REPCO

Začala v polovině října 2024. Tehdy do albánského přístavu Shëngjin připlula loď s cizinci. Na palubě lodi italské pohraniční stráže se nacházelo šest Egypťanů a dětský státní příslušník Bangladéše. Všichni se plavili přes Středozemní moře směrem k Lampeduse - prvnímu kousku Itálie a Evropské unie, na cestě od afrického pobřeží.

Po zběžném zjištění jejich státní příslušnosti a kontrole způsobilosti byli z příchozích vybráni ti, kteří mohli v Itálii požádat o mezinárodní ochranu, jak bylo zamýšleno. Ostatní měli podstoupit zrychlené azylové řízení ve střediscích, která italská vláda vybudovala na území Albánie.

Tam mají být posíláni pouze muži - kteří tvoří naprostou většinu žadatelů - v dobrém fyzickém a psychickém stavu, zatímco ženy, děti, starší osoby a oběti mučení mají být posílány do Itálie okamžitě.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/wlochy-afryka-plan-mattei-migracja/

Podle projektu má být v přijímacích střediscích ročně vyřízeno až 36 000 žádostí o ochranu, tedy maximálně 3 000 měsíčně. Šéfka italské vlády Giorgia Meloni tvrdí, že outsourcing migrantů je nutný, protože italský azylový systém je přetížený. Nezmiňuje se však o tom, že počet migrantů a migrantek, kteří do Itálie přicházejí ze severní Afriky, se v roce 2024 oproti roku 2023 snížil o více než 60 procent - z téměř 140 000 na 52 000 osob.

Každopádně plán vřele uvítala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která prohlásila, že "je příkladem neotřelého myšlení založeného na spravedlivém rozdělení odpovědnosti se třetími zeměmi v souladu se závazky vyplývajícími z práva EU a mezinárodního práva".

Nikdo však nepředpokládal, že žádný z dotyčných Egypťanů a Bangličanů nestráví v albánských centrech více než několik dní. Je to výsledek rozhodnutí soudu v Římě, které vychází z dřívějšího rozhodnutí Soudního dvora EU, jenž dospěl k závěru, že země jejich původu nelze považovat za bezpečné, a proto je v rozporu s právem EU, aby byli migranti podrobeni zrychlenému azylovému řízení v zemi, která není členem EU.

Muži byli proto převezeni do Bari v jižní Itálii. Stejně skončil i pokus o převoz druhé skupiny státních příslušníků Egypta a Bangladéše do albánských středisek na začátku listopadu. Od té doby byly operace zastaveny, ale Meloni ještě neřekl poslední slovo.

"Nyní již není cesty zpět"

.
Do Shëngjinu přijíždím v polovině listopadu. Ačkoli jsou v Albánii vyšší teploty než v Polsku, ruce mi zkostnatěly od pronikavého pobřežního větru. Centrum v městském přístavu stojí prozatím prázdné, nepočítám-li italské policisty, kteří hlídají kontejnery ohrazené od zbytku přístavu vysokou ocelovou zdí. To je první místo, kam mají být migranti přivezeni. Zde se znovu kontroluje jejich zdravotní stav a potvrzují se klíčové osobní údaje.

Odtud mají být cizinci převezeni do půl hodiny jízdy autem vzdáleného střediska u vesnice Gjadër. To už je to pravé, kde mohou zůstat až 28 dní, protože tak dlouho trvá zrychlené řízení o vyřízení žádosti o azyl. Odtud vedou dva směry - převoz zpět do Itálie, kde jim již byl udělen status uprchlíka, nebo deportace do země původu, pokud je tato země ochotna je přijmout zpět. Neoficiálně se předpokládá, že migranti se rozhodnou pro cestu do Itálie, pokud jim hrozí, že budou "posláni" do Albánie.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/dwa-miliony-proletariuszy-przeciwko-wladzy-elektoriatu-imigranci-to-nowi-robotnicy/

Kromě toho Itálie počítá s tím, že většina těch, kteří skončí v centrech v Albánii, bude po měsíci deportována. Proto by tam byli posíláni občané tzv. bezpečných zemí, do kterých je deportace možná. Problém je v tom, že Itálie považuje za bezpečné země země, které vůbec bezpečné nejsou - alespoň ne pro všechny.

V malé, obskurní přístavní hospůdce potkávám několik policistů a karabiniérů, kteří právě vyšli zpoza zdí centra.

- Za pár dní odjíždím. Končí mi dvacetidenní směna, nejspíš místo mě někoho pošlou," říká jeden z nich. Několik dní po našem rozhovoru se dozvídám, že více než polovina italských policistů se už vrátila domů. Koneckonců, komu prospívá hlídání prázdných prostor?

