determined decades ago. And in that rather futile struggle, the possibilities for other solutions have also disappeared. Research into rare earths has been chronically under-prioritized. And no one has so far come up with an effective means to recycle lithium-ion batteries. Somewhere along the line, the actual purpose of mining these materials – the hope of a fossil fuel-free and green future – has been buried.</span></p>\n"
        }
    },
    key:"titleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"Сляпата улица?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"A dead-end scramble?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"Ein Sackgassen-Kraxeln?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"Μια αδιέξοδη αναρρίχηση;",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"A dead-end scramble?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"¿Un escarceo sin salida?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"Kuollut päätepiste?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"Un grimpement sans issue ?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"A dead-end scramble?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"Egy zsákutca mászás?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"Una scarpinata senza uscita?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"Een doodlopende scramble?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"A dead-end scramble?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"Um scramble sem saída?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"O escaladare într-un capăt mort?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"Сквозной скалолаз?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"Skrýva sa v slepej uličke?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"En återvändsgränd scramble?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"Bir çıkmaz sokak mı?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"Скрутка в мертвому кінці?",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        }
    },
    key:"subtitleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"cs": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"de": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"el": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fi": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fr": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hr": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hu": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"it": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"nl": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pl": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pt": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ro": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ru": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sv": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"tr": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"uk": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"summaryTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<p>Докато Китай навлиза в петото си десетилетие на добив на редки земи и суровини, Европа остава затънала между националистични индустриални приоритети и демократични принципи.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<p>Zatímco Čína vstupuje do svého pátého desetiletí těžby vzácných zemin a surovin, Evropa zůstává uvězněna mezi nacionalistickými prioritami průmyslu a demokratickými principy.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<p>Während China in sein fünftes Jahrzehnt der Förderung seltener Erden und Rohstoffe eintritt, bleibt Europa zwischen nationalistischen Industrieprioritäten und demokratischen Prinzipien stecken.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<p>Ενώ η Κίνα εισέρχεται στην πέμπτη δεκαετία εξόρυξης σπάνιων γαιών και πρώτων υλών, η Ευρώπη παραμένει κολλημένη ανάμεσα σε εθνικιστικές βιομηχανικές προτεραιότητες και δημοκρατικές αρχές.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<p>While China moves into its fifth decade of extracting rare earths and raw materials, Europe remains stuck between nationalistic industry priorities and democratic principles.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<p>Mientras China avanza hacia su quinta década de extracción de tierras raras y materias primas, Europa sigue atrapada entre prioridades industriales nacionalistas y principios democráticos.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<p>Kun Kiina siirtyy viidenteen vuosikymmeneensä harvinaisten maametallien ja raaka-aineiden hyödyntämisessä, Eurooppa on jumissa kansallismielisten teollisuusprioriteettien ja demokraattisten periaatteiden välissä.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<p>Alors que la Chine entre dans sa cinquième décennie d'extraction des terres rares et des matières premières, l'Europe reste coincée entre les priorités industrielles nationalistes et les principes démocratiques.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<p>Dok Kina ulazi u svoju petu desetljeće vađenja rijetkih zemalja i sirovina, Europa ostaje zaglavljena između nacionalističkih industrijskih prioriteta i demokratskih načela.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<p>Míg Kína belép az ötödik évtizedébe a ritkafémek és nyersanyagok kitermelésében, Európa a nacionalista ipari prioritások és a demokratikus elvek között ragadt.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<p>Mentre la Cina entra nel suo quinto decennio di estrazione di terre rare e materie prime, l'Europa rimane bloccata tra le priorità industriali nazionalistiche e i principi democratici.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<p>Terwijl China zich in zijn vijfde decennium van het winnen van zeldzame aardmetalen en grondstoffen bevindt, blijft Europa vastzitten tussen nationalistische industrieprioriteiten en democratische principes.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<p>Podczas gdy Chiny wkraczają w swoją piątą dekadę wydobywania rzadkich ziem i surowców, Europa pozostaje uwięziona pomiędzy nacjonalistycznymi priorytetami przemysłowymi a zasadami demokratycznymi.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<p>Enquanto a China avança para sua quinta década de extração de terras raras e matérias-primas, a Europa permanece presa entre prioridades industriais nacionalistas e princípios democráticos.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<p>În timp ce China intră în cea de-a cincea decadă de extragere a pământurilor rare și a materiilor prime, Europa rămâne blocată între prioritățile naționaliste ale industriei și principiile democratice.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<p>Kým Čína vstupuje do svojho piateho desaťročia ťažby vzácnych zemín a surovín, Európa zostáva uväznená medzi nacionalistickými prioritami priemyslu a demokratickými princípmi.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<p>Çin nadir topraklar ve ham maddeler çıkarmanın beşinci on yılına girerken, Avrupa ulusalcı sanayi öncelikleri ile demokratik ilkeler arasında sıkışmış durumda.</p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"contentTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Церий, празеодим, скандий – сребристи, ковки, запалими, изключително универсални. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Слушайки отново Джули Клингер</a>, автор на </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, в разговор с Миша Глени, на Виенския хуманитарен фестивал 2024, не може да не усетите тръпката от редките земи заради тяхното влияние върху възобновяемите източници. Тези материали са изобилно присъстващи в ежедневието: захранвайки всичко от телефони и вейп устройства до вятърни турбини и електрически превозни средства, които позволяват зелената трансформация.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Индустриите зад добива и преработката на тези метали работеха тихо дълго време. Тоест, до момента, в който японските граничари арестуваха китайски рибар през септември 2010 г. след сблъсък в оспорвани води, район, претендиран от двете нации. Когато конфликтът избухна, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">китайското правителство рязко спря износа</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> на редки земи и суровини за Япония. Резултатът беше не по-малко от глобален шок, тъй като цените на редките земи се покачиха. Този ход демонстрира доминирането на Китай, който по това време контролираше над 70% от добива и преработката на редки земи в света, предизвиквайки тревога у правителствата и компаниите по целия свят. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Днес, борбата за редки земни елементи не е просто конкуренция между глобални суперсили за суровини, за да се постигнат целите на енергийната трансформация. Тя е също така силно свързана с военните разработки по света, тъй като редките земи все повече се интегрират в съвременната оръжейна технология. Според Клингер, тук се крие истинската уязвимост на Запада, давайки САЩ за пример: ‘едно от заключенията в последния доклад на Министерството на отбраната, който проектира материалните нужди за хипотетична война с Китай до 2027 г., беше, че това няма да е осъществимо, защото толкова много от важните компоненти за отбранителните технологии идват от Китай.’ Нейното смело изказване разкрива колко дълбоко индустрията на редките земи прониква в бъдещето на всички технологии и как настоящите западни опити за намаляване на зависимостта са просто повърхностни.</span></p>\n<h2>Междувременно в Европа</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Първоначалният отговор на ЕС на борбата беше официалното изброяване на тези суровини, критични за зелената трансформация, през 2011 г. През 2024 г. списъкът формира основата на Закона за критичните суровини,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> обещаващ да намали зависимостта от Китай чрез ‘диверсификация на доставките’. Но как върви това? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Едно от най-големите предизвикателства на ЕС в търсенето на повече материали – може да се каже донякъде разточително – е демокрацията. Добивът на редки земи е мръсна работа и местните общности се страхуват от замърсяване и унищожаване на околната среда. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Опозицията срещу добива</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> следователно нараства в цяла Европа. И разбираемо: ‘ако 2%’ … от добиваната площ … ‘съдържа редки земни елементи, това се счита за наистина добра сделка,’ казва Клингер. ‘Когато се изкопае, всичко останало, каквото и да е то, независимо дали е злато или сребро или фосфат или уран или торий или арсеник, остава над земята. … Помислете за това: в добър сценарий, 98% от нещата, които се изкопават, остават като отпадъци.’ В Китай, въпреки преработката и улавянето на тези елементи, десетилетия на химическо натрупване са се просмукали в водоемите, което води до дългосрочни последици за когнитивното развитие на децата и животинския живот. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Предраг Момчилович пише за една от </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">най-големите минни съпротиви в Европа</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: протести срещу проекта на Рио Тинто за откриване на литиеви мини в Сърбия. Планирането, което изглеждаше, че е отложено, </span><span style=\"font-weight: 400;\">се върна с пълна сила</span><span style=\"font-weight: 400;\">, когато </span><span style=\"font-weight: 400;\">Александар Вучич беше преизбран за президент през 2022 г. Някои от основните потенциални клиенти на Сърбия за проекта са правителството на Олаф Шолц и ЕС. Докато Вучич и неговото дясно правителство са многократно критикувани за разпадане на сръбската демокрация, Германия и ЕС продължават с планираното сътрудничество.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Според Момчилович, един от ефектите на тези двойни стандарти може да бъде продължаващият спад в подкрепата на сръбските граждани за присъединяване към ЕС. Сръбските граждани се страхуват, че страната ще бъде ‘жертвена зона за европейската зелена трансформация’, тъй като критичното въздействие върху околната среда не е било значително взето под внимание. ‘Изглежда, че геополитиката отново е надделяла над идеалите, и приоритетът е да се осигури литият на Сърбия преди Китай или Русия,’ пише </span><span style=\"font-weight: 400;\">Момчилович.</span></p>\n<h2>Индустриален национализъм</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Есето на Момчилович определя как борбата повдига конфликт на интереси в ЕС. Зависимостта на Европа от доставките на редки земи от Китай създава страх от поредната ситуация на енергийна зависимост, която, въпреки усилията за планиране, все още не е намаляла. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Фактът, че ЕС е успял да намали зависимостта си от руския газ до известна степен, би трябвало да индикира възможност и тук. Въпреки това,</span> необходимостта от европейски споразумения за добив вероятно ще бъде непопулярна и без съмнение ще натисне върху демократичните принципи на ЕС.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">В рамките на този конфликт на ценности се формира вид ‘индустриален национализъм’, който легитимира протекционизма срещу суперсили като Китай и Русия. Мината се представя като най-политически жизнеспособен символ за това движение, тъй като добивът на суровината е най-очевидната стъпка към желаната независимост. Какво обаче не се споменава, е как Европа все още ще бъде почти напълно зависима от Китай за своите нужди от преработка.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">ЕС беше изненадан в опитите си да завземе властта над стока, чиято технология за преработка беше определена преди десетилетия. И в тази доста безполезна борба, възможностите за други решения също изчезнаха. Изследванията за редките земи са хронично подценявани. И досега никой не е предложил ефективен начин за рециклиране на литиево-йонни батерии. Някъде по пътя, действителната цел на добива на тези материали – надеждата за бъдеще без въглища и зелено – беше погребана.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cérium, praseodym, skandium – stříbrné, tvárné, hořlavé, vzrušujícími všestranné. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Poslouchání Julie Klinger</a>, autorky </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, v rozhovoru s Misha Glenny, na Vídenském festivalu humanitních věd 2024, nelze si pomoci, ale cítit vzrušení z vzácných zemin pro jejich dopad na obnovitelné zdroje. Tyto materiály jsou hojně přítomny v každodenním životě: pohánějí vše od telefonů a vapovacích per po větrné turbíny a elektrická vozidla, která umožňují zelenou transformaci.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Průmysly za těžbou a zpracováním těchto kovů dlouho pracovaly tiše. To bylo, dokud japonské pobřežní stráže nezatčily čínského rybáře v září 2010 po srážce v sporných vodách, oblasti, kterou si nárokují obě země. Když došlo ke konfliktu, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">čínská vláda náhle přerušila své vývozy</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> vzácných zemin a surovin do Japonska. Výsledkem byl nic menšího než globální šok, protože ceny vzácných zemin vzrostly. Tento krok ukázal na dominanci Číny, která v té době kontrolovala více než 70 % světové těžby a zpracování vzácných zemin, což vyvolalo poplach pro vlády a společnosti po celém světě. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Dnes je honba za vzácnými zeměmi nejen soutěží mezi globálními supervelmocemi o suroviny k dosažení cílů energetické transformace. Je také silně spojena s vojenským vývojem po celém světě, protože vzácné zeminy jsou stále více integrovány do moderní zbrojní technologie. Podle Klingerové je to, kde leží skutečná zranitelnost Západu, přičemž USA uvádí jako příklad: ‘jedním z závěrů v nedávné zprávě Ministerstva obrany, která předpověděla materiálové potřeby pro hypotetickou válku s Čínou do roku 2027, bylo, že to nebude proveditelné, protože tolik důležitých komponentů pro obranné technologie pochází z Číny.’ Její odvážné prohlášení odhaluje, jak hluboko průmysl vzácných zemin zasahuje do budoucnosti všech technologií a jak současné západní pokusy o snížení závislosti jsou pouze povrchní. </span></p>\n<h2>Mezitím v Evropě</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">První reakcí EU na honbu bylo oficiální zařazení těchto surovin kritických pro zelenou transformaci v roce 2011. V roce 2024 se tento seznam stal základem Zákona o kritických surovinách,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> který slibuje snížit závislost na Číně ‘diverzifikací dodávek’. Ale jak to jde? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Jednou z největších překážek EU v hledání více materiálů – dalo by se říci poněkud okázale – je demokracie. Těžba vzácných zemin je špinavý byznys a místní komunity se obávají znečištění a ekologické destrukce. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Odpory proti těžbě</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> se proto šíří po celé Evropě. A to je pochopitelné: ‘pokud 2 %’ … z těžené oblasti … ‘obsahuje vzácné zeminy, to se považuje za opravdu dobrou nabídku,’ říká Klingerová. ‘Když se to vykopává, všechno ostatní, ať už je to zlato nebo stříbro nebo fosfát nebo uran nebo thorium nebo arsen, zůstává na povrchu. … Zamyslete se nad tím: v dobrém scénáři zůstává 98 % věcí, které se vykopávají, jako odpad.’ V Číně, navzdory zpracování a zachycování těchto prvků, se desetiletí chemického hromadění dostalo do vodních toků, což má dlouhodobé dopady na kognitivní vývoj dětí a živočišný život. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic píše o jednom z </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">největších odporů proti těžbě v Evropě</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protesty proti projektu Rio Tinto na otevření lithiumových dolů v Srbsku. Plány, které se zdály být odloženy, </span><span style=\"font-weight: 400;\">se v plné síle vrátily</span><span style=\"font-weight: 400;\">, když </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić byl znovu zvolen prezidentem v roce 2022. Někteří z hlavních potenciálních zákazníků projektu jsou vláda Olafa Scholze a EU. Zatímco Vučic a jeho pravicová vláda jsou opakovaně kritizováni za rozpad srbské demokracie, Německo a EU pokračují v plánované spolupráci.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Podle Momčilovice by jedním z důsledků těchto dvojích standardů mohl být pokračující pokles podpory srbských občanů pro vstup do EU. Srbové se obávají, že země se stane ‘obětní zónou pro evropskou zelenou transformaci’, protože klíčový ekologický dopad nebyl významně zohledněn. ‘Zdá se, že geopolitika opět převládla nad ideály, a prioritou je zajistit srbské lithium před Čínou nebo Ruskem,’ píše </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Průmyslový nacionalismus</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Esej Momčilovice definuje, jak honba vyvolává konflikt zájmů v EU. Závislost Evropy na dodávkách vzácných zemin z Číny vytváří strach z další situace energetické závislosti, která, navzdory plánovacím snahám, se dosud nezmenšila. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Skutečnost, že se EU podařilo do určité míry snížit svou závislost na ruském plynu, by mohla naznačovat příležitost i zde. Nicméně,</span> potřeba evropských dohod o těžbě bude pravděpodobně nepopulární a bezpochyby zatlačí na demokratické principy EU.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">V rámci tohoto konfliktu hodnot se formuje typ ‘průmyslového nacionalismu’, který legitimizuje protekcionismus proti supervelmocem, jako jsou Čína a Rusko. Důl je prezentován jako nejpoliticky životaschopnější symbol tohoto hnutí, protože těžba suroviny je nejzřejmějším krokem k žádoucí nezávislosti. Co však není zmíněno, je, jak by Evropa stále byla téměř plně závislá na Číně pro své zpracovatelské potřeby.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">EU byla zaskočena, když se snažila získat moc nad komoditou, jejíž zpracovatelská technologie byla určena před desetiletími. A v tomto poněkud marném boji také zmizely možnosti pro jiná řešení. Výzkum vzácných zemin byl chronicky podprioritizován. A dosud nikdo nepřišel s účinným způsobem, jak recyklovat lithium-iontové baterie. Někde na této cestě byl skutečný účel těžby těchto materiálů – naděje na budoucnost bez fosilních paliv a zelenou budoucnost – pohřben.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerium, Praseodym, Scandium – silbrig, verformbar, brennbar, aufregend vielseitig. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Rückblickend auf Julie Klinger</a>, Autorin von </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, im Gespräch mit Misha Glenny beim Wiener Humanifestival 2024, kann man nicht anders, als den Nervenkitzel seltener Erden für ihren Einfluss auf erneuerbare Energien zu spüren. Diese Materialien sind im täglichen Leben reichlich vorhanden: Sie treiben alles an, von Handys und Vape-Stiften bis hin zu Windkraftanlagen und Elektrofahrzeugen, die den grünen Übergang ermöglichen.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Die Industrien hinter dem Abbau und der Verarbeitung dieser Metalle operierten lange Zeit im Stillen. Bis die japanische Küstenwache im September 2010 einen chinesischen Fischer nach einer Kollision in umstrittenen Gewässern, einem Gebiet, das von beiden Nationen beansprucht wird, festnahm. Als der Konflikt ausbrach, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">schnitt die chinesische Regierung abrupt ihre Exporte</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> seltener Erden und Rohstoffe nach Japan ab. Das Ergebnis war nicht weniger als ein globaler Schock, als die Preise für seltene Erden in die Höhe schossen. Der Schritt demonstrierte Chinas Dominanz, das zu diesem Zeitpunkt über 70 % der weltweiten Gewinnung und Verarbeitung seltener Erden kontrollierte, und läutete Alarmglocken für Regierungen und Unternehmen auf der ganzen Welt.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Heute ist das Rennen um seltene Erden nicht nur ein Wettbewerb zwischen globalen Supermächten um Rohstoffe zur Erreichung der Ziele des Energiewandels. Es ist auch stark mit militärischen Entwicklungen weltweit verbunden, da seltene Erden zunehmend in moderne Waffentechnologie integriert werden. Laut Klinger liegt hier die wahre Verwundbarkeit des Westens, wobei die USA als Beispiel dienen: „Eine der Schlussfolgerungen im jüngsten Bericht des Verteidigungsministeriums, der die Materialbedarfe für einen hypothetischen Krieg mit China bis 2027 projizierte, war, dass es nicht machbar wäre, weil so viele der wichtigen Komponenten für Verteidigungstechnologien aus China stammen.“ Ihre kühne Bemerkung zeigt, wie tief die Industrie seltener Erden in die Zukunft aller Technologien eingreift und wie die aktuellen westlichen Versuche, die Abhängigkeit zu verringern, nur an der Oberfläche kratzen.</span></p>\n<h2>Unterdessen in Europa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Die erste Reaktion der EU auf das Rennen war die offizielle Auflistung der Rohstoffe, die für den grünen Übergang entscheidend sind, im Jahr 2011. Im Jahr 2024 bildete die Liste die Grundlage des Gesetzes über kritische Rohstoffe,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> das verspricht, die Abhängigkeit von China durch „Diversifizierung der Versorgung“ zu verringern. Aber wie läuft das? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Eines der größten Hindernisse der EU auf der Suche nach mehr Materialien – man könnte sagen etwas verschwenderisch – ist die Demokratie. Der Abbau seltener Erden ist ein schmutziges Geschäft, und lokale Gemeinschaften fürchten Verschmutzung und Umweltzerstörung. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Der Widerstand gegen den Abbau</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> wächst daher in ganz Europa. Und das ist verständlich: „Wenn 2 %“ … eines abgebauten Gebiets … „seltene Erden enthalten, gilt das als wirklich gutes Geschäft“, sagt Klinger. „Wenn alles ausgegraben wird, bleibt alles andere, was auch immer es sein mag, ob Gold oder Silber oder Phosphat oder Uran oder Thorium oder Arsen, oben auf der Erde zurück. … Denken Sie darüber nach: In einem guten Szenario bleiben 98 % des Materials, das ausgegraben wird, als Abfall zurück.“ In China hat sich trotz der Verarbeitung und Erfassung dieser Elemente über Jahrzehnte chemische Ansammlung in die Gewässer eingeschlichen, was langfristige Auswirkungen auf die kognitive Entwicklung von Kindern und das Tierleben hat.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic schreibt über einen der </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">größten Widerstände gegen den Bergbau in Europa</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: Proteste gegen das Projekt von Rio Tinto zur Eröffnung von Lithiumminen in Serbien. Die Pläne, die scheinbar auf Eis gelegt waren, </span><span style=\"font-weight: 400;\">kamen mit voller Kraft zurück</span><span style=\"font-weight: 400;\">, als </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić 2022 zum Präsidenten wiedergewählt wurde. Einige der Hauptkunden Serbiens für das Projekt sind die Regierung von Olaf Scholz und die EU. Während Vučic und seine rechte Regierung wiederholt für den Abbau der serbischen Demokratie kritisiert werden, setzen Deutschland und die EU die geplante Zusammenarbeit fort.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Laut Momčilovic könnte eine Folge dieser Doppelstandards der anhaltende Rückgang der Unterstützung der serbischen Bürger für den EU-Beitritt sein. Die Serben befürchten, dass das Land „eine opferbereite Zone für den europäischen grünen Übergang“ wird, da die entscheidenden Umweltauswirkungen nicht signifikant berücksichtigt wurden. „Es scheint, als ob die Geopolitik einmal mehr über Ideale gesiegt hat, und die Priorität darin besteht, Serbiens Lithium vor China oder Russland zu sichern“, schreibt </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Industrieller Nationalismus</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic’ Essay definiert, wie das Rennen einen Interessenkonflikt in der EU aufwirft. Europas Abhängigkeit von seltenen Erden aus China schafft die Angst vor einer weiteren Energiesituation der Abhängigkeit, die trotz geplanter Bemühungen noch nicht verringert wurde. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Die Tatsache, dass es der EU gelungen ist, ihre Abhängigkeit von russischem Gas bis zu einem gewissen Grad zu verringern, sollte vielleicht auch hier eine Gelegenheit anzeigen. Allerdings</span> werden die notwendigen europäischen Bergbauvereinbarungen wahrscheinlich unpopulär sein und zweifellos die demokratischen Prinzipien der EU belasten.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Innerhalb dieses Wertekonflikts bildet sich eine Art „industrieller Nationalismus“, der Protektionismus gegen Supermächte wie China und Russland legitimiert. Die Mine wird als das politisch tragfähigste Symbol für diese Bewegung präsentiert, da der Abbau des Rohstoffs der offensichtlichste Schritt in Richtung der gewünschten Unabhängigkeit ist. Was jedoch nicht erwähnt wird, ist, wie Europa weiterhin fast vollständig von China für seine Verarbeitungsbedürfnisse abhängig wäre.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Die EU wurde überrascht, als sie versuchte, Macht über eine Ware zu erlangen, deren Verarbeitungstechnologie vor Jahrzehnten festgelegt wurde. Und in diesem eher vergeblichen Kampf sind auch die Möglichkeiten für andere Lösungen verschwunden. Die Forschung zu seltenen Erden wurde chronisch unterpriorisiert. Und bisher hat niemand ein effektives Mittel gefunden, um Lithium-Ionen-Batterien zu recyceln. Irgendwo auf dem Weg wurde der eigentliche Zweck des Abbaus dieser Materialien – die Hoffnung auf eine fossilfreie und grüne Zukunft – begraben.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Κερίο, πρασεοδύμιο, σκάνδιο – ασημένια, εύπλαστα, εύφλεκτα, εξαιρετικά ευέλικτα. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Ακούγοντας πίσω την Julie Klinger</a>, συγγραφέα του </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, σε συνομιλία με τον Misha Glenny, στο Φεστιβάλ Ανθρωπιστικών Επιστημών της Βιέννης 2024, δεν μπορεί κανείς παρά να νιώσει τον ενθουσιασμό των σπάνιων γαιών για την επίδρασή τους στις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας. Αυτά τα υλικά είναι άφθονα στην καθημερινή ζωή: τροφοδοτώντας τα πάντα, από τηλέφωνα και στυλό ατμιστικά μέχρι ανεμογεννήτριες και ηλεκτρικά οχήματα που διευκολύνουν τη πράσινη μετάβαση.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Οι βιομηχανίες πίσω από την εξόρυξη και την επεξεργασία αυτών των μετάλλων λειτουργούσαν ήσυχα για πολύ καιρό. Δηλαδή, μέχρι που οι Ιάπωνες λιμενικοί συνέλαβαν έναν Κινέζο ψαρά τον Σεπτέμβριο του 2010 μετά από μια σύγκρουση σε αμφισβητούμενα ύδατα, μια περιοχή που διεκδικούν και οι δύο χώρες. Όταν προέκυψε η σύγκρουση, η </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">κινεζική κυβέρνηση διέκοψε ξαφνικά τις εξαγωγές</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> σπάνιων γαιών και πρώτων υλών προς την Ιαπωνία. Το αποτέλεσμα ήταν τίποτα λιγότερο από ένα παγκόσμιο σοκ, καθώς οι τιμές των σπάνιων γαιών εκτοξεύθηκαν. Η κίνηση αυτή απέδειξε την κυριαρχία της Κίνας, η οποία εκείνη τη στιγμή ελέγχει πάνω από το 70% της εξόρυξης και επεξεργασίας σπάνιων γαιών στον κόσμο, προκαλώντας ανησυχία σε κυβερνήσεις και εταιρείες σε όλο τον κόσμο. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Σήμερα, η αναζήτηση σπάνιων γαιών δεν είναι απλώς ανταγωνισμός μεταξύ παγκόσμιων υπερδυνάμεων για πρώτες ύλες προκειμένου να επιτευχθούν οι στόχοι ενεργειακής μετάβασης. Είναι επίσης στενά συνδεδεμένη με στρατιωτικές εξελίξεις παγκοσμίως, καθώς οι σπάνιες γαίες ενσωματώνονται ολοένα και περισσότερο στη σύγχρονη τεχνολογία όπλων. Σύμφωνα με την Klinger, εδώ βρίσκεται η πραγματική ευαλωτότητα της Δύσης, δίνοντας ως παράδειγμα τις ΗΠΑ: ‘ένα από τα συμπεράσματα στην πρόσφατη έκθεση του Υπουργείου Άμυνας, που προέβλεπε τις υλικές ανάγκες για έναν υποθετικό πόλεμο με την Κίνα μέχρι το 2027, ήταν ότι δεν θα ήταν εφικτό, επειδή τόσα πολλά από τα σημαντικά εξαρτήματα για τις τεχνολογίες άμυνας προέρχονται από την Κίνα.’ Η τολμηρή παρατήρησή της αποκαλύπτει πόσο βαθιά η βιομηχανία σπάνιων γαιών επηρεάζει το μέλλον όλης της τεχνολογίας και πόσο οι τρέχουσες δυτικές προσπάθειες να μειώσουν την εξάρτηση είναι απλώς επιφανειακές. </span></p>\n<h2>Εν τω μεταξύ στην Ευρώπη</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Η αρχική αντίδραση της ΕΕ στην αναζήτηση ήταν η επίσημη καταγραφή αυτών των πρώτων υλών που είναι κρίσιμες για την πράσινη μετάβαση το 2011. Το 2024, η λίστα αποτέλεσε τη βάση του Νόμου για τις Κρίσιμες Πρώτες Ύλες,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> υποσχόμενη να μειώσει την εξάρτηση από την Κίνα ‘πολλαπλασιάζοντας την προμήθεια’. Αλλά πώς πάει αυτό; </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Ένα από τα μεγαλύτερα εμπόδια της ΕΕ στην αναζήτηση περισσότερων υλικών – θα μπορούσε κανείς να πει κάπως πολυτελώς – είναι η δημοκρατία. Η εξόρυξη σπάνιων γαιών είναι μια βρώμικη επιχείρηση και οι τοπικές κοινότητες φοβούνται τη ρύπανση και την περιβαλλοντική καταστροφή. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Η αντίθεση στην εξόρυξη</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> αυξάνεται επομένως σε όλη την Ευρώπη. Και δικαιολογημένα: ‘αν το 2%’ … μιας εξορυγμένης περιοχής … ‘περιέχει σπάνιες γαίες, αυτό θεωρείται πραγματικά καλή συμφωνία,’ λέει η Klinger. ‘Όταν ανασκαφεί, οτιδήποτε άλλο, ό,τι κι αν είναι, είτε είναι χρυσός είτε ασήμι είτε φωσφορικό οξύ είτε ουράνιο είτε θόριο είτε αρσενικό, μένει πάνω από το έδαφος. … Σκεφτείτε το αυτό: σε ένα καλό σενάριο, το 98% των πραγμάτων που ανασκάπτονται μένουν πίσω ως απόβλητα.’ Στην Κίνα, παρά την επεξεργασία και την απορρόφηση αυτών των στοιχείων, δεκαετίες χημικής συσσώρευσης έχουν εισέλθει στα υδάτινα ρεύματα, με αποτέλεσμα μακροχρόνιες επιπτώσεις στην γνωστική ανάπτυξη των παιδιών και στη ζωή των ζώων. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Ο Predrag Momčilovic γράφει για μία από </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">τις μεγαλύτερες αντιστάσεις εξόρυξης στην Ευρώπη</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: διαμαρτυρίες κατά του έργου της Rio Tinto για την εκμετάλλευση λιθίου στη Σερβία. Τα σχέδια, που φαινόταν να έχουν τεθεί σε αναμονή, </span><span style=\"font-weight: 400;\">επανήλθαν με πλήρη δύναμη</span><span style=\"font-weight: 400;\"> όταν </span><span style=\"font-weight: 400;\">ο Aleksandar Vučić επανεξελέγη πρόεδρος το 2022. Ορισμένοι από τους κύριους προοπτικούς πελάτες της Σερβίας για το έργο είναι η κυβέρνηση του Olaf Scholz και η ΕΕ. Ενώ ο Vučic και η δεξιά κυβέρνηση του δέχονται επανειλημμένα κριτική για την αποδόμηση της σερβικής δημοκρατίας, η Γερμανία και η ΕΕ συνεχίζουν με την προγραμματισμένη συνεργασία.