REPCO

{
    key:"uid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
    key:"title": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"EU fiscal rules are slowing down Lithuania funding its defences against Russia"
        }
    },
    key:"subtitle": {
        key:"en": {
            key:"value": string:""
        }
    },
    key:"summary": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<I>Baltic countries like Lithuania want to spend more money on defence to help counter the Russian threat, but the European Union’s strict spending laws are standing in the way.</I>"
        }
    },
    key:"content": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"<p>In light of an increasing Russian threat, Lithuanian political leaders<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> announced</a> they intend to drastically increase national defence spending in order to reach their military goals by 2030</p>\n<p>instead of 2040. However, as this would involve the Lithuanian government taking on</p>\n<p>substantial loans, it is likely Lithuania will breach EU fiscal policy. Although the importance of fiscal responsibility cannot be understated, the need for countries on Europe’s Eastern front to protect their borders is much more pressing. The European Commission must take action to ensure member states on the frontline have the flexibility to protect themselves.</p>\n<p>Squeezed between Russia’s Kaliningrad exclave and Belarus, Lithuania and its Baltic</p>\n<p>brothers Latvia and Estonia constantly feel the imminent threat of the Kremlin’s aggression.</p>\n<p>For them, this threat is existential. Hence, it comes as no surprise they prioritise defence spending over all else. Lithuanian President Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> stated</a> his country should spend “as much as it takes” to form a military division by 2030. However, at the current pace, full capacity will not be achieved until 2036 at the earliest.</p>\n<p>To speed up this process, Lithuania would need to spend as much as 5 to 5.5 percent of its GDP on defence annually. The challenge lies in the EU’s<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stability and Growth Pact</a> (SGP), which is a set of economic and fiscal requirements EU member states must meet to ensure responsible budgeting.</p>\n<p>The SGP dictates government debt-to-GDP ratio must remain below 60 percent and budget deficit-to-GDP ratio below three percent. To reach the desired defence spending, Lithuania must certainly borrow significant sums of money on the domestic and international market, inevitably breaching the EU’s fiscal rules and possibly becoming subject to sanctions. The</p>\n<p>SGP needs a defence expenditure clause to exempt countries like Lithuania from breaching it by spending on defence.</p>\n<p>Against the backdrop of dramatic developments in the Ukraine war, as well as Donald Trump’s re-election, it is imperative EU and NATO members ramp up defence spending. To accomplish this, the EU must revise its fiscal policy. It is inexcusable that countries facing the most significant security threats and showing the greatest political will to address them face artificial barriers from Brussels.</p>\n<p>After Russia invaded Ukraine in 2022, the European Defence Agency (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> reported</a> record high defence spending among EU member states. In 2024, most have now reached or are inching closer to the traditional norm of 2 percent of GDP. However, as Estonian Prime</p>\n<p>Minister Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> highlighted</a>, this norm no longer suffices. Instead, 2.5 percent should be the benchmark. Unfortunately, this is unattainable for most member states, regardless of their</p>\n<p>political will. As the EU-wide response to the Russian invasion showed, commitment is not the biggest issue. Financial constraints are.</p>\n<p>Whether it is constructing a<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> border defence line</a> or navigating<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> constitutional restrictions</a>,</p>\n<p>financial constraints lie at the core of most defence-related challenges. For that reason, the EU must provide its member states with an extra incentive and the necessary fiscal flexibility to strengthen their defence capabilities. To achieve this, the European Commission should implement a defence expenditure clause within the Stability and Growth Pact which would allow a temporary exemption of the deficit for defence-related spending.</p>\n<p>The clause would accommodate and support the Lithuanians who, as the first line of defence, are protecting pan-European interests by safeguarding the stability of its borders in dire times. Additionally, it would be a welcome stimulus for other member states to nurture a sense of urgency and make those long-overdue investments in the defence sector.</p>\n<p>Naturally, the exemption should have clear limits and conditions to ensure fiscal stability and responsibility, such as capping the exemption amount and defining a specific time frame.</p>\n<p>However, for the measure to be effective, excessive stringency must also be avoided. After all, we must not lose sight of what matters most: a free, safe and secure Europe.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> is Policy Fellow with Young Voices and Vilnius University graduate, specializing in Eastern European and Russian affairs.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>\n"
        }
    },
    key:"titleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"Правилата на ЕС за фискалната политика забавят Литва да финансира защитата си срещу Русия",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"Pravidla fiskální politiky EU zpomalují Litvu v financování její obrany proti Rusku",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"EU-Fiskalregeln bremsen Litauen bei der Finanzierung seiner Verteidigung gegen Russland",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"Οι δημοσιονομικοί κανόνες της ΕΕ επιβραδύνουν τη Λιθουανία να χρηματοδοτήσει τις άμυνές της κατά της Ρωσίας",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"EU fiscal rules are slowing down Lithuania funding its defences against Russia",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"Las reglas fiscales de la UE están ralentizando la financiación de Lituania para sus defensas contra Rusia.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"EU:n finanssipoliittiset säännöt hidastavat Liettuan puolustusrahoitusta Venäjää vastaan",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"Les règles fiscales de l'UE ralentissent le financement par la Lituanie de ses défenses contre la Russie",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"EU fiskalna pravila usporavaju Litvaniju u financiranju svojih obrambenih kapaciteta protiv Rusije",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"Az EU költségvetési szabályai lelassítják Litvánia védelmi finanszírozását Oroszország ellen",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"Le regole fiscali dell'UE stanno rallentando il finanziamento della Lituania per le sue difese contro la Russia",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"EU-fiscale regels vertragen Litouwen bij het financieren van zijn verdediging tegen Rusland",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"Zasady fiskalne UE spowalniają Litwę w finansowaniu jej obrony przed Rosją",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"As regras fiscais da UE estão atrasando a Lituânia em financiar suas defesas contra a Rússia",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"Regulile fiscale ale UE încetinesc Lituania în finanțarea apărării sale împotriva Rusiei",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"Правила фискальной политики ЕС замедляют финансирование Литвы для защиты от России",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"Pravidlá EÚ v oblasti hospodárskej politiky spomaľujú Litvu pri financovaní jej obrany proti Rusku",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"EU:s finansregler bromsar Litauen från att finansiera sitt försvar mot Ryssland",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"AB mali kuralları, Litvanya'nın Rusya'ya karşı savunmalarını finanse etmesini yavaşlatıyor.",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"Правила фіскальної політики ЄС уповільнюють фінансування Литви для захисту від Росії",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        }
    },
    key:"subtitleTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"summaryTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<i>Балтийските страни като Литва искат да похарчат повече пари за отбрана, за да помогнат в борбата с руската заплаха, но строгите разходни закони на Европейския съюз стоят на пътя.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<i>Baltské země jako Litva chtějí utratit více peněz na obranu, aby pomohly čelit ruské hrozbě, ale přísné výdajové zákony Evropské unie jim v tom brání.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<i>Die baltischen Länder wie Litauen wollen mehr Geld für die Verteidigung ausgeben, um der russischen Bedrohung entgegenzuwirken, aber die strengen Ausgabengesetze der Europäischen Union stehen im Weg.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<i>Οι χώρες της Βαλτικής όπως η Λιθουανία θέλουν να ξοδέψουν περισσότερα χρήματα για την άμυνα προκειμένου να βοηθήσουν στην αντιμετώπιση της ρωσικής απειλής, αλλά οι αυστηροί νόμοι δαπανών της Ευρωπαϊκής Ένωσης στέκονται εμπόδιο.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<i>Baltic countries like Lithuania want to spend more money on defence to help counter the Russian threat, but the European Union’s strict spending laws are standing in the way.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<i>Los países bálticos como Lituania quieren gastar más dinero en defensa para ayudar a contrarrestar la amenaza rusa, pero las estrictas leyes de gasto de la Unión Europea están interponiéndose en el camino.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<i>Balttilaiset maat, kuten Liettua, haluavat käyttää enemmän rahaa puolustukseen auttaakseen torjumaan Venäjän uhkaa, mutta Euroopan unionin tiukat kulutuslait estävät tätä.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<i>Les pays baltes comme la Lituanie veulent dépenser plus d'argent pour la défense afin d'aider à contrer la menace russe, mais les strictes lois de dépenses de l'Union européenne se dressent sur leur chemin.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<i>Baltijske zemlje poput Litvanije žele potrošiti više novca na obranu kako bi pomogle u suprotstavljanju ruskoj prijetnji, ali strogi zakoni o potrošnji Europske unije stoje na putu.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<i>A balti államok, mint Litvánia, több pénzt szeretnének költeni a védelemre, hogy segítsenek ellensúlyozni az orosz fenyegetést, de az Európai Unió szigorú költési törvényei akadályozzák ezt.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<i>I paesi baltici come la Lituania vogliono spendere più soldi per la difesa per aiutare a contrastare la minaccia russa, ma le rigide leggi di spesa dell'Unione Europea si frappongono.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<i>De Baltische landen zoals Litouwen willen meer geld uitgeven aan defensie om de Russische dreiging tegen te gaan, maar de strikte uitgavenwetten van de Europese Unie staan in de weg.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<i>Kraje bałtyckie, takie jak Litwa, chcą wydawać więcej pieniędzy na obronę, aby pomóc w przeciwdziałaniu rosyjskiemu zagrożeniu, ale surowe przepisy wydatkowe Unii Europejskiej stoją na przeszkodzie.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<i>Os países bálticos, como a Lituânia, querem gastar mais dinheiro em defesa para ajudar a combater a ameaça russa, mas as rígidas leis de gastos da União Europeia estão atrapalhando.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<i>Țările baltice, cum ar fi Lituania, doresc să cheltuie mai mulți bani pentru apărare pentru a ajuta la contracararea amenințării ruse, dar legile stricte de cheltuieli ale Uniunii Europene stau în calea acestora.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<i>Baltské krajiny ako Litva chcú míňať viac peňazí na obranu, aby pomohli čeliť ruskej hrozbe, ale prísne výdavkové zákony Európskej únie im v tom bránia.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<i>Baltiska länder som Litauen vill spendera mer pengar på försvar för att hjälpa till att motverka det ryska hotet, men Europeiska unionens strikta utgiftslagar står i vägen.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<i>Litvanya gibi Baltık ülkeleri, Rus tehdidine karşı koymak için savunmaya daha fazla para harcamak istiyor, ancak Avrupa Birliği'nin katı harcama yasaları engel teşkil ediyor.</i>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"contentTranslations": {
        key:"bg": {
            key:"value": string:"<p>В светлината на нарастващата руска заплаха, литовските политически лидери<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> обявиха</a>, че имат намерение драстично да увеличат разходите за национална отбрана, за да постигнат военните си цели до 2030</p>\n<p>вместо 2040. Въпреки това, тъй като това би включвало литовското правителство да поеме</p>\n<p>значителни заеми, е вероятно Литва да наруши фискалната политика на ЕС. Въпреки че значението на фискалната отговорност не може да бъде подценявано, необходимостта от страните на Източния фронт в Европа да защитават границите си е много по-належаща. Европейската комисия трябва да предприеме действия, за да осигури на държавите членки на предната линия гъвкавост да се защитават.</p>\n<p>Стиснати между руския ексклав Калининград и Беларус, Литва и нейните балтийски</p>\n<p>братя Латвия и Естония постоянно усещат непосредствената заплаха от агресията на Кремъл.</p>\n<p>За тях тази заплаха е екзистенциална. Следователно, не е изненада, че те приоритизират разходите за отбрана над всичко друго. Литовският президент Науседа<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> заяви</a>, че страната му трябва да харчи \"толкова, колкото е необходимо\", за да формира военна дивизия до 2030. Въпреки това, при текущия темп, пълна способност няма да бъде постигната до 2036 г. най-рано.</p>\n<p>За да ускори този процес, Литва трябва да харчи между 5 и 5.5 процента от БВП си за отбрана годишно. Предизвикателството е в <a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Пакта за стабилност и растеж</a> (ПСР) на ЕС, който е набор от икономически и фискални изисквания, които държавите членки на ЕС трябва да изпълняват, за да осигурят отговорно бюджетиране.</p>\n<p>ПСР диктува, че съотношението на държавния дълг към БВП трябва да остане под 60 процента, а бюджетният дефицит към БВП под три процента. За да достигне желаните разходи за отбрана, Литва със сигурност трябва да заеме значителни суми пари на вътрешния и международния пазар, неизбежно нарушавайки фискалните правила на ЕС и възможно да стане обект на санкции. П</p>\n<p>СР се нуждае от клауза за разходите за отбрана, за да освободи страните като Литва от нарушаването му чрез разходи за отбрана.</p>\n<p>На фона на драматичните събития в Украинската война, както и преизбирането на Доналд Тръмп, е наложително страните членки на ЕС и НАТО да увеличат разходите за отбрана. За да постигне това, ЕС трябва да преразгледа фискалната си политика. Неприемливо е страните, изправени пред най-сериозните заплахи за сигурността и показващи най-голямата политическа воля да се справят с тях, да срещат изкуствени бариери от Брюксел.</p>\n<p>След като Русия нахлу в Украйна през 2022 г., Европейската агенция за отбрана (ЕАО)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> съобщи</a> за рекордно високи разходи за отбрана сред държавите членки на ЕС. През 2024 г. повечето от тях вече са достигнали или се приближават до традиционната норма от 2 процента от БВП. Въпреки това, както подчерта естонският премиер</p>\n<p>Михал<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> подчерта</a>, тази норма вече не е достатъчна. Вместо това, 2.5 процента трябва да бъде еталон. За съжаление, това е недостижимо за повечето държави членки, независимо от тяхната</p>\n<p>политическа воля. Както показа отговорът на ЕС на руската инвазия, ангажиментът не е най-голямата пречка. Финансовите ограничения са.</p>\n<p>Независимо дали става въпрос за изграждане на<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> гранична отбранителна линия</a> или навигиране<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> конституционни ограничения</a>,</p>\n<p>финансовите ограничения са в основата на повечето предизвикателства, свързани с отбраната. Поради тази причина, ЕС трябва да предостави на своите държави членки допълнителен стимул и необходимата фискална гъвкавост, за да укрепят отбранителните си способности. За да постигне това, Европейската комисия трябва да внедри клауза за разходите за отбрана в Пакта за стабилност и растеж, която да позволи временно освобождаване на дефицита за разходи, свързани с отбраната.</p>\n<p>Клаузата би подкрепила литовците, които, като първа линия на защита, защитават паневропейските интереси, като запазват стабилността на границите си в трудни времена. Освен това, това би било добре дошъл стимул за другите държави членки да развият чувство за спешност и да направят тези дългоочаквани инвестиции в сектора на отбраната.</p>\n<p>Разбира се, освобождаването трябва да има ясни ограничения и условия, за да се осигури фискална стабилност и отговорност, като например ограничаване на размера на освобождаването и определяне на конкретен времеви период.</p>\n<p>Въпреки това, за да бъде мярката ефективна, трябва да се избягва прекомерна строгост. В крайна сметка, не трябва да губим от поглед това, което е най-важно: свободна, безопасна и сигурна Европа.</p>\n<p><strong>Яспер Диц</strong> е политически сътрудник в Young Voices и завършил Вилнюския университет, специализирал в източноевропейски и руски въпроси.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"<p>Vzhledem k rostoucí ruské hrozbě oznámili litevští političtí vůdci<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\">, že</a> mají v úmyslu drasticky zvýšit výdaje na národní obranu, aby dosáhli svých vojenských cílů do roku 2030</p>\n<p>namísto roku 2040. Nicméně, protože by to zahrnovalo, že litevská vláda si vezme</p>\n<p>významné půjčky, je pravděpodobné, že Litva poruší fiskální politiku EU. Ačkoli nelze podceňovat důležitost fiskální odpovědnosti, potřeba zemí na východní frontě Evropy chránit své hranice je mnohem naléhavější. Evropská komise musí podniknout kroky, aby zajistila, že členské státy na frontové linii mají flexibilitu chránit se.</p>\n<p>Stlačena mezi ruským exklávem Kaliningrad a Běloruskem, Litva a její baltské</p>\n<p>bratři Lotyšsko a Estonsko neustále cítí bezprostřední hrozbu agresi Kremlu.</p>\n<p>Pro ně je tato hrozba existenční. Proto není překvapením, že upřednostňují výdaje na obranu před vším ostatním. Litevský prezident Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> prohlásil</a>, že jeho země by měla utratit „tolik, kolik je potřeba“ k vytvoření vojenské divize do roku 2030. Nicméně, při současném tempu nebude plné kapacity dosaženo dříve než v roce 2036.</p>\n<p>Aby se tento proces urychlil, Litva by potřebovala utratit až 5 až 5,5 procenta svého HDP na obranu ročně. Výzvou je <a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\">Pakt stability a růstu</a> (SGP) EU, což je soubor ekonomických a fiskálních požadavků, které musí členské státy EU splnit, aby zajistily odpovědné rozpočtování.</p>\n<p>SGP stanoví, že poměr vládního dluhu k HDP musí zůstat pod 60 procenty a poměr rozpočtového deficitu k HDP pod třemi procenty. Aby Litva dosáhla požadovaných výdajů na obranu, musí si jistě půjčit významné částky peněz na domácím a mezinárodním trhu, což nevyhnutelně povede k porušení fiskálních pravidel EU a možnému podrobení se sankcím. SGP potřebuje klauzuli o výdajích na obranu, aby osvobodila země jako Litva od porušování tím, že budou utrácet za obranu.</p>\n<p>Na pozadí dramatických událostí ve válce na Ukrajině, stejně jako znovuzvolení Donalda Trumpa, je nezbytné, aby členské státy EU a NATO zvýšily výdaje na obranu. Aby toho bylo dosaženo, musí EU revidovat svou fiskální politiku. Je nepřijatelné, že země čelící nejvýznamnějším bezpečnostním hrozbám a projevující největší politickou vůli je řešit, čelí umělým překážkám z Bruselu.</p>\n<p>Po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 Evropská obranná agentura (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> oznámila</a> rekordně vysoké výdaje na obranu mezi členskými státy EU. V roce 2024 většina z nich již dosáhla nebo se blíží tradičnímu normě 2 procenta HDP. Nicméně, jak zdůraznil estonský premiér Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">,</a> tato norma již nestačí. Místo toho by 2,5 procenta měly být měřítkem. Bohužel, to je nedosažitelné pro většinu členských států, bez ohledu na jejich</p>\n<p>politickou vůli. Jak ukázala reakce EU na ruskou invazi, závazek není největším problémem. Finanční omezení jsou.</p>\n<p>Ať už se jedná o výstavbu<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> obranné linie</a> nebo navigaci<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> ústavními omezeními</a>,</p>\n<p>finanční omezení leží v jádru většiny výzev souvisejících s obranou. Z tohoto důvodu musí EU poskytnout svým členským státům další pobídku a nezbytnou fiskální flexibilitu k posílení jejich obranných schopností. Aby toho bylo dosaženo, by měla Evropská komise implementovat klauzuli o výdajích na obranu v rámci Paktu stability a růstu, která by umožnila dočasné osvobození od deficitu pro výdaje související s obranou.</p>\n<p>Tato klauzule by vyhověla a podpořila Litevce, kteří jako první linie obrany chrání panevropské zájmy tím, že v těžkých časech chrání stabilitu svých hranic. Kromě toho by to byl vítaný stimul pro ostatní členské státy, aby pěstovaly pocit naléhavosti a provedly ty dlouho očekávané investice do obranného sektoru.</p>\n<p>Samozřejmě, že osvobození by mělo mít jasné limity a podmínky, aby se zajistila fiskální stabilita a odpovědnost, jako je stanovení maximální částky osvobození a definování konkrétního časového rámce.</p>\n<p>Nicméně, aby byl tento opatření účinné, je také nutné se vyhnout nadměrné přísnosti. Koneckonců, nesmíme ztratit ze zřetele, co je nejdůležitější: svobodná, bezpečná a zabezpečená Evropa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> je politický spolupracovník s Young Voices a absolvent Vilniuské univerzity, specializující se na východoevropské a ruské záležitosti.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"<p>Angesichts einer zunehmenden russischen Bedrohung haben litauische politische Führer<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> angekündigt</a>, dass sie beabsichtigen, die nationalen Verteidigungsausgaben drastisch zu erhöhen, um ihre militärischen Ziele bis 2030 zu erreichen</p>\n<p>anstatt bis 2040. Da dies jedoch bedeuten würde, dass die litauische Regierung erhebliche Kredite aufnehmen muss, ist es wahrscheinlich, dass Litauen die EU-Fiskalpolitik verletzen wird. Obwohl die Bedeutung der fiskalischen Verantwortung nicht unterschätzt werden kann, ist die Notwendigkeit für Länder an Europas Ostgrenze, ihre Grenzen zu schützen, viel dringlicher. Die Europäische Kommission muss Maßnahmen ergreifen, um sicherzustellen, dass die Mitgliedstaaten an der Frontlinie die Flexibilität haben, sich selbst zu schützen.</p>\n<p>Eingeklemmt zwischen Russlands Exklave Kaliningrad und Weißrussland spüren Litauen und seine baltischen</p>\n<p>Brüder Lettland und Estland ständig die drohende Bedrohung durch die Aggression des Kremls.</p>\n<p>Für sie ist diese Bedrohung existenziell. Daher ist es keine Überraschung, dass sie die Verteidigungsausgaben über alles andere priorisieren. Der litauische Präsident Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> erklärte</a>, sein Land sollte „so viel ausgeben, wie nötig ist“, um bis 2030 eine Militärdivision zu bilden. Allerdings wird bei dem aktuellen Tempo die volle Kapazität frühestens 2036 erreicht.</p>\n<p>Um diesen Prozess zu beschleunigen, müsste Litauen jährlich bis zu 5 bis 5,5 Prozent seines BIP für die Verteidigung ausgeben. Die Herausforderung liegt im<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stabilitäts- und Wachstumspakt</a> (SGP) der EU, der eine Reihe von wirtschaftlichen und fiskalischen Anforderungen festlegt, die die EU-Mitgliedstaaten erfüllen müssen, um eine verantwortungsvolle Haushaltsführung sicherzustellen.</p>\n<p>Der SGP schreibt vor, dass das Verhältnis von Staatsverschuldung zu BIP unter 60 Prozent und das Verhältnis von Haushaltsdefizit zu BIP unter drei Prozent bleiben muss. Um die gewünschten Verteidigungsausgaben zu erreichen, muss Litauen sicherlich erhebliche Geldsummen auf dem inländischen und internationalen Markt aufnehmen, was zwangsläufig zu einem Verstoß gegen die fiskalischen Regeln der EU führen und möglicherweise Sanktionen nach sich ziehen könnte. Der</p>\n<p>SGP benötigt eine Klausel für Verteidigungsausgaben, um Länder wie Litauen von einem Verstoß gegen ihn durch Ausgaben für die Verteidigung auszunehmen.</p>\n<p>Vor dem Hintergrund dramatischer Entwicklungen im Ukraine-Krieg sowie der Wiederwahl von Donald Trump ist es unerlässlich, dass die EU- und NATO-Mitglieder die Verteidigungsausgaben erhöhen. Um dies zu erreichen, muss die EU ihre Fiskalpolitik überarbeiten. Es ist inakzeptabel, dass Länder, die mit den bedeutendsten Sicherheitsbedrohungen konfrontiert sind und den größten politischen Willen zeigen, diese anzugehen, künstlichen Barrieren aus Brüssel gegenüberstehen.</p>\n<p>Nachdem Russland 2022 in die Ukraine einmarschiert ist, hat die Europäische Verteidigungsagentur (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> berichtet</a>, dass die Verteidigungsausgaben unter den EU-Mitgliedstaaten auf einem Rekordhoch sind. Im Jahr 2024 haben die meisten nun die traditionelle Norm von 2 Prozent des BIP erreicht oder nähern sich ihr. Allerdings, wie der estnische Ministerpräsident Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> hervorgehoben hat</a>, reicht diese Norm nicht mehr aus. Stattdessen sollten 2,5 Prozent der Maßstab sein. Leider ist dies für die meisten Mitgliedstaaten unerreichbar, unabhängig von ihrem</p>\n<p>politischen Willen. Wie die EU-weite Reaktion auf die russische Invasion gezeigt hat, ist das Engagement nicht das größte Problem. Finanzielle Einschränkungen sind es.