REPCO

Text Marty Tycnerové je výsledkem spolupráce mezi Krytykou Politycznou a nezávislými polskými a maďarskými redaktory, v němž se zabýváme otázkami relevantními z hlediska obou zemí. Text Marty Tycnerové je výsledkem spolupráce mezi Krytykou Politycznou a nezávislými polskými a maďarskými redaktory, v němž se zabýváme otázkami relevantními z hlediska obou zemí.

Koncert Tu Warszawa!, výstava Varšava - město svobodných lidí, koberec ze 14 000 květin naaranžovaný v logu polského předsednictví a speciální světelná a hudební show v Parku multimediálních fontán. Takto Varšava přivítala zahájení polského předsednictví v Radě Evropské unie v červenci 2011. Pamětní záhony zdobily také Gliwice a Rybnik, stejně jako moje varšavské bytové družstvo "Energetyka", které při této příležitosti obdrželo diplom od tehdejší primátorky hlavního města Hanny Gronkiewicz-Waltzové. To vše v rámci kampaně "Předsednictví v květech".

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/polska-prezydencja-w-ue-nowy-rozdzial-czy-kontynuacja/

Na tiskových konferencích a z tribun zaznívala hesla. "Historický okamžik," řekl prezident Bronislaw Komorowski. Zesnulý medievalista profesor Henryk Samsonowicz přirovnal předsednictví Rady k hnězdenskému kongresu, protože "potvrdilo místo Polska v Evropě". Byl naplánován gigantický program kulturních akcí po celém kontinentu. Propagační animaci, v níž tanečník v košili se slovanskými motivy vyburcuje k tanci zpočátku neochotnou chladnou ženu v modrých šatech, vytvořil Tomek Bagiński, který v té době již získal nominaci na Oscara. Rozpočet předsednictví činil 500 milionů zlotých.
Kč

Dnes jakoby skromněji

.
Se začátkem roku 2025 začalo další polské předsednictví v Radě Evropské unie, které bude trvat šest měsíců. Když dnes vzpomínáme na pompéznost roku 2011, nelze si nevšimnout, jak moc se na ní podepsala doba. Jen o dva roky později, 2. května, se Komorowski zúčastnil průvodu "radostných vlastenců", v jehož čele byl nesen čokoládový orel. Krátce poté nečekaně prohrál svůj pokus o zvolení na druhé funkční období. Veřejnost dala najevo svou únavu z prázdné symboliky, která prosvítala již z oslav v roce 2011. Během příprav na předsednictví i v jeho průběhu se hodně mluvilo o jeho přelomovém politickém významu, o tom, jak posiluje pozici Polska v Unii, ale málo o tom, jak se tato pozice má vlastně budovat - protože přece ne záhony.

https://krytykapolityczna.pl/kraj/nadchodzi-trump-co-jego-prezydentura-oznacza-dla-polski/

V humbuku kolem předsednictví v roce 2011 nelze přehlédnout sotva zahojené komplexy periferie. Před čtrnácti lety záleželo na tom, co si o Polsku myslí velký svět, mnohem více než na tom, co si o něm myslí sami Poláci. Byly to časy pořadu veřejnoprávní televize Europa da się lubić, který sledovaly tisíce diváků a v němž o zemi na Visle mluvili lidé, jejichž jedinou kompetencí bylo pocházet ze Západu. Zejména polské veřejné mínění a politická třída toužily po jakékoli pochvale a uznání ze světového a evropského centra. A předsednictví Rady Evropské unie (resp. - jak to mylně, ale pravděpodobně záměrně popisovala média) mělo znamenat, že po dobu šesti měsíců to bude Západ, kdo bude Polsku naslouchat, a ne naopak.

Srovnáme-li předsednictví v letech 2011 a 2025, můžeme zažít déjà vu: i tehdy byl premiérem Donald Tusk a ministrem zahraničí Radosław Sikorski. Jednou z priorit předsednictví byl podpis asociační smlouvy mezi Ukrajinou a EU - nyní zahájení prvního klastru přístupových jednání. Existuje však také poměrně dost rozdílů. Příznačné je, že rozpočet na nadcházející předsednictví činí rovněž 500 milionů zlotých, což při zohlednění inflace znamená, že polská vláda hodlá utratit o poznání méně než před 14 lety. Méně se také mluví o vstupu do Evropy a uznání ze strany Unie a více o věcech k vyřízení a technických detailech schůzek a jednání.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/albania-osrodki-dla-migrantow-swieca-pustkami-mikulska/

Na jedné straně je to prověrka reality. V praxi nabízí předsednictví mikroskopickou - nebo v každém případě mnohem menší, než naznačovaly exaltované titulky v tisku v minulosti - možnost ovlivnit realitu EU. Zástupci předsednické země po dobu šesti měsíců určují program zasedání Rady Evropské unie, takže mohou rozhodovat o tom, které návrhy předložené Evropskou komisí by měly být urychleny a které odloženy. V konkrétních otázkách pak vytvářejí konsensus mezi zeměmi EU a mohou tak do jisté míry ovlivnit konečnou podobu navrhovaných právních předpisů.