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Σύμφωνα με τον Momčilovic, μία από τις επιπτώσεις αυτών των διπλών προτύπων θα μπορούσε να είναι η συνεχής πτώση της υποστήριξης των Σέρβων πολιτών για την ένταξη στην ΕΕ. Οι Σέρβοι φοβούνται ότι η χώρα θα είναι ‘μια ζώνη θυσίας για την ευρωπαϊκή πράσινη μετάβαση’, καθώς η κρίσιμη περιβαλλοντική επίπτωση δεν έχει ληφθεί σοβαρά υπόψη. ‘Φαίνεται ότι η γεωπολιτική έχει και πάλι υπερισχύσει των ιδεωδών, και η προτεραιότητα είναι να εξασφαλιστεί το λιθίου της Σερβίας πριν από την Κίνα ή τη Ρωσία,’ γράφει </span><span style=\"font-weight: 400;\">ο Momčilovic.</span></p>\n<h2>Βιομηχανικός εθνικισμός</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Το δοκίμιο του Momčilovic ορίζει πώς η αναζήτηση δημιουργεί μια σύγκρουση συμφερόντων στην ΕΕ. Η εξάρτηση της Ευρώπης από τις προμήθειες σπάνιων γαιών από την Κίνα δημιουργεί φόβο για μια ακόμη κατάσταση ενεργειακής εξάρτησης, η οποία, παρά τις προγραμματισμένες προσπάθειες, δεν έχει μειωθεί ακόμη. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Το γεγονός ότι η ΕΕ έχει καταφέρει να μειώσει την εξάρτησή της από το ρωσικό αέριο σε κάποιο βαθμό θα έπρεπε ίσως να υποδεικνύει μια ευκαιρία εδώ, επίσης. Ωστόσο,</span> η ανάγκη για ευρωπαϊκές συμφωνίες εξόρυξης θα είναι πιθανώς αντιδημοφιλής και σίγουρα θα πιέσει τις δημοκρατικές αρχές της ΕΕ.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Μέσα σε αυτή τη σύγκρουση αξιών, διαμορφώνεται μια μορφή ‘βιομηχανικού εθνικισμού’, η οποία νομιμοποιεί τον προστατευτισμό κατά υπερδυνάμεων όπως η Κίνα και η Ρωσία. Η εξόρυξη παρουσιάζεται ως το πιο πολιτικά βιώσιμο σύμβολο για αυτή την κίνηση, καθώς η εξαγωγή του πρώτου υλικού είναι το πιο προφανές βήμα προς την επιθυμητή ανεξαρτησία. Αυτό που δεν αναφέρεται, ωστόσο, είναι πώς η Ευρώπη θα παραμείνει σχεδόν πλήρως εξαρτημένη από την Κίνα για τις ανάγκες επεξεργασίας της.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Η ΕΕ έχει βρεθεί σε δύσκολη θέση προσπαθώντας να αποκτήσει εξουσία πάνω σε ένα εμπόρευμα της επεξεργασίας του οποίου η τεχνολογία καθορίστηκε δεκαετίες πριν. Και σε αυτή την αρκετά μάταιη πάλη, οι δυνατότητες για άλλες λύσεις έχουν επίσης εξαφανιστεί. Η έρευνα για τις σπάνιες γαίες έχει υποτιμηθεί χρόνια. Και κανείς μέχρι στιγμής δεν έχει βρει έναν αποτελεσματικό τρόπο ανακύκλωσης μπαταριών λιθίου-ιόντων. Κάπου στη διαδικασία, ο πραγματικός σκοπός της εξόρυξης αυτών των υλικών – η ελπίδα για ένα μέλλον χωρίς ορυκτά καύσιμα και πράσινο – έχει θαφτεί.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerium, praseodymium, scandium – silvery, malleable, flammable, exhilaratingly versatile. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Listening back to Julie Klinger</a>, author of </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, in conversation with Misha Glenny, at the Vienna Humanities Festival 2024, one can’t help but feel the thrill of rare earths for their impact on renewables. These materials are abundantly present in daily life: powering everything from phones and vaping pens to wind turbines and electric vehicles enabling the green transition.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">The industries behind mining and processing these metals operated quietly for a long time. That is, until Japanese coastguards arrested a Chinese fisherman in September 2010 after a collision in disputed waters, an area claimed by both nations. When conflict ensued, the </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Chinese government abruptly cut off its exports</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> of rare earths and raw materials to Japan. The result was no less than a global shock, as the prizes of rare earths soared. The move demonstrated China’s dominance, at that point controlling over 70% of the world’s rare earth extraction and processing, raising alarm bells for governments and companies all over the world. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Today, the scramble for rare earth elements is not merely competition between global superpowers for raw materials to meet energy transition goals. It is also heavily connected to military developments worldwide, as rare earths are increasingly integrated into modern weapon technology. According to Klinger, this is where the West’s true vulnerability lies, giving the US as example: ‘one of the conclusions in the recent Department of Defence report, which projected out the material needs for a hypothetical war with China by 2027, was that it wouldn’t be feasible, because so much of the important components for defence technologies come from China.’ Her audacious remark uncovers how deep the rare earth industry cuts into the future of all technology, and how current Western attempts to reduce dependency are merely scratching the surface. </span></p>\n<h2>Meanwhile in Europe</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">The EU’s initial response to the scramble was officially listing those raw materials critical to the green transition in 2011. In 2024, the list formed the basis of the Critical Raw Materials Act,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> promising to reduce dependency on China by ‘diversifying the supply’. But how’s that going? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">One of the EU’s biggest hurdles in the quest for more materials – one could say somewhat lavishly – is democracy. Rare earth mining is a dirty business and local communities fear pollution and environmental destruction. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Opposition to mining</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> is therefore building across Europe. And understandably so: ‘if 2%’ … of a mined area … ‘contains rare earth elements, that’s considered a really good deal,’ says Klinger. ‘When dug up, everything else, whatever it may be, whether it’s gold or silver or phosphate or uranium or thorium or arsenic, is left above ground. … Think about that: in a good scenario, 98% of the stuff that’s dug up is left behind as waste.’ In China, despite the processing and capture of these elements, decades of chemical build-up has made its way into the waterways, resulting in long-term impacts on children’s cognitive development and animal life. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic writes on one of </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Europe’s largest mining resistances</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protests against Rio Tinto’s project to open lithium mines in Serbia. The plans, which had seemingly been shelved, </span><span style=\"font-weight: 400;\">came back in full force</span><span style=\"font-weight: 400;\"> when </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić was re-elected president in 2022. Some of Serbia’s main prospective customers for the project are Olaf Scholz’s government and the EU. While Vučic and his right-wing government are repeatedly criticized for dismantling Serbian democracy, Germany and the EU continue with the planned collaboration.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">According to Momčilovic, one effect of these double standards could be the continued decline in Serbian citizen support for joining the EU. Serbians fear that the country will be ‘a sacrificial zone for the European green transition’, as the crucial environmental impact hasn’t been significantly considered. ‘It appears geopolitics has once again prevailed over ideals, and the priority is to secure Serbia’s lithium before China or Russia,’ writes </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Industrial nationalism</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic’s essay defines how the scramble raises a conflict of interest in the EU. Europe’s reliance on rare earth supplies from China is creating fear of yet another energy dependency situation, which, despite planning efforts, hasn’t shrunk yet. </span><span style=\"font-weight: 400;\">The fact that the EU has managed to reduce its dependence on Russian gas to some extent should perhaps indicate  an opportunity here, too. However,</span> the need for European mining agreements will likely be unpopular and no doubt press on the EU’s democratic principles.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Within this conflict of values, a type of ‘industrial nationalism’ is being formed, which legitimizes protectionism against superpowers such as China and Russia. The mine is being presented as the most politically viable symbol for this movement, as the extraction of the raw material is the most obvious step towards desired independence. What isn’t being mentioned, however, is how Europe would still be almost fully dependent on China for its processing needs.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">The EU has been caught short in trying to seize power over a commodity whose processing technology was determined decades ago. And in that rather futile struggle, the possibilities for other solutions have also disappeared. Research into rare earths has been chronically under-prioritized. And no one has so far come up with an effective means to recycle lithium-ion batteries. Somewhere along the line, the actual purpose of mining these materials – the hope of a fossil fuel-free and green future – has been buried.</span></p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerio, praseodimio, escandio: plateados, maleables, inflamables, increíblemente versátiles. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Escuchando de nuevo a Julie Klinger</a>, autora de </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, en conversación con Misha Glenny, en el Festival de Humanidades de Viena 2024, no se puede evitar sentir la emoción de los elementos de tierras raras por su impacto en las energías renovables. Estos materiales están abundantemente presentes en la vida diaria: alimentando todo, desde teléfonos y bolígrafos de vapeo hasta turbinas eólicas y vehículos eléctricos que permiten la transición verde.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Las industrias detrás de la minería y el procesamiento de estos metales operaron en silencio durante mucho tiempo. Es decir, hasta que las guardias costeras japonesas arrestaron a un pescador chino en septiembre de 2010 tras una colisión en aguas en disputa, un área reclamada por ambas naciones. Cuando surgió el conflicto, el </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">gobierno chino cortó abruptamente sus exportaciones</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> de tierras raras y materias primas a Japón. El resultado fue nada menos que un shock global, ya que los precios de las tierras raras se dispararon. La medida demostró el dominio de China, que en ese momento controlaba más del 70% de la extracción y procesamiento de tierras raras del mundo, levantando alarmas para gobiernos y empresas de todo el mundo. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Hoy, la lucha por los elementos de tierras raras no es meramente una competencia entre superpotencias globales por materias primas para cumplir con los objetivos de transición energética. También está fuertemente conectada a desarrollos militares en todo el mundo, ya que las tierras raras están cada vez más integradas en la tecnología de armas moderna. Según Klinger, aquí es donde radica la verdadera vulnerabilidad de Occidente, tomando como ejemplo a EE. UU.: ‘una de las conclusiones en el reciente informe del Departamento de Defensa, que proyectó las necesidades materiales para una guerra hipotética con China para 2027, fue que no sería factible, porque muchos de los componentes importantes para las tecnologías de defensa provienen de China.’ Su audaz comentario revela cuán profundamente la industria de tierras raras afecta el futuro de toda la tecnología, y cómo los actuales intentos occidentales de reducir la dependencia son simplemente un rasguño en la superficie. </span></p>\n<h2>Mientras tanto en Europa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">La respuesta inicial de la UE a la lucha fue listar oficialmente aquellos materiales crudos críticos para la transición verde en 2011. En 2024, la lista formó la base de la Ley de Materias Primas Críticas,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> prometiendo reducir la dependencia de China al ‘diversificar el suministro’. Pero, ¿cómo va eso? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Uno de los mayores obstáculos de la UE en la búsqueda de más materiales – se podría decir algo lujosamente – es la democracia. La minería de tierras raras es un negocio sucio y las comunidades locales temen la contaminación y la destrucción ambiental. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">La oposición a la minería</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> está, por lo tanto, creciendo en toda Europa. Y con razón: ‘si el 2%’ … de un área minera … ‘contiene elementos de tierras raras, eso se considera un muy buen trato,’ dice Klinger. ‘Cuando se excava, todo lo demás, sea lo que sea, ya sea oro, plata, fosfato, uranio, torio o arsénico, se deja en la superficie. … Piensa en eso: en un buen escenario, el 98% de las cosas que se excavan se dejan como desechos.’ En China, a pesar del procesamiento y captura de estos elementos, décadas de acumulación química han llegado a las vías fluviales, resultando en impactos a largo plazo en el desarrollo cognitivo de los niños y la vida animal. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic escribe sobre una de </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">las mayores resistencias mineras de Europa</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protestas contra el proyecto de Rio Tinto para abrir minas de litio en Serbia. Los planes, que aparentemente habían sido archivados, </span><span style=\"font-weight: 400;\">regresaron con fuerza</span><span style=\"font-weight: 400;\"> cuando </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić fue reelegido presidente en 2022. Algunos de los principales clientes prospectivos de Serbia para el proyecto son el gobierno de Olaf Scholz y la UE. Mientras Vučic y su gobierno de derecha son criticados repetidamente por desmantelar la democracia serbia, Alemania y la UE continúan con la colaboración planificada.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Según Momčilovic, uno de los efectos de estos dobles estándares podría ser la continua disminución del apoyo de los ciudadanos serbios para unirse a la UE. Los serbios temen que el país se convierta en ‘una zona sacrificial para la transición verde europea’, ya que el impacto ambiental crucial no ha sido considerado significativamente. ‘Parece que la geopolítica ha prevalecido una vez más sobre los ideales, y la prioridad es asegurar el litio de Serbia antes que el de China o Rusia,’ escribe </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Nacionalismo industrial</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">El ensayo de Momčilovic define cómo la lucha plantea un conflicto de intereses en la UE. La dependencia de Europa de los suministros de tierras raras de China está creando miedo a otra situación de dependencia energética, que, a pesar de los esfuerzos de planificación, aún no se ha reducido. </span><span style=\"font-weight: 400;\">El hecho de que la UE haya logrado reducir su dependencia del gas ruso hasta cierto punto debería quizás indicar una oportunidad aquí también. Sin embargo,</span> la necesidad de acuerdos mineros europeos probablemente será impopular y sin duda presionará sobre los principios democráticos de la UE.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Dentro de este conflicto de valores, se está formando un tipo de ‘nacionalismo industrial’, que legitima el proteccionismo contra superpotencias como China y Rusia. La mina se presenta como el símbolo políticamente más viable para este movimiento, ya que la extracción de la materia prima es el paso más obvio hacia la independencia deseada. Lo que no se menciona, sin embargo, es cómo Europa seguiría siendo casi completamente dependiente de China para sus necesidades de procesamiento.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">La UE se ha quedado corta al intentar apoderarse de una mercancía cuya tecnología de procesamiento se determinó hace décadas. Y en esa lucha bastante fútil, las posibilidades de otras soluciones también han desaparecido. La investigación sobre tierras raras ha sido crónicamente subpriorizada. Y hasta ahora, nadie ha encontrado un medio efectivo para reciclar baterías de iones de litio. En algún momento, el verdadero propósito de la minería de estos materiales – la esperanza de un futuro libre de combustibles fósiles y verde – ha sido enterrado.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerium, praseodyymi, skandium – hopeiset, muovattavat, syttyvät, jännittävän monipuoliset. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Kuunnellessasi takaisin Julie Klinger</a>:n, <span style=\"font-weight: 400;\">teoksen </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, keskustelua Misha Glennyn kanssa Wienin humanististen tieteiden festivaalilla 2024, ei voi olla tuntematta harvinaisten maametallien jännitystä niiden vaikutuksesta uusiutuviin energialähteisiin. Nämä materiaalit ovat runsaasti läsnä päivittäisessä elämässä: voimanlähteenä kaikelle puhelimista ja höyryttimistä tuuliturbiineihin ja sähköajoneuvoihin, jotka mahdollistavat vihreän siirtymän.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Teollisuus, joka on taustalla näiden metallien kaivamisessa ja käsittelyssä, toimi pitkään hiljaa. Siihen asti, kunnes japanilaiset rannikkovartiostot pidättivät kiinalaisen kalastajan syyskuussa 2010 kiistellyillä vesillä, alueella, jota molemmat kansakunnat vaativat. Kun konflikti syttyi, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">kiinalainen hallitus katkaisi äkillisesti vientinsä</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> harvinaisista maametalleista ja raaka-aineista Japaniin. Tuloksena oli ei enempää eikä vähempää kuin globaali shokki, kun harvinaisten maametallien hinnat nousivat. Tämä siirto osoitti Kiinan hallitsevuuden, sillä sillä oli tuolloin yli 70 % maailman harvinaisten maametallien kaivamisesta ja käsittelystä, mikä herätti hälytyskelloja hallituksille ja yrityksille ympäri maailmaa. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Tänään, kilpailu harvinaisten maametallien puolesta ei ole pelkästään kilpailua globaalien suurvaltojen välillä raaka-aineista energiasiirtymätavoitteiden saavuttamiseksi. Se on myös vahvasti yhteydessä sotilaallisiin kehityksiin ympäri maailmaa, sillä harvinaisia maametalleja integroidaan yhä enemmän nykyaikaiseen aseiden teknologiaan. Klinger mukaan tässä piilee lännen todellinen haavoittuvuus, ottaen Yhdysvallat esimerkkinä: ‘yksi johtopäätöksistä äskettäin julkaistussa puolustusministeriön raportissa, joka ennusti materiaalitarpeet hypoteettiselle sodalle Kiinan kanssa vuoteen 2027 mennessä, oli se, että se ei olisi toteutettavissa, koska niin suuri osa tärkeistä komponenteista puolustusteknologioissa tulee Kiinasta.’ Hänen rohkea huomautuksensa paljastaa, kuinka syvälle harvinaisten maametallien teollisuus ulottuu kaikkien teknologioiden tulevaisuuteen, ja kuinka nykyiset lännen yritykset vähentää riippuvuutta raaputtavat vain pintaa. </span></p>\n<h2>Samaan aikaan Euroopassa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">EU:n alkuperäinen vastaus kilpailuun oli virallisesti luetella ne raaka-aineet, jotka ovat kriittisiä vihreälle siirtymälle vuonna 2011. Vuonna 2024 lista muodosti perustan kriittisten raaka-aineiden laille,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> jossa luvattiin vähentää riippuvuutta Kiinasta ‘monipuolistamalla tarjontaa’. Mutta miten se etenee? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Yksi EU:n suurimmista esteistä materiaalien hankinnassa – voisi sanoa melko ylellisesti – on demokratia. Harvinaisten maametallien kaivaminen on likaista liiketoimintaa, ja paikalliset yhteisöt pelkäävät saastumista ja ympäristön tuhoutumista. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Vastustus kaivamista vastaan</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> on siksi kasvamassa ympäri Eurooppaa. Ja ymmärrettävästi: ‘jos 2 %’ … kaivettavasta alueesta … ‘sisältää harvinaisia maametalleja, se on todella hyvä diili,’ sanoo Klinger. ‘Kun se kaivetaan ylös, kaikki muu, mitä se on, olipa se kultaa, hopeaa, fosfaattia, uraania, toriumia tai arseenia, jää maan pinnalle. … Ajattele sitä: hyvissä olosuhteissa 98 % kaivetusta tavarasta jää jätteenä.’ Kiinassa, huolimatta näiden elementtien käsittelystä ja talteenotosta, vuosikymmenten kemiallinen kertymä on päätynyt vesistöihin, mikä on johtanut pitkäaikaisiin vaikutuksiin lasten kognitiiviseen kehitykseen ja eläinelämään. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic kirjoittaa yhdestä </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Euroopan suurimmista kaivoksen vastustuksista</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protesteista Rio Tinton hankkeita vastaan avata litiumkaivoksia Serbiassa. Suunnitelmat, jotka olivat ilmeisesti jääneet tauolle, </span><span style=\"font-weight: 400;\">palasivat täyteen voimaan</span><span style=\"font-weight: 400;\">, kun </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić valittiin uudelleen presidentiksi vuonna 2022. Jotkut Serbian pääasiallisista potentiaalisista asiakkaita hankkeelle ovat Olaf Scholzin hallitus ja EU. Vaikka Vučiciä ja hänen oikeistohallitustaan kritisoidaan toistuvasti Serbian demokratian purkamisesta, Saksa ja EU jatkavat suunniteltua yhteistyötä.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovicin mukaan yksi näiden kaksoisstandardien vaikutuksista voisi olla Serbian kansalaisten tuen jatkuva väheneminen EU:hun liittymiselle. Serbian kansalaiset pelkäävät, että maasta tulee ‘uhrausalue Euroopan vihreälle siirtymälle’, sillä keskeisiä ympäristövaikutuksia ei ole merkittävästi otettu huomioon. ‘Vaikuttaa siltä, että geopoliittiset asiat ovat jälleen kerran voittaneet ihanteet, ja prioriteetti on varmistaa Serbian litium ennen Kiinaa tai Venäjää,’ kirjoittaa </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Teollinen nationalism</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovicin essee määrittelee, kuinka kilpailu herättää eturistiriitoja EU:ssa. Euroopan riippuvuus harvinaisten maametallien toimituksista Kiinasta luo pelkoa vielä yhdestä energiariippuvuustilanteesta, joka, huolimatta suunnitteluyrityksistä, ei ole vielä vähentynyt. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Se, että EU on onnistunut vähentämään riippuvuuttaan Venäjän kaasusta jossain määrin, saattaa viitata mahdollisuuteen myös tässä. Kuitenkin,</span> eurooppalaisten kaivossopimusten tarve tulee todennäköisesti olemaan epäsuosittu ja epäilemättä painaa EU:n demokraattisia periaatteita.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Tässä arvojen konfliktissa muodostuu eräänlainen ‘teollinen nationalism’, joka oikeuttaa protektionismin suurvaltoja, kuten Kiinaa ja Venäjää, vastaan. Kaivosta esitetään tämän liikkeen poliittisesti elinkelpoisimpana symbolina, sillä raaka-aineen kaivaminen on ilmeisin askel kohti toivottua itsenäisyyttä. Kuitenkin, mitä ei mainita, on se, kuinka Eurooppa olisi silti lähes täysin riippuvainen Kiinasta käsittelytarpeidensa osalta.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">EU on jäänyt lyhyeksi yrittäessään ottaa valtaa hyödykkeestä, jonka käsittelyteknologia määriteltiin vuosikymmeniä sitten. Ja tässä melko turhassa taistelussa mahdollisuudet muille ratkaisuilla ovat myös kadonneet. Tutkimus harvinaisista maametalleista on ollut kroonisesti aliarvostettua. Ja kukaan ei ole toistaiseksi keksinyt tehokasta tapaa kierrättää litiumioniakkuja. Jossain vaiheessa kaivamisen todellinen tarkoitus – toive fossiilivapaasta ja vihreästä tulevaisuudesta – on haudattu.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cérium, praséodyme, scandium – argentés, malléables, inflammables, d'une polyvalence exaltante. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Écouter Julie Klinger</a>, auteur de </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, en conversation avec Misha Glenny, au Festival des Humanités de Vienne 2024, on ne peut s'empêcher de ressentir l'excitation des terres rares pour leur impact sur les énergies renouvelables. Ces matériaux sont abondamment présents dans la vie quotidienne : alimentant tout, des téléphones et stylos de vapotage aux éoliennes et véhicules électriques permettant la transition verte.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Les industries derrière l'extraction et le traitement de ces métaux ont opéré discrètement pendant longtemps. C'est-à-dire, jusqu'à ce que les garde-côtes japonais arrêtent un pêcheur chinois en septembre 2010 après une collision dans des eaux contestées, une zone revendiquée par les deux nations. Lorsque le conflit a éclaté, le </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">gouvernement chinois a brusquement coupé ses exportations</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> de terres rares et de matières premières vers le Japon. Le résultat a été rien de moins qu'un choc mondial, alors que les prix des terres rares ont grimpé en flèche. Ce mouvement a démontré la domination de la Chine, contrôlant à ce moment-là plus de 70 % de l'extraction et du traitement des terres rares dans le monde, suscitant des alarmes pour les gouvernements et les entreprises du monde entier. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Aujourd'hui, la lutte pour les éléments de terres rares n'est pas simplement une compétition entre superpuissances mondiales pour des matières premières afin d'atteindre des objectifs de transition énergétique. Elle est également fortement liée aux développements militaires dans le monde entier, car les terres rares sont de plus en plus intégrées dans la technologie moderne des armes. Selon Klinger, c'est là que réside la véritable vulnérabilité de l'Occident, prenant les États-Unis comme exemple : ‘l'une des conclusions du récent rapport du Département de la Défense, qui projetait les besoins matériels pour une guerre hypothétique avec la Chine d'ici 2027, était qu'il ne serait pas faisable, car tant de composants importants pour les technologies de défense proviennent de Chine.’ Son commentaire audacieux révèle à quel point l'industrie des terres rares s'enracine dans l'avenir de toute la technologie, et comment les tentatives actuelles de l'Occident pour réduire la dépendance ne font que rayer la surface. </span></p>\n<h2>En attendant en Europe</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">La réponse initiale de l'UE à la lutte a été de dresser officiellement la liste de ces matières premières critiques pour la transition verte en 2011. En 2024, la liste a formé la base de la loi sur les matières premières critiques,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> promettant de réduire la dépendance à la Chine en ‘diversifiant l'approvisionnement’. Mais où en est-on ? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Un des plus grands obstacles de l'UE dans la quête de plus de matériaux – on pourrait dire de manière quelque peu extravagante – est la démocratie. L'extraction des terres rares est une affaire sale et les communautés locales craignent la pollution et la destruction de l'environnement. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">L'opposition à l'extraction</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> se renforce donc à travers l'Europe. Et c'est compréhensible : ‘si 2 %’ … d'une zone exploitée … ‘contient des éléments de terres rares, c'est considéré comme une très bonne affaire,’ dit Klinger. ‘Lorsqu'ils sont extraits, tout le reste, peu importe ce que c'est, que ce soit de l'or ou de l'argent ou du phosphate ou de l'uranium ou du thorium ou de l'arsenic, est laissé à la surface. … Pensez-y : dans un bon scénario, 98 % des choses qui sont extraites sont laissées comme déchets.’ En Chine, malgré le traitement et la capture de ces éléments, des décennies d'accumulation chimique ont contaminé les cours d'eau, entraînant des impacts à long terme sur le développement cognitif des enfants et la vie animale. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic écrit sur l'une des </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">plus grandes résistances minières d'Europe</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> : des manifestations contre le projet de Rio Tinto d'ouvrir des mines de lithium en Serbie. Les plans, qui semblaient avoir été mis de côté, </span><span style=\"font-weight: 400;\">sont revenus en force</span><span style=\"font-weight: 400;\"> lorsque </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić a été réélu président en 2022. Certains des principaux clients potentiels de la Serbie pour le projet sont le gouvernement d'Olaf Scholz et l'UE. Alors que Vučic et son gouvernement de droite sont régulièrement critiqués pour avoir démantelé la démocratie serbe, l'Allemagne et l'UE poursuivent la collaboration prévue.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Selon Momčilovic, un effet de ces doubles standards pourrait être le déclin continu du soutien des citoyens serbes à l'adhésion à l'UE. Les Serbes craignent que le pays ne devienne ‘une zone sacrificielle pour la transition verte européenne’, car l'impact environnemental crucial n'a pas été significativement pris en compte. ‘Il semble que la géopolitique ait encore une fois prévalu sur les idéaux, et la priorité est de sécuriser le lithium de la Serbie avant la Chine ou la Russie,’ écrit </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Nationalisme industriel</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">L'essai de Momčilovic définit comment la lutte soulève un conflit d'intérêts au sein de l'UE. La dépendance de l'Europe aux approvisionnements en terres rares en provenance de Chine crée la peur d'une nouvelle situation de dépendance énergétique, qui, malgré les efforts de planification, n'a pas encore diminué. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Le fait que l'UE ait réussi à réduire sa dépendance au gaz russe dans une certaine mesure devrait peut-être indiquer une opportunité ici aussi. Cependant,</span> la nécessité d'accords miniers européens sera probablement impopulaire et ne manquera pas de peser sur les principes démocratiques de l'UE.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Dans ce conflit de valeurs, un type de ‘nationalisme industriel’ est en train de se former, qui légitime le protectionnisme contre des superpuissances telles que la Chine et la Russie. La mine est présentée comme le symbole le plus politiquement viable de ce mouvement, car l'extraction de la matière première est l'étape la plus évidente vers l'indépendance souhaitée. Ce qui n'est cependant pas mentionné, c'est comment l'Europe resterait encore presque entièrement dépendante de la Chine pour ses besoins en traitement.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">L'UE a été prise au dépourvu en essayant de s'emparer d'une marchandise dont la technologie de traitement a été déterminée il y a des décennies. Et dans cette lutte plutôt futile, les possibilités d'autres solutions ont également disparu. La recherche sur les terres rares a été chroniquement sous-priorisée. Et personne n'a jusqu'à présent trouvé un moyen efficace de recycler les batteries lithium-ion. Quelque part en cours de route, le véritable objectif de l'extraction de ces matériaux – l'espoir d'un avenir sans combustibles fossiles et vert – a été enterré.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerij, praseodimij, skandij – srebrnasti, plastični, zapaljivi, izuzetno svestrani. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Povratak na Julie Klinger</a>, autorice </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, u razgovoru s Mishom Glennyjem, na Bečkom festivalu humanističkih znanosti 2024., ne može se a da se ne osjeti uzbuđenje zbog rijetkih zemnih elemenata i njihovog utjecaja na obnovljive izvore. Ovi materijali su prisutni u svakodnevnom životu: napajajući sve, od telefona i uređaja za pušenje do vjetroturbina i električnih vozila koja omogućuju zelenu tranziciju.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Industrije koje stoje iza vađenja i obrade ovih metala dugo su radile tiho. To jest, sve do kada su japanske obalne straže u rujnu 2010. uhitile kineskog ribara nakon sudara u spornim vodama, području koje obje nacije polažu pravo. Kada je došlo do sukoba, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">kineska vlada naglo je prekinula svoje izvoze</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> rijetkih zemnih elemenata i sirovina u Japan. Rezultat je bio ništa manje nego globalni šok, jer su cijene rijetkih zemnih elemenata porasle. Taj potez pokazao je dominaciju Kine, koja je u to vrijeme kontrolirala više od 70% svjetske ekstrakcije i obrade rijetkih zemnih elemenata, podižući alarm za vlade i tvrtke diljem svijeta. