REPCO

Mladi birači su sve više angažovani u evropskoj politici, ali taj rast počinje od veoma niske tačke. Radikalizacija se povećava, a većina ljudi se povezuje s politikom emocionalno i kroz zajednice. EU ima ogromnu moć i potencijal, ali kako može uključiti mlade ljude? Epizoda Dana Evrope po Standard Timeu premijerno se prikazuje danas u 17:00 po srednjeevropskom vremenu.

V první oblasti byly sníženy státní výdaje. Dopad škrtů se již dotkl přibližně. 10 procent. obyvatel země.

Represe jsou charakteristickým znakem krajně pravicové vlády Giorgie Meloniové. Jejími terči jsou migranti, komunita LGBTQ+, klimatičtí aktivisté a projevy nesouhlasu obecně. Italská společnost se však ukazuje jako odolná.

Více než 1300 zpráv o nastražených bombách ve školách, několik stovek zpráv o nastražených bombách v bankách a desítky zpráv v obchodech s elektronikou byly výsledkem masivního útoku na slovenské instituce 7. května.

V posledních zhruba deseti letech prošly trhy práce v celé Evropské unii hlubokými změnami, které oslabily ochrannou roli odborů. Každá země se snaží najít řešení rostoucí nejistoty některých pracovních míst. A pracovníci se organizují novými způsoby, aby bránili svá práva.

Na pozadí evropských hospodářských potíží se pomalu zlepšuje finanční situace Bulharska, zatímco Řecko stagnuje.

Ekonomija koncerata ubrzano potkopava radnička prava, ali konvencionalna zaštita oko zapošljavanja erodira decenijama. Govorimo o radnoj migraciji, rodnoj podjeli neplaćenih poslova i povijesti radničkog pokreta u našoj najnovijoj epizodi.

O přednosti čtyřdenního pracovního týdne, postavení odborů, omezení nekvalitních pracovních smluv a pracovních zákonů pro migranty. Politická kritika hovoří s polskou ministryní práce Agnieszkou Dziemianowicz-Bąk.

"Když přežije jeden z nás, přežijeme všichni," říká virtuální dítě v seriálu inspirovaném čínským románem Problém tří těl. Nárok na přežití člověka je to, co někteří evropští občané právě udělali ve skutečném životě. Každý měsíc se podrobně podíváme na zpravodajství evropských médií na téma životního prostředí a klimatu. Pro tentokrát začneme příběhem, kterému můžeme fandit.

Evropská zelená dohoda, která si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, má zásadní význam pro politiku EU v oblasti ekologické transformace. Jak bychom však měli hodnotit pokrok dosažený při provádění různých cílů paktu? Ekonomové z Observatoire Français des Conjonctures Économiques vyvinuli nástroj, který umožňuje každému sledovat reálný pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění střednědobých cílů Zelené dohody.