</p>\n<p>Ob es um den Bau einer<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> Grenzverteidigungslinie</a> oder um die Navigation durch<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> verfassungsrechtliche Einschränkungen</a> geht,</p>\n<p>liegen finanzielle Einschränkungen im Kern der meisten verteidigungsbezogenen Herausforderungen. Aus diesem Grund muss die EU ihren Mitgliedstaaten einen zusätzlichen Anreiz und die notwendige fiskalische Flexibilität bieten, um ihre Verteidigungsfähigkeiten zu stärken. Um dies zu erreichen, sollte die Europäische Kommission eine Klausel für Verteidigungsausgaben im Stabilitäts- und Wachstumspakt implementieren, die eine vorübergehende Ausnahme vom Defizit für verteidigungsbezogene Ausgaben ermöglichen würde.</p>\n<p>Die Klausel würde die Litauer unterstützen, die als erste Verteidigungslinie die paneuropäischen Interessen schützen, indem sie in schwierigen Zeiten die Stabilität ihrer Grenzen sichern. Darüber hinaus wäre es ein willkommener Anreiz für andere Mitgliedstaaten, ein Gefühl der Dringlichkeit zu entwickeln und die längst überfälligen Investitionen im Verteidigungssektor zu tätigen.</p>\n<p>Natürlich sollte die Ausnahme klare Grenzen und Bedingungen haben, um fiskalische Stabilität und Verantwortung sicherzustellen, wie z.B. eine Obergrenze für den Ausnahmewert und die Definition eines bestimmten Zeitrahmens.</p>\n<p>Um jedoch wirksam zu sein, muss auch übermäßige Strenge vermieden werden. Schließlich dürfen wir nicht aus den Augen verlieren, was am wichtigsten ist: ein freies, sicheres und geschütztes Europa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> ist Policy Fellow bei Young Voices und Absolvent der Universität Vilnius, spezialisiert auf osteuropäische und russische Angelegenheiten.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"<p>Λαμβάνοντας υπόψη την αυξανόμενη ρωσική απειλή, οι πολιτικοί ηγέτες της Λιθουανίας<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> ανακοίνωσαν</a> ότι σκοπεύουν να αυξήσουν δραστικά τις δαπάνες εθνικής άμυνας προκειμένου να επιτύχουν τους στρατιωτικούς τους στόχους μέχρι το 2030</p>\n<p>αντί για το 2040. Ωστόσο, καθώς αυτό θα περιλαμβάνει την ανάληψη σημαντικών δανείων από την κυβέρνηση της Λιθουανίας, είναι πιθανό η Λιθουανία να παραβιάσει την πολιτική δημοσιονομικής πειθαρχίας της ΕΕ. Αν και η σημασία της δημοσιονομικής ευθύνης δεν μπορεί να υποτιμηθεί, η ανάγκη για χώρες στην ανατολική πλευρά της Ευρώπης να προστατεύσουν τα σύνορά τους είναι πολύ πιο επείγουσα. Η Ευρωπαϊκή Επιτροπή πρέπει να αναλάβει δράση για να διασφαλίσει ότι τα κράτη μέλη στην πρώτη γραμμή έχουν την ευελιξία να προστατεύσουν τον εαυτό τους.</p>\n<p>Σφιγμένα ανάμεσα στην ρωσική εξκλάβη του Καλίνινγκραντ και τη Λευκορωσία, η Λιθουανία και οι βαλτικές αδελφές της, η Λετονία και η Εσθονία, αισθάνονται συνεχώς την άμεση απειλή της επιθετικότητας του Κρεμλίνου.</p>\n<p>Για αυτούς, αυτή η απειλή είναι υπαρξιακή. Έτσι, δεν προκαλεί έκπληξη το γεγονός ότι δίνουν προτεραιότητα στις δαπάνες άμυνας πάνω από όλα τα άλλα. Ο Λιθουανός Πρόεδρος Ναουσέδα<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> δήλωσε</a> ότι η χώρα του θα πρέπει να δαπανήσει «όσα χρειαστεί» για να σχηματίσει μια στρατιωτική διεύθυνση μέχρι το 2030. Ωστόσο, με τον τρέχοντα ρυθμό, η πλήρης ικανότητα δεν θα επιτευχθεί πριν το 2036 το νωρίτερο.</p>\n<p>Για να επιταχυνθεί αυτή η διαδικασία, η Λιθουανία θα χρειαστεί να δαπανήσει όσο το 5 έως 5,5 τοις εκατό του ΑΕΠ της για την άμυνα ετησίως. Η πρόκληση έγκειται στο<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης</a> (ΣΣΑ) της ΕΕ, το οποίο είναι ένα σύνολο οικονομικών και δημοσιονομικών απαιτήσεων που πρέπει να πληρούν τα κράτη μέλη της ΕΕ για να διασφαλίσουν υπεύθυνο προϋπολογισμό.</p>\n<p>Το ΣΣΑ επιβάλλει ο λόγος του κρατικού χρέους προς το ΑΕΠ να παραμένει κάτω από το 60 τοις εκατό και ο λόγος του δημοσιονομικού ελλείμματος προς το ΑΕΠ κάτω από τρία τοις εκατό. Για να επιτευχθούν οι επιθυμητές δαπάνες άμυνας, η Λιθουανία θα πρέπει σίγουρα να δανειστεί σημαντικά ποσά χρημάτων στην εγχώρια και διεθνή αγορά, παραβιάζοντας αναπόφευκτα τους δημοσιονομικούς κανόνες της ΕΕ και ενδεχομένως να γίνει αντικείμενο κυρώσεων. Το</p>\n<p>ΣΣΑ χρειάζεται μια ρήτρα δαπανών άμυνας για να εξαιρέσει χώρες όπως η Λιθουανία από την παραβίαση του με την δαπάνη για την άμυνα.</p>\n<p>Στο πλαίσιο δραματικών εξελίξεων στον πόλεμο της Ουκρανίας, καθώς και της επανεκλογής του Ντόναλντ Τραμπ, είναι επιτακτική ανάγκη τα μέλη της ΕΕ και του ΝΑΤΟ να αυξήσουν τις δαπάνες άμυνας. Για να το επιτύχουν αυτό, η ΕΕ πρέπει να αναθεωρήσει την δημοσιονομική της πολιτική. Είναι απαράδεκτο ότι οι χώρες που αντιμετωπίζουν τις πιο σημαντικές απειλές ασφάλειας και δείχνουν τη μεγαλύτερη πολιτική βούληση να τις αντιμετωπίσουν αντιμετωπίζουν τεχνητά εμπόδια από τις Βρυξέλλες.</p>\n<p>Μετά την εισβολή της Ρωσίας στην Ουκρανία το 2022, ο Ευρωπαϊκός Οργανισμός Άμυνας (ΕΟΑ)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> ανέφερε</a> ρεκόρ υψηλών δαπανών άμυνας μεταξύ των κρατών μελών της ΕΕ. Το 2024, οι περισσότεροι έχουν πλέον φτάσει ή πλησιάζουν την παραδοσιακή κανονικότητα του 2 τοις εκατό του ΑΕΠ. Ωστόσο, όπως τόνισε ο Πρωθυπουργός της Εσθονίας Μιχάλ<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> επισήμανε</a>, αυτή η κανονικότητα δεν αρκεί πια. Αντίθετα, το 2,5 τοις εκατό θα πρέπει να είναι το σημείο αναφοράς. Δυστυχώς, αυτό είναι ανέφικτο για τα περισσότερα κράτη μέλη, ανεξαρτήτως της</p>\n<p>πολιτικής τους βούλησης. Όπως έδειξε η πανευρωπαϊκή αντίδραση στην ρωσική εισβολή, η δέσμευση δεν είναι το μεγαλύτερο ζήτημα. Οι χρηματοοικονομικοί περιορισμοί είναι.</p>\n<p>Είτε πρόκειται για την κατασκευή μιας<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> γραμμής άμυνας στα σύνορα</a> είτε για την πλοήγηση<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> συνταγματικών περιορισμών</a>,</p>\n<p>οι χρηματοοικονομικοί περιορισμοί βρίσκονται στον πυρήνα των περισσότερων προκλήσεων που σχετίζονται με την άμυνα. Για αυτό το λόγο, η ΕΕ πρέπει να παρέχει στα κράτη μέλη της ένα επιπλέον κίνητρο και την απαραίτητη δημοσιονομική ευελιξία για να ενισχύσουν τις ικανότητες άμυνάς τους. Για να το επιτύχει αυτό, η Ευρωπαϊκή Επιτροπή θα πρέπει να εφαρμόσει μια ρήτρα δαπανών άμυνας εντός του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης που θα επιτρέπει μια προσωρινή εξαίρεση του ελλείμματος για δαπάνες που σχετίζονται με την άμυνα.</p>\n<p>Η ρήτρα θα φιλοξενήσει και θα υποστηρίξει τους Λιθουανούς που, ως η πρώτη γραμμή άμυνας, προστατεύουν τα πανευρωπαϊκά συμφέροντα διασφαλίζοντας τη σταθερότητα των συνόρων τους σε δύσκολες εποχές. Επιπλέον, θα είναι ένα ευπρόσδεκτο κίνητρο για άλλα κράτη μέλη να καλλιεργήσουν μια αίσθηση επείγοντος και να κάνουν αυτές τις καθυστερημένες επενδύσεις στον τομέα της άμυνας.</p>\n<p>Φυσικά, η εξαίρεση θα πρέπει να έχει σαφή όρια και προϋποθέσεις για να διασφαλίσει τη δημοσιονομική σταθερότητα και ευθύνη, όπως η επιβολή ανώτατου ορίου στο ποσό της εξαίρεσης και ο καθορισμός συγκεκριμένου χρονικού πλαισίου.</p>\n<p>Ωστόσο, για να είναι το μέτρο αποτελεσματικό, πρέπει επίσης να αποφεύγεται η υπερβολική αυστηρότητα. Μετά από όλα, δεν πρέπει να χάσουμε από το οπτικό μας πεδίο αυτό που έχει τη μεγαλύτερη σημασία: μια ελεύθερη, ασφαλή και ασφαλή Ευρώπη.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> είναι Πολιτικός Συνεργάτης με τις Νέες Φωνές και απόφοιτος του Πανεπιστημίου του Βίλνιους, ειδικευμένος σε θέματα Ανατολικής Ευρώπης και Ρωσίας.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"en": {
            key:"value": string:"<p>In light of an increasing Russian threat, Lithuanian political leaders<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> announced</a> they intend to drastically increase national defence spending in order to reach their military goals by 2030</p>\n<p>instead of 2040. However, as this would involve the Lithuanian government taking on</p>\n<p>substantial loans, it is likely Lithuania will breach EU fiscal policy. Although the importance of fiscal responsibility cannot be understated, the need for countries on Europe’s Eastern front to protect their borders is much more pressing. The European Commission must take action to ensure member states on the frontline have the flexibility to protect themselves.</p>\n<p>Squeezed between Russia’s Kaliningrad exclave and Belarus, Lithuania and its Baltic</p>\n<p>brothers Latvia and Estonia constantly feel the imminent threat of the Kremlin’s aggression.</p>\n<p>For them, this threat is existential. Hence, it comes as no surprise they prioritise defence spending over all else. Lithuanian President Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> stated</a> his country should spend “as much as it takes” to form a military division by 2030. However, at the current pace, full capacity will not be achieved until 2036 at the earliest.</p>\n<p>To speed up this process, Lithuania would need to spend as much as 5 to 5.5 percent of its GDP on defence annually. The challenge lies in the EU’s<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stability and Growth Pact</a> (SGP), which is a set of economic and fiscal requirements EU member states must meet to ensure responsible budgeting.</p>\n<p>The SGP dictates government debt-to-GDP ratio must remain below 60 percent and budget deficit-to-GDP ratio below three percent. To reach the desired defence spending, Lithuania must certainly borrow significant sums of money on the domestic and international market, inevitably breaching the EU’s fiscal rules and possibly becoming subject to sanctions. The</p>\n<p>SGP needs a defence expenditure clause to exempt countries like Lithuania from breaching it by spending on defence.</p>\n<p>Against the backdrop of dramatic developments in the Ukraine war, as well as Donald Trump’s re-election, it is imperative EU and NATO members ramp up defence spending. To accomplish this, the EU must revise its fiscal policy. It is inexcusable that countries facing the most significant security threats and showing the greatest political will to address them face artificial barriers from Brussels.</p>\n<p>After Russia invaded Ukraine in 2022, the European Defence Agency (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> reported</a> record high defence spending among EU member states. In 2024, most have now reached or are inching closer to the traditional norm of 2 percent of GDP. However, as Estonian Prime</p>\n<p>Minister Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> highlighted</a>, this norm no longer suffices. Instead, 2.5 percent should be the benchmark. Unfortunately, this is unattainable for most member states, regardless of their</p>\n<p>political will. As the EU-wide response to the Russian invasion showed, commitment is not the biggest issue. Financial constraints are.</p>\n<p>Whether it is constructing a<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> border defence line</a> or navigating<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> constitutional restrictions</a>,</p>\n<p>financial constraints lie at the core of most defence-related challenges. For that reason, the EU must provide its member states with an extra incentive and the necessary fiscal flexibility to strengthen their defence capabilities. To achieve this, the European Commission should implement a defence expenditure clause within the Stability and Growth Pact which would allow a temporary exemption of the deficit for defence-related spending.</p>\n<p>The clause would accommodate and support the Lithuanians who, as the first line of defence, are protecting pan-European interests by safeguarding the stability of its borders in dire times. Additionally, it would be a welcome stimulus for other member states to nurture a sense of urgency and make those long-overdue investments in the defence sector.</p>\n<p>Naturally, the exemption should have clear limits and conditions to ensure fiscal stability and responsibility, such as capping the exemption amount and defining a specific time frame.</p>\n<p>However, for the measure to be effective, excessive stringency must also be avoided. After all, we must not lose sight of what matters most: a free, safe and secure Europe.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> is Policy Fellow with Young Voices and Vilnius University graduate, specializing in Eastern European and Russian affairs.</p>\n<p><span> </span></p>\n",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"<p>Ante la creciente amenaza rusa, los líderes políticos lituanos<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> anunciaron</a> que tienen la intención de aumentar drásticamente el gasto en defensa nacional para alcanzar sus objetivos militares para 2030</p>\n<p>en lugar de 2040. Sin embargo, dado que esto implicaría que el gobierno lituano asumiera</p>\n<p>préstamos sustanciales, es probable que Lituania infrinja la política fiscal de la UE. Aunque no se puede subestimar la importancia de la responsabilidad fiscal, la necesidad de que los países en el frente oriental de Europa protejan sus fronteras es mucho más urgente. La Comisión Europea debe tomar medidas para garantizar que los estados miembros en la primera línea tengan la flexibilidad para protegerse.</p>\n<p>Comprimida entre el exclave ruso de Kaliningrado y Bielorrusia, Lituania y sus hermanos bálticos Letonia y Estonia sienten constantemente la inminente amenaza de la agresión del Kremlin.</p>\n<p>Para ellos, esta amenaza es existencial. Por lo tanto, no es sorprendente que prioricen el gasto en defensa sobre todo lo demás. El presidente lituano Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> declaró</a> que su país debería gastar \"lo que sea necesario\" para formar una división militar para 2030. Sin embargo, al ritmo actual, la capacidad total no se alcanzará hasta 2036 como muy pronto.</p>\n<p>Para acelerar este proceso, Lituania necesitaría gastar entre el 5 y el 5.5 por ciento de su PIB en defensa anualmente. El desafío radica en el<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Pacto de Estabilidad y Crecimiento</a> (SGP) de la UE, que es un conjunto de requisitos económicos y fiscales que los estados miembros de la UE deben cumplir para garantizar un presupuesto responsable.</p>\n<p>El SGP dicta que la relación deuda pública-PIB del gobierno debe mantenerse por debajo del 60 por ciento y la relación déficit presupuestario-PIB por debajo del tres por ciento. Para alcanzar el gasto en defensa deseado, Lituania deberá, sin duda, pedir prestadas sumas significativas de dinero en el mercado nacional e internacional, infringiendo inevitablemente las reglas fiscales de la UE y posiblemente convirtiéndose en objeto de sanciones. El</p>\n<p>SGP necesita una cláusula de gasto en defensa para eximir a países como Lituania de infringirlo al gastar en defensa.</p>\n<p>Ante el telón de fondo de los dramáticos acontecimientos en la guerra de Ucrania, así como la reelección de Donald Trump, es imperativo que los miembros de la UE y la OTAN aumenten el gasto en defensa. Para lograr esto, la UE debe revisar su política fiscal. Es inexcusable que los países que enfrentan las amenazas de seguridad más significativas y que muestran la mayor voluntad política para abordarlas enfrenten barreras artificiales de Bruselas.</p>\n<p>Después de que Rusia invadiera Ucrania en 2022, la Agencia Europea de Defensa (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> informó</a> un gasto en defensa récord entre los estados miembros de la UE. En 2024, la mayoría ha alcanzado o se está acercando a la norma tradicional del 2 por ciento del PIB. Sin embargo, como destacó el primer</p>\n<p>ministro estonio Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">, esta norma ya no es suficiente.</a> En su lugar, el 2.5 por ciento debería ser el punto de referencia. Desafortunadamente, esto es inalcanzable para la mayoría de los estados miembros, independientemente de su</p>\n<p>voluntad política. Como mostró la respuesta de la UE a la invasión rusa, el compromiso no es el mayor problema. Las restricciones financieras lo son.</p>\n<p>Ya sea construyendo una<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> línea de defensa fronteriza</a> o navegando por<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> restricciones constitucionales</a>,</p>\n<p>las restricciones financieras están en el núcleo de la mayoría de los desafíos relacionados con la defensa. Por esa razón, la UE debe proporcionar a sus estados miembros un incentivo adicional y la flexibilidad fiscal necesaria para fortalecer sus capacidades de defensa. Para lograr esto, la Comisión Europea debería implementar una cláusula de gasto en defensa dentro del Pacto de Estabilidad y Crecimiento que permitiría una exención temporal del déficit para el gasto relacionado con la defensa.</p>\n<p>La cláusula acomodaría y apoyaría a los lituanos que, como primera línea de defensa, están protegiendo los intereses paneuropeos al salvaguardar la estabilidad de sus fronteras en tiempos difíciles. Además, sería un estímulo bienvenido para que otros estados miembros fomenten un sentido de urgencia y realicen esas inversiones tan atrasadas en el sector de la defensa.</p>\n<p>Naturalmente, la exención debería tener límites y condiciones claras para garantizar la estabilidad y responsabilidad fiscal, como limitar el monto de la exención y definir un marco temporal específico.</p>\n<p>Sin embargo, para que la medida sea efectiva, también se debe evitar una excesiva rigidez. Después de todo, no debemos perder de vista lo que más importa: una Europa libre, segura y protegida.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> es investigador de políticas en Young Voices y graduado de la Universidad de Vilnius, especializado en asuntos de Europa del Este y Rusia.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"<p>Kasvavan venäläisen uhan myötä Liettuan poliittiset johtajat<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> ilmoittivat</a>, että he aikovat huomattavasti lisätä kansallista puolustusbudjettia saavuttaakseen sotilaalliset tavoitteensa vuoteen 2030 mennessä</p>\n<p>sen sijaan, että se tapahtuisi vuonna 2040. Kuitenkin, koska tämä tarkoittaisi Liettuan hallituksen ottavan</p>\n<p>merkittäviä lainoja, on todennäköistä, että Liettua rikkoo EU:n finanssipolitiikkaa. Vaikka taloudellisen vastuullisuuden merkitystä ei voida aliarvioida, Itä-Euroopan maiden tarve suojella rajojaan on paljon kiireellisempi. Euroopan komission on ryhdyttävä toimiin varmistaakseen, että etulinjan jäsenvaltioilla on joustavuus suojautua.</p>\n<p>Venäjän Kaliningradin eristyneenä alueena ja Valko-Venäjän väliin puristuneena Liettua ja sen Baltian</p>\n<p>veljet Latvia ja Viro kokevat jatkuvasti Kremlin aggressiivisuuden välittömän uhan.</p>\n<p>Heille tämä uhka on elintärkeä. Siksi ei ole yllättävää, että he asettavat puolustusmenot kaiken muun edelle. Liettuan presidentti Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> totesi</a>, että hänen maansa tulisi käyttää \"niin paljon kuin tarvitaan\" muodostaakseen sotilasosaston vuoteen 2030 mennessä. Kuitenkin nykyisellä vauhdilla täyttä kapasiteettia ei saavuteta ennen vuotta 2036.</p>\n<p>Tämän prosessin nopeuttamiseksi Liettuan tulisi käyttää vuosittain jopa 5–5,5 prosenttia bruttokansantuotteestaan puolustukseen. Haasteena on EU:n<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> vakaus- ja kasvusopimus</a> (SGP), joka on joukko taloudellisia ja finanssipoliittisia vaatimuksia, joita EU:n jäsenvaltioiden on noudatettava vastuullisen budjetoinnin varmistamiseksi.</p>\n<p>SGP määrää, että valtion velan ja BKT:n suhteen on pysyttävä alle 60 prosentissa ja budjettialijäämän ja BKT:n suhteen alle kolmessa prosentissa. Saavuttaakseen halutun puolustusmenon Liettuan on varmasti lainattava merkittäviä summia rahaa kotimaisilta ja kansainvälisiltä markkinoilta, mikä väistämättä rikkoo EU:n finanssipolitiikkaa ja saattaa johtaa pakotteisiin. SGP:ssä tarvitaan puolustusmenojen pykälä, joka vapauttaisi maita, kuten Liettua, sen rikkomisesta puolustusmenoilla.</p>\n<p>Ukrainan sodan dramaattisten tapahtumien sekä Donald Trumpin uudelleenvalinnan taustalla on välttämätöntä, että EU:n ja Naton jäsenet lisäävät puolustusmenoja. Tämän saavuttamiseksi EU:n on tarkistettava finanssipolitiikkaansa. On anteeksiantamatonta, että maat, jotka kohtaavat merkittävimmät turvallisuusuhat ja osoittavat suurinta poliittista tahtoa niiden käsittelemiseksi, kohtaavat keinotekoisia esteitä Brysselistä.</p>\n<p>Kun Venäjä hyökkäsi Ukrainaan vuonna 2022, Euroopan puolustusvirasto (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> raportoi</a> ennätyksellisen korkeista puolustusmenoista EU:n jäsenvaltioissa. Vuonna 2024 useimmat ovat nyt saavuttaneet tai lähestyvät perinteistä 2 prosentin BKT:n normia. Kuitenkin, kuten Viron pääministeri Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> korosti</a>, tämä normi ei enää riitä. Sen sijaan 2,5 prosenttia tulisi olla vertailukohta. Valitettavasti tämä on saavuttamatonta useimmille jäsenvaltioille, riippumatta niiden</p>\n<p>poliittisesta tahdosta. Kuten EU:n laajuinen vastaus Venäjän hyökkäykseen osoitti, sitoutuminen ei ole suurin ongelma. Taloudelliset rajoitteet ovat.</p>\n<p>Olipa kyseessä<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> rajapuolustuslinjan</a> rakentaminen tai<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> perustuslaillisten rajoitusten</a> navigointi,</p>\n<p>taloudelliset rajoitteet ovat useimpien puolustukseen liittyvien haasteiden ytimessä. Tämän vuoksi EU:n on annettava jäsenvaltioilleen ylimääräinen kannustin ja tarvittava taloudellinen joustavuus vahvistaakseen puolustuskykyään. Tämän saavuttamiseksi Euroopan komission tulisi toteuttaa puolustusmenojen pykälä vakaus- ja kasvusopimuksessa, joka mahdollistaisi tilapäisen vapautuksen alijäämästä puolustusmenoille.</p>\n<p>Tämä pykälä tukisi ja auttaisi liettualaisia, jotka ensimmäisenä puolustuslinjana suojelevat paneurooppalaisia etuja turvaamalla rajojensa vakautta vaikeina aikoina. Lisäksi se olisi tervetullut kannustin muille jäsenvaltioille herättää kiireellisyyden tunnetta ja tehdä ne pitkään odotetut investoinnit puolustussektorille.</p>\n<p>Luonnollisesti vapautuksella tulisi olla selkeät rajat ja ehdot taloudellisen vakauden ja vastuullisuuden varmistamiseksi, kuten vapautusmäärän rajoittaminen ja tietyn aikarajan määrittäminen.</p>\n<p>Kuitenkin, jotta toimenpiteestä olisi hyötyä, liiallista tiukkuutta on myös vältettävä. Loppujen lopuksi emme saa unohtaa, mikä on tärkeintä: vapaa, turvallinen ja varma Eurooppa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> on Policy Fellow Young Voicesissa ja Vilnan yliopiston valmistunut, erikoistunut Itä-Euroopan ja Venäjän asioihin.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"<p>À la lumière d'une menace russe croissante, les dirigeants politiques lituaniens<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> ont annoncé</a> qu'ils ont l'intention d'augmenter considérablement les dépenses de défense nationale afin d'atteindre leurs objectifs militaires d'ici 2030</p>\n<p>au lieu de 2040. Cependant, comme cela impliquerait que le gouvernement lituanien prenne des</p>\n<p>prêts substantiels, il est probable que la Lituanie enfreigne la politique fiscale de l'UE. Bien que l'importance de la responsabilité fiscale ne puisse être sous-estimée, le besoin pour les pays du front oriental de l'Europe de protéger leurs frontières est beaucoup plus pressant. La Commission européenne doit agir pour garantir que les États membres en première ligne aient la flexibilité nécessaire pour se protéger.</p>\n<p>Coincée entre l'exclave russe de Kaliningrad et la Biélorussie, la Lituanie et ses frères baltes, la Lettonie et l'Estonie, ressentent constamment la menace imminente de l'agression du Kremlin.</p>\n<p>Pour eux, cette menace est existentielle. Ainsi, il n'est pas surprenant qu'ils priorisent les dépenses de défense par rapport à tout le reste. Le président lituanien Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> a déclaré</a> que son pays devrait dépenser « autant que nécessaire » pour former une division militaire d'ici 2030. Cependant, à ce rythme, la pleine capacité ne sera pas atteinte avant 2036 au plus tôt.</p>\n<p>Pour accélérer ce processus, la Lituanie devrait dépenser entre 5 et 5,5 pour cent de son PIB en défense chaque année. Le défi réside dans le<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Pacte de stabilité et de croissance</a> (PSC) de l'UE, qui est un ensemble d'exigences économiques et fiscales que les États membres de l'UE doivent respecter pour garantir une budgétisation responsable.</p>\n<p>Le PSC dicte que le ratio de la dette publique par rapport au PIB doit rester en dessous de 60 pour cent et que le ratio du déficit budgétaire par rapport au PIB doit être inférieur à trois pour cent. Pour atteindre les dépenses de défense souhaitées, la Lituanie devra certainement emprunter des sommes importantes sur le marché intérieur et international, enfreignant inévitablement les règles fiscales de l'UE et devenant éventuellement sujette à des sanctions. Le</p>\n<p>PSC a besoin d'une clause de dépenses de défense pour exonérer des pays comme la Lituanie de l'enfreindre en dépensant pour la défense.</p>\n<p>Dans le contexte de développements dramatiques dans la guerre en Ukraine, ainsi que de la réélection de Donald Trump, il est impératif que les membres de l'UE et de l'OTAN augmentent leurs dépenses de défense. Pour ce faire, l'UE doit réviser sa politique fiscale. Il est inacceptable que les pays confrontés aux menaces de sécurité les plus significatives et montrant la plus grande volonté politique de les traiter soient confrontés à des barrières artificielles de la part de Bruxelles.</p>\n<p>Après l'invasion de l'Ukraine par la Russie en 2022, l'Agence européenne de défense (AED)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> a rapporté</a> des dépenses de défense record parmi les États membres de l'UE. En 2024, la plupart ont maintenant atteint ou se rapprochent de la norme traditionnelle de 2 pour cent du PIB. Cependant, comme l'a souligné le Premier ministre estonien Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">, cette norme ne suffit plus. Au lieu de cela, 2,5 pour cent devrait être la référence. Malheureusement, cela est inatteignable pour la plupart des États membres, quelle que soit leur</a></p>\n<p>volonté politique. Comme la réponse de l'UE à l'invasion russe l'a montré, l'engagement n'est pas le plus gros problème. Les contraintes financières le sont.</p>\n<p>Que ce soit pour construire une<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> ligne de défense frontalière</a> ou naviguer à travers<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> des restrictions constitutionnelles</a>,</p>\n<p>les contraintes financières sont au cœur de la plupart des défis liés à la défense. Pour cette raison, l'UE doit fournir à ses États membres un incitatif supplémentaire et la flexibilité fiscale nécessaire pour renforcer leurs capacités de défense. Pour y parvenir, la Commission européenne devrait mettre en œuvre une clause de dépenses de défense dans le Pacte de stabilité et de croissance qui permettrait une exemption temporaire du déficit pour les dépenses liées à la défense.