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Danas, borba za rijetke zemne elemente nije samo natjecanje između globalnih supersila za sirovine kako bi se postigli ciljevi energetske tranzicije. Također je snažno povezana s vojnim razvojem širom svijeta, jer su rijetki zemni elementi sve više integrirani u modernu vojnu tehnologiju. Prema Klinger, ovdje leži prava ranjivost Zapada, uzimajući SAD kao primjer: ‘jedan od zaključaka u nedavnom izvješću Ministarstva obrane, koje je predvidjelo materijalne potrebe za hipotetski rat s Kinom do 2027., bio je da to neće biti izvedivo, jer toliko važnih komponenti za obrambene tehnologije dolazi iz Kine.’ Njen hrabar komentar otkriva koliko duboko industrija rijetkih zemnih elemenata prodire u budućnost svih tehnologija i kako trenutni zapadni pokušaji smanjenja ovisnosti samo ogrebu površinu. </span></p>\n<h2>U međuvremenu u Europi</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Prvotni odgovor EU na borbu bio je službeno popisivanje onih sirovina koje su kritične za zelenu tranziciju 2011. Godine 2024. popis je činio osnovu Zakona o kritičnim sirovinama,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> obećavajući smanjenje ovisnosti o Kini ‘diversifikacijom opskrbe’. No, kako to ide? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Jedna od najvećih prepreka EU u potrazi za više materijala – moglo bi se reći pomalo raskošno – je demokracija. Vađenje rijetkih zemnih elemenata je prljav posao i lokalne zajednice se boje zagađenja i uništavanja okoliša. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Oporba vađenju</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> stoga se širi diljem Europe. I razumljivo: ‘ako 2%’ … od iskopanog područja … ‘sadrži rijetke zemne elemente, to se smatra stvarno dobrom ponudom,’ kaže Klinger. ‘Kada se iskopaju, sve ostalo, što god to bilo, bilo da je zlato ili srebro ili fosfat ili uran ili torij ili arsen, ostaje iznad tla. … Razmislite o tome: u dobrom scenariju, 98% stvari koje se iskopaju ostaje kao otpad.’ U Kini, unatoč obradi i hvatanju ovih elemenata, desetljeća kemijskog nakupljanja su se slila u vodotoke, rezultirajući dugoročnim posljedicama na kognitivni razvoj djece i životinjski svijet. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilović piše o jednom od </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">najvećih otpora u Europi</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: prosvjedima protiv projekta Rio Tinta za otvaranje litijumskih rudnika u Srbiji. Planovi, koji su se činili da su odloženi, </span><span style=\"font-weight: 400;\">ponovo su se pojavili s punom snagom</span><span style=\"font-weight: 400;\"> kada je </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić ponovno izabran za predsjednika 2022. Neki od glavnih potencijalnih kupaca za projekt su vlada Olafa Scholza i EU. Dok se Vučić i njegova desničarska vlada neprestano kritiziraju zbog razbijanja srpske demokracije, Njemačka i EU nastavljaju s planiranom suradnjom.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Prema Momčiloviću, jedan od učinaka ovih dvostrukih standarda mogao bi biti nastavak opadanja podrške srpskih građana za pridruživanje EU. Srbi se boje da će zemlja postati ‘sacrificial zone za europsku zelenu tranziciju’, budući da ključni utjecaj na okoliš nije značajno razmatran. ‘Čini se da je geopolitika ponovno prevladala nad idealima, a prioritet je osigurati srpski litij prije Kine ili Rusije,’ piše </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilović.</span></p>\n<h2>Industrijski nacionalizam</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovićev esej definira kako borba stvara sukob interesa u EU. Oslanjanje Europe na opskrbu rijetkim zemnim elementima iz Kine stvara strah od još jedne situacije energetske ovisnosti, koja, unatoč naporima planiranja, još nije smanjena. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Činjenica da je EU uspjela smanjiti svoju ovisnost o ruskom plinu do određene mjere trebala bi možda ukazivati na priliku i ovdje. Međutim,</span> potreba za europskim sporazumima o rudarstvu vjerojatno će biti nepopularna i bez sumnje će pritisnuti na demokratske principe EU.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Unutar ovog sukoba vrijednosti, oblikuje se vrsta ‘industrijskog nacionalizma’, koja legitimizira protekcionizam protiv supersila poput Kine i Rusije. Rudnik se predstavlja kao najpoliticki održiviji simbol ovog pokreta, budući da je vađenje sirovine najočigledniji korak prema željenoj neovisnosti. Ono što se, međutim, ne spominje je kako bi Europa i dalje bila gotovo potpuno ovisna o Kini za svoje potrebe obrade.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">EU je uhvaćena nespremna u pokušaju da preuzme kontrolu nad robom čija je tehnologija obrade određena prije nekoliko desetljeća. I u toj prilično uzaludnoj borbi, mogućnosti za druga rješenja su također nestale. Istraživanje rijetkih zemnih elemenata je kronično podprioritizirano. I nitko do sada nije došao s učinkovitim sredstvom za recikliranje litij-ionskih baterija. Negdje na putu, stvarna svrha vađenja ovih materijala – nada u budućnost bez fosilnih goriva i zelenu budućnost – je zakopana.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cérium, prazeodímium, szcandium – ezüstös, alakítható, gyúlékony, izgalmasan sokoldalú. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Visszahallgatva Julie Klinger</a>, a </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Ritka Földek Határai</span></i><span style=\"font-weight: 400;\"> című könyv szerzője, Misha Glenny-vel folytatott beszélgetésében a Bécsi Humán Tudományok Fesztiválon 2024-ben, az ember nem tudja megállni, hogy ne érezze a ritka földek izgalmát a megújulókra gyakorolt hatásuk miatt. Ezek az anyagok bőségesen jelen vannak a mindennapi életben: mindent működtetnek a telefonoktól és a gőzpálcáktól kezdve a szélturbinákon és elektromos járműveken át, lehetővé téve a zöld átmenetet.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">A ritka földek bányászatát és feldolgozását végző iparágak hosszú ideig csendben működtek. Vagyis, amíg a japán parti őrség 2010 szeptemberében letartóztatott egy kínai halászt egy vitatott vizekben történt ütközés után, amely területet mindkét nemzet igényelte. Amikor konfliktus történt, a </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">kínai kormány hirtelen leállította a ritka földek és nyersanyagok exportját</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> Japánba. Az eredmény nem volt kevesebb, mint egy globális sokk, mivel a ritka földek ára az egekbe szökött. A lépés bemutatta Kína dominanciáját, amely akkor a világ ritka földek bányászatának és feldolgozásának több mint 70%-át ellenőrizte, riasztó jeleket adva a világ kormányainak és vállalatainak.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Ma a ritka földelemekért folytatott verseny nem csupán a globális nagyhatalmak közötti versengés a nyersanyagokért az energiaátmeneti célok eléréséhez. Ez szorosan összefonódik a világ katonai fejlesztéseivel is, mivel a ritka földek egyre inkább integrálódnak a modern fegyvertechnológiába. Klinger szerint itt rejlik a Nyugat valódi sebezhetősége, példaként említve az Egyesült Államokat: ‘az egyik következtetés a legutóbbi Védelmi Minisztérium jelentésben, amely a 2027-ig Kínával folytatott hipotetikus háború anyagi szükségleteit vetítette előre, az volt, hogy ez nem lenne megvalósítható, mert a védelmi technológiákhoz szükséges fontos alkatrészek nagy része Kínából származik.’ Merész megjegyzése felfedi, hogy a ritka földipar mennyire mélyen belevág a technológia jövőjébe, és hogy a jelenlegi nyugati próbálkozások a függőség csökkentésére csupán a felszínt karcolják.</span></p>\n<h2>Eközben Európában</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Az EU kezdeti válasza a versenyre hivatalosan 2011-ben a zöld átmenethez kritikus nyersanyagok listájának közzététele volt. 2024-re a lista képezte a Kritikus Nyersanyagok Törvényének alapját,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> ígérve, hogy csökkenti a Kínától való függőséget az ‘ellátás diverzifikálásával’. De hogy áll ez? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Az EU egyik legnagyobb akadálya a több anyag keresésében – mondhatni, kissé pazarul – a demokrácia. A ritka földek bányászata piszkos üzlet, és a helyi közösségek félnek a szennyeződéstől és a környezeti pusztítástól. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">A bányászat ellenállása</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> ezért Európa-szerte növekszik. És érthető módon: ‘ha a bányászott terület 2%’ … ritka földelemeket tartalmaz, az valóban jó üzletnek számít,’ mondja Klinger. ‘Amikor kiássák, minden más, bármi is legyen az, legyen az arany, ezüst, foszfát, urán, tórium vagy arzén, a felszínen marad. … Gondolj erre: egy jó forgatókönyvben a kiásott anyagok 98%-a hulladékként marad hátra.’ Kínában, a feldolgozás és az elemek megfogása ellenére, évtizedek kémiai felhalmozódása jutott el a vízfolyásokba, hosszú távú hatásokat okozva a gyermekek kognitív fejlődésére és az állatvilágra.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic ír az egyik </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Európa legnagyobb bányászati ellenállásairól</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: tiltakozások a Rio Tinto projektje ellen, amely lítium bányákat kíván nyitni Szerbiában. A tervek, amelyek látszólag a fiókban maradtak, </span><span style=\"font-weight: 400;\">teljes erővel tértek vissza</span><span style=\"font-weight: 400;\">, amikor </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić 2022-ben újra megválasztották elnöknek. Szerbia fő potenciális vásárlói közé tartozik Olaf Scholz kormánya és az EU. Míg Vučićot és jobboldali kormányát folyamatosan kritizálják a szerb demokrácia lebontása miatt, Németország és az EU folytatja a tervezett együttműködést.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic szerint ezeknek a kettős mércének az egyik hatása lehet a szerb állampolgárok EU-csatlakozási támogatásának folyamatos csökkenése. A szerbek attól félnek, hogy az ország ‘áldozati zónává válik az európai zöld átmenet számára’, mivel a kulcsfontosságú környezeti hatásokat nem vették kellőképpen figyelembe. ‘Úgy tűnik, hogy a geopolitika ismét felülkerekedett az eszményeken, és a prioritás Szerbia lítiumának biztosítása Kína vagy Oroszország előtt,’ írja </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Ipari nacionalizmus</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic esszéje meghatározza, hogyan emeli a verseny a konfliktusokat az EU-n belül. Európa Kínától való függősége a ritka földek ellátásában félelmet kelt egy újabb energiafüggőségi helyzet miatt, amely, a tervezési erőfeszítések ellenére, még nem csökkent. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Az, hogy az EU bizonyos mértékig csökkentette a függőségét az orosz gáztól, talán itt is lehetőséget jelez. Azonban</span> a európai bányászati megállapodások iránti igény valószínűleg népszerűtlen lesz, és kétségtelenül nyomást gyakorol az EU demokratikus elveire.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">E konfliktus értékei között egyfajta ‘ipari nacionalizmus’ alakul, amely legitimálja a protekcionizmust a Kínához és Oroszországhoz hasonló nagyhatalmakkal szemben. A bánya a legpolitikai szempontból életképes szimbólumként jelenik meg e mozgalom számára, mivel a nyersanyag kitermelése a legnyilvánvalóbb lépés a kívánt függetlenség felé. Ami azonban nem kerül említésre, az az, hogy Európa továbbra is szinte teljesen Kínától függ a feldolgozási igényeihez.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Az EU meglepetten tapasztalta, hogy hatalmat próbál szerezni egy olyan árucikk felett, amelynek feldolgozási technológiáját évtizedekkel ezelőtt határozták meg. És ebben a meglehetősen hiábavaló küzdelemben a más megoldások lehetőségei is eltűntek. A ritka földek kutatása krónikusan alulpriorizált. És eddig senki sem talált hatékony módszert a lítium-ion akkumulátorok újrahasznosítására. Valahol a folyamat során a ritka anyagok bányászatának valódi célja – a fosszilis tüzelőanyagoktól mentes és zöld jövő reménye – eltemetve maradt.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerio, praseodimio, scandio – argentati, malleabili, infiammabili, straordinariamente versatili. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Ascoltando di nuovo Julie Klinger</a>, autrice di </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, in conversazione con Misha Glenny, al Vienna Humanities Festival 2024, non si può fare a meno di sentire l'emozione delle terre rare per il loro impatto sulle energie rinnovabili. Questi materiali sono abbondantemente presenti nella vita quotidiana: alimentano tutto, dai telefoni e penne per svapare alle turbine eoliche e veicoli elettrici che abilitano la transizione verde.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Le industrie dietro l'estrazione e la lavorazione di questi metalli hanno operato silenziosamente per molto tempo. Fino a quando, nel settembre 2010, le guardie costiere giapponesi hanno arrestato un pescatore cinese dopo una collisione in acque contese, un'area rivendicata da entrambe le nazioni. Quando è scoppiato il conflitto, il </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">governo cinese ha bruscamente interrotto le sue esportazioni</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> di terre rare e materie prime verso il Giappone. Il risultato è stato niente meno che uno shock globale, poiché i prezzi delle terre rare sono schizzati alle stelle. La mossa ha dimostrato il dominio della Cina, che a quel punto controllava oltre il 70% dell'estrazione e lavorazione delle terre rare nel mondo, sollevando campanelli d'allarme per governi e aziende in tutto il mondo. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Oggi, la corsa agli elementi delle terre rare non è semplicemente una competizione tra superpotenze globali per le materie prime necessarie a raggiungere gli obiettivi di transizione energetica. È anche fortemente collegata agli sviluppi militari in tutto il mondo, poiché le terre rare sono sempre più integrate nella tecnologia delle armi moderne. Secondo Klinger, qui risiede la vera vulnerabilità dell'Occidente, prendendo come esempio gli Stati Uniti: ‘una delle conclusioni nel recente rapporto del Dipartimento della Difesa, che ha proiettato le necessità materiali per una guerra ipotetica con la Cina entro il 2027, era che non sarebbe stato fattibile, perché così tanti dei componenti importanti per le tecnologie di difesa provengono dalla Cina.’ La sua audace osservazione rivela quanto profondamente l'industria delle terre rare incida sul futuro di tutta la tecnologia e come i tentativi attuali dell'Occidente di ridurre la dipendenza siano solo graffi sulla superficie. </span></p>\n<h2>Nel frattempo in Europa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">La risposta iniziale dell'UE alla corsa è stata l'elenco ufficiale di quelle materie prime critiche per la transizione verde nel 2011. Nel 2024, l'elenco ha costituito la base del Critical Raw Materials Act,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> promettendo di ridurre la dipendenza dalla Cina ‘diversificando l'offerta’. Ma come sta andando? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Uno dei maggiori ostacoli dell'UE nella ricerca di più materiali – si potrebbe dire in modo un po' sfarzoso – è la democrazia. L'estrazione delle terre rare è un affare sporco e le comunità locali temono inquinamento e distruzione ambientale. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">L'opposizione all'estrazione</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> sta quindi crescendo in tutta Europa. E comprensibilmente: ‘se il 2%’ … di un'area estratta … ‘contiene elementi delle terre rare, questo è considerato un affare davvero buono,’ dice Klinger. ‘Quando viene estratto, tutto il resto, qualunque cosa sia, che si tratti di oro o argento o fosfato o uranio o torio o arsenico, viene lasciato in superficie. … Pensateci: in uno scenario positivo, il 98% delle cose che vengono estratte viene lasciato indietro come rifiuto.’ In Cina, nonostante la lavorazione e la cattura di questi elementi, decenni di accumulo chimico sono finiti nei corsi d'acqua, con conseguenze a lungo termine sullo sviluppo cognitivo dei bambini e sulla vita animale. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic scrive su una delle </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">maggiori resistenze minerarie in Europa</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: proteste contro il progetto di Rio Tinto per aprire miniere di litio in Serbia. I piani, che sembravano essere stati accantonati, </span><span style=\"font-weight: 400;\">sono tornati in piena forza</span><span style=\"font-weight: 400;\"> quando </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić è stato rieletto presidente nel 2022. Alcuni dei principali clienti prospettici della Serbia per il progetto sono il governo di Olaf Scholz e l'UE. Mentre Vučic e il suo governo di destra sono ripetutamente criticati per aver smantellato la democrazia serba, la Germania e l'UE continuano con la collaborazione pianificata.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Secondo Momčilovic, uno degli effetti di questi doppi standard potrebbe essere il continuo declino del sostegno dei cittadini serbi per l'adesione all'UE. I serbi temono che il paese diventi ‘una zona sacrificiale per la transizione verde europea’, poiché l'impatto ambientale cruciale non è stato considerato in modo significativo. ‘Sembra che la geopolitica abbia ancora una volta prevalso sugli ideali, e la priorità è garantire il litio della Serbia prima della Cina o della Russia,’ scrive </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Nazionalismo industriale</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Il saggio di Momčilovic definisce come la corsa sollevi un conflitto di interessi nell'UE. La dipendenza dell'Europa dalle forniture di terre rare dalla Cina sta creando paura di un'altra situazione di dipendenza energetica, che, nonostante gli sforzi di pianificazione, non è ancora diminuita. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Il fatto che l'UE sia riuscita a ridurre la sua dipendenza dal gas russo in una certa misura dovrebbe forse indicare un'opportunità anche qui. Tuttavia,</span> la necessità di accordi minerari europei sarà probabilmente impopolare e senza dubbio metterà alla prova i principi democratici dell'UE.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">All'interno di questo conflitto di valori, si sta formando un tipo di ‘nazionalismo industriale’, che legittima il protezionismo contro superpotenze come Cina e Russia. La miniera viene presentata come il simbolo politicamente più fattibile per questo movimento, poiché l'estrazione della materia prima è il passo più ovvio verso l'indipendenza desiderata. Ciò che non viene menzionato, tuttavia, è come l'Europa sarebbe ancora quasi completamente dipendente dalla Cina per le sue esigenze di lavorazione.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">L'UE è stata colta di sorpresa nel tentativo di esercitare potere su una merce la cui tecnologia di lavorazione è stata determinata decenni fa. E in quella lotta piuttosto futile, le possibilità di altre soluzioni sono scomparse. La ricerca sulle terre rare è stata cronologicamente sottovalutata. E finora nessuno ha trovato un modo efficace per riciclare le batterie agli ioni di litio. Da qualche parte lungo la strada, lo scopo reale di estrarre questi materiali – la speranza di un futuro senza combustibili fossili e verde – è stato sepolto.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerium, praseodymium, scandium – zilverachtig, vervormbaar, ontvlambaar, opwindend veelzijdig. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Terugluisteren naar Julie Klinger</a>, auteur van </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, in gesprek met Misha Glenny, op het Vienna Humanities Festival 2024, kan men niet anders dan de opwinding van zeldzame aardmetalen voelen vanwege hun impact op hernieuwbare energie. Deze materialen zijn overvloedig aanwezig in het dagelijks leven: ze drijven alles aan, van telefoons en vape-pennen tot windturbines en elektrische voertuigen die de groene transitie mogelijk maken.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">De industrieën achter de winning en verwerking van deze metalen opereerden lange tijd stilletjes. Dat wil zeggen, totdat Japanse kustwachten in september 2010 een Chinese visser arresteerden na een aanvaring in betwiste wateren, een gebied dat door beide landen wordt opgeëist. Toen het conflict zich voordeed, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">sloot de Chinese regering abrupt haar export</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> van zeldzame aardmetalen en grondstoffen naar Japan af. Het resultaat was niet minder dan een wereldwijde schok, aangezien de prijzen van zeldzame aardmetalen de lucht in schoten. De stap toonde de dominantie van China aan, dat op dat moment meer dan 70% van de wereldwijde winning en verwerking van zeldzame aardmetalen controleerde, wat alarmbellen deed afgaan voor regeringen en bedrijven over de hele wereld. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Vandaag de dag is de strijd om zeldzame aardmetalen niet slechts een concurrentie tussen wereldsupermachten om grondstoffen om aan de doelen van de energietransitie te voldoen. Het is ook sterk verbonden met militaire ontwikkelingen wereldwijd, aangezien zeldzame aardmetalen steeds meer geïntegreerd worden in moderne wapen technologie. Volgens Klinger ligt hier de ware kwetsbaarheid van het Westen, met de VS als voorbeeld: ‘een van de conclusies in het recente rapport van het Ministerie van Defensie, dat de materiële behoeften voor een hypothetische oorlog met China tegen 2027 in kaart bracht, was dat het niet haalbaar zou zijn, omdat zoveel van de belangrijke componenten voor defensietechnologieën uit China komen.’ Haar gedurfde opmerking onthult hoe diep de industrie van zeldzame aardmetalen snijdt in de toekomst van alle technologie, en hoe de huidige Westerse pogingen om de afhankelijkheid te verminderen slechts de oppervlakte krabben. </span></p>\n<h2>Ondertussen in Europa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">De eerste reactie van de EU op de strijd was het officieel opsommen van die grondstoffen die cruciaal zijn voor de groene transitie in 2011. In 2024 vormde de lijst de basis van de Wet op Kritische Grondstoffen,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> die beloofde de afhankelijkheid van China te verminderen door ‘de levering te diversifiëren’. Maar hoe gaat dat? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Een van de grootste obstakels van de EU in de zoektocht naar meer materialen – men zou kunnen zeggen enigszins weelderig – is democratie. De winning van zeldzame aardmetalen is een vuile zaak en lokale gemeenschappen vrezen vervuiling en milieuschade. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Tegenstand tegen mijnbouw</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> groeit daarom in heel Europa. En dat is begrijpelijk: ‘als 2%’ … van een gewonnen gebied … ‘zeldzame aardmetalen bevat, wordt dat als een echt goede deal beschouwd,’ zegt Klinger. ‘Wanneer het wordt opgegraven, wordt alles wat verder ook maar is, of het nu goud of zilver of fosfaat of uranium of thorium of arseen is, boven de grond gelaten. … Denk daar eens over na: in een goed scenario wordt 98% van de dingen die worden opgegraven als afval achtergelaten.’ In China, ondanks de verwerking en het vastleggen van deze elementen, heeft decennia van chemische ophoping zijn weg gevonden naar de waterwegen, wat resulteert in langdurige gevolgen voor de cognitieve ontwikkeling van kinderen en het dierenleven. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic schrijft over een van </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">de grootste mijnbouwverzetsbewegingen in Europa</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protesten tegen het project van Rio Tinto om lithium mijnen in Servië te openen. De plannen, die schijnbaar waren opgeborgen, </span><span style=\"font-weight: 400;\">kwamen in volle kracht terug</span><span style=\"font-weight: 400;\"> toen </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić in 2022 opnieuw werd herkozen als president. Enkele van de belangrijkste potentiële klanten van Servië voor het project zijn de regering van Olaf Scholz en de EU. Terwijl Vučic en zijn rechtse regering herhaaldelijk worden bekritiseerd voor het afbreken van de Servische democratie, gaan Duitsland en de EU door met de geplande samenwerking.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Volgens Momčilovic zou een effect van deze dubbele standaarden de voortdurende afname van de steun van Servische burgers voor toetreding tot de EU kunnen zijn. Serviërs vrezen dat het land ‘een offerzone voor de Europese groene transitie’ zal zijn, aangezien de cruciale milieueffecten niet significant zijn overwogen. ‘Het lijkt erop dat geopolitiek opnieuw heeft gezegevierd boven idealen, en de prioriteit is om het lithium van Servië veilig te stellen voordat China of Rusland dat doet,’ schrijft </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Industrieel nationalisme</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Het essay van Momčilovic definieert hoe de strijd een belangenconflict in de EU oproept. De afhankelijkheid van Europa van zeldzame aardmetalen uit China creëert de vrees voor nog een situatie van energieafhankelijkheid, die, ondanks planningsinspanningen, nog niet is afgenomen. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Het feit dat de EU erin is geslaagd haar afhankelijkheid van Russisch gas tot op zekere hoogte te verminderen, zou hier misschien ook een kans moeten aangeven. Echter,</span> de behoefte aan Europese mijnbouwovereenkomsten zal waarschijnlijk onpopulair zijn en ongetwijfeld druk uitoefenen op de democratische principes van de EU.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Binnen dit conflict van waarden ontstaat een soort ‘industrieel nationalisme’, dat protectionisme tegen supermachten zoals China en Rusland legitimeert. De mijn wordt gepresenteerd als het meest politiek haalbare symbool voor deze beweging, aangezien de winning van de grondstof de meest voor de hand liggende stap naar de gewenste onafhankelijkheid is. Wat echter niet wordt genoemd, is hoe Europa nog steeds bijna volledig afhankelijk zou zijn van China voor zijn verwerkingsbehoeften.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">De EU is tekortgeschoten in haar poging om macht te verwerven over een grondstof waarvan de verwerkingstechnologie decennia geleden werd bepaald. En in die tamelijk vruchteloze strijd zijn de mogelijkheden voor andere oplossingen ook verdwenen. Onderzoek naar zeldzame aardmetalen is chronisch ondergeprioriteerd. En tot nu toe heeft niemand een effectieve manier gevonden om lithium-ionbatterijen te recyclen. Iets verderop in de tijd is het werkelijke doel van het winnen van deze materialen – de hoop op een fossielvrije en groene toekomst – begraven.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cer, prazeodym, skand – srebrzyste, kowalne, łatwopalne, niezwykle wszechstronne. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Słuchając powtórnie Julii Klinger</a>, autorki </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, w rozmowie z Mishą Glenny, na Wiedeńskim Festiwalu Humanistycznym 2024, nie można nie poczuć ekscytacji związanej z rzadkimi ziemiami z powodu ich wpływu na odnawialne źródła energii. Materiały te są obficie obecne w codziennym życiu: zasilają wszystko, od telefonów i e-papierosów po turbiny wiatrowe i pojazdy elektryczne, umożliwiając zieloną transformację.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Przemysły związane z wydobyciem i przetwarzaniem tych metali działały cicho przez długi czas. To znaczy, aż do momentu, gdy japońska straż przybrzeżna aresztowała chińskiego rybaka we wrześniu 2010 roku po kolizji w spornych wodach, obszarze roszczonym przez obie nacje. Gdy konflikt wybuchł, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">chiński rząd nagle wstrzymał swoje eksporty</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> rzadkich ziemi i surowców do Japonii. Rezultatem był nie mniej niż globalny szok, ponieważ ceny rzadkich ziemi wzrosły. Ten ruch pokazał dominację Chin, które w tym momencie kontrolowały ponad 70% światowego wydobycia i przetwarzania rzadkich ziemi, co wzbudziło alarm w rządach i firmach na całym świecie. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Dziś wyścig o rzadkie pierwiastki nie jest jedynie rywalizacją między globalnymi supermocarstwami o surowce potrzebne do osiągnięcia celów transformacji energetycznej. Jest również silnie związany z rozwojem militarnym na całym świecie, ponieważ rzadkie ziemie są coraz bardziej integrowane w nowoczesnej technologii broni. Według Klinger, to tutaj leży prawdziwa podatność Zachodu, podając USA jako przykład: ‘jednym z wniosków w niedawnym raporcie Departamentu Obrony, który prognozował potrzeby materiałowe na hipotetyczną wojnę z Chinami do 2027 roku, było to, że nie będzie to wykonalne, ponieważ tak wiele ważnych komponentów dla technologii obronnych pochodzi z Chin.’ Jej śmiała uwaga ujawnia, jak głęboko przemysł rzadkich ziemi wnika w przyszłość całej technologii i jak obecne zachodnie próby zmniejszenia zależności są jedynie powierzchownym działaniem. </span></p>\n<h2>W międzyczasie w Europie</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Początkowa reakcja UE na wyścig polegała na oficjalnym wymienieniu tych surowców krytycznych dla zielonej transformacji w 2011 roku. W 2024 roku lista ta stała się podstawą Ustawy o Krytycznych Surowcach,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> obiecując zmniejszenie zależności od Chin poprzez ‘dywersyfikację dostaw’. Ale jak to idzie? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Jednym z największych przeszkód UE w dążeniu do pozyskania większej ilości surowców – można by powiedzieć, że nieco luksusowo – jest demokracja. Wydobycie rzadkich ziemi to brudny interes, a lokalne społeczności obawiają się zanieczyszczenia i zniszczenia środowiska. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Sprzeciw wobec wydobycia</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> zatem rośnie w całej Europie. I słusznie: ‘jeśli 2%’ … wydobywanego obszaru … ‘zawiera rzadkie pierwiastki, to uznaje się to za naprawdę dobry interes,’ mówi Klinger. ‘Gdy zostaną wydobyte, wszystko inne, cokolwiek to może być, czy to złoto, srebro, fosfor, uran, tor czy arsen, zostaje na powierzchni. … Pomyśl o tym: w dobrym scenariuszu 98% rzeczy, które są wydobywane, zostaje jako odpad.’ W Chinach, pomimo przetwarzania i wychwytywania tych pierwiastków, dziesięciolecia chemicznego nagromadzenia przedostały się do wód, co skutkuje długoterminowymi skutkami dla rozwoju poznawczego dzieci i życia zwierząt. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic pisze o jednym z </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">największych oporów wydobywczych w Europie</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protestach przeciwko projektowi Rio Tinto otwarcia kopalni litu w Serbii. Plany, które wydawały się być odłożone, </span><span style=\"font-weight: 400;\">wróciły z pełną siłą</span><span style=\"font-weight: 400;\">, gdy </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić został ponownie wybrany na prezydenta w 2022 roku. Niektórzy z głównych potencjalnych klientów Serbii dla tego projektu to rząd Olafa Scholza i UE. Podczas gdy Vučic i jego prawicowy rząd są wielokrotnie krytykowani za demontaż serbskiej demokracji, Niemcy i UE kontynuują planowaną współpracę.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Według Momčilovica, jednym z efektów tych podwójnych standardów może być dalszy spadek poparcia obywateli Serbii dla przystąpienia do UE. Serbowie obawiają się, że kraj stanie się ‘strefą ofiarną dla europejskiej zielonej transformacji’, ponieważ kluczowy wpływ na środowisko nie został znacząco uwzględniony. ‘Wydaje się, że geopolityka po raz kolejny przeważyła nad ideałami, a priorytetem jest zabezpieczenie litu w Serbii przed Chinami lub Rosją,’ pisze </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Nacjonalizm przemysłowy</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Esej Momčilovica definiuje, jak wyścig rodzi konflikt interesów w UE. Zależność Europy od dostaw rzadkich ziemi z Chin budzi obawy przed kolejną sytuacją zależności energetycznej, która, pomimo wysiłków planistycznych, jeszcze się nie zmniejszyła. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Fakt, że UE zdołała w pewnym stopniu zmniejszyć swoją zależność od rosyjskiego gazu, powinien może wskazywać na szansę również tutaj. Jednak</span> potrzeba europejskich umów wydobywczych prawdopodobnie będzie niepopularna i z pewnością wpłynie na demokratyczne zasady UE.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">W ramach tego konfliktu wartości kształtuje się rodzaj ‘nacjonalizmu przemysłowego’, który legitymizuje protekcjonizm wobec supermocarstw takich jak Chiny i Rosja. Kopalnia jest przedstawiana jako najbardziej politycznie wykonalny symbol tego ruchu, ponieważ wydobycie surowca jest najbardziej oczywistym krokiem w kierunku pożądanej niezależności. To, co nie jest wspomniane, to jak Europa wciąż byłaby niemal całkowicie zależna od Chin w zakresie potrzeb przetwórczych.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">UE została zaskoczona, próbując przejąć kontrolę nad towarem, którego technologia przetwarzania została określona dziesięciolecia temu. A w tej dość daremnej walce zniknęły również możliwości innych rozwiązań. Badania nad rzadkimi ziemiami były chronicznie niedoceniane. I jak dotąd nikt nie znalazł skutecznego sposobu na recykling baterii litowo-jonowych. Gdzieś po drodze rzeczywisty cel wydobycia tych materiałów – nadzieja na przyszłość wolną od paliw kopalnych i zieloną – został pogrzebany.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cério, praseodímio, escândio – prateados, maleáveis, inflamáveis, incrivelmente versáteis. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Ouvindo de volta Julie Klinger</a>, autora de </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, em conversa com Misha Glenny, no Festival de Humanidades de Viena 2024, não se pode deixar de sentir a emoção dos elementos terras raras por seu impacto nas energias renováveis. Esses materiais estão abundantemente presentes na vida cotidiana: alimentando tudo, desde telefones e canetas de vaporização até turbinas eólicas e veículos elétricos que possibilitam a transição verde.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">As indústrias por trás da mineração e processamento desses metais operaram silenciosamente por muito tempo. Ou seja, até que guardas costeiros japoneses prenderam um pescador chinês em setembro de 2010 após uma colisão em águas disputadas, uma área reivindicada por ambas as nações. Quando o conflito surgiu, o </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">governo chinês cortou abruptamente suas exportações</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> de terras raras e matérias-primas para o Japão. O resultado foi nada menos que um choque global, à medida que os preços das terras raras dispararam. A medida demonstrou a dominância da China, que naquele momento controlava mais de 70% da extração e processamento de terras raras do mundo, levantando alarmes para governos e empresas em todo o mundo. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Hoje, a corrida por elementos de terras raras não é meramente uma competição entre superpotências globais por matérias-primas para atender às metas de transição energética. Está também fortemente conectada a desenvolvimentos militares em todo o mundo, à medida que as terras raras estão cada vez mais integradas na tecnologia moderna de armamentos. Segundo Klinger, é aqui que reside a verdadeira vulnerabilidade do Ocidente, dando os EUA como exemplo: ‘uma das conclusões no recente relatório do Departamento de Defesa, que projetou as necessidades materiais para uma guerra hipotética com a China até 2027, foi que não seria viável, porque muitos dos componentes importantes para tecnologias de defesa vêm da China.’ Sua observação audaciosa revela quão profundamente a indústria de terras raras corta o futuro de toda a tecnologia, e como as atuais tentativas ocidentais de reduzir a dependência estão apenas arranhando a superfície. </span></p>\n<h2>Enquanto isso na Europa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">A resposta inicial da UE à corrida foi listar oficialmente aqueles materiais brutos críticos para a transição verde em 2011. Em 2024, a lista formou a base da Lei de Materiais Brutos Críticos,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> prometendo reduzir a dependência da China ‘diversificando a oferta’. Mas como isso está indo? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Um dos maiores obstáculos da UE na busca por mais materiais – pode-se dizer de forma um tanto extravagante – é a democracia. A mineração de terras raras é um negócio sujo e as comunidades locais temem a poluição e a destruição ambiental. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">A oposição à mineração</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> está, portanto, crescendo em toda a Europa. E compreensivelmente: ‘se 2%’ … de uma área minerada … ‘contém elementos de terras raras, isso é considerado um ótimo negócio,’ diz Klinger. ‘Quando escavado, tudo o mais, seja ouro, prata, fosfato, urânio, tório ou arsênio, é deixado acima do solo. … Pense nisso: em um bom cenário, 98% do material que é escavado é deixado para trás como resíduo.’ Na China, apesar do processamento e captura desses elementos, décadas de acúmulo químico chegaram aos cursos d'água, resultando em impactos de longo prazo no desenvolvimento cognitivo das crianças e na vida animal. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic escreve sobre uma das </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">maiores resistências à mineração da Europa</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protestos contra o projeto da Rio Tinto para abrir minas de lítio na Sérvia. Os planos, que aparentemente haviam sido arquivados, </span><span style=\"font-weight: 400;\">voltaram com força total</span><span style=\"font-weight: 400;\"> quando </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić foi reeleito presidente em 2022. Alguns dos principais clientes potenciais da Sérvia para o projeto são o governo de Olaf Scholz e a UE. Enquanto Vučic e seu governo de direita são repetidamente criticados por desmantelar a democracia sérvia, a Alemanha e a UE continuam com a colaboração planejada.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Segundo Momčilovic, um efeito desses padrões duplos poderia ser a contínua diminuição do apoio dos cidadãos sérvios à adesão à UE. Os sérvios temem que o país se torne ‘uma zona sacrificial para a transição verde europeia’, já que o impacto ambiental crucial não foi significativamente considerado. ‘Parece que a geopolítica mais uma vez prevaleceu sobre ideais, e a prioridade é garantir o lítio da Sérvia antes da China ou da Rússia,’ escreve </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Nacionalismo industrial</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">O ensaio de Momčilovic define como a corrida levanta um conflito de interesses na UE. A dependência da Europa em relação aos suprimentos de terras raras da China está criando medo de mais uma situação de dependência energética, que, apesar dos esforços de planejamento, ainda não diminuiu. </span><span style=\"font-weight: 400;\">O fato de que a UE conseguiu reduzir sua dependência do gás russo até certo ponto deve talvez indicar uma oportunidade aqui também. No entanto,</span> a necessidade de acordos de mineração europeus provavelmente será impopular e, sem dúvida, pressionará os princípios democráticos da UE.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Dentro desse conflito de valores, um tipo de ‘nacionalismo industrial’ está sendo formado, que legitima o protecionismo contra superpotências como China e Rússia. A mina está sendo apresentada como o símbolo mais politicamente viável para esse movimento, já que a extração do material bruto é o passo mais óbvio em direção à independência desejada. O que não está sendo mencionado, no entanto, é como a Europa ainda estaria quase totalmente dependente da China para suas necessidades de processamento.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">A UE foi pega de surpresa ao tentar assumir o controle de uma mercadoria cuja tecnologia de processamento foi determinada há décadas. E nessa luta bastante fútil, as possibilidades de outras soluções também desapareceram. A pesquisa sobre terras raras foi cronicamente subpriorizada. E ninguém até agora encontrou um meio eficaz de reciclar baterias de íon de lítio. Em algum momento ao longo do caminho, o verdadeiro propósito de minerar esses materiais – a esperança de um futuro livre de combustíveis fósseis e verde – foi enterrado.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Ceriu, praseodim, scandiu – argintii, maleabili, inflamabili, extrem de versatili. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Ascultând-o pe Julie Klinger</a>, autoarea </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, în conversație cu Misha Glenny, la Festivalul de Umanitate de la Viena 2024, nu poți să nu simți fiorul pământurilor rare pentru impactul lor asupra energiei regenerabile. Aceste materiale sunt abundent prezente în viața de zi cu zi: alimentând totul, de la telefoane și stilouri de vaporizare la turbine eoliene și vehicule electrice care facilitează tranziția verde.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Industriile din spatele mineritului și procesării acestor metale au operat în tăcere timp de multă vreme. Adică, până când paza de coastă japoneză a arestat un pescar chinez în septembrie 2010, după o coliziune în ape disputate, o zonă revendicată de ambele națiuni. Când a izbucnit conflictul, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">guvernul chinez a întrerupt brusc exporturile</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> de pământuri rare și materii prime către Japonia. Rezultatul a fost nu mai puțin decât un șoc global, deoarece prețurile pământurilor rare au crescut vertiginos. Această mișcare a demonstrat dominația Chinei, controlând în acel moment peste 70% din extracția și procesarea pământurilor rare la nivel mondial, ridicând semnale de alarmă pentru guverne și companii din întreaga lume. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Astăzi, lupta pentru elementele pământurilor rare nu este doar o competiție între superputeri globale pentru materii prime necesare îndeplinirii obiectivelor de tranziție energetică. Este, de asemenea, strâns legată de dezvoltările militare la nivel mondial, deoarece pământurile rare sunt din ce în ce mai integrate în tehnologia armelor moderne. Potrivit lui Klinger, aceasta este vulnerabilitatea reală a Occidentului, dând exemplul SUA: ‘una dintre concluziile din raportul recent al Departamentului Apărării, care a proiectat nevoile materiale pentru un război ipotetic cu China până în 2027, a fost că nu ar fi fezabil, deoarece atât de multe dintre componentele importante pentru tehnologiile de apărare provin din China.’ Remarca ei îndrăzneață descoperă cât de profund taie industria pământurilor rare în viitorul tuturor tehnologiilor și cum încercările actuale ale Occidentului de a reduce dependența sunt doar o zgârietură pe suprafață. </span></p>\n<h2>Între timp în Europa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Răspunsul inițial al UE la această luptă a fost listarea oficială a acelor materii prime critice pentru tranziția verde în 2011. În 2024, lista a constituit baza Legii Materiilor Prime Critice,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> promițând să reducă dependența de China prin ‘diversificarea ofertei’. Dar cum decurge asta? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Una dintre cele mai mari obstacole ale UE în căutarea mai multor materiale – s-ar putea spune oarecum extravagant – este democrația. Mineritul pământurilor rare este o afacere murdară, iar comunitățile locale se tem de poluare și distrugerea mediului. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Opoziția față de minerit</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> se construiește, așadar, în întreaga Europă. Și pe bună dreptate: ‘dacă 2%’ … dintr-o zonă minată … ‘conține elemente rare, asta este considerată o afacere foarte bună,’ spune Klinger. ‘Când sunt săpate, tot ce este altceva, fie că este vorba de aur sau argint sau fosfat sau uraniu sau toriu sau arsenic, este lăsat deasupra solului. … Gândește-te la asta: într-un scenariu bun, 98% din lucrurile care sunt săpate sunt lăsate în urmă ca deșeuri.’ În China, în ciuda procesării și capturării acestor elemente, decenii de acumulare chimică au ajuns în cursurile de apă, având un impact pe termen lung asupra dezvoltării cognitive a copiilor și a vieții animalelor. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic scrie despre una dintre </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">cele mai mari rezistențe la minerit din Europa</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protestele împotriva proiectului Rio Tinto de deschidere a minelor de litiu în Serbia. Planurile, care păreau că au fost suspendate, </span><span style=\"font-weight: 400;\">au revenit cu forță</span><span style=\"font-weight: 400;\"> când </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić a fost reales președinte în 2022. Unii dintre principalii clienți potențiali ai Serbiei pentru proiect sunt guvernul lui Olaf Scholz și UE. În timp ce Vučić și guvernul său de dreapta sunt criticați în mod repetat pentru desființarea democrației sârbe, Germania și UE continuă cu colaborarea planificată.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Potrivit lui Momčilovic, un efect al acestor standarde duble ar putea fi continuarea declinului sprijinului cetățenilor sârbi pentru aderarea la UE. Sârbii se tem că țara va fi ‘o zonă sacrificială pentru tranziția verde europeană’, deoarece impactul ecologic crucial nu a fost considerat semnificativ. ‘Se pare că geopolitica a prevalat din nou asupra idealurilor, iar prioritatea este asigurarea litiului Serbiei înainte de China sau Rusia,’ scrie </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Naționalism industrial</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Eseul lui Momčilovic definește cum lupta ridică un conflict de interese în UE. Dependența Europei de aprovizionarea cu pământuri rare din China creează teama de o altă situație de dependență energetică, care, în ciuda eforturilor de planificare, nu a scăzut încă. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Faptul că UE a reușit să reducă dependența de gazul rusesc într-o oarecare măsură ar trebui poate să indice o oportunitate aici, de asemenea. Cu toate acestea,</span> nevoia de acorduri de minerit europene va fi probabil nepopulară și fără îndoială va apăsa asupra principiilor democratice ale UE.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">În cadrul acestui conflict de valori, se formează un tip de ‘naționalism industrial’, care legitimează protecționismul împotriva superputerilor precum China și Rusia. Mina este prezentată ca cel mai politic viabil simbol pentru acest mișcare, deoarece extracția materiei prime este cel mai evident pas către independența dorită. Ceea ce nu se menționează, totuși, este cum Europa ar fi în continuare aproape complet dependentă de China pentru nevoile sale de procesare.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">UE a fost prinsă pe picior greșit încercând să preia puterea asupra unei mărfuri a cărei tehnologie de procesare a fost determinată cu decenii în urmă. Și în acea luptă destul de futilă, posibilitățile pentru alte soluții au dispărut, de asemenea. Cercetarea în domeniul pământurilor rare a fost cronic sub-prioritizată. Și nimeni nu a venit până acum cu un mijloc eficient de reciclare a bateriilor litiu-ion. Undeva pe parcurs, scopul real al mineritului acestor materiale – speranța unei viitor fără combustibili fosili și verde – a fost îngropat.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cérium, praseodym, skandium – strieborné, tvárne, horľavé, vzrušujúco všestranné. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Počúvanie Julie Klinger</a>, autorky </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, v rozhovore s Mishom Glennym na Viedenskom festivale humanitných vied 2024, nemožno si pomôcť, ale cítiť vzrušenie z vzácnych zemín pre ich dopad na obnoviteľné zdroje. Tieto materiály sú hojne prítomné v každodennom živote: napájajú všetko od telefónov a vapovacích pier po veterné turbíny a elektrické vozidlá, ktoré umožňujú zelenú transformáciu.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Priemysly za ťažbou a spracovaním týchto kovov fungovali dlhý čas potichu. To bolo, kým japonské pobrežné stráže zatkli čínskeho rybára v septembri 2010 po zrážke v sporných vodách, oblasti, ktorú si nárokujú obidve krajiny. Keď konflikt vypukol, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">čínska vláda náhle zastavila svoje vývozy</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> vzácnych zemín a surovín do Japonska. Výsledkom bol nič menej ako globálny šok, keď ceny vzácnych zemín vzrástli. Tento krok demonštroval dominanciu Číny, ktorá v tom čase kontrolovala viac ako 70% svetovej ťažby a spracovania vzácnych zemín, čo vyvolalo poplach pre vlády a spoločnosti po celom svete. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Dnes je súťaž o vzácne zeminy nielen súťažou medzi globálnymi superveľmocami o suroviny na splnenie cieľov energetickej transformácie. Je tiež silne prepojená s vojenskými udalosťami po celom svete, keďže vzácne zeminy sú čoraz viac integrované do modernej zbrojnej technológie. Podľa Klingerovej, tu leží skutočná zraniteľnosť Západu, pričom USA sú príkladom: ‘jedným z záverov v nedávnej správe Ministerstva obrany, ktorá predpovedala materiálne potreby pre hypotetickú vojnu s Čínou do roku 2027, bolo, že to nebude realizovateľné, pretože toľko dôležitých komponentov pre obranné technológie pochádza z Číny.’ Jej odvážne vyhlásenie odhaľuje, ako hlboko priemysel vzácnych zemín zasahuje do budúcnosti všetkých technológií a ako súčasné západné pokusy o zníženie závislosti sú len povrchovým škrabaním. </span></p>\n<h2>Medzitým v Európe</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Počiatočná reakcia EÚ na súťaž bola oficiálne uvedenie týchto surovín kritických pre zelenú transformáciu v roku 2011. V roku 2024 sa zoznam stal základom Zákona o kritických surovinách,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> sľubujúcim znížiť závislosť od Číny ‘diverzifikovaním dodávok’. Ale ako to ide? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Jednou z najväčších prekážok EÚ v úsilí o viac materiálov – mohlo by sa povedať, že trochu rozmařilo – je demokracia. Ťažba vzácnych zemín je špinavý biznis a miestne komunity sa obávajú znečistenia a environmentálnej devastácie. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Opozícia voči ťažbe</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> sa preto šíri po celej Európe. A to je pochopiteľné: ‘ak 2%’ … z ťaženej oblasti … ‘obsahuje vzácne zeminy, to sa považuje za naozaj dobrý obchod,’ hovorí Klinger. ‘Keď sa vykopú, všetko ostatné, nech je to zlato alebo striebro alebo fosfát alebo urán alebo tórium alebo arzén, zostáva nad zemou. … Zamyslite sa nad tým: v dobrom scenári, 98% vecí, ktoré sa vykopú, zostáva ako odpad.’ V Číne, napriek spracovaniu a zachytávaniu týchto prvkov, sa desaťročia chemického hromadenia dostali do vodných tokov, čo má dlhodobé dopady na kognitívny vývoj detí a živočíšny život. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic píše o jednom z </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">najväčších ťažobných odporov v Európe</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protesty proti projektu Rio Tinto na otvorenie lítiových baní v Srbsku. Plány, ktoré sa zdali byť odložené, </span><span style=\"font-weight: 400;\">sa vrátili v plnej sile</span><span style=\"font-weight: 400;\">, keď </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić bol znovu zvolený za prezidenta v roku 2022. Niektorí z hlavných potenciálnych zákazníkov projektu sú vláda Olafa Scholza a EÚ. Zatiaľ čo Vučić a jeho pravicová vláda sú opakovane kritizovaní za rozpad srbských demokracií, Nemecko a EÚ pokračujú v plánovanej spolupráci.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Podľa Momčilovica, jedným z účinkov týchto dvojitých štandardov by mohol byť pokračujúci pokles podpory srbských občanov pre vstup do EÚ. Srbi sa obávajú, že krajina sa stane ‘obetným územím pre európsku zelenú transformáciu’, keďže kľúčový environmentálny dopad nebol významne zohľadnený. ‘Zdá sa, že geopolitika opäť prevládla nad ideálmi a prioritou je zabezpečiť srbské lítium pred Čínou alebo Ruskom,’ píše </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Priemyselný nacionalizmus</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Esej Momčilovica definuje, ako súťaž vyvoláva konflikt záujmov v EÚ. Závislosť Európy na dodávkach vzácnych zemín z Číny vytvára strach z ďalšej situácie energetickej závislosti, ktorá, napriek plánovacím snahám, sa zatiaľ nezmenšila. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Skutočnosť, že EÚ dokázala do určitej miery znížiť svoju závislosť od ruského plynu, by mohla naznačovať aj príležitosť tu. Avšak,</span> potreba európskych ťažobných dohôd bude pravdepodobne nepopulárna a nepochybne zatlačí na demokratické princípy EÚ.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">V rámci tohto konfliktu hodnôt sa formuje akýsi ‘priemyselný nacionalizmus’, ktorý legitimizuje protekcionizmus voči superveľmociam ako Čína a Rusko. Bane sú prezentované ako najpolitickejšie životaschopný symbol pre toto hnutie, keďže ťažba suroviny je najzjavnejším krokom k želanej nezávislosti. To, čo sa však nespomína, je, ako by Európa stále bola takmer úplne závislá od Číny pre svoje spracovateľské potreby.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">EÚ bola prekvapená, keď sa snažila získať moc nad komoditou, ktorej spracovateľská technológia bola určená pred desaťročiami. A v tejto dosť márnej snahe sa možnosti pre iné riešenia tiež vytratili. Výskum vzácnych zemín bol chronicky podprioritizovaný. A nikto zatiaľ neprišiel s účinným spôsobom recyklácie lítiovo-iónových batérií. Kdesi na ceste bol skutočný účel ťažby týchto materiálov – nádej na budúcnosť bez fosílnych palív a zelenú budúcnosť – pochovaný.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Seryum, praseodim, skandiyum – gümüşi, şekil verilebilir, yanıcı, heyecan verici bir şekilde çok yönlü. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Julie Klinger'ı dinlemek</a>, </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Nadir Toprak Sınırları</span></i><span style=\"font-weight: 400;\"> adlı eserinin yazarı, Misha Glenny ile 2024 Viyana Beşeri Bilimler Festivali'nde yaptığı konuşmada, nadir toprakların yenilenebilir enerji üzerindeki etkisi nedeniyle heyecanını hissetmemek elde değil. Bu malzemeler günlük yaşamda bolca mevcut: telefonlardan ve buhar kalemlerinden rüzgar türbinlerine ve yeşil geçişi sağlayan elektrikli araçlara kadar her şeyi güçlendiriyor.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Bu metallerin madenciliği ve işlenmesi arkasındaki endüstriler uzun bir süre sessizce çalıştı. Yani, Eylül 2010'da Japon sahil güvenlik güçlerinin iki ülkenin de talep ettiği tartışmalı sularda bir Çin balıkçısını tutuklamasına kadar. Çatışma çıktığında, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Çin hükümeti aniden nadir topraklar ve ham maddelerin Japonya'ya ihracatını kesti</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">. Sonuç, nadir toprakların fiyatlarının fırlamasıyla birlikte, küresel bir şok oldu. Bu hamle, o noktada dünyanın nadir toprak çıkarımı ve işlenmesinin %70'inden fazlasını kontrol eden Çin'in egemenliğini gösterdi ve dünya genelindeki hükümetler ve şirketler için alarm zilleri çaldı. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Bugün, nadir toprak elementleri için mücadele, yalnızca enerji geçiş hedeflerini karşılamak için küresel süper güçler arasında bir hammadde rekabeti değil. Aynı zamanda, nadir toprakların modern silah teknolojisine giderek daha fazla entegre edilmesi nedeniyle dünya genelindeki askeri gelişmelerle de yoğun bir şekilde bağlantılı. Klinger'a göre, burada Batı'nın gerçek zayıflığı yatıyor; ABD örnek vererek: ‘2027'ye kadar Çin ile varsayımsal bir savaş için malzeme ihtiyaçlarını öngören son Savunma Bakanlığı raporundaki sonuçlardan biri, bunun uygulanabilir olmayacağıydı, çünkü savunma teknolojileri için önemli bileşenlerin çoğu Çin'den geliyor.’ Onun cesur ifadesi, nadir toprak endüstrisinin tüm teknolojinin geleceğine ne kadar derinlemesine etki ettiğini ve mevcut Batı çabalarının bağımlılığı azaltma girişimlerinin yüzeyde kalmaktan öteye gitmediğini ortaya koyuyor. </span></p>\n<h2>Bu arada Avrupa'da</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">AB'nin bu mücadeleye verdiği ilk yanıt, 2011'de yeşil geçiş için kritik olan bu ham maddeleri resmi olarak listelemek oldu. 2024'te, bu liste Kritik Ham Maddeler Yasası'nın temelini oluşturdu,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> ‘tedariği çeşitlendirerek’ Çin'e bağımlılığı azaltma vaadinde bulundu. Ama bu nasıl gidiyor? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">AB'nin daha fazla malzeme arayışındaki en büyük engellerinden biri – biraz abartılı bir şekilde söylenebilir – demokrasidir. Nadir toprak madenciliği kirli bir iştir ve yerel topluluklar kirlilik ve çevresel yıkımdan korkuyor. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Madenciliğe karşı muhalefet</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> bu nedenle Avrupa genelinde artıyor. Ve anlaşılabilir bir şekilde: ‘eğer %2’ … bir maden alanında … ‘nadir toprak elementleri varsa, bu gerçekten iyi bir anlaşma olarak kabul edilir,’ diyor Klinger. ‘Kazıldığında, geriye kalan her şey, ne olursa olsun, ister altın ister gümüş ister fosfat ister uranyum ister toriyum ister arsenik olsun, yer üstünde bırakılır. … Bunu düşünün: iyi bir senaryoda, kazılan şeylerin %98'i atık olarak geride kalıyor.’ Çin'de, bu elementlerin işlenmesi ve yakalanmasına rağmen, on yıllar süren kimyasal birikim su yollarına karıştı ve çocukların bilişsel gelişimi ile hayvan yaşamı üzerinde uzun vadeli etkiler yarattı. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic, </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Avrupa'nın en büyük madencilik direnişlerinden birini</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> yazıyor: Sırbistan'da lityum madenleri açma projesine karşı protestolar. Görünüşte rafa kaldırılan planlar, </span><span style=\"font-weight: 400;\">2022'de Aleksandar Vučić'in yeniden başkan seçilmesiyle birlikte tam güçle geri döndü.</span><span style=\"font-weight: 400;\"> Projenin Sırbistan'daki ana potansiyel müşterileri Olaf Scholz'un hükümeti ve AB'dir. Vučic ve sağcı hükümeti, Sırbistan demokrasisini yok etmekle sürekli eleştirilirken, Almanya ve AB planlanan işbirliğine devam ediyor.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic'e göre, bu çifte standartların bir etkisi, Sırp vatandaşlarının AB'ye katılma desteğinin devam eden düşüşü olabilir. Sırplar, ülkenin ‘Avrupa yeşil geçişi için bir kurban bölgesi’ olacağından korkuyor, çünkü kritik çevresel etki önemli ölçüde dikkate alınmamış. ‘Görünüşe göre jeopolitik bir kez daha ideallerin önüne geçti ve öncelik, Sırbistan'ın lityumunu Çin veya Rusya'dan önce güvence altına almak,’ diye yazıyor </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Endüstriyel milliyetçilik</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic'in makalesi, bu mücadelenin AB'de bir çıkar çatışması yarattığını tanımlıyor. Avrupa'nın Çin'den nadir toprak tedarikine bağımlılığı, bir başka enerji bağımlılığı durumu korkusu yaratıyor; bu, planlama çabalarına rağmen henüz azalmadı. </span><span style=\"font-weight: 400;\">AB'nin Rus gazına olan bağımlılığını bir ölçüde azaltmayı başarmış olması, burada da bir fırsat olduğunu göstermelidir. Ancak,</span> Avrupa madencilik anlaşmalarına olan ihtiyaç muhtemelen popüler olmayacak ve şüphesiz AB'nin demokratik ilkeleri üzerinde baskı yapacaktır.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Bu değerler çatışması içinde, Çin ve Rusya gibi süper güçlere karşı korumacılığı meşrulaştıran bir tür ‘endüstriyel milliyetçilik’ oluşuyor. Maden, bu hareketin en politik olarak uygulanabilir sembolü olarak sunuluyor, çünkü ham maddenin çıkarılması, istenen bağımsızlığa giden en belirgin adım. Ancak, Avrupa'nın işleme ihtiyaçları için hala neredeyse tamamen Çin'e bağımlı olacağı belirtilmiyor.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">AB, işleme teknolojisinin on yıllar önce belirlendiği bir malzeme üzerinde güç elde etmeye çalışırken hazırlıksız yakalandı. Ve bu oldukça boş bir mücadelede, diğer çözümler için olanaklar da kayboldu. Nadir topraklar üzerine yapılan araştırmalar sürekli olarak önceliklendirilmedi. Ve bugüne kadar kimse lityum iyon pillerini geri dönüştürmek için etkili bir yöntem bulamadı. Bir yerlerde, bu malzemelerin madenciliğinin gerçek amacı – fosil yakıtsız ve yeşil bir geleceğin umudu – gömüldü.</span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": null:null,
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
    key:"pubDate": string:"2025-01-15T16:55:49",
    key:"contentUrl": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromContentUrl": boolean:true,
            key:"firstLanguage": boolean:true
        },
        key:"bg": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sr": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"https://www.eurozine.com/?post_type=post&p=32408",
            key:"fromLang": string:"en"
        }
    },
    key:"languageDetails": {
        key:"OriginalLanguages": number:1,
        key:"ContentItemLanguages": number:1,
        key:"ContentItemTranslations": number:21
    },
    key:"originalLanguages": {
        key:"language_codes": [
            string:"en"
        ]
    },
    key:"revision": {
        key:"dateModified": string:"2025-01-21T13:13:21.992",
        key:"__typename": string:"Revision"
    },
    key:"mediaAssets": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"uid": string:"eayv4bnsya2darmku2mtxipu3e4",
                key:"mediaType": string:"image",
                key:"title": {
                    key:"en": {
                        key:"value": string:"OLYMPUS DIGITAL CAMERA"
                    }
                },
                key:"duration": null:null,
                key:"files": {
                    key:"nodes": [
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://www.eurozine.com/wp-content/uploads/2025/01/2048px-Lithium_Element_-_3_2-1024x557.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://www.eurozine.com/wp-content/uploads/2025/01/2048px-Lithium_Element_-_3_2-150x150.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://www.eurozine.com/wp-content/uploads/2025/01/2048px-Lithium_Element_-_3_2-768x417.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://www.eurozine.com/wp-content/uploads/2025/01/2048px-Lithium_Element_-_3_2-1536x835.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://www.eurozine.com/wp-content/uploads/2025/01/2048px-Lithium_Element_-_3_2-600x298.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://www.eurozine.com/wp-content/uploads/2025/01/2048px-Lithium_Element_-_3_2-280x150.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://www.eurozine.com/wp-content/uploads/2025/01/2048px-Lithium_Element_-_3_2.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://www.eurozine.com/wp-content/uploads/2025/01/2048px-Lithium_Element_-_3_2-300x163.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        }
                    ],
                    key:"__typename": string:"MediaAssetFilesByFileToMediaAssetBAndAManyToManyConnection"
                },
                key:"__typename": string:"MediaAsset"
            }
        ],
        key:"__typename": string:"ContentItemMediaAssetsByContentItemToMediaAssetAAndBManyToManyConnection"
    },
    key:"contentItemTranslations": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"title": string:"O escaladare într-un capăt mort?",
