REPCO

Kaja Puto: Lze říci, že Sýrii po letech teroru čeká mír? .

Agnesia Bryc: To zatím nevíme. Vůdce syrských povstalců Muhammad al-Jaulání ujišťuje, že "to, co se stalo, nebylo náhodné, ale roky plánované" a že povstalci mají plány na řešení všech krizí v Sýrii. Na druhou stranu je situace proměnlivá a může se vyvíjet směrem k libyjskému scénáři destabilizace a občanské války. Například pokud se novým orgánům nepodaří dosáhnout dohody s Kurdy ovládajícími severozápad země, oživí se buď takzvaný Islámský stát, nebo se odrazí síly věrné uprchlému prezidentovi.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/nakaz-aresztowania-netanjahu-czyli-miedzynarodowy-trybunal-karny-nie-tylko-dla-afryki/

Budoucnost Sýrie závisí na tom, zda se al-Jaulanimu podaří zemi stabilizovat. Problematickou zůstává otázka Kurdů na severu, kteří zatím pozastavili boj proti ISIS, aby se mohli plně soustředit na konfrontaci s Tureckem podporovanou Syrskou národní armádou (SNA). Je však třeba uznat, že přechodná vláda jedná metodicky a efektivně.

To znamená .

Na tři měsíce pozastavila platnost ústavy a parlamentu, vyzývá úředníky, aby neopouštěli své funkce, a ujišťuje, že zavede "právní stát" a potrestá všechny, kdo se dopustili zločinů proti syrskému lidu.

[mnky_books id="356875"]

Zda nové úřady zavedou vládu práva šaría a jak budou zacházet s Kurdy a křesťany, zůstává záhadou. Snaží se argumentovat tím, že jsou "umírněnými džihádisty", což je klasický oxymóron. Zdá se však, že svět jim to pomalu žere, protože novou vládu v Sýrii nesrovnává s Talibanem v Afghánistánu, ale spíše s šejky z Perského zálivu. To se dozvíme, až americká administrativa vyřadí HTS ze seznamu teroristických organizací, na který ji zařadila v roce 2018.

HTS neboli Organizace pro osvobození Levanty, která se ujala moci v Sýrii..

Konkrétně se jedná o: "Hnutí HTS je v současné době ve stavu, v němž se nachází, a to na území České republiky. Organizace pro osvobození Levanty neboli Hadžat Tahrír aš-Šám je koalice různých džihádistických milicí, která vznikla v roce 2017. Vychází z Džabhat al-Nusra, pobočky al-Káidy v Sýrii. Její vůdce Abú Muhammad al-Džaulání (vlastním jménem Ahmad Husajn al-Šar) se v roce 2016 rozešel s al-Káidou a ideologii globálního džihádu nahradil ideologií národního džihádu. Což znamená, že se zaměřil na převzetí moci v Sýrii.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/zizek-na-bliskim-wschodzie-bez-zmian/

HTS ovládá syrskou provincii Idlib od roku 2015. Lze z toho vyvodit, jakou Sýrii bude al-Jaulani ovládat?.

HTS kontrolovaná provincie Idlib se proměnila v tzv. embryo-stát, kde si seskupení al-Džauláního podmanilo konkurenční milice a upevnilo svou moc. Zároveň se začal vytvářet jako umírněný, a tudíž přijatelný pro své dosavadní nepřátele na Západě. Odhodil turban, začal se oblékat do saka a košile a poskytoval rozhovory západním médiím. Tímto způsobem uhasil svou image džihádistického extremisty a usiloval o legitimitu na Západě.

Pomohlo mu také to, že byl na převzetí moci dobře připraven. Muhammad al-Bašír, bývalý správce povstalecké správy v Idlibu, byl jmenován předsedou prozatímní vlády. Po dobytí Aleppa koordinoval obnovení tamního veřejného sektoru, komunálních služeb a správy a vyzval úředníky předchozí vlády, aby se navzdory změně moci vrátili ke svým povinnostem.

Izrael obsadil nárazníkové pásmo na Golanských výšinách. Proč?

Jedná se o preventivní a předstižnou operaci, alespoň tak ji prezentují izraelské orgány. Danny Danon, zástupce Izraele při OSN, ujistil, že jeho země se do syrského konfliktu nezapojí a že obsazení nárazníkového pásma zřízeného v roce 1974 je obranným a dočasným krokem, dokud nebude moci zajistit bezpečnost podél hranice.

To znamená, že Izrael toto území Sýrii vrátí, až se situace v zemi stabilizuje?

O tom pochybuji. I kdyby se z nárazníkového pásma stáhl, nemyslím si, že by se Izraelci byli ochotni vzdát hory Hermon. Má strategický význam pro bezpečnost Izraele. Je to přírodní pevnost, která je nyní zcela v izraelských rukou. IDF tam mohou umístit radarové systémy a sledovat Sýrii i Libanon a poskytovat včasné varování. Na druhou stranu izraelská rozvědka právě získala větší možnost odposlouchávat nepřátelskou komunikaci.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/hezbollah-niszczy-liban-straznicy-rewolucji-iran-a-netanjahu/

Současně Izrael provádí rozsáhlou operaci s cílem zničit vojenský potenciál Sýrie.

Izraelské obranné síly (IDF) se pochlubily, že zničily více než 80 % syrské protivzdušné obrany, její námořní flotilu a zásoby chemických zbraní. Premiér Binjamin Netanjahu uvedl, že izraelská armáda bombardovala strategická vojenská zařízení, která po sobě zanechala syrská armáda svrženého Asadova režimu, "aby zabránila tomu, že padnou do rukou džihádistů". Přitom prohlásil, že Izrael je připraven navázat vztahy s novým vedením Sýrie, ale nebude váhat zaútočit, pokud bude představovat hrozbu pro Izrael nebo umožní obnovení íránského vlivu v této zemi.