</p>\n<p>La clause accueillerait et soutiendrait les Lituaniens qui, en tant que première ligne de défense, protègent les intérêts paneuropéens en préservant la stabilité de ses frontières en temps de crise. De plus, ce serait un stimulus bienvenu pour d'autres États membres afin de cultiver un sentiment d'urgence et de réaliser ces investissements longtemps attendus dans le secteur de la défense.</p>\n<p>Naturellement, l'exemption devrait avoir des limites et des conditions claires pour garantir la stabilité et la responsabilité fiscales, telles que la limitation du montant de l'exemption et la définition d'un cadre temporel spécifique.</p>\n<p>Cependant, pour que la mesure soit efficace, une rigueur excessive doit également être évitée. Après tout, nous ne devons pas perdre de vue ce qui compte le plus : une Europe libre, sûre et sécurisée.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> est chercheur en politique auprès de Young Voices et diplômé de l'Université de Vilnius, spécialisé dans les affaires d'Europe de l'Est et de Russie.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"<p>U svjetlu sve većih prijetnji iz Rusije, litvanski politički vođe<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> najavili</a> su da namjeravaju drastično povećati nacionalne vojne izdatke kako bi postigli svoje vojne ciljeve do 2030.</p>\n<p>umjesto 2040. Međutim, budući da bi to uključivalo preuzimanje značajnih kredita od strane litvanske vlade, vjerojatno je da će Litvanija prekršiti fiskalnu politiku EU. Iako se važnost fiskalne odgovornosti ne može podcijeniti, potreba za zemljama na istočnom frontu Europe da zaštite svoje granice je mnogo hitnija. Europska komisija mora poduzeti mjere kako bi osigurala da države članice na prvoj liniji imaju fleksibilnost da se zaštite.</p>\n<p>Stisnuta između ruske eksklave Kalinjingrad i Bjelorusije, Litvanija i njezini baltički</p>\n<p>braća Latvija i Estonija neprestano osjećaju neposrednu prijetnju od agresije Kremlja.</p>\n<p>Za njih, ova prijetnja je egzistencijalna. Stoga ne iznenađuje što prioritet daju vojnim izdacima iznad svega ostalog. Litvanski predsjednik Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> izjavio</a> je da bi njegova zemlja trebala potrošiti “koliko god bude potrebno” za formiranje vojne divizije do 2030. Međutim, trenutnim tempom, puna kapacitet neće biti postignuta prije 2036.</p>\n<p>Kako bi se ubrzao ovaj proces, Litvanija bi trebala potrošiti između 5 i 5,5 posto svog BDP-a na obranu godišnje. Izazov leži u EU-a<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Paktu o stabilnosti i rastu</a> (SGP), koji je skup ekonomskih i fiskalnih zahtjeva koje države članice EU moraju ispuniti kako bi osigurale odgovorno proračunavanje.</p>\n<p>SGP nalaže da omjer državnog duga prema BDP-u mora ostati ispod 60 posto, a omjer proračunskog deficita prema BDP-u ispod tri posto. Kako bi postigla željene vojne izdatke, Litvanija će sigurno morati posuditi značajne svote novca na domaćem i međunarodnom tržištu, neizbježno kršeći fiskalna pravila EU i moguće postajući predmet sankcija. SGP</p>\n<p>treba klauzulu o vojnim izdacima kako bi izuzeo zemlje poput Litvanije od kršenja istih trošenjem na obranu.</p>\n<p>U svjetlu dramatičnih događaja u ratu u Ukrajini, kao i ponovne izborne pobjede Donalda Trumpa, imperativ je da članice EU i NATO-a povećaju vojne izdatke. Kako bi to postigla, EU mora revidirati svoju fiskalnu politiku. Neprihvatljivo je da zemlje koje se suočavaju s najznačajnijim sigurnosnim prijetnjama i pokazuju najveću političku volju da ih riješe, nailaze na umjetne prepreke iz Bruxellesa.</p>\n<p>Nakon što je Rusija napala Ukrajinu 2022., Europska agencija za obranu (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> izvijestila</a> je o rekordno visokim vojnim izdacima među državama članicama EU. U 2024. većina ih je sada dostigla ili se približava tradicionalnoj normi od 2 posto BDP-a. Međutim, kako je estonski premijer Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> istaknuo</a>, ova norma više nije dovoljna. Umjesto toga, 2,5 posto bi trebala biti referentna točka. Nažalost, to je nedostižno za većinu država članica, bez obzira na njihovu</p>\n<p>političku volju. Kako je pokazao odgovor EU-a na rusku invaziju, predanost nije najveći problem. Financijska ograničenja jesu.</p>\n<p>Bilo da se radi o izgradnji<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> obrambene linije</a> ili navigaciji<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> ustavnim ograničenjima</a>,</p>\n<p>financijska ograničenja leže u srži većine izazova povezanih s obranom. Iz tog razloga, EU mora pružiti svojim državama članicama dodatni poticaj i potrebnu fiskalnu fleksibilnost kako bi ojačale svoje obrambene sposobnosti. Kako bi to postigla, Europska komisija trebala bi implementirati klauzulu o vojnim izdacima unutar Pakta o stabilnosti i rastu koja bi omogućila privremeno izuzeće od deficita za troškove povezane s obranom.</p>\n<p>Klauzula bi prilagodila i podržala Litvance koji, kao prva linija obrane, štite paneuropske interese osiguravajući stabilnost svojih granica u teškim vremenima. Osim toga, to bi bio dobrodošao poticaj za druge države članice da razviju osjećaj hitnosti i izvrše dugotrajne investicije u sektor obrane.</p>\n<p>Naravno, izuzeće bi trebalo imati jasne granice i uvjete kako bi se osigurala fiskalna stabilnost i odgovornost, poput ograničavanja iznosa izuzeća i definiranja specifičnog vremenskog okvira.</p>\n<p>Međutim, kako bi mjera bila učinkovita, također se mora izbjeći pretjerana strogoća. Na kraju krajeva, ne smijemo izgubiti iz vida ono što je najvažnije: slobodna, sigurna i zaštićena Europa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> je Policy Fellow s Young Voices i diplomant Sveučilišta u Vilniusu, specijaliziran za istočnoeuropske i ruske poslove.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"<p>Az egyre növekvő orosz fenyegetés fényében litván politikai vezetők<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> bejelentették</a>, hogy drasztikusan növelni kívánják a nemzeti védelmi kiadásokat, hogy 2030-ra elérjék katonai céljaikat</p>\n<p>a 2040 helyett. Azonban mivel ez a litván kormány számára jelentős kölcsönök felvételét jelenti, valószínű, hogy Litvánia megsérti az EU költségvetési politikáját. Bár a költségvetési felelősség fontosságát nem lehet alábecsülni, a kelet-európai országok határainak védelme sokkal sürgetőbb. Az Európai Bizottságnak lépéseket kell tennie annak érdekében, hogy a frontvonalon lévő tagállamoknak legyen lehetőségük megvédeni magukat.</p>\n<p>Oroszország Kalinyingrádi exklávéja és Fehéroroszország között beszorulva Litvánia és balti testvérei, Lettország és Észtország folyamatosan érzik a Kreml agressziójának közvetlen fenyegetését.</p>\n<p>Számukra ez a fenyegetés létfontosságú. Így nem meglepő, hogy a védelmi kiadásokat minden más fölé helyezik. Litván elnök Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> kijelentette</a>, hogy az országának „annyit kell költenie, amennyire szükség van” egy katonai divízió létrehozásához 2030-ra. Azonban a jelenlegi ütemben a teljes kapacitás elérése legkorábban 2036-ra várható.</p>\n<p>A folyamat felgyorsítása érdekében Litvániának évente a GDP-jének 5-5,5 százalékát kellene védelmi kiadásokra fordítania. A kihívás az EU<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stabilitási és Növekedési Paktum</a> (SGP), amely egy sor gazdasági és költségvetési követelményt határoz meg, amelyet az EU tagállamainak teljesíteniük kell a felelős költségvetés biztosítása érdekében.</p>\n<p>Az SGP előírja, hogy a kormányzati adósság és a GDP arányának 60 százalék alatt kell maradnia, és a költségvetési hiány és a GDP arányának három százalék alatt. A kívánt védelmi kiadások eléréséhez Litvániának biztosan jelentős összegeket kell kölcsönöznie a belföldi és nemzetközi piacon, elkerülhetetlenül megsértve az EU költségvetési szabályait, és esetlegesen szankciók alá kerülve. Az</p>\n<p>SGP-nek szüksége van egy védelmi kiadási záradékra, hogy mentesítse az olyan országokat, mint Litvánia, a megsértés alól a védelmi kiadások révén.</p>\n<p>A drámai események hátterében az ukrán háborúban, valamint Donald Trump újraválasztásával elengedhetetlen, hogy az EU és a NATO tagállamai növeljék a védelmi kiadásokat. Ennek érdekében az EU-nak felül kell vizsgálnia költségvetési politikáját. Megengedhetetlen, hogy azok az országok, amelyek a legjelentősebb biztonsági fenyegetésekkel néznek szembe, és a legnagyobb politikai akaratot mutatják a megoldásra, mesterséges akadályokkal találkozzanak Brüsszelből.</p>\n<p>Miután Oroszország 2022-ben megszállta Ukrajnát, az Európai Védelmi Ügynökség (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> beszámolt</a> az EU tagállamai közötti rekordmagas védelmi kiadásokról. 2024-re a legtöbb ország már elérte vagy közelít a hagyományos 2 százalékos GDP-arányhoz. Azonban, ahogy Észtország miniszterelnöke, Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> hangsúlyozta</a>, ez a norma már nem elegendő. Ehelyett a 2,5 százaléknak kellene a mércének lennie. Sajnos ez a legtöbb tagállam számára elérhetetlen, függetlenül a</p>\n<p>politikai akaratuktól. Ahogy az EU-szintű válasz az orosz invázióra is mutatta, az elkötelezettség nem a legnagyobb probléma. A pénzügyi korlátok azok.</p>\n<p>Legyen szó egy<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> határvédelmi vonal</a> kiépítéséről vagy<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> alkotmányos korlátok</a> navigálásáról,</p>\n<p>a pénzügyi korlátok a legtöbb védelmi kihívás középpontjában állnak. Ezért az EU-nak extra ösztönzést és a szükséges költségvetési rugalmasságot kell biztosítania tagállamai számára, hogy megerősíthessék védelmi képességeiket. Ennek érdekében az Európai Bizottságnak be kell vezetnie egy védelmi kiadási záradékot a Stabilitási és Növekedési Paktumban, amely lehetővé tenné a költségvetési hiány ideiglenes mentesítését a védelmi kiadásokra.</p>\n<p>A záradék támogatná és segítené a litvánokat, akik, mint a védelem első vonala, védik a pán-európai érdekeket azáltal, hogy megőrzik határaik stabilitását válságos időkben. Ezenkívül üdvözlendő ösztönzést jelentene más tagállamok számára is, hogy sürgősségérzetet ápoljanak, és elvégezzék azokat a régóta esedékes befektetéseket a védelmi szektorban.</p>\n<p>Természetesen a mentesítésnek világos határokra és feltételekre kell lennie a költségvetési stabilitás és felelősség biztosítása érdekében, például a mentesítési összeg korlátozása és egy konkrét időkeret meghatározása.</p>\n<p>Azonban ahhoz, hogy az intézkedés hatékony legyen, a túlzott szigorúságot is el kell kerülni. Végül is nem szabad szem elől tévesztenünk, ami a legfontosabb: egy szabad, biztonságos és védett Európa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> a Young Voices politikai munkatársa és a Vilniusi Egyetem végzettje, aki a kelet-európai és orosz ügyekre specializálódott.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"<p>Alla luce di una crescente minaccia russa, i leader politici lituani<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> hanno annunciato</a> che intendono aumentare drasticamente la spesa per la difesa nazionale al fine di raggiungere i loro obiettivi militari entro il 2030</p>\n<p>invece del 2040. Tuttavia, poiché ciò comporterebbe che il governo lituano si assuma</p>\n<p>prestiti sostanziali, è probabile che la Lituania violi la politica fiscale dell'UE. Sebbene l'importanza della responsabilità fiscale non possa essere sottovalutata, la necessità per i paesi al fronte orientale dell'Europa di proteggere i propri confini è molto più urgente. La Commissione Europea deve agire per garantire che gli stati membri in prima linea abbiano la flessibilità per proteggersi.</p>\n<p>Schiacciata tra l'exclave russa di Kaliningrad e la Bielorussia, la Lituania e i suoi fratelli baltici Lettonia ed Estonia avvertono costantemente la minaccia imminente dell'aggressione del Cremlino.</p>\n<p>Per loro, questa minaccia è esistenziale. Pertanto, non sorprende che diano priorità alla spesa per la difesa su tutto il resto. Il presidente lituano Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> ha dichiarato</a> che il suo paese dovrebbe spendere \"tanto quanto necessario\" per formare una divisione militare entro il 2030. Tuttavia, al ritmo attuale, la piena capacità non sarà raggiunta prima del 2036.</p>\n<p>Per accelerare questo processo, la Lituania dovrebbe spendere annualmente fino al 5-5,5 percento del suo PIL per la difesa. La sfida risiede nel<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Patto di Stabilità e Crescita</a> (SGP) dell'UE, che è un insieme di requisiti economici e fiscali che gli stati membri dell'UE devono soddisfare per garantire un bilancio responsabile.</p>\n<p>Il SGP stabilisce che il rapporto debito pubblico/PIL deve rimanere al di sotto del 60 percento e il rapporto deficit di bilancio/PIL al di sotto del tre percento. Per raggiungere la spesa per la difesa desiderata, la Lituania dovrà certamente prendere in prestito somme significative di denaro sul mercato interno e internazionale, violando inevitabilmente le regole fiscali dell'UE e diventando possibilmente soggetta a sanzioni. Il</p>\n<p>SGP ha bisogno di una clausola di spesa per la difesa per esentare paesi come la Lituania dalla violazione spendendo per la difesa.</p>\n<p>Contesto di sviluppi drammatici nella guerra in Ucraina, così come la rielezione di Donald Trump, è imperativo che i membri dell'UE e della NATO aumentino la spesa per la difesa. Per realizzare ciò, l'UE deve rivedere la sua politica fiscale. È inaccettabile che i paesi che affrontano le minacce alla sicurezza più significative e mostrano la maggiore volontà politica di affrontarle si trovino di fronte a barriere artificiali da Bruxelles.</p>\n<p>Dopo che la Russia ha invaso l'Ucraina nel 2022, l'Agenzia Europea per la Difesa (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> ha riportato</a> un record storico di spesa per la difesa tra gli stati membri dell'UE. Nel 2024, la maggior parte ha ora raggiunto o si sta avvicinando alla norma tradizionale del 2 percento del PIL. Tuttavia, come ha evidenziato il primo ministro estone Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">, questa norma non è più sufficiente.</a> Invece, il 2,5 percento dovrebbe essere il benchmark. Sfortunatamente, questo è irraggiungibile per la maggior parte degli stati membri, indipendentemente dalla loro</p>\n<p>volontà politica. Come ha dimostrato la risposta dell'UE all'invasione russa, l'impegno non è il problema più grande. I vincoli finanziari lo sono.</p>\n<p>Che si tratti di costruire una<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> linea di difesa al confine</a> o di navigare<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> restrizioni costituzionali</a>,</p>\n<p>i vincoli finanziari sono al centro della maggior parte delle sfide legate alla difesa. Per questo motivo, l'UE deve fornire ai suoi stati membri un incentivo extra e la necessaria flessibilità fiscale per rafforzare le loro capacità di difesa. Per raggiungere questo obiettivo, la Commissione Europea dovrebbe implementare una clausola di spesa per la difesa all'interno del Patto di Stabilità e Crescita che consentirebbe un'esenzione temporanea del deficit per la spesa legata alla difesa.</p>\n<p>La clausola accoglierebbe e supporterebbe i lituani che, in quanto prima linea di difesa, stanno proteggendo gli interessi pan-europei salvaguardando la stabilità dei suoi confini in tempi difficili. Inoltre, sarebbe uno stimolo benvenuto per altri stati membri per coltivare un senso di urgenza e fare quegli investimenti tanto attesi nel settore della difesa.</p>\n<p>Naturalmente, l'esenzione dovrebbe avere limiti e condizioni chiari per garantire stabilità e responsabilità fiscali, come il tetto all'importo dell'esenzione e la definizione di un periodo di tempo specifico.</p>\n<p>Tuttavia, affinché la misura sia efficace, deve essere evitata anche un'eccessiva rigidità. Dopotutto, non dobbiamo perdere di vista ciò che conta di più: un'Europa libera, sicura e protetta.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> è Policy Fellow con Young Voices e laureato dell'Università di Vilnius, specializzato in affari dell'Europa orientale e russa.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"<p>In het licht van een toenemende Russische dreiging hebben Litouwse politieke leiders<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> aangekondigd</a> dat ze van plan zijn de nationale defensie-uitgaven drastisch te verhogen om hun militaire doelen tegen 2030 te bereiken</p>\n<p>in plaats van 2040. Echter, aangezien dit zou inhouden dat de Litouwse regering aanzienlijke leningen aangaat, is het waarschijnlijk dat Litouwen de EU-fiscale beleidsregels zal schenden. Hoewel het belang van fiscale verantwoordelijkheid niet kan worden onderschat, is de noodzaak voor landen aan de oostelijke grens van Europa om hun grenzen te beschermen veel dringender. De Europese Commissie moet actie ondernemen om ervoor te zorgen dat lidstaten aan de frontlinie de flexibiliteit hebben om zichzelf te beschermen.</p>\n<p>Geperst tussen de Russische exclave Kaliningrad en Wit-Rusland, voelen Litouwen en zijn Baltische</p>\n<p>broeders Letland en Estland voortdurend de dreiging van de agressie van het Kremlin.</p>\n<p>Voor hen is deze dreiging existentieel. Daarom is het geen verrassing dat ze defensie-uitgaven boven alles prioriteren. De Litouwse president Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> verklaarde</a> dat zijn land “zoveel moet uitgeven als nodig is” om tegen 2030 een militaire divisie te vormen. Echter, tegen het huidige tempo zal de volledige capaciteit pas in 2036 worden bereikt.</p>\n<p>Om dit proces te versnellen, zou Litouwen jaarlijks zoveel als 5 tot 5,5 procent van zijn BBP aan defensie moeten uitgeven. De uitdaging ligt in het EU<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stabiliteits- en Groeipact</a> (SGP), dat een reeks economische en fiscale vereisten bevat waaraan EU-lidstaten moeten voldoen om verantwoord te budgetteren.</p>\n<p>Het SGP dicteert dat de overheidsschuld ten opzichte van het BBP onder de 60 procent moet blijven en het begrotingstekort ten opzichte van het BBP onder de drie procent. Om de gewenste defensie-uitgaven te bereiken, moet Litouwen zeker aanzienlijke bedragen lenen op de binnenlandse en internationale markt, wat onvermijdelijk zal leiden tot een schending van de EU-fiscale regels en mogelijk onderworpen zal worden aan sancties. Het</p>\n<p>SGP heeft een clausule voor defensie-uitgaven nodig om landen zoals Litouwen vrij te stellen van schending door uitgaven aan defensie.</p>\n<p>Achtergrond van dramatische ontwikkelingen in de oorlog in Oekraïne, evenals de herverkiezing van Donald Trump, is het van cruciaal belang dat EU- en NAVO-leden de defensie-uitgaven verhogen. Om dit te bereiken, moet de EU haar fiscale beleid herzien. Het is onacceptabel dat landen die geconfronteerd worden met de meest significante veiligheidsdreigingen en de grootste politieke wil om deze aan te pakken, kunstmatige barrières vanuit Brussel ondervinden.</p>\n<p>Na de Russische invasie van Oekraïne in 2022 heeft het Europese Defensieagentschap (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> gerapporteerd</a> dat de defensie-uitgaven onder EU-lidstaten recordhoog zijn. In 2024 hebben de meesten nu de traditionele norm van 2 procent van het BBP bereikt of komen ze dichterbij. Echter, zoals de Estse premier</p>\n<p>Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> benadrukte</a>, is deze norm niet langer voldoende. In plaats daarvan zou 2,5 procent de benchmark moeten zijn. Helaas is dit voor de meeste lidstaten onhaalbaar, ongeacht hun</p>\n<p>politieke wil. Zoals de EU-brede reactie op de Russische invasie aantoonde, is betrokkenheid niet het grootste probleem. Financiële beperkingen zijn dat wel.</p>\n<p>Of het nu gaat om het bouwen van een<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> grensverdedigingslijn</a> of het navigeren door<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> constitutionele beperkingen</a>,</p>\n<p>financiële beperkingen liggen aan de basis van de meeste defensiegerelateerde uitdagingen. Om die reden moet de EU haar lidstaten een extra prikkel en de nodige fiscale flexibiliteit bieden om hun defensiecapaciteiten te versterken. Om dit te bereiken, zou de Europese Commissie een clausule voor defensie-uitgaven binnen het Stabiliteits- en Groeipact moeten implementeren die een tijdelijke vrijstelling van het tekort voor defensiegerelateerde uitgaven mogelijk maakt.</p>\n<p>De clausule zou de Litouwers accommoderen en ondersteunen die, als de eerste verdedigingslinie, pan-Europese belangen beschermen door de stabiliteit van hun grenzen in moeilijke tijden te waarborgen. Bovendien zou het een welkome stimulans zijn voor andere lidstaten om een gevoel van urgentie te koesteren en die langverwachte investeringen in de defensiesector te doen.</p>\n<p>Natuurlijk zou de vrijstelling duidelijke grenzen en voorwaarden moeten hebben om fiscale stabiliteit en verantwoordelijkheid te waarborgen, zoals het vaststellen van een maximum voor het vrijstellingsbedrag en het definiëren van een specifieke tijdsperiode.</p>\n<p>Echter, om de maatregel effectief te laten zijn, moet ook overmatige strengheid worden vermeden. Tenslotte mogen we niet uit het oog verliezen wat het belangrijkst is: een vrij, veilig en zeker Europa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> is beleidsmedewerker bij Young Voices en afgestudeerd aan de Universiteit van Vilnius, gespecialiseerd in Oost-Europese en Russische aangelegenheden.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"<p>W obliczu rosnącego rosyjskiego zagrożenia, litewscy liderzy polityczni<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> ogłosili</a>, że zamierzają drastycznie zwiększyć wydatki na obronność, aby osiągnąć swoje cele militarne do 2030 roku</p>\n<p>zamiast 2040. Jednakże, ponieważ wiązałoby się to z zaciągnięciem znacznych pożyczek przez rząd litewski, prawdopodobnie Litwa naruszy politykę fiskalną UE. Chociaż znaczenie odpowiedzialności fiskalnej nie może być umniejszane, potrzeba ochrony granic przez kraje na wschodnim froncie Europy jest znacznie pilniejsza. Komisja Europejska musi podjąć działania, aby zapewnić państwom członkowskim na linii frontu elastyczność w ochronie siebie.</p>\n<p>Wciśnięta między rosyjską eksklawę Kaliningrad a Białoruś, Litwa oraz jej bałtyccy bracia Łotwa i Estonia nieustannie odczuwają nadchodzące zagrożenie ze strony agresji Kremla.</p>\n<p>Dla nich to zagrożenie ma charakter egzystencjalny. Dlatego nie jest zaskoczeniem, że priorytetem dla nich są wydatki na obronność. Prezydent Litwy Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> stwierdził</a>, że jego kraj powinien wydawać „ile tylko potrzeba”, aby utworzyć dywizję wojskową do 2030 roku. Jednak przy obecnym tempie pełna zdolność nie zostanie osiągnięta przed 2036 rokiem.</p>\n<p>Aby przyspieszyć ten proces, Litwa musiałaby wydawać od 5 do 5,5 procent swojego PKB na obronność rocznie. Wyzwanie leży w<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Pakcie Stabilności i Wzrostu</a> (SGP) UE, który jest zbiorem wymagań ekonomicznych i fiskalnych, które państwa członkowskie UE muszą spełniać, aby zapewnić odpowiedzialne budżetowanie.</p>\n<p>SGP nakazuje, aby wskaźnik zadłużenia rządu do PKB pozostawał poniżej 60 procent, a wskaźnik deficytu budżetowego do PKB poniżej trzech procent. Aby osiągnąć pożądane wydatki na obronność, Litwa z pewnością musi pożyczyć znaczne sumy pieniędzy na rynku krajowym i międzynarodowym, co nieuchronnie naruszy zasady fiskalne UE i może skutkować nałożeniem sankcji. SGP potrzebuje klauzuli dotyczącej wydatków na obronność, aby zwolnić takie kraje jak Litwa z naruszania go poprzez wydatki na obronność.</p>\n<p>Na tle dramatycznych wydarzeń w wojnie na Ukrainie, a także reelekcji Donalda Trumpa, konieczne jest, aby państwa członkowskie UE i NATO zwiększyły wydatki na obronność. Aby to osiągnąć, UE musi zrewidować swoją politykę fiskalną. Nie do przyjęcia jest, że kraje stające w obliczu największych zagrożeń bezpieczeństwa i wykazujące największą wolę polityczną do ich rozwiązania napotykają sztuczne bariery ze strony Brukseli.</p>\n<p>Po inwazji Rosji na Ukrainę w 2022 roku, Europejska Agencja Obrony (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> poinformowała</a> o rekordowo wysokich wydatkach na obronność wśród państw członkowskich UE. W 2024 roku większość z nich osiągnęła lub zbliża się do tradycyjnego normy 2 procent PKB. Jednak, jak podkreślił estoński premier Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">, ta norma już nie wystarcza. Zamiast tego, 2,5 procent powinno być punktem odniesienia. Niestety, jest to nieosiągalne dla większości państw członkowskich, niezależnie od ich</a></p>\n<p>woli politycznej. Jak pokazała odpowiedź UE na inwazję rosyjską, zaangażowanie nie jest największym problemem. Ograniczenia finansowe są.</p>\n<p>Czy to budując<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> linię obrony granicznej</a>, czy nawigując przez<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> ograniczenia konstytucyjne</a>,</p>\n<p>ograniczenia finansowe leżą u podstaw większości wyzwań związanych z obronnością. Z tego powodu UE musi zapewnić swoim państwom członkowskim dodatkowy bodziec i niezbędną elastyczność fiskalną, aby wzmocnić swoje zdolności obronne. Aby to osiągnąć, Komisja Europejska powinna wprowadzić klauzulę wydatków na obronność w ramach Paktu Stabilności i Wzrostu, która pozwoliłaby na tymczasowe zwolnienie z deficytu na wydatki związane z obronnością.</p>\n<p>Klauzula ta wspierałaby Litwinów, którzy jako pierwsza linia obrony chronią pan-europejskie interesy, zabezpieczając stabilność swoich granic w trudnych czasach. Dodatkowo, byłoby to mile widziane bodźcem dla innych państw członkowskich, aby pielęgnować poczucie pilności i dokonać tych długo oczekiwanych inwestycji w sektorze obronnym.</p>\n<p>Naturalnie, zwolnienie powinno mieć wyraźne limity i warunki, aby zapewnić stabilność i odpowiedzialność fiskalną, takie jak ograniczenie kwoty zwolnienia i określenie konkretnego ram czasowych.</p>\n<p>Jednak aby środek był skuteczny, należy również unikać nadmiernej surowości. W końcu nie możemy stracić z oczu tego, co najważniejsze: wolna, bezpieczna i stabilna Europa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> jest stypendystą politycznym w Young Voices i absolwentem Uniwersytetu Wileńskiego, specjalizującym się w sprawach Europy Wschodniej i Rosji.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"<p>À luz de uma crescente ameaça russa, os líderes políticos lituanos<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> anunciaram</a> que pretendem aumentar drasticamente os gastos com defesa nacional para alcançar seus objetivos militares até 2030</p>\n<p>em vez de 2040. No entanto, como isso envolveria o governo lituano assumindo</p>\n<p>empréstimos substanciais, é provável que a Lituânia viole a política fiscal da UE. Embora a importância da responsabilidade fiscal não possa ser subestimada, a necessidade de os países na frente oriental da Europa protegerem suas fronteiras é muito mais urgente. A Comissão Europeia deve agir para garantir que os estados membros na linha de frente tenham a flexibilidade para se proteger.