                key:"uid": string:"1101e7bf-ba3e-43df-9b42-fa106d262504",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Ceriu, praseodim, scandiu – argintii, maleabili, inflamabili, extrem de versatili. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Ascultând-o pe Julie Klinger</a>, autoarea </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, în conversație cu Misha Glenny, la Festivalul de Umanitate de la Viena 2024, nu poți să nu simți fiorul pământurilor rare pentru impactul lor asupra energiei regenerabile. Aceste materiale sunt abundent prezente în viața de zi cu zi: alimentând totul, de la telefoane și stilouri de vaporizare la turbine eoliene și vehicule electrice care facilitează tranziția verde.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Industriile din spatele mineritului și procesării acestor metale au operat în tăcere timp de multă vreme. Adică, până când paza de coastă japoneză a arestat un pescar chinez în septembrie 2010, după o coliziune în ape disputate, o zonă revendicată de ambele națiuni. Când a izbucnit conflictul, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">guvernul chinez a întrerupt brusc exporturile</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> de pământuri rare și materii prime către Japonia. Rezultatul a fost nu mai puțin decât un șoc global, deoarece prețurile pământurilor rare au crescut vertiginos. Această mișcare a demonstrat dominația Chinei, controlând în acel moment peste 70% din extracția și procesarea pământurilor rare la nivel mondial, ridicând semnale de alarmă pentru guverne și companii din întreaga lume. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Astăzi, lupta pentru elementele pământurilor rare nu este doar o competiție între superputeri globale pentru materii prime necesare îndeplinirii obiectivelor de tranziție energetică. Este, de asemenea, strâns legată de dezvoltările militare la nivel mondial, deoarece pământurile rare sunt din ce în ce mai integrate în tehnologia armelor moderne. Potrivit lui Klinger, aceasta este vulnerabilitatea reală a Occidentului, dând exemplul SUA: ‘una dintre concluziile din raportul recent al Departamentului Apărării, care a proiectat nevoile materiale pentru un război ipotetic cu China până în 2027, a fost că nu ar fi fezabil, deoarece atât de multe dintre componentele importante pentru tehnologiile de apărare provin din China.’ Remarca ei îndrăzneață descoperă cât de profund taie industria pământurilor rare în viitorul tuturor tehnologiilor și cum încercările actuale ale Occidentului de a reduce dependența sunt doar o zgârietură pe suprafață. </span></p>\n<h2>Între timp în Europa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Răspunsul inițial al UE la această luptă a fost listarea oficială a acelor materii prime critice pentru tranziția verde în 2011. În 2024, lista a constituit baza Legii Materiilor Prime Critice,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> promițând să reducă dependența de China prin ‘diversificarea ofertei’. Dar cum decurge asta? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Una dintre cele mai mari obstacole ale UE în căutarea mai multor materiale – s-ar putea spune oarecum extravagant – este democrația. Mineritul pământurilor rare este o afacere murdară, iar comunitățile locale se tem de poluare și distrugerea mediului. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Opoziția față de minerit</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> se construiește, așadar, în întreaga Europă. Și pe bună dreptate: ‘dacă 2%’ … dintr-o zonă minată … ‘conține elemente rare, asta este considerată o afacere foarte bună,’ spune Klinger. ‘Când sunt săpate, tot ce este altceva, fie că este vorba de aur sau argint sau fosfat sau uraniu sau toriu sau arsenic, este lăsat deasupra solului. … Gândește-te la asta: într-un scenariu bun, 98% din lucrurile care sunt săpate sunt lăsate în urmă ca deșeuri.’ În China, în ciuda procesării și capturării acestor elemente, decenii de acumulare chimică au ajuns în cursurile de apă, având un impact pe termen lung asupra dezvoltării cognitive a copiilor și a vieții animalelor. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic scrie despre una dintre </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">cele mai mari rezistențe la minerit din Europa</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protestele împotriva proiectului Rio Tinto de deschidere a minelor de litiu în Serbia. Planurile, care păreau că au fost suspendate, </span><span style=\"font-weight: 400;\">au revenit cu forță</span><span style=\"font-weight: 400;\"> când </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić a fost reales președinte în 2022. Unii dintre principalii clienți potențiali ai Serbiei pentru proiect sunt guvernul lui Olaf Scholz și UE. În timp ce Vučić și guvernul său de dreapta sunt criticați în mod repetat pentru desființarea democrației sârbe, Germania și UE continuă cu colaborarea planificată.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Potrivit lui Momčilovic, un efect al acestor standarde duble ar putea fi continuarea declinului sprijinului cetățenilor sârbi pentru aderarea la UE. Sârbii se tem că țara va fi ‘o zonă sacrificială pentru tranziția verde europeană’, deoarece impactul ecologic crucial nu a fost considerat semnificativ. ‘Se pare că geopolitica a prevalat din nou asupra idealurilor, iar prioritatea este asigurarea litiului Serbiei înainte de China sau Rusia,’ scrie </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Naționalism industrial</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Eseul lui Momčilovic definește cum lupta ridică un conflict de interese în UE. Dependența Europei de aprovizionarea cu pământuri rare din China creează teama de o altă situație de dependență energetică, care, în ciuda eforturilor de planificare, nu a scăzut încă. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Faptul că UE a reușit să reducă dependența de gazul rusesc într-o oarecare măsură ar trebui poate să indice o oportunitate aici, de asemenea. Cu toate acestea,</span> nevoia de acorduri de minerit europene va fi probabil nepopulară și fără îndoială va apăsa asupra principiilor democratice ale UE.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">În cadrul acestui conflict de valori, se formează un tip de ‘naționalism industrial’, care legitimează protecționismul împotriva superputerilor precum China și Rusia. Mina este prezentată ca cel mai politic viabil simbol pentru acest mișcare, deoarece extracția materiei prime este cel mai evident pas către independența dorită. Ceea ce nu se menționează, totuși, este cum Europa ar fi în continuare aproape complet dependentă de China pentru nevoile sale de procesare.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">UE a fost prinsă pe picior greșit încercând să preia puterea asupra unei mărfuri a cărei tehnologie de procesare a fost determinată cu decenii în urmă. Și în acea luptă destul de futilă, posibilitățile pentru alte soluții au dispărut, de asemenea. Cercetarea în domeniul pământurilor rare a fost cronic sub-prioritizată. Și nimeni nu a venit până acum cu un mijloc eficient de reciclare a bateriilor litiu-ion. Undeva pe parcurs, scopul real al mineritului acestor materiale – speranța unei viitor fără combustibili fosili și verde – a fost îngropat.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:55:30.334",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"În timp ce China intră în cea de-a cincea decadă de extragere a pământurilor rare și a materiilor prime, Europa rămâne blocată între prioritățile naționaliste ale industriei și principiile democratice.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ro",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:55:47.21",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Сквозной скалолаз?",
                key:"uid": string:"16cb9e35-223b-4fc3-b4bb-d906dfa90b5b",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:31.266",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ru",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Een doodlopende scramble?",
                key:"uid": string:"19154f01-fbd5-4d89-88f5-59be352d8e9b",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerium, praseodymium, scandium – zilverachtig, vervormbaar, ontvlambaar, opwindend veelzijdig. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Terugluisteren naar Julie Klinger</a>, auteur van </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, in gesprek met Misha Glenny, op het Vienna Humanities Festival 2024, kan men niet anders dan de opwinding van zeldzame aardmetalen voelen vanwege hun impact op hernieuwbare energie. Deze materialen zijn overvloedig aanwezig in het dagelijks leven: ze drijven alles aan, van telefoons en vape-pennen tot windturbines en elektrische voertuigen die de groene transitie mogelijk maken.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">De industrieën achter de winning en verwerking van deze metalen opereerden lange tijd stilletjes. Dat wil zeggen, totdat Japanse kustwachten in september 2010 een Chinese visser arresteerden na een aanvaring in betwiste wateren, een gebied dat door beide landen wordt opgeëist. Toen het conflict zich voordeed, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">sloot de Chinese regering abrupt haar export</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> van zeldzame aardmetalen en grondstoffen naar Japan af. Het resultaat was niet minder dan een wereldwijde schok, aangezien de prijzen van zeldzame aardmetalen de lucht in schoten. De stap toonde de dominantie van China aan, dat op dat moment meer dan 70% van de wereldwijde winning en verwerking van zeldzame aardmetalen controleerde, wat alarmbellen deed afgaan voor regeringen en bedrijven over de hele wereld. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Vandaag de dag is de strijd om zeldzame aardmetalen niet slechts een concurrentie tussen wereldsupermachten om grondstoffen om aan de doelen van de energietransitie te voldoen. Het is ook sterk verbonden met militaire ontwikkelingen wereldwijd, aangezien zeldzame aardmetalen steeds meer geïntegreerd worden in moderne wapen technologie. Volgens Klinger ligt hier de ware kwetsbaarheid van het Westen, met de VS als voorbeeld: ‘een van de conclusies in het recente rapport van het Ministerie van Defensie, dat de materiële behoeften voor een hypothetische oorlog met China tegen 2027 in kaart bracht, was dat het niet haalbaar zou zijn, omdat zoveel van de belangrijke componenten voor defensietechnologieën uit China komen.’ Haar gedurfde opmerking onthult hoe diep de industrie van zeldzame aardmetalen snijdt in de toekomst van alle technologie, en hoe de huidige Westerse pogingen om de afhankelijkheid te verminderen slechts de oppervlakte krabben. </span></p>\n<h2>Ondertussen in Europa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">De eerste reactie van de EU op de strijd was het officieel opsommen van die grondstoffen die cruciaal zijn voor de groene transitie in 2011. In 2024 vormde de lijst de basis van de Wet op Kritische Grondstoffen,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> die beloofde de afhankelijkheid van China te verminderen door ‘de levering te diversifiëren’. Maar hoe gaat dat? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Een van de grootste obstakels van de EU in de zoektocht naar meer materialen – men zou kunnen zeggen enigszins weelderig – is democratie. De winning van zeldzame aardmetalen is een vuile zaak en lokale gemeenschappen vrezen vervuiling en milieuschade. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Tegenstand tegen mijnbouw</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> groeit daarom in heel Europa. En dat is begrijpelijk: ‘als 2%’ … van een gewonnen gebied … ‘zeldzame aardmetalen bevat, wordt dat als een echt goede deal beschouwd,’ zegt Klinger. ‘Wanneer het wordt opgegraven, wordt alles wat verder ook maar is, of het nu goud of zilver of fosfaat of uranium of thorium of arseen is, boven de grond gelaten. … Denk daar eens over na: in een goed scenario wordt 98% van de dingen die worden opgegraven als afval achtergelaten.’ In China, ondanks de verwerking en het vastleggen van deze elementen, heeft decennia van chemische ophoping zijn weg gevonden naar de waterwegen, wat resulteert in langdurige gevolgen voor de cognitieve ontwikkeling van kinderen en het dierenleven. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic schrijft over een van </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">de grootste mijnbouwverzetsbewegingen in Europa</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protesten tegen het project van Rio Tinto om lithium mijnen in Servië te openen. De plannen, die schijnbaar waren opgeborgen, </span><span style=\"font-weight: 400;\">kwamen in volle kracht terug</span><span style=\"font-weight: 400;\"> toen </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić in 2022 opnieuw werd herkozen als president. Enkele van de belangrijkste potentiële klanten van Servië voor het project zijn de regering van Olaf Scholz en de EU. Terwijl Vučic en zijn rechtse regering herhaaldelijk worden bekritiseerd voor het afbreken van de Servische democratie, gaan Duitsland en de EU door met de geplande samenwerking.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Volgens Momčilovic zou een effect van deze dubbele standaarden de voortdurende afname van de steun van Servische burgers voor toetreding tot de EU kunnen zijn. Serviërs vrezen dat het land ‘een offerzone voor de Europese groene transitie’ zal zijn, aangezien de cruciale milieueffecten niet significant zijn overwogen. ‘Het lijkt erop dat geopolitiek opnieuw heeft gezegevierd boven idealen, en de prioriteit is om het lithium van Servië veilig te stellen voordat China of Rusland dat doet,’ schrijft </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Industrieel nationalisme</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Het essay van Momčilovic definieert hoe de strijd een belangenconflict in de EU oproept. De afhankelijkheid van Europa van zeldzame aardmetalen uit China creëert de vrees voor nog een situatie van energieafhankelijkheid, die, ondanks planningsinspanningen, nog niet is afgenomen. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Het feit dat de EU erin is geslaagd haar afhankelijkheid van Russisch gas tot op zekere hoogte te verminderen, zou hier misschien ook een kans moeten aangeven. Echter,</span> de behoefte aan Europese mijnbouwovereenkomsten zal waarschijnlijk onpopulair zijn en ongetwijfeld druk uitoefenen op de democratische principes van de EU.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Binnen dit conflict van waarden ontstaat een soort ‘industrieel nationalisme’, dat protectionisme tegen supermachten zoals China en Rusland legitimeert. De mijn wordt gepresenteerd als het meest politiek haalbare symbool voor deze beweging, aangezien de winning van de grondstof de meest voor de hand liggende stap naar de gewenste onafhankelijkheid is. Wat echter niet wordt genoemd, is hoe Europa nog steeds bijna volledig afhankelijk zou zijn van China voor zijn verwerkingsbehoeften.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">De EU is tekortgeschoten in haar poging om macht te verwerven over een grondstof waarvan de verwerkingstechnologie decennia geleden werd bepaald. En in die tamelijk vruchteloze strijd zijn de mogelijkheden voor andere oplossingen ook verdwenen. Onderzoek naar zeldzame aardmetalen is chronisch ondergeprioriteerd. En tot nu toe heeft niemand een effectieve manier gevonden om lithium-ionbatterijen te recyclen. Iets verderop in de tijd is het werkelijke doel van het winnen van deze materialen – de hoop op een fossielvrije en groene toekomst – begraven.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:32:59.885",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Terwijl China zich in zijn vijfde decennium van het winnen van zeldzame aardmetalen en grondstoffen bevindt, blijft Europa vastzitten tussen nationalistische industrieprioriteiten en democratische principes.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"nl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:33:14.542",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"A dead-end scramble?",
                key:"uid": string:"1f1eaa51-cc0c-405b-84da-bf555eff7453",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerij, praseodimij, skandij – srebrnasti, plastični, zapaljivi, izuzetno svestrani. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Povratak na Julie Klinger</a>, autorice </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, u razgovoru s Mishom Glennyjem, na Bečkom festivalu humanističkih znanosti 2024., ne može se a da se ne osjeti uzbuđenje zbog rijetkih zemnih elemenata i njihovog utjecaja na obnovljive izvore. Ovi materijali su prisutni u svakodnevnom životu: napajajući sve, od telefona i uređaja za pušenje do vjetroturbina i električnih vozila koja omogućuju zelenu tranziciju.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Industrije koje stoje iza vađenja i obrade ovih metala dugo su radile tiho. To jest, sve do kada su japanske obalne straže u rujnu 2010. uhitile kineskog ribara nakon sudara u spornim vodama, području koje obje nacije polažu pravo. Kada je došlo do sukoba, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">kineska vlada naglo je prekinula svoje izvoze</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> rijetkih zemnih elemenata i sirovina u Japan. Rezultat je bio ništa manje nego globalni šok, jer su cijene rijetkih zemnih elemenata porasle. Taj potez pokazao je dominaciju Kine, koja je u to vrijeme kontrolirala više od 70% svjetske ekstrakcije i obrade rijetkih zemnih elemenata, podižući alarm za vlade i tvrtke diljem svijeta. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Danas, borba za rijetke zemne elemente nije samo natjecanje između globalnih supersila za sirovine kako bi se postigli ciljevi energetske tranzicije. Također je snažno povezana s vojnim razvojem širom svijeta, jer su rijetki zemni elementi sve više integrirani u modernu vojnu tehnologiju. Prema Klinger, ovdje leži prava ranjivost Zapada, uzimajući SAD kao primjer: ‘jedan od zaključaka u nedavnom izvješću Ministarstva obrane, koje je predvidjelo materijalne potrebe za hipotetski rat s Kinom do 2027., bio je da to neće biti izvedivo, jer toliko važnih komponenti za obrambene tehnologije dolazi iz Kine.’ Njen hrabar komentar otkriva koliko duboko industrija rijetkih zemnih elemenata prodire u budućnost svih tehnologija i kako trenutni zapadni pokušaji smanjenja ovisnosti samo ogrebu površinu. </span></p>\n<h2>U međuvremenu u Europi</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Prvotni odgovor EU na borbu bio je službeno popisivanje onih sirovina koje su kritične za zelenu tranziciju 2011. Godine 2024. popis je činio osnovu Zakona o kritičnim sirovinama,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> obećavajući smanjenje ovisnosti o Kini ‘diversifikacijom opskrbe’. No, kako to ide? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Jedna od najvećih prepreka EU u potrazi za više materijala – moglo bi se reći pomalo raskošno – je demokracija. Vađenje rijetkih zemnih elemenata je prljav posao i lokalne zajednice se boje zagađenja i uništavanja okoliša. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Oporba vađenju</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> stoga se širi diljem Europe. I razumljivo: ‘ako 2%’ … od iskopanog područja … ‘sadrži rijetke zemne elemente, to se smatra stvarno dobrom ponudom,’ kaže Klinger. ‘Kada se iskopaju, sve ostalo, što god to bilo, bilo da je zlato ili srebro ili fosfat ili uran ili torij ili arsen, ostaje iznad tla. … Razmislite o tome: u dobrom scenariju, 98% stvari koje se iskopaju ostaje kao otpad.’ U Kini, unatoč obradi i hvatanju ovih elemenata, desetljeća kemijskog nakupljanja su se slila u vodotoke, rezultirajući dugoročnim posljedicama na kognitivni razvoj djece i životinjski svijet. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilović piše o jednom od </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">najvećih otpora u Europi</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: prosvjedima protiv projekta Rio Tinta za otvaranje litijumskih rudnika u Srbiji. Planovi, koji su se činili da su odloženi, </span><span style=\"font-weight: 400;\">ponovo su se pojavili s punom snagom</span><span style=\"font-weight: 400;\"> kada je </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić ponovno izabran za predsjednika 2022. Neki od glavnih potencijalnih kupaca za projekt su vlada Olafa Scholza i EU. Dok se Vučić i njegova desničarska vlada neprestano kritiziraju zbog razbijanja srpske demokracije, Njemačka i EU nastavljaju s planiranom suradnjom.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Prema Momčiloviću, jedan od učinaka ovih dvostrukih standarda mogao bi biti nastavak opadanja podrške srpskih građana za pridruživanje EU. Srbi se boje da će zemlja postati ‘sacrificial zone za europsku zelenu tranziciju’, budući da ključni utjecaj na okoliš nije značajno razmatran. ‘Čini se da je geopolitika ponovno prevladala nad idealima, a prioritet je osigurati srpski litij prije Kine ili Rusije,’ piše </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilović.</span></p>\n<h2>Industrijski nacionalizam</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovićev esej definira kako borba stvara sukob interesa u EU. Oslanjanje Europe na opskrbu rijetkim zemnim elementima iz Kine stvara strah od još jedne situacije energetske ovisnosti, koja, unatoč naporima planiranja, još nije smanjena. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Činjenica da je EU uspjela smanjiti svoju ovisnost o ruskom plinu do određene mjere trebala bi možda ukazivati na priliku i ovdje. Međutim,</span> potreba za europskim sporazumima o rudarstvu vjerojatno će biti nepopularna i bez sumnje će pritisnuti na demokratske principe EU.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Unutar ovog sukoba vrijednosti, oblikuje se vrsta ‘industrijskog nacionalizma’, koja legitimizira protekcionizam protiv supersila poput Kine i Rusije. Rudnik se predstavlja kao najpoliticki održiviji simbol ovog pokreta, budući da je vađenje sirovine najočigledniji korak prema željenoj neovisnosti. Ono što se, međutim, ne spominje je kako bi Europa i dalje bila gotovo potpuno ovisna o Kini za svoje potrebe obrade.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">EU je uhvaćena nespremna u pokušaju da preuzme kontrolu nad robom čija je tehnologija obrade određena prije nekoliko desetljeća. I u toj prilično uzaludnoj borbi, mogućnosti za druga rješenja su također nestale. Istraživanje rijetkih zemnih elemenata je kronično podprioritizirano. I nitko do sada nije došao s učinkovitim sredstvom za recikliranje litij-ionskih baterija. Negdje na putu, stvarna svrha vađenja ovih materijala – nada u budućnost bez fosilnih goriva i zelenu budućnost – je zakopana.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:44:31.613",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Dok Kina ulazi u svoju petu desetljeće vađenja rijetkih zemalja i sirovina, Europa ostaje zaglavljena između nacionalističkih industrijskih prioriteta i demokratskih načela.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:44:31.614",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"¿Un escarceo sin salida?",
                key:"uid": string:"20dc2047-149d-48fa-93b1-dc7b064c8e50",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerio, praseodimio, escandio: plateados, maleables, inflamables, increíblemente versátiles. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Escuchando de nuevo a Julie Klinger</a>, autora de </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, en conversación con Misha Glenny, en el Festival de Humanidades de Viena 2024, no se puede evitar sentir la emoción de los elementos de tierras raras por su impacto en las energías renovables. Estos materiales están abundantemente presentes en la vida diaria: alimentando todo, desde teléfonos y bolígrafos de vapeo hasta turbinas eólicas y vehículos eléctricos que permiten la transición verde.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Las industrias detrás de la minería y el procesamiento de estos metales operaron en silencio durante mucho tiempo. Es decir, hasta que las guardias costeras japonesas arrestaron a un pescador chino en septiembre de 2010 tras una colisión en aguas en disputa, un área reclamada por ambas naciones. Cuando surgió el conflicto, el </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">gobierno chino cortó abruptamente sus exportaciones</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> de tierras raras y materias primas a Japón. El resultado fue nada menos que un shock global, ya que los precios de las tierras raras se dispararon. La medida demostró el dominio de China, que en ese momento controlaba más del 70% de la extracción y procesamiento de tierras raras del mundo, levantando alarmas para gobiernos y empresas de todo el mundo. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Hoy, la lucha por los elementos de tierras raras no es meramente una competencia entre superpotencias globales por materias primas para cumplir con los objetivos de transición energética. También está fuertemente conectada a desarrollos militares en todo el mundo, ya que las tierras raras están cada vez más integradas en la tecnología de armas moderna. Según Klinger, aquí es donde radica la verdadera vulnerabilidad de Occidente, tomando como ejemplo a EE. UU.: ‘una de las conclusiones en el reciente informe del Departamento de Defensa, que proyectó las necesidades materiales para una guerra hipotética con China para 2027, fue que no sería factible, porque muchos de los componentes importantes para las tecnologías de defensa provienen de China.’ Su audaz comentario revela cuán profundamente la industria de tierras raras afecta el futuro de toda la tecnología, y cómo los actuales intentos occidentales de reducir la dependencia son simplemente un rasguño en la superficie. </span></p>\n<h2>Mientras tanto en Europa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">La respuesta inicial de la UE a la lucha fue listar oficialmente aquellos materiales crudos críticos para la transición verde en 2011. En 2024, la lista formó la base de la Ley de Materias Primas Críticas,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> prometiendo reducir la dependencia de China al ‘diversificar el suministro’. Pero, ¿cómo va eso? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Uno de los mayores obstáculos de la UE en la búsqueda de más materiales – se podría decir algo lujosamente – es la democracia. La minería de tierras raras es un negocio sucio y las comunidades locales temen la contaminación y la destrucción ambiental. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">La oposición a la minería</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> está, por lo tanto, creciendo en toda Europa. Y con razón: ‘si el 2%’ … de un área minera … ‘contiene elementos de tierras raras, eso se considera un muy buen trato,’ dice Klinger. ‘Cuando se excava, todo lo demás, sea lo que sea, ya sea oro, plata, fosfato, uranio, torio o arsénico, se deja en la superficie. … Piensa en eso: en un buen escenario, el 98% de las cosas que se excavan se dejan como desechos.’ En China, a pesar del procesamiento y captura de estos elementos, décadas de acumulación química han llegado a las vías fluviales, resultando en impactos a largo plazo en el desarrollo cognitivo de los niños y la vida animal. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic escribe sobre una de </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">las mayores resistencias mineras de Europa</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protestas contra el proyecto de Rio Tinto para abrir minas de litio en Serbia. Los planes, que aparentemente habían sido archivados, </span><span style=\"font-weight: 400;\">regresaron con fuerza</span><span style=\"font-weight: 400;\"> cuando </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić fue reelegido presidente en 2022. Algunos de los principales clientes prospectivos de Serbia para el proyecto son el gobierno de Olaf Scholz y la UE. Mientras Vučic y su gobierno de derecha son criticados repetidamente por desmantelar la democracia serbia, Alemania y la UE continúan con la colaboración planificada.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Según Momčilovic, uno de los efectos de estos dobles estándares podría ser la continua disminución del apoyo de los ciudadanos serbios para unirse a la UE. Los serbios temen que el país se convierta en ‘una zona sacrificial para la transición verde europea’, ya que el impacto ambiental crucial no ha sido considerado significativamente. ‘Parece que la geopolítica ha prevalecido una vez más sobre los ideales, y la prioridad es asegurar el litio de Serbia antes que el de China o Rusia,’ escribe </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Nacionalismo industrial</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">El ensayo de Momčilovic define cómo la lucha plantea un conflicto de intereses en la UE. La dependencia de Europa de los suministros de tierras raras de China está creando miedo a otra situación de dependencia energética, que, a pesar de los esfuerzos de planificación, aún no se ha reducido. </span><span style=\"font-weight: 400;\">El hecho de que la UE haya logrado reducir su dependencia del gas ruso hasta cierto punto debería quizás indicar una oportunidad aquí también. Sin embargo,</span> la necesidad de acuerdos mineros europeos probablemente será impopular y sin duda presionará sobre los principios democráticos de la UE.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Dentro de este conflicto de valores, se está formando un tipo de ‘nacionalismo industrial’, que legitima el proteccionismo contra superpotencias como China y Rusia. La mina se presenta como el símbolo políticamente más viable para este movimiento, ya que la extracción de la materia prima es el paso más obvio hacia la independencia deseada. Lo que no se menciona, sin embargo, es cómo Europa seguiría siendo casi completamente dependiente de China para sus necesidades de procesamiento.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">La UE se ha quedado corta al intentar apoderarse de una mercancía cuya tecnología de procesamiento se determinó hace décadas. Y en esa lucha bastante fútil, las posibilidades de otras soluciones también han desaparecido. La investigación sobre tierras raras ha sido crónicamente subpriorizada. Y hasta ahora, nadie ha encontrado un medio efectivo para reciclar baterías de iones de litio. En algún momento, el verdadero propósito de la minería de estos materiales – la esperanza de un futuro libre de combustibles fósiles y verde – ha sido enterrado.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:26:59.038",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Mientras China avanza hacia su quinta década de extracción de tierras raras y materias primas, Europa sigue atrapada entre prioridades industriales nacionalistas y principios democráticos.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"es",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:26:59.039",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Um scramble sem saída?",