Předsednická země rovněž organizuje debaty a v případě zájmu i neformální summity vedoucích představitelů Unie a předkládá kulturní program. Nemůže přicházet se zcela novými iniciativami, pokud nedá dohromady koalici států a nepřesvědčí o nějakém problému Evropskou komisi - to však může učinit i mimo předsednictví.

Konkretizace není příliš konkrétní

.
Jako jedno z témat předsednictví jsou zmiňovány změny v ETS2, tedy rozšířeném systému obchodování s emisními povolenkami, které by polská vláda ráda odložila a uvolnila - ve skutečnosti se však Polsko o ně uchází především jinými cestami.

V první polovině roku 2025 může Evropská komise předložit návrh návratové směrnice, která usnadní deportaci migrantů. Ačkoli jedním z cílů polského předsednictví je "boj proti instrumentalizaci migrace", návrh Komise s ním nebude přímo souviset. Nanejvýš jej může Tusk, svěží obránce hranic EU, který různými způsoby lobbuje za přitvrzení migrační politiky v EU, prezentovat jako svůj úspěch.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/miekki-populizm-nie-jest-odpowiednia-metoda-walki-z-twardym-populizmem-rozmowa/

Navíc samotná Rada Evropské unie nemá v systému orgánů EU žádnou ústřední roli. Moc v EU je rozdělena mezi Komisi, Parlament a Rady, v nichž se slučují pozice jednotlivých států. V EU existují dvě rady. Evropská rada, která udává směr vnější politice Unie, například rozhoduje o sankcích, se skládá z hlav států a předsedů vlád. Má stálého předsedu - naposledy jím byl bývalý portugalský premiér António Costa. Druhou radou je Rada Evropské unie, která sdružuje příslušné ministry členských států. Zasedá v deseti složeních (Rada pro obecné záležitosti, Rada pro hospodářské a finanční záležitosti, Rada pro konkurenceschopnost atd.) a devíti z nich předsedá příslušný ministr z předsednické země. Desátému složení (Rada pro zahraniční věci) předsedá vysoký představitel EU pro zahraniční věci - této funkce se v prosinci ujala bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová.

Dá se říci, že předsednictví má přímou kontrolu nad necelou polovinou třetiny klíčových institucí EU.

Polsko, stejně jako každá země, představilo priority svého předsednictví. Jeho leitmotivem má být bezpečnost v sedmi aspektech. Na první pohled jsou návrhy poměrně konkrétní. Změna způsobu financování obrany ze strany Unie. Změna logiky Zelené dohody tak, aby nebránila schopnosti Unie konkurovat USA nebo Číně. Obhajoba politiky soudržnosti výhodné pro Polsko, jejíž pravidla by šéf Evropské komise rád změnil. Jednání o farmaceutickém balíčku EU. Je velmi pravděpodobné, že v některých oblastech se Polsku podaří dosáhnout svých cílů, ale pokud se na ně podíváte blíže, většinou jde o "efektivní moderování diskusí", "vypracování doporučení pro Evropskou komisi", "dosažení kompromisu ve sporné otázce".

https://krytykapolityczna.pl/gospodarka/proeuropejskosc-rzadu-konczy-sie-tam-gdzie-trzeba-ucywilizowac-rynek-pracy/

Nedávno deník Rzeczpospolita zveřejnil rozhovor s Jimem Cloosem, který 20 let pracoval v sekretariátu Rady Evropské unie a úzce spolupracoval s předsednickými zeměmi. Na otázku novináře, zda vůbec záleží na prioritách předsednictví, odpověděl upřímně: "ne". "Všichni víme, jaké jsou naše priority, a ty se samozřejmě nemění. Je známo, že nyní je například klíčová naše reakce na Trumpa nebo budoucnost Ukrajiny, tedy obecně bezpečnostní otázky. Každé předsednictví by to mělo jako prioritu. To není polská agenda, ale evropská. Otázka následných kroků po Draghiho zprávě (o konkurenceschopnosti ekonomiky EU - pozn. red.) je také zřejmá."

[mnky_books id="355117"].

Předsednictví je tedy neokázalé posouvání věcí kupředu a posouvání akcentů, pracné a těžko prodejné veřejnosti. Možná i proto se chce Polsko podle zpráv z médií ujmout otázky změny zimního času na letní, od které bylo upuštěno kvůli pandemii a válce. Unie se připravuje na odklon od změny času a jde o záležitost, která by při dobře vedených jednáních mohla být uzavřena do půl roku. Bylo by to něco, co možná není prioritou mezi výzvami, jimž Evropa a svět čelí, ale pro běžné jedlíky chleba by to jistě bylo hmatatelné, potenciálně by to rozproudilo debatu a snadno by se o tom mluvilo. Na rozdíl od otázky konkurenceschopnosti nebo společné zemědělské politiky má každý obyvatel Evropy jasný názor na to, zda dává přednost letnímu nebo zimnímu času. Je proto možné, že právě v této spíše vedlejší otázce bude polské předsednictví z hlediska image nejúspěšnější.