</p>\n<p>Espremida entre o exclave russo de Kaliningrado e a Bielorrússia, a Lituânia e seus irmãos bálticos, Letônia e Estônia, sentem constantemente a iminente ameaça da agressão do Kremlin.</p>\n<p>Para eles, essa ameaça é existencial. Portanto, não é surpresa que priorizem os gastos com defesa acima de tudo. O presidente lituano Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> afirmou</a> que seu país deve gastar “o quanto for necessário” para formar uma divisão militar até 2030. No entanto, no ritmo atual, a capacidade total não será alcançada até 2036, no mínimo.</p>\n<p>Para acelerar esse processo, a Lituânia precisaria gastar entre 5 a 5,5 por cento de seu PIB em defesa anualmente. O desafio reside no<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Pacto de Estabilidade e Crescimento</a> (PEC) da UE, que é um conjunto de requisitos econômicos e fiscais que os estados membros da UE devem cumprir para garantir um orçamento responsável.</p>\n<p>O PEC dita que a relação dívida pública/PIB deve permanecer abaixo de 60 por cento e a relação déficit orçamentário/PIB abaixo de três por cento. Para alcançar os gastos desejados com defesa, a Lituânia certamente precisará tomar empréstimos significativos no mercado interno e internacional, violando inevitavelmente as regras fiscais da UE e possivelmente se tornando sujeita a sanções. O</p>\n<p>PEC precisa de uma cláusula de gastos com defesa para isentar países como a Lituânia de violá-lo ao gastar em defesa.</p>\n<p>Contra o pano de fundo de desenvolvimentos dramáticos na guerra da Ucrânia, bem como da reeleição de Donald Trump, é imperativo que os membros da UE e da OTAN aumentem os gastos com defesa. Para conseguir isso, a UE deve revisar sua política fiscal. É inaceitável que países enfrentando as ameaças de segurança mais significativas e demonstrando a maior vontade política para enfrentá-las enfrentem barreiras artificiais de Bruxelas.</p>\n<p>Após a invasão da Ucrânia pela Rússia em 2022, a Agência Europeia de Defesa (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> relatou</a> gastos recordes com defesa entre os estados membros da UE. Em 2024, a maioria já alcançou ou está se aproximando da norma tradicional de 2 por cento do PIB. No entanto, como destacou o primeiro-ministro estoniano Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">,</a> essa norma não é mais suficiente. Em vez disso, 2,5 por cento deveria ser o parâmetro. Infelizmente, isso é inatingível para a maioria dos estados membros, independentemente de sua</p>\n<p>vontade política. Como a resposta da UE à invasão russa mostrou, o compromisso não é o maior problema. As restrições financeiras são.</p>\n<p>Seja construindo uma<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> linha de defesa de fronteira</a> ou navegando por<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> restrições constitucionais</a>,</p>\n<p>as restrições financeiras estão no cerne da maioria dos desafios relacionados à defesa. Por essa razão, a UE deve fornecer a seus estados membros um incentivo extra e a flexibilidade fiscal necessária para fortalecer suas capacidades de defesa. Para alcançar isso, a Comissão Europeia deve implementar uma cláusula de gastos com defesa dentro do Pacto de Estabilidade e Crescimento que permitiria uma isenção temporária do déficit para gastos relacionados à defesa.</p>\n<p>A cláusula acomodaria e apoiaria os lituanos que, como a primeira linha de defesa, estão protegendo os interesses pan-europeus ao salvaguardar a estabilidade de suas fronteiras em tempos difíceis. Além disso, seria um estímulo bem-vindo para outros estados membros cultivarem um senso de urgência e realizarem aqueles investimentos há muito esperados no setor de defesa.</p>\n<p>Naturalmente, a isenção deve ter limites e condições claras para garantir a estabilidade e a responsabilidade fiscal, como limitar o valor da isenção e definir um prazo específico.</p>\n<p>No entanto, para que a medida seja eficaz, deve-se evitar uma rigidez excessiva. Afinal, não devemos perder de vista o que mais importa: uma Europa livre, segura e protegida.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> é Fellow de Políticas da Young Voices e graduado da Universidade de Vilnius, especializado em assuntos da Europa Oriental e da Rússia.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"<p>În lumina unei amenințări rusești în creștere, liderii politici lituanieni<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> au anunțat</a> că intenționează să crească drastic cheltuielile pentru apărare națională pentru a-și atinge obiectivele militare până în 2030</p>\n<p>în loc de 2040. Cu toate acestea, deoarece acest lucru ar implica ca guvernul lituanian să contracteze</p>\n<p>împrumuturi substanțiale, este probabil ca Lituania să încalce politica fiscală a UE. Deși importanța responsabilității fiscale nu poate fi subestimată, nevoia țărilor de pe frontul estic al Europei de a-și proteja granițele este mult mai urgentă. Comisia Europeană trebuie să acționeze pentru a se asigura că statele membre aflate pe linia întâi au flexibilitatea de a se proteja.</p>\n<p>Între Rusia și exclava sa Kaliningrad și Belarus, Lituania și frații săi baltici Letonia și Estonia simt constant amenințarea iminentă a agresiunii Kremlinului.</p>\n<p>Pentru ei, această amenințare este existențială. Prin urmare, nu este o surpriză că prioritizează cheltuielile pentru apărare peste orice altceva. Președintele lituanian Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> a declarat</a> că țara sa ar trebui să cheltuie „atât cât este necesar” pentru a forma o divizie militară până în 2030. Cu toate acestea, la ritmul actual, capacitatea maximă nu va fi atinsă până în 2036, cel mai devreme.</p>\n<p>Pentru a accelera acest proces, Lituania ar trebui să cheltuie între 5 și 5,5 procente din PIB-ul său pe apărare anual. Provocarea constă în<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Pactul de Stabilitate și Creștere</a> (SGP) al UE, care este un set de cerințe economice și fiscale pe care statele membre ale UE trebuie să le respecte pentru a asigura un buget responsabil.</p>\n<p>SGP dictează că raportul datorie guvernamentală-PIB trebuie să rămână sub 60 la sută și raportul deficit bugetar-PIB sub trei procente. Pentru a atinge cheltuielile dorite pentru apărare, Lituania trebuie cu siguranță să împrumute sume semnificative de bani pe piața internă și internațională, încălcând inevitabil regulile fiscale ale UE și devenind posibil subiect al sancțiunilor. SGP</p>\n<p>are nevoie de o clauză de cheltuieli pentru apărare pentru a exonera țări precum Lituania de a o încălca prin cheltuieli pentru apărare.</p>\n<p>Pe fondul unor dezvoltări dramatice în războiul din Ucraina, precum și al realegerii lui Donald Trump, este imperativ ca membrii UE și NATO să crească cheltuielile pentru apărare. Pentru a realiza acest lucru, UE trebuie să își revizuiască politica fiscală. Este inacceptabil ca țările care se confruntă cu cele mai semnificative amenințări la adresa securității și care arată cea mai mare voință politică de a le aborda să se confrunte cu bariere artificiale din partea Bruxelles-ului.</p>\n<p>După ce Rusia a invadat Ucraina în 2022, Agenția Europeană de Apărare (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> a raportat</a> cheltuieli record pentru apărare în rândul statelor membre ale UE. În 2024, majoritatea au ajuns acum la norma tradițională de 2 procente din PIB sau se apropie de aceasta. Cu toate acestea, așa cum a subliniat Prim-ministrul estonian Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">,</a> această normă nu mai este suficientă. În schimb, 2,5 procente ar trebui să fie standardul. Din păcate, acest lucru este inaccesibil pentru majoritatea statelor membre, indiferent de</p>\n<p>voința lor politică. Așa cum a arătat răspunsul la nivelul UE la invazia rusă, angajamentul nu este cea mai mare problemă. Constrângerile financiare sunt.</p>\n<p>Fie că este vorba de construirea unei<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> linii de apărare la frontieră</a> sau de navigarea prin<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> restricții constituționale</a>,</p>\n<p>constrângerile financiare se află în centrul celor mai multe provocări legate de apărare. Din acest motiv, UE trebuie să ofere statelor sale membre un stimulent suplimentar și flexibilitatea fiscală necesară pentru a-și întări capacitățile de apărare. Pentru a realiza acest lucru, Comisia Europeană ar trebui să implementeze o clauză de cheltuieli pentru apărare în cadrul Pactului de Stabilitate și Creștere, care ar permite o excepție temporară a deficitului pentru cheltuielile legate de apărare.</p>\n<p>Clauza ar acomoda și susține lituanienii care, ca primă linie de apărare, protejează interesele pan-europene prin asigurarea stabilității granițelor sale în vremuri dificile. În plus, ar fi un stimulent binevenit pentru alte state membre să cultive un sentiment de urgență și să facă acele investiții mult așteptate în sectorul apărării.</p>\n<p>În mod natural, excepția ar trebui să aibă limite și condiții clare pentru a asigura stabilitatea și responsabilitatea fiscală, cum ar fi limitarea sumei excepției și definirea unui interval de timp specific.</p>\n<p>Cu toate acestea, pentru ca măsura să fie eficientă, trebuie evitată și o excesivă strictețe. La urma urmei, nu trebuie să pierdem din vedere ceea ce contează cel mai mult: o Europă liberă, sigură și protejată.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> este Fellow în Politici la Young Voices și absolvent al Universității din Vilnius, specializându-se în afaceri est-europene și rusești.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"<p>V súvislosti s rastúcou ruskou hrozbou, litovskí politickí lídri<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> oznámili</a>, že majú v úmysle drasticky zvýšiť národné výdavky na obranu, aby dosiahli svoje vojenské ciele do roku 2030</p>\n<p>namiesto roku 2040. Avšak, keďže by to znamenalo, že litovská vláda by musela prevziať</p>\n<p>významné pôžičky, je pravdepodobné, že Litva poruší fiškálnu politiku EÚ. Hoci význam fiškálnej zodpovednosti nemožno podceňovať, potreba krajín na východnej fronte Európy chrániť svoje hranice je oveľa naliehavejšia. Európska komisia musí konať, aby zabezpečila, že členské štáty na prvej línii budú mať flexibilitu na ochranu seba samých.</p>\n<p>Stlačená medzi ruským exklávom Kaliningrad a Bieloruskom, Litva a jej pobaltské</p>\n<p>bratia Lotyšsko a Estónia neustále cítia bezprostrednú hrozbu agresie Kremľa.</p>\n<p>Pre nich je táto hrozba existenčná. Preto nie je prekvapením, že uprednostňujú výdavky na obranu pred všetkým ostatným. Litovský prezident Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> uviedol</a>, že jeho krajina by mala minúť „koľko len treba“, aby do roku 2030 vytvorila vojenskú divíziu. Avšak pri súčasnom tempe nebude plná kapacita dosiahnutá skôr ako v roku 2036.</p>\n<p>Aby sa tento proces urýchlil, Litva by musela ročne minúť až 5 až 5,5 percenta svojho HDP na obranu. Výzvou sú pravidlá EÚ<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stabilita a rast</a> (SGP), ktoré sú súborom ekonomických a fiškálnych požiadaviek, ktoré musia členské štáty EÚ splniť, aby zabezpečili zodpovedné rozpočtovanie.</p>\n<p>SGP určuje, že pomer vládneho dlhu k HDP musí zostať pod 60 percentami a pomer rozpočtového deficitu k HDP pod tri percentá. Aby dosiahla požadované výdavky na obranu, Litva určite bude musieť požičať značné sumy peňazí na domácom a medzinárodnom trhu, čo nevyhnutne povedie k porušeniu fiškálnych pravidiel EÚ a môže sa stať predmetom sankcií. SGP</p>\n<p>potrebuje klauzulu o výdavkoch na obranu, aby oslobodila krajiny ako Litva od porušovania týchto pravidiel výdavkami na obranu.</p>\n<p>Na pozadí dramatických udalostí vo vojne na Ukrajine, ako aj opätovného zvolenia Donalda Trumpa, je nevyhnutné, aby členské štáty EÚ a NATO zvýšili výdavky na obranu. Aby sa to dosiahlo, EÚ musí revidovať svoju fiškálnu politiku. Je neospravedlniteľné, že krajiny čelí najvýznamnejším bezpečnostným hrozbám a preukazujú najväčšiu politickú vôľu ich riešiť, čelí umelým prekážkam z Bruselu.</p>\n<p>Po tom, čo Rusko v roku 2022 napadlo Ukrajinu, Európska obranná agentúra (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> oznámila</a> rekordne vysoké výdavky na obranu medzi členskými štátmi EÚ. V roku 2024 väčšina z nich už dosiahla alebo sa blíži k tradičnému normatívu 2 percenta HDP. Avšak, ako zdôraznil estónsky premiér Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">,</a> tento normatív už nestačí. Namiesto toho by malo byť 2,5 percenta referenčnou hodnotou. Bohužiaľ, to je pre väčšinu členských štátov nedosiahnuteľné, bez ohľadu na ich</p>\n<p>politickú vôľu. Ako ukázala reakcia EÚ na ruskú inváziu, záväzok nie je najväčším problémom. Finančné obmedzenia sú.</p>\n<p>Či už ide o budovanie<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> obranného pohraničného pásma</a> alebo navigáciu<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> ústavnými obmedzeniami</a>,</p>\n<p>finančné obmedzenia sú v jadre väčšiny problémov súvisiacich s obranou. Z tohto dôvodu musí EÚ poskytnúť svojim členským štátom dodatočnú motiváciu a potrebnú fiškálnu flexibilitu na posilnenie svojich obranných schopností. Aby sa to dosiahlo, Európska komisia by mala implementovať klauzulu o výdavkoch na obranu v rámci SGP, ktorá by umožnila dočasné oslobodenie od deficitu pre výdavky súvisiace s obranou.</p>\n<p>Táto klauzula by vyhovovala a podporovala Litovčanov, ktorí, ako prvá línia obrany, chránia paneurópske záujmy zabezpečením stability svojich hraníc v ťažkých časoch. Okrem toho by to bol vítaný stimul pre ostatné členské štáty, aby si vytvorili pocit naliehavosti a uskutočnili tie dlhodobo oneskorené investície do obranného sektora.</p>\n<p>Samozrejme, oslobodenie by malo mať jasné limity a podmienky na zabezpečenie fiškálnej stability a zodpovednosti, ako napríklad stanovenie maximálnej výšky oslobodenia a definovanie konkrétneho časového rámca.</p>\n<p>Avšak, aby bola táto opatrenie účinné, je potrebné sa vyhnúť nadmernej prísnosti. Napokon, nesmieme stratiť zo zreteľa to, čo je najdôležitejšie: slobodná, bezpečná a zabezpečená Európa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> je politický spolupracovník s Young Voices a absolvent Vilniuskej univerzity, špecializujúci sa na východoeurópske a ruské záležitosti.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"<p>Med tanke på det ökande ryska hotet har litauiska politiska ledare<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> meddelat</a> att de avser att drastiskt öka de nationella försvarsutgifterna för att nå sina militära mål till 2030</p>\n<p>istället för 2040. Men eftersom detta skulle innebära att den litauiska regeringen tar på sig</p>\n<p>betydande lån, är det troligt att Litauen kommer att bryta mot EU:s finanspolitiska regler. Även om vikten av finansiellt ansvar inte kan underskattas, är behovet för länder på Europas östra front att skydda sina gränser mycket mer pressande. Europeiska kommissionen måste vidta åtgärder för att säkerställa att medlemsstaterna på frontlinjen har flexibiliteten att skydda sig själva.</p>\n<p>Pressade mellan Rysslands Kaliningrad-exklav och Vitryssland, känner Litauen och dess baltiska</p>\n<p>bröder Lettland och Estland ständigt det omedelbara hotet från Kremls aggression.</p>\n<p>För dem är detta hot existentiellt. Därför är det inte förvånande att de prioriterar försvarsutgifter framför allt annat. Litauens president Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> uttalade</a> att hans land bör spendera \"så mycket som behövs\" för att bilda en militärdivision till 2030. Men i den nuvarande takten kommer full kapacitet inte att uppnås förrän 2036 tidigast.</p>\n<p>För att påskynda denna process skulle Litauen behöva spendera så mycket som 5 till 5,5 procent av sin BNP på försvar årligen. Utmaningen ligger i EU:s<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stabilitets- och tillväxtpakt</a> (SGP), som är en uppsättning ekonomiska och finansiella krav som EU:s medlemsstater måste uppfylla för att säkerställa ansvarsfull budgetering.</p>\n<p>SGP föreskriver att statsskulden i förhållande till BNP måste förbli under 60 procent och budgetunderskottet i förhållande till BNP under tre procent. För att nå de önskade försvarsutgifterna måste Litauen definitivt låna betydande summor pengar på den inhemska och internationella marknaden, vilket oundvikligen bryter mot EU:s finansregler och eventuellt blir föremål för sanktioner. Den</p>\n<p>SGP behöver en klausul för försvarsutgifter för att undanta länder som Litauen från att bryta mot den genom att spendera på försvar.</p>\n<p>Mot bakgrund av dramatiska händelser i Ukraina-kriget, samt Donald Trumps återval, är det avgörande att EU- och NATO-medlemmar ökar försvarsutgifterna. För att åstadkomma detta måste EU revidera sin finanspolitik. Det är oacceptabelt att länder som står inför de mest betydande säkerhetshoten och visar den största politiska viljan att hantera dem möter artificiella hinder från Bryssel.</p>\n<p>Efter att Ryssland invaderade Ukraina 2022 rapporterade den europeiska försvarsbyrån (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> rekordhöga försvarsutgifter</a> bland EU:s medlemsstater. År 2024 har de flesta nu nått eller närmar sig den traditionella normen på 2 procent av BNP. Men som Estlands premiärminister Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> påpekade</a>, räcker inte denna norm längre. Istället bör 2,5 procent vara riktmärket. Tyvärr är detta oåtkomligt för de flesta medlemsstater, oavsett deras</p>\n<p>politiska vilja. Som EU:s svar på den ryska invasionen visade, är engagemang inte det största problemet. Finansiella begränsningar är.</p>\n<p>Oavsett om det handlar om att bygga en<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> gränsförsvarslinje</a> eller navigera<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> konstitutionella begränsningar</a>,</p>\n<p>ligger finansiella begränsningar i kärnan av de flesta försvarsrelaterade utmaningar. Av den anledningen måste EU ge sina medlemsstater ett extra incitament och den nödvändiga finansiella flexibiliteten för att stärka sina försvarskapaciteter. För att uppnå detta bör den europeiska kommissionen implementera en klausul för försvarsutgifter inom stabilitets- och tillväxtpakten som skulle tillåta en tillfällig undantag från underskottet för försvarsrelaterade utgifter.</p>\n<p>Klausulen skulle rymma och stödja litauerna som, som första försvarslinje, skyddar paneuropeiska intressen genom att bevara stabiliteten i sina gränser i svåra tider. Dessutom skulle det vara en välkommen stimulans för andra medlemsstater att vårda en känsla av brådska och göra de länge försenade investeringarna i försvarssektorn.</p>\n<p>Naturligtvis bör undantaget ha tydliga gränser och villkor för att säkerställa finansiell stabilitet och ansvar, såsom att sätta ett tak för undantagsbeloppet och definiera en specifik tidsram.</p>\n<p>Men för att åtgärden ska vara effektiv måste också överdriven stränghet undvikas. När allt kommer omkring får vi inte tappa sikte på vad som är viktigast: ett fritt, säkert och tryggt Europa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> är Policy Fellow med Young Voices och kandidat från Vilnius universitet, specialiserad på östeuropeiska och ryska frågor.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"<p>Artan bir Rus tehdidi ışığında, Litvanya siyasi liderleri<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> duyurdu</a> 2030 yılına kadar askeri hedeflerine ulaşmak için ulusal savunma harcamalarını önemli ölçüde artırmayı planladıklarını</p>\n<p>2040 yerine. Ancak, bu Litvanya hükümetinin önemli krediler almasını gerektireceğinden, Litvanya'nın AB mali politikasını ihlal etmesi muhtemeldir. Mali sorumluluğun önemi göz ardı edilemezken, Avrupa'nın Doğu cephesindeki ülkelerin sınırlarını koruma ihtiyacı çok daha acildir. Avrupa Komisyonu, cephedeki üye devletlerin kendilerini korumak için esnekliğe sahip olmalarını sağlamak için harekete geçmelidir.</p>\n<p>Rusya'nın Kaliningrad dış bölgesi ile Belarus arasında sıkışan Litvanya ve Baltık</p>\n<p>kardeşleri Letonya ve Estonya, Kremlin'in saldırganlığının yakın tehdidini sürekli olarak hissetmektedir.</p>\n<p>Onlar için bu tehdit varoluşsal bir tehdittir. Bu nedenle, savunma harcamalarını her şeyin önünde tutmaları sürpriz değildir. Litvanya Cumhurbaşkanı Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> belirtti</a> ülkesinin 2030 yılına kadar bir askeri birim oluşturmak için “gerekirse ne kadar harcama yapması gerektiğini” söylemiştir. Ancak, mevcut hızda, tam kapasiteye en erken 2036'da ulaşılacaktır.</p>\n<p>Bu süreci hızlandırmak için Litvanya'nın her yıl GSYİH'sinin yüzde 5 ila 5.5'ini savunmaya harcaması gerekecektir. Zorluk, AB’nin<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> İstikrar ve Büyüme Paktı</a> (SGP) ile ilgilidir; bu, AB üye devletlerinin sorumlu bütçeleme sağlamak için karşılaması gereken ekonomik ve mali gereklilikler setidir.</p>\n<p>SGP, hükümet borcunun GSYİH'ya oranının yüzde 60'ın altında ve bütçe açığının GSYİH'ya oranının yüzde üçün altında kalmasını zorunlu kılar. İstenilen savunma harcamalarına ulaşmak için Litvanya'nın kesinlikle iç ve uluslararası piyasalarda önemli miktarda borç alması gerekecek, bu kaçınılmaz olarak AB'nin mali kurallarını ihlal etmesine ve muhtemelen yaptırımlara tabi olmasına yol açacaktır. </p>\n<p>SGP, Litvanya gibi ülkelerin savunma harcamalarıyla bunu ihlal etmemesi için bir savunma harcama maddesine ihtiyaç duymaktadır.</p>\n<p>Ukrayna savaşındaki dramatik gelişmelerin ve Donald Trump'ın yeniden seçilmesinin arka planında, AB ve NATO üyelerinin savunma harcamalarını artırmaları zorunludur. Bunu başarmak için AB, mali politikasını gözden geçirmelidir. En büyük güvenlik tehditleriyle karşılaşan ve bunları ele alma konusunda en büyük siyasi iradeyi gösteren ülkelerin Brüksel'den yapay engellerle karşılaşması affedilemez.</p>\n<p>Rusya 2022'de Ukrayna'yı işgal ettikten sonra, Avrupa Savunma Ajansı (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> AB üye devletleri arasında rekor yüksek savunma harcamaları</a> bildirdi. 2024'te, çoğu artık GSYİH'nın geleneksel normu olan yüzde 2'ye ulaşmış veya yaklaşmaktadır. Ancak, Estonya Başbakanı Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> vurguladığı gibi</a>, bu norm artık yeterli değildir. Bunun yerine, yüzde 2.5 standart olmalıdır. Ne yazık ki, bu çoğu üye devlet için, siyasi iradelerine bakılmaksızın, ulaşılamaz bir hedeftir. AB genelinde Rus işgaline verilen yanıt gösterdi ki, taahhüt en büyük sorun değildir. Mali kısıtlamalar en büyük sorundur.</p>\n<p>İster bir<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> sınır savunma hattı</a> inşa etmek olsun, ister<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> anayasal kısıtlamalarla</a> başa çıkmak olsun,</p>\n<p>mali kısıtlamalar çoğu savunma ile ilgili zorluğun merkezinde yer almaktadır. Bu nedenle, AB, üye devletlerine savunma yeteneklerini güçlendirmek için ek bir teşvik ve gerekli mali esnekliği sağlamalıdır. Bunu başarmak için Avrupa Komisyonu, İstikrar ve Büyüme Paktı içinde savunma ile ilgili harcamalar için geçici bir açığı muaf tutacak bir savunma harcama maddesi uygulamalıdır.</p>\n<p>Bu madde, ilk savunma hattı olarak, zor zamanlarda sınırlarının istikrarını koruyarak pan-Avrupa çıkarlarını koruyan Litvanları destekleyecek ve onlara uyum sağlayacaktır. Ayrıca, diğer üye devletler için aciliyet duygusunu beslemek ve savunma sektöründeki uzun zamandır bekleyen yatırımları gerçekleştirmek için hoş bir teşvik olacaktır.</p>\n<p>Elbette, muafiyetin mali istikrar ve sorumluluğu sağlamak için açık sınırları ve koşulları olmalıdır; muafiyet miktarının sınırlandırılması ve belirli bir zaman diliminin tanımlanması gibi.</p>\n<p>Ancak, bu önlemin etkili olabilmesi için aşırı katılıklardan da kaçınılmalıdır. Sonuçta, en önemli olanı gözden kaçırmamalıyız: özgür, güvenli ve emniyetli bir Avrupa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong>, Genç Sesler ile Politika Araştırmacısı ve Vilnius Üniversitesi mezunudur, Doğu Avrupa ve Rusya konularında uzmanlaşmıştır.</p>\n<p><span> </span></p>",
            key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"",
            key:"engine": null:null
        }
    },
    key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
    key:"pubDate": string:"2025-01-03T15:16:26",
    key:"contentUrl": {
        key:"en": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromContentUrl": boolean:true,
            key:"firstLanguage": boolean:true
        },
        key:"bg": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"cs": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"de": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"el": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"es": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fi": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"fr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"hu": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"it": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"nl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pl": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"pt": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ro": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"ru": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"sv": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"tr": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        },
        key:"uk": {
            key:"value": string:"https://neweasterneurope.eu/?post_type=post&p=38510",
            key:"fromLang": string:"en"
        }
    },
    key:"languageDetails": {
        key:"OriginalLangauges": number:1,
        key:"ContentItemLangauges": number:1,
        key:"ContentItemTranslations": number:21
    },
    key:"originalLanguages": {
        key:"language_codes": [
            string:"en"
        ]
    },
    key:"revision": {
        key:"dateModified": string:"2025-01-07T13:07:04.563",
        key:"__typename": string:"Revision"
    },
    key:"mediaAssets": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"uid": string:"eayvr227l5sfqrsgtpkfgrtulba",
                key:"mediaType": string:"image",
                key:"title": {
                    key:"en": {
                        key:"value": string:"1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_(8189054)"
                    }
                },
                key:"duration": null:null,
                key:"files": {