- A co si o tomto projektu myslíte vy? Možná bude pro vaši zemi užitečný, vždyť často slýcháte, že migranti přinášejí do Itálie nebezpečí? - Tahám policistu za jazyk. Ale on se na mě chvíli dívá zpoza tmavých brýlí, jako by nevěděl, co mám na mysli.
- Hloupost. Ve městech je vždycky kriminalita, ať už s migranty, nebo bez nich," utrousí.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/ue-polityka-migracyjna-2024-podsumowanie/

Když dokončujeme rozhovor, těsně před námi odváží nákladní auto poslední dávky suti, která zbyla po stavbě centra. - Projekt byl zahájen. Teď už není cesty zpět - dozvídám se od člověka blízkého italskému velvyslanectví v Tiraně. Giorgia Meloniová obětovala příliš mnoho, aby se projekt mohl uskutečnit. Nemluvíme jen o jeho vlastní pověsti, ale o nejméně 600 milionech eur, které budou v příštích pěti letech investovány do provozu přijímacích středisek.

Smlouva pro politický zisk?

.
Shëngjin je malá turistická destinace, která žije od sezóny k sezóně. V listopadu jsou budovy a ulice opuštěné. Několik lidí kouří v barech jednu cigaretu za druhou, manželský pár odchází po nedělní mši. V podnicích a na nábřežní promenádě zahajuji hovor s jednotlivci o tom, co si myslí o vývoji.

Většina se o centrech nechce bavit. Albánský přítel mě přesvědčuje, že v zemi, která ještě pamatuje brutální komunismus a kde dnes de facto autoritářsky vládne premiér Edi Rama ze Socialistické strany Albánie, se lidé bojí otevírat politická témata.

- K čemu to údajně městu je? Vždyť na těch migrantech nikdo nevydělává a italští úředníci sedí v hotelu - rozhořčuje se skupina tří mladíků v mikinách, které večer potkávám na promenádě. Každý z nich jezdí pracovat někam do zahraničí, stejně jako téměř polovina z přibližně pěti milionů albánských občanů, kteří se potýkají s nezaměstnaností a korupcí. Někdo jiný opakuje konspirační teorii kolující po sociálních sítích, že premiér Edi Rama plánuje vystěhovat Albánce ze své země a nahradit je Afričany - podezřelé politické dohody jsou vodou na mlýn nejpodivnějších fám.

[mnky_books id="348924"]

Domlouvám si schůzku s poslancem opoziční Demokratické strany Albánie Agronem Gjekmarkajem, který pochází z této oblasti.

- Jedná se o precedens. Projekt vyvolal mnoho kontroverzí a diskusí, stejně jako reakce Vatikánu, nevládních organizací, albánské společnosti a nakonec i nás, opozice," říká, když se setkáváme v restauraci poblíž jedné z čerpacích stanic.

Tvrdí, že skutečným důvodem, proč premiér Rama s dohodou souhlasil, byly očekávané politické výhody pro něj samotného, byť na úkor pověsti země.

- 'Je na tom něco znepokojivého, když vidíte, jak jsou lidé převáženi do centra v něčem, co vypadá jako vězeňský vůz, přestože se ničím neprovinili a chtějí jen lepší život,' prohlašuje a popisuje tak převoz cizinců ze Shëngjinu do druhého centra, toho u Gjadëru. Druhý den tam jedu.

Strašidelné vězení

.
Podél hor vede popraskaná ulice k samotnému centru. Leží těsně před vjezdem do Gjadëru, vesnice s asi 700 obyvateli, a vypadá téměř stejně jako to v Shëngjinu - alespoň pokud vidím z horské stezky vedoucí kolem něj. Navzdory opakovaným žádostem zaslaným na italské velvyslanectví mi nebyl umožněn vstup dovnitř. Vstup hlídají dva albánští policisté, kteří mají krýt záda italským karabiniérům a policistům.

O poměrech v areálu se dozvídám od Damiana Boeselagera, německého europoslance ze sociálně-liberální strany Volt Europa, který tam byl v listopadu na návštěvě. - Jedná se o typické přijímací středisko, tedy kontejnerové městečko, které má podmínky podobné vězení. Ve srovnání s jinými středisky, která jsem viděl, například v Řecku, však působí velmi uklizeným dojmem. Těžko se tomu divit, vždyť tam přece nikdo nebydlel," konstatuje.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/klaus-o-strategii-migracyjnej-czuje-sie-oszukany-rozmowa/

Centrum v Gjadëru je rozděleno do tří sekcí. V prvním budou cizinci čekat na vyřízení své žádosti o ochranu. Druhé je určeno pro ty, kteří se v prostorách centra dopustili trestného činu, a ve třetím čekají migranti, jejichž žádosti byly zamítnuty, na deportaci.