Rozvrh po Orbánovi

.
Existuje však ještě jeden důvod pro klidnější přístup k předsednictví než v minulosti. Polsko dnes lépe rozumí fungování Unie jako celku. A skutečně, a nikoliv jen zbožným přáním, se přibližuje k jejímu rozhodovacímu jádru. Předsednictví je součástí složité hry, kterou již polské orgány dokážou hrát poměrně obratně. Donald Tusk je zlatým hochem EU, zkušeným eurokratem (byl ostatně šéfem Evropské rady) a po nedávných volbách i zabijákem "pravicového populismu", chváleným evropským mainstreamem. Stává se tak důležitou postavou v evropské skládačce, zvláště když ve stejné době v Německu padá kabinet Olafa Scholze a ve Francii Emmanuel Macron hasí postupné vládní krize.

K tomu všemu se kvůli válce na Ukrajině upírají zraky Evropy a světa na východní křídlo NATO a polské úřady (spravedlivě řečeno: současné i předchozí) se obratně staví do role tamního lídra. Nezanedbatelné je i to, že na pozadí silného, ale slábnoucího Německa a stagnace v mnoha zemích EU je polská ekonomika dynamická, stále silnější, a dokonce se objevují známky vymanění se z pasti středního růstu: reálné mzdy rostou a struktura ekonomiky se mění k mírně inovativnější.

https://krytykapolityczna.pl/gospodarka/w-jakiej-kondycji-jest-gospodarka-niemiec/

Pokud to vláda správně zahraje, mohla by se v příštích šesti měsících polská konsolidace zrychlit. V lednu nastoupí Donald Trump do druhého prezidentského úřadu v USA, což pro Evropu znamená nejrůznější otřesy: ekonomické, diplomatické, obranné. Unie bude muset vůči Spojeným státům nabrat nový kurz. Zároveň je možné, že začnou rozhovory o zastavení válečných akcí na Ukrajině. Polsko bude stát před dilematem, zda trvat na účasti v nich - protože to sice vybuduje jeho pozici, ale může to znamenat, že polská vláda přiloží ruku k dílu, které je pro Ukrajinu velmi bolestivé. Bude to však nepochybně okamžik, kdy se ukáže na mezinárodní scéně.

Když se před půl rokem Maďarsko ujalo předsednictví v Radě Evropské unie, premiér Viktor Orbán se pustil do mírové mise, kterou si sám vymyslel. Dne 2. července se v Kyjevě setkal s Volodymyrem Zelenským, 5. července v Moskvě s Vladimirem Putinem, 8. července v Pekingu se Si Ťin-pchingem a 10. a 12. července ve Washingtonu s Recepem Tayyipem Erdoganem a Trumpem, tehdy republikánským kandidátem na prezidenta. Chtěl přesvědčit mocnosti zapojené do konfliktu, aby zasedly k jednacímu stolu. Odklon, který nebyl konzultován, vyvolal v Bruselu zuřivost. Tehdejší šéf Evropské rady Charles Michel napsal maďarskému premiérovi, že "nemá žádnou roli" při zastupování EU na mezinárodní úrovni, a komisaři EU se v rámci bojkotu přestali objevovat na zasedáních Rady EU.

https://krytykapolityczna.pl/swiat/ue/swiat-sie-wali-a-scholz-sie-usmiecha-i-udaje-ze-nic-sie-nie-dzieje/

Uplynulo šest měsíců, mezinárodní situace se změnila a Orbán ani před svou misí nebyl oblíbencem EU. V dnešní době by Tuskovi pravděpodobně prošlo podepření předsednictví v libovolných mezinárodních iniciativách, ale rozhodně mu projde jemné naznačování v dobře propočítaných krocích. Předsednictví jako takové sice tedy Polsku nerozdá karty v EU ani v evropské mezinárodní politice, ale z dlouhodobého hlediska nám umožní efektivněji prosazovat naše zájmy. Jaké tyto zájmy jsou a kdo je definuje, je jiná věc. V souvislosti s předsednictvím je jasně patrný proces intenzivního lobbování za nejrůznější řešení, především ze strany podnikatelské sféry.

Přestože následující půlrok může posílit pozici polské vlády na mezinárodní scéně, hrozí, že skutečné úspěchy budou opět zastíněny přepjatou rétorikou a nabubřelými projevy. Koneckonců předsednictví se téměř v poměru 1:1 kryje s prezidentskou volební kampaní, a co by mohlo být pro polské úřady lákavější než propagace vládnoucího tábora na "více než 300 akcích" ve městech po celém Polsku, kterých se možná zúčastní i kandidát KO Rafał Trzaskowski?

Čas ukáže, zda tentokrát budou příběhy o polských úspěších naplněny dostatečným obsahem, aby přesvědčily voliče.