Jak na to reagoval al-Džulání?

V rozhovoru pro syrskou zpravodajskou televizi zdůraznil, že Izrael "již nemá záminky" k útoku a že nové úřady v Damašku nevyhledávají konflikt. Navrhl "diplomatické řešení", které by zabránilo regionální eskalaci.

Jak se tato situace dotýká Drúzů, menšiny žijící v jihozápadní oblasti Sýrie? Viděl jsem video, ve kterém drúzové z vesnice Hader vyzývají k připojení k Izraeli..

Ve skutečnosti takové video koluje po sociálních sítích. "Pokud si budeme muset vybrat, zvolíme menší zlo", což v tomto případě znamená žádost o připojení k Izraelem kontrolovaným Golanským výšinám. Tento záznam zatím nebyl ověřen, takže nemáme potvrzeno, zda si drúzové skutečně přejí integraci s Izraelem. Obecně by však měla být situace Kurdů znepokojivější, protože drúzové budou souhlasit s jakoukoli vládou.

Proč?

Jedná se o akutní zvláštnost drúzů a moudrost skutečnosti, že jako komunita jsou rozděleni hranicemi zemí, ve kterých žijí. Aby jako menšina přežili, jsou loajální k místním úřadům. To velmi dobře ilustruje postavení, kterého drúzové v Izraeli dosáhli, neboť jsou vysoce ceněnou skupinou vojáků v IDF, specializovaných na průzkum.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/wybuchajace-pagery-izraelski-atak-terrorystyczny-na-liban-ofir/

Rusko stáhlo své vojáky ze Sýrie. Lze očekávat, že ruské vojenské schopnosti budou posíleny ve válce proti Ukrajině?".

Moskva zatím své jednotky ze Sýrie nestáhla. Technika a vojáci byli částečně evakuováni, ale jednání s novými orgány stále probíhají ve dvou otázkách. První z nich jsou bezpečnostní záruky pro evakuující ruské vojáky - ty Syřané poskytli. Druhou je otázka, zda si Rusko může zachovat přístup na dvě klíčové základny Moskvy v Sýrii, Tartus a Humejmim. Kreml dělá vše pro to, aby si své syrské základny udržel, ale zároveň počítá s tím, že jednání mohou ztroskotat.

Pokud jde o hrozbu posílení vojenského potenciálu Ruska ve válce s Ukrajinou, tento efekt se projevil v roce 2022. V té době Moskva drasticky omezila svou vojenskou přítomnost v Sýrii, přesunula většinu svého vybavení pro kampaň na Ukrajině a ponechala v Sýrii jen něco přes 7 000 vojáků, což je v podstatě personál potřebný k provozu základen.

Asadova porážka oslabuje Rusko a Írán. Znamená to zároveň posílení Turecka?.

Rozhodně ano. Turecko je hlavním příjemcem svržení Asadova režimu. Dosavadní ochránci orgánů v Damašku, Írán a Rusko, jsou "out", zatímco Turecko je "in". Změna geopolitické mapy je způsobena především rozpadem (nikoli však zničením) takzvané "osy odporu", tedy států a organizací spřátelených s Íránem. Hizballáh si po bleskové válce s Izraelem líže rány v Libanonu, Sýrii ovládly proturecké a džihádistické milice a obávají se, že další na řadě je Írán. Co bude dál, závisí především na politice, kterou bude po složení přísahy jako prezident Spojených států provádět Donald Trump.

Může Evropa očekávat, že se do Sýrie vrátí alespoň část uprchlíků? Bude pro Syřany obtížnější zůstat v Evropě?.

Návrat některých syrských uprchlíků do země již zaznamenáváme. Nejedná se však o masivní trend a budoucnost Sýrie je stále nejistá. To potvrdil i vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi, který uvedl, že vzhledem k stále nejisté situaci miliony uprchlíků opatrně posuzují, zda je návrat do Sýrie bezpečný. Jejich status se také změní, pokud evropské země uznají nové úřady v Damašku a Sýrii za tzv. bezpečnou zemi.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/ue-polityka-migracyjna-2024-podsumowanie/

Německo, Velká Británie, Španělsko a Itálie prozatím zastavily vyřizování žádostí o azyl. Turecko oznámilo plán na otevření dalších hraničních přechodů a očekává nárůst dobrovolných návratů, jakmile se zlepší stabilita v Sýrii. OSN však doporučuje, aby evropské země s repatriací uprchlíků do země po pádu Asadova režimu nespěchaly. Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Geir Pedersen uvedl, že "výzvy, pokud jde o ohrožení života, přetrvávají".

Jaké jsou tyto hrozby?

Například to, že nevíme, jak budou nové úřady zacházet s etnickými menšinami - Kurdy a náboženskými menšinami - alavity a křesťany. Není známo, zda budou respektovány občanské svobody, a tedy i opozice vůči HTS - organizaci, která koneckonců vyznává džihádistická hesla. A konečně nelze vyloučit, že al-Džaulání vnitřní situaci nestabilizuje a že vnější aktéři - například Turecko - budou vyvíjet tlak na pacifikaci kurdské autonomie silou. Na druhé straně se Rusko a Írán mohou snažit obnovit svůj vliv v Sýrii.

**

Agneska Bryc - doktorka politologie. Odborná asistentka na Fakultě politologie a bezpečnosti Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni. Členka Rady Centra východních studií. Zabývá se ruskou zahraniční politikou a izraelskou bezpečností.