                key:"uid": string:"41b893fc-1077-49e5-8a17-3d171acb2492",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cério, praseodímio, escândio – prateados, maleáveis, inflamáveis, incrivelmente versáteis. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Ouvindo de volta Julie Klinger</a>, autora de </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, em conversa com Misha Glenny, no Festival de Humanidades de Viena 2024, não se pode deixar de sentir a emoção dos elementos terras raras por seu impacto nas energias renováveis. Esses materiais estão abundantemente presentes na vida cotidiana: alimentando tudo, desde telefones e canetas de vaporização até turbinas eólicas e veículos elétricos que possibilitam a transição verde.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">As indústrias por trás da mineração e processamento desses metais operaram silenciosamente por muito tempo. Ou seja, até que guardas costeiros japoneses prenderam um pescador chinês em setembro de 2010 após uma colisão em águas disputadas, uma área reivindicada por ambas as nações. Quando o conflito surgiu, o </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">governo chinês cortou abruptamente suas exportações</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> de terras raras e matérias-primas para o Japão. O resultado foi nada menos que um choque global, à medida que os preços das terras raras dispararam. A medida demonstrou a dominância da China, que naquele momento controlava mais de 70% da extração e processamento de terras raras do mundo, levantando alarmes para governos e empresas em todo o mundo. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Hoje, a corrida por elementos de terras raras não é meramente uma competição entre superpotências globais por matérias-primas para atender às metas de transição energética. Está também fortemente conectada a desenvolvimentos militares em todo o mundo, à medida que as terras raras estão cada vez mais integradas na tecnologia moderna de armamentos. Segundo Klinger, é aqui que reside a verdadeira vulnerabilidade do Ocidente, dando os EUA como exemplo: ‘uma das conclusões no recente relatório do Departamento de Defesa, que projetou as necessidades materiais para uma guerra hipotética com a China até 2027, foi que não seria viável, porque muitos dos componentes importantes para tecnologias de defesa vêm da China.’ Sua observação audaciosa revela quão profundamente a indústria de terras raras corta o futuro de toda a tecnologia, e como as atuais tentativas ocidentais de reduzir a dependência estão apenas arranhando a superfície. </span></p>\n<h2>Enquanto isso na Europa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">A resposta inicial da UE à corrida foi listar oficialmente aqueles materiais brutos críticos para a transição verde em 2011. Em 2024, a lista formou a base da Lei de Materiais Brutos Críticos,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> prometendo reduzir a dependência da China ‘diversificando a oferta’. Mas como isso está indo? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Um dos maiores obstáculos da UE na busca por mais materiais – pode-se dizer de forma um tanto extravagante – é a democracia. A mineração de terras raras é um negócio sujo e as comunidades locais temem a poluição e a destruição ambiental. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">A oposição à mineração</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> está, portanto, crescendo em toda a Europa. E compreensivelmente: ‘se 2%’ … de uma área minerada … ‘contém elementos de terras raras, isso é considerado um ótimo negócio,’ diz Klinger. ‘Quando escavado, tudo o mais, seja ouro, prata, fosfato, urânio, tório ou arsênio, é deixado acima do solo. … Pense nisso: em um bom cenário, 98% do material que é escavado é deixado para trás como resíduo.’ Na China, apesar do processamento e captura desses elementos, décadas de acúmulo químico chegaram aos cursos d'água, resultando em impactos de longo prazo no desenvolvimento cognitivo das crianças e na vida animal. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic escreve sobre uma das </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">maiores resistências à mineração da Europa</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protestos contra o projeto da Rio Tinto para abrir minas de lítio na Sérvia. Os planos, que aparentemente haviam sido arquivados, </span><span style=\"font-weight: 400;\">voltaram com força total</span><span style=\"font-weight: 400;\"> quando </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić foi reeleito presidente em 2022. Alguns dos principais clientes potenciais da Sérvia para o projeto são o governo de Olaf Scholz e a UE. Enquanto Vučic e seu governo de direita são repetidamente criticados por desmantelar a democracia sérvia, a Alemanha e a UE continuam com a colaboração planejada.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Segundo Momčilovic, um efeito desses padrões duplos poderia ser a contínua diminuição do apoio dos cidadãos sérvios à adesão à UE. Os sérvios temem que o país se torne ‘uma zona sacrificial para a transição verde europeia’, já que o impacto ambiental crucial não foi significativamente considerado. ‘Parece que a geopolítica mais uma vez prevaleceu sobre ideais, e a prioridade é garantir o lítio da Sérvia antes da China ou da Rússia,’ escreve </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Nacionalismo industrial</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">O ensaio de Momčilovic define como a corrida levanta um conflito de interesses na UE. A dependência da Europa em relação aos suprimentos de terras raras da China está criando medo de mais uma situação de dependência energética, que, apesar dos esforços de planejamento, ainda não diminuiu. </span><span style=\"font-weight: 400;\">O fato de que a UE conseguiu reduzir sua dependência do gás russo até certo ponto deve talvez indicar uma oportunidade aqui também. No entanto,</span> a necessidade de acordos de mineração europeus provavelmente será impopular e, sem dúvida, pressionará os princípios democráticos da UE.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Dentro desse conflito de valores, um tipo de ‘nacionalismo industrial’ está sendo formado, que legitima o protecionismo contra superpotências como China e Rússia. A mina está sendo apresentada como o símbolo mais politicamente viável para esse movimento, já que a extração do material bruto é o passo mais óbvio em direção à independência desejada. O que não está sendo mencionado, no entanto, é como a Europa ainda estaria quase totalmente dependente da China para suas necessidades de processamento.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">A UE foi pega de surpresa ao tentar assumir o controle de uma mercadoria cuja tecnologia de processamento foi determinada há décadas. E nessa luta bastante fútil, as possibilidades de outras soluções também desapareceram. A pesquisa sobre terras raras foi cronicamente subpriorizada. E ninguém até agora encontrou um meio eficaz de reciclar baterias de íon de lítio. Em algum momento ao longo do caminho, o verdadeiro propósito de minerar esses materiais – a esperança de um futuro livre de combustíveis fósseis e verde – foi enterrado.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:17:33.986",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Enquanto a China avança para sua quinta década de extração de terras raras e matérias-primas, a Europa permanece presa entre prioridades industriais nacionalistas e princípios democráticos.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pt",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:17:33.986",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Ein Sackgassen-Kraxeln?",
                key:"uid": string:"4669f7a2-4254-4974-aa0d-68c78c3f5ed2",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerium, Praseodym, Scandium – silbrig, verformbar, brennbar, aufregend vielseitig. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Rückblickend auf Julie Klinger</a>, Autorin von </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, im Gespräch mit Misha Glenny beim Wiener Humanifestival 2024, kann man nicht anders, als den Nervenkitzel seltener Erden für ihren Einfluss auf erneuerbare Energien zu spüren. Diese Materialien sind im täglichen Leben reichlich vorhanden: Sie treiben alles an, von Handys und Vape-Stiften bis hin zu Windkraftanlagen und Elektrofahrzeugen, die den grünen Übergang ermöglichen.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Die Industrien hinter dem Abbau und der Verarbeitung dieser Metalle operierten lange Zeit im Stillen. Bis die japanische Küstenwache im September 2010 einen chinesischen Fischer nach einer Kollision in umstrittenen Gewässern, einem Gebiet, das von beiden Nationen beansprucht wird, festnahm. Als der Konflikt ausbrach, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">schnitt die chinesische Regierung abrupt ihre Exporte</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> seltener Erden und Rohstoffe nach Japan ab. Das Ergebnis war nicht weniger als ein globaler Schock, als die Preise für seltene Erden in die Höhe schossen. Der Schritt demonstrierte Chinas Dominanz, das zu diesem Zeitpunkt über 70 % der weltweiten Gewinnung und Verarbeitung seltener Erden kontrollierte, und läutete Alarmglocken für Regierungen und Unternehmen auf der ganzen Welt.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Heute ist das Rennen um seltene Erden nicht nur ein Wettbewerb zwischen globalen Supermächten um Rohstoffe zur Erreichung der Ziele des Energiewandels. Es ist auch stark mit militärischen Entwicklungen weltweit verbunden, da seltene Erden zunehmend in moderne Waffentechnologie integriert werden. Laut Klinger liegt hier die wahre Verwundbarkeit des Westens, wobei die USA als Beispiel dienen: „Eine der Schlussfolgerungen im jüngsten Bericht des Verteidigungsministeriums, der die Materialbedarfe für einen hypothetischen Krieg mit China bis 2027 projizierte, war, dass es nicht machbar wäre, weil so viele der wichtigen Komponenten für Verteidigungstechnologien aus China stammen.“ Ihre kühne Bemerkung zeigt, wie tief die Industrie seltener Erden in die Zukunft aller Technologien eingreift und wie die aktuellen westlichen Versuche, die Abhängigkeit zu verringern, nur an der Oberfläche kratzen.</span></p>\n<h2>Unterdessen in Europa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Die erste Reaktion der EU auf das Rennen war die offizielle Auflistung der Rohstoffe, die für den grünen Übergang entscheidend sind, im Jahr 2011. Im Jahr 2024 bildete die Liste die Grundlage des Gesetzes über kritische Rohstoffe,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> das verspricht, die Abhängigkeit von China durch „Diversifizierung der Versorgung“ zu verringern. Aber wie läuft das? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Eines der größten Hindernisse der EU auf der Suche nach mehr Materialien – man könnte sagen etwas verschwenderisch – ist die Demokratie. Der Abbau seltener Erden ist ein schmutziges Geschäft, und lokale Gemeinschaften fürchten Verschmutzung und Umweltzerstörung. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Der Widerstand gegen den Abbau</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> wächst daher in ganz Europa. Und das ist verständlich: „Wenn 2 %“ … eines abgebauten Gebiets … „seltene Erden enthalten, gilt das als wirklich gutes Geschäft“, sagt Klinger. „Wenn alles ausgegraben wird, bleibt alles andere, was auch immer es sein mag, ob Gold oder Silber oder Phosphat oder Uran oder Thorium oder Arsen, oben auf der Erde zurück. … Denken Sie darüber nach: In einem guten Szenario bleiben 98 % des Materials, das ausgegraben wird, als Abfall zurück.“ In China hat sich trotz der Verarbeitung und Erfassung dieser Elemente über Jahrzehnte chemische Ansammlung in die Gewässer eingeschlichen, was langfristige Auswirkungen auf die kognitive Entwicklung von Kindern und das Tierleben hat.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic schreibt über einen der </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">größten Widerstände gegen den Bergbau in Europa</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: Proteste gegen das Projekt von Rio Tinto zur Eröffnung von Lithiumminen in Serbien. Die Pläne, die scheinbar auf Eis gelegt waren, </span><span style=\"font-weight: 400;\">kamen mit voller Kraft zurück</span><span style=\"font-weight: 400;\">, als </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić 2022 zum Präsidenten wiedergewählt wurde. Einige der Hauptkunden Serbiens für das Projekt sind die Regierung von Olaf Scholz und die EU. Während Vučic und seine rechte Regierung wiederholt für den Abbau der serbischen Demokratie kritisiert werden, setzen Deutschland und die EU die geplante Zusammenarbeit fort.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Laut Momčilovic könnte eine Folge dieser Doppelstandards der anhaltende Rückgang der Unterstützung der serbischen Bürger für den EU-Beitritt sein. Die Serben befürchten, dass das Land „eine opferbereite Zone für den europäischen grünen Übergang“ wird, da die entscheidenden Umweltauswirkungen nicht signifikant berücksichtigt wurden. „Es scheint, als ob die Geopolitik einmal mehr über Ideale gesiegt hat, und die Priorität darin besteht, Serbiens Lithium vor China oder Russland zu sichern“, schreibt </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Industrieller Nationalismus</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic’ Essay definiert, wie das Rennen einen Interessenkonflikt in der EU aufwirft. Europas Abhängigkeit von seltenen Erden aus China schafft die Angst vor einer weiteren Energiesituation der Abhängigkeit, die trotz geplanter Bemühungen noch nicht verringert wurde. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Die Tatsache, dass es der EU gelungen ist, ihre Abhängigkeit von russischem Gas bis zu einem gewissen Grad zu verringern, sollte vielleicht auch hier eine Gelegenheit anzeigen. Allerdings</span> werden die notwendigen europäischen Bergbauvereinbarungen wahrscheinlich unpopulär sein und zweifellos die demokratischen Prinzipien der EU belasten.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Innerhalb dieses Wertekonflikts bildet sich eine Art „industrieller Nationalismus“, der Protektionismus gegen Supermächte wie China und Russland legitimiert. Die Mine wird als das politisch tragfähigste Symbol für diese Bewegung präsentiert, da der Abbau des Rohstoffs der offensichtlichste Schritt in Richtung der gewünschten Unabhängigkeit ist. Was jedoch nicht erwähnt wird, ist, wie Europa weiterhin fast vollständig von China für seine Verarbeitungsbedürfnisse abhängig wäre.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Die EU wurde überrascht, als sie versuchte, Macht über eine Ware zu erlangen, deren Verarbeitungstechnologie vor Jahrzehnten festgelegt wurde. Und in diesem eher vergeblichen Kampf sind auch die Möglichkeiten für andere Lösungen verschwunden. Die Forschung zu seltenen Erden wurde chronisch unterpriorisiert. Und bisher hat niemand ein effektives Mittel gefunden, um Lithium-Ionen-Batterien zu recyceln. Irgendwo auf dem Weg wurde der eigentliche Zweck des Abbaus dieser Materialien – die Hoffnung auf eine fossilfreie und grüne Zukunft – begraben.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:31:50.429",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Während China in sein fünftes Jahrzehnt der Förderung seltener Erden und Rohstoffe eintritt, bleibt Europa zwischen nationalistischen Industrieprioritäten und demokratischen Prinzipien stecken.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"de",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:31:50.431",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Un grimpement sans issue ?",
                key:"uid": string:"6aadb5e5-0ff8-413f-ab4d-b0857d3b4d6b",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cérium, praséodyme, scandium – argentés, malléables, inflammables, d'une polyvalence exaltante. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Écouter Julie Klinger</a>, auteur de </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, en conversation avec Misha Glenny, au Festival des Humanités de Vienne 2024, on ne peut s'empêcher de ressentir l'excitation des terres rares pour leur impact sur les énergies renouvelables. Ces matériaux sont abondamment présents dans la vie quotidienne : alimentant tout, des téléphones et stylos de vapotage aux éoliennes et véhicules électriques permettant la transition verte.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Les industries derrière l'extraction et le traitement de ces métaux ont opéré discrètement pendant longtemps. C'est-à-dire, jusqu'à ce que les garde-côtes japonais arrêtent un pêcheur chinois en septembre 2010 après une collision dans des eaux contestées, une zone revendiquée par les deux nations. Lorsque le conflit a éclaté, le </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">gouvernement chinois a brusquement coupé ses exportations</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> de terres rares et de matières premières vers le Japon. Le résultat a été rien de moins qu'un choc mondial, alors que les prix des terres rares ont grimpé en flèche. Ce mouvement a démontré la domination de la Chine, contrôlant à ce moment-là plus de 70 % de l'extraction et du traitement des terres rares dans le monde, suscitant des alarmes pour les gouvernements et les entreprises du monde entier. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Aujourd'hui, la lutte pour les éléments de terres rares n'est pas simplement une compétition entre superpuissances mondiales pour des matières premières afin d'atteindre des objectifs de transition énergétique. Elle est également fortement liée aux développements militaires dans le monde entier, car les terres rares sont de plus en plus intégrées dans la technologie moderne des armes. Selon Klinger, c'est là que réside la véritable vulnérabilité de l'Occident, prenant les États-Unis comme exemple : ‘l'une des conclusions du récent rapport du Département de la Défense, qui projetait les besoins matériels pour une guerre hypothétique avec la Chine d'ici 2027, était qu'il ne serait pas faisable, car tant de composants importants pour les technologies de défense proviennent de Chine.’ Son commentaire audacieux révèle à quel point l'industrie des terres rares s'enracine dans l'avenir de toute la technologie, et comment les tentatives actuelles de l'Occident pour réduire la dépendance ne font que rayer la surface. </span></p>\n<h2>En attendant en Europe</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">La réponse initiale de l'UE à la lutte a été de dresser officiellement la liste de ces matières premières critiques pour la transition verte en 2011. En 2024, la liste a formé la base de la loi sur les matières premières critiques,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> promettant de réduire la dépendance à la Chine en ‘diversifiant l'approvisionnement’. Mais où en est-on ? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Un des plus grands obstacles de l'UE dans la quête de plus de matériaux – on pourrait dire de manière quelque peu extravagante – est la démocratie. L'extraction des terres rares est une affaire sale et les communautés locales craignent la pollution et la destruction de l'environnement. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">L'opposition à l'extraction</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> se renforce donc à travers l'Europe. Et c'est compréhensible : ‘si 2 %’ … d'une zone exploitée … ‘contient des éléments de terres rares, c'est considéré comme une très bonne affaire,’ dit Klinger. ‘Lorsqu'ils sont extraits, tout le reste, peu importe ce que c'est, que ce soit de l'or ou de l'argent ou du phosphate ou de l'uranium ou du thorium ou de l'arsenic, est laissé à la surface. … Pensez-y : dans un bon scénario, 98 % des choses qui sont extraites sont laissées comme déchets.’ En Chine, malgré le traitement et la capture de ces éléments, des décennies d'accumulation chimique ont contaminé les cours d'eau, entraînant des impacts à long terme sur le développement cognitif des enfants et la vie animale. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic écrit sur l'une des </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">plus grandes résistances minières d'Europe</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> : des manifestations contre le projet de Rio Tinto d'ouvrir des mines de lithium en Serbie. Les plans, qui semblaient avoir été mis de côté, </span><span style=\"font-weight: 400;\">sont revenus en force</span><span style=\"font-weight: 400;\"> lorsque </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić a été réélu président en 2022. Certains des principaux clients potentiels de la Serbie pour le projet sont le gouvernement d'Olaf Scholz et l'UE. Alors que Vučic et son gouvernement de droite sont régulièrement critiqués pour avoir démantelé la démocratie serbe, l'Allemagne et l'UE poursuivent la collaboration prévue.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Selon Momčilovic, un effet de ces doubles standards pourrait être le déclin continu du soutien des citoyens serbes à l'adhésion à l'UE. Les Serbes craignent que le pays ne devienne ‘une zone sacrificielle pour la transition verte européenne’, car l'impact environnemental crucial n'a pas été significativement pris en compte. ‘Il semble que la géopolitique ait encore une fois prévalu sur les idéaux, et la priorité est de sécuriser le lithium de la Serbie avant la Chine ou la Russie,’ écrit </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Nationalisme industriel</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">L'essai de Momčilovic définit comment la lutte soulève un conflit d'intérêts au sein de l'UE. La dépendance de l'Europe aux approvisionnements en terres rares en provenance de Chine crée la peur d'une nouvelle situation de dépendance énergétique, qui, malgré les efforts de planification, n'a pas encore diminué. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Le fait que l'UE ait réussi à réduire sa dépendance au gaz russe dans une certaine mesure devrait peut-être indiquer une opportunité ici aussi. Cependant,</span> la nécessité d'accords miniers européens sera probablement impopulaire et ne manquera pas de peser sur les principes démocratiques de l'UE.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Dans ce conflit de valeurs, un type de ‘nationalisme industriel’ est en train de se former, qui légitime le protectionnisme contre des superpuissances telles que la Chine et la Russie. La mine est présentée comme le symbole le plus politiquement viable de ce mouvement, car l'extraction de la matière première est l'étape la plus évidente vers l'indépendance souhaitée. Ce qui n'est cependant pas mentionné, c'est comment l'Europe resterait encore presque entièrement dépendante de la Chine pour ses besoins en traitement.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">L'UE a été prise au dépourvu en essayant de s'emparer d'une marchandise dont la technologie de traitement a été déterminée il y a des décennies. Et dans cette lutte plutôt futile, les possibilités d'autres solutions ont également disparu. La recherche sur les terres rares a été chroniquement sous-priorisée. Et personne n'a jusqu'à présent trouvé un moyen efficace de recycler les batteries lithium-ion. Quelque part en cours de route, le véritable objectif de l'extraction de ces matériaux – l'espoir d'un avenir sans combustibles fossiles et vert – a été enterré.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:35:27.072",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Alors que la Chine entre dans sa cinquième décennie d'extraction des terres rares et des matières premières, l'Europe reste coincée entre les priorités industrielles nationalistes et les principes démocratiques.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:35:41.961",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"A dead-end scramble?",
                key:"uid": string:"7219ae73-5bc8-4fb0-b219-bdd49678a0c6",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cérium, praseodym, skandium – stříbrné, tvárné, hořlavé, vzrušujícími všestranné. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Poslouchání Julie Klinger</a>, autorky </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, v rozhovoru s Misha Glenny, na Vídenském festivalu humanitních věd 2024, nelze si pomoci, ale cítit vzrušení z vzácných zemin pro jejich dopad na obnovitelné zdroje. Tyto materiály jsou hojně přítomny v každodenním životě: pohánějí vše od telefonů a vapovacích per po větrné turbíny a elektrická vozidla, která umožňují zelenou transformaci.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Průmysly za těžbou a zpracováním těchto kovů dlouho pracovaly tiše. To bylo, dokud japonské pobřežní stráže nezatčily čínského rybáře v září 2010 po srážce v sporných vodách, oblasti, kterou si nárokují obě země. Když došlo ke konfliktu, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">čínská vláda náhle přerušila své vývozy</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> vzácných zemin a surovin do Japonska. Výsledkem byl nic menšího než globální šok, protože ceny vzácných zemin vzrostly. Tento krok ukázal na dominanci Číny, která v té době kontrolovala více než 70 % světové těžby a zpracování vzácných zemin, což vyvolalo poplach pro vlády a společnosti po celém světě. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Dnes je honba za vzácnými zeměmi nejen soutěží mezi globálními supervelmocemi o suroviny k dosažení cílů energetické transformace. Je také silně spojena s vojenským vývojem po celém světě, protože vzácné zeminy jsou stále více integrovány do moderní zbrojní technologie. Podle Klingerové je to, kde leží skutečná zranitelnost Západu, přičemž USA uvádí jako příklad: ‘jedním z závěrů v nedávné zprávě Ministerstva obrany, která předpověděla materiálové potřeby pro hypotetickou válku s Čínou do roku 2027, bylo, že to nebude proveditelné, protože tolik důležitých komponentů pro obranné technologie pochází z Číny.’ Její odvážné prohlášení odhaluje, jak hluboko průmysl vzácných zemin zasahuje do budoucnosti všech technologií a jak současné západní pokusy o snížení závislosti jsou pouze povrchní. </span></p>\n<h2>Mezitím v Evropě</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">První reakcí EU na honbu bylo oficiální zařazení těchto surovin kritických pro zelenou transformaci v roce 2011. V roce 2024 se tento seznam stal základem Zákona o kritických surovinách,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> který slibuje snížit závislost na Číně ‘diverzifikací dodávek’. Ale jak to jde? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Jednou z největších překážek EU v hledání více materiálů – dalo by se říci poněkud okázale – je demokracie. Těžba vzácných zemin je špinavý byznys a místní komunity se obávají znečištění a ekologické destrukce. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Odpory proti těžbě</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> se proto šíří po celé Evropě. A to je pochopitelné: ‘pokud 2 %’ … z těžené oblasti … ‘obsahuje vzácné zeminy, to se považuje za opravdu dobrou nabídku,’ říká Klingerová. ‘Když se to vykopává, všechno ostatní, ať už je to zlato nebo stříbro nebo fosfát nebo uran nebo thorium nebo arsen, zůstává na povrchu. … Zamyslete se nad tím: v dobrém scénáři zůstává 98 % věcí, které se vykopávají, jako odpad.’ V Číně, navzdory zpracování a zachycování těchto prvků, se desetiletí chemického hromadění dostalo do vodních toků, což má dlouhodobé dopady na kognitivní vývoj dětí a živočišný život. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic píše o jednom z </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">největších odporů proti těžbě v Evropě</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protesty proti projektu Rio Tinto na otevření lithiumových dolů v Srbsku. Plány, které se zdály být odloženy, </span><span style=\"font-weight: 400;\">se v plné síle vrátily</span><span style=\"font-weight: 400;\">, když </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić byl znovu zvolen prezidentem v roce 2022. Někteří z hlavních potenciálních zákazníků projektu jsou vláda Olafa Scholze a EU. Zatímco Vučic a jeho pravicová vláda jsou opakovaně kritizováni za rozpad srbské demokracie, Německo a EU pokračují v plánované spolupráci.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Podle Momčilovice by jedním z důsledků těchto dvojích standardů mohl být pokračující pokles podpory srbských občanů pro vstup do EU. Srbové se obávají, že země se stane ‘obětní zónou pro evropskou zelenou transformaci’, protože klíčový ekologický dopad nebyl významně zohledněn. ‘Zdá se, že geopolitika opět převládla nad ideály, a prioritou je zajistit srbské lithium před Čínou nebo Ruskem,’ píše </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Průmyslový nacionalismus</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Esej Momčilovice definuje, jak honba vyvolává konflikt zájmů v EU. Závislost Evropy na dodávkách vzácných zemin z Číny vytváří strach z další situace energetické závislosti, která, navzdory plánovacím snahám, se dosud nezmenšila. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Skutečnost, že se EU podařilo do určité míry snížit svou závislost na ruském plynu, by mohla naznačovat příležitost i zde. Nicméně,</span> potřeba evropských dohod o těžbě bude pravděpodobně nepopulární a bezpochyby zatlačí na demokratické principy EU.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">V rámci tohoto konfliktu hodnot se formuje typ ‘průmyslového nacionalismu’, který legitimizuje protekcionismus proti supervelmocem, jako jsou Čína a Rusko. Důl je prezentován jako nejpoliticky životaschopnější symbol tohoto hnutí, protože těžba suroviny je nejzřejmějším krokem k žádoucí nezávislosti. Co však není zmíněno, je, jak by Evropa stále byla téměř plně závislá na Číně pro své zpracovatelské potřeby.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">EU byla zaskočena, když se snažila získat moc nad komoditou, jejíž zpracovatelská technologie byla určena před desetiletími. A v tomto poněkud marném boji také zmizely možnosti pro jiná řešení. Výzkum vzácných zemin byl chronicky podprioritizován. A dosud nikdo nepřišel s účinným způsobem, jak recyklovat lithium-iontové baterie. Někde na této cestě byl skutečný účel těžby těchto materiálů – naděje na budoucnost bez fosilních paliv a zelenou budoucnost – pohřben.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:36:39.253",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Zatímco Čína vstupuje do svého pátého desetiletí těžby vzácných zemin a surovin, Evropa zůstává uvězněna mezi nacionalistickými prioritami průmyslu a demokratickými principy.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"cs",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:36:53.086",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Μια αδιέξοδη αναρρίχηση;",