Světové organizace na ochranu práv nepochybují o tom, že celý projekt je experimentem prováděným na úkor lidí v pohybu. - Zkušenosti ukazují, že offshore azylové programy nelze realizovat způsobem, který by byl v souladu s lidskými právy a mezinárodním právem, říká Judith Sunderlandová, zástupkyně ředitele Human Rights Watch pro Evropu a Střední Asii.

Organizace rovněž upozorňuje, že způsob, jakým Itálie zaručí spravedlivé azylové řízení a kontrolu nad způsobem zadržování v jiné zemi, "zůstává záhadou". Na místě se dozvídám, že pravomoc monitorovat situaci migrantů v centrech má mít albánská ombudsmanka Erinda Ballanca. Ta zatím střediska nenavštívila.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/meloni-wlochy-migracja-uchodzcy-prawica/

Poslanci a členové strany Volt Europa zase poukazují na to, že návrh nejen porušuje lidská práva, ale je také plný nejasností, pokud jde o plány financování center. Nebylo také vypsáno výběrové řízení na dodavatele mezi stavebními firmami (Itálie zavedla zvláštní zákon, aby obešla evropskou směrnici o výběrových řízeních). Giorgia Meloni a Edi Rama se však zřejmě domnívají, že účel světí prostředky.

Pracovat, nebo emigrovat

.
Po několika minutách jízdy přijíždím do Gjadëru. Na hlavní ulici jsou dva obchody, kde se dá koupit zelenina, občerstvení, hračky, drobná keramika, mýdlo, cigarety. Kromě toho je tu několik barů-kaváren, opuštěná kulečníková hala a sirotčinec, který vedou jeptišky. V neděli kolem poledne tu navzdory slunečnému počasí skoro nikdo není, jen pár starších lidí spěchá na mši do malého kostela. Ještě před měsícem, říkají obyvatelé, se o městečko zajímalo mnoho novinářů. Dnes už zájem opadl.

- Všichni mladí lidé odjeli za prací, hlavně do Itálie, a jsme tu sami," slyším od důchodkyň, které na zahradě sbírají ze stromů olivy a pomeranče. Emigrace za chlebem je v zemi s vysokou nezaměstnaností oblíbeným řešením.

V Gjadëru se také dozvídám, že Itálie nabídla místní komunitě několik pracovních míst na stavbu a úklid letoviska. Plat je mnohem vyšší než hladové důchody Albánců a Albánek, takže z jejich pohledu by bylo lepší, kdyby se investice uskutečnila, i když na ní vydělají jen jednotlivci.

https://krytykapolityczna.pl/kultura/czytaj-dalej/matthieu-aikins-nadzy-nie-boja-sie-wody-reportaz-uchodzcy/

- Zpočátku se lidé báli přivést sem cizince, ale postupem času si uvědomili, že středisko je pro ně příležitostí k výdělku, říká mi Aleksander Preka, starosta vesnice Gjadër. Dodává, že v době výstavby italský velvyslanec také slíbil rozvoj místní infrastruktury. Zatím však po tom není ani stopy.

Přestože Preka hodnotí projekt pozitivně, upozorňuje, že migranti by neměli být drženi pod zámkem. - Nejsou to přece zločinci, jen lidé, kteří utíkají před nebezpečím. Kdyby bylo po mém, tak by se tento vysoký plot určitě nestavěl," upozorňuje.

Kolem poledne si v kavárně povídám se třemi muži ve věku kolem padesáti let. Jeden z nich je už silně opilý, druhý se zdráhá mluvit. Jen jeden z nich má k centru co říct - jmenuje se Rrok Rroku a je to starosta obce v důchodu.

Potvrzuje se tak to, co už dříve řekl Alexander Preka - počáteční nechuť obyvatel se změnila v podporu, když někteří z nich dostali v centru práci.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/listy-o-demokracji-daoud/

- Nepochybuji o tom, že projekt je využíván pro politiku. Migrace je problém celé Evropy, některé země staví vysoké zdi, staví ploty. Proto se nedivím, že se některé z nich zajímají o podobné řešení, které použil Meloni," říká bývalý starosta a dodává:

- "Vzhledem k tomu, že tento kus naší země bude příštích pět let pod italskou správou, nemáme my jako Albánci s tímto centrem opravdu nic společného. Nicméně, když se na to podívám z pohledu Gjadëru, doufám, že projekt vyjde.

- A pokud ne? - Ptám se.

- No, bude to znamenat, že více místních obyvatel bude emigrovat za prací do Itálie, jak to koneckonců dělají už dlouho.

**
Materiál vznikl díky grantu Balkan Investigative Reporting Network. Za pomoc na místě děkujeme Vladimíru Karajovi..