                    key:"nodes": [
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-300x200.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-1024x683.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-150x150.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-768x512.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-1536x1024.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-1024x492.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-1024x660.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-1024x900.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-180x180.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-300x300.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-600x600.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-600x400.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        },
                        {
                            key:"contentUrl": string:"https://neweasterneurope.eu/wp-content/uploads/2025/01/1620px-Lithuanian_Speaker_of_Parliament_visits_3rd_Infantry_Division_Soldiers_in_Lithuania_8189054-100x100.jpg",
                            key:"mimeType": string:"image/jpeg",
                            key:"__typename": string:"File"
                        }
                    ],
                    key:"__typename": string:"MediaAssetFilesByFileToMediaAssetBAndAManyToManyConnection"
                },
                key:"__typename": string:"MediaAsset"
            }
        ],
        key:"__typename": string:"ContentItemMediaAssetsByContentItemToMediaAssetAAndBManyToManyConnection"
    },
    key:"contentItemTranslations": {
        key:"nodes": [
            {
                key:"title": string:"Правилата на ЕС за фискалната политика забавят Литва да финансира защитата си срещу Русия",
                key:"uid": string:"021286bc-0403-43b2-ac2e-e378e57c7485",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>В светлината на нарастващата руска заплаха, литовските политически лидери<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> обявиха</a>, че имат намерение драстично да увеличат разходите за национална отбрана, за да постигнат военните си цели до 2030</p>\n<p>вместо 2040. Въпреки това, тъй като това би включвало литовското правителство да поеме</p>\n<p>значителни заеми, е вероятно Литва да наруши фискалната политика на ЕС. Въпреки че значението на фискалната отговорност не може да бъде подценявано, необходимостта от страните на Източния фронт в Европа да защитават границите си е много по-належаща. Европейската комисия трябва да предприеме действия, за да осигури на държавите членки на предната линия гъвкавост да се защитават.</p>\n<p>Стиснати между руския ексклав Калининград и Беларус, Литва и нейните балтийски</p>\n<p>братя Латвия и Естония постоянно усещат непосредствената заплаха от агресията на Кремъл.</p>\n<p>За тях тази заплаха е екзистенциална. Следователно, не е изненада, че те приоритизират разходите за отбрана над всичко друго. Литовският президент Науседа<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> заяви</a>, че страната му трябва да харчи \"толкова, колкото е необходимо\", за да формира военна дивизия до 2030. Въпреки това, при текущия темп, пълна способност няма да бъде постигната до 2036 г. най-рано.</p>\n<p>За да ускори този процес, Литва трябва да харчи между 5 и 5.5 процента от БВП си за отбрана годишно. Предизвикателството е в <a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Пакта за стабилност и растеж</a> (ПСР) на ЕС, който е набор от икономически и фискални изисквания, които държавите членки на ЕС трябва да изпълняват, за да осигурят отговорно бюджетиране.</p>\n<p>ПСР диктува, че съотношението на държавния дълг към БВП трябва да остане под 60 процента, а бюджетният дефицит към БВП под три процента. За да достигне желаните разходи за отбрана, Литва със сигурност трябва да заеме значителни суми пари на вътрешния и международния пазар, неизбежно нарушавайки фискалните правила на ЕС и възможно да стане обект на санкции. П</p>\n<p>СР се нуждае от клауза за разходите за отбрана, за да освободи страните като Литва от нарушаването му чрез разходи за отбрана.</p>\n<p>На фона на драматичните събития в Украинската война, както и преизбирането на Доналд Тръмп, е наложително страните членки на ЕС и НАТО да увеличат разходите за отбрана. За да постигне това, ЕС трябва да преразгледа фискалната си политика. Неприемливо е страните, изправени пред най-сериозните заплахи за сигурността и показващи най-голямата политическа воля да се справят с тях, да срещат изкуствени бариери от Брюксел.</p>\n<p>След като Русия нахлу в Украйна през 2022 г., Европейската агенция за отбрана (ЕАО)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> съобщи</a> за рекордно високи разходи за отбрана сред държавите членки на ЕС. През 2024 г. повечето от тях вече са достигнали или се приближават до традиционната норма от 2 процента от БВП. Въпреки това, както подчерта естонският премиер</p>\n<p>Михал<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> подчерта</a>, тази норма вече не е достатъчна. Вместо това, 2.5 процента трябва да бъде еталон. За съжаление, това е недостижимо за повечето държави членки, независимо от тяхната</p>\n<p>политическа воля. Както показа отговорът на ЕС на руската инвазия, ангажиментът не е най-голямата пречка. Финансовите ограничения са.</p>\n<p>Независимо дали става въпрос за изграждане на<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> гранична отбранителна линия</a> или навигиране<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> конституционни ограничения</a>,</p>\n<p>финансовите ограничения са в основата на повечето предизвикателства, свързани с отбраната. Поради тази причина, ЕС трябва да предостави на своите държави членки допълнителен стимул и необходимата фискална гъвкавост, за да укрепят отбранителните си способности. За да постигне това, Европейската комисия трябва да внедри клауза за разходите за отбрана в Пакта за стабилност и растеж, която да позволи временно освобождаване на дефицита за разходи, свързани с отбраната.</p>\n<p>Клаузата би подкрепила литовците, които, като първа линия на защита, защитават паневропейските интереси, като запазват стабилността на границите си в трудни времена. Освен това, това би било добре дошъл стимул за другите държави членки да развият чувство за спешност и да направят тези дългоочаквани инвестиции в сектора на отбраната.</p>\n<p>Разбира се, освобождаването трябва да има ясни ограничения и условия, за да се осигури фискална стабилност и отговорност, като например ограничаване на размера на освобождаването и определяне на конкретен времеви период.</p>\n<p>Въпреки това, за да бъде мярката ефективна, трябва да се избягва прекомерна строгост. В крайна сметка, не трябва да губим от поглед това, което е най-важно: свободна, безопасна и сигурна Европа.</p>\n<p><strong>Яспер Диц</strong> е политически сътрудник в Young Voices и завършил Вилнюския университет, специализирал в източноевропейски и руски въпроси.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:59:04.367",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Балтийските страни като Литва искат да похарчат повече пари за отбрана, за да помогнат в борбата с руската заплаха, но строгите разходни закони на Европейския съюз стоят на пътя.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"bg",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:59:04.369",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Zasady fiskalne UE spowalniają Litwę w finansowaniu jej obrony przed Rosją",
                key:"uid": string:"09e41210-d963-47cb-8714-b9461c6daae8",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>W obliczu rosnącego rosyjskiego zagrożenia, litewscy liderzy polityczni<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> ogłosili</a>, że zamierzają drastycznie zwiększyć wydatki na obronność, aby osiągnąć swoje cele militarne do 2030 roku</p>\n<p>zamiast 2040. Jednakże, ponieważ wiązałoby się to z zaciągnięciem znacznych pożyczek przez rząd litewski, prawdopodobnie Litwa naruszy politykę fiskalną UE. Chociaż znaczenie odpowiedzialności fiskalnej nie może być umniejszane, potrzeba ochrony granic przez kraje na wschodnim froncie Europy jest znacznie pilniejsza. Komisja Europejska musi podjąć działania, aby zapewnić państwom członkowskim na linii frontu elastyczność w ochronie siebie.</p>\n<p>Wciśnięta między rosyjską eksklawę Kaliningrad a Białoruś, Litwa oraz jej bałtyccy bracia Łotwa i Estonia nieustannie odczuwają nadchodzące zagrożenie ze strony agresji Kremla.</p>\n<p>Dla nich to zagrożenie ma charakter egzystencjalny. Dlatego nie jest zaskoczeniem, że priorytetem dla nich są wydatki na obronność. Prezydent Litwy Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> stwierdził</a>, że jego kraj powinien wydawać „ile tylko potrzeba”, aby utworzyć dywizję wojskową do 2030 roku. Jednak przy obecnym tempie pełna zdolność nie zostanie osiągnięta przed 2036 rokiem.</p>\n<p>Aby przyspieszyć ten proces, Litwa musiałaby wydawać od 5 do 5,5 procent swojego PKB na obronność rocznie. Wyzwanie leży w<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Pakcie Stabilności i Wzrostu</a> (SGP) UE, który jest zbiorem wymagań ekonomicznych i fiskalnych, które państwa członkowskie UE muszą spełniać, aby zapewnić odpowiedzialne budżetowanie.</p>\n<p>SGP nakazuje, aby wskaźnik zadłużenia rządu do PKB pozostawał poniżej 60 procent, a wskaźnik deficytu budżetowego do PKB poniżej trzech procent. Aby osiągnąć pożądane wydatki na obronność, Litwa z pewnością musi pożyczyć znaczne sumy pieniędzy na rynku krajowym i międzynarodowym, co nieuchronnie naruszy zasady fiskalne UE i może skutkować nałożeniem sankcji. SGP potrzebuje klauzuli dotyczącej wydatków na obronność, aby zwolnić takie kraje jak Litwa z naruszania go poprzez wydatki na obronność.</p>\n<p>Na tle dramatycznych wydarzeń w wojnie na Ukrainie, a także reelekcji Donalda Trumpa, konieczne jest, aby państwa członkowskie UE i NATO zwiększyły wydatki na obronność. Aby to osiągnąć, UE musi zrewidować swoją politykę fiskalną. Nie do przyjęcia jest, że kraje stające w obliczu największych zagrożeń bezpieczeństwa i wykazujące największą wolę polityczną do ich rozwiązania napotykają sztuczne bariery ze strony Brukseli.</p>\n<p>Po inwazji Rosji na Ukrainę w 2022 roku, Europejska Agencja Obrony (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> poinformowała</a> o rekordowo wysokich wydatkach na obronność wśród państw członkowskich UE. W 2024 roku większość z nich osiągnęła lub zbliża się do tradycyjnego normy 2 procent PKB. Jednak, jak podkreślił estoński premier Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">, ta norma już nie wystarcza. Zamiast tego, 2,5 procent powinno być punktem odniesienia. Niestety, jest to nieosiągalne dla większości państw członkowskich, niezależnie od ich</p>\n<p>woli politycznej. Jak pokazała odpowiedź UE na inwazję rosyjską, zaangażowanie nie jest największym problemem. Ograniczenia finansowe są.</p>\n<p>Czy to budując<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> linię obrony granicznej</a>, czy nawigując przez<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> ograniczenia konstytucyjne</a>,</p>\n<p>ograniczenia finansowe leżą u podstaw większości wyzwań związanych z obronnością. Z tego powodu UE musi zapewnić swoim państwom członkowskim dodatkowy bodziec i niezbędną elastyczność fiskalną, aby wzmocnić swoje zdolności obronne. Aby to osiągnąć, Komisja Europejska powinna wprowadzić klauzulę wydatków na obronność w ramach Paktu Stabilności i Wzrostu, która pozwoliłaby na tymczasowe zwolnienie z deficytu na wydatki związane z obronnością.</p>\n<p>Klauzula ta wspierałaby Litwinów, którzy jako pierwsza linia obrony chronią pan-europejskie interesy, zabezpieczając stabilność swoich granic w trudnych czasach. Dodatkowo, byłoby to mile widziane bodźcem dla innych państw członkowskich, aby pielęgnować poczucie pilności i dokonać tych długo oczekiwanych inwestycji w sektorze obronnym.</p>\n<p>Naturalnie, zwolnienie powinno mieć wyraźne limity i warunki, aby zapewnić stabilność i odpowiedzialność fiskalną, takie jak ograniczenie kwoty zwolnienia i określenie konkretnego ram czasowych.</p>\n<p>Jednak aby środek był skuteczny, należy również unikać nadmiernej surowości. W końcu nie możemy stracić z oczu tego, co najważniejsze: wolna, bezpieczna i stabilna Europa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> jest stypendystą politycznym w Young Voices i absolwentem Uniwersytetu Wileńskiego, specjalizującym się w sprawach Europy Wschodniej i Rosji.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:09:04.229",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Kraje bałtyckie, takie jak Litwa, chcą wydawać więcej pieniędzy na obronę, aby pomóc w przeciwdziałaniu rosyjskiemu zagrożeniu, ale surowe przepisy wydatkowe Unii Europejskiej stoją na przeszkodzie.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:09:23.912",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Regulile fiscale ale UE încetinesc Lituania în finanțarea apărării sale împotriva Rusiei",
                key:"uid": string:"1a533e89-1f85-4fe2-9d6c-35b796168ad7",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>În lumina unei amenințări rusești în creștere, liderii politici lituanieni<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> au anunțat</a> că intenționează să crească drastic cheltuielile pentru apărare națională pentru a-și atinge obiectivele militare până în 2030</p>\n<p>în loc de 2040. Cu toate acestea, deoarece acest lucru ar implica ca guvernul lituanian să contracteze</p>\n<p>împrumuturi substanțiale, este probabil ca Lituania să încalce politica fiscală a UE. Deși importanța responsabilității fiscale nu poate fi subestimată, nevoia țărilor de pe frontul estic al Europei de a-și proteja granițele este mult mai urgentă. Comisia Europeană trebuie să acționeze pentru a se asigura că statele membre aflate pe linia întâi au flexibilitatea de a se proteja.</p>\n<p>Între Rusia și exclava sa Kaliningrad și Belarus, Lituania și frații săi baltici Letonia și Estonia simt constant amenințarea iminentă a agresiunii Kremlinului.</p>\n<p>Pentru ei, această amenințare este existențială. Prin urmare, nu este o surpriză că prioritizează cheltuielile pentru apărare peste orice altceva. Președintele lituanian Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> a declarat</a> că țara sa ar trebui să cheltuie „atât cât este necesar” pentru a forma o divizie militară până în 2030. Cu toate acestea, la ritmul actual, capacitatea maximă nu va fi atinsă până în 2036, cel mai devreme.</p>\n<p>Pentru a accelera acest proces, Lituania ar trebui să cheltuie între 5 și 5,5 procente din PIB-ul său pe apărare anual. Provocarea constă în<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Pactul de Stabilitate și Creștere</a> (SGP) al UE, care este un set de cerințe economice și fiscale pe care statele membre ale UE trebuie să le respecte pentru a asigura un buget responsabil.</p>\n<p>SGP dictează că raportul datorie guvernamentală-PIB trebuie să rămână sub 60 la sută și raportul deficit bugetar-PIB sub trei procente. Pentru a atinge cheltuielile dorite pentru apărare, Lituania trebuie cu siguranță să împrumute sume semnificative de bani pe piața internă și internațională, încălcând inevitabil regulile fiscale ale UE și devenind posibil subiect al sancțiunilor. SGP</p>\n<p>are nevoie de o clauză de cheltuieli pentru apărare pentru a exonera țări precum Lituania de a o încălca prin cheltuieli pentru apărare.</p>\n<p>Pe fondul unor dezvoltări dramatice în războiul din Ucraina, precum și al realegerii lui Donald Trump, este imperativ ca membrii UE și NATO să crească cheltuielile pentru apărare. Pentru a realiza acest lucru, UE trebuie să își revizuiască politica fiscală. Este inacceptabil ca țările care se confruntă cu cele mai semnificative amenințări la adresa securității și care arată cea mai mare voință politică de a le aborda să se confrunte cu bariere artificiale din partea Bruxelles-ului.</p>\n<p>După ce Rusia a invadat Ucraina în 2022, Agenția Europeană de Apărare (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> a raportat</a> cheltuieli record pentru apărare în rândul statelor membre ale UE. În 2024, majoritatea au ajuns acum la norma tradițională de 2 procente din PIB sau se apropie de aceasta. Cu toate acestea, așa cum a subliniat Prim-ministrul estonian Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">,</a> această normă nu mai este suficientă. În schimb, 2,5 procente ar trebui să fie standardul. Din păcate, acest lucru este inaccesibil pentru majoritatea statelor membre, indiferent de</p>\n<p>voința lor politică. Așa cum a arătat răspunsul la nivelul UE la invazia rusă, angajamentul nu este cea mai mare problemă. Constrângerile financiare sunt.</p>\n<p>Fie că este vorba de construirea unei<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> linii de apărare la frontieră</a> sau de navigarea prin<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> restricții constituționale</a>,</p>\n<p>constrângerile financiare se află în centrul celor mai multe provocări legate de apărare. Din acest motiv, UE trebuie să ofere statelor sale membre un stimulent suplimentar și flexibilitatea fiscală necesară pentru a-și întări capacitățile de apărare. Pentru a realiza acest lucru, Comisia Europeană ar trebui să implementeze o clauză de cheltuieli pentru apărare în cadrul Pactului de Stabilitate și Creștere, care ar permite o excepție temporară a deficitului pentru cheltuielile legate de apărare.</p>\n<p>Clauza ar acomoda și susține lituanienii care, ca primă linie de apărare, protejează interesele pan-europene prin asigurarea stabilității granițelor sale în vremuri dificile. În plus, ar fi un stimulent binevenit pentru alte state membre să cultive un sentiment de urgență și să facă acele investiții mult așteptate în sectorul apărării.</p>\n<p>În mod natural, excepția ar trebui să aibă limite și condiții clare pentru a asigura stabilitatea și responsabilitatea fiscală, cum ar fi limitarea sumei excepției și definirea unui interval de timp specific.</p>\n<p>Cu toate acestea, pentru ca măsura să fie eficientă, trebuie evitată și o excesivă strictețe. La urma urmei, nu trebuie să pierdem din vedere ceea ce contează cel mai mult: o Europă liberă, sigură și protejată.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> este Fellow în Politici la Young Voices și absolvent al Universității din Vilnius, specializându-se în afaceri est-europene și rusești.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:03:56.859",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Țările baltice, cum ar fi Lituania, doresc să cheltuie mai mulți bani pentru apărare pentru a ajuta la contracararea amenințării ruse, dar legile stricte de cheltuieli ale Uniunii Europene stau în calea acestora.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ro",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:05:33.368",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Οι δημοσιονομικοί κανόνες της ΕΕ επιβραδύνουν τη Λιθουανία να χρηματοδοτήσει τις άμυνές της κατά της Ρωσίας",
                key:"uid": string:"21bc8abe-75c1-463e-9594-4a42064ed511",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Λαμβάνοντας υπόψη την αυξανόμενη ρωσική απειλή, οι πολιτικοί ηγέτες της Λιθουανίας<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> ανακοίνωσαν</a> ότι σκοπεύουν να αυξήσουν δραστικά τις δαπάνες εθνικής άμυνας προκειμένου να επιτύχουν τους στρατιωτικούς τους στόχους μέχρι το 2030</p>\n<p>αντί για το 2040. Ωστόσο, καθώς αυτό θα περιλαμβάνει την ανάληψη σημαντικών δανείων από την κυβέρνηση της Λιθουανίας, είναι πιθανό η Λιθουανία να παραβιάσει την πολιτική δημοσιονομικής πειθαρχίας της ΕΕ. Αν και η σημασία της δημοσιονομικής ευθύνης δεν μπορεί να υποτιμηθεί, η ανάγκη για χώρες στην ανατολική πλευρά της Ευρώπης να προστατεύσουν τα σύνορά τους είναι πολύ πιο επείγουσα. Η Ευρωπαϊκή Επιτροπή πρέπει να αναλάβει δράση για να διασφαλίσει ότι τα κράτη μέλη στην πρώτη γραμμή έχουν την ευελιξία να προστατεύσουν τον εαυτό τους.</p>\n<p>Σφιγμένα ανάμεσα στην ρωσική εξκλάβη του Καλίνινγκραντ και τη Λευκορωσία, η Λιθουανία και οι βαλτικές αδελφές της, η Λετονία και η Εσθονία, αισθάνονται συνεχώς την άμεση απειλή της επιθετικότητας του Κρεμλίνου.</p>\n<p>Για αυτούς, αυτή η απειλή είναι υπαρξιακή. Έτσι, δεν προκαλεί έκπληξη το γεγονός ότι δίνουν προτεραιότητα στις δαπάνες άμυνας πάνω από όλα τα άλλα. Ο Λιθουανός Πρόεδρος Ναουσέδα<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> δήλωσε</a> ότι η χώρα του θα πρέπει να δαπανήσει «όσα χρειαστεί» για να σχηματίσει μια στρατιωτική διεύθυνση μέχρι το 2030. Ωστόσο, με τον τρέχοντα ρυθμό, η πλήρης ικανότητα δεν θα επιτευχθεί πριν το 2036 το νωρίτερο.</p>\n<p>Για να επιταχυνθεί αυτή η διαδικασία, η Λιθουανία θα χρειαστεί να δαπανήσει όσο το 5 έως 5,5 τοις εκατό του ΑΕΠ της για την άμυνα ετησίως. Η πρόκληση έγκειται στο<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης</a> (ΣΣΑ) της ΕΕ, το οποίο είναι ένα σύνολο οικονομικών και δημοσιονομικών απαιτήσεων που πρέπει να πληρούν τα κράτη μέλη της ΕΕ για να διασφαλίσουν υπεύθυνο προϋπολογισμό.</p>\n<p>Το ΣΣΑ επιβάλλει ο λόγος του κρατικού χρέους προς το ΑΕΠ να παραμένει κάτω από το 60 τοις εκατό και ο λόγος του δημοσιονομικού ελλείμματος προς το ΑΕΠ κάτω από τρία τοις εκατό. Για να επιτευχθούν οι επιθυμητές δαπάνες άμυνας, η Λιθουανία θα πρέπει σίγουρα να δανειστεί σημαντικά ποσά χρημάτων στην εγχώρια και διεθνή αγορά, παραβιάζοντας αναπόφευκτα τους δημοσιονομικούς κανόνες της ΕΕ και ενδεχομένως να γίνει αντικείμενο κυρώσεων. Το</p>\n<p>ΣΣΑ χρειάζεται μια ρήτρα δαπανών άμυνας για να εξαιρέσει χώρες όπως η Λιθουανία από την παραβίαση του με την δαπάνη για την άμυνα.</p>\n<p>Στο πλαίσιο δραματικών εξελίξεων στον πόλεμο της Ουκρανίας, καθώς και της επανεκλογής του Ντόναλντ Τραμπ, είναι επιτακτική ανάγκη τα μέλη της ΕΕ και του ΝΑΤΟ να αυξήσουν τις δαπάνες άμυνας. Για να το επιτύχουν αυτό, η ΕΕ πρέπει να αναθεωρήσει την δημοσιονομική της πολιτική. Είναι απαράδεκτο ότι οι χώρες που αντιμετωπίζουν τις πιο σημαντικές απειλές ασφάλειας και δείχνουν τη μεγαλύτερη πολιτική βούληση να τις αντιμετωπίσουν αντιμετωπίζουν τεχνητά εμπόδια από τις Βρυξέλλες.</p>\n<p>Μετά την εισβολή της Ρωσίας στην Ουκρανία το 2022, ο Ευρωπαϊκός Οργανισμός Άμυνας (ΕΟΑ)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> ανέφερε</a> ρεκόρ υψηλών δαπανών άμυνας μεταξύ των κρατών μελών της ΕΕ. Το 2024, οι περισσότεροι έχουν πλέον φτάσει ή πλησιάζουν την παραδοσιακή κανονικότητα του 2 τοις εκατό του ΑΕΠ. Ωστόσο, όπως τόνισε ο Πρωθυπουργός της Εσθονίας Μιχάλ<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> επισήμανε</a>, αυτή η κανονικότητα δεν αρκεί πια. Αντίθετα, το 2,5 τοις εκατό θα πρέπει να είναι το σημείο αναφοράς. Δυστυχώς, αυτό είναι ανέφικτο για τα περισσότερα κράτη μέλη, ανεξαρτήτως της</p>\n<p>πολιτικής τους βούλησης. Όπως έδειξε η πανευρωπαϊκή αντίδραση στην ρωσική εισβολή, η δέσμευση δεν είναι το μεγαλύτερο ζήτημα. Οι χρηματοοικονομικοί περιορισμοί είναι.</p>\n<p>Είτε πρόκειται για την κατασκευή μιας<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> γραμμής άμυνας στα σύνορα</a> είτε για την πλοήγηση<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> συνταγματικών περιορισμών</a>,</p>\n<p>οι χρηματοοικονομικοί περιορισμοί βρίσκονται στον πυρήνα των περισσότερων προκλήσεων που σχετίζονται με την άμυνα. Για αυτό το λόγο, η ΕΕ πρέπει να παρέχει στα κράτη μέλη της ένα επιπλέον κίνητρο και την απαραίτητη δημοσιονομική ευελιξία για να ενισχύσουν τις ικανότητες άμυνάς τους. Για να το επιτύχει αυτό, η Ευρωπαϊκή Επιτροπή θα πρέπει να εφαρμόσει μια ρήτρα δαπανών άμυνας εντός του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης που θα επιτρέπει μια προσωρινή εξαίρεση του ελλείμματος για δαπάνες που σχετίζονται με την άμυνα.</p>\n<p>Η ρήτρα θα φιλοξενήσει και θα υποστηρίξει τους Λιθουανούς που, ως η πρώτη γραμμή άμυνας, προστατεύουν τα πανευρωπαϊκά συμφέροντα διασφαλίζοντας τη σταθερότητα των συνόρων τους σε δύσκολες εποχές. Επιπλέον, θα είναι ένα ευπρόσδεκτο κίνητρο για άλλα κράτη μέλη να καλλιεργήσουν μια αίσθηση επείγοντος και να κάνουν αυτές τις καθυστερημένες επενδύσεις στον τομέα της άμυνας.</p>\n<p>Φυσικά, η εξαίρεση θα πρέπει να έχει σαφή όρια και προϋποθέσεις για να διασφαλίσει τη δημοσιονομική σταθερότητα και ευθύνη, όπως η επιβολή ανώτατου ορίου στο ποσό της εξαίρεσης και ο καθορισμός συγκεκριμένου χρονικού πλαισίου.</p>\n<p>Ωστόσο, για να είναι το μέτρο αποτελεσματικό, πρέπει επίσης να αποφεύγεται η υπερβολική αυστηρότητα. Μετά από όλα, δεν πρέπει να χάσουμε από το οπτικό μας πεδίο αυτό που έχει τη μεγαλύτερη σημασία: μια ελεύθερη, ασφαλή και ασφαλή Ευρώπη.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> είναι Πολιτικός Συνεργάτης με τις Νέες Φωνές και απόφοιτος του Πανεπιστημίου του Βίλνιους, ειδικευμένος σε θέματα Ανατολικής Ευρώπης και Ρωσίας.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:25:44.128",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Οι χώρες της Βαλτικής όπως η Λιθουανία θέλουν να ξοδέψουν περισσότερα χρήματα για την άμυνα προκειμένου να βοηθήσουν στην αντιμετώπιση της ρωσικής απειλής, αλλά οι αυστηροί νόμοι δαπανών της Ευρωπαϊκής Ένωσης στέκονται εμπόδιο.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"el",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:26:10.835",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Les règles fiscales de l'UE ralentissent le financement par la Lituanie de ses défenses contre la Russie",