                key:"uid": string:"78d4e1e2-04af-4772-a215-d6a992de1c83",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Κερίο, πρασεοδύμιο, σκάνδιο – ασημένια, εύπλαστα, εύφλεκτα, εξαιρετικά ευέλικτα. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Ακούγοντας πίσω την Julie Klinger</a>, συγγραφέα του </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, σε συνομιλία με τον Misha Glenny, στο Φεστιβάλ Ανθρωπιστικών Επιστημών της Βιέννης 2024, δεν μπορεί κανείς παρά να νιώσει τον ενθουσιασμό των σπάνιων γαιών για την επίδρασή τους στις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας. Αυτά τα υλικά είναι άφθονα στην καθημερινή ζωή: τροφοδοτώντας τα πάντα, από τηλέφωνα και στυλό ατμιστικά μέχρι ανεμογεννήτριες και ηλεκτρικά οχήματα που διευκολύνουν τη πράσινη μετάβαση.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Οι βιομηχανίες πίσω από την εξόρυξη και την επεξεργασία αυτών των μετάλλων λειτουργούσαν ήσυχα για πολύ καιρό. Δηλαδή, μέχρι που οι Ιάπωνες λιμενικοί συνέλαβαν έναν Κινέζο ψαρά τον Σεπτέμβριο του 2010 μετά από μια σύγκρουση σε αμφισβητούμενα ύδατα, μια περιοχή που διεκδικούν και οι δύο χώρες. Όταν προέκυψε η σύγκρουση, η </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">κινεζική κυβέρνηση διέκοψε ξαφνικά τις εξαγωγές</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> σπάνιων γαιών και πρώτων υλών προς την Ιαπωνία. Το αποτέλεσμα ήταν τίποτα λιγότερο από ένα παγκόσμιο σοκ, καθώς οι τιμές των σπάνιων γαιών εκτοξεύθηκαν. Η κίνηση αυτή απέδειξε την κυριαρχία της Κίνας, η οποία εκείνη τη στιγμή ελέγχει πάνω από το 70% της εξόρυξης και επεξεργασίας σπάνιων γαιών στον κόσμο, προκαλώντας ανησυχία σε κυβερνήσεις και εταιρείες σε όλο τον κόσμο. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Σήμερα, η αναζήτηση σπάνιων γαιών δεν είναι απλώς ανταγωνισμός μεταξύ παγκόσμιων υπερδυνάμεων για πρώτες ύλες προκειμένου να επιτευχθούν οι στόχοι ενεργειακής μετάβασης. Είναι επίσης στενά συνδεδεμένη με στρατιωτικές εξελίξεις παγκοσμίως, καθώς οι σπάνιες γαίες ενσωματώνονται ολοένα και περισσότερο στη σύγχρονη τεχνολογία όπλων. Σύμφωνα με την Klinger, εδώ βρίσκεται η πραγματική ευαλωτότητα της Δύσης, δίνοντας ως παράδειγμα τις ΗΠΑ: ‘ένα από τα συμπεράσματα στην πρόσφατη έκθεση του Υπουργείου Άμυνας, που προέβλεπε τις υλικές ανάγκες για έναν υποθετικό πόλεμο με την Κίνα μέχρι το 2027, ήταν ότι δεν θα ήταν εφικτό, επειδή τόσα πολλά από τα σημαντικά εξαρτήματα για τις τεχνολογίες άμυνας προέρχονται από την Κίνα.’ Η τολμηρή παρατήρησή της αποκαλύπτει πόσο βαθιά η βιομηχανία σπάνιων γαιών επηρεάζει το μέλλον όλης της τεχνολογίας και πόσο οι τρέχουσες δυτικές προσπάθειες να μειώσουν την εξάρτηση είναι απλώς επιφανειακές. </span></p>\n<h2>Εν τω μεταξύ στην Ευρώπη</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Η αρχική αντίδραση της ΕΕ στην αναζήτηση ήταν η επίσημη καταγραφή αυτών των πρώτων υλών που είναι κρίσιμες για την πράσινη μετάβαση το 2011. Το 2024, η λίστα αποτέλεσε τη βάση του Νόμου για τις Κρίσιμες Πρώτες Ύλες,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> υποσχόμενη να μειώσει την εξάρτηση από την Κίνα ‘πολλαπλασιάζοντας την προμήθεια’. Αλλά πώς πάει αυτό; </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Ένα από τα μεγαλύτερα εμπόδια της ΕΕ στην αναζήτηση περισσότερων υλικών – θα μπορούσε κανείς να πει κάπως πολυτελώς – είναι η δημοκρατία. Η εξόρυξη σπάνιων γαιών είναι μια βρώμικη επιχείρηση και οι τοπικές κοινότητες φοβούνται τη ρύπανση και την περιβαλλοντική καταστροφή. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Η αντίθεση στην εξόρυξη</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> αυξάνεται επομένως σε όλη την Ευρώπη. Και δικαιολογημένα: ‘αν το 2%’ … μιας εξορυγμένης περιοχής … ‘περιέχει σπάνιες γαίες, αυτό θεωρείται πραγματικά καλή συμφωνία,’ λέει η Klinger. ‘Όταν ανασκαφεί, οτιδήποτε άλλο, ό,τι κι αν είναι, είτε είναι χρυσός είτε ασήμι είτε φωσφορικό οξύ είτε ουράνιο είτε θόριο είτε αρσενικό, μένει πάνω από το έδαφος. … Σκεφτείτε το αυτό: σε ένα καλό σενάριο, το 98% των πραγμάτων που ανασκάπτονται μένουν πίσω ως απόβλητα.’ Στην Κίνα, παρά την επεξεργασία και την απορρόφηση αυτών των στοιχείων, δεκαετίες χημικής συσσώρευσης έχουν εισέλθει στα υδάτινα ρεύματα, με αποτέλεσμα μακροχρόνιες επιπτώσεις στην γνωστική ανάπτυξη των παιδιών και στη ζωή των ζώων. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Ο Predrag Momčilovic γράφει για μία από </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">τις μεγαλύτερες αντιστάσεις εξόρυξης στην Ευρώπη</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: διαμαρτυρίες κατά του έργου της Rio Tinto για την εκμετάλλευση λιθίου στη Σερβία. Τα σχέδια, που φαινόταν να έχουν τεθεί σε αναμονή, </span><span style=\"font-weight: 400;\">επανήλθαν με πλήρη δύναμη</span><span style=\"font-weight: 400;\"> όταν </span><span style=\"font-weight: 400;\">ο Aleksandar Vučić επανεξελέγη πρόεδρος το 2022. Ορισμένοι από τους κύριους προοπτικούς πελάτες της Σερβίας για το έργο είναι η κυβέρνηση του Olaf Scholz και η ΕΕ. Ενώ ο Vučic και η δεξιά κυβέρνηση του δέχονται επανειλημμένα κριτική για την αποδόμηση της σερβικής δημοκρατίας, η Γερμανία και η ΕΕ συνεχίζουν με την προγραμματισμένη συνεργασία.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Σύμφωνα με τον Momčilovic, μία από τις επιπτώσεις αυτών των διπλών προτύπων θα μπορούσε να είναι η συνεχής πτώση της υποστήριξης των Σέρβων πολιτών για την ένταξη στην ΕΕ. Οι Σέρβοι φοβούνται ότι η χώρα θα είναι ‘μια ζώνη θυσίας για την ευρωπαϊκή πράσινη μετάβαση’, καθώς η κρίσιμη περιβαλλοντική επίπτωση δεν έχει ληφθεί σοβαρά υπόψη. ‘Φαίνεται ότι η γεωπολιτική έχει και πάλι υπερισχύσει των ιδεωδών, και η προτεραιότητα είναι να εξασφαλιστεί το λιθίου της Σερβίας πριν από την Κίνα ή τη Ρωσία,’ γράφει </span><span style=\"font-weight: 400;\">ο Momčilovic.</span></p>\n<h2>Βιομηχανικός εθνικισμός</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Το δοκίμιο του Momčilovic ορίζει πώς η αναζήτηση δημιουργεί μια σύγκρουση συμφερόντων στην ΕΕ. Η εξάρτηση της Ευρώπης από τις προμήθειες σπάνιων γαιών από την Κίνα δημιουργεί φόβο για μια ακόμη κατάσταση ενεργειακής εξάρτησης, η οποία, παρά τις προγραμματισμένες προσπάθειες, δεν έχει μειωθεί ακόμη. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Το γεγονός ότι η ΕΕ έχει καταφέρει να μειώσει την εξάρτησή της από το ρωσικό αέριο σε κάποιο βαθμό θα έπρεπε ίσως να υποδεικνύει μια ευκαιρία εδώ, επίσης. Ωστόσο,</span> η ανάγκη για ευρωπαϊκές συμφωνίες εξόρυξης θα είναι πιθανώς αντιδημοφιλής και σίγουρα θα πιέσει τις δημοκρατικές αρχές της ΕΕ.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Μέσα σε αυτή τη σύγκρουση αξιών, διαμορφώνεται μια μορφή ‘βιομηχανικού εθνικισμού’, η οποία νομιμοποιεί τον προστατευτισμό κατά υπερδυνάμεων όπως η Κίνα και η Ρωσία. Η εξόρυξη παρουσιάζεται ως το πιο πολιτικά βιώσιμο σύμβολο για αυτή την κίνηση, καθώς η εξαγωγή του πρώτου υλικού είναι το πιο προφανές βήμα προς την επιθυμητή ανεξαρτησία. Αυτό που δεν αναφέρεται, ωστόσο, είναι πώς η Ευρώπη θα παραμείνει σχεδόν πλήρως εξαρτημένη από την Κίνα για τις ανάγκες επεξεργασίας της.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Η ΕΕ έχει βρεθεί σε δύσκολη θέση προσπαθώντας να αποκτήσει εξουσία πάνω σε ένα εμπόρευμα της επεξεργασίας του οποίου η τεχνολογία καθορίστηκε δεκαετίες πριν. Και σε αυτή την αρκετά μάταιη πάλη, οι δυνατότητες για άλλες λύσεις έχουν επίσης εξαφανιστεί. Η έρευνα για τις σπάνιες γαίες έχει υποτιμηθεί χρόνια. Και κανείς μέχρι στιγμής δεν έχει βρει έναν αποτελεσματικό τρόπο ανακύκλωσης μπαταριών λιθίου-ιόντων. Κάπου στη διαδικασία, ο πραγματικός σκοπός της εξόρυξης αυτών των υλικών – η ελπίδα για ένα μέλλον χωρίς ορυκτά καύσιμα και πράσινο – έχει θαφτεί.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:25:35.207",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Ενώ η Κίνα εισέρχεται στην πέμπτη δεκαετία εξόρυξης σπάνιων γαιών και πρώτων υλών, η Ευρώπη παραμένει κολλημένη ανάμεσα σε εθνικιστικές βιομηχανικές προτεραιότητες και δημοκρατικές αρχές.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"el",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:26:01.829",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Скрутка в мертвому кінці?",
                key:"uid": string:"7c43eda6-1ae4-4732-8f28-d9ff20cb98b0",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:53:55.861",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"uk",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Bir çıkmaz sokak mı?",
                key:"uid": string:"8d80a9c2-a2ff-4f5d-8bdb-fd8f86046169",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Seryum, praseodim, skandiyum – gümüşi, şekil verilebilir, yanıcı, heyecan verici bir şekilde çok yönlü. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Julie Klinger'ı dinlemek</a>, </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Nadir Toprak Sınırları</span></i><span style=\"font-weight: 400;\"> adlı eserinin yazarı, Misha Glenny ile 2024 Viyana Beşeri Bilimler Festivali'nde yaptığı konuşmada, nadir toprakların yenilenebilir enerji üzerindeki etkisi nedeniyle heyecanını hissetmemek elde değil. Bu malzemeler günlük yaşamda bolca mevcut: telefonlardan ve buhar kalemlerinden rüzgar türbinlerine ve yeşil geçişi sağlayan elektrikli araçlara kadar her şeyi güçlendiriyor.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Bu metallerin madenciliği ve işlenmesi arkasındaki endüstriler uzun bir süre sessizce çalıştı. Yani, Eylül 2010'da Japon sahil güvenlik güçlerinin iki ülkenin de talep ettiği tartışmalı sularda bir Çin balıkçısını tutuklamasına kadar. Çatışma çıktığında, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Çin hükümeti aniden nadir topraklar ve ham maddelerin Japonya'ya ihracatını kesti</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">. Sonuç, nadir toprakların fiyatlarının fırlamasıyla birlikte, küresel bir şok oldu. Bu hamle, o noktada dünyanın nadir toprak çıkarımı ve işlenmesinin %70'inden fazlasını kontrol eden Çin'in egemenliğini gösterdi ve dünya genelindeki hükümetler ve şirketler için alarm zilleri çaldı. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Bugün, nadir toprak elementleri için mücadele, yalnızca enerji geçiş hedeflerini karşılamak için küresel süper güçler arasında bir hammadde rekabeti değil. Aynı zamanda, nadir toprakların modern silah teknolojisine giderek daha fazla entegre edilmesi nedeniyle dünya genelindeki askeri gelişmelerle de yoğun bir şekilde bağlantılı. Klinger'a göre, burada Batı'nın gerçek zayıflığı yatıyor; ABD örnek vererek: ‘2027'ye kadar Çin ile varsayımsal bir savaş için malzeme ihtiyaçlarını öngören son Savunma Bakanlığı raporundaki sonuçlardan biri, bunun uygulanabilir olmayacağıydı, çünkü savunma teknolojileri için önemli bileşenlerin çoğu Çin'den geliyor.’ Onun cesur ifadesi, nadir toprak endüstrisinin tüm teknolojinin geleceğine ne kadar derinlemesine etki ettiğini ve mevcut Batı çabalarının bağımlılığı azaltma girişimlerinin yüzeyde kalmaktan öteye gitmediğini ortaya koyuyor. </span></p>\n<h2>Bu arada Avrupa'da</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">AB'nin bu mücadeleye verdiği ilk yanıt, 2011'de yeşil geçiş için kritik olan bu ham maddeleri resmi olarak listelemek oldu. 2024'te, bu liste Kritik Ham Maddeler Yasası'nın temelini oluşturdu,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> ‘tedariği çeşitlendirerek’ Çin'e bağımlılığı azaltma vaadinde bulundu. Ama bu nasıl gidiyor? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">AB'nin daha fazla malzeme arayışındaki en büyük engellerinden biri – biraz abartılı bir şekilde söylenebilir – demokrasidir. Nadir toprak madenciliği kirli bir iştir ve yerel topluluklar kirlilik ve çevresel yıkımdan korkuyor. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Madenciliğe karşı muhalefet</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> bu nedenle Avrupa genelinde artıyor. Ve anlaşılabilir bir şekilde: ‘eğer %2’ … bir maden alanında … ‘nadir toprak elementleri varsa, bu gerçekten iyi bir anlaşma olarak kabul edilir,’ diyor Klinger. ‘Kazıldığında, geriye kalan her şey, ne olursa olsun, ister altın ister gümüş ister fosfat ister uranyum ister toriyum ister arsenik olsun, yer üstünde bırakılır. … Bunu düşünün: iyi bir senaryoda, kazılan şeylerin %98'i atık olarak geride kalıyor.’ Çin'de, bu elementlerin işlenmesi ve yakalanmasına rağmen, on yıllar süren kimyasal birikim su yollarına karıştı ve çocukların bilişsel gelişimi ile hayvan yaşamı üzerinde uzun vadeli etkiler yarattı. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic, </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Avrupa'nın en büyük madencilik direnişlerinden birini</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> yazıyor: Sırbistan'da lityum madenleri açma projesine karşı protestolar. Görünüşte rafa kaldırılan planlar, </span><span style=\"font-weight: 400;\">2022'de Aleksandar Vučić'in yeniden başkan seçilmesiyle birlikte tam güçle geri döndü.</span><span style=\"font-weight: 400;\"> Projenin Sırbistan'daki ana potansiyel müşterileri Olaf Scholz'un hükümeti ve AB'dir. Vučic ve sağcı hükümeti, Sırbistan demokrasisini yok etmekle sürekli eleştirilirken, Almanya ve AB planlanan işbirliğine devam ediyor.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic'e göre, bu çifte standartların bir etkisi, Sırp vatandaşlarının AB'ye katılma desteğinin devam eden düşüşü olabilir. Sırplar, ülkenin ‘Avrupa yeşil geçişi için bir kurban bölgesi’ olacağından korkuyor, çünkü kritik çevresel etki önemli ölçüde dikkate alınmamış. ‘Görünüşe göre jeopolitik bir kez daha ideallerin önüne geçti ve öncelik, Sırbistan'ın lityumunu Çin veya Rusya'dan önce güvence altına almak,’ diye yazıyor </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Endüstriyel milliyetçilik</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic'in makalesi, bu mücadelenin AB'de bir çıkar çatışması yarattığını tanımlıyor. Avrupa'nın Çin'den nadir toprak tedarikine bağımlılığı, bir başka enerji bağımlılığı durumu korkusu yaratıyor; bu, planlama çabalarına rağmen henüz azalmadı. </span><span style=\"font-weight: 400;\">AB'nin Rus gazına olan bağımlılığını bir ölçüde azaltmayı başarmış olması, burada da bir fırsat olduğunu göstermelidir. Ancak,</span> Avrupa madencilik anlaşmalarına olan ihtiyaç muhtemelen popüler olmayacak ve şüphesiz AB'nin demokratik ilkeleri üzerinde baskı yapacaktır.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Bu değerler çatışması içinde, Çin ve Rusya gibi süper güçlere karşı korumacılığı meşrulaştıran bir tür ‘endüstriyel milliyetçilik’ oluşuyor. Maden, bu hareketin en politik olarak uygulanabilir sembolü olarak sunuluyor, çünkü ham maddenin çıkarılması, istenen bağımsızlığa giden en belirgin adım. Ancak, Avrupa'nın işleme ihtiyaçları için hala neredeyse tamamen Çin'e bağımlı olacağı belirtilmiyor.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">AB, işleme teknolojisinin on yıllar önce belirlendiği bir malzeme üzerinde güç elde etmeye çalışırken hazırlıksız yakalandı. Ve bu oldukça boş bir mücadelede, diğer çözümler için olanaklar da kayboldu. Nadir topraklar üzerine yapılan araştırmalar sürekli olarak önceliklendirilmedi. Ve bugüne kadar kimse lityum iyon pillerini geri dönüştürmek için etkili bir yöntem bulamadı. Bir yerlerde, bu malzemelerin madenciliğinin gerçek amacı – fosil yakıtsız ve yeşil bir geleceğin umudu – gömüldü.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:38:03.673",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Çin nadir topraklar ve ham maddeler çıkarmanın beşinci on yılına girerken, Avrupa ulusalcı sanayi öncelikleri ile demokratik ilkeler arasında sıkışmış durumda.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"tr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:38:32.88",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Egy zsákutca mászás?",
                key:"uid": string:"9b353cea-9d8a-415d-bd61-220ef3904145",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cérium, prazeodímium, szcandium – ezüstös, alakítható, gyúlékony, izgalmasan sokoldalú. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Visszahallgatva Julie Klinger</a>, a </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Ritka Földek Határai</span></i><span style=\"font-weight: 400;\"> című könyv szerzője, Misha Glenny-vel folytatott beszélgetésében a Bécsi Humán Tudományok Fesztiválon 2024-ben, az ember nem tudja megállni, hogy ne érezze a ritka földek izgalmát a megújulókra gyakorolt hatásuk miatt. Ezek az anyagok bőségesen jelen vannak a mindennapi életben: mindent működtetnek a telefonoktól és a gőzpálcáktól kezdve a szélturbinákon és elektromos járműveken át, lehetővé téve a zöld átmenetet.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">A ritka földek bányászatát és feldolgozását végző iparágak hosszú ideig csendben működtek. Vagyis, amíg a japán parti őrség 2010 szeptemberében letartóztatott egy kínai halászt egy vitatott vizekben történt ütközés után, amely területet mindkét nemzet igényelte. Amikor konfliktus történt, a </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">kínai kormány hirtelen leállította a ritka földek és nyersanyagok exportját</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> Japánba. Az eredmény nem volt kevesebb, mint egy globális sokk, mivel a ritka földek ára az egekbe szökött. A lépés bemutatta Kína dominanciáját, amely akkor a világ ritka földek bányászatának és feldolgozásának több mint 70%-át ellenőrizte, riasztó jeleket adva a világ kormányainak és vállalatainak.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Ma a ritka földelemekért folytatott verseny nem csupán a globális nagyhatalmak közötti versengés a nyersanyagokért az energiaátmeneti célok eléréséhez. Ez szorosan összefonódik a világ katonai fejlesztéseivel is, mivel a ritka földek egyre inkább integrálódnak a modern fegyvertechnológiába. Klinger szerint itt rejlik a Nyugat valódi sebezhetősége, példaként említve az Egyesült Államokat: ‘az egyik következtetés a legutóbbi Védelmi Minisztérium jelentésben, amely a 2027-ig Kínával folytatott hipotetikus háború anyagi szükségleteit vetítette előre, az volt, hogy ez nem lenne megvalósítható, mert a védelmi technológiákhoz szükséges fontos alkatrészek nagy része Kínából származik.’ Merész megjegyzése felfedi, hogy a ritka földipar mennyire mélyen belevág a technológia jövőjébe, és hogy a jelenlegi nyugati próbálkozások a függőség csökkentésére csupán a felszínt karcolják.</span></p>\n<h2>Eközben Európában</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Az EU kezdeti válasza a versenyre hivatalosan 2011-ben a zöld átmenethez kritikus nyersanyagok listájának közzététele volt. 2024-re a lista képezte a Kritikus Nyersanyagok Törvényének alapját,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> ígérve, hogy csökkenti a Kínától való függőséget az ‘ellátás diverzifikálásával’. De hogy áll ez? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Az EU egyik legnagyobb akadálya a több anyag keresésében – mondhatni, kissé pazarul – a demokrácia. A ritka földek bányászata piszkos üzlet, és a helyi közösségek félnek a szennyeződéstől és a környezeti pusztítástól. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">A bányászat ellenállása</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> ezért Európa-szerte növekszik. És érthető módon: ‘ha a bányászott terület 2%’ … ritka földelemeket tartalmaz, az valóban jó üzletnek számít,’ mondja Klinger. ‘Amikor kiássák, minden más, bármi is legyen az, legyen az arany, ezüst, foszfát, urán, tórium vagy arzén, a felszínen marad. … Gondolj erre: egy jó forgatókönyvben a kiásott anyagok 98%-a hulladékként marad hátra.’ Kínában, a feldolgozás és az elemek megfogása ellenére, évtizedek kémiai felhalmozódása jutott el a vízfolyásokba, hosszú távú hatásokat okozva a gyermekek kognitív fejlődésére és az állatvilágra.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic ír az egyik </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Európa legnagyobb bányászati ellenállásairól</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: tiltakozások a Rio Tinto projektje ellen, amely lítium bányákat kíván nyitni Szerbiában. A tervek, amelyek látszólag a fiókban maradtak, </span><span style=\"font-weight: 400;\">teljes erővel tértek vissza</span><span style=\"font-weight: 400;\">, amikor </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić 2022-ben újra megválasztották elnöknek. Szerbia fő potenciális vásárlói közé tartozik Olaf Scholz kormánya és az EU. Míg Vučićot és jobboldali kormányát folyamatosan kritizálják a szerb demokrácia lebontása miatt, Németország és az EU folytatja a tervezett együttműködést.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic szerint ezeknek a kettős mércének az egyik hatása lehet a szerb állampolgárok EU-csatlakozási támogatásának folyamatos csökkenése. A szerbek attól félnek, hogy az ország ‘áldozati zónává válik az európai zöld átmenet számára’, mivel a kulcsfontosságú környezeti hatásokat nem vették kellőképpen figyelembe. ‘Úgy tűnik, hogy a geopolitika ismét felülkerekedett az eszményeken, és a prioritás Szerbia lítiumának biztosítása Kína vagy Oroszország előtt,’ írja </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Ipari nacionalizmus</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic esszéje meghatározza, hogyan emeli a verseny a konfliktusokat az EU-n belül. Európa Kínától való függősége a ritka földek ellátásában félelmet kelt egy újabb energiafüggőségi helyzet miatt, amely, a tervezési erőfeszítések ellenére, még nem csökkent. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Az, hogy az EU bizonyos mértékig csökkentette a függőségét az orosz gáztól, talán itt is lehetőséget jelez. Azonban</span> a európai bányászati megállapodások iránti igény valószínűleg népszerűtlen lesz, és kétségtelenül nyomást gyakorol az EU demokratikus elveire.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">E konfliktus értékei között egyfajta ‘ipari nacionalizmus’ alakul, amely legitimálja a protekcionizmust a Kínához és Oroszországhoz hasonló nagyhatalmakkal szemben. A bánya a legpolitikai szempontból életképes szimbólumként jelenik meg e mozgalom számára, mivel a nyersanyag kitermelése a legnyilvánvalóbb lépés a kívánt függetlenség felé. Ami azonban nem kerül említésre, az az, hogy Európa továbbra is szinte teljesen Kínától függ a feldolgozási igényeihez.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Az EU meglepetten tapasztalta, hogy hatalmat próbál szerezni egy olyan árucikk felett, amelynek feldolgozási technológiáját évtizedekkel ezelőtt határozták meg. És ebben a meglehetősen hiábavaló küzdelemben a más megoldások lehetőségei is eltűntek. A ritka földek kutatása krónikusan alulpriorizált. És eddig senki sem talált hatékony módszert a lítium-ion akkumulátorok újrahasznosítására. Valahol a folyamat során a ritka anyagok bányászatának valódi célja – a fosszilis tüzelőanyagoktól mentes és zöld jövő reménye – eltemetve maradt.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:30:39.178",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Míg Kína belép az ötödik évtizedébe a ritkafémek és nyersanyagok kitermelésében, Európa a nacionalista ipari prioritások és a demokratikus elvek között ragadt.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hu",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:30:39.18",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"A dead-end scramble?",
                key:"uid": string:"a438a74e-d328-4516-8196-5e93f8ae03cd",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerium, praseodymium, scandium – silvery, malleable, flammable, exhilaratingly versatile. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Listening back to Julie Klinger</a>, author of </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, in conversation with Misha Glenny, at the Vienna Humanities Festival 2024, one can’t help but feel the thrill of rare earths for their impact on renewables. These materials are abundantly present in daily life: powering everything from phones and vaping pens to wind turbines and electric vehicles enabling the green transition.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">The industries behind mining and processing these metals operated quietly for a long time. That is, until Japanese coastguards arrested a Chinese fisherman in September 2010 after a collision in disputed waters, an area claimed by both nations. When conflict ensued, the </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Chinese government abruptly cut off its exports</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> of rare earths and raw materials to Japan. The result was no less than a global shock, as the prizes of rare earths soared. The move demonstrated China’s dominance, at that point controlling over 70% of the world’s rare earth extraction and processing, raising alarm bells for governments and companies all over the world. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Today, the scramble for rare earth elements is not merely competition between global superpowers for raw materials to meet energy transition goals. It is also heavily connected to military developments worldwide, as rare earths are increasingly integrated into modern weapon technology. According to Klinger, this is where the West’s true vulnerability lies, giving the US as example: ‘one of the conclusions in the recent Department of Defence report, which projected out the material needs for a hypothetical war with China by 2027, was that it wouldn’t be feasible, because so much of the important components for defence technologies come from China.’ Her audacious remark uncovers how deep the rare earth industry cuts into the future of all technology, and how current Western attempts to reduce dependency are merely scratching the surface. </span></p>\n<h2>Meanwhile in Europe</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">The EU’s initial response to the scramble was officially listing those raw materials critical to the green transition in 2011. In 2024, the list formed the basis of the Critical Raw Materials Act,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> promising to reduce dependency on China by ‘diversifying the supply’. But how’s that going? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">One of the EU’s biggest hurdles in the quest for more materials – one could say somewhat lavishly – is democracy. Rare earth mining is a dirty business and local communities fear pollution and environmental destruction. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Opposition to mining</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> is therefore building across Europe. And understandably so: ‘if 2%’ … of a mined area … ‘contains rare earth elements, that’s considered a really good deal,’ says Klinger. ‘When dug up, everything else, whatever it may be, whether it’s gold or silver or phosphate or uranium or thorium or arsenic, is left above ground. … Think about that: in a good scenario, 98% of the stuff that’s dug up is left behind as waste.’ In China, despite the processing and capture of these elements, decades of chemical build-up has made its way into the waterways, resulting in long-term impacts on children’s cognitive development and animal life. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic writes on one of </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Europe’s largest mining resistances</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protests against Rio Tinto’s project to open lithium mines in Serbia. The plans, which had seemingly been shelved, </span><span style=\"font-weight: 400;\">came back in full force</span><span style=\"font-weight: 400;\"> when </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić was re-elected president in 2022. Some of Serbia’s main prospective customers for the project are Olaf Scholz’s government and the EU. While Vučic and his right-wing government are repeatedly criticized for dismantling Serbian democracy, Germany and the EU continue with the planned collaboration.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">According to Momčilovic, one effect of these double standards could be the continued decline in Serbian citizen support for joining the EU. Serbians fear that the country will be ‘a sacrificial zone for the European green transition’, as the crucial environmental impact hasn’t been significantly considered. ‘It appears geopolitics has once again prevailed over ideals, and the priority is to secure Serbia’s lithium before China or Russia,’ writes </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Industrial nationalism</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic’s essay defines how the scramble raises a conflict of interest in the EU. Europe’s reliance on rare earth supplies from China is creating fear of yet another energy dependency situation, which, despite planning efforts, hasn’t shrunk yet. </span><span style=\"font-weight: 400;\">The fact that the EU has managed to reduce its dependence on Russian gas to some extent should perhaps indicate  an opportunity here, too. However,</span> the need for European mining agreements will likely be unpopular and no doubt press on the EU’s democratic principles.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Within this conflict of values, a type of ‘industrial nationalism’ is being formed, which legitimizes protectionism against superpowers such as China and Russia. The mine is being presented as the most politically viable symbol for this movement, as the extraction of the raw material is the most obvious step towards desired independence. What isn’t being mentioned, however, is how Europe would still be almost fully dependent on China for its processing needs.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">The EU has been caught short in trying to seize power over a commodity whose processing technology was determined decades ago. And in that rather futile struggle, the possibilities for other solutions have also disappeared. Research into rare earths has been chronically under-prioritized. And no one has so far come up with an effective means to recycle lithium-ion batteries. Somewhere along the line, the actual purpose of mining these materials – the hope of a fossil fuel-free and green future – has been buried.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-01-24T10:47:15.347",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"While China moves into its fifth decade of extracting rare earths and raw materials, Europe remains stuck between nationalistic industry priorities and democratic principles.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"en",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:59:48.417",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Skrýva sa v slepej uličke?",
                key:"uid": string:"aeeccea4-1e42-4c84-8696-9bd9d8eda9fb",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cérium, praseodym, skandium – strieborné, tvárne, horľavé, vzrušujúco všestranné. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Počúvanie Julie Klinger</a>, autorky </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, v rozhovore s Mishom Glennym na Viedenskom festivale humanitných vied 2024, nemožno si pomôcť, ale cítiť vzrušenie z vzácnych zemín pre ich dopad na obnoviteľné zdroje. Tieto materiály sú hojne prítomné v každodennom živote: napájajú všetko od telefónov a vapovacích pier po veterné turbíny a elektrické vozidlá, ktoré umožňujú zelenú transformáciu.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Priemysly za ťažbou a spracovaním týchto kovov fungovali dlhý čas potichu. To bolo, kým japonské pobrežné stráže zatkli čínskeho rybára v septembri 2010 po zrážke v sporných vodách, oblasti, ktorú si nárokujú obidve krajiny. Keď konflikt vypukol, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">čínska vláda náhle zastavila svoje vývozy</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> vzácnych zemín a surovín do Japonska. Výsledkom bol nič menej ako globálny šok, keď ceny vzácnych zemín vzrástli. Tento krok demonštroval dominanciu Číny, ktorá v tom čase kontrolovala viac ako 70% svetovej ťažby a spracovania vzácnych zemín, čo vyvolalo poplach pre vlády a spoločnosti po celom svete. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Dnes je súťaž o vzácne zeminy nielen súťažou medzi globálnymi superveľmocami o suroviny na splnenie cieľov energetickej transformácie. Je tiež silne prepojená s vojenskými udalosťami po celom svete, keďže vzácne zeminy sú čoraz viac integrované do modernej zbrojnej technológie. Podľa Klingerovej, tu leží skutočná zraniteľnosť Západu, pričom USA sú príkladom: ‘jedným z záverov v nedávnej správe Ministerstva obrany, ktorá predpovedala materiálne potreby pre hypotetickú vojnu s Čínou do roku 2027, bolo, že to nebude realizovateľné, pretože toľko dôležitých komponentov pre obranné technológie pochádza z Číny.’ Jej odvážne vyhlásenie odhaľuje, ako hlboko priemysel vzácnych zemín zasahuje do budúcnosti všetkých technológií a ako súčasné západné pokusy o zníženie závislosti sú len povrchovým škrabaním. </span></p>\n<h2>Medzitým v Európe</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Počiatočná reakcia EÚ na súťaž bola oficiálne uvedenie týchto surovín kritických pre zelenú transformáciu v roku 2011. V roku 2024 sa zoznam stal základom Zákona o kritických surovinách,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> sľubujúcim znížiť závislosť od Číny ‘diverzifikovaním dodávok’. Ale ako to ide? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Jednou z najväčších prekážok EÚ v úsilí o viac materiálov – mohlo by sa povedať, že trochu rozmařilo – je demokracia. Ťažba vzácnych zemín je špinavý biznis a miestne komunity sa obávajú znečistenia a environmentálnej devastácie. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Opozícia voči ťažbe</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> sa preto šíri po celej Európe. A to je pochopiteľné: ‘ak 2%’ … z ťaženej oblasti … ‘obsahuje vzácne zeminy, to sa považuje za naozaj dobrý obchod,’ hovorí Klinger. ‘Keď sa vykopú, všetko ostatné, nech je to zlato alebo striebro alebo fosfát alebo urán alebo tórium alebo arzén, zostáva nad zemou. … Zamyslite sa nad tým: v dobrom scenári, 98% vecí, ktoré sa vykopú, zostáva ako odpad.’ V Číne, napriek spracovaniu a zachytávaniu týchto prvkov, sa desaťročia chemického hromadenia dostali do vodných tokov, čo má dlhodobé dopady na kognitívny vývoj detí a živočíšny život. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic píše o jednom z </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">najväčších ťažobných odporov v Európe</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protesty proti projektu Rio Tinto na otvorenie lítiových baní v Srbsku. Plány, ktoré sa zdali byť odložené, </span><span style=\"font-weight: 400;\">sa vrátili v plnej sile</span><span style=\"font-weight: 400;\">, keď </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić bol znovu zvolený za prezidenta v roku 2022. Niektorí z hlavných potenciálnych zákazníkov projektu sú vláda Olafa Scholza a EÚ. Zatiaľ čo Vučić a jeho pravicová vláda sú opakovane kritizovaní za rozpad srbských demokracií, Nemecko a EÚ pokračujú v plánovanej spolupráci.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Podľa Momčilovica, jedným z účinkov týchto dvojitých štandardov by mohol byť pokračujúci pokles podpory srbských občanov pre vstup do EÚ. Srbi sa obávajú, že krajina sa stane ‘obetným územím pre európsku zelenú transformáciu’, keďže kľúčový environmentálny dopad nebol významne zohľadnený. ‘Zdá sa, že geopolitika opäť prevládla nad ideálmi a prioritou je zabezpečiť srbské lítium pred Čínou alebo Ruskom,’ píše </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Priemyselný nacionalizmus</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Esej Momčilovica definuje, ako súťaž vyvoláva konflikt záujmov v EÚ. Závislosť Európy na dodávkach vzácnych zemín z Číny vytvára strach z ďalšej situácie energetickej závislosti, ktorá, napriek plánovacím snahám, sa zatiaľ nezmenšila. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Skutočnosť, že EÚ dokázala do určitej miery znížiť svoju závislosť od ruského plynu, by mohla naznačovať aj príležitosť tu. Avšak,</span> potreba európskych ťažobných dohôd bude pravdepodobne nepopulárna a nepochybne zatlačí na demokratické princípy EÚ.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">V rámci tohto konfliktu hodnôt sa formuje akýsi ‘priemyselný nacionalizmus’, ktorý legitimizuje protekcionizmus voči superveľmociam ako Čína a Rusko. Bane sú prezentované ako najpolitickejšie životaschopný symbol pre toto hnutie, keďže ťažba suroviny je najzjavnejším krokom k želanej nezávislosti. To, čo sa však nespomína, je, ako by Európa stále bola takmer úplne závislá od Číny pre svoje spracovateľské potreby.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">EÚ bola prekvapená, keď sa snažila získať moc nad komoditou, ktorej spracovateľská technológia bola určená pred desaťročiami. A v tejto dosť márnej snahe sa možnosti pre iné riešenia tiež vytratili. Výskum vzácnych zemín bol chronicky podprioritizovaný. A nikto zatiaľ neprišiel s účinným spôsobom recyklácie lítiovo-iónových batérií. Kdesi na ceste bol skutočný účel ťažby týchto materiálov – nádej na budúcnosť bez fosílnych palív a zelenú budúcnosť – pochovaný.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:40:14.382",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Kým Čína vstupuje do svojho piateho desaťročia ťažby vzácnych zemín a surovín, Európa zostáva uväznená medzi nacionalistickými prioritami priemyslu a demokratickými princípmi.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sk",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:40:57.22",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"En återvändsgränd scramble?",