                key:"uid": string:"2d795dab-d76a-4ca5-8b0b-101340f7fa45",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>À la lumière d'une menace russe croissante, les dirigeants politiques lituaniens<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> ont annoncé</a> qu'ils ont l'intention d'augmenter considérablement les dépenses de défense nationale afin d'atteindre leurs objectifs militaires d'ici 2030</p>\n<p>au lieu de 2040. Cependant, comme cela impliquerait que le gouvernement lituanien prenne des</p>\n<p>prêts substantiels, il est probable que la Lituanie enfreigne la politique fiscale de l'UE. Bien que l'importance de la responsabilité fiscale ne puisse être sous-estimée, le besoin pour les pays du front oriental de l'Europe de protéger leurs frontières est beaucoup plus pressant. La Commission européenne doit agir pour garantir que les États membres en première ligne aient la flexibilité nécessaire pour se protéger.</p>\n<p>Coincée entre l'exclave russe de Kaliningrad et la Biélorussie, la Lituanie et ses frères baltes, la Lettonie et l'Estonie, ressentent constamment la menace imminente de l'agression du Kremlin.</p>\n<p>Pour eux, cette menace est existentielle. Ainsi, il n'est pas surprenant qu'ils priorisent les dépenses de défense par rapport à tout le reste. Le président lituanien Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> a déclaré</a> que son pays devrait dépenser « autant que nécessaire » pour former une division militaire d'ici 2030. Cependant, à ce rythme, la pleine capacité ne sera pas atteinte avant 2036 au plus tôt.</p>\n<p>Pour accélérer ce processus, la Lituanie devrait dépenser entre 5 et 5,5 pour cent de son PIB en défense chaque année. Le défi réside dans le<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Pacte de stabilité et de croissance</a> (PSC) de l'UE, qui est un ensemble d'exigences économiques et fiscales que les États membres de l'UE doivent respecter pour garantir une budgétisation responsable.</p>\n<p>Le PSC dicte que le ratio de la dette publique par rapport au PIB doit rester en dessous de 60 pour cent et que le ratio du déficit budgétaire par rapport au PIB doit être inférieur à trois pour cent. Pour atteindre les dépenses de défense souhaitées, la Lituanie devra certainement emprunter des sommes importantes sur le marché intérieur et international, enfreignant inévitablement les règles fiscales de l'UE et devenant éventuellement sujette à des sanctions. Le</p>\n<p>PSC a besoin d'une clause de dépenses de défense pour exonérer des pays comme la Lituanie de l'enfreindre en dépensant pour la défense.</p>\n<p>Dans le contexte de développements dramatiques dans la guerre en Ukraine, ainsi que de la réélection de Donald Trump, il est impératif que les membres de l'UE et de l'OTAN augmentent leurs dépenses de défense. Pour ce faire, l'UE doit réviser sa politique fiscale. Il est inacceptable que les pays confrontés aux menaces de sécurité les plus significatives et montrant la plus grande volonté politique de les traiter soient confrontés à des barrières artificielles de la part de Bruxelles.</p>\n<p>Après l'invasion de l'Ukraine par la Russie en 2022, l'Agence européenne de défense (AED)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> a rapporté</a> des dépenses de défense record parmi les États membres de l'UE. En 2024, la plupart ont maintenant atteint ou se rapprochent de la norme traditionnelle de 2 pour cent du PIB. Cependant, comme l'a souligné le Premier ministre estonien Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">, cette norme ne suffit plus. Au lieu de cela, 2,5 pour cent devrait être la référence. Malheureusement, cela est inatteignable pour la plupart des États membres, quelle que soit leur</p>\n<p>volonté politique. Comme la réponse de l'UE à l'invasion russe l'a montré, l'engagement n'est pas le plus gros problème. Les contraintes financières le sont.</p>\n<p>Que ce soit pour construire une<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> ligne de défense frontalière</a> ou naviguer à travers<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> des restrictions constitutionnelles</a>,</p>\n<p>les contraintes financières sont au cœur de la plupart des défis liés à la défense. Pour cette raison, l'UE doit fournir à ses États membres un incitatif supplémentaire et la flexibilité fiscale nécessaire pour renforcer leurs capacités de défense. Pour y parvenir, la Commission européenne devrait mettre en œuvre une clause de dépenses de défense dans le Pacte de stabilité et de croissance qui permettrait une exemption temporaire du déficit pour les dépenses liées à la défense.</p>\n<p>La clause accueillerait et soutiendrait les Lituaniens qui, en tant que première ligne de défense, protègent les intérêts paneuropéens en préservant la stabilité de ses frontières en temps de crise. De plus, ce serait un stimulus bienvenu pour d'autres États membres afin de cultiver un sentiment d'urgence et de réaliser ces investissements longtemps attendus dans le secteur de la défense.</p>\n<p>Naturellement, l'exemption devrait avoir des limites et des conditions claires pour garantir la stabilité et la responsabilité fiscales, telles que la limitation du montant de l'exemption et la définition d'un cadre temporel spécifique.</p>\n<p>Cependant, pour que la mesure soit efficace, une rigueur excessive doit également être évitée. Après tout, nous ne devons pas perdre de vue ce qui compte le plus : une Europe libre, sûre et sécurisée.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> est chercheur en politique auprès de Young Voices et diplômé de l'Université de Vilnius, spécialisé dans les affaires d'Europe de l'Est et de Russie.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:53:39.311",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Les pays baltes comme la Lituanie veulent dépenser plus d'argent pour la défense afin d'aider à contrer la menace russe, mais les strictes lois de dépenses de l'Union européenne se dressent sur leur chemin.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:53:39.312",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"AB mali kuralları, Litvanya'nın Rusya'ya karşı savunmalarını finanse etmesini yavaşlatıyor.",
                key:"uid": string:"3e6f67a3-832b-4d5c-bde6-b6ed782afb61",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Artan bir Rus tehdidi ışığında, Litvanya siyasi liderleri<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> duyurdu</a> 2030 yılına kadar askeri hedeflerine ulaşmak için ulusal savunma harcamalarını önemli ölçüde artırmayı planladıklarını</p>\n<p>2040 yerine. Ancak, bu Litvanya hükümetinin önemli krediler almasını gerektireceğinden, Litvanya'nın AB mali politikasını ihlal etmesi muhtemeldir. Mali sorumluluğun önemi göz ardı edilemezken, Avrupa'nın Doğu cephesindeki ülkelerin sınırlarını koruma ihtiyacı çok daha acildir. Avrupa Komisyonu, cephedeki üye devletlerin kendilerini korumak için esnekliğe sahip olmalarını sağlamak için harekete geçmelidir.</p>\n<p>Rusya'nın Kaliningrad dış bölgesi ile Belarus arasında sıkışan Litvanya ve Baltık</p>\n<p>kardeşleri Letonya ve Estonya, Kremlin'in saldırganlığının yakın tehdidini sürekli olarak hissetmektedir.</p>\n<p>Onlar için bu tehdit varoluşsal bir tehdittir. Bu nedenle, savunma harcamalarını her şeyin önünde tutmaları sürpriz değildir. Litvanya Cumhurbaşkanı Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> belirtti</a> ülkesinin 2030 yılına kadar bir askeri birim oluşturmak için “gerekirse ne kadar harcama yapması gerektiğini” söylemiştir. Ancak, mevcut hızda, tam kapasiteye en erken 2036'da ulaşılacaktır.</p>\n<p>Bu süreci hızlandırmak için Litvanya'nın her yıl GSYİH'sinin yüzde 5 ila 5.5'ini savunmaya harcaması gerekecektir. Zorluk, AB’nin<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> İstikrar ve Büyüme Paktı</a> (SGP) ile ilgilidir; bu, AB üye devletlerinin sorumlu bütçeleme sağlamak için karşılaması gereken ekonomik ve mali gereklilikler setidir.</p>\n<p>SGP, hükümet borcunun GSYİH'ya oranının yüzde 60'ın altında ve bütçe açığının GSYİH'ya oranının yüzde üçün altında kalmasını zorunlu kılar. İstenilen savunma harcamalarına ulaşmak için Litvanya'nın kesinlikle iç ve uluslararası piyasalarda önemli miktarda borç alması gerekecek, bu kaçınılmaz olarak AB'nin mali kurallarını ihlal etmesine ve muhtemelen yaptırımlara tabi olmasına yol açacaktır. </p>\n<p>SGP, Litvanya gibi ülkelerin savunma harcamalarıyla bunu ihlal etmemesi için bir savunma harcama maddesine ihtiyaç duymaktadır.</p>\n<p>Ukrayna savaşındaki dramatik gelişmelerin ve Donald Trump'ın yeniden seçilmesinin arka planında, AB ve NATO üyelerinin savunma harcamalarını artırmaları zorunludur. Bunu başarmak için AB, mali politikasını gözden geçirmelidir. En büyük güvenlik tehditleriyle karşılaşan ve bunları ele alma konusunda en büyük siyasi iradeyi gösteren ülkelerin Brüksel'den yapay engellerle karşılaşması affedilemez.</p>\n<p>Rusya 2022'de Ukrayna'yı işgal ettikten sonra, Avrupa Savunma Ajansı (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> AB üye devletleri arasında rekor yüksek savunma harcamaları</a> bildirdi. 2024'te, çoğu artık GSYİH'nın geleneksel normu olan yüzde 2'ye ulaşmış veya yaklaşmaktadır. Ancak, Estonya Başbakanı Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> vurguladığı gibi</a>, bu norm artık yeterli değildir. Bunun yerine, yüzde 2.5 standart olmalıdır. Ne yazık ki, bu çoğu üye devlet için, siyasi iradelerine bakılmaksızın, ulaşılamaz bir hedeftir. AB genelinde Rus işgaline verilen yanıt gösterdi ki, taahhüt en büyük sorun değildir. Mali kısıtlamalar en büyük sorundur.</p>\n<p>İster bir<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> sınır savunma hattı</a> inşa etmek olsun, ister<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> anayasal kısıtlamalarla</a> başa çıkmak olsun,</p>\n<p>mali kısıtlamalar çoğu savunma ile ilgili zorluğun merkezinde yer almaktadır. Bu nedenle, AB, üye devletlerine savunma yeteneklerini güçlendirmek için ek bir teşvik ve gerekli mali esnekliği sağlamalıdır. Bunu başarmak için Avrupa Komisyonu, İstikrar ve Büyüme Paktı içinde savunma ile ilgili harcamalar için geçici bir açığı muaf tutacak bir savunma harcama maddesi uygulamalıdır.</p>\n<p>Bu madde, ilk savunma hattı olarak, zor zamanlarda sınırlarının istikrarını koruyarak pan-Avrupa çıkarlarını koruyan Litvanları destekleyecek ve onlara uyum sağlayacaktır. Ayrıca, diğer üye devletler için aciliyet duygusunu beslemek ve savunma sektöründeki uzun zamandır bekleyen yatırımları gerçekleştirmek için hoş bir teşvik olacaktır.</p>\n<p>Elbette, muafiyetin mali istikrar ve sorumluluğu sağlamak için açık sınırları ve koşulları olmalıdır; muafiyet miktarının sınırlandırılması ve belirli bir zaman diliminin tanımlanması gibi.</p>\n<p>Ancak, bu önlemin etkili olabilmesi için aşırı katılıklardan da kaçınılmalıdır. Sonuçta, en önemli olanı gözden kaçırmamalıyız: özgür, güvenli ve emniyetli bir Avrupa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong>, Genç Sesler ile Politika Araştırmacısı ve Vilnius Üniversitesi mezunudur, Doğu Avrupa ve Rusya konularında uzmanlaşmıştır.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:37.997",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Litvanya gibi Baltık ülkeleri, Rus tehdidine karşı koymak için savunmaya daha fazla para harcamak istiyor, ancak Avrupa Birliği'nin katı harcama yasaları engel teşkil ediyor.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"tr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:37.998",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Правила фіскальної політики ЄС уповільнюють фінансування Литви для захисту від Росії",
                key:"uid": string:"405eb16d-a484-4c58-8af2-16ef12186527",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:11.48",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"uk",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"EU fiscal rules are slowing down Lithuania funding its defences against Russia",
                key:"uid": string:"6605a324-2adb-442a-ab4d-fe915c73ee55",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>In light of an increasing Russian threat, Lithuanian political leaders<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> announced</a> they intend to drastically increase national defence spending in order to reach their military goals by 2030</p>\n<p>instead of 2040. However, as this would involve the Lithuanian government taking on</p>\n<p>substantial loans, it is likely Lithuania will breach EU fiscal policy. Although the importance of fiscal responsibility cannot be understated, the need for countries on Europe’s Eastern front to protect their borders is much more pressing. The European Commission must take action to ensure member states on the frontline have the flexibility to protect themselves.</p>\n<p>Squeezed between Russia’s Kaliningrad exclave and Belarus, Lithuania and its Baltic</p>\n<p>brothers Latvia and Estonia constantly feel the imminent threat of the Kremlin’s aggression.</p>\n<p>For them, this threat is existential. Hence, it comes as no surprise they prioritise defence spending over all else. Lithuanian President Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> stated</a> his country should spend “as much as it takes” to form a military division by 2030. However, at the current pace, full capacity will not be achieved until 2036 at the earliest.</p>\n<p>To speed up this process, Lithuania would need to spend as much as 5 to 5.5 percent of its GDP on defence annually. The challenge lies in the EU’s<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stability and Growth Pact</a> (SGP), which is a set of economic and fiscal requirements EU member states must meet to ensure responsible budgeting.</p>\n<p>The SGP dictates government debt-to-GDP ratio must remain below 60 percent and budget deficit-to-GDP ratio below three percent. To reach the desired defence spending, Lithuania must certainly borrow significant sums of money on the domestic and international market, inevitably breaching the EU’s fiscal rules and possibly becoming subject to sanctions. The</p>\n<p>SGP needs a defence expenditure clause to exempt countries like Lithuania from breaching it by spending on defence.</p>\n<p>Against the backdrop of dramatic developments in the Ukraine war, as well as Donald Trump’s re-election, it is imperative EU and NATO members ramp up defence spending. To accomplish this, the EU must revise its fiscal policy. It is inexcusable that countries facing the most significant security threats and showing the greatest political will to address them face artificial barriers from Brussels.</p>\n<p>After Russia invaded Ukraine in 2022, the European Defence Agency (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> reported</a> record high defence spending among EU member states. In 2024, most have now reached or are inching closer to the traditional norm of 2 percent of GDP. However, as Estonian Prime</p>\n<p>Minister Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> highlighted</a>, this norm no longer suffices. Instead, 2.5 percent should be the benchmark. Unfortunately, this is unattainable for most member states, regardless of their</p>\n<p>political will. As the EU-wide response to the Russian invasion showed, commitment is not the biggest issue. Financial constraints are.</p>\n<p>Whether it is constructing a<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> border defence line</a> or navigating<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> constitutional restrictions</a>,</p>\n<p>financial constraints lie at the core of most defence-related challenges. For that reason, the EU must provide its member states with an extra incentive and the necessary fiscal flexibility to strengthen their defence capabilities. To achieve this, the European Commission should implement a defence expenditure clause within the Stability and Growth Pact which would allow a temporary exemption of the deficit for defence-related spending.</p>\n<p>The clause would accommodate and support the Lithuanians who, as the first line of defence, are protecting pan-European interests by safeguarding the stability of its borders in dire times. Additionally, it would be a welcome stimulus for other member states to nurture a sense of urgency and make those long-overdue investments in the defence sector.</p>\n<p>Naturally, the exemption should have clear limits and conditions to ensure fiscal stability and responsibility, such as capping the exemption amount and defining a specific time frame.</p>\n<p>However, for the measure to be effective, excessive stringency must also be avoided. After all, we must not lose sight of what matters most: a free, safe and secure Europe.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> is Policy Fellow with Young Voices and Vilnius University graduate, specializing in Eastern European and Russian affairs.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:15:21.548",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Baltic countries like Lithuania want to spend more money on defence to help counter the Russian threat, but the European Union’s strict spending laws are standing in the way.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"en",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:15:52.1",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Le regole fiscali dell'UE stanno rallentando il finanziamento della Lituania per le sue difese contro la Russia",
                key:"uid": string:"6aa54927-5a9b-4868-93f0-bdefd26ed2e7",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Alla luce di una crescente minaccia russa, i leader politici lituani<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> hanno annunciato</a> che intendono aumentare drasticamente la spesa per la difesa nazionale al fine di raggiungere i loro obiettivi militari entro il 2030</p>\n<p>invece del 2040. Tuttavia, poiché ciò comporterebbe che il governo lituano si assuma</p>\n<p>prestiti sostanziali, è probabile che la Lituania violi la politica fiscale dell'UE. Sebbene l'importanza della responsabilità fiscale non possa essere sottovalutata, la necessità per i paesi al fronte orientale dell'Europa di proteggere i propri confini è molto più urgente. La Commissione Europea deve agire per garantire che gli stati membri in prima linea abbiano la flessibilità per proteggersi.</p>\n<p>Schiacciata tra l'exclave russa di Kaliningrad e la Bielorussia, la Lituania e i suoi fratelli baltici Lettonia ed Estonia avvertono costantemente la minaccia imminente dell'aggressione del Cremlino.</p>\n<p>Per loro, questa minaccia è esistenziale. Pertanto, non sorprende che diano priorità alla spesa per la difesa su tutto il resto. Il presidente lituano Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> ha dichiarato</a> che il suo paese dovrebbe spendere \"tanto quanto necessario\" per formare una divisione militare entro il 2030. Tuttavia, al ritmo attuale, la piena capacità non sarà raggiunta prima del 2036.</p>\n<p>Per accelerare questo processo, la Lituania dovrebbe spendere annualmente fino al 5-5,5 percento del suo PIL per la difesa. La sfida risiede nel<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Patto di Stabilità e Crescita</a> (SGP) dell'UE, che è un insieme di requisiti economici e fiscali che gli stati membri dell'UE devono soddisfare per garantire un bilancio responsabile.</p>\n<p>Il SGP stabilisce che il rapporto debito pubblico/PIL deve rimanere al di sotto del 60 percento e il rapporto deficit di bilancio/PIL al di sotto del tre percento. Per raggiungere la spesa per la difesa desiderata, la Lituania dovrà certamente prendere in prestito somme significative di denaro sul mercato interno e internazionale, violando inevitabilmente le regole fiscali dell'UE e diventando possibilmente soggetta a sanzioni. Il</p>\n<p>SGP ha bisogno di una clausola di spesa per la difesa per esentare paesi come la Lituania dalla violazione spendendo per la difesa.</p>\n<p>Contesto di sviluppi drammatici nella guerra in Ucraina, così come la rielezione di Donald Trump, è imperativo che i membri dell'UE e della NATO aumentino la spesa per la difesa. Per realizzare ciò, l'UE deve rivedere la sua politica fiscale. È inaccettabile che i paesi che affrontano le minacce alla sicurezza più significative e mostrano la maggiore volontà politica di affrontarle si trovino di fronte a barriere artificiali da Bruxelles.</p>\n<p>Dopo che la Russia ha invaso l'Ucraina nel 2022, l'Agenzia Europea per la Difesa (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> ha riportato</a> un record storico di spesa per la difesa tra gli stati membri dell'UE. Nel 2024, la maggior parte ha ora raggiunto o si sta avvicinando alla norma tradizionale del 2 percento del PIL. Tuttavia, come ha evidenziato il primo ministro estone Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">, questa norma non è più sufficiente.</a> Invece, il 2,5 percento dovrebbe essere il benchmark. Sfortunatamente, questo è irraggiungibile per la maggior parte degli stati membri, indipendentemente dalla loro</p>\n<p>volontà politica. Come ha dimostrato la risposta dell'UE all'invasione russa, l'impegno non è il problema più grande. I vincoli finanziari lo sono.</p>\n<p>Che si tratti di costruire una<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> linea di difesa al confine</a> o di navigare<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> restrizioni costituzionali</a>,</p>\n<p>i vincoli finanziari sono al centro della maggior parte delle sfide legate alla difesa. Per questo motivo, l'UE deve fornire ai suoi stati membri un incentivo extra e la necessaria flessibilità fiscale per rafforzare le loro capacità di difesa. Per raggiungere questo obiettivo, la Commissione Europea dovrebbe implementare una clausola di spesa per la difesa all'interno del Patto di Stabilità e Crescita che consentirebbe un'esenzione temporanea del deficit per la spesa legata alla difesa.</p>\n<p>La clausola accoglierebbe e supporterebbe i lituani che, in quanto prima linea di difesa, stanno proteggendo gli interessi pan-europei salvaguardando la stabilità dei suoi confini in tempi difficili. Inoltre, sarebbe uno stimolo benvenuto per altri stati membri per coltivare un senso di urgenza e fare quegli investimenti tanto attesi nel settore della difesa.</p>\n<p>Naturalmente, l'esenzione dovrebbe avere limiti e condizioni chiari per garantire stabilità e responsabilità fiscali, come il tetto all'importo dell'esenzione e la definizione di un periodo di tempo specifico.</p>\n<p>Tuttavia, affinché la misura sia efficace, deve essere evitata anche un'eccessiva rigidità. Dopotutto, non dobbiamo perdere di vista ciò che conta di più: un'Europa libera, sicura e protetta.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> è Policy Fellow con Young Voices e laureato dell'Università di Vilnius, specializzato in affari dell'Europa orientale e russa.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:37:40.329",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>I paesi baltici come la Lituania vogliono spendere più soldi per la difesa per aiutare a contrastare la minaccia russa, ma le rigide leggi di spesa dell'Unione Europea si frappongono.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"it",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:37:40.33",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Pravidla fiskální politiky EU zpomalují Litvu v financování její obrany proti Rusku",
                key:"uid": string:"8d61c4a3-d5ba-4b73-85b3-071d27e0ea57",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Vzhledem k rostoucí ruské hrozbě oznámili litevští političtí vůdci<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\">, že</a> mají v úmyslu drasticky zvýšit výdaje na národní obranu, aby dosáhli svých vojenských cílů do roku 2030</p>\n<p>namísto roku 2040. Nicméně, protože by to zahrnovalo, že litevská vláda si vezme</p>\n<p>významné půjčky, je pravděpodobné, že Litva poruší fiskální politiku EU. Ačkoli nelze podceňovat důležitost fiskální odpovědnosti, potřeba zemí na východní frontě Evropy chránit své hranice je mnohem naléhavější. Evropská komise musí podniknout kroky, aby zajistila, že členské státy na frontové linii mají flexibilitu chránit se.</p>\n<p>Stlačena mezi ruským exklávem Kaliningrad a Běloruskem, Litva a její baltské</p>\n<p>bratři Lotyšsko a Estonsko neustále cítí bezprostřední hrozbu agresi Kremlu.</p>\n<p>Pro ně je tato hrozba existenční. Proto není překvapením, že upřednostňují výdaje na obranu před vším ostatním. Litevský prezident Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> prohlásil</a>, že jeho země by měla utratit „tolik, kolik je potřeba“ k vytvoření vojenské divize do roku 2030. Nicméně, při současném tempu nebude plné kapacity dosaženo dříve než v roce 2036.</p>\n<p>Aby se tento proces urychlil, Litva by potřebovala utratit až 5 až 5,5 procenta svého HDP na obranu ročně. Výzvou je <a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\">Pakt stability a růstu</a> (SGP) EU, což je soubor ekonomických a fiskálních požadavků, které musí členské státy EU splnit, aby zajistily odpovědné rozpočtování.</p>\n<p>SGP stanoví, že poměr vládního dluhu k HDP musí zůstat pod 60 procenty a poměr rozpočtového deficitu k HDP pod třemi procenty. Aby Litva dosáhla požadovaných výdajů na obranu, musí si jistě půjčit významné částky peněz na domácím a mezinárodním trhu, což nevyhnutelně povede k porušení fiskálních pravidel EU a možnému podrobení se sankcím. SGP potřebuje klauzuli o výdajích na obranu, aby osvobodila země jako Litva od porušování tím, že budou utrácet za obranu.</p>\n<p>Na pozadí dramatických událostí ve válce na Ukrajině, stejně jako znovuzvolení Donalda Trumpa, je nezbytné, aby členské státy EU a NATO zvýšily výdaje na obranu. Aby toho bylo dosaženo, musí EU revidovat svou fiskální politiku. Je nepřijatelné, že země čelící nejvýznamnějším bezpečnostním hrozbám a projevující největší politickou vůli je řešit, čelí umělým překážkám z Bruselu.</p>\n<p>Po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 Evropská obranná agentura (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> oznámila</a> rekordně vysoké výdaje na obranu mezi členskými státy EU. V roce 2024 většina z nich již dosáhla nebo se blíží tradičnímu normě 2 procenta HDP. Nicméně, jak zdůraznil estonský premiér Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">,</a> tato norma již nestačí. Místo toho by 2,5 procenta měly být měřítkem. Bohužel, to je nedosažitelné pro většinu členských států, bez ohledu na jejich</p>\n<p>politickou vůli. Jak ukázala reakce EU na ruskou invazi, závazek není největším problémem. Finanční omezení jsou.</p>\n<p>Ať už se jedná o výstavbu<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> obranné linie</a> nebo navigaci<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> ústavními omezeními</a>,</p>\n<p>finanční omezení leží v jádru většiny výzev souvisejících s obranou. Z tohoto důvodu musí EU poskytnout svým členským státům další pobídku a nezbytnou fiskální flexibilitu k posílení jejich obranných schopností. Aby toho bylo dosaženo, by měla Evropská komise implementovat klauzuli o výdajích na obranu v rámci Paktu stability a růstu, která by umožnila dočasné osvobození od deficitu pro výdaje související s obranou.</p>\n<p>Tato klauzule by vyhověla a podpořila Litevce, kteří jako první linie obrany chrání panevropské zájmy tím, že v těžkých časech chrání stabilitu svých hranic. Kromě toho by to byl vítaný stimul pro ostatní členské státy, aby pěstovaly pocit naléhavosti a provedly ty dlouho očekávané investice do obranného sektoru.</p>\n<p>Samozřejmě, že osvobození by mělo mít jasné limity a podmínky, aby se zajistila fiskální stabilita a odpovědnost, jako je stanovení maximální částky osvobození a definování konkrétního časového rámce.</p>\n<p>Nicméně, aby byl tento opatření účinné, je také nutné se vyhnout nadměrné přísnosti. Koneckonců, nesmíme ztratit ze zřetele, co je nejdůležitější: svobodná, bezpečná a zabezpečená Evropa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> je politický spolupracovník s Young Voices a absolvent Vilniuské univerzity, specializující se na východoevropské a ruské záležitosti.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:36:47.88",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Baltské země jako Litva chtějí utratit více peněz na obranu, aby pomohly čelit ruské hrozbě, ale přísné výdajové zákony Evropské unie jim v tom brání.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"cs",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:02.755",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"EU fiskalna pravila usporavaju Litvaniju da finansira svoju odbranu protiv Rusije",
                key:"uid": string:"a5d06f38-8db3-4385-b890-ee9195e45707",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-17T07:24:46.117",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sr",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"EU:n finanssipoliittiset säännöt hidastavat Liettuan puolustusrahoitusta Venäjää vastaan",
                key:"uid": string:"a8bec28d-7bb6-48af-acc5-9d7353202197",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Kasvavan venäläisen uhan myötä Liettuan poliittiset johtajat<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> ilmoittivat</a>, että he aikovat huomattavasti lisätä kansallista puolustusbudjettia saavuttaakseen sotilaalliset tavoitteensa vuoteen 2030 mennessä</p>\n<p>sen sijaan, että se tapahtuisi vuonna 2040. Kuitenkin, koska tämä tarkoittaisi Liettuan hallituksen ottavan</p>\n<p>merkittäviä lainoja, on todennäköistä, että Liettua rikkoo EU:n finanssipolitiikkaa. Vaikka taloudellisen vastuullisuuden merkitystä ei voida aliarvioida, Itä-Euroopan maiden tarve suojella rajojaan on paljon kiireellisempi. Euroopan komission on ryhdyttävä toimiin varmistaakseen, että etulinjan jäsenvaltioilla on joustavuus suojautua.</p>\n<p>Venäjän Kaliningradin eristyneenä alueena ja Valko-Venäjän väliin puristuneena Liettua ja sen Baltian</p>\n<p>veljet Latvia ja Viro kokevat jatkuvasti Kremlin aggressiivisuuden välittömän uhan.</p>\n<p>Heille tämä uhka on elintärkeä. Siksi ei ole yllättävää, että he asettavat puolustusmenot kaiken muun edelle. Liettuan presidentti Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> totesi</a>, että hänen maansa tulisi käyttää \"niin paljon kuin tarvitaan\" muodostaakseen sotilasosaston vuoteen 2030 mennessä. Kuitenkin nykyisellä vauhdilla täyttä kapasiteettia ei saavuteta ennen vuotta 2036.</p>\n<p>Tämän prosessin nopeuttamiseksi Liettuan tulisi käyttää vuosittain jopa 5–5,5 prosenttia bruttokansantuotteestaan puolustukseen. Haasteena on EU:n<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> vakaus- ja kasvusopimus</a> (SGP), joka on joukko taloudellisia ja finanssipoliittisia vaatimuksia, joita EU:n jäsenvaltioiden on noudatettava vastuullisen budjetoinnin varmistamiseksi.</p>\n<p>SGP määrää, että valtion velan ja BKT:n suhteen on pysyttävä alle 60 prosentissa ja budjettialijäämän ja BKT:n suhteen alle kolmessa prosentissa. Saavuttaakseen halutun puolustusmenon Liettuan on varmasti lainattava merkittäviä summia rahaa kotimaisilta ja kansainvälisiltä markkinoilta, mikä väistämättä rikkoo EU:n finanssipolitiikkaa ja saattaa johtaa pakotteisiin. SGP:ssä tarvitaan puolustusmenojen pykälä, joka vapauttaisi maita, kuten Liettua, sen rikkomisesta puolustusmenoilla.</p>\n<p>Ukrainan sodan dramaattisten tapahtumien sekä Donald Trumpin uudelleenvalinnan taustalla on välttämätöntä, että EU:n ja Naton jäsenet lisäävät puolustusmenoja. Tämän saavuttamiseksi EU:n on tarkistettava finanssipolitiikkaansa. On anteeksiantamatonta, että maat, jotka kohtaavat merkittävimmät turvallisuusuhat ja osoittavat suurinta poliittista tahtoa niiden käsittelemiseksi, kohtaavat keinotekoisia esteitä Brysselistä.</p>\n<p>Kun Venäjä hyökkäsi Ukrainaan vuonna 2022, Euroopan puolustusvirasto (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> raportoi</a> ennätyksellisen korkeista puolustusmenoista EU:n jäsenvaltioissa. Vuonna 2024 useimmat ovat nyt saavuttaneet tai lähestyvät perinteistä 2 prosentin BKT:n normia. Kuitenkin, kuten Viron pääministeri Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> korosti</a>, tämä normi ei enää riitä. Sen sijaan 2,5 prosenttia tulisi olla vertailukohta. Valitettavasti tämä on saavuttamatonta useimmille jäsenvaltioille, riippumatta niiden</p>\n<p>poliittisesta tahdosta. Kuten EU:n laajuinen vastaus Venäjän hyökkäykseen osoitti, sitoutuminen ei ole suurin ongelma. Taloudelliset rajoitteet ovat.</p>\n<p>Olipa kyseessä<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> rajapuolustuslinjan</a> rakentaminen tai<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> perustuslaillisten rajoitusten</a> navigointi,</p>\n<p>taloudelliset rajoitteet ovat useimpien puolustukseen liittyvien haasteiden ytimessä. Tämän vuoksi EU:n on annettava jäsenvaltioilleen ylimääräinen kannustin ja tarvittava taloudellinen joustavuus vahvistaakseen puolustuskykyään. Tämän saavuttamiseksi Euroopan komission tulisi toteuttaa puolustusmenojen pykälä vakaus- ja kasvusopimuksessa, joka mahdollistaisi tilapäisen vapautuksen alijäämästä puolustusmenoille.</p>\n<p>Tämä pykälä tukisi ja auttaisi liettualaisia, jotka ensimmäisenä puolustuslinjana suojelevat paneurooppalaisia etuja turvaamalla rajojensa vakautta vaikeina aikoina. Lisäksi se olisi tervetullut kannustin muille jäsenvaltioille herättää kiireellisyyden tunnetta ja tehdä ne pitkään odotetut investoinnit puolustussektorille.</p>\n<p>Luonnollisesti vapautuksella tulisi olla selkeät rajat ja ehdot taloudellisen vakauden ja vastuullisuuden varmistamiseksi, kuten vapautusmäärän rajoittaminen ja tietyn aikarajan määrittäminen.</p>\n<p>Kuitenkin, jotta toimenpiteestä olisi hyötyä, liiallista tiukkuutta on myös vältettävä. Loppujen lopuksi emme saa unohtaa, mikä on tärkeintä: vapaa, turvallinen ja varma Eurooppa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> on Policy Fellow Young Voicesissa ja Vilnan yliopiston valmistunut, erikoistunut Itä-Euroopan ja Venäjän asioihin.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:00:14.195",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Balttilaiset maat, kuten Liettua, haluavat käyttää enemmän rahaa puolustukseen auttaakseen torjumaan Venäjän uhkaa, mutta Euroopan unionin tiukat kulutuslait estävät tätä.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"fi",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:01:01.993",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"EU:s finansregler bromsar Litauen från att finansiera sitt försvar mot Ryssland",
                key:"uid": string:"abf6ce35-fb4e-4ddf-9c47-29c9c05b6024",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Med tanke på det ökande ryska hotet har litauiska politiska ledare<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> meddelat</a> att de avser att drastiskt öka de nationella försvarsutgifterna för att nå sina militära mål till 2030</p>\n<p>istället för 2040. Men eftersom detta skulle innebära att den litauiska regeringen tar på sig</p>\n<p>betydande lån, är det troligt att Litauen kommer att bryta mot EU:s finanspolitiska regler. Även om vikten av finansiellt ansvar inte kan underskattas, är behovet för länder på Europas östra front att skydda sina gränser mycket mer pressande. Europeiska kommissionen måste vidta åtgärder för att säkerställa att medlemsstaterna på frontlinjen har flexibiliteten att skydda sig själva.</p>\n<p>Pressade mellan Rysslands Kaliningrad-exklav och Vitryssland, känner Litauen och dess baltiska</p>\n<p>bröder Lettland och Estland ständigt det omedelbara hotet från Kremls aggression.</p>\n<p>För dem är detta hot existentiellt. Därför är det inte förvånande att de prioriterar försvarsutgifter framför allt annat. Litauens president Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> uttalade</a> att hans land bör spendera \"så mycket som behövs\" för att bilda en militärdivision till 2030. Men i den nuvarande takten kommer full kapacitet inte att uppnås förrän 2036 tidigast.</p>\n<p>För att påskynda denna process skulle Litauen behöva spendera så mycket som 5 till 5,5 procent av sin BNP på försvar årligen. Utmaningen ligger i EU:s<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stabilitets- och tillväxtpakt</a> (SGP), som är en uppsättning ekonomiska och finansiella krav som EU:s medlemsstater måste uppfylla för att säkerställa ansvarsfull budgetering.</p>\n<p>SGP föreskriver att statsskulden i förhållande till BNP måste förbli under 60 procent och budgetunderskottet i förhållande till BNP under tre procent. För att nå de önskade försvarsutgifterna måste Litauen definitivt låna betydande summor pengar på den inhemska och internationella marknaden, vilket oundvikligen bryter mot EU:s finansregler och eventuellt blir föremål för sanktioner. Den</p>\n<p>SGP behöver en klausul för försvarsutgifter för att undanta länder som Litauen från att bryta mot den genom att spendera på försvar.</p>\n<p>Mot bakgrund av dramatiska händelser i Ukraina-kriget, samt Donald Trumps återval, är det avgörande att EU- och NATO-medlemmar ökar försvarsutgifterna. För att åstadkomma detta måste EU revidera sin finanspolitik. Det är oacceptabelt att länder som står inför de mest betydande säkerhetshoten och visar den största politiska viljan att hantera dem möter artificiella hinder från Bryssel.</p>\n<p>Efter att Ryssland invaderade Ukraina 2022 rapporterade den europeiska försvarsbyrån (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> rekordhöga försvarsutgifter</a> bland EU:s medlemsstater. År 2024 har de flesta nu nått eller närmar sig den traditionella normen på 2 procent av BNP. Men som Estlands premiärminister Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> påpekade</a>, räcker inte denna norm längre. Istället bör 2,5 procent vara riktmärket. Tyvärr är detta oåtkomligt för de flesta medlemsstater, oavsett deras</p>\n<p>politiska vilja. Som EU:s svar på den ryska invasionen visade, är engagemang inte det största problemet. Finansiella begränsningar är.</p>\n<p>Oavsett om det handlar om att bygga en<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> gränsförsvarslinje</a> eller navigera<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> konstitutionella begränsningar</a>,</p>\n<p>ligger finansiella begränsningar i kärnan av de flesta försvarsrelaterade utmaningar. Av den anledningen måste EU ge sina medlemsstater ett extra incitament och den nödvändiga finansiella flexibiliteten för att stärka sina försvarskapaciteter. För att uppnå detta bör den europeiska kommissionen implementera en klausul för försvarsutgifter inom stabilitets- och tillväxtpakten som skulle tillåta en tillfällig undantag från underskottet för försvarsrelaterade utgifter.</p>\n<p>Klausulen skulle rymma och stödja litauerna som, som första försvarslinje, skyddar paneuropeiska intressen genom att bevara stabiliteten i sina gränser i svåra tider. Dessutom skulle det vara en välkommen stimulans för andra medlemsstater att vårda en känsla av brådska och göra de länge försenade investeringarna i försvarssektorn.</p>\n<p>Naturligtvis bör undantaget ha tydliga gränser och villkor för att säkerställa finansiell stabilitet och ansvar, såsom att sätta ett tak för undantagsbeloppet och definiera en specifik tidsram.</p>\n<p>Men för att åtgärden ska vara effektiv måste också överdriven stränghet undvikas. När allt kommer omkring får vi inte tappa sikte på vad som är viktigast: ett fritt, säkert och tryggt Europa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> är Policy Fellow med Young Voices och kandidat från Vilnius universitet, specialiserad på östeuropeiska och ryska frågor.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:46:00.698",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Baltiska länder som Litauen vill spendera mer pengar på försvar för att hjälpa till att motverka det ryska hotet, men Europeiska unionens strikta utgiftslagar står i vägen.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sv",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:46:00.699",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"EU-Fiskalregeln bremsen Litauen bei der Finanzierung seiner Verteidigung gegen Russland",
                key:"uid": string:"b3a322fa-d160-4b1e-b753-7315ca370ea0",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Angesichts einer zunehmenden russischen Bedrohung haben litauische politische Führer<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> angekündigt</a>, dass sie beabsichtigen, die nationalen Verteidigungsausgaben drastisch zu erhöhen, um ihre militärischen Ziele bis 2030 zu erreichen</p>\n<p>anstatt bis 2040. Da dies jedoch bedeuten würde, dass die litauische Regierung erhebliche Kredite aufnehmen muss, ist es wahrscheinlich, dass Litauen die EU-Fiskalpolitik verletzen wird. Obwohl die Bedeutung der fiskalischen Verantwortung nicht unterschätzt werden kann, ist die Notwendigkeit für Länder an Europas Ostgrenze, ihre Grenzen zu schützen, viel dringlicher. Die Europäische Kommission muss Maßnahmen ergreifen, um sicherzustellen, dass die Mitgliedstaaten an der Frontlinie die Flexibilität haben, sich selbst zu schützen.</p>\n<p>Eingeklemmt zwischen Russlands Exklave Kaliningrad und Weißrussland spüren Litauen und seine baltischen</p>\n<p>Brüder Lettland und Estland ständig die drohende Bedrohung durch die Aggression des Kremls.</p>\n<p>Für sie ist diese Bedrohung existenziell. Daher ist es keine Überraschung, dass sie die Verteidigungsausgaben über alles andere priorisieren. Der litauische Präsident Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> erklärte</a>, sein Land sollte „so viel ausgeben, wie nötig ist“, um bis 2030 eine Militärdivision zu bilden. Allerdings wird bei dem aktuellen Tempo die volle Kapazität frühestens 2036 erreicht.</p>\n<p>Um diesen Prozess zu beschleunigen, müsste Litauen jährlich bis zu 5 bis 5,5 Prozent seines BIP für die Verteidigung ausgeben. Die Herausforderung liegt im<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stabilitäts- und Wachstumspakt</a> (SGP) der EU, der eine Reihe von wirtschaftlichen und fiskalischen Anforderungen festlegt, die die EU-Mitgliedstaaten erfüllen müssen, um eine verantwortungsvolle Haushaltsführung sicherzustellen.</p>\n<p>Der SGP schreibt vor, dass das Verhältnis von Staatsverschuldung zu BIP unter 60 Prozent und das Verhältnis von Haushaltsdefizit zu BIP unter drei Prozent bleiben muss. Um die gewünschten Verteidigungsausgaben zu erreichen, muss Litauen sicherlich erhebliche Geldsummen auf dem inländischen und internationalen Markt aufnehmen, was zwangsläufig zu einem Verstoß gegen die fiskalischen Regeln der EU führen und möglicherweise Sanktionen nach sich ziehen könnte. Der</p>\n<p>SGP benötigt eine Klausel für Verteidigungsausgaben, um Länder wie Litauen von einem Verstoß gegen ihn durch Ausgaben für die Verteidigung auszunehmen.</p>\n<p>Vor dem Hintergrund dramatischer Entwicklungen im Ukraine-Krieg sowie der Wiederwahl von Donald Trump ist es unerlässlich, dass die EU- und NATO-Mitglieder die Verteidigungsausgaben erhöhen. Um dies zu erreichen, muss die EU ihre Fiskalpolitik überarbeiten. Es ist inakzeptabel, dass Länder, die mit den bedeutendsten Sicherheitsbedrohungen konfrontiert sind und den größten politischen Willen zeigen, diese anzugehen, künstlichen Barrieren aus Brüssel gegenüberstehen.</p>\n<p>Nachdem Russland 2022 in die Ukraine einmarschiert ist, hat die Europäische Verteidigungsagentur (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> berichtet</a>, dass die Verteidigungsausgaben unter den EU-Mitgliedstaaten auf einem Rekordhoch sind. Im Jahr 2024 haben die meisten nun die traditionelle Norm von 2 Prozent des BIP erreicht oder nähern sich ihr. Allerdings, wie der estnische Ministerpräsident Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> hervorgehoben hat</a>, reicht diese Norm nicht mehr aus. Stattdessen sollten 2,5 Prozent der Maßstab sein. Leider ist dies für die meisten Mitgliedstaaten unerreichbar, unabhängig von ihrem</p>\n<p>politischen Willen. Wie die EU-weite Reaktion auf die russische Invasion gezeigt hat, ist das Engagement nicht das größte Problem. Finanzielle Einschränkungen sind es.</p>\n<p>Ob es um den Bau einer<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> Grenzverteidigungslinie</a> oder um die Navigation durch<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> verfassungsrechtliche Einschränkungen</a> geht,</p>\n<p>liegen finanzielle Einschränkungen im Kern der meisten verteidigungsbezogenen Herausforderungen. Aus diesem Grund muss die EU ihren Mitgliedstaaten einen zusätzlichen Anreiz und die notwendige fiskalische Flexibilität bieten, um ihre Verteidigungsfähigkeiten zu stärken. Um dies zu erreichen, sollte die Europäische Kommission eine Klausel für Verteidigungsausgaben im Stabilitäts- und Wachstumspakt implementieren, die eine vorübergehende Ausnahme vom Defizit für verteidigungsbezogene Ausgaben ermöglichen würde.</p>\n<p>Die Klausel würde die Litauer unterstützen, die als erste Verteidigungslinie die paneuropäischen Interessen schützen, indem sie in schwierigen Zeiten die Stabilität ihrer Grenzen sichern. Darüber hinaus wäre es ein willkommener Anreiz für andere Mitgliedstaaten, ein Gefühl der Dringlichkeit zu entwickeln und die längst überfälligen Investitionen im Verteidigungssektor zu tätigen.</p>\n<p>Natürlich sollte die Ausnahme klare Grenzen und Bedingungen haben, um fiskalische Stabilität und Verantwortung sicherzustellen, wie z.B. eine Obergrenze für den Ausnahmewert und die Definition eines bestimmten Zeitrahmens.</p>\n<p>Um jedoch wirksam zu sein, muss auch übermäßige Strenge vermieden werden. Schließlich dürfen wir nicht aus den Augen verlieren, was am wichtigsten ist: ein freies, sicheres und geschütztes Europa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> ist Policy Fellow bei Young Voices und Absolvent der Universität Vilnius, spezialisiert auf osteuropäische und russische Angelegenheiten.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:37:04.798",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Die baltischen Länder wie Litauen wollen mehr Geld für die Verteidigung ausgeben, um der russischen Bedrohung entgegenzuwirken, aber die strengen Ausgabengesetze der Europäischen Union stehen im Weg.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"de",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:37:14.625",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"EU fiskalna pravila usporavaju Litvaniju u financiranju svojih obrambenih kapaciteta protiv Rusije",
                key:"uid": string:"c7351637-01ca-4055-8450-463a60c25da1",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>U svjetlu sve većih prijetnji iz Rusije, litvanski politički vođe<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> najavili</a> su da namjeravaju drastično povećati nacionalne vojne izdatke kako bi postigli svoje vojne ciljeve do 2030.</p>\n<p>umjesto 2040. Međutim, budući da bi to uključivalo preuzimanje značajnih kredita od strane litvanske vlade, vjerojatno je da će Litvanija prekršiti fiskalnu politiku EU. Iako se važnost fiskalne odgovornosti ne može podcijeniti, potreba za zemljama na istočnom frontu Europe da zaštite svoje granice je mnogo hitnija. Europska komisija mora poduzeti mjere kako bi osigurala da države članice na prvoj liniji imaju fleksibilnost da se zaštite.</p>\n<p>Stisnuta između ruske eksklave Kalinjingrad i Bjelorusije, Litvanija i njezini baltički</p>\n<p>braća Latvija i Estonija neprestano osjećaju neposrednu prijetnju od agresije Kremlja.</p>\n<p>Za njih, ova prijetnja je egzistencijalna. Stoga ne iznenađuje što prioritet daju vojnim izdacima iznad svega ostalog. Litvanski predsjednik Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> izjavio</a> je da bi njegova zemlja trebala potrošiti “koliko god bude potrebno” za formiranje vojne divizije do 2030. Međutim, trenutnim tempom, puna kapacitet neće biti postignuta prije 2036.</p>\n<p>Kako bi se ubrzao ovaj proces, Litvanija bi trebala potrošiti između 5 i 5,5 posto svog BDP-a na obranu godišnje. Izazov leži u EU-a<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Paktu o stabilnosti i rastu</a> (SGP), koji je skup ekonomskih i fiskalnih zahtjeva koje države članice EU moraju ispuniti kako bi osigurale odgovorno proračunavanje.</p>\n<p>SGP nalaže da omjer državnog duga prema BDP-u mora ostati ispod 60 posto, a omjer proračunskog deficita prema BDP-u ispod tri posto. Kako bi postigla željene vojne izdatke, Litvanija će sigurno morati posuditi značajne svote novca na domaćem i međunarodnom tržištu, neizbježno kršeći fiskalna pravila EU i moguće postajući predmet sankcija. SGP</p>\n<p>treba klauzulu o vojnim izdacima kako bi izuzeo zemlje poput Litvanije od kršenja istih trošenjem na obranu.</p>\n<p>U svjetlu dramatičnih događaja u ratu u Ukrajini, kao i ponovne izborne pobjede Donalda Trumpa, imperativ je da članice EU i NATO-a povećaju vojne izdatke. Kako bi to postigla, EU mora revidirati svoju fiskalnu politiku. Neprihvatljivo je da zemlje koje se suočavaju s najznačajnijim sigurnosnim prijetnjama i pokazuju najveću političku volju da ih riješe, nailaze na umjetne prepreke iz Bruxellesa.</p>\n<p>Nakon što je Rusija napala Ukrajinu 2022., Europska agencija za obranu (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> izvijestila</a> je o rekordno visokim vojnim izdacima među državama članicama EU. U 2024. većina ih je sada dostigla ili se približava tradicionalnoj normi od 2 posto BDP-a. Međutim, kako je estonski premijer Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> istaknuo</a>, ova norma više nije dovoljna. Umjesto toga, 2,5 posto bi trebala biti referentna točka. Nažalost, to je nedostižno za većinu država članica, bez obzira na njihovu</p>\n<p>političku volju. Kako je pokazao odgovor EU-a na rusku invaziju, predanost nije najveći problem. Financijska ograničenja jesu.</p>\n<p>Bilo da se radi o izgradnji<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> obrambene linije</a> ili navigaciji<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> ustavnim ograničenjima</a>,</p>\n<p>financijska ograničenja leže u srži većine izazova povezanih s obranom. Iz tog razloga, EU mora pružiti svojim državama članicama dodatni poticaj i potrebnu fiskalnu fleksibilnost kako bi ojačale svoje obrambene sposobnosti. Kako bi to postigla, Europska komisija trebala bi implementirati klauzulu o vojnim izdacima unutar Pakta o stabilnosti i rastu koja bi omogućila privremeno izuzeće od deficita za troškove povezane s obranom.</p>\n<p>Klauzula bi prilagodila i podržala Litvance koji, kao prva linija obrane, štite paneuropske interese osiguravajući stabilnost svojih granica u teškim vremenima. Osim toga, to bi bio dobrodošao poticaj za druge države članice da razviju osjećaj hitnosti i izvrše dugotrajne investicije u sektor obrane.</p>\n<p>Naravno, izuzeće bi trebalo imati jasne granice i uvjete kako bi se osigurala fiskalna stabilnost i odgovornost, poput ograničavanja iznosa izuzeća i definiranja specifičnog vremenskog okvira.</p>\n<p>Međutim, kako bi mjera bila učinkovita, također se mora izbjeći pretjerana strogoća. Na kraju krajeva, ne smijemo izgubiti iz vida ono što je najvažnije: slobodna, sigurna i zaštićena Europa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> je Policy Fellow s Young Voices i diplomant Sveučilišta u Vilniusu, specijaliziran za istočnoeuropske i ruske poslove.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:34:25.017",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Baltijske zemlje poput Litvanije žele potrošiti više novca na obranu kako bi pomogle u suprotstavljanju ruskoj prijetnji, ali strogi zakoni o potrošnji Europske unije stoje na putu.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hr",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:34:25.018",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Az EU költségvetési szabályai lelassítják Litvánia védelmi finanszírozását Oroszország ellen",
                key:"uid": string:"e19a6762-887e-4210-82a9-24953f3540ef",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Az egyre növekvő orosz fenyegetés fényében litván politikai vezetők<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> bejelentették</a>, hogy drasztikusan növelni kívánják a nemzeti védelmi kiadásokat, hogy 2030-ra elérjék katonai céljaikat</p>\n<p>a 2040 helyett. Azonban mivel ez a litván kormány számára jelentős kölcsönök felvételét jelenti, valószínű, hogy Litvánia megsérti az EU költségvetési politikáját. Bár a költségvetési felelősség fontosságát nem lehet alábecsülni, a kelet-európai országok határainak védelme sokkal sürgetőbb. Az Európai Bizottságnak lépéseket kell tennie annak érdekében, hogy a frontvonalon lévő tagállamoknak legyen lehetőségük megvédeni magukat.</p>\n<p>Oroszország Kalinyingrádi exklávéja és Fehéroroszország között beszorulva Litvánia és balti testvérei, Lettország és Észtország folyamatosan érzik a Kreml agressziójának közvetlen fenyegetését.</p>\n<p>Számukra ez a fenyegetés létfontosságú. Így nem meglepő, hogy a védelmi kiadásokat minden más fölé helyezik. Litván elnök Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> kijelentette</a>, hogy az országának „annyit kell költenie, amennyire szükség van” egy katonai divízió létrehozásához 2030-ra. Azonban a jelenlegi ütemben a teljes kapacitás elérése legkorábban 2036-ra várható.</p>\n<p>A folyamat felgyorsítása érdekében Litvániának évente a GDP-jének 5-5,5 százalékát kellene védelmi kiadásokra fordítania. A kihívás az EU<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stabilitási és Növekedési Paktum</a> (SGP), amely egy sor gazdasági és költségvetési követelményt határoz meg, amelyet az EU tagállamainak teljesíteniük kell a felelős költségvetés biztosítása érdekében.</p>\n<p>Az SGP előírja, hogy a kormányzati adósság és a GDP arányának 60 százalék alatt kell maradnia, és a költségvetési hiány és a GDP arányának három százalék alatt. A kívánt védelmi kiadások eléréséhez Litvániának biztosan jelentős összegeket kell kölcsönöznie a belföldi és nemzetközi piacon, elkerülhetetlenül megsértve az EU költségvetési szabályait, és esetlegesen szankciók alá kerülve. Az</p>\n<p>SGP-nek szüksége van egy védelmi kiadási záradékra, hogy mentesítse az olyan országokat, mint Litvánia, a megsértés alól a védelmi kiadások révén.</p>\n<p>A drámai események hátterében az ukrán háborúban, valamint Donald Trump újraválasztásával elengedhetetlen, hogy az EU és a NATO tagállamai növeljék a védelmi kiadásokat. Ennek érdekében az EU-nak felül kell vizsgálnia költségvetési politikáját. Megengedhetetlen, hogy azok az országok, amelyek a legjelentősebb biztonsági fenyegetésekkel néznek szembe, és a legnagyobb politikai akaratot mutatják a megoldásra, mesterséges akadályokkal találkozzanak Brüsszelből.</p>\n<p>Miután Oroszország 2022-ben megszállta Ukrajnát, az Európai Védelmi Ügynökség (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> beszámolt</a> az EU tagállamai közötti rekordmagas védelmi kiadásokról. 2024-re a legtöbb ország már elérte vagy közelít a hagyományos 2 százalékos GDP-arányhoz. Azonban, ahogy Észtország miniszterelnöke, Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> hangsúlyozta</a>, ez a norma már nem elegendő. Ehelyett a 2,5 százaléknak kellene a mércének lennie. Sajnos ez a legtöbb tagállam számára elérhetetlen, függetlenül a</p>\n<p>politikai akaratuktól. Ahogy az EU-szintű válasz az orosz invázióra is mutatta, az elkötelezettség nem a legnagyobb probléma. A pénzügyi korlátok azok.</p>\n<p>Legyen szó egy<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> határvédelmi vonal</a> kiépítéséről vagy<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> alkotmányos korlátok</a> navigálásáról,</p>\n<p>a pénzügyi korlátok a legtöbb védelmi kihívás középpontjában állnak. Ezért az EU-nak extra ösztönzést és a szükséges költségvetési rugalmasságot kell biztosítania tagállamai számára, hogy megerősíthessék védelmi képességeiket. Ennek érdekében az Európai Bizottságnak be kell vezetnie egy védelmi kiadási záradékot a Stabilitási és Növekedési Paktumban, amely lehetővé tenné a költségvetési hiány ideiglenes mentesítését a védelmi kiadásokra.</p>\n<p>A záradék támogatná és segítené a litvánokat, akik, mint a védelem első vonala, védik a pán-európai érdekeket azáltal, hogy megőrzik határaik stabilitását válságos időkben. Ezenkívül üdvözlendő ösztönzést jelentene más tagállamok számára is, hogy sürgősségérzetet ápoljanak, és elvégezzék azokat a régóta esedékes befektetéseket a védelmi szektorban.</p>\n<p>Természetesen a mentesítésnek világos határokra és feltételekre kell lennie a költségvetési stabilitás és felelősség biztosítása érdekében, például a mentesítési összeg korlátozása és egy konkrét időkeret meghatározása.</p>\n<p>Azonban ahhoz, hogy az intézkedés hatékony legyen, a túlzott szigorúságot is el kell kerülni. Végül is nem szabad szem elől tévesztenünk, ami a legfontosabb: egy szabad, biztonságos és védett Európa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> a Young Voices politikai munkatársa és a Vilniusi Egyetem végzettje, aki a kelet-európai és orosz ügyekre specializálódott.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:30:53.229",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>A balti államok, mint Litvánia, több pénzt szeretnének költeni a védelemre, hogy segítsenek ellensúlyozni az orosz fenyegetést, de az Európai Unió szigorú költési törvényei akadályozzák ezt.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"hu",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:30:53.231",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"As regras fiscais da UE estão atrasando a Lituânia em financiar suas defesas contra a Rússia",