                key:"uid": string:"b2a745dd-4f27-4d0f-aff1-fab54205ae8c",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:54:58.612",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sv",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"A dead-end scramble?",
                key:"uid": string:"b559e6e8-db6a-4ad6-98f1-5e0c08e8c426",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cer, prazeodym, skand – srebrzyste, kowalne, łatwopalne, niezwykle wszechstronne. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Słuchając powtórnie Julii Klinger</a>, autorki </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, w rozmowie z Mishą Glenny, na Wiedeńskim Festiwalu Humanistycznym 2024, nie można nie poczuć ekscytacji związanej z rzadkimi ziemiami z powodu ich wpływu na odnawialne źródła energii. Materiały te są obficie obecne w codziennym życiu: zasilają wszystko, od telefonów i e-papierosów po turbiny wiatrowe i pojazdy elektryczne, umożliwiając zieloną transformację.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Przemysły związane z wydobyciem i przetwarzaniem tych metali działały cicho przez długi czas. To znaczy, aż do momentu, gdy japońska straż przybrzeżna aresztowała chińskiego rybaka we wrześniu 2010 roku po kolizji w spornych wodach, obszarze roszczonym przez obie nacje. Gdy konflikt wybuchł, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">chiński rząd nagle wstrzymał swoje eksporty</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> rzadkich ziemi i surowców do Japonii. Rezultatem był nie mniej niż globalny szok, ponieważ ceny rzadkich ziemi wzrosły. Ten ruch pokazał dominację Chin, które w tym momencie kontrolowały ponad 70% światowego wydobycia i przetwarzania rzadkich ziemi, co wzbudziło alarm w rządach i firmach na całym świecie. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Dziś wyścig o rzadkie pierwiastki nie jest jedynie rywalizacją między globalnymi supermocarstwami o surowce potrzebne do osiągnięcia celów transformacji energetycznej. Jest również silnie związany z rozwojem militarnym na całym świecie, ponieważ rzadkie ziemie są coraz bardziej integrowane w nowoczesnej technologii broni. Według Klinger, to tutaj leży prawdziwa podatność Zachodu, podając USA jako przykład: ‘jednym z wniosków w niedawnym raporcie Departamentu Obrony, który prognozował potrzeby materiałowe na hipotetyczną wojnę z Chinami do 2027 roku, było to, że nie będzie to wykonalne, ponieważ tak wiele ważnych komponentów dla technologii obronnych pochodzi z Chin.’ Jej śmiała uwaga ujawnia, jak głęboko przemysł rzadkich ziemi wnika w przyszłość całej technologii i jak obecne zachodnie próby zmniejszenia zależności są jedynie powierzchownym działaniem. </span></p>\n<h2>W międzyczasie w Europie</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Początkowa reakcja UE na wyścig polegała na oficjalnym wymienieniu tych surowców krytycznych dla zielonej transformacji w 2011 roku. W 2024 roku lista ta stała się podstawą Ustawy o Krytycznych Surowcach,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> obiecując zmniejszenie zależności od Chin poprzez ‘dywersyfikację dostaw’. Ale jak to idzie? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Jednym z największych przeszkód UE w dążeniu do pozyskania większej ilości surowców – można by powiedzieć, że nieco luksusowo – jest demokracja. Wydobycie rzadkich ziemi to brudny interes, a lokalne społeczności obawiają się zanieczyszczenia i zniszczenia środowiska. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Sprzeciw wobec wydobycia</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> zatem rośnie w całej Europie. I słusznie: ‘jeśli 2%’ … wydobywanego obszaru … ‘zawiera rzadkie pierwiastki, to uznaje się to za naprawdę dobry interes,’ mówi Klinger. ‘Gdy zostaną wydobyte, wszystko inne, cokolwiek to może być, czy to złoto, srebro, fosfor, uran, tor czy arsen, zostaje na powierzchni. … Pomyśl o tym: w dobrym scenariuszu 98% rzeczy, które są wydobywane, zostaje jako odpad.’ W Chinach, pomimo przetwarzania i wychwytywania tych pierwiastków, dziesięciolecia chemicznego nagromadzenia przedostały się do wód, co skutkuje długoterminowymi skutkami dla rozwoju poznawczego dzieci i życia zwierząt. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic pisze o jednym z </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">największych oporów wydobywczych w Europie</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protestach przeciwko projektowi Rio Tinto otwarcia kopalni litu w Serbii. Plany, które wydawały się być odłożone, </span><span style=\"font-weight: 400;\">wróciły z pełną siłą</span><span style=\"font-weight: 400;\">, gdy </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić został ponownie wybrany na prezydenta w 2022 roku. Niektórzy z głównych potencjalnych klientów Serbii dla tego projektu to rząd Olafa Scholza i UE. Podczas gdy Vučic i jego prawicowy rząd są wielokrotnie krytykowani za demontaż serbskiej demokracji, Niemcy i UE kontynuują planowaną współpracę.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Według Momčilovica, jednym z efektów tych podwójnych standardów może być dalszy spadek poparcia obywateli Serbii dla przystąpienia do UE. Serbowie obawiają się, że kraj stanie się ‘strefą ofiarną dla europejskiej zielonej transformacji’, ponieważ kluczowy wpływ na środowisko nie został znacząco uwzględniony. ‘Wydaje się, że geopolityka po raz kolejny przeważyła nad ideałami, a priorytetem jest zabezpieczenie litu w Serbii przed Chinami lub Rosją,’ pisze </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Nacjonalizm przemysłowy</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Esej Momčilovica definiuje, jak wyścig rodzi konflikt interesów w UE. Zależność Europy od dostaw rzadkich ziemi z Chin budzi obawy przed kolejną sytuacją zależności energetycznej, która, pomimo wysiłków planistycznych, jeszcze się nie zmniejszyła. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Fakt, że UE zdołała w pewnym stopniu zmniejszyć swoją zależność od rosyjskiego gazu, powinien może wskazywać na szansę również tutaj. Jednak</span> potrzeba europejskich umów wydobywczych prawdopodobnie będzie niepopularna i z pewnością wpłynie na demokratyczne zasady UE.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">W ramach tego konfliktu wartości kształtuje się rodzaj ‘nacjonalizmu przemysłowego’, który legitymizuje protekcjonizm wobec supermocarstw takich jak Chiny i Rosja. Kopalnia jest przedstawiana jako najbardziej politycznie wykonalny symbol tego ruchu, ponieważ wydobycie surowca jest najbardziej oczywistym krokiem w kierunku pożądanej niezależności. To, co nie jest wspomniane, to jak Europa wciąż byłaby niemal całkowicie zależna od Chin w zakresie potrzeb przetwórczych.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">UE została zaskoczona, próbując przejąć kontrolę nad towarem, którego technologia przetwarzania została określona dziesięciolecia temu. A w tej dość daremnej walce zniknęły również możliwości innych rozwiązań. Badania nad rzadkimi ziemiami były chronicznie niedoceniane. I jak dotąd nikt nie znalazł skutecznego sposobu na recykling baterii litowo-jonowych. Gdzieś po drodze rzeczywisty cel wydobycia tych materiałów – nadzieja na przyszłość wolną od paliw kopalnych i zieloną – został pogrzebany.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:08:51.941",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Podczas gdy Chiny wkraczają w swoją piątą dekadę wydobywania rzadkich ziem i surowców, Europa pozostaje uwięziona pomiędzy nacjonalistycznymi priorytetami przemysłowymi a zasadami demokratycznymi.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:09:10.18",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Сляпата улица?",
                key:"uid": string:"bc80898d-544c-4052-9ce0-59d9b3bb926d",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Церий, празеодим, скандий – сребристи, ковки, запалими, изключително универсални. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Слушайки отново Джули Клингер</a>, автор на </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, в разговор с Миша Глени, на Виенския хуманитарен фестивал 2024, не може да не усетите тръпката от редките земи заради тяхното влияние върху възобновяемите източници. Тези материали са изобилно присъстващи в ежедневието: захранвайки всичко от телефони и вейп устройства до вятърни турбини и електрически превозни средства, които позволяват зелената трансформация.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Индустриите зад добива и преработката на тези метали работеха тихо дълго време. Тоест, до момента, в който японските граничари арестуваха китайски рибар през септември 2010 г. след сблъсък в оспорвани води, район, претендиран от двете нации. Когато конфликтът избухна, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">китайското правителство рязко спря износа</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> на редки земи и суровини за Япония. Резултатът беше не по-малко от глобален шок, тъй като цените на редките земи се покачиха. Този ход демонстрира доминирането на Китай, който по това време контролираше над 70% от добива и преработката на редки земи в света, предизвиквайки тревога у правителствата и компаниите по целия свят. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Днес, борбата за редки земни елементи не е просто конкуренция между глобални суперсили за суровини, за да се постигнат целите на енергийната трансформация. Тя е също така силно свързана с военните разработки по света, тъй като редките земи все повече се интегрират в съвременната оръжейна технология. Според Клингер, тук се крие истинската уязвимост на Запада, давайки САЩ за пример: ‘едно от заключенията в последния доклад на Министерството на отбраната, който проектира материалните нужди за хипотетична война с Китай до 2027 г., беше, че това няма да е осъществимо, защото толкова много от важните компоненти за отбранителните технологии идват от Китай.’ Нейното смело изказване разкрива колко дълбоко индустрията на редките земи прониква в бъдещето на всички технологии и как настоящите западни опити за намаляване на зависимостта са просто повърхностни.</span></p>\n<h2>Междувременно в Европа</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Първоначалният отговор на ЕС на борбата беше официалното изброяване на тези суровини, критични за зелената трансформация, през 2011 г. През 2024 г. списъкът формира основата на Закона за критичните суровини,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> обещаващ да намали зависимостта от Китай чрез ‘диверсификация на доставките’. Но как върви това? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Едно от най-големите предизвикателства на ЕС в търсенето на повече материали – може да се каже донякъде разточително – е демокрацията. Добивът на редки земи е мръсна работа и местните общности се страхуват от замърсяване и унищожаване на околната среда. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Опозицията срещу добива</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> следователно нараства в цяла Европа. И разбираемо: ‘ако 2%’ … от добиваната площ … ‘съдържа редки земни елементи, това се счита за наистина добра сделка,’ казва Клингер. ‘Когато се изкопае, всичко останало, каквото и да е то, независимо дали е злато или сребро или фосфат или уран или торий или арсеник, остава над земята. … Помислете за това: в добър сценарий, 98% от нещата, които се изкопават, остават като отпадъци.’ В Китай, въпреки преработката и улавянето на тези елементи, десетилетия на химическо натрупване са се просмукали в водоемите, което води до дългосрочни последици за когнитивното развитие на децата и животинския живот. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Предраг Момчилович пише за една от </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">най-големите минни съпротиви в Европа</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: протести срещу проекта на Рио Тинто за откриване на литиеви мини в Сърбия. Планирането, което изглеждаше, че е отложено, </span><span style=\"font-weight: 400;\">се върна с пълна сила</span><span style=\"font-weight: 400;\">, когато </span><span style=\"font-weight: 400;\">Александар Вучич беше преизбран за президент през 2022 г. Някои от основните потенциални клиенти на Сърбия за проекта са правителството на Олаф Шолц и ЕС. Докато Вучич и неговото дясно правителство са многократно критикувани за разпадане на сръбската демокрация, Германия и ЕС продължават с планираното сътрудничество.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Според Момчилович, един от ефектите на тези двойни стандарти може да бъде продължаващият спад в подкрепата на сръбските граждани за присъединяване към ЕС. Сръбските граждани се страхуват, че страната ще бъде ‘жертвена зона за европейската зелена трансформация’, тъй като критичното въздействие върху околната среда не е било значително взето под внимание. ‘Изглежда, че геополитиката отново е надделяла над идеалите, и приоритетът е да се осигури литият на Сърбия преди Китай или Русия,’ пише </span><span style=\"font-weight: 400;\">Момчилович.</span></p>\n<h2>Индустриален национализъм</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Есето на Момчилович определя как борбата повдига конфликт на интереси в ЕС. Зависимостта на Европа от доставките на редки земи от Китай създава страх от поредната ситуация на енергийна зависимост, която, въпреки усилията за планиране, все още не е намаляла. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Фактът, че ЕС е успял да намали зависимостта си от руския газ до известна степен, би трябвало да индикира възможност и тук. Въпреки това,</span> необходимостта от европейски споразумения за добив вероятно ще бъде непопулярна и без съмнение ще натисне върху демократичните принципи на ЕС.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">В рамките на този конфликт на ценности се формира вид ‘индустриален национализъм’, който легитимира протекционизма срещу суперсили като Китай и Русия. Мината се представя като най-политически жизнеспособен символ за това движение, тъй като добивът на суровината е най-очевидната стъпка към желаната независимост. Какво обаче не се споменава, е как Европа все още ще бъде почти напълно зависима от Китай за своите нужди от преработка.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">ЕС беше изненадан в опитите си да завземе властта над стока, чиято технология за преработка беше определена преди десетилетия. И в тази доста безполезна борба, възможностите за други решения също изчезнаха. Изследванията за редките земи са хронично подценявани. И досега никой не е предложил ефективен начин за рециклиране на литиево-йонни батерии. Някъде по пътя, действителната цел на добива на тези материали – надеждата за бъдеще без въглища и зелено – беше погребана.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:23:12.187",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Докато Китай навлиза в петото си десетилетие на добив на редки земи и суровини, Европа остава затънала между националистични индустриални приоритети и демократични принципи.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"bg",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:23:30.177",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Una scarpinata senza uscita?",
                key:"uid": string:"caf0a1de-8639-464a-b475-d1ca2ee1097a",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerio, praseodimio, scandio – argentati, malleabili, infiammabili, straordinariamente versatili. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Ascoltando di nuovo Julie Klinger</a>, autrice di </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, in conversazione con Misha Glenny, al Vienna Humanities Festival 2024, non si può fare a meno di sentire l'emozione delle terre rare per il loro impatto sulle energie rinnovabili. Questi materiali sono abbondantemente presenti nella vita quotidiana: alimentano tutto, dai telefoni e penne per svapare alle turbine eoliche e veicoli elettrici che abilitano la transizione verde.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Le industrie dietro l'estrazione e la lavorazione di questi metalli hanno operato silenziosamente per molto tempo. Fino a quando, nel settembre 2010, le guardie costiere giapponesi hanno arrestato un pescatore cinese dopo una collisione in acque contese, un'area rivendicata da entrambe le nazioni. Quando è scoppiato il conflitto, il </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">governo cinese ha bruscamente interrotto le sue esportazioni</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> di terre rare e materie prime verso il Giappone. Il risultato è stato niente meno che uno shock globale, poiché i prezzi delle terre rare sono schizzati alle stelle. La mossa ha dimostrato il dominio della Cina, che a quel punto controllava oltre il 70% dell'estrazione e lavorazione delle terre rare nel mondo, sollevando campanelli d'allarme per governi e aziende in tutto il mondo. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Oggi, la corsa agli elementi delle terre rare non è semplicemente una competizione tra superpotenze globali per le materie prime necessarie a raggiungere gli obiettivi di transizione energetica. È anche fortemente collegata agli sviluppi militari in tutto il mondo, poiché le terre rare sono sempre più integrate nella tecnologia delle armi moderne. Secondo Klinger, qui risiede la vera vulnerabilità dell'Occidente, prendendo come esempio gli Stati Uniti: ‘una delle conclusioni nel recente rapporto del Dipartimento della Difesa, che ha proiettato le necessità materiali per una guerra ipotetica con la Cina entro il 2027, era che non sarebbe stato fattibile, perché così tanti dei componenti importanti per le tecnologie di difesa provengono dalla Cina.’ La sua audace osservazione rivela quanto profondamente l'industria delle terre rare incida sul futuro di tutta la tecnologia e come i tentativi attuali dell'Occidente di ridurre la dipendenza siano solo graffi sulla superficie. </span></p>\n<h2>Nel frattempo in Europa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">La risposta iniziale dell'UE alla corsa è stata l'elenco ufficiale di quelle materie prime critiche per la transizione verde nel 2011. Nel 2024, l'elenco ha costituito la base del Critical Raw Materials Act,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> promettendo di ridurre la dipendenza dalla Cina ‘diversificando l'offerta’. Ma come sta andando? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Uno dei maggiori ostacoli dell'UE nella ricerca di più materiali – si potrebbe dire in modo un po' sfarzoso – è la democrazia. L'estrazione delle terre rare è un affare sporco e le comunità locali temono inquinamento e distruzione ambientale. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">L'opposizione all'estrazione</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> sta quindi crescendo in tutta Europa. E comprensibilmente: ‘se il 2%’ … di un'area estratta … ‘contiene elementi delle terre rare, questo è considerato un affare davvero buono,’ dice Klinger. ‘Quando viene estratto, tutto il resto, qualunque cosa sia, che si tratti di oro o argento o fosfato o uranio o torio o arsenico, viene lasciato in superficie. … Pensateci: in uno scenario positivo, il 98% delle cose che vengono estratte viene lasciato indietro come rifiuto.’ In Cina, nonostante la lavorazione e la cattura di questi elementi, decenni di accumulo chimico sono finiti nei corsi d'acqua, con conseguenze a lungo termine sullo sviluppo cognitivo dei bambini e sulla vita animale. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic scrive su una delle </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">maggiori resistenze minerarie in Europa</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: proteste contro il progetto di Rio Tinto per aprire miniere di litio in Serbia. I piani, che sembravano essere stati accantonati, </span><span style=\"font-weight: 400;\">sono tornati in piena forza</span><span style=\"font-weight: 400;\"> quando </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić è stato rieletto presidente nel 2022. Alcuni dei principali clienti prospettici della Serbia per il progetto sono il governo di Olaf Scholz e l'UE. Mentre Vučic e il suo governo di destra sono ripetutamente criticati per aver smantellato la democrazia serba, la Germania e l'UE continuano con la collaborazione pianificata.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Secondo Momčilovic, uno degli effetti di questi doppi standard potrebbe essere il continuo declino del sostegno dei cittadini serbi per l'adesione all'UE. I serbi temono che il paese diventi ‘una zona sacrificiale per la transizione verde europea’, poiché l'impatto ambientale cruciale non è stato considerato in modo significativo. ‘Sembra che la geopolitica abbia ancora una volta prevalso sugli ideali, e la priorità è garantire il litio della Serbia prima della Cina o della Russia,’ scrive </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Nazionalismo industriale</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Il saggio di Momčilovic definisce come la corsa sollevi un conflitto di interessi nell'UE. La dipendenza dell'Europa dalle forniture di terre rare dalla Cina sta creando paura di un'altra situazione di dipendenza energetica, che, nonostante gli sforzi di pianificazione, non è ancora diminuita. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Il fatto che l'UE sia riuscita a ridurre la sua dipendenza dal gas russo in una certa misura dovrebbe forse indicare un'opportunità anche qui. Tuttavia,</span> la necessità di accordi minerari europei sarà probabilmente impopolare e senza dubbio metterà alla prova i principi democratici dell'UE.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">All'interno di questo conflitto di valori, si sta formando un tipo di ‘nazionalismo industriale’, che legittima il protezionismo contro superpotenze come Cina e Russia. La miniera viene presentata come il simbolo politicamente più fattibile per questo movimento, poiché l'estrazione della materia prima è il passo più ovvio verso l'indipendenza desiderata. Ciò che non viene menzionato, tuttavia, è come l'Europa sarebbe ancora quasi completamente dipendente dalla Cina per le sue esigenze di lavorazione.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">L'UE è stata colta di sorpresa nel tentativo di esercitare potere su una merce la cui tecnologia di lavorazione è stata determinata decenni fa. E in quella lotta piuttosto futile, le possibilità di altre soluzioni sono scomparse. La ricerca sulle terre rare è stata cronologicamente sottovalutata. E finora nessuno ha trovato un modo efficace per riciclare le batterie agli ioni di litio. Da qualche parte lungo la strada, lo scopo reale di estrarre questi materiali – la speranza di un futuro senza combustibili fossili e verde – è stato sepolto.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:37:57.039",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Mentre la Cina entra nel suo quinto decennio di estrazione di terre rare e materie prime, l'Europa rimane bloccata tra le priorità industriali nazionalistiche e i principi democratici.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"it",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:38:10.909",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Kuollut päätepiste?",
                key:"uid": string:"d53f0b0a-fb15-4333-80da-077386bb81a2",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Cerium, praseodyymi, skandium – hopeiset, muovattavat, syttyvät, jännittävän monipuoliset. <a href=\"https://www.eurozine.com/excitement-over-rare-elements/\">Kuunnellessasi takaisin Julie Klinger</a>:n, <span style=\"font-weight: 400;\">teoksen </span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Rare Earth Frontiers</span></i><span style=\"font-weight: 400;\">, keskustelua Misha Glennyn kanssa Wienin humanististen tieteiden festivaalilla 2024, ei voi olla tuntematta harvinaisten maametallien jännitystä niiden vaikutuksesta uusiutuviin energialähteisiin. Nämä materiaalit ovat runsaasti läsnä päivittäisessä elämässä: voimanlähteenä kaikelle puhelimista ja höyryttimistä tuuliturbiineihin ja sähköajoneuvoihin, jotka mahdollistavat vihreän siirtymän.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Teollisuus, joka on taustalla näiden metallien kaivamisessa ja käsittelyssä, toimi pitkään hiljaa. Siihen asti, kunnes japanilaiset rannikkovartiostot pidättivät kiinalaisen kalastajan syyskuussa 2010 kiistellyillä vesillä, alueella, jota molemmat kansakunnat vaativat. Kun konflikti syttyi, </span><a href=\"https://www.weforum.org/stories/2023/10/japan-rare-earth-minerals/\"><span style=\"font-weight: 400;\">kiinalainen hallitus katkaisi äkillisesti vientinsä</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> harvinaisista maametalleista ja raaka-aineista Japaniin. Tuloksena oli ei enempää eikä vähempää kuin globaali shokki, kun harvinaisten maametallien hinnat nousivat. Tämä siirto osoitti Kiinan hallitsevuuden, sillä sillä oli tuolloin yli 70 % maailman harvinaisten maametallien kaivamisesta ja käsittelystä, mikä herätti hälytyskelloja hallituksille ja yrityksille ympäri maailmaa. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Tänään, kilpailu harvinaisten maametallien puolesta ei ole pelkästään kilpailua globaalien suurvaltojen välillä raaka-aineista energiasiirtymätavoitteiden saavuttamiseksi. Se on myös vahvasti yhteydessä sotilaallisiin kehityksiin ympäri maailmaa, sillä harvinaisia maametalleja integroidaan yhä enemmän nykyaikaiseen aseiden teknologiaan. Klinger mukaan tässä piilee lännen todellinen haavoittuvuus, ottaen Yhdysvallat esimerkkinä: ‘yksi johtopäätöksistä äskettäin julkaistussa puolustusministeriön raportissa, joka ennusti materiaalitarpeet hypoteettiselle sodalle Kiinan kanssa vuoteen 2027 mennessä, oli se, että se ei olisi toteutettavissa, koska niin suuri osa tärkeistä komponenteista puolustusteknologioissa tulee Kiinasta.’ Hänen rohkea huomautuksensa paljastaa, kuinka syvälle harvinaisten maametallien teollisuus ulottuu kaikkien teknologioiden tulevaisuuteen, ja kuinka nykyiset lännen yritykset vähentää riippuvuutta raaputtavat vain pintaa. </span></p>\n<h2>Samaan aikaan Euroopassa</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">EU:n alkuperäinen vastaus kilpailuun oli virallisesti luetella ne raaka-aineet, jotka ovat kriittisiä vihreälle siirtymälle vuonna 2011. Vuonna 2024 lista muodosti perustan kriittisten raaka-aineiden laille,</span><span style=\"font-weight: 400;\"> jossa luvattiin vähentää riippuvuutta Kiinasta ‘monipuolistamalla tarjontaa’. Mutta miten se etenee? </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Yksi EU:n suurimmista esteistä materiaalien hankinnassa – voisi sanoa melko ylellisesti – on demokratia. Harvinaisten maametallien kaivaminen on likaista liiketoimintaa, ja paikalliset yhteisöt pelkäävät saastumista ja ympäristön tuhoutumista. </span><a href=\"https://www.investigate-europe.eu/posts/local-communities-europe-new-mines-critical-raw-materials\"><span style=\"font-weight: 400;\">Vastustus kaivamista vastaan</span></a><span style=\"font-weight: 400;\"> on siksi kasvamassa ympäri Eurooppaa. Ja ymmärrettävästi: ‘jos 2 %’ … kaivettavasta alueesta … ‘sisältää harvinaisia maametalleja, se on todella hyvä diili,’ sanoo Klinger. ‘Kun se kaivetaan ylös, kaikki muu, mitä se on, olipa se kultaa, hopeaa, fosfaattia, uraania, toriumia tai arseenia, jää maan pinnalle. … Ajattele sitä: hyvissä olosuhteissa 98 % kaivetusta tavarasta jää jätteenä.’ Kiinassa, huolimatta näiden elementtien käsittelystä ja talteenotosta, vuosikymmenten kemiallinen kertymä on päätynyt vesistöihin, mikä on johtanut pitkäaikaisiin vaikutuksiin lasten kognitiiviseen kehitykseen ja eläinelämään. </span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Predrag Momčilovic kirjoittaa yhdestä </span><a href=\"https://www.eurozine.com/the-battle-over-serbias-lithium/\"><span style=\"font-weight: 400;\">Euroopan suurimmista kaivoksen vastustuksista</span></a><span style=\"font-weight: 400;\">: protesteista Rio Tinton hankkeita vastaan avata litiumkaivoksia Serbiassa. Suunnitelmat, jotka olivat ilmeisesti jääneet tauolle, </span><span style=\"font-weight: 400;\">palasivat täyteen voimaan</span><span style=\"font-weight: 400;\">, kun </span><span style=\"font-weight: 400;\">Aleksandar Vučić valittiin uudelleen presidentiksi vuonna 2022. Jotkut Serbian pääasiallisista potentiaalisista asiakkaita hankkeelle ovat Olaf Scholzin hallitus ja EU. Vaikka Vučiciä ja hänen oikeistohallitustaan kritisoidaan toistuvasti Serbian demokratian purkamisesta, Saksa ja EU jatkavat suunniteltua yhteistyötä.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovicin mukaan yksi näiden kaksoisstandardien vaikutuksista voisi olla Serbian kansalaisten tuen jatkuva väheneminen EU:hun liittymiselle. Serbian kansalaiset pelkäävät, että maasta tulee ‘uhrausalue Euroopan vihreälle siirtymälle’, sillä keskeisiä ympäristövaikutuksia ei ole merkittävästi otettu huomioon. ‘Vaikuttaa siltä, että geopoliittiset asiat ovat jälleen kerran voittaneet ihanteet, ja prioriteetti on varmistaa Serbian litium ennen Kiinaa tai Venäjää,’ kirjoittaa </span><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovic.</span></p>\n<h2>Teollinen nationalism</h2>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Momčilovicin essee määrittelee, kuinka kilpailu herättää eturistiriitoja EU:ssa. Euroopan riippuvuus harvinaisten maametallien toimituksista Kiinasta luo pelkoa vielä yhdestä energiariippuvuustilanteesta, joka, huolimatta suunnitteluyrityksistä, ei ole vielä vähentynyt. </span><span style=\"font-weight: 400;\">Se, että EU on onnistunut vähentämään riippuvuuttaan Venäjän kaasusta jossain määrin, saattaa viitata mahdollisuuteen myös tässä. Kuitenkin,</span> eurooppalaisten kaivossopimusten tarve tulee todennäköisesti olemaan epäsuosittu ja epäilemättä painaa EU:n demokraattisia periaatteita.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Tässä arvojen konfliktissa muodostuu eräänlainen ‘teollinen nationalism’, joka oikeuttaa protektionismin suurvaltoja, kuten Kiinaa ja Venäjää, vastaan. Kaivosta esitetään tämän liikkeen poliittisesti elinkelpoisimpana symbolina, sillä raaka-aineen kaivaminen on ilmeisin askel kohti toivottua itsenäisyyttä. Kuitenkin, mitä ei mainita, on se, kuinka Eurooppa olisi silti lähes täysin riippuvainen Kiinasta käsittelytarpeidensa osalta.</span></p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">EU on jäänyt lyhyeksi yrittäessään ottaa valtaa hyödykkeestä, jonka käsittelyteknologia määriteltiin vuosikymmeniä sitten. Ja tässä melko turhassa taistelussa mahdollisuudet muille ratkaisuilla ovat myös kadonneet. Tutkimus harvinaisista maametalleista on ollut kroonisesti aliarvostettua. Ja kukaan ei ole toistaiseksi keksinyt tehokasta tapaa kierrättää litiumioniakkuja. Jossain vaiheessa kaivamisen todellinen tarkoitus – toive fossiilivapaasta ja vihreästä tulevaisuudesta – on haudattu.</span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:48:42.591",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"Kun Kiina siirtyy viidenteen vuosikymmeneensä harvinaisten maametallien ja raaka-aineiden hyödyntämisessä, Eurooppa on jumissa kansallismielisten teollisuusprioriteettien ja demokraattisten periaatteiden välissä.",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fi",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:49:01.629",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Скок на мртвом крају?",
                key:"uid": string:"e4ca453f-8454-4b88-a224-a33521ecbb26",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayv4bnsya2dqrxrshw6r7x2a4w",
                key:"createdAt": string:"2025-02-17T07:25:14.141",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vaywdojbm6uiarlklvpz2udn4ug",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sr",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            }
        ],
        key:"totalCount": number:21,
        key:"__typename": string:"ContentItemTranslationsConnection"
    },
    key:"__typename": string:"ContentItem"
}