                key:"uid": string:"e9050da0-0646-4f1b-9cf2-f360240f5cbf",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>À luz de uma crescente ameaça russa, os líderes políticos lituanos<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> anunciaram</a> que pretendem aumentar drasticamente os gastos com defesa nacional para alcançar seus objetivos militares até 2030</p>\n<p>em vez de 2040. No entanto, como isso envolveria o governo lituano assumindo</p>\n<p>empréstimos substanciais, é provável que a Lituânia viole a política fiscal da UE. Embora a importância da responsabilidade fiscal não possa ser subestimada, a necessidade de os países na frente oriental da Europa protegerem suas fronteiras é muito mais urgente. A Comissão Europeia deve agir para garantir que os estados membros na linha de frente tenham a flexibilidade para se proteger.</p>\n<p>Espremida entre o exclave russo de Kaliningrado e a Bielorrússia, a Lituânia e seus irmãos bálticos, Letônia e Estônia, sentem constantemente a iminente ameaça da agressão do Kremlin.</p>\n<p>Para eles, essa ameaça é existencial. Portanto, não é surpresa que priorizem os gastos com defesa acima de tudo. O presidente lituano Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> afirmou</a> que seu país deve gastar “o quanto for necessário” para formar uma divisão militar até 2030. No entanto, no ritmo atual, a capacidade total não será alcançada até 2036, no mínimo.</p>\n<p>Para acelerar esse processo, a Lituânia precisaria gastar entre 5 a 5,5 por cento de seu PIB em defesa anualmente. O desafio reside no<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Pacto de Estabilidade e Crescimento</a> (PEC) da UE, que é um conjunto de requisitos econômicos e fiscais que os estados membros da UE devem cumprir para garantir um orçamento responsável.</p>\n<p>O PEC dita que a relação dívida pública/PIB deve permanecer abaixo de 60 por cento e a relação déficit orçamentário/PIB abaixo de três por cento. Para alcançar os gastos desejados com defesa, a Lituânia certamente precisará tomar empréstimos significativos no mercado interno e internacional, violando inevitavelmente as regras fiscais da UE e possivelmente se tornando sujeita a sanções. O</p>\n<p>PEC precisa de uma cláusula de gastos com defesa para isentar países como a Lituânia de violá-lo ao gastar em defesa.</p>\n<p>Contra o pano de fundo de desenvolvimentos dramáticos na guerra da Ucrânia, bem como da reeleição de Donald Trump, é imperativo que os membros da UE e da OTAN aumentem os gastos com defesa. Para conseguir isso, a UE deve revisar sua política fiscal. É inaceitável que países enfrentando as ameaças de segurança mais significativas e demonstrando a maior vontade política para enfrentá-las enfrentem barreiras artificiais de Bruxelas.</p>\n<p>Após a invasão da Ucrânia pela Rússia em 2022, a Agência Europeia de Defesa (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> relatou</a> gastos recordes com defesa entre os estados membros da UE. Em 2024, a maioria já alcançou ou está se aproximando da norma tradicional de 2 por cento do PIB. No entanto, como destacou o primeiro-ministro estoniano Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">,</a> essa norma não é mais suficiente. Em vez disso, 2,5 por cento deveria ser o parâmetro. Infelizmente, isso é inatingível para a maioria dos estados membros, independentemente de sua</p>\n<p>vontade política. Como a resposta da UE à invasão russa mostrou, o compromisso não é o maior problema. As restrições financeiras são.</p>\n<p>Seja construindo uma<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> linha de defesa de fronteira</a> ou navegando por<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> restrições constitucionais</a>,</p>\n<p>as restrições financeiras estão no cerne da maioria dos desafios relacionados à defesa. Por essa razão, a UE deve fornecer a seus estados membros um incentivo extra e a flexibilidade fiscal necessária para fortalecer suas capacidades de defesa. Para alcançar isso, a Comissão Europeia deve implementar uma cláusula de gastos com defesa dentro do Pacto de Estabilidade e Crescimento que permitiria uma isenção temporária do déficit para gastos relacionados à defesa.</p>\n<p>A cláusula acomodaria e apoiaria os lituanos que, como a primeira linha de defesa, estão protegendo os interesses pan-europeus ao salvaguardar a estabilidade de suas fronteiras em tempos difíceis. Além disso, seria um estímulo bem-vindo para outros estados membros cultivarem um senso de urgência e realizarem aqueles investimentos há muito esperados no setor de defesa.</p>\n<p>Naturalmente, a isenção deve ter limites e condições claras para garantir a estabilidade e a responsabilidade fiscal, como limitar o valor da isenção e definir um prazo específico.</p>\n<p>No entanto, para que a medida seja eficaz, deve-se evitar uma rigidez excessiva. Afinal, não devemos perder de vista o que mais importa: uma Europa livre, segura e protegida.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> é Fellow de Políticas da Young Voices e graduado da Universidade de Vilnius, especializado em assuntos da Europa Oriental e da Rússia.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T13:17:41.924",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Os países bálticos, como a Lituânia, querem gastar mais dinheiro em defesa para ajudar a combater a ameaça russa, mas as rígidas leis de gastos da União Europeia estão atrapalhando.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"pt",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T13:17:41.925",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Правила фискальной политики ЕС замедляют финансирование Литвы для защиты от России",
                key:"uid": string:"ed8e8711-b373-4b7c-9126-86dbcbb6753c",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": null:null,
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-12T11:55:34.35",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": null:null,
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"ru",
                key:"updatedAt": null:null,
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Las reglas fiscales de la UE están ralentizando la financiación de Lituania para sus defensas contra Rusia.",
                key:"uid": string:"ef728cd9-fbcc-445a-bd12-9b092cc21abc",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>Ante la creciente amenaza rusa, los líderes políticos lituanos<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> anunciaron</a> que tienen la intención de aumentar drásticamente el gasto en defensa nacional para alcanzar sus objetivos militares para 2030</p>\n<p>en lugar de 2040. Sin embargo, dado que esto implicaría que el gobierno lituano asumiera</p>\n<p>préstamos sustanciales, es probable que Lituania infrinja la política fiscal de la UE. Aunque no se puede subestimar la importancia de la responsabilidad fiscal, la necesidad de que los países en el frente oriental de Europa protejan sus fronteras es mucho más urgente. La Comisión Europea debe tomar medidas para garantizar que los estados miembros en la primera línea tengan la flexibilidad para protegerse.</p>\n<p>Comprimida entre el exclave ruso de Kaliningrado y Bielorrusia, Lituania y sus hermanos bálticos Letonia y Estonia sienten constantemente la inminente amenaza de la agresión del Kremlin.</p>\n<p>Para ellos, esta amenaza es existencial. Por lo tanto, no es sorprendente que prioricen el gasto en defensa sobre todo lo demás. El presidente lituano Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> declaró</a> que su país debería gastar \"lo que sea necesario\" para formar una división militar para 2030. Sin embargo, al ritmo actual, la capacidad total no se alcanzará hasta 2036 como muy pronto.</p>\n<p>Para acelerar este proceso, Lituania necesitaría gastar entre el 5 y el 5.5 por ciento de su PIB en defensa anualmente. El desafío radica en el<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Pacto de Estabilidad y Crecimiento</a> (SGP) de la UE, que es un conjunto de requisitos económicos y fiscales que los estados miembros de la UE deben cumplir para garantizar un presupuesto responsable.</p>\n<p>El SGP dicta que la relación deuda pública-PIB del gobierno debe mantenerse por debajo del 60 por ciento y la relación déficit presupuestario-PIB por debajo del tres por ciento. Para alcanzar el gasto en defensa deseado, Lituania deberá, sin duda, pedir prestadas sumas significativas de dinero en el mercado nacional e internacional, infringiendo inevitablemente las reglas fiscales de la UE y posiblemente convirtiéndose en objeto de sanciones. El</p>\n<p>SGP necesita una cláusula de gasto en defensa para eximir a países como Lituania de infringirlo al gastar en defensa.</p>\n<p>Ante el telón de fondo de los dramáticos acontecimientos en la guerra de Ucrania, así como la reelección de Donald Trump, es imperativo que los miembros de la UE y la OTAN aumenten el gasto en defensa. Para lograr esto, la UE debe revisar su política fiscal. Es inexcusable que los países que enfrentan las amenazas de seguridad más significativas y que muestran la mayor voluntad política para abordarlas enfrenten barreras artificiales de Bruselas.</p>\n<p>Después de que Rusia invadiera Ucrania en 2022, la Agencia Europea de Defensa (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> informó</a> un gasto en defensa récord entre los estados miembros de la UE. En 2024, la mayoría ha alcanzado o se está acercando a la norma tradicional del 2 por ciento del PIB. Sin embargo, como destacó el primer</p>\n<p>ministro estonio Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">, esta norma ya no es suficiente.</a> En su lugar, el 2.5 por ciento debería ser el punto de referencia. Desafortunadamente, esto es inalcanzable para la mayoría de los estados miembros, independientemente de su</p>\n<p>voluntad política. Como mostró la respuesta de la UE a la invasión rusa, el compromiso no es el mayor problema. Las restricciones financieras lo son.</p>\n<p>Ya sea construyendo una<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> línea de defensa fronteriza</a> o navegando por<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> restricciones constitucionales</a>,</p>\n<p>las restricciones financieras están en el núcleo de la mayoría de los desafíos relacionados con la defensa. Por esa razón, la UE debe proporcionar a sus estados miembros un incentivo adicional y la flexibilidad fiscal necesaria para fortalecer sus capacidades de defensa. Para lograr esto, la Comisión Europea debería implementar una cláusula de gasto en defensa dentro del Pacto de Estabilidad y Crecimiento que permitiría una exención temporal del déficit para el gasto relacionado con la defensa.</p>\n<p>La cláusula acomodaría y apoyaría a los lituanos que, como primera línea de defensa, están protegiendo los intereses paneuropeos al salvaguardar la estabilidad de sus fronteras en tiempos difíciles. Además, sería un estímulo bienvenido para que otros estados miembros fomenten un sentido de urgencia y realicen esas inversiones tan atrasadas en el sector de la defensa.</p>\n<p>Naturalmente, la exención debería tener límites y condiciones claras para garantizar la estabilidad y responsabilidad fiscal, como limitar el monto de la exención y definir un marco temporal específico.</p>\n<p>Sin embargo, para que la medida sea efectiva, también se debe evitar una excesiva rigidez. Después de todo, no debemos perder de vista lo que más importa: una Europa libre, segura y protegida.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> es investigador de políticas en Young Voices y graduado de la Universidad de Vilnius, especializado en asuntos de Europa del Este y Rusia.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:49:05.694",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Los países bálticos como Lituania quieren gastar más dinero en defensa para ayudar a contrarrestar la amenaza rusa, pero las estrictas leyes de gasto de la Unión Europea están interponiéndose en el camino.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"es",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:49:05.695",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"Pravidlá EÚ v oblasti hospodárskej politiky spomaľujú Litvu pri financovaní jej obrany proti Rusku",
                key:"uid": string:"f330a283-8e01-464d-86ad-89b493362765",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>V súvislosti s rastúcou ruskou hrozbou, litovskí politickí lídri<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> oznámili</a>, že majú v úmysle drasticky zvýšiť národné výdavky na obranu, aby dosiahli svoje vojenské ciele do roku 2030</p>\n<p>namiesto roku 2040. Avšak, keďže by to znamenalo, že litovská vláda by musela prevziať</p>\n<p>významné pôžičky, je pravdepodobné, že Litva poruší fiškálnu politiku EÚ. Hoci význam fiškálnej zodpovednosti nemožno podceňovať, potreba krajín na východnej fronte Európy chrániť svoje hranice je oveľa naliehavejšia. Európska komisia musí konať, aby zabezpečila, že členské štáty na prvej línii budú mať flexibilitu na ochranu seba samých.</p>\n<p>Stlačená medzi ruským exklávom Kaliningrad a Bieloruskom, Litva a jej pobaltské</p>\n<p>bratia Lotyšsko a Estónia neustále cítia bezprostrednú hrozbu agresie Kremľa.</p>\n<p>Pre nich je táto hrozba existenčná. Preto nie je prekvapením, že uprednostňujú výdavky na obranu pred všetkým ostatným. Litovský prezident Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> uviedol</a>, že jeho krajina by mala minúť „koľko len treba“, aby do roku 2030 vytvorila vojenskú divíziu. Avšak pri súčasnom tempe nebude plná kapacita dosiahnutá skôr ako v roku 2036.</p>\n<p>Aby sa tento proces urýchlil, Litva by musela ročne minúť až 5 až 5,5 percenta svojho HDP na obranu. Výzvou sú pravidlá EÚ<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stabilita a rast</a> (SGP), ktoré sú súborom ekonomických a fiškálnych požiadaviek, ktoré musia členské štáty EÚ splniť, aby zabezpečili zodpovedné rozpočtovanie.</p>\n<p>SGP určuje, že pomer vládneho dlhu k HDP musí zostať pod 60 percentami a pomer rozpočtového deficitu k HDP pod tri percentá. Aby dosiahla požadované výdavky na obranu, Litva určite bude musieť požičať značné sumy peňazí na domácom a medzinárodnom trhu, čo nevyhnutne povedie k porušeniu fiškálnych pravidiel EÚ a môže sa stať predmetom sankcií. SGP</p>\n<p>potrebuje klauzulu o výdavkoch na obranu, aby oslobodila krajiny ako Litva od porušovania týchto pravidiel výdavkami na obranu.</p>\n<p>Na pozadí dramatických udalostí vo vojne na Ukrajine, ako aj opätovného zvolenia Donalda Trumpa, je nevyhnutné, aby členské štáty EÚ a NATO zvýšili výdavky na obranu. Aby sa to dosiahlo, EÚ musí revidovať svoju fiškálnu politiku. Je neospravedlniteľné, že krajiny čelí najvýznamnejším bezpečnostným hrozbám a preukazujú najväčšiu politickú vôľu ich riešiť, čelí umelým prekážkam z Bruselu.</p>\n<p>Po tom, čo Rusko v roku 2022 napadlo Ukrajinu, Európska obranná agentúra (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> oznámila</a> rekordne vysoké výdavky na obranu medzi členskými štátmi EÚ. V roku 2024 väčšina z nich už dosiahla alebo sa blíži k tradičnému normatívu 2 percenta HDP. Avšak, ako zdôraznil estónsky premiér Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\">,</a> tento normatív už nestačí. Namiesto toho by malo byť 2,5 percenta referenčnou hodnotou. Bohužiaľ, to je pre väčšinu členských štátov nedosiahnuteľné, bez ohľadu na ich</p>\n<p>politickú vôľu. Ako ukázala reakcia EÚ na ruskú inváziu, záväzok nie je najväčším problémom. Finančné obmedzenia sú.</p>\n<p>Či už ide o budovanie<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> obranného pohraničného pásma</a> alebo navigáciu<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> ústavnými obmedzeniami</a>,</p>\n<p>finančné obmedzenia sú v jadre väčšiny problémov súvisiacich s obranou. Z tohto dôvodu musí EÚ poskytnúť svojim členským štátom dodatočnú motiváciu a potrebnú fiškálnu flexibilitu na posilnenie svojich obranných schopností. Aby sa to dosiahlo, Európska komisia by mala implementovať klauzulu o výdavkoch na obranu v rámci SGP, ktorá by umožnila dočasné oslobodenie od deficitu pre výdavky súvisiace s obranou.</p>\n<p>Táto klauzula by vyhovovala a podporovala Litovčanov, ktorí, ako prvá línia obrany, chránia paneurópske záujmy zabezpečením stability svojich hraníc v ťažkých časoch. Okrem toho by to bol vítaný stimul pre ostatné členské štáty, aby si vytvorili pocit naliehavosti a uskutočnili tie dlhodobo oneskorené investície do obranného sektora.</p>\n<p>Samozrejme, oslobodenie by malo mať jasné limity a podmienky na zabezpečenie fiškálnej stability a zodpovednosti, ako napríklad stanovenie maximálnej výšky oslobodenia a definovanie konkrétneho časového rámca.</p>\n<p>Avšak, aby bola táto opatrenie účinné, je potrebné sa vyhnúť nadmernej prísnosti. Napokon, nesmieme stratiť zo zreteľa to, čo je najdôležitejšie: slobodná, bezpečná a zabezpečená Európa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> je politický spolupracovník s Young Voices a absolvent Vilniuskej univerzity, špecializujúci sa na východoeurópske a ruské záležitosti.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:33:48.537",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>Baltské krajiny ako Litva chcú míňať viac peňazí na obranu, aby pomohli čeliť ruskej hrozbe, ale prísne výdavkové zákony Európskej únie im v tom bránia.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"sk",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:33:48.537",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            },
            {
                key:"title": string:"EU-fiscale regels vertragen Litouwen bij het financieren van zijn verdediging tegen Rusland",
                key:"uid": string:"f9c7611a-2c9b-43c0-99c8-32ee1b51519d",
                key:"autoTeaserLong": null:null,
                key:"autoTeaserShort": null:null,
                key:"content": string:"<p>In het licht van een toenemende Russische dreiging hebben Litouwse politieke leiders<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> aangekondigd</a> dat ze van plan zijn de nationale defensie-uitgaven drastisch te verhogen om hun militaire doelen tegen 2030 te bereiken</p>\n<p>in plaats van 2040. Echter, aangezien dit zou inhouden dat de Litouwse regering aanzienlijke leningen aangaat, is het waarschijnlijk dat Litouwen de EU-fiscale beleidsregels zal schenden. Hoewel het belang van fiscale verantwoordelijkheid niet kan worden onderschat, is de noodzaak voor landen aan de oostelijke grens van Europa om hun grenzen te beschermen veel dringender. De Europese Commissie moet actie ondernemen om ervoor te zorgen dat lidstaten aan de frontlinie de flexibiliteit hebben om zichzelf te beschermen.</p>\n<p>Geperst tussen de Russische exclave Kaliningrad en Wit-Rusland, voelen Litouwen en zijn Baltische</p>\n<p>broeders Letland en Estland voortdurend de dreiging van de agressie van het Kremlin.</p>\n<p>Voor hen is deze dreiging existentieel. Daarom is het geen verrassing dat ze defensie-uitgaven boven alles prioriteren. De Litouwse president Nausėda<a href=\"https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/2411284/lithuania-may-ignore-eu-s-fiscal-rules-to-ramp-up-military-spending-leaders-suggest\"> verklaarde</a> dat zijn land “zoveel moet uitgeven als nodig is” om tegen 2030 een militaire divisie te vormen. Echter, tegen het huidige tempo zal de volledige capaciteit pas in 2036 worden bereikt.</p>\n<p>Om dit proces te versnellen, zou Litouwen jaarlijks zoveel als 5 tot 5,5 procent van zijn BBP aan defensie moeten uitgeven. De uitdaging ligt in het EU<a href=\"https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact_en\"> Stabiliteits- en Groeipact</a> (SGP), dat een reeks economische en fiscale vereisten bevat waaraan EU-lidstaten moeten voldoen om verantwoord te budgetteren.</p>\n<p>Het SGP dicteert dat de overheidsschuld ten opzichte van het BBP onder de 60 procent moet blijven en het begrotingstekort ten opzichte van het BBP onder de drie procent. Om de gewenste defensie-uitgaven te bereiken, moet Litouwen zeker aanzienlijke bedragen lenen op de binnenlandse en internationale markt, wat onvermijdelijk zal leiden tot een schending van de EU-fiscale regels en mogelijk onderworpen zal worden aan sancties. Het</p>\n<p>SGP heeft een clausule voor defensie-uitgaven nodig om landen zoals Litouwen vrij te stellen van schending door uitgaven aan defensie.</p>\n<p>Achtergrond van dramatische ontwikkelingen in de oorlog in Oekraïne, evenals de herverkiezing van Donald Trump, is het van cruciaal belang dat EU- en NAVO-leden de defensie-uitgaven verhogen. Om dit te bereiken, moet de EU haar fiscale beleid herzien. Het is onacceptabel dat landen die geconfronteerd worden met de meest significante veiligheidsdreigingen en de grootste politieke wil om deze aan te pakken, kunstmatige barrières vanuit Brussel ondervinden.</p>\n<p>Na de Russische invasie van Oekraïne in 2022 heeft het Europese Defensieagentschap (EDA)<a href=\"https://eda.europa.eu/news-and-events/news/2023/11/30/record-high-european-defence-spending-boosted-by-procurement-of-new-equipment\"> gerapporteerd</a> dat de defensie-uitgaven onder EU-lidstaten recordhoog zijn. In 2024 hebben de meesten nu de traditionele norm van 2 procent van het BBP bereikt of komen ze dichterbij. Echter, zoals de Estse premier</p>\n<p>Michal<a href=\"https://news.err.ee/1609525225/prime-minister-estonia-s-voice-carries-weight-in-boosting-defense-spending\"> benadrukte</a>, is deze norm niet langer voldoende. In plaats daarvan zou 2,5 procent de benchmark moeten zijn. Helaas is dit voor de meeste lidstaten onhaalbaar, ongeacht hun</p>\n<p>politieke wil. Zoals de EU-brede reactie op de Russische invasie aantoonde, is betrokkenheid niet het grootste probleem. Financiële beperkingen zijn dat wel.</p>\n<p>Of het nu gaat om het bouwen van een<a href=\"https://apnews.com/article/estonia-latvia-lithuania-poland-defense-bunkers-fd7489e5f2de4849e48761845982ffc1\"> grensverdedigingslijn</a> of het navigeren door<a href=\"https://www.reuters.com/markets/europe/head-germanys-spd-sees-good-starting-point-reforming-debt-brake-2024-11-15/?utm_source=chatgpt.com\"> constitutionele beperkingen</a>,</p>\n<p>financiële beperkingen liggen aan de basis van de meeste defensiegerelateerde uitdagingen. Om die reden moet de EU haar lidstaten een extra prikkel en de nodige fiscale flexibiliteit bieden om hun defensiecapaciteiten te versterken. Om dit te bereiken, zou de Europese Commissie een clausule voor defensie-uitgaven binnen het Stabiliteits- en Groeipact moeten implementeren die een tijdelijke vrijstelling van het tekort voor defensiegerelateerde uitgaven mogelijk maakt.</p>\n<p>De clausule zou de Litouwers accommoderen en ondersteunen die, als de eerste verdedigingslinie, pan-Europese belangen beschermen door de stabiliteit van hun grenzen in moeilijke tijden te waarborgen. Bovendien zou het een welkome stimulans zijn voor andere lidstaten om een gevoel van urgentie te koesteren en die langverwachte investeringen in de defensiesector te doen.</p>\n<p>Natuurlijk zou de vrijstelling duidelijke grenzen en voorwaarden moeten hebben om fiscale stabiliteit en verantwoordelijkheid te waarborgen, zoals het vaststellen van een maximum voor het vrijstellingsbedrag en het definiëren van een specifieke tijdsperiode.</p>\n<p>Echter, om de maatregel effectief te laten zijn, moet ook overmatige strengheid worden vermeden. Tenslotte mogen we niet uit het oog verliezen wat het belangrijkst is: een vrij, veilig en zeker Europa.</p>\n<p><strong>Jasper Dietz</strong> is beleidsmedewerker bij Young Voices en afgestudeerd aan de Universiteit van Vilnius, gespecialiseerd in Oost-Europese en Russische aangelegenheden.</p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"> </span></p>",
                key:"contentCleaned": null:null,
                key:"contentItemUid": string:"eayvr227l5sgargtadloc5chus2",
                key:"createdAt": string:"2025-02-10T12:52:31.266",
                key:"engine": string:"gpt-4o-mini-2024-07-18",
                key:"metadata": null:null,
                key:"revisionId": string:"vayvr227mh3vqrdbu2qitmqj6oo",
                key:"subtitle": null:null,
                key:"summary": string:"<I>De Baltische landen zoals Litouwen willen meer geld uitgeven aan defensie om de Russische dreiging tegen te gaan, maar de strikte uitgavenwetten van de Europese Unie staan in de weg.</I>",
                key:"summaryCleaned": null:null,
                key:"targetLanguage": string:"nl",
                key:"updatedAt": string:"2025-02-10T12:52:31.267",
                key:"__typename": string:"ContentItemTranslation"
            }
        ],
        key:"totalCount": number:21,
        key:"__typename": string:"ContentItemTranslationsConnection"
    },
    key:"__typename": string:"ContentItem"
}